Evaluace popularizace výzkumu a vývoje

„Evaluace popularizace výzkumu a vývoje“ Průběžná zpráva

Datum: 7. 3. 2016

Zpracovatel – konsorcium: HOPE GROUP s.r.o., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, 612 00 Brno IČ: 25342282 Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5 Naviga 4, s.r.o. Pobřežní 249/46 186 00 Praha 8

1

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................................ 4

2

Metodologie .................................................................................................................................... 5

3

Dosavadní výsledky ......................................................................................................................... 6 3.1

Kontextová analýza ................................................................................................................. 6

3.1.1

Výzkum a vývoj v ČR - základní ukazatele ....................................................................... 6

3.1.2

Studium přírodovědných a technických oborů ............................................................... 9

3.1.3

Popularizace VaV v ČR ................................................................................................... 11

3.1.4

Vyhodnocení vývoje mediálního obrazu tématu VaV ve společnosti ........................... 12

3.2

Vyhodnocení příspěvku intervencí k popularizaci VaV ......................................................... 16

3.2.1

Vyhodnocení zásahu cílových skupin popularizačními aktivitami projektů OP VK ....... 16

3.2.2

Příspěvky projektů OP VaVpI k popularizaci VaV .......................................................... 25

3.3

Vyhodnocení efektivnosti ...................................................................................................... 26

3.3.1

Efektivnost projektů OP VK ........................................................................................... 26

3.3.2

Efektivnost projektů OP VaVpI ...................................................................................... 26

3.4

Vyhodnocení efektivity spolupráce ....................................................................................... 29

3.4.1

Spolupráce projektů OP VK ........................................................................................... 29

3.4.2

Spolupráce projektů OP VaVpI ...................................................................................... 31

3.5

Vyhodnocení koncepčních řešení .......................................................................................... 36

3.5.1

Koncepční řešení popularizace a projekty OP VK .......................................................... 36

3.5.2

Koncepční řešení popularizace VaV a projekty OP VaVpI ............................................. 38

3.6

Vyhodnocení udržitelnosti .................................................................................................... 43

3.6.1

Udržitelnost projektů OP VK.......................................................................................... 43

3.6.2

Udržitelnost projektů OP VaVpI .................................................................................... 45

3.7

Vyhodnocení výsledků a dopadů intervencí.......................................................................... 46

3.7.1 4

Projekty OP VK a OP VaVpI ............................................................................................ 46

Harmonogram evaluace ................................................................................................................ 49

2

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled základních použitých metod ve vazbě na evaluační otázky ..................................... 5 Tabulka 2: Podíl medializace VaV na celkové skladbě relací ................................................................. 14 Tabulka 3: Zastoupení kategorií produktů v podpořených projektech ................................................. 17 Tabulka 4: zastoupení kategorií cílových skupin v podpořených projektech ........................................ 17 Tabulka 5: Kategorizace cílových skupin pro databázi produktů a cílových skupin OP VK ................... 18 Tabulka 6: Kategorizace produktů pro databázi produktů a cílových skupin OP VK............................. 18 Tabulka 7: Ukazatele zásahu pro databázi produktů a cílových skupin OP VK ..................................... 19 Tabulka 8: Výběr projektů pro detailní analýzu .................................................................................... 21 Tabulka 9: Počet návštěvníků v podpořených SLC ................................................................................ 28 Tabulka 10: Počet návštěvníků v podpořených NC ............................................................................... 28 Tabulka 11: Spolupráce projektů OP VaVpI (SLC) s jinými projekty ..................................................... 31 Tabulka 12: Přehled koncepcí SLC a NC................................................................................................. 40 Tabulka 13: Ukazatele pro sledování efektů intervencí ........................................................................ 47 Tabulka 14: Harmonogram dalších prací ............................................................................................... 49 Seznam grafů Graf 1: Zaměstnanci výzkumu a vývoje v ČR podle sektorů provádění VaV a na 1000 zaměstnaných v ČR v letech 2005 - 2014 (vyjádřeno jako „přepočtené osoby“)............................................................ 7 Graf 2: Struktura zaměstnanců VaV podle pracovní činnosti v roce 2014 (vyjádřeno jako „přepočtené osoby“, FTE) ............................................................................................................................................ 7 Graf 3: Počet pracovišť výzkumu a vývoje dle sektorů provádění VaV v letech 2005 - 2014 ................. 8 Graf 4: Celkové a veřejné výdaje na VaV a podíl veřejných výdajů na VaV na HDP v letech 2005 - 2014 ................................................................................................................................................................. 9 Graf 5: Počty přihlášených, přijatých a počty absolventů celkem a ve vybraných studijních programech VŠ mezi lety 1999 a 2015 .................................................................................................. 10 Graf 6: Počty přijatých a absolventů celkem a ve vybraných studijních oborech SŠ a VOŠ mezi lety 2005 a 2015 ........................................................................................................................................... 11 Graf 7: Počet příspěvků o VaV v hlavních zpravodajských relacích 2006-2015 .................................... 13 Graf 8: Podíl sledovaných relací na medializaci výzkumu a vývoje ....................................................... 14 Graf 9: Tón medializace podnikového tématu "inovace vývoj, investice" 2006-2015.......................... 15

3

1 Úvod Zakázka „Evaluace popularizace výzkumu a vývoje“ byla zahájena dne 4. 11. 2015 podpisem smlouvy o dílo mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a dodavatelským konsorciem, které je tvořeno společností HOPE GROUP s.r.o. a Naviga 4, s.r.o. Předmětem evaluace je získání reprezentativních dat, na jejichž základě je hodnocena účelnost (effectiveness), účinnost (efficiency), udržitelnost (sustainability) a především dopady (impact) intervencí zaměřených na aktivity směřující k popularizaci výzkumu a vývoje a jeho výsledků pro společnost, podpoře systematické práce se studenty a žáky v oblasti seznamování se s VaV, dalšímu vzdělávání pracovníků VaV v oblasti řízení VaV, popularizaci, komunikaci a šíření výsledků VaV do praxe. Evaluace je zaměřena na projekty z operačních programů OP VK (oblast podpory 2.3, výzvy č. 9, č. 35 a č. 45) a OP VaVpI (oblast podpory 3.2, výzva č. 1.3). Účelem evaluace je mj. poskytnout politickým orgánům a odborné veřejnosti zprávu o plnění cílů a informovat o výsledcích OP VK a OP VaVpI v oblasti popularizace, propagace a medializace vědy a techniky. Výstupy evaluace budou rovněž sloužit jako jeden z podkladů pro potřeby řízení OP VVV. Průběžná zpráva obsahuje informace o průběhu řešení jednotlivých evaluačních úkolů. Postup prací na zakázce, průběžné výsledky prováděných analýz a šetření a návrh postupu dalšího řešení zakázky jsou uváděny i ve flash reportech, pravidelně odevzdávaných zadavateli. Průběžná zpráva tedy představuje pracovní průběžné výsledky z prováděných analýz a šetření v jednotlivých oblastech, které odpovídají danému postupu prací. Veškeré finální výstupy evaluace budou obsahem Závěrečné zprávy, která přinese odpovědi na položené evaluační otázky.

4

2 Metodologie Podrobná metodologie byla obsahem Vstupní zprávy, která byla zadavatelem schválena dne 14. 12. 2015, proto není znovu uváděna. V rámci metodologie byl rozpracován evaluační design s konkrétním řešením všech evaluačních úkolů, včetně operacionalizace evaluačních otázek. V úvodu každé následující kapitoly s dílčími průběžnými výsledky evaluace je nicméně vždy představena metodologie řešení příslušné evaluační otázky (EO). V rámci této evaluace je využito široké spektrum metod, jejichž přehled v návaznosti na jednotlivé evaluační otázky shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: Přehled základních použitých metod ve vazbě na evaluační otázky

Metoda/evaluační otázka (EO) Desk research Kontextová analýza Mediální analýza Statistická analýza dat Teorie změny Případové studie IDI - Individuální řízené rozhovory Telefonické rozhovory CAWI – Elektronické dotazníkové šetření

EO 1

EO 2

EO 3

EO 4

EO 5

EO 6

x x

x

x

x

x

x X

x x x x x

x

x x

x x

x x

x x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

5

3 Dosavadní výsledky 3.1

Kontextová analýza

Hlavní dlouhodobé dopady projektů zaměřených na popularizaci VaV, jak vyplývá z definovaných cílů a charakteru realizovaných intervencí, by měly v prvé řadě směřovat ke změně motivace žáků a studentů ve fázi rozhodování o volbě studijní, respektive další kariérní dráhy tak, aby došlo ke zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů, zvýšení počtu absolventů těchto oborů a také ke zvýšení počtu pracovníků ve vědě a výzkumu. Jako jeden z prvních kroků při realizaci zakázky tak byla zpracována kontextová analýza, která je zaměřena zejména na charakteristiku vývoje klíčových ukazatelů relevantních pro téma popularizace VaV jako takové a ukazatelů s vazbou na očekávané efekty podpořených projektů (viz následující kapitoly 3.1.1 až 3.1.3). Součástí kontextové analýzy je i vyhodnocení vývoje mediálního obrazu tématu VaV ve společnosti (viz kapitola 3.1.4). Společná metodika pro kontextovou analýzu (s výjimkou mediální analýzy) V rámci kontextové analýzy bylo použito metody desk research (výzkum od stolu), s důrazem na využití dostupných statistických dat a ukazatelů týkajících se VaV i tématu popularizace VaV a dále studia přírodovědných a technických oborů. Konkrétně jsme se zaměřili na data a ukazatele týkající se:    

zaměstnanosti v sektoru výzkumu a vývoje výdajů na výzkum a vývoj studia přírodovědných a technických oborů popularizace výzkumu a vývoje (rozvoj science learning center, prestiž povolání vědce)

Pro vyhodnocení vývoje mediálního obrazu VaV ve společnosti byla využita specifická metodika, která je pro zvýšení přehlednosti uvedena přímo v rámci kapitoly věnující se tomuto tématu (viz kap. 3.1.4).

3.1.1

Výzkum a vývoj v ČR - základní ukazatele

3.1.1.1 Zaměstnanci výzkumu a vývoje Počet zaměstnanců výzkumu a vývoje od roku 2005 stále roste, přičemž v roce 2014 přesáhl 97 tisíc osob (dle ukazatele počtu fyzických osob, tzv. Head Count, HC). Tento ukazatel je však částečně nadhodnocený oproti skutečnosti, neboť velká část zaměstnanců měla pracovní úvazek ve více subjektech zároveň, zejména ve vládním a vysokoškolském sektoru. V přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem (dle ukazatele přepočtených osob, tzv. Full Time Equivalent, FTE) pak ve výzkumu a vývoji pracovalo v roce 2014 celkem 64 tisíc zaměstnanců.

6

100 11,9

90

přepočtené osoby (v tis.)

80 70

8,8

9,6

60 50

43,4

47,7

9,7

49,2

9,8

50,8

10,0

51,0

10,3

52,3

12,2

12,6

11,0

55,7

14,0 12,0

60,3

62,0

64,4

10,0 8,0 6,0

40 30

4,0

20 2,0

10 0

0,0

podnikatelský

vládní

vysokoškolský

neziskový

počet zaměstnanců na 1000 zaměstnaných

Graf 1: Zaměstnanci výzkumu a vývoje v ČR podle sektorů provádění VaV a na 1000 zaměstnaných v ČR v letech 2005 - 2014 (vyjádřeno jako „přepočtené osoby“)

zaměstnanci VaV na 1000 zaměstnaných v ČR

Zdroj: ČSÚ

V případě počtu fyzických osob je podíl pracovníků ve vysokoškolském sektoru výzkumu a vývoje přibližně třetinový, přičemž od roku 2009 se tento podíl mírně snižuje, a to především na úkor rostoucího podílu pracovníků VaV zaměstnaných v soukromých firmách, kteří v roce 2014 tvořili již polovinu všech zaměstnanců VaV. Graf 2: Struktura zaměstnanců VaV podle pracovní činnosti v roce 2014 (vyjádřeno jako „přepočtené osoby“, FTE) 13% výzkumní pracovníci 31%

56%

techničtí pracovníci ostatní pracovníci

Zdroj: ČSÚ

Nejvýznamnější skupinou zaměstnanců výzkumu a vývoje jsou výzkumní pracovníci, kteří zajišťují vlastní tvůrčí činnosti a jsou nositeli výsledků výzkumné práce. Výzkumní pracovníci přitom v přepočtu na FTE tvoří pouze o málo více než polovinu zaměstnanců VaV (v roce 2014 to bylo 56 %), téměř třetina zaměstnanců VaV jsou techničtí pracovníci (viz graf výše). V roce 2014 v ČR pracovalo celkem 36 tisíc výzkumných pracovníků dle ukazatele přepočtených osob, tj. 7,6 výzkumníků na 1 000 zaměstnaných osob. Nejvíce výzkumných pracovníků dle počtu fyzických osob přitom pracuje ve vysokoškolském sektoru (v případě ukazatele FTE je nejvíce výzkumníků v podnikatelském sektoru, a to z důvodu často většího počtu úvazků vysokoškolských výzkumníků).

7

3.1.1.2 Pracoviště výzkumu a vývoje Podobně jako počet zaměstnanců, také počet pracovišť výzkumu a vývoje se od roku 2005 v ČR zvyšuje. V roce 2014 se oblastí výzkumu a vývoje zabývalo celkem 2 840 pracovišť, která přináležela 2 630 ekonomickým subjektům. Více než čtyři pětiny pracovišť se přitom stabilně nachází v podnikatelském sektoru. Výzkum a vývoj v České republice vedou především velká pracoviště, přičemž 6 % nejvýznamnějších pracovišť (s výdaji nad 100 mil. Kč) se v roce 2014 podílelo na dvou třetinách celkových výdajů na VaV na území ČR. Graf 3: Počet pracovišť výzkumu a vývoje dle sektorů provádění VaV v letech 2005 - 2014 3 000 2 500 2 000

2 017

2 142

2 204

2 233

2 345

2 587

2 720

2 778

2 768

2 840

1 500 1 000 500 0

podnikatelský

vládní

vysokoškolský

soukromý neziskový

Zdroj: ČSÚ

3.1.1.3 Výdaje na výzkum a vývoj Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR vzrostly mezi roky 2005 a 2014 o 47 mld. Kč a v roce 2014 činily 85,1 mld. Kč. K významnějšímu zvyšování výdajů na VaV docházelo mezi lety 2005 a 2007 a dále od roku 2011. Mezi lety 2010 a 2013 Česká republika zaznamenala nejvyšší nárůst výdajů na VaV ze všech zemí EU28 (celkem 44 %). Růst výdajů na výzkum a vývoj v letech 2011 a 2012 byl spojen především s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů na výstavbu nových výzkumných center v České republice. V tomto období také docházelo ke zvyšování podílu veřejných výdajů na VaV. V dalších letech výše veřejných výdajů na VaV rostla pomaleji, naopak se zvyšoval podíl ostatních zdrojů, které tvoří především soukromé zdroje firem pod zahraniční kontrolou.

8

Graf 4: Celkové a veřejné výdaje na VaV a podíl veřejných výdajů na VaV na HDP v letech 2005 - 2014 0,95%

120

1,00%

0,58%

38,1

0,61%

0,65%

0,65%

85,1

0,80%

72,4

0,58%

77,9

62,8 43,3

50,0

49,9

50,9

0,60%

53,0 0,40%

podíl na HDP

výdaje (v mld. Kč)

0,55%

60 40

0,97%

0,80%

100 80

0,97%

0,20%

20 0

0,00%

výdaje veřejné

výdaje ostatní

výdaje veřejné - podíl na HDP

Zdroj: ČSÚ

Intenzita celkových výdajů na výzkum a vývoj (vyjádřená jako % HDP) vzrostla do roku 2014 na 2 % HDP. Intenzita veřejných výdajů na VaV tvořila v roce 2014 téměř 1 % HDP, přičemž tato hodnota se od roku 2005 téměř zdvojnásobila (viz graf výše). S intenzitou výdajů na VaV ve výši 2 % HDP se tak ČR dostala na úroveň průměru Evropské unie, který v roce 2014 činil 2,03 % HDP.

3.1.2

Studium přírodovědných a technických oborů

3.1.2.1 Vysoké školy V případě vysokých škol je do kontextové analýzy kromě přírodovědných a technických oborů mezi sledované obory zařazena také skupina oborů v oblasti zdravotnictví, které je pro výzkum a vývoj jedním z klíčových oborů. Počet přihlášených studentů a studentů přijatých do prvních ročníků přírodovědných, technických a lékařských oborů mezi akademickými roky 2000/01 a 2014/15 vzrostl, a to přibližně o 60 % (o 21 tisíc přihlášených a 15 tisíc přijatých ke studiu). Vývoj počtu přihlášených a přijatých studentů do prvních ročníků byl u těchto oborů ve sledovaném období podobný, přičemž výraznější nárůst oproti celku zaznamenaly přírodovědné, technické a lékařské obory v akademickém roce 2005/06. Přetrvávající zvýšený zájem o studium v těchto oborech (počet přihlášených) lze pozorovat mezi lety 2010/11  2013/14, a to v kontrastu k poklesu celkového počtu přihlášených ke studiu na VŠ. V posledních letech přitom mírně klesají počty studentů přijatých do 1. ročníků u sledovaných oborů, v souladu s celkovým vývojem. Jak je patrné z grafu níže, v porovnání s celkovým vývojem byla dynamika vývoje počtu přihlášených a přijatých v případě přírodovědných, technických a lékařských oborů menší.

9

Graf 5: Počty přihlášených, přijatých a počty absolventů celkem a ve vybraných studijních programech VŠ mezi lety 1999 a 2015 160

počet (v tis.)

140 120 100 80 60 40 20 -

Počet přihlášených - vybrané programy

Počet přihlášených - všechny programy

Počet přijatých - vybrané programy

Počet přijatých - všechny programy

Počet absolventů - vybrané programy

Počet absolventů - všechny programy

Zdroj: MŠMT Pozn.: Vybrané skupiny studijních programů včetně kódů označení KKOV: Přírodní vědy a nauky (1); Technické vědy a nauky (2, 3); Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (5). Počty absolventů jsou uváděny ke kalendářnímu roku, ve kterém začíná daný akademický rok (ak. roku 2005/6 odpovídá počet absolventů z roku 2005 atp.)

Obdobný vývoj jako počty přihlášených a přijatých zaznamenal počet absolventů přírodovědných, technických a lékařských oborů. Od roku 2000/01 počet absolventů v těchto oborech mírně stoupal a do roku 2014/15 vzrostl o 180 % (o 19 tisíc absolventů), což přibližně odpovídá celkovému nárůstu počtu absolventů VŠ. V případě přírodovědných, technických a lékařských oborů se však počet absolventů od roku 2007/08 výrazně nemění, zatímco celkový počet absolventů VŠ stoupal až do roku 2011/12 a následně klesal.

3.1.2.2 Střední školy a vyšší odborné školy Zájem o studium přírodovědných a technických předmětů na SŠ a VOŠ lze sledovat v počtech přijatých studentů do těchto oborů, resp. vzdělávacích programů SŠ a VOŠ. Počty přijatých studentů do těchto vybraných oborů mezi školními roky 2005/06 a 2014/15 celkově mírně klesly. Vývoj počtu přijatých přitom nebyl lineární - nejvíce studentů bylo přijato ve školním roce 2006/07 a v dalších letech se počty přijatých snižovaly, až od roku 2012/13 opět mírně stoupaly (viz graf níže). Vývoj počtu přijatých studentů do přírodovědných a technických oborů přitom kopíruje celkový vývoj na úrovni SŠ a VOŠ. Počty absolventů technických a přírodovědných oborů, resp. vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ od roku 2005 průběžně meziročně mírně klesají, snížily se do roku 2014/15 ze 45 tisíc na 26,5 tisíce absolventů. Tento vývoj je přitom také v souladu s celkovým trendem, resp. demografickou křivkou, jak ukazuje graf níže. Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů ze všech absolventů je dlouhodobě přibližně 30% (resp. od roku 2005 se snížil z 34 % na 30 %).

10

počet (v tis.)

Graf 6: Počty přijatých a absolventů celkem a ve vybraných studijních oborech SŠ a VOŠ mezi lety 2005 a 2015 160 140 120 100 80 60 40 20 0

počet přijatých - SŠ a VOŠ celkem počet přijatých - SŠ a VOŠ vybrané obory počet absolventů - SŠ a VOŠ celkem počet absolventů - SŠ a VOŠ vybrané obory Zdroj: MŠMT Pozn.: Vybrané studijní obory = přírodovědné a technické obory, tj. obory či vzdělávací programy (v případě VOŠ), jejichž kód označení začíná číslicemi 1, 2 a 3. Počty absolventů jsou uváděny ke kalendářnímu roku, ve kterém začíná daný školní rok (šk. roku 2005/6 odpovídá počet absolventů z roku 2005 atp.).

3.1.3

Popularizace VaV v ČR

Poměrně novým fenoménem v oblasti popularizace výzkumu a vývoje v České republice jsou tzv. Science learning centra (SLC), tzn. střediska neformálního vzdělávání, která interaktivní a zábavnou formou představují vědu a techniku široké veřejnosti. Poznávání vědy a techniky zde probíhá prostřednictvím osobní zkušenosti (a zážitku) díky kontaktu s jednotlivými exponáty. V současné době na našem území funguje celkem 5 SLC. Prvním průkopníkem v ČR bylo science centrum iQPARK v Liberci, které funguje od roku 2007, následované centrem Techmania v Plzni otevřeném v roce 2008 (které bylo později rozšířeno i z prostředků OP VaVpI). V následujících letech vyrostla další science centra s přispěním prostředků ze strukturálních fondů, především z OP VaVpI a Regionálních operačních programů. Patří mezi ně Malý svět techniky U6 v Ostravě (otevřeno 2012), VIDA! science centrum v Brně (otevřeno 2014), dále centrum iQLANDIA (fungující vedle iQPARKu v Liberci od roku 2014) a nejnovějším science centrem je Pevnost poznání v Olomouci. V průběhu času se zvyšuje také prestiž povolání vědce, jak lze soudit dle šetření uskutečněného v roce 2013.1 V roce 2013 bylo povolání vědce vnímáno jako druhé nejprestižnější hned za lékaři. Na stupnici od 0 do 100 dosáhlo hodnoty 76. Od roku 1990 přitom prestiž vědců vzrostla o 5 bodů (ze 71 na 76). Popularizace a propagace výzkumu a vývoje je tradičně spojena s udělováním ocenění v této oblasti ze strany poskytovatelů dotační podpory výzkumu a vývoje, jako jsou ministerstva, Akademie věd ČR (Medaile Vojtěcha Náprstka) či Grantová a Technologická agentura ČR. Na počátku roku 2016 schválila Vláda ČR Cenu předsedy RVVI za popularizaci vědy, která bude udělována za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a navazuje tak na dříve udělované ceny na úrovni vlády. 1

Zveřejněno v Lidových novinách 29. 1. 2016

11

Cenu předsedy RVVI za popularizaci vědy mohou získat nejen vědečtí či výzkumní pracovníci, ale také další aktéři (např. publicisté, učitelé, cestovatelé, podnikatelé ad.), kteří přispívají k popularizaci výzkumu a vývoje prostřednictvím publikací na téma vědy a techniky či šíření vědeckých poznatků a výsledků výzkumu mezi širokou veřejnost.

3.1.4 Vyhodnocení vývoje mediálního obrazu tématu VaV ve společnosti 3.1.4.1 Metodika Mediální obraz tématu výzkumu a vývoje je do řešení zadání evaluace zakomponován jako doplňkový kontextový faktor, na jehož pozadí se potenciálně formují názory aktérů, kteří ovlivňují konkrétní rozhodnutí o volbě studijní či kariérní dráhy, ať již názory a postoje žáků a studentů samotných, či jejich nejbližšího okolí. Z hlediska kontextu intervencí zaměřených na popularizaci výzkumu a vývoje tak představuje potenciálně hodnotnou informaci zejména charakter trendu v prezentaci tématu v delším časovém období a charakter případné změny medializace tématu v období pokrývajícím realizaci projektů OP VK a OP VaVpI. Analýza byla provedena s využitím existujících dat kontinuálního obsahového výzkumu společnosti Media Tenor. Byla zpracována z dat za desetileté období 2006-2015. Analýze byl podroben kompletní obsah 7 televizních zpravodajských relací trojice celoplošných televizních stanic a 1 zpravodajská relace ČRo. Jednalo se o relace Události, Události, komentáře, Události v regionech (v mutacích vysílaných z Prahy, Brna a Ostravy) veřejnoprávní České televize, Televizní noviny komerční TV Nova a taktéž komerční Zprávy FTV Prima. Agendě televizního zpravodajství je přisuzován z aktuálně dostupných médií vysoký stupeň dopadu na publikum a zároveň dostatečná reprezentativnost.2 Využití hotové datové báze umožnilo mj. robustnost řešení, které nebylo orientováno pouze ad-hoc monitoring výskytu témat výzkumu a vývoje, ale na zpravodajství jako celek, tedy umožňovalo znázorňovat i podíly témat výzkumu a vývoje na celkové obsahové skladbě informačních pořadů. Základním cílem analýzy bylo poskytnout podklady pro analýzu následujících ukazatelů: 

Intenzita medializace tématu VaV3, která byla podrobněji vyjádřena jako o počty příspěvků o VaV v hlavních relacích v jednotlivých letech, o a podíl medializace VaV na celkové skladbě relací.

2

NEČAS, Vlastimil. Mediální kontext české zahraniční politiky. In: Kořan, M. et al. Česká zahraniční politika v roce 2008. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009. p. 41-48. ISBN 978-80-86506-78-4. V souvislosti s konvergencí mediálních agend se Nečas odkazuje na: DEARING, J. W., ROGERS, E. M. Agenda-Setting. London: SAGE. 1996. s. 31-40.; SHOEMAKER, P. J. Communication Campaigns about drugs. Hillsdale: LEA. 1989; TRAMPOTA, T., NEČAS, V. Intermediální agenda českých médií. In: Naše společnost, 5 (2), 2007., s. 12-19.; NEČAS, Vlastimil. Agenda volebního zpravodajství českých médií. In: Köpplová, B., Cebe, J. (eds.). Postavení médií v české společnosti a v Evropské unii. Praha: Matfyzpress, 2006, s. 61-68. 3 Do analýzy jsou zařazeny mediální příspěvky, v nichž bylo jako hlavní tematický aspekt identifikováno některé z následujících témat: vesmírné úkazy, vesmírné lety a programy, věda a vzdělání v EU, EU - výzkum, vývoj, technologie, inovace, vesmír, informace o podnicích - výzkum a vývoj, zdravotnický výzkum, věda a výzkum ve sledovaném státu, Akademie věd, podpora vědecko-technické činnosti, podpora transferu know-how, genetický výzkum jako etický problém, jiné téma vědy, výzkumu, výzkum a vývoj v oblasti neziskových organizací, archeologické nálezy.

12



Intenzita medializace podnikového tématu „Inovace, vývoj, investice“ a její tonalita

Jakkoli zvolené ukazatele neodrážejí pouze úzce chápané administrativně-technické pozadí realizace relevantních intervencí OP VaVpI a OP VK tj. zahrnují širší okruh příspěvků z hlediska tematického i institucionálního, poskytují dostatečně spolehlivou informaci o vnímání široce chápaného tématu VaV obecnou veřejností a jeho vývoji v čase.

3.1.4.2 Hlavní závěry Intenzita medializace výzkumu a vývoje v televizním a rozhlasovém zpravodajství Vývoj počtu příspěvků relevantních tématu výzkumu a vývoje zveřejněných ve sledovaném období celkově sleduje mírně stoupající trend. Intenzita medializace však v průběhu celého období zůstává relativně stabilní, bez zásadních výkyvů, meziroční kolísání se pohybuje průměrně do 10 %, v žádném roce nedosahuje změna ani 20 %. Téma tak zaujímá v celkové obsahové skladbě informačních pořadů poměrně stabilní místo a lze konstatovat, že jeho relativní váha mírně roste. Graf 7: Počet příspěvků o VaV v hlavních zpravodajských relacích 2006-2015 650 600 550 500 450 400 350 300 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Media Tenor

Podíl medializace VaV na celkové skladbě relací I v případě podílu medializace VaV na celkové skladbě sledovaných relací lze hovořit o stabilním zastoupení tématu bez zásadních výkyvů v průběhu sledovaného období. Vyjádřeno podílem na celkové stopáži, tvořila témata související s VaV průměrně přibližně 1,5 % celkové obsahové skladby informačních pořadů. Relativně nejširší platformou pro medializaci a popularizaci výzkumu a vývoje byly v letech 2013, 2014 a 2015 ostravské a brněnské Události v regionech, které často informovaly o Science Learning Centrech Svět techniky Ostrava a Moravian Science Centre Brno – Vida.

13

Tabulka 2: Podíl medializace VaV na celkové skladbě relací

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Ozvěny dne (ČRo)

n/a

1,5%

1,3%

0,6%

0,9%

0,8%

n/a

n/a

1,3%

2,3%

Televizní noviny

1,9%

1,7%

1,6%

2,0%

1,7%

1,5%

1,1%

1,0%

1,3%

1,1%

Události

2,3%

2,0%

1,5%

1,7%

1,6%

1,6%

1,5%

2,0%

1,6%

1,8%

1,5%

1,6%

1,8%

1,5%

1,8%

1,3%

1,7%

2,4%

2,3%

1,8%

1,2%

1,5%

1,8%

1,5%

1,1%

1,5%

1,5%

2,5%

1,9%

2,3%

Události v regionech Praha

1,2%

0,9%

1,0%

1,3%

1,0%

1,6%

1,3%

1,0%

1,2%

1,3%

Události, komentáře

2,2%

1,0%

1,5%

1,9%

1,6%

1,4%

0,9%

0,8%

1,1%

0,8%

1,6%

1,2%

1,6%

1,6%

1,4%

1,4%

1,2%

1,1%

2,2%

1,6%

Události v regionech Brno Události v regionech Ostrava

Zprávy FTV Prima Zdroj: Media Tenor

V období let 2007, 2008 a 2009 byla popularizace výzkumu a vývoje doménou komerčního televizního zpravodajství. Ve většině případů šlo přitom o popularizaci v pravém smyslu slova, spojenou s medializací raritních vědeckých objevů. V dalších letech se pak trend vyrovnává a postupně spíše převládají celostátní a regionální formáty České televize a v posledních letech také Rozhlasu.

Počet příspěvků

Graf 8: Podíl sledovaných relací na medializaci výzkumu a vývoje

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

celostátní komerční relace (Televizní noviny a Zprávy FTV Prima) celostátní relace ČT (Události a Události, komentáře) regionální relace ČT (UVR z Brna, Ostravy a Prahy) Ozvěny dne (ČRo) Zdroj: Media Tenor

14

Medializace tématu „Inovace, vývoj, investice“ a jejich tonalita Tón prezentace široce chápaného tématu vývoje je charakterizován naprosto převažujícím neutrálním či pozitivním kontextem. Témata výzkumu a vývoje přitom bývají v mediálním zpravodajství primárně spojována s informacemi příznivého charakteru. Nejedná se o téma s vysokým konfliktním potenciálem, či potenciálem významně názorově polarizovat. Samotný výskyt témat spojovaných s VaV je tak možné chápat jako principiálně pozitivní medializaci. Tento fakt však neimplikuje automaticky pozitivní obraz institucí a aktérů VaV (například konkrétní akademické instituce, univerzity, poskytovatele finančních prostředků apod.). Graf 9: Tón medializace podnikového tématu "inovace vývoj, investice" 2006-2015 3%

7% 23%

6% 26%

31%

7%

5%

4%

88%

93%

95%

2013

2014

2015

33%

77% 84%

92% 74%

2006

2007

56%

67%

2008

64%

2009

2010

negativní

2011 neutrální

2012 pozitivní

Zdroj: Media Tenor

Shrnutí Obraz tématu VaV ve společnosti ve zkoumaném období lze interpretovat jako dominantně neutrální či pozitivní, zároveň se jedná o stabilní charakteristiku, jež se zásadním způsobem v průběhu sledované dekády nezměnila. Rovněž intenzitu medializace tématu poměřovanou počtem příspěvků o VaV v hlavních zpravodajských relacích lze považovat za spíše stabilní, bez zásadních výkyvů v jednom ze směrů. Vývoj počtu mediálních příspěvků relevantních tématu výzkumu a vývoje celkově sleduje mírně stoupající trend. Vzhledem k faktu, že témata spojovaná s výzkumem a vývojem charakterizuje a priori pozitivní kontext, je možné celkový mírně vzestupný trend intenzity medializace interpretovat jako mírné posilování image tématu ve společnosti v průběhu minulé dekády.

15

3.2

Vyhodnocení příspěvku k popularizaci VaV

intervencí

Kapitola představuje metodický postup a dosavadní základní zjištění k zodpovězení evaluační otázky číslo 1: „Do jaké míry přispěly intervence OP VK a OP VaVpI k popularizaci VaV?“

3.2.1 Vyhodnocení zásahu cílových skupin popularizačními aktivitami projektů OP VK 3.2.1.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok 1 rámcového postupu - Vytvoření pracovní databáze produktů popularizačních aktivit OP VK. V tomto dílčím kroku byly rešeršovány výstupy aktivit projektů OP VK, které vstupují do evaluace. Výstupy dílčího kroku tvoří:     

Kategorizace produktů / aktivit (dle požadavků evaluační otázky 2) Kategorizace cílových skupin, na které se aktivity zaměřovaly Vymezení ukazatelů zásahu produktů popularizačních aktivit Vytvoření pracovní databáze produktů popularizačních aktivit OP VK Na základě dílčích výstupů byl proveden výběr vzorku projektů, které budou dále podrobeny detailní analýze formou případových studií.

V podkapitolách níže jsou shrnuty hlavní výstupy uvedených kroků.

3.2.1.2 Hlavní závěry Pracovní databáze produktů popularizačních aktivit OP VK Databáze obsahuje následující parametry projektů, které bude uchazeč využívat pro analýzu a tvorbu závěrů:4 A. Projekt

B. Cílová skupina

C. Produkt

D. Ukazatel zásahu

ID projektu

Kategorizace aktivit …

Kategorizace produktů …

Kategorizace ukazatelů …

…

E. Kvantifikace F. Náklady zásahu na produkt

…

…

Pro sloupce A-D byly vypracovány požadované kategorizace (viz níže) a provedena analýza nestrukturovaných textových polí popisu výstupů projektů obsažené v IS Monit7+ a provedeno jejich zakódování pomocí definovaných kategorií produktů a cílových skupin.

4

Data vztažená k projektové úrovni obsažená v IS Monit mohou být v případě potřeby (např. potřeby zapracování dodatečných dat pro analýzu a interpretaci) flexibilně do databáze dodána k projektům

16

Na základě popisné analýzy sestavené databáze projektů byly získány následující pracovní informace ve vztahu k zastoupení jednotlivých kategorií produktů a cílových skupin v podpořených projektech: 

Ve skladbě vytvořených produktů představují nejzastoupenější kategorie: vzdělávací kurzy pro pracovníky příjemce či partnera; přednáškové cykly; skripta, učebnice, pracovní listy apod.; vícedenní souvislé letní školy, tábory a festivaly; konference, účast na konferencích.

Tabulka 3: Zastoupení kategorií produktů v podpořených projektech

Produkt

Počet projektů (četnost)

Podíl projektů (%)

vzdělávací kurzy pro pracovníky příjemce či partnera

89

74,2

přednáškové cykly

61

50,8

skripta, učebnice, pracovní listy apod. (papírová podoba) vícedenní souvislé letní školy, tábory a festivaly (vědy)

56

46,7

55

45,8

konference, účast na konferencích

47

39,2

metodika, manuál, příručka apod.

46

38,3

webový portál

45

37,5

Jiné, uveďte prosím:

41

34,2

elektronický studijní či vzdělávací materiál

37

30,8

e-learningový vzdělávací modul

34

28,3

zájmové kurzy a kroužky

32

26,7

jednodenní zážitkové akce

28

23,3

mediální pořady, spolupráce s médii

22

18,3

ucelené výstavy, prezentace (včetně přenosných)

22

18,3

dny otevřených dveří, návštěvnické/badatelské dny

20

16,7

strategický dokument, koncepce

13

10,8

vzdělávání školitelů – popularizátorů vědy

8

6,7

pedagogická spolupráce (se SŠ, VŠ, VOŠ)

7

5,8

inzertní propagace

2

1,7



Z hlediska cílových skupin projektů představují nejzastoupenější kategorie studenti vysokých škol; akademičtí pracovníci vysokých škol; studenti středních a vyšších odborných škol.

Tabulka 4: zastoupení kategorií cílových skupin v podpořených projektech

Cílová skupina

Četnost

Podíl CS na celku (%)

studenti vysokých škol

99

83%

akademičtí pracovníci vysokých škol

95

79%

studenti středních a vyšších odborných škol

74

62%

pedagogičtí pracovníci středních a vyšších odborných škol

50

42%

ostatní pracovníci vysokých škol

49

41%

pracovníci výzkumných a vývojových organizací

49

41%

zájemci o vědecko-výzkumnou práci

47

39%

žáci základních škol

46

38%

pedagogičtí pracovníci základních škol

43

36%

8

7%

Jiné – uveďte, prosím, jaké?:

17

Kategorizace cílových skupin V pracovní databázi produktů popularizačních aktivit OP VK je postupně zpracovávána i kategorizace cílových skupin. Vymezené kategorie cílových skupin jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 5: Kategorizace cílových skupin pro databázi produktů a cílových skupin OP VK

B. Kategorizace cílových skupin akademičtí pracovníci vysokých škol ostatní pracovníci vysokých škol pracovníci výzkumných a vývojových organizací pedagogičtí pracovníci středních a vyšších odborných škol pedagogičtí pracovníci základních škol studenti vysokých škol studenti středních a vyšších odborných škol žáci základních škol zájemci o vědecko-výzkumnou práci

Vytvoření pracovní databáze produktů popularizačních aktivit OP VK V pracovní databázi produktů popularizačních aktivit OP VK jsou dále zpracovávány kategorizace produktů. Vymezené kategorie produktů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 6: Kategorizace produktů pro databázi produktů a cílových skupin OP VK

C. kategorizace produktů metodika, manuál, příručka apod. strategický dokument, koncepce skripta, učebnice, pracovní listy apod. (papírová podoba) elektronický studijní či vzdělávací materiál e-learningový vzdělávací modul webový portál vzdělávací kurzy pro pracovníky příjemce či partnera vzdělávání školitelů – popularizátorů vědy konference, účast na konferencích dny otevřených dveří, návštěvnické/badatelské dny zájmové kurzy a kroužky přednáškové cykly vícedenní souvislé letní školy, tábory a festivaly (vědy) jednodenní zážitkové akce ucelené výstavy, prezentace (včetně přenosných) mediální pořady, spolupráce s médii inzertní propagace pedagogická spolupráce (se SŠ, VŠ, VOŠ)

18

Vymezení ukazatelů zásahu produktů popularizačních aktivit Pro vyjádření efektivnosti převádění finančních prostředků na výsledky v jednotlivých projektech musí být pro jednotlivé kategorie produktů stanoveny ukazatele, s jejichž pomocí bude vyjádřen „zásah“ v cílové skupině. Následující tabulka přiřazuje jednotlivým kategoriím produktů ukazatele a ukazatelům zdroje. Tabulka 7: Ukazatele zásahu pro databázi produktů a cílových skupin OP VK

C. Kategorie produktu

D. Ukazatel zásahu

Předpokládaný zdroj

metodika, manuál, příručka apod.

Distribuovaný náklad

Vlastní monitoring

strategický dokument, koncepce skripta, učebnice, pracovní listy apod. (papírová podoba) elektronický studijní či vzdělávací materiál e-learningový vzdělávací modul

Zaměstnanci příjemce (počet)

Vlastní monitoring

Distribuovaný náklad

Vlastní monitoring

Stažení dokumentu (počet)

Redakční systém

Registrovaní uživatelé (počet)

Redakční systém

webový portál vzdělávací kurzy pro pracovníky příjemce či partnera vzdělávání školitelů – popularizátorů vědy konference, účast na konferencích dny otevřených dveří, návštěvnické/badatelské dny zájmové kurzy a kroužky

Unikátní návštěvníci (počet)

Redakční systém

Účastníci (počet)

Prezenční listiny


Prezenční listiny


Prezenční listiny


Vlastní monitoring


Prezenční listiny

přednáškové cykly vícedenní souvislé letní školy, tábory a festivaly (vědy) jednodenní zážitkové akce ucelené výstavy, prezentace (včetně přenosných) mediální pořady, spolupráce s médii inzertní propagace pedagogická spolupráce (se SŠ, VŠ, VOŠ)


Vlastní monitoring


Prezenční listiny


Vlastní monitoring


Vlastní monitoring

GRPs

Mediální agentura

GRPs

Mediální agentura

Zapojení pedagogové (počet)

Vlastní monitoring

Výběr vzorku projektů pro detailní analýzu Vzorek projektů naplňuje požadavek Zadávací dokumentace a závazek uchazeče stanovený v nabídce a Vstupní zprávě projektu tj. realizovat šetření:  

Stabilního vzorku 15 projektů OP VK, který zahrnuje 5 největších příjemců dotace, i největších příjemců dle počtu projektů. Flexibilního vzorku, který bude definován na základě plošného terénního šetření.

Výběr vzorku projektů byl založen na následujících kritériích:   

Zastoupení kategorií produktů a cílových skupin v celkové množině podpořených produktů. Hodnocení efektů projektů v rámci CAWI šetření. Přímá identifikace projektu (část projektů byla identifikována přímo, již ve Vstupní zprávě). 19

Zastoupení kategorií produktů a cílových skupin v celkové množině podpořených produktů Pro výběr vzorku bylo tedy aplikováno kritérium četnosti výskytu produktů a četnosti výskytu cílových skupin v podpořených projektech: „TOP 3 kategorií produktů“ a zároveň „TOP 3 kategorií cílových skupin“. Do vzorku byly zařazeny projekty, které zahrnují tři nejzastoupenější kategorie cílových skupin a zároveň tři nejzastoupenější kategorie produktů. Hodnocení efektů projektů v rámci CAWI šetření Pro výběr projektů do vzorku případových studií bylo dále aplikováno kritérium vnímané efektivnosti projektů. V rámci plošného dotazníkového šetření příjemců (CAWI) byla hodnocena vnímaná míra dosažení předpokládaných efektů. Do vzorku byly zařazeny projekty dle výstupu hodnocení a principu „TOP 2 / BOTTOM 2 projektů“ (tzn. projekty s relativně nejlépe hodnocenými dosaženými efekty v rámci CAWI / projekty s relativně nejhůře hodnocenými dosaženými efekty v rámci CAWI). Výsledný výběr vzorku projektů je prezentován v tabulce níže.

20

Navrhovaný seznam projektů pro podrobnou analýzu Na základě dílčích analýz navrhuje zpracovatel následující vzorek projektů pro detailní analýzu formou případových studií: Tabulka 8: Výběr projektů pro detailní analýzu

Registrační číslo projektu

Název projektu

Žadatel

Kritéria výběru

CZ.1.07/2.3.00/09.0051

Pokročilé vzdělávání ve výzkumu a aplikacích nanomateriálů

Univerzita Palackého v Olomouci

A. TOP 3 produktů a cílových skupin

CZ.1.07/2.3.00/09.0193

Vzdělávání pracovníků VaV MU a VFU Brno v endoskopických vyšetřovacích technikách a endoskopicky asistované miniinvazivní chirurgii s využitím nových materiálů

Masarykova univerzita


CZ.1.07/2.3.00/09.0162

Znalosti a dovednosti v mechatronice transfer inovací do praxe

Vysoké učení technické v Brně


CZ.1.07/2.3.00/35.0014

Systematická podpora popularizace výzkumu a vývoje ZČU

Západočeská univerzita v Plzni


CZ.1.07/2.3.00/45.0011

VZDĚLÁVÁNÍ PRO EFEKTIVNÍ TRANSFER TECHNOLOGIÍ A ZNALOSTÍ V PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORECH

Technická univerzita v Liberci


CZ.1.07/2.3.00/09.0076

Stabilizace a motivace výzkumných týmů v oblasti agrobiotechnologických oborů

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích


CZ.1.07/2.3.00/09.0235

Nové talenty pro vědu a výzkum

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava


CZ.1.07/2.3.00/09.0175

Stimulace lidských zdrojů ve výzkumu regionálního rozvoje (s akcentem na podporu výzkumného potenciálu v Ústeckém kraji)

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem


21

Registrační číslo projektu

Název projektu

Žadatel

Kritéria výběru

CZ.1.07/2.3.00/09.0082

Příprava personálního zabezpečení VaV v Hepatologickém institutu v Hradci Králové

Univerzita Karlova v Praze


CZ.1.07/2.3.00/35.0030

Popularizace výsledků dopravního výzkumu

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.


CZ.1.07/2.3.00/35.0046

Popularizace VaV v oblasti jaderné bezpečnosti a revitalizace krajiny v partnerské síti organizací VaV a společnosti Česká hlava

Centrum výzkumu Řež s.r.o.

C. Navrženo ve Vstupní zprávě

CZ.1.07/2.3.00/35.0050

Popularizace výzkumu a vývoje v oblasti péče o kulturní dědictví

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.


CZ.1.07/2.3.00/45.0037

Mendelova interaktivní škola genetiky

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.


CZ.1.07/2.3.00/09.0131

Podpora zapojení pracovníků VaV do projektů mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce

VÚTS, a.s.


CZ.1.07/2.3.00/35.0019

STEP - krok k popularizaci vědy a výzkumu

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze


CZ.1.07/2.3.00/35.0004

Popularizace výsledků VaV VUT v Brně a podpora systematické práce se studenty

Vysoké učení technické v Brně

B. nejlépe hodnocené dosažené efekty v rámci CAWI

CZ.1.07/2.3.00/09.0173

Řízení financí a auditing VaV projektů v mezinárodních souvislostech

Technická univerzita v Liberci


CZ.1.07/2.3.00/35.0020

100 vědců do středních škol

Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.


CZ.1.07/2.3.00/35.0037

Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace

Slezská univerzita v Opavě

nejhůře hodnocené dosažené efekty v rámci CAWI

22

Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/09.0055

Název projektu Systémové aspekty v rozvoji lidských zdrojů a jejich flexibility jako podpora interdisciplinárního výzkumu vybraných oblastí hudební kultury

Žadatel Univerzita Palackého v Olomouci

Kritéria výběru nejhůře hodnocené dosažené efekty v rámci CAWI

23

3.2.1.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok:  

Kvalitativní analýza přínosů popularizačních aktivit OP VK Kvantitativní analýza popularizačních aktivit OP VK

Kvalitativní analýza přínosů popularizačních aktivit OP VK Kvalitativní analýza přínosů bude zahrnovat podrobné, převážně kvalitativní zhodnocení projektů dle stanoveného „stabilního“ vzorku 15 projektů. Fakticky tak bude mít povahu dílčích případových projektových studií. Bude zahrnovat vždy následující dílčí kroky: 

Návrh dílčího designu: definice přesného designu především dle charakteru cílových skupin konkrétního projektu.



Terénní šetření: bude principiálně vždy obsahovat individuální rozhovory, desk research dokumentace projektu, šetření cílových skupin (dotazníkové šetření, rozhovory, návštěvy).



Dílčí zhodnocení projektu – případová studie (1-15)



Zhodnocení dílčích aspektů projektů ve „flexibilním vzorku“ (5 projektů)



Vstupy do databáze produktů (DTB): výstupem terénního šetření budou rovněž nutné vstupy do databáze produktů tak, aby bylo možné provést jejich kvantitativní analýzu (viz níže)

Výstupy: 

Dílčí případové studie projektů



Vstupy do DTB produktů / aktivit



Záznamy z provedených šetření



Odpovědi na evaluační otázku 1 (a 3, 4, 5)

Kvantitativní analýza výstupů OP VK Výstupem tohoto kroku budou kvantifikace zásahu cílových skupin podle typu popularizačních aktivit a jejich porovnání z hlediska vynaložených finančních prostředků. Výstupy: 

Kvantitativní analýza výstupů dle zadaných kritérií



Odpovědi na evaluační otázku 1 (a 2)

24

3.2.2

Příspěvky projektů OP VaVpI k popularizaci VaV

3.2.2.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dílčí krok 1 rámcového postupu – Základní desk research a sběr sekundárních dat. Dále byly zahájeny evaluační návštěvy center (tedy dílčí krok 2) a byly rozpracovány jednotlivé případové studie projektů OP VaVpI (dílčí krok 3). Výstupy dílčích kroků tvoří:  

Rozpracované zhodnocení dostupných dat týkajících se počtu návštěvníků center Pracovní teorie změny odrážející variabilitu pořízené infrastruktury center a se znázorněnými efekty center v oblasti popularizace VaV

3.2.2.2 Hlavní závěry Pracovní teorie změny odrážející variabilitu pořízené infrastruktury center a se znázorněnými efekty center v oblasti popularizace VaV byly součástí Flash reportu zpracovanému ke dni 4. 3. 2016, přičemž jsou v rámci postupů prací na jednotlivých případových studiích průběžně upravovány. Konečné teorie změny budou součástí Závěrečné zprávy. Hlavní závěry týkající se návštěvnosti center jsou řešeny rovněž v rámci evaluační otázky 2 (jsou tedy uvedeny v kapitole 3.3).

3.2.2.3 Postup dalšího řešení Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dopracování dílčích kroků:  

Evaluační návštěvy center Zpracování případových studií, včetně terénního šetření

Výstupy: 

Dílčí případové studie projektů



Záznamy z provedených šetření



Odpovědi na evaluační otázku 1 (a 2, 3, 4, 5)

25

3.3

Vyhodnocení efektivnosti

Kapitola představuje metodický postup a dosavadní základní zjištění k zodpovězení evaluační otázky číslo 2: „Do jaké míry se lišila efektivnost převádění finančních prostředků na výsledky v jednotlivých projektech?

3.3.1

Efektivnost projektů OP VK

3.3.1.1 Metodika Metodika pro řešení evaluační otázky 2 pro projekty OP VK je přímo provázána s metodikou řešení evaluační otázky 1 a je postavena na analýze a vyhodnocení vytvořené databáze produktů popularizačních aktivit a jejich zásahu směrem k cílovým skupinám (blíže viz kap. 3.2.1). V rámci řešení evaluační otázky 2 bude provedena komparace jednotlivých projektů a příjemců.

3.3.1.2 Hlavní závěry Řešení evaluační otázky 2 navazuje na ukončení řešení evaluační otázky 1, závěry tak budou obsahem Závěrečné zprávy.

3.3.1.3 Další postup Po dopracování databáze produktů / aktivit vzorku projektů OP VK bude zpracována komparace výstupů projektů a příjemců. Výstupy: 

Kvantitativní analýza výstupů projektů (databází) – komparace mezi projekty



Odpověď na evaluační otázku 2

3.3.2

Efektivnost projektů OP VaVpI

3.3.2.1 Metodika Metodika pro řešení evaluační otázky 2 pro projekty OP VaVpI je přímo provázána s metodikou řešení evaluační otázky 1 a je postavena na analýze a vyhodnocení návštěvnosti jednotlivých center. V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dílčí krok 1 rámcového postupu – Základní desk research a sběr sekundárních dat. Dále byly zahájeny evaluační návštěvy center (tedy dílčí krok 2), které napomáhají sběru dat k návštěvnosti center a dalších dat pro kalkulaci ukazatelů efektivnosti. Pro vyhodnocení efektivnosti převádění finančních prostředků na výsledky v projektech OP VaVpI je postaveno na hodnocení dat návštěvnosti jednotlivých SLC a NC a dalších ukazatelích. Řešení je postaveno na vyhodnocení následujících ukazatelů efektivnosti: 

Základní efektivnost investice (dotace z OP VaVpI): o kritérium vyjadřuje, kolik korun bylo investováno do jedné návštěvy centra o kalkulace: výše dotace z OP VaVpI v Kč/ návštěvnost centra vyjádřená počtem návštěvníků za rok 2015

26



Finanční soběstačnost: o kritérium vyjadřuje, jak velkou část celkových nákladů je centrum schopné krýt tržbami za vlastní hlavní činnost a také míru závislosti centra na dalších zdrojích, které negeneruje v přímé souvislosti se svojí hlavní činností (dotace, dary, sponzoring, prodej suvenýrů apod.) o kalkulace: tržby z hlavní činnosti v Kč za rok 2015 / náklady centra za rok 2015

V rámci řešení evaluační otázky 2 bude provedena komparace jednotlivých projektů a příjemců. Výstupy: 

Dílčí kvantitativní analýza návštěvnosti - komparace mezi projekty

3.3.2.2 Hlavní závěry Data k návštěvnosti jednotlivých SLC a NC a další data nejsou dosud kompletní (ukazatele efektivnosti tedy nebyly dosud kalkulovány) a budou obsahem Závěrečné zprávy. Tato kapitola tedy uvádí závěry vyvozené ze získaných dat k návštěvnosti center. Průběžná zjištění k návštěvnosti podpořených SLC a NC Všechna podpořená science learning centra dosáhla či překonala cílovou hodnotu nastavenou pro počet návštěvníků centra (viz následující tabulka). V některých případech vyhodnotila centra, že se jedná o období tzv. wow efektu, kdy hrozí s postupem času pokles návštěvnosti (především u nově otevřených center). Proti tomuto bojují např. doplněním a obměnou expozic, přípravou specializovaných programů (např. programy pro dospělé – u centra Vida! byly organizovány tzv. After Dark) či obecně zvýšenou propagací center. Celková návštěvnost je většinou tvořena součtem individuálních návštěvníků a organizovaných (školních) skupin. Centra však nesledují a nevykazují tato čísla ve stejné struktuře, a tak statistiky často nejsou navzájem srovnatelné. Většinou jsou hlavním zdrojem informací o struktuře návštěvníků informace z pokladních systémů (tedy informace o typu vstupenky, kterou si daný návštěvník zakoupil). Hlavními návštěvnickými skupinami v centrech jsou školní skupiny, rodiny s dětmi, dále se jedná o studenty, turisty či seniory. Podíl školních skupin na celkové návštěvnosti center je v průměru necelá pětina, ale liší se u různých center, např. v Techmanii odhadován na 25 %.

27

Tabulka 9: Počet návštěvníků v podpořených SLC

Ukazatel

iQlandia Vida! centrum Techmania Science Center Pevnost poznání Svět techniky

Cílová hodnota

Dosažená hodnota k 31. 12. 2014

% k cílové hodnotě k 31. 12. 2014



250 000 220 000 140 000

359 592 10 6955 200 000

144 % NR 140 %

421 798 235 654 217 000

169 % 107 % 155 %

81 000

nezjištěno

nezjištěno

80 940

99,93 %

220 000

55 720

Cílová hodnota nastavena na rok 2015

270 629

123 %

Zdroj: Statistika návštěvnosti (příjemce)

Z dosud zjištěných informací vyplývá, že i všechna podpořená návštěvnická centra dosáhla, resp. překonala cílovou hodnotu nastavenou pro počet návštěvníků centra (viz následující tabulka). Vykazování statistik v podpořených návštěvnických centrech je v některých institucích ještě více komplikované než v případě SLC. U návštěvnických center se totiž většinou jedná o součást již fungující instituce a počty návštěvníků daného NC se historicky nesledovaly – sledovány byly pouze celkové počty návštěvníků celé instituce (např. Moravského zemského muzea, jehož součástí je návštěvnické centrum Mendelianum).

Podíl školních skupin na celkové návštěvnosti center je většinou vyšší než u SLC, např. ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové tvořily organizované školní skupiny celkem 42 % všech návštěvníků, u Přírodovědného digitária to byla třetina návštěvníků. Tabulka 10: Počet návštěvníků v podpořených NC

Ukazatel

Cílová hodnota





Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové6 Vesmírná brána

23 000

není k dispozici srovnatelný údaj

NR

40 850

178 %

88 000

Není dostupné

Není dostupné

125 762

143 %

Mendelianum

10 000

NR7

NR

15 103

151 %

5

Zahájení provozu až 1. 12. 2014 (jedná se tedy o číslo pouze za jeden měsíc provozu) Pozn.: Digitální planetárium bylo otevřeno 22. ledna 2015, souhrnná data návštěvnosti odpovídají tedy období 22. 1. – 31. 12. 2015. Jedná se o návštěvníky, kteří ve zvoleném programu navštívili i digitální planetárium, nejsou zahrnuti ti, kteří byli pouze na hvězdárně. Zdroj: HPHK, únor 2016. 7 Projekt ukončen až v říjnu 2014 6

28

Ukazatel

Cílová hodnota


nárůst o 30 0008

2012: 127 508 2013: 82 582 2014: 143 715 Zdroj: Statistika návštěvnosti (příjemce)

Přírodovědné digitárium




o 16 207 více než v r. 2012; tj. 113 %

162 688

o 35 180 více než v r. 2012; tj. 128 %

3.3.2.3 Postup dalšího řešení Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dopracování dílčích kroků:   

Dokončení sběru sekundárních dat Dokončení evaluačních návštěv center Zpracování případových studií

Výstup: 

Kvantitativní analýza návštěvnosti - komparace mezi projekty



Kalkulace ukazatelů efektivnosti - komparace mezi projekty




3.4

Vyhodnocení efektivity spolupráce

Kapitola představuje metodický postup a dosavadní základní zjištění k zodpovězení evaluační otázky číslo 4: „Do jaké míry bylo v intervencích OP VK a OP VaVpI zaměřených na popularizaci vědy a výzkumu použito výstupů či infrastruktury vzniklých / pořízené v rámci jiných projektů OP VK a OP VaVpI a jiných operačních programů“.

3.4.1

Spolupráce projektů OP VK

3.4.1.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok 2 rámcového postupu – Vypracování metodik hodnocení (pro zhodnocení vazeb na další intervence) a 3 – Dotazníkové šetření – příjemci OP VK (CAWI). Výstupy dílčích kroků tvoří:  

8

Metodika hodnocení využití výstupů jiných projektů Dotazníkové šetření o Návrh dotazníku (předáno v průběhu řešení zadavateli ke schválení, bude obsahem Technické přílohy Závěrečné zprávy) o Dataset z provedeného dotazníkového šetření (bude obsahem Technické přílohy Závěrečné zprávy) o Pracovní vyhodnocení šetření (viz kap. 3.4.1.2)

Ukončení realizace projektu – leden 2013

29

Metodika hodnocení využití výstupů jiných projektů Hodnocení je založeno na ověření využití výstupů dle základní typologie výstupů, která je shodná pro dotazníkové šetření i pro podrobné šetření v rámci případových studií. Základní typologie výstupů9:    

Využití objektů a prostor, jejichž stavba byla financována jiným projektem Využití laboratorních a jiných přístrojů, které byly financovány jiným projektem Využití manažerského a organizačního know-how (např. využití kontaktů) Využití výstupů vědecké činnosti

Příjemci je v rámci dotazníkového šetření i v rámci případových studií hodnocena konkrétní míra a význam využití výstupů jiných projektů pro přínosy jejich popularizačního projektu. V rámci případových studií jsou rovněž identifikovány faktory, které míru využití ovlivňují.

3.4.1.2 Hlavní závěry Hodnocení efektivity spolupráce projektů financovaných z OP VK v době zpracování Průběžné zprávy stále probíhá, výsledky šetření a závěry k popularizačním projektům OP VK budou prezentovány v Závěrečné zprávě. Níže jsou uvedeny průběžné závěry z realizovaného dotazníkového šetření mezi příjemci OP VK. Zhodnocení využití výstupů jiných projektů příjemci OP VK Z realizovaného dotazníkového šetření mezi příjemci popularizačních projektů OP VK vyplynulo, že:   

Téměř 60 % příjemců v rámci aktivit popularizace VaV využilo výstupy nebo infrastrukturu, které byly vytvořeny v rámci jiných projektů. Nejčastěji jsou využívány výstupy či infrastruktura z projektů OP VK (78 %) či OP VaVpI (50 %), v malé míře pak z jiných operačních programů. Příjemci ve ¾ případů využívali dříve získané manažerské a organizační know-how (například využití získaných kontaktů, zkušeností nabytých v některém z předchozích projektů apod.) a dále ve větší míře využívali také laboratorní a jiné přístroje, jejichž pořízení bylo financováno jiným projektem (programem).

3.4.1.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok: 

Kvalitativní analýza přínosů (v oblasti využití výstupů jiných projektů)

Kvalitativní analýza přínosů v oblasti využití výstupů jiných projektů Kvalitativní analýza přínosů bude zahrnovat podrobné, převážně kvalitativní zhodnocení projektů na stanoveném „stabilním“ vzorku 15 projektů a „flexibilním vzorku“ 5 projektů (postup blíže viz kap. 3.2.1.3). Pro všechny projekty ve vzorku budou:  Popsány návaznosti / způsoby využití výstupů jiných projektů  Zhodnocena míra využití jednotlivých výstupů, včetně faktorů ovlivňujících využití výstupů Výstupy:  9

Dílčí případové studie projektů – se zhodnocením využití výstupů jiných projektů

Typologie je základní, v rámci konkrétních případových studií je možné, v případě potřeby, typologii rozšířit.

30




3.4.2

Spolupráce projektů OP VaVpI

3.4.2.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dílčí krok 1 rámcového postupu – Základní desk research a sběr sekundárních dat. Dále byly zahájeny evaluační návštěvy center (tedy dílčí krok 2) a byly rozpracovány jednotlivé případové studie projektů OP VaVpI (dílčí krok 3). Výstupy dílčích kroků tvoří:  

Rozpracované popisy návazností / způsobů využití výstupů jiných projektů ze strany SLC a návštěvnických center (shodná základní typologie, jako u OP VK) Dílčí hodnotící zjištění v oblasti přínosnosti spolupráce projektů

3.4.2.2 Hlavní závěry Hodnocení spolupráce mezi projekty a využití výstupů jiných projektů probíhá a bude obsahem Závěrečné zprávy. Níže jsou uvedena průběžná zjištění týkající se spolupráce a využití výstupů jiných projektů. Spolupráce SLC a NC s jinými projekty v oblasti popularizace VaV V rámci dosavadního šetření bylo zjištěno, že projekty SLC i NC podpořených z OP VaVpI využívají výstupů jiných projektů (základní přehled je uveden v tabulce níže). U každého projektu SLC byly identifikovány návaznosti na řadu jiných projektů, zejména projektů podpořených z OP VK, případně z OP VaVpI nebo příslušného regionálního operačního programu. V případě návštěvnických center byly zjištěny i některé návaznosti na národní zdroje, např. v případě Pevnosti poznání se jednalo o Národní program výzkumu II10 nebo v centru Vida!, kde se jednalo o 7. Rámcový program. Takováto spolupráce ovšem probíhá spíše nárazově, většinou formou výměny zkušeností či zapojení lidských zdrojů. Tabulka 11: Spolupráce projektů OP VaVpI (SLC) s jinými projekty

Projekt a příjemce

Popis spolupráce s jinými projekty

Období spolupráce

Využití (převzetí) lidských zdrojů z předchozího projektu (využití dříve získaných zkušeností)

Kombinace: před zahájením, i v období udržitelnosti

SLC Liberec - iQlandia Projekt: Projekt Science Gate Přírodovědné edukativní programy s interaktivními workshopy (OP VK) Příjemce: Labyrint Bohemia, o.p.s.

Projekt: Nové talenty pro vědu a výzkum (OP VK)

Využití výstupů - Využití know-how (Realizace vzdělávacích programů v oblasti přírodních věd pro žáky 2. stupně ZŠ Libereckého kraje, včetně interaktivních workshopů v iQparku. Semináře a metodické dokumenty pro učitele. Webový portál.) Využití výstupů – využití exponátů: přístroj Nanolab z projektu OP VK měl být přesunut do

Kombinace: před zahájením

10

Mediální zdůraznění potřeby vědy perspektiv studia exaktních oborů (Národní program výzkumu II, MŠMT ČR č.p. 2E06028, 2006–2008), Příjemce UPOL.

31



Příjemce: VŠB, TUL

iQLANDIE. Nakonec zvoleno jiné řešení (přístroj byl odkoupen). Využití (převzetí) lidských zdrojů z předchozího projektu (využití dříve získaných zkušeností)

Projekt: Podpora a motivace žáků ZŠ a SŠ k jejich budoucímu zapojení do výzkumu a vývoje v technických oborech (OP VK) Příjemce: TUL

Projekt: Interaktivní centrum poznávání v Liberci II. etapa (ROP Severovýchod)

Využití výstupů - Využití know-how (Kurzy, semináře, mimoškolní aktivity pro zájemce o VaV ze ZŠ a SŠ. Podpora pedagogů ovlivňujících budoucí orientaci žáků (kurzy, semináře). Internetový portál propagující výsledky VaV na TUL. Vytvoření polytechnických pomůcek demonstrujících fyzikální a chemické děje.) Dobudování iQparku, zaměření expozic na předškolní děti.

Období spolupráce



Příjemce: Labyrint Bohemia, o.p.s.

Techmania Projekt: Excelence lidských zdrojů jako zdroj konkurenceschopnosti (OP VK) Příjemce: ZČU

Projekt: Systematická podpora popularizace vědy a výzkumu (OP VK)

Rozvíjení lidských zdrojů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací s ohledem na potřeby výzkumných týmů působících v plzeňském regionu.

2012 – 2015

Představení expozic výzkumných center vybudovaných z OP VaVpI na ZČU.

2012 – 2014

Formování výzkumné sítě mezi odbornými pracovišti v terciární sféře vzdělávání v návaznosti na Výzkumné centrum pro teorii a dějiny vědy při FF ZČU, a to spolu s využitím zahraničních poznatků. Pracoviště jsou podobně odborně zaměřena a projekt umožní posílení jejich spolupráce i lepší přenos výsledků výzkumu do praxe. Podpora výuky přírodních věd a technických oborů na základních a středních školách. TSC připravilo mimoškolní vzdělávací program pro žáky středních škol v oboru science communication a hostilo výstavy s populárně naučnými přednáškami.

2012 – 2014

Prezentace vědeckých výstupů 6 výzkumných center v rámci dočasných expozic TSC.

Po ukončení

Spolupráce především přes Českou asociací science center Vzájemná výměna a zapůjčení exponátů/ prvků/pomůcek, školení a stáží zaměstnanců, organizací společných akcí, realizací společných projektů atd.

V průběhu realizace projektu a po jejím ukončení

Příjemce: ZČU Projekt: Výzkumná síť teorie dějin vědy (OP VK) Příjemce: ZČU

Projekt: Popularizace vědy a badatelsky orientované výuky (OP VK) Příjemce: ZČU

Výzkumná centra (OP VaVpI) Příjemce: ZČU Science centra v ČR (OP VaVpI)

2014 – 2015

32



Období spolupráce

Ostatní vysoké školy v ČR

Společný projekt na rozvoj schopností budoucích pedagogů, budou podávat žádost do OP VVV s pěti VŠ po celé ČR.

V průběhu realizace projektu a po jejím ukončení

Výzkumná centra (OP VaVpI) VŠB-TUO

Spolupráce s centry podpořenými v PO 1 a PO 2, prezentace jejich výsledků

Průběžně

Projekt: Nové talenty pro vědu a výzkum (OP VK) Příjemce: VŠB-TUO

Demonstrační centra v Liberci a Ostravě

V průběhu realizace projektu

Projekt: IQ Park Liberec (OP VaVpI a OP VK)

Před, průběžně, po realizaci projektu

Česká asociace science center (OP VaVpI)

Spolupráce a výměna zkušeností Nové talenty pro vědu a výzkum (OP VK s VŠBTUO) Spolupráce a výměna zkušeností s dalšími science centry v ČR

Projekt: VIDA Brno (OP VaVpI)

Science battle při prvním výročí otevření Světa techniky

Jednorázově?

Bude doplněno

Bude doplněno

Bude doplněno

Bude doplněno

Bude doplněno

Bude doplněno

Bude doplněno

Bude doplněno

Spolupráce probíhá formou jednorázových akcí, většinou formou vzájemného využívání lidských zdrojů, instalací výstav, realizací popularizačních přednášek apod. Spolupráce na odborné bázi (negenerující vědu). Spolupráce probíhá formou jednorázových akcí, většinou formou vzájemného využívání lidských zdrojů, instalací výstav, realizací popularizačních přednášek apod. Spolupráce na odborné bázi (negenerující vědu).

Průběžně, nárazově

Svět vědy a techniky

Průběžně

Pevnost poznání Olomouc Projekt: Chemické království (MŠMT ČR) Příjemce: UPOL Projekt: Chemíčkova pokusničení (GP MŠMT ČR) Příjemce: UPOL Projekt: Mediální zdůraznění potřeby vědy perspektiv studia exaktních oborů (MedVěd) (MŠMT ČR) Příjemce: UPOL Projekt: Motivační programy pro získávání nadaných studentů pro studium přírodovědných oborů na Univerzitě Palackého v Olomouci II (MŠMT ČR) Příjemce: UPOL

Vida! centrum ICRC (OP VaVpI, OP VK) Příjemce: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

CEITEC (OP VaVpI, OP VK) Příjemce: Masarykova univerzita


33



Období spolupráce

CETOCOEN (OP VaVpI) Příjemce: Masarykova univerzita

Spolupráce probíhá formou jednorázových akcí, většinou formou vzájemného využívání lidských zdrojů, instalací výstav, realizací popularizačních přednášek apod. Spolupráce na odborné bázi (negenerující vědu). Spolupráce probíhá formou jednorázových akcí, většinou formou vzájemného využívání lidských zdrojů, instalací výstav, realizací popularizačních přednášek apod. Spolupráce na odborné bázi (negenerující vědu). Bude doplněno


CASC (7. Rámcový program – Věda ve společnosti)

Talenti JMK (OP VK) Příjemce: Jihomoravský kraj Přírodovědné digitárium – NC Spolupráce v rámci České asociace science (OP VaVpI) center. Výměna zkušeností. Příjemce: Hvězdárna a planetárium Brno BIOSKOP Moravia Bude doplněno (OP VK) Příjemce: Masarykova univerzita Zdroj: Projektová žádost a studie proveditelnosti, IDI (příjemce)


Bude doplněno

Průběžně

Bude doplněno

Zhodnocení přínosnosti spolupráce s jinými projekty Z dosavadních šetření vyplynulo, že dle příjemců jsou přínosné zejména návaznosti na projekty OP VK, jejichž výstupy mohou být v rámci SLC (či NC) stále využívány. Například v iQlandii (SLC) stále používají výstupy z dřívějších projektů OP VK, a to zejména nabyté know-how na straně zapojených pracovníků (vyškolené lidské zdroje) či metodické pomůcky jako jsou pracovní listy apod. Klíčové je v tomto případě vzájemné doplnění měkkých a tvrdých investic. Přínosy byly pochopitelně identifikovány u projektů, ve kterých byl příjemce shodný (např. iQlandia), ale rovněž u projektů, ve kterých byla příjemcem projektu OP VK „partnerská“ univerzita (např. Techmania a ZČU; Svět techniky a VŠB-TUO, Centrum Vida! a Masarykova universita). V některých případech byly zjištěny návaznosti na projekty středních škol (např. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové navázali na 4 projekty středních škol, přičemž využili zejména zkušeností, které tyto školy získaly v oblasti popularizace, resp. zvyšování zájmů o přírodovědné a technické obory11). Návaznosti na projekty OP VaVpI, deklarované v žádostech některých SLC, byly vyhodnoceny jako přínosné, ovšem pouze na bázi výměny lidských zdrojů či formou realizace společných aktivit (přednášky). Obecně se ovšem ukázalo, že intenzita spolupráce mezi jednotlivými projekty (deklarovaná v projektové žádosti resp. ve studii proveditelnosti) se značně liší, přičemž jen některé návaznosti (typy spolupráce) uvedené v projektových žádostech byly pro projekty OP VaVpI ve výsledku skutečně přínosné. Přínosná a praktická spolupráce je realizovaná např. při sestavování expozic, v rámci 11

Např. projekt Střední průmyslové školy Hronov - Inovace výuky a tvorba multimediálních modulů prezentujících technické obory a široké spektrum zájmů a potřeb učitelů a jejich žáků

34

vytváření programů pro centra (popularizační přednášky, výstavy), v zapojení lidských zdrojů apod. Dalším typem funkční spolupráce je spolupráce na odborné bázi – např. sdílení / propůjčení prostor pro výzkumné organizace. Spolupráce SLC a NC s jinými subjekty v oblasti popularizace VaV Dále bylo v rámci dosavadních šetření zjištěno, že science learning centra i většina návštěvnických center spolu poměrně úzce navzájem spolupracují, ať již na bázi bilaterální spolupráce, či spolupracují v rámci České asociace science center, která sdružuje všech 5 science center a 3 návštěvnická centra (členem asociace není NC Mendelianum). Klíčovými spolupracujícími subjekty se tedy prozatím jeví (je nutné upozornit, že níže uvedená množina subjektů neplatí v celé šíři pro všechna centra):       

ostatní SLC a NC v ČR Česká asociace science center (ČASC) obdobně zaměřená centra v zahraniční „partnerské“ univerzity či vysoké školy (zejména v městě, ve kterém příslušné SLC/NC sídlí) kraj, popř. město, ve kterém sídlí dané centrum (popř. další města v regionu) kulturní, památkové či volnočasové subjekty (např. muzea, místí ZOO apod.) významní zaměstnavatelé

Množina spolupracujících subjektů se logicky v čase proměňuje, spolupracující subjekty uvedené v projektové žádosti se tedy často neshodují s aktuální situací v oblasti spolupráce. Jednotlivá centra navazují stále novou spolupráci s dalšími subjekty, zatímco spolupráce s jinými ustává (např. po ukončení tvorby expozice). Co se týče oblastí/zaměření spolupráce, tak z dosavadních šetření vyplývá, že se týká zejména následujících oblastí:      

výměna zkušeností, sdílení know-how propagace a marketing příprava expozic výměna expozic/zapůjčení exponátů/příprava pracovních listů příspěvek na provoz centra ze strany spolupracujícího subjektu, např. účelová dotace (zejména za plnění vymezených úkolů v oblasti vzdělávání) příprava nových projektů

3.4.2.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok:  

Dokončení evaluačních návštěv center Dopracování případových studií s: o popisem návazností / způsobů využití výstupů jiných projektů o zhodnocením míry využití jednotlivých výstupů, včetně faktorů ovlivňujících využití výstupů

Výstupy: 

Dílčí případové studie projektů – se zhodnocením využití výstupů jiných projektů




35

3.5

Vyhodnocení koncepčních řešení

Kapitola představuje metodický postup a dosavadní základní zjištění týkající se evaluační otázky číslo 3: „Do jaké míry přispěly projekty k tvorbě koncepčních řešení příjemců v oblasti popularizace VaV?“

3.5.1

Koncepční řešení popularizace a projekty OP VK

3.5.1.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok 2 rámcového postupu – Vypracování metodik hodnocení (pro zhodnocení komplexnosti vytvořených koncepčních řešení popularizace VaV) a 3 – Dotazníkové šetření – příjemci OP VK (CAWI). Výstupy dílčích kroků tvoří:  

Metodika hodnocení komplexnosti vytvořených koncepčních řešení popularizace VaV Dotazníkové šetření o Návrh dotazníku (předáno v průběhu řešení zadavateli ke schválení, bude obsahem Technické přílohy Závěrečné zprávy) o Dataset z provedeného dotazníkového šetření (bude obsahem Technické přílohy Závěrečné zprávy) o Pracovní vyhodnocení šetření (viz kap. 3.5.1.2)

Metodika hodnocení komplexnosti vytvořených koncepčních řešení popularizace VaV Komplexní řešení popularizace chápeme jako stav, kdy je v organizaci vypracován přístup (např. specifický strategický dokument nebo příslušná část v jiném dokumentu), který definuje střednědobý / dlouhodobý přístup k popularizačním aktivitám a který naplňuje následující obecné funkční charakteristiky:   

Ucelený, formalizovaný (komplexní, komunikovatelný) Definuje: cíle (mise, vize, strategické cíle), způsoby dosahování cílů (aktivity), zdroje, termíny / harmonogram a způsob ověřování (metriky) Lze jej využít jako oporu pro operativní rozhodování v provozních záležitostech, například akviziční rozhodování, alokaci zdrojů atp.

Jako komplexní řešení popularizace chápeme i praxi, která naplňuje uvedená kritéria, byť není formalizována v dokumentu konsolidovaném dokumentu. V rámci řešení evaluační otázky 3 tedy ověřujeme, zda projekt přímo vytvořil, či jinak přispěl k vytvoření komplexního řešení popularizace (strategie, koncepce, přístupu atd.) v rámci organizace nebo její části. V souladu se Vstupní zprávou jsou pro zhodnocení koncepčních řešení popularizace v rámci projektů OP VK využity výstupy: 1. Plošného dotazníkového šetření CAWI 2. Kvalitativní analýzy přínosů popularizačních aktivit OP VK pro komplexní řešení popularizace organizace (řešeno v rámci případových studií)

36

V rámci dotazníkového šetření bylo zjišťováno zda:    

Vychází aktivity popularizace vědy a výzkumu organizaci příjemce z formálně přijaté komunikační strategie (koncepce). Byla tato strategie vytvořena v rámci projektu podpořeného z OP VK. Vypracování strategie/koncepce je vnímáno jako pozitivní změna a přínos z hlediska dosavadní praxe organizace v oblasti popularizace VaV. Zpracovaná strategie/koncepce obsahuje elementární formální nároky na strategický dokument.

V rámci kvalitativní analýzy je pak v rámci případových studií podrobně zjišťován přínos projektu OP VK k vytvoření komplexních řešení v oblasti popularizace, přičemž hodnocení probíhá na bázi stanovených kritérií /požadavků na obecné funkční charakteristiky:    

Jsou definovány cíle (SMART), kterých má být popularizací pro příjemce dosaženo? Jsou cíle rozpracovány (rozpracovávány) do konkrétních aktivit? Mají aktivity stanovené odpovědnosti, harmonogram, finanční zdroje? Definuje koncepce rámec pro ověřování cílů (ukazatele a dostatečně konkrétní způsob jejich ověřování)?

3.5.1.2 Hlavní závěry Hodnocení koncepčních řešení projektů financovaných z OP VK v době zpracování Průběžné zprávy je v počátku, prezentovány jsou hlavní závěry z realizovaného dotazníkového šetření mezi příjemci. Zpracování případových studií bude následovat. Finální závěry a odpověď na evaluační otázku k projektům OP VK budou prezentovány v Závěrečné zprávě. Z realizovaného dotazníkového šetření u příjemců relevantních výzev OP VK vyplynula následující zjištění:   





Přibližně u poloviny příjemců vycházejí aktivity popularizace výzkumu a vývoje z formálně přijaté komunikační strategie či koncepce. Pouze v minimu případů však byla komunikační koncepce vytvořena v rámci realizovaného projektu v této oblasti. Výrazná většina příjemců, kteří koncepční řešení využívají (téměř 90 % příjemců), považuje vypracování komunikační strategie či koncepce s ohledem na dosavadní praxi dané organizace jednoznačně za pozitivní změnu a přínos v oblasti popularizace VaV. Vytvořené koncepce/strategie ve většině případů (nad 80 %) obsahují: o analýzu výchozí situace, o definici cílů, kterých má být dosaženo, o vymezení hlavní cílové skupiny o definici hlavních nástrojů a komunikačních kanálů. Naopak pouze u menší části komunikačních koncepcí (méně než 50 %) je zahrnuto: o vymezení indikátorů, o definování rozpočtu a finančních zdrojů o harmonogram.

37

3.5.1.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok: 

Kvalitativní analýza přínosů (v oblasti komplexních řešení popularizace)

Kvalitativní analýza přínosů v oblasti komplexních řešení popularizace Kvalitativní analýza přínosů bude zahrnovat podrobné, převážně kvalitativní zhodnocení projektů na stanoveném „stabilním“ vzorku 15 projektů a „flexibilním vzorku“12 (postup blíže viz kap. 3.2.1.1), a to dle stanovených kritérií (funkčních charakteristik). Pro všechny projekty ve vzorku bude: 

Zhodnocen stav v oblasti tvorby komplexních strategií popularizace a příspěvku OP VK k tomuto procesu Výstupy: 

Dílčí případové studie projektů – se zhodnocením komplexnosti vytvořených koncepčních řešení popularizace VaV (a příspěvku OP VK k jejich tvorbě)




3.5.2 Koncepční řešení popularizace VaV a projekty OP VaVpI 3.5.2.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dílčí krok 1 rámcového postupu – Základní desk research a sběr sekundárních dat. Dále byly zahájeny evaluační návštěvy center (tedy dílčí krok 2) a byly rozpracovány jednotlivé případové studie projektů OP VaVpI (dílčí krok 3). Výstupy dílčích kroků tvoří:  

Dopracovaná metodika hodnocení „koncepcí“ Set sebraných dokumentů za hodnocená centra (zatím neúplný) a rozpracovaná dílčí hodnotící zjištění v oblasti rozvojových koncepcí center

V souladu se zaměřením evaluační otázky a jejích podotázek jsme se u projektů OP VaVpI, resp. příslušných subjektů, zaměřili na hodnocení následujících 3 „koncepcí“: 1. Rozvojová koncepce 2. Marketingový/komunikační plán 3. Finanční plán Metodika hodnocení rozvojových koncepcí Metoda hodnocení je shodná s metodou pro projekty OP VK (viz kap. 3.5.1.1 – komplexní řešení popularizace).

12

Projekt Univerzity Palackého v Olomouci: Systémové aspekty v rozvoji lidských zdrojů a jejich flexibility jako podpora interdisciplinárního výzkumu vybraných oblastí hudební kultury

38

Metodika hodnocení marketingového / komunikačního plánu Marketingový (komunikační plán) = řídicí dokument, který definuje (rozpracovává) organizační cíle v oblasti komunikace v provozní fázi (tj. neprojektovou fázi), a který naplňuje základní funkční charakteristiky:   

Ucelený, formalizovaný (komplexní, komunikovatelný) Definuje: komunikační cíle, cílové skupiny, způsoby dosahování cílů (nástroje), zdroje (lidské zdroje - odpovědnosti, finanční), termíny / harmonogram, způsob ověřování a metriky Lze jej využít jako oporu pro řízení komunikace operativní úrovni, vytváří základ pro řízení marketingových aktivit

Principy hodnocení jsou shodné s hodnocením rozvojové koncepce. V případě marketingového / komunikačního plánu jsou využita tato kritéria:    

Jsou definovány cílové skupiny (segmentace), které mají být osloveny? Je dosahování komunikačních rozpracováno do konkrétních aktivit / nástrojů? Mají aktivity / nástroje komunikačního plánu jasně stanovené odpovědnosti, harmonogram, finanční zdroje? Definuje koncepce rámec pro ověřování cílů (ukazatele a dostatečně konkrétní způsob jejich ověřování)?

Metodika hodnocení finančního plánu Finanční plán = řídicí dokument, který definuje (rozpracovává) organizační cíle v provozní fázi (tj. neprojektovou fázi) z finančního hlediska, a který naplňuje následující funkční charakteristiky:   

Ucelený, formalizovaný (komplexní, komunikovatelný) Plánuje: hospodářský výsledek, výnosy, náklady, kapitál, finanční toky Lze jej považovat za základní rámec finančního řízení centra.

Principy hodnocení jsou shodné s hodnocením rozvojové koncepce. V případě finančního plánu jsou využita tato kritéria: 

Pokrývá finanční plán všechny klíčové oblasti finančního řízení centra: o Plánování hospodářského výsledku o Plánování výnosů a nákladů o Plánování kapitálu o Plánování finančních toků

3.5.2.2 Hlavní závěry Hodnocení koncepčních řešení center probíhá a bude obsahem Závěrečné zprávy. Níže jsou uvedena průběžná zjištění. Souhrnná zjištění v oblasti koncepčních řešení popularizace Hodnocení koncepcí jednotlivých center je v rozdílné míře pokročilosti, ve vazbě na průběh prací, ochotu a časové možnosti příjemců. Z dosavadních prací na případových studiích projektů OP VaVpI vyplývají následující hlavní zjištění: 

Povinnost disponovat samostatnou rozvojovou koncepcí do budoucnosti a řídit se jí nebyla v rámci podmínek dotace ukotvena. Obdobné tvrzení platí pro marketingový/komunikační plán. 39

 

  

Prvky rozvojové koncepce jsou v některých případech součástí jiných dokumentů (např. koncepcí nadřazené organizace). Nicméně zpracování samotné žádosti, včetně příslušné studie proveditelnosti, zahrnovalo ve své podstatě vytvoření rozvojové koncepce, finančního plánu i marketingového/ komunikačního plánu na období realizace projektu a období udržitelnosti. Centra disponují finančním plánem povinně zpracovávaným pro poskytovatele dotace (některá centra jej nevnímají jako funkční finanční plán). Některá centra mají však své vlastní finanční plány v rozdílné struktuře, která jim vyhovuje. Marketingovým/komunikačním plánem jako konsolidovaným samostatným dokumentem nedisponují všechna centra, ani science learning centra ani návštěvnická centra. Přesto některá z těchto center disponují propracovaným systém aktivit v této oblasti.

Tabulka 12: Přehled koncepcí SLC a NC

Centrum SLC Liberec iQlandia Vida! centrum Techmania Science Center Pevnost poznání Svět techniky Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Vesmírná brána

Rozvojová koncepce

Finanční plán

Marketingový/komunikační plán

Ano

Ano

Ne v ucelené písemné podobě

Ne v ucelené písemné podobě Ne v ucelené písemné podobě

Ano

Ano

Ano

Ne v ucelené písemné podobě

Ano Dosud nezjištěno

Ano Dosud nezjištěno Ne

Ano Dosud nezjištěno

Dosud nezjištěno

Ano

Dosud nezjištěno Ano

Ano, součástí rozvojové koncepce

Ano

Ano

Ano, součástí rozvojové koncepce

Ne v ucelené písemné podobě Dosud nezjištěno

Mendelianum Přírodovědné digitárium

Ne

Zjištění v oblasti koncepčních řešení popularizace za jednotlivá centra Techmania Science Center (TSC) TSC nemá rozvojovou koncepci v písemné podobě, nicméně vedení centra má jasnou představu o budoucím rozvoji centra. Mají zajištěné dotace na základní provoz do roku 2019 a zároveň budou usilovat o získání dalších dotací na realizaci nadstavbových projektů, mezi něž spadá vzdělávání učitelů, zprostředkování technické výuky školám, tj. pronajmutí prostor a poskytnutí kvalifikovaného personálu, vytvoření platformy pro komunikaci VaV masmédiím formou, která je zábavná a publikovatelná v těchto médiích, a vytvoření dětské skupiny a později mateřské školy. TSC disponuje finančním plánem do roku 2022, který pokrývá všechny významné oblasti nákladů na provoz, jako například osobní náklady, energie, služby, cestovné, oprava a údržba, spotřeba materiálu, ostatní provozní výdaje, kapitálové výdaje (reinvestice) a obnova a rozšíření programové nabídky. Plán bude průběžně aktualizován.

40

TSC nedisponuje komunikačním plánem v písemné podobě, nicméně komunikačními aktivitami a strategickou propagací centra se zabývají. Každý rok vyčleňují určitou část rozpočtu na propagaci, kterou připravují dle plánovaných aktivit pro daný rok (např. nových expozic atp.). Jsou nicméně přesvědčeni, že 80 % všech návštěvníků přichází na doporučení někoho a pouze 5 % v reakci na reklamu. Vedou si list škol a dalších zainteresovaných subjektů ve spádové oblasti, kterým posílají newsletter a informace o nových expozicích a jiných aktivitách TSC. Aktivně využívají své internetové stránky, profil na facebooku a SEO (Search Engine Optimization). Měsíčně obměňují billboardy a plakáty, s kvartální frekvencí využívají reklamy formou letáků, online katalogů a propagace v infocentrech. Příležitostně si objednávají PR kampaně, prezentují Techmanii na veletrzích a využívají dalších prostředků jako například inzerce v časopisech, televizi a rádiu. Další formu propagace představují turistické známky a profil na Tripadvisor. Science Learning Center Liberec - iQlandia Centrum disponuje rozvojovou koncepcí centra, byla evaluátorovi předložena a bude využita v další etapě projektu při hodnocení. Nicméně evaluátor se musel zavázat nezveřejňovat konkrétní informace uvedené v koncepci. Stručná koncepce zahrnuje cíle a aktivity pro období let 2015 až 2020, včetně specifikace partnerů pro aktivity (projekty). Podrobný finanční plán byl evaluátorovi předložen za rok 2015 a rámcový finanční plán do roku 2020. Příjemce se podrobným finančním plánem řídí, přičemž plán obsahuje vše potřebné (například osobní náklady, energie, služby, cestovné, oprava a údržba, spotřeba materiálu, ostatní provozní výdaje, kapitálové výdaje atd.). Plán bude dále evaluátorem využit při hodnocení. Příjemce reálně disponuje komunikačním plánem, ale ne ve formě jediného (např. wordovského) dokumentu, ale v podobě tabulek (rozpočet – finanční plán), které jsou dále rozpracovány. Jedná se však o interní materiály, které nebyly evaluátorovi poskytnuty. Každý rok centrum vyčleňuje určitou část rozpočtu na propagaci, přičemž část je realizována interně a část externě (agenturou). Centrum velmi aktivně využívá své internetové stránky, profil na facebooku, je součástí internetové televize stream.cz (desítky natočených vědeckých pokusů pro děti). V rámci individuálního rozhovoru s ředitelem centra byl diskutován způsob řízení komunikace a byly zodpovězeny potřebné otázky. Moravian Science Centre Brno - Vida! centrum Rozvojovou koncepci centra částečně nahrazuje „Zpráva o činnosti“ příspěvkové organizace, která je odevzdávána zřizovateli (Jihomoravskému kraji). Tento dokument shrnuje především činnost centra vždy za uplynulý rok, ale zároveň představuje např. dlouhodobé úkoly expozic, rozvoj expozic, plán výstav na další rok apod. Centrum disponuje komunikačním plánem nazvaným „Marketingová strategie“ vždy na následující rok. Marketingová strategie obsahuje hlavní cílové skupiny, na které se bude centrum zaměřovat a plánované marketingové nástroje a propagační kanály. Finanční plán centra existuje v podobě excelovské tabulky, která obsahuje např. databázi investičních akcí a plánované investice na další roky. Pevnost Poznání Olomouc Centrum má vytvořenu stručnou rozvojovou koncepci „Rozvojová koncepce interaktivního science centra Univerzity Palackého Pevnosti poznání“. Její podstatnou část tvoří definice vize a poslání a formulace strategických cílů. Následuje slovní popis dosahování 3 hlavních cílů, který je v podstatě 41

popisem hlavních rozvojových i provozních aktivit Centra. Koncepce v závěru identifikuje finanční zdroje (pouze výčet bez kvantifikace) a způsob ověřování cílů (4 indikátory bez kvantifikace). Centrum má zpracovanou stručný „Komunikační plán interaktivního science centra Univerzity Palackého Pevnosti poznání“. Formulovány jsou zde komunikační cíle, několik hlavních cílových skupin a způsoby dosahování marketingových cílů vycházející z prvků komunikačního mixu. Plán je pojat obecně, bez finančního rámce, naznačuje však časovou posloupnost některých aktivit a způsob jejich zajištění vč. zapojení dalších subjektů. Centrum má zpracovanou tabulku se stručným finančním plánem na roky 2010–24. Jedná se o finanční plán ve struktuře požadované poskytovatelem dotace při zpracování žádosti o dotaci. Podrobnější finanční plán dosud nebyl zajištěn. Svět techniky K projektu Svět techniky byly informace o koncepčních řešeních vyžádány od příjemce (zatím neobdrženo). Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové HPHK nezpracovává rozvojovou koncepci. Královéhradecký kraj, příjemce dotace a zřizovatel KPHK zapracoval základní priority rozvoje této instituce do dokumentu „Program rozvoje příspěvkových organizací v oblasti kultury zřizovaných Královéhradeckým krajem na léta 2014 – 2020“. HPHK nezpracovává komunikační plán, ani marketingový plán. HPHK nezpracovává finanční plán. Situace bude ověřena u zřizovatele, jakým způsobem jsou finance plánovány. Přírodovědné digitárium Hvězdárna a planetárium Brno (HPB), jíž je Přírodovědné digitárium součástí, disponuje rozvojovou koncepcí – a to ve formě „Koncepce strategického rozvoje pro roky 2013-2018“, kterou vytvořil současný ředitel hvězdárny Mgr. Jiří Dušek a „Plánem činnosti HPB“ na každý kalendářní rok. Tyto dokumenty tvoří hlavní rámec pro plánování činnosti HPB, definují priority do následujících let, potřebný technický rozvoj a představují plánované akce a expozice. Součástí výše zmíněného Plánu činností je také část „Public relations a marketing“, která stanoví cíle instituce, definuje hlavní propagační aktivity, mediální partnery a předpoklady na tomto poli v následujících letech. Každý rok vzniká pro Hvězdárnu a planetárium Brno také „Roční finanční plán nákladů a výnosů“, který formou tabulky představuje hlavní plánované výnosy a náklady celé organizace. „Plán hospodaření“ je také obsažen v „Plánu činnosti organizace“ vždy na další rok. Mendelianum - atraktivní svět genetiky Návštěvnické centrum Mendelianum je součástí Moravského zemského muzea. Z praktických důvodu tedy nevzniká rozvojová koncepce samostatně – pouze pro návštěvnické centrum – ale uceleně, za celou instituci. K tomuto účelu byla vytvořena „Střednědobá koncepce rozvoje Moravského zemského muzea“ která slouží celé instituci, jíž je Mendelianum součástí. Koncepce obsahuje základní cíle pro směřování muzea v příštích 4 letech, uvádí plánované projekty instituce, plán nakládání a obnovy sbírek, investiční záměry apod. 42

Součástí výše uváděné střednědobé koncepce je také část „Vnější vztahy a marketing“, kde je definován komunikační plán celé instituce na následující roky. Uváděny jsou stěžejní výstavní projekty, cíle marketingu či využití sbírek. Jak je uvedeno výše, součástí střednědobé koncepce jsou také plány na investiční záměry a dále „Koncepce ekonomického, provozního a investičního rozvoje“. Tato část koncepce stručně představuje financování muzea, mzdovou politiku apod., tedy finanční plány do budoucna. Existence dalších dokumentů bude dále zjišťována a ověřována v rámci návazných terénních šetření. Vesmírná brána K projektu Vesmírná brána byly informace o koncepčních řešeních vyžádány od příjemce (zatím neobdrženo).

3.5.2.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dopracování dílčích kroků:   

Dokončení sběru sekundárních dat Dokončení evaluačních návštěv center Zpracování případových studií

Výstupy: 

Dílčí případové studie projektů – se zhodnocením koncepčních řešení




3.6

Vyhodnocení udržitelnosti

Kapitola uvádí dosavadní základní zjištění týkající se evaluační otázky číslo 5: „Které aktivity mají potenciál být udržitelné i po skončení projektů a jak k zajištění udržitelnosti přistupovali příjemci.

3.6.1

Udržitelnost projektů OP VK

3.6.1.1 Metodika V této části řešení byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok 2 rámcového postupu – Vypracování metodik hodnocení (pro zhodnocení udržitelnosti) a 3 – Dotazníkové šetření – příjemci OP VK (CAWI). Výstupy dílčích kroků tvoří:  

Metodika hodnocení udržitelnosti Dotazníkové šetření o Návrh dotazníku (předáno v průběhu řešení zadavateli ke schválení, bude obsahem Technické přílohy Závěrečné zprávy) o Dataset z provedeného dotazníkového šetření (bude obsahem Technické přílohy Závěrečné zprávy) o Pracovní vyhodnocení šetření (viz kap. 3.6.1.2) 43

Metodika hodnocení udržitelnosti Při hodnocení udržitelnosti se zaměřujeme na:    

vyhodnocení způsobu zajištění udržitelnosti tam, kde byla vyžadována vyhodnocení udržitelnosti tam, kde nebyla vyžadována vyhodnocení potenciálu pro další udržitelnost identifikaci přístupů k zajištění udržitelnosti a dlouhodobého využití výstupů a výsledků, které jsou funkční

V souladu se Vstupní zprávou jsou pro hodnocení udržitelnosti projektů OP VK využity výstupy: 1. Plošného dotazníkového šetření (CAWI) 2. Kvalitativní analýzy přínosů popularizačních aktivit OP VK - oblast udržitelnosti (řešeno v rámci případových studií) U případových studií navazujeme na vytvořenou databázi produktů – jejich klasifikaci (viz kap. 3.2.1.1). Konkrétně, v rámci šetřených projektů u vytvořených produktů ověřujeme jejich udržitelnost (tzn. míru a způsob jejich využití, tj. jak příjemce udržitelnost konkrétně zajišťuje). Obdobně jako u dotazníkového šetření na všechny příjemce rozlišujeme tyto základní možnosti využití produktů, které zároveň určují míru udržitelnosti:   

Produkt je dále rozvíjen dalšími aktivitami Produkt je využíván v obdobném rozsahu Produkt již není využíván

3.6.1.2 Hlavní závěry V době zpracování Průběžné zprávy šetření stále probíhá, v další etapě budou zejména zpracovány případové studie. Závěry k udržitelnosti popularizačních projektů OP VK budou tedy prezentovány v Závěrečné zprávě. Dílčí zjištění z dotazníkového šetření u příjemců OP VK Při hodnocení udržitelnosti projektů financovaných z OP VK bylo ověření udržitelnosti výstupů prozatím zjišťováno v realizovaném dotazníkovém šetření na příjemce. V rámci dotazníkového šetření byla udržitelnost projektů řešena z hlediska dalšího využívání vytvořených produktů popularizace VaV. Z šetření vyplynulo, že:  



většina produktů projektů zaměřených na popularizaci VaV je ve více než 70 % případů dále využívána v podobě vytvořené v projektu či rozvíjena navazujícími aktivitami. V největší míře jsou dále využívány a rozvíjeny vícedenní akce jako letní školy, tábory a festivaly, dále vytvořené přednáškové cykly či navázaná pedagogická spolupráce (se SŠ, VŠ či VOŠ), na které příjemci ve více než 70 % navazují dalšími aktivitami. Naopak mezi méně udržitelné aktivity patří dle šetření např. vzdělávání školitelů (popularizátorů VaV), které příjemci dále využívají či rozvíjí v méně než 50 % případů, či zájmové kurzy a kroužky (dále využívané v méně než 60 %).

3.6.1.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.1.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy konkrétně dílčí krok:

44



Kvalitativní analýza přínosů (v oblasti udržitelnosti)

Kvalitativní analýza přínosů v oblasti udržitelnosti Kvalitativní analýza přínosů v oblasti udržitelnosti bude zahrnovat podrobné, převážně kvalitativní zhodnocení projektů na stanoveném „stabilním“ vzorku 15 projektů a „flexibilním vzorku 5 projektů“. Pro všechny projekty ve vzorku bude: 

Zhodnocena udržitelnost výstupů (produktů) v rozlišení na projekty (produkty), kde byla vyžadována a kde vyžadována nebyla

Výstupy: 

Dílčí případové studie projektů – se zhodnocením udržitelnosti výstupů (produktů) v rozlišení na projekty (produkty), kde byla vyžadována a kde vyžadována nebyla




3.6.2

Udržitelnost projektů OP VaVpI

3.6.2.1 Metodika V této části evaluace byly realizovány kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 - Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dílčí krok 1 rámcového postupu – Základní desk research a sběr sekundárních dat. Dále byly zahájeny evaluační návštěvy center (tedy dílčí krok 2) a byly rozpracovány jednotlivé případové studie projektů OP VaVpI (dílčí krok 3). Posouzení udržitelnosti je založeno na posouzení tzv. faktorů udržitelnosti u hodnocených center, které byly vymezeny následovně (blíže viz Vstupní zpráva): 1) Koncepční přístup - kvalita, rozpracovanost a adekvátní zacílení marketingových strategií / strategií propagace 2) Pestrost a vyváženost aktivit propagace center, včetně přehlednosti, srozumitelnosti, atraktivity internetových stránek a aktivity centra na sociálních sítích 3) Míra napojení na lokální / regionální / národní nabídku cestovního ruchu a na jejich marketing (propojenost turistické nabídky zahrnující vybudovaná centra) 4) Míra napojení na systémy regionálních či národních vzdělávacích institucí 5) Pestrost, interaktivita a frekvence modifikací nabízených expozic atd. 6) Množství a rozsah pořádaných událostí a dalších (jednorázových či pravidelně se opakujících) akcí pro návštěvníky vč. jejich adekvátní propagace Výstupy dílčích kroků tvoří: 

Soubor sekundárních dat pro hodnocení udržitelnosti center (neúplný)

3.6.2.2 Hlavní závěry Při hodnocení udržitelnosti projektů OP VaVpI jsme se v rámci dosavadních prací zaměřili zejména na sběr dat k hodnocení faktorů udržitelnosti. Pracovali jsme na identifikaci a analýze vazeb science learning center a návštěvnických center na regionální systémy vzdělávání a na aktivity v oblasti

45

cestovního ruchu. Práce v této oblasti probíhají a nelze činit souhrnné závěry. Výstupy budou obsahem Závěrečné zprávy.

3.6.2.3 Další postup Na realizované dílčí kroky budou navazovat kroky předpokládané a popisované v kapitole „3.2.1.3 Postup řešení“ Vstupní zprávy, konkrétně dopracování dílčích kroků:   

Dokončení sběru primárních i sekundárních dat Dokončení evaluačních návštěv center Zpracování případových studií

Výstupy:  Dílčí případové studie projektů – se zhodnocením udržitelnosti, včetně faktorů udržitelnosti  Odpověď na evaluační otázku 5

3.7

Vyhodnocení výsledků a dopadů intervencí

3.7.1

Projekty OP VK a OP VaVpI

3.7.1.1 Metodika Metodika řešení prezentovaná v kapitole 3.3 Vstupní zprávy rozvíjí následující předpoklady: 

Z definovaných cílů a povahy realizovaných intervencí lze dovodit, že hlavní dlouhodobé dopady projektů zaměřených na popularizaci VaV by měly v prvé řadě směřovat ke změně motivace žáků a studentů ve fázi rozhodování o volbě studijní respektive další kariérní dráhy tak, aby se zvýšil jejich zájem o studium přírodovědných a technických oborů, zvýšil počet absolventů těchto oborů a počet pracovníků ve vědě a výzkumu.



Jako klíčový předpoklad pro dosažení těchto efektů lze položit zvýšení obecného zájmu o vědu, výzkum a techniku včetně udržování či zvýšení společenské prestiže oblasti VaV jako důležitého předpokladu ovlivňujícího motivace a rozhodování žáků a studentů respektive dalších aktérů, kteří na rozhodování studentů a žáků mají vliv.

Řešení je proto realizováno ve dvou dílčích krocích: 1. Kontextová analýza (viz kapitola 3.1 Průběžné zprávy) 2. Analýza efektů Analýza efektů popularizace VaV se zaměřuje na ověření efektů projektů popularizace VaV s pomocí kvantifikovatelných ukazatelů charakterizujících „popularitu“ VaV a PTO studijních oborů. V oblasti efektů se zaměří na ukazatele charakterizující reálná rozhodnutí studentů při volbě studijních oborů (a změnu těchto ukazatelů v průběhu zvoleného časového období):   

počet přihlášených na vybrané skupiny přírodovědných a technických studijních programů počet přijatých na vybrané skupiny přírodovědných a technických studijních programů počet absolventů vybraných skupin přírodovědných a technických studijních programů 46



počet pracovníků ve VaV

V oblasti výsledků budou analyzovány ukazatele charakterizující intenzitu zájmu studentů o přírodovědné a technické obory a jeho změnu:    

počet účastníků přírodovědných olympiád, změny v umístění ČR, počty vědeckých kroužků počty návštěvníků SLC, NC počty účastníků dlouhodobých popularizačních akcí, dnů otevřených dveří atp.

3.7.1.2 Hlavní závěry Analýza předpokládá provedení dvou kroků: 1. Přípravné fáze, jejímž výstupem je shromážděná datová základna 2. Analytické a interpretační fáze, jejímž výstupem je analýza a interpretace definovaných ukazatelů V revidované části projektu byla realizována přípravná fáze řešení úkolu, konkrétně:  

Vymezení sledovaných skupin studijních programů Shromáždění dat za jednotlivé akademické a vzdělávací instituce

Vymezení sledovaných skupin studijních programů dle kódů označení KKOV:  

VŠ: Přírodní vědy a nauky (1); Technické vědy a nauky (2, 3); Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky (5) SŠ a VOŠ: Vybrané studijní obory = přírodovědné a technické obory, tj. obory či vzdělávací programy (v případě VOŠ), jejichž kód označení začíná číslicemi 1, 2 a 3

Disponibilní data za jednotlivé akademické a vzdělávací instituce  

Přehledy vycházející z informací systému Sdružených Informací Matrik studentů SIMS, dostupné na http://dsia.uiv.cz/pracovni/balance.html Aplikace s přehledy základních výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol Přehledy vycházející ze sledování přijímacího řízení na VŠ dostupné na http://dsia.uiv.cz/pracovni/uchazec.html

Zpracovatel na tomto místě vyslovuje poděkování pracovníkům analyticko-koncepčního odboru MŠMT za vstřícnost a ochotu poskytnout data a komentář k nim. Konkrétně tak budou analyzovány specifické ukazatele (viz následující tabulka). Tabulka 13: Ukazatele pro sledování efektů intervencí

Ukazatel

Oblast dat

Období

Podíl přihlášených do sledovaných skupin studijních programů na celkovém počtu uchazečů o studium

VŠ/SŠ/VOŠ

2005-2015

Podíl přijatých do sledovaných skupin studijních programů na celkovém počtu uchazečů o studium

VŠ/SŠ/VOŠ

2005-2015

Podíl absolventů do sledovaných skupin studijních programů na celkovém počtu uchazečů o studium

VŠ/SŠ/VOŠ

2005-2015

47

3.7.1.3 Další postup V následující fázi projektu bude realizována analytická a interpretační fáze úkolu, jejímž výstupem je vyjádření a interpretace hodnot definovaných ukazatelů. Identifikované změny ukazatelů budou interpretovány s pomocí výstupů kontextové analýzy s cílem vyjádřit příspěvek intervencí OP VK a OP VaVpI identifikované změně. Výstupy:  

Analýza a interpretace výsledků Odpověď na evaluační otázku 6

48

4 Harmonogram evaluace Předpokládaný harmonogram další realizace projektu je uveden v následující tabulce. Tabulka 14: Harmonogram dalších prací

Březen Průběžná zpráva Hloubková šetření na vzorku projektů Analýza dat a dokumentů získaných od příjemců Úprava teorií změn Tvorba případových studií zkoumaných projektů (15 + 9) Syntéza a závěry Zodpovězení evaluačních otázek Stanovení doporučení Závěrečná zpráva Diseminační seminář Průběžné informování zadavatele dle potřeby; Flash reporty

Duben

Květen

Červen

7.3.

30.5.

X 4.3.

4.4.

4.5.

49

Evaluace popularizace výzkumu a vývoje

Recommend Documents