Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních technologií
Teze diplomové práce Informační systém základních registrů a Policie ČR
Bc. Lenka Hajská
© 2014 ČZU v Praze
Informační systém základních registrů a Policie ČR Souhrn Diplomová práce je zaměřena na analýzu dopadů základních registrů (ZR) na činnost Policie ČR. Ta je zpracována v praktické části pomocí dotazníkového šetření mezi pracovníky Územního odboru Semily Krajského ředitelství Policie Libereckého kraje, které dává zároveň odpovědi na jeden z dílčích cílů – analýzu modelu jakosti užití vybraných agendových informačních systémů (IS) Policie ČR podle projektu SQuaRE. Výsledky tohoto šetření jsou konfrontovány se stanovenými hypotézami v oblasti změn a přínosů po zavedení IS ZR. Teoretická část se zabývá souhrnným představením eGovernmentu a dalšími dílčími cíli - charakteristikou současného stavu elektronické veřejné správy, definicí IS ZR a související legislativy a specifikací IS používaných Policií ČR. Zpracování této části je založeno na analýze a rešerši dostupných odborných a legislativních zdrojů. Na základě rešeršní části práce a výstupů analýzy z dotazníkového šetření jsou pak formulovány závěry a případná doporučení pro další možné zkoumání. Klíčová slova: eGovernment, veřejná správa, základní registr, informační systém, norma pro informační systémy, CZECH Point, datová schránka, Policie ČR, ministerstvo vnitra
1 Cíl práce a metodika Hlavním cílem diplomové práce je analýza dopadů ZR na činnost Policie ČR. Dalšími cíli jsou:
charakteristika současného stavu a definice výkonu elektronické veřejné správy,
charakteristika informačního systému základních registrů a související legislativy,
charakteristika informačních systémů používaných Policií ČR,
analýza modelu jakosti užití vybraných agendových informačních systémů Policie ČR podle projektu SQuaRE. Diplomová práce je v teoretické části založena na analýze a rešerši dostupných
odborných a legislativních zdrojů. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které svými výsledky oponuje stanoveným hypotézám v oblasti změn a přínosů po zavedení IS ZR, a zároveň řeší kvalitu užití vybraných agendových IS podle modelu kvality normativního projektu SQuaRE. Na základě rešeršní části práce a výstupů analýzy z dotazníkového šetření jsou pak formulovány závěry a doporučení pro další případný výzkum. 2
2 Výsledky praktické části Hlavním cílem vlastní práce je analýza dopadu zprovoznění IS ZR. Dílčí cíl řeší vyhodnocení efektivnosti, přívětivosti a dalších vlastností IS, které v současnosti používá Policie ČR, podle normativního projektu SQuaRE (Software Quality Requirements and Evaluation). Vybrány byly systémy ETŘ (Evidence trestního řízení) a BEDRUNKA (Dotazy do informačních systémů), které nejvíce plní nebo naopak vytěžují data z různých agendových IS, včetně základních registrů. Dalším dílčím cílem je zachycení IS používaných Policií ČR a jejich vzájemných vazeb. S ohledem na ostatní cíle této práce byla autorka nucena zmenšit rozsah vyhledávání na činnost policistů na Územním odboru Semily spadajícího pod Krajské ředitelství Policie Libereckého kraje. Na územním odboru v Semilech mají svá působiště i některá detašovaná pracoviště odborů krajského ředitelství, takže popsané IS odpovídají cca 90 % celkového počtu používaných systémů u Policie ČR. Vlastní dotazníkové šetření bylo rozděleno do 3 částí, z nichž každá se zabývala jinou tematikou. V prvním bloku otázek se jednalo hlavně o zjištění počtu odpracovaných let respondentů u Policie ČR, o pracovní zařazení v rámci Územního odboru Semily a jejich hlavní činnost. Druhý blok se věnoval otázkám na ZR, zda je respondenti vyhledávají, které IS používají jako nástroje pro dotazování a jaký přínos pro ně mělo zavedení ZR. V posledním, třetím bloku otázek byla vyhodnocována jakost užití dvou nejdůležitějších agendových IS policie – ETŘ a Dotazů do informačních systémů. Na dotazník odpovědělo pouhých 34 z 85 oslovených respondentů. Z výsledků prvního bloku otázek můžeme vyčíst, že největší počet respondentů pracuje na obvodních odděleních (41 %) a oddělení obecné kriminality (29 %). Drtivá většina z nich je u Policie ČR zaměstnána více než 15 let (82 %) a převažující činností je přímý výkon (59 %). Z druhého bloku otázek zjistíme, že nejvíce informací vyhledávají policisté v registru obyvatel (46 %) a v registru osob (26 %), 26 % však nevyužívá ke své práci základní registry vůbec. Kdybychom se podívali do podrobného vyhodnocení dotazníkového šetření, zjistili bychom, že ZR nevyužívají převážně policisté pracující na vedoucích pozicích. Z důvodu neznalosti, ale i horší dostupnosti Dotazů do základních registrů využívá většina respondentů pro vyhledávání dat ze ZR jiné IS. Velmi důležitým hodnocením bylo potvrzení nebo případné vyvrácení autorčiny hypotézy, že zavedení
3
ZR bylo pro Policii ČR přínosem. Další hypotézou tvrdila, že zavedení ZR zkrátilo dobu potřebnou pro získávání informací. Výsledky zachycují tabulky 1 a 2. Tabulka 1
Vyhodnocení přínosu zavedení základních registrů statistické hodnocení přínosu ZR (známkování 1 – 4)
1 – ano, 2 – ne, 3 – nevnímám rozdíl, 4 - nevím medián
3
průměr
2,68
modus
3
směrodatná odchylka
Tabulka 2
0,83
Vyhodnocení zkrácení doby získávání informací
statistické hodnocení zkrácení doby získávání informací (známkování 1 – 4) 1 – ano, 2 – ne, 3 – nevnímám rozdíl, 4 - nevím medián
3
průměr
2,62
modus
3
směrodatná odchylka
1,06
Vzhledem k tomu, že pouhých 12 % respondentů má dojem přínosu pro svoji práci, jednoznačným závěrem je nepotvrzení stávající hypotézy, resp. vyslovení hypotézy nové - zavedení ZR není přínosem pro práci jednotlivých policistů. Formulaci druhé hypotézy potvrzuje pouze 21 % respondentů, proto ji nelze potvrdit a musí být vyslovena nová, alternativní – zavedením ZR nedošlo k nijak zásadnímu zkrácení doby potřebné pro vyhledávání informací. Při vyhodnocování modelu užití IS ETŘ a BEDRUNKA byly sledovány tyto charakteristiky – důležitost, přehlednost, grafické zpracování, komfortnost a funkčnost systému.
Respondenti
ohodnocovaly
jednotlivé
vlastnosti
známkami
od 1 (největší spokojenost) do 5 (nejmenší spokojenost). Výsledky jsou pak zachyceny 4
v tabulkách 3 a 4. ETŘ považuje za zásadní až velmi důležitý nástroj celkem 91 %, BEDRUNKU pak 82 % respondentů. Tabulka 3
Vyhodnocení systému ETŘ
statistické hodnocení ETŘ (známkování 1 – 5) přehlednost
graf. zprac.
komfortnost
funkčnost
medián
2
2
2
2
průměr
2,21
2,26
2,41
2,06
modus
2
2
2
2
0,9
0,66
0,73
0,73
směrodatná odchylka
Tabulka 4
Vyhodnocení systému BEDRUNKA
statistické hodnocení BEDRUNKY (známkování 1 – 5) přehlednost
graf. zprac.
komfortnost
funkčnost
medián
2
2
2
2
průměr
1,91
2,18
2,21
2,06
modus
2
2
2
2
0,66
0,67
0,64
0,74
směrodatná odchylka
Provázanost jednotlivých IS, které Policie využívá, a jejich případné napojení na ZR zachycuje obrázek 1.
5
Obrázek 1
Vazby mezi informačními systémy Policie ČR
Zdroj: Autorka DP, 14. 3. 2014.
6
3 Závěr Hlavním cílem této diplomové práce byla analýza dopadů ZR na činnost Policie ČR. Snahou
analýzy
bylo
potvrzení
nebo
vyvrácení
dvou
základních
hypotéz.
Jedna z nich se zabývala předpokladem, že zavedení ZR bylo pro činnost Policie ČR přínosem. Z dotazníkového šetření a osobního kontaktu s respondenty vyšlo najevo, že většina policistů o ZR ví, avšak netuší, že informace z nich získává. Policisté mohou nejméně posledních 20 let nahlížet do Evidence obyvatel, a tudíž současné informační výstupy jsou pro ně totožné. Proto také 76 % respondentů odpovědělo, že nepociťuje nějaký přínos po zavedení ZR. Tento výsledek byl důvodem k zamítnutí stanovené hypotézy. Druhá hypotéza předpokládala, že došlo ke zkrácení doby potřebné pro získávání informací. To potvrdilo v dotazníkovém šetření pouhých 21 % respondentů. Dalších 56 % pak nevnímá rozdíl před a po zavedení ZR. Na základě těchto výsledků nebyla stanovená hypotéza potvrzena. Závěrem analýzy dopadů ZR na činnost Policie ČR lze tedy konstatovat, že policisté převážně v přímém výkonu nejsou přesvědčeni o kvalitativním posunu po zavedení ZR, ani o zkrácení doby potřebné pro získávání informací. K této dvojité negaci zajisté přispěla fakta, která nebyla předmětem dotazníkového šetření, přičemž je velká pravděpodobnost, že výsledek ovlivnila. Jedná se hlavně o dlouhodobou dostupnost informací z Evidence obyvatel a také o rychlost (resp. pomalost) datových linek, které má Policie ČR k dispozici a která velkou měrou znepříjemňuje každodenní administrativní činnost policistů. Jedním z dílčích cílů bylo zachycení současného stavu státní správy. Tento cíl byl z pohledu autorky splněn pouze částečně. Tato práce začala vznikat na počátku roku 2013 a za poslední rok došlo k velmi razantnímu vývoji v eGovernmentu. Proto zde není zachycen např. vývoj ve službách Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS), v eJustici ani třeba velmi bouřlivý průběh snahy o vznik centrálního registru smluv. Všechny tyto přínosné aktivity na půdě veřejné správy by jistě stály za napsání další tematické práce. Dalším dílčím cílem byla charakteristika IS ZR a související legislativy. Podkapitola 3.4, která se tímto tématem podrobně zabývá, zachycuje všechny potřebné informace a lze tedy konstatovat, že tento cíl byl splněn.
7
Protože Policie ČR pracuje s velkým množstvím IS, bylo dílčím cílem této práce vyhotovení jejich přehledu a zároveň zachycení vzájemných vazeb mezi nimi. Takto rozsáhlý materiál totiž není v policejních pramenech vytvořen. Posledním dílčím cílem byla analýza modelu jakosti užití vybraných agendových IS Policie ČR podle projektu SQuaRE. K této analýze byly vybrány 2 nejpoužívanější systémy – Evidence trestního řízení (ETŘ) a Dotazy do informačních systémů (BEDRUNKA). Pro získání odpovědí byl vytvořen blok otázek v dotazníkovém šetření. Respondenti oba systémy ohodnotili jako vyhovující, ETŘ dostalo průměrnou známku 2,24, BEDRUNKA 2,08. Z jednotlivých charakteristik dopadla v obou systémech nejhůře komfortnost používání, nejlépe byly hodnoceny funkčnost u ETŘ a přehlednost u BEDRUNKY. Snahou celé vlastní práce bylo zachycení pracovních podmínek ne z pohledu laické veřejnosti, ale očima policistů. Autorka se psaním a zjišťováním informací k tomuto dílu sama vzdělávala
a
vyplňovala
tak mezery v
často
ne
úplných
znalostech.
Pokud by tedy posloužila tato práce jako rozšíření obzorů a vědomostí o ZR a IS Policie ČR jakémukoliv čtenáři, pak mělo její sepsání smysl.
4
Bibliografie
1. MATES, P. a V. STEJSKAL. E-Goverment v České republice: Právní a technologické aspekty. 2. podstatně přepracované a rozšířené vydání. Praha: Leges, 2012. ISBN 978-80-87576-36-6. 2. ČESKO. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozd. předpisů. 3.
Registr obyvatel. Správa základních registrů (SZR) [online]. 2010-2014
[cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/registr-obyvatel. 4. ČESKO. ZPPP č. 168/2009, o programu DOTAZY do informačních systémů. 5. ČESKO. RPP č. 120/2010, o uveřejnění dohody mezi Policií ČR a Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR o zpřístupnění IS ETŘ. 6.
PŘÍBRSKÝ, I. M. Kvantifikovaný přístup k jakosti informačního zabezpečení
pro podporu evaluace informačních …. Praha: 2012. Disertační práce. Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra informačního inženýrství. 8
