ETAPY VYVOJE CESKYCH TI$TENYCH MEDII DO POCATKU 20. STOLETI

Ii.

SBORNIK NARODNfHO MUZEA V PRAZE ~ada C - Literarnl historie. sv.

53.2008. ds. 1-4

ACTA MUSEI NATIONALIS PRAG Series C - Historia LitterarLJm. vol. 53·2008· no.

iii

c·

w

ETAPY VYVOJE CESKYCH TI$TENYCH MEDII

'g

00 19. DO POCATKU 20. STOLETI

k m

MARTIN SEKERA (Knihovna Narodniho muzea, Katedra medialnich studif UK FSV)

y

n·

".

"

'0

"i

'ia

of

oi

n,

,.

n, ),

n·

"

"

".

(Ivod

Tato stat' nevznikla z pote§eni a nadeje, ie by bylo moine s.:b.:jiste ryslovit a argumentacne dokonale podepfit z8vaz nOll t.:zi a stavu medii a medialni komunikace na pocatku 20. stoled, ale spiSe z vedomi povinnosti upozomit na sku tecnost, ze z hlediska ryvoje medii v ceskem kulturnim kontextu neni zdaleka jiste, kdy vlastne toto stoleti za6m\.. A stejne tak se ocitame logicky jen v rovine altemativ, prnme-li se na konec "mediatniho 19. stoled". Toto proble matizujici zji§teni je nepochybnou analogi! k pfevhidaji dmu diskursu obecnych historiku vymezujicimu 19. stoleti jako "dlouhe" a 20. stoletf naopakjako "kratke". Analogii, nebo odvozeninou? Je pro cesky medialne komunikaeni kontext pTvni ze dvou Velk)'ch valek 20. sto led tim, eim nepochybne je v souvislostech obecnejsich - "politicko-civilizafnich'''? Meznikem ci predelem mezi llspofadanosli a programOVO\1 spoflidanosti staroliberalniho sveta a nasledLJjici "oovosvetskou" koexistenci i symbiozou extremnich protikladll v Tamei a dosahu euroamericke civi lizaee? Dokladem ambivalence teorie modernity? I Lze takto prvni svetovou valku aplikovat i na uf~[ tematizaci medialni kontinuily? Je pro ni rok 1918 natQlik duleZit)i, aby i v caso vern fleneni medi.alni komunikllce mel pre!omovou funkci? A co je mHilko pro kontinuitu medi.alniho v)ivoje? ZaIezi zjevne na prislllpU k tomu, jak budeme media vymezovat a tudfzjaky druh periodizace vlasm~ hod lame pfedestfit. 2 V zadani teto stati nejde jen 0 navozeni predstary, v jakem stavu se nachazela "ceska" media na po~.atku stoled medii, ale take po jake ceste a dobe do tohoto stavu dospl1Ha. Zde je situace ponekud jednodussi. Protoze nas zajimaji pfev
kultury, jejimz duleZitYm komunikacnim prostfedkem staly casopisy a take novlny, Nlisledujici uvalla nelli S ohledem na uvedene ota elste pfehledorym stanoviskem. ale spiSe altemativn navrhem, jak pfistupovat k peTiodizaci v)'voje medii v c kern kllltLJmim kontexhl v obdobi novodobych dejin. N mivrhem generalni periodizace. ale ukizkoLJ periodiz casove vymezeneho obdobi. Nejprve je naznacen me dicky pfistup k periodizaci, kterj se drZi pfedev~irn socia historickeho pojeti medii jako instituci podilejicich se organizaci a zmenach socialnfch struktur a vztahiP Na duje vymezeni a ohecne kulturne socialni charakteristiky etap "dlouheho mediilniho 19. stolet[". Zaverem je pfi jen podrobnejSi popis "nranicn[ etapy" mezi 19. a 20. sto tim z pohledu zuma1istiky, tedy dilCi naplneni periodiza etapy uzkym vymezenim jednoho - 6nnostniho aspe mediaIni komunikace. 4 Poznamkovy aparMje s ohledem rymezeny rozsah zredukovan ve prospech zhu§tene tezov infonnace.

1. Problem periodizacniho kriteria Je s podivem, ze si eeSti historici, at' tzv. obecni nebo ktefi se programove hlasl k metodologickY·m v)'Cho kum oborn medialnich studii, dosud neuTci1i za pfedm svYch ryzkumu ovefit stavajici periodizacni koncep!. nehoi je interpretaene vevazan v)ivoj medii na Liz.emi c kych zemi behem uplynutycn dvou stoleti. V~em, kten o problematiku diachronniho pohledu na media a media komunikaci zajimaji, tim navozuji pfedslavu, ze je te koncept dostaeujici a neni tfeba se jim hilleky zab)i Je to dusledek toho, ie eeskemu prostfedi bytostne sch nejen nova, ale "pfekvapive" i stara synteza venov vYvoji medii a medialni komunikaci v obdobi novodob~ ceskYch dejin.

,.

ft

,d

I Zamern~

se v tomlo ptipad~ vztahujeme k diskusim 0 viim v:llky nq mo~kmjZQtlli t<"l'rie. 1)<"1:>,)\' m~Jia J<'ou povatovana za du1cti\6 institUly modemi nlch procesu. Poukazani na komplikujici interpretaci "alky v teoriich nwdwlity ,f\', LOEViENSTEIN 2003:33-37. 2 Nililed a uttiollilj pflstupu k periodizaci vyvoje mcdil8rv. JIRAK - KOPPlOV"\ 2006, J Skutecnost, Ze zde davarne ptednost socialnimu ptisrupu pted lechnologickYm, JJ<:mamena ignora~i vyznamLJ popisLJ medialnich komunikacnich te< logij po stallovovanj periodiza/::nich obdobi a etap. Pm hislOrii kuJrury teske medi
SEKERA, Martin: Etapy vývoje českých tištěných médií od 19. do počátku 20. století. Sborník Národního muzea v Praze, řada C – Literární historie. 2008, roč. 53, č. 1-4, s. 11-18. ISSN 0036-5351.

Pro lento stav je pi'iznacne ito, ze vsechny badatelske ukoly a jejich vystupy zamei'lIjici se na media jsoll 1I nas zadavany pro kraLSi casove useky novodobych a pi'ede v51m modernich dejin, nesleduji kontinuitni hlediska pro delsi casova obdobi. Ani tam, kde Izc opnivnene ocekavat vyjadfeni k celostnimu pohJedll na vyvoj ceskych medii, tj. na vysokych skol
1.1. Proje,'y smiScnc periodizace Za dllvody, proc je dodnes periodizace vyvoje medii poslednich dvoll stoleti "literame politick a" a doslld se 0 ni u rHis nevyvinllia ani lematizovana dcbata, Jze oznaCit tfi momenty: a) pro vyvoj ceskych medii (a jeho periodizaci) se II n{\s jako zastr-esujici f
dizaci lilerarni a politickou.7 Pi'it.om politieka hlediska, uka zatele a pfislusne casove etapy byly rozbodlljici v stanoven struktllry obsahu praci.

1.2. Periodi:lacni disproporce - polcmika s rokem 19188

Zemepisne zasazenl ceskych zelll i do pfiblizncho stt'edu Evropy by'va casto dl'JV(x] pro vysvetlovani ci zd(h'odi'iovan jejich komplikov3ncho vyvoje, poznamcnancho statopnlv nimi pferyvy a diskonlinllitallli. Rok vzniku sal1lostatneJlO Ceskoslovenska je tak ncpochybne logickYIll Illeznikem pro oznacenl nove st{Hlle politicke cry existence historickyeh zemskyeh ceJkll - Cech, Moravy a Slez ka (3 Ilornich Uhe - Slovenska). Toto zatlzeni "casovat" dej iny pod Ie politickych p"eJomu v dejimich statl) velmi zkresluje pohled na vyvoj komu nikacni kliitury ObYV3lcl pfislusneho "st{t1niho'· utvarll Je dllvod tvrdil, ze ceskoslovensky rdim v salllelll svem zac.Hkll vytvol'il natolik nove pnivni, poJiticke a ckollo mieke prosti'edi pro Pllsobcni medii, at kontrastlljici s pod Illinkami rakouskeho rezimu pfed rokem 1914?9 Neill Dejiny medii a mediillni kOlllunikace, jako samostatn}1 tematicky segment minlliosti, jsoll pri hledani svc periodi zaee v mnohem svizelnejsi sitllaci nez dejiny statu. P"eslo j vyvoj mcdii v ceskych zel1lich lradicne clenen pnivc podl zlomll politickych rezimll, na llkor zi'"eteillosti popisu a cha rakt.eristiky vazeb rnezi medii a spolecnosti. Tento periodi zacni pi'istup je do urCite miry opnivneny tehdy, kdyz jsou dihlcdky politickyeh zmcn natolik radikalni. ze na delsi C kratsi dobll pi'ehodi vyhybku ve vyvojove kolcji regulac medii, ledy v aktivnim pfimern ci nepi'imem zasahovcin vladnouciho polilickeho rezimu do spootanniho 1Ilv{lren struktlUy medialn iho vlastnictvi, vydavateJskych, vyrob nieh a profesnich podminek tvorby a distribuce medialnich obsahll, stejnc taki do oblasti jejich recepce. Timto zpu sobem se pohodlne vyinezuji obdobi, kdy media a jejich organizaee p('tsobi pod dohledcl11 totalitnich ci alltoritativ

5 MOln:i je i proto dodneti tak silny tcnro zJlcrn)' interpret"leni archclYJl role novimifstvi (iako souc,bli literalllry) a novin
hypenrofii vztahoveho vymezeni "novin<1r a Jnoe Sl{lllI". Po roc(; J9J R je podle tohoto schcmalu ceskeJnu novinafstvi (ld r. I R48 pficitan coby ~adou hodnolicj znak haJily a fimkce atriblll "protivJadni" (v e.XlT(\ll1nich kvalifikaeich a zcela lwhistoricky i "protist{ltni"). v hodnoceni sOllbezncho .,prvorcJlubli koveho·· novinarstvi je prOleZovan atrihut "sl:itolvumc" zumalistiky, po roce 1945 se objevuji hodnolici alributy dvou pulu - ..aktivistickc a kolahoranlske prolektorfltni noviJU\fstvi a "odbojovc··, po roee 1948 v podstalc az do r. 1989 se podle po. loje marxislicko-Ieninskc releologic k hisrorickYl11 charaklerull a rezill1lll11 Stfitlllljil11a arribUI "pokrokovc" novin:ifslvi. Interpretace vZlahu suucasneho novin
12 SEKERA, Martin: Etapy vývoje českých tištěných médií od 19. do počátku 20. století. Sborník Národního muzea v Praze, řada C – Literární historie. 2008, roč. 53, č. 1-4, s. 11-18. ISSN 0036-5351.

.a ;nl

nich vhid nebo alespon ve vyrazne pfechodovern, politicky nepevnelll a nejistcITI obdobi: v pomnichovske repllblice, za ProtektOr
;8 :Ill ni v 10

ro

:h er

lU lI

tl.

m D

dII.

ly 1

Je

Ie

)

1

III

ci

;c

1i

11

)

h

'1

h

l-

I)'

cI L

:,

..

111

Id

(II

;

I"

,r

'0

r

:i

:i ti

'(J

h Ii ~

Pro hledani hranice rnezi obdobim "rakousko-uherskym" a "prvnilll ccskoslovensk)/m" se tento periodizacni pi"istup prilis nehodi. Demokraticky definovany rdim tzv. prvni Ceskoslovcnske replibliky navazoval v organizaci media Ini kOlllllnikace pfimo na libenilni rdim pfedvaJecneho RakOllska-Uhcrska a faklicky se Vltci nemll nikdy na jejim poli negativne nevymezil. ac v rovine politicke retoriky a proklamace tomll bylo zcela opacne. (Nebledame samo zrejme kontinllitll ve vyjimecnem stavll suspenze libenil niho z~lkonod{lrstvi v obdobi Velke valky.) Symplomem teto kontinllity je nejvlcc fakl, ze po cele mezivalecne obdob! plalil v ccskych zemichjako pravnl Y)icbozi norma rakousky tiskov)' z
fonnou podanyeh do znacne miry lypove sjednocen obsahu velkemu mnozstv! konzulTIcnlll. Praktickymi projevy Lohoto klillurniho prllJornu spolecenske kliitury od pol. 20. let 20. stoleti jsou v p stredi samoLnych medii tyto aspekty: v oblasti techno gii - masivni rozvoj polygrafie dlky rozvoji chemicke stroj frenskeho a elektroteehniek6ho prllInyslu (ktery zaji rovnez akceleraci rozhlasoveho vyslhini a pocatky vyzku teJevizniho vYSil~U1i), v oblaSli ekonomicko-organiza - koncentrace kapitalll do r(tslu (a zakladani) akeiov spolecnosti saturlljicich rozvoj a konkurencni soutez vy vatelskych (pfipadne i nakladatelsrych) them, v obl produkce masoveho tiskll (statisicove naklady) - snalla z sovat fixni n~lklady na papir predevsim ve vyrobe poliri mene zatizenyeh vecemikll a zpravodajsrych odpoledni zaklad£lIli novyeh, politickym stranietvirn jen formalne k tyeh deniku bulvarizuj iciho ci nezakryte bllivarne pojat obsahll a fonny, zavaden! novych tittJllI zajll10vych ca pisu orientllj fcich se na ryehle sirene m6dni oblasti ziv niho stylu, v oblasti medialnich profesi - posilen! hierarc a kompetcnci v odpoveclnosti fizeni pocetne se zvetsuj ie soucasti podnikatelskych celku (nezbytne spojov11ni vy vatelstvi s lisk~lrnami a caslo take vlastnimi distribucn kapacitami), snaha 0 profesni specializaci a standardiz zejmena v novinarskyeh cinnostecb, C02 se neprojevov spont{mne jen v rlltinizaci samotne novinarske praxe, take v tlakll nevelke skupiny spolecenskovednich a zur listiek)/ch elit na tvOrbll a kontrolu profesnich standardll mou systematick6 tcoreticke prllpravy nOVinarLI k povo specializovanym vysokoskolskym kurzem na Svobo skolc poliliekyeh nauk (1928) a prostrednictvim zem zastfeSujid profesni organizace Syndikfltll ceskoslov skych novinafu.

2. Etapl periodizace 19. stolet! - varianta

S ohledem na tenlo posun ve stanoveni konce "dlouh 19, stoleli" v medialnim prostredi cesrych zell1fch ve sr lUini s obeenou politickoLl historiografickoll periodizaci, i v poti'ebe llazorne vysvNI ir period izaci \ 9. sIn leli vyc diska pro utvafeni medialni komunikace na "pocatkll" leti dvacareho je nejvhodnejsi 2.vol it model casove sestu elapizace eharakterizovane vzcly nejvYz.namnejsi ro\i rn v hlavnieh socialne progresivnicb kornunikacnich pro seeh, Kazda etapa v sobe obsahuje dflci pruvoclni tenden TylO etapy jsou jinym pohleclem na obecne k so be paral tendenee reformnich spolecenskych i politickych zm v devatenactem stoleti: preehodu od poddanSlv! k obc srvi, od absoilltismu ke konstitucionalisll1u, od spolecn tradicni k moderni spolecnosti industri£llni.

2.1. Prvni polovina 90. let 19. stoleti - prvni polov 20. let 20. stolen Etapa kOJUlInikllce v proccsu modernizacni diferenci verejnosti Hlavnim znakemje Z!l.vseni efektivUy rtJzlwdlljiciho POl ti."tinych medii (/l(win, casopisll, ale i bl'OZllr, letl pluluittl, pohlednic a Imilt) na rozrkzftovani .5jJoiecen ,\truktury do rozsihljiciho se spektra I'llzl1i zamelen) zu.imov:Vch, ollborn.ltch, pro/esnich a politickych skllpin Tento proces vnitrne upravuje prosH'edf


obs~dllych

(ram

vych) komunikacnic.h skupin, ktcre jsou vysledkem spolll pllsobeni medii v pfedchozi etape kolektivizace vdejnosti. Struktllrnim projevem teto difereneiacc je naphklad z hle diska politi eke kllltllry zalozeni principll tzv. slollpoveho llSPOr.ldillli mezivalecne spolecnosti (politicka phslusllost nebo sylllpatie pfedureovala lidem i volbu pro zarazeni do zajmovych organizad - typieke pro stranicke aJternativy sportovnich. zenskych ci detskych spolku, profesnich sdru zeni - napi'. stranicke alternativy odborovych organizad). Diferenciace je umoznena PllSobcnill1 techto modernizac nieh tcndend: ideologicke uzavfeni m'lrodnich spolecnosti (ceske a 1H~llleckc) a jejich intenzivni vnitfn! iivot v dimenzi narodnc kuItllrnich komunit, dotvofeni politickych, ekono ll1ickych a kulturnieb spolecenskyeh e1it schopnych repre zentovat z,ljmy ceske ntlrodni spolecnosti (po race 19 I 8 ceskoslovenskc "statni spolecnosti") navenek, a soueasne soupefeni clenll a skllpin teehto elit 0 pozornost a pod poru vefcjnosti, hnuti za vseobeene volebni pravo, vyjild feni zavaznosti sociillni otazky v soustavnell1 prohlubovanl organizovanosti delnicke tndy a v systemizaei pi'istupu stiltu k socialnimu zakonodarslvi, obohacovani nabidky pro nilpli'i volneho casu v kaidodennosti, zmcny tradicnich cen tcr hospodal'ske aktivity - vysoka proslorova mobil ita oby vatelstva, rOZl'Ilseni vazeb spolecenstvf vc prospech vazeb spolecensk)'ch. V tcto clape byly dovrselly industrializacni proccsy, ktere jsolljako eclek pro 19. stoletf oznacovany pojmem prlunys lova revoluce. V ekonomieko organizacni oblasti znamenaji pferod v kapitalistiek)' system. VYllziti dVOll novych druhll cncrgie v technice 19. stoleti, pary a clcktl'iny, vybavilo cloveka moznostmi prekonavat cas a proSlor m\.sobky pfed chozieh vykonll v doprave a preprave hmotncho i nehmot neho zbozi (in formaci). Pi'enosova media (telcgraf, tclefon, dalnotisk, chlInopis) se v sepeti s medii siridmi zpracovane informacni produkty (periodiek)t tisk a na konei etapy roz hlasovc vysil3ni) stala diky svym funkefm nepostradatelnym prostfcdkclll pro fizeni stale rozsahlejsieh oblasti spolecen skyeh interakci; vyrobou a obchodem pocinaje a 11lczim\ rodni diplo11l3Ci i konce. Provazanost konec 19. stoleti se stoletim dvaca 1:)/111 II1110eniia paradoxne svetova valecna konflagraee 19 14-1918. V ni se medialni moinosti pllsobeni na vclk,i I11noistvi Iidi podle systematicky promyslenyeh postllPll projevily v,llccnoll propagandoll, do te doby siee jii zm\. mem doph'ikovc11l efektu valecnych akci (viz napoleonskc vaJky, nebo pouceni v knize Carla von Clausewitze, 0 vAlce, 1830) svazlljidl11 ozbrojcn)' konAikt s poJitieJcymi zamery. ale teprve za I. svctovc valky plosne uplatnenYm. Vim v pi'imocarou souslednost industrialniho a spo1ecenskcho pOkrOkll, vJastni liberalnilll ideam 19. stoleti, byla defini tivne olfesena a nezadrzitelne procesy soeialni diferenciaee a diverzifikace, zretelne se projevuj Ici od pfelol1111 sloleti, vyvo]flValy poptitvku po nove sjednocuj iei sile pro tehdy IIi ellroameriekoll civilizaei. Pro siroke vrstvy (masy) Iidi sc touto sjednoeujid siloll nestala abstraktni ideologie dClllo !
2.2. Pocatek 60. let 19. stoleti - prelolU 80. a 90. let 19 stolen

Etapa kOlUunikace \' procesu ~iroke kolektivizace vei'ej nosti

Hlavnim znakem je lralls!or/lUla spolecenskeho .,ifdom do slavu trvu/(Hw Zlijmu 0 vefejne a politieke (Iifni, v zlivis losti na taktice a Ilspe.5nm~ti (pfipadne letargii Ci uktivi zad) po(~etni! slabyclt politickj'clt reprezentaci.Pfiznakem tohoto zlijmu je ,<;lfidonijelto silm! (I siaM intenzity (vbwvi tost), nedocluizi v,~ak k plosne a dloltltotn>ajici oputii jako v pfedehozim obdohi pUlfe.\'o(Yclt let 19. stoleti. Media tW}/V pfedstavu mirodni (polificke) lIefejnosli, stav! se (10 role i.e ji samy reprezentllji a do znabu! miry to odpovid(i sklt tecnosti, nehot' vi!t.~ina obyvatetstva nem(i lIolehni prdvo a postni(lti. tuk legitimni nostToj k pfimemll vlh'lI nu po/i tickolt moe a rozhodOlloni. Nej(lulef.itifjSimi komllnikac l1imi medii jsoll periodicky fisk, broZlII:V, le1fiky, kl1ihy lIefejmi (politickti) role nul. take divadlo {I lidowi Ci kra mO/~ska piseii.

V tcto etape Ize take do skladby medicllniho pllsobeni zara dit vyznamna a pocetllil lidova shromazdeni (tabory lidu) jejichz davovosl jc lIsmernovana vesmes pfedehozi pi'ipra YOU a koordinaei. Tistena media obohaellji svou tematic kOlJ agendll 0 eelc bloky novych temat nebo retroaktivuj stara (zejmena narodne historickil) temata a vpojuji je do pi'itomnosti. Typicke je fetezcni podtemat. soustavna praee s politicky silne vyzllamove zatizenymi kategoriemi tcx tOv)reh i obrazovych prostredkll (stereotypizaee pfedstav) snaha tVllrclJ medi,l!llich obsahCJ dosahovat zadOlleieh reakei v pllblikll (tvorba postojove bomogenity) nezastirallC cflevedoll1ou volbou pcrsvazivnich po tuPlJ a prostfedkl (typickc - praktieky ncexislujc oblast reality, v jejiz mcdi alizaci (zvefejneni) by pi'evazovaly eiste informativni c neutralni zpravodajske die nad hodnoticimi, a to ani v pfe vaine casti vedecke Ciimosti). Media podporuji narustan dYllamiky cesk6ho narodne cmancipacniho procesu. Tendenee 1l10dernizaclli povahy se projevuji v tom co Ize nazvat sirokou kolektivizaci. Media plJsobi jako hlavnl prosti'edek pro sdruzov,lni lidi do velkych SklJpin na zaklade pocitu sounalezitosti a ztotoznenl s jejich ide ovymi a praktickymi cili. Tyto skupiny se tvofi v naprost vctsine podle principll: narodni vyhranenosti (vyjimku tvoh Uist aristokracie), zajmovyeh stanovisek vnitfne vsak jeste nebohate diferencovanyeh, aUloritativniho fizeni a veden jednotlivci ci rnalymi skupinami vlivnych autoril. Pravi dIem je, ze tato kolektivizace je soei,\.lne vyberova (ai do osmdes

9.

!j

"i ~-

1;

,,,

li fO fi

e, ~-

netml zakotvenf v z{lkone. Pfitom lyto spolky nevyvlJcJ I podstatnejsi di ferenciacnf politicke aktivity a nezplisobuj [ pocetne frak6ni jevy. A jen v)'jimccne dochazi k stranic kemu stepenf. Proto Ize chllpat kolcktivizacni procesy v leta dobe jako Ivorbu sirokych, vnitrne nepfilis diferencovanych skllpin, jej ichz clenove jeste nepovaiuji sve rozdilne soci
'0

li-

c y,

1

2.3. 80. leta 18. stoleti - konec 50. let 19. stoleti Etapa komunikace v procesu osvetove a mlrodne kul turni aktivizace

fllavnim znllkem je fJostllfJna promena kulturnich ko(lu lIlysleni vzdelundi, kneZi a c(isti mest'anskych I'rstev ltycJuizejici Z pmlnettl evropskeJlO osvicenstvi, v uzsim 1'Jlmezeni kulturni tvorhy v.~ak le(:kd..r v prolinani s vyrazo l'fmi prostfetlky sUm! hurokni trudice. Media (peri()(lickj fisk, knihy, broZlIIy, .';ollkrom(i korespondena (I v tito dobe lyznamne take db'u(ilo) postllpne plnila roli zpro Slredkovutele iniciacnillO podnetu pro sodalni integraci {/ jeji stllhilizuci, v dtznych skupimich konuillikatoru .,sak s poneklllijin.VItl motivacnim zamerem. Od l'zdiHaneckeho pojeti a.wetave inlegTtlce 0(1 80. let J8. stoleti se je(lnotlive typy mirodotvorn.Vch tendenci (hohemis11lus, raku!ulIlstvi, (~dstvi, nemectvi, sltlvismus) prostrednictvim medii uplat i'u}\Iuly nu ,~irM okruhy Ii(li, vuijemne si konkurovaly. Cti z(idosti tvt'trdt obs(thl, ruznych medicilnich produkti't bylo presvi!clCit dosud IlfUirodne" neutralni Ci zcela neoslovene skttpiny obyvatelstV(1 pro SI'OU verzj ideoveho zalljeti. Cile11l meditil"ihopllsobeni hylo zaujmollt elementamiPOZOTllost pllblik a ttdrietji I' trvaLe aktivite.

It

}

),

}

tjf

10 :e

(

),

:h

Ie

:ll l

ei ~-

11i

11,

:0

In ~-

Ie

n

te

Ili 1

10 J Ie

10

la

;e

(

st

:h ),

:h ).

re

:h

;e

Navzdory impulslllll vysilanym do Evropy Z revolucni a expanzi vni napoleonske Francie zllstalo obyvatelstvo ceskych zellli v prllbehlJ vaJecllyeh konfliktll i po n ieh politicky konformni a pod kontrolou metternichovskeho absoll1lismu si pOlencialni hegemon pfipadnycb politickych zmen "zdola", mest'ansrvo, az do revoluce v roce 1848 spise opevnoval svlij status poliricke nebybnosti. V praktickem zivote byly ceneny hodnory jako umefenost, stfidmost, setr nost a nekonfliktnost se zakonem. Obecnou zpravodajskou funkci plnily pro publikum predevsim noviny, ty, ktere byly vydavane v Praze (a na konei obdobi take v Brne), netneeke a ceske. Krome revolllcniho rok u 1848 a jeho dozniv'ln i vsak byly ccnzurovany a nemohly slouzit k nastoleni politicke diskuse. Porevollicni roky (neoabsolutisJl1us padesiltycb let) legislalivnc vicell1ene pro media adaptovaly predrevolucni rcglliacni pl"istllpy statu. Bez ohledll na shrnujici kvalifikaci politicke nehybnosti po vetsinu vymezene etapy pusobf od jejiho pocatkll dye lendence lIvadej iei v pohyb spolecenstvf ceskych zemi. Prvni osvelOvoli tenclenci - programove illicioval a do watne miry i hdil stat, s podporou vzdelanctJ i lIstavlljicf se slf"edostavovske inteligenee, v sepeti se svymi koncepc nimi reformnimi zamery na poli rozvoje obeene vzdela nosti s efektem prosperity statuUlO bospodarstvi. Drllhou

- narodne aktivizacni tcndenci ci lepe tendence - rozvij rume ideove skupiny def1nujiC[ odJisml pojeti n{lrodotv nycb aktivit. FaktOlY vymezlljk[ lato pojeli (lerilorill historie, jazyk, inteozita spolecneho "mlrodniho" vedo a povedomi) byly v ceske11l pi"ipade z{lvisle na mife a vity, s niz je nejdfive akcentovaly nepocetne skllpiny obrozencll, lidi budujicich intelektmllni a hoclnotove pa narodni existence, snazieieh se 0 jeho propojeni s histo kOll tradici uzemi ceskycb zemi is aktualnim stavem zivo praxe jeho obyvateJ. Ceska narodotvorna aktivita nebyla ve srovmllli s evr skymi pomery exkluzivni, mela sve (solldobe i blldot paralely v jinycb evropskyeh IHlrodech, a nejel1 mal) Take Nemci pr-etvMeli z{lklady narodni kllllllry po novodobyeh hledisek a norem, 11<1 rozdfl od Cechll sc v neporykaJi s absenci vysoke kvalily jazykoveho faklo Bohemisticka narodotvorna tendenee (B. 80lzano) ne kI<:idala jazykove rozdilnosti rozhodlljici vliv na vytvor mlrodnibo veclorni, p06itala se svebylnymi hodnotami o jazykll jako nekonfliktnimi. Cdti vzdelanci a inteligen z niehi vznik.lo aklivni j{lclro, Z nehoz vychazely clo ok impulsy s cilem vtallllout do jeho Z

nazyvat ji politiekou vefejnosti, protoze eenzorska omezeni docasne odpadla a zasadni refornmi ot.1zky (tlstavni, st.1 topnlvni, ekonomickt\ obca/lskopravni, narodnostni) by!y publicisticky komentovany a predkladany k diskusi. DeIst cas potrebny k dokonani politicke a spolecenske transfonnace rakouskeho statu vsak nenasledoval, a tak se revolueni podnety v mnoha pl'ipadech nerealizovaly, a/lebo byte jejich naphlovani postllpne cestoLl shora. Neabsoilltis tick)' rezim padesalych let zakonzervoval zkusenost revo luce a s ni i pl"lsobnost medii v oblasti vefejne kOll1unikace politickych ternat. Diky tomu se take zbrzdi I prerod spo lecenskych struktur. Byt' formalni relikty feudal iS1l1u byly odstraoeny (1781 nevolnictvi, 1848 poddanstvi), Illent
nejistou dOlacni podporu zajmov)'ch skupin sctruzenych okolo pfLslusnych periodik, anebo se spojovali forlllou pro deje Ci SplyllUli s m\zorove bJizkymi tituly a vydavateli, pi'i padne se fakticky smiroval i s roll toho, kdo p('estavil mi ambice souperit 0 rozsireni poetu svych 6tenarll, i kdy7 deklaratorne zustava v bojove pozici tradicne si Ineho Illedi aJniho produeenta (katolick)' tisk). Prikladem vydavate]ske adaptace na usazeni a utvrzen kapitalistiek6ho prosti'edi v Rako\lsku byl v oblasti politicky zamereneho tisku stars! proud Jiberalni produkce, respek tive jeji podniky nekolidujici ideove se zajl1ly vznikajiciho velkokapitillu a el itnich ZilStupCU zivnostenskych struktllr Dille sem spada produkee agrarniho tisku el1lancipovancho od zazemi materske liberalnl patronace. Pfikladem v nasem prostfedi nejusilovnejsiho hledani cesty,jak spojit politicke kOlllunikacni ambice s zivotodarnym ohledem na kornercn pozadavky tiskoveIlO trim byla narodnesocial isticb pro dukce. PUkladem promyslene vydavatelske prilce vyuziva jici organizovanost dobove nejprogresivnejsiho politickeho hnuti byla produkce socialnedemokratick6ho tiskll, posi 10 vanA navic v porovnani s jinymi politickymi slllery Ilejvic se rozsirujici odberatelskou obef i velmi pocetnou kvalitn personAlni zakladnou pro obsazovani mist v redakcich Si1u rozvoje sociillne demokratickeho tisku (cesky psaneho v ccskyeh zel11fch) iluslruje srovnani vzestupu sOllhrnncho rocnfho nakladu prodllkee v roce 1896 z 925000 vytiskll n 12 000 000 v race L904. Rozsirenym modelem vlastnicrvi vydavatelskeho pod niku se v tomto obdobi stalo vydavatelsk6 druzstvo a akci ova spolecnost, ktera v mezivAlecnem obdobi financn zosobnovala trend koncentrace vydil\,t{lIli periodick6ho tisku do velkyeh center sehopnych obsadit a uhttjit rozsahlou C<'lst tiskovcho trl1U. Model individuillniho nebo rodinncho vlastnietvi ustupoval. Distribuci vel ice vyhovovala .iii roz sah 1<) zeleznicni sit' a vobdobi republiky slouzila i automo bilov{1 doprava zkracujiei zvlilste u velkych vydavatclstv cas cesty nak ladll z tiskarny na midrazi, ve velkych centrech primo k prodejclllll. Princip pokryti distribucniho tJzeml by prcdevsil11 zemsk)', regionalnf a lokalni. S rozvojcm poli tickych stran platilo, ze lJstfedni deniky, ale i casopisy s tiskly v hlavnich zelllskych organizacnfch centrceh stran na venkov6 zust<\vala vydavatelsk

:11 0

'i lit

{Z li

ni ~y

k )0

Ir. 10 III

(6 nf J-

a 10 D

;e

hi h.

10

10

la

:1 1.

lI.~

:u

lU

10

l

)

vi

:h

yl 1

;e

11,

:h

?;

'd I

)

Ii,

:e 4

e, i, ]

lu 7.

)

:e

Na vznik Ceskoslovenske republiky reagovuli vydavatele obnovenim za vMky zastaven)'ch titulU, zakladanim novych periodik rozsirovanych pres zemske hJ'anice (napr. Tribuna, L.idove listy, 1'h1rodni osvobozeni, Rude pnivo). Vydavatel sk{\ struktura vytvoremi pred valkou se vsak vyrazne nemc nila, stejnc jako sepeti tisku s politickymi stranami. Do organizace zpravodajstvi se nove zapojila Ceskoslovenskil tiskova kancelM' (1918), evidence mezinarodniho deni se rozsirila diky napojenf na zahranicni zpravodajske agentury, ale i proto ze se zvysil pocet zahranicnich korespondentLI zvl,iste z politicky rozhodujicich mest Evropy. Zpravo dajske pokryti celeho statnibo uzemi bylo nerovnomcrne. V tisku vydavanem v ceskyeh zemi napl'osto prevazoval di'lnlz na zdejsi den!. Zpnivy 0 Slovensku a Podkarpatske Rusi byly vesmes narazove (deniky) a tematizovane (caso pisy). V)ljimkami byly noviny, ktere mely na vyehode fili {llni redakee (napl·. Lidove noviny). Legislativni podlllinky tiskov6ho zivota hyly dvojlomne. Konsolidace v pocatc1eh mistupniekeho Stiltu vyzadovala cenzuru, ale Illoznosti regulace phpustily i dalSi legislativni upravy, prestoze ustava z roku L920 deklarovala svobodu tisku. Velkym z,)sahem byl v prvnf polovine dvaeatych let Z{lkoll na ochranu republiky (1923), j fm2 se stanovovalo, ze oosahem tisku Ize spachat zloCin zrady sti.ltniho tajem stvi nebo precin nedovolen6ho zpravodajstvi a podneeovani k trestne cinnosti. K v)lznamn)lJll zmenam doslo od devadesatyeh let v novinarske praxi. Jeclnak se oovinarstvf profesnc saturo valo eestou sdru:lovani novinaru v dalsieh spolcich (Ustfedni svaz novinai'll slovanskych, 1898, Jednota ceskoslovan skyeh novinai'll, 1902, Syndiki.lt ceskyeh novinMll, 1909, Synclikit prazskych denik{lrLI, 1911, Syndikat denniho tisku ceskoslovensk6ho, 1919, Novimii'sk,1 obee ceskoslovenska, 1920, SyndikM ceskoslovenskych novinai'll, 1926). Dale doehazelo, zvlaste v redakdeh velkYch listLl, k posileni skutecne redakcni delby pr[lce spoClvajici v zod povednosti za dUei rubriky a ve vykom1vll11i speci,i1ne vymezenyeh Cinnosti. Tento proces se ojcdinele objevoval LIZ v predchozich desetiletich, ale od devadesatych let byl pavzbuzen zakl~idanflll novyeh velkych titulll, rozsifova nim redakcnl agendy 0 nove tematicke oblasti vychazeji deh z promeny lidske kazdodennosti, v niz se prosazovaly nove druhy organizovanyeh aktivit - sport, turistika, m6da - zenska otazka, rozrLIZllovan! kulturniho zivota. V redak eich prib)lvaly ojedinele i zeny. Form{llne se tato temati zaee projevovala ve vyclel'\ovani pravidelnych rubrik, priloh novin, mnohdy sc jcdnalo 0 predstupeii osarnostat nent v tYdenik, Ctrnilctidenik nebo mesfcnik, tedy casopis. Promeny zivotniho stylu s sebou od pre]omu stoleti nesly lake nova ocekavani ctemiHI, ovlivnemi postupnym rozpa clem autoritativnich kulturnich norem a zvyklosti mravnich a moralnieh. To byl podnet k rcakei v podobe naznakU bul varizace obsahil jak nekteryeh denikll, tak casopisiL Prvnim takto zfetelne zall1efcnym tilulem byl Prazsky ilustrovany kuryr (od L893), pi'floha Illasu naroda. Obrazova slozka astatne pronikala diky reproduk6nil11 moznostem hojnej i na stranky tisku. Stars! ilustrace i novejsi [otografie obsa

zovaly a zapliiovaly vetsi proslor a velmi prospely k rozv medialni viZllalizaee reality. S denikovou ()tografi i pri poprve pl'ed valkoll Pravo lidu, v dennim tisku se rozsl az ve dvaeat)lch leteeh. Hlavnim prosti'edil11 pro 10 togr byly casopisy, ktere s ni praeovaly ovsem rllZne, take po vysky remeslnych nebo utlleleckY'ch aspiraci a lllliern l'inancnich mirocich na kvalitu papinI. faklem je, ze t novinafska etapa nabidla i ctenarum slabsi solventno vedle textll nebyvale nUlozstvi vizualizovancho uchop reality. Oalslm rysem, ktery se v novinarske pn'\c.i projevo vsak velmi vyberove, nesoustavne a spise umoznil ja pod net retlektovat novinaI-stvi coby pfedmet pro odbo hodnoceni a unalyzLI, byla dilci snaha 0 "intelektualiza zurnalistiky. Zacali s nl uz v druhe polovine osmdesM let zejmena publicisti z okruhu Tom{\Sc Masaryka, tzv. r listi, kteri zulllaJistiku pojimali jako V)TaZ kvality a tHO vefejneho narodnfho zivota. Zejmenajejich casopis Cas c10val a komentoval nejen obsah temat, ale i zpllsob jej traktovani v tisku. Jejich z,ikladni pozadavkova doktr spoclvala v ustupu od prepjateho ideologizov{lIli tisku z tomatizovanym pouzivillJfm nacion{llni r6toriky postav na Ilstalene stereotypni frazeologii, klise, kOnstanln kon[ront<'lcnich symbolech l11ezistranickych i protinem kYeh. Za pfedpoklad modemi zllrnalistiky stanovili v nost argumentace a overovillli faktll a dispoziee novinc k odbornejsimu vhledu do tema!. Cenili si v tomto sm v)jimecnyeh profesiomilu, redaktorll, kteri ve sve d vynikali nad priuner (kupr. vider"isky zpravodaj Narodn listu Gustav Eim). Z j ineho pohledu vsak nlltno priznat jim patme unikala zkusenost s rutinnim cbodem reda oni sami byli predevsilll publicisty. Mimoi'adllY zrcadl (nepfimy) pohled na cesk6 novinafstvi jeste v devadesM letech publikovaljejich spolupraeovnik H. G. Schauer, k dokazal alespoi'! v obryseeh prehl6dnout soudobe eVl'Op novinal'stvi v kontextu politieke kultury. Profesni naroky na mllezite vzdelani novinarll, doko formou specialniho vysokoskolskeho vzdeJani, se doko ocitly v roce 1912 v Programu Ceske strany pokrokove. P tuto "intelektllalizacni" snahu si vsak novinMska praxe SV)IHl zivotem, col. sc projevovalo zvliiste v obdoblch vyp tyell nacionalistickyeh vasnl (prolinemeckyeh a protizid skyeh) a ater (primo s Masarykovym angazma je spoj tzv. hilsneriada). Tehdy se hodnoliei stereotypy umoCl'jov v obsazieh vetsiny tiskll, pochopitelne vcetne nemeeke , , icmene i to hyl dLlvod pro jedinee z prostredi pokrok inteligence, kldi si vsimali vlivll tisku na destabilizaci m verejnosti. Takov)'m byl ekonom Karel Hoeh, ktery v r 19 I3 u nas jako prvni puhlikoval drobnou knizkll s nazv Noviny, v niz podal kompilacni prehled strucne histo a soucasnosti novin{lrstvi ve svete s portretem novinaf ceskeho a zvlast' ccnnou predzvest "novinovedne" reee organizace a role tisku ve spolecnosti. Tato publikaee pr znamenala }1ovaleenou jiz skutecne odbornou (sociolog kou, historickou, lingvistickou) reflexi zavrsenou v r L928 zalozenim Svobodne skoly politickYeh tlauk a sou sejicich odbortl)'ch a stavovskyeh caSOpiSll.

1

:a


Literatura JIRAK, J. - KOPPLOV A, B. (2006): K olazce periodizac BERANKOV A, M. (1981): Dejiny ceskosluvenske iurna vJ;'voje medii. In: SEKERA. M. (ed.): Masova media jak lisliky. I. esky period icky tisk do roku 1918, Praha prcdmet odb(1fIleho zajmu. Sbornik Narodniho l11uzea, [Zad BERANKOVA, M. - KRJVANKOVA, A. - RUTTKAY, C, sv. U, c. 1-4,27-32

F.1988): De/iny ceskoslovenske iurnalisliky. III. CeSk)f LOEWENSTEIN, B. (2003): Paradignw valA}' ve 20. SIO a slovensky tisk v letech 1918-1944. Praha let!. In: GEBHART, J. SEDIVY, I. (ed.): Ccskil spoJecnos BUTTER,O. (L928): Pokusy 0 soustavu vedy 0 novinach. za velkych valek 20. stoleti (pokus 0 komparaci). Praha Ouch novin, IV 291-305 Karolinum, 33-43

FA LSTfCH, W. (ed.) (2004): Gnmdwissen Medierl. Wil SEKERA, M. (2002): Aspek~)' aeni periodickeho /isk helm Fink Verlag. 5. vyd. v procesu poli/icke mohi/izace ceske spoldnosfi. In: BLA HAVELKA, M. (2003): Ceske my.~leni 0" velk);ch" valkach HOV A, K. (ed.): Komunikace a izolace v ceske kulture 19 20, stoleli. In: GEBHART, 1. - SEDTVY, I. (ed.): Ceska stoleti, Praha: K.LP, 121 144

spolecnost za velkych valek 20. stolet! (pokus 0 komparaci). SEKERA, M. (2006): Das tschechische Pressewesen. In Praha: Karolinum, 15-32 Die Habsblll'gennonarch ie 1848-1918. Pol itische OfTent HOCT-r, K. (1913): Novin)'. Praha: F. Topic lichkeit uod Zivilgcsellschaft. 11. Wicn: Vlg. der Oster HOCH, K (l933): Dejiny /lovina/'s/vi od roku IR60 do rcichischen Akademic der WissenschaOen, 1977-2036

duhy soucasne. In: Ceskoslovcnskil vlastiveda, VII, Praha, VOU.., J. (1933): Dijil1Y 110vil1 a casupis{'t do roku /848. In 437-514 Ceskoslovenska vlastiveda, VTT, Praha, 391-436

v

Sttm11l0l:V

Czech Press in the 19th and Beginning of the 20th Centuries: Stages of Development Martin Sckcra

The article describes the era, in which Czech-written periodical press was established in its continuity, and its division int periods. Traditionally, stages of media dcvelopmetlt are described in terms of political events. It is acceptable in case of th 20th century, in which major changes of political regimes took place and their impact on the organization of the press wa very strong. 19th century journalism is much more influenced by cultural, social, technological and other criteria. Traditiona stages arc: 1780s - 1848, 1860s - 1914, 1914 - 1918. The new periodization model puts the end of the "long 19th century forward and respects the influence of 19th century sLages on deveLopments in the 20th century. For reasons of this, the mode is organized retrospectively. It characterizes the stages in terms of media importance in the society. Each stage characteriza tion comprises the description of concomitant circumstances. Division into three parts respects general trends in the society modernization process in the J 9th century: transition from serfdom to citizenship, f)'om absolutism to constitutionalism an from traditional to modern industrial society. The model marks ofT the following stages: I. First half of the IR90s - first half o the 1920s: process of society's difTerentiation II. 1840s - beginning of the 1890s: process of wide public collectivization Il 1780s - 1840s: activization process of national and cultural education.


ETAPY VYVOJE CESKYCH TI$TENYCH MEDII DO POCATKU 20. STOLETI

Recommend Documents