Evaluační zpráva projektu

Evaluační zpráva projektu „ Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“

Evaluační zpráva projektu „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“

Strana 1 z 41


Obsah evaluační zprávy

I.

Identifikace projektu ............................................................................. s. 3

II.

Úvod ....................................................................................................... s. 4

III.

Popis projektu ....................................................................................... s. 5

IV.

Klíčové aktivity projektu ...................................................................... s. 9

V.

Realizace kurzů ..................................................................................... s. 11

VI.

Evaluace projektu jeho účastníky ........................................ .............. s. 14

VII. Evaluace projektu poskytovateli praxe .............................................. s. 30

VIII. Závěrečné hodnocení projektu ........................................................... s. 33

IX.

Přílohy ................................................................................................... s. 41

Strana 2 z 41


I. Identifikace projektu

Název projektu:

Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji

Realizátor projektu:

Počítačová služba s.r.o., Olomouc

Číslo operačního programu:

CZ.04.1.03

Číslo priority:

3.1

Název priority:

Aktivní politika zaměstnanosti

Číslo opatření:

3.1.1

Název opatření:

Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání

Číslo výzvy:

04

Název grantového schématu: Podpora aktivní politiky zaměstnanosti Oblast zásahu:

Politika trhu práce

Datum zahájení projektu:

1. 11. 2006

Datum ukončení projektu:

30. 6 . 2008

Doba trvání projektu:

20 měsíců

Strana 3 z 41


II. Úvod Tato evaluační zpráva byla vypracována na žádost realizátora projektu „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“, kterým je Počítačová služba s.r.o., Olomouc. Cílem evaluační zprávy je poskytnutí zpětné vazby o realizaci projektu. Předmětem hodnocení je zejména plnění cílů projektu, způsob realizace klíčových aktivit projektu, přínos pro cílové skupiny projektu, publicita projektu a udržitelnost základních záměrů projektu. Evaluační zpráva byla vytvořena na základě podkladů poskytnutých realizátorem projektu (Formulář žádosti o finanční podporu z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů), přičemž hlavním informačním zdrojem byly zejména evaluační dotazníky, které po absolvování jednotlivých aktivit vyplňovali účastníci projektu. Dalším významným informačním zdrojem byly také hodnotící zprávy od institucí a firem, které poskytovaly praxi jednotlivým účastníkům projektu. Evaluační zpráva tedy vychází z několika výše uvedených zdrojů a tím, že je do ní zapracováno právě hodnocení z více různých zdrojů (realizátora, účastníků projektu i subjektů poskytujících praxi účastníkům), je zajištěna dostatečná míra objektivity této zpětné vazby.

Evaluační zprávu zpracovali: Mgr. Jaroslav Bezchleba – konzultant v oblasti rozvoje lidských zdrojů a projektového řízení, hodnotitel projektů (jednatel vzdělávací společnosti ABS WYDA, s.r.o., Žďár nad Sázavou) Mgr. Pavel Veselý – konzultant v oblasti rozvoje lidských zdrojů a projektového řízení, hodnotitel projektů (pracovník vzdělávací společnosti ABS WYDA, s.r.o., Žďár nad Sázavou) Datum vypracování evaluační zprávy: 15. června 2008

Strana 4 z 41


III. Popis projektu 1. Východiska projektu Projekt „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“ spadá do Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), který je součástí schématu Evropského sociálního fondu (ESF). Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Projekt byl realizován firmou Počítačová služba s.r.o., Olomouc, která má s projekty a jejich řízením bohaté zkušenosti. Již v minulosti úspěšně realizovala projekty zaměřené na oblast rozvoje lidských zdrojů, a to zejména v oblasti Olomouckého kraje (např. národní projekt „Návrat do práce“ či projekt „Mobilní počítačové rekvalifikace do mikroregionů Olomouckého kraje“). Zkušenosti z těchto a dalších projektů realizátor efektivně uplatnil i v projektu, jehož se týká tato evaluační zpráva. Realizátoři projektu vycházeli ze skutečnosti, že výše nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v době podávání projektu dosahovala cca 11 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, čímž byl Olomoucký kraj řazen na celkové 3. místo mezi jednotlivými kraji České republiky v žebříčku míry nezaměstnanosti. Dalším předpokladem byl fakt, že jednou ze skupin, které jsou nejvíce ohroženy fenoménem nezaměstnanosti, jsou absolventi škol. V neposlední řadě hrálo důležitou roli to, že jedním ze základních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je vzdělávání v oblasti informační gramotnosti. Velmi významným východiskem byla také informace od zaměstnavatelských subjektů, které při analýze potřebnosti projektu deklarovaly silnou potřebu vzdělání potenciálních uchazečů o zaměstnání v oblasti informačních technologií a které považují znalost práce s výpočetní technikou za klíčovou dovednost svých zaměstnanců. Z těchto uvedených faktorů vyplynulo, že je třeba projekt zaměřit na uchazeče o zaměstnání, zejména na cílovou skupinu absolventů, a vzdělat je v počítačové gramotnosti a dalších dovednostech, poskytnout jim možnost získat praxi u zaměstnavatele a pomoci jí tímto způsobem vstoupit na trh práce a dosáhnout lepší uplatnitelnosti na trhu práce. Projekt měl tedy pomoci odstraňovat a překonávat bariéry, které cílové skupině bránily v uplatnění na trhu práce nebo jí tuto skutečnost ztěžovaly. Projekt také vycházel z poznatku, že absolventi škol nemají dostatečné zkušenosti z reálného fungování trhu, což jim často působí problémy s objektivním sebehodnocením jejich schopností, dovedností a dalších charakteristik. Vzhledem k tomuto faktu jim měl projekt pomoci v lepším sebepoznání a sebehodnocení, k čemuž byl použit nástroj bilanční diagnostiky, díky němuž si účastníci projektu mohli nastavit pomyslné objektivní zrcadlo a konzultovat s odborníky svou osobnost. Strana 5 z 41


2. Cíle projektu a jeho přínos pro cílovou skupinu Projekt měl stanoveno několik hlavních cílů, jichž chtěl primárně dosáhnout, a také cíle specifické, které měly napomáhat právě k uskutečnění hlavních cílů. Primárním cílem projektu byla snaha zvýšit a podpořit účinnost nastavené aktivní politiky zaměstnanosti ve vytváření podmínek k zaměstnávání cílové skupiny absolventů. Tento cíl spočíval zejména v poskytnutí jasného směru kariérového rozvoje účastníkům projektu, v možnosti získat základní dovednosti, jež požadují zaměstnavatelé, v lepší orientaci cílové skupiny na trhu práce a také ve zvýšení motivace a aktivizace cílové skupiny. Tento cíl vycházel zejména z potřeby uvést absolventy rychle na trh práce a využít jejich potenciál načerpaných informací, které získali při svém formálním studiu, protože je známa skutečnost, že pokud získané informace nejsou používány, rychle degradují a to samé platí i o aktivitě a motivaci cílové skupiny v případě nemožnosti efektivně se uplatnit na trhu práce. Druhý hlavní cíl projektu byl koncipován jako zvýšení zájmu zaměstnavatelů o absolventy a měl být naplněn tak, že absolventi získají znalost a dovednosti, které u nich zaměstnavatelé požadují – tedy efektivní práce s výpočetní technikou a informačními technologiemi a základní administrativní dovednosti. Splnění tohoto cíle bylo umocněno také tím, že absolventi v rámci projektu byli na praxi u zaměstnavatelských subjektů, kde si tyto získané teoretické znalosti a dovednosti mohli efektivně, a hlavně v reálném prostředí, osvojit a upevnit. V průběhu praxe mohli účastníci projektu přesvědčit zaměstnanecké subjekty o svých kvalitách a získat tak u nich případně přímo možnost zaměstnání.

Přehled hlavních cílů projektu:

zvýšení a podpora účinnosti nastavené aktivní politiky zaměstnanosti

vytváření podmínek k zaměstnávání cílové skupiny absolventů

lepší orientace cílové skupiny na trhu práce

zvýšení motivace a aktivizace cílové skupiny

využití potenciálu cílové skupiny absolventů

možnost získání základních dovedností požadovaných zaměstnavateli

získání praktických dovedností v reálném pracovním prostředí

zvýšení zájmu zaměstnavatelů o cílovou skupinu absolventů

Strana 6 z 41


Specifické cíle projektu, které měly dopomoci k uskutečnění hlavních cílů projektu, byly následující: 1. realizace 6 běhů vzdělávacích aktivit, 2. realizace rekvalifikačních kurzů, 3. realizace odborné praxe u zaměstnavatelského subjektu, 4. realizace aktivit ve všech okresech Olomouckého kraje. Přínosem pro cílovou skupinu absolventů středních a vysokých škol bylo hlavně odstranění nebo zmírnění jejich handicapu, který spočíval v nedostatečném profesním zaměření, malých nebo vůbec žádných pracovních návycích, omezených znalostech fungování trhu práce, nedostatečném ovládání práce s výpočetní technikou a zejména nedostatečnou praxí. Projekt tedy chtěl přispět k jejich snazšímu vstupu na trh práce, k možnosti kontaktovat a přesvědčit zaměstnavatelské subjekty o jejich kvalitách, k umožnění získání praktických pracovních návyků a k lepšímu a objektivnějšímu sebehodnocení. Projekt byl koncipován tak, aby se jej mohli zúčastnit absolventi ze všech okresů Olomouckého kraje (Olomouc, Šumperk, Jeseník, Prostějov a Přerov) a byl tedy realizován nejen přímo v Olomouci, ale také i v odlehlejších a hůře dostupných regionech Olomouckého kraje, které jsou nezaměstnaností reálně nejvíce zatíženy (např. Šternbersko, Uničovsko, Javornicko, Zlatohorsko, Lipnicko, Kojetínsko či Hanušovicko). Aby nebyli diskriminováni účastníci, kteří nebydlí ve větších sídlech, kde byl projekt přímo realizován, byly v rámci projektu zajištěny finanční prostředky na cestovné pro tyto dojíždějící účastníky.

3. Předpokládaná rizika realizace projektu Realizátor projektu si byl vědom, že úspěšné a efektivní realizaci projektu hrozí několik potenciálních rizik, s nimiž bylo nutno předem počítat a snažit se jim předcházet a tím je minimalizovat. Prvním rizikem byla malá míra zájmu a ochoty cílové skupiny absolventů se vzdělávat a zapojit se do projektu. Toto riziko mínil realizátor minimalizoval tím, že účastníci projektu budou vybíráni v úzké spolupráci s jednotlivými pobočkami úřadu práce, které dostatečně znají své klienty a dobře se v nich orientují, čímž bude zajištěno, že do projektu budou vybráni vhodní účastníci, kteří mají dostatečnou míru zájmu a motivace. Druhé riziko se zabývalo kvalitou a odborností aktivit realizovaných v rámci projektu. Tomuto riziku realizátor primárně předchází tím, že jeho odborní lektoři a další zaměstnanci mají dostatečné zkušenosti s oblastí vzdělávání dospělých a také patřičné vzdělání pro tuto činnost.

Strana 7 z 41


Finanční náročnost projektu byla vymezena jako potenciální 3. riziko, které mohlo ohrozit úspěšnou realizaci projektu. Tomuto riziku realizátor chtěl předejít kvalitní analýzou finanční náročnosti projektu a precizním koncipováním jednotlivých položek projektového rozpočtu. Posledním rizikem se potenciálně jevily časové aspekty realizace projektu. Prevencí před tímto rizikem mělo být precizní dodržování harmonogramu projektu, efektivní řízení jednotlivých aktivit projektu realizačním týmem, dostatečné časové rezervy u jednotlivých aktivit a také bohaté zkušenosti realizátora s řízením podobných projektů již v minulosti.

4. Publicita projektu Pro zajištění publicity projektu, která by podpořila úspěšnou realizaci projektu a zajistila informovanost potenciálních účastníků i veřejnosti, bylo zvoleno vícero komunikačních kanálů. Publicita byla realizována následujícími nástroji: a) internetové stránky realizátora projektu b) informační letáky v prostorách realizátora projektu c) informační letáky umístěné na jednotlivých pobočkách úřadu práce d) informace v tisku e) informační spoty o projektu vysílané v rádiu f) elektronické zprávy o průběhu realizace projektu

Cílem publicity bylo nejen oslovení a získání účastníků projektu, ale také informování široké odborné a laické veřejnosti o realizaci projektu, jeho průběhu, výsledcích a výstupech. Veškerá publicita byla koncipována tak, aby bylo jasně patrné, že projekt je realizován v rámci Evropského sociálního fondu a že je financován právě z prostředků tohoto fondu a státního rozpočtu České republiky. Informace o finanční podpoře projektu z finančních prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky byly zveřejněny nejen přímo na internetových stránkách realizátora, ale také ve všech prostorách, kde realizace projektu probíhala, a na všech dokumentech, písemnostech, výukových materiálech a dalších fenoménech, které byly v rámci projektu používány.

Strana 8 z 41


IV. Klíčové aktivity projektu Projekt byl koncipován z 5 klíčových aktivit, které byly dále děleny na dílčí aktivity. Přehled klíčových aktivit projektu: 1. Příprava projektového zázemí a aktivit 2. Zajištění zdrojů (účastníků, prostor, firem) 3. Realizace kurzů 4. Řízení a monitoring projektu 5. Vyhodnocení projektu, evaluace Nejdůležitější klíčovou aktivitou projektu byla jeho 3. část, tedy Realizace kurzů, která tvořila jádro celého projektu, proto bude hodnocena podrobněji a samostatně. Ostatní klíčové aktivity byly samozřejmě také důležité, ale měly spíše přípravný či podpůrný charakter.

Klíčové aktivity č. 1 a č. 2 „Příprava projektového zázemí a aktivit“ a „Zajištění zdrojů“ V rámci těchto dvou úvodních klíčových aktivit projektu byl sestaven realizační tým projektu, rozděleny jednotlivé kompetence a stanoveny konkrétní úkoly a odpovědnosti. Byly zajištěno vše potřebné k úspěšné realizaci projektu - vytvořena dokumentace, formuláře, prezenční materiály apod. Bylo nakoupeno potřebné technické a materiální vybavení pro účastníky i realizační tým projektu. Také byly nalezeny a upraveny vhodné prostory pro realizaci vzdělávacích aktivit projektu. Byly zahájeny aktivity sloužící k publicitě projektu. Došlo k navázání komunikace a spolupráce s jednotlivými úřady práce ve všech okresech Olomouckého kraje, která vedla k efektivnímu výběru účastníků projektu. Kritériem výběru bylo, aby uchazeč byl absolventem a měl zájem o vstup do nabízených projektových aktivit. Na informačních schůzkách byli vybráni účastníci projektu. Nedílnou součástí těchto aktivit bylo také kontaktování a navázání spolupráce se zaměstnavatelskými subjekty, které by potenciálně mohli poskytnout účastníkům projektu praxi.

Strana 9 z 41


Klíčové aktivity č. 4 a č.5 „Řízení a monitoring projektu“ a „Vyhodnocení projektu, evaluace“ Tyto klíčové aktivity probíhaly průběžně po celou dobu realizace projektu a zajišťovaly zdárný průběh všech klíčových aktivit. Monitoring a evaluace byly vykonávány vždy po ukončení dílčích částí klíčových etap projektu a sloužily jako zpětná vazba pro realizátora projektu. Po ukončení vzdělávacích aktivit účastníci projektu vyplnili hodnotící dotazník, v němž měli možnost vyjádřit své vnímání kvality jednotlivých realizovaných aktivit. Také zaměstnanecké subjekty, které poskytovali praxi, hodnotili přístup a výkony jednotlivých účastníků.

Strana 10 z 41


V. Realizace kurzů (Klíčová aktivita č. 3) Tato, z pohledu účastníků projektu, nejdůležitější klíčová aktivita proběhla celkem v 6 bězích a vždy se skládala ze 3 na sebe navazujících částí. V Olomouci a Šumperku proběhly 2 běhy, v ostatních okresech se uskutečnil jeden běh realizace kurzů.

Cyklus 3 výše zmiňovaných aktivit byl tvořen následujícími částmi: 1. Pokročilá obsluha PC 2. Bilanční diagnostika 3. Nespecifický rekvalifikační kurz se zaměřením na administrativní práci (s praxí)

1. Pokročilá obsluha PC V úvodní části vzdělávací aktivity projektu účastníci absolvovali rekvalifikační kurz Pokročilá obsluha PC. Cílem této aktivity bylo naučit účastníky efektivně ovládat osobní počítač a naučit se využívat různé počítačové programy. Výuka probíhala v mobilní učebně tvořené notebooky. Rekvalifikační kurz Pokročilá obsluha PC umožnil účastníkům v průběhu 15 výukových dnů účinně a efektivně ovládat používání textového editoru (MS Word), tabulkového editoru (MS Excel), prezentace (MS PowerPoint), vytvářet databáze (MS Access), pracovat s elektronickou poštou (MS Outlook), vyhledávat informace na internetu, pracovat se složkami a soubory v počítači a upravovat uživatelské prostředí v počítači. Účastníci projektu díky této aktivitě získali požadovanou počítačovou gramotnost, která je zaměstnavateli v současnosti považována za jednu z klíčových kompetencí. Někteří účastníci získali zcela nové znalosti a dovednosti, někteří si je prohloubili, doplnili a systematizovali. Po absolvování kurzu jsou schopni efektivně vytvářet textové dokumenty, tabulky, prezentace, databáze, využívají možnosti elektronické pošty a zvládají mnohé další pokročilé uživatelské činnosti. Po úspěšném ukončení tohoto rekvalifikačního kurzu účastníci získali osvědčení s celostátní platností, které prokazuje jejich znalosti a dovednosti v oblasti počítačové gramotnosti a tím zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a dává jim konkurenční výhodu oproti těm, co práci s počítačem neovládají.

Strana 11 z 41


Rekvalifikačního kurzu se zúčastnilo celkem 92 uchazečů o zaměstnání ze všech okresů Olomouckého kraje. Všech těchto 92 účastníků vyjádřilo své názory a hodnocení této aktivity v dotazníku (výsledky hodnocení jsou zpracovány v VI. části - Evaluace projektu účastníky).

2. Bilanční diagnostika Druhá vzdělávací aktivita, bilanční diagnostika, byla do projektu zařazena z několika důvodů. Hlavním důvodem bylo, aby účastníci projektu (s pomocí psychologa) dokázali lépe a objektivněji posoudit své silné a slabé stránky. Objektivní sebehodnocení je totiž jedním z důležitých předpokladů k úspěšnému vstupu na trh práce. Protože účastníci projektu dosud neměli s fungováním trhu práce žádné nebo jen minimální zkušenosti, měla jim bilanční diagnostika pomoci lépe se orientovat v sobě samém a tím se efektivněji rozhodovat o další kariérové cestě. Účastníci mohli případně také v rámci bilanční diagnostiky s psychologem konzultovat své osobní problémy a hledat možné alternativy jejich řešení. V průběhu jednoho týdne tak účastníci absolvovali sérii testů, pohovorů, konzultací a dalších aktivit, které jim dávali účinnou zpětnou vazbu o jejich osobnosti. Psycholog jim vypracoval hodnotící zprávu, v níž byly přehledně shrnuty základní informace o osobnosti účastníka projektu, o jeho potenciálu, slabších a silnějších stránkách. Tyto skutečnosti každý účastník mohl s psychologem prodiskutovat při osobním pohovoru a společně mohli stanovit, jakou kariérovou cestu by účastník, vzhledem ke svému osobnostnímu potenciálu, schopnostem, dovednostem a zaměření, mohl zvolit. Účastníci projektu si tedy díky bilanční diagnostice mohli lépe ujasnit, kam by potenciálně chtěli ve svém profesním, ale i osobním životě směřovat. Po absolvování bilanční diagnostiky vyplnilo 35 účastníků projektu hodnotící dotazníky k této aktivitě a vyjádřili tak svůj názor na její obsah, formu a celkový přínos. Výsledky tohoto hodnocení bilanční diagnostiky jsou zpracovány v VI. části - Evaluace projektu účastníky.

3. Nespecifický rekvalifikační kurz se zaměřením na administrativní práci (s praxí) Již bylo konstatováno, že účastníci projektu (absolventi škol) jsou na trhu práce ohroženou skupinou z důvodu minimální nebo vůbec žádné praxe. Tento jejich handicap se realizátor projektu rozhodl vyřešit tím, že jim v rámci tohoto projektu pomohl absolvovat praxi přímo u potenciálních zaměstnavatelů.

Strana 12 z 41


Nespecifický rekvalifikační kurz byl zaměřen na získání obecných dovedností v jednání s lidmi, ale také zejména na oblast administrativy. Kurz byl tvořen ze dvou částí. První část byla teoretického (výukového) rázu a v průběhu 7 výukových dnů se účastníci projektu zdokonalili v komunikačních dovednostech, získali teoretické i praktické znalosti z oblasti verbální i neverbální komunikace. Dále absolvovali lekce telefonování, obchodní korespondence, používání kancelářské techniky, společenského chování, tvorby administrativních dokumentů a základy pracovního práva. Výše uvedené znalost a dovednosti si všichni účastníci mohli vyzkoušet v reálném prostředí trhu práce při absolvování praxe u zaměstnavatelských subjektů. Každý účastník v rámci praxe odpracoval u zaměstnavatele 130 dnů, což je dostatečné množství času k tomu, aby získal reálné povědomí o fungování trhu práce, ale také k tomu, aby si efektivně ověřil, upevnil a systematizovat znalosti a dovednosti získané v průběhu celého projektu. Dalším velmi významným pozitivem byla skutečnost, že se účastníci projektu dostali do přímého kontaktu s potenciálními zaměstnavateli. Účastníci projektu také díky tomu měli možnost přesvědčit zaměstnavatele, u nichž vykonávali praxi, o svých kvalitách, schopnostech a dovednostech a případně tak mohli u nich přímo získat pracovní poměr, což se také v mnoha případech skutečně stalo. Každý zaměstnavatelský subjekt, který účastníkům projektu poskytoval praxi, vypracoval o fungování účastníka hodnotící zprávu, v níž konstatoval, jak se účastník praxe projevoval, jaké byli jeho nejvýraznější charakteristiky a jak plnil své povinnosti. Tímto způsobem každý účastník praxe získal zpětnou vazbu o svém pracovním výkonu a jeho dalších aspektech, což mu opět umožnilo, aby dokázal lépe a objektivněji ohodnotit své znalosti, schopnosti, dovednosti a další osobnostní aspekty a mohl tak reálně plánovat svou další kariérovou cestu.

Strana 13 z 41


VI. Evaluace projektu jeho účastníky Realizátor projektu se již v průběhu projektu snažil nastavit podmínky pro efektivní získávání zpětné vazby od účastníků projektu i zaměstnavatelských subjektů, jež účastníkům projektu umožňovaly získání praxe. Získávání zpětné vazby spočívalo v tom, že vždy po ukončení jednotlivých vzdělávacích aktivit účastníci projektu měli možnost vyplnit hodnotící dotazník, v němž mohli vyjádřit své názory, dojmy a připomínky k formě, obsahu a k dalším aspektům konkrétních aktivit. Také zaměstnavatelské subjekty průběžně poskytovaly realizátorovi projektu zpětnou vazbu o tom, jak účastníci praxe v reálném pracovním prostředí fungovali, jak plnili své pracovní povinnosti, jak využívali získané dovednosti a znalosti a jak se dokázali uplatnit v rámci pracovního týmu. Tyto poznatky byly důležité nejen pro realizátora projektu, ale samozřejmě i přímo pro účastníky projektu, kteří touto formou získali konkrétní obraz toho, jak jsou hodnoceni na konkrétní pracovní pozici, což jim mohlo doplnit objektivní obrázek jejich vlastního sebehodnocení, které je důležité pro plánování a stanovování další kariérové cesty. Hodnocení bylo prováděno po skončení jednotlivých aktivit a týkalo se 3. klíčové aktivity projektu - Realizace kurzů. Účastníci tedy hodnotili konkrétní aspekty rekvalifikačního kurzu Pokročilá obsluha PC, aktivity Bilanční diagnostika a také nespecifickou rekvalifikaci spojenou s praxí. Zaměstnavatelské subjekty vypracovávaly hodnotící zprávy ohledně fungování jednotlivých konkrétních účastníků praxe, kteří u nich přímo působili a po dobu 130 dnů zastávali konkrétní pracovní pozici. Díky systému evaluace jednotlivých vzdělávacích aktivit tak byla získána poměrně objektivní zpětná vazba od účastníků projektu i zaměstnavatelských subjektů. Na základě této zpětné vazby realizátor projektu mohl operativně řešit případné nedostatky, náměty či připomínky, které se objevily, a zvyšovat tak efektivitu jednotlivých aspektů aktivit projektu. Zároveň je tato komplexní zpětná vazba důležitým podkladem k celkovému hodnocení projektu a měla by sloužit i při šíření jeho výsledků, ale zejména by mohla být potenciálně využita při realizaci dalších projektů či vzdělávacích aktivit pro cílovou skupinu absolventů, případně i pro další cílové skupiny, pro něž jsou výsledky evaluace projektu potenciálně využitelné. I zaměstnavatelské subjekty fungující na trhu práce by mohly některé výstupy ze zpětné vazby projektu využít, zejména pokud se jedná o jejich přístup k cílové skupině absolventů, která je silným zdrojem jejich potenciálních zaměstnanců. Výsledky, které byly formou dotazníků a hodnotících zpráv od zaměstnavatelů získány, jasně hovoří o tom, že projekt byl efektivní, splnil stanovené cíle a měl přímý pozitivní dopad na cílovou skupinu. V drtivé převaze jsou zastoupeny pozitivní aspekty hodnocení a pokud se objevují nějaká negativa, jedná se spíše o drobnosti, které nemají nijak podstatný vliv na celkové pozitivní vyznění realizace projektu.

Strana 14 z 41


1. Základní data o hodnocení projektu Účastníci projektu a zaměstnavatelské subjekty měli možnost podílet se na hodnocení projektu a poskytovat zpětnou vazbu o jeho efektivitě. V níže uvedené údaje informují o počtech hodnocení jednotlivých vzdělávacích aktivit projektu. Na základě těchto dat byla vytvořena i tato evaluační zpráva. Celkem účastníci projektu a zaměstnavatelské subjekty odevzdali 181 hodnotících dotazníků nebo hodnotících zpráv. Aktivita „Pokročilá obsluha PC“ byla hodnocena celkem 92 účastníky projektu, zpětnou vazbu ohledně bilanční diagnostiky poskytlo celkem 35 účastníků projektu a nespecifickou rekvalifikaci s praxí hodnotilo celkem 54 účastníků projektu či zaměstnavatelských subjektů. Hodnocení se zabývalo různými aspekty vzdělávacích aktivit, zaměřovalo se na subjektivní dojmy účastníků praxe i objektivní skutečnosti, které byly podstatné pro efektivitu projektu. Hodnoceny byly například následující faktory: •

odbornost a profesionalita jednotlivých lektorů,

•

přístup jednotlivých lektorů k účastníků projektu,

•

prostředí, v němž vzdělávací aktivity probíhaly,

•

přiměřenost rozsahu vzdělávacích aktivit,

•

vhodnost obsahu jednotlivých vzdělávacích aktivit,

•

rozsah získaných znalostí a dovedností,

•

přínos jednotlivých aktivit pro účastníky,

•

...

Hodnotící dotazníku měly kombinovanou formu, která obnášela jak výběr z uvedené škály možností, tak varianty, kde účastníci projektu mohli hodnotit volným popisem. Hodnotící zprávy od zaměstnavatelských subjektů byly vytvořena formou volného popisu a bylo pouze na vůli jednotlivých zástupců zaměstnavatelů, jakou formou hodnotící zprávu vypracují. U hodnotících dotazníků od účastníků projektu je tak reálná možnost objektivního kvantitativního porovnání určitých ukazatelů, u hodnotících zpráv zaměstnavatelů je toto kvantitativní porovnání nemožné vzhledem k neexistenci společných kritérií, podle kterých by zaměstnavatelé při hodnocení mohli postupovat.

Strana 15 z 41


2. Hodnocení kurzu Pokročilá obsluha PC Hodnotící dotazník ohledně rekvalifikačního kurzu „Pokročilá obsluha PC“ odevzdalo celkem 92 účastníků projektu a dotazník byl tvořen 16 otázkami, pomocí kterých realizátor projektu zjišťoval zejména následující skutečnosti:

znalost účastníků projektu ohledně práce s osobním počítačem před vstupem do projektu,

obtížnost jednotlivých témat kurzu (nejlehčí a nejtěžší probírané téma),

vhodnost a přiměřenost obsahu (osnov) kurzu,

vhodnost a přiměřenost časové dotace kurzu,

přístup lektorů k účastníkům,

způsob získání informace o realizaci kurzu

přínos kurzu pro účastníky,

podrobné aspekty realizace kurzu (vybavení učeben, tempo výuky, výukové materiály, didaktická technika ...),

rozsah základních získaných vědomostí, znalostí a dovedností v práci s výpočetní technikou.

2.1

Znalost účastníků projektu ohledně práce s osobním počítačem před vstupem do projektu

Rekvalifikační kurz „Pokročilá obsluha PC“ měl za hlavní cíl poskytnout účastníkům projektu počítačovou gramotnost v takovém rozsahu, aby zvládali nejen základní obsluhu osobního počítače, ale také některé programy, jejichž používání není zcela běžné (např. program Access, který dokáže vytvářet databáze). Realizátor projektu proto v rámci hodnocení zjišťoval, jaká byla vstupní znalost účastníků projektu v oblasti počítačové gramotnosti. Účastníci si tedy sami zhodnotili, jaká byla jejich počítačová gramotnost na začátku a na konci kurzu. Na základě informací získaných z dotazníků od 92 účastníků kurzu vyplynuly následující skutečnosti. Pouhá 2 % účastníků projektu uvedla, že před vstupem do projektu neměla žádné znalosti a dovednosti ohledně používání osobního počítače. Naprostá většina účastníků (cca 78 %) naopak konstatovalo, že již s počítačem v minulosti pracovalo, ale neumí jej efektivně ovládat. Pětina účastníků projektu (20 %) uvedla, že s osobním počítačem již pracovala a že jej dokonce dokonale ovládá. Z těchto údajů je patrná skutečnost, že cca 80 % účastníků projektu projevilo nějakou potřebu po efektivnějších a dokonalejších znalostech a dovednostech v oblasti výpočetní techniky, což jen podtrhuje správnost rozhodnutí realizátora projektu zařadit daný kurz do vzdělávacích aktivit pro tuto cílovou skupinu absolventů.

Strana 16 z 41


2.2 Obtížnost jednotlivých témat kurzu V rámci kurzu získávali účastníci projektu znalosti, vědomosti a dovednosti v různých oblastech využití osobního počítače. Jednalo se zejména o využívání programů Word, Excel, PowerPoint, Access, dále práci s internetem a nastavení osobního počítače pro uživatele. Účastníci poskytovali zpětnou vazbu o tom, které z probíraných témat jim přišlo nejlehčí a které naopak nejtěžší. Z této zpětné vazby vyplynuly skutečnosti, na která témata je třeba se více zaměřit, protože je účastníci považují za obtížnější, a proto je jim třeba věnovat více pozornosti a prostoru. Jako nejlehčí se jevil program Word, který za nejlehčí ve své odpovědi označilo 40 % účastníků projektu. Třetině účastníků projektu (cca 33 %) se zdál jako nejlehčí program PowerPoint, který slouží k vytváření prezentací. Ostatní programy jako Access a Excel se zdály jako nejjednodušší pouze mizivém části účastníků projektu (v průměru cca 1 % až 2 % účastníků). Nejtěžší probírané téma je podle účastníků projektu program na vytváření databází Access, který považuje za nejobtížnější více jak tři čtvrtiny účastníků (cca 78 %). Druhým nejobtížnějším programem byl hodnocen Excel, ale označilo jej tímto způsobem jen cca 11 % účastníků. Z výše uvedených skutečností vyplývá fakt, že nejvíce obtížný byl pro účastníky program na tvorbu databází Access a naopak nejlépe zvládnutelný byl program Word, který slouží k vytváření textových dokumentů. Tím, že se účastníci naučili používat i tento obtížný program Access, který zcela jistě není běžně používaným programem, získali konkurenční výhodu na trhu práce oproti ostatním uchazečům o zaměstnání.

2.3 Vhodnost a přiměřenost obsahu (osnov) kurzu Realizátor projektu stanovil témata (obsahovou stránku) kurzu a účastníci hodnotili, zda získali potřebné vědomosti a dovednosti, nebo zda v tématech kurzu něco postrádali. Ze získaných dat vyplývá skutečnost, že drtivá většina účastníků (87 %) považuje skladbu témat za vyhovující a je s ní spokojena. Téměř 11 % účastníků projektu vyjádřila názor, že obsahová stránka kurzu byla vyhovující, ale zároveň vyslovila požadavek na určité rozšíření tématiky. Jednalo se zejména o doplnění tématu, které by se věnovalo zpracování a úpravě fotografií na počítači, a pak téma využívání programů, které umožňují vypalování různých mediálních nosičů (CD, DVD), a také pokročilejším funkcím v programu Excel. Pouhá 2 % účastníků projektu vyjádřila stanovisko, že měla jinou představu o tématické náplni kurzu, z čehož vyplývá závěr, že obsahová stránka kurzu byla pro naprostou většinu účastníků projektu zcela vyhovující.

Strana 17 z 41


2.4 Vhodnost a přiměřenost časové dotace kurzu Tento rekvalifikační kurz byl koncipován v celkovém časovém rozsahu 15 vyučovacích dnů po 8 vyučovacích hodinách. Účastníci projektu hodnotili, jak jim tato časová dotace kurzu vyhovovala. Nespokojenost v tomto ohledu vyjádřila jen 2 % účastníků projektu, ostatní (98 %) byli spokojeni a považovali rozsah za vyhovující. Nespokojenost oněch zmiňovaných 2 % účastníků projektu byla způsobena tím, že považují blok 8 vyučovacích hodin za příliš dlouhý a únavný. V zásadě lze tedy konstatovat, že účastníci projektu vyjádřili spokojenost s časovou datací tohoto rekvalifikačního kurzu, který byl zaměřen na zvládnutí používání osobního počítače.

2.5 Přístup lektorů k účastníkům Na realizaci rekvalifikačního kurzu „Pokročilá obsluha PC“ se podílelo více lektorů, ale všichni byli hodnoceni dle stejných kritérií, proto není nutné snažit se hodnotit jednotlivé lektory konkrétně, ale spíše získat zpětnou vazbu o všech lektorech obecně. Účastníci hodnotili lektory ve dvou aspektech. Nejprve hodnotili přístup lektorů k účastníkům (toto hodnocení probíhalo výběrem údaje z hodnotící škály) a pak mohli pomocí volného popisu vyjádřit svůj komplexnější názor na lektora a hodnotit tak nejrůznější aspekty jeho činnosti. Pokud se týká hodnocení přístupu lektorů na základě hodnotící škály, která byla nastavena od hodnocení „výborný“ po hodnocení „hrozný“, účastníci se přikláněli spíše k pozitivnímu hodnocení. Celkem 98 % účastníků projektu označilo přístup lektorů jako výborný (81 %) nebo velmi dobrý (17 %). Ostatní účastníci projektu ( 2 %) vnímali přístup lektorů jako spíše dobrý (1 %) nebo dostačující (1 %). Účastníci projektu hodnotili také, jak jsou spokojeni s výukovým tempem, vysvětlením probírané látky, jak jsou teoretické znalosti prakticky procvičovány na příkladech a jak jsou jednotlivá témata procvičována a opakována. Konstatování, že výuka probíhala ve vhodném či přijatelném tempu, vyjádřilo 97 % účastníků projektu. Probíraná témata byla dostatečně a jasně vysvětlena, což dokazuje 99% spokojenost s touto oblastí hodnocení. Teoretické znalosti byly dostatečně efektivně procvičeny na příkladech – to si myslí plných 100 % účastníků. V případě hodnocení činnosti lektorů pomocí volného popisu vyjadřovali účastníci v různých formách spokojenost a konstatovali v naprosté většině pozitivní skutečnosti na adresu všech lektorů, kteří se na výuce v kurzu podíleli. Nejčastěji účastníci projektu v hodnocení lektorů oceňovali následující skutečnosti: • odbornost a srozumitelnost výkladu, •

příjemné vystupování a sympatičnost,

•

ochota pomoci či vstřícnost, pochopení, trpělivost a toleranci,

•

přátelskou atmosféru a používání humoru. Strana 18 z 41


V hodnocení lektorů se neobjevila žádná vyloženě negativní skutečnost a celkový dojem účastníků projektu z lektorů byl vysoce pozitivní, a to jak po stránce odbornosti, tak po stránce vstřícné a přátelské atmosféry v kurzu a vysoce pozitivnímu přístupu k účastníkům.

2.6 Způsob získání informace o realizaci kurzu Realizátor projektu do získávání zpětné vazby od účastníků zahrnul také otázku, která zkoumala skutečnost, jak se vlastně účastníci projektu o projektu dozvěděli. Cílem této zpětné vazby bylo tedy stanovit, jak účinná byla publicita a šíření informací o projektu. Jako nejefektivnějším způsobem publicity se ukázala být spolupráce s úřady práce, protože ty jsou přímým partnerem cílové skupiny projektu a mohou jí efektivně a cíleně předávat potřebné informace. Dokazuje to fakt, že do projektu vstoupilo celých 87 % jeho účastníků na základě informací, které získali právě přímo od jednotlivých úřadů práce. Ostatní účastníci projektu informace o chystané realizaci projektu získali z jiných zdrojů než přímo z úřadů práce – 6 % z inzerce v tisku, 7 % od svých známých či příbuzných (což je v porovnání s množstvím účastníků informovaných prostřednictvím úřadů práce poměrně nižší efektivita). Uvedené skutečnosti podporují oprávněnou snahu realizátora projektu v maximální možné míře spolupracovat s jednotlivými úřady práce, které jsou v oblasti informování a získávání potenciálních účastníků projektu klíčovým subjektem. Inzerce v tisku a dalších médiích zdaleka nedosahuje takové efektivity jako právě přímý kontakt cílové skupiny s úřadem práce.

2.7 Přínos kurzu pro účastníky Klíčovým faktorem, který měl být na základě zpětné vazby od účastníků projektu ověřen, byla zcela jistě míra přínosu kurzu pro jednotlivé účastníky projektu. Hodnocení přínosu kurzu bylo od účastníků získáno třemi způsoby - pomocí dotazu, zda by tento kurz doporučili svým známým, pak formou volného popisu konkrétního přínosu a nakonec formou hodnotící škály (v rozmezí od „výborný“ až po „hrozný“). Efektivitu a přínos kurzu pro účastníky dokládá to, že plných 98 % účastníků projektu by doporučilo tento kurz a jeho absolvování svým známým, což znamená vysoce kladnou a pozitivní referenci. Opět pouhá 2 % účastníků by tuto pozitivní referenci svým známým neposkytlo, protože kurz z nějakého důvodu nesplnil jejich konkrétní očekávání. Na základě využití hodnotící charakterizovalo celý kurz „Pokročilá obsluha PC“ jako výborný nebo velmi dobrý celkem 94 % účastníků projektu (62 % výborný a 32 % velmi dobrý). Žádný účastník projektu nehodnotil celý kurz jako hrozný, pouze 5 % účastníků jej vnímalo jako spíše dobrý a jen 1 % jako dostačující.

Strana 19 z 41


Ve volném hodnocení přínosu kurzu účastníci projektu konstatovali spíše pozitivní názory, vyjadřovali, že kurz byl pro ně přínosem a výrazně rozšířil jejich dovednosti a znalosti v oblasti práce s výpočetní technikou. Hodnocení volným popisem lze jen velmi těžko sumarizovat a kvantifikovat, ale objevily se zejména následující skupiny názorů: • obnovení vědomostí a dovedností, •

získání zcela nových znalostí a dovedností,

•

rozšíření, prohloubení a systematizování dosavadních znalostí a vědomostí.

Z hodnocení tedy jednoznačně vyplývá, že kurz „Pokročilá obsluha PC“ byl pro účastníky projektu přínosem a získali díky němu systematické znalosti a dovednosti v oblasti práce s výpočetní technikou, což zlepšilo jejich uplatnitelnost na trhu práce. Pouze dva účastníci projektu se domnívají, že kurz pro ně měl jen malý nebo dokonce žádný přínos, protože jim nepřinesl to, co od něj očekávali. Někteří účastníci naopak v rámci hodnocení konstatovali, že u nich došlo k růstu sebevědomí, což je u této cílové skupiny vysoce pozitivní faktor, a jeden účastník dokonce vyjádřil s ulehčením názor, že (volně citováno) „už nebude muset konečně u výběrového řízení zaměstnavateli lhát, že umí s počítačem pracovat“.

2.8 Podrobné aspekty realizace kurzu Důležitou roli při realizaci projektu a také přímo tohoto rekvalifikačního kurzu hrálo také mnoho drobných, ale o to důležitějších aspektů. Jedná se zejména o prostředí, v němž výuka probíhala, o technické a materiální vybavení apod. Prostředí, v němž byla výuka v rámci projektu realizována, považuje za vhodné či přijatelné 100 % účastníků a to samé je možno konstatovat také o hodnocení technického vybavení, které bylo při výuce využíváno. Pokud se týká výukových materiálů, domnívá se 98 % účastníků projektu, že byly vyhovující. Účastníci tedy hodnotí, že prostředí, technické a materiální vybavení, bylo na dostatečné úrovni a považují jej za vyhovující. Drobné výhrady byly pouze u výukových materiálů, kde vyjádřila 2 % účastníků názor, že by měly mít vyšší úroveň, což bylo způsobeno jejich vyšším očekáváním od celého kurzu.

2.9 Rozsah základních získaných vědomostí, znalostí a dovedností Po ukončení rekvalifikačního kurzu „Pokročilá obsluha PC“ bylo důležité zejména ověření, jak sami účastníci vnímají svůj posun ohledně získaných znalostí a dovedností v využívání osobního počítače a jednotlivých programů, s nimiž se v rámci kurzu učili teoreticky, ale zejména prakticky ovládat.

Strana 20 z 41


Na základě hodnocení, které účastníci realizátorovi projektu poskytli, byly specifikovány následující skutečnosti:

99 % účastníků projektu je schopno dokonale využívat textový editor Word a napsat v něm libovolný text, upravovat jej a dále s ním dělat požadované operace,

100 % účastníků projektu je schopno v programu Excel vytvářet tabulky a grafy, upravovat je a provádět s nimi další operace,

99 % účastníků projektu je schopno pustit a používat kterýkoli program v operačním systému MS Windows,

100 % účastníků projektu je schopno efektivně vytvářet prezentace v programu PowerPoint, nastavit její parametry a spustit její předvedení,

74 % účastníků projektu je schopno vytvářet v programu Access libovolné databáze, formuláře nebo sestavy a upravovat jejich parametry (dalších 25 % toto dokáže s pomocí znalejší osoby).

Z těchto uvedených závěrů, které o svých znalostech a dovednostech vyvodili účastníci projektu, lze potvrdit skutečnost, že naprostá většina účastníků dobře a efektivně ovládá probrané počítačové programy. Pouze u programu na tvorbu databází (Access) je patrné, že ne všichni účastníci projektu se cítí plně fundovaní k jeho využívání a ovládání. Toto doplňuje již dříve zmiňovaný názor účastníků projektu, že Access patřil mezi nejtěžší a nejobtížněji vnímané probírané programy a že by bylo vhodné věnovat mu více času a pozornosti.

2.10 Závěr hodnocení kurzu „Pokročilá obsluha PC“ účastníky Kurz je účastníky vnímán vysoce pozitivně, byl pro ně přínosem, získali v něm potřebné znalosti a dovednosti v oblasti využívání osobního počítače, naučili se využívat základní programy, ale i programy, které nejsou zcela obvykle používané, což jim bude konkurenční výhodou na trhu práce. O tom svědčí i fakt, že míra spokojenosti vždy dosahovala více jak 90 % a spíše se blížila k hranici plných 100 %. Pokud se k realizaci kurzu objevily drobné výhrady, byly spíše informativního charakteru a zcela jistě nevyjadřovali žádné závažné nedostatky na straně realizátora kurzu (spíše se jednalo o výjimky potvrzující pozitivní hodnocení většiny účastníků projektu).

Strana 21 z 41


3. Hodnocení bilanční diagnostiky Hodnotící dotazník ohledně aktivity bilanční diagnostika odevzdalo celkem 35 účastníků projektu a dotazník byl tvořen 10 otázkami, pomocí kterých realizátor projektu zjišťoval zejména následující skutečnosti:

vhodnost rozsahu a uspořádání aktivity,

přístup lektora k účastníkům,

přínos aktivity pro účastníky,

podrobné aspekty realizace aktivity (prostředí, tempo, témata ...),

celkové hodnocení aktivity účastníky.

3.1 Vhodnost rozsahu a uspořádání aktivity Aktivita bilanční diagnostika byla rozčleněna do několika částí. Některé byly skupinové, jiné individuální. Individuální aktivitou byl například pohovor každého účastníka projektu s psychologem, který bilanční diagnostiku realizoval. Součástí zpětné vazby o aktivitě bilanční diagnostika byla také snaha realizátora projektu zjistit skutečnost, jak jednotlivým účastníkům projektu tato forma vyhovovala. Formou jedné otázky v dotazníku bylo zjišťováno, zda byl rozsah této aktivity dostatečný, nebo by jej bylo naopak vhodné nějak inovovat a zda celkové uspořádání splnilo dle účastníků projektu svůj účel. Dle dat, která byla z dotazníku získána, jasně vyplývá fakt, že účastníci projektu hodnotí rozsah i formu uspořádání bilanční diagnostiky vysoce kladně, protože kompletních 100 % účastníků odpovědělo, že bylo v tomto ohledu spokojeno a neobjevila se ani jedna připomínka či námět na změnu. Pokud se týká konkrétního hodinového rozsahu bilanční diagnostiky, účastníci projektu vyjádřili názor, že tento hodinový rozsah byl dostatečný a že jak individuálním aktivitám, tak aktivitám skupinovým bylo věnováno potřebné množství času. Takto se vyjádřilo cca 97 % účastníků projektu, pouze jediný účastník, který tvoří zbývající 3 %, konstatoval, že hodin věnovaných na bilanční diagnostiku bylo dle jeho osobního názoru málo a bylo by vhodné hodinovou dotaci rozšířit. Z výše uvedených skutečností tedy jasně vyplývá fakt, že naprostá většina účastníků projektu považuje rozsah a uspořádání aktivity bilanční diagnostika za dostačující a je s ní v tomto aspektu spokojeno.

Strana 22 z 41


3.2 Přístup lektora k účastníkům Na realizaci aktivity bilanční diagnostika se podílel více lektorů-psychologů (celkem 3 osoby), ale všichni byli hodnoceni dle stejných kritérií, proto není nutné snažit se hodnotit jednotlivé lektory konkrétně, ale spíše získat zpětnou vazbu o všech lektorech obecně. Účastníci hodnotili lektory dle různých aspektů. Nejprve hodnotili přístup lektorů k účastníkům (toto hodnocení probíhalo výběrem údaje z hodnotící škály) a pak mohli pomocí volného popisu vyjádřit svůj komplexnější názor na lektora a hodnotit také nejrůznější aspekty jeho činnosti. Pokud se týká hodnocení přístupu lektorů na základě hodnotící škály, která byla nastavena od hodnocení „výborný“ po hodnocení „hrozný“, účastníci se ve velké většině přikláněli spíše k pozitivnímu hodnocení. Celkem 97 % účastníků projektu označilo přístup lektorů jako výborný (80 %) nebo velmi dobrý (17 %). Jeden účastník projektu (ten tvoří cca 3 % účastníků) vnímal přístup lektorů jako dobrý. Speciálně byla hodnocena jedna z částí bilanční diagnostiky, a to individuální pohovor účastníka projektu s psychologem. Cílem tohoto rozhovoru bylo jednak poskytnutí zpětné vazby účastníkovi o jeho osobnosti a potenciálu a jednak zde byla zamýšlena možnost konzultování osobních problémů jednotlivých účastníků s psychologem. Tuto aktivitu účastníci projektu vysoce ocenili a konstatovali, že byla vhodná a splnila svůj účel. Takto tuto skutečnost hodnotilo 97 % účastníků projektu, zbylá 3 % hodnotila tuto aktivitu jako spíše přijatelnou. V případě hodnocení činnosti lektorů pomocí volného popisu vyjadřovali účastníci v různých formách spokojenost a konstatovali v naprosté většině pozitivní skutečnosti na adresu všech lektorů, kteří se na aktivitě bilanční diagnostika podíleli. Nejčastěji účastníci projektu v hodnocení lektorů oceňovali následující skutečnosti: •

profesionalitu, odbornost a kompetentnost lektora,

•

příjemné vystupování, přirozenost a sympatičnost,

•

ochota pomoci či vstřícnost, pochopení, trpělivost a toleranci,

•

milou a přátelskou atmosféru,

•

zajímavý styl a schopnost zaujmout pozornost,

•

navození atmosféry a pocitu důvěry.

V hodnocení lektorů se neobjevila žádná vyloženě negativní skutečnost a celkový dojem účastníků projektu z lektorů byl vysoce pozitivní, a to jak po stránce odbornosti, tak po stránce vstřícné a přátelské atmosféry v kurzu a vysoce pozitivnímu přístupu k účastníkům.

Strana 23 z 41


3.3 Podrobné aspekty realizace aktivity (prostředí, tempo, témata ...) Účastníci projektu hodnotili také, jak jsou spokojeni s tempem aktivity, která rozhodně nemá a neměla by mít klasický výukový charakter, jak jim vyhovovalo místo a čas konání jednotlivých částí aktivity a jak jsou spokojeni obsahem aktivity. Konstatování, že aktivita bilanční diagnostika probíhala ve vhodném či přijatelném tempu, vyjádřilo celých 100 % účastníků projektu. Obsah aktivity bilanční diagnostika byl také plně vyhovující, což dokazuje opět 100% spokojenost s touto oblastí hodnocení. Pokud se týká prostředí (místa) a času konání aktivity bilanční diagnostika, byly zjištěny následující názory účastníků projektu. Prostředí, v němž bilanční diagnostika probíhala (jak její skupinové aktivity, tak i aktivity individuální), vyhovovalo 86 % účastníků projektu. Drobnější připomínky mělo 14 % účastníků projektu (11 % označilo prostředí za přijatelné, 3 % pak dokonce za nevhodné). Připomínky se v těchto případech týkaly konkrétně teploty a kvalitě větrání v místnostech. Aspekty realizace aktivity bilanční diagnostika byly účastníky projektu hodnoceny vysoce pozitivně. Drobné připomínky byly ze strany účastníků projektu pouze k prostředí v něm aktivita probíhala, ale týkaly se spíše fyzikálních aspektů prostředí jako je teplota v místnosti a omezená možnost větrání.

3.4 Přínos aktivity pro účastníky Klíčovým faktorem, který měl být na základě zpětné vazby od účastníků projektu ověřen, byla zcela jistě míra přínosu aktivity bilanční diagnostika pro jednotlivé účastníky projektu. Hodnocení přínosu bylo od účastníků získáno různými způsoby - pomocí dotazu, zda se účastníci domnívají, že získané informace o jejich pracovních schopnostech mohou být přínosné v jejich běžném životě, otázkou, zda jim tyto informace budou přínosem při hledání pracovního místa či při rozhodnutí o případné další rekvalifikaci a nakonec také formou volného popisu konkrétního přínosu psychologického zhodnocení jejich schopností. Informace o svých pracovních schopnostech, které účastníci osobě v průběhu bilanční diagnostiky získali, považují skoro tři čtvrtiny účastníků projektu (cca 74 %) za užitečné i v jejich běžném životě a měly tedy pro ně hodnotu nejen z hlediska profesní orientace a plánování další kariérové cesty, ale i pro ně osobně (jakési nastavení zrcadla sama sobě). Dalších 8 % účastníků projektu si není jisto, zda jsou pro ně tyto informace využitelné i v běžném životě a pouze jediný účastník projektu (zbývající 3 %) je přesvědčen, že tyto informace pro něj nejsou v běžném životě užitečné. Informace, které o své osobě účastníci projektu získali, budou přínosem při hledání pracovního místa či při rozhodnutí o případné další rekvalifikaci pro 60 % účastníků. Dalších 34 % neví, zda jim tyto informace pomohou při dalším rozhodování ohledně hledání pracovního místa či při volbě nějaké další rekvalifikace. Pouze necelých 6 % účastníků projektu zastává názor, že získané informace v tomto ohledu přínosné nejsou.

Strana 24 z 41


Psychologické zhodnocení schopností a potenciálu účastníků projektu bylo klíčovým cílem aktivity bilanční diagnostika. Hodnocení účasti na aktivitě bilanční diagnostika a jejím přínosu pro účastníky volným popisem lze jen velmi těžko sumarizovat a kvantifikovat, ale objevily se zejména následující převládající skupiny názorů:

přínosem bylo dozvědět se něco více o sobě samém,

sebepoznání vedlo ke zlepšení sebeovládání,

účastníci se o sobě dozvěděli podstatné informace, které by se o sobě jinou formou jen těžko přímo a v takovémto rozsahu a kvalitě dozvěděli,

účastníci byli v pozitivním slova smyslu donuceni se zamyslet sami nad sebou a nastavit si tak pomyslné zrcadlo,

přínosné bylo také kontaktování s psychologem a z toho plynoucí ztráta obav z této profese,

přínosem byla také možnost individuálně s psychologem konzultovat osobní problémy,

získání dovedností a schopností v jednání s druhými lidmi,

ujasnění dalšího postupu v osobním i profesním životě.

Komplexně vzato převládá vysoce pozitivní hodnocení přínosu bilanční diagnostiky pro účastníky projektu. Téměř všichni účastníci ocenili možnost objektivního posouzení svých schopností a potenciálu psychologem, ale n všichni účastníci projektu jsou přesvědčeni o tom, že jim tyto informace budou přínosné v osobním životě či při hledání pracovního místa či další kariérové cesty.

3.5 Celkové hodnocení aktivity bilanční diagnostika účastníky Účastníci projektu měli v dotazníku zhodnotit aktivitu bilanční diagnostika jako celek. Toto celkové hodnocení formou hodnotící škály (v rozmezí od „výborné“ až po „hrozné“) vyznívá opět vysoce pozitivně. Jako výbornou či velmi dobrou hodnotí celou aktivitu bilanční diagnostika téměř 94 % účastníků projektu (výborně – 68 %, velmi dobře – 26 %). Za dobrou označilo aktivitu cca 6 % účastníků projektu. Ani jeden účastník projektu nevyjádřil názor, že by aktivita dle něj byla dostačující nebo dokonce hrozná.

3.6 Závěr hodnocení aktivity bilanční diagnostika účastníky Z výše uvedených skutečností plyne jasný závěr, že aktivitu bilanční diagnostika účastníci vnímají vysoce pozitivně, že pro ně byla přínosná a pro většinu z nich i využitelná pro další plánování jejich kariérové cesty. Podstatným přínosem pro účastníky bylo také komplexní posouzení jejich osobnosti, schopností a potenciálu, což jim umožnilo lépe vnímat sebe sama a objektivněji se hodnotit.

Strana 25 z 41


4. Hodnocení nespecifické rekvalifikace Nespecifický rekvalifikační kurz byl zaměřen na získání obecných dovedností zejména na oblast administrativy. Kurz byl tvořen ze dvou částí. První část byla teoretického (výukového) rázu a v průběhu 7 výukových dnů se účastníci projektu zdokonalili v komunikačních dovednostech, získali teoretické i praktické znalosti z oblasti verbální i neverbální komunikace. Dále absolvovali lekce telefonování, obchodní korespondence, používání kancelářské techniky, společenského chování, tvorby administrativních dokumentů a základy pracovního práva. Uvedené znalost a dovednosti si všichni účastníci mohli vyzkoušet v reálném prostředí trhu práce při absolvování praxe u zaměstnavatelských subjektů. Každý účastník v rámci praxe odpracoval u zaměstnavatele 130 dnů. Dalším důležitým aspektem byla skutečnost, že se účastníci projektu dostali do přímého kontaktu s potenciálními zaměstnavateli. Účastníci projektu také díky tomu měli možnost přesvědčit zaměstnavatele, u nichž vykonávali praxi, o svých kvalitách, schopnostech a dovednostech a případně tak mohli u nich přímo získat pracovní poměr. Hodnotící dotazník ohledně nespecifické rekvalifikace odevzdalo celkem pouze 7 účastníků projektu (což sice nelze považovat za vysoce reprezentativní vzorek účastníků, ale lze z něj vycházet jako ze vzorku orientačního) a dotazník byl tvořen 12 otázkami, pomocí kterých realizátor projektu zjišťoval skutečnosti týkající se obou rovin této aktivity – teoretické (výukové) části a části praktické (praxe u zaměstnavatelských subjektů). Zjišťovány byly zejména následující skutečnosti:

vhodnost a přiměřenost obsahu kurzu,

vhodnost a přiměřenost časové dotace kurzu,

úroveň organizační podpory při přechodu na praxi.

přístup lektorů k účastníkům,

přínos kurzu pro účastníky,

4.1 Vhodnost a přiměřenost obsahu kurzu Obsahová stránka teoretické části nespecifické rekvalifikace byla označena všemi účastníky projektu, kteří vyplnili hodnotící dotazník, jako vyhovující, tudíž lze konstatovat, že 100 % účastníků bylo spokojeno s tématickou a obsahovou stránkou teoretické části nespecifické rekvalifikace.

Strana 26 z 41


Účastníci projektu také hodnotili formou volného popisu náplň práce na pracovním místě, které zastávali rámci praxe. Objevovaly se zejména následující názory a hodnocení:

zajímavá a různorodá činnost v administrativní oblasti,

různá intenzita činností (někdy vysoká, jindy nízká),

dobrá organizace činností,

dobré vysvětlení náplně práce a zaškolení,

dobré přijetí kolektivem zaměstnanců.

Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že obsahová a tématická rovina teoretické části i praxe u zaměstnavatelských subjektů byla účastníky projektu hodnocena pozitivně a považují ji za plně vyhovující.

4.2 Vhodnost a přiměřenost časové dotace kurzu V oblasti hodnocení, která se zabývala časovou dotací teoretické části kurzu i praxe u zaměstnavatelského subjektu, účastníci vyjádřili názor, že časová dotace teoretické výuky v kurzu byla vyhovující (100 % účastníků projektu). Pokud se týká praxe, jeden účastník konstatoval, že by bylo vhodné, aby účastníci praxe měli zkrácenou pracovní dobu a že není třeba, aby se i na ně vztahovala klasická 8hodinová pracovní doba. Ostatní účastníci aspekty pracovní doby nijak nekomentovali.

4.3 Úroveň organizační podpory při přechodu na praxi Všichni účastníci projektu cítili že jim byla poskytnuta dostatečná organizační podpora při přechodu na praxi a také to projevila při hodnocení tohoto faktoru. Plných 100 % účastníků organizační podporu považovala za dostačující, z čehož plyne závěr, že se pravděpodobně nevyskytly žádné vážnější organizační aspekty, které by přechod na praxi negativizovaly.

4.4 Přístup lektorů k účastníkům Účastníci projektu se ohledně této aktivity vyjadřovali také k lektorům a jejich přístupu. Hodnotící škála se pohybovala v rozmezí 5bodové stupnic, kde účastníci projektu měli lektory ohodnotit známkami 1 až 5 (jako hodnocení ve škole). Ze získaných informací vyplývá, že oba hodnocení lektoři měli pozitivní přístup k účastníkům. Jeden z lektorů byl všemi účastníky hodnocen známkou 1, druhého lektora oznámkovalo 70 % účastníků projektu známkou 1 a 30 % účastníků pak známkou 2.

Strana 27 z 41


Z výše uvedených výsledků hodnocení vyplývá závěr, že účastníci projektu vyjádřili vysokou spokojenost s přístupem lektorů v kurzu nespecifické rekvalifikace a neshledali žádné podstatnější nedostatky.

4.5 Přínos kurzu pro účastníky Kurz byl tvořen dvěma částmi, přičemž důležitější byla pro účastníky (už jen vzhledem k časovému rozsahu a k možnosti praktického fungování v reálném pracovním prostředí u zaměstnavatele) praktická část kurzu. Účastníci měli hodnotit přínos praxe pomocí hodnotící škály, která se používá ve škole, tedy známkami 1 až 5. Výsledky vypovídají o tom, že účastníci projektu považují praxi na přínosnou a pro ně vhodnou aktivitu. Více jak dvě třetiny (cca 70 % účastníků projektu) ohodnotilo přínos praxe známou 1, zbývajících 30 % účastníků projektu pak použilo při hodnocení přínosu praxe známku 2. Pokud bychom se tedy drželi školního hodnocení, získal by přínos praxe pro účastníky v známkovací škále průměr 1,28. Účastníci projektu byli také v dotazníku požádáni, aby se pokusili specifikovat, které 3 přínosy praxe považují za nejvýznamnější. V tomto hodnocení se objevili následující názory: •

získání praxe,

•

poznání práce v kolektivu,

•

bližší poznání reálného trhu práce,

•

získání odpovědnosti a samostatnosti,

•

získání schopnosti jednat s lidmi,

•

poznání problematiky fungování zaměstnavatelů,

•

získání základních pracovních návyků,

•

získání a ověření praktických zkušeností.

Dalším hodnotícím kritériem bylo zhodnocení přínosu uplatnitelnosti na trhu práce. Účastníci opět hodnotili tento přínos formou známkovací stupnice (jako ve škole, tedy 1 až 5). V tomto ohledu se účastníci projektu vyjádřili následovně: •

29 % hodnotilo tento přínos praxe známkou 1,

•

14 % hodnotilo tento přínos praxe známkou 2,

•

57 % hodnotilo tento přínos známkou 3.

Strana 28 z 41


Z tohoto hodnocení vyplývá fakt, že účastníci projektu sice vnímají přínos praxe pozitivně, ale berou ji spíše jako možnost k získání praktických dovedností v reálném pracovním prostředí, ale jsou spíš trochu skeptičtí k jejímu praktickému přínosu získání pracovního místa, protože více jak polovina účastníků projektu ohodnotila tuto možnost známkou 3. Účastníci projektu tedy vidí přínos praxe pro jejich osobní i profesní rozvoj a získání praktických zkušeností, ale nepřeceňují její skutečný význam ohledně možnosti získání pracovního místa.

5. Závěry hodnocení projektu účastníky Na základě předchozích kvalitativních i kvantitativních hodnocení jednotlivých aktivit projektu, které účastníci projektu absolvovali byly zjištěny následující klíčové skutečnosti: 1. Účastníci projektu celkově hodnotí projekt jako přínosný. 2. Účastníci vysoce kladně počítačové gramotnosti.

hodnotí

rozvoj

svých

dovedností

v oblasti

3. Účastníci vysoce kladně hodnotí přínos sebepoznání a posouzení jejich schopností a potenciálu psychologem v rámci aktivity bilanční diagnostika. 4. Účastníci konstatovali spokojenost s možností absolvovat praktickou část kurzu u zaměstnavatele v reálném pracovním prostředí. 5. Účastníci vyjadřují spokojenost vzdělávacích aktivit projektu.

s obsahem

a

rozsahem

jednotlivých

6. Účastníci dobře hodnotí organizaci projektu. 7. Účastníci pozitivně vnímají technické a materiální vybavení projektu. 8. Účastníci si velmi chválí přístup a fundovanost všech lektorů, kteří se projektu účastnili. 9. Účastníci oceňují vstřícnou a pozitivně laděnou atmosféru, která byla v průběhu projektu nastolena. 10. Účastníci nevyjádřili žádné závažnější připomínky či dokonce stížnosti k průběhu a struktuře projektu. Pokud se objevily drobné připomínky, týkaly se píše nepodstatných a drobných aspektů, které neměly nijak podstatnější vliv na zdárný průběh realizace projektu. Strana 29 z 41


VII. Evaluace projektu poskytovateli praxe Nedílnou součástí evaluace projektu bylo také hodnocení, které realizátorovi projektu poskytly zaměstnavatelské subjekty, které umožnily účastníkům projektu absolvovat praktickou část kurzu nespecifické rekvalifikace. Každý účastník projektu měl tak možnost absolvovat v reálném pracovním prostředí celkem 130 pracovních dnů. Tato doba byla dostatečná jednak k získání, ověření a upevnění znalostí a dovedností jednotlivými účastníky, ale také k tomu, aby si zaměstnavatelé vytvořili dostatečně objektivní obrázek o jejich motivaci, přístupu, pracovních návycích a dalších aspektech jejich pracovního výkonu. Mezi poskytovatele praxe patřily například následující zaměstnavatelské subjekty: •

Probační mediační služba ČR (středisko Jeseník)

•

Finanční úřad Jeseník

•

TISMO s.r.o., Přerov

•

Úřad práce Jeseník

•

Krajský úřad Olomouckého kraje

•

Exekutorský úřad Olomouc

•

Exekutorský úřad Přerov

•

Exekutorský úřad Prostějov

•

Katastrální úřad Prostějov

•

Katastrální úřad Šumperk

•

Česká správa sociálního zabezpečení Šumperk

•

Pontis o.p.s., Šumperk

•

Městský úřad Lipník nad Bečvou

•

GESS-CZ s.r.o., Hranice

•

Magistrát města Olomouce

•

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (pobočka Olomouc)

•

Magistrát města Přerova

•

Obecní úřad Česká Ves

•

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (pobočka Šumperk)

•

Ondřejovická strojírna spol. s r.o., Zlaté Hory-Ondřejovice

•

Priessnitzovy léčebné lázně a. s., Jeseník

•

Univerzita Palackého v Olomouci

Strana 30 z 41


Na základě poznatků o účastníkovi praxe zpracovali zaměstnavatelé na jednotlivé účastníky praxe hodnotící zprávy, v nich posoudili klíčové aspekty jejich pracovního výkonu. Tyto hodnotící zprávy nemají jednotnou formu, zaměstnavatelé je vytvářeli metodou volného popisu a sami si volili hodnotící kritéria a další obsahové prvky zprávy. Z tohoto důvodu absence jednotné metodiky tvorby hodnotící zprávy je velmi problematické objektivně a systematicky tyto hodnotící zprávy kvantifikovat. Proto jsou z jednotlivých hodnotících zpráv od zaměstnavatelských subjektů, které účastníkům projektu poskytly praxi, vybrány nejčastěji se opakující aspekty.

Hodnotící zprávy byly vypracovány na celkem 47 účastníků projektu, kteří absolvovali v rámci projektu praktickou část nespecifické rekvalifikace. V těchto hodnotících zprávách se objevovaly opakovaně zejména níže uvedené skutečnosti:

praxe byla přínosná nejen pro účastníky projektu, ale i pro zaměstnavatele, protože tímto způsobem získaly efektivní pracovní sílu,

naprostá většina účastníků projektu si na praxi velmi svědomitě a zodpovědně plnila své pracovní povinnosti,

účastníci praxe projevili dostatečnou míru samostatnosti a iniciativy,

účastníci praxe prokázali velmi dobré dovednosti v práci s osobním počítačem,

účastníci efektivně dokázali zvládat svěřenou administrativní agendu a další přidělené pracovní úkol,

účastníci se velmi dobře začlenili do pracovního kolektivu zaměstnavatele a prokázali schopnost pracovat v týmu a dovednost komunikovat a jednat s lidmi,

zaměstnavatelé konstatovali, že účastníci mají výborné předpoklady efektivně zvládat pracovní činnosti, které na praxi vykonávali,

většina účastníků praxe projevila ochotu na sobě pracovat a učit se novým věcem,

většina účastníků praxe se velmi rychle přizpůsobila nastaveným pracovním podmínkám a dokázala se brzy orientovat ve svěřené problematice.

Tyto výše uvedené skutečnosti podtrhují fakt, že všichni zaměstnavatelé, u nichž byli účastníci projektu na praxi konstatovali pozitivní dopady celé vzájemné spolupráce mezi realizátorem projektu, účastníkem projektu a zaměstnavatelem. V žádné hodnotící zprávě se neobjevily negativní poznámky o účastnících a jejich pracovním výkonům. Zaměstnavatelé vesměs konstatovali, že praxe byla oboustranně přínosná a že účastník praxe by byl vhodným potenciálním uchazečem o pracovní poměr. Je třeba také vyzdvihnout vysoce pozitivní prvek výše zmiňované spolupráce, kterým je skutečnost, že někteří účastníci projektu získali přímo u zaměstnavatele, kde byli na praxi, pracovní místo a po ukončení praxe zde zůstali v pracovním poměru.

Strana 31 z 41


Toto je zcela jistě tím nejpodstatnějším pozitivním dopadem celého projektu, protože jedním z jeho hlavních cílů bylo právě kontaktovat účastníky projektu s potenciálními zaměstnavateli a umožnit jim tak přesvědčit zaměstnavatelské subjekty o jejich kvalitách, což by se jim, pokud by neabsolvovali praxi, asi jen stěží takto efektivně povedlo. Dalším důležitým výstupem, které vyplývá z výsledků hodnocení od zaměstnavatelských subjektů, je jejich poznatek, že i absolventi, kteří nemají vůbec žádnou nebo jen minimální praxi, mohou být vysoce kvalitními pracovníky, kteří budou plnohodnotnou součástí pracovního kolektivu zaměstnavatele.

Strana 32 z 41


VIII. Závěrečné zhodnocení projektu 1. Hodnocení splnění cílů projektu Projekt „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“ spadal do Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), který je součástí schématu Evropského sociálního fondu (ESF). Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Projekt byl realizován firmou Počítačová služba s.r.o., Olomouc, která má s projekty a jejich řízením bohaté zkušenosti a již v minulosti je úspěšně realizovala. Projekt měl stanoveno několik hlavních cílů, jichž chtěl primárně dosáhnout, a také cíle specifické, které měly napomáhat právě k uskutečnění hlavních cílů.

1.1 Zvýšení a podpora účinnosti nastavené aktivní politiky zaměstnanosti Primárním cílem projektu byla snaha zvýšit a podpořit účinnost nastavené aktivní politiky zaměstnanosti ve vytváření podmínek k zaměstnávání cílové skupiny absolventů. Tento cíl spočíval zejména v poskytnutí jasného směru kariérového rozvoje účastníkům projektu, v možnosti získat základní dovednosti, jež požadují zaměstnavatelé, v lepší orientaci cílové skupiny na trhu práce a také ve zvýšení motivace a aktivizace cílové skupiny. Tento primární cíl projektu byl zcela jistě splněn, protože díky projektu byla efektivně podpořena nastavená aktivní politika zaměstnanosti. Účastníci získali díky projektu lepší možnost uplatnit se na trhu práce, čímž došlo ke splnění hlavního smyslu aktivní politiky zaměstnanosti, kterým je návrat vyloučených skupin uchazečů o zaměstnání zpět na trh práce a zamezení jejich případnému trvalému vyčlenění.

1.2 Vytváření podmínek k zaměstnávání cílové skupiny absolventů Druhý hlavní cíl projektu byl koncipován jako zvýšení zájmu zaměstnavatelů o absolventy a měl být naplněn tak, že absolventi získají znalost a dovednosti, které u nich zaměstnavatelé požadují – tedy efektivní práce s výpočetní technikou a informačními technologiemi a základní administrativní dovednosti. Splnění tohoto cíle mělo být umocněno také tím, že absolventi v rámci projektu byli na praxi u zaměstnavatelských subjektů, kde si tyto získané teoretické znalosti a dovednosti mohli efektivně, a hlavně v reálném prostředí, osvojit a upevnit. V průběhu praxe mohli účastníci projektu přesvědčit zaměstnanecké subjekty o svých kvalitách a získat tak u nich případně přímo možnost zaměstnání.

Strana 33 z 41


Tento druhý hlavní cíl projektu byl v dostatečné míře naplněn, protože skutečně došlo k tomu, že zaměstnavatelské subjekty získaly povědomí o tom, že cílová skupina absolventů má v sobě velký potenciál a že v této skupině jsou vhodní potenciální zaměstnanci, kteří mohou plně vyhovovat stanoveným požadavkům zaměstnavatelů a dokáží efektivně plnit svěřené pracovní úkoly, i když dosud nemají žádnou praxi. Tato praktická zkušenost by měla odstranit apriorní nedůvěru některých zaměstnavatelských subjektů vůči skupině absolventů. Díky šíření výsledků tohoto projektu a patřičné publicitě se tato pozitivní zkušenost bude i dále šířit mezi zaměstnavatelskými subjekty a tím bude i nadále plněn i tento druhý hlavní cíl projektu.

1.3 Lepší orientace cílové skupiny na trhu práce Dalším cílem projektu bylo zlepšení orientace cílové skupiny na trhu práce. Tento cíl měl přispět k tomu, aby cílová skupina absolventů získala povědomí o fungování trhu práce a zejména pak praktické zkušenosti, které nemohou získat jinou cestou než přímo účastí v reálném prostředí trhu práce. Lepší orientace cílové skupiny absolventů na trhu práce bylo dosaženo zejména tím, že účastníci absolvovali praxi přímo u jednotlivých zaměstnavatelských subjektů. Tato praxe trvala 130 dnů a v průběhu této doby účastníci načerpali potřebné zkušenosti a seznámili se s reálným pracovním prostředím, v němž měli možnost plnit skutečné pracovní úkoly v rámci pracovního kolektivu zaměstnavatele. Díky tomuto získání praktických zkušeností nyní mohou mnohem lépe vnímat svoje individuální šance na uplatnění se na trhu práce a mohou také efektivněji hodnotit svou další kariérovou cestu.

1.4 Zvýšení motivace a aktivizace cílové skupiny V projektu, který byl zaměřen na cílovou skupinu absolventů, byl stanoven další důležitý cíl, a to motivovat a aktivizovat cílovou skupinu. Tento cíl vycházel zejména z potřeby uvést absolventy rychle na trh práce a využít jejich potenciál načerpaných informací, které získali při svém formálním studiu, protože je známa skutečnost, že pokud získané informace nejsou používány, rychle degradují a to samé platí i o aktivitě a motivaci cílové skupiny v případě nemožnosti efektivně se uplatnit na trhu práce. Stanovený cíl byl dosažen, což konstatovali i sami účastníci projektu ve svých hodnoceních, kde se objevovala konstatování typu: víc o sobě přemýšlím, naučil jsem se zase vstávat a mít pravidelný denní režim apod. Účastníkům bylo umožněno opět se aktivně zapojit na trhu práce (pomocí praxe u zaměstnavatelů), což vedlo k jejich opětovné aktivizaci a také to přispělo k jejich vyšší motivaci nalézt opět uplatnění na trhu práce.

Strana 34 z 41


1.5 Využití potenciálu cílové skupiny absolventů Cílová skupina uchazečů je specifická zejména v tom ohledu, že má velmi vysoký potenciál v oblasti znalostí a vědomostí, ale chybí jí praktické dovednosti. Tento jejich potenciál ale velice rychle degraduje a je snižován, pokud není rozvíjen. Cílem projektu tedy bylo i rychlé využití potenciálu účastníků projektu a nastolení možností a podmínek, aby tento potenciál byl vhodně využit. Cíl byl zvládnut úspěšně a došlo k jeho naplnění, protože všichni účastníci projektu měly možnost svůj potenciál aktivizovat a využít v průběhu projektu, a to nejen při jeho zvyšování formou vzdělávacích aktivit, kde byl ještě více rozvíjen a obohacován, ale zejména při absolvování praxe v reálném pracovním prostředí u zaměstnavatele. Důležité bylo, že účastníci nejen sami sobě, ale i zaměstnavateli mohli dokázat, že mají dobrý potenciál a že by mohli být potenciálním přínosem zaměstnavateli. Toto mělo jistě i vysoce pozitivní vliv na sebevědomí účastníků projektu, protože je znám fakt, že skupina absolventů velmi rychle přichází nejen o svůj nevyužívaný potenciál, ale zejména o sebevědomí a zdravé sebehodnocení.

1.6 Možnost získání základních dovedností požadovaných zaměstnavateli Realizátor projektu při jeho přípravě vycházel ze skutečných požadavků zaměstnavatelů, které kladou na klíčové znalosti a dovednosti. Podle těchto požadavků byl stanoven i obsah vzdělávacích aktivit projektu. Účastníci projektu si tedy mohli doplnit a rozšířit znalosti a dovednosti v oblasti využívání výpočetní techniky a administrativních dovedností, ale také získat základní, ale pro ně tolik potřebnou, orientaci na trhu práce v reálném prostředí zaměstnavatelských subjektů, čímž došlo k naplnění stanoveného cíle. Účastníci projektu tak získali dovednosti, které jim dosud chyběly a kvůli jejich předchozímu nedostatku byli vyloučeni z trhu práce.

1.7 Získání praktických dovedností v reálném pracovním prostředí Vzhledem k tomu, že účastníci projektu dokázali uplatnit své teoretické znalosti a dovednosti v reálném pracovním prostředí a úspěšně kooperovat s kolektivem pracovníků zaměstnavatele poskytujícího praxi, byl zcela určitě naplněn i další cíl projektu – získání praktických dovedností v reálném pracovním prostředí. Pro cílovou skupinu absolventů je totiž naprosto nezbytně nutné, aby se co nejrychleji mohli začlenit do reálného trhu práce a mohli si dosud získané znalosti, které jsou více či méně spíše teoretického rázu, prakticky vyzkoušet a také tímto způsobem získat potřebné pracovní a interpersonální návyky. Zejména je důležitá možnost ověřit si prospěšnost sebe sama v rámci kolektivu pracovníků, což jim tento hodnocený projekt rozhodně umožnil.

Strana 35 z 41


1.8 Zvýšení zájmu zaměstnavatelů o cílovou skupinu absolventů Již několikrát bylo konstatováno, že cílová skupina absolventů je z trhu práce vyloučena zejména v důsledku toho, že jsou zaměstnavateli podceňováni a že je mezi zaměstnavateli silně zakořeněn názor, že absolventi nemají patřičné a náležité praktické znalosti a dovednosti. Projekt dokázal díky výborné spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty tento domnělý fakt zpochybnit a přesvědčil zaměstnavatele, že cílová skupina projektu, tedy absolventi, jsou na trhu práce dobře využitelní a představují pro zaměstnavatele zajímavou potenciální skupinu lidských zdrojů. Zaměstnavatelé, kteří poskytli účastníkům projektu možnost praxe, si mohli účinně ověřit, jaké schopnosti a jaký potenciál absolventi mají a zda jsou schopni plnit zadané pracovní úkoly a podávat požadované pracovní výkony. Tím, že zaměstnavatelé reálně poznali kvality absolventů, mohli přehodnotit své dosavadní předsudky. Je pravděpodobné, že díky šíření výsledků projektu a jeho účinné publicitě budou předsudky ohledně absolventů přehodnoceny i dalšími zaměstnavateli a cílová skupina absolventů již nebude z trhu práce vyloučena, ale naopak se do něj mnohem lépe začlení.

1.9 Souhrn hodnocení splnění cílů projektu Je nesporné, a výše uvedené skutečnosti to efektivně dokladují, že realizátorovi projektu se podařilo účinně naplnit všechny stanovené cíle projektu, a to jak cíle klíčové, tak cíle specifické. Všechny klíčové aktivity projektu se efektivně podílely na splnění cílů, jež si realizátor projektu kladl a jež byly důvodem k vytvoření tohoto projektu.

2. Hodnocení přínosu projektu pro cílovou skupinu Projekt „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“ měl silný přínos pro cílovou skupinu absolventů. Hlavním přínosem byly zejména následující skutečnosti: aktivizace a motivace cílové skupiny,

získání nových znalostí, dovedností a praktických zkušeností,

propojení teoretických aktivit s praktickou částí (praxe u zaměstnavatelů),

rozvoj potenciálu klíčové skupiny absolventů,

efektivní orientace cílové skupiny na trhu práce,

možnost přímého kontaktů členů cílové skupiny se zaměstnavateli,

posílení sebevědomí a objektivního sebehodnocení účastníků projektu.

Strana 36 z 41


Výše uvedený výčet jednotlivých aspektů přínosu projektu pro cílovou skupinu není zcela vyčerpávající. Jedná se spíše o klíčové aspekty, ale přínos projektu byl mnohem širší. Tento přínos je velmi dobře patrný v hodnocení, pomocí nichž byla zjišťována zpětná vazba od účastníků projektu. Účastníci projektu si byli velmi dobře vědomi toho, že jsou ohroženou skupinou na trhu práce a že tento projekt jim může dopomoci k snazšímu vstupu do reálného prostředí trhu práce. Získali tak poměrně snadno znalosti a praktické dovednosti, které by jinak získávali mnohem složitějším a těžším procesem. V tomto jim realizátor projektu poněkud usnadnil cestu a umožnil jim tímto posunout se o kus dál v jejich kariérové cestě, která je v raném počátku a bude teprve nyní efektivně naplňována. Projekt byl tedy pro cílovou skupinu zcela jistě přínosem a splnil v tomto ohledu zcela očekávání, která na něj byla účastníky i realizátorem kladena.

3. Hodnocení inovativnosti projektu Každý realizovaný projekt by měl být v něčem inovativní. Také projekt s názvem „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“ měl některé inovativní prvky, které efektivně přispěly ke splnění jeho klíčových cílu. Hlavním inovativní prvkem projektu bylo zejména vhodné systematizování jednotlivých klíčových vzdělávacích a poradenských aktivit, které tvořily jádro projektu. Složení těchto aktivit vycházelo z výborné znalosti cílové skupiny projektu a také z kvalitní analýzy požadavků zaměstnavatelů. Vzdělávací aktivity umožnily účastníkům doplnit a rozvinout jejich znalosti a dovednosti a poradenské aktivity pak dopomohli účastníkům projektu objektivně zhodnotit jejich potenciál a schopnosti a dle těchto výsledků plánovat další rozvoj jejich kariérové cesty. Velmi dobrou inovací bylo také spojení teoretické a praktické části vzdělávací aktivity, kdy si účastníci projektu mohli získané vědomosti a dovednosti upevnit, ověřit a systematizovat přímo v reálném pracovním prostředí zaměstnavatele. Projekt byl inovativní také v tom, že se realizátor projektu rozhodl zaměřit projekt na všechny okresy Olomouckého kraje a dal tak možnost zapojit se do něj i účastníkům, kteří sídlí v odlehlejších lokalitách. Tento záměr byl podpořen dalším inovativní prvkem, a to mobilní počítačovou učebnou, která umožnila provádět vzdělávací aktivity v různých částech Olomouckého kraje, takže cestovat museli jen účastníci projektu, kteří bydleli v menších sídlech, ale toto cestování bylo omezeno jen na menší vzdálenosti a nebylo tak náročné, jako kdyby všichni účastníci museli jezdit např. jen do síla realizátora, tedy do Olomouce.

Strana 37 z 41


Dalším inovativní prvkem projektu bylo použití efektivní formy poradenství - bilanční diagnostiky. Tento prvek není v našem prostředí ještě zcela běžně používaný, ale o to více se ukazuje jeho silný přínos a efektivita. Pomocí bilanční diagnostiky se účastníci projektu mohli na základě konzultace s odborníkem zaměřit na využití svého potenciálu a schopností a na základě zjištěných skutečností pak účinněji a objektivněji plánovat svoje další fungování na trhu práce, tedy svoji další kariérovou cestu. Přínosem je i fakt, že v rámci pohovoru s psychologem s ním mohli konzultovat svoje případné osobní problémy, které je tížily. Pokud se týká vzdělávání v oblasti počítačové gramotnosti, účastníci projektu byli seznámeni nejen s „klasickými“ počítačovými programy, jako je např. Word a Excel, ale také byli inovativní zařazeny programy, které nejsou tak běžně používané, ale které mají široké uplatnění v různých oblastech – např. program na tvorbu databází Access či program na tvorbu prezentací PowerPoint, čímž účastníkům projektu vznikla oproti ostatním členům cílové skupiny absolventů (a nejen oproti nim) konkurenční výhoda. V neposlední řadě je inovativní prvkem v rámci projektu využívání moderních výukových forem, metod a prostředků. Byly používány multimediální výukové prostředky (vzdělávací programy) a účastníci projektu dostávali zpětnou vazbu o sobě také např. pomocí rozboru videozáznamu jejich chování a jednání, který byl zachycen na digitální kameru. Inovativností projektu je i ta skutečnost, že účastníci projektu byli „dovedeni“ přímo k zaměstnavatelům, aby jim mohli přímo v reálném prostředí předvést svůj potenciál a schopnosti a dokázat jim tak, že jsou plnohodnotnými potenciálními zaměstnanci a dokázali by dobře plnit své pracovní činnosti a podávat požadované pracovní výkony. Tento inovativní prvek měl v několika případech pozitivní dopad ve skutečném získání zaměstnání, které účastníci u poskytovatele praxe po skončení tohoto projektu opravdu získali. Všechny výše uvedené inovativní prvky jsou vysoce efektivní a bylo by velmi vhodné využít je i v dalších projektech a aktivitách, které mají vést k návratu určitých cílových skupin na trh práce. Tyto inovativní prvky a pozitivní výsledky celého projektu by tedy měly být diseminovány vhodnou formou publicity nejen mezi zaměstnavatele a vzdělávací instituce, ale také mezi všechny další subjekty, které se nějakým způsobem podílejí na fungování trhu práce a pokoušejí se jeho fungování efektivně měnit ku prospěchu celé naší společnosti. Realizátor projektu by je také měl rozhodně využít při plánování a realizaci dalších vzdělávacích a poradenských aktivit zaměřených na rozvoj lidských zdrojů.

Strana 38 z 41


4. Celkové hodnocení projektu Projekt „Uvedení absolventů na trh práce v Olomouckém kraji“ byl zaměřen na cílovou skupinu absolventů středních a vysokých škol, kteří patří mezi ohrožené skupiny na trhu práce. Realizátor projektu si kladl za cíl návrat této skupiny zpět na trh práce a jejich opětovné motivování a aktivizování a rozvoj jejich dosavadního potenciálu. Všechny tyto cíle se uskutečnili a projekt tak splnil své poslání. Výsledky a výstupy projektu tedy nezadávají žádný důvod k pochybnostem a projekt lze považovat za úspěšný. Nejsilnější stránky projektu jsou patrné i z hodnocení projektu jeho přímými účastníky, tedy absolventy a v neposlední řadě zaměstnavateli, kteří poskytovali účastníkům projektu praxi. Oba tyto subjekty (účastníci i zaměstnavatelé) vyjádřili pozitivní hodnocení vzájemné spolupráce v rámci projektu a konstatovali, že pro oba byla přínosná. Zaměstnavatelé získali nový a hlavně objektivnější pohled na absolventy, kteří dokázali odstranit mnohé dosavadní předsudky zaměstnavatelů, a absolventi dostali cennou zkušenost z reálného pracovního prostředí v rámci pracovního kolektivu zaměstnavatele. Projekt přispěl také k rozvoji potenciálu účastníků, kteří získali teoretické i praktické znalosti a dovednosti v oblasti počítačové gramotnosti, administrativních dovedností a praktické pracovní návyky. Toto vedlo nejen k jejich aktivizaci a zvýšení zdravého sebevědomí, ale také je to posunulo v dalším směřování v jejich kariérové cestě. Rychlý návrat na trh práce, který jim byl díky projektu umožněn, jim dopomohl k získání konkrétnější představy o svém dalším směřování a možná i umožnil rychlejší nelezení pracovního místa. Mnozí účastníci projektu získali pracovní místo přímo u zaměstnavatele, kde vykonávali v rámci projektu praxi. Pracovní místo samozřejmě nenalezli všichni účastníci projektu, ale je silný předpoklad, že jim projekt a hlavně absolvování jeho vzdělávacích aktivit umožní lépe se na trhu práce orientovat a tudíž i se na něm dříve či později efektivně uplatnit. Díky projektu byla také „nastartována“ užší spolupráce mezi subjekty, kteří se nějakým způsobem podílejí na fungování trhu práce. Ať už jsou to již dříve zmiňovaní uchazeči o zaměstnání (např. cílová skupina absolventů), nebo zaměstnavatelé, vzdělávací instituce či úřady práce. Důležitý je fakt, že tato spolupráce byla započata a efektivně se rozvíjí, k čemuž nemalou měrou přispěl i tento projekt. Je nyní nesmírně důležité, aby výstupy a výsledky tohoto projektu byly i nadále využity a bylo na ně navázáno. Udržitelnost výsledků projektu by měla být zajištěna další efektivní spoluprací mezi zainteresovanými subjekty na trhu práce. V této spolupráci i nadále přetrvává mnoho překážek, které negují pozitivní výsledky projektu, ale mnohé z těchto překážek již byly částečně odstraněny a ostatní jsou alespoň částečně zmírňovány.

Strana 39 z 41


Závěrem lze tedy objektivně konstatovat, že finanční prostředky, které byly Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky na tento projekt přiděleny, byly využity efektivním způsobem a že účastníci projektu získali účinnou a kvalitní pomoc při svém vstupu či návratu na trh práce. Realizátor projektu splnil stanovené cíle a projekt byl pro cílovou skupinu absolventů středních a vysokých škol jistě přínosný. Na základě zpětné vazby od účastníků realizátor projektu může v budoucnu při realizaci dalších projektů ještě přesněji dle požadavků cílové skupiny nastavit obsah a formu realizace a tím případně ještě dosáhnout vyšší efektivity, která však byla v případě tohoto projektu zcela jistě velmi vysoká.

Strana 40 z 41


IX. Přílohy evaluační zprávy Příloha č. 1 Hodnocení bilanční diagnostiky - celková statistika hodnocení aktivity účastníky

Příloha č. 2 Hodnocení přínosu bilanční diagnostiky - odpovědi účastníků projektu (otázka č. 9 v dotazníku)

Příloha č. 3 Hodnocení lektorů bilanční diagnostiky - odpovědi účastníků projektu (otázka č. 10 v dotazníku)

Příloha č. 4 Hodnocení přínosu kurzu Obsluhy PC - odpovědi účastníků projektu (otázka č. 15 v dotazníku)

Příloha č. 5 Hodnocení lektorů kurzu Obsluhy PC - odpovědi účastníků projektu (otázka č. 16 v dotazníku)

Strana 41 z 41

Evaluační zpráva projektu

Recommend Documents