ŠETŘENÍ EVALUACE PROTIDROGOVÝCH PROGRAMŮ VE ŠKOLÁCH ČR Milan Valenta
V letním semestru roku 2000 realizovala katedra speciální pedagogiky Pedagogické fakulty v Olomouci rozsáhlé dotazníkové šetření, které zahrnovalo reprezentativní vzorek základních, speciálních a středních škol v České republice. Následující článek podává přehled o výsledcích tohoto šetření s tím, že pro rozsáhlost výzkumné zprávy jsme vypustili tabulky absolutních i relativních čerností i tabulky podávající přehled o statisticky významných rozdílech v některých kategoriích mezi městskými a vesnickými školami a mezi základními, speciálními a středními školami.
Uvedení do problematiky výzkumný cíl Níže popsané šetření je úvodním krokem první etapy projektu zaměřeným na získání reprezentativních podkladů pro vypracování analýzy aktuálního stavu hodnocení účinnosti uplatňovaných protidrogových preventivních programů. Výzkumný tým se rozhodl - vzhledem k časovým možnostem, v jejichž rámci nebylo možno aplikovat longitudinální a vysoce validní, reliabilní i objektivní metodiku šetření - pro vědeckou kvantitativní
metodu strukturovaného dotazníku zhodnocujícího empirii pedagogického terénu.
Metodika výzkumu Metodika shromažďování, evaluace a statistického zpracování dat Výzkumný tým zpracoval první verzi dotazníku, kterou rozeslal k připomínkování skupině vybraných expertů na drogovou problematiku v terénu (pracovníci PPP, metodici primární prevence na různých typech škol, okresní koordinátoři). Po době nutné k připomínkování dotazníku se výzkumný tým sešel s těmito experty a vytvořil druhou-finální podobu dotazníku, jenž obsahoval osm strukturovaných uzavřených položek a jednu položku otevřenou (data této položky byla následně kategorizována). Z důvodu vyšší návratnosti dotazníku bylo upuštěno od kontaktních, funkcionálně psychologických a kontrolních položek. Dotazník obsahoval následujících devět položek: 1. Kdo se spolupodílí (s metodikem školní prevence či výchovným poradcem)
a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) 1) m) n) 2.
na realizaci protidrogových programů ve škole: nikdo krizové centrum centrum primární prevence dům dětí a mládeže policie hygienická stanice lékař obecní/městský úřad okresní úřad rodiče pedagogicko-psychologická poradna poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy občanské sdružení někdo jiný (specifikuje blíže): Provádíte na vaši škole (zařízení) hodnocení účinnosti uplatňovaných programů „Škola bez drog" a hodnoceni efektivity vynakládání finančních prostředků do této oblasti?
4. a)
b) c)
d)
e)
5. a)
ANO - NE
3.
Pokud hodnocení preventivních intervencí neprovádíte, uveďte, co vám v tom bráni: a) zaneprázdněnost pedagogických pracovníků b) nedostatek finančních prostředků c) není k dispozici metodika jak hodnotit účinnost preventivní intervence d) není potřebná odbomá připravenost odborných pracovníků participujících na realizaci minimálních preventivních programů e) jiné překážky (uveďte jaké):
b) c) d) e) f) g) h) 6.
a)
Pokud hodnoceni účinnosti preventivních intervencí provádíte, uveďte: na jaké konečné cílové skupiny jsou preventivní intervence, které uplatňujete ve škole (zařízení), zaměřeny? uveďte přesnou formulaci cílů uplatňovaných intervencí: jaké strategie, programy a metody k dosažení stanovených cílů uplatňujete? jakou účinnost (efektivitu) vykazují vzhledem k výše formulovaným cílům vámi uplatňované intervence? existuje nějaký empirický doklad o úspěšnosti vámi uplatňovaných strategií, programů a metod (př. zpráva z experimentálního ověření, výsledky pilotní studie, hodnotící dokumenty, publikační materiály...)? Z čeho vycházíte při tvorbě protidrogových programů: ze studia pedagogické (žákovské) dokumentace z vyhodnocení testů zadávaných plošně všem žákům z vyhodnocení testů zadávaných vybraným žákům z dotazníků zadávaných všem žákům z dotazníků zadávaných vybraným žákům z osobních pohovorů s žáky z ničeho z jiných zdrojů (blíže specifikujte): Které aktivity mohou podle vašich zkušeností skutečně působit na sníženi poptávky po drogách: besedy s odborníky 125
b) c) d) e) f)
g) h) i) j) k) 1) m) 7. a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
126
besedy s uživateli drog peer programy aktivní sociální učení volnočasové aktivity v denním režimu volnočasové aktivity v týdenním režimu (z volnočasových aktivit zakroužkovat jednu odpověď z bodů e až h) volnočasové aktivity l-3krát měsíčně volnočasové aktivity několikrát do roka filmová představení s protidrogovou tematikou vydávání školního časopisu s protidrogovou tematikou zajišťování propagačních materiálu s protidrogovou tematikou realizace schránek důvěry jiné (specifikujte blíže): Na které rizikové faktory se vaše programy soustřeďuji především : na agresivitu, násilí a šikanu ve škole na záškoláctví na liberální postoj společnosti k užívání alkoholu a cigaret na intoleranci ve škole, projevy rasismu a xenofobie na vliv masmédií a zneužívání informací (na internetu apod.) na nedostatečnou nabídku volnočasových aktivit na finanční nedostupnost volnočasových aktivit na gamblerství na negativní vliv vrstevníků na negativní vliv fyzického prostředí
k) 1) m) n) 0) p) 8. a) b) c) d) e) f) g) h) 1) 9. a) b) c) d)
na absenci pozitivní hodnotové orientace žáků na přitažlivost překračování zákazů a tabu (princip zakázaného ovoce) na nereálnou aspiraci žáků na jejich nereálné sebehodnocení na působení stresu na nedostatek pozitivních modelů chování Jaké využíváte finanční zdroje: žádné rozpočet školy granty a projekty MŠMT ČR jiné granty a projekty sponzorské dary dotace z obecního/městského úřadu dotace okresního úřadu jiné účelové dotace jiné zdroje (specifikujte blíže): Finanční prostředky na realizaci protidrogových programů jsou: zcela dostačující dostačující nedostačující zcela nedostačující
Dotazník byl distribuován s písemným vysvětlením (a s tím, že je přísně anonymní) probantům tvořeným reprezentanty jednotlivých typů škol. Ze základního souboru všech typů škol prvního a druhého cyklu byl určen výběrový soubor náročným kontrolovaným výběrem, tj. výběrem proporcionálním a stratifikovaným podle následujícího klíče:
T \ p školy:
Kategorie
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
- vesnická"
A - m a l á (do 100 žáků)
B
- vesnická
- v e l k á (od 100 žáků)
C
- malá (do 300 žáků)
D
- mčstská
- velká (nad 300 žáků)
E
- m a l á ( d o 100 žáků)
F
- velká (nad 100 žáků)
G
SPECIÁLNÍ ŠKOLA - zvláštní škola - j i n á speciální základní škola STŘEDNÍ ŠKOLA
- S O Š + SOU
* Poznámka:
H
I
- SOŠ
J
- SOŠ + gymnázium
K
-SOU
L
- gymnázium
M
kategorie A obsahuje vesnické základní školy, u nichž nebylo možno zjistit jejich velikost
P r o p o r c i o n a l i t a výběru v y c h á z e l a z hustoty sítě jednotlivých typů škol - na každý okres bylo distribuováno 26 dotazníků dle výše uvedené stratifikace. Reprezentativnost vzorku byla zajištěna nejen jeho stratifikací a proporcionalitou, ale také vysokou četností - na školy byly odeslány celkem 2002 dotazníky, výběr adres škol podle příslušného klíče provedl Ústav pro informace ve vzdělávání v Praze v dubnu 2001, dotazníky byly distribuovány poštou počátkem května t.r. V termínu do 15. června 2001, kdy byla ukončena fáze sběru dat, se vrátilo na danou adresu 857 dotazníků, což tvoří cca 43 procent z distribuce (jedná se o mírně podprůměrnou návratnost, která ovšem vzhledem k množství distribuovaných dotazníků - nemůže ohrozit reprezentativnost šetření).
Při evaluaci a statistickém zpracování výsledků jsme použili třídění prvního stupně - tabelaci absolutních a relativních četností (v položkách, kde to bylo možné), při analýze některých rozdílů mezi školami (tj. rozdílů mezi městskými a venkovskými školami a rozdílů mezi speciálními, středními a základními školami) byl pro zjištění statistické významnosti rozdílů využit test chí-kvadrát při hladinách významnosti 0,05 a 0,01.
Diskuse a závěr Vyjdeme-li z analýzy výsledků šetření a zjištěných statisticky významných rozdílů mezi školami v jednotlivých položkách, dojdeme k následujícím závěrům šetření. První položka byla zaměřena na spolupráci různých subjektů se školou při 127
realizaci protidrogových programů. Šetření zjistilo, že školy vykazují nejčastější spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami, s policií, s dalším a blíže nespecifikovaným subjektem, s rodiči a s obecním či městským úřadem, s okresním úřadem, s centrem primární prevence, a to v prevalenci dané tímto výčtem. Při hodnocení rozdílů mezi venkovskými a městskými školami byly zaznamenány statisticky významné rozdíly (a to značně významné, tj. při hladině významnosti 0,01) v rámci výše uvedeného výčtu subjektů při spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami, s policií a s centrem primární prevence. Dále se ukázalo, že městské školy významněji než vesnické spolupracují s krizovým centrem, s domem dětí a mládeže, s hygienickou stanicí a s lékařem, s občanským sdružením; vesnické školy také významněji nespolupracují při tvorbě svých programů s žádným subjektem. Naopak nevýznamné rozdíly existují ve spolupráci s úřady či s rodiči. Hodnocení rozdílů spolupráce různých subjektů se speciálními, středními a základními školami není tak dramatické jako v případě hodnocení rozdílů mezi městskými a vesnickými školami. Statisticky významné rozdíly se ukazují pouze ve spolupráci s krizovým centrem a obecním či městským úřadem (hl. v. 0,01) či s lékařem (hl. v. 0,05). Ve druhé položce zaměřené na zjištění toho, zda školy provádějí hodnocení účinnosti svých programů, většina probantů (55,4 procenta) odpověděla kladně, při128
čemž se neprokázaly významné rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Třetí položka dotazníku (Co vám brání v hodnocení účinnosti preventivních intervencí?) ukazuje, že za největší překážku považují školy absenci příslušné metodiky a dále pak nedostatek finančních prostředků, chybějící odbornou připravenost a zaneprázdněnost pedagogických pracovníků (v uvedeném pořadí dle černosti odpovědí). Zatímco vesnické a městské školy v této položce nevykazují významný rozdíl, školy speciální, střední a základní vykazují rozdíl na hladině v ý z n a m n o s t i 0,05 v odpovědích „nedostatek finančních prostředků" a „není k dispozici metodika". Čtvrtá položka byla strukturována do pěti otázek s charakterem otevřených položek, proto bylo potřeba vytvořit kategorie odpovědí. Nejvíce škol uvádí, že své programy zaměřuje na všechny žáky, dále na jiné skupiny žáků, na žáky druhého stupně ZŠ, na rizikové žáky a nakonec na žáky z tzv. problémových rodin (v daném pořadí). Významnější rozdíl v odpovědích vesnických a městských škol se objevil u žáků z tzv. problémových rodin, při analýze rozdílu mezi speciálními, středními a základními školami pak v odpovědi „na jiné skupiny žáků", což může být způsobeno typovou odlišností škol. Při formulaci cílů uplatňovaných intervencí se odpovědi promítly do těchto vytvořených kategorií: „boj proti užívání návykových látek", „rozvíjení osobnostních kvalit žáků", „vytvoření prostoru pro
smysluplné využívání volného času", „výchova k zodpovědnosti za vlasmi zdraví a zdravý životní styl", „snížení výskytu patologických jevů v chování žáků" a nakonec , jiné cíle" (v daném pořadí). Městské školy se statisticky významněji zaměřují na rozvíjení osobnostních kvalit žáků (hl. v. 0,01) a vytvořeni prostoru pro smysluplné využívání volného času (hl. v. 0,05). V komparaci odpovědí škol speciálních, středních a základních není významnějších rozdílů s výjimkou odpovědi „snížení výskytu patologických jevů v chování žáků" (0,05), na níž se významněji zaměřují speciální školy. Na otázku , j a k é strategie, programy a metody k dosažení stanovených cílů školy uplatňují", odpověděli probanti v pořadí následujících vytvořených kategorií: „besedy, přednášky, osobní rozhovory", „hry, zájmové kroužky, volnočasové aktivity, sportovní soutěže", „peer p r o g r a m " , „jiné", „přehrávání videa k dané problematice" a jako poslední v pořadí - což je překvapující - následovala kategorie „zařazení prevence zneužívání návykových látek do výuky". Statisticky významněji využívají městské školy peer program a besedy, přednášky, osobní rozhovory (hl. v. 0,01) a dále jiné aktivity (hl. v. 0,05). Speciální školy pak ve srovnání se středními a základními významněji vykazují užití her, zájmových kroužků, volnočasových aktivit a sportovních soutěží. V hodnocení účinnosti uplatňovaných intervencí školy nejvíce vykazují dobrou účinnost (nevyskytují se žádné problémy),
jako druhá nejčastější kategorie byla, jiná odpověď", dále následuje konstatování, že účinnost je obtížné objektivně hodnotit a nejméně škol hodnotilo účinnost intervencí jako malou. Statisticky významněji (hl. v. 0,01) uvádějí městské školy fakt, že účinnost intervence je obtížné objektivně vyhodnotit, mezi speciálními, středními a základními školami se významnější rozdíly neukázaly. Na otázku, zda existuje doklad o úspěšnosti uplatňovaných preventivních intervencí, nejvíce škol uvedlo „ne", další kategorie odpovědí se vyskytly v následujícím pořadi co do absolutní četnosti: „ano, hodnotící dokumenty", „ano, ale nejedná se o empirické podklady", „ano, dotazníky určené žákům a rodičům". Městské školy (v porovnání s vesnickými školami) významněji uvádějí kategorii „ano, hodnotící dokumenty" a „ano, dotazníky určené žákům a rodičům" (0,01). Z komparace speciálních, středních a základních škol vyplývá, že speciální školy významněji uvádějí kategorii „ano, hodnotící dokumenty" (0,01). Analýza odpovědí páté položky ukázala, že školy při tvorbě protidrogových programů nejvíce vycházejí z osobních pohovorů s žáky, ze studia pedagogické dokumentace, z dotazníků zadávaných všem žákům, z vyhodnocení testů zadávaných všem žákům a z jiných zdrojů, z dotazníků zadávaných vybraným žákům a z vyhodnocení testů zadávaných vybraným žákům (v tomto pořadí dle černosti odpovědí). 129
Městské školy významněji uvádějí s výjimkou studia pedagogické dokumentace všechny uvedené kategorie. V porovnání rozdílů mezi základními, středními a speciálními školami vykazují poslední významněji studium pedagogické dokumentace (0,05) a osobní pohovory se žáky (0,01).
Šestá položka zjišťovala názor probantů na to, které aktivity mohou působit na snížení poptávky po drogách. Výraznější černosti vykázaly aktivity v následujícím pořadí: volnočasové aktivity v denním režimu, besedy s odborníky, realizace schránek důvěry, besedy s uživateli drog, aktivní sociální učení, peer programy, volnočasové aktivity v týdenním režimu, zajišťování propagačních materiálů s protidrogovou tematikou a filmová představení s protidrogovými náměty. Městské školy v porovnání s vesnickými školami významněji udávají z těchto aktivit především peer programy a aktivní sociální učení (0,05) a dále pak besedy s odborníky, s uživateli drog a filmová představení s protidrogovou tematikou. Významný rozdíl mezi speciálními, středními a základními školami se objevil u aktivního sociálního učení (0,05), besed s uživateli drog a filmových představení s protidrogovou tematikou (0,01). Sedmá položka - zjišťující rizikové faktory, na které se školy soustřeďují ve svých programech - dospěla k následujícímu pořadí desítky nej frekventovanějších faktorů: agresivita a násilí či šikana ve škole, absence pozitivní hodno130
tové orientace žáků, negativní vliv vrstevníků, liberální postoj společnosti k užívání alkoholu a cigaret, nedostatečná nabídka volnočasových aktivit, záškoláctví, intolerance a projevy rasismu či xenofobie, nedostatek pozitivních modelů chování, působení stresu, nereálné sebehodnocení žáků. Významné rozdíly mezi městskými a vesnickými školami se objevily u rizikových faktorů, jako je agresivita a násilí či šikana ve škole, záškoláctví, intolerance a rasismus či xenofobie (0,05) a dále absence pozitivní hodnotové orientace žáků a nedostatek pozitivních modelů chování žáků (0,01). Statisticky nejvýznamnější rozdíly mezi speciálními, středními a základními školami vykázaly kategorie: agresivita a násilí či šikana ve škole, záškoláctví, absence pozitivní hodnotové orientace žáků, působení stresu, nedostatek pozitivních modelů chování (0,01). Osmá položka se orientovala na zjištění finančních zdrojů. Třídění prvního stupně ukázalo, že školy nejvíce využívají rozpočtu školy, dále následovaly kategorie v tomto pořadí: žádné finanční zdroje, dotace obecního či městského úřadu, granty a projekty MŠMT, sponzorské dary, dotace okresního úřadu, jiné granty a projekty, jiné účelové dotace. Významné rozdíly mezi městskými a vesnickými školami se objevily v položkách „žádné finanční zdroje" (vesnické školy), „rozpočet školy" a „dotace okresního úřadu" (městské školy) při hladině
významnosti 0,01, dále pak ,jiné granty a projekty" (městské školy) při hladině významnosti 0,05. Významné rozdíly mezi speciálními, středními a základními školami se objevily na hl.významnosti 0,0lv kategorii „sponzorské dary" (speciální školy) a „dotace z obecního či městského úřadu" (základní školy). Poslední položka zjišťovala názor škol na to, zda jsou prostředky na realizaci protidrogových programů dostačující. Téměř polovina škol pokládá tyto prostředky za nedostačující, dále pak následovaly kategorie v uvedeném pořadí dle černosti odpovědí: zcela nedostačující, dostačující, zcela dostačující.Významný rozdíl (0,05)
mezi městskými a vesnickými školami se ukázal v kategorii „nedostačující" (městské školy), mezi speciálními, středními a základními školami nebyly naměřeny statisticky významné rozdíly v žádné kategorii. Závěrem je třeba podotknout, že použité statistické zpracování šetřením získaných dat bylo podřízeno celkovému zadání výzkumného projektu, nicméně z těchto dat je možno získat mnohem více informací a poznatků při jejich dalším statistickém zpracování - zjišťování významných rozdílů ve vybraných položkách mezi malými a velkými školami, mezi jednotlivými typy středních či speciálních škol etc.
