Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/evaluace-studijniho-programu-informacni-studiaknihovnictvi-vysledky-anketniho-setreni-mezi-studenty)
Evaluace studijního programu Informační studia a knihovnictví (výsledky anketního šetření mezi studenty KISK FF MU) 7. 3. 2010 Suchá Ladislava
Příspěvek shrnuje výsledky studentské ankety, která byla realizována v lednu 2010 Kabinetem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (KISK FF MU), a která je součástí širší evaluace studijního programu Informační studia a knihovnictví na tomto pracovišti. Anketa se zaměřila především na spokojenost studentů s různými aspekty studia na KISK, dále na celkovou spokojenost s designem studijního programu a v neposlední řadě na úroveň komunikace a administrativní podpory studia. V úvodní části se text věnuje krátce trendům ve sledování kvality studijních programů, dále je představena anketa a metodologie měření výsledků. V další části se autorka věnuje analýze jednotlivých odpovědí z dotazníku. Závěr shrnuje nejdůležitější zjištění anketního šetření.
Trendy ve sledování kvality studijních programů Sledování kvality studijních programů je trendem, který doprovází širší změny v celém terciálním vzdělávání (Holma a Pakalna, 2007). Tan (2007) zmiňuje, že v poslední dekádě je sledování kvality v terciálním vzdělávání jednou z logických odpovědí na požadavky znalostní ekonomiky. Mishra (2007) nabízí 7 důvodů pro měření kvality vysokých škol. Jsou jimi: 1. zvyšující se konkurence vysokých škol a oborů, 2. spokojenost klientů (studenti jako zákazníci požadují určitou kvalitu vzdělávání), 3. kontrola plnění standardů stanovených samotnou vzdělávací institucí, 4. zodpovědnost (kvalita může být měřítkem zodpovědného nakládání s prostředky), 5. zlepšení motivace zaměstnanců, 6. důvěryhodnost, prestiž a status, 7. zviditelnění se, zlepšení image organizace. Jedním ze základních prostředků k dosahování kvality je evaluace, která může nabývat různých
podob (viz Mishra, 2007), např. posouzení nezávislými experty, testování znalostí a kompetencí studentů, případně výběrovými šetřeními mezi studenty a zaměstnanci vysoké školy. Právě metodu výběrového šetření jsme zvolili i pro naši anketu. Na Masarykově univerzitě je sledování kvality zabezpečeno od roku 2003 prostřednictvím standardizované studentské ankety, kterou studenti vyplňují vždy po skončení semestru. Statistiky a srovnání jsou zveřejňovány v Informačním systému univerzity a v přehledové variantě jsou dostupné všem respondentům i všem vyučujícím. Na jedenáctibodové škále anketa hodnotí sedm aspektů vztahujících se k jednotlivým kurzům a vyučujícím: zajímavost a přinos předmětu, obtížnost obsahu, náročnost na přípravu, dostupnost studijních zdrojů, formu výuky a odbornost vyučujícího. Předmětová anketa je užitečným nástrojem pro hodnocení určitých aspektů kvality studijních programů, neposkytuje ale odpovědi na širší aspekty studia, především celkovou spokojenost studentů. Spokojenost se studiem má přitom významný dopad na motivaci studentů (Diamantis & Benos, 2007). Na institucionální úrovni je sledování studentské spokojenosti důležité z několika důvodů, může například poskytovat důležité podklady pro vnitřní restrukturalizaci, může přispět ke zlepšení vnímání instituce třetími stranami a v neposlední řadě zaměřuje pozornost na očekávání a potřeby studentů (ibid). Cílem tohoto textu je prezentace výsledků původní studentské ankety, která byla realizována Kabinetem knihovnictví a informačních studií v lednu 2010. Anketa pokrývá některé dílčí aspekty měření kvality studijního programu a lze ji s úpravami využít i pro potřeby dalších pracovišť jako možný základ benchmarkingové studie. Cílem studentské ankety bylo především zodpovědět, zda jsou studenti oboru Informační studia a knihovnictví spokojeni se svým studiem, designem studijního programu, administrativní podporou a komunikací ze strany Kabinetu. Dále jsme zjišťovali, jaká je ochota studentů zapojovat se do oborových aktivit nad rámec studijních povinností. Text příspěvku se nejprve krátce věnuje metodologickým otázkám, dále představuje analýzu odpovědí respondentů a na závěr shrnuje nejdůležitější zjištění. Výzkumný vzorek a sběr dat Pro potřeby zjišťování spokojenosti a názorů studentů byl sestaven dotazník rozčleněný do čtyř částí, které zkoumaly: přínos studia a celkovou spokojenost se studiem, názory studentů na design studijního programu, spokojenost studentů s komunikací a administrativní podporou ze strany KISK, ochotu zapojovat se do oborových aktivit nad rámec studijních povinností, demografické údaje a údaje o formě a stupni studia. Dotazník byl vytvořen a administrován prostřednictvím online nástroje survs.com (www.survs.com ). Online verze dotazníku byla přístupná na adrese https://www.survs.com/survey/F3N1QVY18N. Informace o vystavení dotazníku byla zaslána všem 360 studentům oboru Informační studia a knihovnictví. Dotazník otevřelo 294 respondentů, pouze 250 respondentů ale dotazník skutečně vyplnilo (44 nekompletních dotazníků bylo tedy z vyhodnocení vyřazeno). Za kompletní dotazník jsme považovali ten, který byl vyplněn alespoň ze tří čtvrtin. Možnost několikanásobného vyplnění
jedním respondentem byla minimalizována automatickým blokováním opakovaného vyplňování ze stejné IP adresy. Zpracováno bylo tedy 250 dotazníků (návratnost byla tedy 69,4 %). Absolutní a relativní četnosti respondentů diferenciované dle stupně a formy studia lze vyčíst z Tabulky 1. V 78 % případů byly respondentkami dotazníku ženy, v 22 % byli respondenti muži.
Přínos studia a celková spokojenost se studiem Úvodní část dotazníku se zaměřila na spokojenost se studiem a subjektivní vnímání přínosu studia. Celkem 98 % respondentů vnímá studium na KISK jako přínosné (přičemž více než polovina jej označila za „spíše přínosné"). Mírně lépe hodnotili přínos studia studující na kombinované formě studia (za přínosné nebo spíše přínosné zde studium označili všichni respondenti).
Graf 1: Vnímáte studium na KISK jako přínosné? Stejný poměr (98 %) odpovídajících si myslí, že obor Informační studia a knihovnictví je perspektivní. Mírný rozdíl je opět v pohledu prezenčních a kombinovaných respondentů - prezenční studující označovali obor za velmi perspektivní častěji než studenti kombinovaní. Mírně lepší průměrné hodnocení perspektivy oboru jsme zjistili u mužů. Zjištěné rozdíly však nelze označit
(stejně jako v předchozím případě) za statisticky významné.
Graf 2: Považujete obor ISK za perspektivní? Spokojenost se studiem jsme ověřovali ještě otázkami „Doporučil/a byste studium na KISK svým přátelům?", na kterou kladně odpovědělo 88 % respondentů, a „Pokud byste se měl/a rozhodovat znovu o svém studiu s tím, co víte o KISK nyní, zvolil/a byste znovu obor Informační studia a knihovnictví na FF MU?", kde kladně odpovědělo 91 % respondentů.
Graf 3: Doporučil/a byste studium na KISK svým přátelům?
Graf 4: Pokud byste se měl/a rozhodovat znovu o svém studiu s tím, co víte o KISK nyní, zvolil/a byste znovu obor Informační studia a knihovnictví na FF MU? Dále jsme chtěli zjistit, zda mají studenti a studentky pocit, že mohou při studiu uplatnit to, co umí nejlépe, nebo to, co je nejvíce baví. Relativní četnosti odpovědí na tuto otázku ukazuje Graf 5.
Graf 5: Máte pocit, že při studiu můžete uplatnit to, co umíte nejlépe, nebo to, co vás nejvíce baví? Zajímavé zjištění přineslo porovnání tohoto pocitu s ročníkem studia, kde se zvyšujícím se ročníkem studia stoupá také pocit seberealizace při studiu.
Graf 6: Máte pocit, že při studiu můžete uplatnit to, co umíte nejlépe, nebo to, co vás nejvíce baví? (srovnání dle ročníku studia) Část věnovanou spokojenosti uzavíraly otevřené otázky, které zjišťovaly, jaké přínosy představuje studium na KISK a co na studiu naopak respondenti kritizují. Opakovaně pozitivně hodnoceny byly zejména tyto aspekty: „přátelská atmosféra" v přístupu ke studentům na KISK, nové kontakty Na žádné z VŠ jsem se nesetkala s takovým prolnutím mezi ročníky. Většina studentů se zná a navzájem se podporuje. A také tento obor naskytuje výjimečné akce a je celkově takový akční - prostě super :-). Na KISKU je spousta zajímavých lidí dělajících zajímavé věci. zajímavost samotného oboru Dává mi všeobecný rozhled v oblasti informací a jejich zdrojů, včetně nejnovějších možností. Za prvé, zmenil sa mi pohľad na knihovníka ako aj na samotné knihovníctvo. Zistil som, že veci ktoré sa učia na tomto obore, ma bavia alebo sú zaujímave (väčšina). Asi najviac ma baví, že sa v IVaK premiešava viacej oborov (Psychológia, Sociológia, Filozofia, Marketing, Informatika,...) S tým je spojené smerovanie a možnosti do budúcnosti. Mám pocit, že mám viacej možnosti na svoju vývoj aj keď silne ovplyvnený jadrom oboru knihovníctvom. možnost spolupráce na projektech
Líbí se mi, že naše úkoly jsou opravdu někde využity a neděláme je jen proto, abychom je udělali. Kromě nově získaných poznatků z oboru také přínos v učení samostatné tvůrčí a organizační práci. Dále teorie týmové spolupráce přenesena v rámci předmětu APLS do praxe, jak realizace samotného projektu, tak na svém pracovišti - velmi cenná zkušenost. orientace na nové trendy, uplatnitelnost získaných znalostí Největší přínos vidím v tom, že jsem získala poznatky, které se dají uplatnit nejen v rámci tohoto oboru. Dozvím se hodně nových věcí, které můžu aplikovat v životě a ne jen při studiu. Rozšířilo mi obzory. Studium na KISKu je mnohem víc spjaté s aktuálními trendy ve společnosti než mé předchozí obory. Je také mnohem praktičtější. Zatímco u odpovědí zaměřených na přínosy studia na KISK bylo možné vysledovat několik opakujících se motivů, u otázky na slabiny programu byly odpovědi mnohem individuálnější a vysledovat širší okruhy nedostatků bylo obtížnější. Za nejčastěji kritizované problémy studia na KISK nicméně můžeme označit: problémy s dostupností povinně volitelných předmětů pro kombinované studenty Kombinovaní študenti to majú pri výbere predmetov povinno-voliteľných alebo voliteľných výrazne sťažené,pretože vyučujúci často vyžadujú pravidelnú dochádzku, chápem, že pri niektorých predmetoch to ani inak nejde, ale možno by sa dalo uvažovať o nejakej špeciálnej ponuke predmetov pre kombinovaných, kde bybolo možné skombinovať konzultácie s e-learningovou výučbou. nedostatek prakticky orientovaných předmětů Možná by se dalo říci, že do jisté míry schází seznámení zejména (nových) studentů se skutečnou knihovnickou prací (...) Já osobně bych do kurikula zařadila (volitelný) prakticky zaměřený předmět, v rámci kterého by se studenti seznámili s nejzákladnějšími knihovnickými činnostmi, naučili pracovat s MDT, tvořit klíčová slova/předmětová hesla, prakticky procvičili zpracovávání dokumentů, katalogizaci apod. Myslím, že praxe v knihovnách je nedostatečná, práci "v terénu" bych věnovala větší prostor. Přece jenom je v realitě vše trochu jinak než na akademické půdě. V menší míře se mezi kritizovanými aspekty studia objevily i faktory, které byly zařazeny větším počtem studentů i mezi výhody studia na KISK, například: nejistota uplatnění (ačkoliv byla právě uplatnitelnost zařazena větší částí studentů mezi pozitiva studijního programu) Studium mi pokud vím, nic (mi studium, pozn. Aut.) nevzalo, stále ještě nevím, jaké bude mé budoucí povolání. Trochu mě to znepokojuje, protože všichni moji vrstevníci z jiných oborů už to ví, ale já si pořád nedokážu představit, čím budu... Hodně lidí se mě
na to ptá a já neumím odpovědět. práce v týmech Že jsme skoro "nuceni" pracovat v týmové práci i s lidma, se kterýma si povahově nerozumíme. Analýza přínosů i negativních stránek studia na KISK přinesla celou řadu dílčích zjištění, na která v tomto příspěvku není prostor. Obecně lze shrnout, že zatímco klady se v odpovědích studentů profilovaly výrazněji, výčet záporů byl mnohem individuálnější. Názory studentů na design studijního programu V druhé části dotazníku jsme zjišťovali názory na design studijního programu a na povinnou odbornou praxi, kterou studující absolvují v průběhu bakalářského studia. Respondenty jsme nechali zhodnotit čtyři výroky o designu studijního programu a jeden výrok o přínosu odborné praxe.
Graf 7: Názory na design studijního programu (souhlas s nabídnutými výroky) První výrok směřoval k logické posloupnosti povinných kurzů. S tvrzením, že tyto kurzy mají logickou časovou posloupnost, souhlasilo 93 % odpovídajících. Nižší míru souhlasu (61 %) jsme naměřili u druhého výroku („Obsahy jednotlivých povinných (A) kurzů se nepřekrývají"). V otevřených odpovědích dále studenti doplňovali, že i když k překryvu obsahů v menší míře dochází, není to většinou vnímáno negativně: K tomu překrývání povinných kurzů - domnívám se, že se sice občas zmiňují některé věci ve více předmětech, ale myslím, že to vůbec nevadí, protože některé předměty jsou více průřezové a ty druhé ony nakousnuté věci trochu více prohlubují, rozvádí a uvádí do dalších souvislostí. Z ankety dále vyplynulo, že studenti a studentky jsou spokojení s tematickým záběrem (58% spokojených respondentů) nepovinných kurzů, nejsou ale spokojeni s jejich počtem a kapacitou -
s výrokem „Jsem spokojen/a s počtem nabízených povinně volitelných (B) kurzů" souhlasilo pouze 38 % odpovídajících. S nabídkou a počtem B kurzů jsou přitom mírně spokojenější studenti a studentky na magisterském stupni studia (spokojených je 47 %) než na stupni bakalářském (35 %). Mezi studujícími v prezenční a kombinované formě nebyl v míře souhlasu s výrokem naměřen téměř žádný rozdíl.
Graf 8: Souhlas s výrokem výrokem „Jsem spokojen/a s počtem nabízených povinně volitelných (B) kurzů" (dle stupně studia) Názory na počet a kapacitu povinně volitelných předmětů opět ilustrují výroky studentů: Pro kombinované studenty problém při studiu předmětů - B a C kreditů, výuka probíhá v jiné dny než pátky. Bylo by pro nás dobré mít možnost poskládat si rozvrh výuky na pátek, případně na sobotu. V jiné dny je to pro nás vzhledem k zaměstnání a vzdálenosti bydliště problém. Jako kombinovaná si navíc mezi Béčky nemůžu moc vybírat. (Velká část vyučujících vyžaduje prezenci), takže mám každý semestr 5 naprosto zbytečných předmětů, které nesouvisí s mým oborem a nezajímají mě. Dále nás zajímalo hodnocení přínosu odborné praxe, kterou studující absolvují povinně v bakalářském stupni studia v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. S přínosem praxe souhlasilo 79 % respondentů.
Graf 9: Souhlas s výrokem "Absolvování povinné praxe pro mne bylo přínosem." Nejvíce s výrokem souhlasili studující na bakalářském stupni, nejmenší míru souhlasu projevovali naopak studenti a studentky na stupni magisterském. V bakalářském stupni je průměrná míra souhlasu s přínosností praxe nepřímo úměrná ročníku studia - čím nižší ročník, tím lepší hodnocení odborné praxe. Tyto rozdíly jsou však mírné a nejsou statisticky významné. Rozložení názorů na přínosnost praxe potvrzovaly i odpovědi na otevřené otázky, kde studenti vyšších ročníků častěji navrhovali větší variabilitu praxe: Co se praxe týče, jsem za ni ráda, ale myslím si, že je poněkud jednotvárná. Jo, víc praxe... aspoň pro "hrstku vyvolených"(ti, co by měli zájem... ať aspoň víme, jak to vypadá a co se přesně kde dělá! V anketě jsme dále dali respondentům prostor pro navržení kurzů, které jim v nabídce KISK chybí. Na základě 194 návrhů kurzů byl sestaven žebříček „top 5" okruhů, ze kterých by respondenti uvítali bohatší nabídku volitelných kurzů:
Tabulka 2: Žebříček žádaných okruhů pro volitelné kurzy Hodnocení komunikace a administrativní podpory Třetí část dotazníku hodnotila komunikaci Kabinetu a administrativní podporu studia. S komunikací KISKu se studenty je spokojeno 89 %, s dostupností informací o studiu (např. zveřejnění studijního řádu nebo pokynů pro psaní diplomových prací) je spokojeno 87 % odpovídajících. Spokojenost ale v obou případech není rozložena rovnoměrně, statisticky významný rozdíl v názoru na komunikaci KISKu se studenty jsme zjistili u studujících v magisterském kombinovaném studiu, kteří komunikaci Kabinetu hodnotili nejhůře.
Graf 10: Považujete za dostačující komunikaci KISKu se studenty? Převážně pozitivní hodnocení komunikace KISK se studenty potvrzovaly i otevřené odpovědi respondentů. V nich se také projevily vnímané nedostatky komunikace směrem na kombinované studenty: Ano a velmi ji (komunikaci KISK, pozn. aut.) oceňuji! Myslím, že si mnohdy ani neuvědomujete, že informace, které mají prezenční studenti z různých neformálních setkání, se už nedostanou ke studentům kombinovaným. Komunikace kabinetu ISK výborná. Komunikace některých vyučujících předmětů B a C nedostatečná (žádná), přestože se dotazy týkají např. ukončení předmětu, seminární práce. V případě hodnocení dostupnosti informací o studiu jsme naměřili rozdíl mezi bakalářským a magisterským stupněm studia. Respondenti z bakalářského stupně hodnotili dostupnost materiálů lépe (90 % studujících uvedlo, že informace jsou dobře dostupné), než studenti ze stupně magisterského (pouze 77 % spokojených respondentů).
Graf 11: Jsou obecné informace spojené se studiem (např. studijní řád, pokyny pro psaní diplomových prací) pro studenty dobře dostupné? (rozdělení dle stupně studia) Dotazník dále zjišťoval, jaké komunikační kanály studenti sledují a jak často je používají. Přehled sledovanosti jednotlivých komunikačních nástrojů shrnuje Graf 12.
Graf 12: Jaké komunikační kanály KISKu sledujete a jak často? (Vyberte odpověď, která nejlépe odpovídá frekvenci návštěv)
Ochota podílet se na projektech a akcích Mezi anketní otázky jsme také zařadili dotaz zjišťující ochotu a chuť studentů zapojit se do akcí KISKu, a to i nad rámec studijních povinností. Na tuto otázku odpovědělo 31 % respondentů kladně, 48 % respondentů kladnou odpověď podmiňovalo nějakým „ale" (nejčastěji omezením vyplývajícím z času a místa), 24 % respondentů odpovědělo na otázku záporně. Statisticky významný rozdíl byl pozorován zejména u skupiny bakalářských studentů v kombinované formě studia, mezi kterými bylo pouze necelých 14% ochotno se podílet na projektech KISKu. V magisterském stupni studia již statisticky významný rozdíl mezi studenty v prezenční a kombinované formě nebyl pozorován. Studenti v kombinované formě studia byli dokonce ochotnější než studenti v prezenční formě (rozdíl však není statisticky významný a je možné, že je způsobený pouze výběrovou chybou).
Tabulka 3: Odpovědi na otázku „Máte chuť se zapojovat do projektů/akcí KISKu, a to i nad rámec studijních povinností?" (dle formy a stupně studia) Ochota podílet se na projektech souvisí samozřejmě i s pocitem, zda mohou studenti při studiu na KISKu uplatnit to, co umí nejlépe, či to, co je nejvíce baví. Ti studenti, kteří jsou ochotni se účastnit projektů KISK, mají zároveň pocit, že mohou při studiu uplatnit to, co umí nejlépe, nebo to, co je nejvíce baví a naopak. Korelace existuje i mezi chutí zapojovat se do projektů a hodnocením přínosnosti studia. Studenti, kteří jsou ochotní zapojovat se do projektů, hodnotí přínosnost studia nejlépe (60 % z nich označilo studium jako velmi přínosné, 40 % jako spíše přínosné, ani jeden respondent z této skupiny nevnímá studium na KISK jako nepřínosné), naopak hůře hodnotili studium ti respondenti, kteří zároveň nejsou ochotní zapojovat se do projektů a akcí KISK.
Graf 13: Vnímání přínosnosti studia dle chuti zapojovat se do projektů KISK
Závěr Studentská anketa byla na KISK FF MU realizována v této formě poprvé. Účast absolventů na výzkumu lze považovat pro tento druh ankety za uspokojivě vysokou (dotazník vyplnilo téměř 70 % oslovených studentů a studentek). Získaná data byla pro Kabinet informačních studií a knihovnictví poměrně příznivá. Anketa ale také odhalila některé nedostatky a rozdíly, kterým by bylo vhodné věnovat do budoucna pozornost. Některá zajímavá zjištění shrnuji níže. V oblasti spokojenosti se studiem: Naprostá většina (98 %) respondentů ankety považuje své studium na KISK za přínosné. Stejný poměr odpovídajících má pocit, že studuje perspektivní obor. 62% studentů má pocit, že při studiu může uplatnit to, co umí nejlépe, nebo to, co je nejvíce baví. Pozitivním trendem je, že tento pocit se zvyšuje s ročníkem studia. Pocit realizace souvisí i s ochotou zapojovat se do projektů a akcí KISK (i mimo rámec studijních povinností). V oblasti spokojenosti s designem studijního programu a odbornou praxí: Kladně byla hodnocena vybraná kritéria týkající se povinných předmětů. U povinně volitelných předmětů jsou studenti spokojení s tematickou šíří nabídky, nespokojeni jsou však s počtem a kapacitou jednotlivých předmětů. Odbornou praxi nejvíce oceňují studenti v nejnižších ročnících, s rostoucím ročníkem naopak roste i kritika odborné praxe. Celkově je však hodnocení praxe pozitivní - za přínosnou ji považuje 79 % studentů. V oblasti komunikace a administrativní podpory: S komunikací ze strany KISK je spokojeno 89 % studentů. Z otevřených otázek dále vyplývá,
že problémy s komunikací jsou spojené především s externími vyučujícími, kteří se studenty nekomunikují tak intenzivně, jako zaměstnanci KISK. Anketa dále potvrdila, že oficiální komunikační kanály (univerzitní mail, webové stránky Kabinetu) zároveň patří mezi nejsledovanější, podstatně méně jsou sledovány blogy na Inflow.cz a profil KISK na Facebooku. V oblasti ochoty zapojování se do projektů i nad rámec studijních povinností: Studenti možnost zapojení se do projektových aktivit převážně vítají. Průměrně jedna třetina studentů je ochotna zapojovat se do podobných aktivit, téměř polovina studentů uvedla, že by se ráda zapojila, pokud by to dovolily okolnosti (především časové). Výsledky výzkumu byly ze strany KISK nabídnuty i dalším katedrám, na kterých se vyučuje obor Informační studia a knihovnictví. Realizace obdobných průzkumů na těchto katedrách by mohla být zajímavým příspěvkem k benchmarkingovému srovnání jednotlivých pracovišť. Zajímavá data by v budoucnu jistě mohlo přinést i opakování průzkumu v několikaletých intervalech. Tento text představil jen některé závěry vyplývající z ankety. Datový soubor (ve formátech .xls a .sav) bude k dispozici zástupcům kateder, kde se vyučuje obor Informační studia a knihovnictví, i dalším případným zájemcům. Sekundární analýza dat by jistě mohla přinést další zajímavá zjištění.
Literatura Diamantis, G.V., Benos, V. K. (2007). Measuring student satisfaction with their studies in an International and European ... Operational Research 7(1): 47-59. Holma, B., Pakalna, D. (2007), "Aspects of the quality management of the LIS education", paper presented at INFORUM 2007: 13th Conference on Professional Information Resources, Prague, May 22-2. Mishra, Sanjaya (2007). Quality Assurance in Higher Education: An Introduction, Bangalore: NAAC. Tan, O.-S. (2007). ‘Quality Assurance in Education: Some Approaches and Lessons Across the Asia-Pacific.' Educational Research Policy Practice 6: 161-163. Štítky: informační studia a knihovnictví, KISK FF MU, studentská anketa, evaluace, spokojenost se studiem, průzkumy
