ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra ekonomických teorií
TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI
STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍJMŮ V ČR
Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaroslava Burianová Autor diplomové práce: Jana Havlíková
2003
Statistická
analýza
příjmů
je
důležitou
technikou
a
přístupem
umožňujícími pochopit složité ekonomické procesy v různých oblastech. Statistika příjmů prochází postupnými metodickými změnami. Od roku 1992 se koncepčně přechází na statistiku sektoru domácností v pojetí Systému národních účtů v souladu s mezinárodním standardem systému ekonomických účtů Evropského společenství. Od tohoto okamžiku se přechází od sledování příjmů
a
výdajů
obyvatelstva
ke
sledování
příjmů
a
výdajů
sektoru
domácností, včetně jejich podnikatelských aktivit a účasti tohoto sektoru na rozvíjejícím se finančním trhu. S tím souvisí i větší počet odhadů ve sledování příjmů vyplývajících z rozvoje drobného podnikání a existence nelegální ekonomiky. Cílem práce je, na základě analýzy vývoje a struktury příjmů, zhodnotit dosažené výsledky ve vztahu k ekonomickému vývoji a nejdůležitějším makroekonomickým veličinám (vývoj HDP, inflace, nezaměstnanosti). Údaje přitom vychází ze statistiky rodinných účtů, sledující příjmovou strukturu domácností, a národních účtů v případě příjmové struktury státního rozpočtu a důchodových komponentů HDP. Je využívána metoda řetězových indexů. Indexy umožňují analyzovat vývoj příjmů v ročních časových řadách. Příjmy
jsou
rozděleny
ze
dvou
základních
hledisek -
mikroekonomického a makroekonomického. Z pohledu mikroekonomického jsou to mzdy, zisky, úroky a renty 1. Z hlediska makroekonomického jde o základní ukazatele ekonomické výkonnosti (hrubý domácí produkt, hrubý národní produkt, čistý domácí produkt, čistý národní produkt, národní důchod, osobní důchod a disponibilní důchod), příjmy podle spotřeby (důchody běžného období, úspory a bohatství, permanentní důchody) a příjmy státního rozpočtu (daňové příjmy, příjmy z prodeje statků a služeb, ostatní příjmy) 2. Diplomová práce vychází převážně z údajů statistiky rodinných účtů (SRÚ), podle které je analyzována příjmová struktura a dopad změn příjmů u jednotlivých typů domácností. SRÚ poskytuje věrohodné a podrobné záznamy o všech složkách příjmů, vydáních a spotřeby domácností. Je nezbytným
1
MA CH, J., HAV RÁNEK , J. , BU RIANOVÁ, J., SOUKUP, A . Ob ecná ekonom ie I . Mikroekonom ie. Cr ed i t P r ah a : P EF Č ZU , 1998 2 MACH , J. a ko l. Ma kroekonom ie I ., I I., III. Cred it Prah a: PE F ČZU , 1999 2
podkladem i pro kvalifikované rozhodování státních orgánů, při utváření a realizaci sociální politiky státu, pro výzkum a analýzu ekonomického vývoje a pro trvale rostoucí požadavky na mezinárodní srovnání. V analytické části diplomové práce je pozornost nejvíce věnována mzdám jako nejdůležitější složce příjmů a národního důchodu. Mzdy se podílí z největší části na tvorbě HDP – představují jeho důležitý důchodový komponent. Mzdy a platy dnes tvoří spolu s výdělky osob zaměstnávajících sama
sebe
80%
národního
důchodu.
Vychází
se
přitom
z průměrných
měsíčních mezd za odvětví, sektory, hlavní třídy zaměstnanců, věkové kategorie a pohlaví. Zjistilo se, že záleží na konkrétních činnostech v daném odvětví, na zařazení konkrétního zaměstnance podle kvalifikace a praxe, které se po stránce mzdového ohodnocení významně liší od celkových průměrů. Příkladem je oděvní činnost, která je nejhůře mzdově ohodnocenou činností spadající pod odvětví průmyslu. Průmysl ale celkově patří k odvětvím s vyššími průměrnými mzdami. Peněžnictví a pojišťovnictví je dnes odvětvím s nejvyšší vyplácenou mzdou, která činí v hrubém průměrném vyjádření za měsíc 31 518 Kč 3. Ze statistiky vyplývá, že většina osob pobírá mzdu podprůměrnou. Tento podíl tvoří asi 2/3 lidí. Zbylá 1/3 osob ve skutečnosti dosahuje průměrné nebo vyšší mzdy. Přičemž příčinou není úroveň vzdělanosti, protože například
odvětví
školství
a
zdravotnictví
nedosahují
ani
celostátního
průměru. Nejproblematičtějším sektorem našeho hospodářství je zemědělství. Kromě nízkých mezd se zemědělství vyznačuje neustálým poklesem podílu na HDP,
klesající
zemědělskou
produkcí
a
špatnou
situací
zemědělských
mezd
pracovního
zařazení
do
hlavních
podniků. Z analýzy
podle
9
tříd
zaměstnanců je zjištěno, že nejlépe jsou na tom zaměstnanci v kategorii zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, jejichž průměrná hrubá měsíční mzda
činí
skoro
33 000 Kč.
Nejnižší
mzdu
pak
pobírají
pomocní
a
nekvalifikovaní pracovníci (9 500 Kč). Dále je zhodnocen vývoj mezd podle věkových kategorií. Zjistilo se, že zařazením do vyšších věkových skupin
3
Internetová stránka: http://www. czso .cz 3
většinou mzdy průměrně rostou a nejvyšší mzdu pobírají lidé ve věku 60–64 let. Je to spojeno především se získáváním praxe během let práce a tím i posunutím do vyššího platového stupně v tarifní tabulce, což vede ke zvýšení získaného platového tarifu. Dále je to dáno i pozdějším odchodem pracovníků do důchodu. Dále je sledován vývoj struktury příjmů u 4 základních sociálních skupin domácností: domácností zaměstnanců, samostatně výdělečně činných, zemědělců a důchodců. Příjmová struktura každé skupiny zahrnuje 3 základní druhy příjmů. Jsou to pracovní příjmy, sociální příjmy a ostatní příjmy. Nejnižší peněžní příjmy vykazují kromě důchodců, kteří nepracují, zemědělci. Ze sledování struktury a vývoje příjmů státního rozpočtu vyplývá, že daně tvoří nejvýznamnější část rozpočtových příjmů. Tento podíl tvoří v současnosti asi 96% z celkových příjmů státního rozpočtu a 27,8% na HDP 4. Nejvýznamnějšími položkami daňových příjmů jsou pojistné na sociální zabezpečení a daň z přidané hodnoty (DPH). Co se týče vývoje státního rozpočtu, od roku 1996 se toto hospodaření vyznačuje stále se prohlubujícím schodkem, který je v prvé řadě spojen s ekonomickým vývojem v ČR. Na
závěr
analýzy
byl
sledován
vývoj
důchodových
komponentů
nominálního HDP. Nejvyšší podíl na HDP tvoří mzdy a platy (33%). Z hlediska sektorů se na HDP nejvíce podílejí nefinanční podniky tvořící nadpoloviční většinu a nejméně neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD). Ukazatelé ekonomického vývoje spolu s výsledky analýzy vývoje a struktury příjmů v diplomové práci odpovídají ekonomické situaci v ČR. Tato situace se, hlavně v druhé polovině 90. let, promítla do výrazného poklesu ekonomického růstu. Ten provázelo zvýšení nezaměstnanosti, nárůst chudoby a
výrazné
prohlubování
deficitu
státního
rozpočtu.
Zvýšením
míry
nezaměstnanosti došlo k zvýšení státních výdajů na politiku nezaměstnanosti a tím i významnému růstu podílu sociálních příjmů na celkových příjmech u všech sociálních skupin domácností. Na straně státních výdajů šlo především o nárůst nákladů na podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikaci, vytváření
4
Statis tická ro čenk a Č R 1994-2002, Č SÚ 4
pracovních míst a různé sociální dávky rodinám, které se přiblížily hranici životního minima. Zároveň došlo i k poklesu daňového růstu na straně rozpočtových příjmů. V roce 2000 pak nastává mírné oživení projevující se opětovným
ekonomickým
růstem
doprovázeným
postupným
snižováním
nezaměstnanosti, rychlejším růstem mezd a pracovních příjmů. Důležitým
problémem
je
v současnosti
nedořešená
reforma
důchodového systému. Stále se zvyšující podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva
vytváří
další
tlak
na
státní
rozpočet
zejména
v oblasti
vyplácených starobních důchodů. Dalším problémem jsou velké rozdíly celkové cenové úrovně a tím i mzdové úrovně naproti jiným zemím. Dále je třeba si uvědomit, že začleněním České republiky do Evropské unie bude muset ČR přispívat do společného rozpočtu EU. Z toho vyplývá, že by došlo k poklesu příjmů státního rozpočtu ČR. Na druhé straně povinnost přispívat do rozpočtu EU je vyvážena právem podílet se na jeho výdajích např. ve formě příspěvků ze strukturálních fondů zaostalejším regionům. Přesto bude spíše docházet ke zvyšování schodku státního rozpočtu. K vyrovnání by došlo potom, co by se projevily kladné výsledky restrukturalizace průmyslu ve formě růstu produktivity práce. To by mělo vést k růstu konkurenceschopnosti našich výrobků na zahraničních trzích, oživení ekonomiky, růstu mezd a v konečném důsledku i k růstu daňových příjmů a snížení deficitu státního rozpočtu.
5
