EU aktuálně (2013 a starší)

EU aktuálně (2013 a starší)

Eurobarometr – podzim 2013: důvěra v hospodářské oživení roste

Podle výsledků nejnovějšího průzkumu Eurobarometr zveřejněných 20.prosince2013 začínají mít Evropané na hospodářskou situaci v Evropě mírně optimističtější pohled. Více než polovina Evropanů (51 %) v průzkumu uvedla, že se na budoucnost EU dívá optimisticky. Ještě letos na jaře to bylo přitom jen 49 %. Celkem 43 % občanů (o jeden procentní bod více než na jaře 2013) soudí, že EU jde na cestě z krize správným směrem a zaujímá správný postoj k řešení nových globálních problémů. Roste také optimismus: počet Evropanů, podle nichž dopad krize na zaměstnanost již dosáhl vrcholu, se zvýšil o 4 procentní body (z 36 na 40 %). Za největší problémy na úrovni EU považují Evropané ekonomickou situaci obecně (45 %, –3 procentní body), nezaměstnanost (–36 %, –2 procentní body) a stav veřejných financí členských států (26 %, –4 procentní body). Nyní, kdy Irsko opouští záchranný program, průzkumy ukazují, že Irové v současnosti hospodářskou situaci své země vnímají mnohem pozitivněji než dříve. Počet Irů, kteří očekávají, že se hospodářská situace země během nadcházejícího roku zlepší, se zvýšil o 12 procentních bodů a počet Irů, kteří hodnotí stav národního hospodářství jako dobrý, se zvýšil o 11 procentních bodů. Podpora hospodářské a měnové unie se společnou měnou eurem zůstala od jara téměř nezměněna. Podporuje ji více než polovina Evropanů (52 %, +1 procentní bod). Ve 21 členských státech se pro euro vyslovila absolutní většina respondentů. Největší podpoře se euro těší v Lucembursku (79 %), Slovinsku (78 %), na Slovensku (78 %), v Estonsku (76 %) a Finsku (75 %). Průzkum z podzimu 2013 proběhl formou osobních rozhovorů s respondenty v období mezi 2. a 17. listopadem 2013. Ve 28 členských státech a pěti kandidátských zemích (Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Turecko a Srbsko) bylo dotázáno celkem 32 409 osob. Více informací: Eurobarometr – podzim 2013

Cena Natura 2000 staví do centra pozornosti biodiverzitu v Evropě

Evropská komise zavádí cenu Natura 2000. Bude udělována za vynikající počiny v ochraně přírody v Evropě. Šanci na úspěch mají všichni, kteří se podílejí na činnostech souvisejících se sítí Natura 2000. Natura 2000 je síť chráněných, z hlediska biologické rozmanitosti vysoce cenných oblastí, která zaujímají přibližně 20 % území EU. V rámci této sítě bohaté na faunu a flóru jsou chráněny například horské bučiny v České republice, želvy žijící v mokřadních porostech Polska nebo delfíni při španělském pobřeží. Kromě ochrany přírody je síť Natura 2000 přínosem také v mnoha společenských a hospodářských ohledech. Lidé v Evropě přikládají velký význam ochraně přírody, avšak o existenci sítě Natura 2000 ví jen málo z nich. Nedávný průzkum Eurobarometr ukázal, že 90 % Evropanů vnímá úbytek přírodních stanovišť a ohrožení či vymírání některých

Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

1

rostlinných a živočišných druhů jako vážný problém. Většina občanů (mezi 83 a 99 % v závislosti na členském státu) se domnívá, že ochrana přírody významně pomáhá předcházet ničení cenných suchozemských a mořských lokalit. Jen 27 % respondentů však někdy slyšelo o síti Natura 2000. Zavedení nové ceny Natura 2000 by mělo tento nedostatek veřejného povědomí napravit. Každoroční udílení této ceny bude totiž příležitostí pro prezentování rozličných lokalit v rámci sítě a pro uznání vynikajících výsledků v celé řadě činností. Každý rok se bude udělovat pět cen v různých oblastech. Posuzovat se budou komunikace s veřejností, ochranářská opatření, přínosy pro hospodářství a společnost, dosahování konsenzu mezi různými zájmy nebo názory a také navazování kontaktů a přeshraniční spolupráce. Do soutěže o cenu se může přihlásit kterýkoli subjekt ( veřejný či místní orgán, firmu, nevládní organizaci, vlastníka půdy, vzdělávací instituci nebo jednotlivce), který je přímo zapojen do sítě Natura 2000. Přihlášku lze podat do 18. února 2014. Bližší informace jsou uvedeny na internetové stránce věnované ceně Natura 2000. Vítězové prvního ročníku budou vyhlášeni v květnu 2014 a cena za jejich úspěchy jim bude slavnostně předána v Bruselu za účasti významných osobností. Více informací: Natura 2000 Směrnice o ochraně přírodních stanovišť Generální ředitelství pro životní prostředí Internetové stránky evropského komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika

Komise předložila návrhy týkající se klonování zvířat a nových potravin

Evropská komise 18.prosince přijala tři návrhy právních předpisů týkající se klonování zvířat a nových potravin, které v této oblasti zajistí právní jistotu. Dva návrhy se týkají zákazu technologie klonování pro hospodářská zvířata chovaná v EU a dovoz těchto klonovaných zvířat. Bude zakázán rovněž prodej potravin vyrobených z klonovaných zvířat. Záměrem těchto návrhů je zabývat se dobrými životními podmínkami zvířat a jinými etickými otázkami spojenými s použitím uvedené technologie. Návrh legislativy o nových potravinách je revizí stávajícího nařízení s cílem zlepšit dostupnost nových a inovativních potravin na trhu EU a současně udržet vysokou úroveň ochrany spotřebitele. V prvním návrhu směrnice se počítá s dočasným zákazem používání technologie klonování na hospodářských zvířatech a také se zákazem uvádění živých klonovaných zvířat a klonovaných embryí na trh. Druhý návrh směrnice zajišťuje, aby nebyly na trh EU uváděny potraviny, jako je maso nebo mléko, z klonovaných zvířat. Klonování však nebude zakázáno pro účely výzkumu, zachování vzácných chovů a ohrožených druhů nebo při využití zvířat pro výrobu farmaceutických produktů a zdravotnických prostředků, kdy lze použití této technologie ospravedlnit. Jako nové potraviny se obecně označují potraviny, které nebyly do května 1997, tj. před vstupem stávajícího nařízení v platnost, v EU konzumovány ve významné míře. Dále se to týká i potravin vyráběných za použití nových technik a technologií – např. nanomateriálů. Uvedený návrh upravuje také ochranu inovací. Podle nového systému potravinářský podnik, který v případě inovace založené na novém vědeckém vývoji podá žádost, získá povolení prodávat potravinu po dobu 5 let, teprve pak ji budou moci vyrábět i ostatní. Evropský úřad pro bezpečnost potravin - EFSA provedl v roce 2008 vědecké posouzení rizika a dospěl k závěru, že z hlediska bezpečnosti potravin nebyl mezi masem a mlékem klonovaných zvířat a jejich potomstva a masem a mlékem zvířat chovaných tradičně zjištěn žádný rozdíl. Toto stanovisko bylo potvrzeno v letech 2009, 2010 a 2012. Vědci využívají klonování v rámci některých výzkumů. Reprodukční materiál (spermie a embrya) ani potraviny (maso, mléko) těchto klonů nejsou uváděny na trh. Více informací: Klonování a nové potraviny Evropský úřad pro bezpečnost potravin - EFSA Zpráva o evropském postoji ke klonování ( shrnutí zprávy - stručně )

V roce 2014 je v programu Erasmus+ k dispozici 1,8 miliardy eur

Organizace, které se v roce 2014 budou ucházet o finanční prostředky z nového programu Evropské unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport Erasmus+, se mohou od 12. prosince 2013 zahájit přípravu svých žádostí. Podrobné informace k podávání žádostí naleznou v “Průvodci programem Erasmus+”, který právě vyšel. Program mohou využívat


2

organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže nebo sportu. Žádosti o financování lze podávat od konce ledna. Jednotlivci se přímo o granty ucházet nemohou. Je třeba, aby se obrátili na svou univerzitu či jinou příslušnou organizaci, která danou žádost podá. Uvedených 1,8 miliardy eur bude v roce 2014 rozděleno do těchto oblastí: • Podpora mobility studentů, stážistů, učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, mladých lidi na výměnách mládeže, vedoucích mládeže a dobrovolníků. Lhůta pro podání žádosti u projektů mobility vzdělávání je 17. března 2014. • Vytvoření nebo rozvoj partnerství mezi vzdělávacími institucemi či mládežnickými organizacemi a zaměstnavateli. Lhůta pro podání žádostí je duben 2014. • Podpora dialogu a získávání poznatků nutných k reformě systémů vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží. Konsorcia, koordinující organizace a skupiny mohou jménem určitého počtu organizací podat pouze jednu žádost. Poprvé budou financovány univerzity či instituty odborné přípravy a tzv.nová inovativní partnerství. Jedná se o tzv. znalostní aliance a aliance odvětvových dovedností, které budou zajišťovat součinnost mezi oblastí vzdělávání a pracovním trhem. Vysokoškolské instituce, poskytovatelé odborné přípravy a podniky by měly přispívat k propagaci inovací a podnikání a rozvíjet nové studijní programy řešící nedostatek kvalifikací požadovaných na trhu práce. Ve sportu je kladen důraz na nadnárodní projekty, které mají podporovat sport na základní úrovni, potírat negativní jevy (manipulaci s výsledky zápasů, doping, násilí a rasismus) a prosazovat řádnou správu, rovné příležitosti pro muže a ženy, sociální začleňování a možnosti fyzické aktivity pro všechny. Průvodce programem Erasmus + podrobně přibližuje cíle, priority a možnosti financování jednotlivých akcí. Obsahuje technické údaje k žádostem o grant a výběrovým řízením a rovněž i finanční a správní ustanovení, která se týkají samotného udělování grantu. Erasmus + zahrnuje všechny současné unijní systémy financování v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Konkrétně jde o program celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), Mládež v akci a pět programů mezinárodní spolupráce (Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a program pro spolupráci s průmyslovými zeměmi). Nově také zavádí podporu sportu. Integrovaný program žadatelům zpřehlední jednotlivé možnosti financování. Rozpočet pro období 2014–2020 ve výši 14,7 miliardy EUR zohledňuje budoucí odhady inflace a je oproti současným hodnotám o 40 % vyšší. Další prostředky mají být vyčleněny na mobilitu v rámci vysokoškolského vzdělávání a budování kapacit, které bude zahrnovat i země mimo EU. Tato jednání budou završena v roce 2014. Více: Program Erasmus+ Průvodce programem Erasmus+ (PDF) Erasmus+ na Facebooku Erasmus+ na Twitteru Komisařka Androulla Vassiliou (Twitter: @VassiliouEU )

Členské státy vrátí Evropské komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku

Evropská komise, v rámci tzv. schválení účetní závěrky, vyzvala 12. prosince členské státy, aby vrátily celkem 335 milionů EUR neoprávněně vynaložených z finančních prostředků na provádění zemědělské politiky EU. Mezi těmito státy je i naše Česká republika. Vzhledem k tomu, že některé z těchto částek již byly od členských států získány zpět, čistý finanční dopad tohoto rozhodnutí představuje přibližně 304 milionů EUR. Tyto peníze se vracejí do rozpočtu Evropské unie, protože nebyla dodržena pravidla EU či nebyly u zemědělských výdajů použity náležité kontrolní postupy. Úkolem Komise je zajistit, aby členské státy tyto finanční prostředky vynakládaly řádně. Členské státy odpovídají za vyplácení a kontrolu výdajů v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Podle tohoto rozhodnutí vrátí poskytnuté finanční prostředky kromě naší země i dalších 14 členských států: Rakousko, Belgie, Německo, Španělsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Lotyšsko, Nizozemsko, Rumunsko a Švédsko. Nejvýznamnějšími jednotlivými opravami jsou: • 141,8 milionu EUR (finanční dopad: 141,5 milionu EUR) účtovaných Francii za nedostatky související s podmíněností, • 78,8 milionu EUR (finanční dopad: 66,6 milionu EUR) účtovaných Řecku za nedostatky související s přiznáním nároků, • 24,3 milionu EUR (finanční dopad: 24,1 milionu EUR) účtovaných Nizozemsku za nedostatky ve fungování systému evidence půdy, kontrolách namístě a výpočtu plateb a sankcí, • 22,2 milionu EUR (finanční dopad: 21,0 milionu EUR) účtovaných Řecku za nedostatky související s podmíněností,


3

•

17,7 milionu EUR (finanční dopad: 10,9 milionu EUR) účtovaných Francii za nedostatky týkající se uznávání organizací producentů ovoce a zeleniny. Česká republika bude vracet 120 tisíc eur kvůli správním chybám zjištěným během účetní závěrky za rok 2012. Na druhé straně, na základě rozsudku Tribunálu ve věci dřívějšího rozhodnutí Komise bude Portugalsku vyplacena náhrada ve výši 0,5 milionu EUR. Více: „Managing the agriculture budget wisely“ (Odpovědné hospodaření se zemědělským rozpočtem) Systém schválení ročních účetních závěrek (PDF)

Program Kreativní Evropa - 170 milionů eur na rok 2014

Kulturní a tvůrčí organizace, které se v roce 2014 chtějí ucházet o financování prostřednictvím nového programu Evropské unie pro odvětví kultury a tvorby nazvaného Kreativní Evropa, mohou od 11.prosince připravovat své žádosti o grant. Pokyny k novému programu Kreativní Evropa mají zájemcům o grant pomoci s vypracováním přihlášky. Současně obsahují i řadu informací o procesu financování. Pro rok 2014 je v programu k dispozici téměř 170 milionů eur. O granty se nemohou ucházet jednotlivci přímo. Musí se obrátit na příslušné organizace, tj. například na kulturní sdružení, festivaly, divadla a filmové distributory nebo na kontaktní místo programu Kreativní Evropa ve své zemi. Celkový rozpočet programu Kreativní Evropa na příštích sedm let bude činit 1,46 miliardy eur, což je o 9 % více než v současnosti. Program bude podporovat umělce, odborníky v oboru kultury a kulturní organizace zabývající se scénickým nebo výtvarným uměním, vydavatelskou činností, filmem, televizní tvorbou, hudbou, interdisciplinárními druhy umění, kulturním dědictvím a odvětvím videoher. Umožní jim působit v jiných zemích a rozvíjet dovednosti potřebné v digitální éře. Zviditelněním evropských kulturních děl v jiných zemích tento program podpoří také kulturní a jazykovou rozmanitost. Program Kreativní Evropa bude vedle podprogramů Kultura a MEDIA zahrnovat také víceoborovou složku, podporující spolupráci na příslušných politikách, průřezová opatření i novou facilitu finanční záruky, která malým a středním podnikům v kulturním či kreativním odvětví umožní přístup k bankovním půjčkám ve výši až 750 milionů eur. Tato facilita bude zprovozněna v roce 2016. • 250 000 umělců a profesionálů v odvětví kultury, respektive jejich díla, obdrželo finanční podporu určenou na oslovení nového publika v zahraničí, • přes 800 evropských filmů obdrželo distribuční podporu, díky které je zhlédne publikum v celé Evropě a ve světě, • alespoň 2 000 evropských kin využilo podpory poskytnuté síti evropských kin, která tak budou moci promítat alespoň 50 % evropských filmů, • se dostalo podpory překladu více než 4 500 knih a jiných literárních děl - čtenáři je tak budou mít ve svém mateřském jazyce, • tisíce kulturních a audiovizuálních organizací a odborníků v oblasti kultury měly možnost využít školení, která jim pomohou získat nové dovednosti a posílí jejich schopnost pracovat na mezinárodní úrovni. Program Kreativní Evropa podporuje také evropská hlavní města kultury, označení „Evropské dědictví“, Dny evropského dědictví i pět ocenění v kulturní a audiovizuální oblasti. Z rozpočtu tohoto nového programu, který nahrazuje programy MEDIA, MEDIA Mundus a Kultura, bude 56 % vyčleněno na podporu kinematografie a audiovizuálního odvětví a 31 % na kulturu. Evropské kulturní a tvůrčí odvětví generuje až 4,5 % evropského HDP a zaměstnává v EU zhruba 3,8 % pracovníků (8,5 milionu lidí). Více: Creative Europe Programme Evropská komise – Creative Europe Komisařka Androully Vassiliou (Twitter: @VassiliouEU )

Horizont 2020 - během prvních dvou let na inovace a výzkum až 15 miliard eur

Evropská komise 11.prosince 2013 poprvé vyzvala k podávání návrhů na projekty, které mohou získat finanční prostředky z programu EU na podporu výzkumu a inovací s názvem Horizont 2020. Na program je vyčleněno celkem 80 miliard eur. Během prvních dvou let jeho fungování pak bude dáno k dispozici přes 15 miliard eur. Cílem je stimulovat znalostní hospodářství EU a nalézt nová řešení v oblastech, které mohou mít velký význam pro každodenní život občanů. V období 2014 a 2015 budou ve středu zájmu zejména tyto oblasti: personalizace zdravotní péče, bezpečnost počítačových systémů a inteligentní města.


4

Komise poprvé uvedla priority pro financování na období dvou let. Umožnila tak výzkumným pracovníkům a podnikům získat větší jistotu ohledně směřování politiky EU v oblasti výzkumu. Od 11.12.2013 je tak možné se přihlásit ve většině výzev k podávání návrhů, které budou financovány z rozpočtu programu na rok 2014. Další příležitosti budou následovat v průběhu roku. Jen na rok 2014 je vyhrazeno kolem 7,8 miliard eur, přičemž finančními prioritami jsou tři základní pilíře programu Horizont 2020: • Vynikající věda - na podporu špičkových vědeckých pracovníků jsou vyhrazeny přibližně 3 miliardy eur, včetně 1,7 miliard na granty z Evropské rady pro výzkum. V rámci programu Marie Skłodowska-Curie bude na stipendia pro mladé výzkumné pracovníky k dispozici 800 milionů eur. • Vedoucí postavení v průmyslu - na podporu vedoucího postavení Evropy zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologie, pokročilé výroby, robotiky, biotechnologie a výzkumu vesmíru, je vyhrazeno 1,8 miliard eur. • Společenské výzvy - na inovativní projekty řešící některé ze sedmi společenských výzev uvedených v programu Horizont 2020 je vyhrazeno 2,8 miliard eur. Jedná se především o tyto oblasti: zdraví, zemědělství, námořní výzkum, biohospodářství, energetika, doprava, opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a surovin, bezpečnost. Horizont 2020 je doposud největším rámcovým programem EU na podporu výzkumu a inovací – poběží 7 let a disponuje rozpočtem ve výši téměř 80 miliard eur. Většina prostředků EU na výzkum se přiděluje na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů. Společné výzkumné středisko Evropské komise, Evropský inovační a technologický institut a výzkum podléhající Smlouvě o Euratomu - rovněž půjde o financování prostřednictvím tohoto programu. Zároveň budou vyhlašovány individuání výzvy k podávání návrhů v rámci specifických partnerství s konkrétním odvětvím či s členskými státy. Celkový rozpočet EU na výzkum v roce 2014, včetně individuálních výzev a administrativních nákladů, se bude pohybovat ve výši 9,3 miliard eur a v roce 2015 vzroste na 9,9 miliard eur. Konečná částka na rok 2015 bude známa po přijetí rozpočtu na rok 2015. Na období 2014–2015 je také vyčleněno 500 milionů eur pro inovativní malé a střední podniky. Očekává se, že mnoho projektů bude obsahovat genderové aspekty. Finanční prostředky budou věnovány i na stimulaci diskuse o úloze vědy v dnešní společnosti. Jsou zavedena i nová pravidla týkající se výsledků projektů realizovaných v rámci Horizontu 2020. Jde o tzv. otevřený přístup k informacím, které by měly být veřejnosti dostupné zdarma. Více: Horizont 2020 / Nový program EU na podporu výzkumu a inovací Program Horizont 2020 Evropská rada pro výzkum Společné výzkumné středisko - JRC Evropský inovační a technologický institut - EIT Smlouva o Euratomu

Začleňování Romů upravuje EU právním aktem

Všechny členské státy Evropské unie se 9.prosince 2013 zavázaly, že se budou řídit souborem doporučení, který Komise navrhla v souvislosti s úsilím o zlepšení hospodářské a sociální integrace romských komunit. Rada ministrů doporučení přijala za necelých šest měsíců poté, co Komise návrh předložila. Jde o vůbec první právní nástroj na úrovni EU pro začleňování Romů. Přijetím doporučení se členské státy zavázaly, že budou podnikat konkrétní opatření k tomu, aby se zmenšily rozdíly, která Romy dělí od ostatních obyvatel. Přijaté doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech obsahuje konkrétní pokyny, které mají členským státům pomoci zintenzivnit a urychlit jejich snažení. Členským státům doporučuje podnikat konkrétní opatření k tomu, aby se uzavřela propast, která Romy odděluje od ostatních obyvatel. V dokumentu jsou stanoveny podmínky pro účinné začleňování Romů v členských státech. Jde tedy o upevnění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, na kterém se všechny členské státy dohodly již v roce 2011. Doporučení se opírá o zprávy Komise z posledních let o situaci Romů. Zaměřuje se na čtyři oblasti, v nichž se vedoucí představitelé zemí EU vyslovili pro plnění společných cílů spadajících do rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů – jedná se o vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péči a bydlení. V zájmu realizace cílených opatření vyzývá doporučení členské státy, aby přidělily na začleňování Romů konkrétní finanční prostředky pocházející nejen z EU, ale i z vnitrostátních zdrojů a od třetích stran. Členským státům poskytuje i obecnější vodítka k tomu, jak při začleňování Romů postupovat, například zajistit, aby byla opatření vždy přizpůsobena místním okolnostem, prosazovat antidiskriminační pravidla, ochranu romských dětí a žen, investovat do sociální oblasti a věnovat se řešení chudoby. Doporučení není právně závazné, ale od členských států se očekává, že zavedou konkrétní opatření k zlepšení životních podmínek Romů. Přestože Evropský parlament nemusí o této věci oficiálně hlasovat, i on doporučení Rady podpořil při hlasování Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) dne 5. prosince. Výbor potvrdil návrh usnesení o pokroku při provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, ve kterém se zdůrazňuje úloha místních a


5

regionálních orgánů při rozvoji a provádění politik týkajících se Romů, a rovněž důležitost toho, aby se na začleňování Romů přidělovaly odpovídající finanční prostředky. Předpokládá se, že Evropský parlament schválí usnesení na svém plenárním zasedání počátkem roku 2014. Komise bude vývoj průběžně hodnotit ve svých zprávách o pokroku v integraci Romů, které zveřejňuje každoročně na jaře. V rámci procesu “Evropský semestr” pro koordinaci hospodářských politik vydala Rada v květnu 2013, na základě návrhu Komise, samostatná doporučení k romské otázce pěti členským státům (Bulharsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku). V doporučeních byly uvedené členské státy vyzvány, aby uvedly své strategie pro integraci Romů do praxe a zařadily konkrétní opatření týkající se Romů do své širší politické agendy. Roční cyklus Evropského semestru zajišťuje pevné a trvalé zakotvení integrace Romů v programu EU. Důležitým finančním nástrojem na podporu integrace Romů nadále budou strukturální fondy EU, zejména Evropský sociální fond. Pro nadcházející finanční období navrhla Komise, aby se integrace okrajových společenství, tedy například i Romů, stala samostatnou investiční prioritou. S tím souvisí i návrh na stanovení podmínek pro poskytnutí podpory z EU k zajištění toho, že tato podpora bude nedílnou součástí ucelené strategie k integraci Romů. Aby byly zajištěny náležité finanční prostředky, mají členské státy povinnost vyčlenit přinejmenším 20 % svého přídělu z Evropského sociálního fondu právě na sociální začleňování. Členské státy mohou své sociálně-integrační projekty financovat ze strukturálních fondů EU, včetně projektů na lepší začlenění Romů v oblastech vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdravotnictví. V období 2007–2013 bylo na projekty sociálního začleňování k dispozici zhruba 26,5 miliardy eur. Za správu těchto prostředků jsou odpovědné členské státy, a to včetně výběru konkrétních projektů. Více: Návrh doporučení předložený Radě (PDF) Zpráva o pokroku – vydaná Komisí v r. 2013 (PDF) Evropská komise – Romové Evropa 2020 – Evropský semestr Doporučení Evropského semestru k romské otázce Internetové stránky místopředsedkyně Komise a komisařky EU pro spravedlnost Viviane Redingové Místopředsedkyně Komise Redingová na Twitteru: @VivianeRedingEU Generální ředitelství EU pro spravedlnost na Twitteru @EU_Justice

Rada přijala obecný přístup k navracení kulturních statků i závěry o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání

Ve dnech 25. a 26. listopadu 2013 jednala Rada o oblasti vzdělávání, mládeže, kultury a sportu a přijala obecný přístup k návrhu směrnice o navracení neoprávněně vyvezených kulturních statků z území členského státu. Tento návrh, který je revizí směrnice 93/7/EHS, zavádí několik důležitých změn: • rozšiřuje se oblast působnosti: k navrácení bude způsobilý jakýkoli kulturní statek, na nějž se bude vztahovat definice národního kulturního pokladu; • prodlužují se lhůty pro zahájení řízení o navrácení; • pro účely odškodnění je vlastník uměleckého díla povinen prokázat, že při nabytí vynaložil nezbytnou péči; • zlepšuje se správní spolupráce a výměna informací mezi orgány členských států. Na základě tohoto obecného přístupu bude moci nadcházející řecké předsednictví zahájit neformální jednání s Evropským parlamentem. Cílem je přijmout návrh do konce funkčního období Evropského parlamentu. Ministři školství ze zemí EU přijali závěry o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání. Vyzývá se v nich ke komplexním strategickým přístupům k internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání. Tento přístup by se měl vztahovat na tři hlavní oblasti: • mobilitu studentů a pracovníků; • internacionalizaci vzdělávacích programů a digitálního vzdělávání; • strategickou spolupráci, partnerství a budování kapacit. Hlavním účelem internacionalizace a modernizace je zvýšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání v Evropě a lépe připravit studující na život v globálním světě a práci v globálním hospodářství. Na systémy vysokoškolského vzdělávání mohou mít důležitý dopad nové nástroje digitálního vzdělávání - otevřené online vzdělávací zdroje Rada přijala závěry o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy. Cílem závěrů je řešit problematiku sociálního vyloučení těchto mladých lidí systematičtějším způsobem a zajistit opatření v oblasti prevence, vzdělávání, odborné přípravy a neformálního učení, přechodu z procesu vzdělávání do zaměstnání a v oblasti zaměstnanosti jako takové.


6

Více: Návrh směrnice o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (PDF) Závěry Rady o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání (PDF) Otevřené vzdělávací zdroje a digitální vzdělávání (PDF) Závěry Rady o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy (PDF)

Infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství

Evropská komise by ráda znala názory lidí na směrnici, na jejímž základě byla zřízena „Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství“. Jde o celoevropskou iniciativu - INSPIRE, jejímž úkolem je pomáhat státní správě, občanům a podnikům sdílet zeměpisné, sociální a ekonomické údaje a údaje o životním prostředí. Cílem konzultace je shromáždit poznatky o zkušenostech jednotlivých uživatelů, jakož i těch, kdo tyto soubory prostorových dat vytvářejí pro orgány veřejné správy, soukromý sektor, akademickou obec nebo pro osobní potřebu, aby tak pomohli zlepšit poskytování informací pro politiky a činnosti, které mají dopad na životní prostředí. Do diskuse se mohou zapojit všichni, kdo mají zájem. Obzvlášť vítáni jsou respondenti se zkušenostmi s touto iniciativou. Rovněž jsou vítány názory na služby poskytované Evropským geoportálem a jinými internetovými portály s přístupem k zeměpisným informacím. Respondenti by měli vyjádřit svůj názor na význam programu INSPIRE, užitečnost jeho činností, efektivnost vynaložených nákladů a provádění. Evropská komise by rovněž ráda zjistila, zda se setkali s pozitivními či negativními účinky INSPIRE v oblasti politiky životního prostředí i ve vztahu k dalším politikám, jako je elektronická veřejná správa - eGovernment. Konzultace je vedena ve všech úředních jazycích EU. Více: Internetová konzultace INSPIRE: Evropský geoportál Regulatory Fitness and Performance - REFIT

Komise aktualizuje černou listinu leteckých společností

Evropská komise provedla 22. aktualizaci seznamu EU pro leteckou bezpečnost, na němž figurují letecké společnosti, které v rámci Evropské unie nesmějí provozovat leteckou dopravu nebo jejichž provoz je omezen. Na seznam byly nově zařazeny všechny nepálské letecké společnosti. Komise tak rozhodla na základě bezpečnostních informací z různých zdrojů a v návaznosti na slyšení za účasti jak nepálských úřadů pro letectví, tak řady tamních leteckých dopravců. Novým seznamem se nahrazuje předchozí seznam z července 2013. Konzultace také proběhly s úřady pro civilní letectví v Libyi. Výbor EU pro leteckou bezpečnost zaznamenal jisté zlepšení, avšak s libyjskými úřady se shodl na tom, že je nadále nezbytné zachovat dobrovolné omezení spočívající v zákazu letů do EU, které je od libyjské revoluce uplatňováno na všechny letecké společnosti licencované v Libyi. Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost budou nadále bedlivě sledovat toto omezení v praxi. Další technická aktualizace seznamu byla nutná také kvůli tomu, že některé společnosti přestaly existovat a některé naopak vznikly ve státech, pro které platí zákaz ze strany EU, konkrétně v Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Indonésii a Mosambiku. Rozhodnutí Komise je založeno na jednomyslném stanovisku Výboru EU pro leteckou bezpečnost, který zasedal ve dnech 19. až 21. listopadu 2013. Členy výboru jsou odborníci na bezpečnost letectví z Komise, z každého z 28 členských států Unie a z Norska, Islandu, Švýcarska a z Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). K rozhodnutí Komise vydal kladné stanovisko také Evropský parlament a Rada ministrů. Více: Seznam aerolinií, které mají zakázaný provoz v rámci Evropské unie

Komise navrhuje normy pro zlepšení kvality stáží Evropská komise 4.prosince navrhla pokyny, která mají stážistům umožnit získat cenné pracovní zkušenosti za bezpečných a spravedlivých podmínek a zvýšit tak jejich šance na získání dobrého zaměstnání. Návrh doporučení Rady o rámci kvality stáží vyzve členské státy k tomu, aby zajistily soulad vnitrostátních právních předpisů či praxe se zásadami uvedenými v navržených pokynech, eventuelně své právní předpisy upravily. Stáže jsou zásadním prvkem


7

záruky pro mladé lidi navržené v prosinci 2012 Evropským parlamentem a přijaté v dubnu 2013 Radou ministrů EU. Podle nedávného průzkumu Eurobarometr v současné době nesplňuje normy, pokud jde o pracovní podmínky nebo vzdělávací obsah, celá jedna třetina stáží. Zaměstnavatelé v těchto případech nasazují stážisty na méně kvalifikovaná pracovní místa. Pokyny by zvýšily transparentnost podmínek stáží. Stáže by například musely být založeny na písemné dohodě o stáži. Dohoda by měla upravovat vzdělávací obsah - vzdělávací cíle, dohled a také pracovní podmínky - omezené trvání, pracovní doba, jasné vymezení zda budou stážisté placeni nebo jinak odměňováni a zda budou mít nárok na sociální pojištění). Poskytovatelé stáží budou vyzváni, aby v oznámení o náboru uvedli, zda bude stáž placená. Stanovením společných norem kvality stáží by podpořilo provádění systémů záruk pro mladé lidi v členských státech. Podpořilo by také větší počet nadnárodních stáží a pomohlo by rozšířit portál EURES na stáže, tak jak již požadovala Evropská rada ve svých závěrech z června 2012. Navrhovaný rámec neupravuje stáže, které jsou součástí univerzitního vzdělání nebo jsou povinné k výkonu určitého povolání. Rámec kvality stáží je jednou z iniciativ oznámených v rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí z prosince 2012. Cílem záruky pro mladé lidi je zajistit, aby všichni mladí lidé do 25 let obdrželi do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže. Záruka pro mladé lidi je jednou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších strukturálních reforem, které musí členské státy zavést pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a zlepšení přechodu ze školy do zaměstnání. V průběhu dvou posledních desetiletí se stáže staly pro mladé lidi důležitou vstupní branou na trh práce. Přestože se stávají stále běžnější součástí trhu práce, je jejich rozšíření provázeno rovněž rostoucími obavami o vzdělávací obsah a pracovní podmínky. Nedávný průzkum Eurobarometr o kvalitě stáží ukazuje, že stáže jsou všeobecně rozšířené: přibližně polovina dotázaných (46 %) absolvovala stáž a velká část z nich absolvovala několik stáží. Průzkum rovněž poukazuje na to, že 35 % poskytovatelů stáží nenabízí písemnou dohodu o stáži a 23 % stážistů je po skončení stáže nabídnuto prodloužení, místo aby byli řádně přijati. Podle průzkumu pouze 9 % stáží probíhá v zahraničí. Více: EURES Záruka pro mladé lidi Závěry Evropské Rady z června 2012 k Růstu, investicím a práci Aktuality na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost Průzkum Eurobarometru „Zkušenosti se stážemi v EU“

Komise informovala o programu sledování financování terorismu a jmenné evidenci cestujících

Komise dne 27.11.2013 schválila zprávu hodnotící Program sledování financování terorismu (program TFTP) a zprávu o společném přezkumu dohody o jmenné evidenci cestujících uzavřené mezi EU a USA. Komise hodnotila význam finančních údajů získaných podle dohody mezi EU a USA o programu TFTP a způsob, jakým americké úřady využívají údaje ze jmenné evidence cestujících v boji se závažnou trestnou činností a terorismem. Komise také schválila sdělení o evropském systému pro sledování financování terorismu. Dospěla k závěru, že zřízení takového systému se v této fázi nepředpokládá. Komise ve zprávě o významu údajů získaných v rámci programu TFTP pro vyšetřování teroristických činů dospěla k závěru, že tento program přinesl důležité zpravodajské informace, které pomohly odhalit připravované teroristické útoky a vystopovat jejich pachatele. Informace získané v tomto programu byly v poslední době použity například při vyšetřování teroristického útoku při bostonském maratonu v dubnu 2013, hrozeb během olympijských her v Londýně či výcviku teroristů pocházejících z EU v Sýrii. Dohled nad prováděním dohody o TFTP se zintenzivní nejen v nadcházejících měsících, ale i v dlouhodobém horizontu. Další přezkum bude proveden již na jaře 2014. Údaje z programu TFTP nabízejí zásadní vhled do finančních podpůrných sítí teroristických organizací a pomáhají odhalovat nové cesty financování terorismu i osoby do něj zapojené v USA, EU a jinde. Pro členské státy EU a Europol jsou tyto informace užitečné, neboť poskytují cenná vodítka pro vyšetřování. Za poslední tři roky podaly členské státy a EU celkem 158 žádostí (podle článku 10), na jejichž základě získaly z programu TFTP 924 vodítek. Co se týče nedávných tvrzení o neoprávněném přístupu k údajům o finančních transakcích v rozporu s dohodou o TFTP, vláda USA písemně potvrdila, že dohodu neporušila a nadále ji bude dodržovat v plném rozsahu. Stávající dohoda mezi EU a USA o předávání údajů o cestujících letících z EU do USA vstoupila v platnost dne 1. července 2012. Na základě přezkumu provedeného odborníky z EU a USA dospěla Komise k závěru, že americké úřady provádějí dohodu v souladu s normami a podmínkami, které obsahuje. Dohoda je účinným nástrojem pro boj proti závažné nadnárodní trestné činnosti a terorismu, který jasně vymezuje, za jakým účelem mohou být údaje ze jmenné evidence cestujících používány, a obsahuje přísné záruky na jejich ochranu. Předávání údajů agenturám uvnitř USA a třetím zemím také probíhá podle dohody. Další společný přezkum by se měl uskutečnit v první polovině roku 2015. Více:


8

Mid-term report on the Terrorist Finance Tracking Programme - TFTP Joint review of the U.S. Passenger Name Record (PNR) Agreement Communication on a European TFTS (Terrorist Finance Tracking System)

Unijní rozpočet slouží jako nástroj pro investice v EU

Z finanční zprávy za rok 2012, kterou 26.11.2013 zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že 94 % z celkového rozpočtu EU na rok 2012 ve výši 135,6 miliardy EUR bylo věnováno různým příjemcům v Evropě, například výzkumným pracovníkům, studentům, malým a středním podnikům, městům a regionům a nevládním organizacím. V roce 2012 se v rozpočtu EU zvýšilo financování na podporu růstu, vytváření pracovních míst a investice do výzkumu a vzdělávání. Například: • Fond soudržnosti v loňském roce přispěl částkou 9,6 miliardy EUR k vybudování 1 274 km silnic a 950 km železnic. • •

V minulém roce bylo přijato 17 374 žádostí o financování výzkumu v EU a prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum bylo rozděleno 7,8 miliardy EUR. Celkem 1,2 miliardy EUR se investovalo do celoživotního učení.

Ze zprávy také vyplývá, že Unie pomohla více než 122 milionům osob ve více než 90 zemích za hranicemi EU, a stále tak ve světě zaujímá vedoucí postavení v oblasti humanitární pomoci. Podíl správních výdajů (platy, důchody, budovy atd.) se v roce 2012 nezměnil a dosahoval 6 % z celkového rozpočtu EU. V absolutním vyjádření bylo největším příjemcem finančních prostředků EU Polsko (15,7 miliardy EUR), následovalo Španělsko a Francie. Porovnáme-li však objem čerpaných prostředků EU s hrubým národním důchodem, pak největším příjemcem bylo Estonsko, dále Lotyšsko a Litva. Německo (následované Francií, Spojeným královstvím a Španělskem) zůstalo největším příjemcem finančních prostředků EU pro použití v oblastech, jako jsou výzkum a inovace, zatímco Polsko získalo nejvíce peněz v oblasti politiky soudržnosti. Největším příjemcem prostředků v oblasti zemědělství byla Francie, za kterou následovaly Německo, Španělsko a Itálie. Nizozemsku připadlo nejvíce prostředků určených na prostor svobody, bezpečnosti a práva. Itálie a Belgie získaly nejvyšší financování v rámci oddílu rozpočtu EU zaměřeného na občanství. Ve zprávě se tradičně uvádějí informace o provozním rozpočtovém saldu, tj. o rozdílu mezi příspěvky členských států do rozpočtu EU a výší finančních prostředků, které tyto státy od EU získaly. Tento výpočet přitom neposkytuje úplný obraz o nákladech a přínosech členství v EU, protože nezohledňuje některé parametry, jako například finanční výhody, které pro členské státy vyplývají z vnitřního trhu či ze skutečnosti, že soukromým společnostem těchto států jsou udělovány zakázky v rámci projektů financovaných z prostředků EU v jiných zemích. Členské státy zasažené krizí - Řecko, Portugalsko a Španělsko - patřily v roce 2012 mezi největší čisté příjemce. Naopak Švédsko, Dánsko a Německo byly největšími čistými plátci. Největší ekonomiky přispívají do rozpočtu EU nejvíce. V roce 2012 se bohatství (vyjádřené ukazatelem HND) čistých plátců zvýšilo v průměru o 2,4 %. HND čistých příjemců se v důsledku ekonomické krize prakticky nezměnilo. Vzhledem k tomu, že rozpočet EU je založen na zásadě solidarity, došlo v některých případech k navýšení čistých příspěvků. Většina členských států zlepšila využití finančních prostředků, které jim byly přiděleny v oblasti politiky soudržnosti a na jiné investiční programy, a získala více peněz v oblasti zemědělství. Tyto faktory vysvětlují malé zvýšení příspěvků čistých plátců. Více: Finanční zpráva o rozpočtu EU za rok 2012

Sedm z deseti občanů EU vnímá pomoc rozvojovým zemím jako pomoc prospěšnou i pro sebe

Podle 66 % občanů EU by mělo odstraňování chudoby v rozvojových zemích zůstat jednou z hlavních priorit Evropské unie. Sedm z deseti lidí (69 %) věří, že pomoc těmto zemím je přínosná také pro EU a její občany. Toto jsou některé hlavní výsledky průzkumu Eurobarometr, který byl dne 26.11.2013 v Bruselu zveřejněn v rámci Evropských dnů rozvojové pomoci (26.–27. listopadu). Navzdory ekonomickým problémům jsou nyní občané EU ochotni platit více za potraviny a výrobky, které podporují rozvojové země (48 % dotázaných, což ve srovnání s rokem 2012 představuje zvýšení o čtyři procentní body). Zároveň si 83 % respondentů myslí, že je důležité pomáhat lidem v rozvojových zemích; 61 % z nich zastává názor, že by se pomoc měla zvýšit. Občané EU se domnívají, že by se budoucí rozvojová politika měla zaměřit na zaměstnanost (44 % dotazovaných), zdraví (33 %), hospodářský růst (31 %) a vzdělávání (30 %). Výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr nazvaného „Rozvojová pomoc EU a rozvojové cíle tisíciletí“ představil komisař Piebalgs v rámci Evropských dnů rozvojové pomoci. U této příležitosti se setkávají hlavy států a vlád z Afriky s


9

představiteli orgánů EU, ministry členských států EU, zástupci institucí OSN, občanské společnosti, akademické obce a soukromého sektoru. Diskuse se zaměřují na rozvojové cíle tisíciletí a na potřebu pevného evropského postoje k řešení globální chudoby a udržitelnému rozvoji po roce 2015. Z průzkumu vyplývá, že roste osobní angažovanost v rozvojové pomoci. 48 % Evropanů je ochotno platit více za potraviny a výrobky, které podporují rozvojové země – to je o čtyři procentní body více oproti roku 2012. Velký nárůst lze zaznamenat v některých zemích, které byly výrazně zasaženy hospodářskou krizí: Irsko (47 %, +12), Lotyšsko (27 %, +8) a Španělsko (+7). Rovněž je vysoká podpora rozvoje a pomoci. Celkem 83 % dotazovaných se domnívá, že pomáhat lidem v rozvojových zemích je důležité; v loňském roce tento názor zastávalo 85 % respondentů. Počet lidí, kteří jsou pro zvyšování pomoci ze strany EU, zůstává stejný (61 %). Problematika rozvojových zemí se nejvíce dotýká mladých lidí a ti jsou v této oblasti nejaktivnější. Právě mladí lidé se domnívají, že mohou jako jednotlivci přispět k řešení chudoby v rozvojových zemích. Ve věkové kategorii 15–24 let je o tom přesvědčeno 61 % dotazovaných; stejný názor zastává ve věkové kategorii 55 let a více jen 45 % respondentů. Celkem 53 % mladých lidí od 15 do 24 let je připraveno platit více za výrobky, pokud to pomůže rozvojovým zemím; ve věkové kategorii 55 let a více to platí jen pro 45 % dotázaných. Právě mladší respondenti se také domnívají, že by řešení chudoby v rozvojových zemích mělo být mezi hlavními prioritami EU a vlád jednotlivých členských států. Zatímco se většina respondentů (66 %) domnívá, že by potírání chudoby v rozvojových zemích mělo být jednou z hlavních priorit Evropské unie, jen 48 % z nich si myslí, že by to mělo patřit k prioritám vlády jejich vlastního státu. Jen malý počet respondentů (6 %) slyšel nebo četl o rozvojových cílech tisíciletí a byl s touto záležitostí obeznámen. Pokud jde o seznam rozvojových cílů tisíciletí, shledává většina Evropanů, že nejtěžší bude v nadcházejícím desetiletí odstranit chudobu, nastolit rovnost žen a mužů a zastavit šíření HIV/AIDS. Asi jeden respondent z deseti (12 %) správně odhaduje počet lidí na světě (půl až jedna miliarda lidí, kteří žijí z méně než 1 dolaru na den. Více: Zvláštní průzkum Eurobarometr, včetně přehledů informací o jednotlivých členských státech EU GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid Evropské dny rozvojové pomoci

Internetové hrozby: průzkum poukazuje na dopady počítačové kriminality

Uživatelé internetu v EU mají obavy o bezpečnost. Vyplývá to ze zveřejněného dne 22.11.2013 průzkumu Eurobarometr. Podle 76 % respondentů (více než v obdobném průzkumu v roce 2012) se v uplynulém roce zvýšila pravděpodobnost, že se člověk stane obětí kyberkriminality. Dvanáct procent uživatelů internetu již muselo čelit napadení své e-mailové schránky nebo účtu na sociálních médiích. Ačkoli 70 % uživatelů internetu v EU je si jisto, že internet umí používat k nákupům či obsluze svého bankovního účtu, přesto zhruba 50 % z nich tak skutečně činí. Tento rozdíl poukazuje na nepříznivý dopad počítačové kriminality na jednotný digitální trh –hlavní obavy v souvislosti s uvedenými způsoby využití internetu se totiž týkají zneužití osobních údajů (toto zmínilo 37 % dotázaných) a zabezpečení on-line plateb (35 %). Povzbudivé je zjištění, že oproti roku 2012 přibylo občanů EU, kteří se cítí být dobře informováni o rizicích kyberkriminality (44 % oproti 38 %). Zdá se však, že ne vždy z těchto informací vyvozují veškeré nezbytné důsledky. Například v průběhu minulého roku změnila svá internetová hesla necelá polovina uživatelů internetu (48 %, tj. mírné zlepšení oproti 45 % v roce 2012). Průzkumu byl prováděn od května do června letošního roku a zúčastnilo se ho více než 27 000 lidí ve všech členských státech. Z průzkumu Eurobarometr mimo jiné vyplývá, že: • 87 % respondentů na internetu neuvádí své osobní údaje (mírný pokles z 89 % v roce 2012); •

většina stále nemá pocit, že je dobře informována o rizicích počítačové trestné činnosti (52 % ve srovnání s 59 % v roce 2012);

•

7 % se stalo obětí podvodu v souvislosti s on-line použitím kreditní karty nebo bankovního účtu;

•

výrazně se zvýšil počet uživatelů, kteří pro přístup k internetu používají chytrý telefon (35 % oproti 24 % v loňském roce) nebo tablet (14 % oproti loňským 6 %). Evropská komise se snaží posílit odezvu EU na kyberkriminalitu a přispět k lepší ochraně občanů před tímto druhem trestné činnosti. Od ledna 2013 funguje Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě – EC3, které pracuje na společné reakci EU na tento typ kriminality. Hlavní prioritou tohoto centra je spolupráce s donucovacími orgány členských i dalších států a pomoc těmto orgánům. Komise a Evropská služba pro vnější činnost v únoru přijaly společnou Strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie. Mezi priority v této oblasti patří pomoc členským státům s identifikací a řešením nedostatků v jejich výbavě pro boj proti kyberkriminalitě, a rovněž podpora spolupráce mezi EC3, členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami.


10

V srpnu t.r. EU přijala nová pravidla posilující obranyschopnost Evropy vůči kybernetickým útokům, která mj. zavádějí trestní postih tzv. „botnets“, tj. sítí napadených počítačů, jejichž výkon je zneužíván k vedení kybernetických útoků. Zavedla i postih dalších prostředků, které používají pachatelé počítačové kriminality. Více: Průzkum Eurobarometru z roku 2013 o kybernetické bezpečnosti Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě - EC3 Plán počítačové bezpečnosti v EU má chránit otevřený internet a svobodu a příležitosti v on-line prostředí Proposed Directive on Network and Information Security – frequently asked questions Questions and Answers: Directive on attacks against information systems

Připravuje se reforma evropské politiky v oblasti propagace zemědělských a potravinářských produktů

Evropská komise 21.11.2013 předložila návrh reformy politiky zaměřené na propagaci evropských zemědělských a potravinářských produktů a informování o nich. Díky navýšenému rozpočtu a s podporou evropské výkonné agentury by se tato nová politika měla stát klíčovým nástrojem unijní strategie pod heslem „Enjoy, it's from Europe“, v rámci které má napomáhat evropským zemědělcům pronikat na nové trhy a zvyšovat povědomí spotřebitelů o kvalitě produktů. Tento návrh je výsledkem široké diskuse, která se od roku 2011 vede ohledně zelené knihy. Návrh nyní bude předložen Evropskému parlamentu a Radě. Hlavními body této reformy jsou: • Významné zvýšení podpor na informovanost a propagaci - podpory z rozpočtu EU by se měly postupně zvyšovat z 61 milionů eur v rozpočtu na rok 2013 na 200 milionů eur v roce 2020; •

Vypracování evropské propagační strategie, která by měla vést k: • zvýšení počtu programů zaměřených na třetí země a programů týkajících se více členských států (programy předložené subjekty z více členských států) prostřednictvím zvýšené míry spolufinancování z 50 % na 60 % finančních prostředků z EU •

•

zlepšení nízkého povědomí spotřebitelů na vnitřním trhu o kvalitě evropských zemědělských produktů obecně a zvláště o produktech uznaných evropskými systémy jakosti;

Rozšíření působnosti opatření prostřednictvím: • rámcové možnosti uvádět původ a značky produktů, •

rozšíření počtu příjemců o organizace producentů,

•

rozšíření počtu produktů, zejména o zpracované zemědělsko-potravinářské produkty, které mohou být zařazeny do evropských systémů jakosti, jako např. těstoviny;

•

Zjednodušení administrativních postupů zavedením jednostupňového výběru na úrovni Komise místo současného dvoustupňového, kdy výběr probíhá nejdříve na úrovni členského státu a poté Evropské komise;

•

Zjednodušené řízení programů společně vypracovaných subjekty z více členských států prostřednictvím jediného řídicího místa v Komisi.

Více: Návrh reformy politiky zaměřené na propagaci evropských zemědělských a potravinářských produktů a informování o nich

Komise žádá členské státy - při regulaci služeb hazardních her zajistit soulad s právními předpisy EU Evropská komise 20.11.2013 vyzvala řadu členských států, aby zajistily soulad svých vnitrostátních regulačních rámců pro služby hazardních her se základními svobodami Smlouvy o fungování EU. Členské státy mohou v zásadě samy stanovit cíle své politiky v oblasti on-line hazardních her. Mohou omezit přeshraniční poskytování všech nebo některých druhů služeb hazardních her na základě cílů veřejného zájmu, jako je ochrana spotřebitelů nebo předcházení podvodům a další trestné činnosti. Systémy povolování hazardních her však musí být v souladu s právními předpisy EU. Členské státy musí prokázat vhodnost a potřebnost daných opatření, zejména existenci problému souvisejícího s konkrétním cílem veřejného zájmu a konzistentnost regulačního systému. Členské státy musí také prokázat, že cíle


11

veřejného zájmu konzistentně a systematicky sledují a nesmějí přijímat, usnadňovat ani tolerovat opatření, která by byla s těmito cíli v rozporu. Ve svém sdělení „Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry“, přijatém 23. října 2012, Komise oznámila, že urychlí hodnocení vnitrostátních právních předpisů s ohledem na neuzavřené případy nesplnění povinnosti a stížností a přijme opatření k zajištění vymahatelnosti práva, kdykoli to bude nutné. Po konzultaci s dotčenými členskými státy byla již přijata rozhodnutí pro první skupinu neuzavřených případů. Komise 20. listopadu t.r. konkrétně: • požádala Švédsko, aby zajistilo soulad s předpisy EU o volném pohybu služeb, pokud jde o regulaci monopolu v oblasti hazardních her a dohled nad ním. Švédské předpisy, které stanoví výlučné právo nabízení služeb hazardních her nejsou v souladu s pravidly vnitřního trhu EU; •

ukončila řízení o nesplnění povinnosti proti Finsku v otázce souladu vnitrostátních předpisů, které stanoví výlučná práva nabízení služeb hazardních her, s právem EU. Komise potvrdila soulad finských právních předpisů o hazardních hrách s předpisy EU;

•

rozhodla se zaslat Belgii, České republice, Kypru, Litvě, Polsku a Rumunsku oficiální žádost o informace o vnitrostátních právních předpisech, které omezují poskytování služeb hazardních her.

Komise rovněž uzavřela vyšetřování a řízení proti několika členským státům, které ještě nedospělo do stadia formálního řízení o nesplnění povinnosti. Řízení proti dalším členským státům zůstávají otevřená — buď proto, že vnitrostátní pravidla jsou stále předmětem šetření, nebo procházejí podstatnou změnou. Více: Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry Gambling

Program Erasmus+ má zelenou

Evropský parlament dne 19.11.2013 schválil nový program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport – Erasmus+. Tento sedmiletý program má zlepšit dovednosti a zaměstnatelnost, přispět k modernizaci vzdělávání, odborné přípravy a systémů práce s mládeží. Bude disponovat rozpočtem 14,7 miliardy EUR, což je o 40 % více než u stávajících programů. V tomto rozpočtu ve výši 14,7 miliardy EUR se počítá s odhadovanou mírou inflace. Další prostředky by měly být přiděleny na vysokoškolskou mobilitu a budování kapacit v zemích mimo EU; o tomto dodatečném rozpočtu se rozhodne nejdříve v roce 2014. Přes 4 miliony osob získají finanční podporu na studium, stáž, práci či dobrovolnickou činnost v zahraničí, včetně 2 milionů vysokoškolských studentů, 650 000 žáků odborných škol a učňů a přes 500 000 lidí, kteří vycestují do zahraničí na výměnu mladých či jako dobrovolníci. Studenti, kteří chtějí absolvovat v zahraničí celé magisterské studium, pro které mohou jen zřídka získat ve své zemi stipendium či půjčku, mohou využít nového systému záruk na půjčky Evropského investičního fondu. Erasmus+ také nabídne finanční prostředky pedagogům a pracovníkům s mládeží. Prostředky nabídne i pro partnerství mezi školami,včetně univerzit a vysokých škol, mezi podniky a neziskovými organizacemi. Erasmus+ má tři hlavní cíle: dvě třetiny rozpočtu jsou určeny na studium v cizině, a to v rámci EU i za jejími hranicemi; zbývající částka je přidělena na podporu partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů, nevládních organizací a na reformy s cílem modernizovat systémy vzdělávání a odborné přípravy, podporovat inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Tento nový program slučuje všechny stávající programy EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, tedy program celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), program „Mládež v akci“ a pět programů mezinárodní spolupráce (Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a program spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi). Uchazeči tak získají lepší přehled o nabízených příležitostech a díky dalšímu zjednodušení se zlepší dostupnost programu. Erasmus+ je určen pro: • 2 miliony vysokoškolských studentů, kteří mohou absolvovat studium či odbornou přípravu v zahraničí (včetně 450 000 stáží), •

650 000 žáků odborných škol a učňů k získání stipendia na studium, odbornou přípravu či práci v zahraničí,

•

800 000 pedagogických pracovníků, včetně učitelů základních i vysokých škol, mistrů a vychovatelů, a pracovníků s mládeží k získání stipendia na vyučování či přípravu v zahraničí,

•

200 000 studentů, kteří chtějí absolvovat celé magisterské studium v zahraničí, může využít záruk na půjčky,

•

více než 500 000 mladých lidí, kteří dostane možnost pracovat jako dobrovolníci v zahraničí nebo se zúčastní výměny mládeže,

•

více než 25 000 studentů k získání stipendia na sdílené magisterské studium, jehož podstatou je studium na nejméně dvou vysokoškolských institucích v zahraničí,


12

•

125 000 škol, včetně odborných a vysokých škol, školicích zařízení, institucí pro vzdělávání dospělých, mládežnických organizací a podniků k získání finančních prostředků, které jim pomohou vytvořit 25 000 „strategických partnerství“ zaměřených na výměnu zkušeností a získávání kontaktů s pracovním prostředím,

•

3 500 vzdělávacích institucí a podniků, které obdrží podporu na vytvoření přes 300 takzvaných znalostních aliancí a aliancí pro dovednosti v odvětví, jejichž cílem je zlepšit zaměstnatelnost a podpořit inovace a podnikatelské dovednosti,

•

600 partnerství v oblasti sportu, včetně celoevropských neziskových sportovních událostí. V rozpočtu programu Erasmus+ jsou poprvé vyčleněny prostředky na sport. Během sedmi let bude věnováno přibližně 265 milionů EUR na rozvoj evropské dimenze ve sportu.

Je skutečností, že Erasmus+ se zahajuje v situaci, kdy je v EU téměř šest milionů nezaměstnaných mladých lidí, ve Španělsku a Řecku je to dokonce přes 50 %. Současně ale existuje nad 2 miliony volných pracovních míst a třetina zaměstnavatelů si stěžuje, že je obtížné najít vhodně kvalifikované zaměstnance. To je důkazem nedostatku požadovaných dovedností v Evropě. Erasmus+ bude tuto situaci řešit, neboť nabídne příležitost studovat, školit se či získat zkušenosti v zahraničí. Návrh přijatý Evropským parlamentem by měla do měsíce schválit Rada. Program Erasmus+ bude zahájen v lednu 2014. Více: Erasmus+ - často kladené otázky Erasmus+ Erasmus+ na Facebooku

Komise vítá schválení programu Kreativní Evropa Evropským parlamentem

Podpora evropské kultury, kinematografie, televizního vysílání, literatury, scénických umění, kulturního dědictví a souvisejících oblastí se zvýší díky novému programu Evropské komise Kreativní Evropa, který 19.11.2013 schválil Evropský parlament. Rozpočet programu na příštích sedm let činí 1,46 mld. eur, což je navýšení o 9% oproti nyní přiděleným prostředkům. Z programu Kreativní Evropa budou vyčleněny finanční prostředky pro nejméně 250 000 umělců a profesionálů v odvětví kultury, na provoz 2 000 kin, distribuci 800 filmů a překlad 4 500 knih. V rámci tohoto programu bude zřízen nový nástroj finančních záruk, který umožní malým kulturním a kreativním podnikům přístup až k 750 milionům eur ve formě bankovních úvěrů. Kreativní Evropa staví na zkušenostech a úspěších programů Kultura a MEDIA, které podporovaly kulturní a audiovizuální odvětví po více než 20 let. Součástí tohoto projektu je dílčí program Kultura, který podporuje scénické a vizuální umění, dědictví a další oblasti, a dílčí program MEDIA, v jehož rámci bude financována kinematografie a audiovizuální odvětví. Nová meziodvětvová složka podpoří politickou spolupráci, meziodvětvová opatření a nový nástroj finančních záruk, který začne fungovat od roku 2016. Podporu z programu Kreativní Evropa obdrží také projekt „Evropské hlavní město kultury“, značka „Evropské dědictví“, akce „Dny evropského dědictví“ a pět evropských cen (cena EU za kulturní dědictví / ocenění Europa Nostra, cena EU za současnou architekturu, cena EU za literaturu, cena „European Border Breakers Awards“ za současnou hudbu a cena EU MEDIA). Nejméně 56 % prostředků z celkového rozpočtu programu bude vyčleněno na dílčí program MEDIA a alespoň 31 % prostředků na dílčí program Kultura. Takové rozdělení v zásadě odráží podíl finančních prostředků, které jsou vyčleněny pro obě oblasti v současnosti. Nejvýše 13 % prostředků připadne na meziodvětvovou složku, v jejímž rámci je podporována síť kanceláří programu Kreativní Evropa, které poskytují poradenství případným příjemcům podpory. Přibližně 60 milionů eur bude přiděleno na podporu politické spolupráce a vyvíjení inovačních přístupů k získávání publika a nových modelů podnikání. Program Kreativní Evropa: • podpoří 250 000 umělců a profesionálů v odvětví kultury a jejich díla, což jim umožní oslovit nové publikum v zahraničí, •

přes 800 evropských filmů obdrží distribuční podporu, která umožní, aby je zhlédlo publikum v celé Evropě a ve světě,

•

alespoň 2 000 evropských kin obdrží finanční prostředky, pokud alespoň 50 % filmů, které promítají, bude evropské provenience,

•

více než 4 500 knih a jiných literárních děl získá podporu na překlad, což jejich autorům umožní průnik na nové trhy a čtenářům poskytne požitek z četby v mateřském jazyce,


13

•

tisíce kulturních a audiovizuálních organizací a profesionálů v této oblasti budou mít možnost využít vzdělávací programy, které jim pomohou získat nové dovednosti a posílit jejich schopnost pracovat v mezinárodním měřítku.

Evropská kulturní a kreativní odvětví představují až 4,5 % evropského HDP a zaměstnávají více než osm milionů lidí.. Program jim také pomůže překonat roztříštěnost trhu a obtíže při získávání financování a přispěje rovněž k lepší tvorbě strategií tím, že jim usnadní sdílení know-how a zkušenosti. V příštích týdnech přijme program Kreativní Evropa s konečnou platností Rada (28 členských států). Program vstoupí v platnost v lednu 2014. Více: Tvůrčí Evropa-často kladené otázky Kreativní Evropa Kreativní Evropa na Facebooku Evropské hlavní město kultury značka „Evropské dědictví“ Dny evropského dědictví

Evropský globalizační fond v roce 2012 podpořil 15 700 propuštěných pracovníků EU

Ze zprávy, kterou Evropská komise přijala dne 14.11.2013 vyplývá, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pomohl v roce 2012 najít nové zaměstnání celkem 15 700 pracovníkům propuštěným v důsledku hospodářské krize a globalizace. EFG poskytl více než 73,5 milionů EUR na pomoc pracovníkům v 11 členských státech (Rakousko, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko) spolu s dalšími 51,7 miliony EUR z vnitrostátních zdrojů. EFG poskytuje finanční prostředky na konkrétní opatření, která mají pomoci propuštěným pracovníkům zlepšit jejich zaměstnatelnost a najít nové zaměstnání. Výhodou EFG je, že může být využit na financování opatření přizpůsobených konkrétním podmínkám dotčených pracovníků. Tato opatření zahrnují: • intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání; • různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace; • časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření; • podporu při zakládání podniku; • poradenství; • programy veřejné zaměstnanosti. Ve zprávě se uvádí, že polovina pracovníků (14 333 z 28 662), kteří se účastnili 41 iniciativ EFG ukončených v předchozích letech, nalezla nové zaměstnání nebo se stala osobami samostatně výdělečně činnými a dalších 1 069 osob studovalo nebo se účastnilo odborné přípravy. Na základě těchto zkušeností Komise navrhla, aby fond pokračoval v období 2014 až 2020. Rada a Evropský parlament schválily dne 11. října 2013 znění nového nařízení o EFG, které umožňuje členským státům, aby od ledna 2014 žádaly o spolufinancování z EFG podle nových pravidel. Oblast působnosti EFG byla rozšířena na: • pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku pokračování celosvětové finanční a hospodářské krize nebo nové obdobné krize. Toto kritérium se již uplatňovalo od května 2009 do konce roku 2011; • zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou, osoby samostatně výdělečně činné; • mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže. EFG zahájil svou činnost v roce 2007. Do srpna 2013 bylo podáno 110 žádostí: 20 členských států požádalo přibližně o 471,2 milionu EUR na pomoc pro 100 022 propuštěných pracovníků. Po změně nařízení o EFG provedené v roce 2009 předkládá žádosti o příspěvek z EFG stále více členských států a žádosti se týkají stále většího počtu odvětví. EFG členským státům umožnil jednat v oblastech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG. Zvýšená pozornost byla věnována konkrétním skupinám obyvatel – uchazečům o práci s nižší kvalifikací a znevýhodněným uchazečům, tj. lidem starším 50 let, lidem pocházející z rodin migrantů, lidem se zdravotním postižením a lidem s pouhým základním vzděláním a dovednostmi. Velmi účinné byly veletrhy práce, kterých se účastnili propuštění pracovníci. Rovněž tak účinná byla ta opatření, na jejichž základě kontaktovaly prováděcí agentury místní podniky, aby se informovaly o volných pracovních místech, která ještě nebyla zveřejněna. Cílem bylo lépe vyškolit podporované pracovníky tak, aby jejich dovednosti odpovídaly požadavkům na volná pracovní místa. Více: Aktuality na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost Evropský globalizační fond


14

Komise přijala nová pravidla podpory filmové tvorby

Evropská komise 14.11.2013 přijala přepracovaná kritéria, na základě kterých, v rámci pravidel EU o státní podpoře, se posuzují vnitrostátní podpory filmového a audiovizuálního průmyslu. Nové sdělení o filmu umožňuje podporovat širší záběr činností, zdůrazňuje volnost členského státu při výběru kulturních aktivit, které by měly podporu dostávat, zavádí možnost poskytnout vyšší podporu přeshraniční produkci a zajišťuje ochranu filmového dědictví. Komise vzala v úvahu připomínky, které obdržela během tří veřejných konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami. Nová pravidla rozšířila oblast působnosti sdělení o filmu z roku 2001, které se vztahovalo pouze na státní podporu filmové produkce. Nyní jsou zahrnuty všechny fáze tvorby audiovizuálního díla od námětu až po distribuci divákům. Intenzita podpory, která může být na film poskytnuta, je i nadále v zásadě omezena na 50 % rozpočtu určeného na produkci. Distribuční a propagační náklady mohou být podpořeny ve stejné výši. Avšak koprodukce financovaná dvěma či více členskými státy může nyní obdržet podporu až do výše 60 % rozpočtu produkce. Oproti tomu nejsou nijak omezeny podpory na tvorbu scénáře či předprodukci nebo na náročná audiovizuální díla, které každý členský stát definuje v souladu se zásadou subsidiarity. Na základě nových pravidel mohou členské státy i nadále vyžadovat, aby příjemci opatření audiovizuální podpory splňovali požadavky územní vázanosti výdajů. Takováto omezení pravidel jednotného trhu EU lze zdůvodnit podporou kulturní rozmanitosti, která vyžaduje zachování zdrojů a know-how daného odvětví na vnitrostátní či místní úrovni. Revidovaná pravidla mají zajistit, aby požadavky územní vázanosti byly úměrné těmto cílům. Získání podpory mohou rovněž podmínit tak, že nezávisle na výši udělené podpory musí být na jejich území prováděna produkční činnost v určitém minimálním rozsahu. Nesmí však přesahovat 50 % rozpočtu produkce. Územní vázanost výdajů nesmí, stejně jako dříve, být vyšší než 80 % rozpočtu na produkci. Nové sdělení o filmu také zdůrazňuje význam cílů ochrany dědictví kinematografie, které souvisejí se shromažďováním, uchováváním a dostupností evropských filmů. Členské státy by měly vést producenty k tomu, aby poskytovali kopie podpořených děl do národních filmových archivů a ke specifickému nekomerčnímu využití, a poskytnout jim příslušnou podporu. Členské státy by měly své stávající režimy podpory uvést do souladu s tímto sdělením během příštích dvou let. Odhaduje se, že státy EU poskytují na podporu kinematografie ročně asi 3 miliardy eur: 2 miliardy eur prostřednictvím grantů a zvýhodněných půjček, 1 miliardu eur prostřednictvím daňových pobídek. Přibližně 80 % těchto finančních prostředků je vyčleněno na filmovou produkci. Největšími poskytovateli podpory jsou Francie, Itálie, Německo, Spojené království a Španělsko. Platnost kritérií hodnocení státní podpory, která se používala od roku 2001, vypršela 31. prosince 2012. Od tohoto data Komise hodnotila nové režimy podpory filmu přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje podporu kultury. Komise se také případně opírala o zavedenou rozhodovací praxi vycházející ze sdělení o filmu z roku 2001. Nové sdělení o filmu odráží názory účastníků veřejných konzultací z let 2011, 2012 a 2013. Nová rozhodnutí ve věci státní podpory zveřejněná na internetu a v Úředním věstníku jsou také uváděna v elektronickém týdeníku věnovaném státním podporám State Aid Weekly e-News. Více: Text sdělení pravidel financování filmu a další audiovizuální tvorby Stránka veřejných konzultací State Aid Weekly e-News

Lhůta pro zastánce prvních evropských občanských iniciativ skončila

1.listopadem 2013 končí lhůta, během které měli organizátoři prvních osmi evropských občanských iniciativ shromáždit potřebný počet prohlášení o podpoře. Cíle jednoho milionu podpisů, který musí podle právních předpisů o evropských občanských iniciativách zahrnovat minimální počet podpisů nejméně v sedmi členských státech, údajně dosáhly tři skupiny. Úspěšnými iniciativami jsou Right2Water, podle níž je voda „veřejný statek, nikoli zboží“, One of Us, která chce ukončit financování z EU pro činnosti vyžadující zničení lidských embryí, a Stop Vivisection, která žádá konec pokusů na živých zvířatech. Místopředseda Komise Maroš Šefčovič k tomu uvedl: „Jsem velmi povzbuzen skutečností, že tři takto rozdílné evropské občanské iniciativy zřejmě úspěšně překonaly stanovený limit. Dokazuje to, že tento velmi ambiciózní a jedinečný experiment v oblasti mezinárodní participativní demokracie zaujal lidi v celé Evropě. Vnitrostátní orgány nyní mají tři měsíce na validaci podpisů. V případě iniciativy Right2Water byl tento proces zahájen již v září. Jakmile bude úspěšná evropská občanská iniciativa potvrzena, Komise má tři měsíce na to, aby iniciativu posoudila a rozhodla o dalším postupu. Setká se s organizátory, kteří tak budou moci podrobněji vysvětlit otázky, jichž se jejich iniciativa dotýká. Organizátoři dostanou rovněž příležitost představit svoji iniciativu na veřejném slyšení v Evropském parlamentu. Následně Komise přijme sdělení, ve kterém vysvětlí své závěry ohledně této iniciativy. To znamená, že uvede, zda a jaké kroky hodlá podniknout včetně odůvodní rozhodnutí. Více:


15

Evropská občanská iniciativa

Cena Karla Velikého pro mladé Evropany 2014

Od 25. října 2013 mohou mladí lidé ve věku od 16 do 30 let hlásit své projekty, které seznamují s myšlenkou evropské integrace, do 7. ročníku soutěže o „Cenu Karla Velikého pro mladé Evropany“. Vítězové se dočkají uznání, rozšíření povědomí o svých aktivitách i finanční odměny. Cílem Ceny Karla Velikého pro mladé Evropany je podpořit mezi mladými lidmi rozvoj evropanství a vzbudit v nich zájem o projekty evropské integrace. Cena se uděluje projektům realizovaných mladými lidmi, které prohlubují vzájemné pochopení, podporují rozvoj společného smyslu pro evropskou identitu a uvádějí reálné příklady Evropanů žijících v jednom společenství. "Cenu Karla Velikého pro mladé Evropany" od roku 2008 každoročně uděluje Evropský parlament společně s Nadací pro Mezinárodní cenu Karla Velikého v Cáchách. Přihlášky do soutěže o Cenu Karla Velkého pro mladé Evropany 2014 lze podávat od 25.10.2013 do 20.1.2014. Výběr vítězů evropského kola z 28 národních kol bude dne 10. dubna 2014 a předání cen se uskuteční v Cáchách dne 27. května 2014.

Více: Soutěž o cenu Karla Velikého pro mladé Evropany 2014 Přihláška

Směrnice EU garantující právo na překlad a tlumočení

Dne 27. října se uskutečnil další konkrétní krok k naplnění ideje evropského prostoru práva. Zákon u všech soudů v EU zaručuje občanům zatčeným či obviněným z trestného činu právo na tlumočení do jejich jazyka během trestního řízení a při poskytování právního poradenství. Předpis navrhla Evropská komise v roce 2010. Následně za pouhých devět měsíců návrh přijaly Evropský parlament a Rada ministrů. V Evropské unii ročně probíhá více než 8 milionů trestních řízení. První krok ze souboru opatření, jejichž cílem je stanovit společné standardy EU pro veškerá trestní řízení, učinila Komise dne 9. března. Navrhla pravidla, která ukládají zemím EU povinnost poskytovat podezřelým osobám kompletní tlumočnické a překladatelské služby. Návrh byl promptně schválen Evropským parlamentem a zástupci členských států v Radě. Aby měly orgány členských států dostatek času na zajištění příslušných informací, měly členské státy Unie na provedení předpisu tři roky namísto obvyklých dvou. Směrnice o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení zaručí občanům ve všech fázích trestního řízení právo na výslech, na účast na slyšeních a na právní poradenství v jejich vlastním jazyce, a to u všech soudů v EU. Komise trvala na poskytování překladu a tlumočení v trestním řízení jako na klíčovém prvku pro zajištění úplného souladu s ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Listinou základních práv. Náklady na překlad a tlumočení ponese členský stát, nikoliv podezřelý. Bez minimálních společných standardů, které zajišťují spravedlivé řízení, se budou soudní orgány zdráhat poslat někoho před soud v jiné zemi. V důsledku toho by pak nebylo možné plně uplatnit nástroje EU zaměřené na potírání trestné činnosti, například evropský zatýkací rozkaz. Právo na překlad a tlumočení je prvním krokem ze série opatření k posilení práva na spravedlivý proces a nastavení společných standardů EU v trestních věcech. Právní předpis byl předložen po přijetí druhé směrnice o právu na informace v trestním řízení v roce 2012 a směrnice o právu na přístup k obhájci přijaté v roce 2013. Komise je odhodlána ve svém plánu v této oblasti justice pokračovat a předložit další soubory návrhů, které právo občanů na spravedlivý soudní proces ještě posílí. Očekávají se do konce roku 2013. Více: Směrnice o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení – Úřední věstník EK – právo na spravedlivý soudní proces Internetové stránky místopředsedkyně Komise a evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové Místopředsedkyně Redingová na Twitteru


16

Uplatňování práva EU v členských státech v roce 2012

30. výroční zpráva o kontrole uplatňování práva EU poskytuje přehled o výsledcích, jichž členské státy při uplatňování práva EU dosáhly. Řádné uplatňování práva EU je ústředním prvkem smluv EU a představuje těžiště Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).V roce 2012 bylo zahájeno méně řízení o nesplnění povinnosti než v letech předchozích. Vzrostl počet případů projednávaných v rámci mechanismů pro řešení problémů, jakým je např. projekt „EU Pilot“. Tento přístup odráží snahy Evropské komise řešit prostřednictvím spolupráce s členskými státy případné problémy a zlepšit dodržování práva EU. Ke konci roku 2012 se počet projednávaných řízení o nesplnění povinnost opět snížil, a to o 25 % oproti minulému roku. Částečně je to dáno i častějším využíváním mechanismu projektu „EU Pilot“, či jiných mechanismů pro řešení problémů, např. SOLVIT. Tyto mechanismy mají sloužit k řešení problémů a zlepšení úrovně dodržování práva EU. mezi oblasti, ve kterých docházelo k nesplnění povinnosti nejčastěji, patřilo životní prostředí, doprava, daně a vnitřní trh a služby; tyto oblasti se podílely celkově na více než 60 % případů. Nejvíce řízení o nesplnění povinnosti bylo zahájeno proti Itálii (99), Belgii (92) a Španělsku (91). Stejně jako v roce 2011 dosáhlo nejlepších výsledků Lotyšsko (20 řízení). Česká republika s počtem 36 řízení vykázala osmý nejlepší výsledek. Dřívější výroční zprávy poukazovaly na pozdní provádění směrnic ze strany členských států. Nevyhovující stav z loňského roku byl však zásadním způsobem napraven. Do konce roku 2012 bylo z důvodu opožděného provedení zahájeno oproti předcházejícímu roku o 45 % méně řízení o nesplnění povinnosti. V uplynulém roce byla většina řízení o nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení zahájena vůči Itálii (36), Portugalsku (34) a Maďarsku (26), zatímco nejlepších výsledků v tomto směru dosáhlo Estonsko (5), Nizozemsko (6) a Švédsko (6). Komise i nadále využívala v plném rozsahu systém sankcí zavedený Lisabonskou smlouvou s cílem odrazovat od pozdního provedení směrnic. V 35 případech předložila Soudnímu dvoru Evropské unie žaloby na zaplacení penále (vůči Polsku (10), Slovinsku (5), Nizozemsku (4), Finsku (4), Kypru a Belgii (po 3), Německu, Bulharsku, Slovensku, Lucembursku, Portugalsku a Maďarsku (po 1)). V roce 2011 přijala Komise pouze 9 takových rozhodnutí o předložení věci Soudu. V roce 2012 bylo přijato 3 141 stížností, kterými občané, podniky a zúčastněné strany poskytují Komisi významné podněty při sledování řádného uplatňování pravidel EU. Stížnosti občanů se nejčastěji týkaly životního prostředí (588), spravedlnosti (491), vnitřního trhu a služeb (462) a nejčastěji směřovaly vůči Itálii (438), Španělsku (306) a Francii (242). Více informací: Znění 30. výroční zprávy o kontrole uplatňování práva EU

EU se musí rázně postavit proti ozbrojenému násilí Také v Evropě jsme opakovaně svědky tragických ozbrojených útoků, k nimž došlo v minulých letech v Norsku, Belgii, Finsku, Francii, Itálii. Žádná země nezůstala nedotčena a v celé EU je každý rok zastřeleno více než 1 000 osob. Navíc, půl milionu střelných zbraní v Unii je nahlášených jako ztracené nebo odcizené. Komise 21. října předkložila své návrhy jak toto ozbrojené násilí v Evropě omezit. Navrhuje opatření na úrovni EU prostřednictvím právních předpisů, operativních činností, odborné přípravy a financování ze strany EU za účelem řešení hrozby, kterou nedovolené používání střelných zbraní představuje. Současně Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu Eurobarometr, ze ktrých vyplývá, že šest z deseti Evropanů je přesvědčeno o tom, že úroveň trestné činnosti spáchané se střelnými zbraněmi se v průběhu příštích pěti let pravděpodobně zvýší. Z tohoto průzkumu také vyplývá, že celkem 55 % Evropanů požaduje přísnější regulaci ohledně povolení vlastnit, kupovat nebo prodávat střelné zbraně. Komise navrhuje, jak v EU řešit nedostatky v celém životním cyklu zbraní - výroba, prodej, držení, skladování, deaktivace a obchod s nimi. Návrh současně respektuje silnou tradici jejich zákonného používání, jako je například lovecká a sportovní střelba. Přísnější společná pravidla jak střelné zbraně deaktivovat, by mohla zajistit to, že jakmile střelná zbraň přestane být používána, zůstane nefunkční. Komise se zaměří na vypracování společného postupu označování střelných zbraní sériovými čísly již při jejich výrobě, aby bylo možné lépe vysledovat zbraně, které používají zločinci. Je nutné zvážit přijetí právního předpisu EU, který by obsahoval společná minimální pravidla ohledně trestních sankcí, aby se zajistil odrazující účinek ve všech členských státech a aby neexistovaly žádné mezery v zákonech, kterých by mohli využívat pašeráci. Tato pravidla by mohla předepisovat, na které delikty související se střelnými zbraněmi by se měly vztahovat trestní sankce (nedovolená výroba, pašování, padělání označení, nelegální držení střelné zbraně a záměr dodat střelnou zbraň). Pravidla by měla stanovit i výši sankcí, které by měly členské státy ukládat.


17

Ozbrojenému násilí by mohlo zabránit i zpřísnění směrnice pro vnitřní trh EU, která se týká držení zbraní v členských státech, včetně omezení přístupu k obzvlášť nebezpečným modelům zbraní pro civilní použití. Rovněž by měly být přezkoumány i postupy pro udělování licencí na zbraně. EK bude shromažďovat také více informací o nových technologických problémech, jako je prodej zbraní přes internet nebo 3D tisk jednotlivých součástí zbraní, či omezení ilegálních dodávek střelných zbraní poštou. Komise se v předloženém návrhu zaměřuje i na to, jakým způsobem omezit hrozbu odklánění vývozu zbraní ze třetích zemí, jak posílit systémy kontroly vývozu zbraní v těchto zemích, jak uzavřít pašerácké trasy a zlepšit správu zásob vojenských zbraní. Návrhy budou nyní projednány s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami a budou se posuzovat různé možnosti, včetně legislativních opatření. Tyto priority vycházejí z diskusí s donucovacími orgány, z názorů obětí ozbrojeného násilí, nevládních organizací a oprávněných výrobců, maloobchodníků a uživatelů i z výsledků průzkumu Eurobarometr a reakcí na veřejnou konzultaci. Více: Zpráva z veřejné konzultace Průzkum Eurobarometru

Lepší ochrana spotřebitelů v EU při stahování her, e-knih, videí a hudby

Díky společné akci členských států EU a Evropské komise muselo se 116 internetových stránek pro prodej digitálních her, knih, videí a hudby přizpůsobit právním předpisům EU v oblasti ochrany spotřebitele. Lepší ochrana je výsledkem kontroly internetových stránek (tzv. sweep) v rámci celé EU, jejímž cílem je odhalit případy nedodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele a následně jejich dodržování prosadit. Kontrola internetových stránek, které prodávají digitální obsah, se uskutečnila v létě 2012. Vnitrostátní orgány celkem zkontrolovaly 330 internetových stránek, které zahrnují významný podíl na trhu. Podrobné šetření vnitrostátních orgánů celkem objevilo 172 internetových stránek, které nebyly v souladu s právem EU v oblasti ochrany spotřebitele. Orgány kontaktovaly dotčené společnosti, aby zjednaly nápravu. K e dni 14. října 2013 bylo opraveno 116 internetových stránek. 49 internetových stránek je předmětem dalšího řízení; v pěti případech bylo protiprávní jednání méně závažné a členské státy již vůči dotčeným subjektům nepodnikly žádné další kroky; dvě zkontrolované internetové stránky již neexistují. V důsledku tohoto zásahu donucovacích orgánů v členských státech EU je nyní 80 % z 330 stránek v souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele. Internetové stránky byly kontrolovány s cílem určit, zda jsou údaje o hlavních vlastnostech výrobku snadno dostupné a nejsou napsané „malým písmem“, dále zda internetové stránky uváděly e-mailové adresy, na které je možné adresovat otázky a stížnosti, a zda internetové stránky nabízí spravedlivé podmínky. Mezi hlavní zjištěné problémy patří: • nepřiměřené smluvní podmínky znemožňující právo spotřebitele práva podat žalobu nebo odmítající právo spotřebitele na náhradu škody v případech, kdy produkty nefungují; • nejasné informace o právu na odstoupení od smlouvy: vzhledem k povaze stažitelných digitálních produktů jsou obchodníci povinni spotřebitele informovat ještě před koupí, že nebudou moci stahování zrušit po jeho započetí — tuto informaci však nesdělovali u 42 % kontrolovaných webových stránek; • chybějící povinné údaje o totožnosti obchodníka, zvláště pak jeho e-mailová adresa, což spotřebitele připravuje o efektivní možnost prodejce kontaktovat. Vedle této kontrolní akce Evropská komise zadala doplňkovou studii , která odhalila, že na internetových stránkách byly k dispozici omezené nebo tam nebyly žádné informace o zeměpisných omezeních, která mohou být uplatnitelná. Takové informace jsou zásadní pro spotřebitele při cestách do jiných zemí EU, neboť spotřebitelé obvykle očekávají, že budou moci mít přístup ke svému digitálnímu obsahu a užívat jej bez překážek v rámci celého jednotného trhu. Ze studie také vyplynulo, že u inzerovaných her „zdarma“ byla často v pozdější fázi požadována určitá platba, aniž by to bylo jasně vysvětleno předem. Tyto praktiky se často zaměřují na děti, tedy nejzranitelnější ze skupin spotřebitelů, a vedly k situacím, kdy rodiče museli platit velké účty za to, že jejich děti mohly hrát hry na svých mobilních zařízeních. Vnitrostátní správní nebo soudní řízení pokračují v případě 49 internetových stránek, které jsou stále nevyhovující. Předmětem přezkumu je i specifická problematika placeného rozšíření hry, aby se zaručila lepší informovanost spotřebitelů a předešlo se nepřiměřeným a neočekávaným poplatkům v důsledku nákupů rozšíření hry ze strany dětí. „Kontrolní akce“ („sweep“) je průzkum internetových stránek v rámci celé EU. Cílem je odhalit případy nedodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele a následně jejich dodržování prosadit. Kontrolní akce koordinuje Evropská komise a provádí je vnitrostátní donucovací orgány v jednotlivých členských státech současně. Sweep digitálního obsahu se uskutečnil v 26 členských státech EU, Norsku a Islandu v červnu 2012. Jednalo se o šestou takovou kontrolu od roku 2007.


18

Digitální obsah nakupuje stále více Evropanů: za posledních 12 měsíců využilo hudební online služby průměrně 79 % evropských spotřebitelů a herní online služby využilo v průměru 60 % z nich. Zdroje spojené s odvětvím uvádějí, že v roce 2010 byla v EU z internetu stažena hudba za 677 milionů EUR; v roce 2011 utratili spotřebitelé ve Spojeném království, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Nizozemsku a Belgii za online hry podle odhadů 16,5 miliard EUR. Hry, které se zaměřují na děti a které jsou prezentovány jako „zdarma“, zabírají na trhu EU s hrami stále větší podíl (za posledních 12 měsíců představují polovinu všech stažených her). Více: Study on Digital Content Products in the EU Questions & answers – Sweep on on-line games, books, videos and music

Obchodní dohody EU v Severní Americe a jejich dopad na ČR

V rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se konala 9. října debata na téma „Obchodní dohody EU v Severní Americe a jejich dopad na ČR“.Debatu společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechTrade pořádala CEBRE – CZECH BUSINESS REPRESENTATION TO THE EU. Ve vydané tiskové zprávě se píše: „Pro Českou republiku je USA druhým nejdůležitějším obchodním partnerem mimo EU. Začátek vyjednávání obchodní dohody EU s USA, který proběhl letos v červnu, by mohl pro ČR znamenat při plné liberalizaci obchodu zvýšení HDP o 2,6 %. Důvodem je především zrušení obchodních překážek v oblasti cel. Například u motorových vozidel se cla stále pohybují okolo 25 % a u tabáku až okolo 350 %. Zlepšení by mělo nastat také v netarifní oblasti jako je přístup k veřejným zakázkám, zlepšení investic či uznávání norem. To je mj. i cílem obchodní dohody EU s Kanadou, jejíž vyjednávání se nachází ve své finální fázi. Česká veřejnost má možnost své požadavky na finální podobu Transatlantického obchodního a investičního partnerství mezi EU a USA (TTIP) tlumočit MPO ČR prostřednictvím účasti ve speciálním pracovním týmu na MPO ČR pro TTIP, sekce na webových stránkách MPO ČR či na akcích věnovaných tomuto tématu, organizovaných ministerstvem.“ Více informací: CEBRE

Průzkum dovedností dospělých zdůrazňuje potřebu zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu Jeden z pěti dospělých v Evropě má nízkou úroveň dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání a dokonce ani univerzitní diplom není zárukou, že jeho držitel má stejné dovednosti jako absolvent téhož oboru v jiné zemi, vyplynulo z prvního komplexního mezinárodního průzkum dovedností dospělých, který 8.října 2013 zveřejnila organizace OECD a Evropská komise. Průzkum posuzoval schopnost číst, psát a počítat a orientovat se v oblasti informačních technologií u dospělých ve věku 16 až 65 let v 17 členských státech EU (Belgie (Flandry), Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spojené království (Anglie a Severní Irsko), Španělsko a Švédsko) a také v Austrálii, Japonsku, Kanadě, Korejské republice, Norsku a ve Spojených státech. Průzkum byl proveden v letech 2011/2012 ve 23 zemích, mimo jiné v 17 členských státech EU, které představují více než 80 % obyvatel EU28. Zjištění dokazují potřebu cíleně investovat do zlepšování vzdělávání a odborné přípravy, aby se zvýšily dovednosti a zaměstnatelnost obyvatel v evropských zemích. Tento průzkum, známý jako „Program pro mezinárodní výzkum kompetencí dospělých“ (PIAAC), zahájila evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou a generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. „Průzkum dovedností dospělých poukazuje na slabiny našich systémů vzdělávání a odborné přípravy, které je třeba odstranit, mají-li lidé disponovat vysoce odbornými dovednostmi, jež potřebují k tomu, aby v životě uspěli. Je nepřijatelné, aby jedna pětina obyvatel měla tyto dovednosti na pouze nízké úrovni. Tento problém musíme vyřešit a postavit se k němu čelem. Do lepšího vzdělávání a lepší odborné přípravy musíme účinněji investovat jak na úrovni EU, tak i v rámci jednotlivých členských států,“ uvedla komisařka Vassiliou. Tento názor sdílí také László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, který apeluje na to, aby se financování vzdělávání a reforem zaměstnanosti stalo prioritou. „Vyzývám členské státy, aby lépe využívaly Evropský sociální fond k investicím do dovedností a odborné přípravy, a to jak pro mladé nezaměstnané, tak pro celoživotní učení pracovníků ve středním a starším věku,“ uvedl komisař. Zásadní zjištění průzkumu: 1. 20 % populace v produktivním věku v EU má nízkou úroveň dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání: toto číslo je vyšší u nezaměstnaných osob, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že se jejich postavení nezlepší, neboť se dále vzdělávají jenom málo nebo vůbec;


19

2. 25 % dospělých postrádá digitální dovednosti, které jsou třeba k účinnému využívání IKT; 3. Mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné rozdíly v dovednostech získaných v rámci formálního vzdělávání: lidé, kteří nedávno předčasně opustili školu po dosažení vyššího sekundárního vzdělání, mají v některých členských státech podobné nebo lepší dovednosti než absolventi vysokých škol v jiných zemích; 4. Politiky celoživotního učení musí být zaměřeny na udržení dovedností v průběhu času s ohledem na rozdíly mezi generacemi, které odhalil průzkum, a na významné hospodářské a sociální výhody vyšších dovedností. Z údajů shromážděných organizací OECD vyplývá, že mezi členskými státy existují výrazné rozdíly. Například: Jeden z pěti dospělých v Irsku, Francii, Polsku a ve Spojeném království má nízkou úroveň dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání. Ve Španělsku a v Itálii je to téměř jeden ze tří dospělých. Více než 40 % dospělé populace v Nizozemsku, Finsku a Švédsku se velice dobře orientuje v prostředí IT, zatímco ve Španělsku, Itálii, na Kypru, v Polsku a na Slovensku nemá v této oblasti žádné praktické zkušenosti jedna pětina dospělých. Výsledky absolventů vyšších středních škol v oblasti čtení, psaní a počítání v Nizozemsku a ve Finsku jsou podobné nebo lepší než výsledky vysokoškolských absolventů v Irsku, Španělsku, Itálii, na Kypru a ve Spojeném království (Anglie a Severní Irsko). V Belgii (Flandry), ve Španělsku, Francii a ve Finsku je úroveň způsobilosti v oblasti čtení, psaní a počítání u osob ve věku 25–34 let výrazně lepší než u generace lidí ve věku 55–65 let. Zjištění průzkumu a jejich důsledky pro systémy vzdělávání a odborné přípravy budou projednány s členskými státy, které tak budou moci snáze určit opatření k nápravě nedostatků. Nový program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež podpoří projekty zaměřené na rozvoj a zdokonalování dovedností dospělých. Průzkum může rovněž pomoci členským státům určit priority pro financování z Evropského sociálního fondu na období 2014–2020, jenž je klíčovým zdrojem investic do dovedností a odborné přípravy, a může také zdokonalit přístup k odborné přípravě pro zranitelné skupiny. Průzkum dovedností dospělých přímo posuzuje dovednosti přibližně 5 000 dospělých ve věku 16–65 let v každé zúčastněné zemi a reprezentuje obyvatelstvo v produktivním věku. Mezi testované dovednosti patří čtení, psaní, počítání a orientace v oblasti technologií. Průzkum také zjišťoval využívání IT v práci a v běžném životě, všeobecné dovednosti vyžadované v práci a zabýval se i otázkami vzdělání a pracovního a socioekonomického zázemí. Evropská komise a OECD nedávno podepsaly novou dohodu o spolupráci, která má vést k užší spolupráci ve třech oblastech: strategie zaměřené na dovednosti, analýzy situace v jednotlivých zemích a mezinárodní průzkumy. Na podzim tohoto roku zprovozní Komise a OECD nový online nástroj pro posuzování vzdělávání a dovedností. Tento nástroj umožní lidem, aby si otestovali své dovednosti a zhodnotili své vlastní schopnosti v mezinárodním kontextu. Více: Průzkum dovedností dospělých na internetových stránkách OECD Dopady průzkumu dovedností dospělých na politiky vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – analýzy Evropské komise Vzdělávání a odborná příprava Iniciativa EK „Otevření systémů vzdělávání“

První vydání sborníku Laboratoř Evropské unie

1. října 2013 bylo v Evropském domě v Praze pokřtěno první vydání sborníku Laboratoř Evropské unie, který obsahuje 11 sylabů nejlepších diplomových prací v oblasti evropských záležitostí za rok 2012/2013. Do prvního kola soutěže o nejlepší diplomovou práci s tematikou EU se zapojilo celkem 35 studentů/absolventů napříč všemi obory. Jedenáct z nich bylo oceněno publikováním svých autorských sylabů ve sborníku vědeckého typu. Projekt Laboratoř Evropské unie byl vyhlášen Zastoupením Evropské komise v ČR spolu s Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Realizován byl také Katedrou světové ekonomiky Fakulty mezinárodních vztahů VŠE ve spolupráci s Centrem evropských studií VŠE a zástupci dalších univerzit a vysokých škol v ČR. Více: www.euhrou.cz

Práva duševního vlastnictví

Evropská komise 30.září přivítala zveřejnění studie o právech duševního vlastnictví, kterou společně vypracovaly Evropský patentový úřad (EPO) a Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM). Studie nazvaná „Odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví a jejich přispívání k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropě“ (září 2013) hodnotí význam práv duševního vlastnictví pro ekonomiku EU. Hlavní závěry studie spočívají v tom, že přibližně 39 % veškeré hospodářské činnosti v Unii (odhadem 4,7 bilionů EUR ročně) tvoří odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví. Zhruba 26 % pracovních míst v EU (56 milionů míst) poskytovala přímo tato odvětví a dalších


20

9 % pracovních míst z uvedených odvětví nepřímo vyplývá. Studie naznačuje, že zhruba 35 % pracovních míst v EU závisí na odvětvích, která se do velké míry opírají o práva duševního vlastnictví Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier řekl: „Jsem přesvědčen, že práva duševního vlastnictví hrají velmi významnou úlohu při podněcování inovací a tvořivosti, a vítám zveřejnění této studie, která potvrzuje, že podpora práv duševního vlastnictví souvisí s růstem a zaměstnaností. Poslouží nám jako další podklad pro rozvoj politiky založené na důkazech. Tato studie nám ukazuje, že využívání práv duševního vlastnictví v rámci hospodářské činnosti je všudypřítomným jevem: jak odvětví vyspělých technologií, tak výrobci sportovního zboží, hraček či počítačových her, ti všichni intenzivně využívají ne jediného, ale často několika druhů práv duševního vlastnictví.“ Benoît Battistelli, předseda Evropského patentového úřadu, uvedl: „Tato zpráva ukazuje, že přínosy patentů a dalších práv duševního vlastnictví nejsou pouhou ekonomickou teorií. Pro inovativní podniky se nehmotná aktiva stala nesmírně důležitá. Zejména v případě malých a středních podniků, ale též výzkumných středisek a vysokých škol platí, že patenty jim často pomáhají získat kapitál a přilákat obchodní partnery. Aby si Evropa zachovala svou konkurenceschopnost v rámci světové ekonomiky, musí podporovat další rozvoj a využívání nových technologií a inovací.“ António Campinos, předseda Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, dodal: „Tato studie je výsledkem těsné spolupráce odborníků z různých subjektů a zemí, při níž byla používána transparentní a reprodukovatelná metodika. Zabývá se zásadní otázkou: jaký je význam odvětví využívajících práv duševního vlastnictví pro zaměstnanost, hrubý domácí produkt a obchod v Evropské unii. Nyní máme jasnou odpověď. Tato odvětví mají význam, a to veliký.“ Studie se soustředí na hospodářství EU a považuje za odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví buď ta, kde je zaznamenáno více práv duševního vlastnictví na zaměstnance než v jiných odvětvích, nebo ta, kde je využívání práv duševního vlastnictví základním rysem činnosti. Tato odvětví se vybírala na úrovni EU, tzn. že intenzita využívání práv duševního vlastnictví se hodnotila v celoevropském měřítku. Studie rovněž konstatuje následující skutečnosti: Průměrná odměna v odvětvích intenzivně využívajících práv duševního vlastnictví je o více než 40 % vyšší než v jiných odvětvích. Příklady odvětví, kde jsou práva duševního vlastnictví intenzivně využívána: • výroba ručních mechanizovaných nástrojů (patenty); • výroba základních farmaceutických výrobků (obchodní značky); • výroba hodinek a hodin (vzory); • vydávání knih (autorská práva); a • výroba mléčných výrobků a sýrů (zeměpisná označení). Stovky nejrůznějších odvětví jejichž činnosti souvisejí s finančními a pojišťovacími službami, reklamní agentury, výroba zmrzliny, výroba tapet, produkce vína, elektrické osvětlení a domácí spotřebiče, satelitní telekomunikace či těžba ropy a zemního plynu, rovněž s právy duševního vlastnictví intenzivně pracují, a mnoho z nich souběžné využívá více než jednoho práva duševního vlastnictví. Je na místě připomenout, že tato studie v rámci EU se do značné míry podobá studii, kterou v roce 2012 provedl Patentový a známkový úřad USA společně se správními orgány v oblasti hospodářství a statistiky. I v ní se dospělo ke srovnatelným závěrům ohledně hospodářství USA jako v případě studie OHIM/EPO týkající se hospodářství EU. Více: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) Evropský patentový úřad Informace o právech duševního vlastnictví

Emily O´Reilly – od 30. září 2013 nová ombudsmana EU

Po zvolení Evropským parlamentem v červenci 2013 Emily O´Reilly odstupuje z funkce irské veřejné ochránkyně práv a začíná působit jako Evropská veřejná ochránkyně práv. Nahrazuje tak P.Nikiforose Diamondourose, který odchází na penzi. Ke své nové funkci Emily O´Reilly mimo jiné řekla, že:“ Evropa čelí nejen hospodářské krizi, ale i krizi politické legitimity“ , a proto následující rok 2014 bude klíčovým pro existenci EU. Více: Informace o nové Evropské veřejné ochránkyni práv

Špičkoví vědečtí pracovníci obdrží 660 milionů eur z prostředků EU

Zkoumání možností života na Marsu, vývoj viru, který ničí rakovinné buňky, využití fotoniky k navrácení zraku pacientům s šedým zákalem, stárnutí obyvatelstva, aj. - jde o nastínění některých z problémů, kterými se zabývá 284 vědců, kterým European Research Council / Evropská rada pro výzkum poskytne v rámci posledního kola financování prostředky ve výši 660 milionů EUR.


21

Ve své šesté a poslední soutěži o granty pokročilým výzkumným pracovníkům v rámci sedmého rámcového programu EU pro výzkum (7. RP) poskytne ERV individuální granty až do výše 3,5 milionu EUR. Tyto finanční prostředky, které v oblasti hraničních věd patří mezi nejprestižnější, umožní zavedeným a zkušeným výzkumným pracovníkům provádět základní výzkum. Další výzva k předkládání žádostí pro pokročilé výzkumné pracovníky bude první v rámci programu Horizont 2020 – nového programu EU pro výzkum a inovace. Příjemci grantů působí v přibližně 150 institucích v 18 různých zemích Evropského výzkumného prostoru (EVP). Z České republiky patří mezi oceněné Pavel Plevka ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity. Uspěl s projektem Strukturní studie lidských pikornavirů. Pro tuto konkrétní soutěž bylo ERV předloženo více než 2 400 žádostí. Oproti loňskému roku jde o mírný nárůst, 4,5 %. Vědci vybraní v této výzvě budou moci díky grantům ERV sestavit své vlastní výzkumné týmy, do kterých se zapojí přibližně 1 200 absolventů a studentů doktorského studia. Granty pro pokročilé výzkumné pracovníky se udělují zavedeným špičkovým vědcům jakékoli státní příslušnosti nebo věku, kteří se věnují samostatnému výzkumu a jejichž současné vědecké výsledky a profil z nich v jejich oboru či oborech činí předně uznávané odborníky. ERV rovněž financuje začínající mladé výzkumníky,tzv. „Starting Grants“ a nezávislé špičkové vědce, tzv. „Consolidator Grants“. Granty ERV jsou zacíleny na špičkové výzkumné pracovníky jakékoli státní příslušnosti, kteří působí v zemích Evropského výzkumného prostoru (EVP) nebo jsou ochotni se do nich přestěhovat. EVP je tvořen členskými státy EU a zeměmi přidruženými k výzkumným programům EU. Spojené království, Německo a Francie, jakožto největší země EU, hostí celkově největší počet výzkumníků vybraných v rámci této výzvy. V poměru k počtu obyvatel je nejvíce úspěšných uchazečů v rámci této výzvy usazeno v Nizozemsku, Spojeném království, Finsku a Dánsku (země EU) a ve Švýcarsku a Izraeli (země přidružené k programu EU pro výzkum). Celkový poměr úspěšných žádostí v této výzvě je téměř 12 %. Podíl žen vybraných v tomto kole grantů je o něco více než 13 %, což odráží přetrvávající nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích v oblasti výzkumu. Průměrný věk výzkumných pracovníků, kteří finanční prostředky získají, je 53 let. V rámci této výzvy bylo 45 % úspěšných návrhů v oblasti „fyziky a inženýrství“, 36 % v oblasti „věd o živé přírodě“ a 18 % v oblasti „sociálních a humanitních věd“. Příjemci grantů byli vybráni na základě oponentského řízení. Ve 25 porotách zasedli uznávaní odborníci z celého světa. Evropská unie zřídila Evropskou radu pro výzkum v roce 2007 jako první celoevropskou organizaci pro financování špičkového hraničního výzkumu. Rozpočet ERV, která je průkopnickou složkou sedmého rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (zvláštní program „Myšlenky“), činí na období 2007–2013 celkem 7,5 miliardy EUR. V novém rámcovém programu „Horizont 2020“ pro období 2014–2020 Evropská komise navrhla rozpočet ERV výrazně navýšit. Více: European Research Council / Evropská Rada pro Výzkum Horizont 2020: ERC - Vybrané projekty 2013

Komise zahajuje akční plán na podporu inovací a digitálních dovedností na školách a univerzitách Více než 60 % devítiletých dětí v EU stále navštěvuje školy, které nejsou digitálně vybaveny. Evropská komise dne 25. září 2013 představila iniciativu „otevření systémů vzdělávání“. Jde o akční plán, jehož cílem je vyřešit tuto situaci včetně jiných problémů souvisejících s digitálními technologiemi, které brání školám a univerzitám v poskytování vysoce kvalitního vzdělání a v rozvoji digitálních dovedností. Podle předpokladu se digitální dovednosti do roku 2020 stanou nezbytným předpokladem pro 90 % pracovních míst. Komise iniciativu zahájila zprovozněním nové internetové stránky Open Education Europa, která studentům, pedagogickým pracovníkům i vzdělávacím institucím umožní bezplatně sdílet vzdělávací materiály k volnému použití. V zemích EU digitální učebnice, software pro procvičování, simulace či výukové hry nikdy nepoužívá 50–80 % studentů. Většina učitelů základních a středních škol se nepovažuje za „zdatné v digitální oblasti“ nebo za schopné účinně vyučovat digitální dovednosti. Další školení věnované využívání informačních a komunikačních technologií by přivítalo 70 % vyučujících. Nejčastěji mají přístup k internetu ve škole žáci v Lotyšsku, Litvě a České republice (přes 90 %), což je dvakrát více než v Řecku a Chorvatsku (45 %). S problémy v digitální oblasti se potýká i vyšší vzdělávání: vzhledem k tomu, že by se v nadcházejících desetiletích měl počet studentů v EU podstatně zvýšit, je třeba, aby univerzity své tradiční způsoby výuky upravily a zajistily kombinaci metod učení založených na přímé práci se studenty a metod spočívajících ve využívání internetu, jako jsou otevřené internetové kurzy (MOOC, Massive Open Online Courses), které umožní jednotlivcům přístup k vzdělávání kdekoliv, kdykoliv a s pomocí jakéhokoliv zařízení. Řada univerzit však na tuto změnu není připravena. Společnou iniciativu „otevření systémů vzdělávání“ vede Androulla Vassiliou, komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, a Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za Digitální agendu. Iniciativa se zaměřuje se na tři hlavní oblasti:


22

1. vytváření příležitostí k inovacím pro organizace, učitele a studenty; 2. větší využívání volně přístupných vzdělávacích zdrojů a zajištění toho, aby byly vzdělávací materiály připravené s použitím veřejných prostředků dostupné všem 3. lepší infrastrukturu IKT a připojení ve školách. Iniciativy spojené s akčním plánem „otevření systémů vzdělávání“ budou financovány s podporou z nového programu EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport Erasmus+, z nového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, a také ze strukturálních fondů EU. Například program Erasmus+ bude zajišťovat finance poskytovatelům vzdělávání, aby se modely jejich fungování přizpůsobovaly technologickým změnám a podpořil se rozvoj učitelů prostřednictvím otevřených internetových kurzů. Všechny vzdělávací materiály podporované programem Erasmus+ budou volně přístupné veřejnosti na základě otevřených licencí. Svět online mění způsob, jak jsou zajišťovány zdroje pro vzdělávání, jeho realizaci i to, jak je prožíváno. Předpokládá se, že se trh e-learningu v příštích deseti letech patnáctinásobně zvětší a bude představovat 30 % celého trhu vzdělávání. Z přínosů tohoto vývoje by měli těžit všichni Evropané. Nedávný průzkum věnovaný používání informačních a komunikačních technologií ve školách zjistil, že pouze jedno ze čtyř devítiletých dětí navštěvuje z digitálního hlediska dobře vybavenou školu, což znamená aktuální aplikace, rychlé širokopásmové připojení (10mbps a více) a vysokou míru propojenosti (internetová stránka, e-mail pro žáky a učitele, místní datová síť a virtuální výukové prostředí). Ve věkové kategorii 16 let navštěvuje z digitálního hlediska dobře vybavenou školu pouhá polovina studentů a 20 % středoškoláků nepoužívá počítač ve škole nikdy nebo téměř nikdy. Dopad akčního plánu „otevření systémů vzdělávání“ zvýší doporučení, která má v létě příštího roku zveřejnit pracovní skupina na vysoké úrovni pro modernizaci vyššího vzdělávání. Činnost této skupiny zahájila komisařka Vassiliou, předsedat jí bude bývalá irská prezidentka Mary McAleese. V současnosti skupina posuzuje, jak může vyšší vzdělávání lépe využívat nových způsobů výuky a učení. Tato iniciativa je provázána také s Velkou koalicí pro digitální pracovní místa, mnohostrannou platformou pro řešení chybějících kvalifikací v oblasti IKT a zaplnění až 900 000 neobsazených pracovních míst spojených s IKT. Více: Open Education Europa MEMO/13/813 – Otevření systémů vzdělávání Sdělení o akčním programu „Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“. Pracovní dokument útvarů Komise „Analýza a mapování nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů jakožto prostředků inovativní výuky a učení pro všechny“. Evropská komise - Vzdělávání a odborná příprava Digitální dovednosti a pracovní místa v Evropské komisi Pracovní skupina na vysoké úrovni pro modernizaci vyššího vzdělávání

27. září proběhne ve 300 městech ve 33 zemích Noc vědců

Noc vědců je podporována EU v rámci akcí „Marie Curie“. Nad českou částí projektu převzalo záštitu Zastoupení Evropské komise v ČR. Noc vědců se v Česku koná již podeváté, letos pod sloganem „Energií k poznání“. Návštěvníci se mohou těšit na zajímavé akce v řadě měst a institucí po celé republice. Noc vědců se koná po celé Evropě každoročně čtvrtý pátek v září. Aktivity se pořádají ve 25 členských státech EU (s výjimkou Dánska, Lucemburska a Rakouska), a kromě toho v Bosně a Hercegovině, v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, v Černé Hoře, na Faerských ostrovech, na Islandu, v Izraeli, Srbsku a Turecku. Od roku 2006 vzrostl počet měst, která se Noci vědců účastní, z 92 na 300. Na podporu Noci vědců EU ročně vynaloží 4 miliony eur (celkové náklady činí 7,5 milionu eur) v rámci akcí „Marie Curie“, které podporují mezinárodní profesní dráhu výzkumných pracovníků. Jejím cílem je zdůraznit významnou roli, kterou hraje výzkum v našem každodenním životě, a význam vědecké profesní dráhy. Pro budoucí evropský růst, který je stále více závislý na inovacích výrobků a služeb, je nesmírně důležité, aby se více mladých lidí rozhodlo věnovat se vědě. Jednotlivé akce v rámci Noci vědců byly vybrány ve výběrovém řízení na základě výzvy k předkládání návrhů. V Aténách můžete sledovat, jak dokáží, aby se minivláček vznášel za jízdy ve vzduchu. Zpíváte falešně? Žádný problém, vědci z Düsseldorfu vyvinuli virtuální zařízení, které váš hlas promění v hlas operní hvězdy hodný Placida Dominga. V Záhřebu se můžete přesvědčit, jestli Kubrickova Vesmírná odysea je víc než pouhá science fiction. Nebo se můžete pokusit vyřešit záhadnou vraždu v Portu. Vědci v Santanderu předvedou, jak fyzika pomáhá surfařům „ulovit“ tu největší vlnu. Návštěvníci Perugie se setkají s „Lego robotem“, který maluje portréty a jmenuje se „Le(g)onardo“. To je jen několik z mnoha jedinečných akcí, které se konají v 33 zemích EU a sousedních zemích v rámci Noci vědců 27. září. Vědci se podělí s veřejností o své nadšení pro vědu ve 300 městech od Irska po Izrael. Loni se Noci vědců zúčastnilo


23

přes milion návštěvníků, včetně 600 000 dětí. Cílem akce je odhalit tajemství vědy hravým způsobem a podnítit zájem o vědu jako povolání. Veřejnost se bude moci zúčastnit experimentů a interaktivních aktivit a také si vyzkouší zařízení ve výzkumných laboratořích, které jsou běžně nedostupné. Celkový rozpočet na akce „Marie Curie“ v období let 2007–2013 činí 4,7 miliardy eur. Jsou spravovány téměř výhradně Výkonnou agenturou pro výzkum Evropské komise. Program bude přejmenován na Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) v rámci programu Horizont 2020, což je nový program EU pro výzkum a inovace. Noc vědců bude i v rámci nového programu nadále dostávat podporu. Evropský parlament a členské státy nedávno schválily, že na program MSCA připadne 8 % celkového rozpočtu programu Horizont 2020. Oficiálně by toto rozhodnutí mělo být přijato v nadcházejících týdnech. Více informací: EK - Vzdělávání a odborná příprava Noc vědců 2013 Akce „Marie Curie“ Sedmý rámcový program EU pro výzkum (FP7) Unie inovací Strategie Evropa 2020 Výkonná agentura pro výzkum Internetové stránky Androully Vassiliou, komisařky pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež

EU oceňuje mladé vědce již 25 let, letos ceny předala v Praze

24. září 2013 se v Praze sešli nejlepší mladí badatelé z celé Evropy, kteří se zúčastnili 25. ročníku soutěže EU pro mladé vědce (EUCYS). Celkem 126 nadějných mladých vědců ve věku od 14 do 21 let představilo své projekty mezinárodní porotě. Vítězové se podělili o finanční odměnu v celkové hodnotě 54 500 EUR a o další ceny, např. vědecké pobyty. Tři první „ceny“, z nichž každá představovala částku 7 000 EUR, získali Perttu Pölönen z Finska za projekt „Music A' Clock“, Ciara Judge, Emer Hickey a Sophie Healy-Thow z Irska za projekt „A statistical investigation of the effects of diazotroph bacteria on plant germination“, a Frederick Turner ze Spojeného království za projekt „Genetics at home: Building a PCR machine and other equipment for setting up a home genetics lab“. Tři druhé ceny získaly Rakousko, Německo a Švýcarsko a tři třetí ceny byly uděleny projektům z Maďarska, Německa a Běloruska. Týmy na druhém místě získaly 5 000 EUR a na třetím 3 500 EUR. Dalšími cenami byly cesty na mezinárodní vědecké fórum mládeže do Londýna a na mezinárodní seminář pro mladé vědce do Stockholmu, ceny sponzorů z řad soukromých společností, např. cesta na veletrh Intel ISEF ve Spojených státech, jakož i ceny interního vědeckého útvaru Evropské komise, Společného výzkumného střediska, celoevropské skupiny výzkumných organizací EIROforum a Evropského patentového úřadu. Soutěž přilákala do Prahy 85 projektů z 37 zemí, včetně členských států EU a dalších přidružených a ostatních zemí. Z České republiky byly představeny 3 projekty. Kromě slavnostního předávání cen mohli mladí vědci představit své projekty na čtyřdenní výstavě a účastnit se řady seminářů a konferencí. V letošním roce předsedal porotě Dr. Henrik Aronsson z univerzity v Göteborgu. Všechny příspěvky již vyhrály první místa v příslušných oborech v národním kole vědecké soutěže v jednotlivých členských zemích. Témata projektů zahrnovala širokou škálu vědních oborů: biologii, fyziku, chemii, výpočetní techniku, společenské vědy, životní prostředí, matematiku, nauku o materiálech, strojírenství a medicínu. V soutěži byla rovněž udělena cena za mezinárodní spolupráci za nejlepší projekt předložený týmem z přizvaných zemí, které uzavřely s EU dohody o vědecko-technické spolupráci: USA, Kanady, Číny, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Egypta. Tuto cenu, která zdůrazňuje přínos mezinárodní vědecké spolupráce ve výzkumu, získala Jessie MacAlpine z Kanady za projekt „Mustard Oil as an Apicomplexan-targeting Drug Therapy for Plasmodium falciparum“. Soutěž Evropské unie pro mladé vědce byla založena Evropskou komisí v roce 1989 s cílem podpořit spolupráci a výměnu informací mezi mladými vědci a dát jim příležitost pracovat pod dohledem nejvýznamnějších evropských výzkumných pracovníků. První soutěž byla uspořádána v Bruselu a od té doby se konala v 23 různých evropských městech. Soutěž se snaží podpořit úsilí účastnících se zemí přivést mladé lidí ke studiu přírodovědných a technických oborů (přírodních věd, technických oborů a matematiky) a povzbudit je, aby si zvolili kariéru v oblasti vědy a výzkumu. Od roku 1989 se počet mladých vědců, kteří se účastnili soutěže, každoročně zvyšuje. Z 59 v roce první soutěže na 126 v roce 2013. V roce 2009 se v Paříži do soutěže zapojilo 137 účastníků. Účast žen v soutěži je odrazem širšího problému nedostatečného zastoupení žen v uvedených oborech. V letošním ročníku dosáhla účast žen téměř 35 % počtu všech soutěžících (44 účastnic a 82 účastníků). V roce 1997 podíl žen v


24

soutěži EUCYS poprvé překročil 30 % a od té doby se obvykle pohybuje mezi 30 % a 35 %, přičemž nejvyššího podílu 41 % dosáhly ženy v roce 2005. V průběhu 25 let získalo ocenění 168 dívek a 576 chlapců. Více informací: Podrobnosti o letošním ročníku soutěže Informace o soutěži a vítězích

Celoevropská soutěž „Migranti v Evropě“

Evropská komise oslovila studenty škol zaměřených na umělecké obory, grafiku a komunikaci ve všech 27 členských státech EU a v Chorvatsku, aby se zamysleli nad přínosem migrantů pro společnost v evropských zemích. Studenti měli v celoevropské soutěži „Migranti v Evropě“ kreativním způsobem vyjádřit, jakou úlohu a místo mají migranti v Evropě. Soutěž je určena pro všechny studenty starší 18 let studující na vysokoškolských institucích zaměřených na umělecké obory, grafiku nebo komunikaci a sídlících v zemi EU či v Chorvatsku. Tato celoevropská soutěž staví před studenty úkol vytvořit umělecké dílo vyjadřující jejich pohled na tuto tematiku migrantů a zachycující roli v našem životě. Záměrem soutěže je podnítit konstruktivní diskusi a přimět k zamyšlení se nad situací migrantů v Evropě. Komise tak dává nadějným evropským talentům možnost představit vlastní pohled na věc. Každá škola může přihlásit jednu nebo několik prací v jedné nebo v několika kategoriích. Práce budou vyhodnoceny na národní úrovni a ty, které postoupí do užšího výběru (až deset z každé země), budou poté předány evropské porotě, která vybere 30 finalistů a v každé kategorii rozhodne o celoevropském vítězi. Porota bude složena z profesionálů z oborů komunikace a umění, pracovníků médií a také ze zástupců přistěhovaleckých komunit. Soutěžilo se v následujících kategoriích: Plakát, Fotografie a Video. Mezi finalisty je i Martin Dědek z ČR, pro kterého můžete hlasovat prostřednictvím online hlasování. Martin Dědek z týmu Ateliér Grafický design 2, Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem postoupil mezi finalisty soutěže v kategorii plakát s dílem nazvaným "A brand new thing". Podpořit jej můžete prostřednictvím ceny veřejnosti v online hlasování na webových stránkách soutěže. Hlasovat můžete až do 9. října 2013. 30 evropských finalistů bude pozváno na slavnostní předání cen v Bruselu za předpokládané účasti evropské komisařky pro domácí záležitosti Cecílie Malmströmové. Na základě veřejného hlasování na internetových stránkách soutěže pak bude udělena zvláštní cena. Každá ze škol, jejíž studenti získají hlavní cenu v jedné ze tří kategorií nebo ve veřejném hlasování, obdrží odměnu ve výši 10 000 EUR určenou na vzdělávací účely. Více: Soutěž "Migranti v Evropě" Plakát Martina Dědka Podpora finalistů

Den evropské spolupráce

Význam regionální politiky EU a jejích přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních projektů a programů pro komunity, regiony a členské státy EU je v centru pozornosti, neboť na 21. září připadá Den evropské spolupráce. Evropská územní spolupráce je relativně malou součástí regionální politiky EU. Jestliže však Evropský parlament a Rada schválí dohodu o financování regionální politiky v období 2014–2020, zvýší se její rozpočet na 8,9 miliardy EUR. Po změně regionální politiky, jejíž reforma se nachází v závěrečných fázích jednání, se programy evropské územní spolupráce více zaměří na investice vytvářející správné podmínky růstu.


25

Četné programy EU okolo 21. září společně představily své výsledky a výhody přeshraniční spolupráce regionů. Šíře evropské územní spolupráce je sama o sobě úspěchem. Sahá od projektů na úrovni měst a obcí sbližujících obyvatele Severního Irska s lidmi v hraničním pásmu Irska, přes společné akce s cílem propojit komunity, např. v Rakousku a Slovinsku, až po zlepšení dopravy či environmentální strategie, jichž se společně účastní členské státy a regiony EU např. na Balkáně. Již druhým rokem se ve více než 30 zemích uskuteční přes 100 akcí s cílem zvýšit informovanost o přínosu spolupráce na základě regionální politiky EU Kampaň u příležitosti dne evropské spolupráce je koordinována prostřednictvím programu INTERACT s podporou Evropské komise, Evropského parlamentu a Výboru regionů. Více informací: Evropská územní spolupráce Den evropské spolupráce Hlavní projekty evropské spolupráce

Zpráva o Evropském výzkumném prostoru

Evropská komise 23.září 2013 představila první komplexní analýzu stavu „jednotného trhu“ v oblasti výzkumu, tzv. Evropského výzkumného prostoru (EVP). Zpráva poskytuje faktický základ pro posouzení pokroku v cílových oblastech, jako jsou otevřený a spravedlivý nábor výzkumných pracovníků nebo lepší výměna vědeckých poznatků. Ukazuje se, že sice bylo dosaženo určitého pokroku, ale že i ty nejlepší výzkumné instituce mají stále problémy, které musí vyřešit před termínem dokončení EVP, který stanovili vedoucí představitelé zemí EU na rok 2014. Existují rovněž značné rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími institucemi. Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová zdůraznila, že cílem Evropského výzkumného prostoru je umožnit výzkumným pracovníkům, výzkumným institucím a podnikům snadnější pohyb, konkurenci a spolupráci v mezinárodním měřítku. To posílí výzkum v členských státech EU, zvýší jejich konkurenceschopnost a umožní jim efektivněji spolupracovat na řešení hlavních problémů. I když zpráva zdůrazňuje, že pokroku bylo dosaženo ve všech cílových oblastech, klade rovněž důraz na řadu oblastí, které stále zaostávají. Patří sem: • V mnoha členských státech veřejné investice do výzkumu a vývoje - jako procento celkových vládních výdajů - klesají; • Vnitrostátní výzkumné programy se stále řídí odlišnými pravidly. Týká se to např. podávání zpráv, což ztěžuje mezinárodní spolupráci; • Rozvoj a zavádění infrastruktur, jako jsou např. velmi intenzivní lasery či obří teleskopy, omezují finanční, správní a politické překážky. Vnitrostátní předpisy či vysoké vstupní náklady zase často brání výzkumným pracovníkům z jiných členských států v přístupu k nim; • Otevřený, transparentní a objektivní nábor zaměstnanců stále ještě není standardem pro všechna pracovní místa v oblasti výzkumu. Například více než polovina volných pracovních míst není dosud zveřejňována na celoevropské úrovni prostřednictvím portálu pracovních příležitostí EURAXESS. To brání mobilitě výzkumných pracovníků a může to znamenat, že na pracovní místo není vždy vybrána ta nejlepší osoba; • Nerovnost při výběru žen a mužů znamená, že se stále plýtvá talentem výzkumných pracovnic. V této oblasti EVP bylo dosaženo nejmenšího pokroku; • Poměrně málo výzkumných pracovníků v EU je zaměstnáno v průmyslu. Tito pracovníci tak nejsou dostatečně připraveni pro vstup na trh práce. Vedoucí představitelé EU opakovaně zdůrazňují význam dobudování Evropského výzkumného prostoru, přičemž v závěrech Evropské rady z února 2011 a března 2012 stanovili lhůtu do roku 2014. Zpráva byla zveřejněna rok po přijetí sdělení pod názvem „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“, ve kterém bylo stanoveno, jaké kroky musí k dokončení EVP členské státy EU podniknout. Zpráva poskytuje faktický základ pro podrobné posouzení EVP, které bude provedeno v roce 2014. Návrhy Evropské komise na vytvoření EVP se zaměřují na pět hlavních priorit, v nichž musí být dosaženo pokroku: • zvýšení efektivnosti výzkumných systémů na národní úrovni, • zlepšení mezinárodní spolupráce a konkurence, včetně zřízení a efektivního fungování klíčových výzkumných infrastruktur, • otevřenější trh práce pro výzkumné pracovníky, • rovnost žen a mužů a jejich začleňování z hlediska této rovnosti v organizacích, které realizují a vybírají výzkumné projekty a • optimální pohyb a předávání vědeckých poznatků, mimo jiné i digitálně. Informace použité ve zprávě o pokroku EVP byly získány z různých zdrojů, zejména z národních programů reforem pro rok 2013 a ze seznamu opatření, který sestavil Institut pro perspektivní technologické studie Společného výzkumného střediska. Komise rovněž provedla průzkum organizací zabývajících se financováním výzkumu i samotných výzkumných organizací ve všech členských státech a v zemích přidružených k programu EU pro výzkum. Tyto informace byly doplněny o studii MORE 2 a o zprávu výzkumných pracovníků za rok 2013, které byly zveřejněny na portálu EURAXESS. Seznam opatření sestavily ve většině případů vnitrostátní orgány na žádost Evropské komise.


26

Více: Evropský výzkumný prostor Zpráva výzkumných pracovníků za rok 2013 Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst

Evropská komise přijímá zásadní opatření proti tzv. legálním omamným látkám

Evropská komise 17. září navrhla posílení schopnosti Evropské unie reagovat na „legální omamné látky“, tzn.na nové psychoaktivní látky využívané jako alternativa k nedovoleným drogám (kokain, extáze, ...). Podle pravidel, která Komise navrhla, budou škodlivé psychoaktivní látky rychle staženy z trhu, aniž by to ohrozilo jejich legální průmyslové a obchodní využití. Návrh je reakcí na varování Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europolu týkající se závažnosti problému a na zprávu z roku 2011, z jejichž závěrů vyplývá, že je nutné posílit současný mechanismus EU pro boj proti novým psychoaktivním látkám. Počet nových psychoaktivních látek odhalených v EU se v letech 2009–2012 ztrojnásobil. Doposud byla v roce 2013 nahlášena více než jedna nová látka týdně. Jde o problém, který si vyžaduje řešení na evropské úrovni. Tyto látky jsou stále častěji dostupné na internetu a rychle se po zemích EU šíří: 80 % nových psychoaktivních látek bylo zjištěno ve více než jedné zemi EU. Průzkum Eurobarometru z roku 2011 s názvem „Postoj mládeže k drogám“ dokládá, že tyto látky nejméně jednou za život užilo 5 % mladých lidí v EU. Nejvyššího počtu - 16 % bylo dosaženo v Irsku. V případě České republiky činí tento údaj 4 %. Užívání nových psychoaktivních látek může skončit smrtí. Například látka s označením 5-IT údajně usmrtila během pouhých pěti měsíců, od dubna do srpna 2012, 24 osob ve čtyřech zemích EU. Látka 4-MA, která napodobuje amfetamin, je jen v letech 2010–2012 spojována s 21 úmrtími ve čtyřech zemích EU. Stávající systém pro odhalování a zakazování těchto nových omamných látek zavedený v roce 2005 již neplní svůj účel. Návrh Komise posílí a urychlí schopnost Unie bojovat proti novým psychoaktivním látkám. Zajistí: • Rychlejší postup: Zavedení zákazu látky v EU v současné době trvá nejméně dva roky. V budoucnu bude Unie schopna zakročit již během 10 měsíců. V obzvláště závažných případech bude postup ještě kratší, protože bude možné stáhnout látky z trhu okamžitě na dobu jednoho roku. Toto opatření zajistí, aby spotřebitelé neměli k látce přístup po dobu provádění plného posouzení rizika. V rámci stávajícího systému není možné přijímat žádná prozatímní opatření a Komise musí s návrhem na omezení přístupu k látce počkat až do vypracování plné zprávy o posouzení rizika. • Přiměřenější systém: Nový systém umožní odstupňovaný přístup, kdy se na látky představující mírné riziko budou vztahovat opatření k omezení spotřebitelského trhu a vysoce rizikové látky budou omezeny na celém trhu. Pouze nejvíce škodlivé látky představující závažné nebezpečí pro zdraví spotřebitelů budou předmětem trestněprávních opatření, jako je tomu v případě nedovolených drog. V rámci stávajícího systému má Unie pouze dvě možnosti: buď na úrovni EU nepřijme žádná opatření, nebo na celý trh uvalí omezení a uloží trestněprávní sankce. Omezené možnosti vedou k tomu, že Unie v současné době ve vztahu k některým škodlivým látkám nepodniká žádné kroky. Díky novému systému se bude Unie moci zabývat větším množstvím případů a nakládat s nimi přiměřeněji podle odpovídajících rizik a s přihlédnutím k legálnímu obchodnímu a průmyslovému využití. Aby se z návrhů Komise staly právní předpisy, musí je schválit Evropský parlament a členské státy v rámci Rady Evropské unie. V protidrogové strategii EU na období 2013–2020 jsou stanoveny priority protidrogové politiky EU. Strategie identifikuje výskyt a rychlé rozšíření nových psychoaktivních látek jako problém, který je třeba důrazně řešit, a to i prostřednictvím posílení stávajících právních předpisů EU. V minulých letech byla v EU odhalena průměrně jedna nová psychoaktivní látka týdně a očekává se, že v nadcházejících letech jejich počet poroste. Od roku 1997 členské státy odhalily více než 300 látek a jejich počet se v letech 2009 až 2012 ztrojnásobil (z 24 v roce 2009 na 73 v roce 2012). V rámci stávajícího nástroje EU, rozhodnutí Rady 2005/387/JHA, může Komise členským státům navrhnout, aby byly nové drogy podrobeny trestním opatřením. Díky tomuto mechanismu bylo podrobeno omezujícím opatřením a trestním sankcím 9 látek. V roce 2010 Komise navrhla a prosadila celoevropský zákaz mephedronu, látky podobné extázi, a začátkem roku 2013 se jí to podařilo u drogy 4-MA, látky podobné amfetaminu. V červnu 2013 Komise rovněž navrhla zákaz syntetické drogy "5-IT". Zpráva z roku 2011 přinesla zjištění, že stávající systém měl problém udržet krok s velkým množstvím nových látek, které se objevovaly na trhu. Uvalit omezující opatření na jednu látku trvá dva roky. Pachatelé pak mohou obejít kontrolní opatření tím, že provedou omezené změny v chemické struktuře látky, které nezmírní její závažné škodlivé účinky.


27

Bipolární povaha současného systému umožňující buď trestní opatření nebo nepřijetí žádných opatření navíc oslabuje schopnost Unie jednat. Schází mu rozpětí účinných možností pro kontrolní opatření, která umožňují rychlou a cílenou akci. Více informací: Evropská komise – Politika pro kontrolu drog Eurobarometr z roku 2011 s názvem „Postoj mládeže k drogám“ „Evropská zpráva o problematice drog“ Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost z roku 2013 Protidrogová strategie EU na období 2013–2020 Rozhodnutí Rady 2005/387/JHA

Špatné školství vede k úpadku celé země

Rozhovor s náměstkem ředitele pro vzdělávání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Andreasem Schleicherem na téma podmínek kvalitního školství a jeho vlivu (nejen) na konkurenceschopnost země. Rozhovor se dotýká mnoha problémů a otázek, se kterými zápasí české školství (problematika selekce dětí, kompetencí studenta a učitele, preference vysokoškolského, či učňovského vzdělání a další). Text rozhovoru (EDUin)

Evropská komise hledá "hlavní město inovací"

Evropská komise dnes vyhlásila soutěž o první evropské hlavní město inovací, tzv. „icapital“. Toto označení získá město, jež vytváří nejlepší „inovační ekosystém“ spojující občany, veřejné organizace, vysoké školy a podniky. Vzhledem k tomu, že 68 % obyvatel EU v současné době žije v městských aglomeracích, vychází nejvíce impulzů k větší inovativnosti v Evropě právě z těchto oblastí. V tomto ohledu je důležité, aby města vytvářela vhodné prostředí podporující inovace, ve kterém se bude moci spojit veřejná a soukromá sféra. Nezávislá skupina odborníků vybere vítěze na jaře roku 2014. Dotyčné město obdrží pro své další inovační úsilí půl milionu eur. Lhůta pro podání přihlášek je 3. prosince 2013. Do soutěže se mohou přihlásit města ze všech členských států EU nebo zemí přidružených k rámcovému programu EU pro výzkum. Cenu mohou získat města s více než 100 000 obyvateli, která realizují iniciativy, jež byly zahájeny nejpozději k 1. lednu 2010. Města budou posuzována jak na základě dosavadních iniciativ a výsledků, tak i s ohledem na jejich nápady, jak posílit inovační schopnosti v budoucnu. Budou muset prokázat, že sledují komplexní strategii, která je: • inovační – pokud jde o pojetí, postupy a nástroje, • inspirativní – s cílem přilákat talenty, finanční prostředky i investice a motivovat občany k aktivní účasti, • integrovaná – tj. koresponduje s cíli strategie Evropa 2020, konkrétně s cílem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v celé Evropě, • interaktivní – vytváří inovační komunitu v rámci vlastního města, jakož i s jinými městy. Další informace: Internetové stránky soutěže iCapital

Leeuwarden (NL) - Evropské hlavní město kultury pro rok 2018

Nezávislá porota zvolila 6. září v Amsterodamu za Evropské hlavní město kultury pro rok 2018 nizozemský Leewarden. Jako druhé hlavní město byla vybrána Valetta (Malta). Další informace: Tisková zpráva Internetové stránky Evropských hlavních měst kultury

Právní poradenství - bezplatná služba pro návštěvníky Evropského domu

Bezplatné a osobní poradenství o Vašich evropských právech Vám od letošního roku poskytujeme v Evropském domě v Praze. Právní expertka z evropské informační sítě Vaše Evropa Poradenství Vám nabídne v rámci svých bezplatných konzultací dvakrát měsíčně poradenství a pomoc. Následující konzultace proběhne 12. září 2013.


28

Tato služba má za cíl zvýšit informovanost občanů o jejich právech a poskytnout praktické tipy o možnostech, které se jim v EU nabízí, ať již se jedná o práci v zahraničí, sociální zabezpečení, placení daní, podnikání, nákupy, zdraví, vzdělávání nebo bydlení. Firmy mohou počítat s poradenstvím v otázkách podnikání, zakládání podniků v EU, prodeje zboží nebo informacemi o účetnictví. Pomůžeme Vám objasnit, jaké právní předpisy EU se na Váš případ vztahují a jak se Vašich EU práv z nich plynoucích domoci. Další informace: Zpráva Evropské komise Domluvení schůzky s Mgr. Michaelou Suchardovou, LL.M. (mail)

Hledá se hlavní město inovací EU

Evropská komise 3.září vyhlásila soutěž o první evropské hlavní město inovací – “icapital”. Toto označení získá to město, které vytváří nejlepší “inovační ekosystém, který propojí občany, veřejné organizace, vysoké školy a podniky. 68% populace EU žije v městských aglomeracích. Je třeba, aby města vytvářela vhodné prostředí pro inovace i pro propojení veřejné s soukromé sféry. Nezávislá skupina odborníků vybere vítězné město na jaře 2014. To obdrží darem půl milionu eur na svoji další inovační činnost. Lhůta pro podání přihlášek je do 3.prosince 2013. Máire Geoghegan-Quinnová, evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu, uvedla: „Města jsou hnací silou evropské ekonomiky. Sedm z deseti Evropanů žije ve městské aglomeraci a tyto regiony vytvářejí dvě třetiny HDP Evropské unie. Chtěli bychom povzbudit města, aby se více zapojila do podpory inovací a vytvořila sítě měst, v rámci kterých bude možné sdílet nejlepší nápady pro budoucnost.“ Inovace mají stěžejní význam pro hospodářský růst a konkurenceschopnost podniků a tvoří jádro strategie Evropa 2020. Do soutěže se mohou přihlásit města ze všech členských států EU nebo zemí přidružených k rámcovému programu EU pro výzkum. Cenu mohou získat města s více než 100 000 obyvateli, která realizují iniciativy zahájené nejpozději k 1. lednu 2010. V zemích, kde žádné město nemá více než 100 000 obyvatel, se může přihlásit město s nejvyšším počtem obyvatel. Města budou posuzována na základě dosavadních iniciativ a výsledků i inovačních schopností do budoucnosti. Budou muset prokázatže sledují komplexní strategii, která je: • inovační – pokud jde o pojetí, postupy a nástroje, • inspirativní – s cílem přilákat talenty, finanční prostředky i investice a motivovat občany k aktivní účasti, • integrovaná – tj. koresponduje s cíli strategie Evropa 2020, konkrétně s cílem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v celé Evropě, • interaktivní – vytváří inovační komunitu v rámci vlastního města, jakož i s jinými městy. Více informací: Pravidla a podmínky soutěže Otázky k přihlášce (mail) Evropa 2020 Horizont 2020 Regionální fondy

Dny evropského dědictví

V průběhu září se budou moci miliony lidí zdarma podívat do zřídka otevřených historických a kulturních památek v 50 zemích v rámci každoročních Dnů evropského dědictví. Jde o společnou iniciativu Evropské komise a Rady Evropy. Dny evropského dědictví 2013 budou oficiálně zahájeny 30. srpna 2013 v Jerevanu v Arménii, která v současnosti předsedá Výboru ministrů Rady Evropy. Ve stejný den budou spuštěny také nové interaktivní internetové stránky, které poskytnou podrobnosti o památkách otevřených veřejnosti a také informace o akcích pořádaných v jednotlivých zemích v souvislosti se Dny evropského dědictví. Dny evropského dědictví prezentují celou řadu fascinujících památek a akcí, díky kterým ožívá historie. Například v Severním Irsku budou mít návštěvníci možnost pocítit tíhu meče, váhu drátěné košile i přílby. V Nizozemsku je tématem „Moc a sláva“ a návštěvníci budou mít možnost prožít 400 let dějin. Ve Švédsku nabídnou „Místa setkání“ emocionální putování do míst, kde v průběhu staletí probíhala setkávání a loučení. Švýcarsko rozzáří své památky tématem ohně, světla a energie. V České republice téma zní: „Památky v novém světle“. Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, prohlásila: „Dny evropského dědictví představují úžasnou iniciativu, kterou si mohou užívat lidé ze všech věkových a sociálních skupin. Očekáváme, že letos této zvláštní příležitosti navštívit památky, které jsou obvykle veřejnosti nepřístupné, využije více než 20 milionů dospělých a dětí. Je to skvělý způsob, jak zajistit, aby bylo naše společné evropské dědictví oceňováno a chráněno pro příští generace, a také způsob, jak prostřednictvím oživení cestovního ruchu přinést prospěch místním společenstvím.“


29

Gabriella Battaini-Dragoni, zástupkyně generálního tajemníka Rady Evropy, dodala: „Úspěch Dnů evropského dědictví je založený na úsilí místních a regionálních společenství. Obce v celé Evropě se každoročně stávají součástí „kulturní rodiny” při oslavě našeho nesmírně bohatého kulturního dědictví.” Dny evropského dědictví se poprvé konaly v roce 1985. Od roku 1999 jsou společnou iniciativou Evropské komise a Rady Evropy. Účastní se jich 50 signatářských zemí Evropské kulturní úmluvy.

Více: Evropská kulturní úmluva Dny evropského dědictví Dny evropského dědictví v České republice Seznam akcí Evropská komise - Dny evropského dědictví Rada Evropy - Dny evropského dědictví Seznam 50 zemí

Otevřený přístup k vědeckým publikacím

Závěry publikované studie ze dne 21. srpna 2013, kterou financovala Evropská komise, potvrdily globální trend tzv. otevřeného přístupu k výsledkům vědeckých prací, kdy se dávají veřejnosti volně k dispozici. Podle studie z vědeckých prací vydaných v roce 2011 je nyní veřejnosti zdarma k dispozici přibližně 50 %. V porovnání s hodnotami uváděnými v předešlých výzkumech se jedná o dvojnásobek. Nejnovější studie totiž vycházela z mnohem propracovanější metodologie a použila širší definici otevřeného přístupu. Ve studii se rovněž odhaduje, že formou otevřeného přístupu je nyní na internetu k dispozici přes 40 % vědeckých článků recenzovaných odbornou veřejností, které ve světě vyšly v letech 2004 až 2011. Studie se zaměřila na údaje z EU, z některých sousedních zemí a dále z Brazílie, Kanady, Japonska a Spojených států amerických. Studie se zabývala dostupností vědeckých publikací z 22 vědních oblastí, které byly zveřejněny v Evropském výzkumném prostoru, Brazílii, Kanadě, Japonsku a Spojených státech. V několika zemích a některých vědeckých oborech má již veřejnost otevřený přístup k více než 50 % vědeckých prací. Volně dostupná je většina článků v oblastech obecných přírodních a technických věd, biolékařského výzkumu, biologie a matematiky a statistiky. Nejomezenější dostupnost je naopak u prací z oblasti sociálních a humanitních věd, aplikovaných věd, strojírenství a technologie. Uváděná studie byla zpracována konzultantskou společností v oblasti hodnocení výzkumů Science-Metrix. Týkala se 28 členských států EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Islandu, Norska, Turecka, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Izraele, Brazílie, Kanady, Japonska a Spojených států amerických. Kromě toho dnes tato společnost zveřejnila dvě další zprávy posuzující politiky otevřeného přístupu a otázku otevřeného přístupu k údajům. Pokud jde o politiky otevřeného přístupu, zpráva konstatovala, že většina ze 48 hlavních investorů do vědeckého výzkumu považuje obě základní formy otevřeného přístupu za přijatelné: tj. otevřený přístup k publikacím v odborných časopisech (tzv. „zlatý“ či „hybridní“ otevřený přístup) i archivaci prací jejich autorem (tzv. „zelený“ otevřený přístup). Více než 75 % investorů souhlasilo s obdobím embarga na archivované materiály v délce 6 až 12 měsíců (tj. s dobou, která uplyne mezi zveřejněním práce a dnem, kdy je dána volně k dispozici). Otevřený přístup k vědeckým informacím je v současnosti stále upraven v menší míře, než je tomu u otevřeného přístupu k publikacím. Otevřený přístup k údajům z vědeckých výzkumů se může rychle rozvíjet v prostředí, kde občané, orgány, vlády, neziskové a soukromé společnosti volně spolupracují v zájmu rozvoje infrastruktury, norem, prototypů a obchodních modelů. V rámci programu Horizont 2020 - programu EU financujícího výzkum a inovace v období 2014– 2020, zahájí Komise pilotní projekt otevřeného přístupu k údajům shromážděným v průběhu výzkumu financovaného z veřejných prostředků. Komise zaručuje zohlednění oprávněných obav dotčených subjektů ohledně ochrany obchodních zájmů, soukromí a bezpečnosti. Otevřený přístup k vědeckým publikacím se stane základní zásadou programu Horizont 2020. Od roku 2014 budou muset být volně k dispozici všechny vědecké články, které vznikly za finanční podpory tohoto programu: • články buď zpřístupní okamžitě na internetu vydavatel (tzv. „zlatý“ či „hybridní“ otevřený přístup), který pak bude moci vynaložené náklady na zveřejnění předložit k úhradě Evropské komisi, nebo • články zpřístupní samotní výzkumní pracovníci ve volně přístupném archivu nejpozději šest měsíců po zveřejnění (12 měsíců v případě článků z oblasti sociálních a humanitních věd) (tzv. „zelený“ otevřený přístup). Více informací: 1. studie (PDF)


30

2. studie (PDF) 3. studie (PDF) Horizont 2020

Komise udělí již padesátý grant evropského průmyslového doktorátu projektu VAMPIRE - na výzkum zamezení zásobování rakovinných buněk krví

Evropská komise 20.srpna 2013 udělila padesátý výzkumný grant evropského průmyslového doktorátu (EID). Tento grant ve výši 1,5 milionu EUR je určen na výzkum nových protilátek, které zničí cévy zásobující nádor, a tím ho zahubí. Projekt „VAMPIRE“ (resekce nádorů v krevních cévách prováděná farmaceuticky prostřednictvím protilátek – „Vascular Antibody-Mediated Pharmaceutically Induced tumour Resection“) probíhá pod vedením univerzity v britském Birminghamu a nizozemské biotechnologické společnosti SomantiX se sídlem v Utrechtu. Výzkum je realizován za podpory spřízněných evropských univerzit, společností a výzkumných středisek, včetně švýcarské polytechnické univerzity (ETH) v Curychu a charitativní organizace pro výzkum rakoviny ve Spojeném království. Program EID se zaměřuje na projekty propojující podniky a akademické partnery ve dvou zemích. Profesor Roy Bicknell, který bude projekt řídit z Birminghamu, řekl: „Evropský průmyslový doktorát prokazuje společnosti velkou službu. Umožňuje, aby se lékařsky a hospodářsky významný výzkum posouval dopředu a zároveň umožňuje vzdělávání příští generace vedoucích vědců v příslušném oboru.“ Evropský průmyslový doktorát představuje pilotní projekt spuštěný v roce 2012 jako součást Akcí Marie Curie, programu evropských výzkumných grantů. Cílem programu EID je poskytovat doktorandům odbornou praxi ve špičkových výzkumných projektech a také přilákat více mladých lidí do vědeckých profesí. Finanční podporu v rámci programu EID může získat projekt, který spojuje jednoho podnikatelského a jednoho akademického partnera ze dvou zemí. Tříletý grant programu EID výzkumným pracovníkům umožňuje střídavě pracovat v obou zemích, v univerzitních laboratořích i v prostorách podniku, a to za vedení odborníků ze soukromého sektoru i z univerzity. Odborná příprava ve svých osnovách zahrnuje i dovednosti mimo vědeckou oblast, jako je podnikatelství, komunikace a řízení duševního vlastnictví. Granty EID budou zachovány v rámci přejmenovaného programu Akce Marie Skłodowska-Curie jako součást nového programu EU Horizont 2020 pro výzkum a inovace, který bude zahájen v lednu příštího roku. Akce Marie Curie podporují evropský kariérní rozvoj v oblasti výzkumu prostřednictvím finančních prostředků, které spravuje Evropská komise. Do konce roku 2013 by měl počet výzkumných pracovníků, bezmála 130 různých národností, kteří od roku 1996 obdrželi podporu v rámci tohoto programu, činit 60 000. Více než polovina výzkumu se věnuje celospolečenským problémům, jako je zdraví, změna klimatu a nedostatek energie. 37 % výzkumných pracovníků financovaných prostřednictvím programu jsou ženy a více než polovinu všech zúčastněných podniků tvoří malé a střední podniky (MSP). Rozpočet programu Akce Marie Curie na období 2007-2013 je 4,7 miliardy EUR. Nové Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) se stanou hlavním programem EU na podporu tzv. excelentních doktorských studijních programů. V období 2014–2020 tento program poskytne granty 25 000 doktorským výzkumným pracovníkům formou evropských průmyslových doktorátů, společných doktorských studijních programů a další vysoce kvalitní odborné přípravy v oblasti výzkumu. Program MSCA bude klást důraz na odbornou přípravu spojující výzkum s dalšími dovednostmi, které maximálně zvyšují zaměstnatelnost, jako jsou manažerské schopnosti a odborné znalosti v oblasti podnikání a komunikace. Evropský parlament a členské státy nedávno odsouhlasily, že na program MSCA připadne 8 % celkového rozpočtu programu Horizont 2020. Toto rozhodnutí však musí být ještě formálně přijato evropskými institucemi. Více informací: Akce Marie Curie Vzdělávání a odborná příprava

Tým vědců vyvinul miniaturní umělé „hmyzí oči“

Vědci ve Švýcarsku, Německu a Francii zkoumali fungování hmyzího zraku a poté navrhli a zkonstruovali první funkční miniaturní senzory fungující jako zakřivené složené „oči“. Projekt s názvem CURVACE (curved = angl. zakřivený) obdržel z prostředků EU podporu ve výši 2 milionů eur. Tento produkt má vysoký průmyslový potenciál k využití ke zvýšení bezpečnosti dopravy, např. při parkování, u automaticky řízených vozidel, k včasnému zjištění přítomnosti vozidel a chodců před vozidlem, k využití v miniaturních letuschopných zařízeních („Micro Air Vehicles“) pro vizuální navigaci během přistání nebo vyhýbání se překážce. například při záchranných operacích. Možnosti využití jsou i v mobilní robotice, jako komponent „inteligentních“ oděvů nebo lékařských aplikací.


31

Zmiňované „složené oči“ mají podobné vlastnosti a funkce jako oči mušky octomilky rodu Drosophila a jiných členovců. Takto průmyslově vyrobené „oko“ má válcovitý tvar, měří 12,8 mm v průměru, váží 1,75 gramu a skládá se z 630 „jednoduchých oček“ nazývaných ommatidia, která jsou uspořádána do 42 sloupců, každý o 15 senzorech. Každé ommatidium obsahuje čočku (o velikosti 172 mikronů) napojenou na elektronický pixel (30 mikronů). Tato čidla se vyznačují vyspělými optickými vlastnostmi, například nezkresleným panoramatickým zorným polem 180°x60° a velkou hloubkou, a fungují v celé škále světelných podmínek. Projekt CURVACE financovala Evropská komise z programu FET zaměřeného na nové technologie. Ten je součástí programu Horizont 2020, konkrétně části „Excellent Science“ – rámcového programu EU pro výzkum a inovace. FET podporuje společný výzkum ve vznikajících, nákladově vysoce rizikových vizionářských oblastech vědy a techniky. Na projektu se podílí 5 pracovišť: EPFL (Švýcarsko), Univerzita Aix-Marseille a CNRS (Francie), Frauenhoferův institut pro aplikovanou optiku a přesné strojírenství (Německo) a Univerzita v Tübingenu (Německo). Projekt trval 45 měsíců (1.10.2009–30.6.2013). Rozpočet celého projektu činí 2,73 milionu eur, z čehož 2,09 milionu eur poskytla Evropská unie. Výsledky byly zveřejněny v časopise “Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA” / PNAS. Více informací: PNAS CURVACE (Curved artificial compound eyes) CORDIS (Community Research and Development Information Service)

Nová strategie vysokoškolského vzdělávání

Evropská komise ve své strategii vysokoškolského vzdělání ( PDF ) vybízí k realizaci opatření ve třech oblastech: • mezinárodní výměny vysokoškolských studentů a pracovníků • internacionalizace a zdokonalení osnov (zahrnuje i digitální vzdělávání) • spolupráce, partnerství a budování kapacit Nový program Erasmus +, který má být zahájen v lednu 2014, zvýší počet každoročních výměn pro pedagogy a studenty ze zemí mimo EU na 135 000 – o 100 000 více než v rámci současného programu Erasmus Mundus. Díky nové strategii Evropa přiláká studenty z ostatních částí světa a připraví absolventům svých vysokých škol dobrou startovní pozici k mezinárodní kariéře. Více informací: Tisková zpráva Strategie vysokoškolského vzdělávání (PDF) Další informace o vzdělávání a odborné přípravě v EU Fakta a čísla: evropské VŠ vzdělávání ve světě (PDF)

Evropská unie udělila 287 začínajícím badatelům prostředky ve výši 400 milionů eur na základní výzkum

Evropská rada pro výzkum vybrala 287 předních vědců v rané fázi odborné kariéry, kteří obdrží financování v rámci šestého ročníku její soutěže o grant pro začínající výzkumné pracovníky. Tento grant má příjemcům umožnit provádění špičkového základního výzkumu. Mezi vybrané vědce bude celkem rozděleno téměř 400 milionů eur, přičemž hodnota jednotlivých grantů bude dosahovat až 2 milionů eur a prostředky se budou vyplácet po maximální dobu pěti let. Konkurence v soutěži o tyto prestižní ceny se dále zvyšovala – letos se celkový počet žádostí o grant zvýšil o 50 %. Vzrostl rovněž podíl úspěšných badatelů z řad žen, a sice z 24 % na 30 % všech kandidátů. Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová v této souvislosti uvedla: „Evropská rada pro výzkum mění pro mladé talenty podmínky na poli výzkumu a pozvedává úroveň vědy v celé Evropě. Financuje základní výzkum, který posouvá hranice lidského poznání, ale přichází také s průlomovými objevy, jež by si do budoucna mohly nalézt cestu do našeho každodenního života. Evropská rada pro výzkum je dnes zavedenou značkou excelence a v rámci programu Horizont 2020 bude ve svých úspěších pokračovat.“ Více informací: Tisková zpráva Příklady projektů financovaných v rámci letošní soutěže o grant pro začínající výzkumné pracovníky pořádané Evropskou radou pro výzkum Statistika letošní soutěže o grant pro začínající výzkumné pracovníky


32

Seznam všech vybraných badatelů podle zemí, v nichž sídlí hostitelská instituce (v abecedním řazení v rámci jednotlivých skupin) Evropská rada pro výzkum Program Horizont 2020

Evropská komise a stáže Od 15. července 2013 je možné podávat přihlášky na stáže do Evropské komise. Díky projektu stáží mají studenti a mladí profesionálové jedinečnou šanci získat zkušenosti s životem a prací v hlavních institucích EU. Cílem je posílit všeobecné povědomí o vnitřním fungování Evropské unie a umožnit zájemcům uplatnit akademické znalosti v praxi. Podmínkou účasti je alespoň bakalářský diplom, znalost dvou oficiálních jazyků EU a zároveň dobrá znalost angličtiny, němčiny či francouzštiny. Žadatel v přihlášce dále uvede preferované generální ředitelství podle svého zaměření a vyplní detailní údaje o svém vzdělání, předchozích zkušenostech a jazykových dovednostech. Na každý turnus se přihlásí okolo šesti až sedmi tisíc zájemců. Po úspěšném přijetí přihlášky je uchazeč zařazen do databáze Blue Book, ze které vybírají jednotlivá generální ředitelství své kandidáty. V rámci turnusu bývá z uchazečů o stáž v Evropské komisi úspěšných na šest set zájemců. Práce v Evropské komisi je často velmi rozmanitá. Obvykle záleží na vybraném generálním ředitelství a oblasti, kterou pokrývá. Stážisté mají obvykle na starost administrativní podporu úřadu, monitoring tisku, zapisování konferencí a vyhodnocování projektů, dále různé rešerše a analýzu informací. Součástí stáže bývá i několikadenní úvodní konference spojená s řadou přednášek a návštěvou institucí. Přijatí stážisté pobírají měsíční grant ve výši přibližně 1 000 EUR - o výši každoročně rozhoduje Kancelář pro stáže, neboť výše závisí na rozpočtových omezeních. Stážistům jsou propláceny cestovní výdaje. Výběrové řízení pro zájemce o stáž v Evropské komisi probíhá do 30. srpna 2013, 12:00 (SEČ). Harmonogram • Fáze předvýběru (databáze Blue Book): polovina září/říjen 2013. •

Fáze finálního výběru uchazečů: prosinec 2013.

•

Stáž: březen - září 2014.

Další z možností je překladatelská stáž u Evropské komise. Uchazeči mimo základních podmínek musí být schopni překládat do svého rodného jazyka (případně jazyka, který ovládají na stejné úrovni) ze dvou dalších úředních jazyků Evropské unie (jedním z těchto jazyků musí být angličtina, francouzština nebo němčina). Vybraní uchazeči jsou zařazováni do oddělení, kde pracují překladatelé se stejným mateřským jazykem (případně jazykem, který zvládli na stejné úrovni). Stážisté vykonávají stejnou práci jako překladatelé Evropské komise, tedy překládají do svého mateřského jazyka ze dvou úředních jazyků EU. Překlady stážistů revidují jejich zkušení kolegové. Více: Informace o pracovních příležitostech a stážích v EU Překladatelská stáž Přhláška na stáž v EK

Program Erasmus překonal hranici tří milionů studentů Ze zveřejněných údajů dne 8.července vyplývá, že od zahájení výměnného programu Erasmus, v roce 1987, byla udělena stipendia více než třem milionům studentů. Statistiky ukazují, že díky Erasmu strávilo v akademickém roce 2011–2012 rekordních 250 tisíc studentů část svého vysokoškolského studia v cizině nebo absolvovalo u zahraniční společnosti pracovní stáž zvyšující jejich šanci na zaměstnání. Z programu Erasmus získalo finanční podporu přes 46 500 akademických a administrativních pracovníků na to, aby mohli vyučovat či se školit v zahraničí. Tato zkušenost má zlepšit kvalitu výuky a učení ve všech 33 zemích, které se programu účastní. Jsou to členské státy Evropské unie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko. V zemích, které se účastní programu Erasmus, se jako tři neoblíbenější destinace v roce 2011–2012 ukázaly Španělsko, Francie a Německo. Španělsko navíc vyslalo do zahraničí nejvíce studentů, následovalo Německo a Francie. Téměř 205


33

000 studentů, tj. okolo 80 % všech studentů, kteří získali v akademickém roce 2011–2012 z tohoto programu stipendium, se jako součást svého studijního programu rozhodlo strávit v průměru šest měsíců na univerzitě či jiné vysokoškolské instituci v zahraničí. Počet studentů, kteří se vydali do ciziny studovat, se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 7,5 %. Roste i popularita pracovních stáží ve firmách, kterých se oproti předchozímu roku uskutečnilo o 18 % více. V roce 2011–2012 zvolil tuto možnost jeden z pěti studentů Erasmu, tj. téměř 50 000 studentů. Ve většině zemí poptávka výrazně převyšovala počet stipendií, která byla v rámci programu Erasmus k dispozici. Průměrné měsíční stipendium z programu Erasmus, určené k pokrytí části dodatečných nákladů na živobytí v zahraničí a cestovních výdajů, činilo 252 EUR. Výše stipendia, která se za poslední tři roky nezměnila, se v některých zemích navyšuje ze státních, regionálních či institucionálních prostředků. Program Erasmus+, nový program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, který bude zahájen v lednu 2014 a poběží do roku 2020, bude stavět na odkazu předcházejícího programu. Nabídne čtyřem milionům osob možnost studovat, školit se, vyučovat či vykonávat dobrovolnickou činnost v zahraničí. Plánovaný rozpočet programu na období 2014–2020 činí 14,5 miliardy EUR, což bude o 40 % více finančních prostředků než v probíhajících programech vzdělávání a odborné přípravy s prvkem mobility. Erasmus+ nahrazuje současný program celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), programy Mládež v akci, Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a dvojstranné programy spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi. Komise ve své strategii pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání zdůraznila potřebu vytvořit více příležitostí, které studentům umožní osvojit si dovednosti prostřednictvím studia nebo odborné přípravy v zahraničí. Cílem EU pro celkovou mobilitu studentů je dosáhnout alespoň 20 % do konce desetiletí. V současné době studuje nebo se účastní stáže v zahraničí s podporou programu Erasmus nebo jiných veřejných a soukromých prostředků asi 10 % studentů v EU. Přibližně 4,5 % z nich získalo stipendium z programu Erasmus. Sdružení studentů programu Erasmus vybralo z každé zúčastněné země studenty, kteří vycestovali do ciziny v roce 2012–2013, jako zástupce této rekordní třímilionové masy studentů. Všichni tito studenti se shodují, že zkušenosti nabyté díky Erasmu předčily jejich očekávání a obohatily jejich osobní i profesní život.

Více: Erasmus v roce 2011–2012: čísla a fakta Program Erasmus Program Erasmus – statistiky Úloha programu Erasmus ve vysokoškolském vzdělávání

45 % evropských uživatelů internetu si přeje jeho modernizaci či změnu poskytovatele za účelem vyšší rychlosti připojení Podle posledního celoevropského průzkumu zaměřeného na využívání internetu v Evropě je pro jeho uživatele nejdůležitější rychlost připojení. Téměř polovina evropských domácností (45 %) by si přála v rámci předplacených služeb modernizaci nebo změnu poskytovatele služeb, aby získala vyšší rychlost širokopásmového připojení. Při výběru z internetových nabídek hraje rychlost stejně významnou úlohu jako cena. Průzkum rovněž ukázal, že z důvodu nákladů omezuje více než polovina domácností (54 %) své vnitrostátní a mezinárodní hovory na mobilním telefonu. Průzkum z roku 2013 však také ukázal 11% pokles (z 60 % na 49 %) u nákladů na volání do jiných sítí než do vlastních domácích. To je známka, že úsilí Komise o snížení sazeb za ukončení volání v mobilních sítích přineslo pro spotřebitele pozitivní výsledek. K důležitým bodům tohoto průzkumu Eurobarometr patří: A. Rychlost •

Hospodářská soutěž účinně zapůsobila na dostupnost cen, nicméně je třeba věnovat více pozornosti poptávce po vyšší rychlosti.

•

Pro přibližně 40 % respondentů je přístup k obsahu on-line a k aplikacím z důvodu nedostatečné rychlosti nebo kapacity stahování obtížný.


34

B. Kvalita služeb •

20 % respondentů uvedlo, že je někdy obtížné dostat se k obsahu on-line nebo že jim byly zablokovány aplikace do mobilního telefonu (o 4 procentní body více než v prosinci 2011). Docházelo k tomu většinou tehdy, když se pokoušeli sledovat video (42 %), poslouchat hudbu (22 %), stáhnout zdarma videozáznam (22 %), sledovat živé vysílání (20 %) nebo hrát on-line hry (19 %).

•

Problematická byla také kvalita zvuku. Pouze 38 % respondentů souhlasilo s tím, že kvalita zvuku je na jejich mobilních telefonech velmi dobrá – oproti 49 % u pevných telefonních linek a 25 % u internetového volání.

C. Otevřený internet a neutralita sítě •

Jako nejnepříjemnější z hlediska neutrality sítě se jeví blokování videí či autorská práva.

•

34 % dospělých využívá telefonní služby VoIP volání (oproti 27 % v roce 2012).

D. Trendy •

44 % domácností má předplaceno alespoň jedno mobilní připojení k internetu (oproti 30 % v roce 2012).

•

45 % domácností využívá nějaký balíček komunikačních služeb (např. kombinaci televizního vysílání, širokopásmového připojení, telefonu a mobilních služeb) od stejného poskytovatele (45 %).

•

40 % (ze 45 % domácností) zvažuje změnu poskytovatele balíčku;přitom však 29 % uvádí, že není snadné porovnávat podmínky jednotlivých nabídek.

Průzkum zaměřený na elektronické komunikace v domácnostech se provádí každoročně od roku 2006. Cílem průzkumu je podporovat rozvoj politiky v oblasti elektronických komunikací prostřednictvím pravidelného shromažďování údajů a trendů týkajících se postoje domácností a jednotlivců k poskytování hlavních služeb elektronických komunikací. Práce na průzkumu byla dokončena v březnu 2013. Osobně ve svých domovech bylo dotázáno 27 786 osob patřících do různých společenských a demografických skupin obyvatelstva EU. Protože práce probíhaly před oficiálním datem přistoupení Chorvatska k Evropské unii dne 1. července 2013, jsou výsledky uvedeny pro EU-27 a Chorvatsko a průměry EU se vztahují pouze na EU-27.

Více: Eurobarometr Srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy Digitální agenda

Komise investuje 281,4 milionu EUR do nových projektů v oblasti životního prostředí

Evropská komise 3.července schválila financování pro 248 nových projektů v rámci programu LIFE+. Jde o fond Evropské unie pro životní prostředí. Projekty zahrnují opatření v oblasti ochrany přírody, změny klimatu, environmentální politiky a informací i komunikaci o otázkách životního prostředí ve všech členských státech. Celkem představují investice ve výši přibližně 556,4 milionu EUR a podíl EU na této částce činí 281,4 milionu EUR. Projekty LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost mají zlepšit stav ochrany ohrožených druhů a stanovišť. Z 258 zaslaných návrhů Komise vybrala k financování 92 projektů, jejichž autory jsou partnerství subjektů působících v oblasti životního prostředí, orgánů státní správy a jiných zúčastněných stran. Příjemci v rámci těchto projektů se nacházejí ve 24 členských státech a celkem se jedná o investice ve výši 247,4 milionu EUR, z toho 139,3 milionu EUR poskytne EU. 82 projektů, mezi nimi i jeden v ČR, jsou projekty předložené v kategorii Příroda, které přispívají k provádění směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích a sítě Natura 2000. Projekty LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí jsou pilotními projekty, které přispívají k rozvoji inovativních politických záměrů, technologií, metod a nástrojů. Ze 743 zaslaných návrhů vybrala Komise pro financování 146 projektů, které předložily různé organizace z veřejného a soukromého sektoru. Úspěšné projekty, jejichž příjemci jsou z 18 členských států, představují celkové investice ve výši 298,5 milionu EUR, z toho 136,8 milionu EUR poskytne EU.


35

V rámci této složky přispěje Komise částkou více než 34,6 milionu EUR na 29 projektů zabývajících se přímo změnou klimatu, s celkovým rozpočtem ve výši 81,1 milionu EUR. Mnohé další projekty, které se zaměřují na jiná témata, budou mít rovněž nepřímý dopad na emise skleníkových plynů. Dalšími důležitými oblastmi zájmu jsou voda, odpady a přírodní zdroje, chemické látky, městské prostředí, kvalita půdy a ovzduší. Projekty LIFE+ Informace a komunikace mají za úkol šířit informace a zviditelnit otázky spojené s životním prostředím. Ze 158 zaslaných návrhů vybrala Komise deset projektů, které předložily různé organizace z veřejného a soukromého sektoru působící v oblasti ochrany přírody nebo životního prostředí. Vybrané projekty pocházejí z devíti členských států a představují celkové investice ve výši 10,5 milionu EUR, z toho 5,2 milionu EUR poskytne EU. Čtyři z těchto deseti projektů se zabývají zlepšováním informovanosti o záležitostech týkajících se přírody a biologické rozmanitosti a zbylých šest se zaměřuje na jiné otázky životního prostředí, jako je změna klimatu, účinné využívání zdrojů a prevence znečišťování pobřeží. LIFE Beskydy (ČSOP Salamandr) je projekt podpořený v České republice:příspěvek bude ve výši 0,6 milionu EUR. Smilkové travnaté porosty (rod Nardus) pokrývají přibližně 648 ha lokality sítě Natura Beskydy, a představují tak na území České republiky třetí největší stanoviště tohoto typu. Cílem projektu je zlepšit stav tohoto stanoviště z hlediska ochrany a zavést dlouhodobá řídicí opatření. V Bruselu bylo dne 27. června 2013 dosaženo neformální dohody o příštím období financování programu LIFE (2014– 2020). Nyní je zapotřebí formálního souhlasu Parlamentu a Rady, aby se tato dohoda mohla stát právním předpisem. LIFE+ je finanční nástroj Evropské unie pro životní prostředí s celkovým rozpočtem 2,143 miliardy EUR na období 2007– 2013. V rámci LIFE+ Komise každoročně zveřejňuje jednu výzvu k předkládání návrhů na projekty. Více: Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích Natura 2000 Program LIFE+; 20 letech programu LIFE Příslušné vnitrostátní orgány

Evropský makroregionální experiment

Evropská komise 1.července zveřejnila první hodnotící studii, která vyhodnocuje úspěšnost dvou makroregionálních strategií EU a předkládá doporučení pro budoucnost. Základem strategií EU pro Podunají a Baltské moře, kterých se účastní přes dvacet zemí uvnitř i vně EU, je způsob spolupráce založený na myšlence, že sdílené problémy jednotlivých regionů, ať už environmentální, ekonomické či bezpečnostní, se nejlépe řeší společně, a že společné plánování nejúčinnějšího využívání dostupných prostředků má svůj smysl. Hodnotící zpráva podtrhuje zejména skutečnost, že díky nim vznikají stovky nových projektů. Ty přispívají k formulaci společných politických cílů v oblastech zásadního významu pro regiony. Makroregionální přístup také vedl k uskutečnění četných společných iniciativ, vytváření vazeb a přijímání společných politických rozhodnutí. Podle zprávy se významně posílila spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi EU a sousedními nečlenskými zeměmi, což přineslo účinnější využívání dostupných zdrojů. Zpráva současně upozorňuje, že vlády musí projevit politické odhodlání a udělit těmto strategiím prioritu ve všech příslušných politikách. Jedině tak bude zaručeno jejich zakotvení v programech budoucích evropských strukturálních a investičních fondů i v dalších odpovídajících unijních, regionálních a vnitrostátních rámcích politik. Strategie EU pro region Baltského moře byla schválena v roce 2009 a strategie EU pro Podunají v červnu 2011. Zazněl i požadavek na vytvoření strategie EU pro jadransko-jónský region. Účastnit by se mělo osm zemí: čtyři členské státy EU (Řecko, Itálie, Slovinsko a Chorvatsko) a čtyři země mimo EU (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko). Strategie EU pro region Baltského moře sdružuje osm členských států (Švédsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Litvu a Polsko), které spojily síly při řešení úkolů týkajících se zejména ochrany životního prostředí v oblasti Baltského moře. Strategie umožňuje a vítá spolupráci se sousedními zeměmi včetně Ruska a Norska. Více: Strategie EU pro region Baltského moře Strategie EU pro Podunají

Litva přebírá předsednictví Evropské unie Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

36

Od 1.července 2013 přebírá na další půlrok Litva předsednictví Evropské unie. Stojí nyní, po vstupu Chorvatska od 1.7.do Evropské unie, v čele společenství 28 států. Je to vůbec poprvé, co se některá z postsovětských pobaltských republik ujímá vedení EU. Litva chce během šestiměsíčního mandátu zaměřit zejména na energetické otázky unie, rozvoj Pobaltí a na kontrolu vnějších hranic EU. Vilnius by také rád zintenzivnil spolupráci Bruselu se zeměmi na východ od hranic EU - s Ukrajinou, Gruzií, Arménií a v dlouhodobém výhledu i s Běloruskem. Litevská vláda tyto země pozvala na listopadový summit Východního partnerství do Vilniusu. Ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová by zde ráda podepsala asociační dohodu mezi Bruselem a Ukrajinou. Předsednictví EU se po vstupu lisabonské smlouvy v platnost výrazně změnila. Zatímco ještě za českého předsednictví v první polovině roku 2009 premiér předsedal summitům a zastupoval unii na mezinárodní scéně, nyní tuto roli zastává unijní prezident Herman Van Rompuy. Podobně je to v oblasti zahraniční politiky, která spadá pod šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou, zatímco dříve to byl ministr zahraničí dané předsednické země. V lednu příštího roku se předsednictví po Litvě ujme Řecko. Další informace: Litevské předsednictví

Chorvatsko se stalo 28. zemí EU

Chorvatsko se úderem nedělní půlnoci stalo formálně členem Evropské unie, která se tak rozrostla na 28 států. Chorvatsko je po Slovinsku druhou bývalou jugoslávskou republikou, která splnila podmínky členství. Oslav v této balkánské zemi se zúčastnily zhruba tři desítky hlav států včetně českého prezidenta Miloše Zemana. Přístupové rozhovory s Bruselem ukončil Záhřeb formálně na konci loňského června. Přičlenění k EU také loni v lednu schválili sami Chorvaté v referendu. Vstup Chorvatska do EU bude na delší dobu zřejmě poslední, protože bohaté státy jako Norsko či Švýcarsko o členství zájem nemají a východoevropské země spolu s Balkánem na vstup nejsou připraveny. V přístupových rozhovorech sice postupoval rychle Island, který má většinu legislativy s EU již sladěnou, vyjednávání ale letos pozastavil s tím, že počká na výsledek referenda. To se uskuteční zřejmě v příštím roce. Kandidátský status má vedle Islandu ještě Turecko, Černá Hora, Makedonie a Srbsko. Přístupové rozhovory Brusel zatím nezahájil s Makedonií a Srbskem, nejpozději v lednu 2014 ale EU s Bělehradem začne oficiálně vyjednávat. Počáteční nadšení Chorvatů z evropské integrace postupně viditelně ochladlo. Při startu rozhovorů před osmi lety průzkumy ukazovaly, že vstup do EU podporuje 85 procent obyvatel země. V loňském lednovém referendu se pro členství vyslovilo 66,3 procenta hlasujících, při účasti jen 47 procent. Nedávný průzkum naznačil, že členství považuje za správný krok 60 procent Chorvatů, nicméně pozitivní názor na EU jich má jen 46 procent. Velké obavy mají Chorvaté především z růstu cen. Dále, že mnohem bohatší evropští spoluobčané v Chorvatsku skoupí nemovitosti, zejména ještě volné krásné kouty na jadranském pobřeží. Nemalá části veřejnosti má obavy, zda budou po vstupu do unie pokračovat reformy, které země musela razantně zahájit, aby přesvědčila evropské partnery, že se na členství všestranně a hlavně upřímně připravuje. Hodně mladých se především těší, že získají možnost hledat práci v zahraničí, byť někde, jako například v sousedním Slovinsku, zůstanou pro Chorvaty v platnosti stávající omezení pro zaměstnávání cizinců. Prakticky okamžitým přínosem pro Chorvatsko bude více než 700 milionů eur (přes 18 miliard korun), které dostane ještě do konce tohoto roku z různých unijních fondů. Po odečtení letošního půlročního příspěvku Chorvatska do pokladny EU, Záhřebu "spadnou do klína" prostředky ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu.

Návrh rozpočtu EU na rok 2014

Komise schválila návrh rozpočtu na rok 2014, který činí 142,01 miliardy eur v prostředcích na závazky a 135,9 miliardy eur v prostředcích na platby. Pokud jde o prostředky na závazky a prostředky na platby je objem prostředků v návrhu rozpočtu na Návrh rozpočtu na rok 2014 Komise připravila na základě nejnovějších výsledků aktuálních jednání o víceletém finančním rámci. Objem prostředků na rok 2014 je podmíněn tím, že v roce 2013 budou včas schváleny dodatečné rozpočtové zdroje na pokrytí potřebných plateb.


37

Návrh rozpočtu na rok 2014 vykazuje nárůst prostředků o 3,3% na závazky ve prospěch oblasti politiky „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“. K nim patří nový program EU pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020 (téměř 9 miliard eur), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (3,6 miliardy eur), nástroj pro propojení Evropy (téměř 2 miliardy eur) a opatření na podporu podniků v Evropě, zejména malých a středních podniků (MSP). V rámci svého návrhu snížit v průběhu pěti let počet zaměstnanců o 5 % Komise druhým rokem navrhuje 1% snížení počtu svých zaměstnanců, s výjimkou potřeb souvisejících s přístupem Chorvatska. Komise rovněž navrhuje 1,1% snížení vlastních správních výdajů. Důvodem celkového nárůstu výdajů v okruhu 5 je rostoucí počet odchodů do důchodu a náklady spojené s přístupem Chorvatska. Návrh rozpočtu na rok 2014 činí 1,05 % HND EU v prostředcích na závazky (1,15 % v roce 2013) a 1,01 % v prostředcích na platby (1,1 % v roce 2013). Vzhledem k tomu, že tento návrh představuje menší procento z ročního produktu členských států, znamená v relativním i absolutním vyjádření výrazné snížení výdajů. Více informací: Návrh rozpočtu na rok 2014

Mezinárodní den boje proti drogám a nedovolenému obchodování: Evropská komise vyzývá k zákazu syntetické drogy „5-IT“ v rámci celé EU

Komise, před oslavou Mezinárodního dne boje proti drogám a nedovolenému obchodování ( 26.6.), navrhla zákaz „5IT“ pro celou Unii. Jde o syntetickou látku s halucinogenními a stimulačními účinky. Převážně bývá v podobě v prášku. Vyskytuje se však i ve formě kapslí a tablet. „5-IT“ je komerčně dostupný na internetu v tzv. „head shopech“, kde se obvykle prodává jako „chemikálie určená pro výzkumné účely“. Byl rovněž zjištěn ve vzorcích výrobku „legal high“, což je dovolená psychoaktivní látka s názvem „Benzo Fury“, a to ve formě tablet připomínajících extázi. Komise požádala členské státy EU, aby zabránily volnému šíření této drogy v Evropě tím, že ji podrobí kontrolním opatřením. 5-(2-aminopropyl)indol čili 5-IT, podléhá kontrolním opatřením nejméně v sedmi zemích EU (Dánsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Rakousko a Švédsko) a v Norsku. Jen v období od dubna do srpna 2012 měl souvislost s 24 úmrtími ve čtyřech členských zemích EU (Maďarsko, Německo, Spojené království a Švédsko. 5-IT byl zjištěn v odběrech uskutečněných post mortem, a to buď samostatně nebo v kombinaci s jinými látkami. Dále bylo v souvislosti s touto novou psychoaktivní látkou hlášeno 21 otrav bez následku smrti. Vlády EU musí nyní rozhodnout, zda tato opatření uvedou v účinnost hlasováním v Radě kvalifikovanou většinou. Nové psychoaktivní látky se v posledních letech rozšiřují závratným tempem: v loňském roce bylo oznámeno 73 takových látek, což je třikrát více než v roce 2009. Evropského fórum občanské společnosti pro otázky drog poskytuje Komisi informace o hlavních problémech v protidrogové politice. Sem také patří otázka snížení poptávky po drogách a mezinárodní diskuse o efektivitě celosvětového systému kontroly drog. Posouzení rizika, které provedl vědecký výbor Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se sídlem v Lisabonu, prokázalo, že 5-IT může mít závažné nepříznivé zdravotní účinky. Jde například o tachykardii a hypertermii; rovněž může způsobovat mydriázu, rozrušení a třes. 5-IT nemá určenu žádnou lékařskou hodnotu ani jiný známý legitimní účel. Jedná se o látku regulovanou přinejmenším v sedmi zemích EU (Dánsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Rakousko a Švédsko) a v Norsku. V roce 2010 Komise navrhla a dosáhla zavedení celounijního zákazu drogy mefedron podobné extázi a na počátku roku 2013 drogy amfetaminového typu 4-MA drog. Dne 25. října 2011 Evropská komise ohlásila revizi pravidel EU o nových psychoaktivních látkách, které imitují účinky nebezpečných drog, jako je extáze nebo kokain, a které se v celé Evropě stávají stále větším problémem. Legislativní návrh se očekává v průběhu roku 2013. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2011 jsou nové látky, které imitují účinky zakázaných drog stále více oblíbené. 5 % mladých Evropanů tvrdí, že je již někdy vyzkoušeli. Tato čísla jsou nejvyšší v Irsku (16 %), následuje Polsko (9 %), Lotyšsko (9 %), Spojené království (8 %) a Lucembursko (7 %). Eurobarometr současně odhalil, že ve všech 27 členských státech EU je však i velká většina mladých lidí ve věku 15–24 let pro zákaz těchto látek. Více informací: Politika EK pro kontrolu drog Evropského fórum občanské společnosti pro otázky drog Eurobarometr 2011


38

Nové fondy usnadní dlouhodobé investice

Evropská komise 26.června navrhla nový rámec investičních fondů určený investorům, kteří chtějí vložit peníze do společností a projektů na delší dobu. Tyto soukromé Evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF) by investovaly pouze do podniků, které potřebují peníze na delší období. Návrh byl předložen hlavám států a vlád na Evropské radě 27.—28. června, která má dlouhodobé financování reálné ekonomiky na pořadu jednání. Nové fondy by byly k dispozici všem kategoriím investorů v celé Evropě, kteří by splňovali určité požadavky stanovené právními předpisy EU. Mezi tyto požadavky patří druhy dlouhodobých aktiv a obchodních společností, do kterých smí fondy ELTIF investovat (např. do projektů infrastruktury, dopravy a udržitelné energie). Každý správce fondů ELTIF by měl také splňovat všechny přísné požadavky směrnice o správcích alternativních investičních fondů, což bude znamenat pro investory přiměřenou ochranu. Podle návrhu by pro fondy ELTIF platila řada společných pravidel: • mít vždy depozitáře, který by se staral o bezpečné uložení aktiv; • dodržovat pravidla o rozložení aktiv, aby se zabránilo soustředění příliš velkého množství prostředků do jednoho aktiva; • používat deriváty pouze pro zvládání měnových rizik v souvislosti s aktivy ve svém vlastnictví, a nikoli pro spekulace; • dodržovat omezení týkající se objemu svých půjček. Fondy ELTIF by investovaly do nelikvidních aktiv, která se obtížně nakupují a prodávají. Podniky by navíc měly mít jistotu, že jim budou investované prostředky k dispozici po celou dobu oznámenou investorům. Proto, aby dané řešení v praxi fungovalo, si investoři nebudou moci vybírat peníze před uplynutím stanoveného konečného termínu své investice (což by mohlo být deset i více let). Ten musí být předem jasně oznámen. Výměnou za svou trpělivost by investoři měli prospěch z pravidelných příjmů, které bude vytvářet investiční aktivum, případně by mohli inkasovat prémii za nelikviditu. Toto opatření oznámila Komise v říjnu 2012 ve sdělení Akt o jednotném trhu II a v zelené knize o dlouhodobém financování evropského hospodářství. Komise vedla rozsáhlou přímou konzultaci a diskuse s širokou škálou organizací, uspořádala také písemnou veřejnou konzultaci o správě investic. Další konzultace proběhla prostřednictvím dotazníku cíleně zaslaného určitým účastníkům trhu na základě informací o dlouhodobých investicích získaných v rámci veřejné konzultace. Posouzení dopadů bylo uzavřeno v roce 2013, kdy byly zváženy různé možnosti politiky pro maximalizaci dlouhodobého financování při současném zajištění solidního rámce právních opatření na ochranu investorů. Fondy ELTIF jsou koncipovány tak, aby uspokojovaly potřeby institucionálních a soukromých investorů, kteří jsou výměnou za pravidelný příjem připraveni vázat své peníze na dlouhodobá aktiva, jako jsou projekty v oblasti infrastruktury. Očekává se, že zvláštní zájem o fondy ELTIF budou mít penzijní fondy a pojišťovny spolu se soukromými investory, kteří si mohou dovolit dlouhodobě vázat část svých úspor. Více informací: Směrnice o správních alternativách investičních fondů Akt o jednotném trhu II Zelená kniha o dlouhodobém financování evropského hospodářství Veřejná konzultace o správě investic Evropské fondy dlouhodobých investic

Pomoc podnikům při zajišťování finančních prostředků EU jednotný finanční portál pro strukturální fondy

Od 25.června 2013 budou mít podniky v Evropě snazší přístup k potřebným financím. Evropská komise rozšířila jednotný finanční portál EU také o strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF). Nový jednotný portál věnovaný financování z EU, jehož provoz byl zahájen minulý měsíc, poskytne přehledné, úplné a aktuální informace o tom, jak mohou podnikatelé a malé a střední podniky získat přístup k více než 100 miliardám EUR z prostředků EU na různé programy na období 2007–2013. Dnešní doplnění zdvojnásobí počet partnerských bank a fondů na více než 1 000 a dále posílí důležité zdroje informací pro financování malých a středních podniků prostřednictvím záruk, půjček a rizikového kapitálu. Přístup k financím je jedním z nejnaléhavějších problémů malých a středních podniků v Evropě. V posledních dvou letech byly malé a střední podniky, které žádaly o bankovní úvěry, téměř z jedné třetiny odmítnuty nebo nakonec získaly méně, než požadovaly. Z evropského finančního výhledu pro malé podniky – European Small Business Finance Outlook na tento měsíc vyplývá, že se podnikatelské prostředí pro evropské malé a střední podniky dále zhoršuje, neboť banky v


39

eurozóně ještě zpřísnily své úvěrové standardy. Informace o financování z prostředků EU a přístup k nim jsou pro podniky důležitější než kdykoliv předtím. Strukturální fondy na období 2007–2013 malým a středním podnikům již zajišťují pomoc v přibližné výši 70 miliard EUR. Finanční nástroje EU pro malé a střední podniky zahrnují rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), facilitu mikrofinancování Progress, nástroj pro sdílení rizik (7. RP), půjčky EIB pro malé a střední podniky a nyní také národní a regionální operační programy provádění cílů politiky soudržnosti v jednotlivých členských státech. Jednotný portál poskytuje podrobné informace o tom, jak malé a střední podniky mohou zažádat o finanční prostředky EU prostřednictvím jedné z přibližně 1 000 bank a jiných finančních institucí. Jednotný portál o financování EU umožňuje podnikatelům a podnikům nalézt financování uzpůsobené jejich konkrétním finančním potřebám, jako je velikost podniku, druh financování a investiční zaměření. Portál je k dispozici v různých jazycích EU pro všechny státy EU i kandidátské země. Finanční nástroje jsou stále významnějším nástrojem realizace politiky soudržnosti EU v období 2007–2013. Na konci roku 2011 se již do podniků investovalo více než 3,6 miliardy EUR v podobě bezmála 68 000 půjček, záruk, rizikového kapitálu/vlastního kapitálu a dalších finančních produktů. Do konce roku 2011 bylo v 25 členských státech a jednom přeshraničním regionu spolupráce zřízeno celkem 484 zvláštních fondů pro podniky (úvěry, záruky, vlastní/rizikový kapitál a jiné). Celkově je na období let 2007 až 2014 na podporu malých a středních podniků věnováno 69,7 miliardy EUR z EFRR a ESF. Přihlédne-li se k vnitrostátnímu spolufinancování, dosahuje tato částka 95,4 miliardy EUR. Do konce prosince 2012 umožnily finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace využít téměř 13 miliard EUR v podobě záruk a více než 2,3 miliardy EUR v podobě rizikového kapitálu. Více než 220 000 malých a středních podniků již tohoto programu využilo v celé Evropě. Více informací: Jednotný portál pro přístup ke všem finančním nástrojům EU pro malé a střední podniky Evropský finanční výhled pro malé podniky

Komise žádá členské státy o větší úsilí při integraci Romů

Evropská komise žádá členské státy, aby splnily své závazky k zajištění rovnosti a usilovněji pracovaly na ekonomické a sociální integraci 10 až 12 milionů evropských Romů. Impulsem k této výzvě byla zpráva Komise o pokroku z 26.června, podle níž mají členské státy zlepšit plnění svých strategií pro integraci Romů, které předložily na základě Rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů. K této zprávě je přiložen návrh doporučení obsahující konkrétní opatření (včetně pozitivních opatření) i obecné politické kroky (včetně činností na místní úrovni) na zlepšení situace Romů v členských státech EU. Členské státy by měly provést taková konkrétní opatření do dvou let. Zveřejněná zpráva o pokroku v romské otázce uvádí, že mnohé členské státy sice zavedly mechanismy, jak zlepšit koordinaci činností pro integraci Romů a prohloubit dialog s místními a regionálními orgány, ale prostor ke zlepšení stále existuje. Zejména se musí zapojit organizace občanské společnosti a zavést účinné metody monitorování a hodnocení výsledků. Ze zprávy rovněž vyplývá, že většina členských států nepřiděluje na provádění strategie dostatečné zdroje z vlastního rozpočtu. Orgány veřejné správy by také měly usilovněji bojovat proti diskriminaci a osvětlovat sociální a hospodářský přínos integrace Romů. Přes jistou kritiku zpráva také upozorňuje na četné dobré příklady v členských státech. Namátkou lze uvést regionální akční plán pro začleňování Romů vypracovaný spolkovým státem Berlín, spolupráci veřejných orgánů s místními subjekty ve Francii a zlepšení mobilizace fondů EU v Bulharsku. Maďarsko vytvořilo spolehlivý systém dohledu nad prováděním své strategie, Španělsko vyškolilo 158 policistů pro potírání etnické diskriminace a Rumunsko vyčlenilo 15 tisíc míst pro romské studenty ve školách, na vysokých školách a v učilištích. Komise předkládá návrh doporučení Rady jako první právní nástroj EU v oblasti začleňování Romů. Členské státy by měly přijímat k překlenutí mezery mezi Romy a ostatními obyvateli pozitivní opatření. Návrh také zefektivňuje rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, na němž se v roce 2011 dohodly všechny členské státy, stanovením podmínek pro účinné začleňování Romů v členských státech. Na základě předchozích sdělení se navrhované doporučení zaměřuje na čtyři oblasti. Čelní představitelé EU se zavázali k plnění společných cílů integrace Romů v souladu s rámcem EU: přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péče a bydlení. V zájmu realizace cílených opatření dále požaduje, aby členské státy přidělily na začleňování Romů konkrétní finanční prostředky nejen z EU, ale i z vnitrostátních zdrojů a zdrojů soukromého a třetího sektoru, což je klíčový faktor, na který Komise poukázala v minulém roce v hodnocení vnitrostátních strategií členských států. Nabízí také členským státům vodítka, jak promítnout své obecné závazky do praxe prostřednictvím konkrétních kroků na podporu integrace Romů, například se zaměřit na činnost v terénu, prosazování antidiskriminačních pravidel, ochranu romských dětí a žen a na řešení chudoby.


40

Podle návrhu doporučení by měly členské státy přidělovat dostatečné prostředky na své národní a místní strategie a akční plány na začleňování Romů ze všech dostupných zdrojů. To by mělo být usnadněno přidělením odpovídající výše zdrojů z politiky soudržnosti na investice do lidí prostřednictvím Evropského sociálního fondu a vyčleněním alespoň 20 % z této částky na sociální začleňování. Doporučení také navrhuje, aby se integrace Romů stala součástí dohod o partnerství příslušných členských států. Aby mohl návrh doporučení Rady vstoupit v platnost, musí být nejprve jednomyslně schválen členskými státy v Radě a následně získat souhlas Evropského parlamentu. Tímto postupem se potvrdí politické závazky členských států. Země EU zavedou opatření vyžadovaná doporučením ve lhůtě dvou let a o jeho plnění budou každoročně informovat Komisi. Komise zhodnotí pokrok ve vlastní výroční zprávě o pokroku v integraci Romů každý rok na jaře. Závěry této zprávy budou zohledněny i v procesu evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky. V rámci tohoto procesu vyslovila Komise v květnu 2013 samostatná doporučení k romské otázce pro pět členských států Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Českou republiku. Tento každoroční cyklus zajišťuje, že integrace Romů zůstává pevně a trvale zakotvena v programu EU. Doporučení pro jednotlivé země se zaměřují na nejdůležitější strukturální překážky bránící pokroku v plnění cílů strategie Evropa 2020, jimiž je omezení chudoby a sociálního vyloučení a podpora vzdělávání v každém členském státě. Proto jsou v nich uvedeny i priority financování na období 2014–2020. Probíhající jednání s členskými státy o využívání fondů EU by měla zajistit, že prostředky budou přidělovány tak, aby se politické závazky zhmotnily v konkrétní činnosti. Vedle prostředků ze státních rozpočtů byly na podporu úsilí členských států mobilizovány i strukturální fondy EU: Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, které představují významnou finanční pomoc pro vnitrostátní strategie integrace Romů do skutečného sociálního a hospodářského začlenění romských komunit. Tyto fondy mají ročně k dispozici celkem 50 miliard EUR, ale prostředky určené na znevýhodněné skupiny, včetně romské komunity, nejsou dostatečné. Více informací: Tiskový materiál Evropská komise - EU a Romové Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů

Další krok ke komplexnímu elektronickému zadávání veřejných zakázek a elektronické veřejné správě v Evropě

Evropská komise dne 26.června předložila návrh směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, spolu se sdělením, ve kterém představila svoji vizi úplné digitalizace procesu zadávání veřejných zakázek, tzv. „komplexního elektronického zadávání veřejných zakázek“. Elektronická fakturace představuje důležitý krok k „bezpapírové“ elektronické veřejné správě (e-government) v Evropě — jedné z priorit Digitální agendy, což poskytuje možnost výrazných výhod pro hospodářství i pro životní prostředí. Komise odhaduje, že by přijetí elektronické fakturace při zadávání veřejných zakázek v celé EU mohlo přinést úspory ve výši 2,3 miliardy EUR. Návrh směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek navrhuje zřízení evropské normy, která by měla zlepšit interoperabilitu mezi různými, především vnitrostátními, systémy elektronické fakturace. Cílem návrhu je odstranit právní nejistotu, nadměrnou složitost a dodatečné provozní náklady pro hospodářské subjekty, které v současnosti musí používat v různých členských státech různé elektronické faktury. Rovněž podpoří zavádění elektronické fakturace, jejíž používání prozatím není v Evropě příliš rozšířené – elektronické faktury tvoří pouze 4–15 % celkového počtu vystavených faktur. Sdělení o komplexním elektronickém zadávání veřejných zakázek dává návrh směrnice o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek do širšího kontextu a představuje vizi Komise ohledně digitalizace procesu veřejných zakázek. Popisuje současný stav provádění elektronického zadávání veřejných zakázek a elektronické fakturace v celé EU a stanoví oblasti, ve kterých by měly být podniknuty kroky k dosažení přechodu na komplexní elektronické zadávání veřejných zakázek: • používat elektronickou fakturaci při veřejných zakázkách jako pravidl, nikoliv jako výjimku; • rozvíjet proces standardizace; • vypracovat národní strategie pro komplexní zadávání veřejných zakázek; • sdílet osvědčené postupy. Sdělení poslouží jako základ pro možné budoucí návrhy další digitalizace procesu zadávání veřejných zakázek.


41

Přechod na komplexní elektronické zadávání veřejných zakázek může vést k významným úsporám a zjednodušení pro účastníky trhu, usnadnit inovace a nastartovat strukturální přeměnu některých oblastí veřejné správy. Může také zjednodušit účast malých a středních podniků na veřejných zakázkách a snížit administrativní zátěž zvýšením transparentnosti obchodních příležitostí a snížením nákladů. Návrh Komise týkající se elektronické fakturace bude předán Radě ministrů a Evropskému parlamentu ke schválení. Více informací: Veřejné zakázky (Public Procurement) Elektronická fakturace a platby (e-Invoicing)

Porušení právních předpisů v červnu

Komise připravuje každý měsíc balíček rozhodnutí o porušení právních předpisů. Právní kroky jsou namířené proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Rozhodnutí se týkají mnoha oblastí. Více informací .

Naučme učitele učit

Skupina EU na vysoké úrovni pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání vydala 18.června svoji první zprávu o zkvalitňování výuky a učení na vysokých školách. Skupina, které předsedá bývalá irská prezidentka Mary McAleeseová, zformulovala šestnáct doporučení. Mimo jiné, aby profesoři a další vyučující na vysokých školách absolvovali povinné certifikované pedagogické vzdělání, aby se kladl větší důraz na pomoc studentům při rozvoji podnikatelského a inovačního myšlení, a aby se vytvořila Evropská akademie pro výuku a učení. Skupina, kterou zřídila v září minulého roku komisařka Vassiliou, v rámci své činnosti vedla rozsáhlé konzultace se zainteresovanými stranami. Podle jejích zjištění klade mnoho vysokoškolských institucí na výuku v porovnání s výzkumem nedostatečný důraz, přestože základ vysokoškolského vzdělávání tvoří obě tyto činnosti. Skupina na vysoké úrovni začíná pracovat na druhé části svého úkolu a zaměří se na maximální využití nových cest ke zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, například celoevropských otevřených internetových kurzů, které umožní studovat vysokou školu z domova. První takové kurzy spustili partneři Evropské komise s její podporou v jedenácti zemích. Další zpráva skupiny na vysoké úrovni má být zveřejněna v červnu 2014. Práce skupiny na vysoké úrovni je součástí strategie Komise na podporu modernizace vysokoškolského vzdělávání v členských státech. Boloňský proces studentům zjednodušil možnost studovat v zahraničí i uznávání jejich kvalifikací v celé Evropě. Nový vícerozměrný systém hodnocení univerzit, k jehož vytvoření dala podnět Komise, a který zveřejní první žebříčky začátkem příštího roku, usnadní porovnání jednotlivých univerzit. Evropský plán modernizace vysokoškolského vzdělávání, který byl schválen ministry vzdělávání ve dnech 28. a 29. listopadu 2011, vymezuje oblasti, v nichž musí jednotlivé státy EU usilovněji pracovat na dosažení společných cílů. Současně uvádí opatření, kterými může Evropská unie podpořit jejich modernizační kroky. Mezi priority patří zlepšování kvality a významu vysokoškolského vzdělávání tak, aby studijní programy odpovídaly potřebám studentů, zaměstnavatelů a standardům budoucích povolání. Prioritou je i zvýšení počtu absolventů. Tento plán podporuje užší spolupráci mezi vysokými školami, podniky a výzkumem a je součástí širší strategie Komise na podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě, ve které hraje vzdělávání zásadní úlohu. „Erasmus pro všechny“, nový program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, který má být zahájen v lednu, bude podporovat politické změny v členských státech. Zaměří se na zlepšení znalostí nutných pro tvorbu politik a na výměnu osvědčených postupů. Na období 2014 až 2020 má mít rozpočet přibližně 14,5 miliardy EUR, tj. o 40 % více než stávající programy. Čtyřem milionům osob nabídne finanční pomoc na získání dovedností a mezinárodních zkušeností prostřednictvím studia, odborné přípravy a dobrovolné činnosti v zahraničí. Více informací: Plán modernizace vysokoškolského vzdělávání (The agenda for modernisation of higher education) Zpráva o zkvalitňování výuky a učení na vysokých školách Vzdělávání a odborná příprava (Education and training) Boloňský proces Systém hodnocení univerzit


42

Zelené město Evropy pro rok 2016

Komise začala hledat Evropské zelené město roku 2016. Cena „Evropské zelené město“ se uděluje městům, která se nejlépe starají o urbanistický rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Tato každoročně udělovaná cena má evropská města inspirovat k opatřením, která mají za cíl učinit z měst atraktivnější a zdravější místa pro život, práci i turistiku, místa, která jsou „vhodná pro život“. Poprvé se o cenu mohou ucházet všechna evropská města s více než 100 000 obyvateli. Dosud tak mohla učinit pouze města, kde žije 200 000 nebo více obyvatel. O cenu tak nyní může soutěžit více než 400 měst v celé Evropě. Být „Evropským zeleným městem“ přináší četné výhody: čistší životní prostředí, nová pracovní místa a investice a zvýšení cestovního ruchu. Další přínosy vyplynou z pozitivního mezinárodního mediálního pokrytí a z četnějšího sponzorství pro projekty v oblasti životního prostředí. Hlavními cíli ceny jsou: • vyjádřit uznání městům, která prokazatelně dosahují vysokých environmentálních cílů, • povzbudit města k tomu, aby si kladla ambiciózní cíle pro další zlepšování životního prostředí a udržitelný rozvoj, a • inspirovat další města novými myšlenkami, nejlepšími postupy a zkušenostmi. Přihlášky se posuzují podle dvanácti kritérií, mezi která se řadí: přizpůsobení se změnám klimatu a jejich zmírňování; místní doprava; zelené plochy ve městech respektující udržitelné využívání půdy; příroda a biologická rozmanitost; kvalita vnějšího ovzduší; kvalita akustického prostředí; množství vyprodukovaného odpadu a nakládání s ním; odní hospodářství; čištění odpadních vod; ekologické inovace a udržitelná zaměstnanost; energetická náročnost; integrované řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Soutěž je otevřena pro členské státy EU, přistupující a kandidátské země (Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Černá Hora, Srbsko a Turecko) a země Evropského hospodářského prostoru. Přihlášky je možné podávat online na adrese www.europeangreencapital.eu. Lhůta pro podávání přihlášek na rok 2016 končí dne 17. října 2013. Titul uděluje evropská porota ve spolupráci se skupinou uznávaných odborníků na různé oblasti životního prostředí. Vítěz bude vyhlášen v červnu 2014. Cena „Evropské zelené město“ je výsledkem iniciativy měst s ekologickou vizí. Její koncepce se zrodila dne 15. května 2006 na zasedání v Tallinu (Estonsko) z podnětu bývalého primátora Tallinu pana Jüri Ratase. Na tomto zasedání podepsalo 15 evropských měst spolu s Asociací estonských měst společné memorandum o porozumění týkající se vytvoření této ceny. V letech 2010 až 2015 tuto cenu získalo postupně šest měst – Stockholm, Hamburk, Vitoria-Gasteiz, Nantes, Kodaň a Bristol. Zelené město roku 2015, Bristol, bylo oznámeno 14.června v Nantes na slavnostním výročním předání ceny. Více informací: Evropské zelené město


43

Progresivní migrační politika

Evropská komise dne 17.6. vydala analýzu vývoje v oblasti migrace a azylu v roce 2012 a počátkem roku 2013, na jejímž základě požaduje jednotnější reakci EU. Úkolem je například posílit a dobře řídit politiku legálního přistěhovalectví a integrace a zmodernizovat a zefektivnit řízení pohybu cestujících na vnější hranici. Dále je nutno zintenzívnit boj proti obchodování s lidmi, lépe řešit otázku nelegální migrace a zároveň chránit základní práva přistěhovalců a žadatelů o azyl. I přes vysokou nezaměstnanost chybí dnes v EU zhruba 2 miliony pracovníků, např. ve zdravotnictví, informačních a komunikačních technologiích, strojírenství, prodeji a finančnictví. Ačkoli přistěhovalectví není jedinou odpovědí, jak zaplnit případná prázdná místa, tvoří samozřejmou součást společného řešení na podporu strategie hospodářského růstu EU. Předpisy EU v oblasti migrace podporují příchod některých skupin migrantů. Příkladem může být směrnice o modrých kartách zjednodušující vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí, kteří získali vysoce kvalifikované zaměstnání; Komise zveřejní zprávu o jejím provádění v polovině roku 2014. Jednání o dočasném převádění pracovníků a směrnici o sezónním zaměstnání v roce 2012 pokročila, ale Evropský parlament a Rada musí na dosažení dohody usilovněji pracovat. Komise očekává pokrok v řešení jejího návrhu na stanovení jasnějších a důslednějších pravidel pro občany zemí mimo EU, kteří přicházejí do EU za účelem studia, vědeckého výzkumu a dalších kontaktů. Členské státy musí především zajistit účinná opatření na podporu integrace. Přistěhovalci by měli dostat možnost plně rozvinout svůj potenciál, a to v prostředí, kde jsou plně dodržována jejich základní práva a kde se mohou podílet na prosperitě společnosti. Je důležité, aby členské státy správně provedly směrnici o jediném povolení, která dává pracovníkům z třetích zemí určitá rovná práva. V tomto roce chce Komise dále podporovat praktickou spolupráci, např. přes Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, a solidaritu uvnitř EU - ve spolupráci s Řeckem na pomoc uprchlíkům ze Sýrie a při přemisťování osob v rámci EU, kterým je poskytována mezinárodní ochrana. Solidarita by neměla končit na hranicích EU. V roce 2012 byl vytvořen společný program EU pro znovuusídlování, financovaný z Evropského uprchlického fondu. Členské státy účastnící se tohoto programu se poprvé dohodly na konkrétních společných prioritách EU v oblasti znovuusídlování a zavázaly se, že v roce 2013 znovu usídlí 3 962 uprchlíků (oproti 3 083 osobám v roce 2012). Obrysy programu Unie pro znovuusídlování od roku 2014 a dále jsou předmětem jednání v rámci nového Azylového a migračního fondu. Cílem Komise je, aby členské státy vytvářely další programy znovuusídlování, a počet dnešních programů se tak zvýšil. Životy může zachraňovat evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR), který slouží mimo jiné k odhalování a sledování malých plavidel. Komise naléhavě vyzývá Evropský parlament a Radu k formální dohodě o tomto návrhu, aby mohl EUROSUR fungovat již na konci roku 2013. Po vydání sdělení „Globální přístup k migraci a mobilitě“ v roce 2011 se v roce 2012 zintenzívnila diskuse na mezinárodní úrovni včetně jednání o dvoustranných dohodách (například bylo podepsáno partnerství o mobilitě s Marokem). V průběhu tohoto roku Komise schválí zprávu o provádění globálního přístupu k migraci a mobilitě, který se zaměřuje na migrační politiku EU ve vztahu k třetím zemím. Nedávno také předložila stanovisko ohledně významu migrace a mobility pro rozvoj a posílení globální spolupráce v této oblasti. Některá hlavní čísla o azylu a přistěhovalectví: • Podle údajů Eurostatu činil k 1. lednu 2012 celkový počet obyvatel Evropské unie 503,7 milionu, což oproti roku 2011 představuje nárůst o 1,3 milionu. • Populace EU v produktivním věku (15–64 let) dosáhla 335,4 milionu v roce 2012 a očekává se, že během padesáti let poklesne na 290,6 milionu v roce 2060. • V roce 2012 činil index závislosti starých osob 26,8 %. Předpokládá se, že tento podíl strmě poroste a v roce 2060 dosáhne 52,6 %. • V EU žije na 20,7 milionu státních příslušníků třetích zemí, tj. přibližně 4,1 % celkové populace EU. • V roce 2011 bylo státním příslušníkům třetích zemí vydáno téměř 2,5 milionu prvních povolení k pobytu. • V roce 2012 se oproti roku 2011 zvýšil celkový počet žádostí o azyl o 9,7 % a počet žadatelů těsně přesáhl hranici 330 000 osob (v roce 2001to bylo 425 000 osob). Více informací: Čtvrtá výroční zpráva o přistěhovalectví a azylu Evropská migrační síť Infografika – azylové trendy v EU


44

Nová pravidla pro ochranu spotřebitelů v případě ztráty či odcizení osobních údajů v EU

Evropská komise zavádí nová pravidla, která přesně určují, jak mají provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé internetových služeb jednat, pokud dojde ke ztrátě, odcizení či jinému ohrožení osobních údajů jejich zákazníků. Provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé internetových služeb disponují mnoha údaji o svých zákaznících, jako jsou jejich jména, adresy, podrobnosti o bankovních účtech a také informace o telefonních hovorech a navštívených internetových stránkách. Od roku 2011 se na tyto společnosti vztahuje obecná povinnost informovat vnitrostátní orgány a zákazníky o narušení bezpečnosti osobních údajů. Účelem těchto „technických prováděcích opatření“ je zajistit, aby se v celé EU v případě narušení bezpečnosti osobních údajů jednalo se všemi zákazníky stejně a aby podniky, které působí ve více státech, mohly využít celoevropského řešení těchto problémů. Díky nařízení Komise bude jednak jasnější, jakým způsobem mají společnosti dané závazky plnit, jednak zákazníci získají další záruky toho, že jejich problém bude náležitě řešen. Společnosti musí například: • Informovat příslušný vnitrostátní orgán o narušení bezpečnosti údajů do 24 hodin od jeho zjištění, aby bylo možné co nejúčinněji minimalizovat jeho dopady. Pokud v této lhůtě nemohou poskytnout kompletní údaje, musí do 24 hodin poskytnout prvotní soubor údajů, přičemž zbývající údaje musí předložit do tří dnů. • Upřesnit, o které údaje se jedná a jaká opatření již podnikly nebo podniknou. • Brát při rozhodování o tom, zda mají vyrozumět zákazníky (např. pomocí ověřování, jestli narušení bezpečnosti údajů může ohrozit osobní údaje či soukromí), ohled na druh údajů, což jsou v kontextu telekomunikačních společností zejména finanční data, údaje o poloze, internetové soubory protokolů, historie navštívených webových stránek a informace o e-mailech a uskutečněných hovorech. • Používat standardizovaný způsob oznamování incidentu příslušnému vnitrostátnímu orgánu ( on-line formulář, který je stejný ve všech členských státech EU). Komise by rovněž společnosti ráda motivovala k tomu, aby osobní údaje šifrovaly. Komise proto spolu s agenturou ENISA zveřejní orientační seznam ochranných technických opatření, jako jsou například šifrovací techniky, díky kterým nebudou dotčené údaje srozumitelné pro nikoho, kdo není oprávněn do nich nahlížet. Pokud společnost tyto techniky použije a dojde k narušení bezpečnosti osobních údajů, bude z povinnosti informovat dotčené účastníky osvobozena, protože narušitel se ve skutečnosti k jejich osobním údajům nedostane. Komise tato pravidla zavádí na základě veřejné konzultace z roku 2011, která ukazuje, že harmonizovaný přístup v této oblasti má u zainteresovaných subjektů širokou podporu. Pravidla byla odsouhlasena výborem členských států a zkoumal je Evropský parlament s Radou. Jsou přijata ve formě nařízení Komise, která má přímý účinek a nevyžaduje další transpozici na vnitrostátní úrovni, a vstoupí v platnost dva měsíce po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Další informace: Nařízení Komise o opatřeních vztahujících se na oznámení o narušení bezpečnosti osobních údajů podle směrnice o soukromí a elektronických komunikacích Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích Směrnice EU o ochraně osobních údajů Digitální agenda Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ)

Komise chce lidem bez práce pomoci zefektivněním veřejných služeb zaměstnanosti Evropa eviduje 26 milionů nezaměstnaných. Veřejné služby zaměstnanosti členských států jsou důležitým aktérem při poskytování pomoci. Proto Komise vypracovala návrh rozhodnutí, cílem kterého je maximalizovat efektivitu veřejných služeb zaměstnanosti prostřednictvím užší spolupráce, která umožňuje lépe reagovat na potřeby nezaměstnaných i podniků. Efektivní služby zaměstnanosti jsou klíčem k praktickému provádění politik zaměstnanosti v členských státech, jako je například systém záruk pro mladé. Veřejné služby zaměstnanosti mohou jednotlivým uchazečům o zaměstnání poskytovat poradenství ohledně odborného vzdělávání, učňovské přípravy, stáží a dalších možností vzdělávání odpovídajícího situaci uchazečů a požadavkům zaměstnavatelů. Veřejné služby zaměstnanosti mají navíc zásadní význam pro zajištění operativnějšího propojení mezi uchazeči se specifickými dovednostmi a zaměstnavateli, kteří tyto dovednosti hledají. Z nejnovějšího vydání Evropského monitoru


45

volných pracovních míst je patrné, že přes rekordní nezaměstnanost, která v Evropě panuje, přesto zůstává 1,7 milionu volných pracovních míst neobsazeno. Síť by rovněž podpořila praktické provádění politik zaměstnanosti v členských státech. Konkrétním příkladem je uplatňování systému záruk pro mladé lidi, který schválila Rada ministrů EU. V tomto rámci jsou členské státy vyzývány, aby zajistily, že mladým lidem bude nabídnuto zaměstnání, další vzdělávání, učňovská příprava nebo stáž do čtyř měsíců poté, co se stali nezaměstnanými nebo co opustili školu. Síť by členským státům pomohla s prováděním doporučení týkajících se zlepšování efektivity a účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti, která jsou adresována jednotlivým zemím, a které v rámci evropského semestru vypracovala Rada. O posílení spolupráce by veřejné služby zaměstnanosti měly jednat na summitu věnovaném nezaměstnanosti mladých, který se uskuteční dne 3. července v Berlíně. Měly by zde předložit konkrétní opatření pro uplatňování systému záruk pro mladé a diskutovat o otázkách vzájemné pomoci v dané oblasti. Navrhované rozhodnutí bude nyní předloženo ke schválení Radě ministrů EU a Evropskému parlamentu. Uplatňováno by mělo být od roku 2014. Po přijetí rozhodnutí by každý členský stát navrhl z řad vedoucích pracovníků svých veřejných služeb zaměstnanosti jednoho člena a jednoho náhradníka, kteří by zasedali ve správní radě veřejných služeb zaměstnanosti. Jednoho člena a náhradníka do správní rady by jmenovala také Komise. Navrhované rozhodnutí by rovněž usnadnilo provádění projektů na trhu práce financovaných Evropským sociálním fondem (ESF). Veřejné služby zaměstnanosti budou nadále vzájemně spolupracovat v rámci sítě EURES – panevropského portálu pro vyhledávání pracovních nabídek. Více: GŘ pro zaměstnanost EURES Evropský monitor volných pracovních míst

Komise vyhlásila novinářskou cenu EU v oblasti zdraví za rok 2013 Dne14.června 2013 vyhlásila Evropská komise soutěž o novinářskou cenu EU v oblasti zdraví za r.2013. Soutěž o novinářskou cenu, která se letos vyhlašuje již popáté, má za cíl podpořit a ocenit kvalitní novinářskou práci zvyšující povědomí o zdraví, zdravotnictví a právech pacientů. Tato soutěž je nyní otevřena pro 28 evropských zemí, neboť k 1. červenci přistupuje do EU Chorvatsko. Novináři mohou své články přihlásit online do 30. září 2013. Tématy letošní ceny jsou prevence, péče o zdraví, zdravotnictví a práva pacientů. Konkrétní témata jsou: • přeshraniční poskytování zdravotní péče •

vzácné choroby

•

dárcovství a transplantace orgánů

•

pracovní síly ve zdravotnictví

•

bezpečnost pacientů a nemocniční nákazy

•

chronická onemocnění: rakovina, kardiovaskulární choroby a diabetes

•

očkování proti chřipce a očkování dětí

•

obezřetné používání antibiotik

•

stárnutí a demence

•

aktivní a zdravé stárnutí

•

farmaceutické zboží

•

zdravotní faktory: tabák, alkohol a výživa & fyzická aktivita


46

Ocenění bude uděleno za první, druhé a třetí místo (1. místo – 6 500 EUR, 2. místo – 4 000 EUR a 3. místo – 2 500 EUR). V každé zemi EU opět vybere národní porota jednoho finalistu. Tato porota bude složena z novinářů a odborníků na veřejné zdraví a bude jí předsedat zástupce Evropské komise. Porota EU pak mezi 28 finalisty vybere tři vítěze na úrovni EU. Všech 28 finalistů bude začátkem roku 2014 pozváno na udílení cen do Bruselu. • Soutěže se mohou účastnit státní příslušníci a rezidenti kteréhokoli z 28 členských států EU starší 18 let. •

Každý soutěžící může zaslat nejvýše dva články; přijímají se také týmové práce, pokud autorská skupina nepřesahuje pět osob.

•

Všechny články musí být v některém z úředních jazyků EU a byly původně zveřejněny v tištěném či elektronickém sdělovacím prostředku v období od 1. srpna 2012 do 30. září 2013.

•

Maximální délka článku by neměla přesáhnout 20 000 znaků (včetně mezer).

Více: Novnářská cena EU v oblasti zdraví 2013

Automatizovaný systém tísňového volání při dopravních nehodách „eCall“ od roku 2015 Evropská komise 13.června přijala dva návrhy, které zajistí, že do října 2015 budou všechny automobily vybaveny tísňovým voláním pro případ havárie. Cílem je přispět ke zmírnění následků závažných dopravních nehod v celé EU. Takzvaný „systém eCall“ v případě vážné nehody automaticky vytočí celoevropské číslo tísňového volání 112. Záchranné služby tak budou informovány o místě, kde se vozidlo nachází, a to i tehdy, bude-li řidič v bezvědomí nebo nebude-li schopen telefonovat. Odhaduje se, že eCall by měl urychlit zásah záchranné služby o 40 % v městských oblastech a o 50 % mimo města, a zabránit až 2 500 úmrtím ročně. Navrhované právní předpisy povedou k tomu, že od října 2015 budou všechny nové modely osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel vybaveny systémem eCall a že bude vytvořena potřebná infrastruktura k řádnému přijímání a vyřizování takových telefonátů v centrech pro tísňová volání, což zajistí kompatibilitu, interoperabilitu a kontinuitu této služby v celé EU. Vedle příznivých dopadů na silniční bezpečnost systém eCall rovněž podstatně přispěje ke zmírnění dopravní neprůjezdnosti způsobené nehodami a k omezení následných nehod, ke kterým může dojít vinou nezajištěného místa havárie. Profitovat by měla i různá průmyslová odvětví: konkrétně pro mnohé podniky podílející se na dodávce technologií, komponentů a služeb využívaných pro jednotlivé složky systému eCall, včetně systémů zabudovaných do vozidel, zajištění bezdrátového přenosu dat a systémů pro střediska zaznamenávající tísňová volání. Je možné očekávat, že vybavení zabudované ve vozidle v rámci služby eCall by mohlo být využíváno i např. K hledání odcizených automobilů. Systém eCall se aktivuje automaticky, jakmile čidla zabudovaná ve vozidle zaregistrují vážnou havárii. Po aktivaci systém vytočí evropské číslo tísňového volání 112, naváže telefonní spojení s příslušným centrem pro tísňové volání a záchranným službám předá podrobné údaje o nehodě, včetně doby nehody, přesné polohy havarovaného vozidla a směru jízdy (což je velmi důležité u nehod na dálnicích a v tunelech). Systém eCall lze aktivovat i ručně stisknutím tlačítka v autě, například svědkem vážné nehody. Komise předložila dva návrhy právních předpisů, které mají napomoci vytvoření a provádění systému. Jde o nařízení o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall, které zajistí, že vozidla budou konstruována tak, aby v nich eCall fungoval. a dále o rozhodnutí o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU, která má zajistit fungující veřejnou infrastrukturu pro eCall. Po schválení návrhů Radou a Parlamentem, bude Komise usilovat o to, aby byla služba eCall do roku 2015 plně funkční nejen v celé EU, ale také na Islandu, v Norsku a Švýcarsku.

Více: Návrh nařízení o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall Návrh rozhodnutí o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU Informace o systému eCall


47

Zátěžové testy jaderných elektráren v EU Bezpečnost při výrobě jaderné energie má zásadní význam pro všechny Evropany. Přísné bezpečnostní předpisy přispívají k tomu, aby bylo zajištěno, že v Evropě se 132 jadernými reaktory nedojde k haváriím jako ve Fukušimě. Předpisy zaručují také nejúčinnější reakci, pokud by přese všechno došlo k jaderné havárii. Návrhem ze 13. června se mění směrnice o jaderné bezpečnosti z roku 2009. Komise stanoví cíle v oblasti bezpečnosti pro celou EU, aby tak výrazně snížila rizika a chránila obyvatelstvo i životní prostředí. Směrnice se zaměřuje na soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti v celé EU tím, že zavádí systém pravidelných evropských vzájemných hodnocení, zvyšuje transparentnost v otázkách jaderné bezpečnosti a posiluje pravomoci vnitrostátních dozorových orgánů. Nová směrnice stanoví: • Cíle v oblasti bezpečnosti; • Právně závazná hodnocení pro celou EU každých šest let; • Vnitrostátní prověrky; • Parametry konstrukcí pro nové elektrárny; • Připravenost na mimořádné události v areálu jaderného zařízení a reakce na ně. Pokud jde o transparentnost, vnitrostátní dozorové orgány a provozovatelé elektráren budou muset vypracovat strategii, v níž bude vymezeno, jak bude veřejnost informována v případě havárie, ale i v době běžného provozu elektrárny. Tato strategie bude muset být zveřejněna. Kromě toho budou mít občané příležitost podílet se na rozhodovacím procesu při udělování povolení pro novou jadernou elektrárnu. Směrnice má zajištit jak nezávislost vnitrostátních dozorových orgánů při rozhodování, tak i to, že politické, hospodářské a společenské zájmy nebudou moci převážit nad cíli v oblasti bezpečnosti. Pro účinné fungování musí mít vnitrostátní dozorové orgány k dispozici dostatečné finanční prostředky i odborné pracovníky. Více: Návrh směrnice, kterou se mění směrnice o jaderné bezpečnosti Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost Komise o jaderné energii Video o jaderné bezpečnosti

Komise zveřejnila srovnávací přehled EU v digitální oblasti V každoročním srovnávacím přehledu Digitální agendy (Digital Agenda Scoreboard), který dne 12.června zveřejnila Komise se uvádí, že Evropané sice disponují základními digitálními sítěmi a jsou jim v této oblasti poskytovány služby, ovšem kvůli problémům evropského telekomunikačního i širšího digitálního trhu přicházejí o hlavní stávající i budoucí výhody digitální revoluce. V reakci na žádost Evropské rady o vytvoření jednotného telekomunikačního trhu Komise v průběhu letošního roku přijme návrhy konkrétních opatření, která by měla řešit problémy potvrzené v údajích z 12.června 2013. Srovnávací přehled Digitální agendy v roce 2013 hodnotí pokrok, kterého bylo dosaženo na úrovni EU a členských států při plnění tohoto cíle. Měření se uskutečnilo na základě 78 opatření Digitální agendy na straně Komise a 23 opatření na straně členských států. Zpráva vychází z údajů za rok 2012. Hlavní zjištění obsažená ve srovnávacím přehledu Digitální agendy Evropské komise jsou tato: Pokrok v oblasti internetu: • Základní širokopásmové připojení je nyní prakticky všude v Evropě. Lepší výkonnost družicových aplikací zajišťuje pokrytí 4,5 % obyvatelstva, která nemají pevné širokopásmové připojení. Komise se v současnosti zaměřuje na lepší využití širokopásmového připojení pomocí družicových aplikací v případech, kde právě toto řešení dokáže překlenout zbývající mezery. •

V současnosti má k rychlému širokopásmovému připojení přístup polovina obyvatelstva. 54 % občanů EU disponuje širokopásmovým připojením o rychlostech větších než 30 Mbps.

•

K internetu se bude stále více přistupovat prostřednictvím mobilních zařízení. 36 % občanů EU se k internetu připojuje prostřednictvím přenosného počítače nebo jiného mobilního zařízení (přístup prostřednictvím mobilního telefonu


48

vzrostl ze 7 % v roce 2008 na 27 % v roce 2012). Pokrytí čtvrtou generací mobilních telefonů (LTE) se za jeden rok ztrojnásobilo na 26 %. Problémové oblasti: • Ultrarychlé širokopásmové připojení (rychlost vyšší než 100 Mbps) mají pouze 2 % domácností, což je velmi vzdáleno cíli EU na rok 2020 ve výši 50 %. •

50 % občanů EU má nulové nebo velmi slabé počítačové dovednosti. Stejně tak se v uplynulém roce nezlepšil objem ani úroveň uživatelských znalostí informačních a komunikačních technologií (IKT). S potížemi při najímání odborníků na informační technologie nebo při úsilí o tento nábor se potýká 40 % společností a stávající počet volných pracovních míst pro specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií má podle předpokladů do roku 2015 vzrůst na 900 000. Na vyplnění této mezery na trhu se zaměří opatření nedávno zahájené Velké koalice pro digitální pracovní místa.

Další zjištění: • Roste počet lidí, kteří si vyzkoušeli internet. Podíl občanů EU, kteří nikdy nepoužili internet setrvale klesá (o dva procentní body na 22 %). K internetu se však nikdy nepřipojilo zhruba 100 milionů občanů EU, kteří jako hlavní překážky uvedli příliš vysoké náklady, nezájem či chybějící dovednosti. •

Internet nyní pravidelně využívá nejméně jednou týdně 70 % obyvatelstva, což je nárůst oproti 67 % v loňském roce. Internet pravidelně využívá 54 % znevýhodněných osob, v loňském roce to bylo 51 %.

•

Ceny za roaming v roce 2012 klesly takřka o 5 eurocentů, a to zejména po 1. červenci 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o roamingu.

•

Trvale roste elektronický obchod (eCommerce), ovšem nikoli na přeshraniční úrovni. K nákupu zboží a služeb využívá internet 45 % lidí, což představuje oproti předchozímu roku (43 %) mírný nárůst; přeshraničně však nakupuje velmi málo obyvatel.

•

S elektronickou veřejnou správou (eGovernment) přichází do styku většina podniků a občanů. Elektronickou veřejnou správu využívá 87 % podniků a v průběhu loňského roku vzrostl i podíl občanů využívajících služeb eGovernment na 44 % (v obou případech šlo o nárůst o tři procentní body).

•

Výdaje na výzkum v této oblasti, navzdory rozpočtovým omezením, mírně vzrostly. Veřejné investice do výzkumu a vývoje v oblasti IKT se zvýšily o 1,8 %, což znamená částku vyšší o 122 milionů (celkově na 6,9 miliardy EUR). Podíl soukromého sektoru na investicích do výzkumu a vývoje také vzrostl, avšak zvýšení na úrovni 2,7 % nedokázalo kompenzovat pokles z minulého roku.

Cílem Evropské komise je vytvořit regulační a podnikatelské prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v Evropě. K dosažení cílů Digitální agendy byly v letech 2012 a 2013 předloženy významné návrhy. Například: • Dne 19. prosince 2012 přijala Evropská komise revidované pokyny pro uplatňování pravidel EU pro státní podporu v odvětví širokopásmových sítí, které obsahují zejména posílení povinností otevřeného přístupu a lepší pravidla pro transparentnost. •

Dne 7. února 2013 přijala Komise strategii počítačové bezpečnosti pod názvem „Otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor“, která představuje ucelenou vizi EU o tom, jak co nejlépe předcházet počítačovým narušením a útokům a jak na ně reagovat.

•

Současně přijala návrh směrnice o bezpečnosti sítí a informací, jednu z hlavních složek celkové strategie, která po členských státech, hlavních poskytovatelích služeb na internetu a provozovatelích kritických infrastruktur požaduje, aby zajistili bezpečné a důvěryhodné digitální prostředí v celé EU.

•

Dne 4. března 2013 odstartovala Komise Velkou koalici pro digitální pracovní místa, partnerství mnoha zúčastněných subjektů. Cílem je řešit přetrvávající problém vysokého počtu neobsazených míst pro specialisty v oblasti IKT.

•

Dne 26. března 2013 přijala Komise nařízení ke snížení nákladů na inženýrské práce, které tvoří až 80 % nákladů na instalace širokopásmových sítí. Tím, že se výkopové práce omezí na nezbytně nutný objem, by se podle návrhu nařízení Komise, mohlo ušetřit 40 až 60 miliard EUR nebo až 30 % celkových investičních nákladů.

Komise doposud dokončila v rámci Digitální agendy 55 opatření, 10 opatření se zpozdilo nebo u nich zpoždění hrozí. Předpokládá se, že dokončení zbývajících 36 opatření v pravomoci Komise nebo členských států bude realizováno podle stanovených termínů.


49

Více: Srovnávací přehled Digitální agendy Srovnávací přehled podle jednotlivých zemí =) přehled o širokopásmovém připojení, používání internetu, elektronické veřejné správě (eGovernment), směrech vývoje regulace a výzkumu v oblasti telekomunikací v každé zemi EU Velká koalice pro digitální pracovní místa Směrnice o bezpečnosti sítí a informací Otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor Pravidla EU pro státní podporu v odvětví širokopásmových sítí Jednotný telekomunikační trh Digitální agenda

Soutěž o nejlepší diplomové práce s tématikou EU Zastoupení Evropské komise v ČR ve spolupráci s Úřadem vlády ČR jsou autory projektu Laboratoř Evropské unie. Posláním je ocenit studenty vysokých škol, kteří se zabývají evropskými záležitostmi a jejichž diplomové práce se v soutěži o nejlepší diplomovou práci umístí mezi deseti nejkvalitnějšími.Vítězné diplomové práce budou uveřejněny ve sborníku Zastoupení Evropské komise v ČR. Cílem projektu je podnítit aktivní debatu o evropských záležitostech mezi vysokoškolskými studenty a zvýšit jejich celkový zájem o dění na úrovni Evropské unie i úrovni mezinárodní. Projekt je realizován Katedrou světové ekonomiky Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Centrem evropských studií VŠE a zástupci dalších univerzit a vysokých škol v ČR. Termín pro zaslání přihlášky je do 15. července 2013. Z přihlášených diplomových prací bude vybráno na základě oponentských posudků nezávislých hodnotitelů kolektivním rozhodnutím sedmičlenné redakční rady deset nejlepších prací podle těchto kritérií: • • • • • •

stanovení cílů, hypotéz a jejich naplnění použité metody obsahová správnost a hloubka provedené analýzy schopnost argumentace a kritického myšlení citace a práce se zdroji formální úprava, jazyková a stylistická úroveň Plné znění zadání soutěže (PDF)

Drogová politika EU V roce 2012 dále rostl počet a dostupnost drog nového chemického složení, což komplikuje úsilí EU v boji proti nedovoleným omamným látkám i snahu o snížení počtu závislých. Podle agentury EU pro drogy a drogovou závislost, která monitoruje užívání drog v Evropě, umožnily globalizace, technologický pokrok a internet rozvoj trhu s novými drogami. Agentura ve své výroční zprávě uvádí, že tento zásadní posun klade značné nároky na programy léčby, vymáhání práva i tvorbu politik. Zpráva závěrem upozorňuje, že EU bude muset rychle přizpůsobit svou novou protidrogovou strategii, aby mohla s nelegálními aktivitami na tomto rychle se měnícím trhu bojovat. V loňském roce došlo k určitému pozitivnímu vývoji – poptávka po marihuaně a kokainu se v některých zemích EU snižuje a snížil se i a počet prvních užití heroinu. Rekordní počet lidí se rovněž ze závislosti na návykových látkách léčí. V roce 2011 nastoupilo na detoxikační léčbu přibližně 1,2 milionu Evropanů. Největší část pacientů představují lidé závislí na heroinu a jiných opioidech, dále uživatelé marihuany a kokainu. Situace v Evropě naznačuje, že protidrogová léčba zůstává s velkou pravděpodobností nákladově nejefektivnějším přístupem. Byť jsou léčebné programy pro drogově závislé významnou pomocí a přinejmenším pomáhají závislost udržovat v jistých mezích, hrozí těmto službám nedostatek prostředků, protože vlády usilují o snížení přídělů z veřejných rozpočtů.


50

Rozpočtové škrty byly již v některých zemích provedeny, přestože je počet drogově závislých v Evropě nadále vysoký. Odhaduje se, že až čtvrtina dospělých Evropanů – tj. přibližně 85 milionů lidí – v životě nějakou nedovolenou omamnou látku vyzkoušela. V roce 2011 zemřelo na předávkování přibližně 6 500 osob, což oproti předchozímu roku představuje pokles o 500 případů úmrtí souvisejících s užíváním drog. Drogový trh se však přizpůsobuje poptávce a objevuje se tak čím dále více syntetických simulantů nového složení. Úřady v minulém roce zjistily přes 70 nových drog, z nichž některé lze stále zakoupit legálně. Hnací silou tohoto rychle se vyvíjejícího trhu je globalizace a vzestup informačních technologií, které uživatelům umožňují spojit se s novými dodavateli. Více: Politika EU pro kontrolu drog

Projekt pro znakovou řeč Evropská komise 6.června umožnila realizaci nového pilotního projektu, cílem kterého je zlepšit komunikaci mezi evropskými institucemi a neslyšícími nebo nedoslýchavými občany. Na realizaci pilotního projektu Evropská komise úzce spolupracuje s Evropským parlamentem, který svým rozhodnutím přidělil finance z rozpočtu ve výši 750 000 EUR. Používání tlumočníků pro znakovou řeč může často být časově náročné, nákladné a organizačně obtížné. Tito vysoce kvalifikovaní profesionálové musí být sjednáváni s časovým předstihem a je třeba jim hradit jejich služby i cestovní výdaje. Je tedy zřejmé, že lidé, kteří na takové služby musí spoléhat, jsou jistým způsobem znevýhodněni. Nemohou se obracet na úředníky ve své zemi či úředníky evropských institucí tak snadno a spontánně, jako jejich spoluobčané, kteří používají mluvenou řeč. Uvedený pilotní projekt bude usilovat o zlepšení komunikace mezi evropskými institucemi a neslyšícími či nedoslýchavými občany například prostřednictvím instalace audio a video technologií v rámci institucí EU. Úředníci budou moci tak snadněji komunikovat s uživateli znakové řeči. Pilotní projekt zahrnuje jak technologickou stránku, tak i tlumočení do a ze znakové řeči. V dlouhodobém horizontu je cílem projektu napomáhat vytváření řešení pro téměř jeden milion neslyšících či nedoslýchavých občanů ze všech členských států EU, neboť se v různých zemích používají různé znakové řeči. Více: Internetové stránky Evropské komise pro osoby se zdravotním postižením

Vyberte si ze široké nabídky prakticky zaměřených letních škol a dobrovolnických workcampů programu Apare Program Apare nabízí letní školy zaměřené na praktické získávání zkušeností z terénu (proto užitečné pro studenty i mladé odborníky) a dobrovolnické tábory v množství Evropských zemí i zemí z blízkého sousedství EU. Namátkou některá témata letních škol: marketing místních výrobků, gastronomická identita, přírodní hrozby, postavení ekomuzea, kulturní dědictví a turistika, místní rozvoj a současné umění, krajinotvorba a mnohé další. Pro více informací a nabídku programů prosím sledujte Participation and Action).

internetové stránky Apare

(Association for Regional

Komise zveřejnila výroční zprávu o systému včasné výměny informací Z výroční zprávy o evropském systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF - Rapid Alert System for Food and Feed ), zveřejněné v Bruselu dne 10.června vyplynulo, že v roce 2012 se téměř 50 % oznámení týkalo potravin a krmiv zadržených na hranicích EU proto, že představovaly riziko pro bezpečnost potravin. Systém RASFF byl spuštěný před více než 30 lety. Od té doby usnadňuje přeshraniční výměnu informací mezi orgány členských států odpovědnými za bezpečnost potravin a hraje tedy klíčovou roli při zajišťování vysoké úrovně bezpečnosti potravin pro evropské občany. Všichni členové systému RASFF (27 členských států EU, Evropská komise, EFSA, ESA,


51

Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko) jsou v nepřetržité pohotovosti, aby zajistili zaslání neodkladných oznámení, jejich přijetí a společnou a efektivní reakci na ně. V roce 2012 RASFF obdržel celkem 8 797 oznámení, což v porovnání s rokem 2011 představuje pokles o 3,9%. 3 516 byla původní oznámení (40 %) a 5 281 byla následná oznámení (60 %). Tyto údaje představují 7,8% snížení počtu původních oznámení a 1,2% snížení počtu následných oznámení. Celkem došlo k 526 varovným oznámením o vážných rizicích zjištěných ve výrobcích na trhu, což v porovnání s rokem 2011 znamená 14% pokles. Jakmile je odhalen závadný výrobek, systém RASFF o tom informuje dotyčnou třetí zemi, aby mohla provést nápravná opatření a předešla opětovnému výskytu problému. Je-li zjištěn závažný a přetrvávající problém, zašle Komise vnitrostátním orgánům dané třetí země dopis, aby provedly nápravná opatření, jako je odnětí licence, blokování vývozu nebo zvýšená intenzita kontrol. Z 3 516 původních oznámení předaných v roce 2012 prostřednictvím systému RASFF se jich 322 týkalo krmiv (9,4 %) a 299 (8,5 %) materiálů přicházejících do styku s potravinami. Tyto údaje jsou v souladu s tím, co bylo nahlášeno v roce 2011. Potravin se týkalo 2 885 původních oznámení. Systém RAEFF je využívaný i pro mimořádné situace. V září minulého roku český úřad pro bezpečnost potravin informoval systém RASFF, že po konzumaci stáčených lihovin došlo k otravě osob metanolem. V tomto případě měly pančované lihoviny ničivé následky a vyústily v úmrtí 36 osob. České úřady využily systém RASFF, aby urychleně informovaly své partnery v EU a předaly jim aktuální informace o vyšetřování a přijatých opatřeních. Jelikož systém RASFF je především platformou pro výměnu informací o otázkách bezpečnosti potravin, český metanolový skandál a skandál s koňským masem poukázaly na oprávněnou potřebu výměny informací o případech podvodů s potravinami, které se začínají objevovat. Za účelem řešení tohoto problému Komise přijala pětibodový akční plán, jehož cílem je odstranit nedostatky, které se projevily během skandálu s koňským masem. Akční plán stanoví postup pro rychlou výměnu informací a varování v případech možných podvodů s potravinami. Více informací: RASFF

Komise vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí Evropská komise ve své zprávě ze dne 3.června uvedla, že má-li EU do roku 2020 dosáhnout cíle 75% míry zaměstnanosti, musí členské státy vynaložit větší úsilí na opatření týkající se péče o děti. Zpráva o pokroku uvádí, že oba cíle stanovené na úrovni EU, tj. zlepšení dostupnosti a finanční přístupnosti služeb hlídání dětí, splnilo pouze osm zemí. Tzv. barcelonské cíle, schválené představiteli EU v roce 2002, uvádí, že k péči o děti by mělo mít přístup 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a minimálně 33 % dětí mladších tří let. Údaje za rok 2010 ukazují, že většina zemí EU své cíle v oblasti péče o děti nenaplnila: pouze osm států splnilo cíle u obou věkových kategorií (0–3 roky; 3 roky–povinná školní docházka): Belgie, Dánsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko a Spojené království. Pouze deset členských států splnilo vytyčené cíle v první kategorii (0–3 roky) a jedenáct členských států v druhé kategorii (3 roky–povinná školní docházka). Právě zveřejněná data za rok 2011 navíc ukazují, že u poskytování péče pro starší děti došlo k poklesu, což znamená, že některé země, které tento cíl splnily v roce 2010, se nyní nacházejí pod hranicí 90 % (Španělsko, Nizozemsko a Irsko). Politiky pro vytvoření lepší rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem – zejména služby hlídání dětí – jsou klíčové pro podporu zaměstnanosti žen. Větší zaměstnanost žen je zásadní, chceme-li dosáhnout cílů EU v oblasti zaměstnanosti, a zlepšit tak komplexní hospodářskou strategii. Proto Komise dne 29. května Radě v rámci třetího Evropského semestru pro rok 2013 navrhla doporučení pro jednotlivé země. Nová studie, kterou Komise současně vydala, zároveň objasňuje fenomén rozdílů v důchodech žen a mužů a shledává, že v celoevropském průměru jsou důchody žen o 39 % nižší než důchody mužů. Dle této studie se nižší míra zaměstnanosti žen projevuje i v důchodovém věku. Rozdíly v důchodech mužů a žen jsou důsledkem tří trendů na trhu práce: 1) míra zaměstnanosti žen je nižší než v případě mužů; 2) pracují méně hodin nebo let; a 3) jejich průměrná mzda je nižší. Důchodové systémy tak nejsou pouze neutrálním odrazem předchozího pracovního života: důchody mohou snižovat, odrážet nebo dokonce upevňovat genderové rozdíly na pracovním trhu a v rámci sdílení pečovatelských povinností mezi ženami a muži. Nový indikátor rovnosti žen a mužů, rozdíl v důchodech žen a mužů, napomáhá hodnotit rozsah genderové nerovnosti v průběhu lidského života. Situace napříč Evropou se velmi liší. V řadě členských států mezi důchody žen a mužů existují


52

velké rozdíly: v 17 státech je rozdíl v důchodech roven nebo vyšší než 30 %. Dva státy s největšími rozdíly v důchodech jsou Lucembursko (47 %) a Německo (44 %). Na opačném konci škály se nachází Estonsko, s nejmenším rozdílem v důchodech žen a mužů (4 %), a Slovensko (8 %). Mezi faktory přispívající ke zvětšování rozdílů v důchodech žen a mužů patří manželství a mateřství. U svobodných žen je rozdíl menší, i přesto však zůstává vysoký (17 %). Data rovněž potvrzují jasný „trest za mateřství“: v téměř všech členských státech jsou ženy kvůli mateřství v důchodovém věku znevýhodněny. „Trest za mateřství" ve většině případů s počtem dětí úměrně stoupá. Více informací: Evropská komise – Rovnost žen a mužů Evropský semestr pro r. 2013 Závěry ze zasedání Evropské rady v Barceloně

Migrace jako hnací síla rozvoje Evropská komise 22.května zveřejnila svou představu na téma přínosu migrace a mobility pro hospodářský a sociální rozvoj a posílení celosvětové spolupráce v této oblasti. Sdělení Komise nazvané „Maximální zúročení dopadů migrace na rozvoj“ poskytne základ pro společný postoj EU a členských států v rámci Dialogu o mezinárodní migraci a rozvoji, který bude uspořádán Valným shromážděním OSN ve dnech 3.–4. října 2013. Politici a odborníci z praxe zde budou mít příležitost zamyslet se nad tím, jak pokročit v práci na globální koncepci pro účinné, inkluzivní a na právech založené řízení migrace, a nadnést opatření, která podpoří úlohu migrantů jako iniciátorů inovací a rozvoje. Komisař pro rozvoj Andris Piebalgs zdůraznil, že „migraci je třeba chápat jako hnací sílu hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje podporujícího začlenění a jako takovou ji považovat za prioritu rozvojového programu po roce 2015“. Komise vyzývá všechny zúčastněné strany, aby s ohledem na propagaci významu migrace a mobility pro rozvoj v zemích původu a určení s nízkými a středními příjmy využily všechny příležitosti, zabývaly se problémy spojenými s mezinárodní migrací a také aby mimo jiné: •

zajistily, že rozvojové strategie budou k migraci a mobilitě přistupovat jako k faktorům umožňujícím rozvoj,

•

respektovaly důstojnost a chránily základní a lidská práva migrantů bez ohledu na jejich právní postavení,

•

důkladněji zvážily vzájemné souvislosti mezi změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí a migrací,

•

uznaly problémy, které sílící urbanizace a migrace přinášejí městům a městským oblastem,

•

posílily řízení migrace prostřednictvím dvoustranné a regionální spolupráce, včetně zapojení občanské společnosti,

•

podporovaly mezinárodní a regionální pracovní mobilitu.

Ve sdělení se rovněž navrhuje, jak by mohla EU přijmout ambicióznější přístup k migraci a rozvoji ve svých vlastních politikách a praxi, a to zejména prostřednictvím globálního přístupu k migraci a mobilitě a rozvojové politiky EU, tj. Agendy pro změnu. Aby mohl být význam migrace a mobility pro udržitelný rozvoj uchopen komplexněji, byla stanovena řada nových priorit, včetně posilování dopadů migrace na správu věci veřejných a rozvoj v rámci rozvojových zemí a začlenění migrace do rozvojového programu. Komise se rovněž zavazuje k tomu, že zvýší podporu iniciativ v oblasti migrace a rozvoje, a to včetně pomoci partnerským zemím EU při podpoře řízení migrace. Celkový počet mezinárodních migrantů se zvýšil ze 150 milionů v roce 2000 na 214 milionů v roce 2010. Více než polovina těchto migrantů pobývá v zemích s nízkými a středními příjmy a mnohé z rozvojových zemí jsou současně zeměmi původu i cílovými zeměmi migrantů. Tato rostoucí regionální a celosvětová mobilita vytváří příležitosti, neboť například přispívá ke snižování chudoby a tvorbě inovací. V zájmu řešení problémů, jako je „odliv mozků“, zneužívání migrantů a dopady migrace na urbanizaci, je ale zároveň zapotřebí účinné řízení migrace. EU prostřednictvím svého globálního přístupu k migraci a mobilitě vyvinula vyváženou a komplexní politiku, mezi jejíž čtyři oblasti operačních priorit patří i migrace a rozvoj. Migrace je i zvláštní prioritou Agendy pro změnu – koncepčního dokumentu Komise pro rozvojovou politiku, jehož cílem je přeorientovat zaměření této politiky na země a odvětví, které podporu potřebují nejvíce.


53

Migrace je prioritním tématem v rámci rozvojové spolupráce EU. Unie je největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci a významnou podporu bude zajišťovat i v nadcházejících letech. V letech 2004–2012 vyhradila Komise takřka 1 miliardu EUR na více než 400 projektů souvisejících s migrací. Dialog OSN na vysoké úrovni na téma mezinárodní migrace a rozvoj se uskuteční ve dnech 3–4 října 2013 a EU bude zastupovat komisařka Malmströmová. Dialog usiluje o vymezení konkrétních opatření na posílení soudržnosti a spolupráce na všech úrovních s cílem zvýšit přínos mezinárodní migrace pro migranty i dotčené země a prohloubit vazby mezi migrací a rozvojem. Dialog je pořádán v souvislosti s přípravami rozvojového programu OSN na období po roce 2015. Diskuse v rámci dialogu budou zaměřeny na: • posouzení dopadů mezinárodní migrace v oblasti udržitelného rozvoje a vymezení příslušných priorit s cílem připravit rámec pro rozvoj po roce 2015, •

přijetí opatření za účelem dodržování a ochrany lidských práv všech migrantů, se zvláštním ohledem na ženy a děti, a za účelem předcházení nezákonnému pašování migrantů, obchodování s lidmi a boje proti těmto jevům, jakož i k zajištění řádné, legální a bezpečné migrace,

•

posílení partnerství a spolupráce v oblasti mezinárodní migrace s cílem umožnit účinné začlenění migrace do rozvojových politik a prosazování soudržnosti na všech úrovních, a

•

mezinárodní a regionální mobilitu pracovních sil a její dopad na rozvoj.

Více: Generálního ředitelství pro vnitřní věci GŘ pro rozvoj a spolupráci Tiskové materiály týkající se globálního přístupu k migraci a mobilitě 1. http://europa.eu/rapid/press-release_IP-11-1369_cs.htm 2. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-800_en.htm?locale=en Tiskové materiály související s agendou EU pro změnu týkající se zvýšení dopadu rozvojové politiky EU 1. http://europa.eu/rapid/press-release_IP-11-1184_cs.htm 2. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-696_en.htm?locale=en

Priority květnového summitu EU Před setkáním vedoucích představitelů členských zemí, které se uskutečnilo 22. května 2013, Komise vyzvala k rázným krokům k dokončení vnitřního energetického trhu a k řešení rostoucích daňových podvodů a úniků. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso zaslal vedoucím představitelům členských států dopis, který obsahoval přehled problémů, kterým EU čelí – vysoké ceny energií, daňové podvody a úniky. Roztříštěný trh s energiemi spolu s nedostatečnou schopností využít přínosy energetické účinnosti vede ke značným rozdílům v cenách energií v EU. Tento nesoulad by vyřešilo dokončení vnitřního trhu s energiemi a také realizace balíčku energetických reforem EU. Rovněž je třeba učinit více pro usnadnění udržitelných soukromých i veřejných investic do energetické infrastruktury. Evropa musí své energetické dodávky diverzifikovat. K tomu bude zapotřebí využívat nových mezinárodních zdrojů a také lépe koordinovat činnosti jednotlivých zemí EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a uhlovodíků. Společně pak uvedená opatření zvýší konkurenceschopnost evropských firem a zajistí, že ani podniky, ani spotřebitelé nebudou za energii platit více, než by bylo nutné. Evropská rada na summitu jednala o energetice v souvislosti s úsilím EU o podporu růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Odhaduje se, že země EU přicházejí o desítky miliard eur na neodvedených daních z prostředků uložených v daňových rájích. Tyto podvody a daňové úniky omezují výši příjmů, které se do státních pokladen členských států dostanou, a znemožňují tak vládám daných zemí dodržovat hospodářské plány. Vytvoření férového daňového systému zajistí, že všichni, od dělníků až po nadnárodní společnosti, budou do veřejných financí přispívat spravedlivým dílem. K účinnému boji proti daňovým podvodům a únikům je třeba podnikat kroky na vnitrostátní, evropské i celosvětové úrovni. Komise proto navrhuje rozšířit působnost směrnice o zdanění příjmů z úspor. Zanedlouho bude rovněž přeložen návrh na rozšíření působnosti automatické výměny informací mezi zeměmi tak, aby se vztahovala i na dividendy a kapitálové zisky. Komise chce vlády členských států přimět k tomu, aby rychleji prováděly akční plán na posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, jakož i její doporučení o daňových rájích a agresivním daňovém plánování.


54

Evropská rada na summitu zhodnotila pokrok v práci na prohlubování hospodářské a měnové unie. Více: Akční plán Evropské komise Základní informace o energetice Základní informace o daňových podvodech a únicích

Šestice nových vědeckých klastrů rozšíří Podunajskou strategii Evropská komise spolu s vědci a tvůrci politik ze 14 zemí Podunají 16.května představila šest vědeckých klastrů, které mají podpořit ekonomický rozvoj regionu. Šestice klastrů se zaměří na tato témata: voda, půda, bioenergie, vzduch, výměna a harmonizace dat a inteligentní specializace. Klastry uvedené na schůzce na vysoké úrovni v Bratislavě poskytly vědecké důkazy, na podporu Podunajské strategie a do budoucna posílí vědeckou spolupráci v celém regionu. Oficiálního představení se zúčastnil i slovenský premiér Robert Fico a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Klastry zaměřené na vodu, půdu, bioenergii a vzduch se těmito klíčovými zdroji budou zabývat z hlediska zjištěných potřeb: ochrany životního prostředí, zavlažování a rozvoje zemědělství a energetiky. Datový klastr má usnadnit výměnu a harmonizaci jasných a porovnatelných dat v oblastech jako biodiverzita, říční morfologie, riziko záplav a sucha, půdy, plodiny, energetické zdroje a potenciál. Rovněž zřídí společný přístup k datům pro celý region, jehož první provozní verze by měla být k dispozici nejpozději v prosinci letošního roku. Klastr pro inteligentní specializaci se bude věnovat studiu zdrojů a jejich koncentraci na hlavní vědecké priority v závislosti na ekonomickém potenciálu Podunají namísto přílišného rozmělňování sil a investic. Díky klastrům se spojí vědecké komunity 14 podunajských států včetně většiny akademií věd v regionu, Podunajské konference rektorů (sdružuje celkem 54 univerzit) a řady dalších výzkumných organizací. Jednotliví partneři se budou účastnit vybraných klastrů podle vlastní volby a podle svých priorit a odborných znalostí. Účastnit se mohou i další subjekty, které projeví zájem. Klastry posílí spolupráci nejen mezi vědci navzájem, ale i mezi vědci a tvůrci politik. Předpokládá se, že podnítí důslednější využívání výsledků vědeckého výzkumu při tvorbě politik. Vědecká komunita se tak bude setkávat pravidelně, zatímco tvůrci politik budou informováni o dosažených výsledcích jednou za rok. Strategie EU pro Podunají byla představena v roce 2011 v návaznosti na žádost, kterou o dva roky dříve podaly vlády států EU. Její čtyři priority jsou: propojení dunajského regionu, ochrana životního prostředí, růst prosperity a posílení dunajského regionu. Evropská komise nedávno zveřejnila zprávu o pokroku strategie pro Podunají, v níž po dobrém začátku vyzývá k ještě usilovnější práci. Aby region zůstal konkurenceschopný, potřebuje inteligentní a strategické investice, přičemž musí využít své silné stránky a účinněji využívat a lépe kombinovat evropské, státní i regionální veřejné zdroje financování. Region musí mít strategické priority financování a odstranit překážky bránící inovacím, aby mohl plně využít svůj potenciál a vytvořit vysoce kvalitní pracovní místa. V listopadu 2011 spustilo Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) iniciativu nazvanou „Vědecká podpora Podunajské strategie“. Iniciativu tvoří čtyři priority: ochrana životního prostředí, zavlažování a rozvoj zemědělství, splavnost a výroba energie. Region Podunají zahrnuje 14 zemí: Německo, Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou horu, Ukrajinu a Moldavsko. V tomto regionu žije přes 100 milionů lidí.

Více: Strategie EU pro Podunají Druhá konference na vysoké úrovni v rámci iniciativy „Vědecká podpora Podunajské strategie“ (Bratislava, 16. května 2013) a další informace o klastrech Podklady pro vědecké zasedání: účastníci, zápis z jednání, prezentace a zpráva z března 2013 První konference na vysoké úrovni v rámci iniciativy „Vědecká podpora Podunajské strategie“ (Brusel, 24. dubna 2013)


55

Komise zahájila v jižní a východní Evropě veřejnou diskusi o ochraně klimatu Evropská komisařka pro oblast změny klimatu Connie Hedegaardová zahájila sérii veřejných akcí, jejichž účelem je do diskusí o změně klimatu zapojit evropské občany a podpořit konkrétní opatření v boji proti této změně. Tato iniciativa se v jižní Evropě týká Portugalska a Itálie a ve východní Evropě Polska, Bulharska a Litvy. Ve všech těchto zemích obavy veřejnosti o změnu klimatu narůstají a jednotlivci v těchto zemích mohou svým chováním ovlivnit snížení emisí více než v jiných evropských zemích. Z průzkumů veřejného mínění Eurobarometr* vyšlo najevo, že v Polsku, Bulharsku, Litvě a Itálii existuje velký potenciál pro větší zapojení jednotlivců do boje proti změně klimatu. Diskuse jsou součástí celoevropské kampaně Naše planeta. Naše klima, kterou Komise pořádá ke zvýšení veřejného povědomí. With a climate you like. Kampaň je postavena na tom, že změnou chování lze uvolnit obrovský potenciál ke snížení emisí CO2. Z výzkumu, který provedla Komise, vyplývá, že pokud by se všichni Evropané stravovali zdravě a změnili své návyky v takových oblastech, jako je doprava a vytápění, EU by mohla snížit emise do roku 2020 o 8–9 % — což odpovídá polovině celkových ročních emisí Polska v roce 2010. Diskuse budou strukturovány stejně jako úspěšné debaty s názvem Vize pro naši planetu, kterými byla kampaň v Londýně a v Madridu zahájena. Na konferencích se setkaly stovky občanů a zástupců občanské společnosti, akademické obce a podnikatelské sféry, aby společně formulovali pozitivní vizi čisté, inteligentní a konkurenceschopné nízkouhlíkové společnosti. V Londýně se jí zúčastnil také britský ministr Edward Davey a držitel Oscara herec Colin Firth a v Madridu pak španělský ministr pro životní prostředí, potraviny a zemědělství Arias Ca?ete a oceňovaný herec Sergio Peris Mencheta. Nadcházející setkání v pěti členských státech budou mít odlišná témata, ale všechna mají na programu jak diskusi veřejnosti s politiky a zástupci soukromého sektoru, tak zábavnou část, například módní přehlídku oděvů z ekologických materiálů, výlet na kole, výstavy fotografií úspěšných nízkouhlíkových řešení a vystoupení umělců. Mnozí z více než 160 partnerů, kteří se na kampani podílejí, se přímo účastní i jednotlivých setkání. Před každým setkáním dostane širší veřejnost možnost do diskuse přispět a zapojit se do on-line chatu s komisařkou na Facebooku nebo Twitteru. Data konání: 17. května, Varšava (Polsko) – Vize pro naši planetu: Snižovat emise polské ekonomiky 22. května, Vilnius (Litva) – Vize pro naši planetu: Omezit odpad. Omezit emise. Omezit náklady. 28. května, Sofie (Bulharsko) – Vize pro naši planetu: Vytvořit v Bulharsku společnost s nízkými emisemi 6. června, Lisabon (Portugalsko) – Vize pro naši planetu: Do budoucnosti šetrně ke klimatu 7. června, Milán (Itálie) – Vize pro naši planetu: Jak zajistit udržitelnější spotřebu? Kampaň Naše planeta. Naše klima si od svého spuštění v říjnu 2012 v sociálních médiích našla přes 22 000 příznivců a více než 160 oficiálních partnerů z řad orgánů veřejné správy, nevládních organizací, akademické obce i komerční sféry. Kampaň představuje zájemcům a zainteresovaným subjektům již fungující nákladově efektivní řešení, s pomocí kterých chce EU dosáhnout do roku 2050 cíle 80–95% snížení emisí skleníkových plynů. Současně má za cíl podpořit hledání nových řešení. Více: Informace o kampani Informace o kampani – sociální síť Podrobné programy a místa konání

Sedm filmů podporovaných z programu MEDIA soutěží v Cannes o Zlatou palmu Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

56

V rámci 66. Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, který probíhá od 15. do 26. května, bude promítnuto třináct filmů podporovaných programem Evropské unie MEDIA. Sedm z nich soutěží o prestižní Zlatou palmu. Patří mezi ně i Le Passé režiséra Ashgara Farhadiho, který vloni získal cenu programu MEDIA za nejlepší nový filmový projekt. Vedle sedmi filmů, které bojují v Hlavní soutěži, se navíc čtyři filmy objeví v sekci Dva týdny režisérů (Quinzaine des réalisateurs), jeden v sekci Jiný pohled ( Un Certain Regard) a jeden v sekci Týden kritiky (La Semaine de la Critique), která je zaměřená na objevování nových talentů. Devět z posledních 12 držitelů Zlaté palmy získalo podporu z programu MEDIA, včetně loňského snímku Láska (Amour) režiséra Michaela Hanekeho. Od roku 1991 bylo prostřednictvím programu MEDIA, zkratka francouzského „Mesures pour encourager le développement de l´industrie audiovisuelle“ - „Opatření na podporu audiovizuálního průmyslu“, investováno do vývoje filmů, jejich distribuce, vzdělávání a inovací v této oblasti 1,6 miliardy EUR za účelem zvýšení rozmanitosti a mezinárodní konkurenceschopnosti evropského filmového a audiovizuálního průmyslu. V rámci programu MEDIA se v období 2007–2013 do výroby evropských filmů investuje 755 milionů EUR. Přibližně polovina rozpočtu je určena pro distributory, kteří promítají filmy vyrobené mimo jejich domovskou zemi, 20 % je určeno na vývoj nových filmových projektů a zbývající část na marketing a vzdělávání. Produkční společnosti vybrané k financování z programu MEDIA obdrží průměrně podporu ve výši 50 000 EUR. Více: Program MEDIA

Cenu programu MEDIA získal na filmovém festivalu v Cannes dánský režisér Vinterberg Uznávaný dánský filmový režisér Thomas Vinterberg se stal vítězem ceny programu MEDIA Evropské unie za rok 2013. Cena se uděluje nejlepšímu novému filmovému projektu, který má potenciál uspět v kinech a je způsobilý pro financování z programu Evropské unie MEDIA na podporu kinematografie. Cenu předala režisérovi Vinterbergovi na filmovém festivalu v Cannes 19. května, v den jeho 44. narozenin, Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež. Vinterberg získal cenu společně se spoluautorem scénáře Tobiasem Lindholmem a producentkou Sisse Graumovou (společnost Zentropa) za jejich nový projekt Kollektivet (Komunita), který vypráví příběh o životě v dánské obci v 70. letech 20. století a půjde do produkce v příštím roce. Cena programu Evropské unie MEDIA je udělována nejlepšímu projektu, který má potenciál uspět v kinech, předloženému za účelem získání prostředků na přípravu z programu MEDIA v roce 2013. Předkládané projekty mohou být z oblasti hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu, avšak musí být určeny pro projekci v kinech. Mezi náklady na vývoj, které jsou způsobilé pro podporu v rámci programu MEDIA, patří příprava scénáře, hledání a výběr obsazení hlavních rolí a filmového štábu a příprava finančního plánu, vstupní marketing a produkce pilotního filmu. Vítěze vybírá komise složená z nezávislých odborníků a zástupců Evropské komise a Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, která program MEDIA řídí. Rok 2014 bude představovat začátek nové éry, neboť program MEDIA se stane součástí programu „Kreativní Evropa“. Tento nový program bude i nadále poskytovat finanční podporu v oblasti vývoje filmů, vzdělávání a distribuce a zároveň přinese nový fond úvěrových záruk zaměřený na usnadnění přístupu kulturních a kreativních odvětví k finančním prostředkům. Program MEDIA pomáhá filmařům zviditelnit se na mezinárodní scéně, a tak zvyšuje konkurenceschopnost evropského filmového průmyslu. Celkový předpokládaný rozpočet programu Kreativní Evropa na období 2014–2020 je přibližně 1,3 miliardy EUR, což v porovnání se stávajícím programem MEDIA představuje nárůst téměř o 9 %.

Posílená spolupráce EU přináší větší bezpečnost pro spotřebitele V roce 2012 členské státy přijaly celkem 2 278 opatření proti nebezpečným nepotravinářským výrobkům a podaly o těchto opatřeních zprávu prostřednictvím systému EU pro rychlou výměnu informací včasného varování mezi členskými státy a Komisí ve věci výrobků nepotravinářského charakteru – RAPEX / Rapid Alert System for Non-Food Products. Jeho úkolem je rychle šířit informace o potenciálně nebezpečných spotřebitelských výrobcích. Umožňuje dříve odhalit


57

výrobky, jež by mohly představovat riziko pro spotřebitele, jako dětské oděvy, textil a elektrická zařízení nesplňující bezpečnostní normy, a odstranit je z trhů EU. Ve srovnání s údaji za rok 2011 došlo k 26% zvýšení počtu varování, což lze připsat lepšímu prosazování právních předpisů ze strany orgánů veřejné správy v zemích EU. V roce 2012 byly hlavními kategoriemi výrobků, u kterých musela být přijata nápravná opatření, oděvy, textilie a módní výrobky (34 %). Následovaly hračky (19 %), které způsobovaly chemická rizika, riziko uškrcení či nebezpečí úrazu. Nebezpečí úrazu a riziko uškrcení lze často zjistit také u dětského oblečení vybaveného stahovacími šňůrkami, např. u plavek. Další příklady výrobků, které byly v EU v roce 2012 zakázány, zahrnují přípravek na zesvětlení kůže obsahující hydrochinon (jeho použití je u kosmetiky a výrobků osobní hygieny zakázáno) a plastová panenka obsahující 38,5 % hmotnostních bis (2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) představujícího chemické riziko. Zemí původu, která v rámci výstražného systému figuruje na prvním místě, je nadále Čína. Loni se výrobků pocházejících z Číny týkalo 58 % celkového počtu oznámení výrobků, které představují vážné riziko. V zájmu zlepšení této situace Evropská unie s Čínou nyní bilaterálně spolupracuje na zlepšení výměny informací mezi správními orgány a komunikační činnosti. EU a Čína brzy zveřejní sérii instruktážních videí o bezpečnosti výrobků určených čínským výrobcům i evropským dovozcům. Více: Bezpečnost spotřebitelů RAPEX RAPEX v češtině na stránkách Občanského sdružení spotřebitelů TEST

Ochrana spotřebitele

Dne 6. května Evropská komise schválila balíček opatření, který má za úkol posílit bezpečnost potravin živočišného i rostlinného původu na trhu EU. Balíček stojí na čtyřech základních pilířích: 1. Úřední kontroly. Nová pravidla uplatňují přístup, který je více založen na posouzení rizika; příslušným orgánům umožní, aby své prostředky zaměřily na důležitější oblasti. 2. Zdraví zvířat. Prevence prostřednictvím společného systému pro lepší zjišťování přítomnosti nákaz a koordinace rizik;budou upravena pravidla registrace. 3. Zdraví rostlin. Modernizace stávajícího systému lékařské péče o rostliny a důraz na vysledovatelnost rostlin pocházejících ze třetích zemí. 4. Rozmnožovací materiál rostlin (včetně osiva). Jednodušší a flexibilnější pravidla pro uvádění osiv a rozmnožovacích materiálů na trh. Návrh byl předán Evropskému parlamentu a Radě k projednání. Daná opatření mohou vstoupit v platnost v roce 2016. Více: Zdraví spotřebitele

Občanství EU: Komise předložila návrh 12 nových opatření na posílení práv občanů Evropská komise navrhla sérii kroků, které mají posílit práva občanů a odstranit překážky, se kterými se občané stále potýkají ve svém každodenním životě. Zpráva o občanství EU za rok 2013 představuje 12 konkrétních opatření, která mají Evropanům pomoci lépe využívat práva, vyplývající jim z evropského občanství. Jde o práva při hledání zaměstnání v jiné zemi EU či účast na demokratickém životě v Unii. K nejdůležitějším opatřením patří návrh usnadnit lidem hledání práce v rámci EU, možnosti studia v jiné členské zemi, snížit pro občany EU nadměrnou byrokracii související s pobytem či cestováním v rámci Unie, odstranit překážky odrazující od nakupování v jiné zemi EU. Zprávou o občanství EU Komise reaguje v letošním Evropském roce občanů na výzvy upozornění mnoha občanů na problémy, s nimiž se setkávají při


58

stěhování do jiné země EU či během svých cest a nákupů v jiném členském státě. Ve zprávě Komise rovněž hodnotí pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo a uvádí zbývající překážky, které občanům brání v plném uplatňování svých práv. Práva občanů EU byla stanovena již před 20 lety – v Maastrichtské smlouvě. Přesto jejich uplatňování není v každodenním životě občanů vždy samozřejmostí. To potvrdila i rozsáhlá veřejná konzultace na téma občanství, ve které 12 000 občanů EU uvedlo příklady administrativních překážek, s nimiž se stále setkávají např. při uplatňování práva volného pohybu. Na potřebu situaci zlepšit poukazují i výsledky průzkumů Eurobarometr o občanských a volebních právech, i mnohé z diskusí o budoucnosti Evropy, na kterých občané debatovali s evropskými politiky a politiky jednotlivých členských zemí. Vyplývá to rovněž z ohromného množství dotazů ohledně práv EU, s nimiž se veřejnost obrací na informační službu Europe Direct. Návrh Komise všechny tyto připomínky zohledňuje. V kontextu finanční a dluhové krize je nezbytné se zaměřit na odstraňování překážek, které občanům stojí v cestě při hledání kvalifikované práce v jiné zemi EU nebo které je odrazují od nákupu zboží v ostatních zemích jednotného trhu. Neméně naléhavé je to pak v souvislosti se směřováním EU ke skutečné hospodářské a měnové unii a výhledově i k unii politické. Zpráva o občanství EU za rok 2013 navrhuje k posílení práv občanů 12 nových opatření v 6 oblastech: 1. Odstranění překážek pro pracovníky, studenty a stážisty v EU •

prodloužení doby, po kterou mají uchazeči o zaměstnání právo pobírat dávky v nezaměstnanosti ze své země, zatímco si hledají práci v jiné členské zemi EU (v současné době to jsou 3 měsíce) – tím by se docílilo zvýšení mobility pracovníků

•

vytvoření rámce pro hodnocení kvality stáží, jenž by specifikoval práva a povinnosti zúčastněných stran – tím by se zajistilo, že stáže nejsou využívány jako forma „neplacené práce“.

2. Snížení byrokratické zátěže v zemích EU •

snazší uznávání dokladů prokazujících totožnost a povolení pobytu při cestování v EU nebo při potřebě prokázat v jiné členské zemi svou identitu – to by mělo zahrnovat možnost nepovinných jednotných evropských dokumentů, které by občané mohli používat ve všech zemích EU

•

jednodušší uznávání osvědčení o technické způsobilosti vozidel v rámci EU.

3. Ochrana zranitelnějších skupin obyvatelstva v EU •

zavedení evropského průkazu pro zdravotně postižené, který by byl uznáván ve všech zemích EU. Díky tomu by všech 80 milionů zdravotně postižených osob mohlo při cestování v EU plně využívat výhod, které mají v dané členské zemi držitelé vnitrostátních průkazů pro zdravotně postižené (např. v oblasti dopravy, cestovního ruchu, kultury a volnočasových aktivit)

•

navržení právních předpisů, jimiž by se dále posílila procesní práva osob, především dětí a zranitelných osob v situaci, kdy jsou podezřelé či obžalované ze spáchání trestného činu.

4. Odstranění překážek bránících nakupování v rámci EU •

optimalizace pravidel pro urovnávání přeshraničních sporů o malé peněžní částky při prodeji zboží po internetu nebo v jiné zemi EU – pomocí evropského řízení o drobných nárocích mohou spotřebitelé v případě potíží získat své peníze v krátké době zpět

•

vytvoření online nástroje, který zvýší transparentnost nákupů digitálních produktů a umožní spotřebitelům porovnávat ceny výrobků v různých zemích.

5. Podpora dostupnosti cílených a srozumitelných informací o EU •

zpřístupnění nástrojů elektronického vzdělávání pracovníkům místní správy a poskytování srozumitelných informací o tom, na koho se občané v případě problémů mohou obracet.


59

6. Podpora účasti občanů v demokratickém procesu •

hledání způsobu, jak občanům EU umožnit ponechat si právo volit v celostátních volbách v zemi jejich původu. Některé členské státy EU totiž své občany, kteří se přestěhovali do jiné země Unie, zbaví jejich práva volit, v konečném důsledku je tak trestají za to, že uplatnili své právo volného pohybu.

Zpráva o občanství EU je ústředním dokumentem Evropského roku občanství 2013. Současně ukazuje pokrok, kterého bylo od vydání první zprávy o občanství v roce 2010 dosaženo, neboť Evropská komise přijala všech 25 opatření, které si v říjnu 2010 vytyčila. První zpráva o občanství EU byla vydána v roce 2010 a obsahovala 25 opatření, které bylo nutné přijmout v zájmu řešení problémů, s nimiž se občané EU při uplatňování svých práv setkávali. Komise od té doby pracuje na realizaci uvedených opatření: •

posílením práv pro zhruba 75 milionů osob, které se v EU stanou každoročně oběťmi trestných činů

•

snižováním byrokratické zátěže spojené s registrací motorových vozidel v jiném členském státě (každý rok přibližně 3,5 milionů) – s tím je spojená úspora 1,5 miliardy EUR

•

zákazem účtování příplatků za platbu kreditní kartou a používání předem zaškrtnutých políček při nákupech na internetu

•

posilováním práv na spravedlivý soudní proces pro všechny občany EU, což se ročně týká přibližně 8 milionů řízení

•

vyjasněním majetkoprávních poměrů pro 16 milionů mezinárodních párů, které v Evropě žijí.

Více: Zajištění lepší ochranu obětí trestných činů Snížení byrokratické zátěže pro registraci vozidla v jiném členském státě Nová pravidla pro zákazníky Právo na spravedlivý proces – právo na informace v trestním řízení Jasnější vlastnická práva pro mezinárodní páry Nejčastěji kladené otázky Tiskové materiály - viz Evropská komise – Občanství EU Evropský rok občanů 2013

Evropská komise – bankovní účty by měly být levnější, transparentnější a přístupné pro všechny V současném světě se evropští občané nemohou plně zapojit do společnosti, pokud nemají základní bankovní účet. Bankovní účty se staly nezbytnou součástí našeho každodenního života, umožňují nám provádět a přijímat platby, nakupovat přes internet a platit účty za domácnost (telefon, plyn, elektřinu). Zatímco banky mohou díky právním předpisům upravujícím jednotný trh působit v celé Evropské unii a nabízet své služby přes hranice, občané, kteří si často nemohou otevřít účet v jiném členském státě nebo snadno přejít k jiné bance, podobnou mobilitu nemají. Kromě toho spotřebitelé často platí příliš vysoké ceny za služby, které jim banka poskytuje. S obtížemi se také orientují v různých poplatcích, které jsou jim účtovány. V návaznosti na tyto skutečnosti Evropská komise zveřejnila svůj návrh směrnice o transparentnosti a porovnatelnosti poplatků, které souvisejí s platebními účty, návrh změny platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky. Návrhy Komise se týkají tří oblastí:


60

•

Porovnatelnost poplatků za bankovní účty: spotřebitelé budou moci snáze porovnat poplatky za platební účty, které účtují banky a jiní poskytovatelé platebních služeb v EU;

•

Změna platebního účtu: návrh stanoví jednoduchý a rychlý postup pro spotřebitele, kteří chtějí změnit banku či poskytovatele platebních služeb provozující jejich účet;

•

Přístup k platebním účtům: spotřebitelé v EU si budou moci otevřít platební účet v zemi, ve které sídlí poskytovatel platebních služeb, aniž by v této zemi měli trvalý pobyt. Nová ustanovení navíc všem spotřebitelům z EU umožní – bez ohledu na jejich finanční situaci – založit si platební účet, s jehož pomocí budou moci provádět základní operace, např. nechat si zasílat plat, důchod a sociální dávky či platit účty za domácnost atd.

Díky lepší transparentnosti a porovnatelnosti poplatků, tak jako i jednoduššímu postupu při změně poskytovatele by spotřebitelé měli těžit z lepších nabídek a ušetřit na nákladech za své bankovní účty. Větší mobilita klientů, snazší přístup na nové (i přeshraniční) trhy bude znamenat i přínos pro odvětví finančních služeb. Směrnice uvádí seznam základních služeb, které musí být v souvislosti s účtem poskytovány, např. výběry, bankovní převody a udělení debetní karty. U účtů se základními prvky nebudou povoleny přečerpání úvěru ani jiné úvěry. Více: Vnitřní trh – finanční servis; finanční inkluze Bankovní účty

Projekty EU podporují inovace ve vyučování Podle nové studie, zveřejněné 7.května, více než 80 % osob zapojených do iniciativy financované EU, cílem které je podpora inovativní vyučovací metody a lepších studijních materiálů pro děti, se domnívá, že tato iniciativa na ně měla pozitivní a trvalý vliv. Stejný počet osob uvedl, že bez podpory EU by nebylo možné dosáhnout prezentovaných výsledků. Projekty byly financovány prostřednictvím evropského programu Comenius, který podporuje řadu aktivit: například partnerství škol, profesionální vzdělávání učitelů, síť škol eTwinning. Comenius je součástí programu celoživotního učení, který od ledna 2014 nahradí iniciativa „Erasmus pro všechny“. V rámci programu Comenius je každoročně rozděleno přibližně 13 milionů eur univerzitám, pedagogickým institucím, nevládním organizacím a školám. Cílem, jak je výše uvedeno, je podpořit rozvoj nových vyučovacích metod a učebních materiálů. Příklady inovativní výuky zahrnují použití dramatické výchovy a základů přírodních věd pro malé děti. Výsledky studie ukázaly, že nejpozitivnější dopad měla iniciativa na ty osoby, které se na projektech přímo podílejí. Většina zúčastněných organizací zdůraznila možnost získat nové kontakty a rozvíjet synergie, a to jak v rámci samotné organizace, tak s ostatními. Méně už je pociťován systémový dopad uvedených projektů a sítí. Podle většiny respondentů však přesto existuje, např. když se vzdělávací moduly pro učitele a jejich obsah, které byly v rámci projektu či sítě vyvinuty, začlení do zavedených předmětů. „Studii dopadu centralizovaných akcí programu Comenius: Mnohostranné projekty a sítě v rámci programu Comenius“ vypracovala pro Evropskou komisi řecká vzdělávací organizace Ellinogermaniki Agogi (od prosince 2010 do prosince 2012). Tato organizace rovněž provedla průzkum mezi účastníky 145 projektů a sítí. Například projekt DICE (zahrnoval 12 zemí Českou republiku, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Palestinu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko a Švédsko) se zaměřil na příznivý vliv dramatické výchovy na rozvoj žáků. Do výzkumu se zapojily neziskové organizace a vysoké školy z uvedených zemí. Partnery projektu byli výtvarní umělci, divadelní pedagogové, psychologové a sociologové. Na spolufinancování projektu poskytla Evropská unie během dvou let 282 000 eur. V rámci projektu Naturbild vyvinuly univerzity a pedagogické instituce ze šesti zemí (Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Rumunska a Bulharska) novou vyučovací strategii, která pomůže dětem zvládnout přechod z předškolního zařízení do základní školy. Toto konsorcium vytvořilo videoanalýzy dětských her a výuky a použilo je k přípravě učitelů ve specializovaných seminářích. Na spolufinancování projektu poskytla Evropská unie během dvou let 298 000 eur. Do programu Comenius se mohou přihlásit školy, učitelé a vzdělávací organizace z členských států EU, Chorvatska, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska a Turecka. Některé části programu jsou také přístupné organizacím z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska. Projekty a sítě, které jsou předmětem této nové studie, mohou zahrnovat další partnery z jakékoli jiné země.


61

Síť eTwinning byla vytvořena v roce 2005 a je rostoucí komunitou škol v Evropě. K využívání bezplatného a bezpečného online prostředí, které tato síť poskytuje pro vzdělávání učitelů a společné vzdělávací projekty, se přihlásilo 200 000 učitelů a více než 100 000 škol z 33 evropských zemí (27 členských států EU, Norska, Islandu, Švýcarska, Turecka, Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie). Portál eTwinning je k dispozici ve 25 jazycích. V rámci iniciativy eTwinning Plus, která byla zahájena v březnu 2013, se k této komunitě připojují vybrané školy z Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Evropský program Comenius pro školy je pojmenován po našem Janu Ámosi Komenském – latinsky Comenius – (1592-1670), který je považován za otce všeobecného vzdělávání založeného na rovných příležitostech pro všechny děti. Více: Studie dopadu centralizovaných akcí programu Comenius: Mnohostranné projekty a sítě v rámci programu Comenius Další informace o mnohostranných sítích a projektech Comenius včetně pravidel financování, příkladů a výsledků Projekt DICE Projekt Naturbild Program Comenius Evropská komise - Vzdělávání a odborná příprava Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

„Evropský měsíc mozku“ zahájil příspěvek na výzkum mozku ve výši 150 milionů EUR

Evropská Komise vyčlenila na zahájení iniciativy „Evropský měsíc mozku“ částku 150 milionů EUR, která bude rozdělena mezi 20 nových mezinárodních projektů v oblasti výzkumu mozku. Investice EU do výzkumu mozku od roku 2007 tak přesáhnou částku 1,9 miliardy EUR. Evropský výzkum a inovace v oblasti neurovědy, poznávání a v souvisejících oblastech budou v květnu v rámci „Evropského měsíce mozku“ představeny prostřednictvím více než 50 akcí po celé Evropě. Tato iniciativa chce ukázat nejnovější pokroky dosažené v této oblasti, ale zasazuje se také o větší úsilí v boji s onemocněními mozku. Zároveň chce poukázat na to, jak může poznání mozku revolučním způsobem ovlivnit výpočetní techniku. Je pravděpodobné, že v průběhu života postihnou různá onemocnění mozku na 165 milionů Evropanů. V důsledku stárnutí obyvatelstva bude přibývat lidí trpících Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními nemocemi nebo duševními poruchami souvisejícími se stárnutím a náklady na jejich léčbu se pravděpodobně prudce zvednou. Je proto čím dál tím víc potřeba najít lepší způsoby prevence a léčby onemocnění mozku. Pochopení fungování mozku je rovněž důležité k tomu, aby se naše ekonomiky udržely v čele v oblasti nových informačních technologií a služeb. „Evropský měsíc mozku“ zdůrazní zásadní význam výzkumu mozku a zdravotní péče pro naši společnost i hospodářství a představí dosažené úspěchy EU v těchto oblastech. Proběhnou diskuze o budoucím zaměření výzkumu a politiky a o možnostech, jak zlepšit přidělování zdrojů v jednotlivých zemích a mezi nimi. Zároveň bude iniciativa usilovat o odstranění tabu týkajících se duševního zdraví. Od dvaceti vybraných projektů, které budou financovány z prostředků EU, se očekává, že přinesou nové poznatky a inovace v klíčových oblastech, jako jsou traumatická poranění mozku, duševní poruchy, bolesti, epilepsie a poruchy chování související se stářím. Od počátku stávajícího rámcového programu EU pro výzkum, sedmého rámcového programu (2007–2013), byl výzkum mozku podpořen částkou z rozpočtu EU přesahující 1,9 miliardy EUR. Evropská unie financovala 1 268 projektů s 1 515 účastníky z EU i mimo ni. V příštím programu EU pro výzkum a inovace, programu Horizont 2020, budou i nadále příležitosti pro výzkum mozku v rámci všech tří pilířů: 1.„vynikající vědy“, 2.„vedoucího postavení v průmyslu“ a 3.„společenských výzev“. Důležitá bude zejména oblast „veřejného zdraví, demografických změn a dobrých životních podmínek“, kde se výzkum zaměří na zlepšení diagnózy, porozumění nemocem a jejich léčbu. Na programu „Evropského měsíce mozku“ je více než 50 různých akcí od konferencí, seminářů a setkání po letní školy a vzdělávací kurzy. Šest z těchto akcí pořádá irské předsednictví EU. Evropská komise uspořádá dvě velké konference: dne 14. května v Bruselu a ve spolupráci s irským předsednictvím EU ve dnech 27. a 28. května v Dublinu. Více:


62

Evropský měsíc mozku

České národní zájmy a politika v EU: přítomnost a budoucnost

Štefan Füle, eurokomisař za politiku rozšíření a evropskou politiku sousedství, zahájil 25. dubna 1. panel konference o budoucnosti EU na půdě Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Ve svém vystoupení se věnoval českým národním zájmům a politice v EU. Více: Štefan Füle, eurokomisař za politiku rozšíření a evropskou politiku sousedství –slovo při zahájení 1.panelu konference o budoucnosti EU

Komise chce sblížit audiovizuální svět V Evropě je více než 40,4 milionu televizí propojených s internetem a do roku 2016 by je mohla v EU vlastnit většina domácností. Tyto změny stírají tradiční hranice mezi spotřebiteli, audiovizuálními sdělovacími prostředky a internetem. Komise si dala za úkol prozkoumat, co by mohla tato konvergence technologií a obsahu znamenat pro hospodářský růst Evropy a inovace, kulturní rozmanitost i spotřebitele. Provozovatelé vysílání a noví aktéři by mohli svým zákazníkům nabídnout obsah a služby s přidanou hodnotou. Zavedení i noví provozovatelé vysílání by mohli najít více platforem pro šíření svých pořadů, případně je rozšířit a učinit je interaktivními. Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise v této souvislosti uvedla: „Televize s internetem je dalším velkým počinem v tvůrčím a digitálním světě. Sbližování obou těchto odvětví znamená, že lidé mohou mít širší výběr ohromného obsahu — dochází však také k různým problémům. Abychom mohli těmto změnám pomoci, potřebujeme společnou a celoevropskou diskuzi. Jen tak můžeme pomoci rozvíjet podnikání, podporovat kreativitu a chránit naše hodnoty“. Zelená kniha, kterou 24.dubna Evropská komise přijala, žádá zainteresované strany i širší veřejnost, aby do konce srpna 2013 vyjádřily své mínění např. k těmto otázkám: 1. Pravidla hry - posilování vhodných podmínek pro dynamické podniky v EU, aby obstály v mezinárodní hospodářské soutěži (zejména s USA). V tomto případě je třeba zohlednit, že soutěžící podniky mohou podléhat různým pravidlům. 2. Ochrana evropských hodnot (včetně svobody sdělovacích prostředků) a zájmů uživatelů (např. ochrana dětí či přístup pro uživatele se zdravotním postižením). Neočekávají občané vyšší ochranu u televizních programů než u obsahu internetu? 3. Jednotný trh a normy. Některé přístroje zřejmě nefungují ve všech členských státech stejným způsobem. Je otázkou jak můžeme podpořit správné technologické prostředí? 4. Financování. Konvergence a měnící se spotřebitelské chování ovlivní způsob financování filmů, televizních pořadů. Jakým způsobem budou pak přispívat různí účastníci v novém hodnotovém řetězci? 5. Otevřenost a pluralita médií. Měla by mít veřejnost vliv na předem definované filtry – např. vyhledávače? Ovlivňují stávající velkoobchodní postupy, týkající se prémiového obsahu – například významných sportovních událostí a nedávno distribuovaných úspěšných filmů – přístup na trh a udržitelnost podnikání? Jsou platformy dostatečně otevřené? O této nové realitě se již jedná v několika zemích EU i v Evropském parlamentu. Názory na to, jak je třeba reagovat, se však značně liší. Některé strany vyžadují okamžité změny pravidel a předpisů, některé jsou se stávající situací spokojeny a jiné podporují samoregulaci či společnou regulaci. Zelená kniha nepředjímá žádné opatření. Po vyhodnocení odpovědí na stávající otázky by Komise mohla prozkoumat regulační a politické reakce, včetně samoregulace.

Více: Zelená kniha Audiovisual Media Services Directive - Směrnice o audiovizuálních mediálních službách E-mail pro zasílání příspěvků k zelené knize o přípravě na plně integrovaný audiovizuální svět ( růst, tvorba a hodnoty ) Connected TV - Televize s internetem Digital Agenda - Digitální agenda


63

Drahá úřední razítka na veřejných listinách končí Evropská komise 24. dubna 2013 předložila návrh, kterým chce radikálně snížit byrokracii, která komplikuje život firmám i jednotlivcům. Podle nového návrhu Komise by se už nemusely některé veřejné listiny opatřovat úředním razítkem k prokázání jejich pravosti v jiném členském státě EU, než ve kterém byly vydány. V současnosti musejí lidé, kteří se stěhují v rámci EU do některého ze členských států, vynaložit značné množství času a peněz, aby prokázali pravost dokladů (například rodného nebo oddacího listu) vydaných v členském státě, ze kterého pocházejí. Nyní je totiž nutná tzv. apostilace, jejíž pomocí orgány veřejné správy dalších států prokazují, že veřejné listiny nebo podpisy státních úředníků na listinách jsou pravé. Týká se to i firem, které provozují činnost v různých zemích v rámci jednotného trhu EU. Ty bývají například vyzývány k tomu, aby v případě přeshraničních operací předložily ověřené veřejné listiny prokazující jejich právní status. Tyto požadavky vznikly v době, kdy země měly důvěru pouze v doklady, které pocházely z ministerstva zahraničí jiného státu. Nyní, kdy se důvěřuje soudním rozhodnutím jiných států, by se mělo důvěřovat i matričním úřadům členských států, které vydávají rodné listy a nevyžadovat jejich potvrzení ministerstvem zahraničí či spravedlnosti nebo jiných orgánem. Evropská komise proto 24.4.2013 navrhla zrušení apostilních razítek a dalších překomplikovaných administrativních požadavků na ověřování veřejných listin u lidí, kteří žijí a pracují v jiném členském státě, než je členský stát jejich původu. Nová pravidla zjednoduší formality tím, že: • zruší povinnost „legalizace“ a „apostilace“; •

odstraní povinnost předkládat ověřenou kopii spolu s originálem veřejné listiny a místo toho umožní předložit spolu s originály pouze neověřené kopie;

•

zajistí povinnost akceptovat neověřené překlady veřejných listin vydaných orgány ostatních členských států;

•

umožní používat volitelně vícejazyčné standardizované formuláře EU;

•

zlepší administrativní spolupráci mezi členskými státy, která napomůže potírání podvodů.

Aby se navrhované nařízení stalo platným právním předpisem, bude jej nyní muset „řádným legislativním postupem“ ( princip spolurozhodování) přijmout Evropský parlament a Rada ministrů. Komise kromě toho, v rámci Evropského roku občanů 2013, 8. května 2013 zveřejní druhou zprávu o občanství EU, která stanoví dalších dvanáct konkrétních opatření, která řeší zbývající problémy, s nimiž se občané EU stále setkávají při výkonu svého práva na volný pohyb. Více: Evropská komise – politika civilního soudnictví: Zpráva o občanství 2010 Brožura z veřejné konzultace o právech občanů EU Internetové stránky místopředsedkyně Komise a evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové:

Pro překonání krize potřebujeme nové ekonomické modely Ve svém projevu v Evropském parlamentu 17.dubna 2013 irský prezident Michael D. Higgins zdůraznil, že Parlamenty mají v demokracii nenahraditelnou úlohu. Varoval před nebezpečím ztráty zodpovědnosti při rozhodování o ekonomice a daních a požadoval nové ekonomické modely, které by zajistily překonání krize. "Pro irské předsednictví je vytváření pracovních míst, nejdůležitější sociální problém, jednou z priorit programu předsednictví," zdůraznil Higgins. Zároveň ocenil politiky, které řeší nezaměstnanost mladých lidí. Evropa podle irského prezidenta potřebuje nové nápady a ne slepé následování řešení, která se ukazují jako nedostatečná. "Jediná hegemonní ekonomická teorie je chybou naší doby. Pokud chceme řešit naše problémy, doporučuji vám zapojit do evropské diskuze nové odvážné modely a dát jim prostor ve struktuře Parlamentu." Prezident Higgins dále uvedl, že "Evropa je dědictvím, které nelze považovat za samozřejmost. Naši občané touží po jazyku solidarity, po závazku soudržnosti, po inkluzívní rétorice, která je vhodná pro vyvíjející se politickou unii."


64

Zeď občanů - nejdůležitější hodnotou je svoboda Rok 2013 je Evropským rokem občanů. Při této příležitosti Evropský parlament požádal své příznivce na Facebooku, aby se přidali k vytvoření virtuální "zdi občanů". 450 fotografií od občanů EU tvoří virtuální zeď. Nyní je vytištěno a zdobí bruselské nádraží Gare du Midi. Kampaň týkající se Evropského roku občanů přibližuje Evropanům sdílené hodnoty a výhody evropského občanství. Uživatelé Facebooku mohli sdílet své fotografie a přiřadit jim barvu té hodnoty, která je pro ně nejdůležitější: zelená byla přiřazena svobodě, modrá ochraně, žlutá označila solidaritu a fialová rovnost mezi ženami a muži. Nejvíce účastníků si vybralo zelenou, tedy barvu svobody.

Jakého pokroku bylo dosaženo v oblasti vnitřní bezpečnosti? Organizovaný zločin stále představuje pro vnitřní bezpečnost EU velký problém. Dalšími velkými bezpečnostními hrozbami jsou kyberkriminalita, obchodování s lidmi a stále častější projevy násilného extremismu, praní špinavých peněz a korupce. Podle zveřejněné dne 10.dubna výroční zprávy Komise o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU těmto jevům nadále čelí Evropská unie. V rámci každého z jednotlivých cílů strategie stanovených na období 2011– 2014 zpráva upozorňuje na oblasti, kterým by členské státy a agentury EU měly věnovat zvláštní pozornost. Druhá výroční zpráva vyzdvihuje pokrok dosažený v těchto oblastech: •

Boj proti organizované trestné činnosti: Komise například navrhla nová pravidla umožňující účinnější a rozsáhlejší konfiskaci finančních prostředků a jiných statků získaných trestnou činností (IP/12/235 a MEMO/12/179).

•

Terorismus a radikalizace: Příkladem opatření v rámci prevence terorismu je zavedení společných pravidel EU pro uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání (MEMO/12/874). Díky této nové legislativě EU mají členské státy stejnou míru kontroly nad těmito chemikáliemi, a mohou tak teroristům a zločincům zabránit ve využívání mezer v zákonech.

•

Kyberkriminalita: Důležitým mezníkem v boji proti kyberkriminalitě bylo vytvoření Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) při Europolu počátkem roku 2013 (IP/13/13 a MEMO/13/6). Další strategickou iniciativou realizovanou v roce 2012 bylo vytvoření Globální aliance proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu, ke které se hned ze začátku připojilo 48 zemí (IP/12/1308 a MEMO/12/937).

•

Správa hranic: V prosinci 2011 Komise předložila legislativní návrh na vytvoření evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR – IP/11/1528 a MEMO/11/896). Začátkem roku 2013 Komise přijala dva legislativní návrhy na vytvoření systému vstupu/výstupu (EES) a na zavedení programu registrovaných cestujících (RTP), též známé jako balíček pro „inteligentní hranice“ (IP/13/162 a MEMO/13/141).

•

Řešení krizí a zvládání katastrof: V prosinci 2012 byl předložen návrh prováděcích opatření k doložce solidarity (článek 222 SFEU). Představuje rámec pro případ situací, jež představují mimořádnou hrozbu nebo ve kterých dochází k mimořádným škodám a které vyžadují odezvu, jejíž rozsah překračuje příslušné kapacity zasaženého členského státu či států.

Komise v přímé návaznosti na priority stanovené ve strategii vnitřní bezpečnosti učiní v tomto roce mimo jiné i tato opatření: •

zveřejní první zprávu EU o boji proti korupci spolu s doporučeními pro členské státy,

•

navrhne směrnici o trestních sankcích za praní peněz,

•

provede Strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie,

•

bude podporovat, rozvíjet a rozšiřovat Globální alianci proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu,

•

zajistí, aby se Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) stal plně funkčním,


65

•

aktualizuje koncepci EU na potírání násilného extremismu tím, že vytvoří evropskou „sadu nástrojů“, která bude vycházet z osvědčených postupů členských států,

•

připraví politickou iniciativu pro boj proti nezákonnému obchodování se střelnými zbraněmi. Právě byla zahájena veřejná internetová konzultace o tom, jaké další kroky by ještě měla EU učinit při řešení rizika střelných zbraní.

V listopadu 2010 Evropská komise předložila dokument nazvaný „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ (IP/10/1535 a MEMO/10/598). Strategie stanoví společný program pro členské státy, Evropský parlament a agentury EU, jehož prostřednictvím mají být řešeny hlavní problémy v oblasti bezpečnosti Evropské unie: závažná a organizovaná trestná činnost, terorismus, kyberkriminalita, bezpečnost hranic a zvládání přírodních nebo lidmi způsobených katastrof. První zprávu o provádění strategie vnitřní bezpečnosti přijala Komise v roce 2011. Další a poslední zpráva bude předložena v polovině roku 2014. Politické iniciativy a opatření v rámci strategie vnitřní bezpečnosti vyžadují vynaložení značných finančních prostředků. Program pro výzkum v oblasti bezpečnosti v rámci sedmého rámcového programu financovala Komise od roku 2007 částkou dosahující až 1,4 miliardy EUR. V oblastech, jako je ochrana občanů proti chemickým, biologickým, radiologickým, jaderných a výbušným materiálům nebo přírodní či člověkem způsobené události, ochrana kritické infrastruktury, kapacity v oblasti řešení krizí, inteligentní ostraha námořních a pozemních hranic atd., bylo financováno více než 250 projektů. Více: Program pro výzkum v oblasti bezpečnosti v rámci 7. rámcového programu Veřejná internetová konzultace o řešení rizika střelných zbraní Generálního ředitelství pro vnitřní věci Internetvé stránky Cecilie Malmströmové

Děti migrantů skončí s větší pravděpodobností na nekvalitních školách Podle nové nezávislé studie vypracované pro Evropskou komisi musí děti z rodin nově příchozích migrantů častěji čelit segregaci a končí na školách, které nemají k dispozici dostatek zdrojů. V důsledku toho mají slabý prospěch a velmi často u nich hrozí, že školní docházku ukončí předčasně. Ze studie vyplývá, že by členské státy měly dětem migrantů poskytovat cílenou podporu ve vzdělávání. Například by s nimi měli pracovat specializovaní učitelé a děti by měly být lépe integrovány. Na jejich lepší integraci by se měli systematicky podílet i rodiče a příslušné komunity. Studie hodnotí, jaké politiky na podporu dětí z rodin nově příchozích migrantů uplatňuje 15 zemí, ve kterých v nedávné době došlo k významným imigračním tokům. Konkrétně jde o tyto země: Belgie (Vlámské společenství), Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Řecko, Spojené království a Švédsko. Nejlepší model mají podle studie v Dánsku a Švédsku; je založený na nabídce cílené podpory a přiměřené úrovni autonomie škol. Ostatní země se spíše soustřeďují pouze na jeden z těchto aspektů, proto při začleňování dětí migrantů nedosahují lepších výsledků. Analýza obsažená ve studii zdůrazňuje význam autonomie škol a komplexního přístupu k podpoře nově přistěhovalých dětí migrantů ve vzdělávání. Patří sem jazyková a akademická podpora, angažovanost rodičů a komunit a mezikulturní vzdělávání. Podle studie by se měly školy vyvarovat segregace a příliš brzkého zařazování žáků do skupin podle schopností. Tímto způsobem mohou být znevýhodněny děti migrantů, které se teprve adaptují na nové jazykové prostředí. Studie rovněž zdůrazňuje potřebu zlepšit sledování a shromažďování statistických údajů o přístupu, účasti a výsledcích přistěhovalých žáků a studentů. V závěrech studie se odrážejí statistiky programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA), kterým se testují dovednosti a vědomosti patnáctiletých. OECD zjistila, že v Evropě v roce 2010 předčasně opustilo systém vzdělávání nebo odborné přípravy 25,9 % žáků narozených v zahraničí, avšak pouhých 13 % žáků narozených v zemi studia. Studie rozlišuje pět typů systémů podpory ve vzdělávání:


66

°) Model komplexní podpory (například Dánsko a Švédsko) poskytuje soustavnou podporu v oblastech, které jsou pro inkluzi nově příchozích dětí migrantů nejdůležitější: jazyková podpora, akademická podpora, účast rodičů, mezikulturní vzdělávání a přívětivé učební prostředí. °) Model nesystematické podpory (například Itálie, Kypr a Řecko) se vyznačuje tím, že poskytovaná podpora je nahodilá. Politiky nejsou vždy jasně formulovány, efektivně financovány nebo prováděny. Učitelé, rodiče a místní komunity často nemají k dispozici jasné pokyny. °) Model vyrovnávací podpory (například Belgie a Rakousko) zahrnuje všechny druhy podpůrných opatření se soustavnou výukou jazyka hostitelské země, avšak s poměrně slabou akademickou podporou a příliš časným mapováním schopností dětí a jejich následným rozdělením do skupin podle schopností. Tento model je „vyrovnávací“, jelikož jeho cíl více než v řešení počátečního znevýhodnění spočívá ve vyrovnávání rozdílů. °) Integrační model (například Irsko) se vyznačuje dobře vypracovanými opatřeními spolupráce a mezikulturního vzdělávání. Spojení mezi školou, rodiči a místní komunitou funguje systematicky a mezikulturní vzdělávání je dobře začleněno do osnov a podporováno v každodenním chodu školy. Tento model není zaměřen na jazykovou podporu. °) Model podpory centralizovaného přijímání dětí (například Francie a Lucembursko) se zaměřuje na centralizované přijímání dětí migrantů a poskytování akademické podpory. Poskytuje dobře vypracované cílené programy podpory žákům se slabším prospěchem, i jazykovou podporu a podpůrné programy pro rodiče. V rámci své strategie pro růst a zaměstnanost vyzývá Evropská unie členské státy, aby více investovaly do vzdělávání v zájmu posílení svých ekonomik a vybavení mladých lidí dovednostmi potřebnými na trhu práce. Země EU se zavázaly snížit do roku 2020 podíl mladých lidí se slabými základními dovednostmi (čtení, matematika, přírodní vědy) a těch, kteří předčasně opouštějí systém vzdělávání. Shodly se na tom, že podíl 15letých s nedostatečnými schopnostmi ve čtení, matematice a přírodních vědách by se měl do roku 2020 snížit pod 15 %, podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu by měl být nižší než 10 % a podíl osob ve věku 30–34 let s dosaženým terciárním vzděláním by měl dosahovat alespoň 40 %. Čistá migrace do Evropy se od roku 1960 ztrojnásobila. Výuka dětských přistěhovalců se stává důležitým tématem. Například v akademickém roce 2009/2010 mělo 17,6 % žáků zapsaných na rakouských školách první jazyk jiný než němčinu. V Řecku se v posledních pěti letech zvýšil procentní podíl přistěhovalých žáků na základních a středních školách ze 7,3 % na 12 %. Nezávislou studii pro Evropskou komisi vypracoval litevský Institut pro veřejnou politiku a řízení. Více: Závěrečná zpráva Evropské komise - Vzdělávání a odborná příprava Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Ochrana klimatu –Komise zapojuje průmysl do šíření osvědčených postupů 8. dubna 2013 se zástupci průmyslu a veřejného sektoru z deseti členských států EU zúčastnili exkurze do Dánska, kde navštívili podniky, které patří mezi nejlepší v energetické účinnosti. Exkurzi s názvem „Zapojte se do energeticky účinné výroby“ pořádá Konfederace dánských průmyslových odvětví na podporu kampaně Evropské komise pro oblast klimatu „Naše planeta“, která klade důraz na řešení, v nichž se hospodářský přínos a ochrana klimatu účelně doplňují. Části exkurze se také zúčastnila komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu, Connie Hedegaardová. Exkurze zahrnula návštěvy podniků z různých odvětví průmyslu, od potravinářského až po strojírenský. To svědčí o tom, že ekonomické výhody plynoucí z energetické účinnosti mají široký podnikatelský potenciál. Účastníkům exkurze své brány otevřel například podnik Grundfos, který je jedním z předních světových výrobců čerpadel a má roční obrat ve výši 3 miliardy eur. Díky cíleným projektům v oblasti energetické účinnosti podnik od roku 2008 snížil emise související s výrobou o více než 11 %, což celkově představuje více než 14 000 tun. Ve stejném časovém období se jeho obrat zvýšil o téměř 20 %. Podle svých odhadů podnik díky energeticky účinným opatřením každoročně ušetří jen v Dánsku 2,5 milionu eur. Účastníci navštívili také potravinářskou společnost Danish Crow a podnik Saint-Gobain ISOVER, který vyvíjí a vyrábí izolace pro inovativní a udržitelná řešení.


67

Tato exkurze je první z řady akcí pořádaných zúčastněnými stranami na podporu stěžejní kampaně Komise v oblasti klimatu „Naše planeta“. Od jejího spuštění v říjnu loňského roku se do kampaně zapojilo více než 150 partnerů a příznivců. V nadcházejících měsících bude řada z nich pořádat konference, výstavy, akce a jiné události, na kterých se podělí o osvědčené postupy a budou informovat o tom, jak spojit zvýšenou ochranu klimatu s hospodářským přínosem a lepší kvalitou života. Od svého spuštění v říjnu 2012 si kampaň na sociálních médiích našla přes 20 000 příznivců a více než 150 oficiálních partnerů z řad orgánů veřejné správy, nevládních organizací, akademické obce i komerční sféry. Jejím úkolem je nejen ukázat již fungující nákladově efektivní řešení, která mají dosáhnout cílů EU v podobě 80–95% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050, ale i podpořit hledání nových řešení. Více: Kampaň „Naše planeta“ Kampaň „Naše planeta“ na portálu Facebook Internetové stránky komisařky Connie Hedegaardové

Zastoupení žen ve výzkumu je v EU stále nedostatečné I když se v Evropě procento žen ve výzkumu zvyšuje, přesto stále přetrvává nedostatečné zastoupení žen, které se věnují vědecké kariéře či vědním oborům. Tento fakt vyplývá z posledního čísla publikace She Figures, kterou 5.dubna zveřejnila Evropská komise. Ženy tvoří pouze 33 % evropských výzkumníků, 20 % profesorů na plný úvazek a 15,5 % vedoucích pracovníků v institucích vysokoškolského vzdělávání. Podle této zveřejněné zprávy tvoří ženy 40 % všech výzkumníků v odvětví vyššího vzdělávání, 40 % ve státním sektoru a 19 % v podnikatelské sféře. Přestože se počet žen ve všech odvětvích zvyšoval rychleji než počet mužů (roční přírůstek 5,1 % žen ve srovnání s přírůstkem 3,3 % mužů v letech 2002 až 2009), ženy ve výzkumu mají nadále problém dosáhnout postů s rozhodovacími pravomocemi. Ve vědeckých a správních radách v rámci EU připadá v průměru pouze jedna žena na dva muže. V roce 2010 tvořily ženy většinu studentů (55 %) a absolventů (59 %), ale mužů bylo více mezi doktorandy (zastoupení žen 49 %) a absolventy doktorského studia (zastoupení žen 46 %). Co se týká posunu na kariérním žebříčku v akademické sféře, ženy tvořily 44 % výzkumníků s doktorským titulem na nejnižším stupni akademické kariéry a pouze 20 % výzkumníků na nejvyšším stupni akademické kariéry. Nedostatečné zastoupení žen se ještě zřetelněji ukazuje v oblastech, jako jsou věda a technické obory. Prosazování rovnosti žen a mužů je jednou z klíčových priorit, které Komise stanovila v zájmu dosažení Evropského výzkumného prostoru. Komise požádala členské státy, aby odstranily překážky v náboru, udržení a kariérním postupu pracovnic ve výzkumu. Komise se též bude zabývat nerovným postavením žen a mužů ve vedoucích pozicích. Publikaci She Figures vydává Evropská komise (Generální ředitelství pro výzkum a inovace a Eurostat) ve spolupráci se statistickými dopisovateli Helsinské skupiny pro ženy ve vědě. Publikace She Figures 2012 je čtvrté vydání klíčového souboru indikátorů potřebných k porozumění situaci žen ve vědě a výzkumu. Postupem času se seznam indikátorů rozvinul tak, aby popisoval účast žen na všech úrovních vědy a ve všech vědeckých disciplínách, od vysokoškolského vzdělávání po uplatnění na trhu práce včetně rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem nejen v 27 zemích Evropské unie, ale také v Chorvatsku, v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, na Islandu, v Izraeli, Norsku, ve Švýcarsku a v Turecku. Více: She Figures 2012 Ženy ve vědě Evropský výzkumný prostor

Vyhlášení vítězů ceny EU za přínos pro kulturní dědictví 2013 Evropská komise a organizace Europa Nostra 26.března oznámily vítěze ceny EU za přínos pro kulturní dědictví – ocenění Europa Nostra pro rok 2013. Z téměř dvou set nominovaných projektů bylo vybráno 30 vítězů ve čtyřech kategoriích: památková péče; výzkum; mimořádný přínos; vzdělávání, odborná příprava a osvěta.


68

Slavnostní předání cen proběhne dne 16. června v Ódeionu Héróda Attika v Aténách za přítomnosti řeckého prezidenta Karolose Papouliase, který převzal záštitu nad akcí, evropské komisařky pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androully Vassiliou a světoznámého operního pěvce a předsedy organizace Europa Nostra Plácida Dominga. Šest ze třiceti vítězných projektů získá v Aténách „hlavní cenu“ a jeden projekt, o kterém bylo rozhodnuto v internetovém hlasování uspořádaném sdružením Europa Nostra, obdrží cenu veřejnosti. Všechny vítězné projekty obdrží pamětní plaketu nebo pohár, vítězové „hlavní ceny“ také obnos ve výši 10 000 eur. Ceny jsou udělovány s podporou programu EU „Kultura“, který od roku 2007 přispěl na spolufinancování projektů v oblasti kulturního dědictví částkou přesahující 32 milionů eur. V této oblasti poskytují podporu i další programy financované EU: částkou 6 miliard eur přispěl v období 2007–2013 také Evropský fond pro regionální rozvoj. Z toho 3 miliardy eur jsou určeny na ochranu a zachování kulturního dědictví, 2,2 miliardy eur na rozvoj kulturní infrastruktury a 775 milionů na podporu kulturních služeb, kam spadá odborné vzdělávání a vzdělávání v oblasti umění a kulturního dědictví. Dalších 150 milionů eur bylo od roku 1998 poskytnuto prostřednictvím rámcových programů EU pro výzkum a technologický rozvoj. Kulturní dědictví představuje významný příspěvek k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst, což je mnohdy nedoceňováno. Jde důležitou součástí odvětví kultury a tvůrčích odvětví, která poskytují pracovní příležitosti pro přibližně 8 milionů osob v celé EU a podílejí se až 4,5 % na tvorbě HDP v Evropě. Výdaje na péči o kulturní dědictví, vynakládané veřejnými i soukromými subjekty v EU, představují odhadem 5 miliard EUR ročně. Z údajů zveřejněných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že 40 % celosvětového cestovního ruchu vykazuje kulturní rozměr. Kulturní dědictví je současně důležitým zdrojem pro udržitelný rozvoj a sociální soudržnost. Europa Nostra je celoevropská nevládní organizace, která působí jako hlas kulturního dědictví. Sdružuje 250 nevládních a neziskových organizací z více než 50 evropských zemí, jejichž členy je nejméně 5 milionů lidí. Rovněž ji podporuje více než 150 přidružených veřejných orgánů a společností a více než 1 500 jednotlivých členů. Tato ohromná síť odborníků a dobrovolníků je odhodlána zachovat kulturní dědictví Evropy pro současné i budoucí generace. Slavnostní předání cen v Aténách je součástí výročního kongresu o evropském dědictví organizace Europa Nostra. Kandidatury na příští ceny mohou být předkládány do 9. září 2013. Příští udělení cen se má uskutečnit ve Vídni v květnu 2014. Více: Europa Nostra - prezentace vítězných projektů

Komise navrhuje jednodušší a efektivnější systém ochranných známek Evropská komise 27.března představila balíček iniciativ pro levnější, rychlejší, spolehlivější a předvídatelnější zápis ochranných známek po celé Evropské unii. Smyslem navrhované reformy je zajistit podnikům lepší podmínky pro inovace, účinnější ochranu jejich značek proti padělkům – například při tranzitu přes území EU. Komise také navrhuje změnit systém poplatků, které se nově budou hradit za každou třídu výrobků zvlášť, a to jak u přihlášek ochranné známky Společenství, tak u přihlášek vnitrostátních. Díky tomu budou mít firmy, zejména malé a střední podniky, možnost žádat o ochrannou známku podle svých potřeb. Od nich se pak teprve budou odvíjet příslušné náklady. Podle stávajícího systému se může poplatek za zápis ochranné známky vztahovat až na tři třídy výrobků. Po změnách bude možné zapsat ochrannou známku pouze pro jednu takovou třídu. Pokud tedy podniky zažádají o ochranu pouze jedné třídy, zaplatí na úrovni EU výrazně méně. Navrhované změny lze shrnout do těchto bodů: °) optimalizace a harmonizace postupů při zápisu známek (rovněž na úrovni členských států), přičemž základem bude systém ochranných známek Společenství; °) modernizace stávající úpravy a zvýšení právní jistoty: změna zastaralých ustanovení, odstranění nejasností, upřesnění rozsahu a omezení práv z ochranné známky a zapracování rozsáhlé judikatury Soudního dvora; °) posílení možností boje proti padělanému zboží při tranzitu přes území EU a °) usnadnění spolupráce mezi úřady členských států a agenturou EU pro ochranné známky, tj. Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu, s cílem podpořit sjednocení jejich postupů a rozvoj společných nástrojů.


69

Navrhovaný balíček tvoří tři iniciativy: 1. přepracování směrnice z roku 1989 (nyní kodifikované jako 2008/95/ES), kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách; 2. přezkum nařízení z roku 1994 (nyní kodifikovaného jako 207/2009/ES) o ochranné známce Společenství a 3. přezkum nařízení Komise z roku 1995 (2869/95) o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu. Přepracování směrnice a přezkum nařízení o ochranné známce Společenství jsou legislativní návrhy, které přijímá Evropský parlament a Rada v rámci postupu spolurozhodování. V případě navrhovaného přezkumu nařízení o poplatcích je postup odlišný. Jestliže jej Komise přijme jako prováděcí akt, pak předtím musí být schválený příslušným výborem pro poplatky Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu. První zasedání výboru proběhne v jarních měsících. Cílem je přijmout pozměněné nařízení o poplatcích do konce roku 2013.

Více: Informace o ochranných známkách

Komise rozšiřuje analýzu soudnictví členských států

Evropská komise 27.března představila nový srovnávací nástroj, který má přispět k efektivnější justici a následně i k posílení hospodářského růstu. Srovnávací nástroj nabízí objektivní, spolehlivé a srovnatelné údaje o fungování soudních systémů v 27 členských státech EU. Význam efektivního soudnictví pro růst je zcela zásadní: důvěra ve fungující právní stát se přímo promítá do ochoty investovat do hospodářství. Vnitrostátní soudy hrají zásadní úlohu při prosazování práva EU, efektivita vnitrostátních soudních systémů je tedy v tomto ohledu nezbytným předpokladem. Příslušné nedostatky nepředstavují proto problém jen pro dotyčný členský stát. Mohou rovněž ovlivnit fungování jednotného trhu EU a provádění nástrojů EU založených na vzájemném uznávání a spolupráci a podkopávat úroveň ochrany, kterou mohou očekávat občané a podniky při prosazování svých práv vyplývajících z práva EU. Srovnávací přehled pro rok 2013 se zaměřuje na parametry systému soudnictví, které přispívají ke zlepšení podnikatelského a investičního prostředí. Zejména zkoumá ukazatele účinnosti u občanskoprávních a obchodních případů, které souvisí s rozhodováním obchodních sporů. Přehled nezapomíná ani na správní soudnictví, které sehrává v podnikatelském prostředí významnou úlohu, například pokud jde o vydávání povolení nebo správní spory s daňovými orgány nebo s vnitrostátními regulačními orgány. Mezi klíčová zjištění prvního srovnávacího přehledu patří: 1. délka soudních řízení; 2. sledování a hodnocení; 3. metody alternativního řešení sporů; 4. vnímání nezávislosti vnitrostátních soudních systémů. Evropský srovnávací přehled o soudnictví 2013 poskytuje údaje o době potřebné na vyřešení případů u soudu, míře vyřešených případů, počtu projednávaných a neuzavřených případů, využívání elektronických prostředků pro správu případů, využívání alternativních řešení sporů, dostupném vzdělávání pro soudce a zdrojích, jež mají soudy k dispozici. Spravedlnost musí být nejen vykonávána, musí být také vidět, že je vykonávána. Srovnávací přehled proto rovněž poskytuje údaje o vnímání nezávislosti soudnictví, a to na základě zjištění Světového ekonomického fóra a Projektu světové justice (WJP). Nedostatky a problémy zjištěné v letošním srovnávacím přehledu budou zohledněny při přípravě nadcházející analýzy jednotlivých zemí v rámci procesu evropského semestru, včetně otevřeného dialogu s členskými státy. V některých případech může v květnu následovat přijetí doporučení pro jednotlivé země ze strany Komise. Tato doporučení budou poté postoupena vedoucím představitelům EU ke schválení na zasedání červnové Evropské rady. Poté by členské státy měly tyto pokyny promítnout do svých ročních rozpočtů a dalších právních předpisů. Komise také zahájí k úloze soudnictví v EU širší debatu. Prvním krokem k tomu bude konference na vysoké úrovni - Assises de la justice, která se bude konat ve dnech 21.—22. listopadu 2013. Více informací: Evropský srovnávací přehled o soudnictví 2013 / Přehledy o jednotlivých zemích — údaje shromážděné Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivnosti soudnictví (CEPEJ) od členských států Evropská komise / Efektivita soudních systémů


70

Komise koncipuje strategii v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

Evropská komise 27.3. učinila první krok k vytvoření rámce pro politiku EU v oblasti změny klimatu a energetiky do roku 2030. Přijala zelenou knihu, kterou se k obsahu tohoto rámce do roku 2030 zahajuje veřejná konzultace. Komise rovněž zveřejnila konzultativní sdělení o budoucnosti zachycování a ukládání oxidu uhličitého v Evropě, jehož cílem je zahájit diskusi o možnostech, jak zajistit brzké zavádění těchto technologií. Komise také přijala zprávu, ve které hodnotí pokrok členských států při dosahování jejich cílů v oblasti obnovitelných energií do roku 2020, a zprávy o udržitelnosti biopaliv a biokapalin spotřebovaných v rámci EU. V zelené knize o rámci politiky do roku 2030 se nastoluje řada otázek. Mezi jinými: 1. Jaký by měl být druh, povaha a úroveň cílů v oblasti klimatu a energie, které si pro rok 2030 stanovíme? 2. Jak dosáhneme soudržnosti mezi jednotlivými nástroji politiky? 3. Jakým způsobem můžeme dosáhnout, aby energetický systém nejlépe přispěl ke konkurenceschopnosti EU? 4. Jakým způsobem můžeme zohlednit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o schopnost jednat? Konzultace potrvá do 2. července. Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který bude vycházet ze stanovisek vyjádřených členskými státy, orgány EU a zúčastněnými stranami, plánuje Komise předložit do konce tohoto roku. Více informací: Zelená kniha a internetová stránka s konzultací Sdělení o zachycování a ukládání oxidu uhličitého a internetová stránka s konzultací Zpráva o energii z obnovitelných zdrojů

Barometr evropského sousedství – sousedé hodnotí spolupráci s EU pozitivně

Ze závěrů, zveřejněných 20.března na stránkách barometru evropského sousedství, vyplývá, že občané v zemích evropského sousedství celkově hodnotí vztahy mezi svou zemí a Evropskou unií kladně. Takové hodnocení převládá v zemích na jih od hranice EU, kde více než polovina dotázaných popisuje vztahy jako dobré. EU má pozitivní obraz u obyvatel šestnácti partnerských zemí v evropském sousedství. Ve východních a jižních partnerských zemích lidé uvádějí právo a lidskou solidaritu jako znaky nejlépe charakterizující EU. Pokud jde o spolupráci mezi zeměmi, je za nejdůležitější oblast považován mír a bezpečnost. V jižních zemích následuje obchod a lidská práva a u obyvatel východních států jsou to boj proti chudobě a lidská práva. Většina obyvatel zemí na jihu (64 %) je se svým životem celkově spokojena, na rozdíl od obyvatel východních zemí (47 %). Občané z jižního sousedství pozitivněji hodnotí hospodářskou situaci ve své zemi. 39 % ji považuje za velmi dobrou nebo spíše dobrou (ve srovnání s 25 % na východě) a zároveň předpokládá, že se v příštích dvanácti měsících zlepší. Sousedé na jihu jsou také optimističtější, pokud jde o dopad krize na zaměstnanost: polovina občanů se domnívá, že její vliv na trh práce již dosáhl svého vrcholu. Naproti tomu na východě je to jen jedna třetina. V obou oblastech považují respondenti Evropskou unii hned po státní správě své země za nejlepšího aktéra, který dokáže přijímat účinná opatření k překonání důsledků krize v jejich zemi ( 19 % dotázaných v zemích východního partnerství; 9 % v jižních zemích). Podle téhož průzkumu se však mnoho lidí domnívá, že nemá dobré povědomí o činnosti EU ve své zemi. O evropském sousedství a partnerství, jeho cílech, nástrojích a výsledcích je proto třeba obyvatele partnerských zemí lépe informovat. Prostřednictvím pravidelných pololetních barometrů (jarního a podzimního) a jednoho výročního barometru provádí barometr evropského sousedství průzkum veřejného mínění v šestnácti partnerských zemích a územích, které se účastní evropské politiky sousedství, a v Rusku. Pololetní průzkumy se zaměřují na posouzení znalostí obyvatel a na jejich vnímání EU, evropské politiky sousedství a činností a programů v oblasti spolupráce. Hlavním finančním nástrojem na pomoc sousedním partnerským zemím je Evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI), který ve finančním období 2007–2013 obdrží 12 miliard EUR. Více informací: Barometr evropského sousedství GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid Komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství - Štefan Füle Evropský nástroj sousedství a partnerství Informační centrum nástroje pro evropské sousedství a partnerství


71

Evropská politika sousedství v roce 2012 – trvalá angažovanost k užší spolupráci se sousedy

Ze zveřejněných zpráv dne 20. března 2013 za rok 2012 vyplývá, že spolupráce EU s partnerskými zeměmi je hlubší a přináší pozitivní výsledky v pokroku evropské politiky sousedství (EPS) v jednotlivých zemích a regionech. Dva roky po zahájení nového přístupu k EPS bylo v mnoha oblastech spolupráce dosaženo povzbudivých výsledků. Politické reformy v partnerských zemích probíhají nerovnoměrným tempem a pokrok při budování opravdové a trvalé demokracie není vždy lineární. Každoroční balíček zpráv o EPS, který předložili Catherine Ashtonová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, a Štefan Füle, komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství, ukazuje, že mnoho partnerů chce posilovat vztahy s EU a že EU prohloubila svou podporu těm partnerům, kteří zahajují významné programy reforem. Navzdory současné hospodářské krizi v EU se finanční prostředky v podobě grantů a půjček poskytovaných těmto zemím zvýšily. Sdělení však dospívá k závěru, že k plnému využití toho, co EU nabízí, zbývá ještě dlouhá cesta. Poprvé tento balíček obsahuje kromě doporučení i hodnocení doporučení z minulého roku. Zprávy o pokroku jednotlivých zemí představují smíšený obraz o pokroku demokratických reforem v zemích na jih od hranice EU. V Egyptě, Alžírsku a Libyi se konaly demokratické volby. EU zvýšila podporu poskytovanou na konání svobodných a spravedlivých voleb dodržujících mezinárodní standardy a vyslala volební pozorovatelské mise do Alžírska, Egypta a Jordánska. Občanská společnost v jižních zemích získává více prostoru než dříve. V mnoha partnerských zemích, zejména v Egyptě a Alžírsku, přetrvávají obavy ohledně dodržování svobody shromažďování, sdružování a projevu, včetně svobody sdělovacích prostředků. Pro Tunisko, Jordánsko a Egypt vytvořila EU pracovní skupiny s úkolem zlepšit koordinaci finanční pomoci poskytované Evropskou unií, členskými státy EU a mezinárodními finančními institucemi. Rozdíly mezi zeměmi na východě se stále zvětšují. Moldavsko, Gruzie a Arménie pokračovaly v demokratických reformách a uspořádaly volby, které celkově vyhovovaly mezinárodním standardům. Průběh parlamentních voleb na Ukrajině zanechal smíšený dojem, neboť vykázal určité nedostatky a ve srovnání s dříve dosaženými standardy došlo ke zhoršení. Ázerbájdžán musí usilovně pracovat na splnění svých závazků na poli demokracie, i co se týče volebních postupů. V Bělorusku proběhly volby za značných represí. Většina partnerských zemí prochází politickou transformací, a proto nabývá na významu rozvoj občanské společnosti pro budování demokracie a řádné správy věcí veřejných. Zprávy ukazují, že v některých zemích stále ještě orgány státní správy zasahují do činnosti nevládních organizací. EU tyto organizace nadále podporuje prostřednictvím nástroje sousedství pro občanskou společnost (CSF). Vloni byla zřízena Evropská nadace pro demokracii, která má rychle a pružně pomáhat všem těm, kdo usilují o demokratické změny. Obchodní vztahy se sousedy se prohloubily. EU pokračovala v jednání o dohodách o přidružení s Moldavskem, Arménií a Gruzií, jejichž součástí jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), a o dohodě o přidružení s Ázerbájdžánem. Byla parafována dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou, která bude podepsána poté, co Kyjev podnikne nezbytné kroky. Na jihu zahájila EU přípravy na jednání o DCFTA s Marokem, Tuniskem a Jordánskem. EU a jejím partnerským zemím se podařilo zlepšit mobilitu občanů. V roce 2012 bylo dosaženo významného pokroku v plnění cíle zajistit bezvízové cestování v rámci Východního partnerství. Moldavsko a Ukrajina učinily důležitý krok kupředu v rámci akčního plánu na uvolnění vízového režimu. Byl zahájen dialog o uvolnění vízového režimu s Gruzií a tato země přijala svůj akční plán. Arménie umožnila bezvízový vstup občanům EU na své území od ledna 2013. Po uzavření partnerství pro mobilitu s Moldavskem, Gruzií a Arménií byla zahájena jednání o partnerství pro mobilitu mezi EU a Ázerbájdžánem. Pracovalo se také na vytvoření užších vazeb v oblasti mobility a migrace s partnerskými zeměmi na jihu. Byla uzavřena dohoda o partnerství pro mobilitu s Marokem a pokračují jednání s Tuniskem. V prosinci 2012 byl rovněž zahájen dialog s Jordánskem. Díky prohloubení spolupráce ve specifických oblastech má evropská politika sousedství stále pozitivnější a konkrétnější vliv na život občanů. Ke zlepšení každodenního života v partnerských zemích přispívají například projekty podporované EU v oblasti dopravy (bezpečnost silničního provozu, zlepšení veřejné dopravy), životního prostředí (správa vodních zdrojů, posuzování dopadů na životní prostředí), vzdělávání (v roce 2012 bylo studentům a výzkumným pracovníkům uděleno díky evropským programům více než 3 250 stipendií) nebo energetiky (rozvoj obnovitelných zdrojů). V souladu se základní zásadou poskytovat více podpory zemím, které vyvíjejí větší úsilí, věnovala EU na reformy v partnerských zemích více finančních prostředků a v letech 2011–2013 uvolnila z evropského rozpočtu další 1 miliardu EUR. Z toho 670 milionů EUR plynulo prostřednictvím dvou zastřešujících programů: 540 milionů EUR na program SPRING v jižním Středomoří a 130 milionů EUR na program EaPIC v zemích Východního partnerství. Oba programy se zaměřují na podporu demokratické transformace, budování institucí a prosazování udržitelného růstu podporujícího začlenění. Prostředky z těchto programů byly přidělovány na základě jasných důkazů o provádění demokratických reforem. Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dále rozšířily zdroje na úvěry


72

v partnerských zemích. V zájmu navýšení prostředků z těchto a dalších finančních institucí přidělila EU více prostředků investiční facilitě sousedství, což znamená více finančních prostředků na velké investice a rozvoj soukromého sektoru. Ve východním i jižním regionu pokračovala EU vytrvalým tempem v plnění dvou plánů představených v balíčcích EPS za rok 2012. V rámci Východního partnerství EU usilovně pracuje na zajištění úspěchu příští vrcholné schůzky, která se bude konat v listopadu ve Vilniusu. Pokud jde o jižní sousední země, EU převzala Severní spolupředsednictví Unie pro Středomoří a schválila sdělení s návrhy na podporu integrace zemí Maghrebu. Za účelem podpory reforem v sousedství začala EU také úžeji spolupracovat s ostatními aktéry, zejména se všemi institucemi EU, Radou Evropy, OBSE, Fórem občanské společnosti Východního partnerství nebo nadací Anny Lindhové. Dále se zaměřila na zlepšení koordinace s dalšími mezinárodními poskytovateli pomoci. Specifickým případem v sousedství je Sýrie. EU pozastavila veškerou dvoustrannou spolupráci s vládou, ale bude nadále poskytovat pomoc obyvatelům. Přijala rovněž diplomatická opatření k usnadnění mírového řešení konfliktu, podporovala zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států, účastnila se setkání skupiny Přátelé Sýrie a poskytovala pomoc uprchlíkům a sousedním zemím zasaženým krizí v této zemi. Další informace: Komisař pro rozšíření a politiku sousedství - Štefan Füle Vysoká představitelka pro zahraniční věci a místopředsedkyně Komise – Catherine Ashtonová EK - Evropská politika sousedství Informační centrum nástroje pro evropské sousedství a partnerství

Evropská komise zahájila veřejné konzultace o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků a o nezávislosti regulačních orgánů pro sdělovací prostředky

Evropská komise 21.března zahájila dvě veřejné konzultace, které budou probíhat do 14. června 2013. Konzultacemi se formalizuje diskuse, která se rozvinula na základě doporučení předložených v lednu 2013 nezávislou Skupinou na vysoké úrovni pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, která byla svolána Komisí. První konzultace se například týká otázky, do jaké míry, v zájmu ochrany svobody sdělovacích prostředků, má EU mít pravomoc zasahovat. Další otázkou je role veřejných orgánů v této oblasti, samoregulace a ochrana novinářských zdrojů v Evropě. Na základě příspěvků zaslaných v rámci konzultací může Komise zjistit, zda existuje široká podpora přijetí evropských či vnitrostátních opatření v oblastech upravených Smlouvami EU. Druhá konzultace se zaměřuje pouze na doporučení Skupiny na vysoké úrovni, aby byly audiovizuální regulační orgány nezávislé. Existují již Evropské právní předpisy, které upravují audiovizuální sdělovací prostředky. Konzultací se Komise snaží zjistit, zda by byla nezávislost těchto regulačních orgánů lépe zajištěna přepracováním článku 30 směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise k tomu tématu uvedla: „V EU stojíme tváří v tvář hrozbám, jež se týkají našich základních svobod, jako je svoboda a pluralismus sdělovacích prostředků v celé Evropě. Skupina na vysoké úrovni vyslala jasný signál, že musíme učinit rozhodné kroky, abychom svobodu a pluralitu našich mediálních služeb zajistili i do budoucna. Pluralita sdělovacích prostředků tvoří důležitou součást naší demokracie, a proto bych vás ráda požádala, abyste se těchto konzultací zúčastnili a vyjádřili svůj názor.“ Cílem směrnice o audiovizuálních mediálních službách je vytvořit jednotný trh s audiovizuálními mediálními službami a zajistit právní jistotu pro evropský televizní a audiovizuální průmysl. Směrnice vytváří spravedlivé podmínky pro přeshraniční vysílání i audiovizuální mediální služby na vyžádání. Současně chrání děti a spotřebitele, zachovává kulturní diverzitu, zabezpečuje pluralitu médií a bojuje proti podněcování k nenávisti na základě rasy, pohlaví, náboženského vyznání či státní příslušnosti. Více informací: Digitální agenda

Evropská komise zveřejnila zelenou knihu o dlouhodobém financování evropského hospodářství Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

73

Evropská komise 25.března 2013 přijala zelenou knihu, kterou se zahajují tříměsíční veřejné konzultace na téma, jak podporovat poskytování dlouhodobého financování a jak zlepšit a diverzifikovat systém finančního zprostředkování pro dlouhodobé investice v Evropě. Dlouhodobé investice představují výdaje, které zvyšují produkční kapacitu hospodářství. Ty mohou zahrnovat energetickou, dopravní a komunikační infrastrukturu, průmyslová a obslužná zařízení, technologie v oblasti změny klimatu a ekologických inovací, jakož i vzdělávání a výzkum a vývoj. V Evropě je potřeba rozsáhlých dlouhodobých investic, které jsou klíčovým předpokladem pro podporu udržitelného růstu. K financování dlouhodobých investic potřebují vlády, podniky a domácnosti přístup k předvídatelnému dlouhodobému financování. Finanční krize negativně ovlivnila schopnost finančního sektoru v Evropě směrovat úspory do dlouhodobých investic. Jednou z důležitých otázek je, zda Evropa při financování dlouhodobých investic překoná svou závislost na bankách a upřednostní nebo by měla upřednostňovat diverzifikovanější systém s podstatně vyšším podílem přímých finančních prostředků z kapitálových trhů (tj. financování prostřednictvím dluhopisů) a větším zapojením institucionálních investorů (např. penzijních fondů) nebo jiné alternativy. Zvláštní pozornost zasluhují potřeby financování v případě malých a středních podniků, neboť tyto podniky mají potenciál podpořit budoucí dlouhodobý růst. Potřebují přístup k bankovnímu i nebankovnímu financování. Proto je nezbytné zamyslet se nad tím, co lze udělat pro zlepšení dostupnosti dlouhodobého financování. Zelená kniha se zaměřuje na to, jak tento proces funguje. Zabývá se dlouhodobými investicemi ve smyslu tvorby trvalého hmotného a nehmotného kapitálu. Mnohé investice v oblasti energetické infrastruktury, změny klimatu, vzdělávání apod. znamenají pro veřejnost větší přínos, protože tím, že podporují základní služby a zlepšují životní úroveň, zajišťují společnosti jako celku vyšší návratnost. Je možné, že jejich dopad začne být pociťován i v krátkodobém horizontu. Díky nim mohou podniky a vlády reagovat na nové hospodářské, sociální a environmentální problémy. Investicemi se také usnadní přechod k udržitelnějšímu hospodářství a zvýší dlouhodobý růst produktivity a konkurenceschopnosti. Vývoj v oblasti změny klimatu a vyčerpávání přírodních zdrojů jasně ukazuje, jak velký problém představuje zajištění udržitelného růstu, protože v souladu s politickým cílem omezit změnu klimatu pod dva stupně a oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů si žádá dlouhodobější investice do nízkouhlíkové energie, energetické účinnosti a účinnosti využívání zdrojů a infrastruktury. Význam dlouhodobého financování pro růst a tvorbu pracovních míst uznala na mezinárodní úrovni skupina G20. Schopnost ekonomiky financovat dlouhodobé investice závisí na schopnosti finančního systému tyto prostředky účinně a účelně směrovat správným uživatelům a do správných investic prostřednictvím otevřených a konkurenceschopných trhů. Tento proces může probíhat u různých subjektů — včetně bank, pojišťoven a penzijních fondů — a prostřednictvím přímého přístupu na finanční trhy. V Evropě je poměr investic nebo úspor k HDP ve srovnání s jinými regiony světa příznivý. Více: Dlouhodobé financování evropského hospodářství

500 středisek Europe Direct ve službách 500 milionů Evropanů Místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová a místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas 18.března slavnostně spustili novou generaci informačních středisek Europe Direct. Tato nová síť je dalším z prostředků, pomocí kterých mohou Evropané získat praktické informace a poradenství ohledně uplatňování občanských práv v Evropské unii. Nyní je v Evropě 500 středisek, která slouží 500 milionům obyvatel Evropské unie. Síť Europe Direct má klíčovou roli v komunikaci s občany: představuje přímé spojení s občany v jejich vlastní zemi a vyjadřuje se ke konkrétním problémům občanů způsobem, který jim je srozumitelný. V České republice působí 13 středisek. Ještě letos se do sítě zapojí i Chorvatko. Služby středisek jsou pro veřejnost zdarma. Nová střediska vybrala Evropská komise na základě otevřené soutěže, a to na dobu pěti let. Úspěšní uchazeči, spolufinancovaní Evropskou komisí, mohou používat značku „Informační středisko Europe Direct“. Většinu středisek provozují regionální nebo místní orgány, sdružení nebo obchodní komory. Fungování první generace středisek bylo zahájeno v roce 2005. Od té doby se počet lidí využívajících tyto služby neustále zvyšuje. Jenom za poslední čtyři roky fungování druhé generace tato střediska obdržela od občanů přibližně 3,3 milionu dotazů, uspořádala více než 41 000 akcí a odpověděla na více než milion e-mailů.


74

Provoz středisek je spolufinancován Evropskou komisí, která poskytuje příspěvek v maximální výši 25 000 eur ročně na informační činnosti v souvislosti s EU. Celkový rozpočet EU pro všechna střediska zůstává nezměněn, tzn.nejvýše 11,4 milionu eur ročně. V rámci „Europe Direct“ jsou občanům poskytovány čtyři různé služby: 1. Kontaktní středisko Europe Direct (EDCC) lze kontaktovat telefonicky nebo e-mailem s nejrůznějšími otázkami, které se týkají EU; 2. Informační střediska Europe Direct jsou lokální kontaktní místa. Poskytují informace a odpovídají na jakékoliv otázky týkající se evropských záležitostí. Odpovědi jsou adresné a zohledňují situaci v dané zemi nebo regionu. Odborně vyškolení zaměstnanci středisek pořádají akce ve školách, debaty s místními a regionálními politiky a propagují Evropu na veletrzích. Díky více než jednomu milionu dotazů, na které střediska každoročně odpoví, mohou evropští politici také získat lepší představu o názorech Evropanů; 3. Evropská dokumentační střediska podporují vzdělávání a výzkum v oblasti evropské integrace. Nabízejí širokou škálu dokumentů o evropských záležitostech a vybízejí akademickou obec, aby se účastnila diskuse o Evropě; 4. Přednášející ze skupiny „Team Europe” jsou odborníci zabývající se různými tématy v souvislosti s EU, kteří o evropské tematice přednášejí na konferencích, na univerzitách a ve školách. Více: Europe Direct http://www.europe-direct.cz/ Mapa s informačními středisky Europe Direct Diskuse s občany o budoucnosti Evropy Evropský rok občanů

Evropo, chci ti říct...

Pod touto výzvou skupina SES ve Výboru regionů vyhlásila v rámci Evropského roku občanů 2013 fotografickou soutěž pro fotografy – amatéry, obyvatele Evropy, kteří jsou starší 18 let. Soutěž trvá do 30.června 2013. Více

227 milionů eur na výzkumné projekty v rámci akcí Marie Curie - Komise vyzývá výzkumné pracovníky k předložení projektů Evropská komise 15. března vyzvala výzkumné pracovníky k předložení žádostí o financování z programu Marie Curie, které je v rámci současného 7. rámcového programu pro výzkum na období 2007–2013 uskutečňováno naposledy. Přibližně 227 milionů eur, uvolněných v rámci fondu pro akce Marie Curie, bude v tomto roce rozdělena mezi přibližně 1 000 zkušených výzkumných pracovníků. Žádosti lze předkládat do 14. srpna 2013. Individuální stipendia Marie Curie podporují mobilitu výzkumných pracovníků jak v Evropě, tak i za jejími hranicemi a pomáhají získávat nejlepší mimoevropské vědce pro práci v evropských výzkumných institucích. Tato stipendia budou nadále poskytována prostřednictvím akcí Marie Skłodowska-Curie v rámci programu Horizont 2020, který bude zahájen v roce 2014. Od roku 2007 bylo výzkumným pracovníkům více než 90 národností, pracujících v 50 zemích, uděleno více než 4 000 stipendií Marie Curie. Téměř 780 milionů eur bylo vyhrazeno na individuální stipendia. Průměrná výše grantu činila přibližně 195 000 eur. Grant obvykle pokrývá plat na dva roky, příspěvek na mobilitu, náklady na výzkum a režijní náklady hostitelské instituce. Přibližně 37 % stipendistů tvoří ženy. Hlavními destinacemi stipendistů programu Marie Curie jsou Spojené království, dále Spojené státy, Francie, Německo a Švýcarsko. Stipendisty tohoto programu však hostilo dalších 75 zemí.


75

Financují se tři druhy individuálních stipendií: 1. Evropská stipendia pro profesní rozvoj (IEF) – ta umožňují výzkumným pracovníkům získávat znalosti a nové dovednosti v některém z evropských států; 2. Mezinárodní studijní stipendia pro profesní rozvoj (IOF) – umožňují výzkumným pracovníkům získávat nové znalosti ve špičkové hostitelské instituci ve třetí zemi. Součástí dohody o udělení grantu je podmínka zavazující výzkumné pracovníky k návratu do Evropy a ke sdílení nových znalostí; 3. Mezinárodní stipendia pro výzkumné pracovníky z třetích zemí (IIF), která umožňují výzkumným pracovníkům ze zemí mimo Evropu absolvovat odbornou přípravu v oblasti výzkumu v hostitelské instituci v Evropě. Tento program bude pokračovat prostřednictvím akcí Marie Skłodowska-Curie v rámci programu Horizont 2020, který bude navíc rozšířen o možnost strávit určitou dobu v jiném typu organizace (např. v podniku). Podrobnosti programu se dosud projednávají na úrovni členských států a Evropského parlamentu. Evropská komise plánuje zveřejnění první nové výzvy k podávání žádostí o individuální stipendia do konce roku 2013. Více: Adresa pro podávání žádostí Evropská komise - Vzdělání, odborná příprava a školení Akce Marie Curie Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj Unie inovací Evropa 2020 Výkonná agentura pro výzkum / REA

Veřejný ochránce práv, P. Nikiforos Diamandouros, oznámil svůj odchod do důchodu

Veřejný ochránce práv P. Nikiforos Diamandouros ve svém dopise ze dne 13. března informoval předsedu Evropského parlamentu, Martina Schulze, o svém záměru odejít k 1. říjnu 2013 do důchodu. Evropským parlamentem byl do funkce ombudsmana zvolen v lednu 2003. Parlament obnovil jeho mandát v letech 2005 a 2010. Více informací: Dopis Evropského veřejného ochránce práv předsedovi EP Schulzovi

Národní zpráva ke zveřejněnému novému standardnímu Eurobarometru

Zastoupení Evropské komise v ČR 13.března uveřejnilo národní zprávu k nejnovějšímu standardnímu Eurobarometru – výzkumu veřejného mínění v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Dotazování v Eurobarometru s pořadovým číslem 78 bylo zaměřeno na čtyři oblasti: 1. fungování EU 2. občanství EU 3. práva obyvatel EU 4. informování o EU Z výsledků mj. vyplývá, že občané ČR považují v současné době za největší přínos Evropské unie volný pohyb osob, zboží a služeb. Na druhém místě skutečnost, že členské státy spolu nevedou žádný konflikt. V tom je shoda s výsledkem v celé EU s tím rozdílem, že v průměru celé Unie se tyto dvě položky umístily v opačném pořadí. V České republice také na rozdíl od EU více respondentů deklaruje z přínosů EU osobní prospěch. K občanství EU mají občané ČR spíše rezervovaný postoj. Za občany EU se považuje 54 % respondentů v ČR. Např. na Slovensku odpovědělo kladně 71 %. Největší podíl kladných odpovědí byl zaznamenán v Lucembursku (87 %) a Finsku (78 %). Na posledních místech se umístily Bulharsko (47 %) a Řecko (46 %).


76

59 % respondentů v ČR odpovědělo, že nezná svá práva vyplývající z občanství EU. Současně ale 61 % dotázaných prohlásilo, že mají zájem se o právech dozvědět více, a to především o těch, která se týkají možností pracovat či obdržet lékařskou pomoc v ostatních členských státech EU. Informace o EU občané ČR čerpají nejčastěji z televize (49 %) a internetu (36 %). Přitom 72 % z nich uvádí, že jsou o dění v EU informováni relativně špatně. Tím příliš nevybočují z unijního průměru (69 %). V kontrastu stojí situace v šesti kandidátských zemích, ve kterých se dotázaní považují v této oblasti za lépe informované. Standardní Eurobarometr zjišťuje názorové klima od roku 1973 dvakrát ročně v členských a posléze i v kandidátských zemích Evropské unie. Výzkum pro výše zmíněný standardní Eurobarometr č. 78 probíhal ve dnech 3. listopadu až 18. listopadu 2012. V ČR se ho zúčastnilo 1003 respondentů. Výzkum provedlo konsorcium TNS Opinion&Social složené z TNS plc a TNS opinion na základě žádosti Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikaci. Souvisejícímu tématu občanství Evropské unie se věnoval mimořádný výzkum Flash Eurobarometr č. 365. další výzkum pod č. 373 zkoumal zapojení Evropanů do participativní demokracie. Více: Zveřejněná zpráva Flash Eurobarometr č. publikované nedávno – zejména Flash Eurobarometr č. 365 a č. 373 Informace o výzkumech a archiv jednotlivých zpráv

Nový symbol označuje léčivé přípravky, u nichž probíhá další sledování Na základě právního předpisu, který 7.3. přijala Evropská komise, se v příbalové informaci u některých léčivých přípravků na trhu EU brzy začne objevovat symbol obráceného trojúhelníku v černém vybarvení . Tento symbol umožní pacientům a zdravotníkům snadno identifikovat léčivé přípravky, které jsou předmětem dalšího sledování. V doprovodném textu budou vyzváni, aby neočekávané nepříznivé reakce hlásili prostřednictvím vnitrostátních systémů pro oznamování. Od září 2013 bude symbol používán pro označování těchto léčivých přípravků, které jsou dále sledovány: •

všechny léčivé přípravky registrované po 1. lednu 2011, které obsahují novou účinnou látku;

•

biologické léčivé přípravky, jako jsou očkovací látky nebo přípravky získané z plazmy, registrované po 1. lednu 2011;

•

přípravky, u kterých jsou po registraci vyžadovány některé další informace, nebo u nichž je registrace vázána na podmínky nebo omezení v zájmu jejich bezpečného a účinného použití.

Jakmile je léčivý přípravek registrován v Unii a uveden na trh, je po celou dobu jeho používání sledována jeho bezpečnost, aby se zajistilo, že v případě nepříznivých reakcí, představujících za běžných podmínek použití nepřijatelnou míru rizika, bude rychle stažen z trhu. To probíhá prostřednictvím systému farmakovigilance EU. Evropský systém farmakovigilance, který zajišťuje vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví v celé EU, je jedním z nejrozvinutějších a nejucelenějších systémů na světě. Předpisy EU v oblasti farmakovigilance byly předmětem rozsáhlého přezkumu, který v roce 2010 vedl k přijetí nových právních předpisů, účelem kterých je upevnit a zefektivnit systém pro sledování bezpečnosti léčivých přípravků na evropském trhu, zvýšit bezpečnost pacientů a zlepšit veřejné zdraví cestou lepší prevence a zjišťování a posuzování nepříznivých reakcí na léčivé přípravky. Nařízení, jež bylo právě přijato, je prováděcím aktem k uvedeným právním předpisům. Více: Farmakovigilance Implementing Regulation Internetové stránky komisaře Borga

Evropská komise startuje Velkou koalici pro digitální pracovní místa Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

77

Předseda Komise José Manuel Barroso 4.března vyzval digitální podniky, vlády a odvětví odborné přípravy a vzdělávání v Evropě, aby se přidaly k Velké koalici pro digitální pracovní místa a našly řešení pro téměř 900 000 volných pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), která by měla být v Evropě s velkou pravděpodobností k dispozici do roku 2015. Navzdory současné úrovni nezaměstnanosti počet digitálních pracovních míst narůstá o více než 100 000 za rok. Počet nových absolventů a kvalifikovaných pracovníků v oblasti IKT je však stále nedostačující. Velké koalice je součástí snahy Komise o zajištění větší konkurenceschopnosti Evropy. Zahájení Velké koalice se zúčastnili místopředsedové Neelie Kroes (digitální agenda) a Antonio Tajani (průmysl a podnikání) a komisaři László Andor (zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a Androulla Vassiliou (vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež). Oznámení o nastartování Velké koalice pro digitální pracovní místa vychází ze základů položených místopředsedkyní Komise Neelie Kroes při shromažďování počátečních závazků, které se týkají nových pracovních míst, stáží, míst odborného vzdělávání, financování začínajících podniků, bezplatných internetových univerzitních kurzů apod. ze strany technologických společností, vlád, pedagogů, sociálních partnerů, zprostředkovatelů práce i občanské společnosti na Světovém hospodářském fóru v Davosu. Tyto závazky byly podpořeny více než 15 společnostmi a organizacemi, které se k Velké koalici přidaly. Mezi první zrealizované přísliby patří nová platforma internetového vzdělávání pro mladé lidi s názvem Academy Cube a nový školicí modul pro instalátory inteligentních sítí. Komise usiluje o dosažení závazků v těchto klíčových oblastech: • odborná příprava a soulad s požadavky digitálních pracovních míst – napomáhat zajišťovat, že dovednosti, které lidé získávají, odpovídají dovednostem, které podniky potřebují; •

mobilita – napomáhat těm, kdo disponují potřebnými dovednostmi, dostat se na takové místo, kde jsou zapotřebí;

•

osvědčování – ulehčit prokazování vlastních dovedností zaměstnavateli, bez ohledu na zemi;

•

zvyšování informovanosti o tom, že digitální odvětví nabízí zajímavé kariérní možnosti ženám i mužům;

•

inovativní studium a vyučování – aby se naše systémy vzdělávání a odborné přípravy mohly rozšiřovat a zlepšovat a poskytovat tak více lidem dovednosti potřebné pro dosažení úspěchu.

Komise také spouští jednotnou platformu Startup Europe s nástroji a programy na podporu těch, kteří si chtějí založit a budovat internetový podnik v Evropě. V roce 2011 dosahoval počet zaměstnanců v oblasti IKT v Evropě 6,7 milionů, to je 3,1 % z celkového počtu pracujících. V období mezi lety 2000 a 2010 narůstal počet zaměstnanců v tomto odvětví průměrně o 4,3 % ročně. Podle úplně nových, zatím nezveřejněných údajů (Empirica, březen 2013) dosáhne počet digitálních pracovních míst vytvořených v Evropě do roku 2015 až 864 000. Pokles absolventů v oblasti IKT vycházejících z univerzit a odchod pracovníků IKT do důchodu však v tomto odvětví může v nadcházejících letech ohrozit potenciál k vytváření pracovních míst. Aby bylo možné lépe předpovídat potřeby konkrétních dovedností, spustila Komise v prosinci 2012 portál Přehled dovedností EU. Tyto webové stránky obsahují kvantitativní a kvalitativní informace o poptávce a nabídce dovedností na pracovním trhu v krátkodobém i střednědobém horizontu a o nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. V listopadu 2012 představila Komise strategii nazvanou Přehodnocení vzdělávání, která vyzývá k navýšení investic do zlepšení systémů odborného vzdělávání a přípravy, a to zejména v oblasti IKT. Strategie rovněž umožňuje pochopení toho, jak lze zaměřit investice do vzdělání tak, aby byla jejich účinnost v době finančních úsporných opatření maximalizována. Během léta má být přijata společná iniciativa komisařek Androully Vassiliou and Neelie Kroes s názvem Otevření systému vzdělávání, která usiluje o lepší zpřístupnění vzdělávání prostřednictvím technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů. Více: Digitální pracovní místa Velká koalice pro digitální pracovní místa Rámcový dokument velké koalice Zapojte se do Velké koalice Academy Cube Digitální agenda Balíček opatření v oblasti zaměstnanosti Vzdělávání a odborná příprava


78

Akční plán podnikání 2020 Přehodnocení vzdělávání Otevření systému vzdělávání Přehled dovedností EU Využití potenciálu informačních a komunikačních technologií pro oblast zaměstnanosti

Nabídka studia

International Master in European Project Planning and Management. Methods and Techniques for Planning and Managing Projects Funded by the European Commission. Pořádá organizace: Pixel (Florencie, IT). Další informace: brožura ke studiu (PDF) EuroPlan (web)

Pozvánka na konferenci Crisis & Contingency: States of (In)stability

Council for European Studies (CES) si vás dovoluje pozvat na 20th International Conference of Europeanists: Crisis and Contingency: States of (In)stability. Místo konání: University of Amsterdam, Amsterdam, 25.-27. června 2013. Více informací: pozvánka Stránky konference

Dohoda o Jednotném patentovém soudu

Dvacet čtyři členské státy podepsaly mezinárodní dohodu, kterou se zřizuje Jednotný patentový soud. Signatářské země budou tvořit, z hlediska patentového práva, jednotnou oblast se společným projednáváním patentových záležitostí bez rizika protichůdných rozhodnutí. Podle stávajících pravidel muselo být totéž řízení v patentových záležitostech často projednáváno několika soudy v různých členských státech. Rozhodnutí tohoto nového soudu však budou použitelná na celém území všech signatářských zemí, a bude tak dosaženo právní jistoty. Jednotný patentový soud zabrání protichůdným rozhodnutím a sníží náklady na patentové spory. O této složité otázce se jednalo celá desetiletí a pro její vyřešení bylo zapotřebí přijmout rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce. Na základě tohoto rozhodnutí může skupina členských států přijmout společná pravidla v situaci, kdy nelze dosáhnout dohody na úrovni celé Evropské unie. Ve dvou členských státech zbývá ještě dokončit vnitřní postupy nutné ke schválení podpisu dohody a jeden členský stát rozhodl, že dohodu nepodepíše. Všechny tyto členské státy (Španělsko, Polsko, Bulharsko) mohou k dohodě stále ještě přistoupit k pozdějšímu datu. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikuje třináct členských států. Jednotný patentový soud je třetím prvkem takzvaného patentového balíčku. V prosinci roku 2012 byla přijata dvě nařízení o navázání posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany a souvisejících ustanovení o překladu. Více informací: Jednotný patentový systém pro Evropu Evropský patentový úřad / EPO Informace o jednotném patentovém systému


79

Povědomí o evropském občanství a souvisejících právech roste

Podle nového průzkumu Eurobarometr, který 19.února zveřejnila Evropská komise, jsou si Evropané 20 let od zrodu unijního občanství obecně vědomi svých práv. Ne vždy však vědí, co z nich pro ně vyplývá. 81 % dotázaných (v ČR 79 %) ví, že kromě své vlastní státní příslušnosti jsou i občany EU. Avšak pouze 36 % (v ČR 32 %) se cítí být dobře informováno o právech, která jim občanství EU přináší. Evropané jsou nejlépe informováni o svém právu na volný pohyb (88 %, ČR: 94 %) a o právu podávat petice k orgánům EU (89 %, ČR: 89 %). Dvě třetiny respondentů (67 %, ČR: 60 %) se domnívá, že volný pohyb osob v rámci EU přináší jejich zemi hospodářské výhody. Výsledky průzkumu přicházejí v den, kdy Evropský parlament a Evropská komise pořádají společné slyšení, na kterém se bude o právech Evropanů diskutovat. Diskuse zejména poskytnou inspiraci pro příští zprávu Komise o občanství EU, jejímž cílem je odstranit překážky, se kterými se občané EU při uplatňování svých práv potýkají. Tato zpráva, která má být zveřejněna 8. května, vytyčí řadu iniciativ, které v rámci Evropského roku občanů 2013 napomohou Evropanům využívání těchto práv v praxi. Zpráva rovněž naváže na 25 opatření oznámených v první zprávě o občanství EU z roku 2010 a bude se zabývat skutečností, jaké překážky byly pro občany EU během uplynulých tří let odstraněny. Díky občanství EU, které bylo zavedeno Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 mají všichni státní příslušníci členských států EU řadu dalších práv jakožto občané EU. Jedná se o právo na volný pohyb a svobodnou volbu místa pobytu v EU, právo volit a být volen v místních a evropských volbách v členském státě EU, ve kterém občan žije, právo na konzulární ochranu v zahraničí za stejných podmínek, jako je poskytována státním příslušníkům, pokud zde jeho vlastní země nemá zastoupení, právo podávat petice k Evropskému parlamentu a obracet se na Evropského veřejného ochránce práv a na orgány EU. Existuje mnoho práv, která vyplývají z evropského občanství, ale ne vždy o nich lidé vědí. Cílem Evropského roku občanů je Evropanům tato práva lépe ozřejmit a zajistit, aby si jich byli vědomi, a tak jim nic nebránilo v jejich uplatňování. Evropská komise se snaží odstraňovat překážky, se kterými se občané EU v každodenním životě stále potýkají. Ve zprávě o občanství EU z roku 2010 EK vytyčila 25 konkrétních akcí, které mají občanům EU umožnit, aby mohli využívat své právo na volný pohyb v EU. Během letošního Evropského roku občanů Komise zveřejní druhou zprávu o občanství EU, ve které zhodnotí těchto 25 akcí navržených v roce 2010 a představí další klíčová opatření, která by měla v budoucnu odstranit zbývající překážky bránící lidem plného využívání práv, která jim jako občanům EU náležejí. Místopředsedkyně Redingová a další evropští komisaři také v průběhu roku 2013 spojí své síly s politickými činiteli na státní a komunální úrovni a uspořádají po celé Evropě diskuse s občany, při nichž budou naslouchat názorům občanů a odpovídat na jejich otázky. Místopředsedkyně Redingová již uspořádala taková setkání v Cádizu (Španělsko), Štýrském Hradci (Rakousko) a Berlíně a komisař Andor se zúčastnil debaty v italské Neapoli. Diskusí, na kterých budou činitelé EU a komunální politici s občany ze všech společenských vrstev a z celé EU debatovat o dopadech hospodářské krize, právech občanů EU a budoucnosti Evropy, se však letos uskuteční v různých evropských městech mnohem více. V rámci přípravy tohoto Evropského roku uskutečnila Komise od 9. května do 9. září 2012 rozsáhlou veřejnou konzultaci, ve které požádala občany o popis problémů, s nimiž se při uplatňování svých práv občanů EU setkali. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že lidé si svých unijních práv, především pak práva na volný pohyb a práv politických, velmi cení. Představují si opravdový evropský prostor, ve kterém by mohli žít, pracovat, cestovat, studovat a nakupovat bez překážek v podobě byrokracie či diskriminace. Respondenti však také zdůraznili, že k dosažení tohoto cíle ještě zbývá urazit kus cesty, a poukázali na rozličné problémy, zejména na otázku dodržování práv EU na místní úrovni. Zjištěnými problémy se bude Komise zabývat ve své příští zprávě o občanství EU, která bude vypracována v průběhu roku 2013. Více informací: Evropská komise – občanství EU Eurobarometr – občanství EU Evropský rok občanů Diskuze s občany o budoucnosti Evropy Výsledky konzultace Zpráva o občanství EU z roku 2010

Nabídka studia lidských práv (European Master's Programme in Human Rights and Democratisation)

Do 15. března 2013 je možné se hlásit do ročního programu European Master in Human Rights and Democratisation (E.MA), který probíhá ve spolupráci více než čtyřiceti evropských univerzit.


80

O programu E.MA Program E.MA poskytuje posluchačům multidisciplinární přístup, jenž nahlíží na problematiku lidských práv a demokratizace optikou různých oborů. Program je orientován na získání jak teoretických, tak praktických dovedností. V roli přednášejících působí akademici z oboru, experti i zástupci mezinárodních i neziskových organizací. Absolventi programu se mohou následně uplatnit zejména v mezinárodních organizacích, veřejné správě či v akademické sféře. Studium Studium je rozloženo do dvou semestrů. První semestr studenti stráví v italských Benátkách (září 2013 až leden 2014) a druhý na jedné ze čtyř desítek partnerských vysokých škol (únor až červenec 2014). Mezi partnerské univerzity patří například prestižní univerzity v Leuvenu, Utrechtu, Kodani, Grazu, Dublinu, Padově, Bilbau či Uppsale. Součástí programu je také týdenní studijní pobyt v post-konfliktním regionu, v minulých letech se jednalo o Kosovo, kde se studenti osobně seznámili s působením mezinárodních organizací (OSN, NATO, OBSE a EU) v této problematické oblasti. Požadavky Uchazeči o přijetí musí mít splněno alespoň 180 ECTS kreditů včetně ukončeného bakalářského vzdělání v oboru příbuzném lidským právům (sociální vědy, právo). Program je tedy vhodný zejména pro studenty magisterského či doktorského stupně. Zájemci by vedle výborné angličtiny měli být schopni porozumět občasným přednáškám a textům ve francouzštině. Nicméně znalost francouzštiny není podmínkou přijetí ke studiu. Poplatek za studium činí 4300 EUR (navíc registrační poplatek 130 EUR). Omezený počet posluchačů však obdrží částečné stipendium. Další informace: European Inter-University Centre for Human Rights and Democratisation (EUIC) Hubert Smekal, asistent ředitele E.MA pro ČR

Plán počítačové bezpečnosti v EU má chránit otevřený internet a svobodu i příležitosti v on-line prostředí Evropská komise společně s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 7.února zveřejnila strategii počítačové bezpečnosti a návrh směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Ve strategii počítačové bezpečnosti – „Otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor“ – představuje EU ucelenou vizi o tom, jak co nejlépe předcházet počítačovým útokům a jak na ně reagovat. Cílem je posílit evropské hodnoty svobody a demokracie a zajistit bezpečný růst digitální ekonomiky. Konkrétní opatření jsou zaměřena na zvyšování kybernetické odolnosti informačních systémů, snížení počítačové kriminality a posílení mezinárodní politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany. Strategie představuje vizi EU o kybernetické bezpečnosti na základě pěti priorit: •

dosažení kybernetické odolnosti

•

výrazné snížení počítačové kriminality

•

rozvoj politiky počítačové obrany a schopností souvisejících se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP)

•

rozvoj průmyslových a technologických zdrojů pro počítačovou bezpečnost

•

vypracování ucelené mezinárodní počítačové politiky pro Evropskou unii a propagace základních hodnot EU

Mezinárodní politika EU zaměřená na kybernetický prostor podporuje dodržování základních hodnot EU, definuje normy odpovědného chování, zasazuje se o uplatňování stávajících mezinárodních právních předpisů v kyberprostoru a zároveň pomáhá zemím mimo EU s budováním kapacit pro počítačovou bezpečnost a podněcuje mezinárodní spolupráci v počítačové oblasti.


81

EU učinila zásadní pokrok pro lepší ochranu občanů před on-line kriminalitou, včetně vytvoření evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (IP/13/13), návrhu právních předpisů o útocích proti informačním systémům (IP/10/1239) a zahájení projektu globální aliance pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu (IP/12/1308). Cílem strategie je také rozvoj a financování sítě národních center excelence pro boj proti kybernetické kriminalitě, což usnadní odbornou přípravu a vytváření kapacit. Údaje o současné kybernetické bezpečnosti: - Odhaduje se, že se denně vyskytne 150 000 počítačových virů a je napadeno 148 000 počítačů. - Podle Světového ekonomického fóra existuje 10% pravděpodobnost, že v nadcházejícím desetiletí dojde ke kolapsu významné kritické informační infrastruktury, což by mohlo způsobit škody ve výši přibližně 250 miliard USD. - Příčinou velké části událostí ohrožujících bezpečnost sítí je počítačová trestná činnost. Společnost Symantec odhaduje, že oběti počítačové trestné činnosti přicházejí každoročně o přibližně 290 miliard EUR, a studie společnosti McAfee odhaduje roční zisky pachatelů počítačové trestné činnosti na 750 miliard EUR. - Průzkumem Eurobarometru o kybernetické bezpečnosti se v roce 2012 zjistilo, že 38 % uživatelů internetu změnilo své chování v důsledku obav o bezpečnost: 18 % bude pravděpodobně nakupovat zboží on-line méně často a 15 % méně využívat elektronického bankovnictví. Ukázalo se také, že 74 % respondentů souhlasí s názorem, že se zvyšuje riziko stát se obětí kybernetiké trestné činnosti, 12 % již on-line podvod zažilo a 89 % se vyhýbá poskytování osobních informací. - Z veřejné konzultace o bezpečnosti sítí a informací vyplynulo, že 56,8 % respondentů zaznamenalo během uplynulého roku bezpečnostní události, které měly závažný dopad na jejich činnost. - Mezitím potvrdily i údaje Eurostatu, že do ledna 2012 mělo v EU formálně vymezenou bezpečnostní politiku v oblasti informačních a komunikačních technologií pouze 26 % podniků.

Více: Bezpečnostní strategie Evropské unie v oblasti počítačových sítí – otevřený, bezpečný a spolehlivý kybernetický prostor Návrh směrnice opatření k zajištění společné vysoké úrovně bezpečnosti sítí a informací v EU Platforma pro diskusi, vyjádření názoru EEAS Europol EC3 Globální aliance proti pohlavnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu Eurobarometr Eurostat

Na Berlinale se představí 17 filmů natočených pod záštitou programu EU MEDIA Od 7. do 17. února představí 63. ročník filmového festivalu Berlinale výběr nejlepších snímků z evropské i mimoevropské kinematografie, včetně 17 filmů natočených za podpory renomovaného programu EU MEDIA. Tento program byl založen na podporu rozmanitosti a konkurenceschopnosti evropských filmů i za hranicemi země vzniku. Financuje výrobu, propagaci a distribuci a na zmíněné filmy doposud přispěl částkou téměř 1 milion EUR. MEDIA také podporuje čtyři významné sekce festivalu: sekci Shooting Stars, v rámci které se představí 10 nadějných mladých evropských herců, sekci Berlinale Talent Campus, dále Co-Production Market a Berlinale Residency. Sekce Shooting Stars, která se letos uskuteční již pošestnácté, se zaměřuje na nejlepší mladé evropské herce. Vybrat ze seznamu možných kandidátů deset mladých hereckých hvězd z celé Evropy je úkolem pro panel odborníků jmenovaný členy organizace European Film Promotion, která sdružuje profesionální organizace ze 36 evropských zemí. Mnozí z herců představených v rámci této sekce se později prosadili i na mezinárodním poli, mezi jinými Daniel Craig (Skyfall, Casino Royale), Daniel Brühl (Good Bye, Lenin!, Hanebný pancharti). Z českých herců byl do této sekce v roce 2010 zařazen Kryštof Hádek (Český lev za hlavní mužský herecký výkon ve filmu 3 sezóny v pekle). Z projektu MEDIA míří


82

na podporu organizace European Film Promotion a sekce Shooting Stars 132 000 EUR, polovina jeho rozpočtu pro rok 2013. Berlinale Talent Campus nabízí možnost vzdělávání více než 350 mladým filmovým profesionálům z celého světa, pro které se zde organizují dílny a semináře vedené skutečnými mistry oboru. V minulosti představoval tento projekt pro mnoho mladých režisérů odrazový můstek k mezinárodní kariéře. První ročník se uskutečnil v roce 2002 pod vedením Dietera Kosslicka, ředitele festivalu Berlinale, Paula Trijbitse, výkonného producenta filmů Jana Eyrová, a Tamara Drewe a Klause Keila, bývalého ředitele organizace Film Board / Medienboard. Program MEDIA na Talent Campus přispívá ročně 300 000 EUR, neboli polovinou svého rozpočtu. V sekci festivalu Berlinale Co-production Market se potenciálním investorům každoročně představuje kolem 40 filmových projektů. Kolem 65 % z nich vzniká v Evropě. MEDIA podporuje tuto sekci od roku 2005 a na letošní ročník přispívá 105 000 EUR. Mezinárodní stipendijní program Berlinale Residency nabízí zahraničním tvůrcům možnost strávit od září v Berlíně čtyři měsíce prací na svém projektu. Projekt Residency získal v tomto roce 154 000 EUR od programu MEDIA Mundus, mezinárodní verze programu MEDIA. Celkově program MEDIA v letech 2007–2013 přispěl na podporu evropského filmového průmyslu částkou 755 milionů EUR. Zaměřuje se především na zlepšení distribuce a propagace evropských filmů a posílení konkurenceschopnosti odvětví. Na nový program Kreativní Evropa (2014–2020) počítá návrh Komise s rozpočtem 1,8 miliardy EUR; z těchto prostředků by mělo být více než 900 milionů EUR přiděleno programu MEDIA. Informační schůzka se zástupci oddělení Komise pro program MEDIA a Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na téma aktuální program MEDIA a připravovaný program Kreativní Evropa se uskuteční v pondělí 11. února. Evropská komise v rámci programu MEDIA na festivalu otevře prostory pro setkání producentů, distributorů a školitelů v oblasti filmu. Více: Filmový festival Berlinale Shooting stars Program MEDIA

EU a podpora komercializace základního výzkumu EU 5.února oznámila, že poskytne špičkovým výzkumným pracovníkům novou finanční pomoc ve formě grantů – každý v hodnotě 150 000 EUR. Cílem je překlenout propast mezi jejich činností a komerčně využitelnou inovací. Evropská rada pro výzkum - ERV téhož dne zveřejnila výsledky posledního kola doplňkového financování z programu „Ověření proveditelnosti“ (Proof of Concept). Celkem bylo nyní uděleno 60 grantů výzkumným pracovníkům, kteří již dostávají podporu z ERV. Dnes bylo vyhlášeno 27 nových příjemců grantů. Z České republiky nepochází žádný z nich. Projekty se zabývají celou řadou témat, např. inovativní farmakologickou léčbou a novými biomateriály, ekologičtějšími a levnějšími průmyslovými chemickými látkami nebo inkluzivnější koncepcí přístupnosti budov. Financování z programu „Ověření proveditelnosti“ se vztahuje na činnosti související například s právy duševního vlastnictví, hledáním obchodních a podnikatelských příležitostí nebo technickou validací. Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová k tomu uvedla: „Toto druhé kolo udělování grantů na „Ověření proveditelnosti“ je dobrou zprávou, neboť je třeba na evropský trh uvést více našich nejlepších nápadů. Tato iniciativa pomáhá příjemcům grantů z ERV využívat potenciál jejich průlomových objevů. Prostřednictvím těchto grantů a financování základního výzkumu obecně pomáhá ERV zvyšovat konkurenceschopnost Evropy dnes i do budoucna." Granty byly uděleny výzkumným pracovníkům z deseti zemí Evropského výzkumného prostoru (členské státy EU včetně zemí přidružených k rámcovému programu pro výzkum). Celkový rozpočet na tuto výzvu činí 10 milionů EUR. Ve druhé lhůtě pro předkládání nabídek v rámci této výzvy bylo v říjnu 2012 předloženo celkem 69 návrhů, z nichž bylo vybráno dnes vyhlášených 27 vítězů. V první lhůtě v květnu 2012 bylo podáno 75 návrhů, z nichž bylo vybráno a v září 2012 vyhlášeno 33 vítězů. Evropská rada pro výzkum zahájila v březnu 2011 novou finanční iniciativu „Ověření proveditelnosti“ (Proof of Concept), aby podpořila pobídky k inovacím. Jednotlivé granty mohou dosáhnout výše až 150 000 EUR. Celkový rozpočet


83

vymezený pro druhou výzvu ERV k předkládání nabídek v rámci iniciativy „Ověření proveditelnosti" činí 10 milionů EUR. Předkládat návrhy mohou všichni hlavní výzkumní pracovníci, kteří jsou již příjemci grantu ERV, který dosud probíhá nebo který skončil méně než dvanáct měsíců před datem zveřejnění výzvy. Finanční pomoc se poskytuje vždy maximálně po dobu jednoho roku.

Více: Seznam 27 vybraných hlavních výzkumných pracovníků podle země hostitelské instituce (v abecedním pořadí v rámci každé země) Úplný seznam všech vybraných hlavních výzkumných pracovníků podle země hostitelské instituce (v abecedním pořadí v rámci každé země) Příklady projektů financovaných v druhém kole udělování grantů na „Ověření proveditelnosti“. Evropská rada pro výzkum - ERV Horizont 2020

„Migranti v Evropě“ - celoevropská multimediální soutěž Jakou úlohu a místo mají v Evropě migranti? Evropská komise od 1. února vybízí studenty škol zaměřených na umělecké obory, grafiku a komunikaci ve všech 27 členských státech EU a v Chorvatsku, aby se zamysleli nad úlohou, místem a přínosem migrantů pro společnost v evropských zemích. Tato celoevropská soutěž staví před studenty úkol vytvořit umělecké dílo vyjadřující jejich pohled na tuto tematiku a zachycující roli migrantů v našem životě. Záměrem soutěže je podnítit konstruktivní diskusi a přimět k zamyšlení se nad situací migrantů v Evropě. Komise tak dává nadějným evropským talentům možnost představit vlastní pohled na věc. Soutěž je určena pro všechny studenty starší 18 let studující na vysokoškolských institucích zaměřených na umělecké obory, grafiku nebo komunikaci a sídlících v zemi EU či v Chorvatsku. Školy své soutěžní práce musí přihlásit do 21. června 2013 v kategoriích: Plakát, Fotografie a Video. Každá škola může přihlásit jednu nebo několik prací v jedné nebo v několika kategoriích. Práce budou vyhodnoceny na národní úrovni a ty, které postoupí do užšího výběru (až deset z každé země), budou poté předány evropské porotě, která vybere 30 finalistů a v každé kategorii rozhodne o celoevropském vítězi. Porota bude složena z profesionálů z oborů komunikace a umění, pracovníků médií a také ze zástupců přistěhovaleckých komunit. 30 evropských finalistů bude pozváno na slavnostní předání cen v Bruselu za předpokládané účasti evropské komisařky pro domácí záležitosti Cecílie Malmströmové. Na základě veřejného hlasování na internetových stránkách soutěže pak bude udělena zvláštní cena. Každá ze škol, jejíž studenti získají hlavní cenu v jedné ze tří kategorií nebo ve veřejném hlasování, obdrží odměnu ve výši 10 000 EUR určenou na vzdělávací účely. Podle demografických údajů v roce 2011 přesáhl počet obyvatel na celé planetě 7 miliard. V EU v r. 2011 žilo 20,2 milionu státních příslušníků třetích zemí. To představuje přibližně 4 % z celkového počtu obyvatel EU (502,5 milionu) a 9,4 % z odhadovaného počtu migrantů na celém světě (214 milionů). Pro srovnání – v Kanadě žije zhruba 3,4 % z celkového počtu migrantů ve světě (7,2 milionů, což představuje 21,3 % obyvatel Kanady) a v USA je to přibližně 20 % (42,8 milionu, což představuje 13,5 % obyvatel USA). Více: Soutěž „Migranti v Evropě“ Internetové stránky Cecilie Malmströmové Generální ředitelství pro vnitřní věci

Vyhlášení projektu „Laboratoř Evropské unie“ a soutěže o nejlepší diplomové práce Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

84

Na konci ledna byl spuštěn projekt Laboratoř Evropské unie, který vyhlásilo Zastoupení Evropské komise v ČR ve spolupráci s Úřadem vlády ČR. Zájemci mohou až do 15. března 2013 přihlásit své diplomové práce zabývající se evropskými záležitostmi do celorepublikové soutěže o nejlepší diplomovou práci s tematikou EU. Deset sylabů nejkvalitnějších prací společně s údaji o autorovi bude následně publikováno ve vědeckém sborníku. Studenti, jejichž diplomové práce se umístí na 1.–3. místě, budou navíc oceněni zajímavou finanční odměnou. Realizátorem celého projektu je Katedra světové ekonomiky Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Centrem evropských studií VŠE. Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, ke spuštěnému projektu uvedl: “Hlavním cílem projektu je podnítit aktivní debatu o evropských záležitostech mezi vysokoškolskými studenty a zvýšit tím jejich celkový zájem o evropské dění. Přínos nových myšlenek na akademické úrovni týkajících se Evropské unie je obzvlášť v roce 2013 velice aktuální a žádoucí vzhledem ke skutečnosti, že tento rok byl Unií vyhlášen Evropským rokem občanů,“ Po splnění hlavních podmínek účasti na projektu Laboratoř Evropské unie, kterými jsou úspěšná obhajoba diplomové práce zabývající se aktuální tematikou Evropské unie a doba kratší než jeden rok od samotné obhajoby, může absolvent magisterského či navazujícího magisterského studijního programu/oboru svou práci přihlásit přímo u koordinátora projektu. Přihlásit se do soutěže lze vyplněním stručné elektronické přihlášky, jejíž povinnou součástí je i diplomová práce. Student si zároveň může zvolit, zda autorský sylabus do odborného sborníku připraví sám. Diplomové práce přihlášené do soutěže budou nezávisle posuzovány hodnotiteli na základě šesti kritérií: použité metody, obsahová správnost a hloubka provedené analýzy, schopnost argumentace a kritického myšlení, citace a práce se zdroji, formální úprava, jazyková a stylistická úroveň. Na základě oponentských posudků vybere kolektivním rozhodnutím sedmičlenná redakční rada deset nejkvalitnějších diplomových prací pro publikování autorských sylabů ve vědeckém sborníku. Pro první tři místa jsou navíc připraveny finanční odměny ve výši 700, 500 a 300 EUR. Soutěž bude znát své vítěze 30. června 2012. Po tomto datu bude v knihovnách a na příslušných vysokých školách či univerzitách k dispozici Sborník sylabů nejlepších diplomových prací s tematikou evropských záležitostí. Pro oslovení široké studentské i odborné veřejnosti bude Sborník rovněž dostupný v online podobě. Více: Soutěž o nejlepší diplomovou práci s tematikou Evropské unie

Cena EU za současnou architekturu – Cena Miese van der Roheho za rok 2013 Evropská komise a nadace Fundació Mies van der Rohe vyhlásily pět finalistů, kteří budou soutěžit o Cenu Evropské unie za současnou architekturu – Cenu Miese van der Roheho za rok 2013. Celkem bylo na tuto cenu nominováno 335 děl v 37 evropských zemích, které jsou zapojeny do programu EU s názvem „Kultura“. Z České republiky se soutěže zúčastnilo 10 děl. Celkový vítěz této ceny i držitel „zvláštního uznání“ pro nejlepšího začínajícího architekta budou vyhlášeni v květnu a slavnostní předání ceny proběhne 6. června v Pavilonu Miese van der Roheho v Barceloně ve Španělsku. „Ráda bych poblahopřála všem architektům, kteří byli nominováni, a zejména finalistům. V Evropě máme obrovské množství talentovaných architektů, kteří jsou skvělými představiteli našich dynamických kulturních a tvůrčích odvětví,“ uvedla evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou. „Zároveň jsme si vědomi, že odvětví architektury čelí značným potížím v důsledku hospodářského zpomalení. Evropská komise a nadace Miese van der Roheho jsou odhodlány podpořit toto odvětví, které je významným přínosem pro hospodářství a tvorbu pracovních míst a také tvůrcem krásy a stmelovacím prvkem pro naši společnost. Architekturu budeme i nadále podporovat, mimo jiné i prostřednictvím této ceny a budoucího programu Kreativní Evropa“. Pěti finalisty jsou: •

Stadshal, Gent, Belgie Architekti: Robbrecht en Daem architecten; Marie-José Van Hee architecten

•

Superkilen (interkulturní městský park), Kodaň, Dánsko BIG Bjarke Ingels Group; Topotek1; Superflex


85

•

Koncertní hala a konferenční centrum Harpa - Reykjavik, Reykjavík, Island Batteríid Architects; Henning Larsen Architects; Studio Olafur Eliasson

•

Domov pro starší osoby, Alcácer do Sal, Portugalsko Aires Mateus Arquitectos

•

Metropol Parasol (kulturní a komerční prostor), Sevilla, Španělsko J. Mayer H.

Cena EU za současnou architekturu je pojmenována po Ludwigu Miesovi van der Rohem, který je považován za jednoho z průkopníků moderní architektury 20. století. Mezi jeho nejproslulejší díla patří Německý pavilon na výstavě v Barceloně v roce 1929, vila Tugendhat v Brně (Česká republika), Seagram Building v New Yorku a Neue Nationalgalerie v Berlíně. Cena Miese van der Roheho upozorňuje na významný přínos evropských architektů k rozvoji nových myšlenek a technologií v oblasti současného rozvoje měst. Tato cena, která byla zavedena v roce 1987, je spolufinancována programem EU s názvem „Kultura“ a nadací Fundació Mies van der Rohe a zahrnuje peněžitou odměnu ve výši 60 000 EUR, je nejprestižnější cenou v oblasti evropské architektury. Uděluje se každé dva roky jednomu dílu dokončenému během předchozích dvou let. Letošní předání ceny je již 13. v řadě. Díla na tuto cenu jsou nominována nezávislými odborníky z celé Evropy, dále členskými sdruženími Rady architektů Evropy, sdruženími architektů v jednotlivých státech a poradním výborem. Členy poroty, která vybírala finalisty pro rok 2013, jsou: Wiel Arets, předseda poroty / Wiel Arets Architects, Maastricht; Pedro Gadanho, kurátor současné architektury, Museum of Modern Art (MoMA), New York; Antón García-Abril, Ensamble Studio, Madrid; Louisa Hutton, Sauerbruch Hutton Architects, Berlín; Kent Martinussen, ředitel, The Danish Architecture Center (DAC), Kodaň; Frédéric Migaryou, ředitel, Architecture & Design, Centre Pompidou, Paříž; Ewa Porębska, šéfredaktorka, Architektura-murator, Varšava a Giovanna Carnevali, tajemnice poroty / ředitelka, Fundació Mies van der Rohe, Barcelona. Odvětví architektury přímo zaměstnává více než půl milionu lidí. Dalších více než 12 milionů osob je zaměstnáno v odvětví stavebnictví. Kulturní a tvůrčí odvětví jako celek přispívají k HDP EU až 4,5 %. Více: Cena Miese van der Roheho Objekty pěti finalistů Evropská komise – kultura Tvůrčí Evropa

Novinářskou cenu EU v oblasti zdraví získal český žurnalista Petr Třešňák z týdeníku Respekt obsadil první místo v novinářské soutěži EU v kategorii zdravotnictví za článek o zaměstnancích psychiatrické léčebny. Jména vítězů čtvrtého ročníku Novinářské ceny EU v oblasti zdraví byly vyhlášeny 30. ledna v Bruselu evropským komisařem pro zdraví a spotřebitelskou politiku, panem Tonio Borgem. Vítězné články, vybrané z 557 příspěvků, které do soutěže zaslali novináři z celé EU, se týkají zdravotní péče a zdravotnických služeb. „Zvláštní cena“ byla udělena článku na téma odvykání kouření. Prvním místem byl oceněn Petr Třešňák (Česká republika), který v časopise Respekt zveřejnil článek „Dobrodružství v pavilonu č. 14“ o zaměstnancích psychiatrické léčebny v Bohnicích, kteří se zabývají těmi nejtěžšími případy. V článku autor popisuje výjimečně oddanou práci jednoho ze zdravotníků o pacienty. Druhé místo získal Ailbhe Jordan (Irsko) za článek v periodiku Medical Independent „Is screening a waste of cash?“ - „Je screening plýtváním peněz?“, ve kterém kriticky přistupuje k diskusím o užitečnosti a nákladové efektivnosti screeningu rakoviny, zejména rakoviny prsu. Třetí místo získal článek Daniela Cipolloni (Itálie) v časopise Oggi Scienza „Tutte le bugie delle banche private del cordone“ - „Všechny lži bank pupečníkové krve“, ve kterém se, zabývá kontroverzním tématem uchovávání pupečních šňůr pro účely budoucího lékařského ošetření. Zvláštní cenou byla ohodnocena reportáž Tobiase Zicka (Německo) „Dicke Luft“ („Těžký vzduch“) pro časopis NEON. Autor se zabývá v reportáži dokládá, jak kouření postupně přestává být v očích německé veřejnosti „cool“. Současně reportáž pojednává i o kontrole tabáku z historického, politického, právního a filozofického úhlu pohledu.


86

Cílem Novinářské ceny EU v oblasti zdraví, jejíž čtvrtý ročník právě proběhl, je zvýšit povědomí o důležitých otázkách ve zdravotnictví, které mají dopad na životy lidí z celé EU. Jde o otázky, kterými se Evropská komise zabývá ve svých právních předpisech nebo prostřednictvím jiných iniciativ. Cílem ceny je také podpořit a ocenit vynikající evropskou novinářskou práci zabývající se zdravím a zdravotní péčí. Vítězné články se vybíraly ve dvou krocích. Národní poroty vybraly jednoho finalistu pro hlavní téma a v některých případech finalistu ze zvláštní kategorie odvykání kouření. Porota za celou EU byla složena z úředníků Evropské komise, odborníků ve zdravotnictví a novinářů. Vítězové čtvrtého ročníku Novinářské ceny EU v oblasti zdraví obdrželi finanční odměnu ve výši: •

6 000 EUR za první cenu,

•

2 500 EUR za druhou cenu,

•

1 500 EUR za třetí cenu,

•

3 000 EUR v kategorii odvykání kouření

Více: Novinářská cena EU v oblasti zdraví

Profesní průkaz Francouzská sociální demokratka Bernardette Vergnaud je autorkou modernizované směrnice o uznávání odborných kvalifikací. Cílem je lepší mobilita, jednodušší a rychlejší uznávání odborných kvalifikací a zvýšení důvěry i bezpečnosti pro odborníky, kteří chtějí pracovat v zahraničí, stejně jako pro jejich zaměstnavatele, zákazníky nebo pacienty. Modernizace má napomoci dosažení harmonizace vzdělávání, dovedností a profesních postupů v celé Evropské unii. To by umožnilo snadnější a rychlejší automatické uznávání odborných kvalifikací mezi členskými zeměmi. V současné době je automaticky uznáváno jen 7 z 800 profesí. Profesní průkaz současně zahrne také systém varování, pokud se u některého z pracovníků vyskytne problém, neboť v současnosti není k dispozici žádný systém, který by optimálně shromažďoval veškeré informace týkající se profesní mobility.

Poslanci i odborníci volají po účinné pomoci nejpotřebnějším 116 milionů obyvatel EU žije v současnosti na hranici chudoby. Nový unijní fond pro pomoc nejpotřebnějším, tak jak ho navrhuje Komise, chudobu neodstraní, ale poskytne chudým alespoň nejzákladnější zaopatření: jídlo, oblečení, a bezdomovcům i přístřeší. 23. ledna 2013 členové parlamentního Výboru pro zaměstnanost a sociální věci společně s pozvanými odborníky jednali o tom, jak plánovaný program, který má nahradit současný program potravin pro chudé, nastavit tak, aby byl co nejúčinnější. Cílem Fondu evropské pomoci nejchudším osobám je poskytnout lidem na hranici chudoby potraviny a oblečení, bojovat s dětskou chudobou a pomoci bezdomovcům. Nový fond má nahradit stávající program potravin pro chudé a v letech 2014-2020 by měl mít k dispozici 2,5 miliardy eur. Přesto hlavním nástrojem boje proti chudobě v EU zůstává Evropský sociální fond. Pozvaní odborníci, kteří se zúčastnili středečního slyšení ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, návrh zřízení nového fondu přivítali, ale zdůraznili, že by mělo být k dispozici více zdrojů. Členské země by, podle expertů, také měly dostat jasné pokyny, jak program účinně uplatňovat v praxi. Vítanou praxí by tak bylo například lepší využívání potravinových přebytků. Tyto potravinové dary by měly být osvobozeny od DPH, a tím by se zamezilo snazšímu vyhození potravin než jejich darování. Návrhem Komise a postojem Parlamentu k němu se bude nejprve zabývat Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, a poté o něm budou poslanci rozhodovat na plenárním zasedání.

Gymnazistka z Jilemnice mezi vítězi soutěže EU pro mladé překladatele Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

87

Vítězkou 6. ročníku soutěže Juvenes Translatores, kterou pro mladé překladatele v celé EU pořádá Evropská komise, se za Českou republiku stala sedmnáctiletá Daniela Ottová z Gymnázia a SOŠ v Jilemnici. Její překlad z angličtiny do češtiny byl vyhodnocen jako nejlepší v konkurenci dalších 97 studentů z 22 středních škol po celé republice. Daniela Ottová je jednou z více než více než 3 000 studentů ze 750 škol EU, kteří se soutěže zúčastnili. Vítězové, z každé členské země EU jeden, obdrží pozvání na slavnostní udílení cen, které se bude konat dne 11. dubna v Bruselu, kde převezmou ceny z rukou Androully Vassiliou, komisařky pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež. Současně budou mít možnost vidět překladatele Komise při práci. Úkolem účastníků soutěže bylo přeložit jednostránkový text. Mohli si vybrat jakoukoli z 506 možných jazykových kombinací 23 úředních jazyků EU. Všech 23 úředních jazyků bylo samozřejmě v pozici zdrojových jazyků. Vítězové také prokázali poměrně široký jazykový záběr – jedenáct z nich překládalo z angličtiny, pět z francouzštiny, pět ze španělštiny, čtyři z němčiny a po jednom z estonštiny a irštiny. Texty hodnotili překladatelé Komise. Soutěž si od svého prvního ročníku v roce 2007 získává stále větší oblibu. Do ročníku 2012–2013 se přihlásilo téměř 1 750 škol. Jejich počet však byl z logistických důvodů snížen na základě náhodného výběru provedeného počítačem na 750. Soutěž si vytvořila svoji vlastní síť, která studentům, učitelům a profesionálům umožňuje komunikaci prostřednictvím Facebooku, Twitteru a blogu. Soutěž Juvenes Translatores (latinsky „Mladí překladatelé“) pořádá každoročně Generální ředitelství pro překlady Evropské komise. Cílem je podpořit výuku jazyků ve školách a dát mladým lidem šanci vyzkoušet si, jaké je to být překladatelem. Je určena studentům středních škol, kterým je v době konání 17 let. Soutěž probíhá ve stejnou dobu ve všech vybraných školách v celé Evropě.

Více: Přehled vítězů v jednotlivých členských státech Soutěž „Juvenes Translatores“ Blog soutěže určený pro učitele GŘ pro překlady

28. leden 2013 - Den ochrany údajů Před rokem, ještě před evropským Dnem ochrany údajů v roce 2012, Evropská komise navrhla důkladně reformovat pravidla EU pro ochranu údajů tak, aby odpovídala potřebám 21. století. Důvody jsou zřejmé: digitální ekonomika potřebuje ke svému rozkvětu důvěru. Mnozí lidé neradi poskytují své osobní údaje na internetu. Je proto méně pravděpodobné, že budou využívat internetové služby a jiné technologie. Pevná, spolehlivá a důsledně uplatňovaná pravidla zajistí bezpečnější a levnější zpracování údajů a posílí důvěru uživatelů. Důvěra je zas hybnou silou růstu. Některé odhady ukazují, že HDP EU by mohl do roku 2020 vzrůst o další 4 %, pokud EU přijme nezbytná opatření k vytvoření moderního jednotného digitálního trhu. Evropští ministři spravedlnosti 26. října 2012 a 18. ledna 2013 jednali o podrobnostech návrhů reformy, včetně témat, jako jsou „právo být zapomenut“, pokuty pro organizace, které s osobními údaji zacházejí nesprávně, a náklady a přínosy nových pravidel pro podniky. Evropská komise 8. ledna 2013 uvítala podporu pevných pravidel EU pro ochranu údajů, kterou návrhům reformy vyjádřil Evropský parlament. Jak Evropský parlament, tak ministři zasedající v Radě EU budou v nadcházejících měsících pod irským předsednictvím EU pokračovat v jednáních. Evropská komise 25. ledna 2012 navrhla komplexní reformu pravidel EU pro ochranu údajů z roku 1995, jejímž cílem je posílit právo na soukromí na internetu a stimulovat digitální ekonomiku Evropy. Návrhy Komise aktualizují a modernizují zásady stanovené ve směrnici o ochraně údajů z roku 1995, aby tyto zásady odpovídaly digitálnímu věku. Jedná se o návrh nařízení, které stanoví obecný rámec EU pro ochranu údajů, a návrh směrnice o ochraně osobních údajů zpracovávaných za účelem prevence, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů a souvisejících soudních činností. Hlasování v Evropském parlamentu se očekává přibližně na konci dubna. Irské předsednictví EU si ochranu údajů stanovilo za svou prioritu a usilovně pracuje na dosažení politické shody na reformě ochrany údajů do konce svého předsednictví, tj. 30.června 2013. Více: Reforma ochrany údajů


88

Evropská komise – ochrana údajů Zpráva Evropského parlamentu o nařízení o ochraně údajů Zpráva Evropského parlamentu o směrnici o ochraně údajů Internetové stránky místopředsedkyně Komise a evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové Rubrika aktualit na stránkách Generálního ředitelství pro spravedlnost Místopředsedkyně Komise na Twitteru

Ocenění pro špičkovou vědu získávají projekty „Graphene“ a „Human Brain Project“ Evropská Komise 28.ledna oznámila vítěze soutěže své stěžejní iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET), která je dotována několika miliardami eur. Vítězné projekty „Graphene“ a „Human Brain Project“ získají každý po jedné miliardě eur, aby mohly po dobu 10 let zajišťovat špičkové vědecké výsledky na pomezí vědy a technologie. Na každém z těchto projektů se podílejí vědci z minimálně 15 členských států EU a téměř 200 výzkumných institucí. Projekt „Graphene“ bude zkoumat a využívat specifické vlastnosti revolučního materiálu na bázi uhlíku, tzv. grafenu. Ten se vyznačuje mimořádnou kombinací fyzikálních a chemických vlastností: představuje nejtenčí materiál na světě, má lepší elektrickou vodivost než měď, je 100–300krát pevnější než ocel a má jedinečné optické vlastnosti. Grafen objevili evropští vědci v roce 2004 a předpokládá se, že se podobně jako plast ve 20. století stane zázračným materiálem 21. století a že v produktech IKT nahradí křemík. Očekává se, že grafen bude v budoucnosti v stejně důležitým materiálem jako ocel či plast. Jeho zkoumání je příkladem translačního nanotechnologického výzkumu, kdy se objevy učiněné ve vědeckých laboratořích rychle převádějí do praxe a komerčních produktů. Grafen a odvozené materiály mají z krátkodobého i dlouhodobého hlediska velký potenciál ovlivnit odvětví informačních a komunikační technologií: komponenty z grafenu lze integrovat do elektronických zařízení na křemíkové bázi, a postupně tak nahradit křemík, nebo mohou být využity zcela novými způsoby. Kromě informačních a komunikační technologií bude mít výzkum grafenu významný přínos pro energetiku, dopravu a také zdravotnictví. V rámci projektu „Human Brain Project“ vznikne největší světové experimentální zařízení pro vývoj dosud nejpodrobnějšího modelu lidského mozku, pomocí kterého bude možné zkoumat fungování lidského mozku a následně i vyvíjet individuální léčbu neurologických a jiných souvisejících onemocnění. Tento výzkumný projekt položí vědecké a technologické základy pro další pokrok v medicíně. Díky tomuto projektu bude v oblasti neurovědy a neuroinformatiky možné sbírat a integrovat experimentální data, odhalit mezery v dosavadních znalostech a doplnit je. Co se týče medicíny, výsledky projektu usnadní určování diagnózy, jakož i simulaci chorob a účinků léků. Z hlediska výpočetní techniky ovlivní nové technologie, které využívají interaktivní superpočítače a řeší potřebu simulace mozku, řadu odvětví. Zařízení a systémy napodobující mozek překonají omezení současných technologií z hlediska energetické účinnosti, spolehlivosti a programovatelnosti, čímž otevřou cestu pro systémy s umělou inteligencí inspirované lidským mozkem. V čele projektu Graphene stojí prof. Jari Kinaret ze švédské technické univerzity Chalmers tekniska högskola. Účastní se jej přes 100 výzkumných týmů, složených ze 136 vedoucích vědeckých pracovníků, mezi nimiž jsou čtyři nositelé Nobelovy ceny. Na projektu Human Brain Project pracují vědci z 87 institucí a vede jej prof. Henry Markram ze švýcarské polytechnické univerzity École Polytechnique Fédérale de Lausanne. Evropská komise bude tyto dva projekty financovat ze svých programů na financování výzkumu a inovací po dobu 10 let jakožto stěžejní iniciativy v rámci FET. Financování po celou dobu trvání projektu bude zajištěno z rámcových výzkumných programů EU, zejména pak z programu Horizont 2020 (2014 – 2020), o kterém v současné době jednají Evropský parlament a Rada.

Více: Digitální agenda Iniciativa budoucích a vznikajících technologií / FET


89

Komise hledá odborné poradce pro program Horizont 2020 Evropská komise 24.ledna 2013 zveřejnila výzvu k účasti na vytváření agendy nového programu Evropské unie na financování výzkumu a inovací „Horizont 2020“, která je určena odborníkům z nejrůznějších oblastí. Úkolem poradních skupin bude včas poskytovat kvalifikované poradenství při přípravě výzev k předkládání návrhů projektů v rámci programu Horizont 2020. Skupiny se budou zabývat tématy, která jsou pro občany EU důležitá, jako změna klimatu, zlepšení cenové dostupnosti obnovitelné energie, zajištění bezpečnosti potravin, řešení problémů spojených se stárnutím aj. Rovněž mají podporovat vzájemný dialog mezi všemi úrovněmi státní správy, občanskou společností a podniky ve všech státech EU. Mají mít vliv na směr, jakým se bude ubírat financování výzkumu a inovací v EU od současnosti až do roku 2020. Odborné poradní skupiny začnou pracovat letos na jaře tak, aby jejich rady bylo možné zohlednit u prvních výzev v rámci programu Horizont 2020. Program Horizont 2020 slučuje veškeré stávající formy podpory výzkumu a inovací, včetně činností souvisejících s inovacemi z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a také činností Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), do jednotného programu financování. Program Horizont 2020 bude probíhat v letech 2014 až 2020 a Komise pro něj navrhuje rozpočet 80 miliard eur. Jednotlivci a zástupci, kteří chtějí, aby byla jejich přihláška posouzena při sestavování prvních poradních skupin, se musí registrovat do 6. března 2013 17:00 bruselského času. Výzva k vyjádření zájmu zůstane otevřená po celou dobu trvání programu Horizont 2020, aby bylo možné zajistit obnovení skupin po skončení mandátu jejich členů. Podrobné informace o kritériích, kterými se výběr bude řídit, včetně požadovaných odborných profilů, jsou uvedeny ve výzvě.

Více: Znění výzvy a pokyny k registraci Horizont 2020

302 špičkových vědců získá od EU 680 milionů eur

Evropská rada pro výzkum (ERV) udělila 22. ledna 2013, v rámci poslední soutěže o prestižní granty výzkumným pracovníkům Advanced Grants, 302 předním výzkumným pracovníkům z 24 různých zemích z celé Evropy 680 milionů EUR. Mezi zmíněnými 302 vědci, kteří uspěli, je i jeden z České republiky - Eduard Feireisl z Matematického ústavu Akademie věd ČR se zabývá matematickou termodynamikou tekutin. Díky příspěvkům ve výši až 2,5 milionu EUR na jeden projekt budou vědci spolu se svými týmy moci dále rozvíjet své průlomové nápady. Vybrané projekty zahrnují široké spektrum témat. Jeden z vědců bude spolu se svým týmem ve Francii rozvíjet nové modely vysvětlující některé fyzikální jevy, jako například supravodivost. Jiný tým v Lotyšsku spojí dohromady výpočetní technologie, fyziku a matematiku, aby mohl posoudit výhody a nedostatky kvantových přístrojů. Další grant bude poskytnut výzkumnému pracovníkovi v Itálii, který se bude zabývat otázkou, jak si hospodářské subjekty vytvářejí a mění své názory na své okolí a na sebe navzájem, a za tímto účelem přidá do stávajících modelů emoční a psychologický rozměr. V soutěži o granty pokročilým výzkumným pracovníkům ERV obdržela na 2 300 žádostí, což oproti minulému roku představuje nárůst o 4,5 %. Mírně navýšeny byly i vyčleněné rozpočtové prostředky (680 milionů EUR). Počet výzkumných pracovníků, kterým byly tyto prostředky přiděleny, vzrostl z 294 na 302. Poměr úspěšných žádostí přesto zůstal stejný, tj. 13 %. Nejpočetněji jsou zastoupeni vědci ze Spojeného království, Německa, Francie, Nizozemska a Itálie. Své výzkumné projekty budou realizovat ve více než 160 institucích ve 24 různých zemích Evropy. Mezi vybranými vědci jsou i tři Američané, kteří se stěhují z USA, aby se svému výzkumu, financovanému ERV, mohli věnovat v jedné z hostitelských institucí v Evropě. 21 vybraných výzkumných pracovníků, kteří již byli usazeni v Evropě, má neevropskou státní příslušnost. Více než 15 % vybraných výzkumných pracovníků jsou ženy, což je více než minulý rok, kdy jich bylo 12 %. Průměrný věk výzkumných pracovníků, kteří finanční prostředky získají, je 51 let. V rámci této výzvy bylo 45 % návrhů vybráno v oblasti „fyziky a inženýrství“, 37 % v oblasti „věd o živé přírodě“ a 18 % v oblasti „sociálních a humanitních věd“. Příjemci grantů byli vybráni na základě oponentského řízení uskutečněného uznávanými odborníky z celého světa, kteří zasedli v 25 porotách. Evropskou radu pro výzkum zřídila EU v roce 2007 jako první celoevropskou organizaci pro financování hraničního výzkumu. Rozpočet ERV, která je nejnovější, průkopnickou složkou sedmého rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (zvláštní program „Myšlenky“), činí na období 2007–2013 celkem 7,5 miliardy EUR. V novém


90

rámcovém programu Horizont 2020 (na období 2014–2020) Evropská komise navrhla rozpočet ERV výrazně navýšit – na více než 13 miliard EUR. Více informací: Evropská rada pro výzkum (ERV) Horizont 2020

Videosoutěž „ Znáš svá práva“

16. ledna 2013 proběhlo v sídle Zastoupení Evropské komise v České republice slavnostní vyhlášení vítězů soutěže o nejlepší video na téma „Znáš svá práva“. Inspiraci účastníci soutěže hledali na webu Your Europe. Porota ve složení Michal Horáček (textař a spisovatel), Andrea Matušáková (Komunikační sekce Zastoupení EK v ČR) a Petr Leyer (Právní poradna Transparency International) rozhodla následujícím způsobem: • 1. místo: Tomáš Čapek – „Cestování a studium v Evropě nebylo nikdy snazší“ ( video ) • 2. místo: Vojtěch Gryc – „ EU a práva občanů v kostce“ ( video ) • 3. místo: Lenka Křepelková – „ Euroman č. 2“ ( video ) Více informací: Your Europe Znáš svá práva

Priority irského předsednictví

1. ledna t.r. Irsko převzalo rotující předsednictví Rady Evropské unie. V průběhu svého předsednictví se chce zaměřit na stabilitu, zaměstnanost a růst. Místopředseda vlády Eamon Gilmore a náměstkyně pro evropské záležitosti Lucinda Creightonová při prezentaci priorit předsednictví sdělili zástupcům médií, že „irské předsednictví Rady EU se zaměří na zajištění stability a toho, aby vedla k zaměstnanosti a růstu.“ Rok 2013 bude počátkem „nové fáze úsilí Evropské unie o obnovu“. Priority byly vybrány na základě stávajícího programu v oblasti právních předpisů a iniciativ EU. Zahrnují mimo jiné: • trvalou stabilitu, počínaje obnovou správy ekonomických záležitostí v Evropě; • zaměření pozornosti na nezaměstnanost mladých lidí; • právní předpisy na podporu digitální ekonomiky a opatření zaměřená na malé a střední podniky; • zaměření pozornosti na potenciál přírodních zdrojů na zemi i na moři; • podpora obchodních dohod a provádění agendy rozšíření. V tomto roce si Irsko připomíná čtyřicáté výročí přistoupení k EU a současně se letos posedmé ujímá rotujícího předsednictví. Při výkonu předsednické funkce Irsko chce být otevřeným zprostředkovatelem v partnerství členských států a orgánů EU. Více informací: Irské předsednictví Program a priority irského předsednictví

Záruka pro mladé nabízí mladým Evropanům novou šanci na trhu práce

Nezaměstnanost mladých lidí v EU dosáhla dramatické úrovně. Míra nezaměstnanosti mladých je ve většině členských zemí dvojnásobná oproti míře nezaměstnanosti lidí nad 25 let, a v posledních 4 letech se dramaticky zvyšuje. V roce


91

2011 ve 13 členských státech EU činila více než 25 %, v Řecku a Španělsku dokonce přes 55 %. Celkem bylo v EU nezaměstnaných 21 % mladých Evropanů, což je zhruba 5,5 milionů lidí do 25 let. Tento počet se zvyšuje o mladé lidi, kteří se nevzdělávali neprocházeli rekvalifikací. V roce 2011 šlo celkem o 7,5 milionu mladých Evropanů ve věku od 15 do 24 let, jejichž podpora stála unijní ekonomiku 150 miliard eur. Zlepšení situace by měla přinést tzv. Záruka pro mladé, kterou navrhla Evropská komise. Všichni mladí, kteří jsou bez práce a nepokračují ve vzdělávání déle než 4 měsíce, by měli mít přístup k zaměstnání, stážím, vzdělávání nebo přípravě na povolání. Komise nyní musí připravit praktické pokyny pro realizaci Záruky pro mladé, tzn. jak ji začlenit do politik zaměstnanosti členských zemí a jak ji financovat. Pro uvedení systému do praxe je potřeba spolupráce členských zemí se zúčastněnými stranami a zajištění rychlé reakce úřadů práce. Členské země by měly k financování opatření využívat Evropského sociálního fondu a ostatních strukturálních fondů. Celkové náklady na zavedení Záruk pro mladé se v eurozóně odhadují na 21 miliard eur. Více informací: Návrh Komise balíčku opatření zaměřených na zaměstnanost mladých

Soutěž o Cenu Karla Velikého pro mládež

Pokud je vám mezi 16 a 30 lety a organizujete projekt s evropským rozměrem, pak se přihlaste do 28. ledna do soutěže o Cenu Karla velikého. Loni český projekt získal 2. místo. Cena Karla Velikého pro mladé oceňuje projekty podporující společný smysl pro vytváření evropské identity a integraci mezi mladými lidmi. Tři vítězné projekty obdrží finanční odměnu ve výši 5000, 3000 a 2000 eur, zúčastní se slavnostního předávání cen v německých Cáchách a navštíví Evropský parlament. Výběr vítězů národních kol se uskuteční 19. března 2013. Výběr celkových vítězů proběhne 25. dubna a slavnostní předání cen v Cáchách bude 7. května 2013. V roce 2012 zvítězil řecký mediální projekt Europe on the Ground, druhou cenu získal český výměnný program pro studenty Erasmu "Evropa dělá školu" a třetím místem byl oceněn projekt Cycle Me Home, dokumentární road movie z Maďarska. Více informací: Soutěž o Cenu Karla Velikého

Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě

Od 11. ledna 2013 začíná fungovat nové Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3). Jeho úkolem je chránit občany a podniky v EU před trestnou činností páchanou prostřednictvím internetu. Sídlo bude v Evropském policejním úřadu (Europol) v nizozemském Haagu. Otevření Evropského centra pro boj proti kriminalitě se zúčastní komisařka pro vnitřní věci EU Cecilia Malmströmová. Ředitelem EC3 se stává Troels Oerting. Komise oznámila, že hodlá zřídit Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), ve sdělení Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie z 22. listopadu 2010. Šlo o doplnění takových legislativních návrhů, jako je směrnice o útocích proti informačním systémům, směrnice o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí na internetu a dětské pornografii z roku 2011. Při vyšetřování internetových podvodů, zneužívání dětí pomocí internetu a jiných druhů kyberkriminality se v jednotlivých případech často jedná o stovky poškozených a podezřelí se mohou nacházet kdekoli na světě. Policejní jednotky jednotlivých států nemohou operace takového rozsahu úspěšně uzavřít bez širší spolupráce. EC3 se zaměří na nezákonnou činnost páchanou skupinami organizovaného zločinu prostřednictvím internetu, zejména na útoky na elektronické bankovnictví a jiné finanční aktivity prováděné na internetu, sexuální zneužívání dětí prostřednictvím internetu a na zločiny, jež zasahují kritické infrastruktury a informační systémy v EU. Centrum se bude podílet i na výzkumu a vývoji a zajistí budování kapacit u policie, soudů a státních zastupitelství. Současně se bude zabývat i hodnocením rizik, včetně analýz trendů, prognóz a včasných varování. Na celém světě se každý den stane obětí nějakého druhu kyberkriminality přibližně jeden milion lidí. Odhaduje se, že oběti této trestné činnosti přijdou jejím následkem na celém světě každoročně až o 290 miliard EUR. Podle nedávného průzkumu Eurobarometru Evropanům bezpečnost internetu není lhostejná. Celkem 89 % uživatelů internetu nezveřejňuje jeho prostřednictvím své osobní údaje a 12 % se již s internetovým podvodem setkalo.


92

Více informací: Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie (PDF) Internetové stránky Cecilie Malmströmové Generální ředitelství pro vnitřní věci EC3 Europol

2013 – „Evropský rok občanů“ Rok 2013 je dvacátým od zavedení statutu unijního občanství na základě Maastrichtské smlouvy. V roce 2010 vydala Evropská komise pod vedením místopředsedkyně a komisařky odpovědné za spravedlnost, základní práva a občanství, Viviane Redingové, „Zprávu o občanství“. Zpráva obsahovala výčet stávajících překážek využití plného potenciálu občanství EU a současně obsahovala seznam 25 konkrétních opatření pro jejich odstranění a předurčila tématiku aktivit evropských institucí pro r. 2013. Mezi opatřeními byl i návrh na zlepšení informovanosti občanů o občanských právech a jejich významu. Komise již v roce 2012 vyhlásila dvě iniciativy v souvislosti s Evropským rokem občana 2013. Šlo o vyhlášení veřejné konzultace v období od května do září r. 2012 na téma unijního občanství. Konzultace se zúčastnilo kolem 12 tisíc občanů a organizací. Druhou iniciativou bylo zahájení dialogů o občanských právech mezi všemi úrovněmi občanské společnosti, vlád a podniků. Tyto dialogy budou probíhat během celého letošního roku. Účelem je vytvoření vize společné Evropské unie na období do r. 2020. Úspěchem evropské integrace a nejdůležitějším právem plynoucím z občanství EU, které je komplementární k národnímu občanství, je svoboda pohybu a pobytu na území členských států EU. Více: Justice, Fundamental Rights and Citizenship Zpráva o občanství 2010 Evropský rok občana 2013 / European Year of Citizens 2013 Context: the European Year of Citizens 2013 EU Citizenship Rights Portál Your Europe Portál pracovní mobility Solvit - efektivní řešení problémů v Evropě

Zdravější svátky díky výzkumnému projektu EU

Evropští výzkumní pracovníci pokročili při hledání alternativy oxidu siřičitého přidávaného do červeného vína či jiných potravin, např. sušeného ovoce. Oxid siřičitý (SO2), označovaný na obalech potravin jako E220, se používá jako konzervant některého sušeného ovoce a jako antimikrobiální látka a antioxidant při výrobě vína. Většina lidí snáší v potravinách malé množství SO2, u některých osob však může vyvolat alergické reakce nebo bolest hlavy. Hlavní výhodou SO2 je kombinace antioxidační činnosti se schopností zpomalovat „enzymatické hnědnutí“ potravin, například čerstvě nakrájených jablek. Kromě toho působí oxid siřičitý jako konzervační prostředek bránící mikrobiálnímu růstu. Oxid siřičitý a siřičitany však výrazně omezují vstřebávání vitamínu B1. Omezený příjem tohoto vitamínu může vést k vážným zdravotním problémům, například chronickým bolestem hlavy a dočasné ztrátě paměti. Obzvlášť ohroženi jsou astmatici. U těchto pacientů může již příjem méně než 10 mg siřičitanu vyvolal astmatický záchvat. V rámci projektu „so2say“, financovaného z prostředků EU, se pod vedením neziskového centra aplikovaného výzkumu v Německu (Technologie-Transfer-Zentrum (ttz) Bremerhaven) pravděpodobně podařilo objevit kombinaci dvou výtažků, kterou lze použít namísto oxidu siřičitého. Obě látky se přirozeně vyskytují ve víně. Podle účastníků tohoto projektu by mohlo dojít ke snížení přítomnosti SO2 např. ve víně o více než 95 %.


93

Vína obsahující nové přísady již byla ochutnávána ve Spojeném království, Španělsku a Německu. Podle degustátorů chutnala stejně dobře jako vína z referenčních lahví obsahujících síru. Další šarže byla plněna v květnu 2012 a bude otevřena devítičlenným konsorciem projektu v lednu 2013. Další testy budou následovat o čtyři měsíce později. Pokud budou úspěšné, bude tím prokázána technická proveditelnost používání nového extraktu a bude možné zahájit povolovací řízení. Tříletý projekt byl zahájen v červnu 2009 s celkovým rozpočtem ve výši 4,1 milionu EUR, z čehož 3,0 milionu EUR pochází ze sedmého rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP). Devíti členy konsorcia projektu jsou: ttz Bremerhaven, univerzita v Bonnu a Meyer Gemüsebearbeitung GmbH v Německu; univerzita ve Wageningenu a Frutarom Netherlands BV v Nizozemsku; Campden BRI, organizace pro výzkum potravin usazená ve Spojeném království; Biurko Gorri, producent vína, Tecnalia, společnost působící v oblasti aplikovaného výzkumu, a Ekolo Productos Ecológicos, producent biopotravin, ve Španělsku. Více informací: Projekt "so2say"

Iniciativa EU „děti míru“: projekty Nobelovy ceny za mír Z odměny, kterou Evropská unie získala v souvislosti s Nobelovou cenou, se budou financovat čtyři projekty v rámci iniciativy EU „děti míru“. Podrobnosti o těchto projektech 18.prosince představil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. O tom, že prostředky z Nobelovy ceny míru budou věnovány dětem zasaženým konflikty, jednomyslně rozhodli předsedové Evropské Komise José Manuel Barroso, Evropského parlamentu Martin Schulz a Evropské rady Herman van Rompuy. Dohromady budou na projekty vynaloženy 2 miliony EUR (včetně dodatečného financování ze strany EU). Prostředky budou určeny více než 23 000 dětem zasaženým konflikty na celém světě a umožní jim přístup k základnímu vzdělání a vstup do míst uzpůsobených pro děti. Jedná se o tyto skupiny dětí: •

přibližně 4 000 dětí syrských uprchlíků v táborech na hranici mezi Irákem a Sýrií,

•

více než 5 000 kolumbijských dětí (většina z nich jsou uprchlíky v Ekvádoru),

•

11 000 dětí vysídlených osob na východě Demokratické republiky Kongo a uprchlíků v Etiopii

•

a 3 000 pákistánských dětí v konfliktní zóně na severu země.

UNICEF bude realizovat projekt v Pákistánu, organizace Save the Children a Norwegian Refugee Council se budou věnovat dětem v Demokratické republice Kongo a v Etiopii, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky bude poskytovat pomoc v Kolumbii a Ekvádoru a organizace ACTED z Francie bude pomáhat syrským dětem v uprchlickém táboře Domiz v severním Iráku. Všechny tyto organizace patří mezi partnery Evropské komise s nejlepší reputací v oblasti humanitární pomoci. Projekty, které mají být podporovány prostřednictvím iniciativy „děti míru“, spadají do pole působnosti komisařky EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Kristaliny Georgievové, jež k tomu dnes uvedla: „Humanitární pomoc je v konfliktech často jediným způsobem, jak zajistit, aby děti mohly dál chodit do školy, což nejenom že zlepšuje jejich budoucí vyhlídky, ale může je také uchránit od zneužívání a vykořisťování. Tento důležitý cíl si rozhodně zaslouží příspěvek z Nobelovy ceny míru udělené EU. Na syrské a kolumbijské hranici či v Pákistánu, Etiopii a Kongu, tam všude přinesou naše zásahy zásadní změny pro děti, které by se jinak mohly stát ztracenou generací, a dají jim příležitost k prožití dětství a šanci na osobní vzestup a lepší budoucnost.“ Iniciativa EU „děti míru“ nebude jen jednorázovou akcí, neboť pro příští rok budou vyčleněny nové finanční prostředky na více projektů pro podporu dětí v ozbrojených konfliktech. Tento závazek je v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci, ve které se uvádí, že „v reakci na humanitární potřeby je nutné zohlednit případy, jež se vyznačují mimořádnou zranitelností. V této souvislosti bude EU věnovat zvláštní pozornost ženám, dětem, starším osobám, nemocným a zdravotně postiženým osobám“. Pracovní dokument útvarů Evropské komise nazvaný „Děti v mimořádných a krizových situacích“ (2008) se zabývá zejména problematikou dětí spojených s ozbrojenými silami a skupinami. EU rovněž přijala obecné zásady Evropské unie týkající se dětí postižených ozbrojenými konflikty, které nabízí společný základ pro opatření členských států EU a Evropské komise.


94

Další informace: Internetové stránky Komise týkající se pomoci EU dětem v ozbrojených konfliktech: Internetové stránky komisařky Kristaliny Georgievové: Humanitární pomoc a civilní ochrana Evropské komise:

Nový žebříček pěti set vysokých škol Nového mezinárodního hodnocení vysokých škol „U-Multirank“, které iniciovala Evropská komise, se zúčastní kolem pěti set vysokých škol z Evropy a celého světa. Nový žebříček má být přesnějším a uživatelsky přívětivějším průvodcem po nabídce vysokých škol. Na rozdíl od stávajících způsobů hodnocení se nový žebříček zaměří na širší škálu výsledkově orientovaných faktorů. Bude „multidimenzionální“: školy budou hodnoceny v pěti různých oblastech. Půjde o: °)pověst instituce v oblasti výzkumu, °) kvalitu výuky a učení, °)mezinárodní orientaci, °) úspěšnost přenosu znalostí (např. partnerství s podniky a začínajícími firmami) a °) o regionální zapojení. Vysoké školy se mohou ucházet o účast v novém žebříčku v první polovině roku 2013. První výsledky budou známy na počátku roku 2014. Fungování nástroje U-Multirank bude formálně zahájeno na konferenci v Dublinu ve dnech 30. a 31. ledna 2013, kterou Evropské unie pořádá v rámci irského předsednictví. U-Multirank bude vycházet z objektivních kritérií a údajů. Komise se bude snažit v první fázi k účasti získat co nejvíce vysokých škol. Další univerzity se budou moci do projektu zapojit později. U-Multirank rovněž umožní jednotlivcům vytvořit si podle vlastních kritérií osobní žebříček vysokých škol. Komise v zájmu nestrannosti, kvality a ověřování pověřila hodnocením vysokých škol nezávislé konsorcium. Iniciativu povede Středisko pro vysokoškolské vzdělávání (CHE) v Německu a Středisko pro studium politik ve vysokoškolském vzdělávání (CHEPS) v Nizozemsku ve spolupráci s dalšími partnery, jako jsou například středisko pro vědu a technologie univerzity v Leidenu, akademické vydavatelství Elsevier, Bertelsmannova nadace a softwarová firma Folge 3. Při shromažďování přesných údajů budou konsorciu pomáhat národní klasifikační a jiné zainteresované organizace. U-Multirank znamená završení iniciativy, která se zrodila na konferenci uspořádané během francouzského předsednictví Evropské unie v roce 2008. Na konferenci zazněl požadavek na vznik nového systému hodnocení vysokých škol, ve kterém by metodika zohledňovala různé aspekty, od nichž se odvíjí kvalita vysokých škol v mezinárodním kontextu. Evropská komise nechala následně vypracovat studii proveditelnosti, kterou v roce 2011 dokončilo konsorcium organizací vysokoškolského vzdělávání a výzkumu (CHERPA). Studie, na které spolupracovalo 150 institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě i po celém světě, potvrdila, že koncepce i realizace multidimenzionálního systému hodnocení vysokých škol jsou proveditelné. Pro U-Multirank budou v letech 2013 – 2014 vyčleněny dva miliony EUR z finančních prostředků EU v rámci programu celoživotního učení s možností dalších dvou let počátečního financování v letech 2015–2016. V budoucnu by hodnocení vysokých škol měla provádět nezávislá organizace. Více: U-Multirank Studie proveditelnosti U-Multirank od konsorcia organizací vysokoškolského vzdělávání a výzkumu (CHERPA) Středisko pro vysokoškolské vzdělávání / CHE Středisko pro studium politik ve vysokoškolském vzdělávání / CHEPS

Copernicus: nový název pro evropský program pozorování Země Copernicus je nový název programu Evropské komise pro pozorování Země, dříve známého jako GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). O změně názvu 11. prosince informoval místopředseda Komise Antonio Tajani při zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost. Program Copernicus má za úkol monitorovat stav


95

životního prostředí na pevnině, na moři i v atmosféře a zvyšovat bezpečnost občanů. Zároveň je Copernicus motorem hospodářského růstu a zaměstnanosti, s potenciálem vytvořit během období 2015-2030 až 85 000 nových pracovních míst, jak vyplývá z nedávné studie. Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání, uvedl: „Změnou názvu z GMES na Copernicus vzdáváme hold památce velkého evropského vědce a pozorovatele: Mikuláše Koperníka. Tak jako on v 16. století umožnil lepší porozumění našemu světu, dává nám dnes Evropský program monitorování Země důkladně porozumět naší měnící se planetě a současně umožňuje provádět konkrétní opatření ke zlepšení kvality života občanů. Copernicus nyní jako projekt dozrál a jeho služby brzy vstoupí do fáze provozu. Díky větší dostupnosti údajů se zvýší míru jeho využívání, čímž se přispěje k růstu, který dnes tak nesmírně potřebujeme“.

Více: Global Monitoring for Environment and Security / GMES

Partnerství škol zlepšuje dovednosti žáků, studentů a učitelů Z nové studie o dopadu partnerství škol v různých zemích, zveřejněné 11.prosince v Bruselu, vyplynulo, že žáci, a zejména studenti středních škol, díky tomuto programu výrazně zlepšili své dovednosti, znalosti IT a cizích jazyků. Z dovedností jde především o dovednosti kulturní a sociální. Největší přínos mělo partnerství pro žáky a studenty, kteří navštívili partnerské školy. Sedm z deseti škol uvedlo, že partnerství mělo silný až velmi silný vliv na kulturní povědomí a vyjadřování žáků a studentů a také na jejich sociální a občanské schopnosti. Významný vliv partnerství byl dále zaznamenán u počítačových dovedností (54 %) a komunikace v cizích jazycích (52 %). Partnerství byla financována v rámci výměnného programu Comenius, který je obdobou programu Erasmus určenou školám. Ze studie rovněž vyplynulo, že program přináší výhody učitelům a školám v rámci jejich místního společenství. Učitelé uvedli, že partnerství se zahraniční školou zlepšilo jejich znalost dalších vzdělávacích systémů a posílilo jejich sociální dovednosti i jazykové znalosti. Dvě ze tří škol uvedly, že partnerství zlepšilo také jejich image. 80 % respondentů zdůraznilo posílení jejich evropského rozměru. Spolupráce se školami v zahraničí rovněž pomohla rozvíjet užší vazby jak v rámci školy, tak s místními orgány. Partnerství v rámci programu Comenius má poměrně větší dopad na učitele a na školy a jejich prostředí v předškolních vzdělávacích zařízeních a základních školách, neboť na této úrovni se snáze mobilizuje a angažuje celá škola a nové myšlenky a činnosti se s menšími potížemi integrují do učebních osnov. Dopad na dovednosti žáků je však silnější na úrovni středních škol. Pro mnoho škol v odlehlých oblastech Evropské unie je partnerství financované z fondů EU jedinou příležitostí pro žáky, studenty a učitele, jak se zapojit do projektu v zahraničí. Studie byla provedena v 50 školách v 15 evropských zemích (Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Turecko a Spojené království) po dobu více než dvou let. Školy obdržely příspěvky z programu Comenius za účelem navázání partnerství probíhajících od podzimu 2009 do roku 2011. Od roku 2014 se podpora škol ze strany EU stane součástí programu Erasmus pro všechny, což je nově navrhovaný program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport. Cílem tohoto nového programu je zdvojnásobit počet žáků, studentů, učňů, učitelů, mladých pracovníků a dalších osob, které se účastní programu, aby v období 2014–2020 obdrželo grant na studium, školení nebo dobrovolnickou práci.

Více:


96

Úplné znění studie a shrnutí Metodika a případové studie Program Comenius Erasmus pro všechny

Podle nových pokynů Komise - whistleblowing je povinností všech zaměstnanců Komise 6.prosince přijala nové pokyny týkající se whistleblowingu. Pokyny mají zaměstnance podnítit k aktivnímu vystupování při plnění povinností a hlášení zjištěných informací, které ukazující na korupci, podvody a jiné závažné nesrovnalosti. EU má v tomto ohledu jedny z nejpřísnějších pravidel na světě. Tato pravidla byla přijata v roce 2004 a stala se součástí služebního řádu, který je právně závazný. Nové pokyny uvedená pravidla rozpracovávají a propojují s příslušnou judikaturou a praktickými zkušenostmi. Pokyny také mohou sloužit jako připomínka zaměstnancům EU, že pro ně je whistleblowing povinnost, přestože v mnoha právních systémech se whistleblowing nalézá v rovině práva, jehož lze využít. Uplatňování pravidel pro whistleblowing již vedlo k některým významným vyšetřováním, ktré provádí Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), celkově však počet zaměstnanců, kteří této cesty využili, zůstává nízký. Podle statistik úřadu OLAF dochází v průměru přibližně k pěti případům ročně. Jako součást své strategie boje proti podvodům se Komise rozhodla poskytnout lepší vodítko pro zaměstnance a srozumitelným způsobem jim vysvětlit, kdy a jak využít whistleblowing. Při vypracování těchto pokynů se Komise inspirovala osvědčenými postupy po celém světě a tuto otázku projednávala také se dvěma vůdčími organizacemi v této sféře: Transparency International a Public Concern at Work. Nové pokyny zahrnují mimo jiné tyto klíčové aspekty: •

podávání zpráv o závažných nesrovnalostech je povinnost. Komise a Evropský úřad pro boj proti podvodům je tak budou moci lépe odhalovat a vyšetřovat. Tato povinnost je vyvážena kvalitní ochranou oznamovatelů jednajících v dobré víře;

•

zaměstnanci si mohou vybrat z několika způsobů ohlašování a mají možnost zcela obejít své nadřízené. Jako poslední možnost a za určitých podmínek se mohou zaměstnanci se svými záležitostmi obrátit i na jiný orgán EU;

•

odvetná opatření proti ohlašujícím osobám jsou nepřípustná. Oznamovatelé musí být chráněni a jejich totožnost musí zůstat důvěrná, pokud si to přejí. Zvláštní pozornost se v tomto ohledu věnuje postupům oceňování a povyšování zaměstnanců, aby bylo zaručeno, že dotyčné osoby nebudou v důsledku svých oznámení vystaveny žádným nepříznivým následkům;

•

Komise oznamovatele, kteří chtějí změnit místo, protože mají důvodné obavy z nepřátelské reakce v rámci jejich bezprostředního pracovního prostředí, podpoří;

•

S cílem pomoci zaměstnancům, kteří si nejsou jisti, zda určité skutečnosti by měly být hlášeny, Komise nabízí důvěrné a nestranné poradenství a podporu těmto (potenciálním) oznamovatelům. Oznamovatelé jsou oprávněni získat zpětnou vazbu o opatřeních, která byla přijata v důsledku jejich ohlášení;

•

zlomyslný whistleblowing, jehož cílem je poškodit integritu nebo pověst jiné osoby, je zakázaný a vztahují se na něj následná disciplinární opatření;

•

pokyny zdůrazňují, že musí být zachována práva na obhajobu nařčených osob.

Pokyny budou sděleny všem zaměstnancům a po tomto sdělení bude následovat série často kladených dotazů, aby zaměstnanci získali přehled o příkladech a další podrobnosti.


97

Komise navrhuje pravidla pro zajištění přístupu všem na internetové stránky úřadů Pro více než 100 milionů občanů EU by se díky novým pravidlům, která u příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením ( 3. prosince) navrhla Evropská komise, zjednodušilo využívání veřejných služeb prostřednictvím internetu. Jde například o hledání zaměstnání, registraci auta, podávání daňového přiznání a žádosti o vydání pasu či řidičského průkazu. Komisí navrhovaná směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru by od konce roku 2015 zavedla povinné funkce u 12 typů internetových stránek, které by měly být v celé EU jednotné. Povinnost zajistit přístupnost se má vztahovat na výše již zmíněné základní veřejné služby – sociální zabezpečení a zdravotnické služby, hledání zaměstnání, přihlášky na univerzitu a vydávání osobních dokladů a osvědčení. Navrhovaná nová pravidla by také objasnila, co přístupnost internetových stránek znamená (technické specifikace, metodika posuzování, podávání zpráv, praktické vyzkoušení), a úřady by byly vybízeny, aby tato pravidla uplatňovaly u všech služeb, nejen u těch, které jsou na povinném seznamu. Návrh by přinesl užitek zejména 80 milionům Evropanů se zdravotním postižením a 87 milionům Evropanů nad 65 let. Například lidé se zrakovým postižením by pomocí čtečky monitoru uslyšeli popis obrázků, sluchově postižení by u audio souborů mohli vidět titulky a všechny části internetových stránek by bylo možno prohlížet jak pomocí klávesnice, tak myši. Po uvedení do praxe by dnešní návrh otevřel evropský trh přístupnosti internetových stránek, jehož potenciál, který je nyní využíván jen z 10 %. Jednotný soubor pravidel přístupnosti by rovněž umožňoval tvůrcům internetových stránek možnost nabídky svých produktů a služeb po celé EU bez dodatečných nákladů a komplikací spojených s přizpůsobováním se různým požadavkům. Navrhovaná směrnice je nyní předkládána ke schválení Radě ministrů a Evropskému parlamentu. Členské státy by měly zavést vnitrostátní pravidla a předpisy do 30. června 2014. 21 členských států již vnitrostátní právní předpisy nebo opatření k zajištění přístupnosti internetových stránek přijalo, avšak pokrok je pomalý. Více: Další informace o přístupnosti internetových stránek veřejného sektoru Evropská komise – Osoby se zdravotním postižením Průzkum Eurobarometr – Stanoviska k přístupnosti v EU Internetové stránky iniciativy Digitální agenda

Cenu Access City Award za rok 2013 pro bezbariérová města získává Berlín

Místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová 3. prosince předala městu Berlín cenu Access City Award za rok 2013. Berlín ocenění získal za svůj komplexní a strategický přístup k otázce zpřístupnění města všem občanům. Cena je zaštiťována Komisí spolu s Evropským fórem zdravotně postižených a byla udělena při příležitosti výroční konference „Evropský den osob se zdravotním postižením“ konané v Bruselu. Cílem ceny je podpořit města při vzájemné výměně zkušeností a zlepšování přístupnosti městského prostředí v zájmu všech občanů. Dalšími finalisty byla tato města: Nantes (Francie) bylo vybráno za svůj celistvý přístup k návrhu městské infrastruktury, která je přístupná všem, a také za řadu aktivit, jejichž cílem je zvýšit povědomí o důležitosti bezbariérovosti v každodenním životě. Dále výrazně investovalo do školení designérů a architektů a vede dialog s občany, díky kterému se město a zdravotně postižení mohou setkávat a vytvářet společné projekty. Stockholm (Švédsko) byl oceněn za dlouhodobý přístup podporující začlenění zdravotně postižených v duchu zásady „design pro všechny“. Město si stanovilo vizi, podle které se ze Stockholmu, jehož rozlohu tvoří ze 30 % voda, má do roku 2030 stát světové město přístupné pro všechny. Mezi dobré příklady patří bezbariérové přechody pro chodce, veřejné toalety a hřiště, ke kterým mají rodiče i děti se zdravotním postižením snadný přístup. V tomto roce porota kromě vítěze a finalistů udělila zvláštní vyznamenání následujícím městům: Pamploně (Španělsko), Gdyni (Polsko), Bilbao (Španělsko), Tallaghtu (Irsko).


98

Více: Cena Access City Award Evropská komise: Osoby se zdravotním postižením Průzkum Eurobarometr – postoje k přístupnosti v EU

Ocelářský průmysl v EU - co s ním dál?

Evropské ocelářské firmy na tom nejsou zrovna růžově. Poptávka po oceli klesá, náklady na suroviny a energie rostou a konkurence ze třetích zemí se zvyšuje. Jak daleko by měla EU zajít ve snahách pomoci odvětví, které stálo v počátcích evropské integrace před šedesáti lety? Ocel je jedním z celosvětově nejobchodovanějších průmyslových materiálů. Ročně se jí ve světě vyprodukuje zhruba 1,5 miliardy tun. Využití najde v široké škále odvětví, od výroby automobilů, přes stavebnictví až po výstavbu železničních tratí. Ocelářský sektor v EU vytváří 1,4 % unijního HDP, ve více než 50 ocelárnách ve 23 členských zemích je zaměstnáno přes 360 tisíc lidí. EU produkuje ročně až 200 milionů tun oceli a roční obrat ocelářského průmyslu v EU je kolem 200 miliard eur. 13. prosince poslanci na plenárním zasedání hlasovaly o usnesení, které obsahuje návrhy, jak v EU zachovat silný a moderní ocelářský průmysl. Evropský akční plán pro ocelářský průmysl by Komise měla přijmout nejpozději v červnu 2013.

Portál „Přehled dovedností EU“ Evropská komise oficiálně spustila portál Přehled dovedností EU. Jde o webové stránky, které obsahují kvantitativní a kvalitativní informace o poptávce a nabídce dovedností na pracovním trhu v krátkodobém i střednědobém horizontu a o nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Portál vychází z údajů a předpovědí sestavovaných na úrovni EU a jednotlivých členských států. Jeho cílem je upozorňovat na profese, u kterých poptávka po pracovnících nejrychleji roste, stejně jako na „úzkoprofilové“ profese, u nichž nabídka pracovní síly zdaleka neuspokojuje poptávku. I když míra nezaměstnanosti dosahuje vysokých čísel, jsou v celé EU v současnosti zhruba 2 miliony neobsazených pracovních míst. Portál obsahuje podrobné informace členěné podle jednotlivých oborů, profesí a zemí. Z informací, které portál obsahuje, vyplývá, že nejvíce pracovníků je dnes v EU poptáváno ve financích a obchodu. Další profese, po kterých je největší poptávka, jsou biologové, farmakologové, lékaři a specialisté v příbuzných oborech, zdravotní sestry, odborníci na informační a komunikační technologie a techničtí odborníci. Dále z údajů na portále vyplývá, že největší nesoulad mezi nabídkou a poptávkou dovedností na trhu práce lze pozorovat v Litvě, Bulharsku, Belgii, Maďarsku a Irsku, zatímco v Portugalsku, Dánsku a Nizozemsku je situace mnohem lepší. Tato první verze portálu Přehled dovedností EU je určena hlavně pro tvůrce politik, výzkumné pracovníky, zprostředkovatelské služby a odborníky v konkrétních oblastech. Umožňuje důkladnou analýzu a rozvoj politiky založené na důkazech v oblastech plánování odborné přípravy a vzdělávání, i k vypracovávání cílených opatření k řešení nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce. Portál bude pravidelně aktualizován nejnovějšími údaji a rovněž bude dále rozvíjen, aby uspokojoval potřeby uchazečů o práci, pracovníků i studentů, aby se mohli informovaněji rozhodovat při volbě, kudy se bude jejich profesní život ubírat. Portál Přehled dovedností EU je podporován sítí národních monitorovacích center pro potřebné dovednosti a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound).

Více: Přehled dovedností EU Zpráva o nabídce volných pracovních míst a přijímání pracovníků v Evropě Vzdělávání a odborná příprava


99

Komise navrhuje balíček opatření k zaměstnanosti mladých lidí Evropská komise 5. prosince navrhla opatření, která mají pomoci členským státům snížit nepřijatelnou míru nezaměstnanosti mladých lidí a jejich sociálního vyloučení. Řešením je nabídka pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy. V souladu s požadavky Evropské rady a Evropského parlamentu balíček Komise k zaměstnanosti mládeže obsahuje i navrhované doporučení členským státům ohledně zavedení záruk pro mladé lidi. Tyto záruky mají zajistit, aby mladí lidé do 25 let dostali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců poté, co odešli ze systému formálního vzdělávání nebo se stali nezaměstnanými. V navrhovaném doporučení se členské státy vyzývají, aby vytvořily silná partnerství se zúčastněnými stranami, zajistily rychlou intervenci služeb zaměstnanosti a dalších partnerů působících na podporu mladých lidí a aby přijaly podpůrná opatření umožňující integraci mladých na trhu práce. K tomuto účelu mají plně využívat Evropského sociálního fondu a ostatních strukturálních fondů a posoudit, rychle zavést a neustále zdokonalovat systém záruk pro mladé lidi. Komise má v budoucnu členské státy podporovat několika způsoby: má poskytovat finanční prostředky EU, povzbuzovat k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, zvyšovat informovanost a v rámci evropského semestru sledovat zavádění záruk pro mladé lidi v praxi. Přibližně 5,5 milionu mladých lidí na trhu práce (více než jeden z pěti) nemůže najít práci a 7,5 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let spadá do skupiny „NEET“ (z angl. not in employment, education or training – osoby, které nepracují ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy). Hospodářské náklady na mladé lidi, kteří nejsou zapojeni do trhu práce, dosahují dle odhadu agentury Eurofound 1,2 % HDP EU, nebo-li více než 150 miliard EUR ročně. Některé země, např. Bulharsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko a Polsko, vydávají 2 % svého HDP i více. Tím, že by se tyto hospodářské náklady ušetřily, vyvážily by fiskální náklady na navrhované záruky pro mladé lidi. Míra nezaměstnanosti mladých dosáhla ve 13 členských státech více než 25 %, přičemž v Řecku a Španělsku dokonce více než 55 % a v Itálii, Portugalsku, Irsku, Bulharsku, na Kypru, v Lotyšsku, Maďarsku a na Slovensku přibližně 30 % nebo více. Více než 30 % nezaměstnaných lidí do 25 let je bez zaměstnání déle než 12 měsíců – zde došlo k nárůstu z 0,9 milionu v roce 2008 na 1,6 milionu v roce 2011. Opatření navrhovaná v balíčku k zaměstnanosti mládeže vycházejí z opatření iniciativy „Příležitosti pro mladé“, která byla zahájena v prosinci 2011. Tato doporučení, která přijímá Rada ministrů EU na základě návrhů Komise, jsou nástrojem koordinace politik, jehož úkolem je posílit správu a koordinaci hospodářských politik na úrovni EU v rámci strategie Evropa 2020. Balíček opatření také předpokládá zahájení konzultace s evropskými sociálními partnery o rámci pro kvalitu stáží, který by měl mladým lidem umožnit získat za výhodných podmínek velmi kvalitní pracovní zkušenosti, a tímto způsobem jim usnadnit přechod ze školy do práce. Kromě toho se počítá s vytvořením Evropské aliance pro učňovskou přípravu, která bude mít za cíl zlepšit kvalitu a nabídku programů učňovské přípravy a šířit úspěšné učňovské programy ve všech členských státech. Balíček také navrhuje způsoby, jak omezit překážky mobility mladých lidí. Více: Zpráva na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost Internetové stránky o zaměstnanosti mladých lidí Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ Agentura Eurofound Internetové stránky Lászla Andora

Síť EURES Evropská komise přijala rozhodnutí, jehož cílem je modernizovat a zlepšit celoevropskou síť pro hledání zaměstnání EURES. Rozhodnutí pomůže zvýšit mobilitu pracovníků v členských státech a připravit cestu k vytvoření skutečného evropského trhu práce. Cílem reformy EURES je usnadnit uchazečům o zaměstnání kontaktování zaměstnavatelů, kteří hledají určité dovednosti, zaměřit se na odvětví a povolání, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a podpořit programy mobility pro mladé lidi.


100

EURES, jako již existující síť pro hledání pracovních míst, tvoří 31 evropských služeb zaměstnanosti v členských státech EU, zemích EHP (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a ve Švýcarsku. Nové rozhodnutí Komise umožní síti EURES, aby přímo reagovala na konkrétní hospodářské potřeby. EURES tak bude moci proaktivně spojovat uchazeče o zaměstnání i pracovníky, kteří chtějí zaměstnání změnit, s odpovídajícími volnými pracovními místy. Síť rovněž poskytne zaměstnavatelům lepší přístup do souboru uchazečů, u nichž mohou nalézt dovednosti potřebné pro rozvoj a růst svých podniků. I přes vysokou úroveň nezaměstnanosti (více než 25 milionů lidí v EU) stále existuje nedostatek pracovních sil jakož i místa, na která se obtížně hledají kvalifikovaní pracovníci. Počet neobsazených pracovních míst ve skutečnosti od poloviny roku 2009 roste, a to zejména v rychle se vyvíjejících oblastech, jako jsou informační a komunikační technologie a zelená ekonomika. Reformovaná síť EURES se více zaměří na mladé lidi, kteří mají větší tendenci k mobilitě, a bude se týkat forem zaměstnání, které spojují práci a vzdělávací příležitosti, jako např. učňovská příprava. Webový portál EURES bude upraven tak, aby vytvořil uživatelsky vstřícné online nástroje pro zprostředkování pracovní nabídky a poptávky a poskytl přístup k informacím o trhu práce, tříděným podle dovedností. Reforma rozšíří počet partnerů, kteří prostřednictvím EURES nabízejí služby mobility, a zavede spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi poskytujícími služby v oblasti hledání práce tak, aby se pokrylo ještě vyšší procento volných pracovních míst – v současné době je k dispozici mezi 30–40 % všech volných pracovních míst. Komise a členské státy mají uvedené rozhodnutí provést do 1. ledna 2014. Všechny zúčastněné země musí v uvedené lhůtě určit zvláštní služby, které budou provádět reformu, spolupracovat s novými partnery a vyvíjet potřebné cílené služby.

Více: EURES Rozhodnutí Komise Internetové stránky Lászla Andora László Andor na Twitteru

Program Erasmus a jeho rozpočet a financování Dne 23. října vyzvala Evropská komise Radu a Evropský parlament, aby neprodleně pokryly schodek 9 miliard EUR v rozpočtu EU na rok 2012. Bez této finanční injekce bude ohroženo několik jejích programů financování, včetně stěžejního programu studentských výměn Erasmus . Návrh opravného rozpočtu předložený Komisí zdůrazňuje schodek rozpočtu na program celoživotního učení ve výši 180 milionů EUR, přičemž 90 milionů je zapotřebí ke splnění závazků vůči studentům účastnícím se programu Erasmus, a také chybějící 102 miliony EUR pro výzkumné pracovníky podporované prostřednictvím akcí Marie Curie. Ohledně nedostatku finančních prostředků, který dopadá na tyto a další programy, byly Rada, Komise a Evropský parlament pravidelně v kontaktu. Dohody však zatím nedosáhly. Program Erasmus umožňuje studentům vysokých škol strávit tři až dvanáct měsíců v jiné evropské zemi, ať už se jedná o studijní pobyty nebo pracovní stáže v podnicích či jiných organizacích. Přihlásit se mohou všichni studenti zapsaní na některé ze zapojených vysokých škol ve 33 zemích (v členských státech EU, v Chorvatsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a Turecku). Erasmus je součástí programu celoživotního učení EU a představuje více než 40 % jeho rozpočtu. Program celoživotního zahrnuje rovněž program Leonardo da Vinci (odborné vzdělávání a příprava, nejméně 25 % rozpočtu), program Comenius (školní vzdělávání, nejméně 13 % rozpočtu) a program Grundtvig (vzdělávání dospělých, nejméně 4 % rozpočtu). Návrh celkového rozpočtu EU na rok 2012 předložený Evropskou komisí činil 132,7 miliardy EUR. Konečný rozpočet dohodnutý členskými státy a Evropským parlamentem však činil 129,1 miliard EUR. Z rozpočtu na rok 2012 muselo být rovněž uhrazeno přibližně 5 miliard EUR nesplacených pohledávek z předchozího rozpočtu EU na rok 2011, který byl rovněž podfinancován. Komise, Rada a Evropský parlament se dohodly, že v průběhu roku 2012 vyhodnotí plnění rozpočtu, aby zjistily, zda budou nezbytné dodatečné finanční prostředky. „Opravný“ rozpočet, který byl navržen 23. října, má tyto deficity pokrýt.


101

Budou-li prostředky poskytnuty v plné výši, pak Komise předpokládá, že v akademickém roce 2012–2013 obdrží stipendium z programu Erasmus přibližně 270 000 studentů. Ve stávajícím rozpočtovém období (2007–2013) vyčlenila EU na program Erasmus prostředky ve výši 3,1 miliardy EUR. V roce 2012 je přiděleno 480 milionů EUR a na rok 2013 se odhaduje 490 milionů EUR (viz tabulka níže). Toto představuje asi 0,35 % rozpočtu EU. Celkový počet studentů v rámci programu Erasmus od jeho zavedení před 25 lety dosáhne v akademickém roce 2012–2013 tří milionů. EU poskytuje každoroční stipendia národním agenturám v 33 zúčastněných zemích. Národní agentury mají na starosti pořádání výzev k předkládání návrhů a uzavírání dohod o stipendiích s univerzitami, vysokými školami a jinými vzdělávacími zařízeními ve své zemi. Studenti žádají o stipendium z programu Erasmus prostřednictvím své domovské vysoké školy, která odpovídá za vyplacení dohodnutého stipendia. Celkový rozpočet programu Erasmus na mobilitu studentů a zaměstnanců se přiděluje jednotlivým zemím v závislosti na těchto faktorech: •

populace: počet studentů, absolventů a vyučujících ve vysokoškolském vzdělávání (úrovně 5–6 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED)). Údaje poskytuje Eurostat;

•

životní náklady a vzdálenost mezi hlavními městy: použijí se jako opravné faktory k faktoru populace;

•

indikátor dřívějších výsledků: vypočítá se podle počtu zaměstnanců a studentů vyslaných v minulosti (podle posledních dostupných údajů).

Téměř 90 % rozpočtu programu Erasmus je investováno do mobility studentů a zaměstnanců. Erasmus podporuje také projekty a sítě zaměřené na spolupráci, které tvoří přibližně 4 % jeho rozpočtu. Tuto oblast centrálně řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) se sídlem v Bruselu. Zbývajících 6 % rozpočtu programu Erasmus pokryje provozní náklady agentur (v průměru 4,4 %) a dalších akcí, jako jsou studie, konference, spolupráce mezi vysokými školami a podniky, boloňský sekretariát, jakož i práce na přípravě nového vysokoškolského systému vícerozměrného hodnocení. Stipendia programu Erasmus mají pokrývat část dodatečných nákladů spojených s pobytem v zahraničí a s cestou. Studenti v rámci programu Erasmus neplatí zahraniční hostitelské instituci školné. Národní agentury v jednotlivých zemích přidělují prostředky, které mají k dispozici, institucím vysokoškolského vzdělávání. Je na rozhodnutí národní agentury, zda poskytne vyšší stipendia menšímu počtu studentů (tak je tomu například v Bulharsku, na Kypru a v Turecku) nebo nižší stipendia většímu počtu studentů (např. Francie a Itálie). V každém případě však musí respektovat strop, který pro stipendia do jednotlivých cílových zemí stanovila Evropská komise. V akademickém roce 2010–2011 vyslalo nejvíce studentů, a to jak v rámci studijních pobytů, tak stáží, Španělsko (36 183). Za ním následovaly Francie (31 747) a Německo (30 274). Španělsko bylo také nejoblíbenější cílovou zemí, která přijala 37 432 studentů. Další v pořadí byly Francie s 27 722 a Německo s 24 733 studenty. Do Spojeného království přijelo dvakrát více studentů (24 474), než kolik jich odtud bylo vysláno (12 833). Ve většině zemí však počet vyslaných studentů převyšoval počet studentů příchozích. Nejvyrovnanější poměr příchozích a vyslaných studentů zaznamenalo Slovinsko, k dalším zemím s vyrovnaným poměrem se řadí rovněž Španělsko a Nizozemsko. Od roku 2007 nabízí Erasmus studentům příležitost získat v zahraničí pracovní zkušenosti ve společnostech či jiných organizacích. V roce 2010–2011 si tuto možnost v programu Erasmus zvolil každý šestý student, tj. 40 913 z 231 408, což představuje meziroční nárůst o více než 15 %. V průměru dosahovala délka pracovní stáže 4,3 měsíce a měsíční stipendium EU činilo 366 EUR (tzn. pokles z 386 EUR v roce 2009–2010). V posledních letech byla zemí, která vysílala nejvíce studentů na pracovní stáže programu Erasmus, Francie (5 958 studentů, 14,6% podíl), dále následovalo Německo (5 096, 12,4% podíl) a Španělsko (4 756, 11,6% podíl). Nejoblíbenější destinací u pracovních stáží v programu Erasmus bylo Spojené království, kam přijelo 6 970 studentů (17% podíl), následované Španělskem (6 852, 16,7% podíl) a Německem (5 614, 13,7% podíl). V rámci podpory pracovních stáží v zahraničí mají vysokoškolské instituce možnost vytvářet konsorcia pro pracovní stáže. Ta sdružují vysokoškolské instituce a další organizace, jako jsou společnosti a asociace. V roce 2010–2011 byly poskytnuty finanční prostředky 74 konsorciím pro pracovní stáže ve třinácti zemích. Konsorcia našla příležitosti pro umístění více než 14 % studentů na pracovních stážích.


102

Největší skupinu studentů, kteří se v rámci programu Erasmus zúčastnili pracovní stáže, tvořili studenti sociálních věd, obchodu a práva (26,6 %), druhé místo patřilo nejsilnější skupině z předchozího roku, tj. studentům humanitních věd a umění (17,1 %), a třetí místo obsadili studenti zemědělství a veterinářství (15,4 %), jejichž počet byl oproti předchozímu roku dokonce osmkrát vyšší.

Více: Program Erasmus Program celoživotního učení Erasmus – fakta a čísla Statistiky programu Erasmus Příručka k programu celoživotního učení Program Erasmus a jeho rozpočet a financování Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED)

„Jde o Evropu. Jde o vás. Zapojte se do diskuse“: 2013 je Evropským rokem občanů

Rok 2013 byl úředně vyhlášen Evropským rokem občanů. Dvacet let po zavedení občanství EU se zaměří jak na to, co EU občanům již přinesla, tak na splnění jejich očekávání.V Úředním věstníku bylo dnes zveřejněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o návrhu Evropské komise. Akce v průběhu Evropského roku mají vysvětlit, jak mohou lidé přímo využívat svých práv v rámci EU, a seznámit je s politikami a programy.Evropský rok také podpoří celoevropskou diskusi s občany o budoucí podobě EU a reformách ke zlepšení jejich každodenního života. Další informace: Tisková zpráva Zapojte se do velké evropské diskuze Internetová stránka Evropského roku občanů

Studie vyzývá k většímu důrazu na podnikatelské dovednosti a dovednosti v oblasti IT ve školách

Výuka dovedností v oblasti IT, podnikatelských a občanských dovedností hraje v přípravě mladých lidí pro současný trh práce zásadní roli, přesto, jak vyplývá ze zprávy Evropské komise, školy obecně těmto průřezovým dovednostem stále ještě nevěnují dostatečnou pozornost. Část tohoto problému spočívá v obtížném hodnocení. Například pouze 11 evropských zemí (Belgie (Vlámské společenství), Bulharsko, Estonsko, Irsko, Francie, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovinsko a Finsko) standardizovalo postupy pro hodnocení občanských dovedností, které jsou zaměřeny na kritické myšlení a aktivní účast ve škole a ve společnosti. Co se týče podnikatelských dovedností a dovedností IT, v žádné z 31 zemí, které se průzkumu účastnily (27 členských států EU, Chorvatsko, Island, Norsko a Turecko) podobné testování vůbec neexistuje. Zpráva rovněž popisuje pokrok ve výuce šesti z osmi klíčových schopností , které jsou v podobě znalostí, dovedností a postojů stanoveny na úrovni EU pro celoživotního učení. Další informace: Tisková zpráva Celé znění zprávy (EN), hlavní body zprávy (EN) Osm klíčových schopností pro celoživotní učení Evropská komise: Vzdělávání a odborná příprava

Druhá zpráva Komise o stavu schengenského prostoru

Schengenský prostor volného pohybu umožňuje cestovat bez jakýchkoli kontrol na vnitřních hranicích více než 400 milionům občanů z 26 evropských zemí a stále většímu počtu osob ze zemí mimo EU. Komise 23. listopadu přijala druhou kontrolní zprávu o stavu tohoto prostoru, která je vlastně přehledem o jeho fungování vydávaným dvakrát ročně. Tato zpráva podává jasný popis stavu schengenského prostoru a zajišťuje tak jednotnost při interpretaci a uplatňování společných pravidel mezi všemi zeměmi, jež jsou jeho součástí.


103

Více informací: Tisková zpráva Text zprávy (PDF, EN)

Komise představila přehodnocený přístup ve vzdělávání

Míra nezaměstnanosti mladých lidí v celé Evropské unii dosahuje téměř 23 % – zároveň však existuje přes 2 miliony volných pracovních míst, jež nelze obsadit. Evropa potřebuje učinit radikální kroky a popřemýšlet o tom, jak systémy vzdělávání a odborné přípravy mohou zajistit dovednosti odpovídající potřebám trhu práce. Řešení tohoto problému se zdá být nanejvýš obtížné v kontextu rozsáhlých úsporných opatření a škrtů v rozpočtu v oblasti vzdělávání. Evropská komise dnes zahajuje novou strategii nazvanou přehodnocení vzdělávání, aby povzbudila členské státy k přijetí okamžitých opatření, jež zajistí, že mladí lidé budou rozvíjet dovednosti a schopnosti, které jsou potřebné na trhu práce a díky nimž členské státy dosáhnou svých cílů růstu a zaměstnanosti. Více informací: Tisková zpráva Strategie přehodnoceného přístupu v oblasti vzdělávání a přílohy Evropská komise: Vzdělávání a odborná příprava

Reforma rozpočtu změní Evropu

Návrh rozpočtu , který předložila Evropská komise, bude součástí diskuze mezi vedoucími představiteli zemí Unie, kteří se sejdou v Bruselu ve dnech 22. až 23. listopadu 2012. Více informací: Návrh rozpočtu (PDF)

EU obnovila proplácení v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Evropská komise obnovila proplácení v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství se s unijními institucemi dohodlo na korekci ve výši 762 milionů korun. Neznamená to ale, že by Česká republika o peníze definitivně přicházela, stále totiž existuje šance, že je do skončení programovacího období využije na jiné projekty, uklidňuje rezort. Více informací: Článek (euraktiv.cz)

Ženy v řídících orgánech: Komise navrhuje cíl 40 %

Evropská komise přijala opatření k prolomení „skleněného stropu“, který nadále brání talentovaným ženám dosáhnout na nejvyšší funkce v největších evropských společnostech. Komise navrhla právní předpisy, jejichž cílem je dosáhnout 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze, s výjimkou malých a středních podniků. V současnosti dominují v řídících orgánech muži: představují 85% nevýkonných členů řídících orgánů a 91,1% výkonných členů řídících orgánů, zatímco u žen jsou tyto podíly 15 % a 8,9 %. I přes intenzivní veřejnou diskuzi a některé dobrovolné iniciativy na vnitrostátní i evropské úrovni se situace v posledních letech výrazně nezměnila: od roku 2003 se průměrný počet žen v řídících orgánech zvyšoval pouze o 0,6 procentního bodu ročně. Další informace: Tisková zpráva

Evropa přehodnotí vzdělávání, chybí důraz na IT a podnikání

Evropské vzdělávací systémy by měly klást větší důraz na klíčové dovednosti a nezaměřovat se pouze na ty základní. Lepší přístup by si podle studie sítě Eurydice zasloužily hlavně podnikatelské dovednosti a využívání digitálních technologií. Česká republika se chce zaměřit na rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti. Přidat by prý mělo evropské školství také v rozvoji občanských dovedností, mezi které patří schopnost kritického myšlení a aktivní účast ve škole i společnosti. Výuce prý chybí hlavně strategický přístup.


104

Další informace: Celý článek (euraktiv.cz) Studie sítě Eurydice Developing Key Competences at School in Europe (PDF)

Závěrečná konference k Evropskému roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, koordinátor Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 Vás zve na Závěrečnou konferenci pořádanou k ukončení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, která se koná ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v České republice. Termín konference: 11. prosinec 2012 od 9:00 do 18:00 hodin Místo konání konference: Břevnovský klášter, Markétská 1, Praha 6 Téma konference: Aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita Naším cílem je změnit přístup společnosti k problematice stárnutí – a to nejen v roce 2012, který byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Konference se účastní významní zástupci společenského, kulturního a politického života v naší společnosti. Konference je určena pro odbornou a širokou veřejnost. Vzhledem k omezené kapacitě žádáme účastníky o potvrzení účasti na konferenci e-mailem na adresu: [email protected] – nejpozději do 6. prosince 2012. Další informace: Pozvánka (PDF)

Známe první vítěze ceny Marie Curie

Na slavnostním ceremoniálu v kyperské Nikósii dnes poprvé Evropská komise udílela cenu Marie Curie za vynikající výsledky ve výzkumu. Cenu získali tito tři laureáti: Dr. Gkikas Magiorkinis z Řecka v kategorii pro nadějné mladé vědce (Promising Research Talent), Dr. Claire Belcherová ze Spojeného království za zprostředkování vědy veřejnosti (Communicating Science) a Dr. Sarit Sivanová z Izraele za inovace a podnikání (Innovation and Enterpreneurship). Vítězové si cenu převzali z rukou komisařky pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androully Vassiliou na slavnostním ceremoniálu. Událost navazuje na konferenci zaměřenou na budoucnost akcí Marie Curie a programu Horizont 2020, dvou programů investic do výzkumu a inovací navržených Komisí v celkové hodnotě 80 miliard EUR. Podle návrhu by měly akce Marie Curie v období 2014-2020 obdržet více než 5,75 miliard EUR. Celkově program od svého spuštění v roce 1996 přispěl k odborné přípravě, mobilitě a rozvoji dovedností více než 65 000 výzkumných pracovníků. „Tato nová cena vznikla se záměrem poukázat na to, jak výjimeční a talentovaní jsou mladí evropští výzkumní pracovníci. Ráda bych pogratulovala vítězům k tomu, že se jim podařilo prosadit se ve svých oborech. Je třeba i nadále investovat do evropského výzkumu, který jednak pomáhá vyřešit problémy, kterým čelí naše společnost například v oblasti zdravotní péče a životního prostředí, ale který je také důležitý pro evropskou ekonomiku. Doufám, že cena Marie Curie povzbudí i ostatní výzkumné pracovníky a inspiruje další mladé lidi, zejména dívky, ke kariéře v oblasti vědy,“ uvedla komisařka. Více informací: Tisková zpráva Akce Marie Curie Časté dotazy na akce Marie Curie (EN)

Novinky z Evropského inovačního a technologického institutu (EIT)

Evropský inovační a technologický institut (EIT) byl zřízen v roce 2008 z podnětu Evropské komise a je autonomním subjektem EU, jehož úkolem je podporovat inovace světové úrovně, udržitelný růst a konkurenceschopnost. V jeho rámci spolupracují vynikající vysokoškolské instituce, výzkumná střediska a podniky. Snaží se dosáhnout svých cílů průkopnickým pojetím přeshraničních partnerství veřejného a soukromého sektoru, známých jako „znalostní a inovační


105

společenství“. EIT má své správní ústředí v Budapešti, přičemž znalostní a inovační společenství fungují v rámci 17 středisek po celé Evropě, od Barcelony přes Stockholm a Londýn až po Krakov. Dosud byla vytvořena tři společenství, která se zaměřují na udržitelnou energii (KIC InnoEnergy), změnu klimatu (Climate-KIC) a informační a komunikační technologie (EIT ICT Labs). Komise předložila návrh strategického programu inovací, který stanoví priority EIT pro období 2014–2020. Jedná se o tyto priority: upevňování stávající znalostních a inovačních společenství, zřízení šesti nových společenství a zvýšení významu EIT po celé Evropě. To předpokládá sdílení poznatků získaných v rámci znalostních a inovačních společenství s co nejširší veřejností, například prostřednictvím stipendijních programů, sítě absolventů a fóra zúčastněných stran. Tato opatření bude doplňovat úsilí o účinnější řízení EIT a zavedení nového monitorovacího systému k hodnocení výkonnosti EIT a znalostních a inovačních společenství. Monitorovací systém umožní měřit výkonnost EIT na základě jeho vlastních cílů a osvědčených postupů na evropské i celosvětové úrovni. Další informace: Tisková zpráva Stránky institutu

Evropské osobnosti vyzývají vedoucí představitele EU, aby se postavili za program Erasmus

Více než 100 evropských osobností z oblasti vzdělanosti, umění, literatury, ekonomie, filosofie a sportu podepsalo otevřený dopis hlavám států a vlád EU na podporu programu studentských výměn Erasmus, jehož budoucnost je nejistá. Signatáři pocházejí ze všech členských států EU a jsou mezi nimi například španělský filmový režisér Pedro Almodóvar, prezident FC Barcelona Sandro Rosell, držitel Nobelovy ceny profesor Christopher Pissarides i několik olympijských vítězů. Dopisem reagují na obavy, že počet míst pro studenty i počet grantů se mohou kvůli neshodám ohledně rozpočtu EU na roky 2012 a 2013 výrazně snížit. Už letos programu chybí 90 milionů eur a existují obavy, že v roce 2013 bude situace ještě horší. Za posledních 25 let mohly díky Erasmu téměř tři miliony mladých Evropanů studovat v zahraničí. V nedávné době Erasmus rovněž podpořil stáže v podnicích v zahraničí. Už celá jedna generace tak mohla zjistit, jaké to je pracovat a žít s lidmi z jiné kultury a rozvíjet své dovednosti a všestrannost, které mají pro soudobý trh práce zásadní význam. Více informací: Tisková zpráva Facebookové stránky výzvy

Evropský parlament: rozpočet 2014-2020

Budoucí rozpočty EU pro výzkum a konkurenceschopnost musí být navýšeny, v souladu se slibem lídrů EU na summitu v červnu 2012, uvádí Evropský parlament v úterý schváleném usnesení. Poslanci varují členské státy, aby při přijímání svého stanoviska ke konečným vyjednáváním o příštím víceletém rozpočtovém rámci neškrtaly v prorůstových oblastech politik. V reakci na hrozby některých členských států, že uskuteční škrty v rozpočtu navrženém Komisí, poslanci Radu vyzvali: pokud navrhne škrty, pak by také měla jasně a veřejně identifikovat ty politické priority či projekty, které by měly být zrušeny. "Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Členským státům umí velmi dobře přijímat ambiciózní cíle, jako například nejnovější Pakt pro růst pro Evropu. Když ale přijde na to cíle podpořit potřebnými financemi, převezmou vše ministři financí. Pokud chce EU do hospody bez peněz, našich cílů nedostaneme. To pak povede k další ztrátě legitimity v očích našich občanů a mezinárodních partnerů," uvedl Ivailo Kalfin. Další informace: Zpráva Evropského parlamentu Rozpočet EU pod lupou

Komise představila své plány na rok 2013

Komise představila své plány na rok 2013. Zaměřuje se v nich na obnovení hospodářského růstu v EU a na návrat lidí do pracovního procesu. Kromě již schválených návrhů plánuje Komise v příštím roce a na začátku roku 2014 předložit přibližně 50 nových iniciativ. Prioritou je i nadále překonání hospodářské krize a návrat EU na cestu k udržitelnému růstu. Balíček obsahuje soubor stimulačních opatření, reforem finančního systému a kroků k vytvoření Unie v semknutější podobě.


106

Více informací: Zpráva Evropské komise Připravované iniciativy na období 2013–2014

Rychlejší a jednodušší přístup k finančním prostředkům EU pro evropské podniky, města, regiony i vědce

V platnost vstoupilo nové finanční nařízení a Komise k němu 29.10.přijala podrobná prováděcí pravidla. Nová prováděcí pravidla pak budou vyhlášena v Úředním věstníku a vstoupí v platnost na konci prosince 2012. Použijí se od 1. ledna 2013 spolu s novým finančním nařízením. Díky zjednodušení postupů bude od 1. ledna 2013 poskytování finančních prostředků EU podnikům, nevládním organizacím, výzkumným pracovníkům, studentům, obcím a dalším příjemcům efektivnější. Nové nařízení rovněž přispívá k větší transparentnosti a zvyšuje odpovědnost všech subjektů, které nakládají s finančními prostředky EU. Dále přináší větší využití jednorázových plateb a paušálního financování u menších částek a naopak odpadá potřeba znovu v každé žádosti o finanční prostředky EU vyplňovat stejné údaje. Nařízení zavádí i možnost podat žádost online a mnoho dalších novinek. Nová pravidla se týkají i členských států, které čerpají velkou část rozpočtu EU, zejména v oblasti regionální politiky EU. Orgány členských států odpovědné za hospodaření s finančními prostředky EU budou každoročně povinny předložit Komisi podepsané prohlášení o správném využití těchto prostředků. Byly posíleny mechanismy finančních oprav v případě nesrovnalostí způsobených příjemci a zjištěných při auditu. Komise bude v rámci prevence zveřejňovat rozhodnutí o udělení sankcí za zneužití finančních prostředků EU. Komise bude i nadále navrhovat zjednodušení tak, aby mohla být ukotvena v nových programech na období 2014– 2020, o kterých v současné době jedná Rada s Evropským parlamentem. Finanční nařízení tvoří základ finančních pravidel EU. Stanoví zásady rozpočtu EU a způsob vynakládání finančních prostředků EU. Současná verze byla přijata v roce 2002 a její poslední změna proběhla v roce 2010 s cílem zohlednit vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Legislativní proces této poměrně významné revize byl zahájen v prosinci 2010, kdy Komise předložila návrh na revizi finančního nařízení ve snaze zapracovat připomínky příjemců finančních prostředků EU. Finanční nařízení bylo formálně přijato 25. října, bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie a 27. října 2012 vstoupilo v platnost.

První evropské občanské iniciativy využívají serverů Evropské komise

Fraternité 2020 se stala první evropskou občanskou iniciativou, která zahájila shromažďování projevů podpory a využívá při tom hostingu na serverech Evropské komise. Cílem iniciativy Fraternité 2020 je posílit výměnné programy EU. Fraternité 2020 ale není první iniciativou, která začala se sběrem prohlášení o podpoře na internetu. Toto prvenství má iniciativa „Right 2 Water“, která využívá soukromý hosting. Obě iniciativy využívají volně dostupný software pro elektronické systémy sběru, který poskytla Komise. Komise vedle toho zaregistrovala deset dalších iniciativ, z nichž čtyři již s Komisí podepsaly dohodu o hostingu pro jejich elektronické systémy sběru a měly by být schopny začít sbírat prohlášení o podpoře co nejdříve. Více: Seznam probíhajících iniciativ Fraternité2020 Right2Water Otázky a odpovědi týkající se evropských občanských iniciativ ¨

Komise přijala pracovní program na rok 2013

Předseda Barroso ve svém projevu o stavu Unie ze dne 12. září, představil ambiciózní vizi pro EU. Hlavní výzvou zůstává návrat EU k udržitelnému růstu. To je úkol číslo jedna, který vyžaduje nové myšlení a cílená opatření ve vymezeném


107

počtu klíčových oblastí politiky. Pracovní program Komise na rok 2013, který byl přijat 23. října 2012, stanoví, jak bude Komise postupovat v příštím roce i v letech následujících. Pracovní program Komise shrnuje cíle Unie v sedmi hlavních oblastech a uvádí, co v současné době chybí. Také vysvětluje, jakým způsobem bude Komise tyto cíle plnit.jde zejména o realizaci klíčových iniciativ, které jsou již připraveny, o nové návrhy a zajištění, aby reformy měly díky účinnému provádění přínos přímo pro občany. Pracovní program Komise uvádí přibližně 50 nových iniciativ, které mají být předloženy během roku 2013 a v první části roku 2014. Hlavní legislativní iniciativy musí zohlednit konec současného volebního období Parlamentu v roce 2014. Předmětem nových iniciativ k řešení konkrétních problémů v sedmi klíčových oblastech politik bude: • 1. skutečná hospodářská a měnová unie • 2. podpora konkurenceschopnosti prostřednictvím jednotného trhu a průmyslové politiky • 3. propojenost jako podmínka konkurenceschopnosti: vytváření sítí zítřka již dnes • 4. hospodářský růst v zájmu většího počtu pracovních míst: sociální začleňování a špičková kvalita • 5. využívání evropských zdrojů k vyšší konkurenceschopnosti • 6. vytváření bezpečné Evropy • 7. prosazování našeho vlivu: Evropa na světové scéně Přijetí pracovního programu Komise je výsledkem intenzivního strukturovaného dialogu s Evropským parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem o prioritách Unie. Komise bude nyní úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou a se zúčastněnými stranami, včetně národních parlamentů, aby se tyto cíle naplnily a evropským občanům přinesly hmatatelné výsledky. Více: Pracovní program Komise na rok 2013

EU slaví 20 let programu LIFE a ochrany přírody

Dvojnásobná oslava v belgickém Genku 23.října 2012 připomněla 20. výročí dvou milníků politiky EU v oblasti životního prostředí. Před dvaceti lety byla přijala směrnice o přírodních stanovištích, která je jedním ze dvou základních prvků soustavy Natura 2000 – evropské sítě chráněných oblastí. Dvacáté výročí slaví i program LIFE, finanční nástroj EU v oblasti životního prostředí. Důsledkem právních předpisů je soustava Natura 2000 – celoevropská ekologická síť chráněných lokalit, jejímž účelem je chránit druhy a přírodní stanoviště v jejich přirozeném prostředí v celé Unii. Síť je nyní téměř úplná a pokrývá plochu stejně velkou jako Německo, Polsko a Česká republika dohromady. Lokality soustavy Natura 2000 nejsou omezeny pouze na přírodní rezervace, ale vycházejí z mnohem širšího pojetí ochrany a udržitelného využívání – z oblastí, kde se člověk s přírodou vzájemně doplňují. Program LIFE - fond EU pro životní prostředí, přispěl více než 1,2 miliardy EUR k řízení a obnově více než 2 000 lokalit soustavy Natura 2000 v celé EU. Za posledních 20 let spolufinancovaly dvě části fondu – LIFE - Příroda a LIFE - Politika a správa v oblasti životního prostředí – 3 685 projektů, na něž bylo z rozpočtu EU vyčleněno 2,8 miliardy EUR. Díky důvěře v tyto iniciativy a jejich podpoře bylo možné mobilizovat dalších 3,8 miliardy EUR na řadu programů, jejichž účelem je zlepšovat životní prostředí a sdělovat výsledky těchto iniciativ širšímu publiku. Více: Směrnice o stanovištích (PDF) Směrnice o ptácích Natura 2000 Program LIFE - The Voices of LIFE (PDF)

Občané EU podporují větší solidaritu s nejchudšími zeměmi i rozvojovou pomoc

85% občanů EU (a 86 % občanů České republiky) se domnívá, že by Evropa měla pokračovat v pomoci rozvojovým zemím navzdory hospodářské krizi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky představil komisař EU pro rozvoj Andris Piebalgs na Evropských dnech rozvojové pomoci. Nový průzkum Eurobarometru věnovaný rozvojové pomoci ukazuje, že 61 % Evropanů podporuje zvýšení pomoci, která zbaví lidi chudoby. Současně si většina (55 %) myslí, že rychle rostoucí rozvíjející se země by již pomoc dostávat neměly. Většina lidí (61 %) se domnívá, že by se pomoc měla zaměřit na nestabilní země, které se potýkají s následky konfliktu nebo přírodní katastrofy.


108

Evropané vidí pozitivní úlohu soukromého podnikání v rozvojových zemích především ve vytváření pracovních míst (57 % respondentů), ale také očekávají, že zahraniční společnosti budou dodržovat při svých investicích mravní a etické normy (81 %). Většina (53 %) vidí jako hlavní překážku, která brání rozvoji v chudých zemích, korupci. Pouze 44 % z dotázaných je ochotno osobně utrácet více peněz za produkty, které podporují rozvoj (např. zboží označené „fair-trade“). Výsledky průzkumu Eurobarometru „Solidarita po celé planetě – Evropané a rozvoj“ byly předloženy na Evropských dnech rozvojové pomoci v Bruselu (16. a 17. října). Více: Zvláštní průzkum Eurobarometru „Solidarita po celé planetě – Evropané a rozvoj“ Konkrétní výsledky podle zemí Internetové stránky evropského komisaře pro rozvoj Andrise Piebalgse Internetové stránky GŘ pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid Internetové stránky Evropských dnů rozvojové pomoci

Jednotný trh oslavil 20. výročí

Týden jednotného trhu probíhal v rámci oslav 20. výročí dokončení jednotného trhu od 15. do 20. října po celé Evropě. Jednotný trh zlepšil životy 500 milionů lidí. Ovlivnil jejich způsob života, podnikání, studia i cestování. Poskytl více práv pro cestující, pomoc přeshraničním poskytovatelům služeb, levnější telefonování ze zahraničí, lepší ochranu úspor občanů a jednoduchý, levný a rychlý mechanismus odškodnění spotřebitelů. To jsou jen některé z výhod prosazených Evropským parlamentem během 20leté existence jednotného trhu. Více: Jednotný trh

Bezpečnost spotřebitele –přehled o případech stažení výrobku z oběhu na celém světě

V Bruselu byl spuštěn nový mezinárodní portál, který orgánům na celém světě umožní výměnu informací o výrobcích, které nejsou bezpečné, a které byly staženy z trhu. Projekt s názvem „Global Recalls Portal“ (portál zaměřující se na případy stažení výrobku z oběhu na celém světě) se společným dílem EU a zemí OECD, včetně USA, Austrálie a Kanady. Pokřtěn byl za účasti generální ředitelky z Generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele Evropské komise (SANCO) Paoly Testori Coggi, OECD, zástupce generálního tajemníka OECD Rintaro Tamakiho a předsedkyně americké Komise pro bezpečnost výrobků Inez Tenenbaumové v rámci mezinárodního týdne bezpečnosti výrobků. Uvedení tři představitelé vyzvali podniky i spotřebitele k tomu, aby portál pravidelně používali. Rovněž vyzvali země na celém světě k účasti na provozu portálu, aby byl pokryt co největší díl trhu. Více: Portál „Global Recalls“

Akční plán pro online hazardní hry

Hazardní hry hrané online jsou jednou z nejrychleji rostoucích služeb v EU. Roční míra růstu dosahuje téměř 15 % a odhaduje se, že příjmy v roce 2015 dosáhnou 13 miliard EUR. Tyto služby se rozvíjejí úměrně rychlému pokroku, kterého dosáhly online technologie. Služby v oblasti internetového hazardu zahrnují širokou škálu her od sportovních sázek a pokeru až po kasino a loterie, kterým se oddává 6,8 milionu spotřebitelů využívajících jeden nebo několik druhů online hazardních her. Spotřebitelé se však setkávají i s tisíci neregulovaných herních internetových stránek, často ze zemí mimo EU, které s sebou nesou značné riziko, např. podvody a praní peněz. Online hazardní hry v EU se vyznačují tím, že podléhají rozdílné vnitrostátní úpravě. I když mají členské státy povinnost dodržovat pravidla EU, mohou poskytování všech nebo některých druhů služeb v oblasti online hazardních her omezit na základě cílů veřejného zájmu, které chtějí v souvislosti s hazardními hrami chránit. Hlavní regulační, společenské a technické otázky v EU nelze však odpovídajícím způsobem řešit na úrovni jednotlivých členských států. Je tomu tak zejména proto, že povaha online hazardních her je přeshraniční. Komise 23.října představuje akční plán s řadou iniciativ plánovaných na příští dva roky, jejichž cílem je zjednodušit právní úpravu online hazardních her a podpořit spolupráci mezi členskými státy.


109

Děti a jiné zranitelné skupiny je třeba chránit, protože 75 % občanů EU ve věku do 17 používá internet. Komise podporuje rozvoj lepších nástrojů pro ověřování věku a filtrů obsahu online. Zároveň se zasazuje o odpovědnější reklamu a zvyšování informovanosti rodičů o nebezpečích, které jsou s hazardními hrami spojena. Vysoké úrovně spolupráce je zapotřebí zejména k zajištění integrity sportu. Manipulace s výsledky zápasů spojená se sázením je v rozporu se samou povahou fair play a soutěživostí, které jsou sportu vlastní. Komise chce s tímto problémem bojovat podporou rychlejší výměny informací, mechanismů pro oznamování podezření z protiprávního jednání a celkové spolupráce zúčastněných stran, provozovatelů a regulačních orgánů na národní i mezinárodní úrovni. Jedině tak bude možné zachovat integritu sportu, lépe vychovat sportovce a zvýšit jejich informovanost. Komise konkrétně přijme tři doporučení určená členským státům, která se týkají: 1) společné ochrany spotřebitelů; 2) odpovědné reklamy na hazardní hry a 3) zamezování manipulaci s výsledky zápasů spojené se sázením a boje proti ní. Toto sdělení navazuje na konzultaci týkající se zelené knihy, která proběhla v minulém roce. První setkání skupiny odborníků s členskými státy je naplánováno na prosinec 2012. V roce 2013 Komise uspořádá konferenci zúčastněných stran. Více: Pracovní dokument útvarů Komise a shrnutí odpovědí na veřejnou konzultaci týkající se zelené knihy

Komise předkládá návrh nového Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Evropská komise 24. října navrhla zřízení fondu, který má nejchudším osobám v Evropské unii poskytovat pomoc. Podle navrhovaného fondu by tak členské státy mohly žádat o finanční prostředky na podporu operačních programů v období 2014 až 2020, které se budou týkat systémů, v jejichž rámci se prostřednictvím partnerských organizací poskytují nejchudším osobám potraviny či oděvy a zboží základní potřeby (jako je obuv, mýdlo a toaletní potřeby) osobám bez přístřeší a dětem v hmotné nouzi. Komise v rámci návrhu víceletého finančního rámce z června 2011 plánuje, že fondu bude na období 2014 až 2020 přidělen rozpočet ve výši 2,5 miliard EUR. Členské státy by nesly odpovědnost za proplácení 15 % nákladů svých národních programů a zbývajících 85 % by bylo financováno fondem. Vnitrostátní orgány by mohly použít prostředky z fondu buď na nákup potravin či zboží, které dají k dispozici partnerským organizacím, nebo by k těmto účelům poskytly finanční prostředky partnerským organizacím přímo. Návrh rovněž stanovuje možnost využití potravin uskladněných v rámci intervenčních zásob, jsou-li k dispozici. Strategie Evropa 2020 zavazuje EU, aby snížila počet chudých či osob ohrožených chudobou minimálně o 20 milionů. Ze 116 milionů osob v EU, které jsou ohroženy chudobou či sociálním vyloučením, je přibližně 40 milionů stiženo závažnou hmotnou nouzí. Jedním z hlavních projevů hmotné nouze je nemožnost získat odpovídající množství kvalitních potravin. Podíl obyvatel EU, kteří si obden nemohou dovolit pokrm z masa, drůbeže nebo ryby (či jeho vegetariánskou obdobu), což Světová zdravotnická organizace vymezila jako základní potřebu, činil v roce 2010 8,7 %, tj. více než 43 milionů osob. První údaje za rok 2011 ukazují na další zhoršení této situace. Návrh by vnitrostátním orgánům ponechal při plánování a poskytování pomoci v rámci jejich národních systémů značnou flexibilitu. Podrobná kritéria pro přidělování pomoci by stanovily členské státy nebo dokonce partnerské organizace, které by cíleně směřovaly pomoc a také ji přizpůsobovaly místním potřebám. Partnerské organizace, často nevládní, by nesly odpovědnost za rozdělování potravin či základního zboží mezi nejchudší. Aby naplnily cíle fondu, pokud jde o sociální soudržnost, nejen že by partnerské organizace poskytovaly hmotnou pomoc nejchudším, ale rovněž by prováděly základní činnosti zaměřené na sociální začlenění těchto osob. I tato doprovodná opatření by mohla získávat z fondu podporu. Návrh je nyní postoupen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ministrů Evropské unie. Více: Evropský sociální fond (ESF) Program EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby Poslední čtvrtletní zpravodaj EU o zaměstnanosti a sociální situaci

Cena Karla Velikého pro mladé: hledáme vítěze ročníku 2013 Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

110

Doba je zlá. O tom nepochybuje asi nikdo. Odradí to ale mladé Evropany od nových nápadů a inovačních projektů? Váhají nad tím, jestli má smysl do nich investovat? Jděte do toho, vzkazují jim tři letošní vítězové Ceny Karla Velikého pro mladé. Cenou jsou odměňovány projekty mladých lidí, které podporují vzájemné porozumění a povědomí o evropské identitě. Už samotná účast v soutěži je pro letošní vítěze výhrou: "Dá vám to hodně," tvrdí. Ve čtvrtek 11. října byl zahájen nový ročník soutěže, která oceňuje projekty podporující společný smysl pro vytváření evropské identity a integraci mezi mladými lidmi. Žadatelé mohou své projekty přihlašovat do 28. ledna 2013. Tři vítězné projekty obdrží finanční odměnu ve výši 5000, 3000 a 2000 eur. Podrobnosti získáte na webových stránkách soutěže. Další informace: Tisková zpráva Webové stránky soutěže

Erasmus pro mladé podnikatele již podpořil více než 2600 podnikatelů

Program Erasmus pro mladé podnikatele slaví významný dílčí úspěch: podpořil již více než 2 600 podnikatelů. Bylo totiž dosud zorganizováno na 1 300 výměn mezi začínajícími a již zavedenými podnikateli. Na slavnostním vyhlášení vítězů v Bruselu se podnikatelům a místním kontaktním místům (zprostředkovatelským organizacím) dostalo ocenění za jejich aktivní a úspěšné přispění do programu. Příspěvky do soutěže svědčí o tom, že se program – zejména v průběhu minulého roku – dobře zavedl a že je přínosem pro začínající i hostitelské podnikatele, stejně jako pro hospodářství EU. Byly rozdány ceny v pěti kategoriích – nejlepší video na téma úspěch, nejúspěšnější spolupráce po skončení výměnného pobytu, nejlepší podnikatelský koncept začínajícího podnikatele, nejúspěšnější hostitelský podnikatel a nejúspěšnější zprostředkovatelská organizace. Místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, který je odpovědný za průmysl a podnikání, uvedl: „Je třeba zlepšit internacionalizaci malých a středních podniků EU, neboť jen poměrně málo jich vyváží zboží a služby v rámci EU či mimo ni. Z programu Erasmus pro mladé podnikatele profitují díky lepším podmínkám přístupu na trh a poznávání potenciálních obchodních partnerů v jiných zemích EU hostitelští i začínající podnikatelé.“ Více informací: tisková zpráva Informace o programu Erasmus pro mladé podnikatele

Nová průmyslová revoluce vrátí průmysl zpět do Evropy Evropa potřebuje zvrátit oslabování významu průmyslu v 21. století, neboť si stanovila za cíl dosáhnout udržitelného růstu, vytvářet hodnotná pracovní místa a řešit společenské problémy. Okamžitá opatření by měla přispět ke zvrácení současného trendu poklesu ze současné úrovně HDP EU ve výši 15,6 % až na 20 % do roku 2020. Komise proto navrhuje řadu prioritních opatření na podporu investic do nových technologií, pro zlepšení podnikatelského prostředí, pro přístup na trhy a k financování, zejména pro malé a střední podniky a k zajištění, aby dovednosti odpovídaly potřebám průmyslového odvětví. Evropský průmysl má dobré předpoklady pro to, aby tuto roli převzal: Evropa zaujímá vedoucí postavení na světě v mnoha strategických odvětvích: automobilový průmysl, letectví, inženýrství, kosmický průmysl, chemické látky a léčivé přípravky. Průmysl se ze 4/5 podílí na vývozu Evropy a 80 % evropského vývozu i investic ze soukromého sektoru do výzkumu a vývoje pochází z výroby. S obnovením důvěry, doprovázeným novými investicemi, může evropský průmysl dosáhnout lepších výsledků a začít znovu růst. To je základní myšlenkou sdělení, které 10. října v Bruselu prezentoval místopředseda Evropské komise Antonio Tajani. Opatření navrhovaná v tomto sdělení by měla rovněž přispět ke snížení rozdílů v konkurenceschopnosti mezi členskými státy a regiony EU. Nejistota na trhu, finanční problémy, nedostatečná poptávka a nedostatky v oblasti dovedností vedly k nedostatku důvěry, což zapříčinilo nedostatečné investice a ztrátu pracovních míst v průmyslovém odvětví. Pilíře posílené průmyslové politiky tvoří: °) investice do inovací; °) lepší tržní podmínky; °) přístup k financím a kapitálu; °) lidský kapitál a dovednosti V zájmu zajištění řádného provádění těchto opatření bude Komise pečlivě sledovat několik klíčových proměnných: investice; - obchodování na vnitřním trhu; - malé a střední podniky.


111

Sdělení reaguje na závažné problémy, se kterými se potýká evropský průmysl v důsledku současné hospodářské krize. Komise rovněž provádí přezkum situace průmyslu EU od stěžejní iniciativy Komise s názvem „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“, která byla přijata v říjnu 2010 v rámci strategie Evropa 2020.

Více: Mission Growth: Europe at the Lead of the New Industrial Revolution

Komise navrhuje opatření k boji proti „biopirátství“ Výzkumným pracovníkům a společnostem v Evropské unii se díky novému návrhu, který má poskytnout spolehlivý přístup ke genetickým zdrojům v zemích mimo Unii, dostane podpory v jejich další práci. Návrh nařízení o provádění „Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělení přínosů“ je určen k ochraně práva zemí a domorodých a místních společenství, které umožňují využívání svého genetického bohatství a souvisejících tradičních znalostí. Návrh má současně zajistit vědeckým pracovníkům v Evropě lepší a spolehlivější přístup ke kvalitním vzorkům genetických zdrojů s nízkými náklady a současně s vysokou právní jistotou. Genetické zdroje hrají významnou a rostoucí úlohu v mnoha hospodářských odvětvích. Jedná se např. o šlechtění rostlin a zvířat nebo výrobu kosmetických a farmaceutických produktů. Mnohé z těchto zdrojů pocházejí z lokalit významných pro zachování biologické rozmanitosti v rozvojovém světě. Neexistence jasných pravidel vedla některé země k tvrzení, že jejich suverénní práva byla porušena zahraničními výzkumnými pracovníky, což je označováno za „biopirátství“. Nedostatek důvěry někdy vedl také k zavedení restriktivních podmínek, které bránily přístupu ke genetickým zdrojům. Smyslem předložených návrhů je tyto obavy rozptýlit a současně maximalizovat příležitosti pro výzkum, vývoj a inovace ve výrobě přírodních produktů a služeb. Rovné podmínky pro všechny uživatele ze zemí EU, kteří chtějí využívat genetické zdroje, by měly přinést užitek zejména malým a středním podnikům a nekomerčnímu výzkumu financovanému z veřejných prostředků. To přinese i zlepšení možností mezinárodní spolupráce.

Více: Úmluva o biologické rozmanitosti Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělení přínosů Životní prostředí – biodiverzita

Stále více evropských zemí snižuje nebo zmrazuje platy učitelů V důsledku hospodářské krize snížilo nebo zmrazilo platy učitelů šestnáct evropských zemí. Podle zprávy zveřejněné Evropskou komisí při příležitosti Mezinárodního dne učitelů - 5.října - škrty v rozpočtu a úsporná opatření nejvíce dopadly na učitele v Irsku, Řecku, Španělsku, Portugalsku a Slovinsku. Platy učitelů v Bulharsku, na Kypru, v Estonsku, Francii, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Spojeném království, Chorvatsku a Lichtenštejnsku se snížily jen velmi málo nebo zůstaly stejné. Zpráva „Platy a odměňování učitelů a ředitelů škol v Evropě 2011/12“ (Teachers and School Heads Salaries and Allowances in Europe 2011/12) ukazuje, že ve čtyřech zemích, v České republice, Polsku, na Slovensku a Islandu, platy učitelů od poloviny roky 2010 vzrostly, zatímco v Rumunsku se dostaly na úroveň před začátkem krize. Zpráva n příkladech dokládá, že od poloviny roku 2010 si hospodářská krize vybrala na platech učitelů svoji daň. Stále více zemí snižuje vedle platů i příplatky, jako jsou náhrady mzdy za dovolenou a odměny. Řecko snížilo základní platy učitelů o 30 % a zastavilo vyplácení vánočních a velikonočních odměn. Irsko snížilo v roce 2011 platy začínajících učitelů o 13 % a těm, kteří nastoupili do zaměstnání po 31. lednu t.r., byly platy sníženy o dalších 20 % v důsledku zrušení příplatků za kvalifikaci. Ve Španělsku byly platy učitelů a dalších státních zaměstnanců sníženy v roce 2010 o 5 %, a od té doby nebyly s ohledem na inflaci upraveny. Obdobná opatření byla přijata také v Portugalsku.


112

V Evropě je maximální mzda pro učitele s dlouholetou praxí obvykle dvojnásobně vyšší než základní plat začínajících učitelů. Vezmeme-li však v úvahu, že pro dosažení maximální mzdy je zapotřebí průměrně 15–25 let praxe, organizace z oblasti vzdělávání se obávají, že tato skutečnost odradí mladé lidi od nástupu do učitelské profese. Několik zemí čelí nedostatku učitelů a zároveň se obává stárnutí pracovní síly – viz „Key Data on Education in Europe 2012“ („Základní údaje o vzdělávání v Evropě 2012“). Zpráva „Platy a odměňování učitelů a ředitelů škol v Evropě 2011/12“ rovněž odhaluje skutečnost, že i když všechny země prohlašují, že zlepšení výkonnostní úrovně žáků a studentů je nejvyšší prioritou, přesto jen polovina zemí, kterých se zpráva týká, uděluje učitelům odměny na základě pozitivních výsledků jejich práce nebo výsledků studentů (Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko, Spojené království – Anglie a Wales; Severní Irsko a Turecko). Zprávu pro Evropskou komisi zpracovala síť Eurydice, která poskytuje analýzy a informace týkající se systémů školství a školských politik evropských zemí. Síť sestává z 38 národních oddělení ve 34 zemích, které se účastní programu celoživotního učení EU (členské státy EU, Chorvatsko, Srbsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko). Srbsko a Švýcarsko se na vypracování zprávy „Platy a odměňování učitelů a ředitelů škol v Evropě 2011/12“ nepodílely. Eurydice je koordinována a řízena Výkonnou agenturou EU pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast.

Více: Teachers and School Heads Salaries and Allowances in Europe 2011/12 Vzdělávání a odborná příprava Výkonná agentura EU pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast / EACEA

Evropský den jazyků Od roku 2001 se každoročně 26. září slaví Evropský den jazyků. Společně jej pořádají Evropská komise a Rada Evropy. Rada Evropy rovněž pomáhá s podporou velké řady osvětových iniciativ ve 47 zemích, které jsou jejími členy. Jedná se o součást kampaně Mluv se mnou!, kterou pořádá Evropské středisko pro moderní jazyky v rakouském Štýrském Hradci. Cílem těchto akcí je podnítit občany všech věkových skupin, aby se začali učit cizím jazykům. Smyslem akcí je vzdát hold kulturní a jazykové rozmanitosti a rovněž se zamyslet nad úlohou jazyků v globalizovaném světě. Nový program Evropské komise zaměřený na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež na období 2014–2020, Erasmus pro všechny, také poskytuje podporu výuce a studiu jazyků. Program předpokládá výrazné navýšení objemu finančních prostředků, které umožní až 5 milionům osob, aby získaly granty EU na studium, odbornou přípravu či dobrovolnickou činnost v zahraničí. Je to téměř dvakrát více oproti stávajícím programům na období 2007 až 2013. Nejdůležitějším cílem těchto studijních zkušeností, které přímo plynou z mobility při studiu je pomoci jednotlivcům zlepšit jejich jazykové schopnosti a podpořit mezikulturní porozumění. O návrhu programu Erasmus pro všechny se jedná v Radě a Evropském parlamentu a jeho přijetí se očekává v první polovině roku 2013. V Evropské unii máme 23 úředních jazyků (po přistoupení Chorvatska příští rok jich bude 24), dále kolem šedesáti regionálních jazyků a jazyků menšin a více než 175 jazyků migrantů. V současné době EU ročně investuje přibližně jednu miliardu EUR na podporu jazykových znalostí a jiných dovedností prostřednictvím iniciativ typu Erasmus, které umožňují vysokoškolským studentům absolvovat část studia nebo odborné přípravy prostřednictvím pracovní stáže v jiné zemi. Každoročně těchto grantů EU prostřednictvím programu Erasmus (terciární vzdělávání), Leonardo da Vinci (odborná příprava) a Mládež v akci (dobrovolnická/mládežnická činnost) využije více než 400 000 převážně mladých lidí k práci, studiu či dobrovolnické činnosti v zahraničí. Navíc EU každý rok investuje okolo 50 milionů EUR na podporu činností a projektů souvisejících s jazyky. Před více než deseti lety byla poprvé udělena Evropská jazyková cena LABEL, která oceňuje inovativní projekty ve výuce a studiu jazyků. Na konferenci v Limassolu představila komisařka Vassiliou první Evropskou jazykovou cenu z řady ocenění LABEL. Koordinátoři z jednotlivých účastnících se zemí vždy přihlásili jeden jazykový projekt, který má výjimečný význam pro Evropu. Projekty posoudila odborná porota a vybrala pět celkových vítězů. Více: Stránka o jazycích


113

Evropská jazyková cena Label Jazyky pro podnikání a lepší konkurenceschopnost na pracovním trhu Útvar Evropské komise - Tlumočení Útvar Evropské komise - Překlad Evropské středisko pro moderní jazyky Erasmus pro všechny

Digitální agenda: Nová strategie - cloud computing Nová strategie Evropské komise pro „uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“ uvádí opatření, která mají do roku 2020 zaručit čistý přírůstek 2,5 milionu nových evropských pracovních míst a roční nárůst HDP v EU ve výši 160 miliard EUR. Cloud computingem se rozumí ukládání údajů (např. textových souborů, obrázků nebo videí) a softwaru na vzdálených počítačích, k nimž mají uživatelé přístup prostřednictvím internetu ze zařízení, které si sami zvolí. To je rychlejší, levnější, pružnější a potenciálně bezpečnější řešení než lokální informační technologie. Cílem této strategie je urychlit a posílit využívání cloud computingu ve všech odvětvích hospodářství. Technologie cloud computingu využívá rovněž řadu populárních služeb: Facebook, Spotify i webový e-mail. Reálný ekonomický prospěch však může přinést pouze široké využívání cloud computingu v podnicích a ve veřejném sektoru.

Komise mezi klíčová opatření této strategie zařadila: •

radikální řešení nepřehledné situace v oblasti technických norem - uživatelům cloud computingu musí být zajištěna interoperabilita, přenositelnost a reversibilita údajů. Nezbytné normy by měly být stanoveny do roku 2013;

•

podporu pro systémy certifikace důvěryhodných poskytovatelů cloud computingu s platností pro celou EU;

•

vypracování vzorových bezpečných a spravedlivých smluvních podmínek pro zakázky v oblasti cloud computingu, včetně dohod o poskytování služeb;

•

evropské partnerství pro cloud computing s členskými státy a odvětvím, jehož cílem je využít kupní síly veřejného sektoru (20 % všech výdajů za IT) k vytvoření evropského trhu s produkty a službami cloud computingu a rozšíření možností růstu evropských poskytovatelů cloud computingu za účelem dosažení konkurenceschopnosti a zajištění lepší a levnější elektronické veřejné správy.

Uváděná strategie cloud computingu navazuje na návrh aktualizace pravidel pro ochranu údajů, který Komise předložila v roce 2012. Současně předchází evropské strategii pro kybernetickou bezpečnost, jejíž návrh má být předložen v nadcházejících měsících. Vypracování evropských pravidel pro cloud computing je předpokladem pro vznik fungujícího digitálního prostoru. Výhody cloud computingu jsou dány jeho úsporami z rozsahu. 80 % organizací, které zavedly cloud computing, dosahuje nejméně 10–20% úspor nákladů. Bude-li cloud computing přijat ve všech odvětvích ekonomiky, lze rovněž očekávat významné zvýšení produktivity. V současné době odrazuje mnoho potenciálních uživatelů od přijetí cloud computingu nejasné smlouvy a neexistence společných norem. Poskytovatelé a uživatelé cloud computingu rovněž požadují jasnější pravidla, pokud jde o poskytování služeb cloud computingu, například v otázce soudní příslušnosti v případě právních sporů nebo záruk, které umožní snadné předávání údajů a softwaru mezi různými poskytovateli cloud computingu.

Více: Sdělení Evropské komise o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě – doprovodný pracovní dokument útvarů Komise Studie IDC „Quantitative Estimates of the Demand for Cloud Computing in Europe and the Likely Barriers to Take-up“ Vysvětlení strategie “Cloud Computing” Návrh aktualizace pravidel pro ochranu údajů


114

Komise zavádí strategii na podporu růstu a zaměstnanosti v kulturních a tvůrčích odvětvích Evropská komise 26.září představila strategii k plnému využití potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví v EU, a tím i k podpoření zaměstnanosti a růstu. Do tohoto odvětví patří společnosti a další subjekty, které jsou činné v architektuře, uměleckých řemeslech, kulturním dědictví, designu, filmu, televizi, hudbě, festivalech, scénickém a výtvarném umění, archivnictví a knihovnictví, vydavatelské činnosti i rozhlase. Zmíněné odvětví poskytuje v Evropské unii asi 8,5 milionu pracovních míst a tvoří až 4,5 % HDP. Kulturní a tvůrčí odvětví se však také potýkají s významnými problémy, které pramení z globalizace, z přechodu k digitalizaci a souvisí i s velkou kulturní a jazykovou roztříštěností trhů. Cílem nové strategie Komise je zvýšit konkurenceschopnost a vývozní potenciál těchto odvětví, a tak dosáhnout co největšího možného přínosu plynoucího z efektu přelévání pro další oblasti, jakými jsou například inovace, informační a komunikační technologie a obnova měst. Komise vyzývá k řadě opatření na podporu takových podmínek, které umožní další rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví. Tato opatření se zaměřují na rozvoj dovedností, přístup k financování, podporu nových obchodních modelů, rozvoj publika, přístup na mezinárodní trhy a posílení vazeb na další odvětví. Strategie nastíněná v dokumentu s názvem „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ počítá s řadou politických iniciativ a s podporou moderního regulačního prostředí. Komise chce současně podpořit silnější partnerství mezi různými politikami, a to zejména v oblastech kultury, vzdělávání, průmyslu, hospodářských záležitostí, cestovního ruchu, rozvoje měst a regionů a územního plánování. Plánuje také mobilizovat finanční zdroje EU, a zvýšit tak podporu těchto odvětví, především prostřednictvím navrhovaného programu „Tvůrčí Evropa“ s rozpočtem 1,8 miliardy EUR na období 2014–2020 a pomocí fondů politiky soudržnosti.

Více: Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU Tvůrčí Evropa Evropská politika soudržnosti 2014–2020

Bezpečnější, účinnější a inovativnější zdravotnické prostředky Zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, které zahrnují širokou škálu výrobků od obyčejných náplastí po nejdůmyslnější zařízení na podporu životních funkcí, mají zásadní význam pro naše zdraví a kvalitu života. Aby se zajistilo, že budou sloužit potřebám evropských občanů a jejich bezpečnosti, Evropská komise 26.září navrhla dvě nařízení pro transparentnější a lépe odrážející vědecký a technologický pokrok. Cílem nových pravidel je zajistit, aby pacienti, spotřebitelé a zdravotničtí pracovníci mohli využívat výhod bezpečných, účinných a inovativních zdravotnických prostředků. Odvětví zdravotnických prostředků je vysoce inovativní, zejména v Evropě. Jeho tržní hodnota se odhaduje přibližně na 95 miliard EUR. Pravidla prospějí •

pacientům - spotřebitelům, protože všechny prostředky budou muset být předtím, než je bude možné prodávat na evropském trhu, podrobeny důkladnému posouzení bezpečnosti a funkční způsobilosti. Dochází k radikálnímu posílení kontrolních postupů, které však i nadále budou zajišťovat rychlý přístup evropských pacientů a spotřebitelů k inovativním a nákladově efektivním zdravotnickým prostředkům;

•

zdravotnickým pracovníkům, neboť budou mít k dispozici lepší informace o přínosech pro pacienty i přetrvávajících rizicích a celkovém poměru mezi riziky a přínosy. To pomůže v optimálním využívání zdravotnických prostředků při léčbě a péči o pacienty;


115

•

výrobcům, kteří budou mít prospěch z jasnějších pravidel, snadnějšího obchodování mezi zeměmi EU a rovných podmínek, neboť dojde k vyloučení subjektů, které nedodržují právní předpisy. Nová pravidla podporují inovace zaměřené na pacienta a zejména zohledňují zvláštní potřeby mnoha malých a středních výrobců v tomto odvětví.

Pravidla rovněž zlepší sledovatelnost zdravotnických prostředků v rámci celého dodavatelského řetězce, což umožní rychlé a účinné reakce na problémy spojené s bezpečností. Bude zaveden systém jedinečné identifikace prostředku. Jeho cílem je zvýšení bezpečnosti zdravotnických prostředků po uvedení na trh, snížení počtu lékařských pochybení a boj proti padělání. Dojde i k harmonizaci s mezinárodními pokyny, aby se usnadnil mezinárodní obchod. Pravidla umožní přizpůsobení platných požadavků na bezpečnost a funkční způsobilost nových zdravotnických technologií, jako je například software nebo nanomateriály využívané v rámci zdravotní péče. Více: Veřejné zdraví

24. ročník soutěže EU pro mladé vědce Nejlepší mladí evropští vědci se 25.září sešli v Bratislavě na 24. slavnostním předávání cen v rámci soutěže EU pro mladé vědce (EUCYS). Tři první ceny byly uděleny týmům z Irska Polska a Rakouska za projekty z fyziky, chemie a strojírenství. Další finalisté byli oceněni za projekty v rozličných oblastech – fyzika, informatika, matematika, humanitní a společenské vědy a biologie. Mezinárodní cenu pro soutěžící ze zemí mimo EU získala tento rok Kanada s projektem týkajícím se životního prostředí. Letošní soutěže se celkem se 79 projekty zúčastnilo 117 soutěžících ve věku od 14 do 21 let z 36 zemí a škol v EU. Kromě slavnostního předávání cen mohli mladí vědci představit své projekty na čtyřdenní výstavě a podílet se na řadě seminářů a konferencí. Projekty posoudila mezinárodní porota, které předsedala Maria Ana Viana-Baptista, profesorka geofyziky na Institutu strojírenství v Lisabonu (ISEL). V komisi mimo jiné seděli dva vítězové předchozích ročníků soutěže EUCYS. Všechny projekty vyhrály ve svých konkrétních oborech první místo v národním kole vědecké soutěže v členských zemích. Témata pokrývala širokou škálu vědních oborů: biologii, fyziku, chemii, výpočetní techniku, společenské vědy, životní prostředí, matematiku, vědu o materiálech, strojírenství a medicínu. Evropská komise se prostřednictvím soutěže snaží posílit úsilí účastnických zemích, aby přivedly mladé lidi k zájmu o profesní dráhu ve vědě a výzkumu.

Více: Podrobnosti o letošním ročníku soutěže Více informací o soutěži a vítězích minulých ročníků

Skupina na vysoké úrovni se zaměří na vysokou kvalitu výuky Vysokoškolské vzdělávání je rozhodující pro rozvoj znalostí a dovedností, které Evropa potřebuje k tomu, aby byla konkurenceschopná v celosvětové ekonomice. Členské státy však nevěnují na modernizaci svých systémů vysokoškolského vzdělávání dostatek finančních prostředků. Nová skupina na vysoké úrovni pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání, kterou dnes Evropská komise zřídila, se bude touto otázkou zabývat v rámci komplexního tříletého přezkumu vysokoškolského sektoru v celé Evropské unii. Skupina, jíž bude předsedat Mary McAleese, bývalá prezidentka Irska, se tento rok zaměří na to, jak nejlépe zajistit vysokou odbornou úroveň výuky, a v příštím roce pak na to, jak vzdělávání přizpůsobit digitálnímu věku. Skupina pojmenuje osvědčené postupy a tvůrčí řešení a také poskytne doporučení národním i evropským politikům, univerzitám a vysokým školám. První zprávu podá v roce 2013. Její mandát skončí v roce 2015.


116

Celá zpráva Evropský plán modernizace vysokoškolského vzdělání (2011, tisková zpráva )

Základy bankovní unie Ukazuje se, že pouhá koordinace již nestačí. Pokud se chceme vyhnout dalším bankovním krizím, obnovit důvěru ve finanční systém a ochránit vklady střadatelů, je nutné přistoupit k hlubší integraci a důkladnému dohledu nad bankami na celoevropské úrovni. Evropská komise představuje plán na prohloubení dohledu, koordinace a vymáhání evropských pravidel. Další informace: Celý text článku (Evropská komise) Dokument Plán ustavení bankovní unie (PDF)

Evropský týden mobility 2012 a Pohyb správným směrem Stovky evropských obcí a měst se ve dnech 16. až 22. září 2012 zúčastní 11. ročníku Evropského týdne mobility. Občané se mohou zapojit do činností na podporu alternativních druhů dopravy a méně častého používání osobního automobilu. V rámci letošního tématu „Pohyb správným směrem“ je cílem kampaně zvýšit informovanost o plánech udržitelné městské mobility a představit způsoby, jak lze do procesu plánování lépe zapojit občany a místní zainteresované subjekty. Další informace: Portál projektu European Mobility Week (EN) Evropský týden mobility v ČR (portál MŽP)

Nový stálý zástupce České republiky při Evropské unii Rada Evropské unie byla informována, že česká vláda jmenovala pana Martina Povejšila stálým zástupcem ČR při Evropské unii. Pan Martin POVEJŠIL se ujal funkce dne 3. září 2012. Ve funkci vystřídal Milenu Vicenovou, která zastávala funkci od ledna 2008 Martin Povejšil dříve zastupoval Českou republiku u Severoatlantické aliance.

Srovnání nákladů na vysokoškolská studia (Eurydice) Podle nové zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise, se náklady studentů na vysokoškolské vzdělávání v Evropě velmi liší. Nejvyšší školné je v Anglii, kde studenti platí za akademický rok až 9 000 GBP (přibližně 11 500 EUR), zatímco devět zemí (Dánsko, Finsko, Kypr, Malta, Norsko, Rakousko, Řecko, Spojené království (Skotsko) a Švédsko) ve většině případů nemá žádné. Severské země patří mezi nejštědřejší, i když Finsko a Švédsko se nedávno připojily k Dánsku a zavedly poplatky pro zahraniční studenty. Všechny země s výjimkou Islandu a Norska nyní požadují poplatky po mimoevropských studentech. Mnoho zemí, ve kterých se poplatky neplatí, například Rakousko, Spojené království (Skotsko) a severské země, studentům poskytují také štědrou podporu, jako jsou granty na životní náklady a půjčky. Informace o školném a podpoře pro studenty si mohou studenti, kteří si chtějí porovnat náklady na vzdělávání v různých evropských zemích, nyní snadno nalézt na internetu . „Doufám, že skutečnost, že studenti nyní mohou snáze porovnat náklady na vzdělávání v různých zemích, povede ke zvýšené mobilitě studentů a umožní studentům zvolit si takový studijní obor, který je pro ně nejlepší,“ řekla Androulla


117

Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež. „Tato zpráva je v dnešní době obzvlášť příhodná a důležitá: připomíná nám, že moderní vzdělávání a odborná příprava jsou základním kamenem pro dlouhodobou prosperitu Evropy a klíčem k překonání našich ekonomických obtíží.“ Zpráva zdůrazňuje, že velké rozdíly existují také v podpoře určené pro studenty, která je vysoká v Německu, v severských zemích a ve Spojeném království, zatímco studenti v Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Maďarsku dostávají jen nízkou finanční podporu. Podstatně se liší také podmínky pro přiznání nároku na podporu: ta může být přidělována buď na základě výhradní potřebnosti, nebo může být snadno dostupná pro všechny studenty. V přibližně polovině zemí tvoří významný prvek celého balíčku podpory pro studenty rodinné přídavky a daňové výhody pro rodiče studentů. Zprávu pro Komisi vypracovala síť Eurydice, kterou tvoří 38 národních oddělení ve 34 zemích, které se účastní programu celoživotního učení EU (členské státy EU, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko). Tuto síť koordinuje a řídí Výkonná agentura EU pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast. Výše studentských poplatků a podpory poskytované studentům se bude každoročně revidovat, aby se zohlednily případné změny. Další informace: Tisková zpráva - originál (EN) Úplné znění zprávy (EN) Internetové stránky Evropské komise: Education and Training

Nejlepší začínající výzkumní pracovníci dostanou 800 milionů eur z prostředků EU Evropská rada pro výzkum (ERV) oznámila, že vybrala celkem 536 nejlepších začínajících výzkumných pracovníků jako příjemce finančních prostředků ve výši téměř 800 milionů eur. Granty ERV dosahují výše až 2 milionů eur na projekt. Evropská rada pro výzkum vznikla v roce 2007 jako první celoevropská organizace pro financování výzkumu. Jejím cílem je stimulovat v Evropě vědecký výzkum špičkové úrovně prostřednictvím grantových soutěží mezi těmi nejlepšími a nejkreativnějšími výzkumnými pracovníky všech národností a věkových kategorií. Snahou ERV je rovněž přilákat do Evropy přední výzkumníky z celého světa. Poskytuje financování začínajícím nezávislým výzkumným pracovníkům (tzv. "Starting Grants"), nezávislým špičkovým vědcům ("Consolidator Grants") a pokročilým výzkumným pracovníkům ("Advanced Grants"). Významná finanční podpora je udělována na základě výsledků oponentských řízení v maximální výši 2 milionů eur v případě grantů začínajícím nezávislým výzkumným pracovníkům, 2,75 milionu eur v případě grantů nezávislým špičkovým vědcům a 3,5 milionu eur u grantů pokročilým výzkumným pracovníkům. ERV funguje na základě výzkumu řízeného výzkumnými pracovníky či tak zvaného přístupu zdola nahoru, kdy mohou výzkumníci vyhledávat nové příležitosti v libovolné oblasti výzkumu. ERV řídí vědecká rada, jež má 22 členů z řad předních vědců a akademiků, v čele s předsedkyní ERV profesorkou Helgou Nowotny. Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum vedená ředitelem Pablem Amorem má na starosti plnění zvláštního programu „Myšlenky". Další informace: Tisková zpráva (EN) European Research Council Rámcový program pro výzkum a inovaci Horizon 2020

Počítačová bezpečnost v institucích EU posílena v důsledku úspěšného pilotního projektu V rámci zintenzívnění boje proti počítačové kriminalitě zřídily instituce EU stálý tým pro reakci EU na nouzové počítačové situace (Computer Emergency Response Team čili CERT-EU). K tomuto rozhodnutí došlo po úspěšné jednoroční pilotní fázi týmu, která získala kladná posouzení ze strany uživatelů i odborníků.


118

V posledních letech byly ve veřejném i soukromém sektoru zřizovány týmy CERT jakožto malé týmy počítačových expertů, jež dokážou účinně a efektivně reagovat na incidenty týkající se informační bezpečnosti a na počítačové hrozby. Osvědčily se jako klíčová složka v obraně vůči těmto hrozbám, a to jejich zamezováním, odhalováním a nápravou zranitelných míst a selhání. Varují uživatele před zranitelnými místy nebo hrozbami a doporučují kroky ke zmírnění rizik. Pomáhají odhalovat selhávající systémy a hrozby a činit odpovídající kroky k jejich zastavení a/nebo nápravě jejich důsledků. Jsou navzájem vysoce propojené, takže vytvářejí společenství odporníků zasazujících se za společnou věc počítačové bezpečnosti. V rámci Digitální agendy pro Evropu přijaté v květnu 2010 se Komise zavázala zřídit CERT pro instituce EU jako součást celkového závazku na posílení a zvýšení úrovně politiky EU v oblasti bezpečnosti sítí a informací v Evropě. Digitální agenda také vyzývá všechny členské státy, aby zřídily své vlastní CERT, čímž se má připravit zřízení sítě národních a vládních týmů CERT po celé EU do roku 2012. Týmy CERT budou také hrát významnou úlohu v nadcházejícím sdělení o strategii v oblasti počítačové bezpečnosti. Další informace: Digitální agenda pro Evropu CERT-EU

Zpráva o mládeži v EU – prioritou je zaměstnanost a sociální začlenění Nezaměstnanost mládeže v Evropské unii v kategorii osob ve věku od 15 do 24 let vzrostla od vypuknutí krize o 50 procent z průměrných 15 % v únoru 2008 na 22,5 % z letošního července. Podle aktuálních údajů, které zveřejnil Eurostat, je nejvyšší v Řecku (53,8 %) a ve Španělsku (52,9 %). Déle než jeden rok bez zaměstnání bylo v EU přes 30 % mladých lidí. Zpráva však ukazuje i na určité známky naděje, jež se rýsují na obzoru: uvádí zjištění, jež svědčí o tom, že téměř všechny členské státy provádějí strategii EU pro mládež, jejímž cílem je tvorba většího počtu lepších příležitostí pro mladé lidi a podpora aktivního občanství, sociálního začleňování a solidarity. Od vydání předcházející zprávy z roku 2009 posílily členské státy iniciativy v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a podnikání, které se zaměřují na mladé lidi. Na vysoké úrovni zůstává míra zapojení mládeže do sdružení a sociálních hnutí. Základním kamenem nové strategie EU pro mládež bude nový navrhovaný program pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež na období 2014 až 2020 nazvaný Erasmus pro všechny. Ten předpokládá výrazné navýšení objemu finančních prostředků, které umožní téměř 5 milionům osob, aby získaly granty EU na studium, odbornou přípravu či dobrovolnickou činnost v zahraničí, což je téměř dvakrát více oproti stávajícím programům na období 2007 až 2013. Priority a doporučení obsažené ve strategii EU pro mládež podporuje program Mládež v akci, který za účelem vzdělávání v zahraničí poskytuje financování mladým lidem, mladým pracovníkům a organizacím mládeže. V souladu se strategií podporuje občanství a solidaritu mladých lidí a umožňuje jim, aby prostřednictvím práce, dobrovolnictví a zapojení se do občanské společnosti získali příslušné dovednosti. V roce 2011 tohoto programu využilo přibližně 185 000 osob oproti 111 000 osobám, jež využily tento program v roce 2007, v němž byl zahájen. Úsilí o zvýšení zaměstnatelnosti, mobility v oblasti vzdělávání a účasti mladých lidí podporují stávající program celoživotního učení, včetně programů Erasmus a Leonardo da Vinci. Komise poskytne v období 2012–2013 v rámci kampaně „We Mean Business“ finanční prostředky na podporu pracovního umístění pro 280 000 osob v rámci těchto programů určených pro studenty odborné přípravy a studenty vysokoškolského vzdělávání. Další informace: Zpráva EU o mládeži pro rok 2012 včetně příloh Zprávy členských států Přehled ukazatelů EU v oblasti mládeže

EASIN - shromažďování informací pro boj s hrozbou nepůvodních druhů v Evropě Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

119

Kolik nepůvodních rostlin lze nalézt v Alpách? Kteří živočichové byli úmyslně nebo náhodně zavlečeni do dunajského regionu? Jak velké nebezpečí budou znamenat pro místní volně žijící rostliny a živočichy? Prvním krokem k nalezení odpovědí na tyto i další otázky, které se týkají 16 000 nepůvodních druhů a jejichž výskyt je dnes hlášen z celé Evropy, je vytvoření evropské sítě Easin, která bude od 14. září t.r. shromažďovat údaje o nepůvodních druzích. Činnost této informační sítě zahájil interní vědecký útvar Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC). Invazní druhy představují vážné nebezpečí pro biologickou rozmanitost, pro místní ekosystémy, plodiny, přírodní zdroje i hospodářská zvířata. Je to hrozba pro životní prostředí s dopadem na hospodářství a sociální stabilitu, což se odhaduje asi na 12 miliard EUR ročně. Boj proti nepůvodním invazním druhům je jedním ze šesti hlavních cílů strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2020. Nepůvodní druhy (exotické organismy) se šíří po celém světě. Většina z nich nepředstavuje pro své nové prostředí významné riziko. Některé z nich se však novému prostředí přizpůsobují tak úspěšně, že se stávají invazními, tzn., že z biologických kuriozit se stávají skutečnou hrozbou. EASIN usnadní mapování a klasifikaci cizích druhů pomocí indexace oznámených údajů z více než 40 on-line databází. Díky dynamicky aktualizovaným webovým stránkám mohou uživatelé sledovat výskyt nepůvodních druhů v Evropě a vybírat si pomocí kritérií - prostředí, ve kterém se nacházejí (suchozemské, mořské nebo sladkovodní), biologické zařazení způsobů jejich šíření. Jádrem sítě EASIN je katalog, který v současné době obsahuje více než 16 000 druhů. Tento soupis všech nahlášených nepůvodních druhů v Evropě byl vytvořen shromažďováním, kontrolou a normalizací informací dostupných na internetu a ve vědecké literatuře. Uživatelé sítě mohou studovat informace a doklady o zeměpisném rozšíření nepůvodnících druhů z on-line databází, jako jsou globální informační nástroj pro biologickou rozmanitost (gbif), celosvětová informační síť pro invazní druhy (gisin) a regionální euroasijské středisko pro biologické invaze (reabic). Podle odhadů se v evropském prostředí rozšířilo 10–15 % zjištěných nepůvodních druhů, které poškozují životní prostředí a způsobují hospodářské anebo sociální škody. Druhy jako bolševník velkolepý, rak signální, slávička mnohotvárná a ondatra pižmová v současné době ovlivňují svými účinky lidské zdraví, působí závažné škody v lesním hospodářství, na plodinách, v rybářství, vytvářejí překážky v průchodnosti vodních cest. Například křídlatka japonská brání růstu jiných rostlin, vytlačuje původní rostliny a vážně poškozuje infrastrukturu. Ze studií vyplývá, že v Anglii, Skotsku a Walesu tato rostlina sama každoročně způsobuje škody ve výši 205 milionů EUR. Více: EASIN EU- životní prostředí

Návrh Komise pro více demokracie - zlepšení schopnosti evropských politických stran reprezentovat zájmy občanů EU Komise 12.září přijala návrh, který má zvýšit schopnost evropských politických stran vytvářet skutečnou evropskou veřejnou sféru a vyjadřovat vůli občanů EU. Cestou k tomu má být zvýšení viditelnosti, efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti těchto stran a jejich větší uznávání. Návrh zavádí pro evropské politické strany a jejich přidružené nadace právní status na úrovni EU, čímž odstraňuje zásadní překážku, která omezuje jejich působení jak v členských státech, tak i přes hranice. Většina z nich je v současnosti registrovaná jako belgické neziskové sdružení („asbl“). Každá organizace, pokud chce být uznána za evropskou politickou stranu nebo evropskou politickou nadaci, musí dodržovat přísné normy, které se týkají interních demokratických postupů, správy, odpovědnosti, transparentnosti. Současně musí respektovat hodnoty, na kterých je Evropská unie založena. Všechny aspekty financování stran, povinnosti v oblasti výkaznictví a kontrol, budou upraveny komplexními pravidly. Za porušení těchto pravidel budou ukládány správní postihy. Návrh nebude mít žádný vliv na celkovou částku, která je v rozpočtu EU vyčleněna na financování politických stran a nadací. Pravidla, kterými se toto financování řídí, budou však zracionalizována a přizpůsobena zvláštnímu postavení těchto subjektů a jejich potřebám. Evropské politické strany budou muset zveřejňovat jména dárců, kteří přispěli darem převyšujícím 1 000 euro za rok. Roční limit pro jednotlivé dary se zvýší z 12 000 na 25 000 euro.


120

Stávající právní předpis, který se týká úpravy politických stran na evropské úrovni a jejich financování byl přijat již v roce 2003 (nařízení (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003). V roce 2007 byl novelizován, aby bylo, mimo jiné, umožněno financovat z rozpočtu EU evropské politické nadace. Evropský parlament ve zprávě Giannakouové vznesl řadu požadavků na zlepšení této normy. Nynější návrh většinu z těchto požadavků zavádí. Prostřednictvím nařízení obdrželo v roce 2012 finanční prostředky celkem 13 politických stran, které působí na evropské úrovni. Finanční prostředky jsou vypláceny pod správou Evropského parlamentu. V roce 2012 činil rozpočet, vyčleněný pro politické strany a nadace na evropské úrovni, něco málo přes 31 milion eur.

Více: Nařízení (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 Návrh statutu a financování evropských politických stran a nadací / COM (2012) 499 Návrh statutu a financování evropských politických stran a nadací / COM (2012) 500

Barroso chce v EU větší integraci Ve svém výročním projevu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzval předseda Evropské komise José Barroso k větší integraci EU, k vývoji směrem k federaci národních států. Následně by se také měla změnit základní smlouva EU. "Nejsem pro superstát, ale pro demokratickou federaci národních států, které se mohou poprat s obvyklými problémy prostřednictvím sdílení suverenity. To je náš politický horizont. … Vytvoření této federace by nakonec znamenalo vytvoření nové smlouvy EU," uvedl ve středečním projevu Barroso. Vizi federace Barroso zmínil, když hovořil o nutnosti bankovního dozoru Evropské centrální banky nad všemi bankami v eurozóně. Ta by měla mít v bankovním systému eurozóny klíčovou úlohu. "Hluboká a opravdová hospodářská a měnová unie může začít fungovat i se současnými smlouvami, ale završena může být jen s novou smlouvou," vysvětlil předseda komise, proč přišel s vizí federativního uspořádání. Evropská komise ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 připraví návrh na znění nové smlouvy.

Stárnoucí učitelé v EU – výzva pro školství v Unii Evropská komise 11.září uvítala zveřejnění výroční zprávy Education at a Glance 2012, která přináší údaje týkající se oblasti vzdělávání ze 34 zemí, mezi nimi i z 21 členských států Evropské unie. Zpráva, kterou vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), pojmenovává několik oblastí evropského školství, ve kterých by v blízké budoucnosti mohlo docházet k problémům. Jedním z nich je stárnoucí učitelstvo: středoškolských učitelů ve věku 50 let a více je v pěti zemích EU přes 40 % (Česká republika, Estonsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko), a v Itálii a Německu dokonce více než 50 %. Problém představuje také genderová nerovnost: ze zprávy vyplývá, že na vysoké školy se v EU zapisuje takřka o třetinu více žen než mužů.

Ze zprávy Education at a Glance také vyplývá, že: • v 21 členských státech EU, kterých se zpráva týká, činí výdaje na školství v průměru 9 122 USD ročně na studenta od primární po terciární úroveň vzdělávání. Je to o něco méně než průměr OECD (9 252 USD); •

u 84 % mladých lidí ze zemí OECD se předpokládá, že dokončí vyšší sekundární vzdělání; v zemích EU je to 86 %. V období let 1995–2010 byl největší nárůst počtu absolventů s dokončeným vyšším sekundárním vzděláním zaznamenán v Portugalsku (s ročním tempem růstu 4,7 %);

•

finanční návratnost terciárního vzdělávání nadále roste. Evropští absolventi mohou za svůj pracovní život počítat s čistým příjmem ve výši 176 000 USD (průměr zemí OECD: 162 000 USD). Pro veřejnost znamená vysokoškolské vzdělávání díky vyšším odvodům na daních i díky jiným úsporám dlouhodobé přínosy, které skoro třikrát přesahují výdaje;


121

•

Evropa zůstává i nadále upřednostňovaným cílovým regionem pro studium v zahraničí; 41 % všech zahraničních studentů (tj. studentů z EU i mimo EU) studuje v zemích EU. Mezinárodní studenti tvoří alespoň 10 % studentů zapsaných do terciárního vzdělávání v Lucembursku, Rakousku a ve Spojeném království. V Dánsku, Irsku, Lucembursku, Rakousku, ve Spojeném království a ve Švédsku představují více než 20 % zápisů do pokročilého výzkumu. V rámci celé EU pochází 76 % zahraničních studentů z jiné země EU.

Zprávu Education at a Glance každoročně vypracovává OECD. Zpráva vychází z údajů shromážděných Eurostatem a Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Přináší údaje, které se týkají vzdělávání ve 34 členských zemí OECD. Patří mezi ně 21 členských států EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko), 4 další evropské země (Island, Norsko, Švýcarsko a Turecko) a 9 mimoevropských zemí (Austrálie, Chile, Izrael, Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Nový Zéland a Spojené státy). Kromě toho jsou ve zprávě obsaženy i údaje týkající se Brazílie, Ruské federace a – v některých případech – Argentiny, Číny, Indie, Indonésie, Saúdské Arábie a Jižní Afriky. 6 členských států (Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta a Rumunsko) není členskými zeměmi OECD a není tedy do zprávy zahrnuto. Zpráva podává informace o aktuálním stavu školského systému, i o finančních a lidských zdrojích investovaných do vzdělávání, o poměru mezi počtem studentů a počtem učitelů, vyučovacích hodinách, o struktuře učitelů, o počtech absolventů a jejich výsledcích a o vývoji v oblasti vzdělávání, přístupu ke vzdělávání a o účasti na něm. Zpráva rovněž obsahuje informace o učebním prostředí a o organizaci škol. Nové ukazatele se zaměřují na vliv globální ekonomické krize na výdaje na vzdělávání i na to, jaký dopad má vzdělávání na makroekonomické ukazatele (např.na HDP). Zpráva se zabývá i tématy předškolního vzdělávání, mezigenerační mobilitou ve vysokoškolském vzdělávání. Předkládá faktory, které ovlivňují výdaje na školství, kariérní vyhlídky 15letých, dopad zkoušek na přístup k sekundárnímu a vysokoškolskému vzdělávání. Evropská komise a OECD budou spolu v budoucnu úžeji spolupracovat, neboť otázky vzdělávání a dovedností mají ve strategii Evropa 2020 stále větší význam. Prioritou nového rámce spolupráce budou analýzy pro jednotlivé země, strategie zaměřené na dovednosti a také spolupráci v průzkumech (např. PISA či výzkum dovedností dospělých PIAAC).

Více: Úplné znění zprávy Zpráva Education at a Glance 2012: OECD Indicators Výzkum dovedností dospělých -PIAAC .

Krize gramotnosti Podle odborné skupiny na vysoké úrovni, kterou za účelem řešení tohoto problému zřídila evropská komisařka Androulla Vassiliou, je zapotřebí, aby Evropská unie zásadně změnila svůj přístup ke zvyšování úrovně gramotnosti. Každé páté patnáctileté dítě, stejně jako téměř 75 milionů dospělých, postrádá základní dovednosti ve čtení a psaní. V důsledku pak hůře hledají práci a tím se zvyšuje i riziko chudoby a sociálního vyloučení. Předsedkyně odborné skupiny, Její Královská Výsost nizozemská princezna Laurentien, která je v této oblasti dlouhodobě aktivní, označuje zprávu za „varovný signál upozorňující na krizi, která dopadá na všechny evropské země“. Osmdesátistránková zpráva obsahuje řadu doporučení: rady pro rodiče, jak naučit děti číst si pro zábavu, návrhy na umístění knihoven v neobvyklých prostředích – například do nákupních středisek, potřebu přilákat k učitelské profesi více mužů, kteří by byli vzorem pro chlapce, kteří čtou mnohem méně než dívky. Zpráva také obsahuje doporučení, která se týkají konkrétních věkových skupin, vyzývá k zajištění bezplatného kvalitního předškolního vzdělávání. Navrhuje péči pro všechny, větší počet učitelů se specializací na čtení v základních školách, změnu postoje k dyslexii a podporuje rozmanitější vzdělávací příležitosti pro dospělé, zejména na pracovišti. Zpráva, která byla představena na konferenci v Nikósii, kterou uspořádalo kyperské předsednictví EU poskytuje příklady úspěšných projektů gramotnosti v evropských zemích a také vyzdvihuje jednotlivce, kteří překonali tabu negramotnosti a zásadně změnili své životy.


122

Ministři školství EU stanovili společný cíl snížit do roku 2020 podíl patnáctiletých s nedostatečnými dovednostmi v oblasti čtení z 20 % na 15 %. Zpráva skupiny na vysoké úrovni zdůrazňuje významný rozdíl mezi dívkami a chlapci, přičemž problémy se čtením má 13,3 % dívek ve srovnání s 26,6 % chlapců. Podle statistiky za rok 2009 jsou rozdíly mezi dívkami a chlapci nejmenší v Nizozemsku, Dánsku a Belgii a největší na Maltě, v Bulharsku a Litvě. Zpráva zdůrazňuje, že dobré dovednosti v oblasti gramotnosti jsou nezbytné pro zlepšení života lidí, pro podporu znalostí, inovace a růstu. Změny v povaze práce, ekonomice, zapojení občanů do společnosti v digitálním světě, rostoucí mobilita obecně znamenají, že gramotnost je v dnešním světě důležitější než kdy jindy, a proto by Evropa měla usilovat o 100% funkční gramotnost všech svých občanů. Více: Úplné znění zprávy Nové internetové stránky Komise o gramotnosti v Evropě

Dny evropského dědictví Během následujícího měsíce bude mít více než 20 milionů lidí možnost zdarma navštívit tisíce ojediněle přístupných památek i jedinečných kulturních akcí v rámci Dnů evropského dědictví, které se konají každý rok v září v padesáti zemích celé Evropy. Veřejnost bude mít přístup k velmi působivé škále památek a akcí. Výběr je obrovský, od „skrytých památek“ Francie, kde si bude možné prohlédnout památky schované pod zdivem, v podzemí či v krajině, přes archivy britského obchodního řetězce Marks & Spencer v Leedsu, příklady německé neutuchající lásky ke dřevu ve všech jeho podobách již od neolitických dob, až po oslavu „stavitelského umu” v belgickém Bruselu ilustrující konstrukční a technické pokroky, které vedly k vývoji architektury v průběhu staletí. Řada zemí pořádá společné akce, aby zdůraznily evropský rozměr této iniciativy. Španělsko, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie například vytvořily internetovou stránku, která propojí evropská vinařská muzea. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Slovinsko, Francie a Belgie zase spolupracují v oblasti výměn mládeže a prohlubování znalostí o kulturních památkách. Současně se v 21 evropských zemích koná fotografická soutěž „Wiki loves monuments“, která má za cíl motivovat veřejnost k objevování kulturního, historického a vědeckého významu svého nejbližšího okolí. Ve dnech 14.–16. října se za přítomnosti komisařky Androully Vassiliou v kyperské Nikósii uskuteční páté fórum Dnů evropského dědictví. Fórum se zaměří na úlohu, jakou mohou hrát informační a komunikační technologie, aby lidé měli snazší přístup ke kulturnímu dědictví a měli chuť podílet se na jeho uchování. Dny evropského dědictví se poprvé konaly v roce 1985 a od roku 1999 jsou společnou iniciativou Evropské komise a Rady Evropy. Účastní se jich 50 signatářských zemí Evropské kulturní úmluvy. Jednotlivé země představí nové kulturní poklady a zpřístupní historické budovy, které jsou pro veřejnost běžně uzavřené. Kulturní akce napomáhají propagaci místních dovedností a tradic, architektury a umění, a snaží se i přispět k vzájemnému porozumění mezi Evropany. Více: Seznam akcí Dny evropského dědictví Evropská kulturní úmluva Wiki loves monuments

Pražská centrála Galilea zahájila provoz Otevření centra v středu 5.září je důležitou událostí pro prestiž České republiky, neboť o sídlo Galilea se ucházelo dvanáct členských zemí Evropské unie. Pražská centrála má nyní 45 zaměstnanců, z nichž deset jsou Češi. V budoucnu se má počet pracovníků zvýšit na 180. První služby mají být poskytnuty koncem roku 2014. Hlavním úkolem pražské centrály je ve spolupráci s Evropskou komisí (EK) a Evropskou vesmírnou agenturou koordinovat realizaci evropského systému Galileo, kterým chce EU konkurovat americkému navigačnímu systému GPS. Systém Galileo má být daleko přesnější než GPS. Přesnost se má počítat jen na centimetry nikoliv na metry, jak je tomu u GPS.


123

V současné době jsou ovšem na oběžné dráze teprve dvě z třiceti plánovaných družic. Další dvě mají být vypuštěny 10. října t.r. z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Každého půl roku pak poputují do vesmíru čtyři satelity. V roce 2014 jich má být na orbitu již osmnáct, což umožní nabídnout první služby – pátrací a záchranné. V Česku se zpočátku počítá s využitím Galilea pro navigování letadel na menších regionálních letištích, řízení železniční dopravy, a po roce 2016 zřejmě i pro výběr mýtného na silnicích. Evropská komise předpokládá, že celý systém se stane plně funkčním na přelomu let 2019 až 2020. Jeho špičkové navigační služby najdou využití nejen v dopravě, ale i ve zdravotnictví, rybolovu a dalších oblastech. Náklady na realizaci projektu Galileo dosáhnou zhruba devíti miliard eur, tedy asi 225 miliard korun. Avšak do roku 2017 se očekává potenciální přínos tohoto satelitního systému ve výši kolem 90 miliard eur.

Komise vyzývá členské státy k uznávání dovedností nabytých mimo školní a univerzitní oblast Evropská komise 5.září zahájila iniciativu na podporu uznávání dovedností a schopností získaných mimo školní a univerzitní oblast. Iniciativa je součástí strategie pro vytváření pracovních míst a podporu růstu. Návrh Komise má za cíl zajistit větší množství pracovních příležitostí, zvláště pro nezaměstnané mladé lidi a pro osoby s velmi nízkou formální kvalifikací, která se vyskytuje zejména u starších pracovníků a pracovníků s nízkou odborností. Zároveň jde o snahu zvýšit přístup k vysokoškolskému vzdělání především u dospělých. Komise prostřednictvím tohoto doporučení naléhavě vyzývá členské státy, aby do roku 2015 vytvořily vnitrostátní systémy pro uznávání neformálního a informálního vzdělávání. Toto by následně umožnilo občanům získat úplnou nebo částečnou kvalifikaci na základě dovedností a schopností nabytých mimo rámec formálního vzdělávání. Komplexní systémy uznávání neformálního a informálního vzdělávání mají v současné době pouze čtyři členské státy - Finsko, Francie, Lucembursko a Nizozemsko. Návrh Komise je zamýšlen jako součást iniciativ „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Mládež v pohybu“ v rámci strategie Evropa 2020. Současně návrh doplňuje evropský rámec kvalifikací, který podporuje uznávání formálního vzdělávání. V návrhu Komise na nový program Erasmus pro všechny na období 2014–2020 se předpokládají finanční prostředky pro všechny oblasti vzdělávání, včetně škol, vzdělávání dospělých, vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, včetně neformálního a informálního vzdělávání. Návrh Komise bude projednáván v Radě a měl by být přijat ministry školství a mládeže ve dnech 23. a 24. listopadu t.r. Neformální vzdělávání probíhá v podmínkách formálního vzdělávání a nebývá zakončeno udělením kvalifikace či diplomu. Obvykle zahrnuje kurzy, workshopy, konference nebo semináře. Informální vzdělávání probíhá na různých místech, například doma, v rámci sdružení, prostřednictvím každodenní interakce mezi lidmi, ale i na pracovišti. Zahrnuje výuku jazyků, kulturních norem a norem chování. Ve Francii lze všechny kvalifikace, s výjimkou regulovaných povolání (např. lékaři, zubní lékaři, veterinární lékaři, architekti), získat prostřednictvím uznání neformálního a informálního vzdělávání. Zájemci o uznání kvalifikace předloží popis svých studijních zkušeností a dovedností/schopností, kterých nabyli. Poté může odborná porota jmenovaná příslušným ministerstvem uznat úplnou nebo částečnou kvalifikaci. Obdobný systém existuje v Lucembursku. V Nizozemsku mohou zájemci pro účely žádostí o zaměstnání nebo formálního uznání zkušební komisí předložit popis svých zkušeností uznávanému orgánu, který vydává „osvědčení o získaných zkušenostech“. Ve Finsku právní předpisy, které se týkají vzdělávání, umožňují uznávání zkušeností v mnoha vzdělávacích oblastech a úrovních.

Více: Návrh doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního vzdělávání Vzdělávání a odborná příprava a uznávání neformálního a informálního vzdělávání Evropský rámec kvalifikací Program Erasmus pro všechny na období 2014–2020

Globalizační fond EU v roce 2011 Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

124

Podle zprávy, kterou 4.září 2012 schválila Evropská komise, pomohl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v roce 2011 najít nové zaměstnání více než 21 tisícům občanů, kteří přišli o práci v důsledku hospodářské krize a dopadů globalizace. Na podporu těchto pracovníků ve dvanácti členských státech (Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Portugalsko) bylo v roce 2011 z globalizačního fondu EU vyplaceno celkem 128 milionů EUR. Česká republika a Řecko obdržely v uvedeném roce podporu z EFG poprvé. EFG spolufinancoval 65 % nákladů na opatření a zbývajících 35 % bylo poskytnuto z vnitrostátních zdrojů. Konkrétní opatření pro uchazeče o zaměstnání zahrnovala intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání, různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření a další typy podpory, jako např. podpora při zakládání podniku a programy veřejné zaměstnanosti. Zpráva se zmiňuje i o výsledcích, kterých bylo dosaženo díky čtyřem příspěvkům z EFG vyplaceným v předcházejících letech třem členským státům:Belgii, Švédsku a Irsku. Do konce období podpory z EFG (v polovině roku 2011) nalezlo novou práci nebo se stalo osobou samostatně výdělečně činnou 2 352 pracovníků (45 % z celkového počtu 5 228 osob, které získaly podporu z EFG), kteří byli propuštěni v automobilovém a textilním průmyslu a v odvětví výpočetní techniky. Fond EFG (navrhl předseda Komise Barroso s cílem pomoci lidem, kteří přijdou o práci v důsledku globalizace) byl zřízen Evropským parlamentem a Radou na konci roku 2006. Od zahájení své činnosti v roce 2007 obdržel EFG 101 žádostí, v nichž 20 členských států požádalo o přibližně 440,5 milionu EUR na pomoc téměř 91 tisícům propuštěných pracovníků. V rámci návrhu příštího víceletého finančního rámce na období 2014–2020 Komise doporučila, aby EU prostřednictvím EFG projevovala solidaritu s propuštěnými pracovníky a postiženými regiony i v budoucnosti. Navrhla také rozšířit oblast působnosti fondu na další skupiny, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné a dočasní pracovníci.

Více: Výroční zpráva EFG Internetové stránky EFG

Počet žádostí o přístup k dokumentům Komise stále roste Ve vydané výroční zprávě o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropské komise se uvádí, že v roce 2011 bylo podáno 6 447 žádostí o přístup k dokumentům Komise. Podle zprávy bylo v roce 2010 podáno 6 361 žádostí. Ovšem v roce 2001, kdy platná pravidla nabyla účinnosti, bylo podáno jen 450 žádostí. Malé zvýšení počtu žádostí oproti loňskému roku naznačuje, že počet žádostí se začíná ustalovat. Důvodem může být skutečnost, že veřejnost je už dobře seznámena s právem na přístup k dokumentům. Dalším faktorem, který může mít vliv, je neustále rostoucí velikost stálého veřejného rejstříku dokumentů, čímž jsou jednorázové žádosti méně potřebné. V roce 2011 bylo do veřejného rejstříku přidáno 19 956 nových dokumentů, tedy o 7 % více než v roce 2010, kdy bylo přidáno 18 661 dokumentů. V roce 2011 bylo nejvíce žádostí o dokumenty podáno v oblasti daňové a celní unie. Nejvíce žádostí (21,42 %) pocházelo z Belgie, dále z Itálie ( 12,37 % ) a z Německa ( 12,27 % žádostí ). Za určitých podmínek, které jsou vymezeny v právních předpisech – nařízení (ES) č. 1049/2001, může Komise odepřít přístup k dokumentu. Tak jak v minulosti, tak i v uplynulém roce byla nejčastějším důvodem pro odepření přístupu k dokumentu ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu. Tato skutečnost odráží fakt, že mnoho žádostí se týká specificky soukromých zájmů, nikoli obecně veřejných zájmů. Mezi těmi, kteří žádají o dokumenty jsou i stěžovatelé v řízení o porušení povinnosti, konkurenti nebo údajné oběti protisoutěžního jednání. Takové dokumenty však často nelze zpřístupnit veřejnosti, aniž by to poškodilo oprávněný zájem protistrany. Více: Výroční zpráva o přístupu k dokumentům za rok 2011 Portál o transparentnosti s informacemi o přístupu k dokumentům


125

Mezinárodní den mládeže 12. srpen je věnován Mezinárodnímu dni mládeže. Cílem je upozornit na celosvětovou problematiku spojenou s mladými lidmi ve věku od 15 do 24 let. V populaci EU tvoří 15,6% děti ve věku do 14 let. 15ti až 24letých mladých lidí je v EU 12,1 %. Nejpočetnější populace Unie je ve věku 25-49 let - 35,8%. 19,1% obyvatel EU je ve věku 50-64 let; 12,7% ve věku 65-79 let a více než 80letých obyvatel EU tvoří 4,7%. Celkově v EU žije 502 milionů obyvatel, z toho 61 milionů je mladých lidí Mezi mladými lidmi je však i 5,5 milionů nezaměstnaných. Největší podíl mládeže v populaci, tj. přes 15% je v Litvě, na Kypru a v Estonsku. Naopak nejmenší podíl mládeže, pouze kolem 10% je v Itálii, Řecku a ve Španělsku. 93% mladých lidí v EU používá internet, 86% využívá sociální sítě, 68% používá wiki. 30% má přátele v jiných evropských zemích. 82 % mladých lidí ve věku 16-24 let jde alespoň jednou za rok do kina. 17% mladých lidí v EU ve věku 15-24 let má nadváhu a naopak 9% trpí podváhou. Podle statistiky z r.2009 od rodičů odchází dívky ve věku 25 let a mladí pánové žijí u rodičů více než o 2 roky déle.

Ceremoniáři v Evropském parlamentu Parlamentní ceremoniáři znají všech 754 poslanců a poslankyň Evropského parlamentu jménem i podle tváře. Nosí dokonalé uniformy – černé fraky se stříbrnými řetězy na krku. Úkoly ceremoniářů jsou velmi rozmanité. Musí si zapamatovat všechny poslance, oznamují příchod předsedy Parlamentu do jednacího sálu při zahájení plenárního zasedání, pomáhají poslancům, během plenárních zasedání a schůzí výborů, roznáší jim potřebné dokumenty, mohou jim i předávat vzkazy od jejich asistentů nebo politických skupin. Během plenárních zasedání plní roli i jakési "ochranky", což znamená, že dbají na pořádek v jednacím sále a mohou i zakročit proti jeho porušování, pokud je o to požádá předsedající. Dávají pozor, aby se do jednacího sálu dostali jen poslanci a zvaní hosté. V Parlamentu celkem pracuje přibližně 140 ceremoniářů, mezi nimi je i 50 žen. 60 ceremoniářů se stará o běh věcí v jednacích sálech a 80 rozděluje a roznáší poštu a dokumenty ve všech parlamentních budovách. Ceremoniáři patří mezi zaměstnance Parlamentu. Pro jejich přijímání nejsou stanoveny žádné národní kvóty, přesto se EP snaží, aby mezi nimi byli zástupci z co nejvíce členských zemí EU. Mezi nejdůležitější vlastnosti ceremoniářů patří flexibilita a bezpodmínečná diskrétnost, neboť se účastní i uzavřených jednání veřejnosti. Každý ceremoniář musí mí také výbornou znalost protokolu.

Iniciativa na podporu Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 Až do 1. září 2012 se mohou občané členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska a Norska zúčastnit soutěže v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. V rámci soutěže je vyhlášeno několik kategorií: • • • • •

„Pracoviště pro všechny věkové kategorie“ „Prostředí přátelská k seniorům“ „Podnikatelé v sociální oblasti“ „Zpravodajství o stárnutí a mezigeneračních vztazích“ „Soutěž Generations@school“

Více: Informace o možnostech účasti .

Nový program na podporu evropského bezpečnostního odvětví Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

126

Evropská komise 30. července navrhla akční program na podporu evropského bezpečnostního odvětví - vnitřního trhu s bezpečnostními technologiemi. Program má tomuto odvětví, které patří mezi sektory s nejvyšším potenciálem pro růst a zaměstnanost v Unii, umožnit, aby se v Evropě i nadále udržely a produkovaly vysoce kvalitní bezpečnostní produkty. Přírodní pohromy i teroristické útoky v nedávných letech ukázaly, že je třeba se lépe připravit na krizové situace a zajištění bezpečnosti je jednou z hlavních starostí každé společnosti.

Návrh Komise k vytvoření skutečného vnitřního trhu v oblasti bezpečnosti obsahuje mimo jiné i tato opatření: •

harmonizaci norem a certifikačních postupů pro bezpečnostní technologie. odstranit roztříštěnost bezpečnostního trhu EU a harmonizovat normy a certifikační postupy pro bezpečnostní technologie. Evropská komise chce předložit dva legislativní návrhy: •

jeden na vytvoření jednotného certifikačního systému platného v celé EU pro letištní detekční zařízení a

•

druhý na vytvoření jednotného certifikačního systému pro poplachové systémy s platností v celé EU.

•

lepší využívání synergií mezi bezpečnostním výzkumem pro civilní a obranné účely. Komise plánuje vydat ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou evropským normalizačním organizacím mandáty k vypracování „hybridních norem“.

•

nové režimy financování při zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, pro testování a ověřování výsledků z projektů bezpečnostního výzkumu v EU. Takový přístup by měl od samotného začátku výzkumných projektů propojit odvětví s orgány veřejné správy a s konečnými uživateli.

•

zavedení posuzování společenského dopadu nových bezpečnostních technologií ve výzkumném stadiu.

•

udělení Komisí evropským normalizačním organizacím mandátu k vytvoření normy pro začlenění problematiky ochrany soukromí od návrhu až po jednotlivé fáze výrobního procesu. Komise zavede posuzování společenského dopadu nových bezpečnostních technologií ve výzkumném stadiu.

•

provedení rozsáhlé studie z analýzy právních a hospodářských důsledků omezení odpovědnosti vůči třetím stranám.

Objem celosvětového bezpečnostního trhu se za uplynulé desetiletí téměř zdesetinásobil z přibližně 10 miliard na zhruba 100 miliard eur v roce 2011. Roční obrat v EU dosáhl asi 30 miliard eur. Na základě nejnovějšího tržního vývoje se však ukazuje, že podíly evropských společností na světovém trhu by mohly během příštích let výrazně klesnout, jestliže se nic nepodnikne ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Společnosti z USA v oblasti bezpečnosti jsou stále na špici celosvětového trhu těchto produktů. Udávají krok v bezpečnostních technologiích i proto, že těží z výhod jednotného právního rámce i silného domácího odbytu. Vnitřní trh EU je oproti tomu značně roztříštěný dokonce i podle regionálních hranic. Specializovaná odborná skupina zřízená Komisí se bude scházet nejméně jednou ročně

Skandál se sazbou Libor V souvislosti s nedávným skandálem ohledně sazby LIBOR se objevily objektivní obavy, které se týkají nepravdivých hlášení bank o odhadovaných mezibankovních úrokových sazbách. Manipulace s těmito klíčovými referenčními hodnotami nebo jen pokus o manipulaci může mít závažný dopad na integritu trhu a mohla by spotřebitelům a investorům způsobit značné ztráty nebo narušit reálnou ekonomiku. Evropská komise 25.července proti tomuto typu manipulace s trhem zakročila a přijala změny návrhů nařízení a směrnice o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem včetně trestněprávního postihu, které původně předložila dne 20. října 2011. Současné změny zřetelně zakazují manipulace s referenčními hodnotami včetně sazeb LIBOR a EURIBOR a označí tyto manipulace za trestný čin. Referenční hodnota je jakýkoli komerční index nebo zveřejněná číselná hodnota vypočítaná pomocí vzorce, který se použije na hodnotu jednoho či více podkladových aktiv nebo cen včetně odhadovaných cen, úrokových sazeb či jiných


127

hodnot nebo přehledů. Na jejím základě se určuje částka splatná v rámci finančního nástroje. Podkladová aktiva nebo ceny, na které se v referenčních hodnotách odkazuje, mohou být například úrokové sazby nebo komodity jako ropa, pokud určují částky splatné v rámci finančního nástroje, například derivátu. Komise 25.7.2012 přijala dva pozměněné návrhy. Prvním z nich je pozměněný návrh, kterým se do návrhu nařízení o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem, přijatého Komisí dne 20. října 2011, zavádějí tyto změny: •

změna oblasti působnosti navrhovaného nařízení tak, aby zahrnovala referenční hodnoty,

•

změna definic tak, aby zahrnovaly definici referenčních hodnot na základě rozšířené verze definice použité v návrhu nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR), včetně referenčních hodnot, jako jsou úrokové sazby a komodity,

•

změna definice trestného činu manipulace s trhem (článek 8) tak, aby se dotýkala i samotné manipulace s referenčními hodnotami a pokusů o ni,

•

změna bodů odůvodnění tak, aby se zdůvodnilo rozšíření obsahu působnosti a rozšíření trestného činu manipulace s trhem i na manipulaci s referenčními hodnotami.

Komise současně přijala pozměněný návrh, kterým se do návrhu směrnice o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem zavádějí tyto změny: •

změna definic tak, aby zahrnovaly definici referenčních hodnot,

•

změna definic tak, aby zahrnovaly definici referenčních hodnot,

•

změna trestného činu „návod, pomoc a pokus“ tak, aby zahrnoval tato jednání ve vztahu k manipulaci s referenčními hodnotami.

Komise neurčuje minimální druhy a úrovně trestních sankcí, ale hodlá po každém členském státu požadovat, aby stanovil trestní sankce za manipulaci s referenčními hodnotami ve svých vnitrostátních právních předpisech. V původním návrhu směrnice navrhla Komise provést přezkum, který se týká zejména vhodnosti zavedení společných minimálních pravidel pro druhy a úrovně trestních sankcí, a to do čtyř let od vstupu směrnice v platnost.

Více: Evropská komise – zneužívání trhu Evropská komise – politika v oblasti trestního práva Internetové stránky Michela Barniera, komisaře EU pro vnitřní trh a služby

4. Evropský den bezpečnosti silničního provozu se zaměřil na mladé lidi Silniční nehody jsou stále nejčastější příčinou úmrtí a zdravotního postižení mladých lidí. V roce 2010 19 % úmrtí na silnicích v EU se týkalo mladých lidí ve věku 18 až 25 let, byť tato věková skupina zahrnuje pouze 10 % z celkové populace EU. Mladí lidé ve věku mezi 18 a 25 lety čelí téměř dvojnásobně vyššímu riziku úmrtí při dopravních nehodách. Evropská komise proto věnovala 25. červenec – 4. Evropský den bezpečnosti silničního provozu mladým lidem. Při této příležitosti se v Nikósii uskutečnila konference, na jejímž uspořádání se spolupodílelo i kyperské předsednictví Evropské unie. Podle statistiky z r. 2010: •

31 000 mladých lidí ve věku 18 až 25 let (80 % chlapců a 20 % dívek) zemřelo při dopravních nehodách.

•

Ve 40 % smrtelných úrazů byli oběťmi mladí řidiči.

•

25 % usmrcených řidičů automobilů jsou mladí lidé – 81 % chlapců a 19 % dívek.


128

•

Počet úmrtí mladých lidí při silničních nehodách podle druhu dopravy: 66 % osobní automobily, 20 % jednostopá motorová vozidla, 2 % chodci, 8 % cyklisti, 4 % ostatní (těžká nákladní vozidla, autobusy...).

Je pozitivní, že počet smrtelných nehod na silnicích se v období od roku 2001 do roku 2010 ve věkové skupině 18–25 let snížil o 49 %, což je více než celkový pokles, který činí 43 %. Zvláště zranitelní jsou mladí řidiči automobilů, ale i u této skupiny se během stejného období snížil počet úmrtí na silnicích o 55 %. Například v hostitelské zemi 4.Evropského dne bezpečnosti silničního provozu jsou tyto údaje ještě více znepokojivé. Na Kypru věková skupina mladých lidí představuje dokonce 23 % všech úmrtí na silnicích. Tématem prvního Evropského dne bezpečnosti silničního provozu v roce 2007 byli rovněž mladí řidiči. Druhý ročník se v roce 2008 zaměřil na bezpečnost silničního provozu v městském prostředí. Třetí Evropský den bezpečnosti silničního provozu proběhl v roce 2010 a byl zaměřen na přeshraniční boj proti trestným činům v dopravě.

Více: Evropské fórum mládeže o bezpečnosti silničního provozu Údaje o smrtelných nehodách: Databáze Evropské komise - CARE EK- bezpečnost silničního provozu Akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu na období let 2011–2020 Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu Internetové stránky místopředsedy Evropské komise Siima Kallase odpovědného za dopravu

Program pro bezpečnost silničního provozu na období 2011– 2020: podrobná opatření Program pro bezpečnost silničního provozu na období 2011–2020

Strategie Evropa 2020 má u veřejnosti nadále silnou podporu Podle průzkumu Eurobarometru „Jaro 2012“ Evropané opakovaně vyjádřili širokou podporu iniciativám pro růst, stabilitu a zvyšování počtu pracovních příležitostí, které navrhla EU. Veřejnost považuje za nejdůležitější modernizaci trhu práce za účelem zvýšení počtu pracovních příležitostí, dále pomoc chudým a ze společnosti vyloučeným občanům. Podle dat z tohoto nejnovějšího průzkumu se Evropané domnívají, že hlavní cíle, na kterých se EU shodla, jako např. dosažení stavu, kdy tři čtvrtiny lidí v produktivním věku budou mít práci, jsou dostatečně ambiciózní. Názory občanů na strategii Evropa 2020 – strategii EU pro růst – jsou povzbuzující zejména vzhledem k významu iniciativ a úrovni ambicí, které z ní vycházejí. Celkově je 40 % Evropanů (oproti podzimu 2011 jde o nárůst o 2 procentní body) přesvědčeno, že se EU vydala správnou cestou z krize a k řešení nových globálních výzev. Přes značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou Evropané podle určitých náznaků méně pesimističtí a mnoho z nich věří, že nejhorší fáze krize už je za námi. Oproti předchozímu průzkumu z podzimu roku 2011 si 30 % respondentů (o 7 procentních bodů více) myslí, že dopad krize na trh práce již dosáhl svého vrcholu. Více než 8 z 10 Evropanů se domnívá, že by v důsledku krize měly členské státy EU intenzivněji spolupracovat, a nadpoloviční většina z nich věří, že EU vyjde z krize dlouhodobě silnější. Stejně jako v předchozích průzkumech se v jednotlivých členských státech EU výrazně liší odpovědi na otázku ohledně stavu vnitrostátních ekonomik. Pro více než tři čtvrtiny obyvatel Švédska, Lucemburska a Německa je hospodářská situace dobrá. Tento názor však sdílí méně než 5 % Irů, Portugalců, Španělů a Řeků. Celkově lze říci, že se za posledních šest měsíců nezměnil počet respondentů (71%), kteří uvádějí, že hospodářská situace jejich země je špatná. Pravidelný Eurobarometr na jaro 2012 byl proveden prostřednictvím osobních rozhovorů ve dnech 12.–27. května 2012. V členských státech EU a v kandidátských zemích bylo osloveno celkem 32 728 osob. Zpráva obsahuje i údaje


129

týkající se vývoje názorů na orgány EU a na otázky ohledně občanství. Eurobarometr - tento průzkum veřejného mínění organizuje Evropská komise dvakrát do roka. Více: První zpráva o výsledcích šetření

12 nových členů správní rady Evropského inovačního a technologického institutu Evropská komise 24.července jmenovala 12 nových členů správní rady Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Svých funkcí se noví členové oficiálně ujmou 31. července. Všichni členové rady EIT mají ve svých oborech vynikající renomé, a proto se očekává jejich přínos pro dosažení cílů EIT i udání nového směru inovacím v Evropě. Správní rada odpovídá za celkovou strategii, výběr, koordinaci a hodnocení „znalostních a inovačních středisek“ a inovačních center, která jsou založena na partnerství veřejného a soukromého sektoru a jsou jádrem EIT. Tato střediska sdružují špičkové vysokoškolské instituce, výzkumná centra a podniky, aby se společně zabývaly možnostmi inovativního řešení zásadních společenských problémů, mezi které patří zejména udržitelná energetika a problematika celosvětového klimatu. Správní rada má dohlížet na uplatňování navrženého Komisí strategického programu inovací EIT. Program má podnítit vytvoření až 600 nových společností, má přispět k odborné přípravě 10 000 magisterských studentů a stejného počtu doktorandů v rámci nových studijních plánů, které kombinují špičkovou vědu se silným podnikatelským prvkem. Správní radu EIT tvoří 22 odborníků. Dvanáct nových členů se připojí k šestici členů původní správní rady. K další výměně dojde za čtyři roky. Správní rada má rovněž čtyři další členy, kteří jsou voleni z řad administrativního personálu, studentů a doktorandů EIT a znalostních a inovačních středisek. Evropský inovační a technologický institut byl zřízen v roce 2008 jako samosprávný subjekt EU. Jeho posláním je podporovat konkurenceschopnost členských států propojením výzkumných středisek a podniků a špičkových institucí ve vysokoškolském vzdělávání. V příštím finančním rámci Evropská komise navrhla rozpočet ve výši téměř tří miliard eur, aby EIT mohla, ke třem již existujícím, vytvořit šest nových znalostních a inovačních středisek která se zaměřují na změnu klimatu, udržitelnou energetiku a informační a komunikační technologie.

12 nových členů správní rady EIT: 1. Gabor BOJAR - Founder and Chairman of Graphisoft SE, Graphisoft Park SE, and Aquincum Institute of Technology (AIT) 2. María GARANA - President of Microsoft Spain 3. Dr. Ulf J. JOHANSSON - Chairman of the board of Novo A/S and Novo Nordisk Foundation 4. Elpida KERAVNOU-PAPAILIOU - Rector of the Cyprus University of Technology 5. Dr. Jana KOLAR - Head of research, founder and majority owner of Morana rtd, Slovenia 6. Prof.Marja MAKAROW - Vice-president for research of the Academy of Finland 7. Prof. Peter OLESEN - Chairman of the Danish Council for Strategic Research 8. Dr. Patrick PRENDERGAST - Provost/President of Trinity College Dublin 9. Bruno REVELLIN-FALCOZ - President of the National Academy of Technologies, France


130

10. Gianfelice ROCCA - Chairman of Techint Group, Italy 11. Prof. Nigel THRIFT - Current position: Vice-Chancellor of the University of Warwick, UK 12. Jeroen VAN DER VEER - Non-executive Director of Shell Company

Návrh rozpočtu na rok 2013 – Předseda Evropské komise J. Barroso napsal hlavám států a vlád ke stanovisku Rady Předseda EK J. Barroso zaslal 24. července 2012 všem hlavám států a vlád EU dopis, ve kterém vyjádřil obavy týkající se stanoviska Rady k návrhu rozpočtu na rok 2013. Rada dne 24. července bez diskuse schválila stanovisko Výboru stálých zástupců z 11. července. 2012, které navrhuje omezit zvýšení plateb z rozpočtu na rok 2013 na 2,79 %. Ve svém návrhu z 25. dubna 2012 Komise navrhla zvýšení plateb o 6,8 %. Toto navýšení vyplývalo z právních závazků k vyplácení příjemcům finančních prostředků na základě závazků z minulých let, které členské státy schválily. Kdyby se stanovisko Rady nezměnilo, znamenalo by to, že v rozpočtu by bylo o 5,2 mld. EUR méně na pokrytí skutečných platebních potřeb, o které Komise požádala. Více: Znění dopisu J.Barroso

Evropská hlavní města kultury po roce 2019

Evropská komise přijala návrh na pokračování iniciativy Evropská hlavní města kultury. Stávající program je platný do roku 2019. Nový návrh obsahuje země, v jakém pořadí tyto země budou jmenovat města, která budou používat titul Evropské hlavní město kultury až do roku 2033. Podle návrhu bude možné, aby kromě dvou členských států, které tento titul sdílejí každý rok, směly jednou za tři roky Evropské hlavní město kultury jmenovat rovněž kandidátské nebo potenciální kandidátské země. Současný program pro Evropská hlavní města kultury končí v roce 2019. Soutěž o daný titul se zahajuje s šestiletým předstihem, aby města měla dostatek času na přípravu. Proto je třeba, aby Parlament a Rada přijaly rozhodnutí o novém cyklu v roce 2013. Návrh Komise zachovává hlavní prvky a strukturu současného režimu. Navrhuje zejména, aby se titul i nadále uděloval podle rotačního systému mezi členskými státy. Výběrová kritéria byla změněna s cílem poskytnout potenciálním hlavním městům kultury podrobnější pokyny, které rovněž usnadní celkový výběr a proces sledování zúčastněných měst. Bude více kladen důraz na efekt iniciativy v podněcování dlouhodobého růstu a rozvoje měst, na evropský rozměr akce a kvalitu kulturního a uměleckého obsahu na příslušný rok.


131

Návrh Komise vychází z několika hodnocení současného systému a z veřejné konzultace, která probíhala v období od října 2010 do ledna 2011. Bylo prokázané, že Evropská hlavní města kultury přinášejí městům a regionům mnoho výhod. Byť se jedná především o kulturní akci, je významný sociální a hospodářský přínos. Titul Evropské hlavní město kultury byl zaveden v roce 1985. Od tohoto roku titul získalo již 46 měst. Evropskými hlavními městy kultury v tomto roce jsou Guimaraes (Portugalsko) a Maribor (Slovinsko).

Budoucí Evropská hlavní města kultury (2013-2019) 2013: Marseille (Francie) a Košice (Slovensko) 2014: Umea (Švédsko) a Riga (Lotyšsko) 2015: Mons (Belgie) a Plzeň (Česká republika) 2016: Donostia-San Sebastián (Španělsko) a Wrocław (Polsko) 2017: V Dánsku stále probíhá soutěž mezi městy Aarhus a Sonderborg Na Kypru stále probíhá soutěž mezi městy Nicosia a Paphos 2018: Nizozemsko a Malta 2019: Itálie a Bulharsko

Navrhované pořadí zemí na jmenování Evropského hlavního města kultury (2020-2033)

2020

Chorvatsko*

Irsko

2021

Rumunsko

Řecko

2022

Litva

Lucembursko

2023

Maďarsko

Spojené království

2024

Estonsko

Rakousko

2025

Slovinsko

Německo

2026

Slovensko

Finsko

2027

Lotyšsko

Portugalsko

2028

Česká republika

Francie


Kandidátská země nebo potenciální kandidátská země



132

2029

Polsko

Švédsko

2030

Kypr

Belgie

2031

Malta

Španělsko

2032

Bulharsko

Dánsko

2033

Nizozemsko

Itálie



Více: Evropská hlavní města kultury

268,4 milionu EUR na 202 nových projektů pro životní prostředí Evropská komise 20. července 2012 schválila přidělení finančních prostředků na 202 nových projektů v rámci programu LIFE+, fondu Evropské unie pro životní prostředí. Projekty se týkají opatření na ochranu přírody, environmentální politiky, komunikace o otázkách životního prostředí, změny klimatu a informací o této problematice. Celkové náklady mají činit 516,5 milionu EUR, ze kterých 268,4 milionu uhradí Evropská unie. Komise přispěje více než 31,4 milionu EUR na 23 projektů s celkovým rozpočtem ve výši 67,8 milionu EUR., které se zabývají přímo změnou klimatu. LIFE+ je evropský finanční nástroj pro životní prostředí s celkovým rozpočtem 2,143 miliardy EUR na období 2007–2013. V rámci projektu LIFE+ Komise každoročně zveřejňuje jednu výzvu k předkládání návrhů. Poslední výzva k předkládání návrhů, která skončila v červenci 2011, zahrnovala z 27 členských států EU 1 078 žádostí, ze kterých bylo vybráno 202 projektů ke spolufinancování prostřednictvím tří složek programu: LIFE+ příroda a biologická rozmanitost, LIFE+ politika a správa v oblasti životního prostředí a LIFE+ informace a komunikace. Projekty LIFE+ příroda a biologická rozmanitost si kladou za cíl snižovat stupeň ohrožení ohrožených druhů a stanovišť. Projekty LIFE+ politika a správa v oblasti životního prostředí jsou pilotními projekty, které přispívají k rozvoji inovativních politických záměrů, technologií, metod a nástrojů. Úkolem projektů LIFE+ informace a komunikace je šířit informace a zvýšit povědomí občanů o významu problematiky životního prostředí.

Více: Shrnutí nových projektů Informace o programu LIFE+ Kontakt na příslušné vnitrostátní orgány

Kontroly EU zajišťují bezpečnost potravin Ze zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že díky systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva Evropské unie (RASFF) byla odvrácena nebo zmírněna mnohá rizika pro bezpečnost potravin. RASFF zjišťuje


133

bezpečnost potravin ze zemědělského podniku až na talíř, protože má schopnost spustit rychlou reakci v případě, že je zjištěno nějaké riziko ohrožující jejich nezávadnost. Všichni členové systému RASFF jsou urychleně informováni o závažných rizicích zjištěných u potravin či krmiv, aby mohli společně a koordinovaně zareagovat na hrozby pro bezpečnost potravin a ochránit zdraví občanů EU. V roce 2011 bylo v systému RASFF hlášeno 9 157 oznámení vztahujících se k nedodržení požadavků právních předpisů EU v oblasti potravin a 617 z nich se týkalo vážných rizik. Většinu oznámení činila spíše následná (5 345) než nová (3 812) oznámení. Z 3 812 nových oznámení se 3 139 týkalo potravin, 361 krmiv a 312 materiálů určených pro styk s potravinami. Některé z nejčastěji hlášených problémů se týkaly aflatoxinů v krmivech, sušeném ovoci a oříšcích a dokonce i migrace chemických látek z kuchyňských potřeb z Číny. V roce 2011 hrál RASFF klíčovou úlohu při řešení dvou závažných případů, které souvisely s bezpečností potravin - Fukushima a E. coli. V předloženém dokumentu je zejména zdůrazněna oblast zdokonalení systému RASFF spuštěním tzv. iRASFF - online platformy pro oznámení, která pomohou systému RASFF fungovat rychleji a účinněji než kdy předtím. Dokument umožňuje přezkoumat i stávající standardní operační postupy pro krizová řízení a současně umožnit dostatečnou flexibilitu; revidovat pravidla, která se týkají vysledovatelnosti nebezpečných výrobků a jejich stahování z trhu; zlepšit koordinaci při krizové komunikaci; poskytnout hlavním obchodním partnerům specializovaná školení ohledně pátrání po původcích chorob v potravinách a zvládání ohnisek. Dokument taktéž zahrnuje pravidla kontroly hygieny v prvovýrobě prostřednictvím programu EU s názvem „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) i úkol na vypracování zvláštních pravidel pro produkci osiva a klíčků.

Více: Systém RASFF

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu Evropská komise 17.července předložila opatření, která mají za cíl zlepšit přístup k původním evropským vědeckým informacím. Širší a rychlejší přístup k vědeckým dokumentům a údajům má posílit evropský inovační potenciál a tím výzkumným pracovníkům a podnikům usnadnit využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků. Předpokládá se i zlepšení návratnosti investic ve výši až 87 miliard EUR, které každoročně směřují do výzkumu a vývoje. Tato opatření doplňují sdělení Komise o vybudování Evropského výzkumného prostoru (EVP), které bylo rovněž přijato. Komise otevřený přístup k vědeckým publikacím stanoví jako obecnou zásadu v rámci iniciativy Horizont 2020, programu EU určeného na financování výzkumu a inovací na období 2014–2020. Od roku 2014 budou muset být přístupné všechny články, které vznikly s finanční podporou poskytnutou z prostředků programu Horizont 2020. Články na internetu okamžitě zpřístupní buď vydavatel, a pak vynaložené náklady na zveřejnění mohou být předloženy k úhradě Evropské komisi, nebo články zpřístupní výzkumní pracovníci ve volně přístupném archivu nejpozději do šesti měsíců (12 měsíců v případě článků z oblasti sociálních a humanitních věd) po zveřejnění. Komise rovněž doporučila, aby členské státy přijaly podobný přístup k výsledkům výzkumu financovaného v rámci svých vlastních programů. Digitální agenda pro Evropu stanovila politiku „otevřených údajů“, která zahrnuje celou škálu informací, které vytvářejí, sbírají nebo financují veřejnoprávní subjekty v Evropské unii. I stěžejní iniciativa EU „Unie inovací“ výslovně podporuje otevřený přístup jako základní prvek vybudování Evropského výzkumného prostoru. Sdělení a doporučení k problematice vědeckých informací doplňují sdělení „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“, které bylo rovněž 17.července přijato, a ve kterém jsou stanoveny hlavní priority pro dokončení Evropského výzkumného prostoru, včetně optimálního pohybu vědeckých poznatků, přístupu k nim a jejich předávání. Evropská komise bude i nadále financovat projekty týkající se otevřeného přístupu. V letech 2012–2013 Komise vynaloží 45 milionů EUR na datové infrastruktury a výzkum v oblasti uchovávání digitálních záznamů. Financování v rámci programu Horizont 2020 bude pokračovat.


134

Více: Základní informace o politice k výsledkům výzkumu Strategie otevřeného přístupu k údajům

Vedoucí náboženští představitelé jednali o solidaritě mezi generacemi Předseda Evropské komise José Manuel Barroso svolal do sídla EK v Bruselu setkání s více než dvaceti vysokými představiteli křesťanského, muslimského a židovského náboženství a zástupců hinduistické a baháistické obce z celé Evropy. Setkání pod heslem „Mezigenerační solidarita: stanovení parametrů pro společnost zítřka v Evropě“ předsedal společně s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuym a místopředsedou Evropského parlamentu Lászlem Surjánem, který zastupoval předsedu Martina Schulze. V Evropském roce aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi náboženští představitelé diskutovali o mezigenerační solidaritě a dalších úkolech plynoucích z demografického vývoje v Evropě, jako je řešení nezaměstnanosti, podpora aktivního stárnutí a sladění pracovního a soukromého života. Účastníci se v průběhu schůze shodli, že je potřeba zlepšit povědomí o obrovských společenských problémech, přijmout odpovědnost v důležitých oblastech, jako je posilování solidarity mezi mladými lidi a starší generací a boj proti diskriminaci. Je třeba účinně přispívat ke všeobecné strategii růstu pro Evropu usilováním o lepší vzdělávání, snižování chudoby a spravedlivější společnost. Předseda Barroso vedoucí náboženské představitele vyzval, aby se zapojili do veřejného dialogu a ukázali, jak mohou církve a náboženské obce specifickým způsobem přispět k objasnění potřeby solidarity. Téma zasedání „Mezigenerační solidarita: stanovení parametrů pro společnost zítřka v Evropě“, koresponduje se strategií Evropské komise Evropa 2020 v zájmu zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Diskriminace na základě věku není pouze otázkou základních práv, ale také ekonomickou záležitostí, neboť brání schopným a kvalifikovaným lidem najít práci. Evropský rok představuje rámec pro zahájení nových iniciativ ze strany širokého spektra zúčastněných stran, včetně náboženských organizací. Setkání náboženských představitelů na vysoké úrovni bylo osmým v řadě. První setkání předseda Komise Barroso zahájil v roce 2005. Lisabonská smlouva (2009) zařadila otevřený, transparentní a řádný dialog s církvemi, náboženskými obcemi, jakož i ideovými a nekonfesními organizacemi do primárního práva (článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Více: Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropský rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Dialog Evropské komise s církvemi, náboženskými obcemi a ideovými a nekonfesními organizacemi

Váš hlas v Evropě: Vy a EU – webový portál Váš hlas v Evropě je webový portál, který nabízí shrnující informace, konzultace a diskuse pro všechny se zájmem o vytváření evropských politik. Poskytuje přístup k profesionálním konzultacím, přímý on-line dialog s těmi, kdo vytváří politiky EU na všech úrovních: se členy Evropského parlamentu, se členy Evropské komise, s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuy. Portál také odkazuje na blogy a twitterové účty politiků i institucí EU a na další jejich aktivity na sociálních sítích. Nabízí centrální adresář odkazů, na kterých najdete podrobné praktické informace téměř o všech aspektech života s evropským rozměrem. Najdete tu například informace o korporátních daních a veřejných tendrech, o vzájemném uznávání akademických kvalifikací, o právech sociálního zabezpečení při pohybu po EU, o kariérních možnostech a o možnostech studia v jiných zemích EU, všechno, co potřebujete vědět při cestování pro EU, výsledky průzkumů veřejného mínění Eurobarometr, údaje statistického úřadu Eurostat, dokonce i seznam bruselských lobbyistů. Více:


135

EU – webový portál

Skryté evropské kulturní dědictví bude brzy dostupné online "Osiřelá díla" – filmy nebo literární díla, jejichž autory není možné dohledat, a přitom se na ně vztahují autorská práva, jsou o krok blíže k zpřístupnění online v celé EU. 10. července proběhla ve Výboru pro právní záležitosti debata o červnové neformální dohodě mezi Parlamentem a Radou. Navrhovaná směrnice "o některých povolených způsobech užití osiřelých děl" chce usnadnit knihovnám, muzeím, veřejnoprávním televizím a jiným veřejným institucím vyhledávat a používat díla, jejichž autory nelze dohledat. Návrh definuje pravidla pro označení díla za osiřelé. Než je dílo označeno za osiřelé, je potřeba provést "důkladné hledání" držitele práv "v dobré víře" a za splnění určitých kritérií. Pokud nelze autora nebo místo jeho pobytu dohledat, dílo se považuje za osiřelé. Směrnice by držitelům práv umožnila zbavit díla statutu osiřelých děl a požadovat odměnu za profit vzniklý jejich použitím. Zároveň návrh chrání veřejné instituce před rizikem, že budou muset platit velké pokuty. Tato díla přitom někdy tvoří až 70 % sbírek dané instituce a hrozí, že budou prostě zapomenuta. Plénum Evropského parlamentu by o zprávě k návrhu směrnice mělo hlasovat 12. září. Návrh musí podpořit i Rada.

Foto soutěž „Evropa v mém regionu" Chcete vyhrát digitální fotografické vybavení v hodnotě 1000 eur a výlet do Bruselu pro dvě osoby? Zúčastněte se letní foto soutěže „Evropa v mém regionu". Soutěž bude probíhat na stránce Evropské komise na Facebooku. Fotky budou rozděleny do dvou kategorií: • •

„Můj projekt" - pro organizace, které využívají financování z EU (tj. z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti); „Na vlastní oči" - pro všechny, kdo žijí v EU a zaznamenají zajímavý projekt ve svém regionu nebo při návštěvě jiného regionu.

Pokud se chcete zúčastnit soutěže, vyfoťte projekt a na fotce zachyťte důkaz o regionálním financování z EU (např. billboard, ukazatel, plaketu atd. s vlajkou EU a informacemi o financování). Každá kategorie bude mít dva vítěze jednoho zvolí veřejnost, druhého vybere porota ze zbývajících oblíbených příspěvků. Fotky budou hodnoceny na základě estetických kvalit, kreativity a významnosti z hlediska regionální politiky EU. Sdílejte s námi informace o soutěži a pomozte nám zviditelnit báječné projekty po celé Evropě financované z regionálních fondů EU. Další novinky brzy najdete na stránce @EU_Regional na Twitteru a na stránce Evropské komise na Facebooku. Kamkoli se v létě vydáte, mějte oči na stopkách a foťák vždy při ruce! Více informací na facebookových stránkách Evropské komise.

Nezaměstnanost mládeže - systémy učňovské přípravy a odborné praxe

Vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí v Evropě, která dosáhla dramatické výše, vyžaduje, aby členské státy přijaly okamžitá opatření. Jednou z priorit je zajistit plynulý přechod mladých lidí ze školy do zaměstnání. Evropská komise nechala vypracovat dvě studie, které se zabývají učňovskou přípravou a odbornou praxí ve všech členských státech EU. Ze závěrů studie vyplývá, že by uvedené systémy měly lépe reagovat na požadavky trhu práce a lépe se přizpůsobovat potřebám podniků. Měly by také nabízet více záruk, pokud jde o kvalitu programů a vyhlídky mladých lidí do budoucnosti. Komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor uvedl: „Evropská rada klade důraz na význam učňovské přípravy a odborné praxe pro mladé lidi, a to zejména v kontextu systému záruk pro mladé lidi a nových systémů mobility. Uvedené studie objasňují tato schémata vzdělávání a pomáhají nám při přípravě našich nadcházejících iniciativ v oblasti zlepšování přechodu ze školy do zaměstnání. Učňovská příprava a odborná praxe


136

mohou mladým lidem pomoci se vstupem na trh práce, a přispět tak ke snížení nadměrné nezaměstnanosti mládeže. Je však třeba zajistit, aby po absolvování učňovské přípravy a odborné praxe měli mladí lidé skutečnou možnost získat udržitelné pracovní místo. Tento cíl také podporujeme cílenějším využíváním Evropského sociálního fondu.“ Výsledky studií se stanou podkladovým materiálem pro přípravu dvou iniciativ Komise, které budou představeny do konce roku 2012. Studie týkající se učňovské přípravy doporučuje vypracovat jednotné standardy kvality pro studia typu učňovského vzdělávání; nastolit rovnováhu mezi specifickými odbornými a všeobecnými dovednostmi a schopnostmi; zapojit sociální partnery do navrhování a organizace učňovské přípravy; zapojit studenty do iniciativ s cílem zlepšit celkový obraz systému odborného vzdělávání. Studie týkající se odborné praxe doporučuje jasně definovat odbornou praxi na úrovni EU. Odborná praxe by měla spíše probíhat jako součást studijních osnov; vyvinout jednotné úsilí na úrovni EU a na vnitrostátních úrovních, aby se zvýšila nabídka stáží, zejména v malých a středních podnicích; poskytovat účastníkům odborné praxe určitou finanční podporu; přijmout opatření na podporu otevřených a transparentních náborů stážistů. Oba průzkumy předkládají skutečnosti a číselné údaje pro každý členský stát a zahrnují podrobné případové studie o situaci ve vybraných zemích. Evropské podniky nyní nabízejí firemní stáže pro přibližně 9,4 milionu studentů. Účastníci učňovského vzdělávání představují přibližně 40,5 % všech studentů sekundárního vzdělávání ve 27 členských státech. Učňovská příprava je definována jako „duální“ počáteční odborné vzdělávání a příprava, které kombinuje a alternuje odbornou přípravu ve firmách (období praxe na pracovišti) a školní výuku (období teoretického/praktického vzdělávání ve škole nebo ve vzdělávacím středisku), a jehož úspěšné dokončení vede k získání vnitrostátně uznávaných certifikátů. Odborná praxe je definována jako časově omezená pracovní zkušenost, jež zahrnuje vzdělávací složku. Má podobné cíle jako učňovská příprava, tedy usnadňovat přechod ze školy do zaměstnání poskytováním praktických zkušeností, znalostí a dovedností, které doplňují teoretické vzdělávání. Odborná praxe může být součástí programů vyššího vzdělávání. Pro některá povolání (např. lékaři, právníci, učitelé) a také v mnoha dalších vysokoškolských osnovách je absolvování odborné praxe povinnou součástí vzdělávacího programu. Více: Shrnutí průzkumu o učňovské přípravě Shrnutí průzkumu o odborné praxi Plné znění zprávy o učňovské přípravě Plné znění zprávy o odborné praxi

Smartphone a letní cestování Cestující, kteří zůstali na letišti nebo postrádají svá zavazadla, mohou nyní využít aplikaci pro smartphone, díky níž si okamžitě a na místě ověří svá práva. Komise podpořila novou aplikaci pro smartphony, která funguje na čtyřech mobilních platformách: Apple iPhone a iPad, Google Android, RIM Blackberry a Microsoft Windows Phone 7. Aplikace je dostupná ve 22 jazycích EU. Aplikace cestujícímu vysvětlí jeho práva v případě různorodého problému. Pokud je například zrušený let má cestující nárok na náhradu ve výši 125 až 600 EUR. Jsou-li naše zavazadla následkem nehody poškozena, máme rovněž nárok na odškodnění. Je rovněž užitečné vědět, že železniční a letecké společnosti jsou povinny podávat jasné informace o cenách a být nápomocny cestujícím s omezenou schopností pohybu. Pokud budeme mít pocit, že naše práva nejsou respektována, aplikace nám podá informaci o tom, na koho se můžeme se stížností obrátit. Aplikace je součástí kampaně Práva cestujících na dosah, kterou zorganizovala Evropská komise. V současné době je využitelná v letecké a železniční dopravě; v roce 2013s ní bude možné pracovat i při cestách autobusem nebo na moři. Všichni uživatelé smartphonů získají přístup na stránky, ze kterých bude možné stáhnout verze aplikace pro všechna zařízení prostřednictvím tohoto QR kódu:


137

Více: Informace o právech cestujících

SuperAlp! Putování Alpami po trase dlouhé 1500 km, které začíná ve Slovinsku a pokračuje přes Rakousko, Itálii do francouzského Grenoblu, má za cíl upozornit na místa spojená s projekty LIFE financovanými z prostředků EU. Jedná se již o šestý ročník SuperAlp!: udržitelného putování Alpami, které uspořádal Stálý sekretariát Alpské úmluvy. Ve dnech 4. až 11. července skupina novinářů z významných novin a mezinárodních sdělovacích prostředků z Kanady, Francie, Německa, Itálie, Rumunska, Slovinska, Švýcarska a Spojeného království cestovala přes Alpy od východu na západ za použití různých dopravních prostředků jako alternativy k osobním automobilům: vlaku, autobusu, jízdních kol a samozřejmě pěšky. Mezi cíle akce SuperAlp! parřilo ukázat, že je možné cestovat po Alpách také s využitím veřejné dopravy. Hlavním cílem letošního ročníku 2012 byly návštěvy osmi projektů LIFE ? jednoho ve Slovinsku, dvou v Rakousku, tří v Itálii a dvou ve Francii ? zaměřených na různá témata od reintrodukce medvědů pro ochranu vodních ekosystémů. Letošní speciální ročník se konal ve spolupráci s GŘ pro životní prostředí Evropské komise při příležitosti 20. výročí směrnice o ochraně přírodních stanovišť a programu „LIFE“, přijatých k zajištění ochrany nejohroženějších druhů a přírodních stanovišť v Evropě. V rámci směrnice o ochraně přírodních stanovišť byla zřízena největší souvislá síť chráněných oblastí na světě — Natura 2000, která sestává z více než 26 000 lokalit ve všech 27 členských státech a pokrývá téměř 18 % území EU. Tato jedinečná síť byla vytvořena s finanční podporou poskytnutou z programu LIFE. Více: Směrnice o ptácích EU Směrnice o stanovištích EU Natura 2000

EU nastínila svoji politiku ohledně Arktidy Evropská komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vymezily cestu ke konstruktivní angažovanosti EU v Arktidě. Tato oblast je zásadní součástí životního prostředí na Zemi. Klimatické změny v ní znepokojivě postupují a důsledky mají rok od roku významnější vliv na její ekosystém a způsob obživy jejích obyvatel. Rychlé tání ledu a technický pokrok současně v této oblasti otevírají nové hospodářské příležitosti, jako je lodní doprava, těžební průmysl, získávání energie a rybolov. Z těchto činností má sice globální ekonomika prospěch, avšak je zapotřebí zvolit opatrný a udržitelný přístup. Přijatou strategii lze charakterizovat třemi slovy „znalosti, odpovědnost, zapojení“. EU například v průběhu uplynulého desetiletí přispívala ročně částkou 20 milionů EUR na výzkum Arktidy a od roku 2007 investovala více než 1,14 miliardy EUR do udržitelného rozvoje oblasti. Sdělení celkově obsahuje 28 bodů opatření na podporu účinné správy arktické oblasti. Arktická rada je hlavním mezinárodním fórem, jehož úkolem je udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí v Arktidě. Členy Arktické rady jsou arktické státy (Dánsko, zastupující jak Grónsko, tak Faerské ostrovy, Finsko, Island, Kanada, Norsko, Ruská federace, Švédsko a USA a organizace původních obyvatel. Evropská komise v prosinci 2008 jménem EU požádala o status pozorovatele; tato žádost byla potvrzena v závěru roku 2011. Rozhodnutí o jeho udělení lze očekávat na jednání Arktické rady na úrovni ministrů v Kiruně v květnu 2013. Více: Politika EU vůči oblasti Arktidy Politika EU vůči oblasti Arktidy: Otázky a odpovědi

Jednotný patent EU Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

138

Po třiceti letech jednání bylo dosaženo dohody o evropském patentu. Evropská rada uzavřela jednání o budoucím jednotném patentovém systému EU. Zejména malým a středním podnikům tím otevírá toto dlouho očekávané rozhodnutí cestu k levnější, jednodušší a účinnější patentové ochraně. Jednotný systém navíc sníží náklady, které podnikům vyvstávají v souvislosti s vedením případných sporů. Evropským podnikům se otevře možnost, aby patentovou přihlášku místo ve 27 členských státech, jak tomu bylo až doposud, podávaly nyní na jednom místě. Sídlo ústředního soudu v rámci soudu prvního stupně Jednotného soudu pro oblast patentů. bude sídlit v Paříži a bude mít dvě specializované sekce, jednu v Londýně a druhou v Mnichově. V Paříži bude i sídlo kanceláře předsedy soudu. První předseda soudu by měl pocházet z členského státu, na jehož území ústřední soud sídlí. Jednotný soud pro oblast patentů je součástí budoucího jednotného patentového systému v EU. Další prvky tohoto systému tvoří: °) nařízení o jednotném patentu jako takovém a °) nařízení o jazykovém režimu v souvislosti s tímto patentem. Členské státy a Evropský parlament dosáhly o obou nařízeních dohody již v prosinci roku 2011. Budoucí jednotný patent má platit ve všech zúčastněných členských státech a k jeho získání má stačit podání jediné přihlášky. Používání jazyků má vycházet ze stávajícího systému v rámci Evropského patentového úřadu - pracovními jazyky jsou angličtina, francouzština a němčina. Více: Evropského patentového úřadu

Za krizi platíme narušeným duševním zdravím Finanční krize, nejistota a vysoká zadluženost mohou mít špatný vliv na naše duševní zdraví. Podle evropských studií vede nárůst nezaměstnanosti o 1 procentní bod ke zvýšení sebevražd o 0,8 procentního bodu. Chrání nás silné sociální sítě, které by se proto ani v současné době neměly z úsporných opatření rušit. Na tom se shodli odborníci i poslanci během semináře s názvem "Duševní zdraví v dobách hospodářské krize", který 19. června v Evropském parlamentu uspořádal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Nezvládnutý dluh zvyšuje pravděpodobnost vzniku deprese, úzkosti a obsedantních poruch. Například v Řecku v první polovině roku 2011 vzrostl počet sebevražd o 40 %. Otázka duševního zdraví by měla hrát důležitou roli v programu EU pro oblast zdraví na léta 2014-2020. Měla by se také hledat řešení, jak by finanční sektor mohl dlužníkům s jejich nezvládnutelnými dluhy pomoci. Profesor psychiatrie na madridské univerzitě Jose Luis Ayuso-Mateos připomněl, že zkušenosti z minulosti ukazují, že v zemích se silnou sítí sociálních služeb počet sebevražd v dobách krize neroste. Podle zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) při EU Roberta Bertolliniho by "lidskou cenu" za finanční krize snížily programy zaměstnanosti a oddlužení, zlepšení služeb zdravotní péče a posílení rodinných vazeb.

Logo EU pro biopotraviny

Od 1. července 2012 je nové logo EU pro bioprodukty povinně znázorňováno na všech balených bioproduktech, které byly vyrobeny v členských státech EU a splňují stanovené normy. Uvádění loga na nebalených a dovážených bioproduktech bude dobrovolné. Vedle označení EU bude i nadále povoleno používání dalších soukromých, regionálních či národních log. Logo EU pro bioprodukty, tzv. „eurolist“, bylo zavedeno již 1. července 2010. Aby se hospodářské subjekty mohly novým pravidlům přizpůsobit a zbytečně se neplýtvalo již vyrobenými obaly, bylo stanoveno dvouleté přechodné období, po jehož uplynutí se logo stalo povinným pro všechny produkty.


139

Digitální agenda - ceny za mobilní internet i ceny hovorů a SMS se snižují Používání mobilního internetu pro přístup k mapám, videím, fotografiím, sociálním sítím a e-mailu bude při cestách po EU od 1. července 2012 mnohem levnější. Nové nařízení EU poprvé stanovuje maximální poplatek za „datový roaming“. Tato pravidla pro datový roaming mohou typickému obchodníkovi při cestách po EU ušetřit i více než 1 000 EUR ročně. Nová pravidla rovněž snižují maximální ceny za hovory a textové služby. Rodina na dovolené v jiné zemi EU může ušetřit i 200 EUR. Od 1. července 2012 se uživatelé mobilních telefonů setkají s těmito novými maximálními cenami: • • • •

29 centů za minutu (bez DPH) odchozího hovoru; 8 centů za minutu (bez DPH) příchozího hovoru; 9 centů (bez DPH) za odeslání textové zprávy; 70 centů za megabyte (MB) (bez DPH) při stahování dat nebo prohlížení internetu na cestách v zahraničí (účtované po využitém kilobytu).

Více: Evropské komise - levnější roamingové služby pro zákazníky v EU . Digitální agenda

Kampaň EU - více dívek a žen pro vědu Podle prognóz bude Evropská unie v roce 2020 potřebovat až milion dalších výzkumných pracovníků. S ohledem na tuto skutečnost Evropská komise zahájila kampaň na podporu žen, aby se profesionálně zabývaly výzkumem. Cílem je také získat pro vědu více dívek. Tříletá kampaň EU se pokusí probudit zájem mladých dívek o studium přírodovědných, technologických, strojírenských a matematických oborů. Poté se kampaň zaměří i na studentky obecně a bude je vyzývat, aby zvážily kariéru v oblasti výzkumu. Mladí lidé se obvykle rozhodují o povolání mezi třináctým a sedmnáctým rokem a ve svém vzdělávání se začínají orientovat na vědecké obory nebo se od nich naopak odklánějí. Proto se první část kampaně zaměří na dívky ze středních škol s heslem pro tuto část kampaně - „Science: it's a girl thing“ / „Věda – holčičí záležitost“. Ženy tvoří více než polovinu studentů v EU, podílí se 45 % na všech doktorských studijních programech (Ph.D.), ale mezi výzkumnými pracovníky jsou zastoupeny pouze ze třetiny. Ve strojírenství a zpracovatelském průmyslu jsou ženy s doktorátem nadále v menšině. Výzkum a inovace jsou klíčem k nalezení konkrétních řešení společných problémů se zabezpečováním potravin, s dodávkami energie, s ochranou životního prostředí, se změnami klimatu či se lepšením zdravotní péče. Renomované vědecké pracovnice budou v médiích a na specializovaných seminářích a akcích prezentovány jako vzory. Kampaň bude ukazovat, jak jsou moderní výzkumné metody propojeny se společenskými potřebami. Kampaň bude probíhat ve všech 27 členských státech Evropské unie v letech 2012 a 2013. V tomto roce se akce budou organizovat nejprve v šesti zemích – v Rakousku, Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a v Polsku. Je třeba vzít v úvahu, že kampaň probíhá v době navrženého EK programu Horizont 2020, který má zvýšit podporu EU v oblasti výzkumu a inovací v letech 2014 až 2020 z 55 miliard EUR na 80 miliard EUR. Více: Tematické stránky kampaně

Odborná skupina na vysoké úrovni pro trestní právo Místopředsedkyně Viviane Redingová, komisařka pro oblast spravedlnosti, 19.června 2012 zahájila úvodní schůzi odborné skupiny pro politiku EU v oblasti trestního práva. Dvacet vysoce postavených právních expertů, vědců a odborníků z praxe bude diskutovat a radit Evropské komisi v oblasti klíčových otázek trestního práva v EU. Skupina, která představuje hlavní právní tradice EU, zahrnuje soudce, státní zástupce a obhájce z třinácti různých členských států EU.


140

Odborná skupina má přispět ke zlepšení kvality právních předpisů EU v oblasti trestního práva s ohledem na nová pravidla Lisabonské smlouvy a Listiny základních práv. Byla vytvořena v návaznosti na politické sdělení ze září 2011, ve kterém Komise stanovila strategie a zásady, kterých se hodlá držet při uplatňování trestního práva EU s cílem lépe prosazovat evropské politiky a chránit zájmy občanů EU. Skupina se bude scházet dvakrát ročně. Členové skupiny mají tříletý mandát, jednají za svou osobu a za poskytované služby jim nepřísluší odměna. Právní předpisy EU v oblasti trestního práva mohou pomoci zajistit, aby celoevropská pravidla byla dodržována. Pravidla pro předcházení manipulaci finančních trhů prostřednictvím postupů, jako jsou obchodování zasvěcených osob, ochrana peněz daňových poplatníků před podvody nebo ochrana životního prostředí jsou účinná pouze tehdy, pokud jsou prosazována ve všech členských státech EU. Rada ministrů EU tvoří pravidla v oblasti trestního práva po více než desetiletí. Těmto pravidlům však často chyběl soudržný politický základ. Lisabonská smlouva Evropské unii umožňuje použít trestní právo k posílení prosazování politik a předpisů EU. Právní předpisy v trestní oblasti musí být nyní přijímány Evropským parlamentem a Radou pod plnou soudní kontrolou Evropského soudního dvora. V rozvoji právních předpisů EU v oblasti trestního práva mají nyní hrát důležitou roli vnitrostátní parlamenty. Evropská komise v září 2011 zveřejnila politický dokument EU s názvem „Na cestě k politice EU v oblasti trestního práva: zajištění účinného provádění politik EU prostřednictvím trestního práva“, který stanoví podmínky, za kterých by se měla v Unii zavést jednotná a konzistentní politika EU v oblasti trestního práva. Více: Politika EU v oblasti trestního práva Aktuality na stránkách Generálního ředitelství pro spravedlnost Internetové stránky Viviane Redingové, místopředsedkyně Komise a komisařky EU pro spravedlnost

Rejstřík transparentnosti Společný rejstřík transparentnosti Evropské komise a Evropského parlamentu, určený pro subjekty, které hájí a zastupují zájmy určitých skupin - zabývají se lobbováním apod., oslavil 23. června první výročí svého vzniku. On-line rejstřík nabízí občanům podrobné informace o subjektech, které se snaží podporovat a ovlivňovat vytváření evropských politik. Za rok se do rejstříku zaregistrovalo 5 150 subjektů. Je inovativním příkladem spolupráce mezi institucemi EU. Výročí vzniku se časově shoduje s rozhodnutím Rady ministrů podílet se na rejstříku vysláním pozorovatele do společného sekretariátu, který se zabývá každodenní správou rejstříku. Výročí vzniku rejstříku transparentnosti znamená rovněž formální uzavření předchozího rejstříku zástupců zájmových skupin spravovaného Komisí a zavedeného v roce 2008. Organizace v původním rejstříku byly během přechodného dvanáctiměsíční období postupně převedeny do rejstříku nového. Všechny nové registrace už byly provedeny výhradně do společného rejstříku transparentnosti. On-line veřejná konzultace zainteresovaných stran byla zahájena a bude pokračovat až do 31. srpna 2012. Více: Veřejná konzultace k rejstříku transparentnosti Rejstřík transparentnosti

Záchranný systém eCall Od roku 2015 by měly, všechny nové typy osobních automobilů prodávané v EU, být schopné v případě vážné nehody samy zavolat záchrannou službu. Členové Výboru pro dopravu a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele přijali společně tento požadavek 19. června 2012. Systém eCall je elektronický bezpečnostní systém zabudovaný v palubní desce vozidla. V případě vážné dopravní nehody, kdy čidla vozidla zaznamenají náraz, eCall vytočí tísňovou linku 112 a zajistí hlasové spojení s operátorem a současně automaticky vyšle údaje o místu a čase nehody do nejbližšího záchranářského centra. Systém se může aktivovat i manuálně stisknutím speciálního tlačítka v autě. Tento záchranný eCall systém si vyžádá v členských státech EU modernizovat mobilní sítě i infrastrukturu tak, aby volání eCall bylo možné předávat záchranným službám. Cena zařízení eCall a jeho instalace do nového automobilu by se měla pohybovat kolem 100 eur. Podle odhadů by systém eCall mohl zachránit až 2 a půl tisíce životů ročně.


141

40 nových opatření EU v boji proti novodobému otroctví Komise 19.června přijala Strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi, která naplánováno na příštích pět let (2012–2016). Představuje soubor konkrétních a praktických opatření, mezi která patří zřízení vnitrostátních složek zaměřujících se na obchodování s lidmi a vytvoření společných evropských vyšetřovacích týmů s cílem trestně stíhat přeshraniční případy obchodu s lidmi. Každý rok se v EU statisíce lidí stávají oběťmi obchodu s lidmi. Účelem tohoto obchodu jsou sexuální vykořisťování či vykořisťování pracovní síly, odebírání orgánů, žebrání, zneužívání pro práce v domácnosti, nucená manželství, nezákonné adopce a jiné formy vykořisťování. Nová strategie je založena na prevenci a trestním stíhání obchodníků s lidmi, ochraně a podpoře obětí. Vytyčuje pět priorit s řadou dalších iniciativ. Strategie například podporuje zřizování vnitrostátních složek zaměřujících se na obchodování s lidmi, zaměřuje se na vytváření společných vyšetřovacích týmů se zapojeným Europolem a Eurojustem do všech přeshraničních případů obchodu s lidmi. Zahrnuje i srozumitelný způsob informovanosti obětí o jejich právech na základě unijních i vnitrostátních právních předpisů (právo na pomoc a zdravotní péči, na povolení k pobytu, pracovní práva ). Strategie předpokládá založení evropské koalice podniků proti obchodu s lidmi s cílem zlepšit spolupráci mezi podniky a dalšími zúčastněnými stranami a v rámci celé EU založit platformu organizací občanské společnosti a poskytovatelů služeb, kteří v členských státech a třetích zemích pracují v oblasti ochrany a podpory obětí. Strategie podpoří výzkumné projekty na prověřování internetu a sociálních sítí, které obchodníci s lidmi používají stále častěji jako prostředky k vyhledávání obětí. Podle nedávných odhadů Mezinárodní organizace práce – ILO je na celém světě 20,9 milionu obětí nucené práce, včetně sexuálního vykořisťování. Z toho 5,5 milionu tvoří děti. S dětmi se podle Europolu obchoduje, jako by to byly komodity v hodnotě 20 000 EUR. Počet obětí ve vyspělých ekonomikách – USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Norsko a země EU – se odhaduje přibližně na 1,5 milionu osob podrobených nucené práci, tj. 7 % z celosvětového počtu. Mezinárodním zločineckým organizacím po celém světě vynese obchod s lidmi více než 25 miliard EUR ročně. Tři čtvrtiny obětí identifikovaných v členských státech EU jsou prodány za účelem sexuálního vykořisťování. Další jsou oběti vykořisťování jako pracovní síly (14 %), dále žebrání (3 %) a zneužívání pro práce v domácnosti (1 %). Z dostupných předběžných údajů vyplývá, že 79 % obětí připadá na ženy (z toho 12 % tvoří dívky) a 21 % na muže (z toho 3 % tvoří chlapci). Z nedávno shromážděných údajů předběžně vyplývá, že počet odsouzených v případech obchodu s lidmi klesl z počtu 1 500 v roce 2008 na 1 250 v roce 2010. Více: Rozhovory s oběťmi obchodu s lidmi Internetové stránky Evropské komise pro boj proti obchodování s lidmi Internetové stránky komisařky pro vnitřní věci Cecilie Malmströmové Internetové stránky Generálního ředitelství Komise pro vnitřní věci

Digitální agenda - srovnávací přehled Srovnávací přehled Digitální agendy v roce 2012 hodnotí pokrok, kterého bylo dosaženo na úrovni EU a členských států při plnění tohoto úkolu. Vychází ze 78 opatření Digitální agendy na straně Komise a 23 opatření na straně členských států.V EU je dostatečná poptávka po digitálních technologiích, které by měly Evropě zaručit udržitelný hospodářský růst, ale neschopnost zajistit dostatečně rychlý internet, on-line obsah, výzkum a příslušné dovednosti tento potenciál narušuje. Vyšší spotřeba dat a přechod na mobilní technologie, např. na chytré telefony a mobilní služby, jako např. internet třetí generace, šíření hudby a webová pošta, představují nejvýznamnější trendy v odvětví informačních a komunikačních technologií. Toto odvětví vytváří v současnosti v EU 8 milionů pracovních příležitostí a 6 % HDP. Hlavní zjištění obsažená ve srovnávacím přehledu Evropské komise o pokroku, kterého bylo dosaženo v oblasti Digitální agendy: • širokopásmové připojení je rozšířeno téměř po celé Evropě – 95 % Evropanů má přístup k pevnému širokopásmovému připojení. •

spotřebitelé a podniky rychle přecházejí na mobilní služby – počet uživatelů mobilního širokopásmového připojení vzrostl o 62 % na 217 milionů

•

k internetu se nyní pravidelně připojuje 68 % Evropanů a 170 milionů na sociálních sítích


142

•

Řecko, Portugalsko a Irsko přešly na elektronickou veřejnou správu, aby tak pomohly zachovat kvalitu veřejných služeb; největší nárůst v poskytování a používání služeb v elektronické veřejné správě se projevuje v ekonomikách, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků.

Přes tato pozitiva se objevují i problémové oblasti. Polovina pracovních sil v Evropě nemá dostatečné dovednosti v IKT; nakupování na internetu se i nadále omezuje na domácí trh; používání elektronického obchodu malými a středními podniky stagnuje; V investicích do výzkumu stále zaostáváme za našimi konkurenty – investice do odvětví IKT v EU tvoří nyní méně než polovinu investic do výzkumu a vývoje v odvětví IKT v USA; telekomunikační společnosti cenami za roaming nadále znevýhodňují spotřebitele. Srovnávací přehled Digitální agendy v roce 2012 hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo na úrovni EU a členských států při plnění tohoto úkolu, měřeno na základě 78 opatření Digitální agendy na straně Komise a 23 opatření na straně členských států. K dosažení tohoto cíle byly v letech 2011 a 2012 předloženy významné legislativní návrhy. Mezi nimi například: nové nařízení o roamingu; předběžné dohody o nástroji pro propojení Evropy - eProcurement, elektronické zdravotnictví a péče, elektronická justice a Europeana ; iniciativa Horizont 2020; nařízení pro harmonizaci elektronických podpisů – eSignatures; akční plán pro elektronický obchod. V roce 2012 budou předloženy strategie EU pro cloud computing a bezpečnost internetu. Více: Srovnávací přehled Digitální agendy Srovnávací přehled podle jednotlivých zemí

Zlepšení podmínek pro přeshraniční dobrovolnictví Přeshraniční dobrovolná činnost je příležitostí nejen k mezikulturnímu obohacení mladých Evropanů, ale i zdrojem informálního učení a osobního rozvoje. Byrokratické a jazykové bariéry způsobují dobrovolníkům v cizině mnohé problémy. Přesto 100 milionů občanů EU ( tj. 24% občanů Unie ) se v současnosti věnuje dobrovolnické práci, což představuje příspěvek 5% do tvorby evropského HDP. Evropský parlament se domnívá, že dobrovolníkům by pomohlo zavedení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci a Evropského znalostního pasu či vytvoření centrálního portálu EU, který by se věnoval dobrovolnickým aktivitám. Mezi hlavní oblasti dobrovolnické činnosti dosud patří sport (24%) a kultura (20%). Charita a humanitární činnost ( 16%), sousedské spolky ( 13%), náboženské a církevní organizace (12%) patří mezi vyhledávané oblasti pro dobrovolnické aktivity. Dobrovolníci se uplatňují i v ochraně životního prostředí a zvířat, ve volnočasových aktivitách pro seniory, v mládežnických organizacích či v oblasti ochrany menšin.

Zvláštní zástupce EU v oblasti lidských práv Poslanci 12. června projednali doporučení Radě ohledně jmenování Zvláštního zástupce EU pro lidská práva, o které Evropský parlament opakovaně žádal. Cílem jmenování zástupce pro lidská práva je posílit viditelnost, účinnost, soudržnost a odpovědnost politiky Evropské unie v oblasti lidských práv. Zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl být jmenován na obnovitelné funkční období 2,5 roku. Mandát by měl vycházet ze zásad, kterými se řídí politika EU v oblasti lidských práv, zahrnovat úsilí o posilování demokracie, prosazování svobody projevu, mezinárodní spravedlnosti a mezinárodního humanitárního práva, zrušení trestu smrti, potlačování násilí páchaného na ženách a dětech a šířit zásady EU pro ozbrojené konflikty. Zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl mít možnost spolupracovat s Organizací spojených národů. Zvláštní zástupci Evropské unie poskytují podporu činnosti vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Řeší konkrétní problémy, věnují se problémovým regionům nebo zemím. V současné době má Evropská unie deset zvláštních zástupců. Zvláštní zástupce pro lidská práva by byl historicky prvním zvláštním zástupcem EU pro konkrétní tematickou oblast.


143

Evropský fond solidarity Evropský fond solidarity byl založen v roce 2002 na pomoc při likvidaci škod způsobených velkými přírodními katastrofami. Hlavním popudem k jeho vzniku byly ničivé povodně, které v létě roku 2002 zasáhly střední Evropu, včetně České republiky. Maximální roční rozpočet Fondu solidarity je 1 miliarda eur. K březnu 2012 bylo prostředků z Fondu solidarity využito v 48 případech ve 23 členských a přístupujících zemích. Využitá částka dosáhla více než 2,5 miliardy eur. Česká republika pomoc z fondu čerpala zatím třikrát – vždy po záplavách. V srpnu 2002 - 129 milionů eur, v květnu 2010 - 5,1 milionu eur a v srpnu 2010 - 10,9 milionu eur. 12. června poslanci hlasovali o zprávě portugalského lidovce José Manuela Fernandese, ve které navrhuje schválit uvolnění přes 18 milionů eur z Evropského fondu solidarity pro Itálii, která byla v loňském říjnu sužována záplavami a minulý měsíc postižena zemětřesením.

Vaše práva, Vaše budoucnost. Vyjádřete svůj názor! V období od 9. května 2012 do 9. září 2012 máme možnost vyjádřit se k právům, která nám zaručuje občanství EU. Snahou Evropské komise je zaručit občanům EU více práv. V roce 2010 EK zveřejnila první zprávu o občanství EU, ve které občany EU informuje o jejich právech. Tento dokument obsahuje 25 opatření, která mají občanům usnadnit život. O úspěšné realizaci opatření v praxi se lze přesvědčit prostřednictvím zvláštního srovnávacího přehledu. Náš názor pomůže připravit novou zprávu o občanství EU, která bude zveřejněna v roce 2013 – v Evropském roce občanů. Více: Občanství EU - práva občanů EU Zpráva o občanství EU 2013: Občané EU - vaše práva, vaše budoucnost - dotazník

Evropská unie a summit G20 Předsedové Barroso a Van Rompuy před summitem skupiny G-20, která se koná ve dnech 18. a 19. června v mexickém Los Cabos zdůraznili: „….situace v eurozóně bude důležitým tématem k diskusi na letošním summitu G20. Využijeme rozhodných opatření EU k uskutečnění komplexních opatření v reakci na krizi veřejných dluhů: chceme řešit problémy ohrožených zemí; podporovat růst prostřednictvím strukturálních reforem a rozličné a prorůstové fiskální konsolidace v rámci evropského semestru; posilovat finanční ochranu eurozóny; podpořit financování a rekapitalizaci bank a posílit správu ekonomických záležitostí v eurozóně. Znovu před svými partnery ze skupiny G20 potvrdíme svůj závazek k zajištění finanční stability v eurozóně a její integrity. Zároveň dáme jasně najevo, že si přejeme, aby Řecko zůstalo i nadále v eurozóně a současně respektovalo své závazky. Naše partnery budeme také informovat o práci, kterou činíme s cílem posílit a prohloubit naši hospodářskou unii a dostat ji na srovnatelnou úroveň s měnovou unií.“ Vítaná je dohoda dosažená ministry financí G20 ve Washingtonu v dubnu, o zvýšení zdrojů pro MMF o 430 miliard USD. Předsedové Barroso a Van Rompuy budou klást důraz na skutečnost, že úplné provedení reforem, schválených v roce 2010, které se týkají kvót a správy MMF, je klíčovým prvkem pro posilování legitimity, důvěryhodnosti a účinnosti fondu. EU je na dobré cestě ke včasnému provedení reformy z roku 2010 ohledně kvót a správy MMF a dokončení ratifikace v dohodnuté lhůtě ve všech členských státech EU. Vedoucí představitelé G20 budou také diskutovat o obchodu, vytváření pracovních míst a růstu. Představitelé EU, s ohledem na znepokojivý nárůst protekcionismu, budou žádat ostatní členy G20, aby zintenzívnili boj proti protekcionismu a posílili multilaterální obchodní systém. V neposlední řadě oba předsedové považují zaměstnanost, zejména mladých lidí, za klíčový problém EU a zemí G20 a vítají pokračující zaměření skupiny G20 na otázky zaměstnanosti. První summit hlav států a vlád skupiny G20 se konal ve Washingtonu v listopadu 2008. Do roku 2010 se vedoucí představitelé G20 scházeli dvakrát ročně. Od minulého roku se zasedání konají ročně. Hostitelským městem summitu v roce 2013 bude ruský Petrohrad. Evropská unie je řádným členem skupiny G20, spolu s Argentinou, Austrálií, Brazílií,


144

Čínou, Francií, Indií, Indonésií, Itálií, Japonskem, Jihoafrickou republikou, Kanadou, Korejskou republikou, Mexikem, Německem, Ruskem, Saúdskou Arábií, Spojeným královstvím, Spojenými státy a Tureckem. Tradičně se summitů účastní i jiné země jako hosté. Mexické předsednictví pozvalo následujících pět zemí jako oficiální hosty skupiny G20: Španělsko (stálá hostující země), Benin (předsednická země Africké unie), Kambodža (předsednická země Sdružení národů jihovýchodní Asie), Chile (předsednická země Společenství latinskoamerických a karibských států) a Kolumbie. Kromě toho je pozvána i Etiopie jako předsednická země Nového partnerství pro africký rozvoj (NEPAD). I letos se bude konat několik doplňkových akcí, například summit o podnikání (B20) a summit o práci (L20). Více: Evropská unie na summitu G20 v Los Cabos, Mexiko: otázky a odpovědi Společný dopis předsedů Barrosa a Van Rompuye skupině G20 Internetové stránky předsedy Barrosa k problematice skupiny G20 Internetové stránky předsedy Van Rompuye k problematice skupiny G20

Nový portál Evropské komise Evropská komise zahájila provoz nového internetového portálu pro transparentnost. Jde o další krok ve zpřístupňování a otevírání svého rozhodovacího procesu občanům. Portál poskytuje informace o široké řadě nástrojů, které byly v předcházejících letech vytvořeny k usnadnění veřejného dohledu a ke zlepšení možností, které mají občané k výkonu svých práv. Portál poskytuje rychlý a přímý přístup k informacím o právních předpisech, k posouzením dopadů, k dokumentům, k poradním výborům, konzultacím, zastupování zájmů a lobbování, k informacím o příjemcích finančních prostředků z EU. Nový portál je reakcí na podněty uživatelů nástrojů transparentnosti EK, kteří si stěžovali, že jednotlivé nástroje jsou rozmístěné v různých částech stránek Europa a někdy je těžké je najít. Portál pro transparentnost má zapracované všechny podněty, doplnil je o řadu dalších informací a přesunul je do popředí. Aby Komise zajistila co nejlepší uživatelskou přívětivost nového portálu, vyzvala k jeho otestování různé uživatele – nevládní organizace, média, zástupce zájmových skupin i Evropský parlament. Mluvčí evropského veřejného ochránce práv, který tuto stránku rovněž otestoval, uvedl: „Nový portál je pro uživatele rozhodně přehlednější a snadněji využitelný než předchozí internetové stránky o transparentnosti. Poskytuje dobrý a okamžitý přehled o všech hlavních nástrojích v této oblasti.“ Více: Portál pro transparentnost

Evropský průkaz zdravotního pojištění Evropská komise v Londýně spustila aplikaci pro smartphony, která objasňuje pravidla pro používání evropského průkazu zdravotního pojištění. Kvůli rozdílům v systémech zdravotní péče však není jednoduché zjistit, jak průkaz v různých zemích používat, a zorientovat se v místních pravidlech. Tento praktický návod k používání průkazu ve 27 státech EU a dále na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku je nyní k dispozici jako aplikace pro smartphony na třech platformách: iOS, Android a Windows 7 mobile. Obsahuje obecné informace, nouzová telefonní čísla, seznam hrazených léčebných zákroků a jejich nákladů, instrukce k podání žádosti o proplacení nákladů a kontaktní údaje pro případ ztráty průkazu. Aplikace existuje ve 24 jazycích s možností nastavení jazyka změnit. Držitelé evropského průkazu zdravotního pojištění mají v případě onemocnění či úrazu při cestování nebo dočasném pobytu ve 31 evropských zemích přístup ke státem poskytované zdravotní péči. Průkaz vydávají (zdarma) zdravotní pojišťovny v jednotlivých státech. Zaručuje přístup k akutní léčbě za stejných podmínek a za stejnou cenu (v některých zemích bezplatně) jako občanům pojištěným v zemi pobytu. O evropský průkaz zdravotního pojištění je nutné si požádat u zdravotních pojišťoven v jednotlivých státech. Podle nejnovějších údajů evropský průkaz zdravotního pojištění vlastní v současné době přes 188 milionů lidí, což je více než 37 % obyvatel EU.


145

Více: Aplikace „Evropský průkaz zdravotního pojištění“ do svého smartphonu Evropský průkaz zdravotního pojištění Koordinace sociálního zabezpečení v EU 1. Audiovizuální materiály o evropském průkazu zdravotního pojištění 2. Audiovizuální materiály o evropském průkazu zdravotního pojištění 3. Audiovizuální materiály o evropském průkazu zdravotního pojištění

Evropský parlament o trhu s hypotékami V mnoha zemích byl jednou z příčin hospodářské krize přehřátý realitní trh, poháněný levnými půjčkami. Vina nespočívá výhradně jen na bankách, neboť nezodpovědně se chovali i dlužníci nabírající si hypotéční úvěry, které však nedokázali splácet. Poslanci proto chtějí, aby finanční sektor dlužníkům poskytoval vysoce kvalitní poradenství o rizicích spojených s úvěry. To by mělo přispět k ozdravení trhu s hypotečními úvěry a také s jejich větší transparentností. Španělský socialista Antolín Sanchez Preseda Výboru pro hospodářství a měnu, ve zprávě o hypotéčních půjčkách navrhl, oproti návrhu Evropské komise, významně rozšířit legislativní rámec. Konkrétní navrhované změny: •

účinnější hodnocení úvěrové způsobilosti (bonity) jednotlivých dlužníků;

•

větší ochranu půjčujících si;

•

větší flexibilitu pro spotřebitele: banky by měly snížit náklady na předčasné splacení hypotéky a částečně se podílet na měnovým rizicích v případě hypotéky v jiné měně.

•

věřitelé by měli být odškodněni v míře, která odpovídá účinnosti trhu

•

lepší sledovatelnost vlastnických práv: ke každé nové hypotéční smlouvě by měl být přiřazen tzv. Evropský klíčový identifikátor hypotéky (EKIH).

Evropská centrální banka a řízení rizik Evropský účetní dvůr zkoumal přiměřenost celkového rámce Evropské centrální banky (ECB) pro řízení rizik a posuzoval, zda banka účinně řídí provozní a finanční rizika. Audit Evropského účetního dvora vychází z článku 27.2 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Audit se zaměřuje na provozní efektivnost ECB. Předmětem auditu za rok 2010 byly postupy a systémy, které ECB zavedla pro řízení rizik a jejich uplatňování. Účetní dvůr ve své specifické výroční zprávě uvedl, že ECB má komplexní organizační strukturu s jasně přidělenými rolemi a povinnostmi a také zavedené odpovídající zásady řízení provozních rizik, ale že řízení finančních a provozních rizik je v bance velmi zřetelně odděleno. Tato skutečnost zvyšuje riziko, že přehled o celkové rizikové expozici banky nebude ucelený. Roční účetní závěrka ECB navíc obsahuje pouze stručné informace o některých záležitostech řízení rizik. Evropský účetní dvůr však zjistil nedostatky, které se týkají přístupu banky k posuzování, monitorování, regulaci či zmírňování rizik. Z přezkoumání rámce řízení finančních rizik vyplývá, že banka má náležitou a vhodnou metodiku pro řízení investic a operací v rámci politik banky. Je však potřeba zlepšit uplatňování této metodiky v praxi. Evropský účetní dvůr předložil ECB řadu doporučení na celkové zlepšení řízení rizik. Mimo jiné doporučil: °) zvážit zřízení hierarchicky nezávislého, samostatného subjektu pro řízení rizik; °) ve výroční závěrce lépe informovat externí subjekty o svých postupech pro řízení rizik uplatněním osvědčených postupů, např. standardu IFRS 7. Rizika jsou v ECB řízena prostřednictvím dvou oddělených rámců:1. Útvar pro řízení provozních rizik (ORM/BCM) má na starosti všechna provozní rizika včetně kontinuity provozu; 2.Odbor řízení rizik (RMA) se zabývá řízením finančních rizik včetně investičních aktivit a úvěrových operací ECB.


146

Členské státy EU a vzdělávání Z údajů Eurostatu za rok 2011 vyplývá, že členské státy musí vynaložit více úsilí na snížení předčasného ukončení školní docházky na méně než 10 % a naopak zvýšit úsilí v dosažení podílu mladých lidí s vysokoškolským vzděláním v průměru alespoň na 40 %, tak jak předpokládá realizace strategie Evropa 2020. Údaje byly shromážděny Eurostatem v rámci šetření pracovních sil. Toto šetření poskytuje údaje o situaci a trendech na trhu práce EU, včetně účasti ve vzdělávacím systému a dosažené úrovni vzdělání. Členské státy se v červnu 2011 zavázaly, že vytvoří své vnitrostátní ucelené strategie založené na hodnověrných poznatcích s cílem dosáhnout do konce roku 2012 snížení počtu případů předčasného ukončování školní docházky. V současnosti podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém činí 13,5 %, oproti 14,1 % v roce 2010 a 17,6 % v roce 2000. Vysokoškolského vzdělání v EU v roce 2011 dosáhlo 34,6 % lidí ve věku 30–34 let, ve srovnání s rokem 2010 a 33,5 % a 22,4 % v roce 2000. Údaje Eurostatu ukazují, že byť se členské státy v těchto oblastech zlepšují, přesto přetrvávají značné rozdíly a není zdaleka jisté, že se EU podaří do roku 2020 splnit své cíle. Nejnovější údaje sice poukazují na pokrok v plnění obou cílů, přesto se Komise obává, že se nejedná o výsledek reforem s dlouhodobým účinkem, ale spíše o vedlejší produkt vysoké nezaměstnanosti mládeže - mladí zůstávají ve vzdělávacím systému delší dobu. Navíc, cíle, které si stanovily členské státy, nebudou stačit k tomu, aby EU jako celek svůj cíl splnila. U předčasného ukončování školní docházky, definovaného jako podíl osob ve věku 18–24 let s pouze nižším středoškolským vzděláním a již nepokračujících ve vzdělávání nebo odborné přípravě, 11 členských států přesáhlo hranici 10%. Nejvyšší míra předčasného opouštění školy je na Maltě (33,5 %), dále ve Španělsku (26,5 %) a v Portugalsku (23,2 %). K členským státům, kterým se rovněž podařilo snížit výskyt předčasného opuštění školy, patří Kypr (11,2 %), Lotyšsko (11,8 %) a Bulharsko (12,8 %). Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou předčasného ukončení školní docházky (5,5 %). U podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí překračuje 13 členských států cílovou hranici 40 %. Mezi státy, u kterých je tento podíl nižší, došlo k meziročnímu zlepšení o více než dva procentní body, patří Slovinsko (37,9 %), Lotyšsko (35,7 %), Maďarsko (28,1 %), Portugalsko (26,1 %), Česká republika (23,8 %) a Rumunsko (20,4 %). Česká republika se sice zlepšila, ale přesto velmi zůstává vzdálená od cíle, který je pro ni stanoven ve strategii Evropa 2020, a to je 38,5 %. Nárůstu o pouhou polovinu procentního bodu nebo i méně dosáhly Řecko (28,9 %), Rakousko (23,8 %) a Itálie (20,3 %). Pokles podílu osob s vysokoškolským diplomem zaznamenaly Bulharsko (27,3 %) a Malta (21,1 %). V Polsku (36,9 %), Německu (30,7 %) a Slovensku (23,4 %) došlo za stejné období k mírného zvýšení. Evropská komise dne 30. května 2012 předložila soubor doporučení pro jednotlivé členské státy týkající se provedení reforem v zájmu stability, růstu a zaměstnanosti v EU. Šesti zemím (Dánsko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Malta a Španělsko) se dostalo doporučení, aby se věnovaly řešení problému předčasného ukončování školní docházky. Sedm zemí (Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko a Slovensko) dostalo doporučení ohledně vysokoškolského vzdělávání.

Více: Strategie Evropa 2020 Předčasné ukončování školní docházky Program modernizace vysokoškolského vzdělávání Šetření pracovních sil /Eurostat Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy Soubor doporučení pro jednotlivé členské státy

V EU se vyučuje výchova k občanství Všechny členské státy EU, podle zveřejněné zprávy Evropské komise ze dne 31. května 2012, začlenily do svých učebních osnov pro primární a sekundární vzdělávání „výchovu k občanství“. Zpráva uvádí, že výchova k občanství


147

by se měla zaměřit na rozvoj kritického myšlení, analytických dovedností a postojů nutných k tomu, aby se posílila aktivní účast ve škole i ve společnosti. Zprávu Výchova k občanství v Evropě vypracovala pro Komisi síť Eurydice, Zpráva vychází z údajů ze 31 evropských zemí – členských států EU, Islandu, Norska, Chorvatska a Turecka. Zpráva poskytuje přehled pěti hlavních témat: 1. cíle a organizace osnov; 2. účast studentů a rodičů ve školách; 3. školní kultura a studentská účast ve společnosti; 4. posuzování a hodnocení; 5. podpora pro učitele a vedení škol. Uvedená zpráva upozorňuje na pokrok, kterého bylo dosaženo od zveřejnění předchozí studie v roce 2005. Zlepšování znalostí a dovedností učitelů pro výuku tohoto předmětu je i nadále problematické. Jen Spojené království – Anglie a Slovensko nabízí odbornou přípravu pro budoucí specializované učitele v počátečních programech vzdělávání učitelů. Stále je také velký nedostatek standardizovaných metod, které by byly pomůckou pro učitele při jejich hodnocení žáků. Ve všech zemích existují pokyny, které žákům umožňují podílet se na řízení jejich školy. Od roku 2007 uskutečnila více než polovina z nich alespoň jeden veřejně financovaný program nebo projekt s cílem rozvíjet hodnoty a postoje, které souvisejí s občanstvím i mimo školu. Součástí těchto programů a projektů jsou iniciativy zaměřené na podporu žáků z různých etnických a socioekonomických skupin obyvatelstva, aby se zapojili do společných činností, aby se děti ze základních škol setkávaly se staršími osobami v domovech důchodců. Takové příkladné projekty lze nalézt v Lotyšsku a ve Francii. Aktivní účast ve výchově k občanství se stále více promítá i do hodnocení žáků. Více než třetina evropských zemí při hodnocení svých žáků a studentů přihlíží k účasti na školních činnostech nebo činnostech organizovaných místní komunitou.

Více: Citizenship Education in Europe Hlavní body zprávy Výchova k občanství v Evropě Evropská komise: Výchova a vzdělávání Výkonná agentura EU pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Užitečné tipy pro fanoušky cestující na EURO 2012 Evropský komisař pro zdraví a spotřebitele John Dalli a předseda UEFA Michel Platini zahájili 1.června 2012 společnou informační kampaň EU a UEFA pro fanoušky, kteří se vydají na fotbalový šampionát EURO 2012. Zprovozněná internetová stránka, která je přístupná z domovské stránky UEFA EURO 2012 a z řady jiných stránek, včetně evropských spotřebitelských center, nabízí tipy, jak se na cestu co nejlépe připravit a co dělat, jestliže se v Polsku setkáme s problémy spotřebitelského rázu. Kontaktní středisko Europe Direct bude ve 23 jazycích odpovídat na veškeré online dotazy týkající se obecných práv spotřebitelů v EU. Informační linka pro spotřebitele bude fungovat od 1. června do 31. července 2012 a bude zodpovídat veškeré dotazy spotřebitelské povahy, které mohou mít fanoušci při pobytu v Polsku. Provoz této linky bude zajišťovat polská federace spotřebitelů (Federacja Konsumentów) a finančně zajišťovat polský úřad pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele a Evropská komise. Linka bude poskytovat právní poradenství při řešení konkrétních případů v Polsku. Bezplatná infolinka 800 007 707 je pro spotřebitele při volání z polské pevné linky nebo mobilního telefonu u polských operátorů. Infolinka +48 228 27 5474 pro spotřebitele při volání z mobilního telefonu u zahraničních operátorů má běžné tarify, včetně roamingu. Kampaň EU - UEFA se uskutečňuje za pomoci sítě 29 evropských spotřebitelských center (ECC-Net). Tato síť může fanouškům poradit ve spotřebitelských záležitostech před tím, než odcestují, a poskytnout jim dodatečnou podporu (kontaktování společností, sledování podaných stížností) poté, co se vrátí domů. Evropská spotřebitelská centra fungují v každé zemi EU, a v Norsku a na Islandu. Nefungují však na Ukrajině. V případě závažných problémů, se kterými se občané EU setkají při cestě mimo EU, lze využít konzulární ochrany, kterou poskytuje konzulát rodné země nebo je možné se obrátit na konzulát libovolné jiné země EU.


148

Více: Europe Direct Více informací o mistrovství EURO 2012 Informace o právech spotřebitelů Zprovozněná internetová stránka pro EURO 2012 Kontaktní údaje 29 evropských spotřebitelských center

Další kroky pro stabilitu, růst a zaměstnanost v EU Evropská komise 30. května 2012 přijala soubor doporučení pro rozpočtová opatření a hospodářské reformy na podporu finanční stability, na posílení růstu a vytváření pracovních míst pro eurozónu jako celek. Doporučení zohledňují konkrétní situaci každého členského státu. Evropská komise vydala doporučení i pro ČR. Komise mimo jiné doporučuje přijmout kroky k nápravě nadměrného rozpočtového schodku. Prostředkem má být například zlepšení výběru daní, zajištění výdajů, které podporují růst, snaha o zefektivnění veřejných výdajů, zvýšení daní, které nejméně škodí růstu, ale i posun od vysokého zdanění práce ke zdanění bydlení, k ekologickým daním a vyhnout se plošným škrtům. ČR by měla přistoupit k dalším změnám v systému veřejných penzí, aby zajistila jeho dlouhodobou udržitelnost. Mezi doporučeními je například i přijetí a uplatnění zákona o státní službě i otázka anonymních akcií. Evropská komise současně představila hlavní kroky k plné hospodářské a měnové unii, včetně bankovní Unie, finančního dozoru a systému pojištění vkladů v eurozóně. Tento proces bude muset zohlednit právní otázky: Smlouvu a ústavní změny a současně poskytnout větší demokratickou legitimitu a odpovědnost dalším integračním krokům. Více: Strategie Evropa 2020 (doporučení pro jednotlivé země)

Návrh na změnu systému EURODAC V roce 2011 obdrželo 27 členských států EU více než 300 000 žádostí o azyl, tj. o 16,2 % více než v roce 2010. Toto číslo sice nedosahuje počtu z roku 2001 ( EU přijaly 425 000 žádostí), přesto nárůst počtu azylantů může vyvolat tlak na přijímací kapacitu některých členských zemí. Cílem návrhu Komise ze dne 30.5.2012 je zlepšit celkovou účinnost společného evropského azylového systému EURODAC, který slouží k rychlému a správnému určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl. Systém EURODAC, který shromažďuje otisky prstů žadatelů o azyl, funguje od roku 2003 a je základním prvkem společného evropského azylového systému. Současný návrh jasněji definuje lhůty pro předávání údajů, zajišťuje úplný soulad s nejnovější právní úpravou azylu a lépe chrání osobní údaje. Na žádost členských států EU umožňuje vnitrostátním donucovacím orgánům nahlížet do databáze systému EURODAC, a to pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. Návrh výslovně vylučuje možnost, že by donucovací orgány vyhledávaly v databázi EURODAC systematicky, a zakazuje těmto orgánům sdílet získané osobní údaje s třetími zeměmi, organizacemi nebo subjekty. Stanoví také přísná bezpečnostní opatření, aby byla zajištěna bezpečnost zpracovávaných osobních údajů, a zavádí dozor nad jejich zpracováváním, který budou provádět nezávislé veřejné orgány pro ochranu údajů. Tato ustanovení o přístupu k údajům a zabezpečení údajů zajišťují jak dodržování základních práv osob, jejichž otisky prstů jsou uloženy v systému EURODAC, tak i ochranu práva na soukromí u žadatelů o azyl i u nelegálních migrantů. EURODAC je evropským biometrickým informačním systémem, který pomáhá zjišťovat totožnost státních příslušníků třetích zemí, kteří obvykle doklady totožnosti nemají. Přispívá k řádnému uplatňování dublinského nařízení. Je účinným nástrojem pro určování členského státu příslušného k posuzování žádosti i při ochraně azylového systému před zneužíváním, protože brání tomu, aby jedna osoba podala více žádostí v různých členských státech. Návrh bude předložen 7. a 8. června t.r. ministrům vnitra na následujícím zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci.


149

Více: Internetové stránky komisařky pro vnitřní věci Cecilie Malmströmové Internetové stránky generálního ředitelství Komise pro vnitřní věci

Podmínky spotřebitelů v Evropě 29. května Brusel zveřejnil, u příležitosti Evropského spotřebitelského summitu 2012, jarní vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích. Zpráva ukazuje, že rok 2011 byl už druhým rokem v řadě, během kterého došlo v mnoha zemích ke zlepšení po propadu v roce 2009. Pokud jde o postavení spotřebitele, nejlépe jsou na tom obyvatelé Lucemburska, Spojeného království a Dánska; ČR je až na podprůměrném 20. místě z 27 členských států EU. Postavení spotřebitelů se měří na základě jejich spotřebitelské důvěru v úřady, maloobchodníky a spotřebitelské organizace, v bezpečnost výrobků, efektivitu řešení sporů, a také na základě spokojenosti s vyřizováním stížností. Hodnotící zpráva rovněž ukazuje, že spotřebitelé stále nemohou nakupovat v zahraničí tak snadno jako doma, a tak přicházejí o možnost většího výběru i úspor. Potenciální přínos pro spotřebitele by přitom mohl být až 204 miliard eur ročně. Hodnotící zpráva poskytuje informace o fungování jednotného trhu z hlediska spotřebitelů v EU, a to co se týče výběru, cen a ochrany jejich práv. Letošní jarní „Hodnotící zpráva o situaci na spotřebitelských trzích“ se věnuje integraci maloobchodního trhu a postavení spotřebitelů v jednotlivých zemích. Jeho součástí je index spotřebitelských podmínek. Výpočet indexu je založen na kvalitě právní úpravy, která se týká spotřebitelů a podniků, na efektivitě řešení sporů a vyřizování stížností, na důvěře spotřebitelů v úřady, maloobchodníky, inzerenty a spotřebitelské organizace, a na míře důvěry v bezpečnost výrobků na trhu. Právě na základě přehledu tohoto údaje za jednotlivé členské země EU si mohou členské státy porovnat svou výkonnost v průběhu určitých období. Hodnotící zpráva vychází především z průzkumů mezi spotřebiteli a maloobchodníky, z údajů Eurostatu a z informací od členských států. Za nejdůležitější zjištění je konstatování zlepšení, v jednotlivých zemích, podmínek pro spotřebitele. Index za rok 2011 ukazuje, že po propadu v roce 2009 se spotřebitelské podmínky už druhým rokem zlepšují. Nejlepší podmínky mají spotřebitelé v Lucembursku, Spojeném království, Dánsku, Rakousku, Irsku, Finsku, Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii a Švédsku (členské státy nad průměrem EU). Česká republika je pod průměrem – až na 20. místě. Hodnotící zpráva ukazuje, že i když objem elektronického obchodu nadále roste, přesto se stále převážně uskutečňuje v rámci domácích trhů, a to navzdory potenciálu, pokud jde o výběr a úspory při přeshraničních nákupech. Je třeba posílit důvěru spotřebitelů, aby se plně využilo přínosů skutečně jednotného digitálního trhu. Zjištění naznačují, že zásadní je účinněji se informovat o evropských spotřebitelských centrech, která poskytují bezplatnou pomoc a poradenství spotřebitelům nakupujícím na jednotném trhu. Pouze 12 % respondentů v celé EU bylo schopno odpovědět na otázky o svých spotřebitelských právech v souvislosti se zárukami, čekacími lhůtami a tím, jak si poradit, když dostanou zboží, které si neobjednali. Na druhé straně ani mnohé podniky nevěděly, jaké jsou jejich zákonné povinnosti vůči spotřebitelům. Pouze 27 % maloobchodníků vědělo, jakou lhůtu mají spotřebitelé na vrácení vadných výrobků. Stále se objevují nekalé obchodní praktiky. Ve srovnání s rokem 2010 se více spotřebitelů a maloobchodníků v EU setkalo s inzeráty a nabídkami, které byly zavádějící a klamavé či dokonce podvodné. Mnoho dalších zákazníků obdrželo zboží, které si vůbec neobjednali. Program EU pro spotřebitele na období 2014–2020 se zaměřuje na posílení pozice spotřebitelů a zvyšování jejich informovanosti a důvěry. Poskytuje nástroje pro patřičné prosazování svých práv. V současnosti se projednávají návrhy mechanismů pro řešení sporů s obchodníky mimosoudní cestou (alternativní řešení sporů a řešení sporů on-line), které po svém přijetí pomohou evropským spotřebitelům řešit jejich problémy, ať už daný výrobek nebo službu koupili kdekoliv v EU a jakýmkoliv způsobem.

Více:


150

Hodnotící zpráva o situaci na spotřebitelských trzích DG for Health and Consumers Evropský spotřebitelský summit 2012 Evropská spotřebitelská centra Evropská spotřebitelská centra (anglicky)

Evropská komise vyzývá členské státy, aby realizovaly své plány pro integraci Romů Evropská komise 23.května přijala zprávu, ve které vyzývá členské státy EU k realizaci svých vnitrostátních strategií ke zlepšení ekonomické a sociální integrace 10 –12 milionů evropských Romů. Tyto strategie byly členskými státy vypracovány jako odezva na „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů“, který Komise přijala 5. dubna 2011, a který byl krátce nato podpořen i čelnými představiteli EU. Rámec EU stanoví čtyři pilíře, ve kterých mají členské státy usilovat o lepší integraci Romů: 1. přístup ke vzdělání; 2. zaměstnanost; 3. zdravotní péče; 4.bydlení. Jde o první závazek i s předloženými strategiemi všech členských států EU k rozvíjení integrovaného přístupu napříč těmito čtyřmi prioritními oblastmi. Ve zprávě Komise se konstatuje, že je třeba dělat více k zajištění dostatečných finančních prostředků pro integraci Romů, zavedení kontrolních mechanizmů v boji s diskriminací a segregací. László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování uvedl: „Začleňování Romů v Evropě je ekonomickou, sociální a morální nutností, byť se výzvy, kterým romské komunity čelí, v jednotlivých členských státech liší. Tato zpráva podtrhuje význam našeho návrhu z října 2011, aby měly členské státy na rozpočtové období 2014–2020 vypracovanou vhodnou strategii začleňování Romů dříve, než k tomuto účelu obdrží finanční prostředky z Evropského sociálního fondu.“ Dobré příklady podpory začleňování Romů do vzdělávání jsou ve Slovinsku, Španělsku a Finsku, do systému pro zvýšení zaměstnanosti jsou v Bulharsku a Španělsku. Dobré příklady podpory přístupu Romů ke zdravotní péči jsou v Maďarsku, Irsku a Rumunsku. Opatření ke zlepšení podmínek bydlení jsou příkladné ve Francii a Maďarsku. Všechny členské státy zareagovaly i na výzvu Komise, aby založily vnitrostátní kontaktní místa ke sledování realizací vnitrostátních strategií. 12 členských států ve svých strategických plánech jasně uvedlo vyčleněné finanční prostředky (z vlastního rozpočtu i ze zdrojů EU) a předložilo konkrétní částky určené na opatření k začleňování Romů (Bulharsko, Česká republika, Řecko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko). Podle zprávy o situaci Romů v jedenácti členských státech, kterou v souvislosti se zprávou vydala Agentura Evropské unie pro základní práva, je třetina dotazovaných Romů nezaměstnaných, 20 % nemá zdravotní pojištění a 90 % žije pod hranicí chudoby. Podle výzkumu Světové banky by plná integrace Romů mohla ekonomikám řady zemí přinést zhruba půl miliardy EUR ročně, jelikož by mohla zlepšit produktivitu, snížit sociální výdaje a podpořit růst daňových výnosů.

Více: Sdělení o politice a zpráva o vnitrostátních strategiích integrace Vnitrostátní strategie - předložené členskými státy Zpráva o situaci Romů v jedenácti členských státech - Agentura Evropské unie pro základní práva Evropský sociální fond: Romové

Naučte se lépe hospodařit s vodou s vodním nadšencem Vojtou Evropská komise 22. května v rámci kampaně „Generation Awake!“ zveřejnila na internetu nový videoklip, který má upozornit spotřebitele na nebezpečí neudržitelného hospodaření s vodou. Hlavním protagonistou klipu na vícejazyčných


151

stránkách je vodní nadšenec Vojta - neurotický kbelík, který nesnáší, když se někde plýtvá vodou. Vícejazyčné Internetové stránky kampaně mají občany přimět k zamyšlení nad zvyklostmi ve spotřebě a pomoci jim změnit chování tak, aby vodou neplýtvali. V tomto roce v rámci kampaně proběhne řada i dalších aktivit; např. na internetových stránkách se nová sekce bude zabývat celkovou spotřebou vody při výrobě a spotřebě různého zboží ( jako jsou džíny, hamburgery nebo pivo). V září 2012 bude zahájena videosoutěž, které se může zúčastnit veřejnost. Začátkem podzimu budou v Itálii, Nizozemsku, Rumunsku a Španělsku vysílány živě přenosy, které by měly inspirovat lidi ke změně chování. Více: Vícejazyčné internetové stránky kampaně

V Bruselu začal Zelený týden 22. května, pod heslem „Jak zajistit dostatek vody – každá kapka se počítá“, byla v Bruselu zahájena největší evropská konference o životním prostředí. Letošní konference s názvem Zelený týden je věnována vodě. Na 3 000 účastníků ze zainteresovaných stran, nevládních organizací, bude v rámci konference diskutovat o problémech souvisejících s vodou. V rámci konference proběhne řada doprovodných akcí včetně promítání filmů „La Soif du monde“ (Žízeň světa), „Oceans“ (Oceány) a „Africa Turns Green“ (Zelenající Afrika). Během Zeleného týdne budou také uděleny Evropské ceny životního prostředí pro podniky. Toto ocenění je určeno inovativním společnostem, které úspěšně spojují inovace s konkurenceschopností i s minimálním zatížením životního prostředí. Více: Program Zeleného týdne 2012 – živé vysílání

Cena Karla Velikého 2012 Vítězem soutěže Ceny Karla Velikého 2012 se stal mediální projekt řecké mládeže„ Europe on the Ground“. Druhou cenu výměnném programu pro studenty Erasmus, pod názvem "Evropa dělá školu", získala Česká republika. Vítězem třetí ceny se stal projekt Cycle Me Home, dokumentární road movie z Maďarska. Cena Karla Velikého každoročně hodnotí projekty, které podporují společný smysl pro vytváření evropské identity a integrace mezi mladými lidmi. Vítězný projekt „Europe on the Ground“ (Evropa na Zemi) je inovativním mediálním projektem, který vysílá každoročně multikulturní týmy o více než 50 mladých lidech ( tým je složený z novinářů a amatérských fotografů) do 10 evropských metropolí. Mladí účastníci mají čtyři dny na napsání článků a vytvoření fotogalerie na témata spojená s evropskou kulturou a společností. Všechny příspěvky pak vyhodnotí profesionální novináři a jsou publikovány v šesti jazycích v online magazínu www.cafebabel.com. Projekt si klade za cíl zlepšit porozumění mezi evropskými národy na základě tím konkrétnější Evropy pro její občany spolu s využíváním inovativní formy evropské žurnalistiky. První cena byla předána předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Druhou cenu předal poslanec Evropského parlamentu a bývalý prezident EP Hans-Gert Pöttering. Ve svém projevu k projektu Evropa dělá školu (Europe Meets School) a jeho bývalý předseda Hans-Gert Pöttering řekl: "Jako bývalého předsedu Evropského parlamentu zastupujícího více než 500 miliónů občanů od Belfastu po po Nicosii, od Tallinnu po Lisabon, mě nic nerozechvívá více než zájem dnešní mladé generace o rozdílnou a kulturně bohatou Evropu, která podporuje úctu k druhým a směřuje ke konsolidaci procesu evropské integrace." Program Evropa dělá školu existuje od roku 2008 a umožňuje studentům Erasmu setkávat se s dětmi v českých školách a dozvědět se více o českém vzdělávacím systému prostřednictvím krátkého dobrovolnického projektu, v jehož rámci mohou představit svou zemi původu. Třetí cenu získal projekt Cycle me home (Svez mě domů) z Maďarska. Cenu předal Marcel Philipp, starosta města Cáchy, který při udílení ceny řekl, že projekt byl veden "snahou o mezinárodní porozumění. Nejdůležitějším vzkazem tohoto nádherného a nekonvenčního projektu je snaha přiblížit lidi jednoho druhému".Tento projekt začal v roce


152

2011 dokumentárním road movie natočeným studenty a milovníky motorek, kteří cestovali z Madridu do Budapešti. Organizátoři tohoto projektu chtějí vytvořil interaktivní webové stránky, do kterých se bude moci zapojit každý, koho projekt zaujme. Dokonce doufají, že by se z obyčejného filmového projektu mohlo stát mládežnické hnutí. Společně s oceněním získaly tři vítězné projekty také finanční příspěvek ve výši 5000, 3000 a 2000 eur a jejich autoři budou pozváni na návštěvu Evropského parlamentu. Zástupci 26 nejlepších národních projektů byli pozváni na slavnostní předání cen 15. května do Cách, kde jim byl předán diplom a medaile. Slavnostní předání cen organizoval Evropský parlament ve spolupráci s Nadací mezinárodní ceny Karla Velikého, hostitelem byla univerzita v Cáchách. Uvítací projevy přednesli předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Nadace mezinárodní ceny Karla Velikého Michael Jansen a rektor univerzity v Cáchách Ernst Schmachtenberg.

V centru pozornosti na filmovém festivalu v Cannes programy MEDIA a „Tvůrčí Evropa“ Do oficiálního výběru festivalu v Cannes se letos dostalo 18 filmů podporovaných Evropskou komisí prostřednictvím programu MEDIA. Jsou mezi nimi i filmy „Amour“ od Michaela Hanekeho, „The Angels’ Share“ od Kena Loache a „Jagten“ od Thomase Vinterberga, které se ucházejí se o Zlatou palmu - hlavní cenu festivalu. V průběhu festivalu předá evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, paní Androulla Vassiliou, první „cenu programu MEDIA“ íránskému režisérovi Asgharu Farhádímu. S režiséry a odborníky bude diskutovat o návrhu Komise, který se týká nového programu „Tvůrčí Evropa“, jehož součástí je i program MEDIA. Program „Tvůrčí Evropa“ se zaměřuje na odvětví kultury a kreativní tvorby. Získal si již značnou podporu ministrů EU příslušných pro kulturu a audiovizuální oblast. Komisařka a prezident filmového festivalu v Cannes Gilles Jacob se zúčastní veřejné diskuse k programu „Tvůrčí Evropa“, který by měl významně zvýšit příspěvky EU pro filmovou tvorbu a kulturu. Investice do růstu podporujícího odvětví kultury a kreativní tvorby se považují za zásadní pro překonání současné hospodářské krize s ohledem na jejich hospodářský význam a potenciál. Tato odvětví se v současnosti podílejí až na 4,5 % HDP EU a zaměstnávají 8,5 milionu osob v Evropě. Samotný evropský audiovizuální trh dosahuje hodnoty více než 100 miliard eur a poskytuje v EU 1,2 milionu vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Snímky podporované programem MEDIA získaly během posledních dvaceti let na filmovém festivalu v Cannes dvanáct Zlatých palem, třináct Velkých cen a devět cen za nejlepší režii. Od roku 1991 bylo do programu MEDIA na podporu rozvoje filmu, distribuce, vzdělávání a inovací, s cílem zvýšit rozmanitost a konkurenceschopnost evropské kinematografie a audiovizuálního průmyslu na mezinárodní úrovni, investováno více než 1,6 miliardy eur. V období 2007–2013 se v rámci programu MEDIA investuje do evropského filmového průmyslu 755 milionů eur s cílem zlepšit distribuci, podporu evropských filmů a konkurenceschopnost odvětví. Přibližně polovina peněz je určena distributorům, kteří uvádějí snímky vyrobené mimo svůj domácí trh; 20 % je vyčleněno na rozvoj nových filmových projektů a zbývající část na propagaci a vzdělávání. Produkční společnosti dostávají granty v průměrné výši 50 000 eur. Komise pro program „Tvůrčí Evropa“ navrhla rozpočet ve výši 1,8 miliardy eur. Z této částky více než 900 milionů eur bude přiděleno na složku MEDIA. Více: Program MEDIA Mezinárodní filmový festival v Cannes

Erasmus má nový rekord Erasmus slaví dvacet pět let své existence. Za tuto dobu se stal nejznámějším programem EU a současně i nejúspěšnějším studentským výměnným programem na světě. V akademickém roce 2010–2011 získalo grant na


153

studium nebo stáž v zahraničí z programu Erasmus více než 231 000 studentů (v ČR 6433). Jde o nový rekord a nárůst o 8,5 % (v ČR o 7,7 %) oproti předchozímu roku. Od svého spuštění v roce 1987 poskytl tento program více než 2,5 milionu evropských studentů příležitost vycestovat do zahraničí a studovat tam na vysoké škole nebo absolvovat pracovní stáž v podniku. Současný trend naznačuje, že Evropská unie dosáhne svého cíle poskytnout do roku 2012–2013 podporu z programu Erasmus 3 milionům studentů. Třemi nejpopulárnějšími destinacemi pro studenty byly v roce 2010–2011 Španělsko, Francie a Německo. Nejvíce studentů vyslalo do zahraničí Španělsko, dále následuje Francie a Německo. Z hlediska celkového podílu vnitrostátních studentů vyslalo do zahraničí nejvíce studentů Lucembursko. Rozpočet Erasmu vyčleněný na mobilitu studentů a pedagogických pracovníků v akademickém roce 2010–2011 činil zhruba 460 milionů EUR. Z celkového počtu studentů podporovaných prostřednictvím programu Erasmus v roce 2010–2011 se přibližně 190 000 rozhodlo strávit až 12 měsíců ze svého studijního programu na zahraniční univerzitě nebo na jiné vysoké škole v jedné z 32 zemí, které byly v té době do programu Erasmus zapojeny (27 členských států plus Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko; od akademického roku 2011–2012 se Švýcarsko stalo třicátou třetí zemí zapojenou do programu Erasmus). Od roku 2007 Erasmus podporuje také pracovní stáže v zahraničních podnicích; oblíbenost těchto pracovních stáží vzrůstá. V roce 2010–2011 tuto možnost zvolil jeden z šesti studentů Erasmus, tzn. téměř 41 000 studentů (nárůst o 15 % oproti roku 2009–2010). Ve většině zúčastněných zemí poptávka výrazně převýšila počet grantů, které byly v rámci programu Erasmus k dispozici. Průměrný měsíční grant z programu Erasmus určený k pokrytí části dodatečných nákladů na živobytí v zahraničí a cestovní výdaje činil 250 EUR. Kromě toho bylo přiděleno 40 000 grantů vysokoškolským pracovníkům a učitelům, aby mohli vyučovat nebo studovat v zahraničí, tj. o 13 % více než v předchozím roce. Erasmus je určen nejen pro studenty a vysokoškolské učitele, ale díky financování nadnárodních projektů a sítí umožňuje i spolupráci vysokoškolských institucí. Erasmus těmto institucím umožnil provést inovace ve výuce a zdokonalit systémy pro uznávání doby studia v zahraničí. Podpořil rovněž podpůrné služby pro studenty, spolupráci s podniky a institucionální řízení. Komise v listopadu 2011 předložila svůj návrh programu „Erasmus pro všechny“. Jde o nový zastřešující program, který propojuje Erasmus se všemi ostatními systémy pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport v rámci EU a jiných států. Nahrazuje sedm stávajících programů jediným programem. Komise na program Erasmus pro všechny navrhla na období 2014–2020 rozpočet ve výši 19 miliard EUR. To představuje přibližně 70% navýšení ve srovnání se současným sedmiletým rozpočtem pro stávající programy. Dvě třetiny finančních prostředků programu „Erasmus pro všechny“ budou použity na granty za účelem zlepšení znalostí a dovedností. Zbývající jedna třetina je určena na podporu spolupráce mezi institucemi, podniky a dalšími organizacemi.

Více: Program Erasmus Statistika programu Erasmus Program Erasmus 2010–2011/ Počet studentů, kteří vycestovali - podle země Program Erasmus 2010–2011/ Studentská mobilita Erasmus - domovská a cílová země Program Erasmus 2010–2011 / Top 100 vysokoškolských institucí přijímající studenty programu Erasmus Program Erasmus 2009–2010 / Top 100 vysokoškolských institucí přijímající studenty programu Erasmus

První zpráva o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách Evropská komise v rámci Digitální agendy předložila zprávu o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách („SAMS“). SAMS umožňuje volný pohyb audiovizuálního obsahu a splňuje důležité cíle veřejného zájmu zákaz podněcování k nenávisti; ochrana nezletilých před škodlivým obsahem; propagace evropských audiovizuálních děl. Zpráva se zabývá zejména problémy s reklamou, propojením televize s internetem a transpozicí SAMS do


154

vnitrostátního práva. V oblasti úplné transpozice SAMS do vnitrostátního práva uspělo zatím dvacet pět členských států. Polsko a Belgie budou muset ještě své právní předpisy upravit. Veřejná konzultace o televizi s internetem bude zahájena ve druhé polovině tohoto roku. V roce 2013 Komise zaktualizuje své pokyny, které se týkají televizní reklamy. Článek 33 SAMS vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru pravidelně podávala zprávu o uplatňování směrnice. Tato první zpráva o uplatňování SAMS se týká období let 2009–2010. První část zprávy poskytuje zpětný pohled na provádění směrnice, včetně otázek týkajících se efektivity kvalitativních pravidel pro reklamu. Druhá část se zaměřuje na budoucí vliv významných technologických změn na regulační rámec v situaci, kdy se tradiční vysílání rychle sbližuje s internetem. Zpráva poslouží jako základní stavební kámen pro posílení vědomostní základny v této oblasti. Komise během referenčního období monitorovala reklamu v osmi členských státech. V řadě členských států je omezení reklamních šotů na dvanáct minut pravidelně porušováno. Reklamní šoty a šoty teleshoppingu nesmí v televizním vysílání přesáhnout 12 minut za hodinu. Ze zprávy vyplynulo, že uplatňování tohoto pravidla bylo příčinou vzniku různých formátů reklam. Ve Španělsku byly například používány různé typy televizních reklam, které španělské úřady nepovažovaly za reklamní šoty. Soudní dvůr se však usnesl, že se i u těchto druhů vysílání jedná o reklamními šoty, a proto i na ně se musí uplatnit dvanáctiminutové pravidlo. Na základě celkového počtu šotů vysílaných během sledovaného období bylo v monitorovaných členských státech zjištěno, že v audiovizuálních mediálních službách tvoří reklama na alkohol 0,8 % až 3 % celkové reklamní činnosti, čímž nebylo zjištěno žádné zřejmé porušení předpisů. Při provádění požadavků SAMS ohledně reklamy na alkohol zavedlo 22 členských států pro reklamu na alkohol poněkud přísnější pravidla, pokud jde o kanály, inzerované produkty nebo vysílací čas. Podle SAMS nesmí audiovizuální obchodní sdělení morálně ani fyzicky ohrožovat nezletilé osoby. To znamená, že nesmí přímo nabádat nezletilé osoby ke koupi nebo pronájmu výrobku nebo služby využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, přímo nabádat nezletilé osoby, aby přesvědčovaly své rodiče nebo třetí osoby k nákupu inzerovaného zboží nebo služeb, využívat zvláštní důvěry, kterou mají nezletilé osoby k rodičům, učitelům nebo jiným osobám, či bezdůvodně zobrazovat nezletilé osoby v nebezpečných situacích. Obsahová analýza stovky nejčastěji vysílaných reklamních šotů ukázala, že ustanovení směrnice o ochraně nezletilých v reklamě jsou jen zřídka porušována. Pět členských států reklamu v pořadech pro děti zakazuje. Čtyři členské státy reklamu v pořadech pro děti zakazují částečně nebo ji omezují na konkrétní vysílací časy, či na určité produkty, sedm členských států zakazuje zobrazování log sponzorů v pořadech pro děti. Zpráva rovněž ve stovce nejčastěji vysílaných reklamních šotů v osmi členských státech analyzovala genderové stereotypy a diskriminaci na základě pohlaví. Ve 21 % až 36 % analyzovaných šotů bylo zjištěno stereotypní zastoupení rolí žen a mužů. Zpráva ukázala, že vůči stereotypní prezentaci není imunní žádná ze zkoumaných zemí. Televize s internetem nebo hybridní televize představuje novou fázi v procesu tzv. „konvergence“, kdy internet je propojuje s televizním vysíláním. Připojení internetu k tradičním televizním přijímačům umožní uživatelům vybírat si tituly z knihovny programů a využívat i dalších služeb. Služby televize s internetem existují v současnosti v Německu a v Itálii a v krátké době budou zavedeny ve Francii a ve Spojeném království. Přestože řadu aktuálně prodávaných televizorů lze k internetu připojit, pouze 20 až 30 % je skutečně online. V současnosti je v evropských domácnostech 47 milionů aktivních zařízení připojených k internetu – jedná se i o televizory připojené k internetu, herní konzole, samostatné televizní set-top boxy, přehrávače Blu-ray disků a set-top boxy pro placenou televizi. Více: Zpráva o uplatňování SAMS Internetové stránky o audiovizuální a mediální politice Digitální agenda

Evropa v číslech Právě vyšla 16. ročenka Eurostatu 2012. V ní se můžete seznámit se statistickými daty Evropské unie. Ročenka Eurostatu je k dispozici jako pravidelně aktualizovaná elektronická publikace na internetové stránce Eurostatu. Vývoj EU popisuje ve 13. kapitolách Více:


155

Eurostat - ročenka

Den Evropy 9. května 1950 požádal francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman Francii, Německo a další evropské země, aby vytvořily společný trh pro obchod s uhlím a ocelí. Jednalo se o první krok k vytvoření nadnárodního celku. Výročí Schumanovy deklarace bylo později ustanoveno jako Den Evropy. I letošní oslavy Dne Evropy připomenuly úspěchy, kterých EU dosáhla – jde především o trvalý mír, hospodářskou spolupráci a konečně i cestování bez hraničních kontrol. Chystané akce i v tomto roce mají oslovit občany všech věkových kategorií. Sobota 12. května se stane dnem otevřených dveří řady evropských institucích. Související akce se pořádají po celé Evropě. V Bruselu bude například možné prohlédnout si prostory Berlaymontu, symbolu Unie a sídla evropských komisařů nebo navštívit budovu Rady EU, kde se konají summity, na kterých jednají vrcholní představitelé a ministři členských států. Rovněž bude zpřístupněn jednací sál Evropského parlamentu, budova Výboru regionů a Hospodářský a sociální výbor. Každá instituce u této příležitosti připravila zábavně vzdělávací program pro děti i dospělé. U příležitosti Dne Evropy proběhne také v Praze od 9. do 17. května řada kulturních akcí, např. open air festival na Kampě. Ve Florencii se bude ve dnech 9. a 10. května konat konference o stavu Unie.Téma konference je zaměřené na aktuální ekonomické výzvy, kterým Evropa čelí a na otázky její další integrace.

Více: Evropské dny Evropské dny – 9.-17.5.2012 / program Historie Evropské unie

Veřejná debata o správě eurozóny Na letošním Dni otevřených dveří, konaném v sobotu 12. května v budově Justus Lipsius, ve které zasedá Evropská rada a Rada, se vůbec poprvé naskytne mimořádná příležitost k účasti na veřejné diskuzi o „správě eurozóny“. Návštěvníci, kteří se jí chtějí zúčastnit, se musí předem zaregistrovat. Tato výjimečná akce začne v 16.30 hod. vystoupením pana Olafa Prüssmanna, vedoucího oddělení odpovědného za hospodářskou politiku včetně Euroskupiny, která je součástí generálního ředitelství G (hospodářské věci a konkurenceschopnost) generálního sekretariátu Rady. Ve svém úvodním proslovu se bude zabývat těmito otázkami: • Jaké jsou výhody eura? • Jaké jsou příčiny krize? • Jaká opatření byla pro překonání krize přijata? Po tomto úvodu bude dán prostor pro dotazy publika. Úvodní proslov bude pronesen v angličtině; tlumočení do francouzštiny, němčiny a nizozemštiny bude zajištěno. Protože počet míst v sále je omezen bude registrace evidována v došlém pořadí.

Více: Internetové stránky Dne otevřených dveří, informacemi o programu vč. formuláře pro případnou registraci na veřejnou debatu

4. ročník novinářské ceny EU v oblasti zdraví Evropský komisař pro zdraví a spotřebitele John Dalli vyhlásil na konferenci, věnované výsledkům a budoucnosti programu EU v oblasti zdraví, čtvrtý ročník novinářské ceny v oblasti zdraví. Novináři mohou od vyhlášení - dne 3.května 2012 - zasílat články týkající se těchto témat:


156

•

Kampaň „Evropa pro pacienty“ (léčivé přípravky, přeshraniční zdravotní péče, vzácná onemocnění, bezpečnost pacientů, dárcovství orgánů a transplantace, rakovina, očkování, obezřetné používání antibiotik, duševní zdraví, Alzheimerova choroba a jiné formy demence, pracovní síla ve zdravotnictví

•

„Aktivní a zdravé stárnutí“ s ohledem na Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012

•

„Jak přestat kouřit“

Na konferenci byl rovněž zahájen provoz užitečného datového nástroje v oblasti zdraví – Heidi (Health in Europe: Information and Data Interface). Jde o internetovou encyklopedii, která obsahuje informace o zdravotním stavu, zdravotních faktorech, zdravotnických službách a dalších otázkách na úrovni EU. Díky množství údajů a ukazatelů z oblasti zdraví, které lze rozčlenit podle roku, zemí a regionů, může mít encyklopedie Heidi značný význam pro tvůrce politik, výzkumné pracovníky, odborníky v oblasti zdraví, ale např. i novináře či laiky. Současný program v oblasti zdraví poběží až do konce roku 2013. Nový program v oblasti zdraví ( „Zdraví pro růst“) je zahrnut mezi finanční priority EU na období 2014–2020 do tzv.Víceletého finančního rámce EU. Pokud budou jednání mezi Radou ministrů a Evropským parlamentem úspěšná, měl by být program v oblasti zdraví přijat do konce roku 2012 a začít fungovat v roce 2014. Pravidla soutěže: • Ceny: 6 000 EUR za první místo, 2 500 EUR za druhé místo a 1 500 EUR za třetí místo. Vítěz letošní zvláštní ceny získá částku 3 000 EUR; •

Soutěže se mohou účastnit státní příslušníci a rezidenti kteréhokoli z 27 členských států EU starší 18 let;

•

Každý soutěžící může zaslat nejvýše dva články;

•

Soutěže se může zúčastnit i autorská skupina (nejvíce pět osob );

•

Všechny články musí být v některém z úředních jazyků EU;

•

Soutěží články, které byly původně zveřejněny v tištěném či elektronickém sdělovacím prostředku;

•

Maximální délka článku by neměla přesáhnout 20 000 znaků (včetně mezer).

Více: Podrobnější pravidla a podmínky a informace o výběru vítězů Internetová encyklopedie Současný program v oblasti zdraví Stránky komisaře Johna Dalliho

Komise zahájila veřejnou konzultaci o možnostech snížení nákladů na zavádění vysokorychlostního internetu Vysokorychlostní internet přispívá k rozvoji všech odvětví hospodářství a tudíž má být páteří jednotného digitálního trhu. Při každém rozšíření širokopásmového připojení o dalších 10 % vzroste ekonomika o 1 až 1,5 %. Evropská komise proto nyní zjišťuje názory na to, jak snížit náklady na budování nových sítí pro vysokorychlostní internet v EU. Zejména by chtěla prozkoumat možnosti, jak snížit náklady spojené se stavebně inženýrskými pracemi – výkopy pro pokládku kabelů, které mohou dosahovat až 80 % celkových nákladů. Náklady dosahují takové výše z důvodu chybějící koordinace stavebních projektů, nedostatečného využití stávající infrastruktury a omezené spolupráce mezi různými subjekty. Například podniky v odvětví vodohospodářství, energetiky a železniční dopravy mají často vlastní infrastrukturu a provádějí výkopy bez koordinace s telekomunikačními společnostmi. Rychlejšímu budování sítí stojí v cestě zdlouhavé, neprůhledné a těžkopádné postupy řešení věcných břemen a získání veškerých nezbytných povolení na celostátní nebo místní úrovni. Komise se domnívá, že náklady na investice do širokopásmového připojení by se mohly snížit o čtvrtinu. Příspěvky mohou zasílat všechny zainteresované veřejné a soukromé subjekty, např. telekomunikační společnosti a podniky veřejných služeb, investoři, veřejné orgány i spotřebitelé.


157

Komise uvítá názory na: • překážky pro investice do infrastruktury širokopásmového připojení, •

způsoby, jak zlepšit využívání současné infrastruktury,

•

koordinaci stavebněinženýrských prací,

•

opatření k posílení koordinace mezi kompetentními orgány a k zjednodušení postupů vydávání povolení,

•

„připravenost“ nových budov pro infrastrukturu vysokorychlostního internetu.

Veřejná konzultace potrvá do 20. července 2012. Digitální agenda pro Evropu stanoví cíl 100% pokrytí širokopásmovým připojením do roku 2013 v celé Evropě s rychlosti 30 Mbps pro všechny občany. Do roku 2020 by měla mít nejméně polovina evropských domácností zavedeno internetové připojení rychlejší než 100 Mbps. Na jarním zasedání Evropské rady dne 2. března t.r. dospěly hlavy států a vlád k závěru, že na úrovni EU by mělo do roku 2015 pokračovat úsilí o dokončení jednotného digitálního trhu. To má přinést zajištění lepšího pokrytí širokopásmovými službami, včetně snížení nákladů na infrastrukturu vysokorychlostního širokopásmového připojení. Bez této investice hrozí EU zbytečná ztráta důležitého potenciálu pro růst a zaměstnanost. Více: Konzultační dokument Digitální agenda

EU má ohromný potenciál k vyjednávání a prosazování míru 25. dubna se v Evropském parlamentu konala konference o roli regionálních uskupení v prosazování míru. Bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír, pan Martti Ahtissari, který byl mnohokrát pověřen rolí mírového vyjednavače OSN a hrál vedoucí úlohu při řešení konfliktů např. v Namibii, Indonésii či Kosovu, na konferenci zdůraznil, že Evropská unie má ohromný potenciál, aby hrála roli úspěšného mírového vyjednavače v konfliktech v různých částech světa, a měla by proto posílit své kapacity pro řešení konfliktů.

Evropská unie – 20 let jednotného trhu Evropská unie slaví 20. výročí jednotného trhu. Ten umožňuje volný pohyb zboží, osob, služeb i kapitálu v rámci celé EU. Během uplynulých dvaceti let umožnil jednotný trh evropským podnikům dosáhnout mnohem většího počtu spotřebitelů, než by měly na svém národním trhu. Jednotný trh přispěl také k vytvoření téměř 2,8 milionu pracovních míst. Nejdůležitějším krokem bylo fyzické otevření hranic mezi členskými zeměmi. I malý producent inovativních výrobků má přístup na celý vnitřní trh s 500 miliony spotřebiteli. Vnitřní trh zlepšuje konkurenceschopnost evropských podniků. Pro nové členské země zapojení do jednotného trhu znamenalo nabídku širšího sortimentu výrobků a služeb, vyšší kvalitu a bezpečnostní normy. Jednotný trh také zvýšil vyjednávací sílu Evropské unie ve Světové obchodní organizaci. K připomenutí 20. výročí jednotného trhu připravila Evropská unie několik projektů, které mají zvýšit povědomí veřejnosti o možnostech, které jednotný trh nabízí. Jedním z projektů je „Generace 1992“. V rámci této soutěže mohou mladí lidé narození v roce 1992 vyjádřit v různých formách své nápady a myšlenky na téma, co jim přináší jednotný trh. Více: 20 let jednotného trhu

Setkání ministrů k boloňskému procesu Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

158

Evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, Androulla Vassiliou, ve svém projevu před zahájením zasedání ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání, vyzvala členské státy, aby s ohledem na hospodářskou krizi a potřebu zvýšit zaměstnanost mladých urychleně modernizovaly své systémy vysokoškolského vzdělávání a odstranily překážky, které brání dokonalému fungování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. 1/

Ministři odpovědní za vysokoškolské vzdělávání ze 47 evropských zemí se ve dnech 26. a 27. dubna setkají v Bukurešti, aby se dohodli na reformách, které mají vést k vytvoření modernizovaného a otevřeného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Ministerská konference má stanovit priority pro další etapu boloňského procesu (2012–2015) pro země Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Ministři přijmou „Boloňskou strategii na podporu mobility“, ve které se uvádí, že do roku 2020 by 20 % absolventů evropských vysokých škol mělo strávit část svých studií v zahraničí. Konference probíhá současně s Boloňským politickým fórem, které sdružuje země, které nejsou členy Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Je to důkaz zájmu ostatních zemí světa o boloňské reformy. Ve třech čtvrtinách zemí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání je 70 % až 90 % studentů zapsáno do studijních programů, které odpovídají boloňskému bakalářskému a magisterskému systému. Vzhledem ke klesajícím veřejným výdajům na vysokoškolské vzdělávání je však míra úspěšnosti provádění reforem v jednotlivých zemích nestejnoměrná a praktické problémy přetrvávají: velké množství studentů opouští vysokoškolská studia předčasně nebo si neosvojí dovednosti vedoucí k získání zaměstnání. Někteří studenti se setkávají s problémy s uznáváním akademických kvalifikací v jiné zemi a vysoké školy se jen pomalu dokáží přeorientovat na „učení zaměřené na studenty“, které předpokládá přizpůsobení vzdělávacích programů potřebám studentů a jasné určení dovedností a znalostí, které by měly být výsledkem vzdělávacího procesu. Obecně platí, že vysokoškolské vzdělávání dosud nedokáže plně využít svého potenciálu a podpořit hospodářský růst. V rámci boloňského procesu byla vytvořen řada nástrojů, které pomáhají řídit přechod k systémům více zaměřeným na studenty. Evropský systém přenosu a akumulace kreditů přiděluje kredity pro každou část studijního programu na základě pracovní zátěže studenta při dosahování stanovených studijních výsledků. To umožňuje přehlednější získávání kreditů v rámci různých programů a zjednodušuje uznávání zahraničních studií v domovských vysokých školách. „Dodatek k diplomu“, který student obdrží spolu s klasickým diplomem, pak obsahuje harmonizovaný popis završeného studia, čímž se usnadňuje chápání obsahu diplomů vydaných v zahraničí. Evropská komise je členem Boloňské skupiny pro dohled. Podporuje boloňský sekretariát a síť odborníků boloňského procesu, spolufinancuje ministerská setkání, konferencí a seminářů. Mnoho boloňských nástrojů, jako např. Evropský systém přenosu a akumulace kreditů, se zrodilo v rámci projektů Komise. Dalším příkladem je program studentských výměn Erasmus. Komise podpořila zprávu o provádění a pokroku boloňských reforem, kterou pro potřeby ministerské konference vypracovaly subjekty Eurydice, Eurostat a Eurostudent. Agenda pro modernizaci systémů vysokoškolského vzdělávání Evropské komise stanoví pět oblastí pro reformy. 1) V souladu se strategií Evropa 2020 je třeba zvýšit počet absolventů vysokých škol, aby do roku 2020 mělo 40 % mladých lidí vysokoškolské vzdělání. 2) Je třeba zvyšovat kvalitu vysokoškolského vzdělávání a přizpůsobovat jeho nabídku poptávce na trhu práce a společenským potřebám. 3) Je třeba zlepšit studentskou mobilitu. 4) Vysokoškolské vzdělávání musí mít pevné místo ve „znalostním trojúhelníku“, vrcholy kterého tvoří vzdělávání, výzkum a inovace. 5) Nelze opomíjet zlepšování správy, řízení a financování vysokého školství. Boloňský proces a Agenda pro modernizaci systémů vysokoškolského vzdělávání Evropské komise mají komplementární povahu. Agenda pro modernizaci systémů vysokoškolského vzdělávání Evropské komise byla přijata v září 2011. Evropská unie podporuje opatření na budování kapacit s cílem modernizovat vysokoškolské vzdělávání v 27 sousedních zemích: záměrem spolupráce je přizpůsobit systémy vzdělávání těchto zemí boloňským požadavkům. Jde zejména o dva programy. Program Tempus má v současnosti roční rozpočet ve výši 90 milionů EUR, ze kterého bylo od roku 1990 financováno 4 000 projektů spolupráce, ve které bylo zapojeno více než 2 000 vysokých škol z EU a z jejích partnerských zemí. Stěžejní program EU pro akademickou spolupráci po celém světě – Erasmus Mundus – nabízí studentům ze všech částí světa stipendia v rámci společných magisterských a doktorských programů.

Více: Boloňský proces: Agenda pro modernizaci systémů vysokoškolského vzdělávání:

1/ 47 evropských zemí:


159

Albánie, Andorra, Arménie, Rakousko, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Svatý stolec, Maďarsko, Island, Irsko, Itálie, Kazachstán, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Malta, Moldavsko, Černá Hora, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Ruská federace, Srbsko, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Turecko, Ukrajina, Spojené království.

Kampaň „We Mean Business“ Evropská komise v úterý 17.dubna 2012 zahájila kampaň „We Mean Business“, jejímž cílem je podpořit společnosti, aby více nabízely pracovní stáže mladým lidem, čímž přispějí k rozšíření jejich dovedností i ke zlepšení jejich zaměstnatelnosti. Stáže rovněž mohou pomoci mladým lidem zajistit plynulý přechod od vzdělávání a odborné přípravy k prvnímu dobrému zaměstnání. Pracovní stáže však mohou být přínosem i pro společnosti, které v řadách stážistů mohou objevit i vynikající budoucí zaměstnance s jejich případnými novými nápady, které by mohly mít zásadní význam pro budoucí produktivitu a konkurenceschopnost. V letech 2012–2013 Komise poskytne finanční podporu na celkem 280 000 míst pro stážisty prostřednictvím programu Leonardo da Vinci pro studenty vzdělávající se v rámci odborné přípravy a programu Erasmus, který je určený pro vysokoškolské studenty. Průzkumy ukázaly, že o možnosti zaměstnat stážisty v rámci evropských programů je informováno velmi málo společností. Cílem kampaně „We Mean Business“ je tuto situaci změnit a ukázat přínos zahraničních stáží pro podniky.

Více: Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ Kampaň „We Mean Business“

Posílení nezávislosti a spolehlivosti statistiky EU Komise přijala návrh, ve kterém jsou stanovena důkladnější opatření k zajištění kvality a důvěryhodnosti statistiky EU. Pro rozhodování založená na důkazech jsou velmi podstatné vysoce kvalitní, spolehlivé statistické údaje. V souvislosti s posílenou koordinací hospodářských politik, která byla v EU schválena v průběhu minulého roku, se poptávka po takových údajích dále zvýšila. Nedávné ekonomické události ukázaly důležitost věrohodné statistiky pro zajištění důvěry veřejnosti v případě rozhodnutí v oblasti finančních trhů. Komise navrhla revizi nařízení EU o statistice, aby legislativně více posílila nezávislost, spolehlivost a řízení kvality statistických údajů pocházejících z členských států a sestavených na úrovni EU. Návrh se zaměřuje na dvě hlavní oblasti: za prvé na nezávislost vnitrostátních statistických úřadů, a zejména těch, kdo stojí v čele těchto orgánů; za druhé na skutečnost, že členské státy budou muset podepsat „Závazky o důvěryhodnosti statistiky“, a tímto se na nejvyšší politické úrovni zaváží, že budou plně respektovat Kodex evropské statistiky. V této souvislosti se v rámci navrhované revize právního rámce znovu zdůrazňuje nezávislost Eurostatu jako ústředního koordinátora, který sleduje celý Evropský statistický systém. Kromě toho v nadcházejících týdnech přijme Komise rozhodnutí týkající se Eurostatu, které potvrdí jeho profesní nezávislost prostřednictvím objasnění jeho institucionálního uspořádání a jeho role a odpovědnosti v rámci Komise. Kodex evropské statistiky byl poprvé schválen v roce 2005 a v minulém roce byl revidován. Je v něm stanoveno 15 zásad společně s ukazateli osvědčených postupů, které se týkají institucionálního prostředí, postupů vypracování statistických údajů a statistických výstupů. K těmto zásadám patří profesní nezávislost, závazek dodržování kvality, řádná metodika a relevance statistických údajů. Základní právní rámec v oblasti statistiky byl modernizován v roce 2009 s cílem zlepšit účinnost Evropského statistického systému. Současný návrh revize právního rámce v oblasti evropské statistiky bude nyní předložen evropskému zákonodárci k diskusi a přijetí. Více: Právní rámec Eurostatu


160

Jak v EU podpořit vytváření pracovních příležitosti Vzhledem k míře nezaměstnanosti v EU, která nyní trhá rekordy a předpovědi hospodářského vývoje v příštích měsících nejsou povzbudivé, představil ve Štrasburku komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, László Andor, soubor konkrétních opatření, která mají podpořit vznik nových pracovních míst. Návrh se zaměřuje na stranu poptávky na trhu práce. Ukazuje na možné způsoby jsou nižší zdanění práce či větší podporu pro nově vznikající podniky. Označuje oblasti, které skýtají největší potenciál pro vznik pracovních míst v budoucnu. Těmi jsou zelená ekonomika, zdravotnické služby, informační a komunikační technologie. Zdůrazňuje se posílení pracovněprávního a sociálního rozměru veřejné správy v EU. V návrhu jsou uvedeny způsoby, jak více zapojit zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců do formulování priorit EU. Balíček návrhů obsahuje i využití poznatků získaných ze zkušeností s krizí, jako např. stimulace vnitřní flexibility pro snížení nejistoty zaměstnání a daňových nákladů, zajištění důstojné a udržitelné mzdy a zamezení vzniku pastí nízkých příjmů. Více: Balíček návrhů Další dokumenty Sledování sociálního dopadu krize: postoj veřejnosti v Evropské unii Internetová stránky GŘ EMPL o strategii zaměstnanosti

Evropská unie se 20 let podílí na odstraňování následků konfliktů a přírodních katastrof po celém světě Úřad ECHO - European Community Humanitarian Office (ECHO) od svého vzniku v roce 1992 pomohl obětem mnoha humanitárních krizí. Např. uprchlíkům z bývalé Jugoslávie, obětem zemětřesení v Peru, obětem záplav v Bangladéši či hladomoru v Somálsku. Úřad byl založen v roce 1991v reakci na situaci, kdy došlo hned k několika dalekosáhlým humanitárním krizím po sobě. Ukázalo se, že Unie musí být v této oblasti dostatečně flexibilní. Úřad má za úkol koordinovat úsilí členských států, aby v takovýchto situacích mohly postupovat společně a tudíž i efektivněji. Evropské unii se za posledních 20 let podařilo výrazně zlepšit koordinaci členských států při poskytování humanitární pomoci. Díky jejich společnému úsilí se pomoc k obětem konfliktů a přírodních katastrof dostává mnohem rychleji. Například od roku 2001 je Unie schopna v případě krizové situace zmobilizovat do 48 hodin až 3 miliony eur. Finanční prostředky EU na humanitární pomoc distribuuje úřad ECHO prostřednictvím přibližně 200 humanitárních organizací, včetně nevládních organizací a agentur OSN. Prostředky se využívají na bezprostřední pomoc ve formě potravin, pitné vody či lékařského ošetření. Zároveň se vynakládají na pomoc dlouhodobého charakteru pro oběti v uprchlických táborech (výstavba škol, sanitárních zařízení apod.). Od roku 2010 má úřad ECHO na starost rovněž civilní ochranu obětí katastrof v Evropě. Vloni byl zahájen zkušební provoz Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, do kterého se mohou zapojit občané, kteří chtějí osobně pomoci při odstraňování následků přírodní či jiné katastrofy. Objem humanitární pomoci EU se více než ztrojnásobil. Minulý rok rozpočet na tuto oblast činil 1 miliardu eur. Evropská unie je největší poskytovatel humanitární pomoci na světě. Spolu s členskými státy zajišťuje více než polovinu veškeré oficiální světové humanitární pomoci. V minulém roce poskytla Unie mimo jiné pomoc 160 000 hladovějícím dětem z oblasti Sahelu v Africe, obětem přírodních katastrof či konfliktů na Haiti, v Japonsku, v Libyi, Jemenu a Somálsku. Více: Informace o humanitární pomoci a civilní ochraně

Odpadky - zlatý důl Nejvýkonnější členské státy vykazují 70% míru recyklace a pod zem neukládají takřka žádný odpad, zatímco jiné státy na skládky ukládají stále ještě více než tři čtvrtiny svého odpadu. Ukázalo se, že kombinace daní ze skládkování a spalování a zákazu těchto činností, systémy odpovědnosti původce odpadu a plateb podle množství odpadu jsou nejúčinnějším


161

nástrojem k přesměrování toků odpadu k udržitelnějšímu využití. Jestliže má Evropská unie splnit cíle stanovené v plánu účinného využívání zdrojů, tj. nulové skládkování, zvýšení míry recyklace a opětovného využití na maximum a omezení energetického využití na nerecyklovatelný odpad, bude zapotřebí tyto ekonomické nástroje zavést ve všech členských státech. Evropský komisař pro životní prostředí, Janez Potočnik, zdůraznil, že: „Odpad je příliš cenný na vyhození a pokud se s ním správně naloží, je možné tuto hodnotu vrátit do ekonomiky zpět“. Podle zprávy, kterou 27. března 2012 zveřejnil Eurostat, ukládá šest nejvyspělejších členských států – Belgie, Dánsko, Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko – méně než 3 % svého komunálního odpadu na skládky. Avšak devět členských států nadále skládkuje přes 75 % svého komunálního odpadu. V některých členských státech se rovněž snížil objem komunálního odpadu, a to zřejmě v důsledku hospodářského poklesu. Obchod s odpadem je výnosný. V roce 2008 zaznamenalo odvětví nakládání s odpady a recyklace v EU obrat 145 miliard eur, což představuje přibližně 2 miliony pracovních míst. Důsledné uplatnění politiky EU pro nakládání s odpady by v EU přineslo dalších 400 000 pracovních příležitostí a dodatečný roční obrat 42 miliard eur. Více: Nakládání s odpadem – EUR-Lex Zpráva a podrobné výsledky pro jednotlivé členské státy Zpráva ESTAT o nakládání s komunálním odpadem Studie o makroekonomickém modelování udržitelného vývoje a vazbách mezi ekonomikou a životním prostředím Životní prostředí

Rovnost žen a mužů přispívá k hospodářskému růstu Z nejnovější výroční zprávy Evropské komise vyplývá, že za poslední rok došlo k odstraňování nedostatků v oblasti rovnosti žen a mužů. Jedním ze způsobů, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy, je dosáhnout vyváženějšího zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích. Různé studie potvrdily, že různorodost se vyplácí a že společnosti s větším podílem žen ve správních radách vykazují lepší výsledky než podniky, v jejichž řídících orgánech jsou zastoupeni pouze muži. I když je však mezi novými absolventy vysokých škol 60 % žen, pozici ve vedení společností získá jen jejich malá část. Možnost pracovat ve vrcholných manažerských pozicích je podnětem k tomu, aby byly ženy ekonomicky aktivní. Od této skutečnosti se odvíjí zvyšování míry zaměstnanosti žen a lepší využití potenciálu žen z hlediska lidských zdrojů. Ženy dostávají v průměru za každou odpracovanou hodinu o 16,4 % nižší odměnu než muži. Rozdíly v platech způsobuje řada faktorů:segregace na trhu práce či různá nabídka možností vzdělávání. Na tento problém a jeho možná řešení byla zaměřena pozornost u příležitosti druhého Evropského dne rovného odměňování. Zpráva o pokroku dosaženém v roce 2011 v oblasti rovnosti žen a mužů je součástí rozsáhlejší zprávy Komise o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v minulém roce. Více: Den rovného odměňování Evropská komise – Aktuální zprávy GŘ pro spravedlnost Evropská komise – Rovnost žen a mužů

Parlamentní RSS kanál a nová RSS služba - aktuální zprávy z Evropského parlamentu Technologie RSS umožňuje uživatelům internetu přihlásit se k odběru novinek z webových stránek, například ze stránek Evropského parlamentu, které nabízí RSS kanál. S pomocí RSS můžete na jednom místě shromažďovat novinky ze všech svých oblíbených stránek, nebo zveřejnit obsah z jednoho zdroje na jiných stránkách nebo platformách. Vylepšený RSS kanál umožňuje přesně si určit, které dokumenty, poslance, výbory nebo delegaci, či jakoukoli jejich kombinaci chceme sledovat. Prostřednictvím připravených widgetů (virtuálních ovládacích prvků) je možné snadno zveřejnit svůj výběr na našich webových stránkách.


162

RSS má 5 předem nastavených kanálů: • Aktuality • Servis pro novináře • Dokumenty z plenárního zasedání • Videozáznamy plenárních jednání • Předseda Evropského parlamentu Více: Evropský parlament- Zpravodajství

Konzultace o pravidlech pro síť inteligentních zařízení – „internet věcí“ Komise 12. dubna 2012 zahájila veřejnou konzultaci o pravidlech pro síť internetových zařízení – „internet věcí“, do které lze přispívat do 12. července 2012. „Internet věcí“ je fenoménem budoucnosti. Předměty denní potřeby - telefony, automobily, domácí spotřebiče, oděvy i potraviny budou pomocí inteligentních čipů bezdrátově připojeny k internetu a budou umět shromažďovat a sdílet data. Evropská komise chce zjistit rámec, který by byl potřebný k plnému využití ekonomického a společenského potenciálu internetu věcí i s ohledem na náležitou kontrolu přístrojů, které shromažďují, zpracovávají a ukládají informace. Mezi tyto informace patří i vzorce chování a preference uživatelů při zajištění a respektování práv jednotlivců. Dnešní internet umožňuje přístup k obsahům a informacím připojením na webové stránky z různých zařízení, např. osobních počítačů, inteligentních mobilních telefonů nebo televizních přístrojů. V dalším vývojovém stadiu bude možné získat informace týkající se fyzického prostředí pomocí propojených předmětů schopných „vnímat“ své okolí a komunikovat prostřednictvím inteligentních čipů využívajících radiofrekvenční identifikační systémy (systémy RFID) s lidskou obsluhou nebo bez ní. Z nekonečného množství příkladů vývoje těchto vzájemně propojených zařízení lze uvést: lidé na cestách budou moci na svůj inteligentní mobilní telefon dostávat informace přenášené pomocí senzorů umístěných v jejich bytu či domě o stavu dveří svého bytu či domu, žaluzií nebo dokonce obsahu ledničk; osobní zařízení budou příslušnému středisku zasílat nejnovější informace o zdravotním stavu pacientů, kterým je poskytována péče na dálku; automobil bude schopen informovat o stavu svých subsystémů za účelem diagnostiky na dálku a údržby s použitím zabudovaných senzorů s komunikační funkcí; atd. Prostřednictvím konzultace si Komise přeje zjistit názory veřejnosti na otázku soukromí, zabezpečení a bezpečnosti kritické infrastruktury s podporou internetu věcí, etiky, interoperability, řízení a norem. Výsledky konzultace budou zapracovány do doporučení Komise o internetu věcí, které bude předloženo do léta roku 2013. Doporučení bude navazovat na sdělení Komise o internetu věcí zveřejněné v roce 2009. V něm bylo stanoveno 14 směrů činností, které umožňují Evropě vyvíjet technologie a systémy internetu věcí a jsou slučitelné s hlavními hodnotami – s ochranou soukromí a osobních údajů. Podpora internetu věcí je prioritou Digitální agendy pro Evropu. Více: Konzultační dokument Radiofrekvenční identifikační systémy/systémy RFID a internet věcí Digitální agenda

Pokyny k omezení zakrývání půdy Evropská komise 12. dubna 2012 zveřejnila pokyny, které mají omezit zakrývání půdy, tj. pokrytí země nepropustným materiálem, což je jedna z hlavních příčin degradace půdy v EU. Často postihuje úrodnou zemědělskou půdu, ohrožuje biologickou rozmanitost, zvyšuje riziko povodní, ale i nedostatku vody a přispívá ke globálnímu oteplování. Zakrytím půdy se zabývá Tematická strategie pro ochranu půdy a doprovodný návrh Rámcové směrnice o půdě. Tvorba půdy je velmi pomalý proces. Trvá staletí, než přibude jeden centimetr, a proto její zakrývání způsobuje značné škody a často


163

vede k jejím trvalým ztrátám. Evropa je v celosvětovém měřítku nejurbanizovanějším světadílem. Každoročně pro sebe lidstvo potřebuje dalších tisíc kilometrů čtverečních (což je plocha o rozloze větší než Berlín), z nichž se velká část zakryje. Pokud bude tento trend stejnou rychlostí pokračovat, tak za sto let přeměníme plochu odpovídající Francii a Španělsku dohromady. Třebaže je nutné podporovat rozvoj infrastruktury pro vyšší hospodářský růst, je zároveň třeba přistoupit k účinnějšímu a odpovědnějšímu územnímu plánování. Zakrývání půdy se může snížit rozumným územním plánováním a omezením rozšiřování zástavby do volné krajiny. Místo toho se může využít potenciálu rozvoje uvnitř urbanizovaných oblastí a mohou se například znovu využít opuštěné průmyslové plochy (brownfields). Opatření ke zmírňování důsledků vyplývajících ze zakrytí půdy zahrnují používání propustných materiálů místo cementu nebo asfaltu, podporu „zelené infrastruktury“ a širší využití přirozených systémů zadržování vody. Tam, kde jsou opatření ke zmírňování důsledků zakrytí půdy přímo v místě nedostatečná, by se měla zvážit možnost využití kompenzačních opatření k posílení funkcí půdy jinde. Pokyny obsahují příklady strategií, právních předpisů, režimů financování, plánovacích postupů na místní úrovni, příklady informačních kampaní a mnoho dalších příkladů osvědčených postupů prováděných napříč EU. Vyzývají k ochraně půdy promyšlenějším územním plánováním a používáním propustnějších materiálů. Pokyny budou představeny a prodiskutovány na Konferenci o sanaci a zakrývání půdy, kterou pořádá Evropská komise 10. a 11. května 2012 v Bruselu. Pokyny budou určeny pro odpovědné orgány na národní, regionální a místní úrovni i profesionály z oblasti územního plánování a péče o půdu. Budou však i určeny ke zvyšování povědomí široké veřejnosti o pokračující degradaci půdy.

Více: Pokyny pro dobrou praxi k omezení zakrytí půdy, zmírnění důsledků a kompenzaci Konference ve dnech 10.–11. května 2012 Životní prostředí - půda Životní prostředí – zdroje – efektivita

Předání dohody ACTA Evropskému soudnímu dvoru Evropská komise 5.4. 2012 předala dohodu ACTA k posouzení Evropskému soudnímu dvoru. Komise tak reaguje na široce rozšířené obavy lidí po celé Evropě, zda ACTA nějak neporušuje základní práva občanů a co ve své podstatě vlastně znamená. Komisař EU pro obchod Karel De Gucht v této souvislosti prohlásil: „Jak jsem řekl, když jsem koncem února tento krok poprvé navrhl, jsem přesvědčen, že Evropská komise je povinna poskytnout našim demokraticky zvoleným zástupcům v parlamentu a široké veřejnosti co nejpodrobnější a nejpřesnější dostupné informace. Většina kritiky na adresu ACTA vyjadřované lidmi po celé Evropě se soustřeďovala na možné ohrožení našich základních práv. Předání věci umožní nejvyššímu evropskému soudu nezávisle vyjasnit zákonnost dohody. Evropská unie je založena na úctě k vládě práva. Vzhledem ke znepokojení vyjádřenému desetitisíci lidí je vhodné poskytnout našemu nejvyššímu nezávislému právnímu orgánu čas k zaujetí právního stanoviska k této dohodě. Je to důležitý vklad do evropské veřejné a demokratické diskuse. Proto doufám, že Evropský parlament bude respektovat Evropský soudní dvůr a vyčká na jeho stanovisko, než stanoví svou vlastní pozici vůči ACTA.“ Právní předání dohody Evropskému soudnímu dvoru, na kterém se shodlo kolegium komisařů, spočívá v široce formulované otázce, která umožní Evropskému soudnímu dvoru podrobné prozkoumání toho, zda je ACTA v souladu s evropskými základními právy – se svobodou projevu a informací, s ochranou údajů a právem na vlastnictví, včetně vlastnictví duševního. Otázka, na které se komisaři jednomyslně shodli, zní: „Je obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA) v souladu s evropskými smlouvami, zejména s Listinou základních práv Evropské unie?“ ACTA je mezinárodní obchodní dohoda, která má pomoci státům účinněji společně postupovat proti rozsáhlému porušování práv k duševnímu vlastnictví. Dohoda ACTA má být přínosem pro občany, protože chrání základní evropské bohatství – inovace a nápady. Evropské hospodářství zůstane konkurenceschopné pokud se i nadále bude opírat o inovace, tvořivost, kvalitu a jedinečnost svých značek. To jsou některé z nejdůležitějších komparativních výhod na světovém trhu, neboť jsou chráněny právy k duševnímu vlastnictví. Evropa ročně přichází o miliardy eur kvůli padělanému zboží, které zaplavuje naše trhy. Ochrana práv k duševnímu vlastnictví znamená ochranu pracovních míst v EU i ochranu spotřebitele a bezpečné výrobky. Celní orgány členských


164

států EU zaznamenaly v letech 2005 - 2010 ztrojnásobení objemu padělaného zboží dováženého do EU. Statistické údaje, které uveřejnila EK v červenci 2011, ukazují významný nárůst dodávek zboží, u kterého existuje podezření z porušování práv k duševnímu vlastnictví. Celní orgány v roce 2010 zaznamenaly okolo 80 000 případů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2009. Na vnějších hranicích EU bylo zadrženo více než 103 milionů padělků. Více: ACTA

Příležitost příležitostem Dne 5.dubna se na Zastoupení Evropské komise v ČR uskutečnilo představení nové kampaně Europe Direct „Příležitost příležitostem", která cílí na české studenty, na podporu jejich příležitostí v Evropské unii. Europe Direct vznikla v r. 2005 jako iniciativa EK s cílem přibližovat EU občanům v regionech jednotlivých členských zemí. U nás existuje celkem 9 informačních středisek – v Brně, Českých Budějovicích, ve Dvoře Králové, v Jihlavě, Mostu, Novém Jičíně, Olomouci, Pardubicích a Plzni. V Praze tuto funkci poskytuje Evropský Dům Praha. Posláním Europe Direct je zodpovídání dotazů na všeobecné informace o EU, podávání praktických informací, zajišťování kontaktních údajů na žádané organizace, přístup k možnostem financování ze zdrojů EU, nabídka publikací a různých studijních materiálů o EU. Střediska ED realizují beseda a výstavy s evropskou tématikou, vzdělávací programy pro školy a poskytují občanům i bezplatný přístup na internet. Skrze Europe Direct se prohlubuje mezi českou veřejností povědomí o programu Erasmus, který je to oblíbeným výměnným programem vysokoškolských studentů. V tomto roce slaví své 25 výročí. Program Erasmus začal v ČR fungovat v r. 1998. Studenti vyjíždějí většinou ve 2. semestru bakalářských studií. Erasmus je zastoupen 80% z celkového počtu našich studentů při studiu v zahraničí. Průměrný zahraniční pobyt českých studentů na vysokých školách či univerzitách ( i soukromých) v EU je necelých 6 měsíců. Tohoto programu doposud využilo 50 tisíc českých studentů. Během svého pobytu, kromě studia svého oboru, si aktivně procvičí cizí jazyk, naučí se samostatnosti, poznají nové přátele. Mezi nejoblíbenější destinace našich studentů patří Německo, Francie, Španělsko, Velká Británie. V tomto akademickém roce je do programu u nás zapojeno 65 vysokoškolských institucí., které nejvíce vyhledali studenti ze Španělska, Německa a Polska. Nejvíce studentů u nás vysílá Univerzita Karlova, která také nejvíce studentů přijímá ( dokonce více než vysílá). V současné době jsou velmi populární praktické pobyty – pracovní stáže, a to jak v administrativě, tak i v bezprostřední výrobní praxi, tj. do podniků. Tyto pracovní stáže nejen rozšiřují jazykové dovednosti, ale zejména zvyšují odbornost. Více: Europe Direct (tel.: 00 800 67 89 10 141) Erasmus Erasmus pro všechny Informace, zkušenosti a hodnocení pobytu v rámci programu Erasmus

Evropské občanské iniciativy Od 1. dubna 2012 mohou občané EU začít předkládat občanské iniciativy. Od tohoto dne, pokud se jeden milion občanů z celé Evropy společně dohodne na tématu, které je pro ně důležité, může následně požádat Komisi, aby v dané věci něco udělala. Registrace iniciativ je klíčovým počátečním krokem v procesu předložené občanské iniciativy. Žádost musí podat výbor složený z nejméně sedmi občanů EU, kteří mají bydliště v nejméně sedmi různých členských státech EU. Po registraci bude mít výbor 12 měsíců na to, aby shromáždil nezbytná prohlášení o podpoře z nejméně sedmi členských států. Prahová hodnota k tomu, aby se stát považoval za jeden ze sedmi uvedených členských států, je stanovena na 750násobek počtu poslanců Evropského parlamentu z daného členského státu. Iniciativu může podpořit kdokoli ve věku, kdy se může zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, což v současnosti je 18 let ve všech členských státech s výjimkou Rakouska, kde je to již 16 let. Počet prohlášení o podpoře musí být potvrzen příslušnými orgány v členských státech. Komise pak do tří měsíců iniciativu posoudí a rozhodne o dalším postupu. Zástupci Komise se setkají s organizátory, kteří budou moci podrobněji vysvětlit otázky vznesené v jejich iniciativě. Organizátoři budou mít rovněž příležitost představit svoji iniciativu na


165

veřejném slyšení pořádaném v Evropském parlamentu. Následně Komise přijme sdělení, ve kterém vysvětlí své závěry ohledně této iniciativy a předloží opatření, která případně hodlá přijmout, i s jejich odůvodněním. Rovněž byla přijata opatření k řádné ochraně údajů těch, kdo iniciativy podporují. Iniciativy, které budou zjevně nepatřičné, bezdůvodné, kverulantské a v rozporu s evropskými hodnotami nebo mimo rozsah pravomoci Komise, nebudou registrovány. Evropská občanská iniciativa byla zavedena Lisabonskou smlouvou. Na jejím základě může nejméně milion občanů, pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských států, vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrh právního aktu v určité otázce, která je v působnosti Komise. Nařízení o evropské občanské iniciativě bylo přijato 16. února 2011. Na žádost členských států, které potřebovaly čas na vytvoření mechanismů pro potvrzování prohlášení o podpoře, byla účinnost stanovena od 1.dubna 2012. Více: Občanská iniciativa Nařízení o občanské iniciativě

EUROBAROMETR 76 – výzkum veřejného mínění v ČR a EU Se čtyřměsíčním odstupem od terénu sběru dat byla 29.3.2012 na Zastoupení Evropské komise v ČR představena národní zpráva – EUROBAROMETR 76. Sběr dat probíhal v období vrcholící krize Řecka od 5.do 20.listopadu 2011 u občanů ČR starších 15 let. Data byla zpracována od 1 002 respondentů. Byla sledována specifická témata: • vnímání cílů EU ( Evropa v roce 2020) a • informovanost o EU. V tomto výzkumu se poprvé projevila větší skepse z vývoje a dosažení cílů EU u občanů ČR oproti ostatním respondentům z členských zemí EU. Ze získaných dat na baterii otázek k modernizaci trhu lze obecně říci, že nové členské země EU se spíše zaměřují na sebe a svůj rozvoj, severozápad podporuje stávající situaci a jih EU se názorově vyčleňuje, neboť jako nejpotřebnější považují restrukturalizaci podniků. Pro Čechy je nejdůležitějším aspektem vývoje Evropy řešení nezaměstnanosti pomocí modernizace trhů práce. 88% našich respondentů považuje za velmi důležité připravenost Evropy k transformaci svých trhů práce tak, aby dokázala nabídnout práci každému. Na druhém místě pro rozvoj Evropy naši respondenti preferovali podporu podnikání, rozvoj dovedností a podporu zelenému - ekologickému hospodářství. Jako prioritu pro boj s chudobou považuje 49% respondentů v ČR zajištění sociální ochrany a důchodových systémů ze strany státu. V rámci EU jsme podprůměrní v oblasti informovanosti o EU; za nejobjektivnější informace o EU považujeme ty, které najdeme na internetu. Dotazy k národní zprávě EUROBAROMETR 76 lze směřovat na adresu:

[email protected]

Školní projekty přeshraničního učení eTwinning Více než 155 000 učitelů z 31 zemí, včetně ČR, je zapojeno do aktivity Evropské komise „eTwinning“. Učitelé zapojení do této aktivity, která běží již osmým rokem, s pomocí informačních a komunikačních technologií vytvářejí v ní přeshraniční vzdělávací projekty. 29. až 31. března se do Berlína sjelo 500 učitelů, aby se podělili o nápady na další eTwinningové iniciativy a společně ocenili nejlepší eTwinningové projekty roku. Na vítězném projektu „A Taste of Maths“, v kategorii žáků ve věku od 12 do 15 let, se podílela také učitelka Eva Bauerová ze ZŠ Majakovského v Karviné. Projekt, který měl zvýšit zájem žáků o matematiku, byl výsledkem spolupráce vyučujících z ČR, Španělska, Itálie, Nizozemska, Rumunska a Řecka. Z více než 300 přihlášených projektů bylo vybráno šest vítězných ve třech kategoriích rozdělených podle věku dětížáků: 4–11, 12–15 a 16–19 let. Každý z nich je příkladem inovativních postupů, díky kterým se žáci, z alespoň dvou škol z různých zemí, spolu učí novým a kreativním způsobem. Ke zvláštním kategoriím eTwinningových ocenění patří ceny pro oblast studia francouzštiny a španělštiny a dále zvláštní cena „Marie Skłodowska-Curie Prize“ za vědecké projekty. eTwinning nabízí podporu, nástroje a služby založené na informačních a komunikačních technologiích. Tak školám usnadňuje vytváření partnerství v různých oborech.


166

eTwinning je součástí programu EU Comenius a každoročně je na něj vyčleněno přibližně 10 milionů EUR. Nefinancuje jednotlivé projekty, ale nabízí učitelům a žákům nástroje a podporu, například v podobě portálu eTwinning a seminářů pro učitele. Národní podpůrná střediska, organizace či instituce, které zaštiťují a podporují eTwinning ve všech zemích EU, dále v Chorvatsku, na Islandu, v Norsku a Turecku, poskytují školení a poradenství telefonicky i online, organizují setkání a národní soutěže, a také pořádají informační kampaně.

Více: Vítězové cen aktivity eTwinning 2012 Portál eTwinning Program Comenius Erasmus pro všechny (2014–2020) Internetové stránky komisařky Androully Vassiliou

Nová agentura pro rozsáhlé informační systémy EU 22. března byla otevřena v estonské metropoli Tallinnu nová agentura, jejímž úkolem je řízení rozsáhlých informačních systémů EU. Inaugurace se zúčastnila i komisařka odpovědná za vnitřní věci Cecilia Malmströmová. Hlavním cílem agentury je zajišťovat 24 hodinovou funkčnost po sedm dnů v týdnu Vízového informačního systému - VIS a systému Eurodac. Agentura by měla být plně funkční v prosinci 2012. Od roku 2013 bude agentura také řídit druhou generaci Schengenského informačního systému -SIS II. Bude odpovědná za zabezpečení těchto systémů a některé další úkoly, které se týkají komunikační infrastruktury a dalších činností, jako monitorování a podávání zpráv, statistika a odborná příprava vnitrostátních orgánů. S ohledem na nynější hospodářskou krizi bude činnost agentury spočívat i v aktivním hledání a realizaci hospodárných řešení napříč celou škálou jejích operací. Do budoucna by měla agentura stále lépe využívat nejlepší dostupné technologie a procesy, více rozšiřovat své odborné znalosti a know-how, aby se jednou stala excelentním střediskem pro vývoj a řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Agentura může rovněž být vyzvána k tomu, aby v budoucnu vyvíjela a řídila další informační systémy v této oblasti politiky.

Jak financovat výzkum a inovace v EU? Parlamentní Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku uspořádal veřejné slyšení s vědci a se zástupci podnikatelské sféry. Poslanci si poslechli názory týkající se vize fungování financování evropského výzkumu a inovací v letech 2014-2020. Nový program pro výzkum a hlavní finanční nástroj EU - Horizon 2020 - se zaměří na převádění výsledků vědeckých výzkumů do praxe, do nových výrobků a služeb, které mohou vytvářet nová pracovní místa. Program by měl mít k dispozici finanční prostředky v objemu 80 miliard eur. V porovnání se svými konkurenty Evropa ve vývoji nových produktů, procesů a služeb zaostává. Pro zvýšení produktivity a růstu je důležité vytvářet průlomové technologie a uplatňovat je v podobě nových produktů. Program Horizon 2020 by měl zjednodušit pravidla pro výzkumníky a firmy, které hledají financování. Více podpory bude směřovat do aktivit orientovaných na trh a do malých a středně velkých podniků, které se zaměřují na inovace. Unie plánuje podstatně navýšit prostředky na výzkum, a ty by se měly stát třetí největší součástí rozpočtu EU. S programem Horizon 2020 souvisí i požadavek na reformy univerzit, které by se měly stát středem národních a evropských programů inovace, neboť pokud se nepovede změnit kulturu univerzit inovace nepřijde. Studenti a profesoři musí vytvářet start-up pro nové projekty nebo firmy založené na výsledcích výzkumu nebo na vynálezu.


167

EU a lidská práva Evropská unie by se měla vyhýbat uplatňování dvojího metru, poučit se z minulých chyb a stanovit jasné a objektivní podmínky, které se týkají lidských práv ještě před tím, než uzavře dohody se třetími zeměmi. Britský poslanec ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů, pan Richard Howitt představil svoji zprávu o stavu lidských práv v EU. Uvádíme několik jeho myšlenek: „Dodržování a prosazování lidských práv nikdy nebylo jednoduché, a ani se nedá očekávat, že bude jednoduché. Když nám rozvojové země říkají, že si dodržování lidských práv nemohou dovolit, odpovídáme jim, že jde o základní práva, která musí dodržovat všichni, bez ohledu na to, jak je země rozvinutá. A pokud to platí pro rozvojové země, pro nás v Evropě to musí platit taky. Je rozdíl mezi tím, co deklarujeme, a tím, co jsme ochotní udělat v praxi. Ve své zprávě jsem velmi kritický k tomu, že jen pár týdnů před tím, než Francie a Velká Británie začaly bombardovat Libyi, Evropská unie stále ještě vyjednávala posílení obchodní dohody s Kaddáfím. Musíme se z toho poučit, a to nejen ze situace s Libyí, ale i z toho, jak příliš blízko jsme měli k autokratickým a represivním režimům v mnoha zemích po celém světě. Místo toho, abychom lomili rukama nad minulými chybami, bychom ale měli přijít s propracovanými kritérii a ukazateli, abychom mohli měřit, jak si jednotlivé země vedou v oblasti lidských práv. Než přikročíme k dohodám s jednotlivými zeměmi, měli bychom stanovit jasné a objektivní podmínky týkající se dodržování lidských práv. Když se budeme držet tohoto postupu, minulé chyby, jako například ta s Libyí, se v budoucnu nebudou opakovat. Někteří členové Parlamentu tvrdí, že politická spojenectví nebo obchodní přínosy jsou důležitější než dodržování lidských práv, a to mi také připadá jako dvojí metr. V první řadě musíme řešit naši vlastní odpovědnost a já doufám, že se mi to v mé zprávě podařilo. Výroční zpráva o lidských právech je pro Parlament příležitostí něco prosadit, protože politika lidských práv se neaktualizuje velmi často. Přišli jsme s řadou konkrétních návrhů, jako je například jmenování zvláštního zástupce EU pro lidská práva, se kterým Catherine Ashton už souhlasila. Jsem velmi hrdý na to, že Parlament hraje takovouto konstruktivní úlohu.“

Boj proti stínovému bankovnictví – proti vzniku nových rizik ve finančním sektoru Na základě zkušeností získaných v krizi provádí EU reformy právních předpisů ve finančním sektoru obecně, zejména pak v bankovnictví. Chce tak přispět k vytvoření silnějšího a zdravějšího finančního sektoru, který bude sloužit reálné ekonomice. V souvislosti s těmito reformami se nyní bude zabývat rostoucí oblastí nebankovních úvěrových činností neboli tzv. „stínovým bankovnictvím“, které až dosud nebylo předmětem zvýšené pozornosti obezřetné regulace a dohledu. Ve finančním systému plní stínové bankovnictví do určité míry důležité funkce. Vytváří například další zdroje financování a nabízí investorům alternativy k bankovním vkladům. Může však také představovat potenciální hrozby pro dlouhodobou finanční stabilitu, protože se ve finančním sektoru kumulují neznámé zdroje rizika a hrozí, že se mohou přenést ze stínového do standardního bankovního sektoru. Jako odpověď na výzvu z jednání skupiny G20 v Soulu v roce 2010 a v Cannes v roce 2011 vypracovává nyní Rada pro finanční stabilitu doporučení pro dohled nad těmito subjekty a jejich činnostmi a pro jejich regulaci. Konzultací dne 19.3. t.r. se Komise, v podobě zelené knihy, aktivně zapojuje do právě probíhající činnosti Rady pro finanční stabilitu. Podle definice Rady pro finanční stabilitu představuje stínové bankovnictví „systém zprostředkování úvěrů, který zahrnuje subjekty a činnosti mimo standardní bankovní systém“. Subjekty a činnostmi stínového bankovnictví mohou být: •

fondy peněžního trhu a jiné typy investičních fondů nebo produkty, které mají vlastnosti vkladů,

•

investiční fondy, které poskytují úvěry nebo využívají pákového efektu, včetně fondů obchodovaných na burze a hedgeových fondů,


168

•

finanční společnosti a subjekty specializované na cenné papíry, které poskytují úvěry nebo úvěrové záruky nebo provádějí transformace likvidity nebo splatnosti, aniž by byly regulovány jako banky,

•

pojišťovny a zajišťovny, které vydávají nebo zaručují úvěrové produkty a

•

transakce v rámci sekuritizace, půjček cenných papírů a dohod o zpětném odkupu (repo).

V této souvislosti existuje pět klíčových oblastí, které se týkají bankovnictví, správy aktiv, půjček cenných papírů a dohod o zpětném odkupu, sekuritizace a jiných subjektů stínového bankovnictví, kde Komise dále zkoumá možnosti a další kroky. Dne 27. dubna se bude v Bruselu konat konference o stínovém bankovnictví. Komise vyzvala i zúčastněné strany, aby se do 1. června 2012 zapojily do diskuse - konzultace. Na základě podnětů zaujme Komise postoj na mezinárodní scéně a rozhodne o vhodných následných opatření.

Více:

Boloňský proces - poslanci podporují větší mobilitu studentů Boloňský proces, kterého se účastní 47 zemí, má zvýšit dostupnost, přitažlivost a kvalitu vysokoškolského vzdělávání a podpořit mobilitu vysokoškolských studentů v rámci evropské oblasti vzdělávání. Evropský parlament přijal zprávu, která požaduje vyšší finanční prostředky a větší účast evropských institucí, univerzit a členských států v procesu, aby bylo možné dosáhnout cílů strategie Evropa 2020. Hlavním cílem a základním požadavkem boloňského procesu je, aby student zapsaný na evropské univerzitě měl právo získat akademický titul a právo na to, aby byla jeho kvalifikace uznávána v celé EU. Boloňský proces požaduje, aby evropské univerzity revidovaly a reorganizovaly své vzdělávací programy ve třech cyklech: bakalářském, magisterském a doktorandském. Také požaduje zavedení jednotného kreditního systému. Vysoké školy mají rovněž posílit svou sociální roli, tzv. "třetí misi", kdy kromě výuky a výzkumu by se univerzity účastnily i vytváření bohatství. Podle poslanců je potřeba vyvinout více úsilí zejména v oblasti vzájemného uznávání dosaženého vzdělání prostřednictvím Evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS), v harmonizaci akademických standardů, podpoře mobility a zaměstnatelnosti, odstraňování administrativních překážek a podpory sociální koheze. Boloňský proces zahájila Boloňská deklarace z 19. června 1999. Boloňský proces nevznikl z iniciativy EU.

Evropský parlament rozhoduje o osudu Mezinárodní dohody o kakau Kakao je nejen nezbytnou přísadou lákavých čokoládových receptů, ale i komoditou, na které závisí příjmy milionů lidí po celém světě. Podle odhadů, primární produkce kakaa zaměstnává ve světě zhruba 14 milionů pracovníků. Pěstování kakaa je přitom často závislé na zastaralých zemědělských technikách a je doprovázeno chudobou a dětskou prací. Evropský parlament bude v úterý 20.3.2012 jednat o nové Mezinárodní dohodě o kakau z roku 2001. Nová dohoda má posílit spolupráci mezi zeměmi vyvážejícími a dovážejícími kakao a zlepšit transparentnost trhu. Ve středu poslanci rozhodnou, jestli dohodě udělí souhlas. Na programu je i jednání a prohlášení o využívání dětské práce při produkci kakaa. 70% produkce kakaa pochází z afrických zemí. Největším vývozcem kakaových bobů do EU je Pobřeží Slonoviny ( 462 539,01 tun), Ghana (285 786 tun) Nigérie (189 228,7 tun).


169

Největší světovou spotřebu kakaových bobů má EU – 48%, Severní Amerika má spotřebu pouhých 25%. Největším dovozcem kakaových bobů do EU je Nizozemsko ( za 1597 mil Eur), dále Německo (490 mil.Eur), Belgie ( 434 mil Eur), Francie (260 mil. Eur), Spojené království (216 mil Eur ), Španělsko (206 mil. Eur), Itálie ( 187 mil Eur), ostatní země EU dovezou kakaových bobů za celkovou částku 34 mil. Eur. Podle údajů Eurostatu z r. 2010 je v EU největším vývozcem čokolády a potravin, které obsahují kakao - Německo ( 101 629,4 tun), na 2. místě je Nizozemsko (66 531,8 tun) a na 3. místě je Belgie ( 61 990,8 tun). Archeologické nálezy v Kostarice dokazují, že Mayové pili kakao již kolem r. 400 př.n.l.

Projektové dluhopisy - cesta soukromých investic do infrastruktury Banky nepůjčují a vlády neinvestují. Aby dluhopisy zatraktivnily pro privátní investory, plánuje EU jistit je zárukami a půjčkami. Poslanci jednají o spuštění prvních projektových dluhopisů. Projektové dluhopisy, jejichž vznik oznámil předseda Evropské komise Barroso ve svém projevu o stavu EU v září 2010, nejsou totéž co stabilizační dluhopisy neboli eurodluhopisy. Ty vydává sama EU k pokrytí financování rozpočtových deficitů jednotlivých členských zemí. Projektové dluhopisy budou vydávat soukromé společnosti. Získají tak zdroje na financování projektů rozvoje evropské infrastruktury, např. dálnic, železnic, plynovodů, digitálních sítí. Jde zejména o projekty, které nejsou “komerčně únosné”, ale mají obrovský strategický význam. Evropská komise odhaduje, že na modernizaci infrastruktury EU bude do roku 2020 potřeba 1500 až 2000 miliard eur, což je 150-200 miliard eur ročně. Trh je ročně schopen poskytnout ve formě vlastního kapitálu a bankovních úvěrů 60-80 miliard eur. Na pokrytí zbylých výdajů je potřeba najít další zdroje, a ty se v současné době podnikům, které pracují na projektech infrastruktury, nehledají snadno. Evropská investiční banka poskytne projektům půjčky nebo záruky, kterými sníží riziko pro privátní investice. To zvýší kreditní kvalitu dluhu z nižší úrovně, např. BBB alespoň na úroveň A. Tím se projekty do infrastruktury zatraktivní pro investory z řad institucí, jako jsou penzijní fondy nebo pojišťovny. Než se projektové dluhopisy rozběhnou naplno, bude do roku 2014 probíhat pilotní fáze, která si vyžádá kolem 230 milionů eur z rozpočtu EU. Ty pokryjí část rizika, které přebírá Evropská investiční banka pro financování pěti až deseti projektů v dopravě, energetice a digitálních sítích. Očekává se, že tímto přiláká investice ve výši až 4,6 miliard eur. Skupina Evropských konzervativců a reformistů projektové dluhopisy odmítá. Český poslanec Ivo Strejček, z této skupiny, přímo varuje, že projektové dluhopisy používají financování EU k ještě většímu tlaku na dluhy národních vlád a podporují investice, které budou muset být jištěny penězi daňových poplatníků. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu by měl o projektových dluhopisech hlasovat v dubnu. Na plenární zasedání by se měly dostat v červenci.

Východní partnerství Dne 15.3.t.r. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR uspořádal konferenci pod názvem“ Východní partnerství“. V úvodu konference, kterou zahájil vedoucí ZEK v ČR p.Jan Michal, byli účastníci seznámeni s cíli, hlavními oblastmi činností, aktuálními projekty i úspěchy programu Východního partnerství. Východní partnerství bylo schválené na jaře 2009, v době předsednictví ČR. Program Visegrad 4 Eastern Partnership byl iniciován premiéry zemí Visegrádské skupiny (V4) na summitu v červnu 2011 v Bratislavě a oficielně byl schválený ministry zahraničních věcí zemí V4 v březnu 2012 v Praze. Od tohoto roku byly navýšeny členské příspěvky zemí V4 o 1milion Eur. Celkový roční rozpočet Mezinárodního visegrádského fondu činí 7 milion Eur, ze kterých je asi 1,5 mil.Eur vyhrazeno na program V4 Východní partnerství (V4EaP).


170

Program V4EaP sestává následujících grantových a mobilitních programů: • • • •

Flagship Projects; Standard Grants-EaP; Visegrad University Studies Grant (VUSG) – EaP; Visegrad Scholarship Program – EaP.

„East East: Partnership Beyond Borders“ představuje příležitosti pro nevládní organizace. V rámci programu konference se také hovořilo o možnostech financování institucemi EU projektů pro mládež ve spolupráci s mládeží ze zemí Východního partnerství i o dopadu projektů Východního partnerství na občanskou společnost. Více: Visegrad Fund Visegrad Fund - Eastern Partnership

První soutěže inteligentní mobility Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, komisař pro mobilitu a dopravu, 12.3.2012 vyhlásil vítěze první soutěže inteligentní mobility pro evropské multimodální plánovače cest. V kategorii „Existující plánovače cest“ uspěli dva vítězové Idos a Trenitalia. Idos je český vyhledávač provozovaný firmou Chaps spol. s r. o. Jde o kompletní plánovač cest pro Českou republiku a Slovensko. Kromě toho také poskytuje další přeshraniční autobusová a vlaková spojení po Evropě. Počet návštěvníků na internetu dosahuje 66 milionů za měsíc. Vítězové kategorie provozuschopných plánovačů cest získali nejvíce hlasů z dvanácti plánovačů, které soutěžily v elektronickém hlasování. V kategorii „Nové nápady“ byli rovněž dva vítězové - Penelope Ventures GmbH a SNCF. Cílem iniciativy a soutěže inteligentní mobility je podpora rozvoje souborných plánovačů cest, které nejsou omezeny státními hranicemi a nabízejí možnost kombinovat různé druhy dopravy. Podpora inovačních, multimodálních plánovačů cest patří mezi priority mobility a dopravy v EU. V roce 2011 zadala Komise studii „Projekt evropského multimodálního plánovače cest - Towards a European Multimodal Journey Planner“. Soutěž zahájil místopředseda Kallas dne 6. června 2011 a vyzval v ní zúčastněné strany z daného odvětví i evropské občany, aby předložili buď řešení evropského (alespoň přeshraničního) multimodálního plánovače cest, nebo nové nápady, které by umožnily rozvoj takových multimodálních nástrojů pro celou Evropu. V první kategorii bylo přihlášeno 28 plánovačů cest. 12 nejslibnějších bylo předloženo k veřejnému elektronickému hlasování, které probíhalo od 5. prosince 2011 do 13. ledna 2012. Odborná porota současně hodnotila 22 předložených nových nápadů. Více: Závěrečná zpráva Projektu evropského multimodálního plánovače cest - Towards a European Multimodal Journey Planner Smart mobility challenge – key questions and answers

Komise zakročí proti ziskům z trestné činnosti Přes úsilí o prosazování práva v celé Evropě skončí každý rok stovky miliard eur z nezákonných zisků v rukou zločinných gangů a mafie. Zločinecká seskupení získávají na síle, zatímco evropští občané jsou okrádáni o daňové příjmy, které by se daly investovat do zdravotnictví nebo do vzdělání. Komise navrhla nová pravidla, která umožní účinnější a rozsáhlejší konfiskaci finančních prostředků a jiných statků získaných pomocí trestné činnosti. Tato pravidla posílí schopnost členských států zabavovat majetek, který byl


171

převeden třetím stranám, zajistí i zmrazení majetku do vyjasnění konkrétního případu a zjednoduší konfiskaci majetku pocházejícího z trestné činnosti i v těch případech, kdy je podezřelá osoba na útěku. V celosvětovém měřítku obrovské výnosy z nezákonné činnosti pocházejí z obchodování s drogami, z padělání peněz, z obchodu s lidmi a z pašování ručních zbraní. Podle odhadů OSN mohla celková částka výnosů z trestné činnosti v roce 2009 dosáhnout přibližně 2,1 bilionu USD, což se rovná 3,6 % světového HDP v uvedeném roce. Většina těchto špinavých peněz se vypere a znovu investuje do legální ekonomiky. Zmrazit a zabavit se v současné době podaří méně než 1 % výnosů z trestné činnosti. Pokud jde o EU, jsou zisky pocházející z trestné činnosti rovněž značné. Například výnos z nezákonného prodeje drog v EU se odhaduje na 100 miliard EUR ročně. V Itálii se výnosy z organizované trestné činnosti odhadují na 150 miliard EUR ročně. Ve Spojeném království byly příjmy z organizované trestné činnosti za rok 2006 odhadnuty na 15 miliard GBP. V Německu bylo v roce 2009 zabaveno 113 milionů EUR, které pocházely z organizované trestné činnosti. Dne 22. listopadu 2010 Komise přijala „Strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie“. Konfiskace, jako způsob boje proti organizované trestné činnosti, se stala strategickou prioritou EU. Více: Internetové stránky Generálního ředitelství pro vnitřní věci

Občané EU a výkon práva volit a být volen v místních volbách Stále více občanů EU uplatňuje právo žít a pracovat kdekoli v Evropské unii. Zhruba 8 milionů osob, které dosáhly věku pro právo volit, má v současnosti bydliště v jiné zemi EU než v zemi původu. Jako občané EU mají tyto osoby právo volit a být voleny v místních volbách ve státě EU, ve kterém žijí. Podle nové zprávy, zveřejněné Evropskou komisí 9.března t.r., tohoto práva však nyní využívá jen kolem 10 % z nich. Zpráva uvádí, že ačkoli většina zemí provedla příslušná pravidla EU (konkrétně Směrnice 94/80/ES) uspokojivým způsobem, existují stále určité překážky. Někteří občané kromě toho nemusí znát svá práva a nezbytné administrativní postupy se občas mohou ukázat jako příliš těžkopádné. Komise ve spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány se bude snažit určit a vyřešit všechny problémy, které nadále brání účinnému uplatňování občanů moci plně vykonávat svá volební práva. Komise bude zajišťovat a podporovat osvědčené postupy s cílem povzbudit občany EU, kteří mají státní příslušnost jiného členského státu, k účasti na institucionálním a politickém životě na místní úrovni. Svoboda pohybu je nejvýznamnějším právem spadajícím do občanství EU. Podle odhadů žilo v roce 2009 mimo členský stát svého původu 11,9 milionu občanů a v roce 2010 tento počet vzrostl na 12,3 milionu. Zhruba 8 milionů těchto osob dosáhlo věku pro právo volit. Díky občanství EU, které nijak nenahrazuje státní příslušnost, ale doplňuje ji, mají všichni státní příslušníci 27 členských států EU rovněž právo volit a být voleni v místních a evropských volbách v té zemi EU, ve které mají bydliště. Zpráva o občanství EU za rok 2010 navrhuje 25 konkrétních opatření k odstranění přetrvávajících překážek pro výkon práva evropských občanů na volný pohyb v EU. Jedním z nich je zlepšit informovanost občanů EU o tomto jejich statusu a právech i jejich významu v běžném životě. Za tímto účelem je navrhnuto, aby rok 2013 byl vyhlášen Evropským rokem občanů. Během tohoto celého roku budou pořádány cílené akce s tematikou občanství EU a politik EU, které souvisejí s občanským životem. Během Evropského roku občanů 2013 Komise zveřejní druhou zprávu o občanství EU, která bude sloužit jako akční plán pro odstranění zbývajících překážek bránících občanům v plném uplatňování práv, které spadají do občanství EU. Více: Občanství EU

Snížit náklady a zlepšit kvalitu životního prostředí Podle odhadu neprovádění předpisů v oblasti životního prostředí stojí každý rok hospodářství EU na zdravotních nákladech a přímých nákladech do životního prostředí okolo 50 miliard EUR. Ve snaze snížit tuto částku a zajistit pro občany a podniky v oblasti životního prostředí lepší výsledky 7. března t.r.vydala Komise sdělení o důslednějším


172

provádění právních předpisů EU v této oblasti. Sdělení zdůrazňuje pozitivní přínos právních předpisů v oblasti životního prostředí a ukazuje, že předcházení škodám na životním prostředí může stát mnohem méně než dlouhodobé sanace. Právní předpisy v oblasti životního prostředí mohou přinést výhody pro průmysl: například plné provedení právních předpisů EU o odpadech by vytvořilo 400 000 pracovních míst a jeho čisté náklady by byly o 72 miliard EUR nižší než u alternativního scénáře, kdy by k provedení nedošlo. Toto sdělení je určeno Evropskému parlamentu, členským státům, jejich občanům a všem zúčastněným stranám v oblasti provádění a prosazování práva v environmentální politice. Výsledek diskuzí mezi třemi institucemi EU bude sloužit jako základ pro sedmý akční program pro životní prostředí. Členské státy jsou odpovědné za provádění předpisů EU v oblasti životního prostředí na svých územích. Úlohou Komise je ověřit, že členské státy své závazky dodržují. V opačném případě přijímají opatření. Více: Sdělení o provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí

Pozvánka na letní školu Nabídka letní školy: Visegrádská letní škola pořádaná The Villa Decious Association v Krakově (Polsko), ve dnech 1. až 15. července 2012. Další informace naleznete na stránkách organizace zde .

Evropská komise zvyšuje finanční prostředky na pomoc nejchudším osobám v EU Řídící výbor potvrdil, že program pomoci potřebným, který s ohledem na panující hospodářskou krizi je velmi důležitý, bude mít na rok 2012 k dispozici 500 milionů eur. Z této částky by mělo mít prospěch přibližně 18 až 19 milionů lidí ve 20 členských státech. Česká republika bude z nich čerpat nejméně, pouhých 136 000 EUR, neboť hranice chudoby nejsou v členských státech EU stejné. Minulý rok byly na základě rozhodnutí Soudního dvora z 13. dubna 2011, ve kterém se stanovilo, že potraviny v rámci tohoto programu mohou pocházet pouze z veřejných intervenčních zásob EU, a nikoliv z volného trhu, sníženy prostředky pro rok 2012 na pouhých 113 milionů EUR, protože to odpovídalo tehdejšímu objemu veřejných zásob. V prosinci 2011 se ministři zemědělství zemí EU dohodli na nových pravidlech, která v případě chybějících intervenčních zásob umožní přidělit finanční prostředky na nákup potravin na trhu. Tato pravidla poté podpořil Evropský parlament a Rada ve druhém čtení a následně byla zveřejněna v Úředním věstníku. Komise v uplynulých týdnech spolupracovala s členskými státy a charitativními organizacemi, aby zajistila, že konečná dostupná množství budou po přijetí nového nařízení k dispozici. Více: Dokumentace a další informace o programu rozdělování potravin nejchudším osobám

Inovační partnerství: Nové návrhy týkající se surovin, zemědělství a zdravého stárnutí podpoří konkurenceschopnost Evropy Komise navrhla opatření k řešení tří klíčových úkolů v oblastech zásadních pro růst a tvorbu pracovních míst, které vyžadují sladění veřejného a soukromého sektoru: dodávky surovin, udržitelné zemědělství a aktivní a zdravé stárnutí. Evropská inovační partnerství představují nový přístup k celému řetězci výzkumu, vývoje a inovací a sdružují zúčastněné strany z veřejného i soukromého sektoru z různých zemí a odvětví s cílem urychlit zavádění inovací. Každé partnerství má svého ambiciózního cíle dosáhnout do roku 2020 a první výsledky se očekávají během jednoho roku až tří let.


173

Evropské inovační partnerství je nová koncepce, která byla zavedena ve stěžejní iniciativě Unie inovací v rámci strategie Evropa 2020. Každé partnerství vede řídící skupina, které předsedá jeden nebo více evropských komisařů zodpovědných za určitou oblast nebo oblasti politiky. K nim se připojují zástupci členských států (ministři), poslanci, vedoucí představitelé průmyslu, výzkumní pracovníci, občanská společnost a další významné zúčastněné strany. Evropská inovační partnerství určují, co je třeba udělat k překonávání překážek od rozvoje technologií přes správné nastavení tržních rámců a stimulaci poptávky. Nenahrazují programy financování ani procesy regulace, ale poskytují společnou platformu pro spolupráci a podněcují opatření ve veřejném i soukromém sektoru. Evropské inovační partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí bylo zřízeno s cílem vypořádat se s jedním z nejzávažnějších problémů, kterým dnes Evropa čelí – se stárnutím obyvatelstva v EU. Počet obyvatel Evropy ve věku 65 a více let se během příštích 50 let zvýší v roce 2060 na 148 milionů (v roce 2010 bylo v EU 87 milionů obyvatel ve věku 65+). Od dubna 2012 bude zaveden „trh inovativních řešení“, který zúčastněným stranám pomůže nalézt partnery, sdílet osvědčené postupy a šířit znalosti sladěním a efektivním využíváním finančních nástrojů EU, jako je program pro konkurenceschopnost a inovace, sedmý rámcový program pro výzkum a program pro zdraví. To představuje konkrétní úkol pro evropské systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení, ale i příležitost tyto systémy nově strukturovat v zájmu pacientů, systémů zdravotní péče a inovativních odvětví. Lze sem zařadit i podporu vypracování nového rámce EU pro testování interoperability, označování kvality a certifikace elektronického zdravotnictví (e-health).

Sedm Oscarů pro evropské filmy Evropský film slavil úspěch na 84. ročníku předávání cen Akademie v Hollywoodu. Snímek „The Artist“ získal pět Oscarů a „Železná lady“ získala dva. Letos nominovaných devět evropských filmů vzniklo za přispění z EU programu MEDIA na podporu kinematografie. Snímek „Železná lady“ v britsko-francouzské koprodukci obdržel 1,5 milionu EUR jako podporu na distribuci, která má přispět k tomu, aby se filmy uváděly za hranicemi země, ve které vznikly. „The Artist“, ve francouzsko–belgické koprodukci, obdržel ze stejného fondu 17 000 EUR. Nominovaných na Oscary dalších sedm titulů, které vznikly za podpory Evropské unie: •

„Jeden musí z kola ven“ (Spojené království/Francie/Německo) obdržel podporu ve výši 300 000 EUR;

•

„Albert Nobbs“ ( Spojené království/Irsko) obdržel podporu ve výši 130 000 EUR;

•

animovaný film „Une vie de chat“ ( Francii/Belgie/Nizozemsko/Švýcarsko) obdržel podporu ve výši 122 000 EUR;

•

další animovaný film „Chico a Rita“ (Španělsko/Spojené království) obdržel podporu ve výši 3 000 EUR;

•

„Býčí šíje“ (Belgie) obdržel podporu ve výši 20 000 EUR;

•

„Jana Eyrová“ ( Spojené království/USA) obdržel podporu ve výši 450 000 EUR;

•

„Pina“ (Německo/Francie/Spojené království) obdržel podporu ve výši 550 000 EUR.

Částka, kterou distributoři obdrží z fondu MEDIA, závisí na různých kritériích včetně předchozího objemu prodeje vstupenek na zahraniční filmy. Prostředky jsou použity na financování budoucích distribučních nákladů a krytí rizik. Z fondu MEDIA lze rovněž získat prostředky na přípravu projektů ve filmové tvorbě. MEDIA – francouzský akronym pro „Mesure pour le développement de l’industrie audiovisuelle“ /Opatření pro rozvoj audiovizuálního průmyslu – je program EU pro období 2007–2013 na podporu evropského filmového průmyslu a audiovizuálního odvětví. Pro období 2014–2020 navrhla Komise rozpočet ve výši 1,8 miliardy EUR v rámci iniciativy Tvůrčí Evropa; z těchto prostředků by mělo být více než 900 milionů EUR přiděleno programu MEDIA. Více: Stránky Evropské komise o programu MEDIA


174

Jak zvýšit počet žen ve špičkových pozicích? Přestože v Evropské unii 60 % nových absolventů vysokých škol tvoří ženy, jejich podíl mezi členy statutárních orgánů největších kótovaných společností činí pouhých 12 %. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele se zabývala, jak co nejlépe získat tyto dosud nevyužité talenty. Jakým způsobem lze na úrovni členských států i na úrovni EU usnadnit kvalifikovaným ženám přístup k funkcím ve statutárních orgánech. Řada účastníků jednání zdůrazňovala ekonomický přínos účasti žen na trhu práce a v rozhodovacích procesech, jakož i skutečnost, že EU si nemůže dovolit plýtvat potenciálem vysoce kvalifikovaných žen. Podle prognóz Evropské komise by se měl v příštích desetiletích podíl žen ve statutárních orgánech největších společností zvyšovat o pouhého půl procentního bodu ročně. Jinými slovy, další půlstoletí by trvalo, než by se dosáhlo alespoň přiměřené rovnováhy. S ohledem na prognózy Komise společnosti vyzvala, aby se dobrovolně zavázaly zvýšit zastoupení žen ve svých statutárních orgánech na 30 % do roku 2015 a na 40 % do roku 2020, a to aktivním získáváním kvalifikovaných žen na místa, která se v těchto orgánech uvolní po odchodu mužů. K tomuto závazku se však v praxi dosud připojilo jen velmi málo společností. Rozprava v Radě je příspěvkem k posouzení situace. Jestliže samoregulace nebude dostatečným prostředkem k dosažení pokroku, Komise zváží různé politické možnosti cílených opatření na úrovni EU, neboť koncepční představy jednotlivých členských států se liší – některé jsou pro zavedení závazných kvót, jiné dávají přednost dobrovolnosti, alespoň v této fázi. Více: Vyvážené zastoupení žen a mužů v manažerských funkcích Databáze týkající se účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech Vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení podniků

Tlumočníci v Evropském parlamentu Parlament je největším zaměstnavatelem tlumočníků na světě. Během týdnů, kdy zasedají výbory, pracuje v EP kolem 350 tlumočníků, kteří jsou přímo parlamentními zaměstnanci, během plenárních zasedání přibudou tlumočníci externí, a tak během jednoho zasedání dosáhne celkový počet tlumočníků v budovách Parlamentu až 1000. Generální ředitelka pro tlumočení a konference v Evropském parlamentu, Olga Cosmidou, říká, že "Jazyk je důležitou součástí naší identity, je mnohem víc než jen prostředkem komunikace, proto je velmi důležité, aby poslanci mluvili svým vlastním jazykem, tak aby mohli nejlépe hájit zájmy svých voličů a mluvit s občany přímo, jazykem, kterému rozumí. My musíme umožnit, aby se tento zázrak mohl odehrávat znovu a znovu každý den". Tlumočníci musí pracovat v reálném čase, a tedy poslouchat a mluvit současně. Proto musí poslouchat selektivně a spíše se zaměřit na smysl projevu než na jednotlivá slova. V jednom dni mohou odpracovat až dvě tříapůlhodinové směny. Aby byli schopni udržet krok se změnami a novými výrazy, studují potřebné materiály ve svých pracovních jazycích. Pravidelně a v různých jazycích sledují i tisk. To jim pomáhá udržovat si čerstvé informace o mezinárodní politické situaci a o aktuálních událostech, takže jsou schopni udržet si přehled o obrovském rozsahu témat projednávaných v Evropském parlamentu. Tlumočníci musí dokonale ovládat svou mateřštinu a alespoň ve dvou dalších jazycích musí dosáhnout velmi vysoké úrovně. Kromě toho, musí také rádi komunikovat a být extroverty. Během plenárních zasedání se tlumočí z 23 jazykových kabin. Do každé z nich se vejdou tři tlumočníci. Tlumočnické kabiny jsou zvukotěsné, klimatizované, dobře osvětlené a vybavené ergonomickými židlemi. Mají výhled na celý jednací sál, což tlumočníkům umožňuje sledovat, co se v sále děje. Tlumočníci se musí vyrovnat s 506 možnými jazykovými kombinacemi, takže se někdy místo přímého tlumočení z jednoho jazyka do druhého musí uchýlit k tlumočení přes třetí „převodní“ jazyk. Tlumočníci nemají své vlastní kanceláře vybavené počítači a telefony. Mají k dispozici speciální telefony a notebooky, aby byli stále k zastižení pro případ, že se změní čas nebo místo jednání. Nesmí mít nikdy zpoždění, protože bez nich jednání začít nemůže. Tlumočníci někdy doprovází poslance i na mise do zahraničí.

Překladatelé v Evropském parlamentu Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

175

Evropská unie má 23 oficiálních jazyků. Evropský parlament, jediná instituce EU skládající se z přímo volených zástupců občanů, považuje za základní demokratický princip to, aby každý poslanec mohl pracovat ve svém jazyce a aby se s prací Parlamentu mohli ve všech jazycích seznámit i občané. A vzhledem k tomu, že výstupy z Parlamentu často přechází do práva členských zemí, všechny jazykové verze musí být přesné a stejné. To s sebou ovšem přináší ohromné množství zpráv, návrhů, otázek, prohlášení, stanovisek, pozměňovacích a doplňovacích návrhů, směrovaných k překladatelům. Evropský parlament jich má něco kolem 700, a pomáhá jim 260 asistentů. Měsíčně musí zvládnout přeložit hodně přes sto tisíc stránek textu. Pro stážisty, kteří se v Evropském parlamentu teprve rozkoukávají, mohou být tato čísla ohromující. Překladatelé většinou pracují v kancelářských budovách v Lucemburku, ale mohou si vybrat i práci z domova. Většinou překládají z cizího jazyka do mateřštiny a ne opačně, a denně pracují ve třech, někteří až v osmi jazycích. Překladatelé pracují nejen obecných textech, ale také se specializují na jednotlivá odborná témata. Byť většina textů není pro ostřílené překladatele problémem, občas se vyskytnou nově vytvořená nebo velmi technická slova, která mohou být oříškem i pro odborníky. V tom případě se sejdou překladatelé ze všech institucí EU a hledají společné řešení. Pokud se překladatelé v technických termínech ztratí, mohou si pomoci překladatelskými bankami nebo meziinstitucionálními databázemi. Databáze IATE například obsahuje kolem 9 miliónů výrazů ve všech 23 oficiálních jazycích EU. V případě zájmu o práci překladatele pro Evropský parlament potřebujete mít vystudovanou vysokou školu, následně projít náročným výběrovým řízením, které prověří vaše znalosti a schopnosti. Další možností je přihlásit se na stáž u Generálního ředitelství pro překlady. Pokud se vám to podaří, budete mít v příštích letech možnost přispět tomu, aby si v EU všichni porozuměli. Pak se můžete jedno lednové odpoledne ocitnout i na každoročním "babylonském" večírku, kde se sejdou všichni parlamentní překladatelé a díky i tradičním jídlům a nápojům ze svých rodných zemí si vychutnat multikulturní prostředí EU.

Zpráva o snižování administrativní zátěže Předseda Evropské komise José Manuel Barroso přijal předsedu skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže Edmunda Stoibera, který mu předal zprávu skupiny nazvanou „Europe can do more“ – „Další zlepšení pro Evropu“. Zpráva se zabývá postupy, které se členským státům osvědčily při provádění unijní legislativy tak, aby to přinášelo co nejmenší zátěž. Předseda Komise Barroso uvedl, že „ zpráva přináší zajímavé příklady rozumných způsobů, jakými členské státy provádějí právní předpisy EU tak, aby se co nejvíce projevovaly jejich pozitivní účinky a jejich přínos nebyl tlumen zbytečnou administrativní zátěží na vnitrostátní úrovni“. Komise si zprávu o osvědčených postupech vyžádala v srpnu roku 2010. Výsledná zpráva přináší celkem 74 příkladů, mezi kterými figurují iniciativy v oblasti elektronické správy, inteligentní řešení zaměřená především na malé podniky, opatření pro přímé zapojování zúčastněných stran, příklady vhodného řízení nebo iniciativy přeshraničního charakteru. Ze zprávy vyplývá, že v oblasti provádění unijní legislativy existuje značný prostor pro zlepšení. Téměř třetina administrativní zátěže, kterou podniky pociťují v souvislosti s unijní legislativou, má svůj původ v neefektivním provedení požadavků EU. Omezení takto zatěžujícího provádění se jeví jako zcela zásadní, pokud se má v EU usnadnit podnikání, oživit hospodářství a posílit konkurenceschopnost. Zpráva obsahuje seznam doporučení a vybízí čtenáře k vyjádření připomínek. Cíl v podobě snížení administrativní zátěže pro podniky v EU o 25 % do roku 2012 a související akční program navrhla Komise v lednu 2007 a její návrh v březnu téhož roku schválila Evropská rada. Evropská komise v provádění akčního programu značně pokročila. Do 21.února2012 navrhla opatření, která administrativní zátěž omezují až o 33 %, a která tak přinášejí úspory přesahující 40 miliard eur. Radou a Parlamentem byla zatím z celého balíčku schválena opatření, která administrativní zátěž snižují o 22 %. K dalšímu poklesu celkové administrativní zátěže a k přiblížení se cíli v podobě 25% omezení do roku 2012 přispěla také nedávná dohoda na opatřeních pro omezení požadavků na účetnictví.

Více: Jak si EU stojí ve snižování administrativní zátěže? Brožura s vybranými příklady - Best Practice Report


176

Stránky skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže Stránky Komise o inteligentní regulaci

Zavedení dluhopisů stability Evropská komise odpovídala na otázky poslanců Evropského parlamentu ohledně možného zavedení eurodluhopisů, které by měly pomoci některým členům eurozóny financovat jejich dluh. Evropská komise v loňském roce zveřejnila tzv. Zelenou knihu, ve které je možnost zavedení dluhopisů analyzována. V loňském roce Komise předložila Zelenou knihu zkoumající možnosti zavedení společných eurodluhopisů (dluhopisů stability) členů eurozóny. Společné vydávání eurodluhopisů by znamenalo sdílení příjmů z nich, ale také sdílení nákladů na dluhovou službu. Od zavedení eurodluhopisů se očekává: • vytvoření nových způsobů, jak umožnit členským státům v problémech financovat dluh, např. nabídkou bezpečné investiční příležitosti pro věřitele a investory •

umožnění zadluženým členům využívat silnější úvěruschopnosti

•

nižší průměrné náklady na půjčování si peněz

•

významné prohloubení Hospodářské a měnové unie a odolnější systém eurozóny prostřednictvím posílení finanční stability

•

posílení postavení eura jako mezinárodní rezervní měny

Skupina nejlépe hodnocených ekonomik eurozóny (Německo, Nizozemsko a Finsko), které v současnosti využívají velmi nízkých úrokových sazeb na své státní dluhopisy, má obavy, že zavedení eurodluhopisů by jim přineslo vyšší náklady na půjčování si peněz. Argumentují tím, že hlavním strukturálním problémem, který je třeba řešit v krátkodobém horizontu, je zajištění vyrovnaných státních rozpočtů v celé eurozóně. Členové Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu již dříve plán zavedení eurodluhopisů přivítali. Současně však zdůrazňují, že konečný návrh musí systém zatraktivnit jak pro země s hodnocením AAA, tak pro ty silně zadlužené. Podle výboru je rovněž nezbytné zavést pro členy eurozóny vymahatelné systémy pro snížení dluhů a silnější fiskální koordinaci s lepším hospodářským řízením.

EU - přiměřené, spolehlivé a udržitelné důchody

Důchody jsou v současnosti hlavním zdrojem příjmu přibližně jedné čtvrtiny obyvatel EU a ve svém pozdějším věku budou na ně odkázány i mladší generace obyvatel Evropy. Miliony osob budou ve stáří vystaveny chudobě, pokud v Evropě nebude řešena otázka přiměřených důchodů nyní i v budoucnu. Evropa rovněž stárne, neboť lidé se dožívají vyššího věku a mají rovněž méně potomků. Již od příštího roku se počet osob ve věkové kategorii pracujících v EU začne snižovat. Důchody vystavují národní rozpočty zvýšeným finančním tlakům, které finanční a hospodářskou krizi ještě zesilují. Evropská komise v této souvislosti zveřejnila plány o přiměřených, spolehlivých a udržitelných důchodech v tzv. „Bílé knize“. Kniha rozebírá možnosti EU a členských států při řešení problémů v důchodových systémech a navrhuje celou škálu iniciativ, které mohou pomoci vytvořit optimální podmínky pro to, aby lidé, kteří jsou schopni pracovat déle, mohli této příležitosti využít. Důsledkem bude zlepšení rovnováhy mezi časem stráveným v práci a v důchodu. Tyto iniciativy rovněž zajistí, aby si lidé při svém přestěhování do jiné země mohli zachovat svá důchodová práva. Navrhované možnosti mají zajistit dodržení příslibů týkajících se poskytování důchodů a současně napomoci lidem, aby si mohli na svůj důchod naspořit více finančních prostředků. Nedávné průzkumy Eurobarometru ukazují, že řada Evropanů by na trhu práce setrvala i po dosažení důchodového věku, pokud budou nastaveny vhodné podmínky. Bílá kniha je zveřejněna v Evropském roce aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012. Bílá kniha zejména navrhuje: • zlepšit příležitosti pro starší pracovníky, přizpůsobit pracoviště a postupy na trhu práce; využít k zapojení starších pracovníků do pracovního procesu Evropský sociální fond. Prodloužení pracovního života je hlavním tématem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012;


177

•

rozvinout doplňkové soukromé důchodové systémy, o optimalizovat daňové a jiné výhody;

•

zvýšit spolehlivost doplňkových důchodových systémů, přezkoumat směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a zlepšit informovanost spotřebitelů;

•

umožnit slučitelnost doplňkových důchodů a mobility prostřednictvím legislativy na ochranu důchodových práv mobilních pracovníků a podporou zřizování služeb evidence důchodů v celé EU;

•

povzbudit členské státy při prodlužování pracovního života napojením věku odchodu do důchodu na naději dožití, omezením možností odchodu do předčasného důchodu a vyrovnáváním rozdílů mezi ženami a muži v důchodech;

•

pokračovat ve sledování přiměřenosti, udržitelnosti a spolehlivosti důchodů a podporovat důchodové reformy ve členských státech.

Více : Bílá kniha o důchodech Internetové stránky Evropské komise o důchodech – sociální věci Internetové stránky Evropské komise o důchodech – vnitřní trh Internetové stránky Evropské komise o důchodech – hospodářské a finanční záležitosti Eurobarometr k aktivnímu stárnutí

Eurobarometr - Korupce v zemích Unie

Z nedávného průzkumu Eurobarometru, který Komise zveřejnila 15.února vyplývá, že v zemích Evropské unie je korupce i nadále velkým problémem a v ČR je dokonce nadprůměrně výrazná. Podle názoru respondentů se korupce dokonce v posledních třech letech zvýšila. Údaje ukazují, že téměř tři čtvrtiny Evropanů (90 % obyvatel ČR) i nadále vnímají korupci jako významný problém a domnívají se, že se vyskytuje na všech úrovních řízení. 8% respondentů (v ČR je to 18 %) uvedlo, že byli v posledním roce požádáni, aby zaplatili úplatek nebo se to od nich očekávalo. Z výsledků průzkumu vyplývá, že ČR patří spolu s Řeckem, Kyprem a Itálií ke státům, kde nejvíce obyvatel soudí, že úplatkářství patří k podnikatelské kultuře jejich země (v ČR jich bylo 88 %). ČR je jediná země EU, kde většina obyvatel nesouhlasí s názorem, že korupce je nevyhnutelná a že existovala vždy. V ČR si také nejvíce respondentů (82 %) myslí, že korupce je často spojena s organizovaným zločinem; na druhém místě je Itálie, kde si to myslí 79 % obyvatel. Korupce zůstává jedním z největších problémů EU, i když povaha a rozsah korupce se v jednotlivých členských státech Unie různí. Tento jev škodí EU jako celku, neboť snižuje míru investic, brání spravedlivému fungování vnitřního trhu a má nepříznivý dopad na veřejné finance. Komise bude navrhovat reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, lepší statistiky o trestné činnosti a posílenou politiku pro boj proti podvodům na evropské úrovni i další právní přepisy, např. týkající se zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti. Průzkum Eurobarometru byl proveden ve 27 členských státech EU v září 2011. Podstatná data z průzkumu: • většina Evropanů,74 % (v ČR 90 %), považuje korupci ve své zemi za velký problém. Téměř polovina všech Evropanů (47 %, v ČR 70 %) se domnívá, že se míra korupce v jejich zemi za poslední tři roky zvýšila; •

většina Evropanů se domnívá, že korupce existuje v místních (76 %, v ČR 87 %), regionálních (75 %, v ČR 92 %) a celostátních (79 %, v ČR 95 %) orgánech;


178

•

Evropané se domnívají, že k příjímání úplatků a zneužívání moci dochází ve všech oblastech státní správy. Nejpravděpodobněji jsou do těchto aktivit zapojeni politici na úrovni státu (57 %, v ČR 70 %) a úředníci odpovědní za zadávání veřejných zakázek (47 %, v ČR 66 %);

•

40 % Evropanů (42 % obyvatel ČR) se domnívá, že příliš úzké vazby mezi podnikáním a politikou přispívají ke korupci. Nečinnost politiků (36 %, v ČR 53 %) a netransparentnost způsobu, jakým jsou utráceny veřejné prostředky (33 %, v ČR také 33 %) pak situaci dále zhoršují. Většina (68 %, v ČR 84 %) dotazovaných považuje transparentnost financování politických stran a dohled nad ním za nedostatečné;

•

většina Evropanů (v ČR jen 46 % obyvatel) se domnívá, že korupce je nevyhnutelná a že existovala vždy. Dva ze tří Evropanů (67 %, v ČR 88 %) se domnívají, že korupce tvoří součást podnikatelské kultury jejich země;

•

většina Evropanů (67 %, v ČR 61 %) uvádí, že se osobně ve svém každodenním životě s korupcí nesetkávají. Jen menšina dotazovaných (29 %, v ČR 36 %) se jí cítí osobně dotčena. Ještě menší počet respondentů (8 %, v ČR 18 %) uvedl, že byli v posledním roce požádáni, aby zaplatili úplatek, nebo se to od nich očekávalo;

•

Pokud se Evropané s případem korupce setkají, požádají s důvěrou o pomoc s největší pravděpodobností policii (42 %) a justici (41 %), zatímco na politické zástupce (6 %) se obrátí s nejmenší pravděpodobností (6 %). V ČR na prvním místě jsou státní zastupitelství a soudy s 41 % a až na místě druhém místě policie (36 %); na své politické zástupce by se obrátilo méně lidí než je evropský průměr – jen 3 %.

Více: Průzkum Eurobarometru Internetové stránky Generálního ředitelství pro vnitřní věci

Statut „Evropská nadace“

Evropská komise předložila návrh statutu evropské nadace, který má nadacím usnadnit podporu veřejně prospěšných záležitostí po celé EU. Nadace sledují obecně prospěšné cíle. Svoji činnost zaměřují na oblasti sociální, na zdravotní služby, podporují kulturu i výzkum, jsou významné pro Evropany i evropské hospodářství. Rozdíly a překážky v právu členských států často činí přeshraniční činnost nadací zbytečně nákladnou a těžkopádnou. Zavedením evropského statutu, vytvořením jediné evropské právní formy „evropské nadace“ – FE, která by byla v zásadě stejná ve všech členských státech, by se snížily náklady a právní nejistota. Získání postavení evropské nadace by bylo zcela dobrovolné a „Evropská nadace“ by existovala souběžně s nadacemi tuzemskými. Evropskou nadaci by bylo možné vytvořit přeměnou z vnitrostátní nadace na evropskou nebo sloučením vnitrostátních nadací. Zaregistrováním v členském státě by nabyla nadace právní subjektivity. Statut evropské nadace by také stanovil hlavní požadavky. Každá evropská nadace by například musela prokázat svůj veřejně prospěšný účel, přeshraniční rozměr a vlastnictví zakládacích aktiv v hodnotě minimálně 25 000 EUR. Evropské nadace by podléhaly stejnému daňovému režimu jako nadace tuzemské, a tak by dárci, podporující evropské nadace, byli oprávněni ke stejným daňovým zvýhodněním jako v jejich vlastním členském státě. Členské státy by musely evropské nadace považovat za rovnocenné veřejně prospěšným nadacím založeným na základě jejich vlastních vnitrostátních právních předpisů. Statut evropské nadace byl avizován již v Aktu o jednotném trhu. Akt o jednotném trhu zdůraznil příspěvek nadací k financování inovativních iniciativ ve veřejném zájmu a vyzval ke krokům vedoucím k překonání obtíží, kterým nadace při svém působení čelí po celé EU. Více: Nadace a mezinárodní obchod


179

Erasmus slaví 25 let

Program Erasmus je nejúspěšnějším studentským výměnným programem. Letos slaví své 25. výročí. Od zahájení své činnosti v roce 1987 jej ke studijní nebo pracovní stáži využily téměř tři miliony studentů. V tomto akademickém roce 2011/12 využije program více než 250 000 studentů. Očekává se, že nejpopulárnějšími destinacemi studentů by měly být Španělsko, Francie, Spojené království, Německo a Itálie. Zeměmi, které do zahraničí vyšlou nejvíce studentů zřejmě budou Španělsko, Francie, Německo, Itálie a Polsko. V období 2007–2013 EU bylo na program Erasmus vyčleněno přibližně 3 miliardy EUR. Oslavy výročí zahájila komisařka Androulla Vassiliou, která uvedla, že program „Erasmus je jedním z velkých úspěchů Evropské unie – je jejím nejznámějším a nejoblíbenějším programem. Výměnné pobyty v rámci tohoto programu dávají studentům možnost, aby si zlepšili znalost cizích jazyků a rozvíjeli dovednosti, jako je přizpůsobivost, které zlepší jejich vyhlídky na zaměstnání. Učitelům a jiným pracovníkům též umožňuje zjistit, jak funguje vysokoškolské vzdělávání v zahraničí a přinášet domů cenné zkušenosti. Poptávka po stážích v mnoha zemích výrazně přesahuje dostupné zdroje. To je jedním z důvodů, proč chceme možnosti studijních a vzdělávacích příležitostí v zahraničí rozšířit v rámci nově navrženého programu pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež – Erasmus pro všechny.“ „Erasmus pro všechny“ má sjednotit současné programy EU i programy mezinárodní v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a nahradit sedm stávajících programů jediným. To má vést ke zvýšení efektivity, snazšímu podávání žádostí o granty a také k odstranění roztříštěnosti a překrývání programů. Předseda Komise Barroso v souvislosti s oslavami vyzvedl, že program Erasmus je: „Podporou kvalitní výuky a moderního systému vysokoškolského vzdělávání s úzkými vztahy mezi akademickou půdou a zaměstnavateli. Erasmus pomáhá vyrovnat nesoulad mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich. Mladým lidem dává rovněž možnost pracovat v jiných zemích, kde lze najít odpovídající uplatnění, a podněcuje je k tomu, aby nezůstávali v místech, kde není poptávka po dané kvalifikaci“. Do programu Erasmus je zapojeno 33 zemí– 27 členských států EU, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Turecko. Na konferenci pořádané 9. května t.r. v Kodani bude představen tzv. manifest programu Erasmus, ve kterém mají být nastíněny představy o tom, jakým směrem by se program mohl do budoucna ubírat. Více o programu Erasmus:

Ženy by měly hrát aktivnější roli v mírových jednáních

Zpráva Evropského parlamentu o situaci žen ve válce požaduje, aby EU podmínila poskytnutí podpory v rámci mírového procesu účastí žen v mezinárodních týmech vedoucích mírová vyjednávání. Ženy do mírových vyjednávání vnesou nový pohled. Ve zprávě se také doporučuje vytvoření funkce zvláštního zástupce EU pro ženy, mír a bezpečnost v rámci Evropské služby vnější akce. Zpráva rumunské liberálky Norici Nicolai, kterou poslanci schválili 2. února, vyzývá EU a členské státy, aby aktivně podporovaly a zvyšovaly počet žen ve vojenských a civilních mírových operacích, zejména pak počty žen ve vedoucích pozicích. Ve zprávě se mimo jiné uvádí, že "Ženy u jednacího stolu poskytují neocenitelný pohled z genderového hlediska, a pomáhají vypracování politik vstřícných k ženám a rodinám. Kromě toho, pohled na ženy, které hlídkují bok po boku mužům, představuje silný příklad pro posílení místních žen. Ženy jsou také lepší v přímém kontaktu s místními obyvateli“. Svou snahu vytvořit funkci zvláštního zástupce EU pro ženy, mír a bezpečnost zdůvodňuje tím, že "tato funkce je nezbytná pro vytvoření pevné pozice a akčního plánu institucí EU k boji proti sexuálnímu násilí na ženách, které je v současnosti stále ještě využíváno jako válečná zbraň ve světových konfliktech." Parlament ve zprávě také žádá Evropskou komisi, aby zvážila možnost vytvoření jednotek rychlé reakce, které by byly složené z vyškolených pracovníků (lékařů, psychologů, sociologů a právních poradců), a poskytovaly obětem genderově zaměřených trestných činů okamžitou pomoc na místě.

Názory lidí na udržitelnější produkci a udržitelnější spotřebu

Podle prognózy má celosvětová populace do roku 2050 dosáhnout 9 miliard lidí. Podle odhadů se má celosvětově zvýšit poptávka po potravinách, krmivech a vláknech o 70 %. To znamená, že bude nezbytné daleko účinněji využívat přírodní zdroje. Způsob naší spotřeby i produkce bude klíčový v tom, zda Evropa v tomto procesu uspěje, anebo ztroskotá.


180

Komise rozhodla zrevidovat politiku spotřeby EU i politiku produkce EU a dnem 1. února zahájit veřejnou konzultaci, která potrvá do 3. dubna. V září 2011 byl přijat Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje. V materiálu je uvedeno, že pokud chceme být s to uspokojit své potřeby a udržet si stejnou úroveň blahobytu v budoucnu, budou muset společnosti produkovat více přidané hodnoty s méně vstupy a spotřebitelé, pokud jde o produkty a služby, budou muset přijmout udržitelnější vzorce spotřeby. Udržitelná spotřeba a udržitelná produkce jsou základním cílem pro Evropskou unii od podepsání Smlouvy o EU v Maastrichtu v roce 1992. Ústřední myšlenkou je uspokojovat naše vlastní spotřební potřeby tak, abychom nezatěžovali a nezbavovali budoucí generace schopnosti uspokojovat jejich vlastní spotřební potřeby. Vlastním politickým kontextem pro udržitelnou spotřebu a udržitelnou produkci i udržitelnou průmyslovou politiku je strategie Evropa 2020, s níž by měl být dosažen inteligentní, udržitelný růst. Evropa 2020 je nyní hlavní strategií Evropy pro vytváření růstu a zaměstnanosti. Politika v oblasti udržitelné spotřeby a udržitelné produkce také přispívá ke stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 na účinné využívání zdrojů tím, že pomáhá převádět cíle politiky účinného využívání zdrojů z makroúrovně (oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí) na cíle na mikroúrovni, a tím vede jednotlivé hospodářské aktéry k dosahování nejlepší ekonomicky možné environmentální výkonnosti. EK nyní vyzvala všechny zainteresované strany, aby sdělily své názory na nejlepší způsoby zlepšení politiky EU v udržitelné spotřebě a udržitelné produkci. Byly vytýčeny čtyři oblasti s cílem získat zpětnou vazbu ohledně: •

politiky týkající se designu produktů, recyklace a hospodaření s odpady atd.;

•

ekologického zadávání veřejných zakázek (pobízení veřejných orgánů k upřednostňování řešení šetrných k životnímu prostředí);

•

opatření ke zlepšení environmentální výkonnosti výrobků (dopad produktu na životní prostředí / Product Environmental Footprint – PEF);

•

opatření ke zlepšení environmentálního profilu organizací (dopad organizace na životní prostředí / Environmental Footprint of Organization – OEF);

Konzultace je širokým přehledem politik EU a zahrnuje zhruba 50 otázek. Přibližně polovina z nich jsou pro obecnou veřejnost. Druhá polovina je zacílena na specializovanější skupiny zúčastněných stran, například na orgány veřejné správy, průmyslové svazy a soukromé společnosti.

Více: Zapojení se do konzultace Podrobnější informace o politice udržitelné spotřeby a udržitelné produkce

Výsledky třetího ročníku novinářské ceny EU

Čtyřem novinářům z EU Evropská komise 1.února předala ceny za nejlepší články o zdravotní problematice. Do soutěže se přihlásilo téměř 500 redaktorů ze všech 27 členských států Unie. Vítězné články se zabývaly: • rezistencí vůči antimikrobiálním látkám, •

významem sportu v boji s depresemi,

•

rakovinou prsu a

•

škodlivými účinky kouření.

Ceny byly uděleny v rámci soutěže o Novinářskou cenu EU v oblasti zdraví za rok 2011. Účelem soutěže je ukázat a ocenit práci evropských novinářů, kteří čtenáře informují o důležitých zdravotních otázkách. Hlavním tématem soutěže byla kampaň Evropa pro pacienty, která obsahuje celou škálu námětů z oblasti zdravotní péče a bezpečnosti pacientů. Kromě toho byla do letošní soutěže zařazena i zvláštní cena pro články týkající se problému, jak skoncovat s kouřením.


181

První cenu získali novináři ze Spojeného království Ben Hirschler a Kate Kellandová za článek o rezistenci vůči antimikrobiálním látkám. Článek „Když léky nezabírají“, který zveřejnila agentura Reuters, objasňuje rýsující se zdravotní katastrofu způsobenou zlatým stafylokokem odolným vůči methicilinu. Jedná se o téma, se kterým dokonce není dostatečně seznámena ani odborná zdravotnická veřejnost. Druhou cenu získala Rita Makarészová z Maďarska za článek „Nejlevnější antidepresiva“. Byl zveřejněn na portále o zdraví www.orvostkeresek.hu a věnuje se tomu, jak můžeme pomocí sportu předcházet depresím. Slovinka Mateja Grošeljová obdržela třetí cenu za článek „Od Lojzeho pro Ludviku“, který vyšel v týdenní příloze deníku Večer. Zabývá se nejčastějším typem rakoviny u žen - nádorem prsu. Tento problém čtenářům přibližuje očima ženy, která se má podrobit průkopnické operaci – rekonstrukci poprsí. Zvláštní cenu: Jak přestat kouřit? získala polská novinářka Monika Ceterová za internetový článek „Chtěl jsem spravit zuby, a ne přestat kouřit“, který se zabývá nepříjemnými, ale méně známými negativními důsledky kouření, kterými jsou choroby ústní dutiny. Autorka uvádí, kolik takové vedlejší neblahé projevy kuřáky stojí. Vítězové třetího ročníku Novinářské ceny EU v oblasti zdraví obdrželi finanční odměnu ve výši: 6 000 EUR za první cenu, 2 500 EUR za druhou cenu, 1 500 EUR za třetí cenu. Vítězka zvláštní ceny v kategorii Jak přestat kouřit získala odměnu ve výši 3 000 EUR. Mezi finalisty soutěže se dostala i vítězka soutěže v České republice, Eva Bobůrková z deníku MF Dnes, s článkem „Nemocnice. Místo, kde hrozí vyhladovění a potom smrt?“. Více: Novinářská cena EU v oblasti zdraví, vítězné články a články z užšího výběru navštivte příslušnou internetovou stránku

Komise předložila návrh, který zlepší kvalitu vody

Zlepšená kvalita vody v EU by mohla být ohrožena novými formami chemického znečištění. Komise navrhla přidat 15 chemikálií do seznamu 33 znečišťujících látek, které jsou monitorovány a kontrolovány v povrchových vodách EU. Jde o další krok na cestě k lepší kvalitě vody v našich řekách, jezerech a pobřežních vodách. K 15 látkám, kterých se návrh týká, patří průmyslové chemické látky i látky používané v biocidech, farmaceutických přípravcích a přípravcích na ochranu rostlin. Tyto látky byly vybrány na základě vědeckých důkazů, že mohou představovat významné zdravotní riziko. Aktualizace bude dosaženo prostřednictvím revize směrnice o prioritních látkách v oblasti jakosti vody. Nově navržené látky jsou výsledkem přezkumu, který hodnotil míru rizika přibližně u 2 000 látek v závislosti na jejich množství v povrchových vodách a jejich nebezpečnosti, výrobě a použití. Hodnocení u šesti z 15 nových prioritních látek požaduje postupné ukončení jejich emisí do vody do 20 let. Návrh rovněž požaduje přísnější normy pro čtyři látky, které jsou již v současnosti kontrolovány, a dále požadavek na ukončení emisí dvou dalších látek ze seznamu. Mezi 15 navrhovaných prioritních látek patří: • přípravky na ochranu rostlin: aclonifen, bifenox, cypermethrin, dikofol, heptachlor, chinoxyfen •

látky používané v biocidních přípravcích: cybutryn, dichlorvos, terbutryn

•

průmyslové chemické látky: perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), hexabromcyklododekan (HBCDD)

•

vedlejší produkty spalování: dioxiny a dioxinům podobné polychlorované bifenyly (PCB)

•

farmaceutické látky: 17-alfa-ethinylestradiol(EE2), 17-beta-estradiol (E2), diklofenak. Tato léčiva jsou navrhována poprvé. Návrh nijak nezpochybňuje jejich léčebné účinky, pouze se zaměřuje na potenciálně škodlivé dopady jejich přítomnosti ve vodném prostředí.

Více: Návrh revize směrnice Evropského parlamentu a Rady o prioritních látkách v oblasti kvality vody Chemické látky ve vodě


182

Seznam současných prioritních látek Stávající směrnice o prioritních látkách (směrnice 2008/105/ES)

Evropská občanská iniciativa

Více než 400 osob se v Bruselu 26.ledna zúčastnilo konference, která je důležitým krokem při závěrečné přípravě evropské občanské iniciativy. Zásadní příspěvky přednesli Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise odpovědný za evropskou občanskou iniciativu, dále dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen, poslanci Evropské parlamentu, kteří se zmíněnou iniciativou zabývají a následně i představitelé Facebooku, Googlu, Twitteru a serveru Dailymotion. Byly spuštěny oficiální internetové stránky Komise pro evidenci žádostí a předvedení bezplatného otevřeného softwaru, který mohou občané využívat k elektronickému shromažďování podpisů. Účastníci konference se dozvěděli jak členské státy tento nový nástroj implementují do své praxe a jaká potenciálně bude zásadní role sociálních médií ve vztahu k této iniciativě. Evropská občanská iniciativa byla zavedena Lisabonskou smlouvou. Na jejím základě může nejméně milion občanů pocházejících alespoň z jedné čtvrtiny členských států vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrh právního aktu v určité otázce, která je v působnosti Komise. Nařízení o evropské občanské iniciativě bylo přijato 16. února 2011. Na žádost členských států, které potřebovaly čas na vytvoření mechanismů pro potvrzování prohlášení o podpoře, mohou občané začít předkládat iniciativy až od 1. dubna 2012. Více: Stránky věnované evropské občanské iniciativě Nařízení o občanské iniciativě

Evropská komise navrhla rozsáhlou reformu předpisů o ochraně osobních údajů. Uživatelé mají mít větší kontrolu nad svými údaji

V souvislost s Dnem ochrany osobních údajů Evropská komise navrhla komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů z roku 1995. Cílem reformy cílem je posílit právo na soukromí na internetu a stimulovat digitální ekonomiku Evropy. Sběr, využití i přístupnost údajů se v důsledku technologického pokroku a globalizace zásadně změnily. Sedmadvacet členských států EU mimoto provedlo pravidla z roku 1995 různě, což vede k odlišnostem v jejich prosazování. Jednotný právní předpis odstraní současnou roztříštěnost i nákladnou administrativní zátěž. Rovněž podnikům přinese, dle odhadů, úspory v hodnotě zhruba 2,3 miliardy EUR ročně. Tato iniciativa přispěje k posílení důvěry spotřebitelů ve služby poskytované v Evropě on-line. „Komisařka EU pro spravedlnost a místopředsedkyně Komise Viviane Redingová uvedla, že „Ochrana osobních údajů je základním právem všech Evropanů. Občané však vždy pocit plné kontroly nad informacemi o sobě nemají.“ Reforma zahrnuje tyto změny: • Jediný soubor předpisů o ochraně údajů platný v celé EU. •

Nadbytečné administrativní požadavky, jako je oznamovací povinnost podniků, budou odstraněny. Podnikům to ušetří zhruba 2,3 miliardy EUR ročně.

•

Místo současné povinnosti podniků oznamovat všechny činnosti týkající se ochrany údajů orgánům dozoru nad ochranou údajů ( požadavek, ze kterého plynou nadbytečné administrativní úkony a náklady pro podniky ve výši 130 milionů EUR ročně) reforma stanoví zvýšenou odpovědnost těch, kdo osobní údaje zpracovávají.

•

Podniky a organizace musí případy závažného narušení ochrany údajů oznamovat vnitrostátnímu orgánu dozoru do 24 hodin.


183

•

Organizace budou spolupracovat s jediným vnitrostátním úřadem pro ochranu údajů v té zemi EU, kde mají své hlavní sídlo.

•

Stejně tak se budou lidé moci obracet na úřad pro ochranu údajů ve své zemi i tehdy, budou-li jejich údaje zpracovávány podnikem se sídlem mimo EU.

•

Pro každé zpracování údajů vyžadující souhlas se jasně stanoví, že je nutné jej získat výslovně, a nikoliv na základě předpokladu.

•

Přístup k vlastním údajům bude jednodušší a bude možné své osobní údaje snáze přenášet od jednoho poskytovatele služeb k dalšímu (právo na přenositelnost údajů).

•

„Právo být zapomenut“ pomůže lépe se vypořádat s riziky spojenými s ochranou osobních údajů on-line: v případě neexistence legitimních důvodů pro uchovávání údajů bude možné údaje vymazat.

•

Předpisy EU musí být použitelné, nakládají-li v zahraničí s osobními údaji podniky, které působí na trhu EU a nabízejí své služby občanům EU.

•

Nezávislé vnitrostátní úřady pro ochranu údajů budou posíleny tak, aby mohly lépe prosazovat předpisy EU ve své zemi. Tyto úřady budou zmocněny ukládat pokuty podnikům, které porušují předpisy EU o ochraně údajů. To může vést k sankcím až do výše 1 milionu EUR nebo 2 % celkového ročního obratu podniku.

•

Nová směrnice bude aplikovat obecné zásady ochrany údajů na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech.

•

Předpisy budou použitelné na vnitrostátní i přeshraniční předávání údajů.

Návrhy Komise budou nyní předány Evropskému parlamentu a členským státům EU, které se setkají v rámci Rady ministrů, k diskusi. V platnost vstoupí dva roky po svém přijetí. Osobní údaje jsou veškeré informace o jednotlivci bez ohledu na to, zda se týkají jeho soukromého, profesního nebo veřejného života. Mezi tyto údaje patří jméno, fotografie, e-mailové adresy, bankovní údaje, profily na sociálních sítích, zdravotní informace nebo adresa IP osobního počítače. Právo na ochranu osobních údajů výslovně uznává článek 8 Listiny základních práv Evropské unie a Lisabonská smlouva. Právním základem pro předpisy o ochraně údajů pro všechny činnosti v oblasti působnosti právních předpisů EU je článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Listina základních práv Evropské unie uvádí, že každý má právo na ochranu osobních údajů ve všech oblastech života: doma, v práci, při nakupování, v rámci lékařské péče, na policejní stanici nebo na internetu. V digitálním věku má sběr a uchovávání osobních informací zásadní význam. Údaje jsou využívány ve všech oblastech podnikání – pojišťovacími společnostmi, bankami, stránkami sociálních médií i vyhledávači. V globalizovaném světě se předávání údajů do třetích zemí stalo významným faktorem běžného života. Na internetu žádné hranice neexistují a využívání tzv. cloud computing znamená, že lze údaje z Prahy poslat ke zpracování do Bostonu a k uložení do Dillí. Komise 4. listopadu 2010 předložila strategii, jak posílit právní předpisy EU o ochraně údajů. Cílem bylo zajistit ochranu údajů jednotlivců ve všech oblastech, včetně prosazování práva a současně omezit byrokratickou zátěž podniků při zajištění volného šíření údajů v rámci EU. Komise tehdy vyzvala k reakci na své podněty a provedla také samostatnou veřejnou konzultaci za účelem revize z roku 1995. Více: Evropská komise – ochrana údajů Reforma ochrany údajů Rubrika aktualit na stránkách Generálního ředitelství pro spravedlnost

129 nových iniciativ

Pro rok 2012 Komise přichystala celkem 129 nových iniciativ. Plán Komise se zaměřuje na posílení hospodářského růstu, reformu finančního sektoru a upevnění pozice EU na mezinárodní scéně. Prioritou bude provedení souboru návrhů s cílem obnovit důvěru v evropskou ekonomiku a zavést nová opatření na zvrácení současného nepříznivého hospodářského trendu. Důraz se klade jak na realizaci již schválených iniciativ, tak i těch, o kterých se teprve jedná.


184

Komise se bude soustředit na dokončení finančních reforem (pravidla týkající se derivátů, ratingových agentur, kapitálových požadavků a opatření zamezujících zneužívání trhu). Nová opatření se zaměří na zvýšení důvěry investorů. Patří k nim plán zrušit daňové ráje, vytvořit moderní systém DPH, snížit administrativní zátěž pro malé podniky a předložení návrhu opatření, která mají zamezit zneužívání finančních prostředků EU, s cílem nepřipustit další plýtvání penězi daňových poplatníků. Pro posílení růstu a vzniku nových pracovních míst v Evropě je třeba prohloubit hospodářskou integraci. Z tohoto důvodu se bude mimořádný důraz klást na 12 hlavních návrhů, které se týkají aktu o jednotném trhu. Dále budou předloženy plány, které mají pomoci mladým uchazečům o zaměstnání, kteří se při hledání práce nechtějí omezovat na svou zemi původu. Počítá se s předložením reformy Evropské služby zaměstnanosti s cílem zlepšit dostupnost pracovních příležitostí v zahraničí. S novým pravidly se rovněž zjednoduší převádění důchodových práv při změně zaměstnání. V oblasti EU a mezinárodní politiky bude ve středu zájmu nové pojetí vztahů Unie se sousedními státy. V rámci této politiky se EU bude snažit, aby rozvoj nečlenských zemí východní Evropy a severní Afriky probíhal ve znamení míru a prosperity. Bude předložena nová strategie, která se týká prevence obchodu s lidmi a možnostmi modernizace hraničních kontrol. Kromě uvedených opatření se budou zkoumat možnosti dohody o volném obchodu s Japonskem a dohoda o investicích s Čínou. Další oblastí je rozšíření Unie. Budou zahájeny přípravy k přijetí 28. členského státu Unie - Chorvatska. Více: Pracovní program Komise na rok 2012

Dohoda o označení „Evropské dědictví“

Evropská komisařka Androulla Vassiliou uvítala dohodu ministrů kultury ohledně zavedení označení „Evropské dědictví“, která umožňuje vyzdvihnout památky oslavující historii a rozvoj EU. První pamětihodnosti s novým označením budou oznámeny v roce 2013. Památkám bude udělováno na základě jejich symbolické a vzdělávací hodnoty pro Evropu a nikoliv podle jejich architektonické kvality nebo krásy. Označení doplní stávající iniciativy, jako je seznam světového dědictví UNESCO. Návrh Komise týkající se označení vychází z mezivládní iniciativy francouzského ministra kultury Renauda Donnedieua de Vabres z roku 2006. Do této iniciativy se zapojilo 18 členských států, které později usilovaly o její rozšíření na projekt EU s jasnějšími cíli a kritérii. Evropský parlament a Rada navrhly konečnou podobu kritérií. V letech 2013–14 budou členské státy moci na označení nominovat čtyři památky. Nezávislí odborníci nominace posoudí a vyberou ty, které by dané označení měly nést. Počínaje rokem 2015 bude výběr nových památek probíhat každé dva roky. Členské státy budou moci pokaždé nominovat až dvě památky a odborníci vyberou z každé země maximálně jednu. Účast na projektu je dobrovolná. Více:

Studie o čtení

Každé páté patnáctileté dítě v Evropě, stejně jako mnoho dospělých, postrádá základní dovednosti ve čtení. Nová studie, kterou zveřejnila Evropská komise, předkládá informace o tom, co podniká 31 zemí (kromě států EU i Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko) pro zlepšení schopnosti porozumění psanému textu a kde jsou ještě nedostatky. Tato studie odhaluje, že většina z uvedených zemí sice dosáhla pokroku při rozvoji strategií na podporu gramotnosti, ale tyto strategie často nejsou dostatečně zaměřeny na nejohroženější skupiny, zejména děti ze znevýhodněných rodin a děti migrantů. Ministři školství EU stanovili cíl snížit do roku 2020 podíl lidí, kteří mají problémy se čtením, z 20 % na méně než 15 %.Tohoto cíle zatím dosáhla pouze Belgie (vlámské společenství), Dánsko, Estonsko, Finsko a Polsko. Uvedená studie, kterou pro Komisi vypracovala síť Eurydice, se zabývá čtyřmi základními tématy: °) pedagogické přístupy, °) řešení poruch čtení, °) vzdělávání učitelů a °) podpora čtení mimo školu. V souvislosti s každým z těchto aspektů se ve studii zkoumají poslední vědecké výsledky mezinárodních průzkumů a důkladně se analyzují vnitrostátní politiky, programy a osvědčené postupy. Studie mimo jiné odhaluje, že pouze v osmi zemích (Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Malta, Norsko, Švédsko a Spojené království) působí ve školách odborníci na čtení, kteří pomáhají učitelům a žákům. V posledních letech bylo vyvinuto značné úsilí, pokud jde o zdokonalování vnitrostátních pokynů a podporu osvědčených pedagogických postupů. Ve většině zemí existují správné strategie pro výuku čtení. V celé Evropě je nyní běžnou praxí


185

snaha položit základy k výuce čtení již v předškolním věku. Školy využívají ve stále větší míře různé materiály pro výuku čtení, jako jsou povídky, časopisy, komiksy a internetové stránky. I v jiných vyučovacích předmětech se klade důraz na schopnost číst, aby se podpořilo porozumění textu v různých oborech. Hlavní části předloženého návrhu: 1. Zavedení evropského profesního průkazu 2. Lepší přístup k informacím o uznávání odborných kvalifikací 3. Aktualizace minimálních požadavků na odbornou přípravu 4. Zavedení mechanismu varování u pracovníků ve zdravotnictví, kteří využívají automatického uznávání 5. Zavedení společných rámců odborné přípravy a společných zkoušek 6. Vzájemné hodnocení regulovaných povolání

Změny směrnice o uznávání odborných kvalifikací

V mnoha členských státech ubývá obyvatel v produktivním věku, a proto se předpokládá, že do roku 2020 se poptávka po vysoce kvalifikovaných lidech zvýší o více než 16 milionů pracovních míst. Má-li se Evropa s touto poptávkou vypořádat, je třeba nedostatek pracovních sil zaplnit – například prostřednictvím mobilních a vysoce kvalifikovaných odborníků z jiných členských států EU. Tito mohou být klíčovým zdrojem růstu za předpokladu, že budou moci snadno přejít tam, kde jsou volná pracovní místa. Proto jejich kvalifikace musí být v EU uznávána rychle, jednoduše a spolehlivě. S ohledem na tyto skutečnosti Komise 19. prosince 2011 přijala návrh na modernizaci směrnice o uznávání odborných kvalifikací - Směrnice 2005/36/ES. Předložený návrh si klade za cíl zjednodušit pravidla mobility odborníků v rámci EU. Pro všechny profese, které projeví zájem, bude k dispozici evropský profesní průkaz, který uznávání kvalifikací usnadní a zrychlí. Návrh rovněž vyjasňuje rámec pro spotřebitele. Modernizace směrnice je jedním z dvanácti opatření pro růst stanovených v Aktu o jednotném trhu.

EU vyzývá k okamžitému přijetí opatření zaměřených na snížení nezaměstnanosti mladých lidí

Vzhledem k přetrvávající 21% míře nezaměstnanosti mezi mladými lidmi Komise naléhavě žádá členské státy a zástupce zaměstnanců a podniků, aby společně podnikli rozhodné kroky v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí. Nová iniciativa „Příležitosti pro mladé“, kterou 20. prosince 2011 Komise přijala, vyzývá členské státy, aby se zaměřily na prevenci předčasného ukončování školní docházky, umožnily mladým lidem rozvíjet dovednosti požadované na trhu práce, zajistily dostupnost pracovní zkušenosti a profesní přípravy na pracovišti a pomáhaly mladým lidem s hledáním prvního dobrého zaměstnání. V EU je dnes 5 milionů mladých lidí bez práce a 7,5 milionu mladých lidí ve věku 15-24 nepracuje a ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Týká se to nejenom mladých lidí s nízkou kvalifikací, kteří předčasně ukončili školní docházku, ale stále častěji i absolventů vysokých škol, kteří obtížně hledají své první zaměstnání. Komise naléhá na členské státy, aby lépe využívaly Evropského sociálního fondu, který disponuje dosud nepřidělenou částkou ve výši 30 miliard eur. Kromě toho předložila Komise soubor konkrétních opatření, která mají být financována přímo z fondů EU. Hlavní opatření financovaná přímo Komisí v rámci nové iniciativy „Příležitosti pro mladé“ jsou tato: •

použije se částka ve výši 4 milionů eur na pomoc členským státům se zřizováním systémů „záruk pro mladé lidi“, aby se zajistilo, že mladí lidé naleznou do čtyř měsíců po opuštění školy zaměstnání, nebo že se budou vzdělávat či odborně připravovat na zaměstnání;

•

z Evropského sociálního fondu bude vyčleněna částka ve výši 1,3 milionu eur na podporu učňovského vzdělávání. 10% nárůst do konce roku 2013 by znamenal 370 000 nových učňovských míst;


186

•

z Evropského sociálního fondu budou poskytnuty 3 miliony eur na technickou pomoc členským státům se zřizováním podpůrných programů pro mladé začínající podnikatele a podnikatele v sociální oblasti;

•

co nejvíce dostupných prostředků bude zaměřeno na umisťování mladých lidí v podnicích; v roce 2012 by se mělo dosáhnout alespoň 130 000 umístění v rámci programů ERASMUS a Leonardo da Vinci;

•

v období 2012 – 2013 obdrží 5 000 mladých lidí prostřednictvím iniciativy „Tvoje první práce přes EURES“ finanční podporu na nalezení zaměstnání v jiném členském státě;

•

navýší se rozpočtové prostředky pro Evropskou dobrovolnou službu, aby se v roce 2012 v tomto sektoru vytvořilo alespoň 10 000 pracovních příležitostí;

•

v roce 2012 bude představen rámec pro vysoce kvalitní programy stáží v EU;

•

v roce 2012 bude zajištěno přibližně 600 dalších výměn v rámci programu Erasmus pro mladé podnikatele.

Tyto akce, které Komise navrhla usnadní členským státům rozvoj dalších opatření zaměřených na mladé lidi, která budou součástí budoucí generace programů Evropského sociálního fondu a rozpočtu EU pro období 2014–2020. Členské státy budou v tomto úsilí důsledně podporovány Komisí, která jim poskytne nejenom pokyny k řízení politik, ale také konkrétní pomoc. V kontextu strategie Evropa 2020 se od členských států očekává, že nezaměstnaností mladých lidí se budou zabývat ve svých národních programech reforem na rok 2012. Komise bude nadále posuzovat a analyzovat opatření přijatá členskými státy v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí - v dubnu 2012 v této věci podá zprávu na neformálním zasedání Rady EU ve složení ministrů práce a sociálních věcí. Více: Sdělení o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ Mládež v pohybu

Evropský statistický program na období 2013–2017: kvalitní, včasné a účelné statistiky na podporu evropských politik

„Kvalitní statistiky jsou pro rozhodování založené na důkazech a pro řádné fungování politik EU nezbytné. Zároveň pomáhají občanům pochopit EU a zapojit se do demokratického procesu,“ prohlásil komisař odpovědný za úřad Eurostat, pan Algirdas Šemeta. Ve snaze zajistit v nadcházejících letech spolehlivé, porovnatelné a nákladově efektivní statistiky přijala 21. prosince Komise návrh Evropského statistického programu na období 2013–2017. Program s rozpočtem ve výši 299,4 milionu EUR bude zahájen 1. ledna 2013 a poběží pět let. Odpovědnost za realizaci víceletého programu v souladu s Kodexem evropské statistiky a se zásadami nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti ponese Evropský statistický systém (Eurostat a statistické úřady jednotlivých členských států). Značná část rozpočtových prostředků bude přidělena členským státům, aby podpořily provádění programu na vnitrostátní úrovni. Evropský statistický program stanoví pro období 2013–2017 tyto tři základní cíle: • poskytovat vysoce kvalitní statistické údaje, které přispějí k lepšímu vytváření, sledování a hodnocení politik EU, •

uplatňovat účinnější metody při tvorbě evropské statistiky a

•

posílit vedoucí úlohu Evropského statistického systému v oficiálních statistikách na celém světě.

Návrh nařízení bude předložen k projednání Radě a Evropskému parlamentu. Nařízení má být přijato do konce roku 2012, aby nový program mohl být zahájen 1. ledna 2013. Současně budou probíhat jednání o víceletém finančním rámci pro celý rozpočet.

Zprávy Eurostatu v období 19. – 25. prosince 2011 Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

187

Příjem zemědělských pracovníků v EU27 vzrostl v roce 2011 o 6,7 %. Největší nárůst (43,7 %) byl zaznamenán v Rumunsku, naopak největší pokles (22,5 %) v Belgii. Česká republika je na 7. místě s nárůstem 23,8 %. Výkon stavebnictví v listopadu 2011 v porovnání s předchozím měsícem klesl o 1,4 % v eurozóně a o 1,3 % v EU27.

Umělecká sbírka Evropského parlamentu Umělecká sbírka EP vznikala od roku 1980 z podnětu první předsedkyně přímo voleného Evropského parlamentu Simone Veilové. Jejím cílem bylo zavést na evropské úrovni tradici vystavování uměleckých děl z celé Evropy, jak je zvykem v mnoha vnitrostátních parlamentech. První díla byla zakoupena v letech 1982 až 1989. Rozšíření sbírky následovalo v letech 1989 až 1993 a třetí část uměleckých děl, jejíž koupě byla schválena v roce 1997, doplnila kolekci na tehdy patnáct zemí Evropské unie. Po přistoupení zemí střední a východní Evropy v letech 2004 a 2007 přijalo předsednictvo plán na získání dalšího, čtvrtého souboru uměleckých děl v letech 2006–2011. Ve sbírce je tak zastoupena umělecká tvorba všech dvaceti sedmi zemí EU. Za více než 30 let získal Evropský parlament 388 reprezentativních děl moderního umění se zaměřením na mladé slibné autory, kteří stojí na začátku své kariéry. Ke konci uplynulého roku 2011 sbírka čítá přibližně 500 maleb, sochařských a jiných prací umělců ze všech členských států EU, včetně exemplářů, které byly EP darovány či zapůjčeny vnitrostátními parlamenty a jinými institucemi. Umělecká díla jsou vystavena na třech pracovních místech Evropského parlamentu: v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. EP také pracuje na vytvoření internetové galerie, aby si sbírku mohl prohlédnout opravdu každý. Více:

Program Erasmus Mundus posiluje finanční podporu pro země arabského jara

Evropská komise 16.12.2011 více než zdvojnásobila počet grantů určených pro vzdělávání a výuku, které jsou k dispozici pro mladé lidi a univerzitní pracovníky ze zemí severní Afriky a Blízkého východu, ve kterých probíhají hnutí „arabského jara“. Prostřednictvím programu „Erasmus Mundus“, který je mezinárodní obdobou programu Evropské komise pro výměnu studentů a univerzitních pracovníků, bylo navýšeno již naplánované financování v rozsahu 525 stipendií na období 2011 – 2012 o dalších 559 stipendií pro země jižního Středomoří. Přitom v akademickém roce 2011 – 2012 již obdrželo stipendia v celkové hodnotě 210 milionů EUR přibližně 6 000 studentů a výzkumných pracovníků ze 150 zemí. Studující z mimoevropských zemí obdrží na úhradu životních nákladů minimálně 1 000 EUR měsíčně, zatímco evropští studenti při svých studiích mimo Evropu obdrží měsíčně minimálně 500 EUR. Program Erasmus Mundus je otevřen pro žadatele z celého světa, včetně Evropské unie. Od zahájení programu v roce 2004 obdrželo více než 12 000 studentů, 300 doktorandů a 2 000 vysokoškolských učitelů stipendia pro společné magisterské nebo doktorandské programy.


188

Více: Úplný seznam společných magisterských a doktorských programů pro akademický rok 2012-2013 Seznam všech partnerství programu Erasmus Mundus Seznam projektů pro podporu evropského vysokoškolského vzdělávání

Evropská komise posiluje konzulární práva s cílem pomoci milionům Evropanů ve třetích zemích

Evropská komise 14.prosince navrhla zlepšit pomoc poskytovanou občanům EU, kteří se ocitli v krizových situacích. Jde např. o situace, které nastaly letos v Japonsku, Libyi, Egyptě i o každodenní mimořádné události při cestování do zahraničí. Cílem je usnadnit spolupráci mezi konzulárními úřady a posílit právo evropských občanů na konzulární ochranu. Občané EU zdržující se v zahraničí mají právo požádat o pomoc ze strany konzulátu či velvyslanectví jiného státu EU, pokud jejich členský stát nemá v dané zemi zastoupení. Členské státy EU rovněž musí pomoci občanům s evakuací tak, jako kdyby byli jejich vlastními státními příslušníky. Předložené návrhy posílí tato práva, neboť jasně vymezí, kdy občan nemá zastoupení své země, upřesní druh pomoci, kterou členské státy obvykle poskytují v případě nouze, jako je zatčení, závažná nehoda nebo ztráta dokladů. Komise rovněž vyvinula interaktivní internetové stránky o konzulární ochraně, které uvádí kontaktní údaje všech velvyslanectví a konzulárních úřadů členských států EU v zemích mimo EU. Zastoupení je možné vyhledat buď podle státní příslušnosti EU, nebo podle země. Smlouvy o EU zaručují všem občanům EU právo na rovné zacházení, pokud jde o ochranu diplomatickými a konzulárními orgány jakéhokoli členského státu, když cestují nebo pobývají mimo území EU a jejich vlastní země tam nemá své zastoupení (viz čl. 20 odst. 2 písm. c) a článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie; článek 46 Listiny základních práv EU). Téměř ve všech zemích světa schází zastoupení alespoň jednomu členskému státu EU. Všech 27 členských států EU má zastoupení pouze ve třech zemích, a to ve Spojených státech, Číně a Rusku. Více: Consular Protection for EU Citizen –interaktivní internetové stránky o konzulární ochraně Sdělení Komise o konzulární ochraně občanů EU

Digitální agenda - využití údajů státní správy

Komise dne 12.12. představila strategii Otevřený přístup k údajům pro Evropu, která má každoročně přinést hospodářství Evropské unie na 40 miliard EUR. EK je názoru, že orgány veřejné správy v Evropě sedí na zlatém dolu nevyužitého hospodářského potenciálu, neboť disponují rozsáhlými objemy informací získaných četnými veřejnými orgány a útvary. Členské státy jako Spojené království a Francie hodnotu tohoto bohatství již prokazují. Strategie na zlepšení výkonnosti po celé EU je trojí. Zaprvé, Komise půjde příkladem a otevře veřejnosti své zásoby informací prostřednictvím nového bezplatného datového portálu. Zadruhé, vytvoří se stejné podmínky pro otevřený přístup k údajům po celé EU. Zatřetí se tato nová opatření podpoří částkou 100 milionů EUR, která se v letech 2011 až 2013 poskytne na financování výzkumu, který se týká zdokonalování technologií ve zpracování údajů. Tyto akce by měly EU uvést do postavení světové avantgardy vzhledem k opakovanému využití informací veřejného sektoru. Posilnit by se jimi měla dynamická odvětví, která přeměňují nezpracované údaje v materiál, na kterém závisejí stovky milionů uživatelů IKT. Konkrétně jde např. o aplikace inteligentních telefonů, např. mapy, informace o dopravním provozu a počasí v reálném čase, nástroje k porovnávání cen atd. Dle názoru Komise, přínosy zaznamenají i novináři a akademická obec. Komise navrhuje aktualizovat směrnici z roku 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Masivní rozšíření působnosti směrnice, by tak poprvé zahrnulo i knihovny, muzea a archivy. Komise navíc zveřejní své vlastní údaje prostřednictvím nového datového portálu, na který již Komise zadala zakázku. Studie provedené jménem Evropské komise prokazují, že podniky i občané stále mají potíže při vyhledávání a opětovném využívání informací veřejného sektoru. Otevřené údaje jsou v Evropě do značné míry nedostatečně rozvinuté. Komise ve strategii Digitální agenda pro Evropu určila jako klíčové pro splnění cílů jednotného digitálního trhu opětovné používání informací veřejného sektoru spolu s rychlým a ultrarychlým přístupem na internet.


189

Více: Internetové stránky Evropské komise o otevřeném přístupu k údajům Digitální agenda

Zprávy Eurostatu za období 5. -11. prosince 2011 Účetní deficit EU27 17,2 mld. €.

Nezaměstnanost cizinců je vyšší (10 %) v porovnání s nezaměstnaností lidí domácího původu. HDP ve třetím čtvrtletí roku 2011 vzrostlo o 0,2 % v eurozóně a o 0,3 % v EU27. Obchod se zbožím mezi EU27 a Ruskem vzrostl v průběhu prvních devíti měsíců roku 2011 o 27 %. Více ZDE

Evropská komise navrhuje účinná opatření s cílem lépe chránit občany před širokou škálou přeshraničních zdravotních hrozeb

Evropská komise v zájmu veřejného zdraví, zlepšení ochrany občanů Evropy před širokou škálou zdravotních hrozeb a poskytnutí plně koordinované reakce v případě krize přijala 8. prosince t.r.legislativní návrh, který se týká prostředků k řešení vážných přeshraničních zdravotních hrozeb. V návaznosti na zkušenosti získané při nedávných krizích, jako byla např. pandemie chřipky H1N1 v roce 2009, mračno sopečného popela v roce 2010 a infekce vyvolaná E. coli v roce 2011, Komise navrhuje posílit prostředky připravenosti na takové krize a k reakci na ně. Hlavní navrhovaná opatření zahrnují: • rozšíření stávajícího koordinačního mechanismu pro přenosné nemoci na všechny zdravotní hrozby způsobené biologickými, chemickými či environmentálními příčinami; •

posílení mandátu Výboru pro zdravotní bezpečnost;

•

posílení připravenosti na krize, například umožněním společného nákupu vakcín;

•

poskytnutí prostředků k uznání evropské „mimořádné zdravotní situace“ v zájmu rychlejší dostupnosti léčiv;

•

a odsouhlasení celoevropských mimořádných přeshraničních opatření, pokud by krize vedla k vysoké úmrtnosti a vnitrostátní opatření by nezastavila rozšiřování nemoci.

Více: Opatření pro přeshraniční zdravotní hrozby

Barroso jmenoval hlavní vědeckou poradkyní Evropské komise

Předseda Komise, José Manuel Barroso, dne 5.12. jmenoval profesorku Anne Gloverovou první hlavní vědeckou poradkyni Evropské komise. Profesorka Gloverová bude poskytovat nezávislé vědecké poradenství ve všech fázích přípravy politik a jejich prosazování. Hlavní vědecká poradkyně bude radit přímo předsedovi Komise a bude pravidelně připravovat přehled o aktuálním vývoji ve vědě a technice. Úlohou hlavní vědecké poradkyně bude: •

poskytovat nezávislé odborné poradenství k jakémukoli aspektu týkajícímu se vědy, techniky a inovací dle žádosti předsedy;

•

na základě žádosti předsedy poskytovat analýzu a stanovisko k důležitým politickým návrhům, které mají být předloženy kolegiu a které se budou dotýkat témat spojených s vědou, technikou a inovacemi. Hlavní vědecká


190

poradkyně bude poskytovat směrodatné pokyny k výkladu vědeckých poznatků, u nichž panuje nejistota a rovněž se bude podílet na strategickém plánování pro případ nouze; •

budovat vztahy s poradními skupinami na vysoké úrovni (např. Výborem pro Evropský výzkumný prostor), vědeckými výbory Komise, agenturami EU (Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturou pro chemické látky, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí) a Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích;

•

budovat vztahy s podobnými strukturami v členských státech a jiných zemích;

•

dávat poradenství k tématům z nových vědeckých a technických objevů a inovací, která se objevují v EU i v mezinárodním kontextu; fungovat jako orgán včasného varování k otázkám, které mohou vyvstat v momentě, kdy vědecký pokrok bude pro EU představovat příležitost nebo hrozbu;

•

informovat o vědeckých hodnotách, na kterých jsou založeny konkrétní návrhy Komise, aby se posílila důvěra veřejnosti ve vědu a techniku a aby se široce propagovala evropská kultura vědy a techniky po celé Evropě i mimo ni.

Paní Anne Gloverová zastávala od srpna 2006 do prosince 2011 funkci hlavní vědecké poradkyně skotské vlády. Je profesorkou molekulární a buněčné biologie na Aberdeenské univerzitě a má čestné funkce v Rowett Institute a Macaulay Institute. Byla zvolena členkou Edinburghské královské společnosti Edinburghu, členkou Národní rady pro výzkum životního prostředí a členkou Americké mikrobiologické akademie.

Horizont 2020

Nový program navržený Komisí a uváděný pod názvem Horizont 2020 má s rozpočtem ve výši 80 miliard eur zaručit, že výsledky vědeckého bádání budou lépe přenášeny do praxe. Horizont 2020 spojuje financování všech iniciativ EU pro výzkum a inovace do jediného programu. Toto spojení by mělo usnadnit uvádění vědeckých objevů do praxe, takže občané budou moci využít inovativních výrobků a služeb, které jim zkvalitní život a přinesou více podnikatelských příležitostí. Podle návrhů by měly finanční prostředky směřovat do třech klíčových oblastí: 1. 24,6 miliardy eur na udržení pozice Unie jako vedoucího hráče na poli vědy. Navýšení rozpočtu pro Evropskou radu pro výzkum, která financuje základní výzkum řady předních vědeckých kapacit77% 2. 17,9 miliardy eur na zajištění vedoucí pozice EU v oblasti inovací. Investice půjdou nejen do klíčových technologií – pomoc dostanou i malé podniky, jimž je třeba usnadnit přístup k prostředkům. 3. 31,7 miliardy na řešení otázek veřejného zájmu: • veřejné zdraví, demografické změny a životní podmínky • zajišťování potravin, výzkum moří a oceánů, udržitelné zemědělství a bioekonomiku • bezpečné, ekologické a účinné energetické zdroje • inteligentní, ekologická a integrovaná doprava • opatření v oblasti klimatu, účinné využívání zdrojů a surovin • otevřená, inovativní a bezpečná společnost v celé EU V rámci snižování administrativní zátěže chce Evropská komise zjednodušit postupy vyplácení finančních prostředků na výzkumné projekty, které financuje EU. Zredukovat papírování při přípravě výzkumných návrhů, zrušit nadbytečné kontroly, audity a zkrátit čas mezi schválením návrhu a přidělením příslušného grantu. Řada prvků obsažených v právě dobíhajícím programu bude zachována – investice do klíčových technologií (například do nanotechnologií), iniciativy zaměřené na budování kontaktů mezi vědeckými pracovníky, budování výzkumných center a provozů, posilování mezinárodní spolupráce a finanční podpora pro mladé vědce. Návrh Komise bude nyní projednán v Radě a Evropském parlamentu, aby mohl být přijat do konce roku 2013. Více: Program Horizont 2020

Evropský inovační a technologický institut (EIT) chce zřídit více inovačních center Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

191

Evropský inovační a technologický institut (EIT) má v letech 2014 až 2020 posílit svou činnost v oblasti inovací a podnikání v EU. V této souvislosti má vytvořit šest nových inovačních center, označovaných jako znalostní a inovační společenství (KICs). To je dobrá zpráva pro evropské podnikání, výzkum i akademické prostředí. EIT propojuje špičkové instituce vysokoškolského vzdělávání, výzkumná centra a podniky ve snaze o inovativní řešení hlavních společenských výzev. Navazuje na další evropské iniciativy v oblasti vzdělávání a výzkumu a zaujímá důležité místo v novém rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Komise rovněž přijala návrh strategického inovačního plánu EIT, který vymezuje rámec pro činnost institutu v následujících letech. Návrh obsahuje podnět k vytvoření až 600 nových společností a k odborné přípravě 25 000 studentů a 10 000 doktorandů v rámci nového učebního plánu, který kombinuje špičkovou vědu se silným podnikatelským prvkem. Hlavním posláním EIT, který byl jako samosprávný subjekt EU zřízen v roce 2008, je podporovat konkurenceschopnost členských států propojením špičkových institucí ve vysokoškolském vzdělávání, výzkumných středisek a podniků, které se zaměřují na hlavní společenské výzvy. Svého cíle se institut snaží dosáhnout prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, což je originální koncept partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. EIT má své správní ústředí v Budapešti, ale znalostní a informační společenství působí v 16 lokalitách po celé Evropě, od Barcelony po Stockholm. Více: EIT EU a vzdělávání

Salcburk – město s nejlepší přístupností pro zdravotně postižené Olomouc – zvláštní uznání

Access City Award pro rok 2012, evropské ocenění udělované za zpřístupňování měst zdravotně postiženým, získal rakouský Salcburk. Evropská komise vyzdvihla dlouhodobou angažovanost, soustavný přístup a vynikající výsledky, kterých město dosáhlo při zlepšování přístupnosti za přímé účasti zdravotně postižených. Zvláštní uznání získala Olomouc spolu s třemi dalšími městy. Grenoble (Francie) za veřejná zařízení a služby, za soustavnou politiku pro sociální začleňování; Lublaň (Slovinsko) za dopravu a související infrastrukturu, za soustavné a ucelené úsilí o zpřístupňování městského jádra (autobusy vybavené audio a videosystémem pro hlášení zastávek, značení autobusových zastávek v Braillově písmu, dotykové mapy městského centra; Terrassa (Španělsko) za zastavěné a veřejné prostory, za bezbariérové zpřístupňování historických památek, za odstraňování architektonických bariér v obytných budovách, parcích, na ulicích a náměstích. Olomouc byla oceněna za inovativní informační projekty a komunikaci včetně nových technologií, za multimediální turistické průvodce, za nový interaktivní navigační nástroj včetně systému GPS a také audio a videoinformace v několika jazycích. Cílem každoročního udílení cen je odměnit snahy o odstraňování překážek v městském prostředí a o podporu rovnoprávného zapojení postižených občanů. Více: Access City Award

Erasmus pro všechny Finanční prostředky EU pro 5 milionů evropských občanů

Až 5 milionů osob, což je téměř dvakrát více než doposud, může dostat příležitost studovat nebo se připravovat na povolání v zahraničí díky stipendiu Erasmus pro všechny – Erasmus for All. Jde o nový program EU v oblasti vzdělávání, odborného vzdělávání, mládeže a sportu, který navrhla Evropská komise. Budou mezi nimi téměř 3 miliony vysokoškolských studentů a studentů odborného vzdělávání. Studenti řádného magisterského studia budou moci využít také nový systém záruk za půjčky vytvořený ve spolupráci se skupinou Evropské investiční banky. Komise navrhuje přibližně 70% navýšení v porovnání se stávajícím sedmiletým rozpočtem, což znamená, že na nový sedmiletý program Erasmus pro všechny bude přiděleno 19 miliard eur. Tato částka zohledňuje odhadovanou míru inflace pro příští období a zahrnuje očekávané výdaje na zahraniční spolupráci. Program má být zahájen v roce 2014 a konkrétně má umožnit, aby:


192

• • • • • • • • •

2,2 milionu vysokoškolských studentů získalo stipendia, a mohlo tak strávit část svého vzdělávání a odborné přípravy v zahraničí (v porovnání s 1,5 milionu v rámci stávajících programů); tento údaj zahrnuje 135 000 studentů, kteří jsou příjemci stipendií za účelem studia mimo EU, a také studenty ze zemí mimo EU, kteří přijíždějí studovat do EU; 735 000 studentů v rámci odborné přípravy strávilo část svého vzdělávání a přípravy v zahraničí (v porovnání s 350 000 v rámci stávajícího programu); 1 milion učitelů, školitelů a pracovníků s mládeží obdrželo stipendium, které jim umožní vyučovat nebo školit v zahraničí (v porovnání s 600 000 v rámci stávajících programů); 700 000 mladých lidí absolvovalo stáž u společností v zahraničí (v porovnání s 600 000 v rámci stávajícího programu); 330 000 studentů v magisterském programu využilo v rámci zcela nového systému záruku na půjčku, která by jim pomohla financovat studium v zahraničí; 540 000 mladých lidí mohlo vykonávat dobrovolnickou činnost v zahraničí nebo se zúčastnit výměnných programů pro mládež (v porovnání s 374 000 v rámci stávajícího programu); 34 000 studentů obdrželo granty na „společný diplom“, jehož získání je podmíněno studiem na alespoň dvou vysokoškolských institucích v zahraničí (v porovnání s 17 600 v rámci stávajícího programu); 115 000 institucí/organizací působících ve vzdělávání, odborné přípravě nebo v oblasti aktivit pro mládež či jiné orgány navázalo více než 20 000 „strategických partnerství“ s cílem provést společné iniciativy a podporovat výměnu zkušeností a know-how; 4 000 vzdělávacích institucí a podniků vytvořilo 400 „znalostních aliancí“ a „aliancí pro dovednosti v odvětví“ s cílem posílit zaměstnatelnost, inovace a podnikání.

Erasmus pro všechny sjednotí všechny současné programy EU a mezinárodní programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a nahradí sedm stávajících programů ( program celoživotního učení: Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig; Mládež v akci, Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a programy dvoustranné spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi ) jedním. To povede, dle názoru Komise, ke zvýšení efektivity, snazšímu podávání grantových žádostí i k odstranění roztříštěnosti a překrývání programů. Od roku 2007 obdrželo stipendia EU na studium, odbornou přípravu a dobrovolnickou činnost v zahraničí průměrně 400 000 osob ročně (v roce 2010 obdrželo ve 27 členských státech stipendia 560 000 osob). Podle návrhu Komise by se tento počet takřka zdvojnásobil na 800 000. O tomto návrhu nyní jednají Rada (27 členských států) a Evropský parlament, jež rozhodnou o konečné podobě rozpočtového rámce na období 2014–2020. Více: Erasmus pro všechny – Erasmus for all

Komise představila plán na podporu kulturních a tvůrčích odvětví

Evropská komise představila nový program „Tvůrčí Evropa“, který umožní využít větší podporu EU v odvětvích kinematografie, v televizní tvorbě, v hudební oblasti, ve scénickém umění, kulturním dědictví a v dalších příbuzných oblastech. S navrženým rozpočtem ve výši 1,8 miliardy EUR pro období 2014–2020 jde o podporu kulturních a tvůrčích odvětví, která jsou významným zdrojem pracovních míst a růstu v Evropě. V programu Tvůrčí Evropa bude více než 900 milionů EUR vyčleněno na podporu kinematografie a audiovizuálního odvětví (oblasti na něž se vztahuje stávající program MEDIA) a téměř 500 milionů EUR na kulturu. Komise rovněž navrhuje přidělit více než 210 milionů EUR na novou facilitu finanční záruky, která by umožnila malým provozovatelům přístup až k jedné miliardě EUR ve formě bankovních úvěrů a přibližně 60 milionů EUR na podporu politické spolupráce, inovačních přístupů k získávání publika a nových modelů podnikání. Nový program rovněž podporuje kulturní a jazykovou různorodost a přispěje k dosažení cílů strategie Evropa 2020 ve vytváření pracovních míst a udržitelném růstu. Program Tvůrčí Evropa bude stavět na zkušenostech a úspěších programů Kultura a MEDIA, které podporovaly kulturní a audiovizuální odvětví po více než 20 let. Navrhovaný rozpočet programu Tvůrčí Evropa ve výši 1,8 miliardy EUR představuje ve srovnání se současnými výdaji nárůst o 37 %. Program MEDIA získal období 2007–2013 755 milionů EUR a dalších 15 milionů EUR pro program MEDIA Mundus, který podporuje mezinárodní spolupráci v audiovizuálním odvětví. Na Program Kultura bylo ve stávajícím finančním rámci vyčleněno 400 milionů EUR. Evropská kulturní a tvůrčí odvětví vytvářejí přibližně 4,5 % evropského HDP a zaměstnávají zhruba 3,8 % pracovní síly EU (8,5 milionů lidí). Podpora ze strany EU jim pomůže co nejlépe využít příležitostí, které související s globalizací i roztříštěností trhu, s přechodem na digitální média, s usnadněním sdílení know-how a zkušeností.


193

O návrhu programu Tvůrčí Evropa bude jednat Rada a Evropský parlament. Rozhodnou o konečné podobě rozpočtového rámce na období 2014–2020. Více: Tvůrčí Evropa EU a kultura EU a média

Počet chráněných přírodních oblastí v Evropě vzrostl

Síť chráněných oblastí EU Natura 2000 se značně rozrostla. Nárůst činí téměř 18 800 kilometrů čtverečních včetně rozsáhlého zvětšení mořských oblastí, které pokrývají 17 000 čtverečních kilometrů. Po celé EU síť chráněných oblastí nyní pokrývá téměř 18 % pevniny a přes 145 000 km? plochy moří. Poslední rozšíření se týkalo oblastí zejména ve Spojeném království, Francii, Belgii, Řecku, Kypru, Litvě, Maďarsku a Itálii. Natura 2000 je rozsáhlá síť chráněných přírodních oblastí, která má zajistit přežití nejcennějších a nejvíce ohrožených druhů a přírodních stanovišť v Evropě. Tato síť sestává z přibližně 26 000 lokalit a po posledním rozšíření se rozrostla o dalších 166 lokalit o rozloze téměř 18 800 kilometrů čtverečních. Natura 2000 je stěžejním prvkem evropského úsilí o zastavení úbytku biologické rozmanitosti a zajištění služeb ekosystémů. Natura 2000 nemá svazovat činnosti jako zemědělství, cestovní ruch, lesnictví a rekreace mohou v rámci sítě nadále probíhat, jestliže jsou udržitelné a v souladu s přírodním prostředím. Poslední aktualizace se týká patnácti členských států. K rozšíření sítě došlo v šesti biogeografických oblastech – alpské, atlantské, boreální, kontinentální, středomořské a panonské. Více: Politika EU v oblasti přírody

Portál EU o přistěhovalectví Evropská komisařka pro vnitřní věci, paní Cecilia Malmströmová, 18.listopadu představila portál EU o přistěhovalectví. Jedná se o internetové stránky s praktickými informacemi pro cizí státní příslušníky, kteří se chtějí přestěhovat do EU. Tyto stránky ec.europa.eu/immigration jsou rovněž zaměřeny na migranty, kteří už v EU pobývají a rádi by se přestěhovali z jednoho členského státu do jiného členského státu. Jednotlivé kategorie migrantů zde najdou konkrétní informace o postupech v případě migrace, které jsou uplatňovány všemi 27 členskými státy. Na portálu EU o přistěhovalectví naleznete kromě informací o možných způsobech legálního vstupu na území EU také popis rizik spojených s nelegální migrací, ke kterým patří například nedovolené obchodování a pašování. Migranti a potenciální migranti na těchto stránkách najdou také rozsáhlý adresář kontaktů na vládní a nevládní organizace, které jim mohou pomoci. Podrobné informace přístupné na tomto portálu mohou být užitečné i pro organizace pro podporu migrantů, přistěhovalecké úřady, úřady práce a akademické kruhy. Portál EU o přistěhovalectví je zatím dvojjazyčný – v anglickém a francouzském jazyce. Připravuje se arabské a španělské znění a také další vylepšení přístupu k tomuto portálu z různých technických platforem. Při vývoji tohoto portálu Komise vedla rozsáhlé konzultace, do kterých se zapojily organizace pro podporu migrantů, odborové organizace, sdružení zaměstnavatelů, náboženské skupiny ze zemí původu, tranzitu a zemí cílových. Konzultace se konaly v Belgii, České republice, Francii, Německu, Španělsku a Mali. V Evropské unii žije 20,1 milionu cizích státních příslušníků, což představuje zhruba 4 % celkového počtu obyvatel EU. V roce 2010 vydaly členské státy EU a státy podílející se na spolupráci v rámci schengenského prostoru přes 11 milionů víz. Několik set tisíc osob, směřujících do EU nebo v rámci EU, se každoročně stane obětí obchodu s lidmi. Více: Portál EU pro přistěhovalectví

Obnovená strategie EU pro migraci Compiled 12.11.2014 16:15:41 by Document Globe ®

194

V zájmu dosažení optimálního přínosu migrace pro všechny strany musí EU posílit své vztahy se zeměmi mimo EU. Byť migraci stabilně náleží přední místo v politickém programu Evropské unie, tzv. arabské jaro a události v jižním Středomoří v tomto roce upozornily na to, že EU potřebuje v oblasti migrace soudržnou a komplexní politiku. Proto Evropská komise 18.11.2011 navrhla v oblasti migrace a mobility posílení dialogu a operační spolupráce s partnerskými zeměmi mimo EU. Přednostního zájmu se nyní dostane dvěma hlavním operačním rámcům: 1. Bezprostředním sousedům EU - Tunisku, Maroku a Egyptu budou nabídnuta partnerství mobility. Tato partnerství se zaměří na způsoby, jak usnadnit a jak organizovat legální migraci, jaká účinná a humánní opatření navrhnout k řešení nelegální migrace a jaké konkrétní kroky učinit pro posílení přínosu migrace. Součástí těchto partnerství má být uzavření dohod o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání osob. 2. Pokud jde o další země, navrhuje Komise vytvořit společné agendy pro migraci a mobilitu, které budou představovat spolupráci na vyšší úrovni, která bude založena na řadě společných doporučení, cílů a závazků pro dialog a spolupráci. Budou vytvořena zdrojová střediska pro migraci a mobilitu, jejichž účelem bude poskytovat prostředky a podporu jednotlivcům i partnerským zemím, pokud jde o kombinování dovedností a pracovních míst. Současně byl spuštěn internetový přistěhovalecký portál EU, který má migrantům pomáhat, aby mohli činit informovanější rozhodnutí o migraci a mobilitě směrem do EU. Zpráva o globálním přístupu bude nyní připravována každé dva roky, počínaje červnem 2013. Cílem bude sledovat provádění a zajišťovat pokrok. Původní globální přístup k migraci byl přijat v roce 2005 a měl fungovat jako politický rámec pro vyvážená a komplexní řešení všech relevantních aspektů migrace v partnerství se zeměmi mimo EU. Od roku 2005 financovala Evropská komise v zemích mimo EU přibližně 300 projektů souvisejících s migrací, které odpovídají hodnotě 800 milionů EUR. Globální přístup byl vyhodnocen v první polovině roku 2011 prostřednictvím široké veřejné konzultace. Ta potvrdila jeho užitečnost, ale zároveň zdůraznila potřebu silnějšího souladu s dalšími oblastmi politiky a lepší tématické a geografické vyváženosti. Více: Generální ředitelství pro vnitřní věci

Akční plán proti antimikrobiální rezistenci

Evropská komise předložila dne 17.listopadu, u příležitosti Evropského dne informovanosti o antibiotikech, souhrnný akční plán týkající se antimikrobiální rezistence (AMR), který představuje 12 konkrétních opatření na období příštích pěti let, která mají být provedena v úzké spolupráci s členskými státy. Antimikrobiální rezistence představuje narůstající zdravotní problém, neboť v EU umírá každoročně přibližně 25 000 pacientů na následky infekcí způsobených bakteriemi rezistentními vůči léčivům a související náklady přesahují 1,5 miliardy eur výdajů za zdravotní péči a ztráty produktivity. Údaje z celé EU o rezistenci vůči antibiotikům, které zveřejňuje Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), vykazují v Evropě nárůst rezistence vůči poslední řadě antibiotik. V rámci EU například dochází k nárůstu rezistence patogenů, které často způsobují nemocniční zápaly plic a infekce močových cest, což je v několika zemích v současnosti již doloženo. Akční plán zahrnuje sedm oblastí, v nichž jsou opatření nejpotřebnější: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

zajištění vhodného používání antimikrobiálních látek u lidí a zvířat prevence mikrobiálních infekcí a jejich šíření vývoj nových účinných antimikrobiálních látek nebo alternativních způsobů léčby spolupráce s mezinárodními partnery na zvládání rizik AMR zlepšení monitorování a sledování v oblasti humánní medicíny a veterinárního lékařství výzkum a inovace komunikace, vzdělávání a odborná příprava

Návrh vymezuje 12 konkrétních opatření za účelem:


195

1. zvýšení informovanosti o vhodném používání antimikrobiálních látek 2. posílení legislativy EU v oblasti veterinárních léčivých přípravků a medikovaných krmiv 3. zavedení doporučení pro uvážlivé používání antimikrobiálních látek ve veterinární medicíně, včetně zpráv o následných opatřeních 4. posílení prevence a kontroly infekcí v nemocnicích, lékařských zařízeních atd. 5. zavedení právních nástrojů v zájmu důraznější prevence a tlumení infekcí u zvířat v nové legislativě EU v oblasti zdraví zvířat 6. podpory nové rozsáhlé spolupráce v zájmu zajištění nových antimikrobiálních látek pro pacienty 7. podpory analýzy potřeby nových antibiotik ve veterinární medicíně 8. rozvíjení a/nebo posílení mnohostranných a dvoustranných závazků pro prevenci a kontrolu AMR 9. posílení systémů sledování AMR a spotřeby antimikrobiálních látek v humánní medicíně 10. posílení systémů sledování AMR a spotřeby antimikrobiálních látek ve veterinární medicíně 11. posílení a koordinace výzkumu 12. zlepšení komunikace s veřejností o AMR Antimikrobiální látky zahrnují antibiotika, která jsou klíčovým léčivem lidí a zvířat, a mohou být rovněž využity jako dezinfekční a antiseptické prostředky a další hygienické přípravky. V průběhu času bakterie získaly rezistenci vůči antibiotikům. Tato rezistence se projevila u nemocničních infekcí, infekcí dýchacích cest, meningitidy, průjmových onemocnění a sexuálně přenosných infekcí. Rezistentní bakterie mohou být přenášeny ze zvířat na lidi prostřednictvím potravinového řetězce nebo přímým kontaktem. Více: Antimikrobiální rezistence Zdraví a infekce EFSA - European Food Safety Authority ECDC

Institut evropského práva ve Vídni zahajuje svoji činnost

Institut evropského práva se sídlem ve Vídni byl založen v červnu tohoto roku, pouhý rok od okamžiku, kdy se zrodila myšlenka zřídit institut o směřování evropské právní kultury. Institut je nezávislou neziskovou organizací sdružující právníky z praxe a akademické pracovníky z celé Evropy. Bude významně přispívat k dosažení širšího cíle EU v budování evropského prostoru práva a spravedlnosti. Má za cíl zlepšit právní soudržnost v Evropě poskytováním praktických rad tvůrcům politik, veřejným orgánům i dále rozvíjet právní předpisy EU. Paní Viviane Redingová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka Evropské unie pro spravedlnost, 17. listopadu 2011 slavnostně zahájila první pracovní zasedání Institutu evropského práva. Institut bude pomáhat analyzovat obtíže, kterým čelí praktikující právníci, hledat možná řešení, která by zlepšila uplatňování práva EU a připravovat obecné návrhy reforem právních předpisů EU ve všech oblastech. Pro právníky, akademiky a jiné specialisty bude rovněž místem pro výměnu informací a diskusi. Rada institutu může, buď z vlastní iniciativy nebo v návaznosti na žádosti uchazečů, udělovat stipendia. Iniciativa vytvořit Institut evropského práva, podporovaná akčním plánem Komise na vytvoření skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro občany, se inspirovala nevládní organizací s názvem American Law Institute, která hrála zásadní roli při vytváření jednotného obchodního zákoníku, který v padesáti státech USA usnadnil koupi, prodej a další obchodní transakce. Cílem Institutu evropského práva je: • hodnotit a stimulovat vývoj práva EU, právní politiky a praxe; • předkládat návrhy na další rozvoj práva EU a na zlepšování provádění práva EU členskými státy; • identifikovat a analyzovat právní vývoj v oblastech v pravomoci členských států, které jsou relevantní na úrovni EU; • studovat přístupy EU k mezinárodnímu právu a posilovat roli, kterou by právo EU mohlo hrát v globálním měřítku, zejména u návrhů mezinárodněprávních instrumentů nebo jednotných zákonů; • provádět panevropský výzkum i usnadňovat jeho provádění; týká se to zejména zásad a pravidel pro vytváření, posuzování a zdokonalování právních předpisů, které jsou společné všem evropským právním systémům; • být místem pro výměnu názorů mezi právníky z různých právních tradic, a to osob z akademických kruhů, soudců, advokátů či dalších právních expertů. Více: Generálního ředitelství pro spravedlnost


196

Institut evropského práva

Centrum pro pluralitu a svobodu médií Evropská komise dne 7. listopadu t.r. zveřejnila, že zřizuje ve Florencii Centrum pro pluralitu a svobodu médií. Příslušný grant ve výši 600 000 EUR, který EK poskytuje, přidělila Centru Roberta Schumana pro vyšší studia na Evropském univerzitním institutu (EUI), neboť má dlouholeté zkušenosti s evropskou správou věcí veřejných. Centrum bude financováno z prostředků původně vyčleněných na program „Erasmus pro novináře“. Centrum pro pluralitu a svobodu médií zahájí činnost již příští měsíc, tj. v prosinci. Centrum se má zabývat čtyřmi konkrétními činnostmi: teoretickým a aplikovaným výzkumem (pracovní podklady, politické studie, sledování plurality médií), debatami, vzděláváním a odbornou přípravou (akademické semináře, letní škola) a šířením výsledků a závěrů. Jeho úkolem je tedy předkládat nové myšlenky a způsoby, jak zajistit velmi různorodá a svobodná média, a také má usilovat o větší kvalitu úvah o pluralitě médií v Evropě. Více: Centrum Roberta Schumana pro vyšší studia Evropský univerzitní institut( EUI) Program „Erasmus pro novináře“ Skupina Evropské komise pro média Internetové stránky digitální agendy

Rozpočet EU na období 2014–2020: nové programy v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele Evropská komise 9. listopadu 2011 přijala návrhy na dva nové programy, které mají být realizovány v letech 2014–2020 v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele. Cílem obou programů je podporovat Evropu zdravých, aktivních, informovaných a zodpovědných občanů, kteří mohou přispět k hospodářskému růstu. Program Zdraví pro růst má rozpočet 446 milionů EUR a program týkající se ochrany spotřebitele 197 milionů EUR. Program Zdraví pro růst má podporovat a doplňovat práci členských států při dosažení čtyř cílů: - rozvoj inovativních a udržitelných zdravotnických systémů, - zvýšení přístupu k lepší a bezpečnější zdravotní péči pro občany, - podpora zdraví a prevence chorob a - ochrana občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami. Program týkající se ochrany spotřebitele má v nadcházejících letech podporovat spotřebitelskou politiku EU. Jeho cílem je zajistit, aby spotřebitel byl ve středu zájmu jednotného trhu a aby mu byla umožněna aktivní účast na dobře fungujícím trhu díky: - zvýšení bezpečnosti výrobků na základě zajištění účinného dohledu nad trhem, - zlepšení informovanosti spotřebitelů, jejich vzdělání a povědomí o jejich právech, - posílení práv spotřebitelů a účinných způsobů nápravy, zejména cestou


197

alternativních řešení sporů, - posílení přeshraniční vymahatelnosti práva. Cílem programu týkajícího se zdraví je podporovat a vytvářet činnost zaměřenou na podporu přijímání inovací v oblasti zdraví, na lepší a bezpečnější zdravotní péči, na dobré zdraví a předcházení nemocem a na ochranu občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami. Navazující činnosti budou zahrnovat: - spolupráci při hodnocení zdravotnických technologií (Health technology assessment, HTA), sdílení informací o účinnosti zdravotnických technologií (léků, lékařských zařízení) a preventivních opatřeních, které mohou pomoci při rozhodování jednotlivých států o využití konkrétních technologií, - spolupráci na evropské úrovni v oblasti vzácných onemocnění s cílem zlepšení prevence, diagnostiky a léčby pacientů se vzácnými onemocněními v celé EU, - prevenci rakoviny a boj proti ní prostřednictvím celoevropských pokynů pro screening rakoviny, diagnostika v raném stádiu, výměna znalostí a osvědčených postupů v prevenci rakoviny, výzkumu a péči Program týkající se ochrany spotřebitele navazuje na program z předchozího období. Nyní se zaměří zejména na: - sledování a dodržování bezpečnosti prostřednictvím celoevropských systémů, jako je RAPEX, tj. systém včasné výměny informací EU týkajících se nebezpečného spotřebního zboží, - informační a vzdělávací iniciativy, které mají za úkol informovat spotřebitele, zejména mladé, o jejich právech. Součástí je i pokračující rozvoj informační základny pro tvorbu lepších předpisů týkajících se ochrany spotřebitelů jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států, - vytváření právních předpisů zaměřených na posílení práv spotřebitelů. Jde např. o směrnice o spotřebitelském úvěru, které zajišťují právo obdržet jasné a srovnatelné informace před tím, než se spotřebitelé finančně zaváží, dále o právní předpisy zaměřené na odškodnění, či o směrnici k alternativnímu řešení sporů, - vymáhání práva prostřednictvím „razií“, koordinovaných Evropskou komisí a prováděných zároveň národními orgány, které prosazují zájmy spotřebitelů za účelem zjištění případů, kdy jsou práva spotřebitelů potlačována. Více: Informace o víceletém finančním rámci na období 2014–2020 Informace o programu v oblasti zdraví „Společně pro zdraví“ v období 2008–2013 Informace o programu v oblasti ochrany spotřebitele v období 2008–2013 Portál EU pro vzácná onemocnění

Digitální agenda: oceněný projekt TRILOGY Tříletý projekt TRILOGY, financovaný EU v hodnotě 9,2 milionu EUR, který vyvinul dlouhodobé řešení pro přetížení internetu, obdržel 28. října t.r. cenu na konferenci Týden internetu budoucnosti v polské Poznani. Projekt získal cenu za svůj mimořádný přínos v oblasti internetové architektury a protokolů, což přispěje k tomu, aby Evropané měli rychlejší a spolehlivější připojení k internetu. Na projektu se podíleli výzkumní pracovníci a společnosti z Belgie, Finska, Německa, Řecka, Španělska, Spojeného království a USA. Projekt TRILOGY konkrétně vyvinul tři nové bloky internetové architektury: °) protokol pro řízení přenosu dat s využitím více tras (Multi-Path Transmission Control Protocol – MPTCP),


198

°) algoritmus pro směrování dat několika trasami (multipath routing), který využívá výhod tzv. multi-homingu v koncových bodech, °) a expozici přetížení (Congestion Exposure – CONEX), která umožňuje zařízení IP monitorovat a sdílet podrobné informace o přetížení v síti. Více: http://www.trilogy-project.org/

Digitální agenda: podpora digitalizace kultury EU Evropská komise dne 28. října 2011 přijala doporučení, ve kterém požádala členské státy EU, aby zvýšily úsilí, spojily své zdroje a zapojily i soukromý sektor do digitalizace kulturního materiálu. Digitalizovaný materiál je přístupný prostřednictvím digitální knihovny, archivu a muzea – Europeany. Europeana v roce 2008, tedy v době svého vzniku, začínala se dvěma miliony položek. Nyní obsahuje přes 19 milionů objektů přístupných prostřednictvím intuitivnějšího a interaktivnějšího rozhraní. Komise ve svém doporučení žádá členské státy, aby vypracovaly solidní plány a vytvořily partnerství s cílem zařadit do knihovny Europeana do roku 2015 třicet milionů objektů. Jde o zásadní krok směřující k tomu, aby se evropské kulturní dědictví stalo dostupnějším široké veřejnosti prostřednictvím internetu, a aby se v Evropě podpořil rozvoj tvůrčích odvětví. K dalším úkolům patří zahrnout do Europeany i díla, na která se vztahuje autorské právo a díla, která se již nevydávají. Současně je třeba upravit právní předpisy a strategie členských států tak, aby bylo zajištěno dlouhodobé uchovávání digitálních materiálů. Podle nového doporučení má Česká republika do Europeany přispět dalšími 492 000 zdigitalizovanými objekty. Více: Europeana, evropská digitální knihovna, archiv a muzeum Doporučení týkající se digitalizace kulturního materiálu a jeho uchovávání online

Posílení protidrogové politiky EU Evropská unie zvyšuje úsilí v boji proti omamným látkám, zejména syntetickým drogám. 27. října Rada přijala evropský pakt, který se věnuje této otázce a stanoví pokyny pro budoucí přístup. V paktu se navrhuje, aby členské státy, příslušné orgány a subjekty EU spolupracovaly v zájmu zastavení výroby syntetických drog a obchodu s nimi, ukončení pašování tzv. prekursorů, tj. látek, které mohou být k výrobě syntetických drog použity. Členské státy by při vyhledávání, zmrazování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti související s drogami měly spolupracovat s Europolem a Eurojustem. Pakt vyzývá, aby se sestavily společné vyšetřovací týmy, které by koordinovaly svou činnost. Nezbytná je i spolupráce se zasaženými zeměmi mimo EU. Základním předpokladem pro narušení tras obchodu a zamezení rychlému šíření nových drog je výměna informací o nových látkách a způsobech distribuce, například i prostřednictvím systému včasného varování. Uvedený pakt je doplňkem Evropského paktu o boji proti mezinárodnímu obchodu s drogami – narušení kokainových a heroinových tras, který byl přijat v roce 2010. Více: European pact against synthetic drugs

Evropský účetní dvůr zveřejnil zvláštní zprávu o účelnosti programů „Mléko do škol“ a Ovoce do škol“ Cílem programů Evropské unie „Mléko do škol“ a „Ovoce do škol“ je podpořit zdravé stravování dětí, což má přispět i ke zlepšení trhu s těmito výrobky. V rámci programu „Mléko do škol“ se členským státům poskytují granty na prodej mléčných výrobků školákům za sníženou cenu již od roku 1977, zatímco distribuce v rámci programu „Ovoce do škol“ začala teprve ve školním roce 2009/2010. EU na tyto dva programy vyčleňuje roční rozpočet ve výši 180 milionů EUR.


199

V rámci auditu výkonnosti, provedeného Evropským účetním dvorem, se posuzovala účelnost obou programů: °) zda má podpora EU přímý dopad na spotřebu příjemců; °) zda je pravděpodobné, že programy splní své vzdělávací cíle a ovlivní budoucí stravovací návyky. Auditoři dospěli k těmto závěrům: · Program „Mléko do škol“ je značně neúčelný a má velmi malý dopad, protože je z velké části zatížen efektem tzv.mrtvé váhy. To znamená, že dotované výrobky by ve většině případů buďto byly stejně součástí školního stravování nebo by si je příjemci zakoupili sami i bez podpory. Tento efekt je ještě posílen neexistencí nástroje pro zaměření pomoci na přednostní potřeby. Vyhlášené vzdělávací cíle nejsou dostatečně zohledněny v koncepci a provádění programu. Měl by se zvážit model bezplatné distribuce mimo jídelny se zaměřením na populaci vymezenou podle skutečných výživových potřeb. Dále by se měla posoudit role a význam doplňkových vzdělávacích opatření. · I když na definitivní hodnocení účelnosti programu „Ovoce do škol“ je ještě příliš brzy, má díky své koncepci lepší vyhlídky na splnění svých cílů. Některá řešení uplatněná v programu „Ovoce do škol“ by mohla být zvážena jako možné způsoby, jak zlepšit účelnost programu „Mléko do škol“. Ve zprávě zveřejněné 24.října se uvádí, že oba programy by rovněž měly být více koordinovány a mělo by být mezi nimi více synergií, aby k otázkám v oblasti výživy přistupovaly harmonizovaně a byly řízeny efektivně.

Evropská komise poprvé předkládá společnou definici pro „nanomateriál“

Evropská komise 18. října 2011 přijala doporučení definice „nanomateriálů“, jejichž hlavní složky mají rozměr 1 až 100 miliardtin metru. Ve znění tohoto doporučení je nanomateriál konkrétně popsán jako „přírodní materiál, vzniklý jako vedlejší produkt nebo materiál vyrobený, obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikosti 1 nm - 100 nm.“ Nanomateriály se již používají ve stovkách aplikací a v mnoha spotřebních výrobcích. Setkáme se s nimi v zubních pastách, bateriích, barvách i oděvech. Vývoj těchto inovačních látek je významnou hnací silou evropské konkurenceschopnosti. Nanomateriály mohou významně přispět k pokroku v oblastech medicíny, ochraně životního prostředí a energetické účinnosti. Je však potřebné jasně definovat uplatnění vhodných pravidel chemické bezpečnosti. Definice pomůže všem zúčastněným stranám i průmyslovým sdružením snadnější posouzení vlastní registrační dokumentace a přesné určení, kdy své výrobky mají považovat za nanomateriály. Přinese také jednotnost do současného kontextu, kdy různá odvětví používají různé definice. Definice bude zrevidována v roce 2014 ve světle vědecko-technického pokroku. Uvedená definice je založena na vědeckém dobrozdání Vědeckého výboru pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) a Společného výzkumného střediska (JRC). O návrhu definice proběhla veřejná konzultace. Toto doporučení je významným krokem k lepší ochraně občanů, protože jasně vymezuje, kterým materiálům je třeba věnovat zvláštní pozornost ve specifických právních předpisech. Doporučená definice je odpovědí na příslib vůči Evropskému parlamentu z roku 2009 o stanovení jediné definice nanomateriálů, která bude obecně použitelná na všechny právní předpisy EU. REACH (Registrace-Evaluace-Autorizace Chemických látek) má sehrávat klíčovou roli ve vytváření informací o vlastnostech nanomateriálů jako látek chemických. Více: ec.europa.eu

Evropská komise navrhuje reformu OLAF - Evropského úřadu pro boj proti podvodům

Komise 17.3. přijala návrh na reformu Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Cílem reformy je zvýšit účinnost, účelnost a odpovědnost tohoto úřadu a současně zachovat jeho nezávislost při vyšetřování. Od založení OLAFu v roce 1999 bylo vedeno přibližně 4 500 vyšetřování, což velkou měrou přispělo k ochraně rozpočtu EU před podvodným jednáním. Aby však mohl OLAF plně využít svého potenciálu, jsou potřebná určitá vylepšení. Přijetím opatření v některých klíčových oblastech chce Komise posílit kapacitu úřadu, aby mohl ve svém boji proti podvodům dosahovat maximálních výsledků. Do návrhu byla zařazena opatření, která mají zajistit účinnější vedení vyšetřování, ochranu práv vyšetřovaných osob a zároveň posílení spolupráce mezi úřadem OLAF a jeho strategickými partnery při potírání


200

podvodů. Velmi důležitá je spolupráce s Evropským policejním úřadem - Europolem a Evropskou jednotkou pro soudní spolupráci – Eurojustem. Komise proto navrhuje pověřit OLAF uzavíráním správních dohod s těmito dvěma organizacemi. Návrh, v rámci spolurozhodovacího procesu, bude nyní předložen Evropskému parlamentu a Radě ke schválení.

Evropský základ daně z příjmu právnických osob

Evropská komise 16.3. navrhla společný systém pro výpočet základu daně podniků provozujících činnost v EU. Aby podniky mohly stanovit svůj zdanitelný zisk, musí vyhovět požadavkům 27 různých vnitrostátních systémů. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by podnikům umožnil využít výhody jediného kontaktního místa pro podání daňového přiznání a konsolidovat všechny zisky a ztráty, které jim vzniknou v rámci EU. Komise odhaduje, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by měl podnikům v celé EU každoročně ušetřit 700 milionů EUR díky nižším nákladům na dosažení souladu s předpisy a 1,3 miliardy EUR prostřednictvím konsolidace. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob má souvislost se strategií Evropa 2020. Také byl zmíněn v řadě významných poltických dokumentů, jejichž cílem je odstranit překážky, které brání jednotnému trhu a současně podporují i tvorbu nových pracovních míst v EU. Více ZDE

Vyhlášení 4. ročníku soutěže Eurotime

Informační síť EUROPE DIRECT Česká republika a Zastoupení Evropské komise v ČR vyhlásily znalostní soutěž EUROTIME 2011 pro věkové kategorie 0 – 14 let a 15 – 99 let. Jedná se o znalostní kvíz s tématikou Evropské unie, na jehož vyplnění se může podílet celá rodina. Soutěží se o notebooky až do 29.4.2011.

Evropské instituce chtějí získat nejlepší studenty a absolventy

Dne 16. března začal v celé EU druhý každoroční nábor pracovníků na místa administrátorů v evropských institucích. Cílem je přilákat ty nejlepší z uchazečů o práci v institucích EU v oblasti práva, ekonomiky či vypracovávání politiky. V návaznosti na tento cíl přijímá Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) letos poprvé také přihlášky studentů posledního ročníku vysokoškolského studia. EU tak má možnost konkurovat špičkovým náborovým organizacím veřejného i soukromého sektoru. Při výběrových řízeních konaných v tomto roce má být vybráno na 300 úspěšných kandidátů na místa nových úředníků EU, kteří mají sloužit zájmům více než 500 milionů občanů Evropy. Registrace přihlášek končí 14. dubna 2011 ve 12:00 SEČ. Více na: www.eu-careers.eu

Nová žaloba u Soudního dvora Evropské unie proti ČR ve věci zaměstnaneckých penzijních fondů

Evropská komise znovu podala k Soudnímu dvoru žalobu na Českou republiku, protože nevyhověla předchozímu rozsudku Soudního dvora EU ve věci pravidel pro zaměstnanecké penzijní fondy a neuvedla své právní předpisy plně do souladu s pravidly EU pro penzijní fondy (směrnice 2003/41/ES). V lednu 2010 Soudní dvůr rozhodl (C-343/08), že Česká republika před uplynutím lhůty v roce 2005 nezapracovala v plném rozsahu do svého právního řádu uvedený právní předpis EU. Komise v říjnu roku 2010 zaslala České republice výzvu, aby české orgány přijaly opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora (IP/10/1439). Dotyčné právní předpisy však dosud nebyly změněny v souladu s právními předpisy EU. Komise se rozhodla požádat Soudní dvůr, aby České republice bylo uloženo penále ve výši 22 364 EUR za každý den po vynesení druhého rozhodnutí Soudního dvora až do doby, kdy začne náležitě plnit své povinnosti, a denní paušální částku 5 644 EUR za období mezi prvním rozsudkem Soudního dvora z roku 2010 a jeho druhým rozhodnutím. Zaměstnanecké penzijní pojištění Informace o řízeních pro nesplnění povinností v členských státech EU


201

Setkání komisařky pro spravedlnost s čelnými představiteli evropské podnikatelské sféry

Evropská sféra podnikání je i nadále světem mužů - v 97 % případů je předsedou muž. V největších evropských společnostech připadá na deset členů představenstva pouze jedna žena. Studie ukazují, že podniky s vyšším podílem žen ve vedení jsou výkonnější než podniky řízené pouze muži. Mezi absolventy vysokých škol je 60 % žen, na vedoucích pozicích je však jejich zastoupení nadále velmi slabé. Na vrcholné schůzce v Bruselu, svolané pro tento účel, se 1.března místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová setkala s generálními řediteli a předsedy představenstev kótovaných společností z deseti evropských zemí. Místopředsedkyně Redingová setkání představitelů podnikatelské sféry předsedala společně s Gertrudou TumpelovouGugerellovou, členkou výkonné rady Evropské centrální banky. Jednalo se zejména o tom, jak dostat větší počet žen do vrcholných pozic, a která z cest k dosažení rychlých změn je vhodnější – zda samoregulace nebo regulace Zprávy o rovnosti žen a mužů a o vedení podniků Databáze o ženách a mužích na vedoucích pozicích Rovnost žen a mužů v EU

Eurobarometr 74

Zastoupení Evropské komise v ČR na tiskové konferenci 28.února 2011 zveřejnilo „Národní zprávu Eurobarometr 74“ o průzkumu veřejného mínění občanů České republiky na různé aspekty fungování Evropské unie, fungování národní ekonomiky a vlivu na jejich život ve srovnání s průměrnými výsledky výzkumu v celé Evropské unii. Část výzkumu sledovala i názory občanů na problematiku reforem v ČR i na úrovni EU. Eurobarometr má stálá témata – hodnocení ekonomické situace v ČR, důvěra v národní a evropské instituce. S aktuálními tématy se výzkum věnoval názorům občanů na hospodářskou krizi, na hodnocení závažných problémů jako je stav veřejných financí, nezaměstnanost, přistěhovalectví a terorismus. Výzkum „Eurobarometr 74“ proběhl v České republice v období od 12. do 25. listopadu 2010. Prezentované výsledky, vyplývající z odpovědí 1 024 respondentů v ČR, rovněž upozorňují na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy EU. Výzkum veřejného mínění Eurobarometr se v ČR uskutečňuje od vstupu České republiky do Unie. Tato zpráva byla v pořadí již třináctá. Zprávu za TNS Opinion & Social, konsorcium složené ze společností TNS plc a TNS opinion, představil autor Vojtěch Handl. Tiskovou konferenci vedl pan Jan Michal, vedoucí Zastoupení EK v ČR. K výsledkům výzkumu a jejich interpretaci vystoupil také vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze pan prof.PhDr.Martin Potůček, CSc.MSc. „Národní zprávu Eurobarometr 74“ Public Opinion

Všechny děti by měly mít přístup k předškolnímu vzdělávání

Evropská komise považuje za důležité, aby všechny děti měly přístup k předškolnímu vzdělávání. V této souvislosti Komise zahájila dne 17.února akční plán, který je zaměřen na vytvoření podmínek, které mají každému dítěti umožnit lepší start do života a současně mají být i základem pro celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj i zaměstnatelnost v dospělosti. Návrh Akčního plánu EK zahrnuje požadavek, aby ke kvalitním službám předškolního vzdělávání měly přístup všechny děti. Téměř v každé osmé evropské domácnosti žije dítě mladší šesti let. Devatenáct milionů těchto dětí, tj. jedno z pěti, je však ohroženo chudobou. Akční plán Komise je reakcí na formulované požadavky členských států v květnu 2009, v návaznosti na přijetí Strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Požadavky obsahují i potřebnost hodnocení a provádění analýz pokroku dosaženého členskými státy při zlepšování přístupnosti služeb předškolního vzdělávání a péče a identifikaci osvědčených postupů. Představený plán rovněž koresponduje se strategií Evropa 2020, která zahrnuje požadavek ke snížení výskytu případů předčasného ukončení školní docházky pod 10% hranici a k vymanění alespoň 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení. Strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy Předškolní vzdělávání a péče


202

Komise zahájila veřejnou konzultaci k elektronickým podpisům a elektronické identifikaci

S cílem vyřešit skutečnost, že spotřebitelé a podniky mají nízkou důvěru v online transakce, zahájila Evropská komise dne 18.2.2011 veřejnou konzultaci s občany a dalšími zúčastněnými subjekty o otázce, jak mohou elektronické podpisy a elektronická identifikace a ověřování pravosti pomoci při rozvoji evropského jednotného digitálního trhu. V současné době obtíže při ověřování totožnosti osob a jejich podpisů jsou významným faktorem, který brzdí rozvoj online ekonomiky EU. Podpora elektronického obchodování a elektronického podnikání a snazší provádění správních úkonů online v rámci jednotného trhu jsou důležité součásti Digitální agendy pro Evropu. Online konzultace potrvá do 15. dubna 2011. Výsledky konzultace budou pro Komisi podkladem pro přezkum stávající směrnice o elektronických podpisech a přípravu plánované iniciativy ke vzájemnému uznávání elektronické identifikace a ověřování pravosti. Digitální agenda

Nutnost přijetí okamžitých opatření v oblasti mobilních satelitních služeb

Místopředsedkyně Evropské komise pro digitální agendu, Neelie Kroesová, naléhavě vyzvala dvacet jedna členských států EU, aby urychleně ( tj.do května 2011 podle harmonogramu schváleného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady ministrů EU v roce 2008které spadá pod Digitální agendu ) zavedly veškerá legislativní opatření nezbytná pro celoevropské zavedení mobilních satelitních služeb, které by bylo možné využívat pro vysokorychlostní internet, mobilní televizi, rozhlas i tísňovou komunikaci se spotřebiteli a podniky v EU. Nyní však stále, více než dvacet měsíců poté co Evropská komise vybrala dva operátory, kteří budou poskytovat celoevropské služby, 21 členských států dosud neschválilo všechny vnitrostátní předpisy potřebné pro hladké zavedení mobilních satelitních služeb. Více ZDE

Financování výzkumu a inovací v EU

Evropská komise 9.února zahájila konzultaci o možnostech lepšího zabezpečení financování výzkumu a inovací v EU. Lepší financování má usnadnit účast i zvýšit účinky v oblasti vědy a hospodářství a zajistit vyšší zhodnocení peněz. Navržený „společný strategický rámec“, který je v zelené knize EK, nabízí propojení stávajícího sedmého rámcového programu pro výzkum, dále rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského inovačního a technologického institutu. Navržený rámec má vést ke vzniku celistvého souboru nástrojů financování pro všechny fáze „inovačního řetězce" od základního výzkumu až po samotné uvedení inovačních produktů a služeb na trh. Soubor nástrojů obsahuje i finanční podporu netechnologických inovací, například v oblasti designu a marketingu. Zelená kniha Komise představuje základ pro výrazné zjednodušení postupů a pravidel. Cílem změn je, aby financování výzkumu a inovací v EU v maximální míře přispělo k iniciativě Unie inovací a ke strategii Evropa 2020. Až do 20. května 2011 se mohou zainteresovaní subjekty vyjadřovat k dané problematice. Konzultace k zelené knize Unie inovací Evropský inovační a technologický institut Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace Evropská rada pro výzkum

Evropská komise usiluje o lepší ochranu dětí na internetu

Komise požaduje větší úsilí v oblasti vývoje bezpečnějších produktů, které by pomohly chránit děti na internetu. U příležitosti Dne bezpečnějšího internetu 2011 - 8.únor, zvolila Evropská komise toto téma pro intenzívní rozhovory se zástupci odvětví informačních a komunikačních technologií a organizací pro práva dětí. Komise plánuje v nejbližší době přezkoumání doporučení z roku 2006 o ochraně nezletilých v audiovizuálních médiích a na internetu a sdělení z roku 2008 o ochraně nezletilých před škodlivým obsahem videoher. Zájem EK vyplývá ze skutečnosti, že děti vstupují na internet ve stále mladším věku. Používají k tomu nejen počítače, ale i herní konzole a mobilní telefony. Mezi mladými lidmi ve věku 15 až 16 let v Evropě má více než 82 % svůj profil


203

na sociální síti. Profil na sociální síti mají však již děti ve věku 9 až 10 let. Podle dostupných zdrojů se to týká až 26 % dětí tohoto věku. Den bezpečnějšího internetu si 8.února připomíná více než 65 zemí celého světa pod heslem „Internet je víc než jen hra, je to váš život!“. Akci podporuje program EU pro bezpečnější internet, který rodičům i jejich dětem napomáhá vyhnout se nebezpečí při on-line. Bezpečnost dětí na internetu se řadí mezi důležité součásti digitální agendy pro Evropu. Den bezpečnějšího internetu Program pro bezpečnější internet Konkrétní rady rodičům, jak zajistit bezpečnost svých dětí on-line

Juvenes Translatores - evropská soutěž mladých překladatelů

Evropská komise dne 4. února oznámila jména 27 vítězů ze všech členských států EU v evropské soutěži mladých překladatelů - Juvenes Translatores (latinsky „mladí překladatelé“). Soutěže se zúčastnil dosud nejvyšší počet studentů - přibližně 3 000 sedmnáctiletých středoškoláků z celé Evropy. Zájem se oproti minulému roku zvýši o 25 %. Také se přihlásil rekordní počet škol - více než 1 600 oproti 1 430 v roce předcházejícím. Soutěž se konala 23. listopadu 2010 na všech místech a ve stejnou dobu, a to pod dohledem škol. Každý student měl dvě hodiny času na to, aby přeložil jednostránkový text z libovolného jazyka do jakéhokoliv z dalších 22 úředních jazyků EU. Překlady hodnotili překladatelé z Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady. Každý překlad byl ohodnocen rodilým mluvčím jazyka, do něhož byl text přeložen. Porota pak vybrala z každé země EU jeden nejlepší překlad. Cenou pro každého vítěze je třídenní výlet do Bruselu v doprovodu dospělého. Diplomy a ceny vítězové slavnostně převezmou 7. dubna 2011 z rukou pana Rytise Martikonise, nového ředitele Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady. Vítězové budou mít rovněž příležitost setkat se s překladateli Evropské komise přímo na jejich pracovišti. Za Českou republiku se vítězkou stala Andrea Zlámalová, studentka gymnázia v Holešově. Studentka uspěla překladem soutěžního textu z angličtiny do češtiny. V Rakousku zvítězil student s českými kořeny, Pavel Brezina s překladem z němčiny do češtiny.

Úřad EPSO zveřejnil výsledky prvního výběrového řízení podle nových pravidel

Evropský úřad pro nábor a výběr personálu - EPSO zveřejnil dne 4.2. 2011 výsledky prvního otevřeného výběrového řízení na obecné administrátory (pracovníky s vysokoškolským vzděláním). Výběrové řízení bylo ve své nové podobě zahájeno minulý rok na základě programu modernizace ve výběru zaměstnanců pro instituce EU. Součástí programu bylo zavedení každoročních výběrových řízení. Díky tomu budou potenciální uchazeči vědět, kdy v tom konkrétním roce mohou podat přihlášku. Dalším přínosem je efektivnější dvoufázový proces výběru, který zkrátil dobu nutnou pro rozsáhlá výběrová řízení ze dvou let na deset měsíců. Pro menší specificky zaměřená výběrová řízení se proces průměrně zkrátí z šestnácti na pouhých šest měsíců. Vzhledem k atraktivnosti nabídky zaměstnání v institucích EU úřad EPSO obdržel více než 51 000 přihlášek. Přesto jeho pracovníci byli schopni dodat výsledky zhruba devět měsíců po uzávěrce pro podávání přihlášek, která byla stanovena na duben minulého roku. Více na: www.eu-careers.eu .

Zaměstnávání úředníků z nových členských států

Ze závěrečné zprávy o náboru zaměstnanců z deseti členských států, které k EU přistoupily v r. 2004 vyplývá, že Evropská komise k 31. prosinci 2010 dosáhla cílů v zaměstnávání úředníků z nových členských států rychleji, než původně plánovala. Od 1. května 2004 do konce roku 2010 zaměstnala 4 004 úředníky a dočasné zaměstnance z České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska. Toto číslo je podstatně vyšší než původně plánovaných 3 508 zaměstnanců. Stanovené cíle překročila i na úrovni vedoucích pracovníků, kde usilovala o zastoupení každého nového členského státu alespoň jedním generálním ředitelem nebo zástupcem generálního ředitele. Úspěchu bylo dosaženo i při náboru ředitelů a vedoucích oddělení. Nábor zaměstnanců z deseti nových členských států měl pozitivní dopad i na vyvážené zastoupení žen a mužů v Komisi. Na konci roku 2010 bylo v Komisi zaměstnáno více žen než mužů. V porovnání se situací před rozšířením v roce 2004 se zvýšil také podíl žen ve vedení. Rovněž je uspokojivý náboru zaměstnanců z Bulharska a Rumunska. V jejich případě přechodné období skončí již v tomto roce.


204

Odborná skupina na vysoké úrovni pro gramotnost

Evropská komise ustavila nezávislou skupinu odborníků, která by měla hledat možnosti, jak zvýšit úroveň gramotnosti v Evropě. Podle údajů Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) každé páté patnáctileté dítě v Evropě (v ČR 23,1 %), stejně jako mnoho dospělých, postrádá základní dovednosti ve čtení a psaní. Tito mladí lidé hůře hledají práci a hrozí jim i riziko sociálního vyloučení. Ministři zemí EU stanovili cíl do roku 2020 snížit podíl žáků, kteří mají problémy se čtením, matematikou a přírodními vědami pod 15 %. Skupina se 1.února poprvé sešla v Bruselu pod vedením nizozemské princezny Laurentien, která je zvláštní vyslankyní UNESCO pro otázky gramotnosti a rozvoje.

Akční plán proti předčasnému ukončování školní docházky

Více než šest milionů mladých lidí v EU ukončuje školní docházku již po dosažení nižšího stupně středního vzdělání nebo ještě dříve. Tito mladí lidé se následně setkávají s vážnými potížemi při hledání zaměstnání; častěji jsou nezaměstnaní a závislí na sociálních dávkách. Předčasné ukončování školní docházky narušuje hospodářský a sociální rozvoj a představuje překážku inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje sociální začlenění jako jeden z cílů Evropské unie. Komise 31.ledna schválila akční plán, který má pomoci členským státům naplnit jeden z hlavních cílů strategie Evropa 2020 - snížit do roku 2020 v EU průměrný počet mladých lidí, kteří předčasně ukončili své vzdělávání, ze současných 14,4 % na méně než 10 %. ČR patří k sedmi členským státům EU, v nichž je tento podíl již pod 10 %. Více ZDE

Den ochrany údajů a význam práva osob na soukromí

Výměna informací po světě dnes probíhá velice rychle a velmi snadno. Osobní údaje – emaily, fotografie a elektronické diáře – mohou být například vytvořeny ve Velké Británii pomocí softwaru, jehož hostitel se nachází v Německu, mohou být zpracovány v Indii, uloženy v Polsku a přístup k nim může mít italský občan ve Španělsku. Rychlý nárůst i dostupnost informačních toků po světě je velikou výzvou z hlediska práv jednotlivce na ochranu osobních údajů. 28.ledna jsme si připomenuli 30. výročí Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Problematika ochrany dat, včetně jejího přeshraničního rozměru, nás doprovází každý den – v práci, při jednání s úřady, při nákupu zboží či služeb, při cestování nebo při hledání informací na internetu. Rada Evropy a Evropská komise při příležitosti Dne ochrany údajů spojují své síly, aby vyjádřily podporu základnímu právu na ochranu údajů. Úmluva Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat Den ochrany údajů 2011 Rada Evropy: ochrana údajů Evropská komise: ochrana údajů

Financování výzkumu a inovací z prostředků EU

Evropská komise 24.ledna přijala tři konkrétní opatření, která mají zatraktivnit a zjednodušit účast na současném sedmém rámcovém programu pro výzkum pro nejlepší výzkumné pracovníky a nejinovativnější firmy. Opatření jsou založena na plánu zjednodušení, který Komise předložila v dubnu 2010 a která okamžitě vstupují v platnost. Opatření řízení grantů EU: • vytvoření větší flexibility při kalkulaci osobních nákladů, aby příjemci grantů EU na výzkum mohli při žádostech o uhrazení průměrných osobních nákladů používat své běžné účetní metody. Díky tomu již nebudou nuceni za tímto účelem vytvářet úplné paralelní účetnictví • vlastníci MSP, jejichž platy se obvykle nevykazují v jejich účetnictví, mohou nyní za svůj podíl na práci ve výzkumných projektech získat paušální částky; • nová řídicí skupina vysoce postavených úředníků ze všech zúčastněných útvarů a agentur Komise odstraní nesrovnalosti při uplatňování předpisů platných pro financování výzkumu.

EU pokročila k „recyklační společnosti“

Evropská komise 19. ledna zveřejnila zprávu o výsledcích členských států v oblasti předcházení vzniku odpadu a recyklace odpadu. Cílem EU je „recyklační společnost“, která nejen omezuje produkci odpadu, ale rovněž ho využívá jako zdroj.


205

Za posledních deset let se produkce komunálního odpadu ustálila přibližně na množství 524 kg na osobu a rok, přestože spotřeba domácností ve stejném období vzrostla o zhruba 16 %. Evropské domácnosti například vyhodí 25 % potravin, které nakoupí. Zhruba šedesáti procentům takto vzniklého odpadu by bylo možné předejít a každá domácnost by ročně ušetřila asi 500 EUR. Mezi členskými státy panují obrovské rozdíly. Míra recyklace se pohybuje mezi několika procenty až po 70 %. V některých členských státech prakticky zmizelo skládkování, v jiných končí na skládkách více než 90 % odpadu. Odpad stále figuruje zhruba ve 20 % všech případů porušení předpisů o životním prostředí. Jak ukázaly nedávné události v Maďarsku a Itálii, je úplné uplatňování právních předpisů o odpadech naprosto nezbytné k ochraně životního prostředí a zdraví člověka. Více ZDE

Knihovna v Evropském domě

Od 19. ledna 2011 je možné využívat služby knihovny Evropského domu – publikací .

online elektronický katalog dostupných

Komise posiluje evropský rozměr sportu

Evropská komise dne 18. ledna přijala návrhy, které se soustředí na posílení společenského, ekonomického a organizačního rozměru sportu. Předpokládá se, že z nového postavení EU v rámci Lisabonské smlouvy ohledně podpory a koordinace sportovní politiky v členských státech, budou mít atleti, sportovní organizace i občané větší užitek. Článkem 165 Lisabonské smlouvy o fungování Evropské unie uděluje EU mandát podporovat, koordinovat a doplňovat iniciativy v oblasti politiky sportu v jednotlivých členských státech. Komise usiluje o zvýšení důležitosti sportu v těsné spolupráci s členskými státy, sportovními organizacemi, občanskou společností a občany. Intervence se očekává v oblastech, kde jednotlivé státy nemohou samy nalézt uspokojivá řešení. Návrhy Komise zohledňují získané zkušenosti se zaváděním poznatků z Bílé knihy o sportu z července 2007 do praxe a současně navazují na konzultaci s členskými státy a příslušnými sportovními subjekty. V letech 2009-2010 Evropská komise poskytla více než 6 milionů eur na podporu přibližně čtyřiceti sportovních projektů zaměřených na podporu zdraví, sociálního začlenění, dobrovolnické činnosti, přístupu pro zdravotně postižené, rovnosti pohlaví a boje proti dopingu. V roce 2011 bude zahájeno dvanáct nových projektů. Více ZDE

Výzva k předkládání návrhů pro univerzitní projekty do programu Jean Monnet 2011

Výkonná agentura EK pro vzdělávání, audiovizi a kulturu vyhlásila výzvu k předkládání návrhů pro univerzitní projekty do programu Jean Monnet 2011. Program Evropské komise Jean Monnet má za cíl zvýšení informovanosti a povědomí o evropské integraci. Uzávěrka přihlášek na vytvoření Jean Monnet Modules, Jean Monnet Chairs, Jean Monnet Centres of Excellence, pořádání konferencí, seminářů, atd. je 15 . února 2011. Více viz výzva Výkonné agentury Evropské komise pro vzdělávání, audiovizi a kulturu

Silné i slabé stránky programů rodičovské kontroly internetu

V rámci Digitální agendy pro Evropu se Komise zavázala, že bude pomáhat rodičům a jejich dětem, aby se na internetu cítili bezpečně. V této návaznosti byla vypracovaná studie, jejíž výsledky Evropská komise dne 13.1.2011 zveřejnila. Výsledky studie ukazují, že byť 84 % testovaných softwarových programů umožňuje rodičům zablokovat přístup k určitým internetovým stránkám, nejsou již tak efektivní při filtrování tzv. obsahu webu 2.0, tj.stránek sociálních sítí či blogů. Jen málo produktů na trhu je kromě toho schopno filtrovat obsah internetu, ke kterému se přistupuje prostřednictvím mobilních telefonů nebo herních konzolí. Podle průzkumu jedno ze čtyř evropských dětí přistupuje na internet právě


206

touto cestou. Průzkum EUKidsOnline zjistil, že současně pouhá čtvrtina rodičů v EU využívá software pro rodičovskou kontrolu a monitoruje, sleduje nebo filtruje, co mohou jejich děti na internetu dělat. Cílem a smyslem zveřejnění těchto průzkumů je zvýšit společenské povědomí o důležitosti chránit děti před určitým obsahem internetu a rodičům poskytnout objektivní názor, který software rodičovské kontroly je nejúčinnější. Průzkum EUKidsOnline probíhal ve 25 zemích od dubna do srpna 2010; zúčastnilo se jej více než 25 000 dětí s jedním ze svých rodičů. Průzkum je součástí projektu EUKidsOnline II, financovaného z prostředků programu EU pro bezpečnější internet a koordinovaného londýnskou školou London School of Economics and Political Science. Srovnávání nástrojů rodičovské kontroly pro ochranu dětí na internetu Zpráva projektu EUKidsOnline Den bezpečnějšího internetu 2011

Turku a Tallinn – Evropská hlavní města kultury 2011

Finské město Turku a estonská metropole Tallinn jsou Evropskými hlavními městy kultury pro rok 2011. Naskytla se jim tak unikátní příležitost představit se zahraničnímu publiku a přitáhnout nové návštěvníky. O Tallinnu (počet obyvatel: 176,000; rozloha: 306.4 km2) se říká, že je křižovatkou východu, západu, severu a středu. V Tallinu se stále něco děje. Ulice bývají plné hudebních nebo divadelních skupin vyznávajících alternativní styl. Během roku je na programu jazzový koncert Boba McFerrina, vystoupení baletu Monte Carlo, mistrovství světa ve vytváření takzvaných hořících soch a mnoho dalších zajímavých kulturních počinů. V Turku (počet obyvatel: 410,000; rozloha: 159.2 km2) moderní svět potkává historii. Dějiny města, které je administrativním centrem Finska sahají až do 13.století. Město se vyznačuje nejen úředními budovami, ale zejména novými ideami a kreativitou svých obyvatel nejen v kultuře. Je zde tradice hudebních festivalů, například proslulý Ruisrock nebo tradice divadelních představení pod širým nebem. Turku je známé také pořádáním středověkých trhů. Titul Evropského kulturního města se obyvatelé Turku chystají oslavovat sérii happeningů. Ve stylu heavy-metalu převypráví příběh velikého požáru z roku 1827. Po tři dny bude probíhat akce s názvem "Světlo a lásku nad řeku Auru". Návštěvníci mezi 150 projekty všeho druhu mohou shlédnou i exhibici finsko-japonských tanečníků. S myšlenkou Evropského města kultury přišli v polovině osmdesátých let francouzský a řecký ministři kultury. Projekt byl v roce 1985 schválen Radou ministrů a až do roku 2004 byla města kultury jednomyslně vybírána členskými státy. Nyní je jmenuje Rada na doporučení Komise, která bere v úvahu stanovisko Parlamentu a poroty sestavené ze sedmi významných osobností ze světa kultury. Titulem hlavního města kultury se může až dosud pochlubit již více než 40 měst. V roce 2000 byla nositelem tohoto titulu Praha; pro rok 2015 je vybrané město Plzeň. Více ZDE

Digitální agenda: výzva k „nové renesanci“ přenesení evropského kulturního dědictví na internet

Místopředsedkyni Evropské komise odpovědné za digitální agendu Neelie Kroesové a komisařce odpovědné za vzdělání a kulturu Androulle Vassiliou byla dne 10. ledna doručena zpráva „rady moudrých“ (expertní skupiny na vysoké úrovni) nazvaná „Nová renesance“ o digitalizaci evropského kulturního dědictví. Zpráva obsahuje výzvu pro členské státy EU k větší pozornosti na převádění sbírek shromážděných v knihovnách, archivech a muzeích na internet. Zdůrazňuje výhody vyplývající ze snadné přístupnosti evropské kultury a vědomostí. Zpráva podporuje cíl digitální agendy směřující k rozvoji evropské digitální knihovny Europeana a navrhuje řešení pro zveřejňování děl chráněných autorským právem na internetu. Členy „rady moudrých“ jsou Maurice Lévy (předseda představenstva a generální ředitel inzertní a komunikační společnosti Publicis), Elisabeth Niggemannová (generální ředitelka Německé národní knihovny a předsedkyně nadace Europeana) a Jacques de Decker (spisovatel a stálý tajemník belgické královské akademie francouzského jazyka a literatury). Doporučení uvedená ve zprávě budou promítnuta do širší strategie Evropské komise v rámci Digitální agendy pro Evropu s cílem pomoci kulturním institucím s přechodem do digitálního věku. Hlavní závěry a doporučení zprávy nazvané „Nová renesance“: • Portál Europeana by se měl stát hlavním referenčním místem evropského kulturního dědictví na internetu. Členské státy musí zajistit, aby veškerý materiál digitalizovaný z veřejných prostředků byl na těchto stránkách dostupný. Kulturní instituce, Evropská komise a členské státy by měly stránky Europeana aktivně a široce propagovat. • Díla, která jsou chráněna autorským právem, ale již nejsou v komerční distribuci, je nutné převést na internet. Je především na držitelích práv, aby tato díla digitalizovali a využívali je. Ale pokud tak držitelé práv neučiní, musí mít kulturní instituce možnost materiál digitalizovat a poskytnout jej veřejnosti; držitelům práv by měla být poskytnuta odměna.


207

• •

• •

Je nutné co nejdříve přijmout předpisy EU pro osiřelá díla, u kterých nelze zjistit držitele práv. Ve zprávě je definováno osm základních podmínek pro jakékoli řešení. Členské státy musí podstatně zvýšit finanční prostředky na digitalizaci jako předpoklad tvorby pracovních míst a budoucího růstu. Finanční prostředky potřebné k vybudování 100 km silnic by postačovaly na zaplacení digitalizace 16 % všech knih, které jsou k dispozici v knihovnách EU, nebo k digitalizaci všech zvukových nahrávek v kulturních institucích členských států EU. Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem musí být podporovaná, transparentní, nevýlučná a spravedlivá pro všechny partnery. Výsledkem musí být přeshraniční přístup k digitalizovanému materiálu pro všechny. Preferenční využívání digitalizovaného materiálu přiznané soukromému partneru by nemělo přesáhnout dobu sedmi let. Aby bylo zaručeno uchování sbírek v digitální podobě, měla by být druhá kopie tohoto kulturního materiálu archivována na stránkách Europeana. Měl by být navržen takový systém, aby jakýkoli kulturní materiál, který v současné době musí být uložen v několika zemích, byl uložen pouze jednou.

Doporučení „rady moudrých“ se promítnou do širší strategie Komise v rámci Digitální agendy pro Evropu. Doporučení budou také využita v plánu Komise na vytvoření modelu udržitelného financování stránek Europeana do roku 2012. Stránky europeana.eu již dnes nabízejí přístup k více než 15 milionům digitalizovaných knih, map, fotografií, filmových klipů, obrazů a hudebních ukázek. Přesto se jedná pouze o zlomek děl uchovávaných v evropských kulturních institucích. Většina digitalizovaných materiálů jsou starší volná díla, aby se zabránilo sporům ohledně děl chráněných autorským právem. Více ZDE

Digitální agenda: jednoduché „inteligentní telefony“ pro seniory a zdravotně postižené

Výzkumným pracovníkům z České republiky (účastníkem projektu v ČR je ČVUT v Praze), Německa, Portugalska, Španělska a Švédska se s podporou finančních prostředků EU ve výši 2,7 milionu EUR podařilo vyvinout řešení, které starším a zdravotně postiženým občanům umožňuje ovládat různé elektronické přístroje a zařízení v jejich domovech prostřednictvím mobilního telefonu nebo jiného přístroje. V projektu „I2HOME“ bylo na základě existujících a dynamických otevřených norem vyvinuto individualizované a zjednodušené rozhraní s využitím univerzálního dálkového ovladače. Toto rozhraní může být umístěno v univerzálním dálkovém ovládání, mobilním telefonu, počítači nebo jiných přístrojích a lze ho používat k ovládání pračky, zapínání a vypínání světel, topení nebo klimatizace, televizního přístroje, DVD přehrávače a jiných domácích přístrojů. Jedním z hlavních cílů digitální agendy pro Evropu, přijaté Evropskou komisí v květnu 2010, je umožnit zrakově postiženým občanům nebo osobám s kognitivními poruchami, lidem trpícím Alzheimerovou chorobou a seniorům, aby s pomocí informačních a komunikačních technologií byly schopny vést důstojný a nezávislý život v náležité kvalitě. Technologie například usnadňuje přepínání televizních kanálů nebo jim připomíná každodenní aktivity i mimo domov nebo při návštěvě příbuzných. V případě uživatelů se slabým zrakem se vizuální ovládání nahradí zvukovým rozhraním. Vytvořením a použitím otevřené normy ISO pro univerzální konzole pro dálkové ovládání ve spojení s individualizovaným návodem nabízí řešení I2HOME konzistentní individualizované uživatelské rozhraní, jež umožňuje současně ovládat různé přístroje a zařízení jako např. topení, klimatizaci a ventilaci, kuchyňský sporák, pračku nebo myčku a také rozsvěcet a zhasínat světla. Technologii lze využít i mimo domácnost. Pilotní projekt I2HOME byl testován v denních stacionářích a v domácím prostředí na čtyřech různých místech v České republice, Německu, Španělsku a Švédsku a v současnosti technologii I2HOME využívá již více než 100 organizací a společností v Evropě. Další aplikace této technologie se používají v rámci projektu BrainAble financovaného ze zdrojů EU, jenž rovněž pomáhá osobám se zdravotním postižením při jejich přímé i nepřímé interakci s přístroji tím, že s pomocí mozkových senzorů měří např. pocity nudy, zmatení, frustrace nebo informačního přetížení. Projekt I2HOME byl financován šestým rámcovým programem EU pro výzkum. EU na tento projekt vyčlenila 2,7 milionu EUR. Více ZDE

"Evropa a vy"

Brožura "Evropa a vy" bilancuje rok 2010 a připomíná některé iniciativy EU v uplynulém roce.


208

Eurozónu a celou evropskou ekonomiku poznamenaly zejména problémy Řecka a Irska. S cílem zajistit finanční stabilitu EU vytvořila nový finanční mechanismus, který disponuje téměř 500 milliardami eur a zavedla orgány pro dohled nad finančními trhy. Unie rovněž podnikla kroky podporující zaměstnanost: nasměrovala 100 milionů eur do financování mikroúvěrů (půjček v objemu menším než 25 000 eur) pro nezaměstnané, kteří by chtěli začít podnikat. V oblasti základních práv byl přijat předpis, který občanům, proti nimž je vedeno soudní řízení v některé zemi Unie, přiznává nárok na bezplatný překlad a tlumočení. EU klade důraz na práva spotřebitelů. Její opatření příznivě ovlivňují každodenní život Evropanů. Mimo jiné jde např. o předpisy podporující recyklaci elektrických spotřebičů a spotřební elektroniky, o vývoj jednotného typu nabíječky mobilních telefonů. Ve vnějších vztazích Unie v roce 2010 opět potvrdila svou roli největšího světového dárce. Poskytla výraznou podporu mnoha zemím, které v minulém roce postihly přírodní pohromy a ekologické katastrofy. Více ZDE


209

EU aktuálně (2013 a starší)

Recommend Documents