Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.v. Infolist č.3 červen 2006

Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.V. Infolist č.3 – červen 2006 soben mezinárodním zvyklostem v této oblasti

Aktuality z německého práva

V souvislosti s UMAG nabylo dne

1. Nové zákony v oblasti kapitálového trhu a ochra-

1.12.2005 v Německu účinnosti nařízení Spolkové-

ny akcionářů

ho ministerstva spravedlnosti o akcionářském fóru3 . Hlavním účelem tohoto nařízení je umožnit minorit-

Dne 1.11.2005 vstoupil v Německu v účinnost zákon o vzorovém řízení pro investory tzv.

ním akcionářům společný postup při uplatňování

(KapMuG)1 a zákon o kontrole podnikání a moder-

jejich práv pramenících z vlastnictví akcií určité

nizaci práv akcionářů tzv. (UMAG) 2 .

společnosti. Pomocí moderních informačních technolo-

KapMuG umožňuje investorům, kterým při investici do akcií společnosti vznikla škoda, snadněji

gií má být nabídnuta akcionářům možnost ke zlep-

uplatnit nároky na náhradu škody. Nyní může být

šení jejich vzájemné komunikace a tím i společného

zahájeno speciální vzorové řízení, které má stano-

uplatňování práv. Akcionářské fórum je umístěno na

vit, zda byly společností poskytnuty chybné infor-

následujících webových stránkách :

mace o kapitálovém trhu či zda tyto informace byly

www.ebundesanzeiger.de,

nedostatečné. Právní a skutkové otázky, které bylo

www.unternehmensregister.de

doposavad nutné řešit až v deseti různých proce-

www.aktionärsforum.de

a

sech, mohou být není vyřešeny v jednom řízení se Akcionáři mohou na fóru hledat své kolegy

závazností pro všechny poškozené akcionáře. Je nutné pouze jedno zkoumání důkazů.

za účelem dosažení potřebného kvora či domluvy

Riziko nesení nákladů řízení je pro jednotlivé po-

společného postupu. Díky zřízenému e-fóru se

škozené investory významně sníženo.

mohou akcionáři na stránce www.ebundesanzeiger.de informovat, zda již bylo nějaké vzorové řízení zahájeno či zda ještě nebyla

UMAG přináší důležitou změnu a modernizaci v rámcových podmínkách akciových společnos-

žádná žaloba podána. Tím je ulehčeno pro akcioná-

tí, jejichž akcie jsou obchodovány na burze. Zákon

ře rozhodování, zda podat samostatnou žalobu či

má přispět k tomu, aby byla zpět získána důvěra

vyčkat výsledku již zahájeného řízení.

investorů v integritu, stabilitu a transparenci německého kapitálového trhu. Je přitom důležité zmínit

Akcionáři a sdružení akcionářů se mohou na webo-

především následující tři body:

vé stránce zaregistrovat a následně umisťovat a provádět oznámení jiným akcionářům téže společ-

-Je značně ulehčeno podání žaloby na náhradu

nosti. Upřednostňován je kontakt prostřednictvím e-

škody podané společností proti představenstvu a

mailu. Akcionáři nesmějí na fórum umisťovat důvody

dozorčí radě kvůli nepoctivému jednání a závažným

jejich snahy navázat kontakt s jinými akcionáři.

porušením zákona.

Mohou však umístit odkaz na vlastní webovou

-Dochází k zabránění zneužívání žaloby na určení

stránku, kde důvod snahy spojit se s ostatními akci-

neplatnosti rozhodnutí valné hromady.

onáři objasní. Taktéž společnosti, kterých se „svolá-

-Systém přihlašování a legitimace akcionářů při

vání se“ akcionářů týká, mohou na fórum umisťovat

účasti na valné hromadě je modernizován a přizpů-

odkazy na své webové stránky, kdy objasní své

1

2

Gesetz zur Unternehmenskontrolle und Modernisierung des Anfechtungsrechts 3 Die Aktionärsforumsverordnung (AktFoV)

Das Kapitalanleger-Musterverfahrensgesetz

ČNSP / DTJV e. V.: Sídlo společnosti CR: C/o JUDr. Procházka, Fantova 17 37, CZ- 155 00 Praha 5; Sídlo společnosti SRN: Postfach 34 02 33, SRN 80099 München; Email: [email protected]

1

Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.V. Infolist č.3 – červen 2006 kroky či podají vysvětlení. Samotné fórum nemá sloužit k výměně názorů, ale má být používáno čistě

V rámci řízení o dovolání se BGH vyslovil,

jako elektronická „nástěnka“.

že souhlasí s názorem odvolacího soudu. Dále se pak odvolal se na své rozhodnutí ze dne

2. Rozsudek BGH ve věci právní subjektivity lich-

14.03.2005 (II ZR 5/03) kde se vyslovil, že společ-

tenštejnské společnosti se správním sídlem

nostem, které byly založeny dle práva jiného státu

v Německu

EU, má být v Německu přiznána plná způsobilost k právním úkonům. Tyto samé principy pak mají

Rozsudkem ze dne 19.9.2005 (II ZR

platit i pro společnosti, které byly založeny dle práv-

372/03) uznal BGH právní a procesní subjektivitu

ního řádu některého státu EFTA (Evropské sdružení

lichtenštejnské kapitálové společnosti, která měla

volného obchodu). V čl. 31 Smlouvy o Evropském

své správní (skutečné) sídlo v Německu.

hospodářském prostoru je upravena svoboda usazování společností obdobně jako v čl. 43 Smlouvy

Žalobkyní v tomto případě byla akciová

ES. Je proto zapotřebí, aby se judikatura k Smlouvě

společnost založená dle lichtenštejnského práva,

ES a Smlouvě EHS neodlišovala.

která byla od roku 1992 zapsána v obchodním rejstříku vedeném ve Vaduzu. Tato společnost vykoná-

Jestli má žalobkyně nárok na vydání ná-

vala svoji činnost téměř výhradně v Německu, kde

jemného, je závislé na tom, zda bylo nájemné za-

však nebyla zapsána v obchodním rejstříku.

placeno před prohlášením konkursního řízení či až po jeho zahájení. Pro provedení dokazování k této

V roce 1997 poskytla žalobkyně půjčku jiné

otázce vrátil BGH věc odvolacímu soudu.

společnosti, kdy tato půjčka byla určena na nabytí nemovitosti a byla zajištěna postoupením pohledáv-

Tento rozsudek je důležitý proto, že je zde

ky vyplývající z budoucího nájmu nemovitosti.

ze strany BGH patrná akceptace teorie statutu spo-

Ohledně majetku této společnosti bylo v roce 1999

lečnosti dle jejího založení , která byla dlouho ně-

zahájeno konkursní řízení a správce podstaty (

meckými soudy odmítána na úkor teorie sídla spo-

žalovaný) odmítl získaný nájem od doby zahájení

lečnosti. Až právě zmiňované rozhodnutí ESD ve

konkursního řízení žalobkyni vyplácet. Žalobkyně se

věci Überseering přimělo německé právní prostředí

tedy se svým nárokem obrátila na soud.

k tomu, aby otázky týkající se společností byly posuzovány dle právního řádu, dle kterého byla spo-

Soud první instance (Landesgericht) zamítl

lečnost založena.

žalobu jako nepřípustnou s odůvodněním, že žalobkyně má sice sídlo v Německu, ale jelikož není zapsána v obchodním rejstříku vedeném

3. Rozsudek Spolkového ústavního soudu Německé

v Německu, tak nemá právní a tím ani procesní

spolkové republiky ze dne 24.září, č. 2 BvR 1436/02

způsobilost. V tomto rozhodnutí se Spolkový ústavní Odvolací soud (Oberlandesgericht) se od-

soud zabýval otázkou, zda je možné, aby bylo uči-

volal na Smlouvu o Evropském hospodářském pro-

telce zakázáno nosit šátek během vyučování. Ko-

storu a judikaturu Evropského soudního dvora (tzv.

nečné rozhodnutí Spolkový ústavního soudu obsa-

Überseering-Entscheidung), na základě čehož byla

hovalo dvě hlavní zásady :

žalobkyni přiznána způsobilost a žalobě bylo vyho-

1 - Zákaz, který nedovoluje vyučujícím nosit během

věno.

výuky šátky, nenachází v právním řádu spolkové


2

Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.V. Infolist č.3 – červen 2006 země Bádensko – Wirttembersko žádné zákonné

úřadu. Zákonodárci je dáno právo stanovit další

opodstatnění.

kritéria (tzv. subjektivní kritéria) pro výkon veřejných

2 - Změny ve společnosti, které jsou spojeny se

úřadů, avšak tato kritéria se musí pohybovat v rámci

zvyšující se náboženskou pluralitou, mohou být

daném Ústavou. Pokud je přístup k veřejnému úřa-

podmětem pro zákonodárce k přijetí nové úpravy

du zamítnut s ohledem na možné budoucí chování

týkající se náboženských vztahů souvisejících se

žadatele, kdy možnost takto se chovat je však

školstvím.

zaručena Ústavou, je třeba, aby zamítavé rozhodnutí bylo taktéž náležitě ústavněprávně zdůvodně-

Ve výrokové části rozsudku označil Spolkový

no. Tj. aby bylo prokázáno, jaké právo zaručené

ústavní soud napadené rozhodnutí Spolkového

Ústavou je chráněno tím, že jiné ústavně zakotvené

správního soudu za odporující Základnímu zákonu

právo je omezováno.

(čl. 33), zrušil jej a věc vrátil Spolkovému správnímu soudu k novému rozhodnutí. Zároveň přiznal stěžo-

2 - Povinnost, aby učitelé během výuky přestali

vatelce vůči spolkové zemi Bádensko-

dodržovat pravidla, která stanovuje jejich nábožen-

Wirttembersko a Spolkové republice Německo prá-

ství, zasahuje do jejich práva na svobodu vyznání,

vo na náhradu nákladů soudního řízení.

které je zaručeno čl. 4 Ústavy. A to především tím, že daná osoba se musí rozhodnout, zda bude pů-

Stěžovatelkou byla v tomto případě muslimka

sobit jako učitel či zda bude i nadále dodržovat

s německým státním občanstvím, která se ucházela

pravidla daná jeho náboženstvím. Jelikož není tedy

o pracovní místo ve školství spolkové země Báden-

možné během výuky řádně vyznávat náboženství,

sko- Wirttembersko. Příslušný školský úřad jí však

jedná se tak o omezení práva na svobodu vyznání.

odmítl přijmout. Důvodem bylo, že nebyla

Takovéto omezení základního práva by však muse-

v budoucnu ochotna přestat nosit šátek během

lo pramenit přímo z Ústavy a být řádně podloženo

výuky. Šátek nosila stěžovatelka z toho důvodu, že

zákonnou úpravou. Jedná se zde o tzv. výhradu

ji k tomu zavazovala pravidla islámu, jehož je vy-

zákona. Ústavně zaručená práva mohou být ome-

znavačkou. Rozhodnutí školského úřadu bylo potvr-

zována pouze zákonem a ne pouze správními roz-

zeno správními soudy. V poslední instanci rozhodo-

hodnutími.

val Spolkový správní soud a to rozsudkem ze dne 4.7.2002. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžova-

Nošení šátku na veřejnosti lze označit za

telka ústavní stížnost, v níž žádala, aby Spolkový

projev náboženského vyznání. Náboženství islám

ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil

jej svými pravidly pro vyznavače této víry nakazuje.

Spolkovému správnímu soudu. Zákaz nosit šátek během výuky by byl tehDle názoru Spolkový ústavního soudu odporovalo

dy oprávněný, pokud by nošení šátku během výuky

odmítnutí školského úřadu zdůvodněné tím, že

odporovalo jinému ústavně zakotvenému právu. Dle

stěžovatelka odmítá přestat nosit šátek během

čl. 140 Ústavy má stát povinnosti být nábožensky

výuky, čl. 33 ve spojení s čl. 4 I a čl.33 III Základní-

neutrální. To však neznamená naprosté odloučení

ho zákona (dále jen Ústavy) Německé spolkové

státu a církve ale naopak povinnost umožnit neru-

republiky.

šený výkon všech státem povolených náboženských vyznání. Státní povinná škola musí být otevřena

1 - Dle čl. 33 II Ústavy má každý občan právo na

všem různým pohledům na svět a musí umožnit

základě svých schopností, znalostí a odborných

poznat různé hodnotové systémy, které jsou pre-

výkonů na rovný přístup ke každému veřejnému

zentovány právě skrze náboženství.


3

Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.V. Infolist č.3 – červen 2006 neobsahuje, nelze napadené rozhodnutí považovat Do jisté míry je však také omezována ne-

za zákonné.

gativní náboženská svoboda žáků, která má zaručit nevyznávat náboženství, které žáci nechtějí. Na

3. Zemský zákonodárce má tedy nadále možnost

druhé straně neexistuje v multikulturní otevřené

přijmout doposavad chybějící právní normu. Přitom

společnosti právo na to, nebýt vystaven vlivu a

je však nutné, aby tato norma byla v souladu

myšlenkám různých náboženství.

s rámcem vytvořeným Ústavou. Jde především o to, aby stanovila hranici mezi náboženskou svobodou

Najít hranici mezi právem na vyznání uči-

ve školách, která spočívá jednak v právu učitelů

telky, právem na negativní náboženskou svobodu

vyznávat i během výuky své náboženství a dávat to

žáků a povinností státní správy zůstat nábožensky

najevo a jednak v právu žáků a studentů nebýt

neutrální, je úkolem zemského zákonodárce, do

ovlivňován náboženstvími, pokud tomu sami ne-

jehož kompetencí spadá oblast školství.

chtějí. Přitom je nutné, aby byl zachován Ústavou zakotvený požadavek náboženské neutrality státu.

Nucení učitelů k dodržování státních před-

V každém případě je to ale zemský zákonodárce,

pisů ohledně oblékání může tedy vést k omezování

kdo musí takovouto normu přijmout. Není možné

svobody vyznání. Vzhledem k tomu, že by učitelé

ponechat rozhodování zcela na straně veřejné

mohli kvůli tomuto omezování ze školství odcházet,

správy, jako se to stalo v tomto případě.

mohlo by tak být ohrožen i vzdělávací systém, ve kterém by jednoduše nebyly žádní muslimští učitelé.

4.Výše uvedené rozhodnutí bylo přijato většinou Ústavního soudu v poměru 5:3. Soudci, kteří

Není možné zastávat názor, že nošení šátku

s většinovým názorem nesouhlasili vypracovali

negativně ovlivňuje žáky. Šátek a jeho nošení je

menšinové stanovisko. Dle tohoto bylo možné stě-

sice možno chápat jako znak islámu, ale není mož-

žovatelce zakázat nošení šátku během výuky i bez

né ho spojovat s islámským fundamentalismem.

existence speciální zákonné úpravy. Dle jejich názo-

Jelikož je islám státem uznané náboženství, není

ru není zasahováno do práva stěžovatelky na vy-

důvod, proč žáky chránit před ideály tohoto nábo-

znání, což by zdůvodňovalo výhradu zákona – nut-

ženství.

nost zákonné úpravy, která by možnost omezení zákonného práva umožňovala. Stěžovatelka se

Taktéž nebylo prokázáno, že by výuka od ženy

ucházela o místo ve státní správě, kde je typický

v islámském šátku odporovala ideálům a předsta-

vztah nadřízenosti a podřízenosti. Jelikož se od

vám, které mají němečtí žáci o ženách. Stěžovatel-

státních úředníků žádá neutralita a stát má být od

ka jakožto učitelka v šátku by nepředstavovala ob-

církve odloučen, je potřeba, aby se státní úředníci

raz učitele, který by byl neslučitelný s hodnotami

chovali během výkonu své služby taktéž neutrálně,

zastávanými Ústavou.

tj. bez projevů náležitosti k náboženství.

Jelikož je nebezpečí, které představuje učitelka

Pozn. V Bádensko- Wirttembersku byl

v šátku pro hodnoty, které jsou obsaženy v Ústavě,

v jako první spolkové zemi vypracován návrh záko-

pouze abstraktní, je potřeba, aby udělený zákaz měl

na, který zakazuje nošení šátků ve školách. Křes-

oporu v zákoně, má-li být pokládán za právoplatný.

ťanské symboly však dle tohoto návrhu mají zůstat

Jelikož však právní řád země Bádensko – Witterm-

v určité míře zachovány.

bersko normu, která takový zákaz zdůvodňuje, JUDr. Jan Brodec, LL.M. ČNSP / DTJV e. V.: Sídlo společnosti CR: C/o JUDr. Procházka, Fantova 17 37, CZ- 155 00 Praha 5; Sídlo společnosti SRN: Postfach 34 02 33, SRN 80099 München; Email: [email protected]

4

Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.V. Infolist č.3 – červen 2006 V červnu 2006 Prof. JUDr. Daniela A. Heid, Ph.D., Kolině/Mnichov/Praha, Prezidentka ČNSP e.V.

Dulezitý poukaz: Přisté zasedání a Mitgliederhauptversammlung bude se konat 12. – 13. říjnu 2006 v Brně (CR) (pozvánka včasné následuje)


5

Česko-německý spolek právníků Deutsch - Tschechische Juristenvereinigung e.v. Infolist č.3 červen 2006

Recommend Documents