MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Evropská studia
EUROCITIES - šance pro velká evropská města? Magisterská práce
Bc. Veronika Štěrbová
Vedoucí práce: doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D. UČO: 102868 Obor: ES Imatrikulační ročník: 2003
Brno 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem magisterskou práci EUROCITIES – šance pro velká evropská
města?
vypracovala
samostatně
s použitím
uvedených
primárních a sekundárních zdrojů.
V Brně dne 8. prosince 2008
Bc. Veronika Štěrbová
2
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PhDr. Markétě Pitrové, Ph.D. za její odborné rady a cenné připomínky, které mi byly v průběhu zpracování této magisterské práce poskytnuty. Můj dík dále patří Bc. Barboře Šancové, koordinátorce EUROCITIES ze Statutárního města Brna, Henku Wolfertovi, předsedovi pracovní skupiny EUROCITIES „Noise in the City“ a Sinéad Mullins, pracovnici Oddělení komunikace EUROCITIES, za spolupráci a pomoc při sběru dat, stejně jako všem respondentům z řad Evropské komise, Evropského parlamentu a členských měst EUROCITIES, kteří ochotně odpověděli na mé otázky. V neposlední řadě bych ráda poděkovala i mé rodině a blízkým, kteří mne v době mého studia podporovali, obzvláště pak mému životnímu partnerovi, Petru Michlovi.
3
Obsah 1
2
ÚVOD ............................................................................................................................................................ 7 1.1
TÉMA A CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. 7
1.2
DEFINICE VYBRANÝCH POJMŮ VE VZTAHU K VÝZKUMNÉ OTÁZCE ....................................................... 10
LOBBYING V EVROPSKÉ UNII ............................................................................................................ 11 2.1
VZTAH MEZI INSTITUCEMI EVROPSKÉ UNIE A ZÁJMOVÝMI SKUPINAMI................................................. 11
2.2
TECHNIKY LOBBYINGU V EVROPSKÉ UNII ............................................................................................ 13
2.3
PŘÍSTUPOVÉ BODY DO PROCESU ROZHODOVÁNÍ V EVROPSKÉ UNII....................................................... 16
2.3.1
Rada EU .......................................................................................................................................... 17
2.3.2
Evropská komise.............................................................................................................................. 18
2.3.3
Evropský parlament ........................................................................................................................ 22
2.3.4
Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor .............................................................................. 24
2.4
3
FAKTORY, KTERÝCH LZE VYUŽÍT PŘI LOBOVÁNÍ V EU ......................................................................... 25
2.4.1
Kulturní faktory ............................................................................................................................... 25
2.4.2
Formální faktory ............................................................................................................................. 26
2.4.3
Operační faktory ............................................................................................................................. 27
2.4.4
Faktory týkající se rozhodování ...................................................................................................... 27
EUROCITIES ............................................................................................................................................. 28 3.1
VZNIK A VÝVOJ EUROCITIES ............................................................................................................ 28
3.2
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA .................................................................................................................. 29
3.2.1
Valné shromáždění .......................................................................................................................... 29
3.2.2
Výkonný výbor ................................................................................................................................. 30
3.2.3
Kancelář EUROCITIES v Bruselu .................................................................................................. 31
3.2.4
Tematicky zaměřená fóra a pracovní skupiny ................................................................................. 31
3.2.5
Kooperační platforma ..................................................................................................................... 32
3.3
ČLENSTVÍ V EUROCITIES .................................................................................................................. 32
3.3.1
Plní a asociovaní členové ................................................................................................................ 32
3.3.2
Asociovaní partneři a asociovaní obchodní partneři ...................................................................... 34
3.4
STRATEGICKÉ CÍLE EUROCITIES ....................................................................................................... 35
3.4.1
Inkluzívní město ............................................................................................................................... 35
3.4.2
Prosperující město .......................................................................................................................... 36
3.4.3
Udržitelné město.............................................................................................................................. 37
3.4.4
Kreativní město ............................................................................................................................... 37
3.4.5
Participace a kooperace.................................................................................................................. 37
3.5
ZPŮSOB PRÁCE EUROCITIES ............................................................................................................. 39
3.5.1
Síťování ........................................................................................................................................... 39
3.5.2
Zvyšování povědomí veřejnosti ....................................................................................................... 39
3.5.3
Lobbying.......................................................................................................................................... 40
4
3.6 3.6.1
Zkušenosti města Brna s členstvím v EUROCITIES ........................................................................ 42
3.6.2
Zkušenosti města Varšava s členstvím v EUROCITIES .................................................................. 43
3.6.3
Zkušenosti města Terrassa s členstvím v EUROCITIES ................................................................. 44
3.7 4
5
KRÁTKÉ PŘÍPADOVÉ STUDIE: ČLENSKÁ MĚSTA EUROCITIES ............................................................. 41
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 45
EUROCITIES JAKO ZÁJMOVÁ SKUPINA ......................................................................................... 48 4.1
POUŽÍVANÁ TECHNIKA LOBBYINGU ..................................................................................................... 48
4.2
PŘÍSTUPOVÉ BODY DO PROCESU ROZHODOVÁNÍ V EU ......................................................................... 50
4.2.1
Přístupové body v rámci Rady EU .................................................................................................. 50
4.2.2
Přístupové body v rámci Evropské komise ...................................................................................... 51
4.2.3
Přístupové body v rámci Evropského parlamentu........................................................................... 58
4.2.4
Přístupové body v rámci Výboru regionů ........................................................................................ 59
VÝSLEDKY KVALITATIVNÍCH PRŮZKUMŮ .................................................................................. 63 5.1
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ EVROPSKÉ KOMISE ...................................................................................... 63
5.1.1
Výzkumná skupina, výzkumné otázky .............................................................................................. 63
5.1.2
Analýza získaných odpovědí ............................................................................................................ 64
5.1.3
Výsledek průzkumu, zhodnocení ...................................................................................................... 67
5.2
POSLANCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU ................................................................................................ 68
5.2.1
Výzkumná skupina, výzkumné otázky .............................................................................................. 68
5.2.2
Analýza získaných odpovědí ............................................................................................................ 70
5.2.3
Výsledek průzkumu, zhodnocení ...................................................................................................... 74
6
ZÁVĚR ........................................................................................................................................................ 76
7
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................... 79 7.1
PŘEHLED PLNÝCH A ASOCIOVANÝCH ČLENŮ EUROCITIES ................................................................ 79
7.2
PŘEHLED ASOCIOVANÝCH PARTNERŮ A ASOCIOVANÝCH OBCHODNÍCH PARTNERŮ EUROCITIES ...... 82
7.3
STRUČNÝ PŘEHLED ODPOVĚDÍ VEDOUCÍCH JEDNOTEK GENERÁLNÍCH ŘEDITELSTVÍ EVROPSKÉ KOMISE 84
7.4 8
STRUČNÝ PŘEHLED ODPOVĚDÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ............................................... 86
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ .............................................................. 89 8.1
LITERATURA......................................................................................................................................... 89
8.2
DOKUMENTY V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ .............................................................................................. 90
8.3
INTERNETOVÉ PORTÁLY ....................................................................................................................... 94
8.4
DALŠÍ ZDROJE ...................................................................................................................................... 97
Seznam obrázků OBRÁZEK 1: EVA IN THE CITY: KOMUNIKAČNÍ KAMPAŇ EUROCITIES K EVROPSKÉMU TÝDNU MOBILITY.......... 40
5
Seznam tabulek TABULKA Č. 1: STRUKTURA ODPOVĚDÍ VEDOUCÍCH JEDNOTEK GENERÁLNÍCH ŘEDITELSTVÍ EVROPSKÉ KOMISE .. 67 TABULKA Č. 2: STRUKTURA ODPOVĚDÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ................................................... 74 TABULKA Č. 3: PŘEHLED PLNÝCH A ASOCIOVANÝCH ČLENŮ EUROCITIES ......................................................... 79 TABULKA Č. 4: PŘEHLED ASOCIOVANÝCH PARTNERŮ A ASOCIOVANÝCH OBCHODNÍCH PARTNERŮ EUROCITIES 82 TABULKA Č. 5: STRUČNÝ PŘEHLED ODPOVĚDÍ VEDOUCÍCH JEDNOTEK GENERÁLNÍCH ŘEDITELSTVÍ EVROPSKÉ KOMISE .........................................................................................................................................................
84
TABULKA Č. 6: STRUČNÝ PŘEHLED ODPOVĚDÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ........................................ 86
6
1 Úvod 1.1 Téma a cíl práce V souvislosti
s rozvojem
agendy
Evropských
společenství
dochází
k přesunu mnoha politických kompetencí, kterými původně disponovaly národní státy, na úroveň Evropské unie (EU). Zároveň je díky rozšiřování počtu oblastí, o kterých je rozhodováno kvalifikovanou většinou namísto původní jednomyslnosti, dlouhodobě oslabován vliv členských států na unijní úrovni. Tyto faktory jsou příčinou mimo jiné dvou následujících důsledků. V prvé řadě nejsou unijní instituce, zejména pak Evropská komise a Evropský parlament, vzhledem ke značnému rozsahu svých činností a současně omezeným (především lidským) zdrojům schopny samy o sobě po odborné stránce pokrýt svou obsáhlou agendu. Za druhé, zájmové skupiny, které dříve působily jen na úrovni jednotlivých států, musí hledat i jiné cesty, jako ovlivnit podobu přijímaných politik a dalších rozhodnutí a dosáhnout tak svých cílů. Logickým řešením této situace je orientace zájmových skupin na tzv. evropskou cestu, tedy lobování u institucí Evropské unie. Vezmeme-li v úvahu počet lobbyistů v Bruselu, který je odhadován v řádech tisíců až desetitisíců, je pochopitelné, že unijní instituce preferují ty zájmové skupiny, které disponují širokou členskou základnou a reprezentují tak celoevropské, nelépe ještě veřejné zájmy. S počtem členů však obvykle roste náročnost koordinace aktivit těchto skupin, navíc tyto často nedisponují dostatečnými lidskými ani materiálními zdroji vzhledem k deklarovaným ambicím. Cílem této práce je odpovědět na výzkumnou otázku, zda rozsáhlá a různorodá členská základna limituje EUROCITES ve snaze stát se dobře fungující lobbyistickou skupinou schopnou prosadit zájmy svých členů v
7
institucích Evropské unie. EUROCITIES1 byla zvolena za předmět výzkumu jednak proto, že odpovídá výše uvedené charakteristice ze strany Evropské unie preferovaných zájmových skupin, a jednak z důvodu, že do způsobu její práce měla autorka sama možnost nahlédnout během svého půlročního působení na Magistrátu města Brna, kdy zastupovala Brno v rámci jedné z pracovních skupin EUROCITIES. Výzkumná otázka bude rozdělena na dvě podotázky, přičemž odpověď na každou z nich bude získávána jiným způsobem. První výzkumná podotázka zní: „Limituje rozsáhlá a různorodá členská základna EUROCITES ve snaze stát se dobře fungující lobbyistickou skupinou?“ „Dobře fungující lobbyistickou skupinou“ je pro účely této práce myšlena taková, která je schopna flexibilně koordinovat své aktivity s ohledem na své cíle a vývoj v Evropské unii. Zdroji pro nalezení a podložení odpovědi budou v tomto případě jednak dokumenty týkající se procesní stránky činnosti organizace, dále krátké ilustrační případové studie zaměřené na zkušenosti členských měst EUROCITIES a vlastní zkušenosti autorky. Druhou výzkumnou podotázku je možno formulovat následovně: „Je EUROCITIES schopna prosadit zájmy svých členů v institucích Evropské unie?“ Podkladem pro odpověď na tuto otázku budou zejména kvalitativní průzkumy zaměřené na přístupové kanály do procesu rozhodování EU, které jsou nejčastěji využívány zájmovými skupinami, identifikované s využitím odborné sekundární literatury a zdrojů Evropské unie, a dále zprávy a další dokumenty týkající se politické (lobbyistické) činnosti EUROCITIES
2
. Pro ilustraci budou využity rovněž výsledky krátkých
případových studií zmíněných výše.
1
Stylistická poznámka: Přestože „EUROCITIES“ lze přeložit jako „evropská města“ (v množném čísle), je tento název používán v jednotném čísle ve smyslu „zájmová skupina“, „organizace“, „síť“ apod. Tento způsob skloňování používá sama EUROCITIES. 2 Jedná se o dokumenty veřejné povahy, které jsou v elektronické formě zasílány členům a partnerům EUROCITIES a jsou rovněž umístěny na internetových stránkách organizace, ovšem v části přístupné pouze členům a partnerům. Autorka je má k dispozici díky svému působení v EUROCITIES, v tištěné podobě jsou dostupné v bruselské kanceláři organizace. Vzhledem k nefunkčnosti internetových odkazů na tyto dokumenty pro
8
Vzhledem cíli práce a zdrojům, které hodlá autorka využít pro nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, byla jako metoda výzkumu zvolena metoda empiricko-analytická. V první, teoretické kapitole budou s využitím odborné sekundární literatury a zdrojů Evropské unie identifikovány možné přístupové body zájmových skupin do procesu rozhodování na unijní úrovni, techniky lobbyingu a faktory, jichž je možno při něm využít, a to s důrazem na aktéry zastupující veřejné zájmy. Cílem druhé kapitoly bude představit EUROCITIES po procesní stránce a z hlediska zájmů, které reprezentuje. Využity budou jednak dokumenty organizace a jednak vlastní zkušenosti autorky a krátké ilustrační případové studie zahrnující zkušenosti vybraných členských měst. Na základě analýzy těchto podkladů bude zodpovězena první výzkumná podotázka. Třetí kapitola se zaměří na lobbyistické aktivity EUROCITIES. S využitím
poznatků
z první
kapitoly
bude
identifikována
technika
organizace při prosazování zájmů a nejdůležitější / nejpoužívanější přístupové body v rámci institucí Evropské unie. Ve čtvrté kapitole budou prezentovány a analyzovány výsledky kvalitativních průzkumů zaměřených na výše zmíněné přístupové body, tedy jednodušeji řečeno na pracovníky evropských institucí na pozicích, na které se EUROCITIES nejvíce zaměřuje. Cílem těchto průzkumů bude zjistit jejich individuální zkušenosti s EUROCITIES a názory na tuto organizaci. Třetí a čtvrtá kapitola by měly poskytnout odpověď na druhou výzkumnou podotázku. V závěru budou shrnuty a analyzovány výsledky předchozích kapitol a bude zodpovězena výzkumná otázka.
osoby, které neznají příslušné heslo, jsou dané dokumenty v seznamu literatury uváděny mezi tištěnými zdroji.
9
1.2 Definice vybraných pojmů ve vztahu k výzkumné otázce Lobbyistická skupina Pro účely této práce je za lobbyistickou skupinu považována taková, která: a) disponuje relevantními informacemi a technicko-odbornými expertízami; b) reprezentuje konkrétní zájmy na úrovni EU; c) snaží se zde získat vliv, zejména s cílem dosáhnout formulace, úpravy, přijetí nebo zamítnutí aktu právní povahy; d) má přístup k zákonodárcům / politikům ve výkonných funkcích / představitelům a pracovníkům institucí Evropské unie; e) za svou činnost je placena (např. formou členských poplatků).3 Termíny „lobbyistická“, „zájmová“ a „nátlaková“ skupina jsou v rámci této práce považovány za synonyma.
Vliv Pro účely této práce je vliv definován jako vztah mezi dvěma nebo více aktéry, přičemž aktér A ovlivňuje ostatní v případě, že tito mění své chování v důsledku chování aktéra A.4
3
Srov. Institut pro politickou a ekonomickou kulturu. 2004. Lobbyismus versus korupce. Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 54. 4
10
2 Lobbying v Evropské unii Evropská unie sama sebe definuje jako jedinečné hospodářské a politické partnerství 27 demokratických zemí Evropy, které obývá 495 milionů občanů.
5
Hlavním organizačním prvkem v EU je národní stát, obvykle dále rozdělený do různých regionálních celků s různou mírou autonomie. Nejen státy však ovlivňují život v EU – ke svému obrazu si jej snaží přizpůsobit mnoho dalších aktérů – nestátní neziskové organizace, soukromé firmy, nadnárodní korporace, odbory, církve a další zájmové skupiny.6 Právem heslem Evropské unie stalo „Jednotná v rozmanitosti“.
2.1 Vztah mezi institucemi Evropské unie a zájmovými skupinami Evropská komise deklaruje v mnoha svých vyjádřeních nutnost spolupráce se sociálními partnery, občanskou společností a dalšími zainteresovanými stranami. Aby měli Evropané důvěru v Evropskou unii, musí s nimi EU spolupracovat. EU by neměla jen obhajovat své politiky, ale být rovněž vnímavá vůči požadavkům různých aktérů. Na druhou stranu přináší toto partnerství oboustrannou odpovědnost – každý Evropan je zainteresován na fungování EU a každý Evropan má podíl na odpovědnosti za dosažení společných cílů. Součástí myšlenky partnerství jsou také konzultace a účast, dialog musí překročit hranice Bruselu. Zároveň musí být Evropská unie podle Evropské komise otevřená veřejné kontrole a musí jednat transparentně.7 Evropská
unie
považuje
lobování
za
„legitimní
součást
demokratického systému, bez ohledu na to, zda jej provádějí jednotliví občané či společnosti, organizace občanské společnosti a další zájmové 5
Srov. Evropská unie: Panorama Evropské unie. Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 11. 7 Srov. Evropská komise. 2005. Strategické cíle 2005 – 2009, s. 4 – 5. 6
11
skupiny nebo společnosti jednající v zastoupení třetích stran (odborníci na veřejné záležitosti, expertní skupiny typu think tank a právníci“. Zároveň by ale neměl být na instituce EU vyvíjen přehnaný tlak nepřiměřeným lobováním. 8 Přínos lobbyistů pro EU spočívá zejména v tom, že mohou evropské orgány
upozornit
na
důležité
problémy
a
zároveň
mohou
pomoci
legitimizovat přijatá rozhodnutí. Široké veřejnosti musí být přitom jasné, jaká pozitiva aktivity zájmových skupin Evropské unii přinášejí, koho která skupina zastupuje, jaké je její poslání a odkud čerpá finanční prostředky. Vybraným
zájmovým
skupinám
na
evropské
úrovni
(např.
zájmy
spotřebitelů, postižených občanů aj.) nabízí finanční podporu sama Evropská unie.9 Výrazný rozvoj lobbyingu u unijních institucí započal v 90. letech 20. století v souvislosti s rozšiřování působnosti Evropských společenství do dalších oblastí a zavedením hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách jednotného trhu. 10 Po přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986 došlo jednak k přenesení zodpovědnosti za další politiky z členských států na
Evropská
společenství
v rozhodovacích
procesech
a
jednak
oslaben
byl
vliv
v souvislosti
členských
států
se na
změnou úrovni
Společenství11, přičemž tento trend pokračuje dodnes a jeho důsledkem je neustálé zvyšování počtu zájmových skupin operujících na evropské úrovni. Podle některých odhadů působí v současné době při Evropské unii až 15 tisíc jednotlivých lobbyistů a cca 2 500 lobbyistických organizací.12
8
Srov. Evropská komise. 2006. Zelená kniha o Evropské iniciativě pro transparentnost, s. 5. 9 Srov. Evropská komise. 2006. Zelená kniha o Evropské iniciativě pro transparentnost, s. 5. 10 Srov. Evropský parlament. 2007. Lobbying in the European Union, s. 3. 11 Srov. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy. 2000. „Introduction: Transcedence of Power, Decision Rules, and Rules of the Game.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 3. 12 Srov. Evropský parlament. 2008. Vytvoření rámce pro činnosti zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie, s. 2.
12
2.2 Techniky lobbyingu v Evropské unii Má-li být zájmová skupina na poli Evropské unie úspěšná, musí být schopna aktivního přístupu k ovlivňování politického procesu, musí umět využívat naskytnutých příležitostí, vyrovnávat se s hrozbami a zároveň si udržovat přehled o neustále se měnících podmínkách hry. Musí si dokázat obstarat prostředky pro své fungování, např. finance, podporu nebo informace. Svému okolí by měla naopak dodávat to, co je požadováno, tedy zejména specializované produkty a služby, podporu. Úspěšnost lobbyingu konkrétní zájmové skupiny je dále ovlivňována její velikostí, typem
(veřejná/soukromá),
jejími
zdroji
(neomezené/skromné)
a
pověstí.13 Důležitý je také výběr konkrétních přístupových kanálů a jejich kombinace,
což
by
mělo
být
voleno
s ohledem
na
charakter
prosazovaného zájmu.14 Různé zájmové skupiny lobují v Evropské unii s cílem dosáhnout různých
výsledků.
Nejčastěji
se
jedná
o
přijetí
nebo
zamítnutí
legislativních aktů upravujících požadovaným způsobem vybranou oblast, (ne)dosažení výjimek z některých pravidel nebo rozhodnutí Evropského soudního dvora. Předmětem zájmu lobbyistických skupin mohou být ale také zdánlivé maličkosti, např. změna lhůt, sankcí, forem, čísel, slov nebo definic.15 K prosazování svých cílů mohou zájmové skupiny používat různé techniky. Jejich analýzou se uceleně zabývá např. R. van Schendelen, jehož třídění bude proto využito v rámci této práce. První z využívaných technik je donucení. Soukromé subjekty mohou jako prostředek donucení použít např. blokádu, agresivní kampaň (často používané ekologicky orientovanými nevládními organizacemi) nebo hrozbu přesunutím výroby do jiné země v případě podnikatelských subjektů. 13
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 29. 14 Srov. Grant, Wyn. 2000. „Pressure Groups and the European Community: An Overview.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 29. 15 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 88.
13
Druhou možnou technikou je vtažení do vlastní hry. Toho je v případě soukromých zájmových skupin možno dosáhnout zejména přidělováním finančních prostředků, které vede k „připoutání“ lobbovaných aktérů. Veřejná obhajoba představuje třetí techniku, používanou ve velké míře nevládními a obchodními organizacemi. Její neformální variantou je propaganda, např. v podobě rozsáhlé mediální kampaně. Poloformální variantu představuje podání oficiální stížnosti (např. na nekalou soutěž), formální variantu pak soudní spor, v jehož rámci dané subjekty obhajují své zájmy s odvoláním na platné zákony.16 Čtvrtou obvyklou technikou je přesvědčování nebo argumentace. Zájmová skupina při něm využívá rozumné úvahy, založené na logicky přijatelných závěrech a empiricky ověřitelných tvrzeních. Tuto techniku je vhodné použít zejména v následujících situacích: 1) klíčoví hráči nejsou dosud rozhodnuti a je možné je získat na svou stranu; 2) probírané téma není ještě příliš rozpracováno a aktéři proto zatím nezaujali jasnou pozici; 3) tématu se dostává široké publicity a veřejnost vyžaduje přesvědčivé argumenty; 4) je nutno téma zatraktivnit, např. prezentovat jej jako věc obecnějšího
zájmu.
Ve
všech
těchto
případech
velmi
záleží
na
důvěryhodnosti lobbujícího aktéra.17 Účinnost výše zmíněných tradičních technik na poli EU je však omezená, v některých případech dokonce klesá. Důvodem je vysoký počet různých aktérů zároveň jejich zkušenost. Zdaleka ne všechny konkurenty je proto možno k požadovanému rozhodnutí donutit, vtáhnout je do vlastní hry, soudně nebo veřejně přesvědčit. Vytvořena proto byla technika nová, tzv. management veřejných záležitostí (Public Affairs Management, PAM). „Veřejnými záležitostmi“ je myšlen soubor zájmů, které mají být chráněny a prosazovány prostřednictvím ovlivňování okolního prostředí, „managementem“ pak řešení vyvstalých problémů a 16
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 32. 17 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 33.
14
využívání nabízejících se příležitostí za účelem ovlivnění konkurenčního prostředí požadovaným směrem.18 Management veřejných záležitostí v sobě sdružuje výhody všech původních technik, ve dvou důležitých rysech se ale od nich odlišuje. V prvé řadě vyžaduje specifický typ vnitřní teoretické přípravy na vnější procesy prosazování vlivu.19 Profesionální lobbyistická skupina by měla být schopna vytvořit si jasně definovanou strategii, dobře se připravit na každé setkání, včetně přizpůsobení formulací s ohledem na národnost a jazyk lobované osoby, precizně a jasně prezentovat své stanovisko a zároveň si být vědoma, že ostatní mohou mít na dané téma jiný názor, vytvořit a předat lobované osobě position paper a dodržovat při lobování jisté limity.20 Důležitá je dále zejména dokonalá orientace v systému evropských institucí, v jejich kompetencích a vzájemných vztazích a porozumění struktuře víceúrovňového vládnutí v Evropě.21 Na
druhé
straně
zahrnuje
management
veřejných
záležitostí
propracovanější postupy prosazování vlivu, než jaké mohou nabídnout čtyři tradiční techniky. „Nejsou jednostranně namířeny proti okolí, nýbrž s ním jsou dynamicky provázané. Nátlaková skupina tedy „otvírá dveře“: jednak ven, aby mohla monitorovat prostředí, provádět základní průzkum terénu a/nebo usilovat o shromáždění cenných informací. Klíčové aktéry zve také v sobě dovnitř, za účelem vytvoření koalice, jednání o určitém obchodu a/nebo získání podpory pro vlastní plány.“
22
Vzhledem k vysokému počtu lobbyistických skupin v Evropské unii a často protichůdnosti jejich zájmů, preferují evropské instituce ty aktéry, kteří jsou schopni nabídnout „evropskou identitu“ vytvářením aliancí se 18
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 33. 19 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 34. 20 Srov. Hull, Robert. 2000. „Lobbying Brussels: A View from Within.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 87. 21 Srov. Evropský parlament. 2007. Lobbying in the European Union, s. 4. 22 Viz Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 34.
15
svými konkurenty a návaznost svých cílů na potřeby společnosti, resp. všeobecné zájmy. V této souvislosti lze pozorovat nárůst počtu a velikosti evropských federací a různých ad-hoc skupin.23 Prostřednictvím managementu veřejných záležitostí se zájmové skupiny snaží nalézt optimální kompromis mezi svými cíli a aktuálními možnostmi. Oblast vlivu je zkoumána otevřením dveří ven a rozsah vlivu jejich pootevřením dovnitř, zatímco tradiční techniky představují pouze otvírání dveří dovnitř.
24
Všechny výše zmíněné taktiky mohou být využívány v ofenzivní nebo defenzivní variantě. Ofenzivní varianta představuje snahu o aktivní ovlivňování výsledků,
rozhodovacího tedy
např.
procesu
přijetí
s cílem
požadovaného
dosáhnout
pozitivních
legislativního
aktu.
Prostřednictvím defenzivní varianty se naopak zájmové skupiny snaží zabránit určitému vývoji a tím i jeho nepřijatelným výsledkům. V souvislosti s rozvojem hlasování kvalifikovanou většinou
26
25
se trend
lobování v EU přiklání k proaktivní, ofenzivní variantě.27
2.3 Přístupové body do procesu rozhodování v Evropské unii Zájmové skupiny mají poměrně široké spektrum možností, jak ovlivňovat proces rozhodování Evropské unie. Klíčovou roli při tom hrají tři unijní
23
Srov. Evropský parlament. 2007. Lobbying in the European Union, s. 7. Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 35. 25 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 89. 26 V případě hlasování kvalifikovanou většinou je členským státům udělen určitý počet tzv. vážených hlasů podle čl. 205, odst. 2 Smlouvy o ES ve znění Smlouvy z Nice. Vážené hlasy jsou státům udělovány s ohledem na počet obyvatel – nejvíce hlasů (29) mají shodně Německo, Francie, Itálie a Velká Británie, Česká republika disponuje dvanácti hlasy, nejméně hlasů má Malta (3). V současné době je při hlasování podle tohoto modelu nutno naplnit princip tzv. trojí většiny: 1) Pro návrh se musí vyslovit nadpoloviční většina členských států, pokud se hlasuje o návrhu předloženém Komisí. U ostatních rozhodnutí musí být podpora členských států dvoutřetinová. 2) Zároveň musí státy hlasující pro návrh představovat alespoň 62 % celkové populace EU. 3) K přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou je v současné době zapotřebí 255 hlasů z celkového počtu 345. (Srov. Štěrbová, Veronika. 2008. Reforma zakládacích smluv ES/EU, s. 17) 27 Srov. Evropský parlament. 2007. Lobbying in the European Union, s. 6. 24
16
instituce – Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament. V případě zájmových skupin reprezentujících regionální nebo místní autority, jako je tomu u EUROCITIES (viz dále), je významným přístupovým bodem také Výbor regionů, popř. Hospodářský a sociální výbor.
2.3.1 Rada EU Rada Evropské unie (Rada EU) je legislativním a výkonným orgánem EU. Podle čl. 202 Smlouvy o ES ve znění Smlouvy z Nice Rada EU zajišťuje koordinaci
obecných
hospodářských
politik
členských
států,
má
rozhodovací pravomoc a svěřuje Komisi v aktech, které přijímá, pravomoci k provádění předpisů, které vydá. Rada EU může upravit určité podmínky výkonu těchto pravomocí nebo si může ve zvláštních případech vyhradit právo vykonávat tyto prováděcí pravomoci přímo.28 Z vertikálního pohledu je Rada EU tvořena několika vrstvami, přičemž těžiště její práce spočívá ve Výboru stálých zástupců (COREPERu) a především v pracovních skupinách, srovnatelných s výbory Komise (viz níže). Přestože členy pracovních skupin by měly být pouze osoby jmenované národními vládami, do jejich činnosti jsou zapojeni rovněž experti z řad zájmových skupin, kteří posuzují přijatelnost návrhů pro rozhodování Rady EU. Pokud pracovní skupiny návrh schválí, označí jej římskou I a odešlou do Výboru stálých zástupců. Zde je tento znovu posouzen a v případě shody označen písmenem A. Takto označené zprávy jsou poté na zasedání Rady ministrů obvykle bez dalšího schváleny. Není bez zajímavosti, že právě návrhy označené pracovními skupinami jako „I“ jsou ve velké většině případů hodnoceny COREPERem jako „A“.29 Z horizontálního úředníci
Generálního
pohledu
jsou
sekretariátu
relevantními Rady,
kteří
přístupovými
body
„administrativně“
28
Viz Štěrbová, Veronika. 2008. Reforma zakládacích smluv ES/EU, s. 16. Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 68 - 69. 29
17
zpracovávají dodané zprávy. I v této fázi je ještě možné dosáhnout přizpůsobení textu.30 Významnou
roli
hraje
také
institut
Předsednictví.
Zástupci
přesedající země mohou mimo jiné určovat časy jednání, měnit pořadí témat na seznamu agendy, vypracovávat závěry jednání a rozhodovat o jejich ukončení, zprostředkovávat komunikaci a navrhovat kompromisy, zasahovat do dělby práce a do přijímání nového personálu Generálního sekretariátu, formulovat oficiální sdělení pro veřejnost a fakticky určovat podmínky rozhodnutí v rámci II. a III. pilíře EU.31
2.3.2 Evropská komise Evropská komise představuje pro lobbyistické skupiny 32 nejdůležitější přístupový bod do systému EU, neboť v sobě sdružuje všechny tři typy politické moci – výkonnou, soudní a především zákonodárnou.33 V rámci 1. pilíře EU34 disponuje Komise monopolem legislativní iniciativy, v rámci 2. a 3. pilíře sdílí tuto pravomoc společně s členskými státy. Funguje také jako zprostředkovatel při dosahování konsensu mezi různými zájmy, shromažďuje
informace
a
expertízy
potřebné
jako
podklady
pro
30
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 92. 31 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 93. 32 Evropská komise definuje „lobování“ jako „veškeré činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“. „Lobbyisty“ jsou pak myšleny „osoby, které takovou činnost vykonávají, pracují v různých organizacích, jako jsou např. poradenské společnosti pro veřejné záležitosti, právnické kanceláře, nevládní organizace, expertní skupiny typu think tank, podnikové lobbyistické jednotky (in-house representatives“ nebo obchodní sdružení.“ (Viz Evropská komise. 2006. Zelená kniha o Evropské iniciativě pro transparentnost, s. 4) 33 Mezi funkce Komise podle čl. 211 Smlouvy o Evropském společenství ve znění Smlouvy z Nice patří 1) dohled nad prováděním této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě; 2) vydávání doporučení nebo zaujímaní stanovisek v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy; 3) rozhodovací pravomoc a podíl na tvorbě aktů Rady EU a Evropského parlamentu za stanovených podmínek; 4) provádění předpisů vydaných Radou EU, které na ni Rada EU přenese. 34 Smlouva o Evropské unii připodobnila Evropskou unii ke střeše pomyslného Maastrichtského chrámu, která je podepřena třemi pilíři: první pilíř je tvořen Evropskými společenstvími, evropskými institucemi a politikami ES, které jsou řízeny supranacionálně (společný trh, HMU), druhý pilíř představuje Společná zahraniční a bezpečnostní politika, třetí oblast Justice a vnitra. Základními kameny Maastrichtského chrámu jsou pak členské státy ES/EU. (Srov. Štěrbová, Veronika. 2008. Reforma zakládacích smluv ES/EU, s. 7)
18
vypracovávání návrhů různých aktů. Ve vybraných sektorech, např. zemědělství a regionálního rozvoje, přiděluje Komise zájmovým skupinám finanční prostředky a veřejné zakázky.35 Výhodu pro lobbyistické skupiny v případě zahrnutí jejich požadavku do Komisí připraveného návrhu je také fakt, že Komise své návrhy sleduje během projednávání v Evropském parlamentu i Radě EU a aktivně se je snaží prosazovat. Řečeno s trochou nadsázky, stává se Komise v tomto případě sama lobbyistou a zájmovým skupinám „šetří práci“.36 Nejdůležitějšími osobami, na které je z pohledu lobbyistických skupin vhodné se obracet, jsou pracovníci Komise na střední úřednické úrovni, zejména tzv. šéfové spisu (chefs de dossier), jejich přímí nadřízení (vedoucí jednotky nebo odboru) a podřízení. 37 Tito lidé mají na starosti zpracovávání
návrhů
rozhodnutí,
koordinují
také
příslušné
expertní
skupiny a výbory. Vyšší úředníci již jen korigují připravené texty, přímo ke Komisařům se dostane jen malá část těchto návrhů – obvykle se jedná o návrhy sekundární legislativy nebo podklady týkající se nejaktuálnějších politických témat.38 80 % obsahu finální podoby návrhů Komise přijatých Radou EU je obvykle tvořeno tím, co vytvoří právě úředníci Komise na střední úrovni. Na začátku mají tito před sebou prázdný list papíru a v této fázi nejvíce uvítají jakékoli relevantní informace.39 Kromě aktérů formálně odpovědných za dané téma by měly lobbyistické skupiny oslovit rovněž ty, kteří působí v souvisejících, resp. potenciálně konfliktních oblastech politiky. Např. v otázce potravinářské
35
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 56. 36 Srov. Donnelly, Martin. 2000. „The Structure of the European Commission and the Policy Formation Process.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 80 – 81. 37 Nelze opomenout ani tzv. gatekeepers, tedy asistent(k)y a sekretáře/ky těchto úředníků, kteří často rozhodují o tom, kteří zástupci zájmových skupin budou mít k jejich nadřízeným přístup a s jakým výsledkem se potáží. 38 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 58. 39 Srov. Hull, Robert. 2000. „Lobbying Brussels: A View from Within.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 83.
19
výroby
by
měly
být
kontaktovány
odpovědné
osoby
ze
sektorů
zemědělství, výzkumu a vývoje a ochrany spotřebitelů.40 Vhodné je také zůstat v kontaktu s úředníkem, který vytvořil první návrh příslušného opatření, protože jeho cílem je obvykle provést své dílo celým procesem rozhodování v EU až do konce.41 Vzhledem k značnému rozsahu činností, které musí Evropská komise zajišťovat, a přitom poměrně omezeným (zejména lidským) zdrojům je tato instituce permanentně přetížena. Tuto situaci se snaží řešit pomocí několika postupů. Jednak výběrem prioritních témat a jejich slučováním, a jednak rozšířením svých kapacit. Své kapacity rozšiřuje Komise buď prostřednictvím outsourcingu, tedy přenesením svých úkolů mimo pole své
působnosti
konzultační
(např.
agentury),
na nebo
vlády
členských
insourcingu
států
(např.
nebo
přijetím
soukromé dočasného
personálu nebo využíváním služeb lobbyistických skupin, zejména při práci v expertních výborech a skupinách).42 Spolupráce expertů vyslaných zájmovými skupinami a Komise je výhodná pro obě strany. Komise při vynaložení minima finančních prostředků získává důležité odborné informace, přehled o požadavcích nejrůznějších
subjektů,
podporu
a
legitimizaci
pro
Lobbyistickým skupinám působení ve výborech Komise
své
návrhy.
nabízí další
možnost ovlivnění výsledků práce Komise a tedy i podoby pravidel v různých oblastech. V listopadu 2005 zahájila Evropská komise tzv. Evropskou iniciativu pro transparentnost (European Transparency Initiative, ETI), jejímž cílem bylo stanovit téma pro debatu o oblastech, které se mají vylepšit, a tuto debatu stimulovat. Jednou ze složek ETI je i potřeba strukturovanějšího rámce pro činnost zástupců zájmových skupin, neboť vztahy mezi jimi a
40
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 91 - 92. 41 Srov. Hull, Robert. 2000. „Lobbying Brussels: A View from Within.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 85. 42 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 59 - 60.
20
Komisí musí podle ETI jednak podléhat vnější kontrole a jednak probíhat podle pravidel řádného chování lobujících i lobovaných.43 Vnější kontrola by měla odrazovat aktéry od nevhodných forem lobování. Informace o tom, kdo je do lobbyingu zapojen a jaké při tom používá postupy, by měly být zveřejňovány, stejně jako příspěvky účastníků k veřejným konzultacím. V této souvislosti vytvořila Evropská komise databázi CONECCS, která byla v polovině roku 2008 nahrazena Rejstříkem zástupců zájmových skupin. Registrace do tohoto rejstříku je dobrovolná, ke dni 26.11.2008 do něj bylo zaregistrováno 576 zástupců zájmových skupin.44 Rejstřík pomáhá Komisi udělat si představu o organizacích, které se účastní konzultací, což je předpokladem pro řádné posouzení významu a užitečnosti jejich příspěvků.
45
Při zápisu do rejstříku jsou od všech
subjektů požadovány i vybrané rozpočtové údaje – odhad nákladů souvisejících s lobbyingem v EU, u profesionálních lobbyistů jejich obrat a poměrný podíl největších klientů na tomto obratu, u nevládních organizací a
expertních
skupin
přehled
hlavních
zdrojů
jejich
financování.
Prostřednictvím těchto informací může Komise i široká veřejnost zjistit a posoudit
velikost
nejvýznamnějších
hybných
sil,
které
stojí
danou
lobbyistickou činností.46 Při zápisu do Rejstříku zástupců zájmových skupin se tito zavazují dodržovat Etický kodex pro zástupce zájmových skupin. obsaženo
sedm
zastupovaných
pravidel, subjektech
mimo
jiné
pravdivé
povinnost informace,
uvádět
47
o
nezískávat
V něm je sobě
a
ani
se
nepokoušet získávat informace či rozhodnutí nečestným způsobem, 43
Srov. Evropská komise. 2006. Zelená kniha o Evropské iniciativě pro transparentnost, s. 6. 44 Srov. Rejstřík zástupců zájmových skupin. 45 Srov. Evropská komise. 2007. Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“, s. 4. 46 Srov. Evropský parlament. 2007. Návrh usnesení Evropského parlamentu k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbyistů) v evropských institucích, s. 7. 47 V případě, že se řídí vlastním kodexem obsahujícím srovnatelná pravidla, nemusí se řídit Etickým kodexem, musí však svá pravidla na vyžádání předložit Komisi. (Srov. Evropská komise. 2008. Evropská iniciativa pro transparentnost. Rámcová pravidla pro styk se zástupci zájmových skupin (rejstřík a etický kodex), s. 4.)
21
nenavádět zaměstnance EU k tomu, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují, a pokud zaměstnávají bývalé zaměstnance EU, respektovat pravidla a závazek mlčenlivosti, jimž podléhají.48
2.3.3 Evropský parlament Evropský
parlament
disponuje
několika
důležitými
pravomocemi
–
legislativní, rozpočtovou a kontrolní. Z pohledu zájmových skupin 49 je nejpodstatnější pravomoc legislativní. Ta je ve Smlouvě o ES ve znění Smlouvy z Nice zakotvena v čl. 192, který uvádí, že pokud tak stanoví tato smlouva, účastní se Evropský parlament procesu přijímání aktů Společenství výkonem svých pravomocí v rámci postupů podle čl. 25150 a 252 51 a vyjadřováním souhlasu 52 či podáváním stanovisek. Nemá však možnost legislativní iniciativy.53 Poslanci se v Evropském parlamentu sdružují do frakcí54 na základě své politické příslušnosti. Při hlasování se však jejich značná část neřídí
48
Srov. Evropská komise. 2008. Evropská iniciativa pro transparentnost. Rámcová pravidla pro styk se zástupci zájmových skupin (rejstřík a etický kodex), s. 7. 49 Evropský parlament definuje „zájmové skupiny“ jako „soukromé, veřejné či nevládní skupiny, prostřednictvím nichž se Parlamentu dostane poznatků a specifického posudku v řadě hospodářských, společenských, ekologických či vědeckých odvětvích“. 50 Procedura spolurozhodování Rady EU a Evropského parlamentu. Byla zavedena Smlouvou o EU. V rámci této procedury může Evropský parlament dosáhnout nepřijetí návrhu, se kterým nesouhlasí. Pokud návrh projde dvěma čteními v Radě EU a Evropském parlamentu bez dosažení konsensu a vzájemné shody není dosaženo ani v následujícím dohadovacím řízení, návrh není přijat. Tato procedura se využívá např. v otázkách jednotného vnitřního trhu, zdraví, kultury, transevropských sítí, spotřebitelské politiky aj. 51 Procedura spolupráce Rady EU a Evropského parlamentu. Byla zavedena Jednotným evropským aktem. Vyjádří-li Evropský parlament nesouhlas s předloženým návrhem, může jej Rada EU přijmout jedině na základě jednomyslného hlasování. Tato procedura se využívá např. v otázkách dopravní politiky, bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí aj. 52 Procedura souhlasu. Souhlas se využívá pro důležité mezinárodní smlouvy, rozšíření EU a pro některá významná rozhodnutí v rámci Společenství (např. rozhodování o občanských právech, o úlohách Evropské centrální banky, o úkolech strukturálních a kohezních fondů). Byla zavedena Jednotným evropským aktem. (Viz Euroskop: Pravomoci Evropského parlamentu) 53 Srov. Štěrbová, Veronika. 2008. Reforma zakládacích smluv ES/EU, s. 18. 54 Frakcí je v Evropském parlamentu v současné době sedm: Evropská lidová strana / Evropští demokraté (EPP-ED), Sociální demokraté (PSE), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Unie pro Evropu národů (UEN), Zelení / Evropská svobodná aliance
22
názory
příslušné
frakce,
ale
spíše
svým
národními,
regionálními,
sektorovými či osobními preferencemi. 55 Z pohledu zájmových skupin je proto vhodné se obracet jak na jednotlivé poslance (s ohledem na jejich preference), tak na koordinátory frakcí. Hlavními výkonnými centry Evropského parlamentu jsou výbory 56 specializující se na různé oblasti. Má-li Evropský parlament projednávat důležitější téma, je toto v rámci příslušného výboru přiděleno tzv. zpravodajovi, který poté sestavuje návrh usnesení. Právě zpravodajové jsou proto dalšími osobami, kterým lobbyistické skupiny věnují zvýšený zájem. Na druhou stranu, má-li být vytvořený návrh všeobecně přijatelný, je pravidelný a intenzivní kontakt se zájmovými skupinami pro zpravodaje potřebný, ne-li nezbytný.57 Další možností zapojení se do aktivit Evropského parlamentu je pro lobbyistické skupiny účast v tzv. meziskupinách (intergroups). Jedná se o neformální schůzky poslanců se společnými zájmy, kteří se snaží prosadit dané téma prostřednictvím Evropského parlamentu do unijní agendy. Členy těchto meziskupin se mohou stát i subjekty mimo Evropský parlament.
58
Podobně jako Evropská komise, také Evropský parlament si vytvořil vlastní pravidla pro kontakt se zájmovými skupinami. Podle čl. 9, odst. 4 Jednacího řádu Evropského parlamentu „jsou kvestoři odpovědni za
(Greens / EFA), Evropská sjednocená levice / Severská zelená levice (GUE / NGL), Nezávislí / Demokraté (ID). 55 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 62. 56 Stálých parlamentních výborů je v současné době 20, složeny jsou z 28 až 86 poslanců. Jejich složení z politického hlediska odráží složení pléna. Jedná se o následující výbory: Zahraniční věci, Rozvoj, Mezinárodní obchod, Rozpočet, Rozpočtová kontrola, Hospodářství a měna, Zaměstnanost a sociální věci, Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Průmysl, výzkum a energetika, Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů, Doprava a cestovní ruch, Regionální rozvoj, Zemědělství a rozvoj venkova, Rybolov, Kultura a vzdělávání, Právní záležitosti, Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Ústavní záležitosti, Práva žen a rovnost pohlaví, Petice. Dočasný výbor funguje v Evropské, parlamentu aktuálně jeden, a sice Změna klimatu. (Srov. Evropský parlament: Parlamentní výbory) 57 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 63. 58 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 63.
23
vydávání průkazů opatřených jménem, které jsou platné po dobu nejvýše jednoho roku, osobám, které chtějí často 59 vstupovat do parlamentních prostor za účelem informování poslanců v rámci jejich mandátu v jejich vlastním zájmu nebo v zájmu třetích stran.“
60
Osoby, které obdrží průkaz (akreditaci), jsou povinně zaregistrovány do veřejného parlamentního rejstříku, zároveň se od zapsaných aktérů požaduje dodržování kodexu chování uvedeného v čl. 3 Přílohy č. IX Jednacího řádu. Kromě pravidel shodných s požadavky Evropské komise (viz výše) je zde zakotven navíc např. zákaz odvolávat se v jednání se třetími osobami na jakékoli formální vztahy s Parlamentem nebo zákaz šířit kopie dokumentů získaných od Parlamentu třetím osobám za účelem zisku. 61 V současné době je u Evropského parlamentu zaregistrováno přibližně 5 000 jednotlivých lobbyistů, přičemž každá zájmová skupina může obdržet akreditaci maximálně pro čtyři osoby.62
2.3.4 Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor Hospodářský a sociální výbor je konzultativní orgán Evropské unie, jehož smyslem je zajistit platformu pro vyjadřování a sbližování názorů různých zájmových skupin k aktuálním otázkám v oblasti hospodářské, sociální a kulturní a prostřednictvím stanovisek k návrhům právních předpisů EU nebo stanovisek z vlastní iniciativy je prezentovat. Jeho členy jsou zástupci
zaměstnavatelů,
zemědělců,
spotřebitelů,
zaměstnanců malých
a
a
dalších
středních
subjektů
podniků,
(např.
nestátních
neziskových organizací aj.).63 Podobnou
konzultativní
funkci
zastává
rovněž
Výbor
regionů.
Evropská komise a Rada EU jsou ve vybraných oblastech povinny Výbor regionů
konzultovat.
Jedná
se
o
sféry:
hospodářské
a
sociální
59
„Často“ podle Evropského parlamentu znamená „pět a více dní v roce“. (Srov. Evropská komise. 2006. Zelená kniha o Evropské iniciativě pro transparentnost, s. 7) 60 Viz Evropský parlament. 2008. Jednací řád, s. 18. 61 Srov. Evropský parlament. 2008. Jednací řád, s. 140 – 141. 62 Srov. Evropský parlament. 2008. Vytvoření rámce pro činnosti zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie, s. 2 a 4. 63 Srov. Euroskop: Hospodářský a sociální výbor.
24
soudržnosti, školství a mládeže, kultury, ochrany veřejného zdraví, transevropských
sítí
a
sítě
energetické
infrastruktury,
politiky
zaměstnanosti, sociální politiky, životního prostředí, vzdělávání a dopravy. Úkolem
Výboru
subsidiarity
64
regionů
, blízkosti
65
je
také
dohlížet
a partnerství
66
na
dodržování
principu
. Jeho členy jsou zástupci
regionálních a místních samospráv.67 Důležitost obou výborů spočívá v poskytování odborných znalostí při tvorbě unijní legislativy a v propojení občanské společnosti s institucemi Evropské unie. Jejich vliv na proces rozhodování Evropské unie je však omezen nezávazností vydávaných stanovisek.
2.4 Faktory, kterých lze využít při lobování v EU68 2.4.1 Kulturní faktory Mezi kulturní faktory je možno zařadit např. politické koncepty a hodnoty a režimní hodnoty. Nové hodnoty a jejich definice se zpočátku objevují obvykle v zelených 69 a bílých 70 knihách a memorandech. Prostřednictvím techniky argumentace na základě nových politických hodnot, např. subsidiarity,
transparentnosti,
proporcionality,
koordinace
nebo
64
Princip subsidiarity definuje Smlouva o ES ve znění Smlouvy z Nice v čl. 5 takto: „Společenství jedná v mezích pravomocí svěřených mu touto smlouvou a cílů v ní stanovených. V oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, vyvíjí v souladu se zásadou subsidiarity Společenství činnost pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství.“ 65 Cílem všech správních úrovní by měla být „blízkost občanům“, jíž lze dosáhnout zejména transparentní organizací práce, aby lidé věděli, kdo je zodpovědný za co, a jak může být jejich názor vyslyšen. (Viz Výbor regionů: Prezentace) 66 Partnerstvím je myšlena spolupráce mezi evropskou, národní, regionální a místní úrovní vládnutí. Všechny tyto čtyři úrovně by měly být zapojeny do procesu přijímání rozhodnutí. (Srov. Výbor regionů: Prezentace) 67 Srov. Euroskop: Výbor regionů. 68 Využíváním faktorů je v rámci této práce myšleno nejen reaktivní využívání naskytnuvších se příležitostí, ale také jejich proaktivní rozvíjení nebo vytváření nových. 69 Zelené knihy Evropské komise jsou dokumenty, které mají podpořit debatu a zahájit konzultace na evropské úrovni o určitém tématu (jako je sociální politika, jednotná měna, telekomunikace). Tyto konzultace mohou následně vyústit v publikaci Bílé knihy, která již předkládá praktické návrhy. (Srov. Euroskop: EU od A do Z) 70 Bílé knihy Evropské komise jsou dokumenty, které obsahují návrhy na činnost Společenství v určité oblasti. Vysloví-li souhlas Evropská rada, může se z Bílé knihy stát akční program Evropské unie pro danou oblast. (Srov. Euroskop: EU od A do Z)
25
reciprocity, se lobbyistické skupiny mohou snažit posunout kupředu nebo naopak pozastavit politický vývoj v určité oblasti. Subsidiaritou je např. možno argumentovat proti unijní sociální politice, odvoláváním se na transparentnost lze zpomalit probíhající vyjednávání.71 Vhodně
zvolená
argumentace
umožňuje
také
přeformulování
individuálního zájmu do podoby tzv.veřejného zájmu, který je všeobecně podporován. Jako příklad může sloužit prosazování zákazu dětské práce s cílem zabránit dovozu levného textilu z asijských zemí.72
2.4.2 Formální faktory Jedná se zejména o procesy rozhodování, přípravy a přijímání různých aktů v institucích Evropské unie a o podobu těchto aktů. Odlišného výsledku může být dosaženo, rozhoduje-li Evropský parlament na základě procedury konzultace nebo spolurozhodování, usnáší-li se Rada EU jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou, dostane-li návrh k vypracování to nebo ono Generální ředitelství Komise, výbor Evropského parlamentu nebo pracovní skupina Rady EU, má-li konečné rozhodnutí formu nařízení, směrnice nebo doporučení. Nové příležitosti i hrozby přináší rovněž revize primárního práva73 Evropských společenství.74 Aby mohla zájmová skupina na poli EU uspět, musí se dokonale orientovat v rozhodovacím procesu. Důležité je zejména znát stav přípravy politického procesu, vědět, čeho chtějí dosáhnout Komisaři a
71
Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 95. 72 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 99. 73 Primární právo ES je vytvářeno přímo členskými státy EU, jedná se tedy o mezinárodní smlouvy. Spadají do něj především zakládací smlouvy tří původních Evropských společenství (Smlouva o zřízení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o zřízení Evropského hospodářského společenství, Smlouva o zřízení Evropského společenství pro atomovou energii) a jejich revize a doplňky (Slučovací smlouva, Jednotný evropský akt, Smlouva o Evropské unii, Amsterdamská smlouva, Smlouva z Nice). Součástí primárního práva ES jsou dále tzv. rozpočtové smlouvy a smlouvy o přistoupení nových členů. 74 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 96.
26
úředníci, na které úrovni systému jsou přijímána skutečná rozhodnutí, kdo jsou klíčoví hráči a jak je možno případně proces rozhodování pozdržet.75
2.4.3 Operační faktory Za operační faktory jsou považovány především materiální prostředky, tedy zejména rozpočet, dále lidské zdroje, informace a vnější podpora.76 Výše zmíněná nedostatečná kapacita zdrojů Evropské komise a její řešení pomocí zapojení zájmových skupin do práce expertních výborů může sloužit jako příklad ideálního využití vlivu operačních faktorů ze strany lobbyistů. Do této kategorie je možno zařadit také přátelství / antipatii mezi jednotlivými aktéry, jejich osobní ambice a jazyk.
77
2.4.4 Faktory týkající se rozhodování Pro zajištění úspěchu svého vyjednávání musí zájmové skupiny jednak dávat jasně najevo svůj postoj nebo požadavek k danému tématu a jednak nabídnout ostatním významným hráčům něco pro ně zajímavého nebo
výhodného.
Dosažení
rovnováhy
mezi
poptávkou
ze
strany
lobbyistické skupiny a její nabídkou vůči ostatním subjektům vyžaduje důkladnou teoretickou přípravu78, kterou však ne všichni hráči optimálně zvládají. Ve většině případů jsou lobbyisté špatně připraveni a kvalita jejich prezentace je obecně nízká.79
75
Srov. Hull, Robert. 2000. „Lobbying Brussels: A View from Within.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 83. 76 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 97. 77 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 97. 78 Srov. Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu, s. 98. 79 Srov. Hull, Robert. 2000. „Lobbying Brussels: A View from Within.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy, s. 82.
27
3 EUROCITIES EUROCITIES je neziskovou asociací velkých evropských měst, která v současné době (k 15.11.2008) sdružuje 134 měst ze třiceti tří států Evropy. Jedná se o platformu, která umožňuje svým členům sdílet a vyměňovat si své názory, nápady a zkušenosti, analyzovat společné problémy a nalézat inovativní řešení. Navíc zastupuje a prosazuje zájmy členských měst na úrovni Evropské unie – v oblastech, které se jich dotýkají, tedy např. hospodářský rozvoj, životní prostředí, doprava, zaměstnanost, sociální otázky, kultura, vzdělání, informační společnost, se snaží ovlivňovat tvorbu unijní legislativy, politik a různých programů.80 Cílem této kapitoly je jednak představit EUROCITIES jako předmět výzkumu, její cíle, členy a partnery a způsob její práce po procesní stránce z pohledu vnitřního (vlastní prezentace) i vnějšího (zkušenosti vybraných členů) a poté na základě těchto informací zodpovědět první výzkumnou podotázku.
3.1 Vznik a vývoj EUROCITIES Síť EUROCITIES byla založena v roce 1986 starosty šesti evropských velkoměst: Barcelony, Birminghamu, Frankfurtu nad Mohanem, Lyonu, Milána a Rotterdamu. Jejich cílem byla jednak výměna zkušeností s řešením společných problémů a jednak vybudování politické platformy, která by městům sloužila jako jednotný komunikační kanál vůči institucím Evropské unie a vydobyla jim pozici uznávaného partnera v procesu evropské integrace a tvorby unijní politiky.81 Během následujících pěti let se členská základna EUROCITIES rozšířila o dalších 36 velkoměst, v roce 1992 byla zřízena kancelář sítě
80 81
Srov. EUROCITIES (sekce About EUROCITIES: About us). Srov. EUROCITIES (sekce About EUROCITIES: History).
28
v Bruselu
82
. V tomtéž roce proběhlo první setkání zástupců všech
členských měst, které dalo vzniknout tradici každoročních společných zasedání a na němž byl zvolen první prezident EUROCITIES, Jorge Sampaio, starosta Lisabonu, a Výkonný výbor. Od roku 2004 umožňuje síť i těm municipalitám, které nesplňují podmínky členství, stejně jako jiným regionálním autoritám, podnikatelům a dalším organizacím stát se partnery EUROCITIES. Partneři se mohou účastnit aktivit sítě, zejména se angažovat v jednotlivých fórech (viz dále).83 V současné
době
je
EUROCITIES
podle
vlastního
vyjádření
nejdůležitější sítí měst v Evropě a jako jediná dokáže efektivně prosazovat jejich zájmy vůči Evropské komisi a dalším institucím EU. Slouží rovněž jako ceněný zdroj expertíz týkajících se městských politik. Navíc se EUROCITIES angažuje v budování stálého „Teritoriálního dialogu“ mezi Evropskou
komisí,
Výborem
regionů
a
různými
asociacemi
reprezentujícími regionální a lokální autority. Tento dialog pokrývá všechny politiky EU, které se dotýkají měst, tedy např. regionální politiku, zaměstnanost, životní prostředí nebo dopravu.84
3.2 Organizační struktura 3.2.1 Valné shromáždění Nejvyšším orgánem EUROCITIES je Valné shromáždění (Annual General Meeting, AGM) všech členů sítě. Zasedá pravidelně jedenkrát ročně, zvláštní zasedání může svolat Výkonný výbor nebo pětina členů AGM. Zasedání je platné v případě, že se jej zúčastní dvě třetiny členů. Valné shromáždění disponuje následujícími explicitními pravomocemi: volí a odvolává Prezidenta a Viceprezidenta EUROCITIES a členy Výkonného výboru, schvaluje rozpočet asociace, její roční pracovní program a zprávu
82
Kancelář EUROCITIES se v současné době nachází na Square de Meeûs 1, B – 1000, Brusel. Kancelář má ideální polohu v centru města v blízkosti sídel institucí EU i belgických státních orgánů. 83 Srov. EUROCITIES (sekce About EUROCITIES: History). 84 Srov. EUROCITIES (sekce About EUROCITIES: History).
29
o činnosti, přijímá a případně vylučuje členy asociace aj. 85 V roce 2008 proběhlo zasedání Valného shromáždění na konci listopadu v Haagu.
3.2.2 Výkonný výbor Řídícím orgánem EUROCITIES je Výkonný výbor (Executive Committee, ExCom), složený z dvanácti plných členů asociace, a to pouze ze států Evropské unie. Ti jsou voleni Valným shromážděním na dobu tří let s možností znovuzvolení a svou funkci vykonávají bez nároku na odměnu. Z každého
státu
Evropské
unie
mohou
být
ve
Výkonném
výboru
zastoupena maximálně dvě města. Na návrh Výkonného výboru je Valným shromážděním zvolen Prezident EUROCITIES, který předsedá jak Výkonnému výboru, tak Valnému shromáždění. Volen je na dobu jednoho roku s možností maximálně jednoho znovuzvolení. Stejným způsobem je volen také Viceprezident. Všichni členové Výkonného výboru mohou být kdykoli odvolání Valným shromážděním. 86 Prezidentem EUROCITIES byl na rok 2008 zvolen starosta města Lyonu, Gérard Collomb, Viceprezidentem se stal starosta Haagu, Wim Deetman. Mezi zbylými deseti členy Výkonného výboru jsou starostové měst Kodaně, Stockholmu, Janova, Lipska, Ljubljany, Manchesteru, Nantes, Vídně, Varšavy a Zaragozy.87 Výkonný výbor se setkává minimálně třikrát ročně, setkání je platné v případě, že se jej zúčastní většina členů. Rozhodnutí jsou přijímána prostou
většinou
management
přítomných.
asociace
a
Dále
zastupuje
zodpovídá ji
navenek
za
administraci
s výjimkou
a
případů
explicitně svěřených do pravomoci Valnému shromáždění. Rozhoduje o zaměstnancích
EUROCITIES
v bruselské
kanceláři
a
dalších
spolupracovnících. Zajištěním každodenního chodu asociace pověřuje
85
Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Statutes, s. 6 - 7. Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Statutes, s. 3 - 5. 87 Zdroj: EUROCITIES (sekce About EUROCITIES: Structure: EUROCITIES Executive Committee). 86
30
Výkonný výbor Výkonného ředitele (Chief Executive Officer, CEO).
88
Výkonný ředitelem je v současné době Paul Bevan.
3.2.3 Kancelář EUROCITIES v Bruselu Zaměstnanci
kanceláře
EUROCITIES
v Bruselu
spolu
s Výkonným
ředitelem zajišťují každodenní chod asociace a zodpovídají za navazování a udržování kontaktů s institucemi Evropské unie, stejně jako se všemi současnými i potenciálními členy a partnery EUROCITIES. Ve spolupráci s předsedy tematicky zaměřených fór (viz níže) také pravidelně informují Výkonný výbor o aktivitách těchto fór.
3.2.4 Tematicky zaměřená fóra a pracovní skupiny Členové a partneři EUROCITIES se podle oblastí svého zájmu účastní tematicky
zaměřených
fór
a
jejich
pracovních
skupin.
Tematicky
zaměřených fór působí v rámci asociace v současné době šest: kulturní, environmentální, fórum ekonomického rozvoje, znalostní společnosti, mobility a sociálních věcí. Všechna jsou dále členěna na několik pracovních skupin. Každé fórum má svého předsedu a místopředsedu voleného na jeden rok s možností jednoho znovuzvolení.89 Fóra i pracovní skupiny se usnáší prostou většinou hlasů přítomných členů bez ohledu na počet účastníků.90 Napříč těmito tematicky zaměřenými fóry jde fórum Kooperace a participace, které pokrývá horizontální témata, např. způsoby vládnutí (governance), výzkum nebo mezinárodní síťování. Fórum Kooperace a participace podléhá přímo Výkonnému výboru. Fóra jsou otevřena všem členům a partnerům EUROCITIES, tak aby bylo zajištěno maximální možné sdílení zkušeností a know-how mezi účastníky. Každé fórum zodpovídá za monitorování rozvoje v dané oblasti, za
88 89 90
navrhování
inovativních
řešení
a
koordinaci
aktivit,
každoročně
Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Statutes, s. 5. Srov. EUROCITIES. 2005. EUROCITIES Internal Rules, s. 5. Pozn. aut.
31
organizuje také dva až tři odborné semináře zaměřené na vybranou tematiku s ohledem na aktuální potřeby účastníků.91
3.2.5 Kooperační platforma Kooperační platforma je složena z hlavních kontaktních osob ze všech členských měst. Jejím smyslem je podpořit síťování mezi jednotlivými městy, umožnit výměnu zkušeností a informací o činnosti EUROCITIES ve všech oblastech, poskytnout prostor pro výměnu informací o projektech a programech, díky nimž mohou města získat dotace ze zdrojů EU. Kooperační platforma se setkává minimálně jednou ročně, nejlépe v polovině období mezi dvěma zasedáními Valného shromáždění. Předsedá jí Viceprezident EUROCITIES.92
3.3 Členství v EUROCITIES 3.3.1 Plní a asociovaní členové Členství v EUROCITIES může nabývat dvou podob – plné a asociované. Plnými členy EUROCITIES se mohou stát velká a významná města z Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru s demokraticky zvoleným zastupitelstvem. Jejich přijetí do sítě je posuzováno podle následujících kritérií: 1. počet obyvatel (preferována jsou města s počtem obyvatel nad 250 tisíc), 2. regionální a mezinárodní význam města, 3. urbánní struktura státu, ve kterém se město nachází. Asociovanými členy se mohou stát velká a významná evropská města mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor s demokraticky zvoleným zastupitelstvem, která jsou posuzována podle stejných kritérií jako města s plným členstvím.
91 92
Srov. EUROCITIES (sekce About EUROCITIES: Structure: EUROCITIES Forums). Srov. EUROCITIES. 2005. EUROCITIES Internal Rules, s. 6 – 7.
32
O
členství
v EUROCITIES
je
nutno
požádat
prostřednictvím
standardizovaného formuláře a příloh dokládajících velikost a regionální i mezinárodní význam města.93 O přijetí kandidáta do sítě rozhoduje Valné shromáždění na základě doporučení Výkonného výboru. Členové mohou svou
účast
doporučeného
v EUROCITIES dopisu
kdykoli
ukončit,
adresovaného
a
to
Výkonnému
prostřednictvím
výboru.
Členství
v takovém případě zanikne po šesti měsících o data doručení dopisu. Poruší-li některý ze členů závažně Status EUROCITIES, může být z rozhodnutí Výkonného výboru vyloučen. Tento krok musí být formálně potvrzen dvěma třetinami členů na zasedání Valného shromáždění.94 Svým probíhajících
členům
nabízí
politických
EUROCITIES a
dalších
komplexní aktivitách
informace
o
prostřednictvím
elektronického newsletteru Flash, přístup do soukromé části internetových stránek (Members Area), ve které je možno nalézt např. interní dokumenty asociace, aplikaci hledání partnerů pro výměnu zkušeností, mezinárodní
projekty
aj.
nebo
tipy
na
možnosti
získání
dotací.
EUROCITIES také sama pro své členy iniciuje mezinárodní projekty v oblasti
zásobování,
dopravy
nebo
energetiky.
V neposlední
řadě
umožňuje asociace městům kontakt s institucemi Evropské unie a zapojení se do přípravy unijních programů a legislativy týkající se života ve městě.95 Plní i asociovaní členové EUROCITIES jsou povinni každoročně uhradit členský příspěvek. Ten je pro každý rok zvlášť navržen Výkonným výborem a formálně potvrzen Valným shromážděním, přičemž jeho maximální výše je stanovena na 50 tisíc EURO.96 Členský příspěvek pro rok 2008 činil 21 013 EURO pro plné členy ze států Evropské unie; 15 433 EURO pro plné členy ze zemí Evropského hospodářského prostoru mimo EU a asociované členy ze zemí střední a východní Evropy (mimo EU), kteří
93 94 95 96
Srov. Srov. Srov. Srov.
EUROCITIES. EUROCITIES. EUROCITIES. EUROCITIES.
2005. 2006. 2007. 2006.
EUROCITIES EUROCITIES Far-reaching EUROCITIES
Internal Rules, s. 1. Statutes, s. 3. Exchanges make a great European city, s. 1. Statutes, s. 2 - 3.
33
nemohou být zvoleni do Výkonného výboru; 4 155 EURO pro
ostatní
asociované členy.97 K 15.11.2008 měla EUROCITIES 120 plných členů z 26 zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a 14 asociovaných členů z ostatních evropských zemí (viz příloh v kapitole 7.1). Celkem tedy asociace reprezentuje zájmy více než 109 milionů občanů.
3.3.2 Asociovaní partneři a asociovaní obchodní partneři Města a asociace, které nenaplňují kritéria členství, ale přesto by chtěly být do činnosti sítě zapojeny, se mohou stát asociovanými partnery EUROCITIES.
Soukromí
podnikatelé
se
mohou
stát
asociovanými
obchodními partnery EUROCITIES. Partneři se mohou podílet na činnosti vybraných fór nebo pracovních skupin, přičemž je podmínkou, aby počet nových asociovaných partnerů v těchto fórech nebo pracovních skupinách nepřevyšoval 10% z celkového počtu zapojených členských měst. O členství musí potenciální partneři požádat rovněž prostřednictvím standardizovaného formuláře, ke kterému připojí dokumenty popisující jejich profil a odborné znalosti/zkušenosti. Žádost bude poté posouzena řídícím výborem vybraných fór. Konečné rozhodnutí je v kompetenci Výkonného výboru EUROCITIES.98 Asociovaní partneři se mohou podílet na všech aktivitách vybraných fór, mohou volit a být zvoleni za místopředsedu daného fóra nebo předsedu některé pracovní skupiny. Asociovaní obchodní partneři mají právo tyto osoby volit, sami však voleni být nemohou. Obě skupiny partnerů
mají
přístup
do
soukromé
části
internetových
stránek
EUROCITIES, je jim zasílán elektronický newsletter a publikace, mohou se účastnit mezinárodních projektů a kampaní. Také partneři mají povinnost platit každoročně členské příspěvky. Jejich výše za rok 2008 byla pro asociované partnery stanovena na 4 308
97 98
Srov. EUROCITIES. 2005. EUROCITIES Internal Rules, s. 9. Srov. EUROCITIES. 2005. EUROCITIES Internal Rules, s. 2.
34
EURO za každé fórum, jehož se účastní, pro asociované obchodní partnery na 10 769 za každé fórum.99 K 15.11.2008 měla EUROCITIES 45
asociovaných partnerů a 6
asociovaných obchodních partnerů (viz příloha v kapitole 7.2). Přehled plných a asociovaných členů, asociovaných partnerů a asociovaných obchodních partnerů EUROCITIES, včetně jejich zapojení do vybraných fór, je uveden v tabulkách v příloze.
3.4 Strategické cíle EUROCITIES V dokumentu „EUROCITIES Strategic Objectives“ je definována mise organizace následovně: „EUROCITIES je zavázána pracovat pro společnou vizi udržitelné budoucnosti, ve které se budou všichni občané moci těšit dobré kvalitě života.“ Evropská města by se měla s pomocí EUROCITIES stát
inkluzívními,
prosperujícími,
kreativními
a
udržitelnými,
s demokratickou a efektivní samosprávou, místem, kde se budou občané moci podílet na všech aspektech života – politických, kulturních, sociálních a ekonomických. 100 Z této myšlenky pramení následující strategické cíle organizace.
3.4.1 Inkluzívní město V Evropské unii žije více než sto milionů lidí v chudobě, což přestavuje pětinu
celkového
počtu
obyvatel.
Většina
těchto
lidí
se
nachází
v městských oblastech, zejména u velkých měst, na které tato situace klade vysoké nároky v oblasti sociální, ekonomické a environmentální. Chudoba je navíc často spojena s dalšími problémy – nezaměstnaností, diskriminací, kulturními bariérami aj. Města by proto měla vyvinout maximální snahu stát se inkluzívními – redukovat počet obyvatel žijících v chudobě, pomáhat znevýhodněným osobám, integrovat příslušníky minorit. Tento strategický cíl předpokládá následující aktivity: 99
Srov. EUROCITIES. 2005. EUROCITIES Internal Rules, s. 10. Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 7.
100
35
1. boj proti chudobě a sociální exkluzi prostřednictvím integrovaného, multidimenzionálního přístupu, zahrnujícího oblast zaměstnanosti, vzdělávání, bydlení, dopravy, zdraví a kultury, 2. zajištění rovných příležitostí a respektování odlišností v souladu s Evropskou
úmluvou
o
lidských
právech,
Evropskou
sociální
chartou, Chartou základních práv EU a dalšími mezinárodními úmluvami, jimiž jsou vázány členské státy EU, 3. zajištění
přístupu
všech
k možnostem
informační
a
znalostní
společnosti.101
3.4.2 Prosperující město Hospodářská globalizace, vývoj nových technologií a posun směrem ke znalostní ekonomice, stejně jako imigrace a demografické změny, mají výrazný dopad na hospodářskou situaci měst. Aby byla zajištěna jejich trvalá prosperita, je nutno zejména: 1. podporovat udržitelný rozvoj městských ekonomik prostřednictvím zatraktivnění podmínek pro podnikatele, zvýšení počtu a kvality pracovních míst, vytváření podmínek pro rozvoj podnikání a zároveň ochrany životního prostředí, 2. zvyšovat počet pracovních příležitostí, zejména v dynamicky se rozvíjejících sektorech, např. v digitálním a mediálním průmyslu, kultuře, v sociálních a environmentálních službách, 3. zajistit vysoce kvalitní služby veřejného zájmu, zvláště dostupné bydlení, spolehlivý systém hromadné dopravy, zásobování vodou a energiemi, odpadové hospodářství, vzdělávání a zdravotní péči, 4. zvýšit
bezpečnost
měst
prostřednictvím
prevence
a
snižování
kriminality a přispět tak k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii.102
101 102
Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 9 – 12. Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 13 – 17.
36
3.4.3 Udržitelné město Udržitelné město je takové, které se pomocí integrovaného přístupu snaží redukovat negativní dopady společenských a ekonomických trendů a všech další aspektů lidské činnosti na lokální i globální životní prostředí. Města by měla pro dosažení tohoto cíle: 1. aplikovat integrovaný přístup k environmentálnímu a územnímu plánování, 2. podporovat aktivity vedoucí ke zlepšení kvality životního prostředí, zejména kvality vzduchu a vody, ke snížení hlukových emisí, k rozšíření zelených ploch a biodiverzity, ke zlepšení nakládání s odpady, 3. zajistit dostupný, bezpečný a integrovaný systém dopravy, založený na ekologičtější hromadné dopravě, zlepšení podmínek pro chodce a cyklisty
a
redukci
osobní
automobilové
dopravy
např.
jejím
odklonění z městských center, 4. podporovat zodpovědné spotřebitelské chování.103
3.4.4 Kreativní město Kreativní
město
poskytuje
svým
obyvatelům
dostatečné
možnosti
kulturního vyžití a prostor pro vlastní kreativitu a sebevyjádření. Kultura a umění jsou důležitými faktory pro rozvoj člověka, jeho vnímání kvality života a sociální koheze. Proto by měla města dosáhnout: 1. uznání kultury jako vitálního veřejného zájmu, který přispívá k úspěšnému fungování Evropské unie v souladu s heslem „Jednotná v rozmanitosti“, 2. zpřístupnění kultury pro všechny.104
3.4.5 Participace a kooperace Participace a kooperace by měla fungovat mezi různými teritoriálními úrovněmi 103 104
vlády.
Evropská
unie
zavedením
principu
subsidiarity
Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 18 – 22. Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 23 – 25.
37
předpokládá a podporuje větší angažovanost místních a regionálních vlád/zastupitelstev
na
rozhodovacím
procesu
a
zároveň
s nimi
prostřednictvím evropských asociací reprezentujících místní a regionální autority udržuje tzv. teritoriální dialog (viz kapitola 4.2.4). EUROCITIES je v této souvislosti stále častěji oslovována ze strany Komise, aby poskytla své expertízy v průběhu formálních i neformálních konzultačních procedur. Členská města proto musí aktivně spolupracovat na přípravě společných stanovisek a odborných studí, aby byla zajištěna reprezentativnost a odpovídající kvalita těchto výstupů a EUROCITIES byla nadále považována za relevantního partnera. Strategickými cíli v oblasti participace a kooperace jsou proto: 1. podpora
angažovanosti
měst
v procesu
tvorby
politiky
a
její
implementace, a to jak na úrovni Evropské unie, tak na úrovni jejích členských států, podpora rozvoje inovačních procesů a nástrojů, které povedou ke zlepšení způsobu evropského vládnutí, např. Otevřené metody koordinace105 a mnohostranných dohod, 2. podpora modernizace veřejné správy a zavedení e-governance s cílem dosáhnout větší produktivity, transparentnosti a efektivity veřejné správy 3. podpora
mezinárodního
z členských
států
síťování
Evropské
unie
a
kooperace a
nejbližších
mezi
městy
sousedících
prostřednictvím výměny zkušeností a expertíz, stáží a dalších aktivit.106
105
Otevřená metoda koordinace spočívá ve stanovení základních linií EU v dané oblasti a konkrétních časových rozvrhů pro dosažení daných cílů v krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé perspektivě; v převedení těchto hlavních linií EU do národních a regionálních politik stanovením konkrétních cílů a přijetím opatření – při braní v úvahu národních a regionálních rozdílností; ve stanovení tam, kde je to vhodné, kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a postupových cílů – ve srovnání s nejlepšími ve světě – přizpůsobených potřebám jednotlivých členských států a odvětví, jako prostředek pro srovnání nejlepší praxe; a v periodickém monitorování, hodnocení a přezkoumávání organizovaném jako vzájemně školící proces (viz Slovník použitých pojmů Ministerstva práce a sociálních věcí). 106 Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 26 – 29.
38
3.5 Způsob práce EUROCITIES K naplnění výše zmíněných strategických cílů využívá EUROCITES tři základní nástroje: síťování pro sdílení znalostí a zkušeností, lobbying pro tvorbu a rozvoj politik a pořádání kampaní ke zvýšení povědomí veřejnosti. Důraz přitom klade zejména na druhý a třetí jmenovaný.
3.5.1 Síťování Města mohou profitovat ze vzájemné výměny zkušeností a know-how týkajících se širokého spektra oblastí. Síťování mívá obvykle podobu společných meziregionálních projektů změřených na výzkum, vzdělávací workshopy a semináře. Tyto aktivity jsou předpokladem pro tvorbu a ovlivňování
unijních
politik,
neboť
umožňují
testování
a
evaluaci
navrhovaných řešení přímo v členských městech. EUROCITIES je pak schopna předkládat Evropské unii kvalitní studie a životaschopné návrhy založené na zkušenostech z pilotních projektů a výsledcích výzkumů.107
3.5.2 Zvyšování povědomí veřejnosti Komunikace a zvyšování povědomí veřejnosti se stávají stále důležitějšími nástroji zejména na lokální úrovni, kde je aktivní podpora a spolupráce ze strany veřejnosti nezbytným předpokladem pro dosažení politických cílů. Podle EUROCITIES by města neměla své obyvatele pouze informovat o prováděných politikách, ale rovněž vysvětlovat důvody, proč jsou dané kroky nezbytné, a posilovat angažovanost obyvatel v politickém procesu. Občané by měli porozumět souvislostem mezi svými rozhodnutími a jejich dopady na ostatní jednotlivce, širší společnost i globální prostředí.108 EUROCITIES proto pro podporu svých politických priorit realizuje omezený počet celoevropských kampaní zaměřených na společné zájmy měst. Jejich cílem bývá zejména snaha o změnu postojů a chování měst i jednotlivých obyvatel s ohledem na dosažení dlouhodobě udržitelného
107 108
Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 8. Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 8.
39
rozvoje v Evropě. Tyto kampaně slouží navíc také jako pojítko mezi politiky, experty a širokou veřejností.109 V souvislosti s tématy udržitelného rozvoje měst byla např. vytvořena postava mladé městské dívky, Evy, která při různých příležitostech prostřednictvím kreslených minikomiksů nebo krátkých animovaných šotů prezentuje a přibližuje široké veřejnosti danou událost a její hlavní poselství.
Příkladem
může
být
kampaň
EUROCITIES
na
podporu
Evropského týdne mobility.110 Obrázek 1: Eva in the City: kampaň EUROCITIES k Evropskému týdnu mobility
Zdroj: EUROCITIES
3.5.3 Lobbying Rozhodnutí přijatá na úrovni Evropské unie, včetně společných politik a legislativy, mají stále větší dopad na evropská města a život jejich obyvatel.
V některých
oblastech,
např.
životního
prostřední
nebo
sociálních věcí, se města podílejí na implementaci, financování a zajištění dodržování unijní legislativy. Měly by proto být považovány za důležité
109
Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 8. Evropský týden mobility se koná každoročně od roku 2002. Jedná se o rozsáhlou celoevropskou akci zaměřenou na podporu udržitelné dopravy, jejíž nejznámější součástí je Evropský den bez aut. V roce 2008 se jej účastnilo přes 2000 měst. (Srov. Evropský týden mobility) 110
40
partnery v procesu tvorby evropských politik – alespoň těch, které se přímo dotýkají života ve městě.111 EUROCITIES se snaží ovlivňovat proces tvorby unijní legislativy a politik
Evropské
unie
týkajících
se
oblastí
života
ve
městech
prostřednictvím různých nástrojů, např. -
publikací
a
distribucí
position
paperů
a
dalších
materiálů
zpracovaných pracovními skupinami EUROCITIES, -
udržováním
dlouhodobých
vztahů
s institucemi
Evropské
unie,
zejména s Komisí, Evropským parlamentem a Výborem regionů, -
účastí expertů z členských měst v širokém spektru expertních výborů Komise,
-
organizací mezinárodních konferencí a seminářů pro členská města, díky nimž mají tato možnost nalézt společné postoje k daným tématům – EUROCITIES pak mohou jednat jménem celé sítě,
-
navazováním a upevňováním strategických partnerství s dalšími evropskými
i
světovými
asociacemi
a
organizacemi,
včetně
Organizace spojených národů, -
vytvářením vazeb na vlády členských států Evropské unie,
-
organizací celoevropských kampaní,
-
podporou výzkumu zaměřeného na zásadní aspekty života ve městě.112 Lobbyingu ze strany EUROCITIES u institucí Evropské unie je
věnována kapitola 4.
3.6 Krátké případové studie: členská města EUROCITIES Cílem těchto krátkých případových studií je pomocí příkladů tří členských měst EUROCITIES ilustrovat výše uvedené kapitoly a nastínit silné i slabé stránky organizace. Níže uvedené informace byly získány prostřednictvím elektronických
dotazníků,
které
za
daná
města
vyplnili
úředníci
zodpovídající za koordinaci aktivit těchto měst v EUROCITIES. Výsledky 111 112
Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 6. Srov. EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, s. 8.
41
krátkých případových studií pomohou odpovědět na první výzkumnou podotázku. Pro tento účel byla vybrána města Brno (Česká republika), Varšava (Polsko) a Terrassa (Španělsko), která byla ochotna se do průzkumu zapojit. Respondenti byli dotazováni jak na obsahovou (tematickou), tak na procesní stránku jejich členství v EUROCITES. Zkoumán byl např. soulad největších výzev / problémů, jimž musí daná města čelit, se strategickými cíli organizace, míra naplnění očekávání měst ve vztahu k členství, aktivita měst co se týče zapojení do pracovních skupin a fór a úspěšnost
měst
při
prosazování
svých
zájmů
prostřednictvím
EUROCITIES.
3.6.1 Zkušenosti města Brna s členstvím v EUROCITIES Jako hlavní výzvy pro město Brno vidí Barbora Šancová, koordinátorka aktivit města v EUROCITIES, řešení dopravní situace (MHD, napojení městské dopravy na železniční a silniční síť, zajištění dostatečného počtu parkovacích míst), reakci na demografický stav společnosti (zajištění bydlení, péče o seniory), navázání účinného dialogu s občany při řešení veřejných a investičních záležitostí, ochranu životního prostředí, zajištění udržitelného rozvoje města a zvýšení čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Od členství v EUROCITIES očekává zejména informovanost o dění v EU (dotační příležitosti, školení zaměstnanců města) a možnost ovlivnit situaci ve prospěch místních samospráv, získání důležitých kontaktů pro rozvoj zahraniční politiky města a přínos v oblasti výměny zkušeností s odborníky nebo municipalitami, která řeší podobné problémy. Podle vyjádření Barbory Šancové aktivity EUROCITIES tato očekávání částečně naplňují. Prostor pro zlepšení vidí spíše na straně města Brna, kdy by se měli političtí představitelé více angažovat v mezinárodním dění. Mezi úspěchy lobbyistických aktivit sítě zmiňuje pozměnění obsahu nebo klíčových témat zelených a bílých knih Evropské komise, mezi neúspěchy např. neprosazení zamýšlených projektů. Prosazování zájmů 42
velkých evropských měst prostřednictvím EUROCITIES však považuje jednoznačně za efektivní, neboť vlády členských států postupně ztrácí kontakt s občany. Co se týče procesní stránky členství města Brna v EUROCITIES, lze najít rezervy na obou stranách. Na otázku, zda se zástupci města účastní každého setkání pracovních skupin 113 , popř. celých fór, jichž je Brno členem (viz příloha v kapitole 7.1), odpověděla Barbora Šancová záporně. Jako důvod uvedla jednak překážky pramenící z vnitropolitické situace ve vedení
města
a
jednak
nezájem
úředníků
z příslušných
tematicky
zaměřených odborů přijímat práci navíc. Na druhou stranu se vyjádřila, že ne vždy je spokojena s výsledky činnosti pracovních skupin. Pozitivně hodnotí ta setkání, kde jsou projednávána témata, která jsou v danou dobu aktuální na úrovni Evropské unie, a členové mají možnost se k nim vyjádřit např. na půdě Evropského parlamentu nebo připomínkovat legislativní návrhy Komise. Za negativum považuje naopak situaci, kdy je téma určité pracovní skupiny vyčerpáno a její členové nejsou akceschopní k tomu, aby skupinu buď zrušili nebo nabídli nová témata.
3.6.2 Zkušenosti města Varšava s členstvím v EUROCITIES Mezi hlavní výzvy, jimž čelí město Varšava, řadí Piotr Zeydler, pracovník kanceláře primátora, neodpovídající dopravní infrastrukturu, znečištění životního prostředí (zvýšené emise CO2, problémy při nakládání s odpady a zajištění kvality pitné vody), podmínky pro bydlení ve starších čtvrtích města, a poměrně specificky přípravu města na pořádání fotbalového mistrovství Evropy v roce 2012. Od členství v EUROCITIES očekává zvýšení pozornosti institucí Evropské unie vůči společným problémům měst z nových členských států, zejména z postkomunistických zemí střední a východní Evropy, a dále možnost nalezení partnerů pro spolupráci na projektech a výměnu 113
Pracovní skupiny EUROCITIES se setkávají cca 4x ročně, pokaždé v jiném členském městě. (Pozn. aut.)
43
zkušeností. Podle vyjádření Piotra Zeydlera EUROCITIES do značné míry tato očekávání naplňuje. Měla by ale věnovat větší pozornost specifickým potřebám měst z nových členských států a uvědomit si, že síť je tvořena různými městy s různými problémy. Co se týče lobbyistických aktivit, město Varšava se na nich podle slov Piotra Zeydlera aktivně podílí, zvláště co se týče přípravy různých vyjádření, deklarací a position paperů týkajících se politik EU (např. v oblasti dopravy, změn klimatu, služeb veřejného zájmu, Evropské sousedské politiky aj.). Zkušenost s výsledky lobbyingu má ale spíše negativní. Kromě nedostatečné pozornosti Evropské unie vůči specifickým problémům postkomunistických zemí zmínil především komplikovanost při získávání finančních prostředků od Evropské komise na projekty zaměřené na zlepšování městské infrastruktury. Prosazování zájmů města prostřednictvím EUROCITIES považuje sice za čím dál úspěšnější, jedná se ovšem jen o začátek dlouhé cesty k plnému uznání důležité role měst v rozvoji Evropy. Na rozdíl od města Brna je však město Varšava s aktivitami pracovních skupin a fór EUROCITIES, do nichž je zapojeno, spokojeno a jeho zástupci se účastní všech jejich zasedání.
3.6.3 Zkušenosti města Terrassa s členstvím v EUROCITIES Oblastmi prioritního zájmu města Terrassa jsou podle slov Juana Luise Aparicia, pracovníka Odboru evropských a mezinárodních vztahů, tvorba sociálně inkluzívních veřejných politik schopných reflektovat nové trendy vývoje společnosti (např. imigraci, kulturní rozmanitost, sociální rozdíly mezi obyvateli), zajištění udržitelného životního prostředí a sociální koheze,
vzdělávání
s cílem
podpořit
ekonomický
rozvoj,
zvyšování
inovativního a konkurenceschopného potenciálu města a vyrovnání se s negativními dopady celosvětové finanční krize. Od
svého
členství
v EUROCITIES
město
Terrassa
očekává
prosazování svých zájmů, zajištění většího hlasu měst v Evropské unii, výměnu zkušeností s ostatními členy sítě, informace z první ruky o nových 44
trendech
v politikách
EU
a
ostatních
měst,
upozornění
na
výzvy
k předkládání projektů vyhlašované Evropskou komisí a prezentaci návrhů projektů. Podle Juana L. Aparicia EUROCITIES tato očekávání plní. Navrhuje však rozšířit působnost EUROCITIES i za hranice Evropské unie a vybudovat
vztahy
s významnými
mezinárodními
institucemi,
např.
Organizací spojených národů, Radou Evropy, velkými městy z USA, Kanady, Japonska, Austrálie a dalších zemí a zaměřit se také na partnerství se Středomořím. Za největší úspěchy sítě považuje přijetí Deklarace o klimatických změnách
(Declaration
on
Climate
Change)
114
a
Evropské
charty
elektronických práv (European charter of e-Rights)115, které EUROCITIES iniciovala. Co se týče prosazování zájmů měst, Juan L. Aparicio se domnívá, že díky EUROCITIES získala tato hlas u institucí Evropské unie a důležitý informační kanál, jehož prostřednictvím mají k dispozici aktuální informace o nových politikách, záměrech a trendech v EU. Lobbyistické aktivity organizace proto považuje za efektivní. Aktivity pracovních skupin hodnotí pozitivně, dodává však, ze zástupci měst Terrassa se neúčastní všech zasedání, ale snaží se participovat zhruba dvakrát ročně.
3.7 Závěr Je zřejmé, že EUROCITIES patří co do počtu svých členů a partnerů k velkým asociacím, zvlášť s ohledem na počet občanů, jejichž zájmy prostřednictvím měst reprezentuje. Způsob své práce po procesní stránce má ale nastaven tak, že ji tato rozsáhlost nelimituje.
114
Deklarace o klimatických změnách představuje závazek členů EUROCITIES bojovat na lokální úrovni proti těmto změnám. (Srov. EUROCITIES. 2008. Declaration on Climate Change, s. 1) 115 Jejím cílem je podpořit přístup široké veřejnosti k Internetu a rozšířit přínosy nových technologií na celou populaci. Tento dokument má jednotlivým členským městům poskytnout návod, na jehož základě si samy vytvoří vlastní místní Charty e-práv. (Srov. EUROCITIES. 2005. European Charter of Rights of Citizen in the Knowledge Society (European Charter of e-Rights), s. 2)
45
Z vlastní
zkušenosti
autorky
lze
říci,
že
setkání
tematicky
zaměřených fór a pracovních skupin se účastní cca polovina až dvě třetiny jejich členů, pracovní skupiny i fóra se však usnáší prostou většinou přítomných bez ohledu na jejich faktický počet, neúčast části členů tak neblokuje přijímání rozhodnutí. V této souvislosti je vhodné dodat, že těmi, kdo obvykle na setkáních chybí, jsou často zástupci měst ze střední a východní Evropy, kteří svou neúčast mnohdy zdůvodňují vysokými náklady spojenými s cestou do místa setkání, popřípadě ze stejného důvodu města, jež jsou v daném případě od místa setkání nejvíce vzdálena. Tuto zkušenost potvrdil i Henk Wolfert, předseda pracovní skupiny Noise in the City, působící pod environmentálním fórem, stejně jako výsledky krátkých případových studií. Valné shromáždění obvykle nízkou účastí netrpí, neboť se koná pouze jednou za rok, jedná se o poměrně prestižní událost, na níž je možno získat řadu užitečných kontaktů, a místo „řadových úředníků“ se jej účastní přímo starostové a primátoři. Jádro aktivit EUROCITIES řídí Výkonný výbor spolu s Výkonným ředitelem a pracovníky bruselské kanceláře, o nichž může autorka z vlastní zkušenosti říci, že jsou vysoce flexibilní a schopní operativních řešení. Tito lidé jsou zodpovědní za monitorování vývoje v Evropské unii a přizpůsobování aktivit organizace aktuální situaci. Zároveň také koordinují práci jednotlivých členů, zejména co se týče jejich podílu na přípravě různých podkladů a stanovisek. Co se týče obsahové stránky činnosti EUROCITIES, různorodost členské základny je částečně limitujícím faktorem. Sice bezpochyby existují společné zájmy velkých evropských měst, které se organizace snaží na úrovni Evropské unie prosazovat, na druhou stranu ale také množství zájmů specifických pro určité skupiny, např. pro města ze středomořských států, z postkomunistických zemí střední a východní Evropy, severských států, kterým není dán prostor. Toto potvrzují rovněž výsledky krátkých případových studií. 46
Je však nutno uvést, že cílem EUROCITIES není prosazovat na úrovni Evropské unie všechny zájmy svých členů, ale pouze ty, jež jsou společné všem a jež se odráží ve strategických cílech organizace. Otázkou zůstává, zda by se tyto strategické cíle neměly průběžně přizpůsobovat potřebám rozrůstající se členské základny. Na
základě
výše
uvedených
závěrů
je
v odpovědi
na
první
výzkumnou podotázku možno říci, že rozsáhlá a různorodá členská základna nelimituje EUROCITIES ve snaze stát se dobře fungující lobbyistickou skupinou.
47
4 EUROCITIES jako zájmová skupina Cílem této kapitoly je analyzovat lobbyistické aktivity EUROCITIES. Na základě poznatků z kapitoly 2 bude identifikována technika organizace při prosazování zájmů a nejdůležitější, resp. nejpoužívanější přístupové body v rámci institucí Evropské unie.
4.1 Používaná technika lobbyingu K prosazování zájmů svých členů na úrovni Evropské unie využívá EUROCITIES management veřejných záležitostí. Vzhledem k charakteru organizace, jejímiž členy jsou v naprosté většině velká evropská města, a k jejím
cílům,
které
směřují
k zajištění
a
zvýšení
kvality
života
v městském prostředí, nemusí své zájmy na rozdíl od mnoha jiných lobbyistických skupin nikterak zaobalovat, neboť již ze své podstaty jsou „veřejnými záležitostmi“. Zároveň
tato
organizace
nabízí
ze
strany
Evropské
unie
preferovanou „evropskou identitu“ zájmů. V současné době sdružuje síť EUROCITIES 134 měst ze třiceti tří států Evropy, díky čemuž reprezentuje zájmy více než 109 milionů obyvatel. EUROCITIES pravidelně monitoruje potřeby svých členů jednak prostřednictvím zasílání různých tematicky zaměřených dotazníků a jednak přímo na zasedáních pracovních skupin a celých fór. Je-li identifikován společný problém, vypracuje Předseda příslušné pracovní skupiny ve spolupráci s jejími členy a pracovníkem bruselské kanceláře zodpovědným za dané téma stanovisko a návrh řešení. Jedná-li se o problém, s jehož řešením může pomoci Evropská unie, např. vhodnou regulací, začne se jím zabývat bruselská kancelář společně s Výkonným výborem a Výkonným ředitelem. Tito poté zvolí nejvhodnější formu prezentace problému (uspořádání odborné konference, přímé oslovení kompetentních osob z institucí Evropské unie aj.) a metodu lobování. Zároveň se EUROCITIES snaží jednat proaktivně. Sleduje pracovní plány, deklarované cíle a další strategické dokumenty Evropské unie i 48
jejích institucí a přizpůsobuje jim své priority pro nadcházející rok. Např. Pracovní program EUROCITIES pro rok 2007 byl přizpůsoben strategickým cílů Evropské komise. Ta pro daný rok vyzdvihla čtyři prioritní oblasti: znalosti, podporu podnikání, zaměstnanost a stárnutí a energetiku. 116 V souladu s nimi se EUROCITIES rozhodla zaměřit na následující tři témata: demografické změny a inkluze; udržitelný rozvoj: efektivita využívání energií, management zdrojů a změny klimatu; integrovaný rozvoj měst a ekonomický rozvoj.117 Podobně nastavila EUROCITIES své priority pro rok 2008. Ve své Roční strategii politiky klade Evropská komise důraz na zvládnutí změny klimatu, udržitelnou, bezpečnou a konkurenceschopnou energii, růst a zaměstnanost v souladu s obnovenou Lisabonskou strategií a řízení migračních toků do EU. 118 EUROCITIES se proto zaměřila na změny klimatu, služby veřejného zájmu, sociální inkluzi, demografické změny a mezikulturní dialog.119 Díky této přípravě získává EUROCITIES náskok, členové si mohou pečlivěji zvolit konkrétní dílčí cíle, které bude organizace prosazovat, precizovat své argumenty a analýzy, naplánovat jednotlivé kroky. Zároveň je vysoce pravděpodobné, že o takto připravené informace budou mít instituce EU zájem. Pracovníci bruselské kanceláře rovněž monitorují proces tvorby a přijímání nejrůznějších druhů aktů, od nezávazných stanovisek, přes zelené knihy až po směrnice a nařízení, stejně jako možnosti veřejných konzultací. K těm, které se týkají oblastí zájmu organizace, zpracovávají a zveřejňují stanoviska. Ta jsou pro případné další zájemce dostupná i na
116
Srov. Evropská komise. 2006. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Roční strategie politiky pro rok 2007, s. 6. 117 Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Draft Work Programme 2007, s. 3. 118 Srov. Evropská komise. 2007. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Roční politická strategie pro rok 2008, s. 5. 119 Srov. EUROCITIES. 2007. EUROCITIES Work Programme 2008, s. 1.
49
internetových stránkách EUROCITIES v sekci „Publications“, z níž je možné si udělat představu o aktivitě organizace. Kromě
výše
uvedených
příkladů
„otevírání
dveří
ven“
zve
EUROCITIES klíčové aktéry také k sobě dovnitř. Jedná se zejména o úzkou spolupráci s Výborem regionů (viz kapitola 4.2.4) a ostatními zájmovými skupinami reprezentujícími zájmy místních a regionálních samospráv.
4.2 Přístupové body do procesu rozhodování v EU V rámci každoročních Pracovních plánů zpracovává EUROCITIES rovněž strategii lobbyingu a komunikace, jejímž nejdůležitějším bodem je posilování vztahů s evropskými institucemi. Pro rok 2007 se jednalo konkrétně o další posilování pracovních vztahů s Evropskou komisí, včetně nově vzniklé „Inter-Service Group“ zaměřené na městský rozvoj; úzkou spolupráci s meziskupinou Evropského parlamentu zaměřenou na bydlení ve
městech;
identifikovat
komunikaci možné
s Předsednictvími
příležitosti
pro
Evropské
spolupráci;
a
unie
s cílem
pokračování
v teritoriálním dialogu ve spolupráci s dalšími místními a regionálními asociacemi a Výborem regionů.120 Mimo evropské instituce se měla EUROCITIES zaměřit na identifikaci oblastí, ve kterých by lobbying na úrovni Evropské unie mohl být podpořen lobbyingem členských měst přímo v národních státech, a na vytipování příležitostí, jejichž prostřednictvím by bylo možno posílit dialog s členskými státy. 121 Velmi podobně je nastavena strategie lobbyingu a komunikace i pro rok 2008.
4.2.1 Přístupové body v rámci Rady EU S ohledem na charakter zájmů, které EUROCITIES reprezentuje, volí v případě Rady EU spíše národní než evropskou cestu. Nezaměřuje se tedy na lobbying prostřednictvím Výboru stálých zástupců nebo Generálního sekretariátu Rady, ale skrze jednotlivé ministry vlád členských států. Tito 120 121
Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Draft Work Programme 2007, s. 4. Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Draft Work Programme 2007, s. 4.
50
jsou kontaktováni částečně pracovníky EUROCITIES, ale v této aktivitě jsou podporována zejména samotná členská města, jejichž představitelé jako lokální politici mají zpravidla na vládu ve své zemi vazby. Výjimku tvoří institut Předsednictví. EUROCITIES se snaží ovlivňovat podobu politických preferencí jednotlivých předsedajících zemí tak, aby byly zohledněny zájmy měst.122
4.2.2 Přístupové body v rámci Evropské komise EUROCITIES považuje Evropskou komisi za klíčový přístupový bod do procesu rozhodování v Evropské unii. Naopak se domnívá, že rovněž sama Komise považuje města za důležité partnery, neboť jí umožňují překonat propast mezi úrovní EU a evropskými občany.123 V rámci své přípravy zpracovala EUROCITIES podrobného průvodce Evropskou komisí (Policy Guide. Mapping of European Commission Services with an Urban Relevance), který obsahuje seznam všech generálních ředitelství Komise (Directorate General, DG, GŘ), včetně vybraných jednotek (Units) a jejich vedoucích, zabývajících se alespoň okrajově oblastmi zájmu organizace. Jedná se o následující generální ředitelství
a
jednotky
(řazeno
podle
relevance
GŘ
vzhledem
ke
strategickým cílům EUROCITIES):124
GŘ Regionální politika: Snahou
GŘ
Regionální
politika
je
posílit
hospodářskou,
sociální
a
teritoriální kohezi prostřednictvím snižování disparit mezi regiony a členskými státy EU. Jednotky: •
C1 (Conception, forward studies, impact assessment),
•
C2 (Urban development, territorial cohesion),
•
C3 (Economic and quantitative analysis, additionality),
122
Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Draft Work Programme 2007, s. 2. Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Draft Work Programme 2007, s. 5. 124 Srov. EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Policy Guide. Mapping of Commission Services with an Urban Relevance, s. 4 – 83. 123
European
51
•
C4 (Evaluation),
•
D1 (Programme coordination, relations with other Institutions and NGOs, accession negotiations, solidarity fund),
•
E1 (Territorial cooperation),
•
I1 (Romania)
125
GŘ Životní prostředí (DG Environment): Jeho hlavní rolí je iniciovat a definovat novou environmentální legislativu a zajistit její dodržování v členských státech EU. Jednotky: •
A1 (Communication and governance),
•
A3 (Civil protection),
•
B1 (Agriculture, forest and soil),
•
B2 (Nature and bio-diversity),
•
C2 (Market based instruments including greenhouse gas emissions trading),
•
D2 (Protection of water and marine environment),
•
D3 (Cohesion policy and environmental impact assessments),
•
E4 (LIFE),
•
G4 (Sustainable production and consumption)
126
GŘ Energie a doprava (DG Energy and Transport): Zabývá se tvorbou energetické a dopravní politiky Společenství, zodpovídá za přípravu programů podpory pro trans-evropské sítě, technologický rozvoj a inovace. Jednotky:
125 126 127
•
A4 (Clean Transport and urban transport),
•
E3 (Road safety),
•
G4 (Galileo applications; Intelligent transport systems)
127
Srov. DG Regional Policy. Srov. DG Environment. Srov. DG Energy and Transport.
52
GŘ Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti: Jeho cílem je zvýšení počtu a kvality pracovních míst, zlepšení pracovních podmínek, zajištění sociální inkluze, odstranění diskriminace a dosažení rovných příležitostí pro muže a ženy. Jednotky: •
D2 (European Employment Strategy, CSR, Local development),
•
D3 (Employment services, mobility),
•
E1 (Social and demographic analysis),
•
E2 (Inclusion, social policy aspects of migration, streaming of social policies),
•
E4 (Social protection, social services),
•
F1 (Social dialogue, industrial relations),
•
G1 (Equality between women and men),
•
G3 (Integration of people with disabilities),
•
G4 (Action against discrimination, civil society)
128
GŘ Podniky a průmysl (DG Enterprise and Industry): Jeho
cílem
je
zajistit
fungování
společného
trhu
zbožím
a
konkurenceschopnost podniků v Evropské unii. Zvláštní pozornost při tom věnuje zpracovatelskému průmyslu a malým a středním podnikům. Jednotky: •
A1 (General coordination),
•
B1 (Sustainable industrial policy),
•
B4 (Economic analysis and evaluation),
•
B5
(Impact
assessment
and
Administrative
burden
reduction
programme),
128
•
D1 (Innovation policy development),
•
D4 (ICT for competitiveness and innovation),
•
E1 (Entrepreneurship),
Srov. DG Employment, Social Affairs and Equal Opportunities.
53
•
I1 (Tourism)
129
GŘ pro Hospodářskou soutěž (DG Competition): Posláním Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž je prosazovat dodržování
pravidel
hospodářské
soutěže
vyplývajících
ze
smluv
Společenství. Jednotky: •
B1 (Antitrust: Energy, environment),
•
C1 (Antitrust: Telecoms),
•
C4 (State aids),
•
H1 (Regional aid),
•
H2 (R + D, innovation and risk capital),
•
H3 (State aid network and transparency)
130
GŘ Vnitřní trh a služby (DG Internal market and services): Jeho cílem je koordinovat politiku Evropské komise v oblasti jednotného trhu a odstraňovat překážky obchodu, zejména související se službami a finančními trhy. Jednotky: •
B2 (Impact assessment, evaluation and economic analysis),
•
B3 (Better regulation cycle: Legal aspects),
•
C2 (Formulation and enforcement of public procurement law I),
•
C3 (Formulation and enforcement of public procurement law II),
•
E1 (Services I)
131
GŘ Vzdělávání a kultura: Cíle GŘ Vzdělávání a kultura je podporovat celoživotní vzdělávání, jazykovou a kulturní rozmanitost, mobilitu a aktivní participaci evropských občanů, zejména mládeže.
129 130 131
Srov. DG Enterprise and Industry. Srov. DG Competition. Srov. DG Intenal Market and Services.
54
Jednotky: •
EAC 01 (Policy and interinstitutional coordination),
•
A1 (Lifelong learning: contribution to the Lisbon process),
•
B5 (Professional training; Leonardo da Vinci),
•
C1 (Culture policy and intercultural dialogue),
•
C3 (Communication and valorization),
•
D1 (Youth policy),
•
D2 (Youth in action)
132
GŘ Výzkum (DG Research): Posláním GŘ Výzkum je vytvářet politiku Evropské unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, koordinovat evropské výzkumné aktivity s těmi, které probíhají v jednotlivých státech, podporovat unijní politiky v ostatních oblastech, jako např. životního prostředí, zdraví, energetiky a regionálního rozvoje, a podporovat lepší porozumění roli vědy v moderní společnosti. Jednotky: •
H2 (Surface transport),
•
I2 (Sustainable development),
•
L2 (Research in the economic, social science and humanities – Prospective),
•
L3 (Governance and ethics),
•
L4 (Scientific culture and gender issues)
133
GŘ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost: Jeho cílem je zajistit v celé Evropské unii prostor svobody, bezpečnosti a práva. Zabývá se např. tématy azylu, migrace, terorismu, spolupráce v policejních věcech, celní spolupráce, boje proti organizovanému zločinu nebo ochrany základních práv občanů. Jednotky: 132 133
Srov. DG Education and Culture. Srov. DG Research.
55
•
A1 (Strategic policy, evaluation and institutional affairs)
134
GŘ Zdraví a spotřebitelé: GŘ Zdraví a spotřebitelé zodpovídá za to, že potraviny a zboží prodávané v EU je bezpečné, že vnitřní trh funguje ve prospěch spotřebitelů a že EU pomáhá chránit a zlepšovat zdraví občanů. Jednotky: •
C2 (Health information),
•
C4 (Health determinants),
•
C5 (Health strategy and health systems),
•
C7 (Risk assessment)
135
GŘ Obchod (DG Trade): GŘ Obchod se zbývá implementací společné obchodní politiky EU, vyjednává obchodní dohody, dohlíží nad dodržováním přijatých pravidel, spolupracuje se Světovou obchodní organizací a dalšími multilaterálními organizacemi. Jednotky: •
DGA1 B3 (Trade relations with Americas)136
Výše uvedený výčet představuje pro EUROCITIES relevantní přístupové body k Evropské komisi prostřednictvím Generálních ředitelství. Míra jejich využívání byla ověřována v rámci průzkumu mezi vedoucími všech zmíněných jednotek. Výsledky průzkumu jsou uvedeny v následující kapitole 5.1. Dále EUROCITIES kontaktuje pracovníky Generálního sekretariátu Komise. Jedná se zejména o vedoucí jednotek D1 (Strategic objective prospeity), E1 (Institutional issues), E3 (Transparency, relations with stakeholders and external organisations) a G3 (European economic and
134 135 136
Srov. DG Justice, Freedom and Security. Srov. DG Heath and Consumers. Srov. DG Trade.
56
social committee, Committee of Regions, European ombudsman and national parliaments). K prezentování svých názorů a požadavků využívá EUROCITIES také Inter-service group zaměřenou na městský rozvoj (Inter-service Group on Urban Development). Tato skupina vznikla v rámci Evropské komise v prosinci roku 2005. Předsedá jí GŘ Regionální politika a dále je tvořena zástupci GŘ Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, GŘ Výzkum, GŘ Energie a doprava, GŘ Životní prostředí, GŘ Informační společnost a média, GŘ Podniky a průmysl, GŘ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost, GŘ Zdraví a spotřebitelé, GŘ Vzdělávání a kultura, GŘ Zemědělství, GŘ Vnitřní trh a služby, GŘ Hospodářská soutěž, GŘ EuropeAid a Generálního sekretariátu Evropské komise.137 Inter-service
Group
on
Urban
Development
se
zaměřuje
na
integrovaný přistup k udržitelnému městskému rozvoji pomocí tvorby programů v rámci strukturálních fondů EU a jejich implementace, na vyhledávání možností plynoucích z různých komunitárních politik s cílem podporovat udržitelný rozvoj měst a na zajištění partnerství mezi Evropskou
komisí,
Evropským
parlamentem,
Výborem
regionů
a
asociacemi měst a městských oblastí. Toto partnerství by mělo umožňovat pravidelný dialog umožňující výměnu názorů a zkušeností.138 Je možno říci, že zvolený výběr přístupových bodů k Evropské komisi je vzhledem k typu zájmů, které EUROCITIES reprezentuje a prosazuje, dostatečný a vhodný. Organizace správně zvolila vertikální úroveň vedoucích jednotek na generálních ředitelstvích, tedy úředníků, kteří mají na starosti přípravu návrhů po technické stránce. Přitom se neomezuje pouze na generální ředitelství zabývající se přímo rozvojem měst (tedy GŘ Regionální rozvoj), ale kontaktuje rovněž ta, která mají v kompetenci související oblasti politiky (energetika, doprava, podpora podnikání, sociální integrace, zaměstnanost aj.).
137 138
Srov. Inter-service Group on Urban Development. Srov. Inter-service Group on Urban Development.
57
Pozitivně je také možno hodnotit účast EUROCITIES v Inter-service group on Urban Development. Sice se nejedná o těleso s formálními pravomocemi, sdružuje však s výjimkou GŘ Obchod zástupce všech výše zmíněných generálních ředitelství a navíc několika dalších (GŘ Informační společnost a média, GŘ Zemědělství, GŘ EuropeAid). Cílem této skupiny není iniciovat návrhy úprav a je zaměřena spíše reaktivně, umožňuje však další rozšiřování sítě potenciálně důležitých kontaktů a prohlubování vztahů s pracovníky Evropské komise. Co se týče formální k 3.12.2008
zaregistrována
stránky spolupráce, v Rejstříku
EUROCITIES nebyla
zájmových
skupin
vedeném
Evropskou komisí. Tento stav je možno zdůvodnit hned dvěma způsoby. Prvním z nich je dobrovolnost registrace, druhým vyjádření Komise, že subjekty zastupující veřejné orgány (města, regiony) se registrovat nemusí, je-li jejich právní postavení veřejnoprávní. Navíc není registrace spojena s žádnými výhodami, s výjimkou možnosti být prostřednictvím emailu upozorněn na zahájení veřejné konzultace.139 Vzhledem k pečlivosti přípravy
a
monitoringu
dění
v Evropské
unii
však
tato
možnost
nepředstavuje pro EUROCITIES dostatečnou motivaci.
4.2.3 Přístupové body v rámci Evropského parlamentu V Evropském parlamentu se EUROCITIES orientuje především na ty poslance, kteří jsou členy Výboru pro regionální rozvoj. K 4.12.2008 se jednalo celkem o 110 osob. Tento výbor se zaměřuje na záležitosti týkající se regionální politiky a politiky soudržnosti, zejména pak na strukturální fondy a další nástroje regionální politiky Evropské unie a jejich koordinaci, na vyhodnocování dopadů jiných unijních politik na hospodářskou a sociální soudržnost, na vztahy s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy a od konce roku 2006 také na problematiku měst.140
139
Srov. Evropská komise. 2008. Evropská iniciativa pro transparentnost (ETI) – časté otázky ohledně Rejstříku zástupců zájmových skupin, s. 2. 140 Srov. Evropský parlament: Výbor pro regionální rozvoj.
58
Důležitým přístupovým bodem je pro EUROCITIES také parlamentní meziskupina zaměřená na městské bydlení (Urban Housing Intergroup). Ta vznikla na počátku roku 2005 jako iniciativa dvou poslanců, Jeana M. Beaupuye, člena Výboru pro regionální rozvoj, a Alaina Hutchinsona, člena Výboru pro rozvoj. V současné době se jí účastní 72 europoslanců141 a 86 partnerských subjektů142, mezi nimiž je i EUROCITIES. V rámci své činnosti se Urban Housing Intergroup zaměřuje zejména na problematiku měst a bydlení. Přestože se nejedná o oblasti, v nichž má Evropská unie kompetence, meziskupina se snaží dosáhnout zohlednění městské dimenze v přijímané legislativě, zejména týkající se dopravy, životního prostředí, regionálního rozvoje, kultury a sociálních věcí. Pravidelně pořádá konference, zpracovává návrhy určené k projednání, odborné zprávy, deklarace apod.143 Na rozdíl od Rejstříku zájmových skupin vedeného Evropskou komisí je EUROCITIES zaregistrována do rejstříku Evropského parlamentu. Akreditaci pro vstup do parlamentních prostor mají čtyři pracovníci oddělení rozvoje politiky bruselské kanceláře: Eva Banos, vedoucí oddělení životního prostředí, Simon Günter, vedoucí oddělení sociálních věcí, Julie Herve, vedoucí oddělení kultury, a Bernardo Rodrigues, vedoucí oddělení vládnutí a mezinárodní spolupráce. Z výběru zaměstnanců, kteří mají za úkol lobovat u Evropského parlamentu, je možno dovodit tematické preference EUROCITIES.
4.2.4 Přístupové body v rámci Výboru regionů Výbor regionů má z pohledu zájmových skupin reprezentujících místní nebo regionální veřejné zájmy specifické postavení, neboť tyto skupiny jsou jeho partnery a spíše než o lobbying se proto v tomto případě jedná o vzájemnou kooperaci.
141 142 143
Srov. Urban Housing Intergroup: Members. Srov. Urban Housing Intergroup: Partners. Srov. Urban Housing Intergroup: Presentation.
59
Spolupráce
mezi
Výborem
regionů
a
evropskými
sdruženími
zastupujícími místní a regionální samosprávy, včetně EUROCITIES, se uskutečňuje prostřednictvím strukturovaného dialogu, účastí předsedů nebo zástupců asociací jako řečníků na seminářích a konferencích Výboru regionů, skrze Open Days 144 , přítomnosti předsedy Výboru regionů na výročních shromážděních hlavních evropských asociací a zveřejňováním společných akčních plánů.145 Významným nástrojem je zejména strukturovaný dialog. Jedná se o dialog
mezi
Evropskou
komisí
a
vnitrostátními
nebo
evropskými
sdruženími místních a regionálních orgánů, v němž hraje Výbor regionů důležitou úlohu, neboť má pravomoc určit, která sdružení mají své zájmy ve kterých politikách a kterých schůzích se tedy mohou účastnit. Mezi kritéria účasti na strukturovaném dialogu patří široká základna územního a demokratického zastoupení, zájem na dané politice, zapojení členů sdružení do provádění této politiky a soulad zájmu o danou politiku s institucionálními cíli organizace.146 EUROCITIES všechna tato kritéria naplňuje a je díky tomu zařazena na seznam účastníků dialogu, vedený právě Výborem regionů. Toto lze považovat za úspěch, neboť kromě EUROCITIES se v seznamu nachází pouze sedm dalších sdružení.147 Cílem strukturovaného dialogu je jednak zlepšit legislativu Evropské unie zařazením postojů regionálních a místních sdružení před tím, než začne formální proces rozhodování, a jednak zajistit lepší pochopení
144
Jedná se o platformu vytvořenou Výborem regionů a GŘ Regionální politika Evropské komise, jejímž cílem je umožnit politikům, expertům a dalším subjektům působícím v oblasti regionální politiky, stejně jako stakeholderům (bankám, podnikatelům, organizacím občanské společnosti, akademikům, institucím Evropské unie a médiím) diskutovat výzvy týkající se evropských měst a regionů a nalézt možná společná řešení. (Srov. Výbor regionů: Open Days) 145 Srov. Výbor regionů. 2007. Spolupráce s evropskými regionálními a místními asociacemi, s. 2. 146 Srov. Výbor regionů: Strukturovaný dialog. 147 Viz Výbor regionů. 2007. Liste des Associations Europeennes de Collectivites Territoriales – Á Vocation Generale, s. 2.
60
hlavních směrů politiky EU a transparentnost a srozumitelnost EU pro občany.148 Strategie vzájemné spolupráce mezi Výborem regionů a sdruženími místních a regionálních orgánů je formulována v akčních plánech. V roce 2007 podepsal Výbor regionů jednoleté akční plány s osmi organizacemi, v roce
2008
dvouleté
s devíti
subjekty,
v obou
případech
včetně
EUROCITIES.149 V akčních plánech jsou vytyčeny konkrétní kroky v následujících oblastech spolupráce: zahrnutí znalostí asociací do vybraných pracovních skupin zřízených Výborem regionů na podporu práce zpravodajů, dialog mezi Evropskou komisí a asociacemi, účast na společných konferencích, monitorování
subsidiarity,
regionální
politika,
územní
spolupráce
a
Lisabonská strategie, společná komunikační činnost.150 Akční plán uzavřený mezi Výborem regionů a EUROCITIES na roky 2008 až 2009 obsahuje následující priority: 1. Využívání expertíz ze strany EUROCITIES při práci Výboru regionů a jeho reportérů: expertízy mohou mít podobu psaných příspěvků, účasti na pracovních skupinách s reportéry a komisemi Výboru regionů. Tematicky by se měly zaměřovat především na oblasti jednotného trhu, služeb veřejného zájmu, podnikání, teritoriální spolupráce, městské dopravy, vzdělávání, migrace, elektronické komunikace, integrace a bezpečnosti ve městech. 2. Dialog,
komunikace
a
vizibilita:
jejich
cílem
je
zahrnout
a
prosazovat roli a práva měst v rámci politik Evropské unie, zejména prostřednictvím strukturovaného dialogu. 3. Organizace společných konferencí, seminářů a dalších akcí: zástupci EUROCITIES, stejně jako jejím členům, kteří projeví zájem, bude dán prostor pro prezentaci v rámci Open Days 2008 a 2009,
148
Srov. Výbor regionů: Strukturovaný dialog. Srov. Výbor regionů: Akční plány s asociacemi. 150 Srov. Výbor regionů. 2007. Spolupráce s evropskými regionálními a místními asociacemi, s. 3. 149
61
prezident Výboru regionů bude pozván na valné shromáždění EUROCITIES, společně budou zorganizovány další akce. 4. Společná komunikace a publicita: Výbor regionů a EUROCITIES zavedou společné iniciativy v této oblasti, např. informování o sobě navzájem ve vydávaných publikacích, případně podíl na publikacích druhého,
vzájemné
informování
o
aktivitách
druhého
prostřednictvím ostatních komunikačních nástrojů (newslettery, internetové stránky, pořádané akce, aj.), a to nejen v Bruselu, ale také
v členských
státech
EU,
resp.
v členských
městech
EUROCITIES.151
Výbor regionů dále v roce 2006 inicioval vznik platformy nazvané Teritoriální dialog, jejímž cílem je posílit regionální a lokální dimenzi Lisabonské
strategie
a
tím
strategicky
přispět
k novému
stylu
víceúrovňového vládnutí v Evropské unii. Teritoriální dialog se uskutečňuje prostřednictvím každoroční konference zástupců místních a regionálních zájmů, v jejímž rámci dochází k výměně zkušeností a šíření dobré praxe v oblasti implementace Lisabonské strategie a vytyčování priorit a jednotlivých
cílů
pro
následující
rok.
152
Rovněž
této
iniciativy
se
EUROCITIES účastní. Ve srovnání s ostatními sledovanými přístupovými kanály do procesu rozhodování EU má EUROCITIES s Výborem regionů nejvíce kontaktů. Na druhou stranu je vhodné poznamenat, že charakter kontaktu EUROCITIES s Výborem regionů má spíše podobu vzájemné spolupráce než lobbyingu, zvláště
pak
s ohledem
na
fakt,
že
Výbor
regionů
nedisponuje
rozhodovacími pravomocemi a sám vlastně (s jistou mírou nadsázky) funguje jako největší, celoevropská zájmová skupina prosazující cíle a požadavky regionální a místních samospráv vůči ostatním institucím Evropské unie. 151
Srov. Výbor regionů, EUROCITIES. 2008. CoR - EUROCITIES Action Plan 2008 – 2009, s. 2 – 3. 152 Srov. Výbor regionů. 2006. Territorial Dialogue: Making Partnership Work. Regional and Local Authorities for Growth and Jobs, s. 10.
62
5 Výsledky kvalitativních průzkumů V této kapitole budou prezentovány a analyzovány výsledky kvalitativních průzkumů, které autorka realizovala s cílem zjistit, jaké postavení a jaký vliv
má
ve
skutečnosti
EUROCITIES
v Evropské
unii,
jak
využívá
deklarované i potenciální přístupové body a jakým způsobem navazuje a udržuje kontakt s lobovanými osobami. S ohledem na vysoké časové a finanční nároky, které by vyžadovalo osobní setkání s dotazovanými, a administrativní překážky s tím spojené, byla zvolena elektronická forma komunikace.
5.1 Generální ředitelství Evropské komise 5.1.1 Výzkumná skupina, výzkumné otázky V rámci Evropské komise byli prostřednictvím e-mailu kontaktováni vedoucí všech jednotek uvedených v kapitole 4.2.2. Celkem se jedná o sedmdesát osob, z nichž dvacet sedm se průzkumu zúčastnilo, jedna osoba se omluvila s tím, že nemá pravomoc vyjadřovat se k dotazům týkajícím se zájmových skupin, zbylých čtyřicet dva osob na zaslaný email
nereagovalo.
Návratnost
činila
tedy
40%,
z celkového
počtu
kontaktovaných osob poskytlo relevantní odpověď 38,6% dotázaných. S výjimkou
Generálních
ředitelství
Obchod,
Regionální
politika
a
Spravedlnost, svoboda a bezpečnost, z jejichž jednotek se ani jeden z oslovených vedoucích do průzkumu nezapojil, zareagovaly z každého generálního ředitelství minimálně dvě jednotky. Respondentům bylo položeno následujících pět otázek: 1. Byl/a jste kontaktován/a ze strany EUROCITIES? Pokud ano, jakým způsobem? 2. Kontaktoval/a jste sám/sama EUROCITIES? Pokud ano, proč? 3. Setkal/a jste se někdy se zástupci této zájmové skupiny? Pokud ano, kolikrát a v jaké věci?
63
4. Jsou kontakt a/nebo spolupráce s EUROCITIES důležité pro Vaši práci v Evropské komisi? Svou odpověď prosím zdůvodněte. 5. Považujete EUROCITIES za vlivnou zájmovou skupinu, která je schopna prosadit své cíle v Evropské unii? Svou odpověď prosím zdůvodněte.
Záměrně
byla
volena
kombinace
základní
uzavřené
otázky
s doplňující otevřenou otázkou, aby měli dotazovaní v případě záporných odpovědí nebo nedostatku času možnost rychle odpovědět jen „Ano“ nebo „Ne“. Tato taktika se v praxi osvědčila.
5.1.2 Analýza získaných odpovědí Vycházíme-li z analýzy přístupových bodů k Evropské komisi, která je uvedena v předchozí kapitole 4.2.2, můžeme za poměrně překvapivý považovat již výsledek odpovědí na první položenou otázku. Sedmnáct vedoucích jednotek, což v rámci obdržených odpovědí představuje 63% dotázaných, uvedlo, že nikdy nebyli ze strany EUROCITIES kontaktováni. Procento kladných odpovědí bylo výrazně nižší – 26%. Dva dotázaní shodně
poskytli
nejednoznačnou
odpověď,
a
sice
že
„nemají
s EUROCITIES příliš kontaktů“. Vedoucí jednotky C2 z GŘ Zdraví a spotřebitelé, Nick Fahy, se nedomnívá, že by téma, jemuž se věnuje, patřilo do oblasti zájmu měst. Co se týče formy prvotního kontaktu ze strany EUROCITIES, uváděli respondenti shodně e-mailem zasílané pozvánky na konference a další akce, někteří pak také různá stanoviska a návrhy. Zajímavý je zejména fakt, že přestože všechny osoby, které byly v rámci
průzkumu
kontaktovány,
považuje
EUROCITIES
ve
svém
dokumentu „Policy Guide. Mapping of European Commission Services with an
Urban
Relevance“
za
vhodné
k oslovení
a
prosazování
zájmů
organizace, v praxi se na většinu z nich neobrátila ani prostřednictvím prostého informování o své činnosti nebo pozvánky na některou z mnoha pořádaných konferencí. 64
Tento stav je možno zdůvodnit např. preferencí vybraných témat ze strany EUROCITIES (životní prostředí, energetika, doprava) a zároveň nedostatečnou strategickým
kapacitou cílům
věnovat
organizace.
se najednou
Tuto
všem
domněnku
deklarovaným
potvrzují
výsledky
průzkumu (viz dále). Vnímání vlivu EUROCITIES a přínosnosti kontaktů s touto organizací ze strany generálních ředitelství Evropské komise je možno odvozovat již z odpovědí na druhou položenou otázku. Pouze vedoucí tří jednotek (A4 z GŘ Energie a doprava, 01 z GŘ Vzdělávání a kultura, B2 z GŘ Životní prostředí) uvedli, že sami EUROCITIES kontaktují, obvykle v rámci přípravy
návrhů
politik
a
různých
iniciativ.
Dvacet
osob
naopak
odpovědělo záporně, další čtyři se nevyjádřily explicitně, přičemž ale u tří z nich je možno předpokládat rovněž zápornou odpověď vzhledem k faktu, že samy nebyly ze strany EUROCITIES nikdy kontaktovány. Osobní setkání se zástupci EUROCITIES potvrdilo sedm dotázaných. S výjimkou jednoho respondenta (vedoucího jednotky D1 z GŘ Podniky a průmysl, Petera Droella) se jedná o tytéž osoby, které v odpovědi na první otázku uvedly, že byly organizací kontaktovány. Vedoucí jednotek A4 z GŘ Energie a doprava, Eleni Kopanezou, 01 z GŘ Vzdělávání a kultura, Adam Tyson, a B2 z GŘ Životní prostředí, Patrick Murphy, uvedli v souladu s odpovědí na předchozí otázku jako důvod setkání přípravu politik, konzultace a společné akce, ostatní tři osoby se se zástupci EUROCITIES setkaly na konferencích nebo jiných akcích. Reakce oslovených na čtvrtou otázku, tedy zda považují kontakt a/nebo spolupráci s EUROCITIES za důležité pro svou práci v Evropské komisi, úzce souvisí s předchozími dvěma. Podle předpokladů odpověděli kladně ti, kteří tuto zájmovou skupinu sami kontaktují a konzultují s jejími zástupci připravované návrhy politik a další iniciativy. Záporně se vyjádřilo dvanáct respondentů, dalších jedenáct ponechalo otázku bez odpovědi s tím, že nemohou soudit. Poradce vedoucího jednotky E z GŘ Podniky a průmysl, Christian Weinberger, uvedl, že „záleží na kontextu“ a že „kontakt s EUROCITIES může být prospěšný“. 65
Na poslední otázku, týkající se míry vlivu EUROCITIES v Evropské unii, mohli teoreticky reagovat všichni dotázaní. V praxi se však dvacet osob zdrželo odpovědi. Vedoucí jednotky D1 z GŘ Podniky a průmysl, Peter Droell, považuje tuto zájmovou skupinu za „průměrně“ vlivnou, vedoucí jednotky 01 z GŘ Vzdělávání a kultura, Adam Tyson, podotkl, že „v oblasti sociální politiky existují vlivnější aktéři“. EUROCITIES za vlivného aktéra schopného prosadit v Evropské unii zájmy svých členů považují pouze vedoucí jednotky B2 z GŘ Životní prostředí, Patrick Murphy, který na všechny předchozí otázky odpověděl jednoznačně kladně, a na první pohled poněkud překvapivě také E1 z GŘ Podniky a průmysl, Reinhard Klein, který se naopak ve všech předchozích případech vyjádřil jednoznačně záporně. Vysvětlení je jednoduché, R. Klein uvádí: „Ze strany EUROCITIES jsem byl kontaktován již před více než deseti lety, když jsem pracoval na GŘ
Regionální
politika.
Sám
jsem
je
kontaktoval
jako potenciální
stakeholdery před více než pěti lety, když jsem byl vedoucím jednotky I2 (Tourism, pozn. aut.)153. Pro mou současnou práci však není spolupráce s nimi
důležitá.“
Na
druhou
stranu
však
dodává:
„Myslím
si,
že
EUROCITIES je vlivná zájmová skupina. Na bruselské scéně se zdají být docela aktivní. Mají mnoho důležitých a vlivných členů a (v Bruselu, pozn. aut.) důležitý sekretariát.“ Vedoucí jednotky C3 z GŘ Vzdělávání a kultura, Karel Barták, „vnímá EUROCITOES jako jednu z desítek relativně aktivních lobbyistický skupin v Bruselu, která má specifické postavení těsného spolupracovníka Výboru regionů.“ Podle jeho vyjádření je organizace „aktivní právě v okolí Výboru regionů a podílí se také na aktivitách GŘ Regionální politika.“ Sám však s EUROCITIES do styku nepřichází. Za důležitého partnera považuje EUROCITIES vedoucí jednotky A4 z GŘ Energie a doprava, Eleni Kopanezou.
153
Tato jednotka je rovněž součástí GŘ Podniky a průmysl.
66
Následující tabulka zachycuje strukturu všech získaných odpovědí. Podrobnější
přehled
vyjádření
jednotlivých
respondentů
je
uveden
v příloze v kapitole 7.3. Tabulka č. 1: Struktura odpovědí vedoucích jednotek generálních ředitelství Evropské komise Odpověď
Otázka 1
Ano Ne Nevím/Bez odpovědi Jiná odpověď
Otázka 2
7 17 1 2
Otázka 3
3 20 4 0
Otázka 4
7 17 3 0
Otázka 5
3 12 11 1
3 2 19 3
5.1.3 Výsledek průzkumu, zhodnocení Na základě provedeného kvalitativního průzkumu lze dojít k závěru, že EUROCITIES je možno považovat za vlivnou zájmovou skupinu působící na úrovni Evropské unie, avšak pouze v oblastech, kterým se intenzivně věnuje (např. vybrané otázky týkající se životního prostředí, energetiky, dopravy ve městech), tedy zdaleka ne ve všech, které sama udává jako sféry svého strategického zájmu (srov. kap. 3.4). Tento závěr ilustrují rovněž některé odpovědi respondentů. Např. vedoucí jednotky E3 z GŘ Energie a doprava, Isabelle Kardacz, uvedla, že „byla v kontaktu s EUROCITIES v době, kdy zastávala funkci zástupkyně vedoucího jednotky A4 (Clean transport and urban transport). Od té doby, kdy změnila svou pozici, přichází do kontaktu s EUROCITIES velmi zřídka.“ V podobném duchu se vyjádřil vedoucí jednotky B2 z GŘ Životní prostředí, Patrick Murphy: „Na GŘ Životní prostředí pracuji již 20 let. Když jsem se zabýval kvalitou vzduchu a emisemi z dopravních prostředků154, byl jsem s EUROCITIES v častém kontaktu. Když jsem pracoval na vodohospodářské politice155, kontakty pokračovaly, byly ale méně časté. Nyní
se
zabývám
EUROCITIES
ochranou
považuji
za
přírody,
váženého
a
kontakty důležitého
jsou
méně
hráče
ve
časté. vztahu
154
Touto problematikou se zabývá jednotka C3: Clean air and transport. Touto problematikou se zabývá jednotka D2: Protection of water and marine environment. 155
67
k otázkám,
které
se
týkají
měst,
zejména
co
se
týče
konceptu
udržitelných měst, kvality ovzduší, hluku, energie, dopravy, odpadního a vodního hospodářství.“ Výsledky průzkumu lze považovat za relevantní. Je zřejmé, že poměr kladných a záporných odpovědí by dosáhl jiných hodnot v případě, že by se do průzkumu zapojilo více osob, např. vedoucí jednotek z GŘ Regionální politika, s nímž podle výsledků předchozí analýzy přichází EUROCITIES častěji do styku, nebo větší počet dotázaných z GŘ Životní prostředí,
cílem
však
nebylo
získat
statistická
data,
nýbrž
zjistit
individuální zkušenosti a názory pracovníků Evropské komise, kteří působí na pozicích, na něž se obvykle zájmové skupiny zaměřují.
5.2 Poslanci Evropského parlamentu 5.2.1 Výzkumná skupina, výzkumné otázky Vzhledem k vysokému celkovému počtu poslanců Evropského parlamentu (785) byla pro účely tohoto průzkumu vybrána výzkumná skupina, kterou tvoří cca 20% europoslanců. Jedná se o 149 osob z dvaceti pěti zemí Evropské unie, které byly kontaktovány prostřednictvím e-mailu. Nebyli osloveni pouze poslanci z Malty a Lucemburska, neboť žádné z maltských nebo
lucemburských
měst
není
plným
ani
asociovaným
členem
EUROCITIES (viz tabulka v kapitole 7.1). Cílem autorky bylo, aby tato skupina byla zhruba z poloviny tvořena osobami, u nichž bylo možno téměř s jistotou očekávat, že s EUROCITIES spolupracují, nebo byli touto organizací alespoň kontaktováni. Osloveno bylo proto třicet jedna europoslanců, kteří jsou v rámci Evropského parlamentu členy Výboru pro regionální rozvoj156 (sedm z nich je zároveň
156
Jedná se o následující europoslance (v závorce je uvedena zkratka státu ve tvaru MPZ; tučným písmem jsou označeni členové Urban Housing Intergroup): Galeote (E), Kirilov (BG), Olbrycht (PL), Hyusmenova (BG), Berend (D), Angelakas (GR), Arnaoutakis (GR), Attwooll (GB), Beaupuy (F), Bobošíková (CZ), Bostinaru (RO), Bulfon (A), Carollo (I), De Blasio (H), De Brún (GB), Filip (RO), Gentvilas (LT), Giuntini (I), Guellec (F), Guerreiro (P), Gurmai (H), Harangozó (H), Harkin (IRL), Higgins (IRL), Janowski (PL), Jeleva (BG), Kallenbach (D), Kelam (EST), Koterec (SK).
68
zapojeno do Urban Housing Intergroup), sedmnáct dalších členů Urban Housing Intergroup157 a dvacet devět členů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
158
. Celkem se tedy jedná o
sedmdesát sedm europoslanců. Zbylých sedmdesát dva europoslanců bylo vybráno bez ohledu na členství ve výborech Evropského parlamentu. Vzhledem k širokému spektru zájmů, které EUROCITIES reprezentují, a faktu, že minimálně při zasedáních celého pléna se europoslanci setkávají s nejrůznějšími tématy, tedy nejen těmi, které sami preferují, předpokládala autorka, že i v této druhé skupině budou osoby, jež budou EUROCITIES minimálně znát. Ve srovnání s průzkumem mezi vedoucími jednotek z generálních ředitelství Evropské komise byla návratnost zaslaných e-mailů výrazně nižší. Na zaslaný e-mail zareagovalo pouze třicet pět europoslanců, což představuje 23,5% oslovených, přičemž relevantní odpověď poskytlo pouze dvacet šest z nich, tedy 17,5% z celkového počtu oslovených. 159 Více než polovinu ze všech odpovědí přitom za europoslance napsali jejich asistenti. Respondentům byly položeny následující čtyři otázky: 1. Byl/a jste jako poslanec/poslankyně Evropského parlamentu ze strany EUROCITIES kontaktován/a? Pokud ano, jakým způsobem? 2. Setkal/a jste se s touto zájmovou skupinou? Pokud ano, kolikrát a v jaké věci?
157
Jedná se o následující europoslance (v závorce je uvedena zkratka státu ve tvaru MPZ): Badia i Cutchet (E), Buitenweg (NL), Chatzimarkakis (D), Falbr (CZ), Färm (SWE), Ferreira (F), Fourtou (F), Honeyball (GB), Sophia in ´t Veld (NL), Juknevičiené (LT), Lehideux (F), Ludford (GB), Mikko (EST), Mikolášik (SK), Moraes (GB), Ryan (IRL), Vlasák (CZ). 158 Jedná se o následující europoslance (v závorce je uvedena zkratka státu ve tvaru MPZ): Ouzký (CZ), Blokland (NL), Hassi (FIN), Csibi (RO), Jorgensen (DK), Adamou (CY), Andrejevs (LV), Auken (DK), Aylward (IRL), Ayuso (E), Belohorská (SK), Bowis (GB), Brepoels (B), Breyer (D), Callanan (GB), Corbey (NL), Davies (GB), Doyle (IRL), Dračar Murko (SLO), Estrela (P), Evans (GB), Florenz (D), Fogleitta (IT), Gardini (I), Groote (D), Grossette (F), Gutiérrez-Cortines (E), Hegyi (H), Holm (SWE). 159 Co se týče nerelevantních odpovědí, jednalo se o buď o omluvy ve smyslu, že europoslancům přichází denně tolik dotazů, že nemohou na všechny zareagovat, nebo o stručná vyjádření, že se do podobných průzkumů ze zásady nezapojují.
69
3. Jsou pro Vaši práci v Evropském parlamentu kontakt a/nebo spolupráce
s EUROCITIES
přínosné?
Svou
odpověď
prosím
zdůvodněte. 4. Považujete EUROCITIES za vlivnou skupinu schopnou prosadit své zájmy v EU? Svou odpověď prosím zdůvodněte.
Otázky byly voleny podobně jako v případě Evropské komise, vynechána byla otázka,
zda europoslanci
sami
EUROCITIES
kontaktují, neboť
možnost obdržení kladných odpovědí na tuto otázku považovala autorka za velmi nepravděpodobnou.
5.2.2 Analýza získaných odpovědí Na základě odpovědí na první položenou otázku nelze potvrdit ani vyvrátit předpoklad autorky, že ze strany EUROCITIES jsou kontaktováni všichni europoslanci
bez
ohledu
na
jejich
sektorové
preference,
přestože
vyjádření dotázaných potvrzují, že se do jisté míry skutečně zabývají všemi tématy a EUROCITIES znají. Martina Rozsívalová jménem Vladimíra Železného např. uvedla: „V rámci plenárních zasedání se zabýváme do určité míry opravdu všemi tématy - od harmonizace postranních zrcátek u lesních strojů, přes rozmnožování veverek, hlasování o tygrech, roli ženy v průmyslu, EU politiky pro střední Asii až k Lisabonské smlouvě.“ V podobném Hybášková:
duchu
„EUROCITIES
se
vyjádřila
mají
také
posledních
europoslankyně pět
let
Jana
v Evropském
parlamentu honosnou agendu, o nich vědí všichni.“ Kladně na první otázku zareagovalo 11 osob, přičemž mezi nimi jsou členové následujících výborů: Regionální rozvoj (3 osoby), Doprava a cestovní ruch (2 osoby), Zahraniční věci (1 osoba), Právní záležitosti (1 osoba), Zaměstnanost a sociální věci (1 osoba), Rozpočtová kontrola (1 osoba), Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů (1 osoba), Mezinárodní obchod (1 osoba).
70
Záporně odpovědělo 13 osob, mezi nimiž jsou členové následujících výborů: Zaměstnanost a sociální věci (2 osoby), Zahraniční věci (2 osoby), Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (3 osoby), Průmysl, výzkum a energetika (2 osoby), Mezinárodní obchod (2 osoby), Rozpočtový výbor (1 osoba), Práva žen a rovnost pohlaví (1 osoba). Poslankyně Satu Hassi uvedla, že si nevzpomíná, protože je kontaktována velkým množstvím lobbyistů. Poslanec Tomáš Zatloukal se k otázce nevyjádřil. Co
se
týče
formy
kontaktu
ze
strany
EUROCITIES,
uvedli
europoslanci stejné prostředky jako vedoucí jednotek z generálních ředitelství Evropské komise, tedy e-mailem nebo poštou zasílané letáky, pozvánky na konference, position papery a různé informační materiály. Struktura získaných odpovědí může vést k závěru, že EUROCITIES poslance Evropského parlamentu neoslovuje pouze na základě témat, jimž se věnují, ale roli nejspíše hrají další faktory (viz kapitola 2.4). Jednat se může zejména o faktory formální (EUROCITIES mohou např. zaměřit svou pozornost na reportéry jednotlivých frakcí, kteří jsou zodpovědní za přípravu návrhů a dalších podkladů v oblasti zájmu organizace) a operační, kdy mohou hrát roli např. kontakty a osobní vztahy členů EUROCITIES, tedy komunálních politiků, a europoslanců, popř. mohou vazby europoslanců na EUROCITIES přetrvávat z doby jejich působení na místní / regionální úrovni. Tuto domněnku potvrdil svou odpovědí český europoslanec Petr Duchoň,
který
v letech
1998
až
2004
zastával
funkci
primátora
Statutárního města Brna, jež je členským městem EUROCITIES. Uvedl, že v současné době je jako poslanec Evropského parlamentu s EUROCITIES v kontaktu, ale setkával se s jejími zástupci již dříve ve funkci brněnského primátora. Podobně se vyjádřil (prostřednictvím své asistentky Katarzyny Szczepanské) rovněž polský europoslanec Jan Olbrycht, který byl v letech 1990 až 1998 primátorem členského města Štětína a i dále se věnoval politice na regionální úrovni, např. jako rada oblastního sejmu Slezského 71
vojvodství mezi lety 1998 a 2004. Stejně jako Petr Duchoň Jan Olbrycht uvedl, že jeho prvotní kontakty s EUROCITIES pochází již z doby jeho působení v lokální a regionální politice v Polsku. Osobní
setkání
se
zástupci
EUROCITIES
potvrdili
pouze
tři
europoslanci. Kromě výše zmíněných, Petra Duchoně a Jana Olbrychta, se s touto zájmovou skupinou setkal pouze Libor Rouček. Ten ale hned v zápětí (prostřednictvím svého asistenta) dodal, že se jednalo o setkání na půdě Evropského parlamentu a že dosud „neměl příležitost s touto iniciativou úžeji spolupracovat na realizaci žádného projektu a neúčastnil se ani žádné z pořádaných akcí“. Na druhou stranu uvedl, že „o činnosti EUROCITIES (mimo jiné, pozn. aut.) ví zprostředkovaně od politických představitelů působících na komunální úrovni“. Dvacet jedna europoslanců na tutéž otázku odpovědělo jednoznačně záporně, další dva si na případné setkání nevzpomínají. Vzhledem k reakcím europoslanců na předchozí dvě otázky není výsledek odpovědí na otázku č. 3 překvapivý. Pouze Petr Duchoň a Jan Olbrycht (prostřednictvím své asistentky) jednoznačně uvedli, že pro svou práci
v Evropském
parlamentu
považují
kontakt
a/nebo
spolupráci
s EUROCITIES za přínosné. Pro Jana Olbrychta, jako místopředsedu Výboru pro regionální rozvoj a zároveň místopředsedu Urban Housing Intergroup, jsou „pravidelné kontakty se všemi zástupci místních a regionálních samospráv v Bruselu důležité, protože městská dimenze kohezní politiky a dopad politik Evropské unie na lokální a regionální úroveň tvoří tematické jádro jeho práce“. Rovněž pro Petra Duchoně je „kontakt s EUROCITIES přínosem“, přestože se v Evropském parlamentu zaměřuje na jiná témata než regionální politiku. Je místopředsedou Výboru pro rozpočtovou kontrolu a členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Libor Rouček, v zastoupení svým asistentem Tomášem Petříčkem, uvedl, že „věří, že by kontakt s představiteli této sítě měst mohl být velmi
72
přínosný“, ale „zatím vzhledem k jeho hlavnímu tématu, kterým je zahraniční politika Evropské unie, neměl příležitost ke spolupráci“. Europoslanec za Nizozemí, Toine Manders, se v zastoupení svým asistentem Kimem Bogtem, vyjádřil, že „by bylo dobré, kdyby věděl, jaké jsou hlavní problémy nizozemských měst a jak jim může v Evropském parlamentu pomoci“. Dvanáct respondentů odpovědělo, že kontakt s EUROCITIES není pro jejich práci důležitý. Není bez zajímavosti, že jsou mezi nimi i členové Výboru pro regionální rozvoj (Vladimír Železný (CZ), Ambroise Guellec (F)), kteří byli ze strany EUROCITIES kontaktováni a měli by tedy být informováni o činnosti organizace a faktu, že tato tematicky spadá nejvíce právě do oblasti činnosti Výboru pro regionální rozvoj. Ambroise Guellec naproti tomu odpověděl, že „se nezabývá problematikou měst, ale spíše rozvojem venkova“. Vladimír Železný prostřednictvím své asistentky jako důvod uvedl, „že ani ve výborech není možné se profilovat na všechno“. Zbylých deset dotázaných se ke třetí otázce nevyjádřilo. Co se týče poslední otázky týkající se míry vlivu EUROCITIES, kladně odpověděli čtyři europoslanci. Jan Olbrycht v zastoupení svou asistentkou uvedl, že EUROCITIES „jsou poměrně známí na bruselské lobbyistické scéně“, ale že jsou „jen jednou z mnoha skupin reprezentujících lokální a regionální samosprávy“. Podobně zareagoval také europoslanec za Francii, Bernard Lehideux, který považuje tuto skupinu za „vlivnou a dobře známou“. Rovněž Petr Duchoň se vyjádřil, že „EUROCITIES je vlivné zájmové uskupení“,
což
dokumentoval
na
příkladu
bývalého
předsedy
této
organizace, Wolfganga Tiefenseeho, který je dnes ministrem dopravy v Německu. Libor Rouček slovy svého asistenta „považuje EUROCITIES za velmi důležitou skupinu zastupující zájmy měst při rozhodování v rámci Evropské unie. Prostřednictvím Výboru regionů či přímým kontaktem s Evropským parlamentem či Evropskou komisí mohou ovlivňovat podobu evropských politik, které mají přímý dopad na městské aglomerace. 73
Příkladem
může
být
ovlivnění
legislativy
v
otázce
urbanistického
plánování, která byla projednávána rovněž v Evropském parlamentu.“ Tři respondenti na čtvrtou otázku odpověděli záporně. Toine Manders prostřednictvím svého asistenta uvedl, že se nedomnívá, že by EUROCITIES „byla zatím silnou nebo příliš vlivnou lobbyistickou organizací v Evropském parlamentu“. Devatenáct dotázaných na poslední otázku nedokázalo odpovědět, obvykle z důvodu, že s EUROCITIES nespolupracují, popř. nebyli ani ze strany této zájmové skupiny kontaktováni. Následující tabulka zachycuje strukturu všech získaných odpovědí. Podrobnější
přehled
vyjádření
jednotlivých
respondentů
je
uveden
v příloze v kapitole 7.4. Tabulka č. 2: Struktura odpovědí poslanců Evropského parlamentu Odpověď
Otázka 1
Ano Ne Nevím/Bez odpovědi Jiná odpověď
11 13 2 0
Otázka 2 3 21 2 0
Otázka 3
Otázka 4
2 12 10 2
4 3 19 0
5.2.3 Výsledek průzkumu, zhodnocení Vzhledem k nízkému počtu obdržených odpovědí vůči celkovému počtu poslanců
Evropského
parlamentu
nelze
výsledky
tohoto
průzkumu
zobecňovat. Lze však přesto dojít k několika závěrům. Je možno se domnívat, že EUROCITIES oslovuje europoslance bez ohledu na jejich členství ve výborech Evropského parlamentu, ale zato s přihlédnutím k jiným faktorům, zejména formálním (EUROCITIES mohou např. zaměřit svou pozornost na reportéry jednotlivých frakcí, kteří jsou zodpovědní za přípravu návrhů a dalších podkladů v oblasti zájmu organizace.) a operačním (Roli hrají kontakty a osobní vztahy členů EUROCITIES, tedy komunálních politiků, a europoslanců.). K tomuto závěru lze dojít jednak analýzou struktury získaných odpovědí a jednak na základě explicitního vyjádření několika respondentů.
74
Podobně jako v případě vedoucích jednotek z generálních ředitelství Evropské komise reagovali europoslanci na otázku týkající se přínosnosti kontaktů s EUROCITIES pro jejich práci a míry vlivu této organizace na úrovni EU. Ti, kdo EUROCITIES znají, popř. s nimi spolupracují, odpověděli kladně, ostatní záporně, popř. se nevyjádřili. Na základě výše uvedených skutečností je možno se domnívat, že rovněž z pohledu poslanců Evropského parlamentu je EUROCITIES vlivnou zájmovou skupinou, ovšem pouze v oblastech jejího prioritního zájmu.
75
6 Závěr Cílem této práce bylo odpovědět na výzkumnou otázku, zda rozsáhlá a různorodá členská základna limituje EUROCITES ve snaze stát se dobře fungující lobbyistickou skupinou schopnou prosadit zájmy svých členů v institucích Evropské unie. Odpověď na první část výzkumné otázky přinesla kapitola 3, v jejímž rámci byla EUROCITIES představena především co do svých cílů a způsobu práce po procesní stránce, a to jak z pohledu vnitřního, tak vnějšího prostřednictvím zkušeností samotných členů. Autorka dospěla k závěru, že rozsáhlá členská základna organizaci nelimituje, neboť má vhodným způsobem nastavena procesní pravidla fungování. Setkání tematicky zaměřených fór a pracovních skupin se sice obvykle účastní cca jen polovina až dvě třetiny jejich členů, pracovní skupiny i fóra se však usnáší prostou většinou přítomných bez ohledu na jejich
faktický
počet,
neúčast
části
členů
tak
neblokuje
přijímání
rozhodnutí. Valných shromáždění se zpravidla účastní převážná většina členů. Jádro aktivit EUROCITIES řídí Výkonný výbor spolu s Výkonným ředitelem a pracovníky bruselské kanceláře, o nichž může autorka z vlastní zkušenosti říci, že jsou vysoce flexibilní a schopní operativních řešení. Tito lidé jsou zodpovědní za monitorování vývoje v Evropské unii a přizpůsobování aktivit organizace aktuální situaci. Zároveň také koordinují práci jednotlivých členů. Co se týče obsahové stránky činnosti EUROCITIES, ani tato není různorodostí členské základny limitována, neboť cílem organizace není prosazovat veškeré zájmy svých členů, ale pouze ty, na nichž se všichni shodli a zakotvili je do Strategických cílů EUROCITIES. Schopnost EUROCITIES prosadit zájmy svých členů v institucích Evropské unie jako druhá část výzkumné otázky byla analyzována ve druhé části práce. Podle zjištění autorky využívá organizace pro prostředí
EU
nejvhodnější
techniku
lobbyingu
prostřednictvím 76
managementu veřejných záležitostí. Pravidelně monitoruje potřeby svých členů stejně jako aktuální dění v evropských institucích a přizpůsobuje své aktivity dané situaci. Zároveň neopomíná spolupracovat s ostatními skupinami reprezentujícími regionální a lokální zájmy. Z analýzy přístupových bodů, jež EUROCITIES v rámci EU využívá, vyplynulo, že organizace správně identifikovala ty, které odpovídají typu prosazovaných zájmů. Jedná se o jednotlivé ministry vlád členských států působící v Radě EU, předsedající stát EU, Generální sekretariát a generální ředitelství Evropské komise, Inter-service Group on Urban Development, poslance Evropského parlamentu, Urban Housing Intergroup a Výbor regionů. Výběr přístupových bodů EUROCITIES k Evropské komisi je možno považovat za dostatečný a vhodný. Organizace správně zvolila vertikální úroveň vedoucích jednotek na generálních ředitelstvích, tedy úředníků, kteří mají na starosti přípravu návrhů po technické stránce. Přitom se neomezuje pouze na generální ředitelství zabývající se přímo rozvojem měst (tedy GŘ Regionální rozvoj), ale kontaktuje rovněž ta, která mají v kompetenci související oblasti politiky (energetika, doprava, podpora podnikání, sociální integrace, zaměstnanost aj.). Pozitivně je také možno hodnotit účast EUROCITIES v Inter-service group on Urban Development. Sice se nejedná o těleso s formálními pravomocemi, umožňuje však další rozšiřování sítě potenciálně důležitých kontaktů a prohlubování vztahů s pracovníky Evropské komise. V rámci Evropského parlamentu se EUROCITIES orientuje na Výbor pro regionální rozvoj a Urban Housing Intergroup, která se snaží dosáhnout zohlednění městské dimenze v přijímané legislativě. Nejvíce
kontaktů
má
EUROCITIES
s Výborem
regionů,
jejich
charakter má ale spíše podobu vzájemné spolupráce než lobbyingu, zvláště
pak
s ohledem
na
fakt,
že
Výbor
regionů
nedisponuje
rozhodovacími pravomocemi a sám vlastně (s jistou mírou nadsázky) funguje jako největší, celoevropská zájmová skupina prosazující cíle a
77
požadavky regionální a místních samospráv vůči ostatním institucím Evropské unie. V případě Rady EU se EUROCITIES orientuje spíše národní než evropskou cestu. Nezaměřuje se tedy na lobbying prostřednictvím Výboru stálých zástupců nebo Generálního sekretariátu Rady, ale skrze jednotlivé ministry vlád členských států. Výjimku tvoří institut Předsednictví, kdy se organizace snaží ovlivňovat podobu politických preferencí jednotlivých předsedajících zemí tak, aby byly zohledněny zájmy měst. Míru
skutečného vlivu
EUROCITIES
v Evropské unii
ověřovala
autorka prostřednictvím kvalitativních průzkumů zaměřených na dva nejvýznamnější
přístupové
kanály
–
vedoucí
jednotek
generálních
ředitelství Evropské Komise a poslance Evropského parlamentu. Na základě těchto průzkumů došla autorka k závěru, že EUROCITIES je možno považovat za vlivnou zájmovou skupinu působící na úrovni Evropské unie, avšak pouze v oblastech, kterým se intenzivně věnuje (např. vybrané otázky týkající se životního prostředí, energetiky, dopravy ve městech), tedy ne ve všech, které sama udává jako sféry svého strategického zájmu. Tento závěr potvrzují rovněž výsledky případových studií tří členských měst EUROCITIES. Na základě výše uvedených skutečností je možno říci, že rozsáhlá a různorodá členská základna nelimituje EUROCITES ve snaze stát se dobře fungující lobbyistickou skupinou schopnou prosadit zájmy svých členů v institucích Evropské unie.
78
7 Přílohy 7.1 Přehled plných a asociovaných členů EUROCITIES Tabulka č. 3: Přehled plných a asociovaných členů EUROCITIES Stát
Belgie
Město
Typ členství
Počet obyvatel
Fórum
Antverpy
plný člen
452 338
K, E, ZS, M, SV
Brusel (město) Brusel (region hlavního města)
plný člen
141 000
K, ER, M
plný člen
964 405
ER, E, ZS, M, SV
Charleroi
plný člen
285 763
Ghent
plný člen
229 137
K, M KaP, K, E, ZS, M, SV
Bosna a Banja Luka Hercegovina Sarajevo
Bulharsko
Česká republika
asociovaný člen 250 000
ZS
asociovaný člen 300 000
K, ER
Burgas
plný člen
230 087
ER, E, M, SV
Plovdiv
plný člen
538 500
K, ER, E, ZS, M, SV
Sofia
plný člen
1 200 000
K, SV
Varna
plný člen
316 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Brno
plný člen
388 899
K, ER, E, ZS, M, SV
Plzeň
plný člen
306 000
K, ER, E
Praha
plný člen
1 209 855
K, ER, E, ZS, M, SV
Aarhus
plný člen
213 826
K, ZS, SV
Kodaň
plný člen
500 531
K, ER, E, ZS, M, SV
Talin
plný člen
404 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Espoo
plný člen
213 271
Helsinky
plný člen
555 474
K, ER, E, ZS KaP, K, ER, E, ZS, M, SV
Oulu
plný člen
125 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Tampere
plný člen
195 468
K, ER, E, ZS, M, SV
Turku
plný člen
175 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Vantaa
plný člen
180 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Bordeaux
plný člen
696 364
K, ER. E. M
Dánsko Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Grenobl
plný člen
374 922
ER, ZS, M
Lille
plný člen
1 100 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Lyon
plný člen
1 262 223
K, ER, E, ZS, M, SV
Marseille
plný člen
1 230 936
K, ZS, M, SV
Nancy
plný člen
329 447
M
Nantes
plný člen
580 000
KaP, K, ER, E, ZS
Nice
plný člen
516 740
ER, E, ZS
Paříž
plný člen
2 125 250
K, ER, M
Saint Etienne
plný člen
390 000
K, ER, ZS, M
Štrasburk
plný člen
451 240
K, ER, ZS, M, SV
Toulouse
plný člen
398 500
K, ER, E, M
Záhřeb
asociovaný člen 900 000
K, E, M, SV
Poznámka
ExCom, Předseda M
Prezident
ExCom
79
Irsko
Dublin
plný člen
952 692
K, ER, E, M, SV
Island
Rejkjavík
plný člen
113 000
K, ER, ZS, M, SV
Benátky
plný člen
295 000
K, ER, E, ZS, M
Boloňa
plný člen
469 639
K, ER, E, ZS, M, SV
Předseda ZS
Florencie
plný člen
360 000
ExCom
Itálie
Kypr
Janov
plný člen
712 163
ER, E, M KaP, K, ER, E, ZS, SV
Miláno
plný člen
3 290 637
ER, E, ZS, M, SV
Neapol
plný člen
2 953 335
ER, ZS
Palermo
plný člen
735 872
E, ZS, M
Řím
plný člen
2 704 970
Turín
plný člen
1 372 971
K, ER, E, ZS, M, SV KaP, K, ER, E, ZS, M
Nikósie
plný člen
181 234
K, ER, E, ZS, M, SV
Kaljpeda
plný člen
206 400
K, ER, M
Vilnius
plný člen
554 300
K,ER, ZS
Lotyšsko
Riga
plný člen
753 000
K, M, SV
Maďarsko
Budapešť
plný člen
2 009 991
K, ER, E, ZS, M
Makedonie
Skopje
asociovaný člen 600 000
Litva
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Předseda ER
ZS, M
Berlín
plný člen
3 386 667
K, ER, E, ZS, M, SV
Bonn
plný člen
301 048
ER, ZS, M
Chemnitz
plný člen
250 000
K, ER, M
Dortmund
plný člen
590 213
K, ER, SV
Drážďany
plný člen
475 000
K, ER, E, M
Düsseldorf Frankfurt nad Mohanem
plný člen
585 054
K, ER
plný člen
650 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Kolín
plný člen
1 017 721
K, ER, E, ZS, M, SV
Lipsko
plný člen
489 532
KaP,K, ER, E, ZS
Mnichov
plný člen
1 348 650
K, ER, E, ZS, M, SV
ExCom
Münster
plný člen
264 670
ER, ZS, SV
Norimberk
plný člen
486 628
K, ER, E, M
Amsterdam
plný člen
731 289
K, ER, E, ZS, M, SV
Eindhoven Parkstad Limburg
plný člen
201 728
K, ER, E, ZS, SV
plný člen
270 000
M
Rotterdam
plný člen
592 673
K, ER, E, ZS, M, SV
Předseda SV
Haag
plný člen
440 743
KaP, K, ER, E, ZS
Vice-prezident, Předseda KaP
Utrecht
plný člen
270 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Bergen
plný člen
250 000
K, E, ZS, M, SV
Oslo
plný člen
515 000
K, ER, E, M, SV
Bialystok
plný člen
292 000
Bydgoszcz
plný člen
368 000
Gdaňsk
plný člen
462 300
K, ER, ZS, M
Katowice
plný člen
351 000
K, ER, ZS
Krakov
plný člen
740 700
K, M
80
Portugalsko Rakousko Rumunsko
Řecko Slovinsko Srbsko
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
Lodž
plný člen
772 000
ZS, M
Lublin
plný člen
358 000
K, ER, SV
Poznaň
plný člen
580 000
ER
Rzeszow
plný člen
159 000
Štětín
plný člen
418 800
M
Varšava
plný člen
1 680 000
KaP, K, ER, E, ZS
Vratislav
plný člen
640 000
K
Lisabon
plný člen
663 394
K, ER, ZS, M
Porto
plný člen
302 472
K, ER, E, ZS, M, SV
Vídeň
plný člen
1 706 113
K, ER, E, ZS, M, SV M
ExCom
ExCom
Bukurešť
plný člen
2 027 512
Constanta
plný člen
310 000
Timisoara
plný člen
334 098
M
Atény
plný člen
3 072 922
K, E, M, SV
Soluň
plný člen
363 987
ZS, M
Ljubljana
plný člen
269 972
KaP, K, E, M
Nis
asociovaný člen 251 000
E, M
Novi Sad
asociovaný člen 353 190
K, ER, E, M
Barcelona
plný člen
1 641 656
K, ER, E, ZS, SV
Bilbao
plný člen
369 839
K, ER, ZS, M
Gijon Las Palmas de Gran Canaria
plný člen
278 000
K, ER, ZS, M
plný člen
377 000
K, M
Madrid
plný člen
3 010 492
K, ER, E, M, SV
Malaga
plný člen
566 345
E, ZS, M
Murcia
plný člen
409 000
Seville
plný člen
611 364
K, E, M KaP, K, ER, E, ZS, M, SV
Valencia
plný člen
722 856
K, E, ZS, M
Zaragoza
plný člen
620 000
K, ER, E, ZS
ExCom
Gothenburg Malmö
plný člen plný člen
480 839 269 710
K, ER, E, ZS, M, SV K, ER, E, ZS, M, SV
Předseda E
Stockholm
plný člen
1 148 953
KaP, K, ER, E, ZS
ExCom
Curych
asociovaný člen 371 000
Ženeva
asociovaný člen 185 000
Bursa
asociovaný člen 1 816 000
Istanbul
asociovaný člen 10 019 000
K, E
Sanliurfa
asociovaný člen 500 000
ZS
Kyjev
asociovaný člen 2 620 900
SV
Lvov
asociovaný člen 756 000
E
Oděsa
asociovaný člen 102 900
K, ER, ZS
ER, E, M, SV
Belfast
plný člen
700 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Birmingham
plný člen
1 013 400
K, ER, E, ZS, M, SV
plný člen
491 950
K, E, ZS, M, SV
Bristol
plný člen
398 300
K, ER, E, ZS, M, SV
Cardiff
plný člen
Velká Británie Bradford
ExCom
81
Edinburgh
plný člen
410 910
K, ER, ZS, M, SV
Glasgow Kingston-uponHull
plný člen
612 000
K, ER, E, ZS, M
plný člen
306 800
K, ZS
Leeds
plný člen
725 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Liverpool
plný člen
463 708
K, ER, ZS, M
Londýn
plný člen
7 000 000
ER, E, M, SV
Manchester
plný člen
441 200
KaP, K, ER, E, ZS
Newcastle
plný člen
270 000
K, ER, E, ZS, M, SV
Nottingham
plný člen
613 726
K, ER, E, ZS, M
Sheffield
plný člen
633 362
Southampton
plný člen
276 752
Sunderland
plný člen
280 600
ExCom Předseda K
E, M KaP, K, ER, E, ZS, M, SV KaP, K, ER, E, ZS, M, SV Autorka podle EUROCITIES: Members
Vysvětlivky: K – Kulturní fórum, E – Environmentální fórum, ER – Fórum ekonomického rozvoje, ZS – Fórum znalostní společnosti, M – Fórum mobility, SV – Fórum sociálních věcí, KaP – Fórum kooperace a participace
7.2 Přehled
asociovaných
partnerů
a
asociovaných
obchodních partnerů EUROCITIES Tabulka č. 4: Přehled asociovaných partnerů a asociovaných obchodních partnerů EUROCITIES Stát
Belgie
Česká republika
Dánsko
Subjekt
Typ členství
Tocema
asociovaný partner
-
ER
CIPAL
asociovaný partner
-
ZS
Kortrijk
asociovaný partner
-
ZS
Walloon Region - Ministry of Equipment and Transportation asociovaný partner
-
M
Ostrava
asociovaný partner
320 000 ZS
Aalborg
asociovaný partner
162 262 ER, M, SV
IBM
asociovaný obchodní partner
-
Naestved
asociovaný partner
Keolis
asociovaný obchodní partner
-
M
Renault Trucks
asociovaný obchodní partner
-
M
Francie
Počet obyvatel Fórum
ZS 46 791 ZS
Tours
asociovaný partner
130 000 M
Chorvatsko
Rijeka
asociovaný partner
142 500 ZS
Itálie
Bari
asociovaný partner
335 853 neurčeno
82
Německo Nizozemsko
Portugalsko
Řecko Slovensko Španělsko
Švédsko
Turecko
Grosseto
asociovaný partner
69 800 ZS
Modena
asociovaný partner
178 013 ZS
Salerno
asociovaný partner
145 791 ZS
Siena
asociovaný partner
54 500 ZS
Brémy
asociovaný partner
527 900 E, M
Hagen
asociovaný partner
201 700 ZS
BrabantStad Groningen Leeuwarden
asociovaný partner asociovaný partner asociovaný partner
K, E, M 181 400 ZS 91 300 ZS
Netwerkstad Twente
asociovaný partner
320 000 K, ER, M, SV
Matosinhos
asociovaný partner
160 000 M
Sintra
asociovaný partner
363 740 M
Amaroussion
asociovaný partner
80 000 ZS
Heraklion
asociovaný partner
150 000 ZS
Košice
asociovaný partner
234 596 K
Girona
asociovaný partner
81 220 ZS
Santiago de Compostela
asociovaný partner
97 000 ZS
Terrassa
asociovaný partner
Karlstadt
asociovaný partner
Kapsch TrafficCom AB
asociovaný obchodní partner
-
Linkoping
asociovaný partner
134 039 ZS
Lund
asociovaný partner
100 000 M
Ronneby
asociovaný partner
Bakirkoy
asociovaný partner
Beyoglu
asociovaný partner
254 000 K
Osmangazi
asociovaný partner
750 000 K
Pendik
500 000 ER
Sampas
asociovaný partner asociovaný obchodní partner
Yalova
asociovaný partner
160 000 ZS
Aberdeen
asociovaný partner
209 270 M
Bromley
asociovaný partner
296 000 M
Camden
asociovaný partner
193 800 M
Corporation of London
asociovaný partner
-
Velká Británie Ealing Lancashire County Merseytravel Microsoft Preston
210 442 ER, ZS, M 81 000 M
28 500 ZS 1 000 000 neurčeno
-
asociovaný partner asociovaný partner asociovaný partner asociovaný obchodní partner
M
ZS
M 30 000 neurčeno
1 300 000 M -
M
-
ZS
asociovaný partner 130 000 ER Autorka podle EUROCITIES: Members
Vysvětlivky: K – Kulturní fórum, E – Environmentální fórum, ER – Fórum ekonomického rozvoje, ZS – Fórum znalostní společnosti, M – Fórum mobility, SV – Fórum sociálních věcí
83
7.3 Stručný přehled odpovědí vedoucích jednotek generálních ředitelství Evropské komise Tabulka č. 5: Stručný přehled odpovědí vedoucích jednotek generálních ředitelství Evropské komise DG
Competition
Unit
Název jednotky
Otázka 1
Otázka 2
Otázka 3
Otázka 4
Otázka 5
C4
State aids
Ano (pozvánky na konference)
Ne
Ano (pouze na konferencích)
Ne
~
H1
Regional aid R+D, Innovation and risk capital
Ne
Ne
Ne
Ne
~
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
A4
Clean transport and urban transport
Ano (e-mail, pozvánky na konference)
Ano (iniciativy v oblasti městské dopravy)
Ano (osobně, konference)
Ano, poskytují nám užitečné informace
EUROCITIES považujeme za důležitého partnera
E3
Road safety
Ano
~
Ano
~
~
01
Policy and interinstitutional coordination
Ano, pozvánky na konference
Ano (tvorba politik, Ano, 10 - 12x (tvorba přenos praxe v oblasti politik, přenos dobré nediskriminace a praxe) sociální exkluze)
Ano, spolu s ostatními subjekty reprezentujícími města a regiony
V oblasti sociální politiky existují vlivnější aktéři
A1
Lifelong learning: Ne, ale slyšel jsem o contribution to the Lisbon nich process
Ne
Ne, jsme v kontaktu spíše s národními vládami
~
C3
Communication and valorisation
Ne
Ne
Ne
~
Jedna z desítek relativně aktivních lobbyistických skupin
D2
Youth in action
Ne
Ne
Ne
~
~
Social protection, social services
S EUROCITIES mám ~ velmi málo co do činění
~
~
~
Action against discrimination, civil society
Ne
Ne
~
~
H2
Energy and Transport
Education and Culture
Employment, E4 Social Affairs and Equal Opportunities G4
Ne
Ne
Enterprise and Industry
Environment
Health and Consumers
Internal Market and Services
Research
A1
General coordination
Občasné pozvánky na konference
Ne
Ne
Ne přímo
Nevím
B1
Sustainable industrial policy
Ne
Ne
Ne, pokud si vzpomínám
Ne
~
D1
Innovation policy development
Ne
Ne
Ano, jednou
Ne
Průměrně
E
Promotion of SMEs´ competitiveness
Ano
Ne
Jednou (European Entrepreneur Award)
Záleží na kontextu, může být prospěšný
~
E1
Entrepreneurship
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, mají mnoho důležitých a vlivných členů
A3
Civil protection
Ne
Ne
Ne
~
~
Ano (implementace legislativy EU, potenciální společné akce)
Několikrát (implementace EUROCITIES je legislativy EU, tvorba důležitá pro práci nových politik, společné DG Environment akce aj.)
EUROCITIES je důležitý a vážený hráč v otázkách týkajících se měst
B2
Nature and Bio-diversity
Pozvánky na konference aj.
C2
Health information
Nemohu odpovědět, EUROCITIES jsou mimo mou oblast
~
~
~
~
C4
Health determinants
S EUROCITIES nemám mnoho kontaktů
~
~
~
~
C5
Health strategy and health systems
Ne, neslyšel jsem o nich
Ne
Ne
~
~
C7
Risk assessment
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
B2
Impact assessment, evaluation and economic analysis
Ne
Ne
Ne
Ne
~
B3
Better regulation cycle: legal aspects
Ne
Ne
Ne
Ne
~
E1
Services I
Ne
Ne
Ne
~
~
I2
Sustainable development Ne
Ne
Ne
Ne přímo
Nevím
L3
Governance and ethics
Ne
Ne
~
~
Ne
Vysvětlivka: znak „~“ znamená, že dotázaný ponechal otázku bez odpovědi.
85
7.4 Stručný přehled odpovědí poslanců Evropského parlamentu Tabulka č. 6: Stručný přehled odpovědí poslanců Evropského parlamentu Stát
Poslanec EP
Výbor
Otázka 1
Otázka 2
Otázka 3
Otázka 4
Cabrnoch, Milan
Zaměstnanost a sociální věci
Ne
Ne
Ne
~
Duchoň, Petr
Doprava a cestovní ruch; Rozpočtová kontrola
Ano, písemně
Ano (osobní jednání, konference)
Ano
Ano
Falbr, Richard (asist. Iva Petříčková)
Zaměstnanost a sociální věci
Ne
Ne
Hybášková, Jana
Zahraniční věci
Ne
Ne
Ne
~
Ouzký, Miroslav (Asist. Martina Vávrová)
ŽP, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Ne
Ne
~
~
Remek, Vladimír (asist. Dagmar Švendová)
Průmysl, výzkum a energetika
Ne
Ne
~
~
Rouček, Libor (Asist. Tomáš Petříček)
Zahraniční věci
Ano, dokumenty e-mailem a poštou
Ano, v EP
Dosud jsem s nimi nespolupracoval, kontakt by ale mohl být přínosný
EUROCITIES považuji za velmi důležitou skupinu
Zatloukal, Tomáš (asist. Lenka Kratochvílová)
Kultura a vzdělávání
~
Ne
~
~
Zvěřina, Jaroslav
Právní záležitosti
Ano (informační materiály, pozvánky)
Ne
~
~
Železný, Vladimír (Asist. Martina Rozsívalová)
Regionální rozvoj
Ano (pozvánky, position papery)
Ne
Ne
Nevím
Finsko
Hassi, Satu
ŽP, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Možná, nevím
Nevzpomínám si
Ne
~
Francie
Guellec, Ambroise
Regionální rozvoj
Ano (pozvánky)
Ne
Ne
Nevím
Česká republika
86
Lotyšsko
Německo
Lehideux, Bernard
Zaměstnanost a sociální věci
Ano (pozvánky)
Ne
Ne, města nejsou v mé kompetenci
Vlivná, dobře známá skupina
Kristovskis, Girts Valdis
Mezinárodní obchod
Ne
Nevzpomínám si
Ne, EUROCITIES se nezajímají o oblasti, kterým se věnuji
~
Ferber, Markus
Rozpočtová kontrola
Ano (e-maily, dopis)
Ne
Ne, zajímám se o venkovské oblasti
~
Chatzimarkakis, Jorgo (Asist. Nausica Castanas)
Průmysl, výzkum a energetika, Rozpočtová kontrola
Ne
Ne
Ne
Ne
Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů
Ano (letáky, pozvánky)
Ne
Je dobré vědět, jaké mají nizozemská města problémy a jak jim můžeme v EP pomoci.
EUROCITIES zatím nejsou silná ani příliš vlivná lobbyistická organizace.
Manders, Toine Nizozemsko (Asist. Kim Bogte)
Polsko
Slovensko
Olbrycht, Jan (Asist. Katarzyna Szczepanska)
Regionální rozvoj
Beňová, Monika
Zahraniční věci
Ano (letáky, zprávy o činnosti, position papery, pozvánky na konference) Ne
Ne
Ne
~
Maňka, Vladimír Šťastný, Peter (Asist. Veronika Jankovičová)
Rozpočtový výbor
Ne
Ne
~
~
Mezinárodní obchod
Ne
Ne
~
~
Ano (konference, semináře)
Ano, důležitý je pro mě kontakt se všemi zástupci místnícha regionánlích samospráv
EUROCITIES je známá skupina, nejsilnější je co se týče pořádání akcí.
Slovinsko
Drčar Murko, Mojca
ŽP, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Ne
Ne
~
~
Španělsko
Riera Madurell, Teresa (Asist. Iris O. Matschilles)
Práva žen a rovnost pohlaví; Průmysl, výzkum a energetika
Ne
Ne
~
~
Velká Británie
Davies, Chris
ŽP, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Ne
Ne
Ne
Ne
87
Evans, Robert (Asist. Susanna Guffey)
Doprava a cestovní ruch
Ano (pozvánky na konference)
Ne
~
~
Lucas, Caroline (Asist. Erica Hope)
Mezinárodní obchod
Ano (e-maily, pozvánky)
Ne
Ne, reprezentuji oblast JV Anglie, kde jsou spíše malá města
~
Vysvětlivka: znak „~“ znamená, že dotázaný ponechal otázku bez odpovědi.
88
8 Seznam použité literatury a dalších zdrojů 8.1 Literatura EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Draft Work Programme 2007. Brusel: EUROCITIES.
EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Policy Guide. Mapping of European Commission Services with an Urban Relevance. Brusel: EUROCITIES.
EUROCITIES. 2007. EUROCITIES
Work Programme 2008. Brusel:
EUROCITIES.
Donnelly, Martin. 2000. „The Structure of the European Commission and the Policy Formation Process.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy. Oxford: Oxford University Press, 74 – 81.
Grant, Wyn. 2000. „Pressure Groups and the European Community: An Overview.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy. Oxford: Oxford University Press, 27 – 46.
Hull, Robert. 2000. „Lobbying Brussels: A View from Within.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy. Oxford: Oxford University Press, 82 – 92.
Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy. 2000. „Introduction: Transcedence of Power, Decision Rules, and Rules of the Game.“ In: Lobbying in the European Community. Eds. Mazey, Sonia, Richardson, Jeremy. Oxford: Oxford University Press, 3 – 26.
Schendelen, Rinus van. 2004. Jak lobbovat v Evropské unii, aneb, Machiavelli v Bruselu. Brno: Centrum strategických studií.
Štěrbová, Veronika. 2008. Reforma zakládacích smluv ES/EU, bakalářská práce. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
8.2 Dokumenty v elektronické podobě EUROCITIES. 2005. EUROCITIES Internal Rules, on-line text (http://www.eurocities.eu/media/forms/Internal_Rules_EN_051207.pdf) [stav k 25.11.2008]
EUROCITIES. 2006. EUROCITIES Statutes, on-line text (http://www.eurocities.eu/media/forms/Statutes_281106_EN.pdf) [stav k 25.11.2008]
EUROCITIES. 2004. EUROCITIES Strategic Objectives, on-line text (http://www.eurocities.eu/media/forms/StratObjs_brochure_EN.pdf) [stav k 25.11.2008]
EUROCITIES. 2005. European Charter of Rights of Citizen in the Knowledge Society (European Charter of e-Rights), on-line text (http://www.eurocities.org/main.php; sekce Charters) [stav k 9.12.2008]
EUROCITIES. 2008. Declaration on Climate Change, on-line text (http://www.eurocities.org/include/lib/sql_document_card.php?id=7449) [stav k 9.12.2008]
EUROCITIES. 2007. Far-reaching Exchanges make a great European city, on-line text (http://www.eurocities.eu/main.php) [stav k 25.11.2008]
Evropská komise. Etický kodex pro zástupce zájmových skupin, on-line text 90
(https://webgate.ec.europa.eu/transparency/regrin/infos/codeofconduct.d o;REGRINSID=yfhnJgxc1thJJ1p97Y4wv7nTyhJJTMcjCNqMtVDfjJGQlfyjqZPt !210972320) [stav k 16.11.2008]
Evropská komise. 2008. Evropská iniciativa pro transparentnost (ETI) – časté otázky ohledně Rejstříku zástupců zájmových skupin, on-line text (http://ec.europa.eu/transparency/docs/reg/FAQ_cs.pdf)
[stav
k
26.11.2008]
Evropská komise. 2008. Evropská iniciativa pro transparentnost. Rámcová pravidla pro styk se zástupci zájmových skupin (rejstřík a etický kodex), on-line text (http://ec.europa.eu/transparency/docs/323_cs.pdf) [stav k 22.11.2008]
Evropská komise. 2007. Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“, on-line text (http://ec.europa.eu/civil_society/docs/com_2007_127_final_cs.pdf) [stav k 22.11.2008]
Evropská komise. 2007. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Roční politická strategie pro rok 2008, on-line text (http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0065: FIN:CS:PDF) [stav k 30.11.2008]
Evropská komise. 2006. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Roční strategie politiky pro rok 2007, on-line text (http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0122: FIN:CS:PDF) [stav k 30.11.2008]
Evropská komise. 2005. Strategické cíle 2005 – 2009, on-line text 91
(http://eur-ex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0012: FIN:CS:PDF) [stav k 24.11.2008]
Evropská
komise.
2006.
Zelená
kniha
o
Evropské
iniciativě
pro
transparentnost, on-line text (http://ec.europa.eu/transparency/eti/docs/gp_cs.pdf)
[stav
k
24.11.2008]
Evropský parlament. 2008. Jednací řád, on-line text (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSG ML+RULES-EP+20081022+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS) [stav k 26.11.2008]
Evropský parlament. 2007. Lobbying in the European Union, on-line text (http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/studies/download.d o?file=18208#search=%20lobbying%20) [stav k 22.11.2008]
Evropský parlament. 2007. Návrh usnesení Evropského parlamentu k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbyistů) v evropských institucích, on-line text (http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/pr/707 /707844/707844cs.pdf) [stav k 22.11.2008]
Evropský parlament. 2008. Vytvoření rámce pro činnosti zájmových skupin (lobbistů) při orgánech a institucích Evropské unie, on-line text (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT +TA+P6-TA-2008-0197+0+DOC+XML+V0//CS) [stav k 29.11.2008]
Institut pro politickou a ekonomickou kulturu. 2004. Lobbyismus versus korupce, on-line text (http://www.ipek.cz/projekty/lobbying-ve-spojenych-statech/)
[stav
k
20.11.2008] 92
Slovník použitých pojmů Ministerstva práce a sociálních věcí, on-line text (http://www.mpsv.cz/cs/2305) [stav k 10.11.2008]
Smlouva o založení Evropského společenství ve znění Smlouvy z Nice, online text (http://www.euroskop.cz/gallery/2/756-smlouva_o_es_nice.pdf) [stav k 25.11.2008]
Výbor regionů. 2008. Committee of the Regions Political Priorities, on-line text (http://www.cor.europa.eu/pages/PresentationTemplate.aspx?view=folder &id=f823530f-f568-45a2-ad89-e2b8343a5b7f&sm=f823530f-f568-45a2ad89-e2b8343a5b7f) [stav k 6.12.2008]
Výbor regionů. 2007. Liste des Associations Europeennes de Collectivites Territoriales – Á Vocation Generale, on-line text (http://www.cor.europa.eu/migrated_data/list_associations_eur.pdf) [stav k 6.12.2008]
Výbor regionů. 2007. Spolupráce s evropskými regionálními a místními asociacemi, on-line text (http://www.cor.europa.eu/migrated_data/r_cdr150-2007_pt15c_nb_cs .pdf) [stav k 30.11.2008]
Výbor regionů. 2006. Territorial Dialogue: Making Partnership Work. Regional and Local Authorities for Growth and Jobs, on-line text (http://lisbon.cor.europa.eu/docs/Brochure_Territorial_Dialogue_2006.pdf ) [stav k 6.12.2008]
Výbor regionů, EUROCITIES. 2008. CoR - EUROCITIES Action Plan 2008 – 2009, on-line text
93
(http://www.cor.europa.eu/pages/DetailTemplate.aspx?view=detail&id=4 0fb5bbc-4d53-4c6f-b526-9f7526f6f4fc) [stav k 30.11.2008]
8.3 Internetové portály DG Competition (http://ec.europa.eu/dgs/competition/index_cs.htm)
[stav
k
30.11.2008] DG Education and Culture (http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/index_cs.html) [stav k 30.11.2008] DG Employment, Social Affairs and Equal Opportunities (http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=23&langId=en) [stav k 30.11.2008] DG Energy and Transport (http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/index_en.html) [stav k 30.11.2008] DG Enterprise and Industry (http://ec.europa.eu/enterprise/index_en.htm) [stav k 30.11.2008] DG Environment (http://ec.europa.eu/dgs/environment/index_en.htm)
[stav
k
30.11.2008] DG Health and Consumers (http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/index_en.htm)
[stav
k
30.11.2008] DG Internal Market and Services (http://ec.europa.eu/dgs/internal_market/index_en.htm)
[stav
k
30.11.2008] DG Justice, Freedom and Security (http://ec.europa.eu/dgs/justice_home/index_en.htm)
[stav
k
30.11.2008] DG Regional Policy
94
(http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm)
[stav
k
30.11.2008] DG Research (http://ec.europa.eu/dgs/research/index_en.html)
[stav
k
30.11.2008] DG Trade (http://ec.europa.eu/trade/whatwedo/work/index_en.htm) [stav k 30.11.2008] EUROCITIES (http://www.eurocities.eu) [stav k 20.11.2008] Euroskop (http://www.euroskop.cz) [stav k 22.11.2008] Euroskop: EU od A do Z (http://www.euroskop.cz/294/sekce/x-z/) [stav k 22.11.2008] Euroskop: Hospodářský a sociální výbor (http://www.euroskop.cz/85/sekce/evropsky-hospodarsky-asocialni-vybor/) [stav k 22.11.2008] Euroskop: Pravomoci Evropského parlamentu (http://www.euroskop.cz/93/sekce/pravomoci-evropskehoparlamentu/) [stav k 22.11.2008] Euroskop: Výbor regionů (http://www.euroskop.cz/86/sekce/vybor-regionu/)
[stav
k
22.11.2008] Evropská komise (http://www.ec.europa.eu) [stav k 20.11.2008] Evropská unie (http://www.europa.eu) [stav k 20.11.2008] Evropská unie: Panorama Evropské unie (http://europa.eu/abc/panorama/index_cs.htm) [stav k 20.11.2008] Evropský parlament (http://www.europarl.europa.eu) [stav k 20.11.2008] Evropský parlament: Parlamentní výbory 95
(http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticDisplay.do?i d=45&pageRank=5&language=CS) [stav k 20.11.2008] Evropský parlament: Výbor pro regionální rozvoj (http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/homeCom.do ?language=CS&body=REGI) [stav k 20.11.2008] Evropský týden mobility (http://www.mobilityweek.eu) [stav k 10.11.2008] Inter-service Group on Urban Development (http://urban.developmentgateway.org/Content-item-view.10976 +M59adc576f85.0.html) [stav k 1.12.2008] Oficiální portál Siima Kallase, místopředsedy Evropské komise (http://ec.europa.eu/commission_barroso/kallas/index_cs.htm) [stav k 20.11.2008] Rejstřík zástupců zájmových skupin (https://webgate.ec.europa.eu/transparency/regrin/welcome.do?local e=cs#cs) [stav k 26.11.2008] Urban Housing Intergroup: Members (http://www.urban-logement.eu/-The-members-of-the-intergroup.html) [stav k 3.12.2008] Urban Housing Intergroup: Partners (http://www.urban-logement.eu/-The-partners-of-the-intergroup.html) [stav k 3.12.2008] Urban Housing Intergroup: Presentation (http://www.urban-logement.eu/-Presentation-of-the-UrbanLogement-.html) [stav k 3.12.2008] Výbor regionů (http://www.cor.europa.eu) [stav k 30.11.2008] Výbor regionů: Akční plány s asociacemi (http://www.cor.europa.eu/pages/EventTemplate.aspx?view=folder &id=1bc1444b-9a12-4411-a559-aea8aaf1a3a1&sm=1bc1444b-9a 12-4411-a559-aea8aaf1a3a1) [stav k 6.12.2008]
96
Výbor regionů: Open Days (http://www.cor.europa.eu/pages/EventTemplate.aspx?view=folder &id=2e6fa5d6-9f78-4abd-bb3a-04bf67e4813f&sm=2e6fa5d6-9f784abd-bb3a-04bf67e4813f) [stav k 6.12.2008] Výbor regionů: Prezentace (http://www.cor.europa.eu/pages/PresentationTemplate.aspx?view= folder&id=be53bd69-0089-465e-a173-fc34a8562341&sm=be53bd6 9-0089-465e-a173-fc34a8562341) [stav k 6.12.2008] Výbor regionů: Strukturovaný dialog (http://www.cor.europa.eu/pages/EventTemplate.aspx?view=folder &id=5a4dfdc4-f1c2-4f62-8f90-d46febc9f61b&sm=5a4dfdc4-f1c24f62-8f90-d46febc9f61b) [stav k 6.12.2008]
8.4 Další zdroje Dotazníkové šetření mezi členskými městy EUROCITIES provedené v říjnu až listopadu 2008
Dotazníkové šetření mezi poslanci Evropského parlamentu provedené v říjnu až listopadu 2008
Dotazníkové
šetření
mezi
pracovníky
Evropské
komise
provedené
v listopadu 2008
Rozhovor s Henkem Wolfertem, Předsedou pracovní skupiny EUROCITES „Noise in the City“, ze dne 27. a 28.9.2007
97
