Český turista v Českém Krumlově

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Český turista v Českém Krumlově Bakalářská práce

Autor: Kateřina Mohelská Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Kateřina Mohelská

Abstrakt MOHELSKÁ,

Kateřina:

Český

turista

v Českém

Krumlově.

Vysoká

škola

polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Bakalářská práce je zaměřena na marketingový výzkum související s cestovním ruchem tuzemců směřujících do Českého Krumlova. Hlavním cílem práce je identifikovat a popsat charakteristiky domácích turistů přijíţdějících do Českého Krumlova, jejich potřeby, důvody jejich návštěvy a jimi vyhledávané sluţby. Úvodní část práce je věnována základním informacím o Českém Krumlově. V hlavní stati jsou pak obecně zmapovány ubytovacích kapacity ve městě a kraji a následně vyhodnoceny

dva

druhy

dotazníků

zaměřené

na

individuální

turisty

a na českokrumlovské hoteliéry. V závěrečné části práce jsou na základě získaných poznatků doporučena opatření ke zvýšení atraktivity Českého Krumlova pro domácí turisty. KLÍČOVÁ SLOVA: Český Krumlov, český turista, turistika

Abstract MOHELSKÁ, Kateřina: Czech tourist in Český Krumlov. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor: Doc. RNDr. Jiří Vaníček. Degree: bachelor study. Jihlava 2011. The bachelor´s thesis deals with the marketing research related to the domestic tourists coming to Český Krumlov. The main goal of the thesis is to identify and describe the characteristics of Czech tourists in Český Krumlov, their needs, the purposes of their visits and the demanded services. The initial part of the thesis is devoted to the basic informaction of Český Krumlov. The main part firstly describes the accomodation capacities in the town and the region, and subsequently evaluates the two kinds of questionnaires – one focused on tourists and the other on hotel owners. The concluding charter than contains recommendations, which should lead to further boost the number of Czech tourists coming to Český Krumlov. KEYWORDS: Český Krumlov, Czech tourist, tourism

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval během sepisování této práce. Dále by veliké díky patřilo Ing. Lukáši Mohelskému, a to především za trpělivost, čas a pomoc věnovanou finálním úpravám textu.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 14. 5. 2011

...................................................... Kateřina Mohelská

Obsah 1.

Úvod ......................................................................................................................... 1 1.1 Výběr tématu .......................................................................................................... 2

2.

Český Krumlov v kostce......................................................................................... 5 2.1. 2.2. 2.3.

3.

Fakta a čísla ...................................................................................................... 5 Stručná historie ................................................................................................. 6 Turistické podmínky ......................................................................................... 7

Výzkum českého turisty v Českém Krumlově ..................................................... 8 3.1. Metodika výzkumu ........................................................................................... 8 3.1.1. Teoretické charakteristiky ............................................................................ 8 3.1.2. Praktická aplikace ........................................................................................ 9 3.2. Analýza sekundárních dat............................................................................... 11 3.2.1. Domácí a výjezdový cestovní ruch rezidentů ČR........................................ 12 3.2.2. Souhrnné údaje o cestovním ruchu v Jihočeském kraji .............................. 13 3.2.3. Vývoj návštěvnosti Českého Krumlova ....................................................... 17 3.3. Terénní výzkum mezi turisty .......................................................................... 18 3.3.1. Stručný popis provedeného terénního výzkumu mezi turisty ...................... 18 3.3.2. Výsledky terénního výzkumu mezi turisty ................................................... 18 3.4. Terénní výzkum mezi hotely .......................................................................... 47 3.4.1. Oslovené hotely a jejich stručná charakteristika ....................................... 47 3.4.2. Výsledky terénního výzkumu mezi hotely .................................................... 51

4.

Zhodnocení výsledků a doporučení .................................................................... 54 4.1. 4.2.

5.

Zhodnocení výsledků provedeného výzkumu ................................................ 54 Doporučení ke zlepšení současného stavu...................................................... 56

Závěr ...................................................................................................................... 60

Zdroje a reference ........................................................................................................ 63

Přílohy ........................................................................................................................... 65 Příloha 1 – Dotazník pro turisty ................................................................................. 65 Příloha 2 – Dotazník pro hoteliéry ............................................................................. 69

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1: Erb a znak města Český Krumlov .................................................................. 5 Tabulka 1: Počet delších cest českých turistů, v tisících ................................................ 12 Tabulka 2: Počet kratších cest českých turistů, v tisících............................................... 13 Tabulka 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji .......................................................................................................... 14 Tabulka 4: Počet hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji ....................... 15 Graf 1: Počet delších cest českých turistů, v tisících ...................................................... 12 Graf 2: Počet kratších cest českých turistů, v tisících .................................................... 13 Graf 3: Celková návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji ............................................................................................................. 14 Graf 4: Porovnání návštěvnosti rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v Jihočeském kraji ............................................................ 15 Graf 5: Celkový počet ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji ................................... 15 Graf 6: Celkový počet pokojů v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje .................. 16 Graf 7: Celkový počet lůţek v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje .................... 16 Graf 8: Otázka 1 - Uţ jste někdy toto město navštívili? ................................................. 19 Graf 9: Otázka 2 - Jak jste do Českého Krumlova přicestovali? .................................... 20 Graf 10: Otázka 3 - Jak dlouhý bude Váš pobyt ve městě?............................................ 21 Graf 11: Otázka 4 - S kým trávíte pobyt v Českém Krumlově?..................................... 22 Graf 12: Otázka 5 - Jaký je převaţující důvod vaší návštěvy Českého Krumlova ? ...... 23 Graf 13: Otázka 6-1 – Velikost pokoje........................................................................... 24 Graf 14: Otázka 6-2 – Úroveň vybavení pokoje............................................................. 25 Graf 15: Otázka 6-3 – Čistota pokoje ............................................................................. 25 Graf 16: Otázka 6-4 – Čistota ve veřejných prostorách hotelu a jeho okolí .................. 26 Graf 17: Otázka 6-5 – Cena za ubytování ...................................................................... 27 Graf 18: Otázka 6-6 – Ostatní sluţby, které hotel poskytuje ......................................... 28 Graf 19: Otázka 6-7 – Personál ...................................................................................... 28 Graf 20: Otázka 6-8 – Dostupnost do centra města ........................................................ 29 Graf 21: Otázka 6-9 – Moţnost parkování (v případě, ţe jste přijeli vozem) ................ 30 Graf 22: Otázka 7 – V případě, ţe jste vyuţili i jiných sluţeb hotelu neţ je ubytování, uveďte je spolu s jejich hodnocení (sauna, hotelová restaurace, apod.) ......................... 31 Graf 23: Otázka 8 – Jakým způsobem jste si zajistili rezervaci ubytování v tomto hotelu? ............................................................................................................................ 32 Graf 24: Otázka 9 – Stravujete se v Českém Krumlově v restauračních zařízeních? .... 33 Graf 25: Otázka 10-1 – Úroveň jídla .............................................................................. 34 Graf 26: Otázka 10-2 – Cena za jídlo ............................................................................. 35 Graf 27: Otázka 10-3 – Cena nápojů .............................................................................. 35 Graf 28: Otázka 10-4 – Obsluha ..................................................................................... 36

Graf 29: Otázka 11-1 – Informace od příbuzných či známých ...................................... 37 Graf 30: Otázka 11-2 – Turistická informační centra .................................................... 38 Graf 31: Otázka 11-3 – Cestovní kanceláře a agentury .................................................. 38 Graf 32: Otázka 11-4 – Média (články v tisku, rozhlas, televize, apod.) ....................... 39 Graf 33: Otázka 11-5 – Propagační materiály, prospekty, průvodci, apod. ................... 39 Graf 34: Otázka 11-6 – Internet ...................................................................................... 40 Graf 35: Otázka 11-7 – Jiné (zkušenosti z minulé návštěvy, personál ubytovacího zařízení, apod.) ............................................................................................................... 41 Graf 36: Otázka 12 – Která z uvedených poloţek se podílí na nákladech největší měrou? ........................................................................................................................................ 42 Graf 37: Otázka závěrečná 1 – Věková skupina............................................................. 43 Graf 38: Otázka závěrečná 2 – Vzdělanostní skupina .................................................... 44 Graf 39: Otázka závěrečná 3 – Jak daleko je Vaše bydliště od Českého Krumlova? .... 45 Graf 40: Otázka závěrečná 3 – Pohlaví .......................................................................... 46

1. Úvod Cestovní ruch patří mezi dynamicky rostoucí odvětví světového hospodářství, jehoţ význam bude v budoucnu dále narůstat společně se zvyšováním podílu terciární sféry na světovém hrubém domácím produktu a společně s bohatnutím nových rozvojových zemí, mezi nimiţ jsou obvykle zdůrazňovány země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), jejichţ občané mají po cestování a sluţbách s cestováním spojených přirozený hlad, podobě jako tomu bylo například po pádu ţelezné opony v roce 1989 v České republice. V mnoha zemích, ke kterým patří například středomořské státy, státy jihovýchodní Asie nebo oblast Karibiku, tvoří cestovní ruch jeden z hlavních pilířů ekonomických aktivit, s nímţ je spojen vysoký podíl zaměstnanosti a tvorby přidané hodnoty. Do zahraničí vycestovalo v roce 2008 celosvětově přes 920 milionů osob, díky nimţ byl v cestovním ruchu vytvořen obrat překračující objem 640 miliard EUR1. Význam cestovního ruchu nicméně nespočívá pouze ve výjezdech do zahraničí a v příjezdech cizozemců. Významnou roli, jejíţ podíl bývá občas neprávem podceňován, hraje také cestovní ruch domácí. Jen v roce 2005 uskutečnili domácí rezidenti v České republice více neţ 100 miliónů (!) cest mimo své obvyklé prostředí. V tomto počtu převaţovaly cesty jednodenních návštěvníků, kterých bylo 72 milióny, na turisty připadaly téměř 33 milióny cest2. Významnou roli v domácím cestovním ruchu hrají i pobyty na chatách a chalupách (tzv. druhých domovech) a u příbuzných či známých3. Domácí cestovní ruch v České republice v sobě i přes vysoké dosaţené výsledky nadále skýtá velký potenciál, který je třeba v oblastech, pro něţ je turismus jedním z nejdůleţitějších zdrojů příjmů i zaměstnanosti, důkladně zanalyzovat a následně vyuţít. Mezi takovéto oblasti se oprávněně řadí také Český Krumlov, a právě toto město je hlavním předmětem zkoumání v předkládané bakalářské práci, jejíţ celý název zní Český turista v Českém Krumlově.

1

Wikipedie (2011) ČSÚ (2006) 3 Pomykal (2010) 2

1

1.1 Výběr tématu Při výběru vhodného tématu pro zpracování své bakalářské práce jsem nalezla hned několik důvodů, díky kterým jsem měla rozhodování a následně i definitivní volbu zkoumaného tématu o něco usnadněné. Mým rodným městem je Mladá Boleslav, jejíţ industriální tradice i současnost, jsou v přímém kontrastu se sluţbami kypícím Českým Krumlovem, jehoţ malebnost mne zlákala natolik, ţe jsem se do něj jiţ před čtyřmi lety přestěhovala. Musím ovšem subjektivně poznamenat, ţe ačkoliv aţ do dnešních dnů ze všech stran slýchávám, ţe Český Krumlov je nádherné město a ţít v něm musí být fantastické, mně osobně trvalo velmi dlouhou dobu, neţ jsem si na ţivot v jednom z nejvýznamnějších turistických míst České republiky zvykla. Navštívit centrum cestovního ruchu jihočeského kraje na jednodenní výlet nebo prodlouţený víkendový pobyt je totiţ velice odlišné od zkušeností, které zaţívají obyvatelé tohoto města, pro něţ je turistický ruch se všemi svými klady i zápory kaţdodenním chlebem. Pro mne bylo největším problémem určité „sţití se s turisty“, kteří velice zásadně ovlivňují jak charakter města, tak i sluţby v něm poskytované. Nejvýrazněji je vliv turistů samozřejmě viditelný na cenách, a to především v centru, přestoţe i okrajové části se tomuto nepříjemnému fenoménu nemohou zcela ubránit. Ať uţ se vydáte do restaurace, obchodu s oblečením či samoobsluhy, všude naleznete ceny s „turistickou přiráţkou“. Dalším důvodem, pro zvolení tohoto tématu při zpracování bakalářské práce, se stal fakt, ţe jsem v roce 2009 byla přibrána mezi členy recepčního týmu Hotelu Bellevue, který je jedním z nejluxusnějších a největších hotelů ve městě. Nejprve jsem pracovala na pozici recepční a tato práce zaloţená především na komunikaci s lidmi, se mi velmi líbila. Vzhledem k tomu, ţe do hotelu přijíţdí z větší části zahraniční klientela, mohla jsem uplatnit i zkušenosti získané při studiu cizích jazyků, ale zároveň mi cizinci dali podnět k tomu, abych se začala zajímat o to, proč je situace právě taková a proč je tuzemská klientela v Hotelu Bellevue v silné menšině.

2

Výše uvedený, pro mne trochu překvapivý fakt se tak stal hlavním impulsem, díky kterému se v mé hlavě zrodila myšlenka, ţe se právě tímto směrem pokusím vést svou bakalářskou práci, jejíţ téma jsem si měla díky pokročilému stavu svého bakalářského studia v krátké době vybrat. Samozřejmě jsem musela svou ideu prodiskutovat také s vedením hotelu, protoţe i jejich interní údaje bych při výzkumu vyuţila. Zde mi bylo vyhověno, avšak výměnou za to, ţe po vypracování práce bude mít vedení přístup k výsledkům a moţná doporučení plynoucí z něj jim budou prezentována. Během roku jsem pak dostala novou pracovní nabídku a propracovala jsem se na pozici asistentky

rezervačního

oddělení.

Odtud

mám

větší

příleţitost

nahlédnout

do statistických přehledů ubytovávaných hostů a udělat si tak ještě lepší obrázek o tom, jak vysoké, resp. nízké, je zde procento domácích turistů. Těchto údajů a dalších nabytých znalostí a zkušeností pak mohu vyuţít právě při tvorbě bakalářské práce. Jako poslední důvod, proč jsem zvolila právě toto téma, je snaha zjistit, zda je český turista stále ještě tím turistou, který vyhledává nejlevnější moţné ubytování a místo vyuţití stravovacích sluţeb, si v příručním zavazadle z domova přiváţí několik smaţených řízků zabalených v alobalu. Myslím si, ţe podobný obrázek má v podvědomí mnoho z nás, ale pevně věřím, ţe z této škatulky jsme se jiţ dávno přesunuli do nějaké jiné a lepší. Předkládaná bakalářská práce na téma Český turista v Českém Krumlově se skládá z pěti kapitol, jeţ na sebe logicky navazují. V úvodní části, k jejímuţ závěru se právě dostávám, je obecně popsán význam cestovního ruchu ve světovém i domácím hospodářství. Dále jsou zde zmíněny hlavní důvody, jeţ mě vedly ke zpracování tématu, a ve stručnosti jsou také představeny cíle práce. Hlavní stať pak začíná samostatnou kapitolou o Českém Krumlově, v níţ shrnuji nejdůleţitější charakteristiky tohoto města sahající od stručné historie, přes význam českokrumlovské oblasti v cestovním ruchu Jihočeska, aţ ke statistickým informacím o městě. Třetí kapitola je pak věnována samotnému výzkumu. Nejprve v ní popisuji obecné přístupy, které jsou pro daný způsob marketingového výzkumu vhodné a které jsem si pro tuto práci zvolila. Dále prezentuji sběr primárních a sekundárních dat, přičemţ výrazně více prostoru pochopitelně věnuji popisu originálního terénního výzkumu prováděného právě pro účely této bakalářské práce. Poté se zabývám analýzou výsledků vyplývajících 3

z jednotlivých odpovědí na otázky v provedeném šetření. V další kapitole prezentuji svá doporučení, ke kterým docházím na základě výsledků šetření a také na základě vlastních zkušeností. Závěrečná kapitola je pak stručným souhrnem celé práce, v níţ vypichuji nejdůleţitější poznatky, ke kterým jsem došla a které by mohly pomoci přilákat do Českého Krumlova ještě větší mnoţství domácích turistů, aniţ by tím utrpěl počet přijíţdějících turistů ze zahraničí.

4

2. Český Krumlov v kostce Křivolaké uličky, romantická zákoutí a unikátní komplex měšťanských domů s impozantní dominantou zámku nad meandrem Vltavy, vynikající výstavy umělců světoznámých jmen, koncerty, hudební festivaly, divadelní představení, hospůdky, kavárny i středověké krčmy, pestrá směs turistů z celého světa, to vše je Český Krumlov - malé ale zároveň kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou, obklopeno neporušenou, krásnou přírodou4.

2.1. Fakta a čísla5 

Katastrální plocha: 22,16 km2



Nadmořská výška: 492 m n.m.



Vzdálenost od krajského města: 24,3 km



Vzdálenost od hlavního města: 180 km



První písemná zpráva: rok 1253



Městská památková rezervace: od roku 1963



Zápis na seznam světového dědictví UNESCO: 1992

Obrázek 1: Erb a znak města Český Krumlov

Český Krumlov se rozprostírá na celkem šesti katastrálních územích, mezi něţ patří Český Krumlov, Kladné-Dobrkovice, Přísečná-Domoradice, Slupenec, Spolí-Nové Spolí a Vyšný. Z pohledu místních částí se Český Krumlov skládá celkem z deseti jednotek, jejichţ názvy jsou Horní Brána, Latrán, Nádraţní Předměstí, Plešivec, Vnitřní Město, Nové Dobrkovice, Domoradice, Slupenec, Nové Spolí a Vyšný.

4 5

Český Krumlov (2011) Český Krumlov (2011)

5

2.2. Stručná historie6 Jméno města Krumlov vzniklo z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán jako "Křivý luh". Tento název byl odvozen z přírodních podmínek, konkrétně z tvaru území, na němţ se město rozkládá - leţí v esovitě zakřivených meandrech řeky Vltavy. Na latinských listinách je nazýváno Crumlovia či Crumlovium. První zmínka je zachována v písemnosti z roku 1253, kde je Krumlov označován coby Chrumbenowe. Historie osídlení na území současného Českého Krumlova je ale mnohem starší a spadá do starší doby kamenné (přibliţně 70 000 - 50 000 let před naším letopočtem). V 9. století území patřilo patrně českému kníţecímu rodu Slavníkovců, kteří byli roku 995 vyvraţděni konkurenčním kníţecím rodem Přemyslovců. Přemyslovci tak získali mimo jiné i oblast Českokrumlovska a udělili jej v léno Vítkovcům. Dobový vliv tohoto rodu, konkrétně pak Vítka z Prčic, byl velice silný. Tento panovník měl dle pověsti 5 synů, mezi které rozdělil svá panství. Na dobovém obraze zachycujícím pověst o dělení Vítkovců je vystiţen praotec Vítek, jak předává svým synům erby s pětilistou růţí různých barev. Událost „dělení růţí“ měla velmi silný dopad na následné dění v celé oblasti, čehoţ nejlepším dokladem je kaţdoroční celovíkendový festival „Slavnosti pětilisté růţe“, jeţ je jedním z hlavních vrcholů turistické sezóny v Českém Krumlově a jeţ přiláká do města vţdy davy turistů z celé České republiky i ze zahraničí. Roku 1253 bylo poprvé zmíněno jméno Krumlova na listině moravského markraběte a rakouského a štýrského vévody Otakara, budoucího českého krále Přemysla Otakara II., ve které je mezi svědky uváděn Vítek z Krumlova (Witigo De Chrumbenowe). Město bylo budováno ve dvou stavebních etapách. Jeho první část vznikala spontánně pod krumlovským hradem. Nazývala se Latrán a osídlili ji především lidé, jejichţ existence byla spjata se zajišťováním hospodářského chodu hradu. Druhá část města byla typickým příkladem osídlení zaloţeného na "zelené louce", tzn. v místech, kde dosud nic nestálo. Tím byla umoţněna dispozice města ve tvaru typického kolonizačního půdorysu s kvadratickým náměstím v centru, z jehoţ rohů vybíhají ulice k městským hradbám.

6

Český Krumlov (2011) a Státní hrad a zámek Český Krumlov (2011)

6

Roku 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců, jejich panství byla převedena do drţení Roţmberků a ti posléze učinili Krumlov hlavním sídlem svého rodu. Za jejich vlády město zaznamenalo největší rozkvět. Petr Vok z Roţmberka, poslední člen rodu, byl v důsledku svého zadluţení donucen postoupit roku 1601 Krumlov císaři Rudolfovi II. Habsburskému. V lednu 1611 město čelilo náporu pasovských vojsk, za třicetileté války bylo obsazeno císařskými vojsky a roku 1648 došlo ke vpádu Švédů. Třicetiletá válka přinesla městu také novou vrchnost, císař Ferdinand II. Habsburský jej roku 1622 udělil štýrskému rodu Eggenberkú a ti měli město Český Krumlov v drţení po tři generace. Rod Eggenberků počátkem 18. století vymřel a nastoupili jejich dědicové Schwarzenberkové. V 19. století město ztratilo svůj charakter šlechtické rezidence, avšak ani tehdy se nestalo průmyslovým centrem. V polovině 19. století čítal Krumlov na 5 000 obyvatel. Architektonická tvář města zaznamenala během tohoto století také mnohé změny. Zrušily se městské hradby, a aţ na jednu (Budějovickou), i všechny městské brány. Z tohoto období jsou zaznamenány občasné národnostní třenice mezi českým a německým obyvatelstvem. Výnosem ministerstva vnitra z 30.4.1920 byl dosavadní název města Krumlov nahrazen názvem Český Krumlov, který byl uváděn jiţ v roce 1439. Od poloviny 60. let 20. století je věnována péče o uchování památkové hodnoty města Český Krumlov (roku 1963 byla vyhlášena městská památková rezervace), které je od roku 1992 dodnes zařazeno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

2.3. Turistické podmínky7 Podmínky jednotlivých světových a domácích měst a regionů do značné míry předurčují jeho moţnost stát se významným centrem cestovního ruchu. Mezi klíčové faktory, jeţ jsou sto do daného místa přilákat davy turistů, patří přírodní, architektonické, historické a společensko-kulturní podmínky. Při hodnocení všech čtyř výše uvedených faktorů vychází najevo, ţe Český Krumlov je právem povaţován za jednu z nejdůleţitějších turistických tepen celé České republiky.

7

Český Krumlov (2011)

7

3. Výzkum českého turisty v Českém Krumlově 3.1. Metodika výzkumu8 V dnešním prostředí stále se zostřující konkurence, neustálých inovací, rostoucího tlaku na dlouhodobé budování vztahů s klienty a jejich vhodné řízení a stále informovanější veřejnosti je marketingový výzkum, a zejména pak závěry, které z takového správně provedeného výzkumu vyplývají, jedním ze stěţejních informačních zdrojů kaţdé společnosti. Podstatou marketingového výzkumu je poskytovat objektivní, kvalitní a aktuální informace, které napomáhají managementu minimalizovat rizika při uskutečňování strategických, taktických i operativních rozhodnutí.

3.1.1. Teoretické charakteristiky Informace, které je moţné pomocí výzkumu obstarat, lze získat dvěma základními způsoby. První způsob, v českém prostředí zpravidla označován anglickým názvem field research, nabízí moţnost si chybějící informace obstarat přímo v terénu. Tento způsob je sice finančně i časově poměrně náročný, ale na druhou stranu poskytuje aktuální, přesná a přímo z trhu získaná data. Druhou moţností, je takzvaný desk research neboli výzkum od stolu, který vyuţívá zpracování informací získaných v průběhu jiných výzkumů v minulosti. Nevýhodou tohoto přístupu je relativně rychlé zastarávaní informací, jejich nepřesnost, neobjektivnost, neúplnost, a také skutečnost, ţe byly pravděpodobně obstarávány za jiným účelem, tedy při výzkumu s jiným sledovaným cílem. Vzhledem k výrazně niţším nákladům na provedení tohoto výzkumu nicméně obvykle stojí za to, tímto způsobem začít, a výzkumu přímo v terénu vyuţít aţ ve druhém kroku. Dalším základním kritériem pro dělení marketingového výzkumu je metodologie a moţnosti vyhodnocování získaných dat, coţ dává vzniknout dvěma základním kategoriím marketingového výzkumu - kvantitativnímu a kvalitativnímu.

8

Belko (2004) a Studentske.cz (2011)

8

Kvantitativní výzkum se provádí s cílem pokrýt dostatečně velký a reprezentativní vzorek jednotek. Výzkum nabízí informace v měřitelných jednotkách, které je následně moţné zobrazit v tabulkách a grafech. Kvalitativní výzkum se snaţí zjistit důvody chování lidí, jejich konání a motivaci. Je hlubším poznáním a obvykle slouţí jako „předskokan“ kvantitativních výzkumů. Vyuţívá se i při vstupu do nové problematiky, ve které je potřeba se nejdříve zorientovat. Je nutné podotknout, ţe oba přístupy – kvalitativní i kvantitativní – se v praxi velmi často doplňují a v mnoha případech také překrývají, neboť v rámci jednoho marketingového výzkumu dochází k získávání dat oběma metodami. Od zjištění určitého problému nebo nedostatku informací aţ po samostatnou realizaci výzkumu a následně provedená rozhodnutí je potřeba vyřešit řadu otázek. Celý proces realizace marketingového výzkumu zahrnuje více kroků, které lze shrnout do následujících pěti: Etapy marketingového výzkumu 1. Definování problému 2. Plán výzkumu 3. Sběr informací 4. Analýza údajů 5. Závěry a doporučení

3.1.2. Praktická aplikace Na základě nabytých teoretických znalostí o moţných způsobech provedení marketingového průzkumu jsem postupovala v souladu s výše uvedenou logickou návazností od definování problému aţ k závěrečnému shrnutí a identifikaci doporučení. 1. Definování problému Definice problému do značné míry odráţí cíle práce, které jsme stručně popsala na začátku. V mém výzkumu patřilo mezi hlavní předměty zkoumání zjištění, jaký typ českých turistů míří do Českého Krumlova, odkud tito turisté pochází, jakým způsobem do města přijeli, jaký je hlavní účel jejich návštěvy, jak dlouhý je jejich pobyt, kolik jsou turisté připraveni za svůj pobyt utratit a jak jsou spokojeni s úrovní poskytovaných 9

sluţeb. Pro lepší moţnosti zařazení zákazníků do jednotlivých segmentů bylo účelem zjistit

také

alespoň

základní

charakteristiky

kaţdého

dotazovaného.

2. Plán výzkumu Za účelem získání informací pro zodpovězení otázek uvedených výše jsem se rozhodla vyuţít jak výzkum od stolu, tak výzkum přímo v terénu, jelikoţ jejich kombinace mi pro tuto práci připadala nejvhodnější. Na základě dostupných dat získaných z různých zdrojů jsem měla v plánu získat úvodní hrubý přehled o situaci v domácím turistickém ruchu v Českém Krumlově. V druhém kroku jsem pak přistoupila k získávání dat přímo v terénu, kde jsem opět plánovala vyuţít jak kvantitativní, tak kvalitativní přístupy. Stěţejním zdrojem informací se pro mou práci staly na jedné straně turistické dotazníky směřované přímo k jednotlivým osobám navštěvujícím Český Krumlov, tedy charakter skutečné poptávky. Na straně druhé pak řízené pohovory s vlastníky vybraných významných hotelů ve městě, které mi poskytly přehled o situaci ze strany nabídky. 3. Sběr informací Sběr informací jsem začala dle plánu průzkumem od stolu, coţ v tomto konkrétním případě znamenalo vyhledávání relevantních, zajímavých a potřebných údajů především z internetových stránek Českého statistického úřadu, ze stránek města Český Krumlov a ze statistických informací dostupných v interních databázích hotelu Bellevue. Výzkum v terénu jsem pak rozdělila do dvou hlavních částí, které se liší pohledem na situaci tuzemského turisty ve městě. Vytvořila jsem dva typy dotazníků, z nichţ jeden byl rozdáván turistům navštěvujícím Český Krumlov, resp. hotel Bellevue, druhý dotazník byl pak určen hotelovému managementu. Druhý zmíněný dotazník se však stal pouze mou pomůckou, protoţe jednání s představiteli hotelů jsem vedla vţdy osobně. Dotazník turista Ke svému překvapení jsem potřebný počet dotazníků od turistů dokázala získat snadno a velmi rychle, i přesto, ţe jsem se výzkumu věnovala v období mimo hlavní turistou sezónu. V této době se však v Hotelu Bellevue naplno rozjíţděla nová forma propagace: prodej balíčku sluţeb hotelu na slevových portálech na Internetu. Je to jedna z moţností, jak dosahovat poměrně vysokých zisků i v mimosezónním období. Díky tomu, ţe čerpání sluţeb těchto balíčků bylo časově omezené, platnost vypršela poslední den v měsíci březnu, získala jsem moţnost uskutečnit sběr dotazníků právě v této době. 10

Dotazník hotel Ačkoliv jsem se velmi obávala, ţe vedení hotelů nebude mít zájem ztrácet čas osobními rozhovory se studenty a vůbec poskytováním informací o jejich klientele, opět jsem byla mile překvapena, s jakou vstřícností jsem se setkala. Pouze tři hotely ze všech oslovených neměly zájem smluvit si osobní setkání a odkázaly mě na e-mailovou komunikaci. Poté co jsem jim dotazník touto formou odeslala, mi však ani od jednoho z nich jiţ ţádná odpověď nepřišla, a proto jsem je nemohla zapojit do svého výzkumu. 4. Analýza údajů Po získání veškerých informací jak z výzkumu od stolu, tak z výzkumu v terénu jsem přistoupila ke stěţejní části celé práce, a to k zanalyzování a vyhodnocení získaných informací. Tato část je obsahem celé následující kapitoly, a proto se ji v tomto bodě nebudu blíţe věnovat. 5. Závěry a doporučení Skutečným vyvrcholením mého úsilí pak bylo na základě získaných a zanalyzovaných výsledků provést vhodnou interpretaci celého výzkumu, kriticky zhodnotit platnost výstupů výzkumu a na tomto základě provést vhodná doporučení jak pro hotelový management, tak obecně pro podporu domácího turistického ruchu v Českém Krumlově.

3.2. Analýza sekundárních dat Podle logického postupu jsem se při sběru sekundárních dat nejprve zaměřila na celkové údaje o domácím a výjezdovém cestovním ruchu v České republice. Ve své práci jsem stanovila jako zkoumané období roky 2007, 2008 a 2009. Věnovala jsem se jak delším cestám rezidentů, které jsou stanoveny 4 a více přenocováními, tak i cestám kratším. Zde bylo velice zajímavé zjištění, ţe ačkoli je Český Krumlov plný zahraničních turistů, tato situace je zcela rozdílná, podíváme-li se na problematiku v celorepublikovém měřítku. Poté jsem se při výzkumu zaobírala daty, která jsou souhrnná pro cestovní ruch celého Jihočeského kraje. Zde mě nejvíce zajímal vývoj návštěvnosti jednotlivých ubytovacích zařízení v kraji, stejně tak jako vývoj počtu pokojů a lůţek v těchto zařízeních. Jako poslední jsem se věnovala cestovnímu ruchu v samotném městě Český Krumlov. Nejaktuálnější informace, které jsou dostupné z tiskové zprávy vydané Destinačním 11

managementem města, se zabývají obdobím 2007 - 2008. Poukazuji zde mimo jiné na nárůst návštěvnosti města, stejně jako například na zvýšení počtu lůţek v ubytovacích zařízeních. Nejvíce informací se mi při sběru dat pro sekundární výzkum podařilo získat z výzkumů, které prováděl Český statistický úřad a jehoţ výsledky jsou prezentovány na Internetových stránkách instituce. Dále mi přišla velmi vhod data České centrály cestovního ruchu, jeţ jsou také volně dostupná na Internetu.

3.2.1. Domácí a výjezdový cestovní ruch rezidentů ČR9 Pokud se zaměříme na delší cesty, zjistíme, ţe domácí i výjezdový cestovní ruch rezidentů v uvedených letech se těšil téměř shodné oblibě. Zajímavé je zjištění, ţe zatímco domácí turistika má stále vzrůstající tendenci, dlouhodobé výjezdy rezidentů do zahraničí zaznamenaly mezi roky 2008 a 2009 pokles. Tabulka 1: Počet delších cest českých turistů, v tisících celkem

domácí

výjezdový

2007

9 433

4 908

4 525

2008

9 906

4 919

4 987

2009 10 453

5 912

4 541

Graf 1: Počet delších cest českých turistů, v tisících

9

ČSÚ (2011)

12

Na druhé straně je však naprosto evidentní, ţe krátkodobý cestovní ruch je tuzemci provozován především na území České republiky a tato situace, i přes mírné rozdíly v jednotlivých letech, zůstává neměnná. Tabulka 2: Počet kratších cest českých turistů, v tisících celkem

domácí

výjezdový

2007 16 112

14 678

1 434

2008 14 626

13 155

1 471

2009 15 926

14 602

1 324

Graf 2: Počet kratších cest českých turistů, v tisících

3.2.2. Souhrnné údaje o cestovním ruchu v Jihočeském kraji10 Ze zjištěných údajů jsou patrné následující vývojové trendy: Od roku 2007 klesá celková návštěvnost Jihočeského kraje, coţ je pochopitelně nepříznivý trend přímo se dotýkající dalšího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Je moţné si všimnout, ţe úbytek české klientely například mezi roky 2008 a 2009 není nijak zásadní, zatímco pokles turistů zahraničních, tedy nerezidentů, je ve stejném období dle zjištěných údajů daleko znatelnější.

10

ČSÚ (2010c)

13

Tabulka 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji celkem

rezidenti

nerezidenti

2007 978 717

663 088

315 629

2008 936 032

634 917

301 115

2009 917 033

633 846

283 187

Graf 3: Celková návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji

Na grafu 6 je dobře vidět, ţe výsledky domácího cestovního ruchu v této části republiky tvoří v kaţdém z uvedených let vţdy téměř 2/3 celkového počtu návštěvníků. Domnívám se, ţe tento fakt by byl pro občany Českého Krumlova více neţ překvapivý, vzhledem k tomu, ţe kaţdodenní praxe ve městě si ţádá prodírání se mezi davy turistů hlavně z asijských zemí. Jedná se však o souhrnné údaje z celého Jihočeského kraje, jeţ se od situace v Českém Krumlově díky jeho specifičnosti, atraktivitě a dobrým zahraničním recenzím mohou lišit.

14

Graf 4: Porovnání návštěvnosti rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v Jihočeském kraji

Podle výzkumu hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji je patrný postupný mírný úbytek těchto objektů, ačkoliv mezi roky 2008 a 2009 není jiţ sníţení stavu tak razantní jako v období předchozím. Tabulka 4: Počet hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji počet pokojů

počet lůţek

2007 1 022

18 122

53 590

2008

984

17 691

51 381

2009

974

17 729

50 656

celkem

Graf 5: Celkový počet ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji

Období 2008 – 2009 stojí za zmínku i z toho pohledu, ţe zatímco celkový počet zařízení byl na poklesu, počet pokojů se zvýšil, avšak počet lůţek byl opět o něco niţší. 15

Graf 6: Celkový počet pokojů v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje

Můj závěr, který je ovlivněn situací z praxe a ze získaných dat je takový, ţe se více začíná dbát na soukromí a s tím spojenou kvalitu poskytovaných sluţeb, protoţe si to ţádá poptávka a poskytovatelé sluţeb se tomuto trendu musí přizpůsobit. Jak bude uvedeno v další kapitole této práce, z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe dvoulůţkový pokoj je nejčastěji uvedeným typem ubytování oslovených turistů. Tatam je situace, kdy se na zájezdech spalo ve čtyř- a vícelůţkových pokojích v hotelech, jejichţ kvalita odpovídala spíše ubytovnám. V dnešní době se najde jen velmi málo hotelů poskytujících ubytování 4 osob v jednom pokoji, protoţe při tomto počtu osob nemůţe být zachována kvalita, o kterou by mělo jít v první řadě. Graf 7: Celkový počet lůžek v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje

16

3.2.3. Vývoj návštěvnosti Českého Krumlova11 Údaje získané o Českém Krumlově se týkají srovnání let 2007 a 2008, novější data, která by se dala k této práci vyuţít, zatím k dispozici nejsou. Ve sledovaných letech můţeme pozorovat meziroční nárůst návštěvnosti Českého Krumlova přibliţně o 5 %. Tuto změnu potvrzují nejen počty přenocování a s nimi spojené vybrání lázeňských a rekreačních poplatků, ale byl zde zaznamenán i nárůst počtu aut na parkovištích a zvedly se také počty individuálních prohlídek města. Především z posledních dvou uvedených údajů je zřejmé, ţe se nárůst týká hlavně individuální klientely. Během hlavní sezóny je třeba vypíchnout měsíc květen v roce 2008, kdy došlo ke zvýšení návštěvnosti města přibliţně o 40 % oproti roku předchozímu. Ostatní měsíce hlavní sezóny vykazovaly velice podobné údaje jako v roce 2007. Dalšími obdobími, která v roce 2008 stojí za zmínkou, jsou říjen a listopad, kdy opět docházelo k nárůstu počtu návštěvníků, i kdyţ uţ ne k tak razantnímu. V říjnu se jednalo o 8 % a v listopadu potom o 15 % oproti stejnému období roku předchozího. Díky poplatkům vybraným v roce 2007 při poskytování ubytovacích sluţeb, souhrnným informacím o návštěvnosti expozic a kulturních akcí můţeme říci, ţe celková návštěvnost Českého Krumlova byla přibliţně 1 200 000 osob. Jedna třetina z této celkové sumy je připisována návštěvám skupin, zbytek tvoří individuální klientela. Co se týče kapacity ubytování ve městě, údaje z roku 2008 jsou následující: 

Celková kapacita ubytování



Počet lůţek ve 4-5* hotelech:

700 lůţek



Počet lůţek ve 3* hotelech:

200 lůţek

4 314 lůţek

Meziroční nárůst počtu lůţek v období let 2000 aţ 2008 činil 105 %. V roce 2000 bylo zaznamenáno 2 099 lůţek a v roce 2008 byl potom celkový počet lůţek ve městě 4 314.

11

ČSÚ (2010 a,b,c)

17

3.3. Terénní výzkum mezi turisty12 3.3.1. Stručný popis provedeného terénního výzkumu mezi turisty Při sestavování dotazníku pro turisty jsem částečně vyuţila jiţ dříve provedeného výzkumu České centrály cestovního ruchu, který se zabýval analýzou návštěvníků jednotlivých regionů v České republice. Jako pomůcka a inspirace mi poslouţil zejména dotazník určený k těmto účelům. Samotné šetření mezi turisty přijíţdějícími do Českého Krumlova potom probíhalo v období od ledna do března roku 2011. Převáţná většina respondentů, přibliţně tři čtvrtiny, byla klientelou hotelu Bellevue. Při příjezdu recepční personál oslovil hosty a poţádal je o vyplnění tohoto dokumentu. Zbylá část turistů odpovídajících na dotazníky byla ubytována v ostatních z oslovených hotelů. Z celkového počtu 130 rozdaných dotazníků jsem jich zpět získala 100, coţ povaţuji za velký úspěch. Zároveň díky tomuto počtu odpovědí procenta uvedená v grafech odpovídají absolutnímu počtu dotazovaných turistů.

3.3.2. Výsledky terénního výzkumu mezi turisty První otázka První otázkou, která uvozovala celý dotazník pro turisty, zněla: Už jste někdy toto město navštívili? A nabízela následující tři moţnosti: a) ne, jsem tu poprvé b) ano, byl(a) jsem zde jiţ 1 aţ 3 krát c) ano, byl(a) jsem zde jiţ vícekrát

12

Všechny grafy v této kapitole jsou výsledkem vlastního výzkumu

18

Graf 8: Otázka 1 - Už jste někdy toto město navštívili?

Z provedeného výzkumu vyplývá, ţe přibliţně polovina všech oslovených turistů jiţ v Českém Krumlově dříve byla, ale počet návštěv nepřekročil tři. Asi čtvrtina oslovených je pak v Českém Krumlově vůbec poprvé. Přibliţně stejný počet respondentů uvedl, ţe je zde jiţ minimálně počtvrté, coţ svědčí o velké atraktivitě tohoto města. Více neţ tři čtvrtiny dotázaných zde tak nejsou prvně.

19

Druhá otázka Druhá otázka dotazníku pro turisty zněla: Jak jste do Českého Krumlova přicestovali? A vybízela k výběru pouze jedné z následujících moţností: a) autem (příp. na motocyklu) b) vlakem c) autobusem – linkovým d) autobusem – se zájezdem e) na kole f) pěšky g) jinak: _______________________ Graf 9: Otázka 2 - Jak jste do Českého Krumlova přicestovali?

Z provedeného průzkumu jednoznačně vyplývá, ţe nejoblíbenějším způsobem dopravy při cestování do Českého Krumlova je osobní automobil, případně motocykl. Tímto dopravním prostředkem do města zamířilo téměř 90 % všech dotázaných. Dále průzkum ukázal, ţe přibliţně kaţdý dvacátý návštěvník jako způsob dopravy zvolil dráhu, tedy příjezd vlakem. Podobný počet respondentů pak do Českého Krumlova přicestoval linkovým autobusem. Autobus jako formu dopravy dále zvolil i jeden další turista, který ale vyuţil sluţbu autobusu zájezdového. 20

Třetí otázka Třetí otázka dotazníku pro turisty zněla: Jak dlouhý bude Váš pobyt ve městě? A nabízela následující odpovědi: a) 1 aţ 2 noci b) 3 aţ 7 noci c) delší Graf 10: Otázka 3 - Jak dlouhý bude Váš pobyt ve městě?

I tato otázka přinesla velice jednoznačnou odpověď, tentokráte na celkovou délku pobytu v Českém Krumlově při jedné návštěvě. Více neţ 90 % všech dotázaných přijelo do města na pobyt, který bude trvat jednu nebo maximálně dvě noci. Do této odpovědi tak spadá kaţdý návštěvník, který přicestoval na návštěvu Českého Krumlova na víkend, ať uţ od pátku či od soboty do neděle. Na delší pobyt, který ale svou celkovou délkou nepřesáhne sedm nocí, tedy o něco více neţ jeden týden, se do Českého Krumlova vypravilo 7 % respondentů. Na ještě delší pobyt do města pak z oslovených turistů nepřijel nikdo.

21

Čtvrtá otázka Čtvrtá otázka dotazníku pro turisty zněla: S kým trávíte pobyt v Českém Krumlově? A nabízela následující odpovědi: a) sám/sama b) s partnerem, partnerkou, přáteli, známými, apod. c) s rodinou (manţelem, manţelkou, alespoň jedním dítětem) Graf 11: Otázka 4 - S kým trávíte pobyt v Českém Krumlově?

Ani jeden z oslovených českých turistů nedorazil do Českého Krumlova osamoceně, coţ mimo jiné svědčí o poutavosti tohoto místa pro romantické výlety ve dvou, případně pěkné pobyty strávené s rodinou. Asi dvě třetiny dotázaných přijely v doprovodu partnera, partnerky, přátel či známých. Tato forma návštěvy Českého Krumlova je tak mezi dotázanými nejpopulárnější. Více neţ třetina oslovených pak do města zamířila s rodinou.

22

Pátá otázka Pátá otázka dotazníku pro turisty zněla: Jaký je převažující důvod vaší návštěvy Českého Krumlova? A vybízela k výběru pouze jedné z následujících moţností: a) poznání – návštěva turistických atraktivit, historie, architektura, apod. b) relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, procházky, apod. c) turistika a sport – pěší túry, lyţování, cykloturistika, vodáctví, golf, tenis, apod. d) práce – sluţební cesta, školení, obchod, apod. e) zábava – kulturní představení, společenské aktivity s přáteli, noční ţivot, dobré jídlo, apod. f) návštěva příbuzných, známých g) tranzit – město je pouhým tranzitním místem během cesty do konečného místa pobytu h) jiný důvod Graf 12: Otázka 5 - Jaký je převažující důvod vaší návštěvy Českého Krumlova?

Rozvrstvení odpovědí koresponduje s hlavními českokrumlovskými lákadly, kterými jsou historická architektura, příjemná zákoutí na březích Vltavy a společensko-kulturní ţivot. Téměř 60 % všech dotázaných totiţ do města dorazilo za účelem poznávání, ať uţ hlavních turistických atraktivit, historických artefaktů nebo architektonických památek. Přibliţně kaţdý pátý turista pak jako hlavní důvod pobytu zmiňuje relaxaci a zhruba kaţdý osmý oslovený potom míří do Českého Krumlova za zábavou, čímţ má na mysli kulturní představení, dobré jídlo a pití či pobavení se s přáteli. 23

Šestá otázka V šesté otázce byli turisté dotázaní na následující: Uveďte, jak jste spokojeni se službami ubytovacího zařízení, v němž trávíte svůj pobyt Přičemţ měli za úkol zvolit hodnocení na škále 1-4 (od velmi dobře po velmi špatně). K dispozici byla i moţnost 5, která znamenala, ţe turista nedokáţe danou kategorii posoudit. 1. Velikost pokoje Graf 13: Otázka 6-1 – Velikost pokoje

Z odpovědí lze vyhodnotit, ţe celkový dojem z velikosti pokoje je mezi oslovenými turisty pozitivní. Přesně 90 % z nich totiţ označilo odpověď dobře nebo velmi dobře. Více jak 40 % dotázaných při hodnocení zvolilo nejvyšší moţnou známku. Pouze 6 % oslovených povaţovalo velikost pokoje za špatnou. Ţádný turista neměl takové výhrady, aby zvolil odpověď velmi špatně.

24

2. Úroveň vybavení pokoje Graf 14: Otázka 6-2 – Úroveň vybavení pokoje

Také v otázce úrovně vybavení pokoje panuje mezi oslovenými turisty spokojenost, přestoţe zde jiţ jsou více patrné drobné známky nelibosti. Čtyři pětiny dotázaných hodnotí úroveň vybavení pozitivně, tedy známkou velmi dobře nebo dobře. Téměř kaţdý pátý ale na druhé straně nenalézá pro stupeň vybavenosti kladná slova, kdyţ 3 % oslovených dokonce volí nejhorší moţnou úroveň hodnocení. 3. Čistota pokoje Graf 15: Otázka 6-3 – Čistota pokoje

25

Čistota pokoje je dle dotázaných jednou z hlavních předností českokrumlovských ubytovacích zařízení, kdyţ hned 63 % oslovených označuje její úroveň jako velmi dobrou. Dalších téměř 30 % pak hodnotí toto kritérium stupněm dobře. Pouhá 4 % turistů nejsou se stávající úrovní čistoty na pokojích spokojena. Ani jeden dotázaný ale nezvolil nejhorší moţnou odpověď. 4. Čistota ve veřejných prostorách hotelu a jeho okolí Graf 16: Otázka 6-4 – Čistota ve veřejných prostorách hotelu a jeho okolí

Otázka čistoty je evidentně velmi důleţitou součástí péče o turisty, neboť její úroveň jak přímo v hotelu, tak v jeho okolí pokládá 95 % oslovených za pozitivní, přičemţ více neţ sedm z deseti dotázaných neváhalo vybrat moţnost velmi dobře. Pouze kaţdý padesátý návštěvník má k čistotě takové výhrady, ţe označil moţnost špatně.

26

5. Cena za ubytování Graf 17: Otázka 6-5 – Cena za ubytování

Hodnocení cenové úrovně českokrumlovských ubytovacích zařízení vyznívá dle provedeného výzkumu pozitivně, coţ je pro mne vzhledem k očekávání lehké překvapení. Kaţdý pátý turista hodnotí ceny za ubytování jako velmi dobré a téměř polovina dotázaných jako dobré. Dohromady je tedy skoro 70 % oslovených turistů spokojeno se současnou cenovou strategií místních zařízení. Celkem 12 % dotázaných pak pro ceny ubytování v Českém Krumlově našlo pouze negativní hodnocení, ale drtivá většina z toho je negativní jen mírně, neboť byla označena moţnost špatně. U této otázky se vyskytuje téměř dvacetiprocentní podíl respondentů, kteří nejsou schopni odpovědět. Důvodem je v první řadě jiţ v úvodu zmíněné čerpání sluţeb voucheru zakoupeného přes slevové portály. Vzhledem k tomu, ţe tyto poukazy jsou často věnovány jako dárek, osoba čerpající sluţby pak většinou nezná celkovou cenu zakoupeného balíčku sluţeb a nemůţe tedy relevantně zhodnotit ani sumu vydanou za ubytování.

27

6. Ostatní sluţby, které hotel poskytuje Graf 18: Otázka 6-6 – Ostatní služby, které hotel poskytuje

Ostatní sluţby, které ubytovací zařízení v Českém Krumlově poskytují, jsou na vysoké úrovni a svědčí o tom i velká spokojenost mezi oslovenými klienty. Více neţ 40 % hodnotí tyto sluţby známkou velmi dobře a dalších asi 30 % známkou dobře. Nespokojenost vyjádřilo pouze 9 % dotazovaných. V návaznosti na předchozí otázku je zde opět asi pětinový podíl respondentů, jeţ nedokázali odpovědět. 7. Personál Graf 19: Otázka 6-7 – Personál

28

Úroveň personálu se řadí mezi další chlouby ubytovacích zařízení v Českém Krumlově, neboť více jak 70 % oslovených turistů hodnotí tuto kategorii jako velmi dobrou. Dalších 22 % pak taktéţ nalézá pozitivní hodnocení, tentokráte ale „pouze“ dobré. Pouhá 2 % respondentů zvolila u této otázky negativní odpověď. Hodnocení mne osobně v tomto případě velmi potěšilo, neboť i já jsem součástí personálu českokrumlovských hotelů a mohu si tak přičíst svůj osobní, i kdyţ třeba nepatrný, podíl na dosaţení takto dobrého hodnocení. 8. Dostupnost do centra města Graf 20: Otázka 6-8 – Dostupnost do centra města

Počet kladných odpovědí na otázku dostupnosti do centra nepřináší ţádná překvapivá zjištění. Vzhledem k omezené rozloze Českého Krumlova, a historického centra obzvlášť, a vzhledem k umístění nejvýznamnějších ubytovacích zařízení právě v této historické části města, byla vysoká úroveň spokojenosti očekávána.

29

9. Moţnost parkování (v případě, ţe jste přijeli vozem) Graf 21: Otázka 6-9 – Možnost parkování (v případě, že jste přijeli vozem)

Výsledky této otázky volně navazují na otázku předchozí týkající se dostupnosti do centra. Jak jiţ bylo uvedeno, Český Krumlov se řadí svou rozlohou mezi poměrně malá města a českokrumlovské historické centrum je pak vysloveně záleţitostí pěšího výletu bez nutnosti pouţití osobního automobilu nebo jakéhokoli jiného dopravního prostředku. Omezený prostor vnitřního města tak je přirozeným limitem moţností rozmístění vhodných parkovacích ploch, které by navíc mohly kazit dojem z útulnosti celého historického jádra. Je tedy pochopitelné, ţe téměř 40 % hodnotí moţnosti parkování ve městě jako špatné nebo velmi špatné. Tyto odpovědi tak nabízí prostor pro vylepšení stávající situace, kdy jak hotely, tak hlavně vedení města Český Krumlov mohou zváţit vybudování, případně upravení stávajících parkovacích ploch.

30

Sedmá otázka Sedmá otázka dotazníku pro turisty zněla: V případě, že jste využili i jiných služeb hotelu než je ubytování, uveďte je spolu s jejich hodnocení (sauna, hotelová restaurace, apod.) A vybízela k deskriptivní odpovědi. Graf 22: Otázka 7 – V případě, že jste využili i jiných služeb hotelu než je ubytování, uveďte je spolu s jejich hodnocení (sauna, hotelová restaurace, apod.)

Další hotelové sluţby krom těch ubytovacích nejsou mezi turisty v Českém Krumlově patrně příliš oblíbeny. Pouze jedna čtvrtina dotázaných se rozepsala o tom, ţe některých doplňkových sluţeb v průběhu svého pobytu vyuţila. Téměř tři čtvrtiny však označily opačnou odpověď, tedy ţe se během návštěvy Českého Krumlova spokojily s ubytovacími sluţbami a na hotelu nečerpaly ţádné další sluţby. Mezi sluţbami, které zmíněná čtvrtina dotázaných vyuţila, jsou zahrnuty nejčastěji sluţby stravovací a také wellness.

31

Osmá otázka Osmá otázka dotazníku pro turisty zněla: Jakým způsobem jste si zajistili rezervaci ubytování v tomto hotelu? A nabízela následující odpovědi: a) b) c) d) e)

telefonicky e-mailem faxem osobně jinak

Graf 23: Otázka 8 – Jakým způsobem jste si zajistili rezervaci ubytování v tomto hotelu?

Nejčastějším způsobem rezervace pobytu do českokrumlovských ubytovacích zařízení je v dnešní době dle provedeného výzkumu telefon, který vyuţila téměř polovina všech oslovených. Velmi vysoký podíl tvoří také objednávky elektronickou poštou, tedy e-mailem, coţ je sluţba, jeţ byla ještě před několika málo lety vyuţívána pouze velice úzkou skupinou lidí. Rezervace po telefonu nebo prostřednictvím e-mailu tak tvoří téměř 90 % ze všech celkových objednávek, jeţ oslovení turisté provedli. Do útlumu se naopak dostává rezervace pobytu prostřednictvím faxu. Tento způsob dorozumívání měl ještě před několika lety velmi významné postavení při komunikaci vůbec. Z dotazovaných turistů tuto odpověď v dotazníku neoznačil nikdo. 32

Devátá otázka Devátá otázka dotazníku pro turisty zněla: Stravujete se v Českém Krumlově v restauračních zařízeních? A nabízela následující odpovědi: a) ano b) částečně c) ne Graf 24: Otázka 9 – Stravujete se v Českém Krumlově v restauračních zařízeních?

Více neţ dvě třetiny oslovených se v průběhu svého pobytu na jihu Čech stravují v místních restauračních zařízeních. Další více jak čtvrtina osob se pak v těchto zařízeních stravuje alespoň částečně. Celkem tedy 94 % oslovených turistů vyuţije během své návštěvy ve městě restauraci pro zahnání hladu. Pouze 6 % odpovídajících uvedlo, ţe se v restauračních zařízeních vůbec nestravuje.

33

Desátá otázka V desáté otázce byli turisté vyzváni k ohodnocení sluţeb restauračních zařízení následovně: Pokud jste využili služeb restauračních zařízení, uveďte, jak jste byli spokojeni s jejich úrovní Úkolem dotazovaných byla volba hodnocení v rozmezí 1-4 (od velmi dobře, po velmi špatně). U této otázky byla také moţnost volby 5, která znamenala, ţe konkrétní kategorii poskytovaných sluţeb neumí turista posoudit. 1. Úroveň jídla Graf 25: Otázka 10-1 – Úroveň jídla

Vyhodnocení této otázky bylo pro mě poněkud překvapivé, protoţe jsem se aţ doposud domnívala, ţe česká gastronomie není na příliš vysoké úrovni a toto smýšlení jsem povaţovala za většinové. Jaké překvapení mi tedy způsobily výsledky otázky, kdy 95 % ze všech respondentů hodnotí úroveň jídla jako velmi dobrou či dobrou. Pouhá 2 % turistů při návštěvě města sluţeb restaurací nevyuţila a zvolila moţnost odpovědi 5. Velice povzbudivé pro provozovatelé těchto sluţeb můţe být i fakt, ţe nikdo z dotazovaných nevyhodnotil úroveň jídla jako velmi špatnou.

34

2. Cena za jídlo Graf 26: Otázka 10-2 – Cena za jídlo

V otázce hodnotící cenu za jídlo převaţovala odpověď spíše dobře, jenţ byla následována odpovědí velmi dobře. Opět tedy můţeme říci, ţe většina turistů je spokojena s tím, kolik za jídlo v resturacích zaplatí. Téměř kaţdý desátý vidí ceny za jídlo jako spíše špatné a velice podobný počet respondentů potom nenalezl pro tuto otázku odpověď. Důvodem opět můţe být jiţ zmíněný balíček sluţeb, ve kterém je v několika případěch zařazena i večeře. V případě, ţe je tento voucher věnován jako dárek, nemůţe osoba čerpající sluţby tedy cenu za jídlo zhodnotit. 3. Cena nápojů Graf 27: Otázka 10-3 – Cena nápojů

35

Výsledky týkající se ceny nápojů jsou velice obdobné jako vyhodnocení otázky předchozí. 84 % dotazovaných vyhodnotilo ceny nápojů jako dobré a přibliţně pouze kaţdý desátý vidí cenovou hladinu jako spíše špatnou. 4. Obsluha Graf 28: Otázka 10-4 – Obsluha

Obsluha v restauračních zařízeních působí ve skrze na všechny dotazované dobře. Z celkového počtu oslovených turistů ji jako velmi dobrou vyhodnotilo hned 49 %, 46 % se domnívá, ţe je dobrá, a pouhá 3 % zvolila negativní hodnocení s odpovědí spíše špatně. Dvě procenta ze všech dotazovaných nedokázala tuto otázku zodpovědět a nevyskytl se ţádný turista, který by se rozhodl pro odpověď zcela negativní.

36

Jedenáctá otázka Otázka číslo jedenáct zněla: Využil(a) jste při přípravě na pobyt či během něho některé informace z následujících zdrojů? Zde byl stanoven výběr odpovědi pouze z 3 moţností, které zněly: Ano Částečně Ne 1. Informace od příbuzných či známých Graf 29: Otázka 11-1 – Informace od příbuzných či známých

Při výběru odpovědi na tuto otázku panuje téměř idylické rozloţení respondentů. Výsledky lze tedy shrnout tak, ţe dvě třetiny všech dotazovaných vyuţily informací od příbuzných nebo známých při přípravě na pobyt či během něho.

37

2. Turistická informační centra Graf 30: Otázka 11-2 – Turistická informační centra

Při zkoumání vyuţití sluţeb a získávání informací z turistických informačních center docházíme k závěru, ţe přibliţně dvě třetiny všech oslovených sluţby těchto institucí nevyuţívají, pouze kaţdý čtvrtý těchto sluţeb vyuţil částečně a kaţdý dvanáctý potom informačních center a jejich sluţeb vyuţil. 3. Cestovní kanceláře a agentury Graf 31: Otázka 11-3 – Cestovní kanceláře a agentury

Cestovní kanceláře a agentury jako zdroj informací nejsou příliš populární, protoţe z výsledků vyplývá, ţe 90 % turistů nevyuţilo tyto subjekty ani před a ani během 38

svého pobytu pro získání nějakých údajů. Jen kaţdý desátý označil jako odpověď na tuto otázku moţnosti částečně či ano. 4. Média (články v tisku, rozhlas, televize, apod.) Graf 32: Otázka 11-4 – Média (články v tisku, rozhlas, televize, apod.)

Z dotazníků vyplývá, ţe ani média nejsou mezi turisty nikterak zásadně oblíbena. Pouze 7 % oslovených vyhodnotilo, ţe jich při přípravě na pobyt či během něho vyuţilo jako zdroj pro získání informací. Něco méně neţ jedna třetina potom tento zdroj vyuţila částečně a téměř dvě třetiny ho nevyuţily vůbec. 5. Propagační materiály, prospekty, průvodci, apod. Graf 33: Otázka 11-5 – Propagační materiály, prospekty, průvodci, apod.

39

Ani propagačních materiálů neuvyuţívají turisté pro sběr informací nijak zásadně. Více jak jedna polovina respondentů, konkrétně 61 %, totiţ tohoto zdroje nevyuţila vůbec. Asi tak kaţdý pátý oslovený odpověděl, ţe propagační materiály vyuţil částečně a přibliţně kaţdý sedmý turista vyslovil odpověď zcela pozitivní, tedy ţe propagačních materiálů vyuţil. 6. Internet Graf 34: Otázka 11-6 – Internet

Překvapením pro nikoho asi nebude vyhodnocení vyuţití sluţeb Internetu pro získání informací před pobytem či během něho. Výsledky dokazují, ţe Internet je nejvyuţívanějším zdrojem informací při turisty, kdyţ celkem 68 % všech dotazovaných označilo na úvodní otázku odpověď ano. K zamyšlení však zůstavá, jestli je Internet brán jako informační zdroj nejlepší či je v součanosti spíše zdrojem nejdostupnějším.

40

7. Jiné (zkušenosti z minulé návštěvy, personál ubytovacího zařízení, apod.) Graf 35: Otázka 11-7 – Jiné (zkušenosti z minulé návštěvy, personál ubytovacího zařízení, apod.)

„Jiné“ zdroje zaznamenaly také poměrně vysokých kladných výsledků, kdy odpověď ano či částečně byla zvolena téměř jednou polovinou dotazovaných. Druhá polovina respondentů zvolila variantu zápornou, tedy ţe jiných zdrojů jako například informací od personálu či jiţ nabytých zkušeností nevyuţila.

41

Dvanáctá otázka Dvanáctá otázka dotazníku pro turisty zněla: Která z uvedených položek se podílí na nákladech největší měrou? a) ubytování b) stravování c) doprava d) nákupy suvenýrů e) zábava f) jiná poloţka Graf 36: Otázka 12 – Která z uvedených položek se podílí na nákladech největší měrou?

Během pobytu vydají turisté nejvíce finančních prostředků za ubytování. Tato odpověď pro mě vzhledem k očekávání není nikterak překvapující, stejně tak jako druhá nejčastěji vybraná poloţka, kterou je stravování. Tyto dva výsledky vyhodnotila skupina téměř 90 % všech oslovených turistů jako nejnákladnější. Za zmínku stojí i další odpovědi, kdy se můţeme například dozvědět, ţe zábava je největším výdajem pro kaţdého dvanáctého osloveného turistu nebo ţe pouze 4 % z celého vzorku uvedly dopravu jako to nejdraţší během návštěvy Českého Krumlova.

42

Poslední čtyři otázky dotazníku byly zaměřeny více na osobnost kaţdého jednotlivého přijíţdějícího turisty. První otázka závěrečné části dotazníku se týkala věku a škála moţností odpovědi byla následující: a) do 25 let b) 26 aţ 34 let c) 35 aţ 49 let d) 50 aţ 59 let e) 60 a více let Graf 37: Otázka závěrečná 1 – Věková skupina

Jak je moţné vysledovat, tak věkové sloţení turistů odpovídajících na tento dotazník bylo velice rovnoměrně rozloţené a kaţdá věková kategorie zde našla své zastoupení. Nejvíce odpovědí bylo získáno od skupiny osob ve věku 50−59 let.

43

Druhá otázka se věnovala zjišťování nejvyššího dosaţeného vzdělání turistů. Moţný výběr z odpovědí byl následující: a) základní, bez vyučení b) středoškolské c) vysokoškolské Graf 38: Otázka závěrečná 2 – Vzdělanostní skupina

Mezi turisty se nevyskytoval nikdo, kdo by měl dokončenu pouze základní povinnou školní docházku. Největší zastoupení v tomto výzkumu měli středoškoláci s celkovým počtem 64 %.

44

Třetí otázka závěrečného výzkumu zněla: Jak daleko je Vaše bydliště od Českého Krumlova? A nabízela tyto odpovědi: a) do 20 km b) 21 aţ 50 km c) 51 aţ 100 km d) nad 100 km Graf 39: Otázka závěrečná 3 – Jak daleko je Vaše bydliště od Českého Krumlova?

Při odpovědi na tuto otázku panovala naprosto drtivá převaha výběru poslední moţnosti, tedy ţe Český Krumlov je od bydliště respondentů vzdálen více neţ 100 km. Poslední otázka celého dotazníku měla za úkol zjistit pohlaví turisty, který dotazník vyplňuje. Odpovědi byly následující: a) muţ b) ţena

45

Graf 40: Otázka závěrečná 3 – Pohlaví

Zde panuje mírná převaha ţen s 60 % nad muţi s celkovým počtem 40 %. Závěrem tedy můţeme z výše uvedených údaje vyhodnotit, ţe nejčastěji odpovídaly na dotazník ţeny ve věku 50−59 let, které mají dokončené středoškolské vzdělání a do Českého Krumlova přijely z obce více neţ 100 km vzdálené.

46

3.4. Terénní výzkum mezi hotely 3.4.1. Oslovené hotely a jejich stručná charakteristika Vzhledem k tomu, ţe stanovení třídy hotelu není nijak právně závazné a počet hvězd si tak můţe určit majitel ubytovacího zařízení podle své vlastní libosti, nebylo rozhodování o tom, které z nich oslovit a zařadit do výzkumu, zcela jednoduché. Při výběru mi však nakonec napomohly zkušenosti získané během svého působení v Hotelu Bellevue. V praxi totiţ občas nastane situace, ţe počet rezervací převýší počet pokojů, jenţ má hotel k dispozici, a poté je nutné zajistit pro hosta náhradní ubytování. Varianta stěhování klientů však připadá v úvahu pouze tehdy, je-li náhrada zajištěna v hotelu minimálně na stejné úrovni jako ubytování v původně vybraném zařízení. Toto měřítko jsem vyhodnotila jako nejlepší moţné pro své šetření. Jednala jsem tedy s hotely, se kterými probíhá vzájemná spolupráce při řešení těchto situací. Rozmezí, ve kterém se níţe popsané hotely pohybují je 3* - 5*. Seznam oslovených hotelů se jmény zastupujících osob: Hotel Bellevue **** - p. Odloţilík Hotel Dvořák ****– p. Ertlain Hotel Růţe *****– Ing. Skořepová Hotel Old Inn **** (sesterský hotel hotelu Růţe) – Ing. Skořepová Hotel Arcadie *** – p. Andrejco Hotel Gold **** - p. Tomka Hotel Mlýn **** - JUDr. Šnokhaus Hotel Zlatý Anděl **** – p. Mendlík Ke kontaktům na majitele jednotlivých hotelů jsem přišla především díky pomoci svého přítele, který během podnikání v oblasti realit s majiteli několikrát jednal. Domnívám se, ţe i díky této vzájemné dobré spolupráci, mi byly dveře do hotelů otevřeny a jednání se uskutečnila ve velmi příjemné atmosféře. Výzkum probíhal formou osobního setkání a řízeného rozhovoru. Dotazník, který jsem při schůzce pouţívala jako osnovu, je přiloţen k této práci. 47

Ačkoliv jsem od všech oslovených zástupců hotelů získala svolení k případnému konkrétnímu vyhodnocování odpovědí, rozhodla jsem se tak neučinit s ohledem na citlivost některých informací, jeţ by mohly být zneuţity. Výsledky jsou tedy popsány obecně na základě údajů získaných od hotelového managementu. Hotel Bellevue **** Počet pokojů: 66 Počet lůţek: 142 Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a WC, TV, telefon, Wi-fi internetové připojení, minibar, trezor Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby v hotelové restauraci Le Jardin Hotel Dvořák **** Počet pokojů: 22 Počet lůţek: 43 Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a WC, TV se satelitním signálem, telefon, Wi-fi internetové připojení, minibar, trezor Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby v hotelové restauraci Hotel Růže ***** Počet pokojů: 70 Počet lůţek: 130 Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a WC, TV se satelitním signálem, minibar, fén, telefon, trezor, připojení na internet, většina pokojů je klimatizovaná Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby v hotelové restauraci

48

Hotel Old Inn **** Počet pokojů: 52 Počet lůţek: 110 Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a WC, TV se satelitním signálem, minibar, fén, trezor, telefon, připojení na internet, klimatizace Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby jsou poskytovány v hotelových restauracích, Plzeňská pivnice Hotel Arcadie *** Počet pokojů: 11 Počet lůţek: 29 Vybavení pokojů: koupelna s vanou i sprchovým koutem, TV, telefon, připojení na internet, trezor, lednice Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby v hotelové restauraci Gotika či v pizzerii v prostorách hotelu Hotel Gold **** Počet pokojů: 27 Počet lůţek: 58 Vybavení pokojů: koupelna, WC, televize, minibar, telefon Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby v hotelové restauraci Hotel Mlýn **** Počet pokojů: 28 Počet lůţek: 74 Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a WC, telefon, TV se satelitním signálem, trezor Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje

49

Hotel Zlatý Anděl **** Počet pokojů: 40 Počet lůţek: 91 Vybavení pokojů: koupelna s vanou či sprchovým koutem a WC, TV se satelitním signálem, telefon, minibar Stravování: snídaně je zahrnuta v ceně pokoje, ostatní stravovací sluţby v hotelové restauraci

50

3.4.2. Výsledky terénního výzkumu mezi hotely Bylo velmi překvapující, jak shodně zástupci jednotlivých hotelů vyhodnocovali poloţené otázky. První část dotazů měla stejný základ jako některé z otázek, na něţ odpovídali turisté. Cílem takto sestavených dotazníků byla snaha zjistit, jak situaci vidí obě strany trhu, tedy poptávka a nabídka, a zda vládne shoda. Nejprve byli zástupci hotelů dotazováni na způsob dopravy hostů do jejich ubytovacího zařízení a z výsledků vyplývá, ţe český turista na pobyt do Českého Krumlova nejčastěji přijíţdí autem. Tuto skutečnost potvrzuje nejen shoda mezi jednotlivými hotely, ale zároveň i téměř devadesátiprocentní skupina respondentů, která tuto moţnost zvolila při turistickém dotazování, jehoţ podrobné výsledky byly rozebrány v předchozí kapitole. Tuzemský turista nepřespává v Českém Krumlově déle neţ dvakrát, to je vyhodnocení druhé otázky poloţené hotelovému vedení. Mezi Čechy jsou nejoblíbenější víkendové pobyty, které tráví v hotelech nejčastěji s partnerem či partnerkou, čímţ jsme plynule přešli k další pokládané otázce týkající se doprovodu. I zde opět sledujeme naprostou shodu všech oslovených. Získané odpovědi jsou mimo jiné opět velmi podobné jako v dotaznících vyplňovaných turisty a můţeme proto i tyto výsledky povaţovat za dostatečně vypovídající. Další dotaz v průzkumu se zajímal o uzpůsobení pokoje pro tuzemce, protoţe z vlastní praxe strávené na hotelové recepci vím, ţe například asijská klientela preferuje oddělené postele a to třeba i v případě, ţe turisté přicestovali do Českého Krumlova na svatební cestu. Zde jsou Češi rozdílní a podle očekávání vyhledávají naopak pokoje „double“, tedy s postelemi u sebe. „Postelová“ problematika je naprosto totoţná ve všech oslovených hotelech. S touto otázkou souvisí i jedna z otázek z druhé části dotazníků, která se zajímá o kategorii pokojů. Z výsledků vyplývá, ţe nejčastěji tuzemci poţadují ubytování ve Standardních pokojích. Jedná se o „střední“ kategorii, která je o něco lepší neţ Economy a zároveň je o něco málo horší neţ Business. Tyto různé typy se ve většině hotelů nikterak neliší vybavením, avšak pouze velikostí daného pokoje. První rozdíly zpozorujeme u otázky, která se snaţila zjistit účel pobytu tuzemců. Po dvou odpovědích bylo označeno poznání turistických atraktivit a historie města a relaxace spojená s pobytem v přírodě a procházkami. Jeden zástupce z vedení 51

oslovených hotelů potom odpověděl, ţe nejčastěji přijíţdí Češi do města kvůli práci, ať uţ z důvodu školení, sluţební cesty či uzavření obchodu. Z výsledků dotazníků od turistů můţeme vyčíst, ţe největší procento oslovených přijíţdí do Českého Krumlova za poznáním, avšak hned v závěsu za touto odpovědí byla umístěna relaxace. Pouze jeden turista označil jako důvod své návštěvy ve městě práci. Výsledky na obou stranách trhu tedy opět můţeme povaţovat za poměrně shodné. Otázka týkající se vyuţívání jiných neţ ubytovacích sluţeb během pobytu byla zodpovězena zástupci hotelů rozdílně. Dva z nich hodnotili tuto otázku kladně, kdyţ se shodli, ţe ostatní hotelové sluţby turisty vyuţívány jsou. Ostatní oslovení si nemyslí, ţe by jiné sluţby poskytované hotelem byly Čechy čerpány. Odpověď dvou hotelů, které se k čerpání sluţeb stavěly negativně, však byla spojena s připomínkou, která se mi zdá poměrně zásadní a zní tak, ţe pokud jsou ostatní sluţby součástí nějakého balíčku, je jich potom uţíváno velmi hojně, ba si dokonce Češi snaţí nárokovat ještě více neţ je běţné a tím získat, co nejvíce moţného uţitku pro sebe. Naprostá shoda opět panovala v otázce rezervace pobytu v hotelu, kde všichni oslovení povaţují za nejoblíbenější způsob komunikace mezi hotelem a hostem e-mail. Jako druhou nejčastější odpověď vyhodnotili oslovení rezervaci přes telefon. Tyto dvě odpovědi je moţné zaznamenat i ve výzkumu mezi turisty, avšak v opačném pořadí. Český turista přijíţdějící do města se nejčastěji stravuje v jiných restauračních zařízeních neţ právě v hotelových. Výsledek je patrný z průzkumu, ve kterém byla pouze jednou zaznamenána odpověď, ţe hosté vyuţívají během pobytu polopenzi. V ostatních případech se oslovení shodli na tom, ţe turisté konzumují pouze snídani, jeţ je součástí ceny za ubytování, ale ostatní stravování během dne jiţ preferují v jiném zařízení. Jak jsem uţ zmínila, dotazník pro hotelové vedení byl pomyslně rozdělen na dvě části. Nyní se dostáváme k části druhé, ve které byly otázky sestaveny tak, aby vypovídaly více obecně o Češích vyuţívajících sluţeb českokrumlovských hotelů. V prvé řadě byla snaha zjistit, kolik procent z celkové klientely tvoří v jednotlivých hotelech Češi. Nejčastější odpověď, která byla uvedena hned třikrát, byla v rozmezí 0−25%. Jeden z hotelů odpověděl škálou 26−50%. Zbývající zástupce 52

ubytovacího zařízení hodnotí současnou situaci půl na půl a vyjádřil návštěvnost turistů z tuzemska padesáti procenty. Nejoblíbenější roční období, ve kterém Češi tráví pobyt ve městě, nelze dle představitelů hotelů přesně stanovit. Pouze jednou jsem se tak dočkala odpovědi léto, avšak ostatní zástupci hotelů jasně vyhodnotili hlavní turistickou sezonu jako to období, kdy přijíţdí turistů z tuzemska nejvíce. Hlavní sezona, která v Českém Krumlově startuje 1. dubna a končí 31. října, však zasahuje mimo zimy do všech třech zbývajících ročních období. Otázka navazující zněla, zda se oslovení domnívají, ţe je příjezd českých turistů spojen s pořádáním některé z velkých akcí ve městě. Pouze jednou byla vyřčena záporná odpověď, přičemţ tento výsledek zazněl z úst stejného hoteliéra, který u předchozí otázky jako jediný označil moţnost léto. Ostatní jsou toho názoru, ţe je téměř vţdy příjezd tuzemců spojen především s pořádáním některým z festivalů v Českém Krumlově. Jedná se zejména o červnové Slavnosti pětilisté růţe, kdy je kaţdoročně připomínán vznik města, a celá slavnost je spojena s historickými průvody a představeními. Druhou velmi populární záleţitostí je Barokní festival pořádaný v říjnu. Mezi další poloţené otázky patřila i ta, zda české firmy pořádají v hotelech incentivní pobyty pro své zaměstnance. Domnívám se, ţe tento typ motivace a odměny je jedním z nejlepších a jak se ukázalo, českokrumlovské hotely jsou k těmto účelům také občas vyuţívány. Vyplývá to alespoň z výsledků, kde tři z pěti zástupců vyřkli odpověď ano. Doplňující poznámky k této otázky byly takové, ţe nejčastěji jsou pobyty objednávány na jednu či dvě noci a během roku je v jednotlivých hotelech pořádáno okolo 4−5 takovýchto zaměstnaneckých pobytů. Odpověď na otázku nejlepšího způsobu propagace nepatřila opět mezi nikterak překvapující a všichni z dotázaných se shodli na to, ţe pro zviditelnění nejvíce vyuţívají Internet, který povaţují v tomto oboru i za nejvhodnější a nejdůleţitější.

53

4. Zhodnocení výsledků a doporučení 4.1. Zhodnocení výsledků provedeného výzkumu Jako první velmi pozitivní závěr výzkumu mohu stanovit fakt, ţe ¾ ze všech oslovených tuzemských turistů se do Českého Krumlova vrací opakovaně. Je moţné tedy vyhodnotit, ţe město bylo, je a doufejme, ţe i nadále bude pro tuzemce lákavé a to natolik, aby místo objevování nových koutů České republiky, preferovali jeho opakovanou návštěvu. Největší skupina oslovených přijíţdí do města za účelem poznání a obdivování turistických atraktivit a historických památek. I nadále by tedy mělo být v zájmu vedení města zachovávat tyto památky v dobrém stavu a snaţit se o propagaci skvostů, jeţ jsou zde k vidění, avšak s nepoškozením kouzla z nich vyzařujícího. Z pohledu hotelů lze souhrnné výsledky vyhodnotit poměrně pozitivně. Český turista přijíţdějící do města povaţuje veškeré vybavení a sluţby spojené s ubytování víceméně za dobré a je s nimi spokojen. Jedinou výjimku vytváří dostupnost parkoviště ve městě, které označil téměř čtyřicetiprocentní podíl oslovených klientů jako nevyhovující. Obecně mohu dle výzkumu tvrdit, ţe český turista se nejeví jako příliš náročný. Vyuţití sluţeb omezuje především na ubytování a pouze velmi zřídka poţaduje i něco navíc. Na jednu stranu je tento fakt dobrý, protoţe s Čechy není „moc práce“, na stranu druhou nemohou hoteliéři počítat s tím, ţe se právě tato klientela bude zásadně podílet na tvorbě zisku v jejich podnicích. S klidem dále konstatuji, ţe český turista není tím, který se snaţí najít různé moţnosti, aby zaplatil co nejniţší sumu za uţití sluţeb, ale naopak si rád připlatí za kvalitu a dopřeje si trochu luxusu. Jak vyplynulo z výzkumu, Češi se nejčastěji ubytovávají v pokojích typu Standard. Volí tedy zlatou střední cestu mezi kvalitou a mnoţstvím peněz vydaných za ubytování. Internet a jeho velká oblíbenost, ať uţ na straně klientů při vytváření on-line rezervací či rezervací přes e-mailovou komunikaci nebo na straně hotelů, kteří toto médium vyuţívají pro propagaci, není nikterak překvapující. Jedná se totiţ o jeden z nejefektivnějších způsobů jak přilákat novou klientelu. V současné chvíli zaţívají 54

boom slevové portály. Nabídka ubytování či kombinace sluţeb prezentována touto cestou můţe být velmi zajímavá, a to především finančně pro vedení hotelu. Zde je však třeba postupovat obezřetně a nejprve vše pečlivě propočítat v kalkulaci. Vzhledem k tomu, ţe jsem se při sepisování této práce dostala i k interním údajům, které se týkaly vyúčtování některých akcí ze slevových portálů, musím uznat, ţe právě tuto část vedení hotelů občas poněkud zanedbává a výsledek proto nakonec nemusí být odpovídající původním očekávání. Závěrečnými výsledky bych jistě udělala radost poskytovatelům restauračních sluţeb ve městě. Klienti i hoteliéři shodně potvrdili, ţe stravování přímo v hotelových restauracích, vyjma snídaní, není nikterak oblíbené. Pokud vycházím z běţné praxe, ţe se turisté minimálně tři krát denně stravují, vyplývá mi jasný výsledek, ţe provozovatelé restaurací si při příjezdu tuzemců musí mnout ruce. Doufám tedy, ţe nad touto skutečností se i hoteliéři zamyslí a pokusí se přizpůsobit svou nabídku sluţeb tak, aby se i jejich restaurace staly pro turisty atraktivními. Ačkoliv dle zástupců hotelů tvoří tuzemci v některých případech aţ 50% klientelu ze všech přijíţdějících turistů, téměř všichni zároveň shodně uvádí, ţe jejich příjezd je spojený buď s obdobím, ve kterém probíhá hlavní turistická sezona nebo s kulturními akcemi pořádanými ve městě. Domnívám se, ţe tento fakt by se dal změnit k lepšímu, pokud by město a jeho představitelé dokázali vymyslet kulturní program i na méně expandované termíny třeba během zimy. Na obhajobu Českého Krumlova však musím poznamenat, ţe co se týče pořádání kulturních akcí, tak v letošním roce nezahálí. Během měsíce dubna proběhla akce s názvem Kouzelný Krumlov, která byla změřena na rodiny s dětmi a dále se připravuje pořádání významného koncertu tří tenorů, kde mezi nejznámější osobnosti bude patřit Placido Domingo. Nejsem si sice zcela jista vhodností umístění druhé zmíněné akce, protoţe v Českém Krumlově se kulturní událost tohoto významu nepořádá v zámeckých zahradách či v jiných reprezentativních prostorách zámku, jak by se dalo předpokládat, ale bude se odehrávat na městském parkovišti, avšak velmi chválím propagaci koncertu. Letáky, billboardy a plakáty totiţ mimo jiné způsobily, ţe jiţ v březnu byla kapacita českokrumlovských ubytovacích zařízení na srpnový termín konání zcela beznadějně

55

vyprodána. To by bylo k obhajobě, ale bystrý čtenář opět vypozoroval, ţe obě zmíněné akce se opět pořádají v měsících během hlavní sezóny.

4.2. Doporučení ke zlepšení současného stavu Během vyhodnocování svého výzkumu jsem byla několikrát velmi překvapena a ne vţdy to bylo překvapení milé, ale to jsem jiţ podrobně okomentovala u jednotlivých grafů a popisů výsledků. Osobně jsem ráda, ţe za posledních přibliţně dvacet let se situace v cestovním ruchu v České republice posunula kupředu tím správným směrem a my Češi při výletech za poznáním vlasti jiţ nevyuţíváme s rodinami pouze ubytovaní ve stanech či v „exkluzivních“ ubytovnách se společnými toaletami a sprchami na chodbách. Tento posun je samozřejmě ovlivněn děním nejen v České republice, ale i ve světě, kdy nejaktuálnějším problémem byla ekonomická krize a její následné dopady, jeţ se podepsaly také na vývoji cestování tuzemců. Doufejme však, ţe tato situace je jiţ zaţehnána a ţe nastane opět zvrat k lepšímu, tedy k nárůstu návštěvnosti ubytovacích zařízení tuzemskými hosty. Aby těmto hostům byly poskytovány nejlepší moţné sluţby, pokusila jsem se sepsat doporučení plynoucí z mého výzkumu, která by v případě aplikace právě k nárůstu klientely mohla vést. Jedním z největších problémů města, historické části především, je parkování, a proto ho zmiňuji hned jako první bod této části práce. Problém s parkováním je dle mého soudu významný i proto, ţe ho jako nedostatek vidí velké procento samotných klientů. Vzhledem k tomu, ţe hoteloví hosté z Čech přijíţdí především osobními vozy a dále s přihlédnutím ke skutečnosti, ţe největší mnoţství všech českokrumlovských hotelů má sídlo ve středu města, kde je stanovena pěší zóna, umístění parkovišť není zcela ideální, ačkoliv kapacita se zdá být dostačující. Pouze jeden hotel ze všech oslovených má svá vlastní parkovací místa pro hosty v rámci komplexu hotelových budov. Při řešení tohoto nedostatku je nutná spolupráce mezi zástupci hotelů a vedením města. Dlouhodobě je snaha představitelů Českého Krumlova o zachování historického charakteru budov v centru města, coţ povaţuji za chvályhodné a plně s tím souhlasím. Domnívám se však, ţe například vhodně zbudované podzemní garáţe by na kráse historických budov 56

nijak neubíraly a pro hotely by modernizace tohoto typu přinesla o mnoho více spokojených klientů. Otázkou zůstává, zda je vůbec snaha z obou dvou stran tyto záleţitosti řešit a především se domluvit. Bohuţel z praxe vím, ţe například zbudování klimatizace v historických budovách hotelů bylo předmětem mnoha diskuzí a nakonec ke schválení ze strany města či památkářů nedošlo. Pokud se vţiji do kůţe hosta, který si objednal pobyt v apartmánu, zaplatil za noc během turistické sezóny téměř třetinu měsíční průměrné mzdy a má například během měsíce června v podkrovních prostorech trávit dny a noci pouze s vyuţití sluţeb větráku, jehoţ velikost vůbec neodpovídá velikosti místnosti, pro kterou má být pouţit, asi moc spokojena nebudu. Nehledě na další nepříliš pozitivní skutečnost, ţe ihned při příjezdu, kdy zanechám svůj vůz před hotelem po dobu nezbytně nutnou pro vyloţení zavazadel a přihlášení se na hotelové recepci, uţ musím vyřizovat formality s městskou policií kvůli nepovolenému vjezdu do pěší zóny města. Za těchto okolností se moje původní těšení se na pobyt v Českém Krumlově rázem mění či moţná zcela mizí. Spolupráce vedení města Český Krumlov a místních hotelů je neodmyslitelná v případě, ţe jde oběma subjektům o jeden cíl, a sice o přilákání tuzemské klientely. Jak je z výzkumů patrné, Češi rádi přijíţdí za účelem poznávání historie, obdivování středověké kultury a také za zábavou spojenou především s pořádáním slavností a jiných druhů společensko-kulturních akcí. Jestliţe bude vyvíjena snaha města zdokonalovat a rozšiřovat současné programy, aby se kaţdoročně měl turista na co těšit, a tím pádem se do města vracel, jsem přesvědčena, ţe odpovědí hotelových managementů na tyto podměty bude vytváření různorodých balíčků, kterými se budou snaţit nalákat turisty k vyuţití právě jejich sluţeb. Na tomto místě se hodí uvést další doporučení pro hotelový management, kterým jsou věrnostní programy pro hosty. Z výsledků vyplývá, ţe čeští turisté přijíţdí do města opakovaně a v případě, ţe by od některého z ubytovacích zařízení měli k dispozici například věrností kartu s benefitem na čerpání sluţeb, myslím si, ţe by se jistě vraceli i do konkrétního zařízení. V současné době ţádný z hotelů nic podobného ve své nabídce nemá, ačkoliv ze zkušeností získaných při práci na rezervačním oddělení vím, ţe pokud host podotkne během rezervace pokoje, ţe zde jiţ v předchozí době byl ubytován, je 57

moţné mu zajistit redukci ceny, rezervovat draţší pokoj lepší kategorie bez doplatku či připravit překvapení na pokoj zdarma. Jako další nápad uvádím sestavení speciálních gastronomických pobytů či akcí. Jak je známo, Češi jsou nejen národem pivařů, ale dobrému jídlu se také nebrání a tento typ kombinace sluţeb by pro ně mohl být zajímavý. Nabídka však musí být dosti specifická, protoţe dle mého názoru většina národa není těmi, kteří by příliš dbali na zdravou ţivotosprávu a přísně hlídali kvalitu poskytovaných pokrmů. Jde nám spíše o to, dostatečně, za přiměřené peníze a hlavně chutně se najíst, a ţe z toho bude nějaký ten gram na váze navíc, tomu moc velkou váhu nepřikládáme. Český Krumlov se svou středověkou historií přímo vybízí k vytváření balíčků typu „Víkendové středověké obţerství“, tak proč toho nevyuţít. Dále je toto město jedním z mála nejvýznamnějších turistických míst v Evropě, ve kterém nenajedeme ţádnou z provozoven známých řetězců rychlého občerstvení, ba dokonce ani ţádnou z kaváren, jejichţ loga vídáme na kaţdém rohu například v historickém jádru Prahy, které je také zaneseno na seznamu památek UNESCO. V Českém Krumlově je totiţ tlak ze strany představitelů města, aby restaurace a kavárny tohoto typu nepoškozovaly svými neonovými nápisy historický charakter centra. Toto jisté omezování konkurence by opět mělo být vyuţito hoteliéry při sestavení nabídky. Spolupráce s některými z významných firem v České republice by zase mohla přispět nejen ke zviditelnění hotelu, ale také k získání nové individuální klientely. Například vytváření a propagace incentivních programů spojených s team-buldingovými aktivitami ve městě a jeho okolí by mohly být tou správnou odměnou či motivací k lepším výkonům zaměstnanců. Český Krumlov nabízí hned několik variant aktivně stráveného času, které by se pro takové vyuţití hodily. Jako příklad uvedu sjíţdění řeky Vltavy na raftech. Odměnění zaměstnanci se poté mohou stát těmi, kteří se vrátí do hotelu třeba na víkendový pobyt s rodinou. Ačkoliv někteří zástupci uvedli, ţe u nich pobyty incentivní turistiky probíhají, četnost těchto pobytů povaţuji za nedostatečnou a spatřuji zde moţnost k nárůstu klientely. Posledním doporučením pro hoteliéry by mohl být lobbing ve prospěch vzniku relaxačně-sportovního centra na okraji Českého Krumlova. Z oslovených hotelů má 58

pouze jeden vlastní wellness sluţby na vyšší úrovni. Ostatní sice v nabídce wellness uvádí, ale většinou se jedná jen o masáţe či v lepším případě o vyuţití hotelové sauny. Samotné město má v současné chvíli pouze jeden krytý bazén, jehoţ stavba byla provedena během 80. let. Ačkoliv od té doby v něm byly provedeny malé stavební úpravy, celá stavba i její vybavení působí poněkud omšele a zastarale. Sportovní centra jsou v Českém Krumlově dvě, kdy jedno je specializováno pouze na tenis a druhé poskytuje sluţby posilovny, probíhají zde aerobních cvičení a je moţné pronajmout si squashové kurty. Wellness centrum je tu jediné a jak jsem jiţ zmínila, nachází se v prostorech jednoho z hotelů v centru města. Myslím, ţe toto vyţití není dostačující a pokud by bylo zbudováno další sportovní, zábavní a relaxační centrum, městu by to mohlo přinést více turistů.

59

5. Závěr Tato bakalářská práce se zabývá tématem „Český turista v Českém Krumlově“. Zaměřuje se na charakteristiku typického tuzemského turisty přijíţdějícího do tohoto města v roce 2011. Úvodní kapitola hlavní části práce je věnována městu Český Krumlov. Zahrnuje faktické údaje o současném postavení města, jeho stručný historický vývoj a také význam města jakoţto centra cestovního ruchu jiţních Čech, přičemţ se okrajově zabývá i zdejšími turistickými podmínkami. V následující části je rozebrána teorie výzkumu, jeho metodologie a důvody zvolení postupu zkoumání pro tuto práci. Vybraný postup je následně aplikován v praxi. Vlastní výzkum začíná nejprve analýzou sekundárních dat, kde jsou zhodnoceny a rozebrány obecné informace o výjezdovém a domácím cestovním ruchu tuzemců. Poté je výzkum zaměřen na údaje o Jihočeském kraji a zabývá se také návštěvností hromadných ubytovacích zařízení v této oblasti České republiky. Závěr části je věnován analýze výsledků o městě Český Krumlov. Nejobsáhlejší část práce tvoří unikátní dotazníkové šetření, které probíhalo během prvního čtvrtletí roku 2011 mezi klienty vybraných ubytovacích zařízení nejvyšší kvality. Celkem bylo do tohoto šetření zapojeno 100 tuzemských turistů, ačkoliv původně rozdaný počet dotazníků činil 130 kusů. Jsem si vědoma toho, ţe období, ve kterém bylo dotazníkové šetření prováděno, mohlo způsobit drobné zkreslení údajů. V průzkumu podobného typu jsem rozhodnuta pokračovat i při svém budoucím studiu, kdy bych se ráda zaměřila nejen na větší vzorek respondentů, ale také na celoroční dotazování. Informace, které byly pomocí tohoto výzkumu zjištěny, jsou znázorněny v grafech a výsledky jsou dále také slovně okomentovány. Z šetření vyplynulo, ţe nejčastěji přijíţdí tuzemští turisté do Českého Krumlova ve sloţení dvou osob a jejich pobyt trvá 1-2 noci. Téměř všichni k dopravě do města volí osobní automobily. Obecně jsou oslovení Češi s úrovní hotelů, jejich vybavením, čistotou, cenou za pobyt, ostatními sluţbami a v neposlední řadě i s personálem spokojeni. Jedinou výjimku, kdy je moţné zpozorovat nespokojenost, tvoří parkovací plochy a jejich nevhodné umístění. 60

Z výzkumu je dále patrné, ţe čeští turisté nemají příliš v oblibě stravování v hotelových restauracích a raději volí jiná zařízení ke svému občerstvení. S nabídkou, úrovní stravování, cenami i obsluhou jsou však spokojeni. Česká klientela si nejčastěji rezervuje pobyt v hotelech pomocí telefonu. Jako nejdůleţitější zdroj informací při přípravě na pobyt i během něho byl vyhodnocen internet. Z analýzy účastníků výzkumu dále vyplynulo, ţe na sestavený dotazník odpovídaly nejčastěji ţeny ve věkovém rozmezí 50˗59 let, které jsou středoškolsky vzdělané a místo jejich běţného pobytu je od Českého Krumlova vzdáleno více neţ 100 km. Nicméně povaţuji za nezbytné zdůraznit, ţe tyto charakteristiky nevypovídají tak úplně o tom, jaký je přesný profil českokrumlovského turisty, ale jsou pouze precizní statistickou interpretací respondentů mého výzkumu. Druhá část šetření byla zaměřena na pohled provozovatelů českokrumlovských hotelů na tuzemského turistu. V této části bylo osloveno celkem 8 hotelů v rozmezí kvality 3˗5* a řízené rozhovory bylo ochotno vést 5 jejich zástupců. Z pohledu nabídky byly vysledovány poměrně shodné odpovědi v porovnání s odpověďmi od samotných turistů, které byly zmíněny výše. Mírné rozdíly jsou patrné při odpovědích na otázky týkající se důvodu pobytu, kdy poptávka označila z největší části poznávání turistických atraktivit. Ačkoliv management hotelů odpověděl částečně shodně, dále jako významný důvod uvedl také relaxaci a pobyty spojené s prací. Hotelové sluţby jsou turisty čerpány, avšak toto tvrzení je závislé také na tom, zda jsou sluţby například součástí nějakého předem zakoupeného balíčku. Pokud tomu tak není, jejich samostatné dokupování není příliš obvyklé. Procentuální část, kterou tvoří česká klientela v hotelech, není moţné obecně vyjádřit. Zde se odpovědi jednotlivých zástupců hotelů totiţ rozcházely. Třikrát a tedy nejčastěji byla zaznamenána odpověď 0-25 %, jednou byla situace vyhodnocena na 50 % a jednou v rozmezí 26˗50 %. Hlavní turistická sezona je tím obdobím, které vţdy přitáhne nejvíce všech turistů a tedy i tuzemců. Pobyt Čechů je pak dále ovlivněn také pořádáním různých kulturních akcí ve městě. Z výzkumu dále vyplynulo, ţe incentivní turistika není v Českém Krumlově příliš často provozována a ţe jako nejvýznamnější a nejdůleţitější způsob propagace všichni z oslovených zástupců hotelů označují internet. Tento způsob propagace je pak všemi také vyuţíván. 61

Návrhů na zlepšení, díky kterým by se mohla zvýšit návštěvnost Českého Krumlova tuzemci, je v této práce představeno hned několik. Nárůstu českých turistů by mohla pomoci například nabídka speciálních gastronomických pobytů, propagace balíčků sluţeb na internetu přes slevové portály nebo sestavení skupinových pobytů spojených s vytvářením a stmelováním kolektivu v zaměstnání. Doufám, ţe mnou představené návrhy na zlepšení odpovídající skutečným potřebám českých turistů, budou prospěšné pro hotelové managementy a ty ve spolupráci s vedením města začnou podnikat kroky pro vylepšení nabídky sluţeb. Tím bude zajištěno, ţe se Český Krumlov stane pro tuzemce ještě atraktivnějším a turisté se sem budou rádi vracet.

62

Zdroje a reference Belko, Dušan: Marketingový výzkum v kostce. Vydáno 20. září 2004 v elektronické podobě na serveru Marketingové noviny. Belko (2004). Český Krumlov: Oficiální stránky města Český Krumlov. Dostupné v březnu 2011 na adrese http://www.ckrumlov.info/php/. Český Krumlov (2011) ČSÚ: Demografická ročenka měst (2000 aţ 2009). Kód: w-4018-10. Zveřejněno dne 30.9. 2010. ČSÚ (2010a). ČSÚ: Domácí a výjezdový cestovní ruch českých rezidentů. Vygenerováno 10.05.2011. ČSÚ (2011). ČSÚ: Jaký je podíl cestovního ruchu na ekonomice ČR? Vydáno dne 10. 11. 2006. ČSÚ (2006). ČSÚ: Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje 2010. Kód: w-311312-10. Zveřejněno dne 30.11. 2010. ČSÚ (2010b). ČSÚ: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010. Zveřejněno dne 31.12. 2010. ČSÚ (2010c). Hotel Arcadie: Oficiální webová prezentace. Dostupná v únoru 2011 na adrese http://www.hotelarcadie.cz/. Hotel Arcadie (2011). Hotel Bellevue: Informace z interních zdrojů a databází. Získané v průběhu roku 2011. Hotel Bellevue (2011) Hotel Dvořák: Oficiální webová prezentace. Dostupná v lednu 2011 na adrese http://www.hoteldvorak.com/ . Hotel Dvořák (2011). Hotel Růţe: Oficiální webová prezentace. Dostupná v dubnu 2011 na adrese http://www.hotelruze.cz/cs/hotel/2/. Hotel Růţe (2011). Hotel The Old Inn: Oficiální webová prezentace. Dostupná v lednu 2011 na adrese http://www.hoteloldinn.cz/. Hotel The Old Inn (2011). Hotel Zlatý Anděl: Oficiální webová prezentace. Dostupná v dubnu 2011 na adrese http://www.hotelzlatyandel.cz/indexcz.php. Hotel Zlatý Anděl (2011) 63

Hotel-pension.cz: Fotografie Hotelu Arcadie. Dostupné v lednu 2011 na adrese http://www.hotelpension.cz/Jizni_Cechy/Cesky_Krumlov/Hotel_ARCADIE/photo.html. Hotelpension.cz (2011). Pomykal, Jan: Domácí cestovní ruch očima agentury CzechTourism. Vydáno 8. ledna 2010 v elektronické podobě v časopise COT Business. Pomykal (2010). Státní hrad a zámek Český Krumlov: Oficiální webová prezentace. Dostupná v březnu 2011 na adrese http://www.castle.ckrumlov.cz/. Státní hrad a zámek Český Krumlov (2011). Studentske.cz: Marketingový výzkum. Dostupné v březnu 2011 na adrese http://www.studentske.cz/2007/08/marketingov-vzkum.html. Studentske.cz (2011). TravelGuide.cz: Prezentace Hotelu Gold. Dostupná v březnu 2011 na adrese http://www.travelguide.cz/cz/ubytovani/hotel-gold-cesky-krumlov. TravelGuide.cz (2011a). TravelGuide.cz: Prezentace Hotelu Old Inn. Dostupná v březnu 2011 na adrese http://www.travelguide.cz/cz/ubytovani/hotel-old-inn-cesky-krumlov. TravelGuide.cz (2011b). Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Cestovní ruch [online]. Dostupné 2. května 2011 na adrese http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cestovn%C3%AD_ruch&oldid=6809763. Wikipedie (2011). Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Český Krumlov [online]. Dostupné 2. května 2011 na adrese http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%BD_Krumlov&oldid=676 7541

64

Přílohy Příloha 1 – Dotazník pro turisty Dobrý den, jmenuji se Kateřina Mohelská a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tématem mé bakalářské práce je „Český turista v Českém Krumlově“, a proto bych Vás ráda požádala o vyplnění následujícího dotazníku. Údaje uvedené v tomto dotazníku budou použity pouze pro vypracování zmíněné práce. Prosím, nezalekněte se délky dotazníku. Na otázky se dá odpovědět velice snadno a vyplnění Vám zabere jen pár chvil. Předem mnohokrát děkuji za spolupráci. 1. Už jste někdy toto město navštívili? d) ne, jsem tu poprvé e) ano, byl(a) jsem zde již 1 až 3 krát f) ano, byl(a) jsem zde již vícekrát 2. Jak jste do Českého Krumlova přicestovali? (uveďte pouze 1 odpověď) h) autem (příp. na motocyklu) i) vlakem j) autobusem – linkovým k) autobusem – se zájezdem l) na kole m) pěšky n) jinak: _______________________ 3. Jak dlouhý bude Váš pobyt ve městě? d) 1 až 2 noci e) 3 až 7 noci f) delší 4. S kým trávíte pobyt v Českém Krumlově? d) sám/sama e) s partnerem, partnerkou, přáteli, známými, apod. f) s rodinou (manželem, manželkou, alespoň jedním dítětem) 65

5. Jaký je převažující důvod vaší návštěvy Českého Krumlova (vyberte 1 odpověď) i) poznání – návštěva turistických atraktivit, historie, architektura, apod. j) relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, procházky, apod. k) turistika a sport – pěší túry, lyžování, cykloturistika, vodáctví, golf, tenis, apod. l) práce – služební cesta, školení, obchod, apod. m) zábava – kulturní představení, společenské aktivity s přáteli, noční život, dobré jídlo, apod. n) návštěva příbuzných, známých o) tranzit – město je pouhým tranzitním místem během cesty do konečného místa pobytu p) jiný důvod 6. Uveďte, jak jste spokojeni se službami ubytovacího zařízení, v němž trávíte svůj pobyt

7. V případě, že jste využili i jiných služeb hotelu než je ubytování, uveďte je spolu s jejich hodnocení (sauna, hotelová restaurace, apod.) …………………………………………………………………………………………………

8. Jakým způsobem jste si zajistili rezervaci ubytování v tomto hotelu? f) telefonicky g) e-mailem h) faxem i) osobně j) jinak 9. Stravujete v Českém Krumlově v restauračních zařízeních? d) ano e) částečně f) ne

66

10. Pokud jste využili služeb restauračních zařízení, uveďte, jak jste byli spokojeni s jejich úrovní

11. Využil(a) jste při přípravě na pobyt či během něho některé informace z následujících zdrojů?

12. Která z uvedených položek se podílí na nákladech největší měrou? g) ubytování h) stravování i) doprava j) nákupy suvenýrů k) zábava l) jiná položka

67

Informace o Vaší osobě Věková kategorie: f) do 25 let g) 26 až 34 let h) 35 až 49 let i) 50 až 59 let j) 60 a více let Vzdělání d) Základní, bez vyučení e) Středoškolské f) Vysokoškolské Jak daleko je Vaše bydliště od Českého Krumlova? e) f) g) h)

do 20 km 21 až 50 km 51 až 100 km nad 100 km

Pohlaví a) Muž b) Žena

68

Příloha 2 – Dotazník pro hoteliéry HOTELY Otázky navazující na dotazník turistů: 

jakým dopravním prostředkem tuzemští turisté nejčastěji přijíţdí do Vašeho hotelu (osobní auto, autobus - linkový, zájezdový, vlak, kolo, jiný způsob dopravy)



na jak dlouhou dobu tuzemští turisté nejčastěji přijíţdí ( 1 – 2 noci, 3 - 7 nocí, delší pobyt)



v jakém sloţení nejčastěji tuzemci přijíţdí ( sám/sama, s partnerem/partnerkou, skupina přátel, rodiny s dětmi)



jaký typ pokoje si nejčastěji objednávají (SGL, DBL, TWN, TRPL, jiný)

 a) b) c)

za jakým účelem podle vás nejčastěji klienti přijíţdí poznání – návštěva turistických atraktivit, historie, architektura, apod. relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, procházky, apod. turistika a sport – pěší túry, lyžování, cykloturistika, vodáctví, golf, tenis, apod. práce – služební cesta, školení, obchod, apod. zábava – kulturní představení, společenské aktivity s přáteli, noční život, dobré jídlo, apod. návštěva příbuzných, známých tranzit – město je pouhým tranzitním místem během cesty do konečného místa pobytu jiný důvod

d) e) f) g) h) 

vyuţívají u vás tuzemští hosté i jiné ryze ubytovací sluţby neţ pouze ubytovací – jaké? (restaurace, sauna, masáţe,…)



jakým způsobem si nejčastěji rezervují pokoj ve vašem hotelu ( telefonicky, e-mailem, faxem, osobně, jinak) 69



objednávají si tuzemci obvykle ke svému pobytu i stravování – v případě kladné odpovědi, uveďte jaký typ penze (pouze snídaně, pouze večeře, polopenze, plná penze)

Otázky pouze pro hotelový management: 

kolik % z celkové klientely za rok tvoří čeští turisté ( 0-25%, 26-50%, 51-75%, 76- 100%)



v jakém ročním období přijíţdí tuzemští turisté nejčastěji (jaro, léto, podzim, zima)



je jejich příjezd obvykle spojený s nějakou akci, které je ve městě či jeho okolí – v případě kladné odpovědi, uveďte akci (slavnosti pětilisté růţe, barokní festival,…)



v jaké kategorii pokoje se tuzemci nejčastěji ubytovávají (economy, standard, business, apartmán, jiná)



pořádají ve vašem hotelu české firmy pro své zaměstnance incentivní zájezdy – v případě kladné odpovědi uveďte jak často a jak dlouhý je pobyt)



jakou formu propagace povaţujete za nejvhodnější a nejdůleţitější v hotelovém průmyslu ( reklama v tisku, na internetu, billboardy, rozhlas, televize, jiná forma propagace)



vyuţíváte výše uvedenou formu reklamy ( ano, ne, příleţitostně – při jakých příleţitostech)

70