ČESKOSLOVENSKO Vypracoval Mgr. David Mikoláš Aktualizováno

Vypracoval Mgr. David Mikoláš 8. 5. 2009 Aktualizováno 9. 6. 2014

ČESKOSLOVENSKO 1945-1989

Osnova 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

ČSR do květnových voleb 1946 Život po válce Odsun národnostních menšin a lidové soudy Prohra československé demokracie Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948 Komunistické Československo Protikomunistický odboj Pád mýtu o socialismu Léta uvolnění Pokus o nápravu systému v roce 1968 Normalizace Na cestě k sametové revoluci

Mapa ČSSR v letech 1969-1990

1. ČSR do květnových voleb 1946  4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní   



fronty Čechů a Slováků 5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR 1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma 26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald

Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety

2. Život po válce  všední život silně politizován, celonárodní euforie z  





osvobození řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků) listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže) prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní 1945-1947: dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)

Praha – Ruzyně 1946, vykládání letecké zásilky UNRRA z USA

3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy  1945-1948: odsun Němců z Československa

(nejdříve „divoký“, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců  únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna → reslovakizace  soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy

Transport vysídlených českých Němců po 2. sv. válce

Vynesení rozsudku nad K. H. Frankem

4. Prohra československé demokracie  červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na

Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem  25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR  březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka

Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevu na Václavském náměstí 25. února 1948

5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948  poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v oblasti vědy a kultury  květen 1946: první ročník mezinárodního

hudebního festivalu Pražské jaro  únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování  vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání  zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem

Jiří Trnka (1912–1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v triku.

Pavel Tigrid (1917-2003), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům; zatykač na něj byl vydán už v prvních dnech puče v roce 1948.

Martin Frič (1902-1968), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů.

6. Komunistické Československo  1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ  květen 1948: přijetí Ústavy 9. května  květen 1948: první volby v Československu na základě jednotné kandidátky Národní fronty  květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů  červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a

zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem

6. Komunistické Československo  září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u

Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova)  1948-1954: politické procesy

 1949: Československo členem Rady vzájemné hospodářské

pomoci  1949: počátek působení sovětských poradců v Československu

 1949: zákon o jednotných zemědělských družstvech

(kolektivizace)  uzákoněno plánované hospodářství, přestavba průmyslu s

důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu

Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.

7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma  nejmasovějším projevem nesouhlasu s

komunistickým režimem byla emigrace  únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu)  vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington)  1948: zatčeno 1 115 osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin („třetí odboj“)

7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma  likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků)

 novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících)  vzrůst zaměstnanosti žen

 společnost podrobena sociální nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)

Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století.

8. Pád mýtu o socialismu  1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové

reformy  1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva  duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost

8. Pád mýtu o socialismu  duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů,

požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti  září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu  1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě  1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika – neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného

Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československých z roku 1953

Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích

Odznak pionýra a jiskry. Prvomájový průvod

Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960

Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.

9. Léta uvolnění  konec 50. let: odeznívá vlna politického teroru  Československo zůstává policejním státem  kritizovaná mzdová nivelizace nebyla zcela

zlikvidována  60. léta: proměna životního stylu - zvýšení vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)

9. Léta uvolnění  1955: první celostátní spartakiáda (každých

pět let)  napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu  pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat – skupina Olympic)  potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)

Olympic, 1965

Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na Československé spartakiádě 1985

V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem – SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tangl.

Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnosti HOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žije v USA.

Zahájení výroby Škody 1000 MB v Mladé Boleslavi, 1964

Velká móda zimy 1964 – kozačky na vysokém podpatku

Československá televize začala vysílat Večerníček, 1965

Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965

V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965

V obchodech se začal prodávat alobal, 1965

Akce Vlasatci, 1966

Experiment s mikrojeslemi, 1966

Ženy si poprvé mohly koupit lak na vlasy Lybar, 1966

10. Pokus o nápravu systému  leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním

tajemníkem ÚV KSČ  1968: zvolení Ludvíka Svobody novým prezidentem  pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský)  duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ, uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) → budování „socialismu s lidskou tváří“

10. Pokus o nápravu systému  červen 1968: manifest Dva tisíce slov – varování před návratem k minulým poměrům (Ludvík

Vaculík)  červenec 1968: dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení  červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo

10. Pokus o nápravu systému  18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR, Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi

do Československa  20./21. srpen 1968: vojenský vpád armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy  26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území

Alexander Dubček (1921-1992) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Jiří Menzel získal Oscara za Ostře sledované vlaky, 1968

Na ZOH v Grenoblu získal zlatou medaili Jiří Raška, 1968

V Československu proběhl první legální striptýz, 1968

Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku, 1968

Praha 21. srpna 1968, sovětské tanky na Václavském náměstí

11. Normalizace  pod tlakem Moskvy z vedení státu a veřejného života

postupně odstraňováni stoupenci reforem; nahrazováni zcela loajálními promoskevskými  říjen 1968: přijetí zákona o československé federaci (poprvé

zakotveno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska)  16. leden 1969: protestní sebeupálení studenta Jana Palacha;

následovali Jan Zajíc a Evžen Plocek  březen 1969: „hokejový týden“ v Praze (demonstrace proti

sovětské okupaci po vítězství čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku)  duben 1969: volba Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV

KSČ

11. Normalizace  srpen 1969: masové protestní akce proti sovětské

okupaci  prosinec 1970: vydání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ  1970-1971: stranické pohovory a prověrky, při nichž byli z KSČ vylučování stoupenci reformního hnutí  70. a 80. léta: dlouhodobá hospodářská stagnace, nedostatek spotřebního zboží a některých potravin → rozšíření černého trhu

11. Normalizace  velké projekty: budování jaderných elektráren (Temelín,

Dukovany, Jaslovské Bohunice), plynovodu a ropovodu ze SSSR, zprovoznění první trasy metra v Praze, stavba dálnice  úplatkářství, každodenní fronty v obchodech, na úřadech, u lékaře, mládeži předkládán falešný a nepravdivý výklad dějin a událostí  většina společnosti netečná, utíkala k chalupaření  snaha režimu zajistit klid ve společnosti sociálními reformami: zvýšení přídavků na děti, výstavba panelových sídlišť, zkrácení pracovního týdnu na 5 dní

Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze.

V roce 1969 se Gustáv Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

Svítiplynem se otrávil skladatel Jiří Šlitr, 1969

V Mladé Boleslavi byla zahájena výroba automobilu Škoda 100, 1969

V obrovské nepokoje vyústilo vítězství československého týmu nad sovětskými hokejisty, 1969

Karel Gott na turné v SSSR, 1970

Zahájení vysílání 2. programu Československé televize, 1970 (Od května 1973 dokonce v barvě!)

Zprovoznění prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, 1971

Stavba stanice Mládežnická (dnes Pankrác) pražského metra, 1971 (Provoz zahájen roku 1974.)

Zahájení výroby osobních automobilů řady Škoda 105 a 120, 1976

Nedostatek spotřebního zboží a některých potravin, 1982

Móda sbírání céček, 1984

Emigrace Waldemara Matušky, 1986

Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli, 1987

12. Na cestě k sametové revoluci  1975: konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v

Evropě ve finských Helsinkách; čs. vláda se zavázala dodržovat úmluvu o lidských právech  leden 1977: vznik Charty 77 (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), výzva k režimu k demokratické otevřené diskusi  1978: vznik další opoziční organizace Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných  1987: Gustáv Husák vystřídán v čele KSČ Miloušem Jakešem; neochota nového vedení k zásadním změnám

12. Na cestě k sametové revoluci  1988-1989: demonstrace proti komunistickému režimu u

příležitosti výročních dnů  červen 1989: vydán manifest Několik vět, v něm vzneseno sedm demokratických požadavků  17. listopad 1989: tvrdý zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; vyhlášena stávka vysokoškolských studentů, přidala se i divadla  18. listopad 1989: ustavení protestního hnutí Občanského fóra v čele s Václavem Havlem

12. Na cestě k sametové revoluci  23. listopad 1989: odstoupení předsednictva ÚV KSČ, rezignace prezidenta Gustáva Husáka

 27. listopad 1989: generální stávka s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod  9. prosinec 1989: jmenování vlády „národního

porozumění“, premiérem Marián Čalfa; zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti

12. Na cestě k sametové revoluci  28. prosinec 1989: rekonstrukce Federálního shromáždění, do jeho čela zvolen Alexander

Dubček  29. prosinec 1989: Federální shromáždění zvolilo Václava Havla novým československým prezidentem  duben 1990: schválen nový název republiky – Česká a Slovenská Federativní Republika

Projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku, 1989

17. listopad 1989

Novým prezidentem ČSSR se stal Václav Havel, 1989

Zdroje  KUKLÍK, Jan. - KOCIÁN, Jiří. Dějepis. Nejnovější dějiny. Pro 9. ročník

základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia. Praha: SPN, 2006.  PARKAN, František a kol. Dějepis 9. Učebnice pro základní školy a

víceletá gymnázia. Praha: Fraus, 2011.  http://www.modernidejiny.cz  http://www.totalita.cz  http://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-vypravej/  http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/