Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí 2013

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí 2013

Uplatňování funkce přírodních prvků ve strukturách rekultivované krajiny Application of natural elements function in reclaimed landscape structure

Disertační práce

Ing. Hana Hrajnohová Gillarová, DiS. Obor: Aplikovaná a krajinná ekologie Katedra: Aplikované ekologie Školitel: doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc.

Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma „Uplatňování funkce přírodních prvků ve strukturách rekultivované krajiny zpracovala samostaně, na základě vlastní práce, vlastních zjištění a za použití odborné literatury a materiálů uvedených v práci. Duben 2013

Hana Hrajnohová Gillarová

Na tomto místě bych ráda poděkovala především své školitelce doc. RNDr. Emilii Pecharové, CSc., která mě metodicky vedla a součaně i všem, kteří mi v průběhu doktorského studia byli nápomocni. Poděkování patří i mé rodině a blízkým za podporu, kterou mi v průběhu doktorského studia poskytovali.

Souhrn Posttěžební krajina je jedním z krajinných experimentů, kde lze zkoumat a zkoušet nové metody rekultivací či jejích doprovodných činností. Především znalost historických souvislostí krajiny a její začlenění do krajiny okolní tak, aby se stala opět plně funkční, je hlavním cílem rekultivací. Tato práce má za úkol ukázat metody začlenění posttěžební krajiny na základě analýzy historických podkladů a preventivních nástrojů ochrany životního prostředí zahrnující posuzování vlivů na životní prostředí a interpretace místního dědictví. Na příkladu okolí jezera Medard na Sokolovsku je ukázáno, jak lze tyto metody využít a současně je vysvětlena jejich provázanost. Popsané metody lze explicitně použít jako jednu z dílčích složek i v jiných posttěžebních územích při krajinném plánování a obnově území.

Klíčová slova posttěžební krajina, rekultivace, historická analýza, landuse, posouzení vlivů na životní prostředí, interpretace

Summary The postmining landscape is one of the landscape experiments on which is possible to scope and prove new reclamation methods within their connected actvities. Especially the knowledge of the historical landscape connections and its integration into adjacent landscape in a fully functional way is the target of reclamation. The main aim of this disertation is to show how to integrate the postmining landscape on the basis of historical analysis and preventive tools of nature conservation such as environmental impact assessment and interpretation of the local heritage. On the case study of Medard lake in the Sokolov region has been shown the possibility of effective use of these methods and their coherence. The desribed methods can be explicitly used in other postmining areas as one of the parts of the landscaping and rehabilitation of the area issues.

Keywords Postmining landscape, reclamation, historical analysis, landuse, environmental impact assessment, interpretation

Obsah 1

Předmluva .................................................................................................................. 1

2

Cíle práce .................................................................................................................... 1

3

Metodika .................................................................................................................... 2

3.1

Analýza historických dat ............................................................................................ 2

3.2

Posuzování vlivů na životní prostředí ........................................................................ 4

3.3

Interpretace území ..................................................................................................... 5

3.4

Postup řešení práce ................................................................................................... 6

4

Všeobecný úvod do problematiky ............................................................................. 6

4.1

Vymezení a popis zájmového území .......................................................................... 6

4.2

Teoretická východiska problematiky ......................................................................... 9

4.2.1

Proměny krajiny způsobené těžbou .......................................................................... 9

4.2.2

Plánování nové krajiny ............................................................................................. 10

4.2.3

Rekultivace ............................................................................................................... 12

4.2.4

Průřez historií těžby a rekultivací na Sokolovsku ..................................................... 13

4.2.4.1

Historie těžby ........................................................................................................... 13

4.2.4.2

Historie rekultivací ................................................................................................... 14

4.2.5

Východiska pro trvale udržitelný rozvoj území ........................................................ 15

4.2.6

Volba studijních ploch .............................................................................................. 16

4.2.7

Analýza historických podkladů ................................................................................. 16

4.2.7.1

Historické podklady - Stabilní katastr ...................................................................... 17

4.2.8

Vlivy těžby na životní prostředí ................................................................................ 18

4.2.9

Potenciál území narušeného těžbou ....................................................................... 18

4.2.9.1

Interpretace místního dědictví ................................................................................ 19

5

Přínosy řešení ........................................................................................................... 20

6

Komentář k souboru prací ....................................................................................... 21

6.1

Analýza historického vývoje území .......................................................................... 22

6.1.1

Publikované výstupy ................................................................................................ 22

6.1.2

Komentář k výstupům .............................................................................................. 23

6.2

Posouzení vlivů studie území na životní prostředí................................................... 26

6.2.1

Publikované výstupy ................................................................................................ 26

6.2.2

Komentář k výstupům .............................................................................................. 26

6.3

Potenciál území z hlediska jeho interpretace .......................................................... 29

6.3.1

Publikované výstupy ................................................................................................ 29

6.3.2

Komentář k výstupům .............................................................................................. 30

7

Závěr a diskuze ......................................................................................................... 34

8

Plné znění článků souboru prací .............................................................................. 37

9

Seznam použité literatury ........................................................................................ 89

10

Přehled všech publikovaných článků ....................................................................... 99

11

Přehled řešených projektů ..................................................................................... 100

12

Přehled vedených bakalářských prací .................................................................... 101

13

Přehled účasti na konferencích .............................................................................. 101

Příloha č. 1 .............................................................................................................................. 103

1 Předmluva Rekultivovaná krajina se stává v oblastech postižených těžbou obzvláště v posledních letech pojmem, který je používán především v souvislosti s dalším rozvojem a zatraktivněním regionu. Při snaze o začlenění krajiny narušené těžbou do krajiny okolní musí být brány v úvahu sociální, politické, ekonomické, ale v neposlední řadě i ekologické aspekty její tvorby; provázanost těchto aspektů ve správném poměru je pak úkolem odborníků z jednotlivých odvětví, kteří posuzují vhodné strategie rozvoje regionu. Pozměněná krajina nelze již bezesporu navrátit do stavu před započetím těžby, lze však navázat na okolní krajinnou, socioekonomickou a politickou strukturu regionu, která se vyvíjela (i když pod vlivem těžebního průmyslu) dále. Tyto nezvratné změny je třeba vnímat jako výzvu k zamyšlení, jakým směrem by měla tvorba „nové“ krajiny směřovat.

2 Cíle práce Cílem práce je zmapování území z hlediska přítomnosti přírodních prvků a jejich potencionálního uplatnění v rekultivované krajině. Pro zpracování disertační práce je zvolena lokalita Medard na Sokolovsku. Na základě analýzy území, historického vývoje a vazeb na okolí je zpracovávána disertační práce formou komentovaných vědeckých prací s tématy: 1) historický vývoj území a jeho analýza, 2) posouzení plánovaný studií území z hlediska životního prostředí, 3) možnosti interpretace lokality. V rámci řešené disertační práce byly zpracovávány další dílčí analýzy: 

výskyt a základní charakteristika přírodních prvků s využitím historických mapových podkladů včetně analýzy historických dat,



jedinečnost jednotlivých přírodních prvků specifických pro zkoumanou lokalitu,



mapové výstupy (zpracování získaných dat) v GIS: 1. analýza dat v GIS pro jednotlivé přírodní prvky se shodnými charakteristikami v různých časových obdobích, 2. analýza vývoje post-rekultivační krajiny a zapojení přírodních prvků při funkční stabilizaci území v návaznosti na jezero Medard s ohledem na historickou podobu krajiny.

1



Vytvoření metodiky pro stanovení vhodného managementu post-rekultivační krajiny s důrazem na funkci přírodních prvků v rekultivované krajině vztaženou k interpretaci zvoleného místa.

Výsledky práce byly průběžně publikovány tak, aby odpovídaly zvoleným cílům, a jejich logická provázanost následně okomentována v souboru prací.

3 Metodika 3.1 Analýza historických dat Základem práce je charakteristika rekultivované krajiny v historickém sledu, zahrnující popis jejích hlavních rysů, možnosti rekultivací a postupný vývoj. Historická analýza lokality spočívá ve studiu map stabilního katastru z let 1842 -3 a map současných, včetně dostupných dat z katastru nemovitostí pro zvolené zemí, přičemž cílem analýzy je detekce jednotlivých krajinných struktur a způsobů využití krajiny pro zvolená období. Cílovým ukazatelem historické krajiny byl zvolen na základě porovnání stabilních a nestabilních krajinných prvků koeficient ekologické stability. K jednotlivým katastrům zvoleného území je počítán koeficient ekologické stability dle Míchala et al. (1985). Metodika výpočtu a jeho hodnocení je následující:

Kes = S

kde

L

S = výměra ploch relativně stabilních L = výměra ploch relativně nestabilních

Vypočtené hodnoty Kes jsou zařazeny dle metodiky Míchala in Lipský (1999a) (tab. 1).

Hodnota Kes

Slovní hodnocení stavu krajiny

1,00 < Kes< 3,0

vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami 0,30 < Kes < 1,00 území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou 0,10 < Kes < 0,30 území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Kes < 0,10 území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Tab. 1: Klasifikace hodnocení Kes (Míchal in Lipský, 1999a) 2

Pro srovnání historických dat s daty současnými jsou data s ohledem na jejich funkční využití upravena tak, aby byla totožná pro obě srovnávaná období (tab. 2). Metodika výpočtu a zařazení jednotlivých landuse byla obdobně použita v práci Gillarové et al. (2008). Funkční využití

Data z roku

Data z roku

území

1842 – 3

2010

Stabilní plochy

louky + pastviny

lesy

vodní plocha

pole

Nestabilní plochy

zahrady

stavby

louky čisté louky s ovocnými stromy louky s užitkovým dřevem pastviny čisté louky s ovocnými stromy louky s užitkovým dřevem lesy vysoké jehličnaté lesy vysoké listnaté lesy vysoké smíšené nízké lesy houštiny (porostliny) bažiny bez rákosu rybníky bez rákosu řeky, potoky pole čisté pole s ovocnými stromy pole střídající se s pastvinou zahrady zeleninové zahrady ovocné - sady okrasné zahrady chmelnice stavby

trvalý travní porost

lesní pozemek les jiný než hospodářský

vodní plocha koryta vodních toků vodní plochy zamokřené plochy orná půda

zahrada

zastavěná plocha a nádvoří (stavby, společný dvůr, zbořeniště) neplodná půda nevyužívaná půda ostatní plocha cesty, kamenolomy, dopravní stavby (dráha, silnice, pískovny, hliníky, štěrkovny ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha), zeleň, sportoviště a rekreační plocha, hřbitov, urnový háj, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná půda Tab. 2: Funkční využití území (Hrajnohová Gillarová, nepublikováno) 3

Při porovnání byl kladen důraz na správné zařazení jednotlivých ploch funkčního využití mezi plochy ekologicky stabilní a nestabilní, jejichž poměr je výsledkem koeficientu ekologické stability. S ohledem na velkou rozsáhlost zpracovaných dat stabilního katastru z let 1842-3 Pecharovou et al. (2008) a Trpákovou et al. (2009) byly rozlohy vodních ploch a neplodné půdy dopočítány tak, aby bylo možné jejich porovnání. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že neplodná půda ve stabilním katastru zahrnovala vodní plochy. Vodní plochy jsou tedy počítány součtem ploch bažin bez rákosu, rybníků bez rákosu a řek a potoků; tato suma je pak odečtena od ploch neplodné půdy, čímž lze získat srovnatelnou plochu neplodné půdy s porovnávaným rokem 2010, ve kterém jsou vodní plochy a neplodná půda uvedeny samostatně. Dle metodiky výpočtu Kes je neplodná půda zařazena do ploch nestabilních a vodní plochy naopak do stabilních ploch.

3.2 Posuzování vlivů na životní prostředí Pro posouzení vlivů je hodnocena existující studie Medard na životní prostředí (Poláčková, 2006) (příloha č. 1). Základní informace o studované lokalitě pocházejí především z územních plánů (na úrovni regionu, ale i lokálních), současných ortofotomap, ze studie budoucího jezera Medard, posouzení vlivu plánu likvidace lomu Medard – Libík a ze statistických dat (především statistických dat o stavu životního prostředí Karlovarského kraje (MŽP, 2008)). Na základě územních plánů, ortofotomap a studie Medard (Poláčková, 2006) jsou sledovány potencionální složky územního systému ekologické stability, které budou sloužit jako jeden z klíčových indikátorů pro další výzkum sledující vývoj území ve vztahu k ekologické stabilitě, funkčnosti krajiny a využívání člověkem. Pro posouzení vlivu na životní prostředí jsou vybrány a upraveny reprezentativní indikátory, které využívá IUCN (Holtz, 1991): 

znečištění životního prostředí



ekosystémy a jejich zranitelnost



vliv na lidské zdraví



vliv na pohodu obyvatel

Výzkumem pohody obyvatel se na dotčeném území zabývá studie Lickové et al. (2008). Výše zmíněné indikátory lze zařadit do dvou základních skupin indikátorů, které jsou využívány OECD (Dalal-Clayton, 1992):

4



sociologické



environmentální

Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly vybrány indikátory na lokální a regionální úrovni. Na základě posouzení dílčích indikátorů lze získat objektivní posouzení vlivu budoucího jezera Medard na životní prostředí. Vzhledem k problematickému využití unifikovaných metod hodnocení, je tomto případě použito slovní hodnocení. Tato metoda posuzování je považována za kreativní a je rovněž často využívána (Říha, 2001).

3.3 Interpretace území Mapování jednotlivých přírodních prvků ve zvolené lokalitě s ohledem na jejich charakteristiku, výskyt a vazbu na okolí je založeno na vyhledávání „zajímavých míst“, která by se v budoucnu mohla nabídnout různým cílovým skupinám navštěvujícím tuto lokalitu. Na mapování navazuje i celkový popis jedinečnosti jednotlivých lokalit a navržení potenciálních tras naučných stezek a vzdělávacích okruhů, které v regionu prakticky chybí. Práce probíhají ve dvou základních etapách: 

v 1. etapě jsou shromažďována historická i současná data o lokalitě; hlavními zdroji jsou publikace a archiválie z badatelny společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. a další relevantní publikace o lokalitě,



v 2. etapě probíhá podrobný terénní průzkum včetně šikmého leteckého snímkování, případně doplňování informací o lokalitě v návaznosti na zjištěných skutečnostech během terénního výzkumu.

Základním podkladem pro terénní mapování byly ortofotomapy celého území v měřítku 1:10 000 rozdělené na díly o velikosti A3, do kterých jsou v během terénního průzkumu lokality zaznamenávána zajímavá místa; jedná se především o taková místa, která mohou mít významný osvětový a vzdělávací potenciál pro návštěvníky budoucího jezera Medard, tzn. že mohou sloužit pro interpretaci dané lokality a zaměřují se na ekologické a socio-ekonomické aspekty post-těžební krajiny. Pro doplnění terénních průzkumů, které měly mimo jiné za cíl zhodnotit, zda jsou vytipovaná místa dostupná pro pěší, popř. jestli je možnost taková místa v budoucnu zpřístupnit, proběhlo šikmé letecké snímkování. Šikmé letecké snímkování slouží jako podklad pro osvětovou infrastrukturu; na snímcích je patrná návaznost rekultivované plochy na okolní 5

krajinu, včetně historických a kulturních památek, které dodávají místu jeho jedinečnost. Získaná data jsou zpracovávána v prostředí GIS a mohou sloužit jako podklad pro rekultivace. Současně závěry jednotlivých publikací mohou být metodickou pomocí při začleňování rekultivovaných ploch do okolní krajiny.

3.4 Postup řešení práce 1) Podrobná kritická literární rešerše problematiky (výsledky projektů a studií v dané oblasti zejména z databází MŽP, MZe, MMR, podniku Sokolovská uhelná právní nástupce a.s., vysokých škol a vědeckých institucí, dále literární rešerše zahraničních pramenů). 2) Zpracování historických podkladů: Analýza map stabilního katastru s cílem srovnání historického a současného stavu krajiny, včetně odůvodnění vývoje krajiny (byly zpracovány mapové výstupy v prostředí GIS). 3) Na základě vlastního terénního a leteckého průzkumu a zpracování vyhodnocení současného stavu krajiny s důrazem na potenciál území byly vytvořeny mapové výstupy s vyznačením „zajímavých míst“ z hlediska interpretace území. 4) Návrh metodického přístupu vedoucího k zachování potenciálu post-těžební krajiny. Dílčí výsledky disertační práce byly publikovány kromě recenzovaných a impaktovaných odborných periodik i na zahraničních a tuzemských konferencích.

4 Všeobecný úvod do problematiky 4.1 Vymezení a popis zájmového území Zájmové území (obr. 1) se nachází v Karlovarském kraji, západně od města Sokolov v Sokolovské hnědouhelné pánvi (obr. 2) a čítá 15 katastrálních území o celkové rozloze 5737 ha (tab. 3). Celková plocha Sokolovské hnědouhelné pánve zabírá přibližně 219 km2, přičemž krajina dotčená bezprostředně těžbou zabírá asi 89 km2. Jezero Medard, které je napouštěno od roku 2008 se rozkládá mezi městy Sokolov - na západě, obcí Bukovany - na jihu, Lítovskou výsypkou - na východě a městem Habartov - na severu.

6

Obr. 1: Pohled na jezero Medard ze západu (Hrajnohová Gillarová, 2010)

Celková plocha hydrické rekultivace má být 501,15 ha. V okolí jezera Medard byly rovněž realizovány či započaty četné zemědělské či lesnické rekultivace. Bývalý lom Boden a výsypka Lítov se nachází jihozápadně od města Habartov a severovýchodně od obce Chlum Sv. Maří. V místě bývalého lomu Boden byla provedena hydrická rekultivace se dvěma vodními nádržemi, zbytek plochy byl rekultivován převážně lesnicky a zemědělsky. V jižní části lokality je rovněž vodní nádrž, která však vzhledem k nízkému pH vody není vhodná k rekreaci. Nízké pH je přičítáno přítomnosti tufitických jílů, které sem byly nasypány při těžbě v lomu Medard – Libík. V roce 2009 byly plochy s těmito extrémními podmínkami převrstveny dle Plánu sanace a rekultivace cyprisovými jíly z deponie Medard – Libík a bude následovat zatravnění a zalesnění těchto ploch (Hrajnohová Gillarová, 2009). Přístup do této jižní části lokality je z obce Chlum Svaté Maří a odsud je přístupná i naučná stezka nacházející se v této části Lítovské výsypky. Obě dílčí lokality (Medard – Libík a Boden – Lítov) jsou řešeny v projektu Medard, kde je ve zpracované studii komplexně řešeno využití území o celkové ploše 4382 ha s návazností na okolní infrastrukturu (příloha č. 1) (Svoboda, 2008; Hrajnohová Gillarová, 2009).

7

Obr. 2: Vymezení zájmového území na základě ortofotomapy z portálu http://www.cenia.cz (Hrajnohová Gillarová, nepublikováno)

Katastrální území

Výměra [ha]

Bukovany 309,92 Citice 315,82 Čistá u Svatavy 687,17 Dasnice 403,64 Dolní Částkov 338,71 Habartov 1293,27 Horní Částkov 347,81 Hrádek u Krajkové 401,32 Chlum Svaté Maří 470,37 Kaceřov u Kynšperka nad Ohří 560,94 Lítov 506,35 Markvarec u Krajkové 217,13 Radvanov 365,86 Sokolov 947,68 Svatava 471,63 Plocha celkem 5736,47 Tab. 3: Katastrální území zájmové plochy (Hrajnohová Gillarová, nepublikováno)

8

Zájmová lokalita spadá do Chebsko-Sokolovského regionu (1.26). Tato individuální jednotka charakteristická svým postglaciálním vývojem a polohou lze charakterizovat vegetačním stupněm suprakolinním s relativně oceánickým klimatem, které je způsobeno srážkově nadprůměrným úhrnem. Fytogeograficky lze tedy sledovanou oblast zařadit do mezofytika, pro které je vzhledem k jeho poloze charakteristická oblast opadavého listnatého lesa. Pro šíření biotických druhů je významná návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory (Culek et al., 2005; Hejný et Slavík, 1988). Území lze zařadit do antropogenních reliéfů dolů a výsypek v suché oblasti bukového vegetačního stupně. Většina plochy bioregionu byla odlesněna. Území, které je nyní dotčeno těžbou bylo využíváno dle historických podkladů především zemědělsky (Culek, 1995; Trpák et Trpáková, 2008). Celý Chebsko – Sokolovský bioregion leží v mírně teplé oblasti MT 4, pouze jihovýchodní okraj leží v oblasti teplejší MT 7. Podnebí lze charakterizovat jako mírně teplé a poměrně suché, což je způsobeno mírným srážkovým stínem. Sokolovská pánev je srážkově bohatší na rozdíl od pánve Chebské a je současně i teplejší. Podnebí je v zimních měsících ovlivněno silnými regionálními teplotními inverzemi, přičemž výraznější údolní inverze jsou v údolí řeky Ohře (Tolasz et al., 2007; Quitt, 1971).

4.2 Teoretická východiska problematiky 4.2.1 Proměny krajiny způsobené těžbou Jedním z mnoha negativních důsledků důlní činnosti je zánik původních ekosystémů; jejich zničení zpravidla vznikne buď odtěžením, či překrytím výsypkovými substráty. V důsledku takového zásahu je pak i narušení toku energií a živin, které vede k samotnému zániku ekosystému. Důsledkem rozsáhlých změn krajiny je pak zcela nefunkční územní systém ekologické stability (Bejček et Sklenička, 2006; Frouz et al., 2007; Lipský, 2005; Zahn, 2003; Pecharová et al., 2011). V souvislosti s tokem energií a živin je důležité zmínit hydrologické poměry, které jsou v důsledku těžby dosti silně ovlivněny a úzce souvisí s ostatními vlastnostmi krajiny nejen v mikrostrukturálním měřítku. Ulehlý materiál výsypek má zpravidla minimální propustnost a tím i negativní vliv na okolí (Novotná et Kovář, 2007). Antropogenní činnost jako je těžba dřeva, nerostných surovin, ale i hospodaření na zemědělsky využívaných půdách ovlivňují více či méně krajinu. V případě těžby nerostných 9

surovin se jedná o dlouhodobou záležitost v řádu stovek let, a tedy znamená pro krajinu nezvratné devastující změny, při kterých mnohdy dochází ke změně krajinné matrice. Pro stanovení vývoje krajiny v čase, zkoumáme změny jednotlivých krajinných složek, jejich dynamiky, zastoupení či rozmístění (Lipský, 1999b). V souvislosti s těžbou nerostných surovin je třeba zmínit i vývoj kulturní krajiny. Člověk mění krajinu dle současných potřeb a trendů, které jsou v průběhu času variabilní. Podoba sekundární krajiny se pak mění v souvislosti s životní úrovní a je současně i odrazem kultury a sociální vyspělosti společnosti. Od druhé poloviny 20. století vzrostl zájem o změny v krajině a začaly vznikat mnohé ekologické a krajinářské studie (Lipský, 2005).

4.2.2 Plánování nové krajiny Z krajinářského hlediska lze chápat hodnocení krajiny jako nástroj péče o ni. Při péči o krajinu je nutné brát především zřetel na to, jak je krajina využívána člověkem (Löw et Míchal, 2003). Polemikou nad únosností krajiny vůči plánovaným záměrům se zabývá ve své práci Sklenička (2001). Názor na rekultivace se u mnohých autorů může lišit (Sklenička et Bejček, 2002, Pecharová et al., 2011; Sierka et al., 2012). Krajina, která byla dotčena povrchovou těžbou je ekologicky velmi nestabilní. Z krajinářského hlediska je důležité zhodnotit viditelnost rekultivované krajiny vůči krajině okolní a rovněž zhodnotit viditelnost dominant vůči rekultivované krajině a okolí (Sklenička, 2003; Sklenička et Kašparová, 2008). Sklenička et al. (2004) dále poukazuje na nutnost znalosti území a respektování historického vývoje krajiny, přičemž se předpokládá rovněž dodržování základních ekologických a krajinotvorných principů, jež jsou při tvorbě nové krajiny neopomenutelné. Vodítkem pro rekultivace mohou být analýzy viditelnosti krajiny či analýzy propojení stanovišť se stanovišti okolními vycházející z historických podkladů stabilního katastru. Za vhodnou krajinnou matrix jsou považovány lesy a louky, přestože v zájmovém území byly dle stabilního katastru pole a pastviny (Sklenička et al., 2002; Hrajnohová Gillarová, 2009). Tvorba nové krajiny s sebou nese spoustu úkolů, které vedou k dosažení funkční krajiny. Za jeden ze základních předpokladů obnovení plnohodnotných ekosystémů na výsypkách považuje Frouz et al. (2007) obnovu půd. Nově utvářená rekultivovaná krajina má pak zajistit zhruba stejný potenciál možností využívání území, jaký byl před devastací krajiny těžbou

10

(Šiřina in Pecharová, 2004). Strategií rekonstrukce ekologických a estetických hodnot krajiny se zabývá Martiš et al. (2008). Míchal (1992) se zabývá rozsáhlou rešerší tématiky ekologické stability; znalost této tématiky je klíčová pro obnovení funkce krajiny. Autor ve své publikaci mimo jiné uvádí, že předpokladem stability je hromadění energie v ekosystému ve vztahu k její spotřebě z rezerv. Nahromaděná energie pak v případě narušení umožňuje ekosystému reagovat na stresové situace. V souvislosti s rekultivacemi je nutné zmínit mokřady, jako ohromnou zásobárnu energie (Šálek et al., 2005; Míchal, 1992). Pecharová et Hanák (1997) se zabývají výzkumem vodních nádrží a mokřadů na výsypkách a ve svých výsledcích poukazují na význam mokřadů tvořených v patách výsypek; tyto mokřady zvyšují nejen biodiverzitu, ale plní i estetickou funkci krajiny. Při rekultivacích je třeba dbát na zachování těchto podmáčených ploch, které jsou již v raných stádiích osidlovány faunou a flórou. Při plánování nové krajiny je třeba dbát na návaznost biogeografických charakteristik regionu (Pecharová, 2001a). Pecharová et al. (2001b) dále poukazuje na nezbytnost rychlého navrácení vegetačního krytu na rekultivované plochy s důrazem na použití potencionální přirozené vegetace. Zástupci odborné veřejnosti však správnost využití přirozené vegetace zkoumají formou mnohaletých experimentů i s druhy nepůvodními (Dimitrovský in Sklenička et Charvátová 2003). Všeobecně považují Přikryl et al. (2001), Přikryl et al. (2002), Pecharová et al. (2004) Pecharová et al. 2011 a Hrajnohová et Pecharová (2009) za cíle obnovy funkční kulturní krajiny zejména: 

obnovu vodního režimu v krajině dříve výrazně zamokřené s řadou vodních ploch různých velikostí a vytváření příznivých podmínek pro krátký uzavřený koloběh vody;



založení dlouhodobě funkčních ekosystémů na plochách přímo ovlivněných těžbou (výsypky, zbytkové jámy) a obnovení historické kontinuity cenných ekosystémů typických pro pánevní oblasti (vodní plochy, mokřady, slaniska, stepní plochy, lesy);



podporu a budování významných vazeb mezi jednotlivými ekosystémy, zejména vazby mezi ekologicky cennými ekosystémy a ekosystémy lidmi intenzivně využívanými (v současnosti i v perspektivní budoucnosti);



podporu systému ekologické stability (ÚSES) v post-těžebních oblastech a jejich okolí, podpora stávajících a vytváření nových migračních tras pro různé skupiny živých organismů, omezení existujících bariér šíření a migrace živých organismů a posílení 11

ekologické stability krajiny vzhledem k možným klimatickým změnám ve výhledovém horizontu; 

podporu ekologické hodnoty ekosystémů lidmi intenzivně využívaných (produkční, obytné, výrobní, rekreační, sportovní a jiné plochy) a navržení nových, komplexních způsobů využívání krajiny lidmi (rekreace, sport, turistika, naučné stezky včetně doplňující infrastruktury);



vytvoření podmínek pro postupný návrat osídlení (trvalého i sezónního) do území dlouhodobě využívané pro těžbu uhlí při respektování celkových ekologických hodnot území.

4.2.3 Rekultivace Destrukci původní krajiny provází celá řada negativních faktorů, jako je změna reliéfu, změna horninového prostředí způsobeného převrstvením na výsypkách a v neposlední řadě i změna hydrologických poměrů, a právě proto by mělo výsledkem rekultivace být plnohodnotné začlenění do okolní krajiny (Bejček et Sklenička, 2006). Dle Jonáše et Peroutkové (1997) při povrchové těžbě nerostných surovin dochází k totální devastaci, při které se mění uložení nadložních hornin nad uhelnou slojí, tyto se pak ukládají na výsypky. Po těžbě nerostných surovin lze najít stopy nejen v přímo těžbou dotčené krajině, ale i v krajině okolní (Sklenička in Trpák et al., 2006). Proto je po ukončení těžby nezbytné obnovit krajinu tak, aby plnila funkci nejen estetickou, ale především ekologickou (Seelemann, 2003). Způsoby obnovy krajiny narušené těžbou lze v zásadě rozdělit na dva hlavní směry, a to na: 

ponechání posttěžební krajiny přirozené sukcesi,



rekultivace krajiny.

Rekultivace samozřejmě využívají i kombinaci rekultivací a sukcese, případně se používá sukcese řízená. Boršiová (in Sklenička, 2003) například uvádí, že je vhodné využití ekologické sukcese na ne zcela urovnaném povrchu a v blízkosti zdroje bioty, který sukcesi zajistí; takto ponechané plochy se dají kombinovat s rekultivací. Obdobně Vaňková et Kovář (2004) označují vznik nových plošek na deponiích jako umělé ostrovy, na nichž probíhá sukcese, při které se vytváří vegetační kryt složený z rostlin nacházejících se v jejich bezprostředním okolí. Využívání přirozené sukcese však není v dnešní době oblíbenou formou obnovy krajiny, jedná se spíše o výzkumy a přednost se 12

dává rekultivacím, a to i v případě, že plocha určená k rekultivaci byla již sukcesí stabilizována (Sklenička, 2003). Sklenička (2003) uvádí základní rozdělení druhů rekultivací, které je často popisováno v odborné literatuře: 

zemědělská rekultivace (pole, louky, pastviny, vinice, chmelnice, ovocné sady atd.),



lesnická rekultivace,



hydrická rekultivace,



ostatní rekultivace (sportoviště, manipulační plochy, parkoviště, parky atd.).

Rekultivacemi studované oblasti se podrobněji zabývá Štýs (1981), Dimitrovský (1989, 1999), Svoboda et al. (2008). V souvislosti s rekultivacemi je často zmiňováno obnovení vodního cyklu, který byl v územích narušených těžbou silně narušen (Bejček et al., 2006; Gorziano et Afusio, 2004; Pecharová et Hanák, 1997; Ripl, 1995; Wechsung et al., 2000, Skaloš et al., 2012). Plochy bez vegetačního krytu a přítomnosti vody se zvláště v letních měsících vyznačují vysokými teplotami, což lze vidět na satelitních snímcích z termokamery. V rámci rekultivací je proto vhodné uvažovat mimo jiné obnovu malého vodního cyklu návratem vodních prvků do krajiny a to nejen v podobě malých vodních toků či vodních nádrží, ale rovněž v podobě mikrostruktur, které napomáhají zachytávání dešťové vody v terénu (Kravčík et al., 2007).

4.2.4 Průřez historií těžby a rekultivací na Sokolovsku 4.2.4.1 Historie těžby První zmínka o těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku je z roku 1760, kdy byla poprvé zaevidována v Horní knize panství Sokolovského (Jiskra, 1993). Těžba v lomu Medard byla zahájena již v roce 1918 a trvala až do roku 2000. V lomu Medard se těžila sloj Antonín, jejíž mocnost se pohybovala mezi 14 a 28 metry. Způsob těžby byl v počátcích ruční, z roku 1942 se již objevují zmínky o těžbě parním korečkovým rypadlem a parním lopatovým rypadlem. Lom Libík se těžil již v roce 1874 a i zde se těžila sloj Antonín. V roce 1943 byl lom již téměř vyuhlen. Zásoby uhlí byly pod Habartovem, který byl v důsledku těžby zničen, a celá obec

13

byla přesunuta severněji. Těžba i na lomu Libík byla ukončena v roce 2000; v této době byl již lom z důvodu jeho propojení nazýván Medard-Libík. V lokalitě Boden – Lítov se těžilo již dříve než od 1. poloviny 19. století a byla zde celá řada soukromých lomů a dolů menší velikosti (Jiskra, 1993). Hornická činnost zde byla ukončena v roce 1995 (Svoboda, 2008). Krajina Sokolovska byla do 90. let 20. století systematicky devastována nejen těžbou, ale i rozvinutým průmyslem, který ve velké míře znečišťoval ovzduší v tomto regionu. Historických lomů, které se nacházely v dotčeném území, bylo celkem 8 a jednalo se o tyto: Rudolf, Adolf – Žofie, Gustav, Felícián, Fischer, Antonín, Josef a Anežka (Sokolovská uhelná, 2007). 4.2.4.2 Historie rekultivací První zmínky o rekultivacích v sokolovské hnědouhelné pánvi jsou již z roku 1910 z oblasti Pochlovic a Lítova (Pöpperl, 2003). Rekultivace se staly stále častějšími již ve 20. letech 20. století; z počátku se jednalo zejména o rekultivaci lesnickou.

Obr. č. 3: Lom Antonín v Dolním Rychnově a elektrárna Dolní Rychnov (Sokolovská uhelná, a.s. 2003) Později začátkem let 70. se stále častěji využívalo zemědělské rekultivace a jen v mizivém množství byly využívány rekultivace hydrické (Štýs, 1981). V souvislosti s útlumem těžby po 14

roce 1990 byla u některých zbytkových jam zvolena dříve málo využívaná hydrická rekultivace. V současné době jsou zatopeny mimo jiné bývalé lomy Michal a Boden a začalo napouštění jezera Medard po lomu Medard - Libík. Poslední vodní plochou, která by mohla vzniknout na územní sokolovské hnědouhelné pánve po lomech Jiří a Družba by měla objem cca 515 m3 a plochu vodní hladiny 1322 ha (Pöpperl, 2003). V současné době jsou již obě lokality rekultivovány podle plánu sanací a rekultivací, který pro Sokolovskou uhelnou, právní nástupce, a.s. zpracovává společnost R-PRINCIP Most, s.r.o. Tyto plány jsou zpravidla vypracovávány na dva roky a jsou průběžně aktualizovány.

4.2.5 Východiska pro trvale udržitelný rozvoj území Ghose (2008) chápe trvale udržitelný rozvoj ve vztahu k těžbě nerostných surovin jako nástroj, který je mimo jiné založen na odpovědnosti a etice těžebních společností. V oblasti dotčené těžbou je velmi často vliv na přírodní a sociální situaci vlivem dlouhodobým. Tyto vlivy úzce souvisí se sociální úrovní společnosti (Drebenstedt, 2008). V rámci obnovy krajiny je třeba respektovat zásady trvale udržitelného rozvoje. Mezi nejdůležitější základní kritéria strategického plánování řadíme především: 

dlouhodobý výhled,



respektování 3 základních pilířů (ekonomického, sociálního a environmentálního).

Především v rámci propojení zmíněných tří pilířů lze dospět k trvale udržitelnému rozvoji regionu. Tyto pilíře jsou zakotveny i v současné legislativě upravující územní plánování (zákon č. 183/2006 Sb., o zemním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů). Rozvoj jednotlivých regionů je pak posuzován komplexně a účinně s cílem zachovat a prohloubit jejich bohatství (Hřebík et al., 2006). Vývojové stavy tendence biodiverzity zpravidla jeví opačnou tendenci ve vztahu k ekonomice. Základními nástroji, které umožňují ovlivňovat biodiverzitu, jsou územní plánování a dotační politika (MŽP, 2005). Finance ze strukturálních fondů Evropské unie je možné využít pro plánování ve všech možných oblastech. Právě strukturální fondy umožňují realizaci velkých projektů, mezi které lze zařadit i obnovu krajiny dotčené těžbou (Varjú, 2006).

15

4.2.6 Volba studijních ploch Volba studijních ploch úzce souvisí s rozlohou plochy, kterou chceme zkoumat. Na základě rozlohy zkoumané plochy a účelu výzkumu volíme měřítko, ve kterém následně mapujeme krajinné prvky. Při mapování krajinných prvků je však rovněž velmi důležité, aby mapovaná plocha byla reprezentativní (Sklenička, 2003). Z hlediska velikosti sledovaných ploch lze v zásadě sledovat makrostrukturu krajiny, kde se zabýváme způsobem využití krajiny (tzv. landuse) a mikrostrukturu, která sleduje energetické toky, biologickou rozmanitost a další podobné charakteristiky prostředí (Lipský, 2002).

4.2.7 Analýza historických podkladů Analýzou historických map stabilního katastru se zabývá celá řada autorů (např. Brůna et Křováková, 2005; Gillarová et al., 2008; Lipský, 2002; Semotanová, 2002; Skaloš et al., 2012; Skaloš, 2006; Trpák et Trpáková, 2001a, 2001b, 2002a, 2002b, 2005, 2006a, 2006b; Uhlířová, 2002); tato metoda poskytuje srovnání krajiny dnešní s krajinou před 160 lety. Lze tedy zkoumat například vývoj koryt řek, či změnu krajinné matrice. Sklenička (2003) doporučuje pro sledování vývoje krajin pánevních oblastí následující atributy: 

krajinnou matrix (definování, podíl, vnitřní diferenciaci matrix, počet pozemků a průměrná velikost pozemku),



enklávy a koridory (typová pestrost – zastoupení jednotlivých land-use typů, počet prvků, průměrná velikost prvku, charakteristiky tvarů),



interakce matrix a krajinných elementů (krajinná heterogenita, délka ekotonů a konektivita).

Plocha srovnávacího územní při historické analýze by neměla být menší než cca 10 km2. Obnovou funkce ekologické stability krajiny rekonstrukcí za pomoci map stabilního katastru se zabývá Trpák et al. (2001, 2002). Na Sokolovsku byla na základě srovnání map stabilního katastru, současných leteckých a topografických map zjištěna změna krajinné matrice, která byla v roce 1840 tvořena ornou půdou a v roce 1998 byla tvořena plochami dotčenými těžbou (Charvátová et Sklenička, 2005).

16

Gojda (2002) se podrobněji zabývá krajinnou archeologií; v porovnání s historickými mapami je patrné mimo jiné i středověké členění prostoru, které je zkoumáno na dipozicích měst, na poloze poutních míst, plužin apod. Sádlo et Karlík (2002) se netradičně zabývají krajině-ekologickou interpretací historických map prostřednictvím geobotaniky. Tímto způsobem lze hypoteticky určit rostlinné společenstvo, které se v danou dobu na daném místě nacházelo. 4.2.7.1 Historické podklady - Stabilní katastr Využitím map stabilního katastru se nám nabízí možnost srovnání v řádu stovek let, což je u vývoje krajiny dotčené těžbou velmi vhodné. Vznik stabilního katastru je datován mezi lety 1824 a 1843 a byl spojen s potřebou zvýšení příjmů plynoucích z daní, právě proto jsou jeho součástí i rozsáhlé statistické údaje. Stabilní katastr je tvořen třemi dílčími částmi, kterými jsou: 1) mapový operát, 2) písemný operát, 3) vceňovací operát. Mapový operát byl vyhotoven v měřítku 1:2880 či měřítkách podrobnějších. Nejvhodnějšími a nejčastěji používanými mapami pro historickou analýzu jsou císařské otisky. Písemný operát obsahuje celou řadu hodnotných statistických dat, mezi které patří mimo jiné výpis jednotlivých kultur a jejich výměry. Vceňovací operát pak představuje velké množství údajů, na základě kterých byly parcely oceněny (tj. např. rozdělení dle kultury, bonity a výnosu) (Brůna et Křováková, 2005). Trpák et Trpáková (2008) zpracovali území o rozloze 278,14 km2, zabírající 63 katastrů; toto zahrnuje současně i území řešené v rámci této disertační práce. Všeobecně lze říci, že v první polovině 19. století se celé území jevilo jako vyrovnané, kde byly přírodní prvky v poměrné rovnováze s prvky hospodářskými. Převažovala zemědělská krajina, která byla výsledkem osídlení kolem řeky Ohře, které zde probíhalo tisíce let. Podíl lesů byl téměř 24 % a převažoval les jehličnatý. Hojná byla rovněž prameniště, bažiny, mokřady a nivy vodních toků. Zpracované podklady ze stabilního katastru lze využít pro hodnocení historické krajiny a v neposlední řadě jsou východiskem pro rekonstrukci krajiny současné (Skaloš et al., 2012).

17

4.2.8 Vlivy těžby na životní prostředí Těžba nerostných surovin znamená pro krajinu nezvratné devastující změny v průběhu stovek let, při kterých mnohdy dochází ke změně krajinné matrice. Při péči o krajinu je nutné brát především zřetel na to, jak je krajina využívána člověkem (Löw et Míchal, 2003). Rekultivace by se měla tedy řídit základními ekologickými pravidly, která vycházejí ze zásad uplatňovaných nástroji ochrany přírody. Již relativně malá část krajiny může fungovat jako zdravý ekosystém, a to v případě jsou-li společenstva propojena ekologickou sítí (Hampson et al., 2003). V oblasti dotčené těžbou je velmi často negativní vliv na přírodní a sociální stabilitu vlivem dlouhodobým. Tyto vlivy úzce souvisí se sociální úrovní společnosti. Indikátory životního prostředí, které je možno využít v souvislosti s posuzováním potencionálního vlivu záměru na životní prostředí popisuje např. Říha (2001) a Pecharová et Hrabánková (2006). Při posuzování vlivů na životní prostředí lze dle charakteru posuzování využít reprezentativní indikátory IUCN, a to zejména (Říha, 2001; Pecharová et al., 2011): 

znečištění životního prostředí,



ekosystémy a jejich zranitelnost,



vliv na lidské zdraví,



vliv na pohodu obyvatel.

Výzkumem pohody obyvatel se na dotčeném území zabývá studie Lickové et al. (2008). Posuzování vlivů na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zásady posuzování kromě Říhy (2001) popisuje i Obluk (2011). Existují však i metodiky, které se zabývají kromě všeobecného posuzování i problematikami dílčími (specifickými) jako např. posuzování vlivů na veřejné zdraví (Rychlíková, 2006), krajinný ráz (Sklenička, 2002), fragmentaci krajiny (Anděl, 2009; Anděl et al., 2005).

4.2.9 Potenciál území narušeného těžbou Těžba a s ní spojené činnosti jsou významným potenciálem, který přispívá k udržitelnému rozvoji regionu. Základním předpokladem využití tohoto potenciálu je důmyslné promyšlení činností spojených s uzavíráním lomu. V okamžiku, když se lom uzavírá a místní ekonomika je postavena před potenciálně velkou environmentální zátěž a možný socioekonomický kolaps,

18

znamená pro dané území současně i výzvu k novému využití území, které pramení z jeho využití minulého (Digbyová, 2008). Prostřednictvím důmyslnému designu a usměrňujícím popisům lze návštěvníkům oblasti, kde probíhala těžba uhlí, zprostředkovat vývoj místní ekonomiky a scelování jizev v krajině. Ukazovat lze též lokální ekologii vytvářením míst, kde lze monitorovat a nabývat praktické a reálné zkušenosti (Comp, 2008). 4.2.9.1 Interpretace místního dědictví Při interpretaci místního dědictví je třeba vycházet z jedinečnosti a souvislostí daného místa (Carter 2004). Carter (2004) popisuje interpretaci jako cestu, jak pomoci ostatním lidem ocenit něco, o čem jste přesvědčeni, že si zaslouží jejich pozornost. Interpretace vypráví lidem o tom, co je na místě zajímavé a snaží se je přesvědčit o hodnotě daného místa a podnítit je k tomu, aby tuto hodnotu chtěli chránit. Interpretace může mít různé formy – může zahrnovat túry s průvodcem, publikace, naučné stezky či jednotlivé panely u zajímavých fenoménů. Významné lokality nebo rozsáhlé sbírky mohou vyžadovat vlastní budovu jako návštěvnické centrum apod. Interpretace musí být vždy přiměřená místu, lidem, kteří je navštěvují a organizacím a jednotlivců, kteří se jí účastní. Dobrá interpretace pomáhá návštěvníkům objevovat a trochu lépe chápat místa, která poznávají. Někdy je interpretace rozhodující pro to, aby místo nebo jeho příběh ožily. Za hlavní předpoklad interpretace považuje Tilden (1977) základní znalosti krajiny, které napomáhají pochopení jejích souvislostí, ocenění a nakonec i péči o ni. Rovněž Simmons et al. (2004) tvrdí, že základní znalost jakékoliv krajiny je klíčem k pochopení jejích souvislostí. Podle Uzzela (1998) hraje interpretace hlavní roli při obnově krajiny – lze tedy tvrdit, že plánování vzdělávací infrastruktury v post-těžební krajině je jedním z nejlepších nástrojů interpretace místního dědictví v takto postižené krajině. Plánování a vytváření vzdělávací a osvětové infrastruktury by mělo vycházet z preferencí jednotlivých cílových skupin. Většina autorů zkoumajících preference rozličných míst se zabývá především estetickým vnímáním zvolených cílových skupin (např. Kalivoda et al., 2010; Sklenička et Molnárová, 2010; Kupka et al., 2010; Williams et McCroie, 1990). Na rozdíl od všech ostatních autorských kolektivů se Sklenička et Molnarová (2010) zabývá zkoumáním vizuálního vnímání rekultivovaných 19

ploch v post-těžební krajině, avšak cílové skupiny jsou rozděleny dle věku respondentů, stejně jako tomu je i u většiny ostatních dotazníkových šetření. Preference konkrétních cílových skupin z hlediska vzdělávacího či vědeckého potenciálu post-těžební krajiny nejsou zpravidla zjišťovány a žádné konkrétní metodiky pro jejich zjišťování nejsou známy.

5 Přínosy řešení Zpracování disertační práce by mělo být přínosem v oblasti rekultivací, které budou vzhledem k rozsáhlým plochám těžby probíhat i v dalších letech. Vzhledem k tomu, že v rámci práce je předloženo 8 prací ve vědeckých a odborných časopisech a ve sbornících z mezinárodních konferencí, zabývajících se zdánlivě rozdílnou problematikou, je nutné vysvětlit jejich souvislosti. Historický vývoj krajiny je vhodné znát pro pochopení procesů, které probíhaly a probíhají. Znalost území před těžbou je základním předpokladem pro zvolení správné rekultivace; krajina, ve které vlivem těžby zmizely vodní plochy, lesy, louky či jiné ekostabilizační prvky, mohou být na základě historických znalostí navrženy v optimálním rozsahu, ovšem s ohledem na vývoj krajiny okolní. Po zpracování návrhu rekultivací je nutné ověřit jejich vhodnost. Pro vhodnost rekultivací je optimálním preventivním nástrojem posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Všechny navržené rekultivace by měly být prověřeny ve studiích zohledňujících jejich dopady na životní prostředí, zahrnující především jejich integraci do okolní krajiny tak, aby byly splněny všechny požadavky z hlediska ekologického a socioekonomického. V rámci přípravných rekultivačních prací, ale i v průběhu rekultivací by měly být mapovány vhodné lokality reprezentující přírodní či krajinné hodnoty, které budou sloužit pro interpretaci krajiny, při jejím opětovném začlenění do krajiny okolní a následném zpřístupnění široké veřejnosti. Edukativní a osvětový účel post-těžební krajiny je zcela zřejmý a plánování infrastruktury v podobě naučných stezek by se měl stát při rekultivacích samozřejmostí. V rámci rekultivací by měl být kladen důraz na důležitost jednotlivých zjištěných přírodních prvků, které tvoří základ rekultivované krajiny. Získaná data budou sloužit pro vytvoření metodiky při rekultivacích v dané lokalitě a jí podobných.

20

6 Komentář k souboru prací Krajina ovlivněná těžbou nabízí celou řadu možností, jakým způsobem ji zkoumat a jak na ni nahlížet. Ucelený pohled na tento druh krajiny neexistuje, a proto je post-těžební krajina stále předmětem četných výzkumů orientovaných na různé aspekty. Samotná post-těžební krajina představuje neuvěřitelný vědecký potenciál, a proto je odborníky často oprávněně označována za krajinný experiment, který umožňuje sledování krajinných procesů vedoucích k její rekonvalescenci a následnému začlenění do krajiny okolní. Předmětem této práce bylo zhodnocení historického vývoje zvolené studijní plochy Medard (obr. 4) a posouzení vlivů studie Medard na životní prostředí v návaznosti na interpretaci území. Protože se mohou zvolená témata prací zdánlivě jevit, že nemají žádnou souvislost, je nutné jejich logickou provázanost vysvětlit.

Obr. 4: Jihovýchodní podled na lokalitu Medard (Hrajnohová Gillarová et Kažmierski, 2010)

Historický vývoj krajiny je nutné znát především pro pochopení procesů, které probíhaly a probíhají. Srovnání historické a současné krajiny je východiskem pro plánování rekultivací, které budou respektovat historický vývoj krajiny s ohledem na segmenty krajiny, které se během těžby zachovaly. Krajina, ze které vlivem těžby zmizely vodní plochy, lesy, louky či jiné 21

ekostabilizační prvky, může být na základě jejích historických znalostí rekultivována s ohledem na optimální rozsah jednotlivých krajinných složek, což se musí samozřejmě dít s ohledem na vývoj krajiny okolní. Pro vhodnost rekultivací je optimálním preventivním nástrojem posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Všechny navržené rekultivace by měly být prověřeny ve studiích zohledňujících jejich dopady na životní prostředí, zahrnující především jejich integraci do okolní krajiny tak, aby byly splněny všechny požadavky z hlediska ekologického a socioekonomického. Bezesporu již samotné ustávání těžby znamená pro krajinu pozitivní změnu, která je současně spojena se zlepšováním životního prostředí v daném místě. V rámci přípravných rekultivačních prací, ale i v průběhu rekultivací by měly být mapovány vhodná místa reprezentující přírodní či krajinné hodnoty, které budou sloužit pro budoucí interpretaci území při jeho opětovném začlenění do krajiny okolní a následném zpřístupnění široké veřejnosti. Přírodní prvky a možnost ukázky jejich vývoje v rekultivované krajině jsou jedním z výborných podkladů pro interpretaci post-těžební krajiny. Po identifikaci jednotlivých přírodních prvků, případně i krajinných prvků této krajiny lze tyto využít k edukativním a osvětovým účelům, které v post-těžební krajině doposud stále velmi často chybí. Současně je velmi důležité znát historické a logické souvislosti jejich vzniku tak, aby byly návštěvníkům správně interpretovány. Edukativní a osvětový účel post-těžební krajiny je tedy zcela zřejmý a plánování infrastruktury v podobě naučných stezek by se měl stát při rekultivacích samozřejmostí. Dílčí výsledky disertační práce byly publikovány v případě témat interpretace a posouzení vlivů na životní prostředí v pracích Hrajnohová Gillarová et Kažmierski (2011) a Hrajnohová Gillarová et Pecharová (2009). Analýza historického vývoje území byla publikována ve třech článcích, a to Gillarová et al. (2008), Kašparová et al. (2012) a Hrajnohová Gillarová (2013 – in press), který byl přijat k publikaci na konci roku 2012.

6.1 Analýza historického vývoje území 6.1.1 Publikované výstupy Hrajnohová Gillarová, H.: Post-mining landscape reclamation with the use of historical data. In Environmental Engineering and Management Journal, in press (přijato k publikaci dne 12.12. 2012)

22

Kašparová I., Pecharová E., Justová H., Hrajnohová Gillarová H., 2012: Unique approach to Land reclamation After Brown Coal Mining, 12th International GeoConference SGEM 2012, proceedings, held 17 – 23 June, 2012 in Albena, Romania, 1015 – 1022. Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E.: Landscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining: in: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry. 2008. Vol. 24, issue 3., Poland, Cracow, 289 –299.

6.1.2 Komentář k výstupům Historický vývoj krajiny poskytuje pochopení některých procesů vývoje krajiny. Pro srovnání současné krajiny a krajiny před započetím těžby byly zvoleny údaje ze stabilního katastru z let 1842 – 3 a data současná (rok 2010), pocházející z katastru nemovitostí. Lokalita výzkumu zahrnuje 15 katastrálních území v okolí jezera Medard na Sokolovku. Data stabilního katastru byla pro území Sokolovska zpracována podrobně Pecharovou et al. (2008) a Trpákovou et al. (2009), podrobnější analýza území kolem jezera Medard však publikována doposud nebyla, práce obsahovaly především celkové zhodnocení území Sokolovska a byly orientovány spíše na oblast Velké podkrušnohorské výsypky a území lomů Družba a MarieJiří. Vzhledem k rozsáhlosti dat z katastru nemovitostí byla data ze stabilního katastru sloučena tak, aby bylo možné provést srovnání adekvátních landuse, stejnou metodou bylo postupováno při srovnání území Velké podkrušnohorské výsypky a lomů Družba a Marie-Jiří v práci Gillarové et al. (2008). Shodně byl v obou pracích porovnáván koeficient ekologické stability dle metodiky Míchala et al. (1985) založený na poměru ekologicky stabilních a ekologicky nestabilních ploch počítaný vždy pro jednotlivé katastrální území. Současně byly počítány procentuální poměry zastoupení jednotlivých landuse. V letech 1842 a 1843 převažovalo ve zkoumaném území zemědělství, což uvádějí v závěrech svých prací mimo jiné i Skaloš et al. (2012) a Trpáková et al. (2009). Srovnáním jednotlivých katastrálních území ve vztahu k vývoji koeficientu ekologické stability lze konstatovat, že u katastrálních území, které nebyly bezprostředně dotčeny těžbou, došlo patrně vzhledem ke změně hospodaření ke zlepšení hodnot ekologické stability. Velmi pravděpodobným důvodem této změny byl přechod od zemědělství k těžbě, kdy se veškeré pracovní síly regionu začaly orientovat na těžbu a pole v důsledku neobhospodařování byly ponechány ladem, což vedlo v průběhu několika desítek let k jejich zalesnění.

23

Katastrální území, která se nacházejí v jádru těžební oblasti nebo v její bezprostřední blízkosti disponují nižšími hodnotami koeficientu ekologické stability, což logicky vyplývá z předchozího landuse území. V průběhu těžby zanikly četné obce, které stály těžbě v cestě, některé byly přestěhovány. Při promítnutí historického landuse na ortofotomapu jsou zřejmé návaznosti jednotlivých landuse prvků (obr. 5).

Obr. 5: Spojitost mezi současným a historickým landuse (Hrajnohová Gillarová, 2013 – in press; na podkladu ortofotomapy z potálu www. cenia.cz) Výsledky historické analýzy území lze využít při plánování rekultivace. Přibližné procento výměry plánovaných rekultivovaných ploch, které bylo vyčísleno jako rozdíl mezi historickým a současným poměrem ekologicky stabilních typů landuse (louky a pastviny, lesy a vodní plochy), lze použít při obnově post-těžební krajiny. Rekultivace založené na zachování poměru ekologicky stabilních prvků krajiny lze chápat jako kompromis mezi umělou a přírodní krajinou, protože utváření krajiny (změny v krajině) je nezvratným dějem spojeným s celkovým vývojem světa kolem nás, který koexisuje spolu s člověkem. Současně je nutné při obnově funkce krajiny vedle klasických rekultivací vytvářet i prvky ekologické 24

stability, jako jsou malé vodní nádrže, mokřady, aleje a remízky, které zlepšují funkci ÚSES a celkovou funkci krajiny. Již dříve se touto problematikou zaobíral Trpák et al. (2006). Na základě historických dat stabilního katastru

se

snažil najít spojitosti mezi současným

a historickým územním systémem ekologické stability v Mostecké hnědouhelné pánvi. Tato práce a současně i závěry práce Skleničky et Charvátové (2003), kteří se zaobírali spojitostí stanovišť shodně poukazuje na nutnost respektování návazností mezi současnými a historickými krajinnými prvky. Sklenička (2003) a Beneš and Brůna (1994), označují post-těžební krajinu za „krajinu bez paměti“. Na základě historických dat však mohou rekultivace probíhat tak, že budou brány v potaz historické segmenty krajiny, které nebyly těžbou dotčeny a současně je nutné, aby rekultivované plochy navazovaly na krajinu, která se během těžby utvářela v okolí lomů a výsypek. Na základě znalostí historických a současných dat lze rovněž identifikovat přetrvávající krajinné struktury. Překrytím polygonů historických a současných dat lze získat za předpokladu, že srovnávané landuse typy jsou pro obě srovnávaná období stejné, požadované překryvy přetrvávajících krajinných struktur (obr. 7).

Obr. 7: Přetrvávající krajinné struktury v širším území napouštěného jezera Medard (Kašparová et al., 2012) 25

Na sledovaném území bylo porovnáváno 11 typů landuse zahrnujících: intravilán, louky a pastviny, lesy, mokřady, orná půda, silnice, rekultivace, sukcesní stádia, lomy a jiné využití. Pouze méně než desetina krajinných struktur zkoumaného území se dochovala do dnešní doby, přičemž největší a nejhodnotnější části z hlediska utváření nové krajiny tvoří lesy, vodní plochy a louky a pastviny. V budoucnu lze tedy uvažovat, že tyto zachovalé krajinné struktury budou zdrojem pro obnovu místní krajiny. Výsledky historických analýz by se měly stát součástí plánování rekultivací, protože bezesporu poskytují výborný podklad a tím i předpoklad pro efektivní obnovu funkce krajiny. Jakkoli je tato metoda vědecky zkoumána a doporučována, informace o jejím využití zatím scházejí. Metoda využití návaznosti na historické segmenty (prvky) krajiny by měla sloužit jako podpůrný nástroj při plánování rekultivací. Základním předpokladem pro využití této metody je především dostupnost a existence dostatečných historických podkladů, na základě kterých lze provádět podrobné analýzy, což je v případě České republiky zajištěno. Při jejím praktickém využití by následně mohlo být ověřeno, zda se jedná opravdu o efektivní způsob rekultivace.

6.2 Posouzení vlivů studie území na životní prostředí 6.2.1 Publikované výstupy Hrajnohová Gillarová, H., Pecharová, E.: An assessment of the environmental impact of the proposed Medard lake project. Journal of Landscape Studies,vol. 2. Issue 2, 2009. Centrum pro krajinu, Praha, 33-41

6.2.2 Komentář k výstupům Posuzování vlivů na životní prostředí je jedním z preventivních nástrojů ochrany životního prostředí (EC, 2013), který je nejen v České republice využíván před realizací vyjmenovaných záměrů. Tento nástroj je v České republice legislativně ukotven v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivlů na životní prostředí, v platném znění. Přestože je samotný proces posuzování vlivů na životní prostředí jasně definován zákonem, lze všechny analýzy explicitně aplikovat na kterýkoliv projekt bez ohledu na to, zda by ve skutečnosti byl předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí či nikoliv. Jako preventivní nástroj tedy může složit pro posouzení jakéhokoliv záměru s přihlédnutím k adekvátním analýzám, zohledňujícím především charakter záměru (Cornaro et al., 2013; Baker et Wood, 1999). Pro zvolené území a jeho plánovanou studii jezera Medard, která zamýšlí vybudování celé řady 26

záměrů zahrnujících například: přístavy, inline dráhy, letiště, golf, výzkumné ústavy, restaurace a mnoho dalších, byly zvoleny a hodnoceny skupiny indikátorů životního prostředí používané IUCN (Holtz, 1991). Jednalo se o znečištění životní prostředí, ekosystémy a jejich zranitelnost a vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Vzhledem k tomu, že celé území, kde došlo k ukončení těžební činnosti až v roce 2000 (Pöpperl, 2003), bylo po více než polovinu století narušováno těžbou, byl brán v potaz i stav životního prostředí a jeho důsledky na přírodu a krajinu a obyvatelstva v průběhu aktivní těžby. Znečištění životního prostředí: Životní prostředí bylo znečišťováno především důsledkem těžby a zpracovatelským průmyslem; v osmdesátých letech dvacátého století byl stav životního prostředí v Sokolovské hnědouhelné pánvi alarmující. Po roce 1990 se začalo usilovně pracovat především na zlepšování ovzduší. V současné době se usilovně pracuje na odsiřování a snižování podílu NOx, které je v souladu s Evropskou legislativou. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší zůstane především doprava a četná lokální topeniště, která jsou v poslední době v souvislosti s nárůstem cen energií opět hojně využívaná. Hlukové znečištění je způsobeno především dopravou a provozem těžební techniky. Po uzavření lomu byla veškerá těžební technika převezena a v současné době se pracuje především na úpravě povrchu, která je součástí rekultivace. V průběhu technické části rekultivace bude ještě zdroj hluku v důsledku používání těžké mechanizace přetrvávat, ale bude nesrovnatelně nižší oproti těžební technice. Po ukončení rekultivace a vybudování plánované infrastruktury bude hlavním zdrojem hluku doprava, rekreace a různé kulturní či jiné akce. Znečištění půdy bylo způsobeno především ropnými deriváty a mazivy z těžké mechanizace. Tento druh znečištění se může objevovat i v průběhu dalších let, avšak vzhledem k nízkému výskytu těžké techniky bude v daleko nižším rozsahu. Na základě získaných informací o okolí lokality pro studii Medard lze zhodnotit případný vliv záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel. Při srovnání současné a budoucí funkce krajiny v okolí Medardu je třeba brát v úvahu předpokládaný vliv nejen na krajinu a její složky, ale rovněž na životní prostor a požadavky obyvatel. Celková úroveň znečištění se v oblasti Sokolovska v posledních desetiletích rapidně snížila (MŽP, 2008). V souvislosti se zlepšením stavu životního prostředí byly zaznamenány i změny 27

zdravotního stavu obyvatelstva, které lze pozorovat například na poklesu obyvatel s onemocněním dýchacích cest v průběhu posledních dvaceti let. Nejvýznamnějšími znečišťovateli z nejbližšího okolí budoucího jezera Medard bude zřejmě provozovatel elektrárny Tisová popř. Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. (MŽP, 2008) Ekosystémy a jejich zranitelnost: Povrchová těžba vede k totální devastaci krajiny, kdy jsou zničeny veškeré funkční prvky krajiny, narušená biodiverzita, ekologická stabilita a vodní režim, včetně likvidace půdního povrchu. Vše, co se se utvářelo po celá staletí je zničeno během několika desetiletí. Hlavním cílem moderně pojímaných rekultivací je znovuzaložení fungující krajiny. Plánované lesy, louky, vodní plochy či mokřady jsou základem pro obnovení územního systému ekologické stability. Rovněž zlepšování půdních podmínek je důležité, stěží založíme lesní rekultivaci na půdách s nízkým pH. Při vytváření nového ÚSES je třeba brát v úvahu všechny přítomné druhy živočichů či rostlin, které v období mezi ukončenou těžbou a rekultivací obsadily volné plochy a vytvořily nová, přirozeně vzniklá společenstva. Současně s plánováním nové infrastruktury je třeba brát v úvahu všechny podmínky, které v lokalitě panují a neméně důležitá je i návaznost na okolní krajinu. V okolí budoucího jezera Medard jsou významné prvky nadregionální regionální i lokální úrovně územního systému ekologické stability (dále ÚSES). V rámci studie Medard byl navržen relativně propracovaný ÚSES na lokální úrovni navazující na stávající ekologickou síť. Vliv na zdraví a pohodu obyvatel: Spolu s lidským zdravím a životními podmínkami úzce souvisí stav znečištění ovzduší, narušení krajinného rázu a vymizení některých částí krajiny. Rekultivace by měla být vždy prováděna komplexně a neměla by být opomenuta žádná důležitá funkce krajiny. Nebude-li fungovat krajina jako celek, nemůžeme očekávat ani pohodu obyvatel. Studie Medard bude mít relativně pozitivní vliv na místní obyvatele (Licková et al., 2008). Problémem může být možný sezónní nárůst počtu rekreantů atraktivní vodní plochy, se kterým bude souviset nárůst dopravy a hluku. Na druhou stranu zde vznikne celá řada nových pracovních příležitostí a lokalita jezera Medard nabídne i místním obyvatelům rekreační vyžití. Nový územní systém ekologické stability bude napojen na stávající nadregionální, regionální, ale i lokální úroveň okolních systémů. Zdevastované krajina těžbou dostane svou druhou šanci stát se opět fungující krajinou, která poskytne útočiště nejen

28

složkám fauny a flóry, ale rovněž lidem z okolních měst a vesnic. Louky, mokřady, jezera, rozličné vodní nádrže a lesy zlepší stav ekologické stability území. Vzhled krajiny ovlivňuje pohodu obyvatel a často je i dobře vypadající krajina výsledkem jejího dobrého fungování. V rámci hodnocení EIA byly vybrány tři základní indikátory, u nichž byl posouzen stav minulý, současný a požadovaný. Vzhledem ke vzájemné souvislosti indikátorů vlivu na zdraví a na pohodu obyvatel byly tyto indikátory v závěrečném hodnocení sloučeny (tab. 4).

Znečištění životního prostředí

minulost

současnost

požadovaný stav

znečištění ovzduší *

vysoké

zlepšující se

stabilní

hlukové znečištění *

vysoké

zlepšující se

stabilní pro život

znečištění půdy*

střední

zlepšující se

sukcesní

vysoká

zlepšující se

sukcesní

devastace územního systému ekologické stability

absolutní

zlepšující se

funkční

devastace fungující krajiny

absolutní

zlepšující se

funkční

narušení vodního režimu

vysoké

zlepšující se

funkční

neplodná zem s nízkým pH

vysoké

přetrvávající

zlepšující se

*špatné životní podmínky způsobující onemocnění

vysoké

zlepšující se

dobré podmínky

znemožnění užívání krajiny lidmi

vysoké

zlepšující se

funkční

narušení estetických hodnot krajiny

vysoké

zlepšující se

estetické

zánik obcí

vysoké

nezvratné

nezvratné

zánik infrastruktury

vysoké

zlepšující se

nová infrastruktura

zakládání nových obcí a měst na místo hitorických

vysoké

zlepšující se

zlepšující se

Ekosystémy a jejich zranitelnost nízká biodiverzita

Vliv na lidské zdraví a pohodu obyvatel

Tab. 4: Posouzení vlivů na životní prostředí (Hrajnohová Gillarová et Pecharová, 2009)

6.3 Potenciál území z hlediska jeho interpretace 6.3.1 Publikované výstupy Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T.: Post-mining landscape interpretation: Medard locality as a case study. Journal of Landscape Studies, vol. 4, issue 2, 2011. Centrum pro krajinu, Praha, 35 – 43.

29

6.3.2 Komentář k výstupům Post-těžební krajina nabízí celou řadu míst, které jsou vhodné k interpretaci tohoto druhu krajiny. Identifikace míst charakteristických pro tento typ krajiny s návazností na krajinu okolní, která je v tomto regionu ceněná nejen z hlediska přírodního, ale i z hlediska kulturněhistorického, byla základním podkladem tohoto výzkumu. Mapování jednotlivých míst na základě terénního a doplňkového leteckého průzkumu bylo tedy nezbytné. Interpretace post-těžební krajiny, která by měla široké veřejnosti objasnit procesy probíhající od vzniku ložisek hnědého uhlí po jejich vyuhlení, není dosud v ČR tématem příliš známým. Ačkoliv je snahou rekultivací spíše navrátit krajinu do přírodě blízké podoby, zpřístupnění posttěžební krajiny spolu s jejími zvláštnostmi a zajímavostmi a zpracování tohoto tématu především lze z hlediska všeobecné environmentální gramotnosti, ale i z vědeckého hlediska považovat za velmi přínosné. Při samotném mapování jsme se zaměřili především na místa charakteristická pro dané území a následně i na místa, která s post-těžební krajinou úzce souvisí - tedy především na vznik uhlí a těžbu samotnou, ale i na současnou hydrickou rekultivaci a v neposlední radě na blízké kulturní památky, které těžbu ve sledovaném území „přežily“. Po identifikaci jednotlivých míst (obr. 8) bylo pro efektivní interpretaci nezbytné znát souvislosti vzniku míst tak, aby moly být popsány pro zvolené cílové skupiny, mezi které v našem případě patřili turisté (rodiny s dětmi), školní děti, studenti, vědci a místní obyvatelé. Při interpretaci jednotlivých míst je vždy třeba vycházet ze skutečnosti, že každá cílová skupina potřebuje jiný způsob interpretace tak, aby byla správně pochopena a současně podávána záživnou a pochopitelnou formou. V rámci této práce bylo identifikováno více cílových skupin, přestože někteří autoři doporučují zaměření pouze na skupinu jednu (Carter, 2004). V současné době v území jezera Medard žádná naučná stezka není a ani není zatím plánována. Některá místa byla identifikována v práci Hrajnohové Gillarová et al. (2010a), a to: jezero Medard a dřívější lom Medard-Libík, výhled na Slavkovský les, poutní místo Chlum Svaté Maří, výhled na město Sokolov, zkamenělé kmeny a dědičná štola. Na základě dalších terénních šetření a leteckého průzkumu byla identifikována další místa zájmu: místa naleziště otisků v jílových usazeninách, nápustní objekt, ze kterého je jezero Medard napouštěno, arboretum na výsypce Antonín které bylo založeno v letech 1969 and 1978 a je zde 200 druhů dřevin and 42 rozdílných variet (Dimitrovský et al. 2010). Dále byla indentifikována místa, kde probíhají různé výzkumy: hydrobilogický (Čadková 2010), 30

entomologický (Chochel 2009, Chochel 2010) a kontinuální měření teplot (Hrajnohová Gillarová et al. 2010b). Všechna identifikovaná místa byla využita jako podklad pro budoucí interpretaci území, přičemž klíčovým kritériem pro výběr míst byl charakteristický znak, který činí potencionální zastávku naučné stezky pro zvolené cílové skupiny zajímavou. V rámci této práce byl dán dohromady popis jednotlivých míst včetně jejich fotodokumentace tak, aby mohli být později využity při budování naučné stezky v daném území. Současně byla jednotlivá místa zanesena do prostředí GIS, aby s nimi mohlo být následně pracováno na mapových podkladech území. Při posuzování výběru jednotlivých zastávek (míst) byla brána v potaz i jejich udržitelnost z hlediska jednotlivých cílových skupin. Výsledkem je vyznačení a identifikace míst, která jsou vhodná pro interpretaci jednotlivým cílovým skupinám. Nejdůležitějším pro všechny cílové skupiny je počáteční seznámení s lokalitou, což se musí stát obligatorní součástí tras všech stezek. Při zvažování vhodnosti potencionálních zastávek naučné stezky zejména pro školní děti a rodiny a turisty je nutné brát v potaz 2 základní zásady, a to bezpečí a úroveň vzdělání dětí. Z tohoto důvodu je tedy třeba se vyvarovat území, kde by mohlo dojít k nějaké nehodě. Konečná podoba naučné stezky může být vybrána na základě všech vhodných kritérií (obr. 9). Je nutné podotknout, že je více než vhodné vycházet rovněž ze vzdálenosti jednotlivých míst, proto je třeba zvážit například samostatné tématické okruhy, a to v případě, že by na sebe zastávky nenavazovaly. Západně od jezera Medard se nachází Lítovská výsypka, kde byla naučná stezka již vybudována (Drábek, 2008) a obsahuje poměrně hodně textu a její zaměření je spíše na odbornou veřejnost, což vzhledem k názorům odborníků není přiliš vhodným řešením (Uzzel, 1998). Tato naučná stezka však navazuje na historické poutní místo Chlum Svaté Maří, což umožňuje jedinečné srovnání krajiny narušené težbou a krajiny, která po století přetrvávala doslova jen pár metrů od výsypek. Naučné stezky v post-těžební krajině jsou vhodným nástrojem pro ukázku a interpretaci místního dědictví. Podle Uzzela (1998) hraje interpretace klíčovou roli při regeneraci městských, průmyslových a venkovských území. Ne jinak tomu je v případě post-těžební krajiny, což potvzuje i práce Dygbiové (2008). Naučné stezky jsou adekvátním prostředkem pro interpretaci místa a mají za úkol nastolit emoční a intelektuální vazby s bezprostředním okolím, které je interpretováno. Povědomí o životním prostředí je potřebné k pochopení širších souvislostí a příčin, které formovaly interpretovanou krajinu (Simmons et al., in Hrajnohová Gillarová et al., 2010). 31

Obr. 8: Severozápadní pohled na lokalitu Medard (Hrajnohová Gillarová et Kažmierski, 2011) 1 – vstup, 2 – zkamenělé kmeny, 3 – dědičná štola, 4a – výhled na Slavkovský les, Sokolov and Chlum Svaté Maří, 4b – výhled na Slavkovský les, Sokolov and Doupovské hory, 5 – paleontolologická lokalita, 6 – nápustní objekt, 7a – lokalita entomologického průkumu, 7b – lokalita měření teplot, 7c – lokalita hydrobiologického výzkumu, 8 – arboretum na výsypce Antonín

V současné době je ekologická výchova v České republice velmi oblíbeným tématem, ale stále nemá kvalitní infrastrukturu, která by mohla být efektivně využívána. Z tohoto důvodu je nezbytné podporovat rozvoj těchto vzdělávacích nástrojů, a to zejména v těch regionech, kde je jich nedostatek. Tilden (1977) udádí, že existuje mnoho způsobů, jak zaujmout, vysvětlit a zasvětit do věcí kolem nás tak, abychom pochopili souvislosti, cenu území a dokázali jsme se o něj starat. Takto je chápána podstata interpretace i v případě našeho výzkumu. Při navrhování plánu interpretace lze v zásadě vycházet z metodiky, která se zaměřuje především na pokládání otázek typu: Za jakým účelem interpretaci provádíme? Co můžeme v rámci interpretace nabídnout? Proč by toto místo mělo být interpretováno? Na koho bychom měli interpretaci zacílit? A kde, kdy a jak by mělo být místo interpretováno a jaký management bude nezbytný pro jeho provoz (Brochu, 2003)? Tato metodika plně odpovídá zvolené metodě zpracování této práce. Uzzel (1998) poukazuje na skutečnost, že lidé si neodnesou příliš informací čtením dlouhých informačních tabulí, protože jejich čtení považují za ztrátu času, proto je nezbytné text a podobu panelů upravit tak, aby na jejich nastudování nebylo potřeba příliš mnoho času. 32

Obr. 9: Místa zájmu a jejich vhodnost z hlediska cílových skupin (Hrajnohová Gillarová et Kažmierski, 2011) doporučené zastávky

volitelné zastávky

nevhodné zastávky

1 – vstup, 2 – zkamenělé kmeny, 3 – dědičná štola, 4 – výhledy, 5 – paleontologická lokalita, 6 – nápustní objekt, 7 – lokality výzkumu, 8 – arboretum na výsypce Antonín

Z tohoto důvodu v práci navrhujeme zaměření se na více cílových skupin tak, aby každá cílová skupina měla informační tabuli či její část specielně vyhrazenou pro své potřeby. Tato studie měla za úkol ukázat, jakým způsobem používat interpretaci v posttěžební krajině. Je důležité, aby se kladl důraz na přírodní a historické aspekty území tak, aby mohla 33

vzniknout naučná stezka, která seznámí prostřednictvím vhodně zvolených tematických zastávek různé cílové skupiny. Environmentální a osvětová infrastruktura by měla nejen v posttěžební krajině být ušitá na míru konkrétním požadavkům jejích návštěvníků. Lze doufat, že tato studie bude vodítkem pro interpretaci posttěžební krajiny, nejen na regionální a národní úrovni.

7 Závěr a diskuze Soubor prací měl za úkol především komplexně zhodnotit a analyzovat zvolené území, přičemž výstupy jednotlivých tematicky zaměřených analýz mohou sloužit při budoucích rekultivacích nejen ve zkoumaném území. Prvním a velmi podstatným bodem pro pochopení vývoje území je znalost historického vývoje území. Krajina narušená těžbou byla kompletně přeměněna a na první pohled lze jen stěží poznat, kde navazuje na krajinu původní. Návaznost na původní krajinu, tedy lépe na krajinu, která v průběhu minimálně posledních 100 let nebyla dotčena těžbou, lze lépe posoudit na základě leteckého průzkumu území, který proběhnul v rámci zpracování disertační práce, ovšem jako podklad zejména pro interpretaci území. V případě návaznosti na okolí není třeba provádět podrobné archeologické průzkumy, kterými se zabývá např. Gojda (2002), pro tento případ by měla postačovat znalost historické krajiny z map stabilního katastru.

Znalost krajinných

návazností je velmi důležitá pro obnovu funkčnosti krajiny, kdy jsou původní funkční prvky krajiny nepostradatelnými součástmi nově utvářené přírodní rovnováhy. Význam návaznosti na okolní krajinu spatřuje i Sklenička et Charvátová (2003) a McGlone et al. (2001). Znalost krajiny z historického hlediska je tedy velmi důležitá a žádoucí a v rámci přípravy rekultivací, kdy lze vycházet z původní podoby krajiny. Přestože v případě jezera Medard jsou již původně plánované rekultivace (Svoboda, 2008) z velké části realizovány, lze v nich z historického hlediska rovněž spatřovat jistou logiku. V době před stovkami milionů let, kdy se utvářelo hnědé uhlí v tomto území, zde byla rovněž krajina s jezery a jinými vodními plochami (Pecharová et al., 2011). Ještě ve 12. století byla na území dnešní Sokolovské hnědouhelné pánve vodní plocha obklopená lesními porosty (Hrnčiarová et al, 2009). Vzhledem k dochovaným historickým podkladům ze stabilního katastru z let 1842 - 1843 lze srovnávat krajinu současnou s krajinou před 160 lety. Těžba v lomu Medard byla zahájena v roce 1918 (Jiskra, 1993), a proto jsou údaje stabilního katastru ideálním podkladem pro srovnání a analyzování vývoje krajiny. Poměrně často využívanou metodou při analyzování 34

vývoje krajiny je srovnání koeficientu ekologické stability pro sledovaná období; tato metoda poskytuje přehled o tom, jakým směrem se dané území vyvíjelo. Základním předpokladem pro tuto metodu je možnost srovnání katastrálních území a jejích ekologicky stabilních a nestabilních ploch. Stabilní katastr disponuje daleko širší škálou funkčního využití území než je tomu v katastru současném, proto je srovnání z historického hlediska poměrně přesné. Současně lze data ze stabilního katastru analyzovat mnoha jinými způsoby, zahrnujícími například rekonstrukci ÚSES (Trpák et al., 2002) s čímž poměrně úzce souvisí identifikace přírodních prvků (Trpák et al, 2006). V rámci této práce byl však zkoumán vývoj koeficientu ekologické stability a hlavního využití krajiny (landuse) pro jednotlivá sledovaná období. Hlavní historické landuse zkoumaného území z let 1842 - 1843 zahrnovalo především pole, louky, pastviny a lesy. Zemědělské využití krajiny v tomto období bylo v rámci možností území obdobné i v jiných zkoumaných částech České země (Skaloš, 2006). Současná podoba krajiny ve srovnávaném roce 2010 byla již výrazně ovlivněna těžbou a původní ekosystémy byly v této době již kompletně zničeny. Převážná část krajiny byla odlesněna a velký podíl na landuse měla neplodná půda, jejíž nárůst byl způsoben v důsledku těžby a s ní spojeným průmyslem. Naopak plochy zemědělsky využívané krajiny zahrnující pole, louky a pastviny rapidně poklesly. Obdobné výsledky historických analýz lze samozřejmě pozorovat i v jiných částech České republiky, kde docházelo k intenzivní těžbě (Pecharová et al., 2011; Trpáková et al., 2009). Využití historických dat o území lze uplatnit především při plánování nových způsobů rekultivací. Nicméně data nemohou být využita samostatně, ale musí být začleněna mezi ostatní podklady, které jsou v rámci rekultivací využívány. Současně je nezbytné, aby rekultivace probíhaly v souladu s návazností na okolní krajinu a její vlastnosti. V tomto kontextu lze chápat znalosti o historickém landuse jako podpůrný nástroj rekultivací, v případě, že jsou krajinné struktury úplně zničeny, což je v jádrových oblastech těžebních území. Navržená metoda, která je založena na výpočtu procentuálního rozdílu ekologicky stabilních a nestabilních ploch, s tím, že jsou následně vybírány a doplňovány adekvátní landuse vycházející z historických podkladů, nebyla zatím nikým popsána. Při plánování rekultivací tímto způsobem je však nezbytné vycházet ze základních pravidel funkce krajiny a snažit se navázat nové krajinné prvky na okolní krajinu, která nebyla dotčena těžbou. Všechna tato zjištění lze vedle jiných informací a faktů využít rovněž při interpretaci území. 35

Při interpretaci je důležité znát souvislosti vzniku území tak, aby bylo možné je korektně představit (interpretovat) jednotlivým cílovým skupinám, které budou toto území v budoucnu navštěvovat. Pro začlenění posttěžební krajiny do „běžného života“ je interpretace nepostradatelným nástrojem ochrany životního prostředí, který napomůže návštěvníkům si získat k tomuto druhu krajiny vztah a vidět věci v souvislostech, o kterých dříve neměli ani ponětí (Phillips, 2005). Rovněž Comp (2008) popisuje integraci postěžební krajiny pomocí důmyslného designu a usměrňujících popisů. Interpretaci definuje Carter (2004) jako způsob, který napomáhá vysvětlit populární formou vznik a zvláštnosti území a v neposlední řadě, proč stojí za to se o území zajímat. Interpretace vlastně úzce souvisí s geniem loci, které je však v rámci interpretace území návštěvníkům nenásilnou formou podsouváno, přičemž forma vždy závisí na cílové skupině. Skutečnost, že těžební a posttěžební krajina genius loci má potvrzuje i práce Cílka (2010). Mapováním posttěžební krajiny před započetím rekultivací by se mělo stát samozřejmostí, protože jen tak docílíme toho, že budou zachována místa vhodná pro interpretaci území. Pokud přeci jen dojde ke zničení některých míst, vhodných k interpretaci, je více než žádoucí během mapování pořizovat fotodokumentaci, která později bude svědkem toho, jak krajina vypadala v průběhu, ale i po ukončení těžby před započetím rekultivací či v jejím průběhu. Tato data budou nepostradatelným podkladem pro infrastrukturní prvky, které budou v rámci interpretace používány (naučné tabule, letáky, brožury apod.). V souvistoti se snahami začlenění posttěžební krajiny do území vznikají vedle rekultivačních plánů i územní studie. Jednou z takových studií je studie jezera Medard, která byla v letech 2005-6 pod názvem „Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve „zpracována Ing. Arch. Vlastou Poláčkovou pro Krajský úřad Karlovarského kraje a zahrnuje komplexní využití území kolem jezera Medard (příloha č. 1). Tato studie měla za úkol začlenit a využít území okolo napouštěného jezera Medard. Vzhledem k tomu, že toto území bylo téměř 100 let nepřístupné veřejnosti, jsou zde snahy, aby bylo v budoucnu veřejností hojně využíváno. Posouzením studie z hlediska jejího vlivu na životní prostředí lze získat přehled, zda je tato studie vhodná pro dané území či nikoliv. Vzhledem k tomu, že posuzování vlivů na životní prostředí patří k jednomu z celé řady nástrojů ochrany životního prostředí, je velmi žádoucí posuzovat všechny potencionální záměry na území nehledě na to, zda by ve skutečnosti podléhali procesu posuzování vlivů dle platných legislativních předpisů. Bezesporu již samotné ustávání těžby a souvisejícího průmyslu znamená pro přírodu a krajinu rapidní 36

zlepšení, respektive přestává být v tomto případě kontinuálně disturbovaná. Navrhované rekultivace území by tedy měly být komplexně posouzeny, stejně tak, jako případné začlenění interpretace v podobě vzdělávací a osvětové infrastruktury. Závěry všech třech dílčích témat spolu tedy dosti úzce souvisejí, všechna témata se promítají v následné péči o území, přičemž historická data jsou důležitým podkladem pro provedení efektivní rekultivace umožňující začlenění území dotčeného těžbou do okolní krajiny tak, aby mohla být využívána především místními obyvateli, kterým byla po bezmála celé století nepřístupná. Interpretace území napomůže pochopit změny v krajině, které probíhala v průběhu těžby a tím učiní toto území do jisté míry atraktivnějším. Postup při mapování, analýzách a interpretaci zvoleného území posttěžební krajiny na Sokolovsku, může být explicitně použit jako součást obnovy území narušeného těžbou i na jiných místech v České republice i mimo ni.

8 Plné znění článků souboru prací Hrajnohová Gillarová, H.: Post-mining landscape reclamation with the use of historical data. Environmental Engineering and Management Journal, in press (přijato k publikaci dne 12.12.2012) Kašparová I., Pecharová E., Justová H., Hrajnohová Gillarová H., 2012: Unique approach to Land reclamation After Brown Coal Mining, 12th International GeoConference SGEM 2012, proceedings, held 17 – 23 June, 2012 in Albena, Romania, 1015 – 1022. Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E.: Landscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining: in: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry. 2008. Vol. 24, issue 3., Poland, Cracow, 289 –299. Hrajnohová Gillarová, H., Pecharová, E.: An assessment of the environmental impact of the proposed Medard lake project. Journal of Landscape Studies,vol. 2. Issue 2, 2009. Centrum pro krajinu, Praha, 33-41. Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T.: Post-mining landscape interpretation: Medard locality as a case study. Journal of Landscape Studies, vol. 4, issue 2, 2011. Centrum pro krajinu, Praha, 35 – 43.

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

9 Seznam použité literatury Anděl P., 2009: Fragmentace krajiny a proces EIA. EIA – IPPC – SEA 2: 4–6. Anděl P., Gorčicová I., Hlaváč V., Miko L., Andělová. H., 2005: Hodnocení fragmentace krajiny dopravou – Metodická příručka. AOPK ČR, Praha. Anonymus, 1987: Malá československá encyklopedie Sol–Š. Academia, Praha. Barker A., Wood C., 1999: An evaluation of EIA system performance in eight EU countries. Environmental Impact Assessment Review 1999, 19, 387–404. Bejček V., Sklenička P., Šťastný K., 2006: Lze využít přirozenou sukcesi při rekultivaci výsypek? Veronica 1: 1–4. Brochu L., 2003: Interpretive planning: The 5-M Model for Successful Planning. The National Association for Interpretation, USA. Brůna V., Křováková K., 2005: Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny: Mostecko na starých mapách. Zahrada – Park – Krajina: Proměna krajiny v čase 4: 25–29. Carter J., 2004: Interpretace místního dědictví. Nadace Partnerství, Brno. Cílek V., 2010: Krajiny vnitřní a vnější (druhé doplněné vydání). Dokořán, Praha. Comp T. A:, 2008: Science, art and environmental reclamation: three projects and a few thoughts. In Berger A.: Designing the reclamation landscape. Taylor and Francis, Albington, UK: 63-76. Cornaro A. et al., 2013: (IMP)3 Policy Options D 5.2 Final Report. European Comission, Brusel, online: http://ec.europa.eu/environment/eia/eia-studies-and-reports/D5_2-IMP3-Final Report.pdf, cit. 12.10.2012. Culek M. (ed.), 1996: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha. Culek M. a kol., 2005: Biogeografické členění České republiky II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Čadková Z., 2010: Hydrobiologický monitoring jezera Medard (Sokolovsko) zaměřený na společenstvo vodních bezobratlých. In: Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 92-113. Dalal-Clayton B., 1992: Modified EIA and indicators of sustainability: first steps towards sustainability analysys. The Twelfth Annual Meeting of the International Association for Impact Assessment (IAIA), Washington, D.C., August 19. – 22. 1992, online: http://pubs.iied.org/pdfs/7766IIED.pdf, cit. 12.12.2012.

89

Digby C., 2008: Building partnership for post-mining regeneration: Post-mining at the Eden project. In Berger A.: Designing the reclamation landscape. Taylor and Francis, Albington, UK: 87-97. Dimitrovský K., Prokopová D., Modrá B., 2010: Unikátní rekultivační lesnické arboretum na Sokolovsku. Zahrada –Park – Krajina, 20: 36–39. Dimitrovský K., 1999: Zemědělské, lesnické a hydrické rekultivace území ovlivněných báňskou činností. Metodiky pro zemědělskou praxi. Dimitrovský K., 1989: Lesnická rekultivace antropogenních půdních substrátů. SZN, Praha. Drábek K., 2008: Naučné stezky a trasy III – Karlovarský a Plzeňský kraj. Nakladatelství Dokořán, Praha. Drebenstedt C., 2008: Environmental Management – from Mineral Exploration to Mine Closure. In: New Challenges and Visions for Mining. CRC Press, Krakow, 91–102. European comission, 2013: Environmental Assessment. European comission, Brusel, online: http://ec.europa.eu/environment/eia/, cit. 15.3.2013. Frouz J., Pöpperl J., Přikryl I., Štrůdl J., 2007: Tvorba nové krajiny na Sokolovsku. Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., Sokolov. Ghose A. K., 2008: Sustainable development of Global Mining Industry – Progress towards Sustainability since New Delhi Declaration. In: New Challenges and Visions for Mining. CRC Press, Krakow, 65–70. Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E., 2008: Lanscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining. In: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management & subsidence engineering, Sustainable development in mining industry. Poland, Cracow, 3: 289 –299. Gojda M., 2002: Letecký průzkum a paměť české krajiny. In: Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 24–29. Garzonio C. A., Affuso A. M. G., 2004: Hydrogeological problem for the rehabilitation and reutilisation of the water resources of the mining area of Gavorrano (Italy). Environmental Geology, 286–294. Hampson A., Hall J., Gotts D., Stevenson A., Quelch P., Jones B., Macdonald P. (eds.), 2003: Habitat network for wildlife and people. The creation of sustainable forest habitats. Forestry Comission Scotland & Scottish Natural Heritage, Edinburg. Holtz S., 1991: Environmental and Sustainable Development: Exploring the Relationship. In: IUCN/UNEP/WWF: Caring for the Earth. A Strategy for Sustainable Living. Gland, Switzerland. 90

Hrajnohová Gillarová H., 2013: Post-mining landscape reclamation with the use of historical data. In: Environmental Engineering and Management Journal. In press (přijato k publikaci 12.12. 2012). Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T., Pecharová E., Martiš M., 2010a: What can offer us reclaimed landscape surrounding future lake Medard. In: Sklenička, P., Singhal, R., Kašparová, I. *Eds.+. 12th International Symposium on Environmental Issues and Waste Management in Energy and Mineral Production. SWEMP 2010. Prague, Lesnická práce, s.r.o., 190–198. Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T., 2010b: Reclamation function assessment with the help of stand temperature measurement. UCOLIS 2010 – University Conference in Life Sciences – Proceedings, 25 November 2010. Prague: Česká zemědělská univerzita v Praze, 250–256. Hrajnohová Gillarová H., Pecharová E., 2009: An assessment of the environmental impact of the proposed Medard lake project. Journal of Landscape Studies 2: 33–41. Hrajnohová Gillarová H., 2009: Uplatňování a detekce funkce přírodních prvků v rekultivované krajině. In: Krajina mladýma očima: Sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP, Kostelecké Barborky 2009. Nakladatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 75–97. Hrnčiarová T., Mackovčin P., Zvara I., 2009: Atlas krajiny České republiky. Ministerstvo životního prostředí ČR, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i, Praha. Hřebík Š., Třebický V., Gremlica T., 2006: Manual for planning and evaluation of Sustainable development at the regional level.EnviConsult, Ltd., Prague: Office of the Government of the Czech Republic. Charvátová E., 2005: Specifics of landscape structure development. In: Ekotrend 2005 „Renewal and function of anthropogenic impacted landscape“. Czech University of Agriculture in Prague, Faculty of Forestry and Environment & The University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Agriculture, 49–53. Chochel M., 2009: Výskyt, četnost a význam vybraných skupin bezobratlých v lokalitě Medard – závěrečná zpráva, (nepublikováno). Chochel M., 2010: Výskyt, četnost a význam vybraných skupin bezobratlých v lokalitě Medard – závěrečná zpráva, (nepublikováno). Jiskra J., 1993: Z historie uhelného hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku. REPROPAG ID, Sokolov. Jonáš F., Peroutková K., 1997: Kultivace a rekultivace, skripta Katedry biotechnických úprav krajiny LF – ZU. Praha. Nepublikováno. 91

Kalivoda O., Skřivanová I., Drábková A., 2010: Aesthetical preferences of landscape in the protected area Český kras. In: Bejček, V. a kol. (eds.). UCOLIS 2010 – University Conference in Life Sciences – Proceedings, 25 November 2010. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha. 195–202. Kender J. (ed.), 2000: Teoretické a praktické aspekty ekologie krajiny. MŽP a Enigma, Praha. Kravčík M., Pokorný J., Kohutiar J., Kováč M., Tóth E., 2007: Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma. Krupa print, Žilina. Kupka J., Vojar J., Vorel I., 2010: Intersubject agreement in evaluating the visual attractiveness of landscape. Journal of landscape studies 4: 221–229. Licková V., Houdek K., Martiš M., 2008: Evaluate of scenarios of renewal Lake Medard. In: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry. Poland, Cracow 3: 239–248. Lipský Z., 2005: Proměny krajiny. Zahrada – Park – Krajina: Proměna krajiny v čase. 4: 2–6. Lipský Z., 2002: Sledování historického vývoje krajinné struktury s využitím starých map. Sborník konference, Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 44–47. Lipský Z., 1999a: Sledování změn v kulturní krajině, ČZU, Praha. Lipský Z., 1999b: Ekologie pro studenty geografických oborů. Karolinum, Praha. Löw J., Míchal I., 2003: Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. Maděra P., Zimová E. (eds), 2004: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. Martiš M., Zdražil V., Kašparová I., Svoboda I., Pecharová E., 2008: Strategy for reconstruction the ecological and aesthetic functions of the Kladno region landscape disturbed by hard coal mining. Journal of landscape studies, 103–111. McGlone M.S., Duncan R.P., Heenan P.B., 2001: Endemism, species selection and the origin and distribution of the vascular plant flora of New Zealand. Journal of Biogeography 28: 199216. Míchal I., 1992. Ekologická stabilita. Veronica, Brno. Míchal I., Buček A., Lipský Z., Kvapil D., 1985: Ekonomický generel ČSR, Terplan Praha a GgÚ ČSAV, Brno. Mimra M., Sklenička P., 1994: Význam koncepce metapopulace pro navrhování ÚSES. Ochrana přírody 9: 269–271. 92

Ministerstvo životního prostředí, 2008: Statistická ročenka životního prostředí – Karlovarský kraj. MŽP, Praha. Ministerstvo životního prostředí, 2005: Strategie ochrany biologické ochrany. MŽP, Praha. Neuhauselová Z. a kol., 2001: Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Novotná J., Kovář P., 2007: Využití hydrologických modelů pro stanovení parametrů rekultivace zbytkových jam zatopením. Scientia Agriculturae Bohemica, 191 -197. Obluk V., 2011: Rukověť oznamovatele EIA. MŽP ČR, Praha. Pecharová E., Svoboda I., Vrbová M., Plesník J., 2011: From semi-natural habitats to heavily damaged landscape and back: Ecosystem restoration in the Black Triangle, Northern Bohemia, Czech Republic. In: CBD Technical Series No. 62 Contribution of Ecosystem Restoration to the Objectives of the CBD and a Healthy Planet for All People: Abstracts of Posters Presented at the 15th Meeting of the Subsidiary Body on Scientific, Technical and Technological Advice of the Convention on Biological Diversity, 7–11 November 2011, Montreal, Canada, 89–91. Pecharová E., Svoboda I., Vrbová M., 2011: Obnova jezerní krajiny pod Krušnými horami. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy. Pecharová E., Šťastný J., Sýkorová Z., Kašparová I., Vrzal D., Skaloš J., Cudlín O., Trpák P., Trpáková I., 2008: Zpráva o první etapě řešení projektu č. QH 82106. Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí za rok 2008. Nepublikováno. online: www.mze-vyzkum-infobanka.cz/DownloadFile/54267.aspx., cit. 27.3.2011. Pecharová E., Hrabanková M., 2006: A concept for reconstructing the post-mining region under the Lisbon strategy. Ekologia Bratislava 3: 194–204. Pecharová E., 2004: Aspekty dlouhodobé udržitelnosti při obnově podkrušnohorské krajiny. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Pecharová E., Wotavová K., Hejný S., 2001a: Perspektiva vegetace výsypkových lokalit Sokolovska. In: Sborník z mezinárodní konference věnované 50. výročí provádění rekultivací v severozápadních Čechách – „Sanace a rekultivace krajiny po těžbě uhlí“. Teplice. CD ROM. Pecharová E., 2001b: Rekultivace výsypek v kontextu dlouhodobého vývoje krajiny. In Inźynieria proceseowa w ochronie środowiska. Jamrozowa Polana: Uniwersitet Opolski, Katedra inźynierii procesowej. Pecharová E., Hanák P., 1997: Obnova funkce krajiny v oblastech narušených povrchovou těžbou. In: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference AGROREGION´97 „Problematika současného zemědělství a případové studie“. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 103–109. 93

Phillips, A., 2005: Landscape as a meeting ground: Category V Protected Landscapes/Seascapes and World Heritage Cultural Landscapes. In The Protected Landscape Approach: Linking Nature, Culture and Community. IUCN, Gland, Switzerland et Cambridge, UK, 19 – 36. Poláčková V., 2006: Urbanistická studie Sokolovsko – západní část. Urbanistický ateliér UP24, Praha, online: http://www.kr-karlovarsky.cz/REGION/uzem_plan/dokum_kraj/aktualizace _urgan_studie.htm, cit. 6.2.2013. Pöpperl J., 2003: Rekultivační činnost. In: Budoucnost krajiny postižené těžbou: Budoucnost. MIM Consulting, Chodov, 48–50. Přikryl I., Svoboda I., Sklenička P., 2002: Restoration of landscape functions at area devastated by open-cast brown coal mining in the northwest Bohemia. In: Ciccu R. (ed.): Environmental Issues and Waste Management in Energy and Mineral Production. SWEMP, Cagliary, Italy, 156–160. Přikryl I., Kopejsko J., Pecharová E., Pokorný J., Prchalová M., Sklenička P., Svoboda I., Trpák P., Vlasák P., 2001: Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou na příkladu Sokolovské pánve. Sborník konference „Tvář naší země, krajina domova, část 6. Krajina v ohrožení“. ČKA, Praha, 110–112. Quitt E., 1975: Mapa klimatické oblasti ČSR (1:500 000). GgÚ, Brno. Ripl W., 1995: Management of Water cycle and Energy Flow for Ecosystem Kontrol: the Energy-Transport-Reaction (ETR) Model. Ecological Modelling, 61–76. Rychlíková E., 2006: Hodnocení vlivů na zdraví – Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA.) Státní zdravotní ústav, Praha. Říha J., 2001: Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou analýzu EIA. Vydavatelství ČVUT, Praha. Sádlo J., Karlík P., 2002: Krajinně-ekologické interpretace starých map prostřednictvím geobotaniky: příklad Josefského mapování. Sborník konference: Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 58–62. Seelemann G., 2003: Lösungskonzepte für nachhaltige Neunutzungen von Industriebrachflächen. In: Sborník konference Budoucnost krajiny 2003. MIM Consulting, Chodov, 40–41. Semotanová E., 2002: Studium krajiny a srovnávací kartografické prameny. Sborník konference: Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 63–70. Sierka E., Stalmachová B., Molenda T., Chmura D., Pierzchala L., 2012: Environmental and socio-economic importance of mining subsidience reservoirs. BEN – technická literatura, Praha. 94

Simmons B.., 2004: Nonformal Environmental Education Programs: Guidelines for Excellence. North American Association for Environmental Education. online: http://naaee.org/npeee/nonformal/nonformalguidelines.pdf, cit. 28.2.2010. Skaloš J., Pecharová E., Kašparová I., Tesařová B., Trpáková I. a kol., 2012: Strukturní a funkční změny krajiny Sokolovska (1842–2010). Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy. Skaloš J., 2006: The use of stable cadastre maps for the identification of historical elements of landscape teritorial stability as the basis for the restoration of ecological stability. Ekológia Bratislava 3: 215–231. Sklenička P, Molnárová K., 2010: Visual Perception of Habitats Adopted for Post-Mining Landscape Rehabilitation. Environmental Management, 424–435. Sklenička P., Kašparová I., 2008: Restoration of visual value in a post-mining landscape. Journal of Landscape studies, 1–10. Sklenička P., Přikryl I., Svoboda I., T. Lhota, 2004: Non-productive principles of landscape rehabilitation after long-term open-cast mining in Northwest Bohemia. Journal of the South African Institute of Mining and Metallurgy 2: 83–88. Sklenička P., Charvátová E., 2003: Stand continuity – a useful parameter for ecological networks in post-mining landscapes. Ecological Engineering 4: 287–296. Sklenička P., Bejček V., 2002: Filosofie tvorby nové krajiny na Sokolovsku? Zahrada – Park – Krajina 1: 40–41. Sklenička P., Lhota T., 2002: Landscape heterogeneity – a quantitative criterion for landscape reconstruction. Landscape and Urban Planning, 147–156. Sklenička P., Bejček V., Přikryl I., 2002: Využití procesů přirozené sukcese při obnově krajiny po těžbě nerostů. Sborník konference, Sborník konference Tvář naší země, 6. díl, 60–62. Sklenička P., 2002: Význam sledování změn krajinné heterogenity při obnově krajiny narušené povrchovou těžbou. Sborník konference, Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 71–79. Sklenička P., 2001: Obětujeme krajinu, abychom ji zachránili? Ochrana přírody 8: 225–226. Sklenička P., 2002: Ochrana krajinného rázu v procesu E.I.A. EIA – posuzování vlivů na životní prostředí 2: 8–11. Sklenička P., 2003: Základy krajinného plánování. Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha. Sokolovská uhelná, a.s., 2003: Historické pohledy. Sokolovská uhelná, a.s., Sokolov.

95

Svoboda I., 2008: Zvláštní plán sanace a rekultivace na období 2008–2010. R-Princip, s.r.o., Most. Nepublikováno. Svoboda I., Pecharová E., Přikryl I., Kašparová I., 2008: The Development of Future Lakes in Opencast Mine Residual Pits in the Krušné Mountain Region of the Czech republic. In: Mine Water and the Environment. Technical Univerzity of Ostrava. Karlovy Vary, 619–622. Šálek M., Růžička J. Mandák B., 2005: Ekologie. FLE ČZU & Lesnická práce, Praha. Štýs S., 1981: Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin. SNTL, Praha. Tilden F., 1977: Interpreting Our Heritage. The University of North Carolina Press, USA. Tolasz R., 2007: Atlas podnebí Česka. CHMÚ v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, Praha – Olomouc. Tollingerová D., 1996: GIS – geografické informační systémy. Technická univerzita Ostrava, Ostrava. Trpáková I., Trpák P., Sklenička P., Skaloš J., Engstová B., 2009: Rekonstrukce historického využití krajiny Sokolovska – Krajina v zrcadle map stabilního katastru. Lesnická práce s.r.o., Kostelec nad Černými Lesy. Trpák P., Trpáková I., 2008: Zpráva o stavu analýzy historických podkladů na základě písemných a mapových podkladů stabilního katastru zájmového území Sokolovska za rok 2008. In: Zpráva o první etapě řešení projektu č. QH 82106: Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí. Nepublikováno. Trpák P., Pecharová E. a kol., 2006a: The use of stable cadastre maps for the identification of historical elements of landscape teritorial stability as the basis for the restoration of ecological stability. Ekologia Bratislava, 3: 215–231. Trpák P., Trpáková I., 2006b: 25 let zkušeností z aplikace historických podkladů v ekologii krajiny a krajinném plánování. In: Ekologie krajiny a krajinné plánování. Sborník Ekologie krajiny 2. Sborník příspěvků z konference CZ-IALE, 14. – 15. září 2006 v Lednici. CZ-IALE, 188– 192. Trpák P., Pecharová E. a kol., 2005: Analyzing land use changes of intensively utilized agricultural landscape – an example from eastern Czech Republic. In: Ekotrend 2005 „Renewal and function of anthropogenic impacted landscape“. Czech University of Agriculture in Prague, Faculty of Forestry and Environment & The University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Agriculture, 111–129. Trpák P., Pecharová E., Trpáková I., 2002a: Územní systémy ekologické stability – segmenty paměti krajiny. In: Ekotrend „Trvale udržitelný rozvoj“. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice.

96

Trpák P., Trpáková I. 2002b: Analýza funkčnosti krajiny na základě specifických hodnocení indikačních skic a svazků stabilního katastru. Sborník konference, Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 85–92. Trpák P., Trpáková I., 2001a: Historické mapy vybraných území. Projekt VaV 640/3/00 Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou, DÚ 04 Diagnóza krajiny, část. Sokolovská pánev, 1–66. Trpák P., Trpáková I., Pecharová E., 2001b: ÚSES – Segmenty paměti krajiny. In: Sborník Mezinárodní konference Ekologické sítě. Brno. Vaňková J., Kovář P., 2004: Plant Species Diversity in the biotopes of Unreclaimed Industrial Deposits as Artificial Islands in the Lanscape. In Natural Recovery of Human – Made Deposits in Landscape. Academia, Praha, 30–45. Uhlířová L., 2002: Současný stav využití starých map pro sledování krajinných změn. Sborník konference, Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 93–95. Uzell D. L., 1998: Interpreting our Heritage: A Theoretical Interpretation. In: Uzell D. L., Ballantyne L. (eds.): Contemporary Issues in Heritage and Environmental Interpretation: Problems and Prospects. The Stationery Office, London, 11–25. Varjú V., 2006: Development and/or Environmental Protection: Environmental Respects in Planning and Evaluation. In: Environmental Economics, Policy and International Relations. Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, Praha, 145–155. Walz U., 2002: Historische Kartenwerke in Sachsen als Grundlage für Untersuchungen zur Ladwirdschaftsentwicklung. Sborník konference, Sborník konference Krajina 2002 – od poznání k integraci. MŽP ČR, Praha. Ústí nad Labem, 113–118. Wechsung F., Krysanova V., Flechsig M., Schaphoff S., 2000: May land use change reduce the water deficiency problem cause by reduced brown coal mining in the state of Brandenburg? In: Landscape and Urban Planning 51: 177–189. Williams M. S., McCrorie R., 1990: The Analysis of Ecological Attitudes in Town and Country. Journal of Environmental Management 2: 157–162. Zahn M., 2003: Bergbausanierung ist nicht eines Mannes Werk. LMBV Lausitzer und Mitteldeutsche Bergbau-Verwaltungsgesellschaft, Berlin. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o měně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

97

Zákon č. 183/2006 Sb., o zemním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

98

10 Přehled všech publikovaných článků IF

Hrajnohová Gillarová, H.: Post-mining landscape reclamation with the use of historical data. Environmental Engineering and Management Journal, in press (přijato k publikaci dne 12.12.2012)

Scopus

Kašparová I., Pecharová E., Justová H., Hrajnohová Gillarová H., 2012: Unique approach to Land reclamation After Brown Coal Mining, 12th International GeoConference SGEM 2012, proceedings, held 17 – 23 June, 2012 in Albena, Romania, 1015 – 1022.

Konference

Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., Bodlák, L., Pecharová, E., 2011: Landscape potential in postmining localities. In Eskikaya, S. (ed.): 22nd WORLD MINING CONGRESS & EXPO, 11 - 16 September 2011/Istanbul, Volume II, The Chamber of Mining Engineers of Turkey, Ankara, Turkey, 313 – 318. Kažmierski, T., Hrajnohová Gillarová, H., Bodlák, L., Martiš, M., 2011: Planning of education and inforamation infrastructure in reclamated landscape. In Eskikaya, S. (ed.): 22nd WORLD MINING CONGRESS & EXPO, 11 - 16 September 2011/Istanbul, Volume II, The Chamber of Mining Engineers of Turkey, Ankara, Turkey, 319 – 326. Bodlák, L., Korandová, M., Křováková, K., Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., Pecharová, E., 2011: The changes of the surface water physicochemical parameters in the reclaimed post-mining landscape. In Eskikaya, S. (ed.): 22nd WORLD MINING CONGRESS & EXPO, 11 - 16 September 2011/Istanbul, Volume II, The Chamber of Mining Engineers of Turkey, Ankara, Turkey, 339 – 344. Hrajnohová Gillarová H., 2011: Rekutivace krajiny pomocí historických dat. In: Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2011. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 110-123.

REC

Hrajnohová Gillarová H., Kažmierski T.: Post-mining landscape interpretation: Medard locality as a case study. Journal of Landscape Studies, vol. 4, issue 2, 2011. Centrum pro krajinu, Praha, 35 – 43.

Konference

Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., Pecharová, E., Martiš, M., 2010: What can offer us reclaimed landscape surrounding future lake Medard. In 12th international symposium on environmental issues and waste management in energy and mineral production. P. Sklenička, R. Singhal, I. Kašparová *eds+. SWEMP 2010 Prague May 24 – 26. Proceedings. Prague: Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences in the Publishing House of Lesnická práce, s.r.o., 190-198. 99

Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., 2010: Reclamation function assessment with the help of stand temperature measurement. In Bejček, V. et al. (eds.): UCOLIS 2010 - University Conference in Life Science - Proceedings, 25 November 2010. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, 250 - 256. Hrajnohová Gillarová, H., 2010. Zajímavosti a krásy krajiny okolí jezera Medard. In Maršálek, M., Pecharová, E. (eds.): Krajina mladýma očima sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., 226 – 234. Hrajnohová Gillarová, H., 2009: Uplatňování a detekce funkce přírodních prvků v rekultivované krajině. Krajina mladýma očima, Sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP, Kostelecké Barborky 2009, Nakladatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 75-97. REC

Hrajnohová Gillarová, H., Pecharová, E.: An assessment of the environmental impact of the proposed Medard lake project. Journal of Landscape Studies,vol. 2. Issue 2, 2009. Centrum pro krajinu, Praha, 33-41.

IF

Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E.: Lanscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining: in: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry. 2008. Vol. 24, issue 3., Poland, Cracow, 289 –299.

11 Přehled řešených projektů QH82106 Rekultivace jako nástroj obnovy funkce vodního režimu krajiny po povrchové těžbě hnědého uhlí. Poskytovatel:MZE-Ministerstvo zemědělství, Hl. příjemce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (dále JU v Č /Zemědělská fakulta (dále ZF), Období řešení projektu: 2008-12 2B08006 Nové přístupy umožňující výzkum efektivních postupů pro rekultivaci a asanaci devastovaných oblastí. Poskytovatel: MSM-Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, hl. příjemce: JU v ČB/ZF, Období řešení projektu: 2008-11 IGA FŽP ČZU projekt č. 201042220062: Potenciál rekultivované krajiny v okolí budoucího jezera Medard. Období řešení projektu: 2010

100

12 Přehled vedených bakalářských prací Ladislava Mikešová: HISTORIE A SOUČASNOST LOKALITY MEDARD NA SOKOLOVSKU, ukončení studia 2011 Karel Hnízdil: MOSTECKÉ JEZERO - HISTORIE A SOUČASNOST DOTČENÉHO ÚZEMÍ, ukončení studia bude 2013

13 Přehled účasti na konferencích World mining congress 2011 Istanbul - články ve sborníku: Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., Bodlák, L., Pecharová, E., 2011: Landscape potential in postmining localities. In Eskikaya, S. (ed.): 22nd WORLD MINING CONGRESS & EXPO, 11 - 16 September 2011/Istanbul, Volume II, The Chamber of Mining Engineers of Turkey, Ankara, Turkey, 313 – 318. Kažmierski, T., Hrajnohová Gillarová, H., Bodlák, L., Martiš, M., 2011: Planning of education and inforamation infrastructure in reclamated landscape. In Eskikaya, S. (ed.): 22nd WORLD MINING CONGRESS & EXPO, 11 - 16 September 2011/Istanbul, Volume II, The Chamber of Mining Engineers of Turkey, Ankara, Turkey, 319 – 326. Bodlák, L., Korandová, M., Křováková, K., Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., Pecharová, E., 2011: The changes of the surface water physico-chemical parameters in the reclaimed post-mining landscape. In Eskikaya, S. (ed.): 22nd WORLD MINING CONGRESS & EXPO, 11 - 16 September 2011/Istanbul, Volume II, The Chamber of Mining Engineers of Turkey, Ankara, Turkey, 339 – 344. KOSTELECKÉ BARBORKY 2011 – článek ve sborníku: Hrajnohová Gillarová H., 2011: Rekutivace krajiny pomocí historických dat. In: Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2011. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 110-123. ZOOLOGICKÉ DNY 2010 – poster: Chochel, M., Hrajnohová Gillarová, H., Pecharová, E., 2010: Výskyt, četnost a význam populací vybraných bezobratlých živočichů v prostoru rekultivace lomu Medard – Libík, Zoologické dny 2010, Praha. UCOLIS 2010 – článek ve sborníku: Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., 2010: Reclamation function assessment with the help of stand temperature measurement. In Bejček, V. et al. (eds.): UCOLIS 2010 - University 101

Conference in Life Science - Proceedings, 25 November 2010. Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, 250 - 256. SWEMP 2010 - poster + článek ve sborníku: Hrajnohová Gillarová, H., Kažmierski, T., Pecharová, E., Martiš, M., 2010: What can offer us reclaimed landscape surrounding future lake Medard. In 12th international symposium on environmental issues and waste management in energy and mineral production. P. Sklenička, R. Singhal, I. Kašparová *eds+. SWEMP 2010 Prague May 24 – 26. Proceedings. Prague: Czech University of Life Sciences Prague, Faculty of Environmental Sciences in the Publishing House of Lesnická práce, s.r.o., 190-198. KOSTELECKÉ BARBORKY 2010 – článek ve sborníku: Hrajnohová Gillarová, H., 2010. Zajímavosti a krásy krajiny okolí jezera Medard. In: Maršálek, M., Pecharová, E. (eds.): Krajina mladýma očima - sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., 226 – 234. KOSTELECKÉ BARBORKY 2009 – článek ve sborníku: Hrajnohová Gillarová, H., 2009: Uplatňování a detekce funkce přírodních prvků v rekultivované krajině. Krajina mladýma očima, Sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP, Kostelecké Barborky 2009, Nakladatelství Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 75-97. World mining congress 2008 krakow - článek ve sborníku: Gillarova H., Trpak P., Trpakova I., Sykorova Z., Pecharova E.: Lanscape memory as a solution of the ecological stability of the territory after mining: in: Mineral and Energy Economy Research Institute of Polish Academy of Sciences. 21st World Mining Congress New Challenges and Visions for Mining, Risk management &subsidence engineering, Sustainable development in mining industry. 2008. Vol. 24, issue 3., Poland, Cracow, 289 –299.

102

Příloha č. 1

Příloha č. 1: Urbanistická studie – Jezero Medard 103