ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Elektrotechnická fakulta Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd
Psychologické aspekty tvorby týmů
Psychological aspects of team creation
Bakalářská práce
Studijní program: Softwarové technologie a management Studijní obor: Manažerská informatika
Vedoucí práce: Ing. Pavel Náplava
Barbora Zamazalová
Praha 2012
zadání
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů (projekty, softwarové zdroje, atd.) a uvedené literatury. Nemám námitky proti použití tohoto školního díla ve smyslu §60 zákona č. 121/2000 Sb., o autorských právech a právech souvisejících, ve smyslu pozdějších znění tohoto zákona.
V Praze dne
Podpis:
Poděkování Děkuji vedoucímu své práce, p. Ing. Pavlu Náplavovi, za jeho trpělivé, vstřícné a odborné vedení a za připomínky, podněty a spoustu cenných rad, které mi poskytl v průběhu práce na BP. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a nejbližším, kteří mě podporovali po celou dobu studia.
Abstrakt: Má práce je rozdělena na dvě části – na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části je obsažena teorie osobnosti a vývoj typologií osobnosti. Hlavním prvkem teoretické části je typologie MBTI a charakteristiky osobnostních typů. Praktická část obsahuje statistiky výsledků studentů a rozbor možností využití MBTI při výuce. Studentům ČVUT FEL a ČVUT FIT, kteří absolvují jeden z předmětů Informační systémy nebo Tvorba informačních systémů, byly za začátku semestru zadány osobnostní dotazníky a testy týmových rolí. Na jejich základě byli rozděleni do týmů, ve kterých vypracovávali úvodní studii k projektu, který jim byl zadán. Má práce určuje, zda složení osobnostních typů v týmu má vliv na efektivitu práce a zda je MBTI vhodným nástrojem pro tvorbu studentských týmů, případně určuje jiné možné využití. Abstract: My work is divided into two parts – theoretical and practical part. The theoretical part includes the development of personality theory and personality typology. The basic element theoretical part is the MBTI typology and characteristics of personality types. The practical part contains statistics of students’ results and analysis of usage the MBTI typology in education. In the beginning of the semester, Test of team roles and personality test were given to students, who attended one of selected subjects (Information systems or Creating of information systems). Based on obtained results, they were divided into teams. Members of teams worked together on creation of Feasibility study. My work determined if the combination of different personality types in team affects its efficiency and the MBTI is the appropriate tool for student’s team creation.
Klíčová slova: osobnost, typologie osobnosti, sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik, introverze, extraverze, osobnostní charakteristiky, MBTI, týmové role, osobnostní typ, preferenční páry
5
Obsah Úvod ....................................................................................................................................................... 8 1.
Vývoj typologie osobnosti ............................................................................................................... 9 1.1 Galénova teorie ......................................................................................................................... 9 1.2 Wundtův systém ....................................................................................................................... 9 1.3 Carl Gustav Jung ...................................................................................................................... 10 1.4 MBTI........................................................................................................................................ 10
2.
Teorie osobnosti ........................................................................................................................... 11 2.1 Teorie osobnosti podle Allporta a Maddiho ............................................................................. 11 2.2 Tři aspekty osobnosti ............................................................................................................... 11 2.3 Osobnostní rozdíly a jejich zdroje ............................................................................................ 12 2.3.1 Dědičnost ......................................................................................................................... 12 2.3.2 Kultura.............................................................................................................................. 13 2.3.3 Rodina .............................................................................................................................. 13 2.3.4 Ostatní .............................................................................................................................. 13
3.
Typologie MBTI ............................................................................................................................. 14 3.1 Užití MBTI ................................................................................................................................ 14 3.2 Osobnostní dotazník ................................................................................................................ 15 3.3 Preferenční páry osobnostních charakteristik v systému MBTI ................................................. 18 3.3.1 Intuice – Smysly (N-S) ....................................................................................................... 20 3.3.2 Myšlení – Cítění (T-F) ........................................................................................................ 21 3.3.3 Extraverze – Introverze (E-I) .............................................................................................. 22 3.3.4 Usuzování – Vnímání (J-P) ................................................................................................. 23 3.4 Šestnáct osobnostních typů ..................................................................................................... 25
4.
Praktické využití při výuce ............................................................................................................. 27 4.1 Pravidla předmětů ................................................................................................................... 27 4.2 Sběr a zpracování dat .............................................................................................................. 28 4.2.1 Vyhodnocování dotazníků ................................................................................................. 28 4.2.2 Názory studentů ............................................................................................................... 29 4.3 Výsledky dotazníků .................................................................................................................. 30 4.4 Poměr jednotlivých osobnostních typů .................................................................................... 30 4.4.1 Fakulta Elektrotechnická ................................................................................................... 31 4.4.2 Fakulta Informačních Technologií...................................................................................... 32 4.5 Preferenční páry ...................................................................................................................... 33 6
4.5.1 Intuice – Smysly (N-S) ....................................................................................................... 33 4.5.2 Myšlení – Cítění (T-F) ........................................................................................................ 33 4.5.3 Extraverze – Introverze (E-I) .............................................................................................. 34 4.5.4 Usuzování – Vnímání (P-J) ................................................................................................. 34 4.6 Kognitivní styly ........................................................................................................................ 34 4.6.1 Kognitivní styl ST ............................................................................................................... 35 4.6.2 Kognitivní styl NT .............................................................................................................. 35 4.7 Tvorba týmů podle MBTI ......................................................................................................... 35 4.8 Ideální složení týmu podle MBTI .............................................................................................. 36 4.9 Z-model ................................................................................................................................... 38 4.10 Další využití MBTI při výuce.................................................................................................... 42 Závěr .................................................................................................................................................... 43 Seznam obrázků, grafů a tabulek........................................................................................................... 44 Zdroje ................................................................................................................................................... 45 Obsah přiloženého CD........................................................................................................................... 46 Přílohy .................................................................................................................................................... 1 Seznam grafů .................................................................................................................................. 1 Příloha č. 1: Osobnostní dotazník Typologie MBTI............................................................................ 1 Příloha 2: Statistické výsledky - grafy ............................................................................................... 9
7
Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila Psychologické aspekty tvorby týmů. Práce dále rozšiřuje semestrální projekt na téma Problematika tvorby týmů, který vznikl jako teoretický podklad pro tuto bakalářskou práci. Obsah práce je rozdělen na dvě části – teoretickou, která má za cíl uvést do problematiky a ve které definuji pojmy osobnost, typologie a podrobněji se zabývám typologií MBTI, protože tvoří základ pro druhou část. Ta byla prakticky zaměřená a mým úkolem bylo zanalyzovat data, shromážděná v průběhu semestru. Na základě teoretických znalostí a zjištěných poznatků určuji, zda je tato typologie vhodný nástroj pro tvorbu týmů v rámci výuky předmětů A7B16INS (Fakulta Elektrotechnická) a BI-TIS (Fakulta Informačních Technologií). Typologie MBTI je užitečný nástroj, jehož využití by mohlo být prospěšné i pro podporu výuky. Dalším mým cílem bylo stanovit možnosti využití této typologie, v čemž vidím i hlavní přínos své práce. Téma práce jsem si vybrala kvůli svému zájmu o daný problém. Sama jsem totiž předmět Y16INS na FEL absolvovala a tato problematika mě zaujala. Dalším důvodem je, že téma je zaměřené na psychologii, která mne zajímá. Během vyhodnocování studentských prací a v rámci zpracovávání osobnostních dotazníků jsem spolupracovala s kolegou Tomášem Jedličkou. Na jeho práci se později v textu odkazuji.
8
1. Vývoj typologie osobnosti Přestože se člověk od člověka velmi liší, pokoušíme se lidi klasifikovat a dělit na nějaké skupiny, pro které jsou typické určité společné vlastnosti. Výsledek pak nazýváme typologií. V této kapitole se věnuji vývoji osobnostních typologií, protože je zajímavé, kam až sahají jejich počátky a jak se vyvíjely. 1.1 Galénova teorie První typologie osobnosti se připisuje řeckému lékaři Galénovi, přestože s ní přišel jako první Hippokratés11. Rozlišoval čtyři temperamenty podle toho, jak převažovaly základní tělní tekutiny. Máme tedy tyto 4 typy: pokud převažuje krev, mluvíme o sangvinickém temperamentu. Jestliže je v převaze vazký hlen, jedná se o flegmatika. Žluč odpovídá cholerické povaze a tzv. černá žluč převažuje u melancholiků. Říká se, že tyto čtyři tekutiny odpovídaly 4 základním elementům: vzduchu, vodě, ohni a zemi. Charakteristiky pro tyto 4 typy osobností pokládám za víc než známé, přesto je zde ve zkratce uvedu. Sangvinik je společenský, veselý člověk, optimistický, dobrosrdečný, vřelý a živě reagující. Oproti tomu melancholik je pesimistický, má sklony ke smutku, je přecitlivělý, velice těžko se přizpůsobuje a nic se mu nelíbí. Flegmatik je klidný, je velmi těžké ho vyvést z míry. Často se zdá, že je až lhostejný, netečný, neemotivní a zpravidla předvídatelný. Na druhé straně stojí cholerik, který se nechá velice snadno tzv. vytočit, je vzteklý a prchlivý. Galénova teorie však pojímá lidské typy kategoriálně, což znamená, že člověk musí úplně patřit do jednoho z těchto typů a smíšení typy nesmějí existovat. Přesto však tato teorie významně ovlivnila psychologické myšlení. Přejal ji například německý filozof Immanuel Kant, který žil až o několik století později. 1.2 Wundtův systém Wilhelm Wundt do vývoje typologie osobnosti přispěl názorem, že člověk být „od všeho trochu“. Tímto se tedy jako první postavil proti kategoriálnímu členění lidské osobnosti. Jeho teorie vycházela z toho, že 2 ze 4 již zmíněných typů (sangvinik a cholerik) představují vysokou emocionalitu a druhé dva (melancholik a flegmatik) nízkou. Rozlišoval také změnitelnost (cholerik a sangvinik) a nezměnitelnost (melancholik a flegmatik). Wundtův systém tedy umožňuje osobnosti umístit do 4 kvadrantů, jak můžete vidět na obr. 1. 1
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 11
9
Obrázek 1: Wundtův systém2
1.3 Carl Gustav Jung Pro mou práci byl asi nejvýznamnější osobností ve vývoji typologie švýcarský psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung. Když byl mladý, byl chráněncem a žákem Sigmunda Freuda. Jak je známo, Freudova teorie je založena na předpokladu, že většina lidského snažení vychází z neuspokojených sexuálních pudů. Jung toto tvrzení pokládal za omezené, protože si uvědomoval, že lidská osobnost do sebe zahrnovala mnohem více než touhu po slasti, například touhu po moci a ovládání, umění se adaptovat a vyrovnat se svým okolím. Postupem času došel k teorii, že se rodíme se čtyřmi základními psychickými rysy. Osobnostní typ je potom formován jejich vzájemnou souhrou. Lidé se tedy navzájem liší, i když mají totožný soubor instinktů, tzv. archetypů, které je pohánějí zevnitř 3. Důležité jsou naše preference, sklony k tomu, čemu dáváme přednost, tedy jak „fungujeme“. Vytvořil tak dimenzionální pojetí osobnosti. Charakteristiky lidské osobnosti tedy situuje do souřadnic určitého prostoru, podle míry přítomnosti či intenzity působení určitých činitelů. Tím se dostáváme k MBTI - indikátor osobnostních typů vytvořený I. Myersovou a K. Briggsovou na základě této Jungovy teorie. 1.4 MBTI Již bylo zmíněno, že MBTI, neboli Myers-Briggs Type Indicator, je indikátor osobnostních typů vytvořený I. Myersovou a K. Briggsovou. Tyto dvě ženy, matka s dcerou, vytvořily první prakticky použitelný nástroj. První zárodek dotazníku vznikl v roce 1953, byl kritikou ovšem zcela odsouzen, protože ani jedna z žen neměla formální psychologické vzdělání. Postupem času, jak na dotazníku obě ženy usilovně pracovaly, zdokonalovaly ho a testovaly, však metoda 2 3
ZAMAZALOVÁ, B.: Problematika tvorby týmů. Semestrální projekt, Praha, 2010, str.6 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 14
10
dosáhla obrovského úspěchu. Výsledky těchto šetření jsou totiž pokládány za průkazné a spolehlivé. Touto typologií se budu zabývat v dalších kapitolách, protože je základem pro praktickou část.
2. Teorie osobnosti Existuje nepřeberné množství definicí, a dokonce existují i psychologické směry, které pojem a samu existenci osobnosti úplně popírají. Formálně a systematicky se však studiem osobnosti zabývá psychologie. V této kapitole uvádím několik důležitých pohledů na pojem osobnost. 2.1 Teorie osobnosti podle Allporta a Maddiho Jednou z nejčastěji používaných a uváděných definic je pojetí Gordona Allporta 4. Lidské chování má podle něj dvě stránky: adaptivní a expresivní. Osobnost jedince je tvořena souborem „centrálních determinant“, které určují každý tento aspekt. Adaptivní stránka se projevuje zvenčí dovnitř, naopak expresivní zevnitř ven. Podle Allporta musí být zákony psychologie schopny vysvětlit a předvídat vývoj a chování konkrétního jedince, kterého zvolíme náhodným způsobem. Například manažer pracuje s lidmi, musí proto umět chápat a vysvětlit si jejich chování lépe než jiní a musí být schopen předvídat jejich chování. Salvatore Maddi, který spolupracoval s G. Allportem, definoval osobnost takto: „Osobnost je stabilní množina charakteristik a sklonů, která určuje ty společné rysy a rozdílnosti v psychologickém chování, myšlení, cítění a činech lidí z hlediska časové kontinuity, které nelze snadno pochopit jako pouhý sociální výsledek sociálních a biologických tlaků.“ Tato definice nám říká, že teorie osobnosti je obecnou teorií chování. To znamená, že vliv osobnosti se neomezuje pouze na některá chování, situace nebo na jisté lidi. 2.2 Tři aspekty osobnosti Český psycholog Pavel Říčan, specializující se na oblasti psychologie osobnosti, definuje osobnost takto: „Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím.“
4
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 19
11
Podle
něj,
psychologie
zkoumá
lidské
individuum
jako
celek,
jako
strukturu
jeho psychofyziologických funkcí. Integrace je tzv. aspekt, představuje stabilní a trvalou složku osobnosti. Přesto to však nikdy není dokonalý a dokončený stav, ale stálý pohyb směřující k dokonalejší a vyváženější jednotce. Druhým aspektem je zmíněná interakce. To znamená, že člověk je neustále ve styku – interakci – s prostředím okolo sebe. Na fyziologické úrovni se jedná o výměnu látek, metabolismus a na psychologické úrovni o získávání informací, způsob chování, city atd. Zkráceně, jen mezi lidmi a ve styku s nimi se utváří, roste a udržuje lidská osobnost. Třetím pohled se na osobnost dívá jako na směřování k cílům, které před něj klade společnost. Jako cíle se dají chápat úkoly, nebo možnosti, ty si navíc člověk může vytvářet sám a stavět se tak proti společnosti. Ve zkratce řečeno – člověk se snaží nějakým způsobem seberealizovat a bere při tom v úvahu své okolí. 2.3 Osobnostní rozdíly a jejich zdroje Důležitou otázkou v psychologii je, co působí na formování osobnosti více – zda vrozený faktor - dědičnost, nebo získané faktory, prostředí a výchova. Určitě každá tato složka hraje ve vývoji jedince důležitou roli, protože ve výsledku vznikne jednotlivec, unikátní osobnost, která je přece v některých ohledech stejná jako všichni. Proto bych se na některé tyto veličiny chtěla zaměřit podrobněji. 2.3.1 Dědičnost Dědičnost, jak je známo, ovlivňuje především fyzické znaky, jako barvu očí, vlasů, postavu apod. Jak je to ale s vlivem na osobnost? Z výzkumů jednovaječných dvojčat (mají totiž prakticky stejnou genetickou výbavu, protože vznikla rozdvojením již oplodněného vajíčka, a bylo proto nejjednodušší srovnávat dvojčata, který byla vychovávána společně a srovnávat výsledky s dvojčaty, která byla vychovávána odděleně) vyplynulo několik závěrů. V první řadě, dědičnost je pouze jakýsi potenciál, který se dál rozvíjí až výchovou a vlivem prostředí. Abychom porozuměli určité osobnosti, musíme brát v potaz obě dvě její složky – jak složku genetickou, tak tu získanou výchovou – a jejich vzájemnou interakci. Na závěr je třeba dodat, že dědičnost určuje rozpětí možností vývojových charakteristik, a teprve v takto vymezeném rámci je potom nejvýznamnějším prvkem vliv prostředí.
12
2.3.2 Kultura Různé společnosti mají různé zvyky, způsoby, jakými organizují svůj život. Pokud se člověk narodí například v Indii, je jasné, že jeho osobnost se bude utvářet jinak, než kdyby se narodil v Evropě. Kultura má tedy na osobnost významný vliv. Je však nutné připomenout, že v rámci jedné kultury mohou existovat velmi velké rozdíly mezi jejími jednotlivými příslušníky. Jako příklad mohu opět uvést Indii, kde je zaveden kastovní systém. Život v jednotlivých kastách je naprosto odlišný, přesto se však na Indii díváme jako na jednu kulturu. 2.3.3 Rodina Prvotní socializační skupinou je pro člověka již od dětství právě rodina 5. Především rodiče mají obrovský vliv na rozvoj osobnosti dítěte, ale i širší rodina, jako prarodiče, sourozenci rodičů a jejich děti, hrají velikou roli. Nejvíc však osobnosti dítěte ovlivňují právě rodiče a to v následujících třech oblastech:
Prostřednictvím svého chování vytvářejí rodiče situace, které v dětech vyvolávají určit typy chování.
Fungují jako modely chování, vzory, jimiž jsou děti většinou velmi silně ovlivňovány – zpravidla pozitivně, takže se s nimi identifikují a přejímají je, popř. negativně a pak je odmítají.
Jednání rodičů výběrově odměňuje a postihuje určité druhy chování6.
Mezi další faktory řadíme socioekonomický statut rodiny, její velikost, náboženské vyznání, vzdělání rodiny atd. Je například zřejmé, že jedináčci jsou vychováváni jinak než děti v početných rodinách. Stejně tak má velký vliv pořadí, ve kterém se dítě narodilo. Z hlediska osobnostních charakteristik bylo například zjištěno, že prvorozené děti mají sklony k tomu vnímat svět jako více uspořádaný a předvídatelný. Z jiných výzkumů se například můžeme dozvědět, že mladší sestry starších bratrů bývají zpravidla lepšími manželkami atp. 2.3.4 Ostatní Jako další faktory mohu uvést skupinovou příslušnost, životní zkušenosti a situaci.
5 6
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 23 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 23-24
13
3. Typologie MBTI V této kapitole bych se ráda podrobněji zaměřila na typologii MBTI, protože je na ní postavena teoretická část práce. Indikátor typu Myers-Briggs, založený na Jungově teorii osobnosti, definuje jako základní dimenze extraverzi-introverzi, které se značí písmeny E a I. Dále jsou to myšlení-cítění, zkráceně T a F. Intuice-smysly jsou označovány písmeny N a S, nakonec usuzování-vnímání, pro které byly vybrány zkratky J a P. MBTI je tedy kombinací těchto 4 dimenzí a identifikuje 16 osobnostních typů (osobnostní typ se chápe jako důležitá složka k pochopení týmů). Jde o celosvětově využívaný model pro porozumění osobnosti a pochopení rozdílů mezi lidmi. Je používán mnoha společnostmi pro zlepšení efektivity svých pracovníků, například Apple Computer, Honeywell, General Electric či McDonald‘s. Odhaduje se, že v roce 1986 byl USA pomocí tohoto nástroje stanoven osobnostní typ u více než jednoho a půl milionu lidí, v roce 1990 vzrostlo toto číslo na 2 miliony a z toho 40% z těchto testů připadá na svět byznysu7. 3.1 Užití MBTI Jak je vidět, typologie MBTI je opravdu populární nástroj. Je to hlavně tím, že výsledky se dají pokládat za průkazné a užitečné nejen z profesního hlediska. Lze říci, že „MBTI je prakticky použitelným a respektovaným vodítkem pro vyvážení požadavků určité funkce nebo místa s profilem uchazeče“8. Jeho pomocí se hledají nadřízení a podřízení, kteří si vzájemně sedí, a ideální složení optimálně vyvážených pracovních týmů. Obrovskou výhodou této typologie je, že na rozdíl od jiných nehodnotí, ale popisuje preference, typy zaměření. Neexistují totiž správné nebo špatné odpovědi na otázky, ale lidé reagují různě. Umožní pochopit rozdíly mezi jednotlivými osobami, místo kritiky tedy nabízí vysvětlení, proč spolu někteří lidé nevycházejí a proč jejich vztah nefunguje. MBTI nedělí typy na dobré, lepší, horší a špatné, neohrožuje tedy ničí sebedůvěru a sebeúctu. Žádnou z preferencí nepovažuje za nadřazenou, protože všechny jsou stejně důležité.
7 8
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 17 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 17
14
3.2 Osobnostní dotazník Nejčastější metoda, kterou se zjišťuje v typologii MBTI osobnostní typ, je osobnostní dotazník. V této kapitole je k nalezení ukázka tohoto dotazníku a klíč k vyhodnocení. Mohla bych uvést dotazník celý, ale myslím, že vzhledem k tomu, že má 56 otázek, postačí opravdu pouze část. Zde je tedy výběr několika otázek, které určují naši orientaci a postoj (odkud bereme podněty, podle kterých potom jednáme a rozhodujeme se), tedy rozdělení na extraverzi a introverzi. Celý dotazník je k nalezení v příloze. Dotazník i jeho úryvek jsou převzaty z knihy Michala Čakrta – Typologie osobnosti pro manažery. Vyplňování dotazníku samotného je velmi jednoduché, stačí rozdělit 5 bodů mezi dva uvedené výroky podle toho, jak vám vyhovují nebo jsou vám blízké. Pokud vám tedy jedna z odpovědí vyhovuje úplně, dáte jí všech 5 bodů, pokud to tak není, rozdělíte body 2 a 3, či 4 a 1. Důležité je, aby součet bodů byl vždy 5. 1. Rád/a: a. Pracujete sami v tichém prostředí. b. Jste tam, kde se něco děje.
2. Ve společnosti, na večírku apod. se zpravidla bavíte: a. S několika málo lidmi, které dobře znáte. b. S mnoha lidmi, včetně těch, které znáte málo nebo vůbec ne.
3. Na večírcích, ve společnosti: a. Většinou se raději zdržíte déle, protože se tak zpravidla lépe pobavíte. b. Odcházíte co nejdříve, zdržíte se jenom, abyste neurazili, protože vás to vyčerpává.
4. Když zazvoní v kanceláři nebo doma telefon, obvykle: a. To považujete za rušení. b. Nevadí vám ho zvednout.
15
5. Když někam telefonujete: a. Nebojíte se, že na něco zapomenete. b. Připravíte si, co budete říkat.
6. Ve společnosti jiných lidí spíše: a. Začínáte rozhovor sám/sama. b. Přenecháváte iniciativu druhým.
7. Když zazvoní telefon: a. Spěcháte, abyste jej zvedli jako první. b. Doufáte, že jej zvedne někdo jiný.
8. Když vás napadne nová myšlenka, obvykle: a. Pro ni vzplanete. b. Raději o ní hloubáte trochu déle.
9. Jste spíše: a. Ranní ptáče. b. Noční sova.
Vyhodnocení dotazníku potom probíhá tak, že body se opíšou do tabulky uspořádané z jednotlivých odpovědí (viz následující strana).
16
I
E
S
N
T
F
J
P
2a
2b
1b
1a
3a
3b
4a
5a
5a
5b
6b
6a
7b
7a
8a
9b
9b
9a
10a
10b
11b
11a
12a
12b
13a
13b
14a
14b
15a
15b
16a
16b
17b
17a
18b
18a
19a
19b
20a
20b
21b
21a
22a
22b
24a
24b
23a
23b
26b
26a
25a
25b
27a
27b
28a
28b
29b
29a
30b
30a
32a
32b
31a
31b
33a
33b
34a
34b
35a
35b
36a
36b
37b
37a
38a
38b
40a
40b
39b
39a
43a
43b
42a
42b
41a
42b
44b
44a
45b
45a
47a
47b
48a
48b
46a
46b
49a
49b
50a
50b
52a
52b
53b
53a
54b
54a
51a
51b
56b
56a
55a
55b
Tabulka 1: Tabulka vyhodnocení dotazníku
Výše se nachází příklad tabulky pro vyhodnocení dotazníku. K jednotlivým otázkám stačí připsat počet bodů, který jim byl přiřazen. Poslední řádek je prázdný, protože je určen pro součty bodů v jednotlivých sloupcích. Podle těchto výsledných součtů se určí skóre pro to konkrétní písmeno, kterému sloupec odpovídá. Pak už stačí porovnat body, které vyšly, a z každé dimenze vzejde převažující typ. Výsledek pak může vypadat například takto: ISTJ. Pro to, abychom pochopili význam tohoto shluku písmen, je potřeba nejprve vysvětlit preferenční páry osobnostních charakteristik a charakterizovat jednotlivé osobnostní typy v systému MBTI.
17
3.3 Preferenční páry osobnostních charakteristik v systému MBTI Typologie MBTI udává 16 osobnostních typů, a to kombinací těchto 4 písmen:
Extraverze (E) – Introverze (I),
Smysly (S) – Intuice (N),
Myšlení (T – z anglického thinking) – Cítění (F – z anglického feeling)
Tyto tři dimenze jsou převzaty z původní Jungovy typologie, kterou Myers a Briggs rozšířily o Vnímání (P – perceiving) – Usuzování (J – judging). Kombinace dvojic dá vzniknout pravděpodobně jednomu z těchto 16 osobnostních typů, které můžete vidět v následující tabulce9.
ISTJ
ISFJ
INFJ
INTJ
ISTP
ISFP
INFP
INTP
ESTP
ESFP
ENFP
ENTP
ESTJ
ESFJ
ENFJ
ENTJ
Tabulka 2: 16 Osobnostních typů10
Ještě než se budu věnovat jednotlivým preferenčním párům, je potřeba říct, co je to preference. Je to vrozený sklon přistupovat k různým situacím určitými způsoby 11. To znamená, že přestože je člověk považován za introverta, může se v některých situacích zachovat extravertně. Vždy převládá jedna, nebo druhá preference, nikdy nemohou existovat vedle sebe. 9
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 36 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 36 11 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti. Praha, 2004, str. 22 10
18
Preference se dají posilovat používáním. To znamená, že pokud někdo často používá k vnímání své smysly, „trénuje“ si je a vyvíjí, postupem času se tedy stanou přesnějšími. Máme tedy 4 základní dimenze, které jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Zaměření Vnější zaměření/……………………………………………………
E
Extraverze
Pro „Extraversion“ v mezinárodní notaci MBTI
Vnitřní zaměření/…………………………………………………..
I
Introverze
Pro „Introversion“ v mezinárodní notaci MBTI
Funkce Smyslové vnímání/………………………………………………..
S
Čití
Pro „Sensing“ v mezinárodní notaci MBTI
Intuitivní vnímání/…………………………………………………
N
Intuice
Pro
„Intuition“
v mezinárodní notaci MBTI
Analytické zpracování/…………………………………………..
T
Myšlení
Pro
„Thinking“
v mezinárodní notaci MBTI
Citové zpracování/…………………………………………………
F
Cítění
Pro „Feeling“ v mezinárodní notaci MBTI
Zaměření Usuzování………………………………………………………………
J
Pro „Judging“ v mezinárodní notaci MBTI
Vnímání…………………………………………………………………. P
Pro
„Perceiving“
v mezinárodní notaci MBTI Tabulka 3: Základní dimenze osobnostní typologie12
Zaměření určuje, jakým směrem a kam budou psychické funkce orientovány. Jejich vzájemná poloha potom určí, která z funkcí bude dominantní a která naopak podřízená.
12
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 38
19
3.3.1 Intuice – Smysly (N-S) Tato dvojice spadá mezi funkce vědomostí. Jung definoval funkci jako „za různých okolností konstantní psychickou aktivitu, která je plně nezávislá na konkrétních obsazích“ 13. Smyslové vnímání a intuice jsou dva možné způsoby, jak přijímáme a shromažďujeme informace. Lidé, u kterých převažuje složka smyslového vnímání, obvykle bývají:
Konkrétní – zajímají se o fakta, nejraději jsou na jim známém území.
Realističtí – rozum je pro ně nejpřednější, zajímá je pouze to, co je možné.
Praktičtí – potřebují, aby věci fungovaly a byly k něčemu dobré.
Empiričtí – učí se zkoušením a prověřováním věcí, tyto poznatky jsou pro ně potom nejpodstatnější; nemají rádi obecné teorie a neověřené hypotézy.
Tradicionalističtí – netouží po nových věcech.
Nemají rádi nové problémy, pokud nemají k dispozici osvědčený způsob, jak se s nimi vypořádat. Přednost dají uplatnění už jednou nabytých zkušeností, než aby získávali nové. Pracují plynule a soustavně a mají jasnou představu, jak dlouho jim bude činnost zhruba trvat. Když se jim věci nečekaně zkomplikují, pociťují nejistotu a netrpělivost. Raději věci další, než aby o nich přemýšleli. Raději slyší konkrétní odpovědi na konkrétní otázky. Pokud nedostanou jasné pokyny, jsou nervózní a necítí se dobře. Zabývají se spíše fakty a čísly než hypotézami a teoriemi. Neradi něco vylepšují, nechají věc tak, jak jsou, pokud fungují. Naprosto věří tomu, co vidí. Naproti tomu intuice nás vybízí k tomu dívat se na věci ne tak, jak jsou, ale jak by mohly být. Intuitivního člověka tedy na rozdíl od smyslového typu zajímají nejprve nápady a možnosti a fakta až v druhé řadě. Osoby s převahou intuice tedy bývají:
13
Abstraktní – snaží se uniknout z reality, hledají nové významy a spojení.
Nápadití – hledají nové způsoby, jak pohlížet na věci a jak je dělat.
Odvozující – z již existujících znalostí rádi vyvozují nové poznatky a závěry.
Teoretičtí – důvěřují teoriím, hypotézy jim nevadí.
Originální – chtějí být nezaměnitelní a jedineční.
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti. Praha, 2004, str. 36, citováno dle J. Jacobi
20
Důvěřují intuici, nějakému „vnitřnímu hlasu“. Při práci neustále pamatují na celkový obraz úlohy a mají před sebou konečnou představu řešení. Dají se poznat již podle mluvy a slovní zásoby (často „mají pocit, tušení“), jsou schopni přemýšlet o více věcí najednou a potom se zdá, že jsou duchem nepřítomni. Čas je podle nich relativní veličina. Rádi vtipkují a vymýšlejí slovní hříčky. Bývají si často něčím jisti, ale nevědí proč. Mají rádi nové, ještě nevyřešené problémy a úlohy. Nesnášejí rutinu. 3.3.2 Myšlení – Cítění (T-F) Myšlení a cítění se týká použití, hodnocení a zpracování dat a informací. Základní rozdíl mezi těmito dvěma funkcemi je v tom, že myšlení se jako funkce snaží dospět k porozumění skutečnostem vnějšího světa a k adaptaci na něj především racionálními poznávacími prostředky, to je vyvozování pojmových souvislostí a logických důsledků 14. Naproti tomu cítění je postaveno na hodnocení v rozměrech „příjemný – nepříjemný“, „dobrý – špatný“, případně „přijetí – odmítnutí“. Na rozdíl od předchozí dimenze N-S jsou myšlení a cítění označovány jako racionální či poznávací. A jako jediná ze všech preferencí má tato určitou spojitost s pohlavím. Udává se totiž, že asi 60% žen se rozhoduje podle pocitového principu, zatímco 6 mužů z 10 dává přednost myšlení, tedy principy, objektivnost a logiku. Typ, u kterého převažuje cítění, bude mít pravděpodobně tyto vlastnosti:
Vciťující se – rozhodují se podle toho, jak by se cítili, kdyby byli sami tím druhým člověkem.
Soucítící – záleží jim na ostatních lidech, tedy rozhodují se i na základě toho, co se líbí či nelíbí ostatním.
Přizpůsobivý – jsou schopni přijmout postoj „pokud ti na tom tak záleží, bude po tvém a já se přizpůsobím“.
Přijímající – tolerují názory ostatních, mají snahu najít v jiných lidech vždy něco dobrého
Citlivý – nejdříve hledají to, na čem je možní se shodnout.
Tito lidé, u kterých převažuje cítění, jsou citliví a vnímaví vůči problémům jiných, mají pocit, že například lásku nelze definovat, jsou schopni vcítit se do postavení jiných a ptát se sami sebe, jak jim asi je. Často se vyhýbají situacím, ve kterých by mohli očekávat negativní reakci 14
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 48
21
od druhých. Jako správné rozhodnutí jim připadá to, které bere v úvahu pocity a potřeby ostatních. A právě tendence vyhýbat se konfliktům vede často k tomu, že lidé s převažujícím cítěním raději ustoupí ze svého stanoviska a zaujmou takové, které je pro jejich partnery, nadřízené, atd. přijatelnější. Jednají spontánně, umí přesvědčit, a proto jsou často prostředníky a vyjednavači v různých sporech. Myšlení (T) bere v potaz fakta o dané situaci, analyzuje je, a tím se snaží dospět k porozumění skutečnostem vnějšího světa. Podle MBTI lidé, u nichž převažuje tato funkce, mají často tyto vlastnosti:
Logičtí – rádi se rozhodují neosobně, bezrozporně, pouze zvažují pro a proti.
Racionální – upřednostňují objektivní a transparentní postupy bez emocí.
Tázající se – Mají potřebu vyjasnit si věci spoustou otázek.
Kritičtí – dobrých výsledků lze podle nich dosáhnout tím, že se zdůrazní to, co ještě není dobré, nikoliv chválením toho, co již není potřeba zlepšovat.
Neústupní – Pokud mají pocit, že mají pravdu, snaží se prosadit a trvají na ní.
Lidé s převažujícím myšlením potřebují mít pro své rozhodnutí nějaký logický či analytický podklad. Na první pohled se zdá, že jsou to „studené čumáky“ – emočně se příliš neprojevují, vypadá to, jakoby neměli zájem o duševní stavy druhých. Při rozhodování jsou schopni jednat objektivně (a na to jsou patřičně hrdí), zbavit se všech osobních hledisek a to dokonce i v případech, kdy se jedná o jejich vlastní zájmy a prospěchy. Pravda je prostě nejdůležitější. Mají tendenci zpracovávat si postup řešení a hledat optimální metodu. Pečlivě definují omezení, která jsou vlastní danému problému a systematicky hledají další relevantní údaje. V situacích, kdy jiní bývají rozrušení, jedinci s převahou myšlení zachovávají klid. Bývají často konzervativní. 3.3.3 Extraverze – Introverze (E-I) Doposud jsem se věnovala ukazatelům psychické charakteristiky člověka. Nyní je ještě třeba stanovit orientaci, zaměření reagování. Na jedné straně může směřovat buďto ven, anebo dovnitř, na druhé straně se projevuje sklon věci uzavírat, nebo je naopak nechat otevřené. Typy zaměření jsou tedy extraverze (E) – Introverze (I) a Usuzování (J) – Vnímání (P). Na rozdíl od funkčních typů, kterým jsem se věnovala v předchozích podkapitolách, jsou již od narození určeny mnohem jednoznačněji. Z toho vyplývá skutečnost, že svoji dominantní 22
funkci můžeme do jisté míry pozměnit. Není to sice jednoduché, ale možné to je. Změna typu je mnohem komplikovanější a pro některé lidi zcela nemožná. Mentální psychická energie (libido) je podle Junga orientováno směrem ven, potom se jedná o člověka extravertního, nebo dovnitř, potom se setkáváme s introverzí. Tím vznikají dvě absolutně protichůdná zaměření, která se od sebe liší jednáním, prožíváním apod. První, co mě napadne při slově extravert, je otevřenost. Takový člověk je společenský, ale vztahy navazuje spíše povrchně. Ukazuje svou ochotnou a vstřícnou povahu, do všeho se hrne, aniž by se staral o to, jaké problémy by z jeho jednání mohly vzejít. Rád vyhledává změny, je živý, impulzívní, bezstarostný a nemá problém dát najevo své emoce. Naproti tomu introvert je uzavřen sám v sobě. Podle Junga má totiž nedostatečný, negativní vztah mezi vlastním „já“, vlastním egem, a vnějším světem. Vztahy jsou pro něj důležité po stránce hloubky, nikoli četnosti, jako tomu je u extraverta. Podle Čakrta mají Introverti „váhavou, přemýšlivou a odtažitou povahu; jsou rezervovaní, mají z věcí spíše obavy, se sklonem k defenzívním postojům“15. Nejsou proto tak dobře přizpůsobiví. Na druhou stranu mívají ale výbornou schopnost soustředit se na nějakou věc a nenechat se při tom ovlivnit okolím. Hlavní vlastnosti introverta jsou tichost, plachost a intelektuálnost. Pokud jsou extraverti popisování jako společenští, dá se potom říct, že introverti jsou tzv. teritoriální. Znamená to, že mají okolo sebe rádi prostor, který patří pouze jim. Extrémní introvert by proto byl nejvýkonnější například ve chvíli, kdy by se jeho kancelář nacházela na úplném konci chodby, kam by téměř nikdy téměř nikdy nechodil. Na večírcích a společenských událostech, kde extraverti vidí jedinečnou příležitost seznámit se s novými lidmi nebo jen tak poklábosit, se introvert cítí nejistě a osamoceně. Není příliš těžké u většiny lidí na první pohled odhadnout, zda je člověk spíše introvertní nebo extravertní povaha. Přesto se však introvert může chovat extravertně a naopak. Preferovaný způsob chování se však vždy prosadí, protože je silnější, zatímco ten druhý způsob chování ustoupí do pozadí. 3.3.4 Usuzování – Vnímání (J-P) Tyto dva typy rozlišují, zda dáváme přednost jednou uzavřeným věcem, potom jsme usuzujícími (J), nebo zda máme raději věci v pohybu, s otevřenými možnostmi, tedy vnímající (P). 15
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 57
23
Pro usuzující je typické to, že se jednou rozhodne o postupu, kolik investuje času, peněz, energie, o tom jak práci zakončí a poté se dle toho zcela vážně řídí, navíc totéž vyžadují i od ostatních. Mezi jejich typické vlastnosti patří:
Systematičnost – Počítají předem se všemi možnostmi a důkladně se na ně připravují.
Plánovitost – Považují za nutné mít určitou představu o tom, jak věci udělat.
Začínají brzy – Neradi si nechávají věci na poslední chvíli.
Rozvrhování – Spoléhají se na osvědčená pravidla rozpočtování a přidělování zdrojů jako na nejosvědčenější způsob, jak zvládat věci a vypořádat se s nimi.
Metodičnost – Stanovují si jasné a přesné postupy, krok po kroku, jak to, či ono udělat.
Lidé s vnímající orientací jsou pravým opakem. Zatímco usuzující si stanoví datum, do kterého bude vše řádně hotovo a počítá s tím, že se všichni budou řídit dle jeho rozvrhu, vnímající bere datum spíše jako orientační body, aby neztratili pojem o čase. Vnímající jsou lidé, pro které je typické to, že si všechno nechávají na poslední chvíli. Jakýkoliv vzdálenější termín v nich není schopen vyvolat odpovídající úsilí. Nemají rádi dlouhé přípravy, hodnocení a sledování práce v průběhu, a už vůbec ne závěrečný úklid. Pokud práce, kterou mají udělat, obsahuje většinu těchto prvků, raději se pustí do něčeho jiného. V práci hledají spíš potěšení a zábavu, nikoliv povinnost a vážnost jako to dělají usuzující. To, že by práce měla předcházet zábavě, je pro ně nepochopitelné. Často se o nich mluví jako o flákačích, loudalech a neambiciózních lidech. Jejich typickými vlastnostmi jsou:
Uvolněnost – Mají rádi překvapení a nechávají se nést proudem života a událostmi, které přináší.
Otevřenost – Snaží se věci neuzavírat a neradi se nechávají spoutat plány a postupy, které se nedají změnit.
Pracují až pod tlakem – Nechávají si vše na poslední chvíli, kdy využijí závěrečnému vzepětí energie k dokončení úkolu.
Spontaneita – Baví je stále hledat nové způsoby, jak dělat to nebo ono tak, aby to pro ně bylo stále zajímavé. Nesnášejí totiž rutinu.
Bezstarostnost – Věří, že co bude potřeba, se nějak samo objeví v tu pravou chvíli.
24
3.4 Šestnáct osobnostních typů Jak jsem již uvedla v předchozí podkapitole, typologie MBTI má 16 osobnostních typů. Každý z nich je jedinečný a má své vlohy a přednosti. Samozřejmě se však neobejdou bez nevýhod. Pro každý z typů je uvedena dlouhá charakteristika, proto jsem se rozhodla uvést pouze stručné tabulky, kde jsou jednotlivé typy rozděleny a především jsou v nich uvedeny jejich základní vlastnosti. Pro přehlednost nejdříve uvedu rozdělení typů. Na další straně je již uvedena tabulka s jednotlivými charakteristikami pro jednotlivé typy. Smyslové introvertní typy
ISTJ – usuzující s převahou myšlení
ISTP – percipující s převahou myšlení
ISFJ – usuzující s převahou cítění
ISFP – percipující s převahou cítění
Smyslové extravertní typy
ESTP – percipující s převahou myšlení
ESTJ – usuzující s převahou myšlení
ESFP – percipující s převahou cítění
ESFJ – usuzující s převahou cítění
Intuitivní introvertní typy
INFJ – usuzující s převahou cítění
INFP – percipující s převahou cítění
INTJ – usuzující s převahou myšlení
INTP – percipující s převahou myšlení
Intuitivní extravertní typy
ENFP – percipující s převahou cítění
ENFJ – usuzující s převahou cítění
ENTP – percipující s převahou cítění
ENTJ – usuzující s převahou myšlení 25
ISTJ Mají rádi fakta Důkladní Systematičtí Spolehliví Stálí Praktičtí Dobře organizovaní Ctí povinnost Rozumní Obětaví Dodržují sliby Realističtí
ESTP Zaměření na činnost Přizpůsobiví Veselí Pružní Energičtí Bystří Spontánní Pragmatičtí Bezstarostní Výmluvní Otevření Hbití
INFJ Angažovaní Loajální Schopni vcítit se Tvořiví Intenzívní Hlubocí Odhodlaní Koncepční Citliví Odtažití Uvažující celostně Idealističtí
ENFP Tvořiví Zvídaví Nadšení Pružní Spontánní Expresívní Nezávislí Přátelští Vnímaví Energičtí Mající představivost Nemající stání
ISFJ Orientovaní na detaily Pečliví Tradicionalističtí Loajální Trpěliví Praktičtí Dobře organizovaní Ctí službu Oddaní Ochraňující Důslední Zodpovědní
ESFP Entuziastičtí Přizpůsobiví Hraví Přátelští Vitální Společenští Hovorní Kooperativní Bezstarostní Tolerantní Otevření Příjemní
INTJ Nezávisí Logičtí Kritičtí Originální Pevní v názorech Vizionářští Nároční Privátní Myslící v souvislostech Autonomní Teoretičtí Uvažující systémově
ENTP Podnikaví Nezávislí Výřeční Uvažující strategicky Tvořiví Vyzývaví Analytičtí Chytří Schopní Zpochybňující Teoretičtí Přizpůsobiví
ISTP Logičtí Užiteční Praktičtí Realističtí Mají rádi fakta Analytičtí Vědí, co je třeba Nezávisí Dobrodružní Spontánní Přizpůsobiví Umínění
ISFP Pečující o jiné Jemní Skromní Přizpůsobiví Citliví Všímaví Kooperativní Loajální Důvěřující Spontánní Chápající Harmoničtí
ESTJ Logičtí Rozhodní Systematičtí Objektivní Výkonní Přímočaří Praktičtí Dobře organizovaní Neosobní Zodpovědní Spořádaní Důslední
ESFJ Zodpovědní Loajální Důslední Osobní Společenští Harmoničtí Kooperativní Taktní Důkladní Soucitní Tradicionalističtí Vstřícní
INFP Schopní vcítit se Jemní Etičtí Přizpůsobiví Angažovaní Loajální Tvořiví Oddaní Zvídaví Hlubocí Zdrženliví Chápající
INTP Logičtí Skeptičtí Preferující znalosti Odtažití Teoretičtí Rezervovaní Precizní Nezávislí Spekulativní Originální Autonomní Umínění
ENFJ Loajální Idealističtí Osobní Hovorní Zodpovědní Expresívní Nadšení Energičtí Diplomatičtí Mající zájem o druhé Vždy ochotní pomoci srdeční
ENTJ Logičtí Rozhodní Plánovití Tvrdí Uvažující strategicky Vyzývaví Teoretičtí Spravedliví Ovládající se Přímočaří Objektivní Kritičtí
Tabulka 4: Stručné charakteristiky osobnostních typů16
16
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 254-257
26
4. Praktické využití při výuce Hlavním cílem mé bakalářské práce je zpracovat výsledky osobnostních dotazníků studentů
rozdělených do pracovních týmů a určit, zda se dá typologie MBTI využít při výuce. Základní body, kterým se především věnuji v praktické části, jsou:
Výsledky osobnostních testů – statistiky,
vyhodnocování týmových prací,
rozdělení studentů do týmu podle výsledků osobnostních testů,
ideální složení týmu podle MBTI,
MBTI jako podpůrný nástroj pro tvorbu týmu – Z model,
a další využití typologie MBTI při výuce.
Nejprve je potřeba upřesnit, jak vůbec probíhal sběr, vyhodnocování a zpracování dat a jaká jsou pravidla předmětů, v rámci kterých probíhala týmová spolupráce studentů. 4.1 Pravidla předmětů Předměty Informační systémy a Tvorba informačních systémů, které studenti absolvují, a v rámci kterých proběhl sběr dat, vedené p. Ing. Pavlem Náplavou a p. Ing. Janem Kočím jsou jedny z nejvíce praktických předmětů na ČVUT FEL/FIT, což studenti velmi oceňovali. Jedná se vlastně o fiktivní spolupráci mezi zákazníkem - zadavatelem (vyučující), který se pro zlepšení chodu své firmy rozhodl implementovat informační systém, a dodavatelským týmem (studenti), jehož úkolem bude vypracovat Úvodní Studii k zavedení tohoto informačního systému. Do týmů byli studenti rozděleni na základě výsledků testu týmových rolí Belbina a Bělohlávka17 a zpracovávali vždy jedno ze šesti různých témat. Organizace předmětů byla na obou fakultách víceméně shodná (s tím rozdílem, že na FELu probíhala cvičení každý týden, na FITu to bylo jednou za 14 dní): na konci semestru byl odevzdáván finální draft Úvodní studie projektu na zadané téma, na kterém studenti celý semestr pracovali. Během semestru však měli i další povinnosti. Bylo potřeba odevzdávat včas určité dokumenty – SA (Zpráva o stavu projektu), Přípravy na jednání, Zápisy z jednání. Za opožděné odevzdání byli studenti bodově penalizováni. Během semestru ještě studenty čekaly dvě prezentace a také malé testy. Bonusové body se daly získat i přítomností na přednáškách externistů. 17
Viz JEDLIČKA, T.: Týmové role a tvorba týmů – Bakalářská práce - Draft
27
Výsledné hodnocení v závislosti na bodech je ukázáno v následující tabulce. Minimální počet bodů pro získání zápočtu byl 40 z 81 možných. Zkouška probíhala písemnou formou a její podíl na hodnocení byl 25%, přičemž se dalo získat až 25 bodů. Zkouška se dala získat i ze semestru a to v případě, že student dosáhl více než 65 (B) nebo 70 bodů (A) ještě před absolvováním zkoušky, přičemž celkový počet bonusových bodů a bodů z testu byl alespoň 15. Hodnocení A
90 a více bodů
Hodnocení B
80-89 bodů
Hodnocení C
70-79 bodů
Hodnocení D
60-69 bodů
Hodnocení E
50-59 bodů Tabulka 5: Hodnocení předmětu A7B16INS
4.2 Sběr a zpracování dat Na začátku semestru byly 95 studentům Fakulty Informačních Technologií absolvujících předmět Tvorba Informačních systémů, vyučovaném v rámci jejich studijního plánu ať už jako povinný, či povinně volitelný předmět, a 55 studentům Fakulty Elektrotechnické (v rámci předmětu Informační systémy) zadány osobnostní dotazníky typologie MBTI (viz příloha). Dotazníky vyplnilo celkem 93 studentů z Fakulty Informačních Technologií a 49 studentů Fakulty Elektrotechnické. Vzorek byl tedy poměrně veliký a podklady pro práci dostatečné. Studenti utvořili dohromady 39 týmů – 24 jich bylo na FITu, 15 na FELu. Vedoucí týmu byli vybráni podle indexu vedoucího a svůj tým si utvořili sami tak, že si vybírali jednotlivé studenty na základě jejich výsledků. Vedle testů týmových rolí podle Belbina a Bělohlávka studenti dostali zadaný i osobnostní dotazník MBTI, který jsem pro ně vytvořila v elektronické podobě. Výsledky osobnostního dotazníku však na přerozdělování do týmu neměly vůbec žádný vliv, záleželo pouze na výsledcích testu týmových rolí. 4.2.1 Vyhodnocování dotazníků Osobnostní dotazník typologie MBTI byl zadán jako doplňovací tabulka v Microsoft Excel. Studentům tedy stačilo k jednotlivým položkám doplnit odpovídající body. Spočítat výsledek a určit tedy osobnostní typ každého studenta pak již bylo díky tabulce jednoduché.
28
Doručení dotazníků ke zpracování bylo zařízeno přes vedoucího práce, p. Ing. Náplavu, jemuž studenti zaslali vyplněné dotazníky e-mailem, a on je potom poslal dále mně. Výsledky zároveň se stručnými charakteristikami jednotlivých typů (ukázka k nalezení v příloze na CD) byly potom studentům rozeslány a někteří z nich se k nim vyjádřili. 4.2.2 Názory studentů Pro zajímavost jsem se rozhodla uvést některé názory studentů. Studenti byli e-mailem vyzváni několikrát nejen mnou, ale i p. Ing. Náplavou, aby k týmové spolupráci a výsledkům testů zaslali nějakou zpětnou vazbu. „Na základě naší včerejší diskuze na cvičení Informačních systémů zasílám vyjádření k výsledku MBTI testu. Výsledkem jsem byl velice příjemně překvapen. Skutečně se ztotožňuji nejen s typem ISTJ (Správce), jeho nejvýraznější vlastností a temperamentem, ale i s podrobným popisem. S klidem mohu říct, že souhlasí každá věta, co jsem si v hodnocení přečetl. Shrnul bych to tak, že jsem moc rád, že jsem si test vyplnil, zjistil, do jaké kategorie patřím a jaká jsou pro mě vhodná zaměstnání.“ „Co se týče výsledků testů osobnostních dotazníků MBTI, v souladu s prvním mailem od vás se mi při čtení výsledků na tváři vytvořil úsměv a bezpečně jsem se v nich poznal. Ačkoliv jsem se s výsledky ztotožnil, dojem mi trochu pokazil řádek Ideální kariéra, kdy jsem začal uvažovat, zda jsem si zvolil pro svou kariéru správnou cestu :) Myslím, že by bylo velice užitečné zprostředkovat tyto či podobně laděné dotazníky žákům a studentům v posledních ročnících ZŠ a SŠ, kdy spousta z nich nemá pořádně představu o tom, co chtějí v životě dělat a pro co mají nejlepší předpoklady. Ohledně práce v týmu, myslím, že to byla zajímavá zkušenost. Už si nepamatuji přesné role, které vyšli jednotlivým členům, ale za sebe můžu říct, že můj výsledek odpovídal. Taktéž jsem souhlasil s výsledkem vedoucího týmu, u nějž jsem za dobu spolupráce pozoroval jasné vůdcovské rysy. Oproti výsledkům MBTI, které když promítnu během celého svého života, odpovídají, u testů týmových rolí jsem si uvědomil, jak se moje osobnost za několik let změnila. Dříve jsem býval průbojný, zapálený, vůdčí typ. Nyní se spíše podřizuji, hledám cestu nejmenšího odporu.“ „Test se vyplňoval v pohodě, bez problémů. Výsledný profil odpovídá z 80-90%.“ Přestože se vyjádřilo pouze několik málo studentů, názory na dotazníky byly veskrze souhlasné. 29
4.3 Výsledky dotazníků V této kapitole uvádím statistické výsledky. Vnímám je i jako dobrou ukázku toho, s jakou skladbou osobností se můžeme setkat na technických oborech. Tím se můžeme dostat o krok blíže k tomu naučit se s nimi lépe spolupracovat a pochopit způsoby, jakými uvažují, podle čeho se rozhodují a vytipovat, jak se ve kterých situacích zachovají. U studentů se totiž objevují stejné rysy, jen u každého v jiné míře. Výsledky jsou zde uvedeny vždy pro každou fakultu zvlášť. Po diskuzi s vedoucím práce jsem se tak rozhodla proto, že bude na první pohled patrné srovnání obou fakult. Celkový počet studentů, kteří vyplnili osobnostní dotazník (řádně, dle pokynů), byl tedy 142. Týmů bylo dohromady 39, z toho 15 za FEL a 24 za FIT. Z 16 osobnostních typů byly zastoupeny alespoň z části všechny - vyskytovaly se totiž případy smíšených typů, to znamená, že skóre pro některý preferenční pár bylo vyrovnané a místo písmena typu se použije písmeno X. Například typ INFP sám o sobě nebyl zastoupen nikým, mezi studenty se však vyskytl jeden, který měl osobnostní typ INFX – to znamená, že poměr dvojice Usuzování – Vnímání je u něj vyvážený a patří proto zčásti jak do typu INFJ, tak do typu INFP. Ve výsledcích jsem s těmito smíšenými typy počítala tak, že jsem ke každému odpovídajícímu typu přičetla 0,5 studenta. Rozhodla jsem se tak proto, abych mohla stále počítat se 16 osobnostními typy, takže budou stále stejně odpovídající grafy i procentuální poměry. 4.4 Poměr jednotlivých osobnostních typů Výsledky zastoupení jednotlivých osobnostních typů se pro každou z fakult trochu lišily, i když rozdíly nebyly až tak zásadní. Je to dáno i tím, že na FEL bylo studentů podstatně méně. Aby byly výsledky přehledné, jsou uspořádané do tabulek a grafů. Jako příklad uvádím pouze dva grafy, zbylé jsou k nalezení v příloze. V tabulkách jsou zřetelně vidět nejčastěji se opakující kognitivní styly. Těm se však budu věnovat v samostatné podkapitole. Pro zajímavost jsou v tabulkách uvedeny průměrně dosažené výsledky pro jednotlivé typy.
30
4.4.1 Fakulta Elektrotechnická Na FEL bylo z 16 osobnostních typů zastoupeno 10 – na ISTP, ISFP, INFP, INTP, ESTP či ESFP nepřipadal žádný student a to ani z části (smíšeným typem). V tabulce jsou údaje seřazeny sestupně, tedy od typu, který se vyskytoval nejvíce. Osobnostní typ
Počet studentů
Poměr
Prům. hodnocení
ESTJ
15
31%
1,714
ISTJ
9
18%
1,3
ENTJ
5
10%
1,357
INTJ
4
8%
1,5
ENFJ
4
8%
1,75
ENTP
4
8%
1,125
INFJ
2,5
5%
1,833
ISFJ
2
4%
1,833
ENFP
2
4%
2
ESFJ
1,5
3%
2
Tabulka 6: Osobnostní typy – FEL
Z tabulky je vidět, že v hodnocení o něco lepších výsledků dosáhli introvertní studenti. Je to dáno tím, že častěji dosahovali lepších výsledků z průběžných kontrolních testů a většinou chodili více na přednášky. Jako připomenutí zde uvedu stručnou charakteristiku nejčastějších typů. Obsáhlejší charakteristiky jsou k nalezení v teoretické části práce či v některých z uvedených zdrojů. ESTJ – společenský, praktičtí, výkonní, neosobní, zodpovědní, orientovaní na výsledek, prosazují efektivní známé postupy ISTJ – mají rádi fakta, konzervativní, spolehliví, praktičtí, důkladní, realističtí, rozumní ENTJ – rozhodní, plánovití, objektivní, kritičtí, spravedliví, teoretičtí, logičtí INTJ – originální, pevní v názorech, kritičtí, logičtí, vizionářští, myslící v souvislostech
31
4.4.2 Fakulta Informačních Technologií Naproti tomu na FIT byl zastoupen aspoň z části každý z osobnostních typů. Přesto je ale z výsledků vidět, že oproti Fakultě Elektrotechnické je zastoupení jednotlivých osobnostních typů méně vyvážené a na první pohled je patrná jasná převaha 4 typů: ISTJ, ENTJ, INTJ a ESTJ. Tyto 4 typy považuji pro studenty za charakteristické, včetně jejich vlastností, které můžeme najít v tabulce 3: Stručné charakteristiky osobnostních typů. Osobnostní typ
Počet studentů
Poměr
Prům. hodnocení
ISTJ
25
26,5%
1,326
ENTJ
17,5
19%
1,275
INTJ
11,5
12%
1,291
ESTJ
11,5
12%
1,192
ENFJ
4
4%
1,375
ESFJ
3,5
4%
1,5
ISTP
3
3%
1,5
INFJ
3
3%
1,25
ESFP
2,5
3%
1,25
ENFP
2,5
3%
1,5
ENTP
2,5
3%
1,625
INTP
2
2%
1,5
ISFJ
1,5
2%
1,25
ESTP
1,5
2%
2
ISFP
1
1%
1,5
INFP
0,5
0,5%
1
Tabulka 7: Osobnostní typy – FIT Na první pohled je zřejmé, že výsledky dosažené studenty FIT jsou o poznání lepší než na FEL.
ISTJ – mají rádi fakta, konzervativní, spolehliví, praktičtí, důkladní, realističtí, rozumní ENTJ – rozhodní, plánovití, objektivní, kritičtí, spravedliví, teoretičtí, logičtí INTJ – originální, pevní v názorech, kritičtí, logičtí, vizionářští, myslící v souvislostech ESTJ – společenský, praktičtí, výkonní, neosobní, zodpovědní, orientovaní na výsledek, prosazují efektivní známé postupy
32
4.5 Preferenční páry Výsledky pro preferenční páry nám již ukazují předchozí statistiky osobnostních typů. Přesto jsem se rozhodla pro úplnost uvést pro každý preferenční pár počty studentů, které připadají na kterou složku. Grafy, na kterých jsou poměry preferenčních párů pro každou z fakult viditelné, naleznete v příloze. Uvádím zde pouze jeden, jako příklad. 4.5.1 Intuice – Smysly (N-S) Prvním preferenčním párem jsou Intuice – Smysly. Výsledky v této dvojici byly poměrně vyrovnané – na Fakultě informačních technologií se Intuicí řídí 39 studentů, tedy 42%. Smyslové vnímání převažuje u 45 studentů (48%) a u zbývajících 9 studentů (10%) nebyl dominantní ani jeden typ. Výsledky na druhé fakultě byly víceméně podobné – studentů, u kterých je dominantnější intuice, bylo 20 (41%) a těch, u kterých převažuje smyslové vnímání, bylo 26 (53%). Na nerozhodný výsledek připadají zbylí 3 studenti (6%). 4.5.2 Myšlení – Cítění (T-F) Velmi zajímavě dopadly výsledky preferenčního páru Myšlení – Cítění. Použití, hodnocení a zpracování dat a informací je pro studenty technického oboru celkem charakteristické a dalo se domyslet, jak by výsledky mohly dopadnout – na obou fakultách zcela jednoznačně převažovala složka Myšlení. Tím se vlastně potvrzuje i fakt, že tento preferenční pár má i určitou souvislost s pohlavím – Cítění zpravidla převažuje u žen a těch na technických oborech příliš není.
FEL
FIT X 4%
X 3% F 18%
F 22%
T 79%
Graf 1: Myšlení - Cítění (FIT)
T 74%
Graf 2: Myšlení - Cítění (FEL)
33
Na FITu dopadly osobnostní dotazníky následovně: u 73 studentů (79%) převažovalo Myšlení, pouze u 17 studentů (18%) převažovalo Cítění a u zbylých 3 studentů (3%) nepřevažovala ani jedna složka. Na FELu bylo dominantní složkou Myšlení u 36 studentů (74%), Cítění u 11 (22%) a pouze 2 studentům (4%) vyšlo jako výsledek písmeno X, tedy nepřevažuje u nich ani Myšlení, ani Cítění. 4.5.3 Extraverze – Introverze (E-I) Na FITu z celkového počtu 93 studentů převažuje extraverze u 45 studentů (48%), introverti byli zastoupeni počtem 46 studentů (49%) a studenti, u kterých nepřevažoval ani jeden typ, byli pouze 3 (necelá 3%). Na první pohled je vidět, že preferenční pár E-I je poměrně vyvážený. Naproti tomu na Fakultě Elektrotechnické zcela jasně převažovali extraverti – ze 49 studentů jich bylo 29 (59%). Introvertů bylo už pouze 15 (31%) a studentů, u kterých nebyl dominantní ani jeden z typů bylo 5 (10%), což je na takový vzorek poměrně vysoké číslo. Tato převaha extravertů nad introverty na FELu byla poměrně očekávaná – předmět Informační systémy je povinný pro obor Manažerská informatika – tedy pro studenty, jejichž zaměření bude časem vést lidi, zatímco na Fakultě informačních technologií je předmět Tvorba informačních systémů vyučován v rámci oboru Informatika. 4.5.4 Usuzování – Vnímání (P-J) Výsledky pro preferenční pár Usuzování – Vnímání byly také poměrně jednoznačné. Valná většina studentů, na FITu konkrétně 75 (81%) má jako převažující složku Usuzování. Vnímajících studentů na této fakultě bylo 13 (14%) a nerozhodně dopadlo 5 studentů (5%). Od výsledků Elektrotechnické fakulty se příliš nelišily – Usuzujících bylo 43 (88%) a zbylých 6 studentů (12%) bylo s převažující složkou Vnímání. Za charakteristické složky pro studenty FEL a FIT se tedy dají označit myšlení a usuzování. 4.6 Kognitivní styly Kognitivní styl je způsob, jakým získáváme a následně zpracováváme informace. Jedná se o kombinaci dvou prostředních písmen, které zastupují psychické funkce. Jak vyplývá z předchozích výsledků, mezi studenty byly zastoupeny převážně dva kognitivní styly – styl ST a NT. O zbylých dvou stylech (SF a NF) nemá dle mého názoru význam se zmiňovat, protože jejich zastoupení bylo opravdu malé.
34
4.6.1 Kognitivní styl ST Jak již bylo řečeno - nejvíce zastoupenými osobnostními typy byly ISTJ a ESTJ. Je tedy zřejmé, že za typický kognitivní styl pro technický obor můžeme považovat smyslový typ s převahou myšlení. Jak jsme si mohli všimnout z předchozích statistik, typy ISTP a ESTP se mezi studenty takřka nevyskytovaly. Kognitivní styl typu ST je nazýván systematický. Obvykle mají tito lidé rádi pořádek, kontrolu a jistotu. Charakteristická je pro ně také dochvilnost a připravenost, což jsou zároveň vlastnosti, které vyžadují od svých podřízených. Málokdy se zmýlí ve faktech a datech. Jakožto racionálnímu, neemočnímu a analytickému typu se mu často říká průmyslový manažer. Z této stručné charakteristiky plyne, že tento kognitivní styl odpovídá tradičnímu studentovi FEL a FIT. U vedoucích se tento kognitivní styl vyskytoval, ale ne nejčastěji. Studenti s tímto typem spíše zastupovali ostatní role – software architekt, business architekt či finanční analytik. 4.6.2 Kognitivní styl NT Tento kognitivní styl, nazývaný také spekulativní, se nejvíce vyskytoval ve skupině vedoucích projektů. Intuitivní typ s převahou myšlení byl druhým nejvíce zastoupeným typem mezi studenty – osobnostní typ ENTJ je zastoupen 16% studentů z obou fakult, INTJ 11%. Studentů typu ENTP bylo přibližně 5%, INTP potom 1%. Ve zkratce se tento typ dá přirovnat k inovátorům – vyhledávají mnoho dat a analyzují různé možnosti, přemýšlejí, jak by se věci daly dělat jinak a lépe. Upřednostňují dlouhodobé projekty s otevřeným koncem. Již bylo řečeno, že náš kognitivní styl určuje, jakým způsobem získáváme a zpracováváme informace. Blízce souvisí s tzv. Z-modelem, kterému se věnuji v jedné z dalších kapitol. 4.7 Tvorba týmů podle MBTI Je potřeba mít na paměti, že typologie MBTI není primárně určen pro tvorbu týmů jako takových. V této typologii neexistuje žádný dobrý, nebo špatný typ. Každý z osobnostních typů má určité silné stránky, slabé stránky a potenciály. Lidé se od sebe liší v mnoha ohledech a to je hlavním důvodem, proč vznikají nedorozumění, konflikty, proč nám je někdo méně či více
35
sympatický, proč se nám s někým pracuje lépe a s někým hůře. Klíčem k řešení těchto problémů je pochopit právě tyto rozdíly mezi námi. Toto jsou věci, které MBTI řeší. Typologie MBTI je tedy způsob, pomocí kterého se dá fungování týmu vylepšit, zefektivnit. Pomáhá nám totiž tyto rozdíly pochopit. Pomocí MBTI můžeme lépe pochopit, jak ostatní lidé uvažují a proč se na některé věci dívají jinak než my a vytěžit z toho výhody namísto konfliktů. 4.8 Ideální složení týmu podle MBTI Je proto velmi těžké určit ideální složení týmu pouze na základě typologie MBTI. Neexistuje žádná dobrá či špatná kombinace osobnostních typů. Pokud totiž budeme mít tým složený ze stejných typů, zdá se, že by tým měl na první pohled fungovat – pravděpodobně se nebudou vyskytovat žádná nedorozumění nebo neshody, hádky a komunikace v takovém to týmu bude s největší pravděpodobností bezproblémová. Členové týmu by si zkrátka mohli dobře rozumět. Na druhou stranu se zase více projeví slabé stránky onoho typu a je víc než pravděpodobné, že tým něco opomene nebo podcení, neprozkoumá všechny možné úhly pohledu a poměrně rychle se dopracuje k nějakému řešení, aniž by zvážil ta ostatní. Potřebují někoho, kdo jim do práce bude přinášet nové nápady. Podle Čakrta „je to trochu jako v nauce o dědičnosti: nejlepší výsledky vycházejí z rozmanitosti, a nikoli ze spojení příbuzných jedinců s podobným genetickým vybavením.“ Tým poskládaný z diametrálně odlišných typů může mít spoustu problémů – především na začátku spolupráce – ať už v komunikaci, nebo ve vzájemném pochopení, takže může docházet ke konfliktům. Ale pokud tyto obtíže členové překonají, můžou se stát velice efektivním a úspěšným týmem. Jednotlivé typy s různými dominantními funkcemi si mohou být vzájemně skutečně užitečné, je jen potřeba naučit se chápat ostatní. Zpravidla se takovéto týmy rozhodují pomaleji, ale zvažují všechny úhly pohledu, takže tato rozhodnutí bývají lepší. Složit tedy efektivní studentský tým v rámci předmětů na základě typologie MBTI je velmi těžké. Jednak ze statistik vyplývá, že osobnostní typy studentů příliš rozmanité nejsou a těžko by se tedy hledal vyvážený kompromis. Další nevýhodou je potom fakt, že studentský projekt patrně nebude něco, čemu by studenti věnovali maximum svého úsilí, protože se jedná „pouze“ o jeden z mnoha předmětů. Na FELu nebylo nic neobvyklého, že student předmět nedokončil. Přesto se však mezi 39 týmy našly takové, které působily na první pohled opravdu vyváženě. Například tým, jehož vedoucí byl typ ESTJ, roli business analytika zastával typ ENFP 36
a projektovým managerem byl typ INTJ. Ve složení týmu se vyskytují všechny složky: Extraverze, Introverze, Intuice, Smysly, Myšlení, Cítění, Usuzování a Vnímání. Zpočátku se potýkali s drobnými nezdary a nerozuměními, kvůli kterým například neodevzdali jeden z dokumentů a na závěru semestru odevzdali pozdě 1. Draft ÚS, za což byli penalizováni. Přesto projekt dotáhli do velmi úspěšného konce s jedním z nejlepších výsledků. Dalším příkladem by mohl být tým složený ze 3 naprosto odlišných typů – projektovým managerem byl ESTJ, business analytik byl INTJ a analytikem byl ENFP. Opět jsou zde zastoupeny všechny složky. Přesto se však jedná o tým, který ve srovnání s ostatními týmy dosáhl jednoho z nejhorších výsledků. Zpočátku měli problém s dodržováním jmenné konvence dokumentů, za což byli penalizováni. Vprostřed semestru pozastavili práci na projektu z důvodu zápočtového testu z předmětu, který všichni opakovali – to je právě jeden z nejčastějších důvodů, proč studenti předmět nedokončili. Potýkalo se s ním hned několik skupin na FEL, včetně této. Jak jsem již zmínila, vytvořit na těchto dvou fakultách vyvážené týmy je složité. Ve většině týmů chyběla některá složka – u většiny týmů nebylo zastoupeno cítění a také často úplně chyběla složka vnímání. Přesto jsem však ve složení týmů nenašla nic, co by potvrzovalo, že některé složení osobnostních typů je lepší než jiné. Jak jsem již uvedla na konkrétních příkladech, nepotvrdilo se, že týmy, kde chybělo například usuzování, byly horší než týmy, které byly vyvážené. Je to způsobeno i tím, že na studenty mělo vliv mnoho různých faktorů. Ať už jde jen o to, že během studia pracují a nemají tedy na školu tolik času, nebo o již zmiňovaný fenomén opakovaných předmětů (to se týkalo výhradně Elektrotechnické fakulty), či zkrátka nebyli tolik motivováni, aby se plně projevili. Z materiálů, které mi pan Ing. Náplava poskytl, nejsem schopná vyčíst dopodrobna, jak který tým fungoval, nicméně z toho, co jsem doposud zjistila, usuzuji, že MBTI jako primární nástroj pro tvorbu studentských týmů je zbytečný. Dle mého názoru je stávající metoda Testu týmových rolí Belbina a Bělohlávka dostačující. Ztotožňuji se s názory některých studentů, že vždy záleží na motivaci a na chuti spolupracovat. Pokud není student dostatečně motivován, může se snadno stát, že předmět ani nedokončí, jako tomu bylo v případě (ne)jednoho ze studentů. Podle slov vedoucího (ISXJ) jeho týmu se jednalo o člověka s velmi 37
vysokým indexem týmového hráče, což byl jeden z důvodů, proč si ho do svého týmu zvolil. Nyní však přiznává, že „spolupráce s ním (pozn. – s dotyčným studentem, který předmět nedokončil) byla demotivující a obtížná“. Přitom se jednalo o typ ENFP, který je podle své charakteristiky vřelý, nadšený, tvořivý, více ho zajímá, co může být než to, co je a mezilidská interakce je pro něj ideálním prostředím. Jako jednu ze slabých stránek uvádí Čakrt to, že se „jim nedaří tam, kde práce vyžaduje opakování, dodržování pravidel a norem“. Otázkou zůstává, co bylo skutečným důvodem toho, že student předmět nedokončil. Samozřejmě netvrdím, že jediným důvodem pro nedokončení předmětu je nedostatečná motivace. Na kvalitě týmových prací se mohla mimo jiné dále podepsat například nemoc jednoho či více členů, osobní problémy, apod. 4.9 Z-model Přestože typologie MBTI není sama o sobě vhodná k tvorbě týmů, existuje způsob, kterým by se dala využít jako podpůrný nástroj. Existuje určitý model, který se v angličtině označuje jako „Zig-Zag model“, zkráceně Z-model, podle kterého je pro nejefektivnější řešení problému potřeba využívat všechny 4 funkce v následujícím pořadí: Smysly, Intuice, Myšlení a nakonec Cítění. Toto pořadí by mělo být zachováno v každém případě, pokud chceme rozvíjet svou osobnost, ale týká se i efektivního týmového rozhodování. Z-model úzce souvisí s naším kognitivním stylem. Řešení problémů totiž zahrnuje sběr informací a následné rozhodnutí. Kognitivní styl nám říká, jak často používáme které funkce. Podle toho pak určitou funkci nazýváme dominantní, pomocnou, terciární a nejslabší18. Pořadí funkcí pro jednotlivé typy je zobrazeno v tabulce, která je k nalezení na následující stránce.
18
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti. Praha, 2004, str. 82-85
38
ESTJ
ESTP
ISTP
ISTJ
Dominantní T
Dominantní S
Dominantní T
Dominantní S
Pomocná S
Pomocná T
Pomocná S
Pomocná T
Terciární N
Terciární F
Terciární N
Terciární F
Nejslabší F
Nejslabší N
Nejslabší F
Nejslabší N
ESFJ
ESFP
ISFP
ISFJ
Dominantní F
Dominantní S
Dominantní F
Dominantní S
Pomocná S
Pomocná F
Pomocná S
Pomocná F
Terciární N
Terciární T
Terciární N
Terciární T
Nejslabší T
Nejslabší N
Nejslabší T
Nejslabší N
ENFJ
ENFP
INFP
INFJ
Dominantní F
Dominantní N
Dominantní F
Dominantní N
Pomocná N
Pomocná F
Pomocná N
Pomocná F
Terciární S
Terciární T
Terciární S
Terciární T
Nejslabší T
Nejslabší S
Nejslabší T
Nejslabší S
ENTJ
ENTP
INTP
INTJ
Dominantní T
Dominantní N
Dominantní T
Dominantní N
Pomocná N
Pomocná T
Pomocná N
Pomocná T
Terciární S
Terciární F
Terciární S
Terciární F
Nejslabší F
Nejslabší S
Nejslabší F
Nejslabší S
Tabulka 8: Hierarchie funkcí typů19
Toto pořadí funkcí je vlastně pořadím, v jakém určitý typ funkce využívá při rozhodování. Jak jsem se již zmínila na začátku podkapitoly, ideální pořadí, ve kterém funkce při rozhodování využívat by mělo být pro všechny typy stejné. Jak je zřejmé z tabulky, každý osobnostní typ má jinou funkci jako dominantní.
19
ČAKRT, M.: Typologie osobnosti. Praha, 2004, str. 85
39
Obrázek 2: Schéma Z-modelu
Z obrázku je zřejmé správné pořadí využívaných funkcí a na jakou činnost se ve které části zaměřit. Pokud však řešíme problém, nejčastěji tíhneme k použití právě těch funkcí, které označujeme jako dominantní a pomocnou. Podle Z-modelu bychom jimi měli alespoň strávit nejvíce času. Například typ ENTJ má jako dominantní funkci Myšlení a jako pomocnou Intuici. To znamená, že se k nim bude obracet jako k prvním, protože je to pro něj zkrátka přirozené. Měli bychom se ale snažit dodržovat pořadí určení Z-modelem, tedy nevynechat Smysly, a na hlavní dvě funkce se zaměřit pouze podrobněji, než na zbylé dvě. Typ ENTJ by tedy měl strávit nejvíce času následujícími činnostmi. Intuice:
Zvažováním všech možností a alternativ.
Zvažováním budoucnosti.
Řešením několika problémů najednou.
Hledáním vzorů, které by tento problém propojovaly s jiným(i).
40
Myšlení:
Analyzováním základních problémů.
„Rozpitváním“ problémů – zvažování pro a proti.
Zvážením každé alternativy.
Vytvořením a aplikováním modelu.
Pravděpodobně nejméně času stráví tento typ nad stránkou Cítění, protože ta zastupuje nejslabší funkci. Pro úplnost zde uvedu činnosti, které se týkají zbylých dvou funkcí. Smysly:
Indetifikace základních problémů a odpovídajících faktů.
Shromáždění relevantních dat.
Určení reálného omezení.
Navrhnout a realizovat dílčí řešení.
Zvážit radikálně nové přístupy k problému.
Cítění:
Zapojení všech stran.
Posouzení dopadu nejen na mou osobu, ale i na ostatní.
Určit, jak získat vlastní i jiné řešení.
Pracovat tak, aby se udržovala dobrá atmosféra v týmu.
Jaké je tedy praktické využití Z-modelu? Kromě toho, že nám radí, v jakém pořadí a jak správně využívat funkce k řešení problému, v rámci týmu určuje, kdo se hodí na kterou část řešení. Je jisté, že ten, u něhož je dominantní funkcí cítění, bude mít hlavní slovo v poslední fázi modelu. Naproti tomu člověk, který má jako svou dominantní funkci smysly, by měl být nejaktivnější na samém začátku řešení problému. Z hlediska Z-modelu se dá na problém nahlížet i při samotné tvorbě týmu. Pokud o sobě vím, že jsem přemýšlivý typ, v týmu již mám člověka, jehož dominantní funkcí je intuice, budu dále hledat typy, které mi Z-model doplní. Již ale bylo řečeno, že smíšené týmy s sebou nesou určitá rizika. 41
4.10 Další využití MBTI při výuce
Kromě podpory týmové spolupráce studentů má MBTI v rámci výuky ještě další využití. Například se podle výsledků osobnostních dotazníků dají vytipovat studenti, kteří by mohli mít potencionální sklony k prokrastinaci, tedy odkládání práce na poslední chvíli. Mezi takové studenty by mohly patřit typy, kterých podle statistických výsledků na daných fakultách není mnoho – typy s převažujícím vnímáním (P). Případně je možné vytipovat rovnou celé týmy, podle jejich složení – jak již bylo řečeno, rozmanité týmy by zpočátku mohly mít určité problémy především v komunikaci, na které by mohli být upozorněni a měli by tedy větší šanci se jim vyvarovat. Vyučující by se mohl dále zaměřit na týmy, kterým chybí určitá složka. Pokud bude v týmu chybět složka intuice, je pravděpodobné, že se tým uchýlí k tradičním způsobům řešení, které nejsou vždy ideální. Bude na vyučujícím navést studenty tím správným směrem, k něčemu novému. Pokud bude vedoucí týmu typu P, jak již bylo zmíněno, mohl být mít větší sklony k nedodržování termínů než ostatní studenti typu J. Díky MBTI je tedy vyšší šance na eliminaci rizik, především:
Špatná týmová komunikace, rozpory mezi členy.
Náchylnost týmů k rychlým rozhodnutím, kdy nezváží všechny možnosti.
Prokrastinace a pozdní odevzdávání dokumentů.
42
Závěr Hlavním cílem mé práce bylo určit, zda má typologie MBTI praktické využití při podpoře výuky předmětů Informační systémy a Tvorba informačních systémů. Pro tuto práci jsem si formou Semestrálního projektu připravila teoretické podklady, které jsem potom aplikovala v praxi formou osobnostních dotazníků a vyhodnocování studentských týmových prací. V teoretické části jsem se zabývala vývojem typologií, teorií osobnosti a hlavně typologií MBTI. Praktická část byla zaměřena především na možnosti využití při výuce a studentské týmové projekty. Cíle práce se podařilo naplnit. Ze zjištěných informací plyne, že typologie MBTI není pro tvorbu týmů sama o sobě příliš vhodná. Utvořit efektivní tým pouze na základě osobnostních typů je těžké. Jedná se totiž o nástroj, který nám pomáhá identifikovat možné silné a slabé stránky jednotlivců, pochopit rozdílnosti mezi nimi a tím z nich vytěžit co nejvíce, zefektivnit týmovou spolupráci. Schopnosti jednotlivých členů týmu nejsou totiž samy o sobě klíčem k úspěchu, je důležité, aby se členové týmu vzájemně doplňovali. Úspěch týmu záleží na několika faktorech - přitom o motivaci jako jednom z nich jsem se již ve své práci zmínila. Dalšími faktory jsou zkušenosti, znalosti a dovednosti. Právě tyto tři věci by (mimo jiné) měli studenti získat absolvováním jednoho z předmětů Tvorba Informačních Systémů či Informační Systémy. Tvorba týmů pomocí Testu týmových rolí Belbina a Bělohlávka20 je podle výsledků efektivní a uspokojivá a typologie MBTI se dá v kombinaci s ním využít jako podpůrný nástroj jak pro tvorbu týmů, tak především jako nástroj pro podporu výuky. Práce pro mě samotnou byla také skutečně přínosná. Během vypracovávání jsem zjistila spoustu zajímavých informací, které jsem potom aplikovala v praxi. Naučila jsem se více přemýšlet nad osobnostními rysy svých blízkých a nad tím, jak s nimi komunikovat a jak se vyvarovat konfliktům. Myslím, že díky své bakalářské práci se mi nyní daří více v osobním životě.
20
Viz JEDLIČKA, T.: Týmové role a tvorba týmů – Bakalářská práce - Draft
43
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1: Wundtův systém..................................................................................................... 10 Obrázek 2: Schéma Z-modelu ................................................................................................... 40
Graf 1: Myšlení - Cítění (FIT) ..................................................................................................... 33 Graf 2: Myšlení - Cítění (FEL)..................................................................................................... 33
Tabulka 1: Tabulka vyhodnocení dotazníku .............................................................................. 17 Tabulka 2: 16 Osobnostních typů.............................................................................................. 18 Tabulka 3: Základní dimenze osobnostní typologie ................................................................... 19 Tabulka 4: Stručné charakteristiky osobnostních typů .............................................................. 26 Tabulka 5: Hodnocení předmětu A7B16INS .............................................................................. 28 Tabulka 6: Osobnostní typy – FEL ............................................................................................. 31 Tabulka 7: Osobnostní typy – FIT .............................................................................................. 32 Tabulka 8: Hierarchie funkcí typů ............................................................................................. 39
44
Zdroje ČAKRT, Michal Typologie osobnosti pro manažery: Kdo jsem já, kdo jste vy? Praha: Management Press, 2006, ISBN 80-85943-12-3 ČAKRT, Michal Typologie osobnosti: Přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti, Praha: Management Press, 2004, ISBN 80-7261-112-7 ZAMAZALOVÁ, Barbora Problematika tvorby týmů – Semestrální projekt, Praha: ČVUT FEL, 2010 JEDLIČKA, Tomáš Týmové role a tvorba týmů – Bakalářská práce - draft, Praha: ČVUT FEL, 2012 JANIŠ, Petr Temperamenty v projektovém řízení – Typologie MBTI [online] Dostupné z: http://www.bestprojectmanagement.cz/upload/files/JanisPetr_PPT%20BBM%20Temperamenty%20v%20PM%20final.pdf HAMMER, Allen L. Myers-Brigss Type Indicator Team Facilitator Report [online] Dostupné z: https://www.cpp.com/Pdfs/smp261348.pdf HOLM, Ann C. The MBTI and the “Z“ Model of Problem Solving [online] Dostupné z: http://www.slideshare.net/AnnholmMSCCC/updated-mbti-zmodel-presentationmarch-2011 REINHOLD, Ross Personality Pathways [online] Dostupné z: http://www.personalitypathways.com
45
Obsah přiloženého CD Zadání Bakalářské práce Bakalářská práce – Psychologické aspekty tvorby týmu Ostatní přílohy
46
Přílohy Seznam grafů Graf 3: Intuice – Smysly (FIT) .................................................................................................. 9 Graf 4: Intuice – Smysly (FEL) .................................................................................................. 9 Graf 5: Extraverze - Introverze (FIT) ...................................................................................... 10 Graf 6: Extraverze - Introverze (FEL) ..................................................................................... 10 Graf 7: Usuzování - Vnímáná (FIT) ......................................................................................... 11 Graf 8: Usuzování - Vnímání (FEL) ......................................................................................... 11 Graf 9: Poměr osobnostních typů FIT .................................................................................... 12 Graf 10: Poměr osobnostních typů FEL ................................................................................. 12 Příloha č. 1: Osobnostní dotazník Typologie MBTI 1. Raději: a. Řešíte nový a komplikovaný problém b. Pracujete na něčem, co jsem již dělal/a dříve nebo co znám z minula.
2. Rád/a: a. Pracujete sami v tichém prostředí. b. Jste tam, kde se něco děje.
3. Při posuzování jiných se řídíte spíš: a. Trvalými zákonitostmi než okamžitými okolnostmi. b. Okamžitými okolnostmi než trvalými zákonitostmi.
4. Máte sklon vybírat si: a. Spíše pečlivě. b. Poněkud impulzivně.
5. Ve společnosti, na večírku apod. se zpravidla bavíte: a. S několika málo lidmi, které dobře znáte. b. S mnoha lidmi, včetně těch, které znáte málo nebo vůbec ne.
1
6. Jako ředitel/ka firmy byste od svých podřízených přivítal/a spíše: a. Zprávu o tom, jak jejich oddělení přispělo firmě jako celku. b. Zprávu o tom, jak si jejich oddělení vedlo samo o sobě.
7. Předpokládejte, že jste manažer/ka a potřebujete přijmout svého asistenta. Jak byste postupoval/a? a. Uvažoval/a bych, jak se naše osobnosti shodnou nebo budou doplňovat. b. Zvažoval/a bych soulad mezi popisem práce a uchazečovými schopnostmi.
8. Když na něčem pracujete: a. Raději věci dokončíte a dostanete se k určitému závěru. b. Často ponecháváte konec otevřený pro případné změny.
9. Na večírcích, ve společnosti: a. Se většinou raději zdržíte déle, protože se tak zpravidla lépe pobavíte. b. Odcházíte co nejdříve, zdržíte se jenom, abyste neurazili, protože vás to vyčerpává.
10. Zajímá vás více: a. To, co bylo a co je. b. Co může být.
11. Když posloucháte, jak někdo hovoří o nějaké záležitosti, obvykle se pokoušíte: a. Vztáhnout to na své vlastní zkušenosti a porovnávat to, zda to odpovídá. b. Hodnotit a analyzovat danou informaci.
12. Když na něčem pracujete, jste raději, když: a. Máte přehled a udržíte si věci pod kontrolou. b. Můžete zkoušet různé možnosti.
2
13. Když zazvoní v kanceláři nebo doma telefon, obvykle: a. To považujete za rušení. b. Nevadí vám ho zvednout.
14. Je horší: a. „mít hlavu v oblacích“ b. „držet se při zemi“
15. Ve vztahu k ostatním jste spíše: a. Objektivní. b. Osobní.
16. Vadí vám více, když: a. Je více věcí rozpracovaných. b. Už je všechno hotovo.
17. Když někam telefonujete: a. Nebojíte se, že na něco zapomenete. b. Připravíte si, co budete říkat.
18. Když diskutujete s kolegy o problému, je pro vás snadné: a. Vidět věci „v širším rámci“. b. Postřehnout zvláštnosti a specifické rysy dané situace.
19. Která slova vás charakterizují lépe? Jste spíše: a. Analytický typ. b. Vciťující se typ.
20. Často: a. Když něco začínáte, vše si předem sepíšete a naplánujete, protože většinou nesnášíte, když něco musíte podstatně měnit. b. Neplánujete a necháváte věci vyvíjet se tak, jak se k nim postupně dostáváte. 3
21. Ve společnosti jiných lidí: a. Začínáte rozhovor sám/sama. b. Přenecháváte iniciativu druhým.
22. Když pracujete na přidělené práci, máte tendenci k: a. Plynulé a nepřetržité práci. b. Práci s velkými výdeji energie a následnými „prostoji“.
23. V jaké situaci se cítíte lépe: a. Přehledné, strukturované, s pevným rozvrhem. b. Proměnlivé, nestrukturované, s překvapeními.
24. Je horší: a. Být nespravedlivý. b. Nemít slitování.
25. Řekli byste o sobě, že vaší silnou stránkou je spíše: a. Smysl pro realitu. b. Představivost.
26. Když zazvoní telefon: a. Spěcháte, abyste jej zvedli první. b. Doufáte, že jej zvedne někdo jiný.
27. Moje jednání vede a řídí více: a. Hlava. b. Srdce.
28. Více obdivu si zaslouží schopnost: a. Umět si věci předem dobře zorganizovat a být metodický/á. b. Rychlá adaptace a vyjít s tím, co právě je.
4
29. Když vás napadne nová myšlenka, obvykle: a. Pro ni vzplanete. b. Raději o ní hloubáte trochu déle.
30. Řekli byste, že jste spíše: a. Důvtipní. b. Praktičtí.
31. Raději slyšíte: a. Konečný a neměnný výrok. b. Zkusmý a předběžný výrok.
32. Je větší chyba být: a. Tolerantní a smířliví. b. Nekompromisní a kritičtí.
33. Jste spíše: a. Ranní ptáče. b. Noční sova.
34. Na jednáních vás pohoršují spíš lidé, kteří: a. Přicházejí s mnoha nejasnými načrtnutými, nepromyšlenými nápady. b. Prodlužují jednání mnoha praktickými podrobnostmi.
35. Při práci dáváte většinou přednost tomu, zabývat se: a. Idejemi, principy, myšlenkami. b. Lidmi, osobami, aktéry.
36. O víkendech máte tendenci: a. Plánovat, co budete dělat. b. Necháte, aby se věci vyvinuly, a rozhodujete se v průběhu událostí.
5
37. Při jednáních máte sklon: a. Rozvíjet své myšlenky v průběhu toho, jak mluvíte. b. Hovořit pouze po pozorném rozvážení toho, co chcete sdělit.
38. Když něco čtete, obvykle: a. Se soustřeďujete ve svých úvahách na to, co je v daném textu napsáno. b. Čtete mezi řádky a vztahujete slova i k jiným námětům a tématům
39. Když se máte rozhodnout ve spěchu, často: a. Se cítíte nepříjemně a přejete si získat více informací. b. Jste schopni se rozhodnout i s údaji, které máte v danou chvíli k dispozici.
40. Raději byste pracovali pro organizaci, kde: a. Byste měli práci s intelektuální motivací. b. Byste byli zaujati jejími cíli a posláním.
41. Co vám imponuje nejvíce: a. Logicky bezrozporné, konzistentní myšlení a uvažování. b. Dobré, vřelé, harmonické mezilidské vztahy.
42. V písemném projevu dáváte přednost: a. Věcnému stylu. b. Obraznému, metaforickému stylu.
43. U dveří náhle zazvoní zvonek. Jste spíše: a. Podrážděni, kdo to k vám zase „leze“. b. Potěšeni, že se na vás někdo přišel podívat.
44. Dáváte přednost tomu: a. Nechat věci, aby se samy jen tak přihodily. b. Zajistit, aby všechno bylo předem připraveno.
6
45. Charakterizují vás spíše: a. Četné, spíše letmé a povrchní kontakty a vztahy s více lidmi. b. Trvalé, pevné a dlouhodobé vztahy a kontakty s několika málo lidmi.
46. Cítíte se zpravidla lépe: a. Po konečném rozhodnutí. b. Když jsou věci ještě otevřeny.
47. Spolehnete se spíše na svou: a. Zkušenost. b. Intuici.
48. Jste si jistější: a. Při logických úsudcích – správné-nesprávné. b. Při hodnotových soudech – dobré-špatné.
49. Raději se rozhodujete: a. Poté, co jste si zjistili mínění ostatních. b. Především podle vlastního uvážení.
50. Obvykle dáváte přednost tomu: a. Použít osvědčené metody, které znáte, spíše než b. Vymýšlet a zkoušet, jak by se asi věci daly dělat nově a jinak. 51. Raději: a. Se zabýváte tím, co je. b. Přemýšlíte o různých možnostech.
52. K závěrům s rozhodnutím dospíváte především na základě: a. Věcného zdůvodnění a logické analýzy. b. Na základě toho, co cítím, že je správné, a v co věřím, že je lidsky přijatelné.
7
53. Nemáte rád/a: a. Předem jasně nalinkované a naplánované věci se závaznými termíny. b. Když jsou věci volné a nezávazné, bez pevného časového určení.
54. Nejhezčí chvíle nejraději prožíváte: a. Spíše s mnoha přáteli, s lidmi, s nimiž si rozumím, aniž je nutně musím znát nějak mimořádně dlouho. b. S několika málo lidmi, které dlouho a dobře znám.
55. Máte ve zvyku: a. Poznamenávat si důležité schůzky a věci, které musím udělat či zařídit do diáře. b. Omezovat takovéto poznámky na minimum.
56. Jednáte spíše na základě: a. Vnitřního přesvědčení a pocitu, že je něco správné, které už nemusím dále příliš zkoumat. b. Objektivních ověřitelných závěrů.
8
Příloha 2: Statistické výsledky - grafy
FIT: N-S X 10%
S 48% N 42%
Graf 3: Intuice – Smysly (FIT)
FEL: N-S X 6%
N 41%
S 53%
Graf 4: Intuice – Smysly (FEL)
9
FIT: E-I X 2%
E 48%
I 50%
Graf 5: Extraverze - Introverze (FIT)
FEL: E-I X 2%
I 35% E 63%
Graf 6: Extraverze - Introverze (FEL)
10
FIT: P-J X 5% P 14%
J 81%
Graf 7: Usuzování - Vnímáná (FIT)
FEL: P-J P 12%
J 88%
Graf 8: Usuzování - Vnímání (FEL)
11
Osobnostní typy FIT ENTP 3%
ENTJ 19%
ISTJ 27%
ENFJ 4% ENFP 3% ESFJ 4%
ESFP 3%
ESTJ 12%
ISTP 3% ISFJ 2% ISFP INFJ 1% 3%
INTJ 12%
ESTP 2%
INFP 1%
INTP 2%
Graf 9: Poměr osobnostních typů FIT
Osobnostní typy FEL ENTP 8% ENTJ 10%
ISTJ 18%
ISTP 0% ISFP 0%
ENFJ 8% ENFP 4% ESFJ 3% ESFP 0%
INTJ 8% ESTJ 31%
INFP 0%
ISFJ 4%
INFJ 5%
INTP 0% ESTP 0%
Graf 10: Poměr osobnostních typů FEL
12
