Česká zemědělská univerzita v Praze AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS OSIVO A SADBA. X. odborný a vědecký seminář

Česká zemědělská univerzita v Praze AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS

OSIVO A SADBA X. odborný a vědecký seminář

sborník referátů 10. února 2011

Česká zemědělská univerzita v Praze

AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS

OSIVO A SADBA X. odborný a vědecký seminář pořádaný ČZU v Praze, ve spolupráci s Českomoravskou ńlechtitelskou a semenářskou asociací a Českou zemědělskou společností na ČZU

Sborník referátů

10. února 2011

Czech University of Life Sciences Prague

AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS

SEED AND SEEDLINGS X. Scientific and technical seminar Organized by CULS Prague, with cooperation of Czech Seed Trade Association (ČMŃSA) and Czech Agriculture Company at CULS

Proceedings

10. February 2011

© Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra rostlinné výroby Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů 165 21 Praha 6 - Suchdol ISBN 978-80-213-2153-3

OBSAH PERSPEKTIVA REGISTRACE ODRŮD, PRODUKCE A CERTIFIKACE OSIV

9

EVROPSKÝ VÝVOJ V OCHRANĚ ŠLECHTITELSKÝCH PRÁV, REGISTRACI ODRŮD A CERTIFIKACI OSIV Ladislav Rosenberg

10

PŘÍNOS ŠLECHTĚNÍ NOVÝCH ODRŮD PRO ROSTLINNOU VÝROBU Jiří Hartmann, Vladimíra Horáková

18

TRENDY VE VYUŢÍVÁNÍ FARMÁŘSKÝCH OSIV Pavel Kutmon

23

MNOŢITELSKÉ POROSTY A ÚPRAVY OSIV VE VZTAHU KE KVALITĚ OSIVA

27

AGROTECHNIKA MNOŢITELSKÉHO POROSTU VE VZTAHU KE KVALITĚ OSIVA OBILOVIN Josef Čapek, Pavel Horčička

28

ŘÍZENÍ VÝROBY KVALITNÍHO OSIVA ZELENINY Jan Práńil

34

VITALITA JAKO ZÁKLADNÍ INFORMACE O KVALITĚ OSIVA Kateřina Pazderů, Václav Hosnedl

44

ŠLECHTITELSKÝ A SEMENÁŘSKÝ VÝZKUM PRO PRAXI HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ A VHODNOSTI PRAKTICKÉHO POUŢITÍ CERTIFIKOVANÝCH A FARMÁŘSKÝCH OSIV U OBILNIN Ladislav Bláha, David Laskafeld, Zdeněk Stehno, Ivana Capouchová, Petr Konvalina

49 50

INFLUENCE OF PRE-SOWING STIMULATION OF CLUSTERS OF SUGAR BEET ON GERMINATION AND PIGMENTS CONTENT 56 Hanna Szajsner, Urszula Prośba-Białczyk, Edward Grzyś, Krzysztof Bąk GENOVÉ ZDROJE PŠENICE (TRITICUM AESTIVUM L.) SE ZMĚNĚNOU MORFOLOGIÍ KLASU A JEJICH VYUŢITELNOST 62 Petr Martinek, Oxana B. Dobrovolskaya, Petra Pokorová, Marie Váņová VÝZNAM FUZARIÓZY KLASŮ OZIMÉ PŠENICE PRO OSIVO Evņenie Prokinová, Ivana Capouchová, Marta Kostelanská

70

STRES SUCHEM A DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ (FESTUCA ARUNDINACEA SCHREB.) Jaroslav Martinek, Miluńe Svobodová, Tereza Králíčková

78

VLIV VYBRANÝCH MOŘIDEL NA KLÍČIVOST SVĚTLICE BARVÍŘSKÉ (CARTHAMUS TINCTORIUS L.) Karel Vejraņka, Jan Hofbauer, Eva Hrudová, Ivana Ńindelková, Radek Macháč

82

SRC TEST- KOMPLEXNÍ METODA HODNOCENÍ JAKOSTI PŘI ŠLECHTĚNÍ PŠENICE SETÉ (T. AESTIVUM L.) 93 Ludmila Papouńková, Jana Bradová, Ivana Capouchová, Václav Dvořáček, Alena Ńkeříková DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ Miluńe Svobodová, Tereza Králíčková, Jaroslav Martinek

100

FT-NIR SPEKTROSKOPIE - EFEKTIVNÍ ŠLECHTITELSKÁ METODA PRO PREDIKCI PARAMETRŮ RETENČNÍ KAPACITY MOUKY U PŠENICE SETÉ Václav Dvořáček, Anna Prohasková, Ludmila Papouńková, Jiří Hermuth, Ivana Capouchová, Alena Ńkeříková, Oldřich Faměra,

104

AKTUÁLNÍ SITUACE VE VYUŢITÍ OSIVA OBILNIN V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Petr Konvalina, Ludvík Friebel, Zdeněk Stehno, Martin Káń, Ladislav Bláha, Tomáń Blańko, Ivana Capouchová

110

VLASTNOSTI KRAJOVÝCH ODRŮD PŠENICE DVOUZRNKY (TRITICUM DICOCCUM SCHRANK) A JEJICH VHODNOST PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ 115 Jan Ńrámek, Ivana Capouchová, Zdeněk Stehno ROČNÍKOVÉ VLIVY NA KVALITATIVNÍ PARAMETRY OSIVA ŢITA LESNÍHO (SECALE CEREALE, VAR. MULTICAULE) 120 Jan Hofbauer, Karel Vejraņka, Tomáń Středa TVORBA VÝNOSU A KVALITY U SEMENÁŘSKÝCH POROSTŮ Jiří Petr

126

KLÍČIVOST SEMEN ČIROKU OBECNÉHO V PODMÍNKÁCH SNÍŢENÉ DOSTUPNOSTI VODY Václav Brant, Petr Zábranský, Kateřina Hamouzová, Pavel Fuksa

130

PROJEV VYBRANÝCH ODRŮD BRAMBOR V EKOLOGICKÉM A KONVENČNÍM PĚSTOVÁNÍ Jiří Diviń

135

VLIV OŠETŘENÍ NA PRODUKCI SADBY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Jaroslav Tomáńek, Petr Dvořák, Andrea Hlavová

139

OCENA JAKOŚCI PLONU PRZY RÓŻNYCH TECHNOLOGIACH UPRAWY ZIEMNIAKA Maria Pytlarz-Kozicka

144

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Hana Honsová, Ivana Capouchová, Zdeněk Stehno, Petr Konvalina, Evņenie Prokinová, Radovan Chaloupský, Ladislav Bláha2

150

MOŘENÍ OSIVA BIOLOGICKY AKTIVNÍMI LÁTKAMI Pavel Procházka, Přemysl Ńtranc, Kateřina Pazderů, Jaroslav Ńtranc, Ladislav Kohout

157

VLIV ODRŮDY A PŮVODU SEMEN ŘEPKY NA KLÍČIVOST V RŮZNÝCH TEPLOTNÍCH PODMÍNKÁCH 164 Ladislav Bláha VLIV POSKLIZŇOVÉHO DOZRÁVÁNÍ JEČMENE JARNÍHO NA RYCHLOST A UNIFORMITU KLÍČENÍ 169 Viera Ńottníková, Vratislav Psota, Lenka Sachambula, Luděk Hřivna, Ondřej Polák VÝSLEDKY POKUSŮ S HNOJENÍM CHMELOVÉ SADBY V ROCE 2010 Přemysl Ńtranc, Jaroslav Ńtranc, Daniel Ńtranc, Daniela Erhartová

175

OVLIVNĚNÍ KLÍČIVOSTI KLUBÍČEK PLEVELNÉ ŘEPY CHEMICKÝMI LÁTKAMI Roman Hnilička, Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban

183

PARAMETRY OSIVA OVLIVŇUJÍCÍ VZCHÁZIVOST VOJTĚŠKY Josef Hakl, Kamila Máńková, Jaromír Ńantrůček

190

EFFECT OF STIMULATION ON THE YIELD AND TECHNOLOGICAL VALUE OF SUGAR BEET ROOTS 195 Urszula Prośba-Białczyk, Hanna Szajsner, Krzysztof Bąk ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZKOUŠENÍ ODRŮD A PRODEJE OSIVA CUKROVÉ ŘEPY Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban, Jan Křováček

203

TEST URYCHLENÉHO STÁRNUTÍ OSIVA SÓJI LUŠTINATÉ Pavel Procházka, Přemysl Ńtranc, Kateřina Pazderů, Daniela Erhartová

210

POZNÁMKY Z KONFERENCÍ ESA A ISTA Z HLEDISKA SEMENÁŘSKÉHO VÝZKUMU Ladislav Bláha, Kateřina Pazderů

214

NĚKTERÉ FYZIOLOGICKÉ PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE PŘI PĚSTOVÁNÍ KRYTOKOŘENNÉ SADBY CHMELE 219 Jaroslav Ńtranc, Přemysl Ńtranc, Daniel Ńtranc PORŮSTÁNÍ OBILEK A JEHO VLIV NA SEMENÁŘSKOU KVALITU OSIVA OZIMÉ PŠENICE Z PODMÍNEK VLHKÉHO VEGETAČNÍHO ROČNÍKU 226 Kateřina Pazderů, Ivana Capouchová, Alena Ńkeříková, Jana Bradová SLEDOVÁNÍ VLIVU VYBRANÝCH FAKTORŮ NA HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI SILÁŢNÍ KUKUŘICE 231 Romana Novotná, Milan Kobes, Lukáń Kadoun,Václav Merunka, Luboń Čejka

Perspektiva registrace odrůd, produkce a certifikace osiv

Osivo a sadba, 10. 2. 2011

9

EVROPSKÝ VÝVOJ V OCHRANĚ ŠLECHTITELSKÝCH PRÁV, REGISTRACI ODRŮD A CERTIFIKACI OSIV European Development of the Plant Breeder’s Rights, Variety Registration and Seed Certification Ladislav Rosenberg Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

Abstract Unification of the European seed directives began in 2005. Upcoming changes relate to an issue of the plant variety rigt, variety registration and a seed marketing. It is necessary to review the system of legal protection in the direction of better enforcement of plant breeder's right in relation to increased use of the farmer's saved seed. In the field of legislation on trade of the seeds and varieties are acceptable options up to Scenario 2 (office decides and there is a maximum transfer activity in the seed sector). State has to ensure in this scenario the appropriate extent DUS and VCU tests for small and medium companies which are not able to provide these tests. Keywords: development of legislation, plant variety protection, variety registration, seed certification, seed trade,

Souhrn Sjednocování evropské semenářské legislativy započalo v roce 2005. Připravované změny se týkají problematiky právní ochrany odrůd a oblasti registrace odrůd a obchodu s osivem. Je nutné přehodnocení systému právní ochrany ve směru lepńí vymahatelnosti ńlechtitelských práv vzhledem k nárůstu vyuņívání farmářských osiv. V oblasti legislativy pro obchod s odrůdami a osivem jsou akceptovatelné varianty do scénáře 2 (úřad rozhoduje a dochází k maximálnímu transferu činností do semenářského sektoru. V této variantě vńak musí stát zabezpečit v odpovídajícím rozsahu zkouńky DUS a uņitné hodnoty pro malé a střední firmy, které nebudou schopny zabezpečovat toto testování. Klíčová slova: vývoj legislativy, ochrana odrůd, registrace odrůd, certifikace osiv, obchod s osivem,

Úvod Význam ńlechtění odrůd stále vzrůstá a to nejenom pod vlivem klimatických změn, přináńejících extrémní výkyvy počasí. Důleņitým faktorem je i předpokládaný populační vývoj (graf 1), který významně ovlivní poņadavky na produkci, které jsou řeńitelné pouze podstatným zvýńením výnosů, a právě zde je odrůda základním intenzifikačním faktorem. Odhady populačního růstu dle FAO jsou jeńtě vyńńí a předpokládají nárůst populace aņ k hranici 10 bilionů. Nárůst o 2,3 bilionů obyvatel spolu s nárůstem individuální spotřeby na obyvatele zvýńí poņadavek na produkci potravin o 70 %. Nové odrůdy a kvalitní osiva musí být reálnou součástí naplnění tak náročného cíle. Podíl ńlechtění na výnosu pńenice dosahuje v průměru 50 % a je zřejmé, ņe je spíńe vzrůstající (tab. 1).

10


Graf 1: Vývoj světové populace (World population development) Dosaņení ńlechtitelského pokroku je náročné na finanční zdroje, které mohou ńlechtitelské a semenářské firmy tvořit pouze za odpovídajícího legislativního rámce, který umoņní registraci odrůd, právní ochranu výsledků ńlechtění a efektivní výrobu vysoce kvalitních osiv. Z těchto důvodů je příprava nové evropské legislativy sledována a ovlivņována nejen ńlechtitelskými a semenářskými organizacemi v celé Evropě, ale i celou řadou dalńích velmi silných nevládních organizací, zejména pak farmáři. Tab. 1: Podíl šlechtění na výnosu ozimé pšenice (PercentageBreeding vs Agro-technique) Farack 2008 Oznámení o rozsahu a zahájení procesu týkajícího se přípravy těchto změn v roce 2005 (Anonym, 2005) definovalo hlavní cíl, který spočívá ve sjednocení, zjednoduńení a zlevnění celého systému právní ochrany a nařízení týkající se odrůd, osiva a sadby. Proběhlo jiņ hodnocení stávající legislativy, jsou definována její slabá místa a je zpracována celá řada návrhů pro legislativu ńlechtitelského a semenářského sektoru EU. Českomoravská ńlechtitelská a semenářská asociace se aktivně na tomto vývoji aktivně podílí spolu se svými kolegy ze zahraničních asociací.

Vývoj legislativy v oblasti ochrany práv k odrůdám Z hodnocení stávající legislativy vyplynulo, ņe ochrana odrůd na bázi UPOV 1991 je vhodnou ochranou odrůd, ale je nutné přehodnocení celého systému a zejména zajińtění lepńí vymahatelnosti ńlechtitelských práv. Důvodem je klesající vyuņívání certifikovaných osiv, nárůst vyuņívání farmářských osiv a nelegálního osiva a následně nedostatku zdrojů pro financování ńlechtění (tab. 2). Dle hodnocení současné právní úpravy Osivo a sadba, 10. 2. 2011

11

zřejmě je nejvíce problémů v oblasti tak zvané farmářské výjimky a to zejména: Definice malého pěstitele

Malý farmář není v současné době dle EU legislativy definován a CPVO vyuņívá dřívějńí poměrně sloņitou definici, která stanovuje jeho velikost na základě dosahovaného výnosu pńenice nebo brambor na hektar. Tuto definici pouņívá v Evropě 15 států; 7 států dle dostupných informací má definici vlastní. Česká republika a i některé dalńí státy stanovily dle svých podmínek hranici pro definici pevnou hodnotou v hektarech (22 ha). V tabulce 3 je uvedeno rozpětí velikosti a podílu malých pěstitelů v Evropě ve srovnání s Českou republikou. Dlouho byl při diskusích hledán logický důvod, proč by měl být malý pěstitel definován pro účel právní ochrany odrůd. Důvod nebyl nalezen a bylo pouze konstatováno, ņe z politického hlediska je vhodné výjimku pro malého pěstitele zachovat a tím vyvstal problém jeho nové definice. Snaha stanovit univerzální definici, která by svým mechanismem optimálně definovala velikost malého pěstitele dle podmínek jednotlivých států, se nesetkala s úspěchem a bude zřejmě v pravomoci jednotlivých členských zemí tuto hranici stanovit. Je diskutována otázka, zda malý pěstitel má být vyjmut z povinnosti platit, nebo z informační povinnosti nebo z obojího. Stanovisko ČMŠSA: snaha o harmonizaci celého systému je nereálná a definici malého pěstitele ponechat v pravomoci členských států, podíl malých pěstitelů v ČR a EU postupně klesá a výrazně neovlivní příjmy vlastníků odrůd. Definice vlastního podniku

Evropské farmářské organizace se pokusily o vytvoření ńirńí definice, neņ je definice stávající, která vychází z obchodního zákoníku a je v tomto zákoně reprezentována ornou půdou ve vlastnictví podniku s jedinečným identifikačním číslem. Argumentace pro ńirńí pojetí definice je zdůvodņována moņnou spoluprácí firem ve společném hospodaření na půdě, případně i holdingovým uspořádáním firem a tato ńirńí definice by umoņņovala produkci farmářských osiv pro více firem dohromady. Stanovisko ČMŠSA: pro podmínky ČR je ńirńí definice nepřijatelná vzhledem k organizační struktuře velkých firem a ńirńí definice by vedla k dalńímu nárůstu produkce farmářských osiv a je třeba zachovat stávající definici dle identifikačního čísla firmy. Informační povinnost

Informační povinnost o vyuņívání farmářských osiv byla v minulosti zdrojem sporů a je zřejmé, ņe musí být lépe definována v evropském nařízení. Existují různé systémy. V ČR existuje dotazníkový systém, kterým jsou farmáři 2x ročně oslovováni. Stanovisko ČMŠSA: farmář na dotaz vlastníka zda pouņil farmářské osivo musí odpovědět i bez toho, aby existovala na straně pěstitele jakákoliv indicie, ņe farmářské osivo pouņil. Tento systém je vhodné doplnit povinností pěstitele deklarováním pouņití či nepouņití farmářského osiva na formuláři ņádosti o přímé podpory a vyuņít tak podpory získávání informací z veřejných zdrojů. Výše náhrady za vyuţívání farmářských osiv

Je diskutovaným problémem mezi ńlechtiteli a farmářskými organizacemi. Současná výńe dle evropského nařízení je na úrovni 50 % licenčního poplatků. V některých státech je náhrada vyńńí na základě dohod s farmářskou organizací (Holandsko 60 %, Velká Británie dle plodin 46 – 60 %). Genetická hodnota certifikovaného osiva a farmářského osiva je stejná. Z tohoto důvodu je ze strany 12


ńlechtitelů poņadováno zvýńení náhrady aņ do výńe 100 %. Farmářské organizace povaņují výńi náhrad za dostatečnou a naopak se snaņí získat kontrolu nad vyuņitím financí z farmářských náhrad a ověřovat zda jsou skutečně vyuņívány pro ńlechtění nových odrůd. To je pochopitelně moņné a přijatelné za předpokladu přijetí dohod, které stanoví výńi náhrad vyńńí, neņ je stanoveno nařízením. Stanovisko ČMŠSA: ńlechtění odrůd je výrazně podfinancováno, jen v roce 2009 vlastníci odrůd obilnin v ČR ztratili na finančních zdrojích z licencí téměř 160 milionů Kč díky nárůstu vyuņívání farmářských a nelegálních osiv. Výńe náhrady 50 % úrovně licencí je dostatečná ve státech s vysokou úrovní vyuņívání certifikovaných osiv (> 70 %). Naopak ve státech jako je Polsko je podíl certifikovaných osiv do 10 %. Z tohoto důvodu povaņujeme jednotnou výńi náhrad za pouņití farmářských osiv za neúčelnou. V České republice dońlo v posledních dvou letech k více neņ 20 % poklesu ve vyuņívání certifikovaných osiv, značná část farmářských osiv je produkována přímo jako součást ploch mnoņení certifikovaného osiva a lze hovořit přímo o průmyslové výrobě farmářských osiv. Je zřejmé, ņe kromě pěstitelské a zejména mnoņitelské kázně je nejefektivnějńím nástrojem pro dosaņení sníņení podílu farmářských osiv právě výńe farmářské náhrady. Zvýńení náhrad na 100 % by vńak mohlo být kontraproduktivní, dońlo by k vyńńímu vyuņívání starých nechráněných odrůd, případně směsí odrůd a dońlo by ke zhorńování kvality produkce a ke ztrátě konkurenční schopnosti. Proto 80 % náhrada by měla být limitní hranicí a o její výńi by měl rozhodovat vlastník odrůdy.

Vývoj legislativy v oblasti odrůd a obchodu s osivem a sadbou Z hodnocení stávající legislativy mezi ńlechtiteli vyplývá, ņe stávající legislativa je vyhovující a není třeba podstatných změn. Legislativa registrace odrůd je v současné době u větńiny polních plodin zaloņena na DUS testech a VCU testech, které představují hodnocení uņitné hodnoty odrůdy. U zelenin v naprosté větńině je pouņíván jen DUS test. DUS test je totoņný s DUS testem, který je pouņíván v řízení o udělení právní ochrany. Zde by nemělo v budoucnu docházet k duplicitám a jeden tento test by měl slouņit jak právní ochraně, tak k registraci odrůdy. Při navrhování změn je velkým hráčem CPVO, které jako evropský odrůdový úřad usiluje o získání větńího vlivu, posílení svých pozic a větńí centralizaci celého systému. V současné době je navrņeno 5 scénářů pro pojetí nového nařízení k odrůdám a osivu (Anonym 2010) : 1. varianta - zachování současného stavu 2. varianta – spolupráce-úředník rozhoduje, ale maximální transfer prací do semenářského sektoru 3. varianta – povinná základní nařízení a dobrovolná úroveņ vyńńího zajińtění kvality 4. varianta – zjednoduńení systému centralizací a harmonizací 5. varianta vyřazení regulace odrůd a osiv z legislativy EU První varianta reprezentuje současný stav, kdy registrace zůstává stejná a členské státy musí notifikovat plodiny, kterých se registrace týká pro Společný katalog, který obsahuje polní a zeleninové druhy, se kterými je dovoleno obchodovat v EU a evropský seznam ostatních druhů s výjimkou okrasných plodin. Před notifikací je prováděno zkouńení odrůd. DUS zkouńky jsou prováděny národními autoritami v souladu s testovacími kriterii pro DUS (UPOV a CPVO protokoly). Zkouńky uņitné hodnoty (VCU) polních plodin jsou prováděny v členských státech na základě čtyřech kriterií (výnos, zdravotní stav, adaptabilita na prostředí a uņitná hodnota). Členské státy rozhodnou, které testy budou provádět pro kontrolu těchto kriterií. Certifikace osiv a sadby je prováděna úředními zkouńkami, nebo zkouńkami pod úředním dohledem a je ukončena rozhodnutím národní autority. Legislativa stanovuje detailní poņadavky na postup a kriteria. Marketing osiva a sadby druhů je povolen ve výhradní odpovědnosti dodavatele.


13

Registrace nebo seznam ńlechtitelů a dodavatelů zůstává stejný, není to formální poņadavek vńech nařízení, je pouze zmíněn pro rozmnoņovací materiál lesních dřevin, ovoce a okrasných plodin. Přístup ke konzervovaným (uchovávaným) odrůdám a speciálnímu místnímu trhu zůstává stejný. Specifické předpisy pro méně přísné poņadavky, včetně omezení oblasti původu a mnoņství, bude i nadále platit pro konzervované odrůdy/materiál pro genetickou diversitu zemědělských plodin, zelenin a pro směsi osiva pícnin. Druhá varianta. V tomto scénáři, pro registraci odrůd pokračuje povinnost pro regulované odrůdy. Jedná se o testování DUS, stejně jako zkouńení některých VCU znaků. Nicméně, více odpovědnosti, která je předána ńlechtitelům a v tom smyslu, ņe bude mít moņnost provádět alespoņ část ne-li vńechny poņadované testy (jeden nebo dva roky). Tato volba by zahrnovala audit/validaci a konečné rozhodnutí by bylo na úřadu. Opatření týkající se názvu odrůdy a sestavení Společného katalogu zůstává v stávající podobě. V tomto scénáři by veńkeré administrativní úkoly na úrovni EU zůstaly v kompetenci CPVO. Kromě toho, pro testování uņitné hodnoty (VCU) budou vypracovány harmonizované a podrobnějńí EU kritéria na základě poņadavků stanovených v členských státech. To by umoņnilo začlenit nebo dát větńí váhu pro kritéria důleņitá pro společnost: odolnost k chorobám, riziko přítomnosti mykotoxinů, nutriční hodnota apod. Některé z kritérií by byly povinné (zdravotní stav a přírodní prostředí) a některé dalńí volitelné (výnos a hodnota z hlediska uņivatelských aspektů). Tato "odlehčená verze VCU" by se mohla týkat například odolnosti k chorobám a byla by vhodná pro hospodaření s nízkými vstupy. Je zde opatření týkající se povinnosti, kdy členský stát nabídkou testů DUS a VCU chrání zájmy malých a středních podniků, které nemusí mít prostředky, aby testy prováděly samy. Členské státy zajistí, aby referenční sbírky byly udrņovány a vzorky rozmnoņovacího materiálu byly k dispozici pro výkon těchto zkouńek. Legislativa i nadále stanovuje podrobné poņadavky na postup a kritéria certifikace rozmnoņovacího materiálu. Nicméně, zkouńky partií mnoņitelského materiálu pěstovaných plodin jsou prováděny firmami pod úředním dohledem a rozhodnutí jsou vydávána národním úřadem. Registrace nebo seznam ńlechtitelů a dodavatelů - ńlechtitelé a dodavatelé jsou zapsáni úřadem jako předpoklad pro delegování praktických činností spojených s popisem vlastností odrůd a certifikace partií rozmnoņovacího materiálu, který je uváděn na trh. Zvláńtní opatření umoņņuje i nadále pouņití “konzervovaných“ odrůd a krajových odrůd, pro odrůdy zeleniny bez vlastní obchodní hodnoty a pro směsi pícnin. Nicméně, jako přiměřený je povaņován nezbytný dohled nad dodrņováním tohoto ustanovení s ohledem na současnou a očekávanou budoucí velikost těchto trhů, která je stále problematické a mohla by připadat v úvahu některá dalńí odlehčení méně přísných poņadavků (akceptování odrůd atd.). Třetí varianta je v registraci odrůd zaměřena na zlepńení flexibility pro ńlechtitele, dodavatele a odběratele osiv a sadby. Podle tohoto scénáře je registrace dodavatelů povinná a základní kritéria pro produkci a reprodukci by tak mohla být vytvořena pohyblivě k situaci, kdy existuje více kontrolních procesů neņ kontrol produkce. Odrůdy také musejí být registrovány, a jsou navrņena dvě schémata, tak aby jak dodavatelé tak uņivatelé si mohli vybrat. Také v tomto scénáři by veńkeré administrativní úkoly na úrovni EU byly přisouzeny CPVO. (1) První úroveņ: Povinná 'lehká registrace' ze vńech odrůd vńech druhů rostlin, včetně těch, pro které nejsou stanoveny ņádné specifické poņadavky pro uvedení na trh. Vńechny odrůdy plodin, na něņ se vztahuje právní předpisy na trh EU, jsou registrovány v EU katalogů, zatímco národní katalogy by mohly i nadále existovat. Tato registrace je doprovázena harmonizovaným popisem odrůdy administrovanou ņadatelem. Testování VCU není nutné pro tuto kategorii osiva a sadby. Existují základní obecná pravidla, pokud jde o zdraví a vhodnost pro účel, jakoņ i pro označování. Přísluńné orgány by prováděly kontrolu uvádění na trh, se zaměřením zejména na jeho označování. Působnost právních předpisů pro marketing bude znovu prověřována a například můņe

14


určité skupiny rozmnoņovacího materiálu druhů nebo plodin, které jsou uváděny na trh pouze v uzavřených okruzích (jako například okrasné nebo osivo řepy) vyjmout. (2) Druhá úroveņ: Dobrovolná registrace testovaných odrůd Dobrovolný evropský katalog "testovaných odrůd" je zřízen pro odrůdy vńech plodin, na něņ se vztahují právní předpisy pro marketing EU. V této souvislosti je, ņe pouze odrůdy na základě oficiálních (nebo zkouńek pod úředním dohledem) zkouńek, které vyhověly DUS a kriteriím udrņitelnosti (v zásadě odolnost chorobám, odolnost na nepříznivé podmínky vnějńího prostředí) mají právo na přístup do katalogu a jsou oprávněné být obchodovány s nějakým druhem loga Evropské zkouńené odrůdy. Organizace DUS a testů udrņitelnosti testování by měly být v souladu se scénářem 2, ale nejméně jeden rok testů DUS vyńetření musí provádět úřední subjekty členských států. Certifikace osiva je prováděna pod úředním dohledem a bude omezena na "testované" odrůdy. Certifikace není povinnost, ale je přeměněna na právo a pouze testované odrůd by mohly mít na ņádost dobrovolnou certifikaci EU (např. logo EU). To umoņņuje flexibilitu jak pro dodavatele a zákazníky osiv a sadby. Registrace ńlechtitelů a dodavatelů – vńichni ńlechtitelé a dodavatelé jsou registrováni, takņe je moņné sledování jejich činností. V ideálním případě této registrace by měla být platná jak pro rostlinolékařský reņim EU, tak pro legislativu marketingu rozmnoņovacího materiálu. To slouņí k sledovatelnosti v obecném kontextu odpovědnosti výrobce a dodavatele. Měl by platit koncept monitorování intenzity rizika. Přístup k ochraně odrůdy/specializovaným trhům - Jelikoņ zde není povinné testování odrůd a ņádná povinná certifikace rozmnoņovacího materiálu, bude mít výrobce uchovávaných odrůd nebo malí dodavatelé prospěch z lehčího reņimu. Čtvrtá varianta navrhuje zjednoduńení systému centralizací a harmonizací. Registrace odrůd - v tomto scénáři by CPVO měl být zmocněn ke koordinování a rozhodování o registraci odrůdy, která zahrnuje testy DUS a také test na udrņitelnost (viz scénář 2 a 3). Stanice pro testování DUS jsou umístěny v členských státech. Mají být "akreditované" na základě auditů provedených CPVO v souladu s přísnými kritérii pro posuzování. CPVO spravuje databázi referenčních kolekcí na úrovni EU a definuje seznam referenčních odrůd, které budou muset být pouņity při testování odlińnosti kandidátů na odrůdy. [Pozn.: Zkuńební stanice, které by hodnotily pouze odrůdy, které se vyrábějí pouze pro vývoz do třetích zemí v souvislosti s ochranou odrůd by nemusely být akreditovány]. Fyzicky jsou referenční kolekce udrņovány ve vybraných stanicích pro testování DUS. Národní katalogy by mohly jeńtě existovat vedle společných katalogů. Mohly by obsahovat dodatečné informace, uņitné hodnoty, které byly schváleny na národní úrovni, nebo by mohly hrát roli pro druhy, které nejsou zahrnuty v právních předpisech pro trh EU. Certifikace osiv a sadby - u certifikace by centralizací bylo dosaņeno lepńího sladění odstraņováním stávajících horizontálních ustanovení, umoņņující členským státům uplatņovat přísnějńí ustanovení na jejich vlastní domácí produkci osiv a sadby. Registrace ńlechtitelů a dodavatelů - ńlechtitelé a dodavatelé by byli registrováni, takņe je moņné sledování jejich činností. V ideálním případě této registrace by měla být platná jak pro fytosanitární reņim rostlin EU a pro osivo a sadbu. To slouņí k sledovatelnosti v obecném kontextu odpovědnosti výrobce a dodavatele. Měl by platit koncept monitorování intenzity rizika Přístup ke konzervovaným odrůdám/specializovaným trhům - uchovávané odrůdy mají silnou vazbu na jejich oblast původu. Centralizované hodnocení těchto odrůd s ohledem na jejich význam pro zachování místní agro-biodiverzity je obtíņné. Implementování na míru ńitých reņimů by bylo problematické. Proto by scénář neměl v tomto bodě aplikovat ņádné změny. Pátá varianta scénáře představuje zruńení právních předpisů EU pro odrůdy osivo a sadbu. Neuvaņuje se zde o zruńení právních předpisů EU pouze pro část plodin. Je to nicméně moņná součást reņimu registrace odrůd, tak jak je popsáno v první úrovni podle 3. variantě scénáře.


15

Registrace odrůd – zde tento scénář by znamenal, ņe by neměly být ņádné právní poņadavky na úrovni EU a neexistovaly by ņádné oficiální testy a registrační systémy odrůd zemědělských plodin, zeleniny, ovocných rostlin, keřů a lesních kultur. Certifikace osiva a sadby - stejně tak by nebyla moņná certifikace osiva a sadby na základě předpisů EU. Registrace ńlechtitelů a dodavatelů - není nutná z hlediska obchodu s osivem a sadbou. Jakákoliv taková registrace by měla svůj základ v rostlinolékařském reņimu rostlin nebo v jiných právních předpisech, které se na ně vztahují. Přístup ke konzervovaným odrůdám / specializovaným trhům - tato varianta by znamenala, ņe by neměly být ņádné právní poņadavky na úrovni EU, a tudíņ by neexistoval ņádný oficiální systém testování a registrace těchto odrůd. Stanovisko ČMŠSA: plně podporuje transfer činností do soukromého sektoru pod supervizí státu, zejména pak aktivní podíl soukromého sektoru na certifikaci osiv, částečné zajińťování zkouńek uņitné hodnoty (VCU). Aktivní podíl soukromého sektoru na zkouńkách DUS vńak bude u celé řady plodin problém a budou ho moci realizovat jen silné nadnárodní společnosti, coņ by zřejmě přispělo k dalńí globalizaci sektoru a problémům malých a středních firem. Upozorņujeme v této souvislosti na negativní dopad globalizace na biodiverzitu. Zajińtění státních zkouńek DUS v jednotlivých členských zemích musí být zachováno. Propojení evropské legislativy pro odrůdy, osivo a sadbu s rostlinolékařským reņimem a vazbou na kvalitu potravin a ochranu spotřebitele přinese zřejmě i organizační změny v institucích zodpovědných za tuto činnost. Pro ČMŃSA je organizační struktura ÚKZÚZ aņ druhořadá. Zásadním poņadavkem ČMŃSA je zachování odborných činností ve sféře DUS, registrace odrůd a zkuńebnictví. To znamená kromě nezbytné kontrolní činnosti zachování zkuńebnictví, které je nutným předpokladem a zázemím pro odborné a fundované provádění kontroly. Z těchto důvodů podporujeme změny maximálně do varianty 2. Zbývající varianty jsou nepřijatelné, protoņe vedou buď k přílińné málo funkční a drahé centralizaci činností, nebo povedou k zjednoduńení obchodu s osivem a odrůdami, avńak na úkor ztráty objektivních informací o odrůdách, sníņení kvality osiv a to by mohlo být příliń drahé. Úloha Evropského odrůdového úřadu (CPVO) by měla být limitována na bezchybnou a rychlou kompilaci Společného katalogu odrůd, měl by koordinovat pojmenování odrůd, tak aby nedocházelo k duplicitám a koordinovat DUS, tak aby dońlo k jejich částečné harmonizaci mezi členskými zeměmi. Návrhy na zavádění jakýchkoliv změn v technických protokolech DUS musí být prováděny citlivě, hodnocení nových znaků musí být zvladatelné v členských zemích a musí být stanovováno přechodné období při zavádění takovýchto změn. Důleņitou připomínku má ČMŃSA k Nařízení Komise (ES) č. 217/2006 ze dne 8. února 2006, pokud jde o oprávnění členských států dočasně povolit uvádění na trh osiva, které nevyhovuje poņadavkům z hlediska minimální klíčivosti. Stávající nařízení je nevyhovující a neplní svůj účel a zejména u ozimých plodin je systém pomalý a ohroņuje včasný zásev. Mělo by být v pravomoci členské země rozhodnout, zda nedostatek osiva bude řeńit prostřednictvím Komise, nebo zda vydá sám rozhodnutí, které komisi pouze oznámí.

Závěr Právní rámec ńlechtění a semenářství, včetně ochrany práv je zásadní pro budoucnost malých a středních firem v České republice. Efektivní a vymahatelná ochrana ńlechtitelských práv můņe kromě lepńího zajińtění financování ńlechtitelských práv i sníņit náklady na výběr náhrad za pouņití farmářských osiv. Nová legislativa pro obchod s odrůdami a osivem má za hlavní cíl sjednocení, zjednoduńení, zlevnění systému a odstranění zbytečné administrativní zátěņe. Je zde snaha o centralistický přístup ve scénářích 3 a 4, zejména ve vztahu k DUS. Úloha Evropského odrůdového úřadu (CPVO) by se měla soustředit na kompilaci Společného katalogu odrůd, koordinaci pojmenování odrůd a koordinovat DUS, tak aby dońlo k jejich částečné harmonizaci mezi členskými zeměmi. Dle 16


nańeho názoru je třeba i v semenářské legislativě a zejména v oblasti registrace odrůd, certifikaci osiva a právní ochrany zachovat určitou samostatnost a nezávislost na bruselských strukturách. Centrální pojetí zkouńek uņitné hodnoty bylo odmítnuto aņ na základě striktního nesouhlasu farmářských organizací v Evropě. ČMŃSA koncept teritoriálních zkouńek jednoznačně odmítla jiņ v roce 2008 a dlouhodobé ignorování tohoto stanoviska, jakoņ i dalńí zkuńenosti z jednání na úrovni ESA ukazují, ņe názor jedné asociace neznamená nic v evropských strukturách. Proto se ČMŃSA snaņí dlouhodobě koordinovat společný postup ńlechtitelů a semenářů z nových členů EU. Je ņádoucí, aby stejný názorový postoj k tvorbě nového semenářského nařízení projevovali i zástupci státu při jednáních v Bruselu a rovněņ i oni koordinovali svoje postoje se svými partnery z Polska, Slovenska a dalńích nových členských států. Stanovisko ČMŃSA reprezentuje názor ńlechtitelského a semenářského sektoru a větńina těchto stanovisek je v souladu s názorem Agrární komory ČR.

Literatura ANONYM (2005). Council of European Union 13694/05, Brussels, 28 October 2005, 3 s. ANONYM (2010). Problem definition and policy options for impact assessment – review of the legislation on marketing seed and plant propagating material (S&PM), Draft working paper of the Commission services, Brusel 2010, 6s SCHUSTER (1997). In: FARACK M. (2008). Tendenzen und Einflussfaktoren auf die Ertragsentwicklung bei Winterweizen in Mitteldeutschland - Fachveranstaltung `Qualitätsgetreide, 09. Sept. 2008 Groitzsch, 49 s.

Contact adress: Ing. Ladislav Rosenberg, Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace, Zelený pruh 99, 140 00 Praha 4, E-mail: [email protected],


17

PŘÍNOS ŠLECHTĚNÍ NOVÝCH ODRŮD PRO ROSTLINNOU VÝROBU Benefit of New Varieties Breeding for Plant Production Jiří Hartmann, Vladimíra Horáková ÚKZÚZ Brno

Abstract Breeding benefit of new winter wheat varieties was evaluated in the period 1970-2010. Statistical file was consisted from data of 133 varieties on 22 localities minimally 3 years in VCU testing. Results of longtime set of variety experiments confirmed not only important influence of varieties on yield, but mainly permanent increase of performance of new winter wheat varieties. Average annual increase of yield was 77 kg per hectare. Decade differences were between 63 to 100 kg per hectare. Keywords: winter wheat, varieties, breeding benefits, yield

Souhrn Byl hodnocen přínos ńlechtění nových odrůd u pńenice ozimé v letech 1970-2010. V hodnocení bylo zahrnuto 133 odrůd na 22 lokalitách zkouńených po dobu minimálně 3 let ve zkouńkách výkonu UKZUZ. Zjińtěný průměrný roční nárůst výnosu byl 77 kg.ha-1. V jednotlivých dekádách se pohyboval od 63 do 100 kg.ha-1 za rok. Výsledky dlouholeté série odrůdových pokusů potvrdily nejen významný genetický podíl odrůdy na výnosu, ale předevńím neustálé zvyńování výkonnosti nově vyńlechtěných odrůd ozimé pńenice. Klíčová slova: ozimá pšenice, odrůdy, přínos šlechtění, výnos

Úvod Ńlechtění nových odrůd má v rámci rostlinné výroby nezastupitelnou roli. Odrůda je jedním ze základních intenzifikačních faktorů, bez kterých by nebylo v zemědělství pokroku. V nańí práci provádíme hodnocení odrůd pouze z pohledu úrovně výnosového potenciálu. Odrůda s sebou nese také dalńí vlastnosti, které uņivatel můņe dokonce upřednostņovat – kvalita, odolnost proti napadení chorobami, odolnost stresům, a dalńí. Tyto vlastnosti je ale větńinou problematické matematicky jednoznačně definovat.

Metodika ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad kaņdoročně zakládá výkonové zkouńky, ve kterých jsou společně hodnoceny registrované odrůdy a perspektivní novońlechtění. U pńenice ozimé jsou pokusy umístěny na více neņ dvou desítkách lokalit ve vńech zemědělských výrobních oblastech ČR. Pro nańe hodnocení jsme zvolili výsledky odrůdových pokusů provedených v letech 1970-2010, ze kterých jsme odhadli výnosový trend v rámci celé ČR, odděleně podle zemědělských výrobních oblastí a ve čtyřech časových obdobích podle převládajícího původu zkouńených odrůd. Dále jsme kvantifikovali podíl pokusného místa, roku a odrůdy na výnosu zrna.

18


Vybráno bylo 133 odrůd, které byly zkouńeny nejméně po dobu tří let, v jednotlivých letech se jejich počet pohyboval mezi 8 aņ 45. Názvy jednotlivých odrůd včetně jejich rodokmenu a počtu let, ve kterých byly zkouńeny, jsou uvedeny v tabulce 1. Nejdelńí časová řada byla k dispozici u odrůdy Samanta (21 let). Lokality byly vybírány s ohledem na co nejvyńńí počet vyhodnocených pokusů v rámci námi sledovaného období. Jejich seznam, doplněný o základní agroekologické charakteristiky, je uveden v tabulce 2. Tab 1. Charakteristika zkušebních míst Zkuńební stanice

Zkuńební Nadmořská oblast výńka (m)

Lednice na Moravě Uherský Ostroh Znojmo - Oblekovice Brno-Chrlice Čáslav - Filipov Nechanice Pusté Jakartice Sedlec Věrovany Ņatec Chrastava Jaroměřice nad Rok. Kujavy Libějovice Staņkov Trutnov Domanínek* Horaņďovice Hradec nad Svitavou Lípa Vysoká Krásné Údolí

K K K Ř Ř Ř Ř Ř Ř Ř O O O O O O B B B B B P

171 196 242 190 260 235 295 300 207 285 345 425 260 460 370 450 572 475 450 505 585 647

Dlouhodobá průměrná teplota t30 (°C) 9,6 9,1 9,3 9,0 8,9 8,8 8,3 8,9 8,7 9,0 8,0 8,0 8,2 7,9 8,1 7,2 6,5 7,8 7,4 7,5 7,1 6,3

Dlouhodbý průměrný úhrn sráņek s30 (mm) 461 521 435 451 555 597 584 520 502 439 738 481 604 563 537 708 651 585 616 594 611 602

Půdní typ a druh nový

Počet roků

ČMm - h KMm - h ČMm - h FMm - h ČMh - h HMm - h HMl - h ČMh - h ČMh - h ČMh - jh HMl - ph HMm - jh LMm - h KMm - ph HMm - h KMm - ph PZk - h KMm - ph HMm - jh KMg - ph LMg - h KMm - hp

32 40 31 40 40 35 34 35 38 35 32 38 37 40 38 37 39 30 36 34 39 35

* Dlouhodobá průměrná teplota t50 a dlouhodobý průměrný úhrn srážek s50 (1901-1950)


19

Tab 2. Přehled hodnocených odrůd Odrůda Mironovská Jubilejná Kavkaz Grana Zora Kańtická osinatka Jubilar H.Qualitas Iljičovka Lena Solaris Slavia Sava Hela Końútka Istra Odra Vala Regina Zdar Iris Viginta Agra Danubia Hana Mara Roxana Selekta Sparta Ilona Vlada Sofia Senta Branka Simona Vega Torysa Samanta Lívia Rexia Blava Bruta Sida Mona Siria Asta Trane Astella Boka Samara Estica Ina Alka Brea Bruneta Ritmo Saskia Athlet Ebi Alana Versailles Ńárka Elpa Tower Contra Nela Solara

20

Registrac e 1966-92 1971-76 1972-76 1975-83 1971-79

Stát Udrņovatel SUN Mironovka SUN Mironovka SUN Krasnodar PL Choryň u Poznaně ČR Úhřetice

1954-73 1969-79 1963-73 1975-85 1975-79 1976-86 1976-91 1976-81 1979-88 1981 1979-85 1981-89 1980-89 1982 1983-97 1983-97 1984-07 1985-94 1984-97 1985-07 1984-90 1985-91 1985-94 1988-00 1989-07 1990-06 1990-00 1991-95 1988-93 1991-00 1992-00 1992-04 1993 1991-08 1994-07 1992-07 1994-06 1993-07 1994 1994 1994 1994-04 1995 1995-06 1995 1995 1995-00 1995 1996-06 1996-06 1996-07 1996 1996-07 1997 1997 1997 1997 1998-04 1998 1998-08 1998-08 1998-08

ČR Kaštice NSR H. Schweiger, Feldkirchen DDR Hadmersleben SUN Mironovka ČR Úhřetice SK Solary ČR Semčice YUG Novi Sad ČR Hrubčice SK HORDEUM s.r.o. SK Solary ČR Hrubčice ČR Hrubčice ČR SELGEN, a.s. ČR Úhřetice SK Bučany SK SELEKT, VŃÚa.s. SK Solary SK Solary ČR Hrubčice ČR Úhřetice SK Bučany ČR Stupice ČR Stupice SK SELEKT, VŃÚa.s. ČR Société RAGT 2n ČR Stupice ČR Stupice ČR Branišovice ČR Stupice ČR PLANT SELECT SK VÚRV SK ČR SELGEN, a.s., Stupice SK HORDEUM s.r.o. SK ISTROPOL Solary a.s. SK SELEKT, VŃÚa.s. ČR Société RAGT 2n ČR SELGEN, a.s. ČR SELGEN, a.s. ČR SELGEN, a.s. ČR SELGEN, a.s. D KWS LOCHOW GMBH SK ISTROPOL Solary a.s. ČR Société RAGT 2n ČR SELGEN, a.s. NL Limagrain Nederland B.V. ČR PLANT SELECT ČR SELGEN, a.s. ČR Société RAGT 2n ČR Société RAGT 2n NL Limagrain Nederland B.V. ČR SELGEN, a.s. D KWS LOCHOW GMBH D Limagrain-Nickerson GmbH ČR SELGEN, a.s. NL Limagrain Nederland B.V. ČR SELGEN, a.s. D KWS LOCHOW GMBH NL Limagrain Nederland B.V. D Saatzucht Breun ČR Limagrain Central Europe Cereals SK ISTROPOL Solary a.s.

Zkouńe na roků 15 11 7 11 7 3 9 3 11 3 9 15 3 11 16 4 10 10 18 15 14 13 10 12 17 8 7 10 11 14 9 7 7 3 7 9 9 21 5 8 8 8 7 7 10 7 6 8 6 7 10 5 10 7 4 5 8 5 10 11 8 9 5 4 5 8 3

Zkouńe na roků 7 8 5 10 5

Odrůda Semper Corsaire Sepstra Vlasta Record

Registrac e 1999-08 1999-09 1999-08 1999 1999-09

Stát NL F D ČR D

Udrņovatel Limagrain Nederland B.V. SAS Florimond Desprez KWS LOCHOW GMBH SELGEN, a.s. Saatzucht Breun

Rialto Complet Sulamit Drifter Ludwig Niagara Apache Batis Svitava Windsor Banquet Rheia Mladka Trend Bill Clever Meritto Karolinum Ilias Globus Alibaba Clarus Rapsodia Cubus Caphorn Hedvika Darwin Akteur Etela Barroko Heroldo Biscay Florett Sakura Simila Anduril Dromos Raduza Buteo Eurofit Kerubino Barryton Manager Pitbull Hermann Bohemia Mulan Bakfis Orlando Sultan Kodex Megas Helmut Federer Brilliant Seladon Iridium RW Nadal Henrik Aladin Brentano

1999-09 2000-10 2000 2000-10 2000 1999-09 1999 2001 2001 2001 2001 2002 2002 2002-07 2002 2002 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2004 2006 2005 2005 2005 2006 2007 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2007 2007 2007 2008 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2008-10 2008 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010

GB D ČR D A ČR F D ČR D ČR ČR ČR D D GB ČR NL NL D D GB GB D GB NL D D ČR F F D F ČR ČR NL D ČR D AT D F D D F ČR D ČR DK ČR D D A ČR D ČR F ČR F D D

Société RAGT 2n Saatzucht Firlbeck SELGEN, a.s. Limagrain-Nickerson GmbH Probstdorfer Saatzucht GmbH RAGT Czech s.r.o. Nickerson International Research SNC FR. STRUBE Saatzucht SELGEN, a.s. Saatzucht Breun RAGT Czech s.r.o. SELGEN, a.s. SELGEN, a.s. KWS LOCHOW GMBH NORDSAAT Saatzucht GmbH Société RAGT 2n SELGEN, a.s. Limagrain Central Europe Cereals Limagrain Nederland B.V. NORDSAAT Saatzucht GmbH Saatzucht Firlbeck Société RAGT 2n Société RAGT 2n KWS LOCHOW GMBH Société RAGT 2n Limagrain Nederland B.V. SELGEN, a.s. Deutsche Saatveredelung AG Limagrain Central Europe Cereals Société RAGT 2n Société RAGT 2n Dr. J. Ackermann & Co. Saatzucht Société RAGT 2n SELGEN, a.s. SELGEN, a.s. Limagrain Nederland B.V. FR. STRUBE Saatzucht SELGEN, a.s. KWS LOCHOW GMBH Saatzucht LFS Edelhof Saatzucht Schmidt Société RAGT 2n Schweiger-Weizen GbR Saatzucht Breun Nickerson International Research SNC SELGEN, a.s. NORDSAAT Saatzucht GmbH RAGT Czech s.r.o. Sejet Planteforaedling I/S SELGEN, a.s. KWS LOCHOW GMBH FR. STRUBE Saatzucht Saatzucht Donau RAGT Czech s.r.o. Lantmännen SW Seed Hadmersleben SELGEN, a.s. SARL Adrien Momont et Fils RAGT Czech s.r.o. Nickerson International Research SNC Deutsche Saatveredelung AG Saatzucht Breun

7 9 10 9 13 5 9 9 8 4 9 9 8 4 6 5 9 6 7 8 7 7 9 9 5 8 7 9 7 4 4 8 5 5 5 3 7 3 5 7 6 5 5 4 3 3 6 3 5 5 4 4 3 4 4 4 4 3 3 3 3


Během sledovaného období dońlo k určitým změnám v metodice pokusu, předevńím z hlediska předplodiny a hnojení dusíkem. Nejvíce zastoupenou předplodinou byly jeteloviny, které měly dominantní postavení do roku 1994 a v pozdějńím období byly z velké části nahrazeny luskovinami a řepkou (tab. 4). Dusíkaté hnojení se pohybovalo letech 1970-73 na úrovni 30 - 90 kg.ha-1 a v dalńích letech bylo zvýńeno na úroveņ 80 - 120 kg.ha-1. Důleņitým mezníkem byl rok 1992, kdy byla přesunuta podzimní aplikace do jarního období. Základní parametry pokusů jsou uvedeny v tabulce 3. Tab. 3: Základní parametry pokusů Počet lokalit Počet odrůd Velikost parcely (m2)

1970-71 1972-92 1993-04

Počet zkouńených roků Výnos t/ha

Rozpětí 8-22 8-49 25 15 10 3 - 21 0,42-13,01

Průměr 19 24

Tab. 4: Podíl předplodin Jeteloviny 52% Luskoviny 23% Okopaniny 2% Obilniny 27% Řepka 9%

7 7,55

Komponenty rozptylu a efekty roků míst a odrůd pokusné série byly stanoveny metodou residuální maximální věrohodnosti z modelu trojného třídění. Vzhledem k neortogonalitě série pokusů byl pouņit model bez interakce. Poté byly původní odrůdové průměry adjustovány redukováním vlivů prostředí roků a pokusných míst - a dále hodnoceny regresní analýzou. Parametry regresní funkce byly stanoveny váņenou metodou nejmenńích čtverců s vahami odpovídajícími reciprokým hodnotám četností výnosů odrůd v jednotlivých letech.

Výsledky Z hodnocení série pokusů v tabulce 5 je zřejmé, ņe se na celkové proměnlivosti výnosu relativně vysoce podílel ročník (20,0 %) a odrůdy (19,7 %). Relativně niņńí vliv pokusných míst je moņné vysvětlit umístěním pokusných stanic do nejlepńích agroekologických podmínek jednotlivých výrobních oblastí. Vysoká pokusná chyba zahrnuje i vńechny interakce pro odrůdy, pokusná místa i ročníky. Tab. 5: Analýza rozptylu a odhady komponent rozptylu Komponenty rozptylu Zdroj proměnlivosti df MS abs. rel. chyba Roky 40 157,634 0,5459 19,95 0,1231 Místa 21 187,718 0,2205 8,06 0,0686 Odrůdy 132 16,211 0,5398 19,72 0,0687 Chyba 18 565 1,429 1,4307 52,27 0,0148

Významnost < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,01

Série pokusů byla analyzována jako celek, pro jednotlivé zemědělské výrobní oblasti a pro čtyři časová období (1970-1980, 1981-1990, 1991-2000, 2001-2010). Výsledky regresní analýzy vyjadřující meziroční nárůst výnosu zrna v jednotlivých směrech hodnocení jsou uvedeny v tabulce 6. Základní biometrické charakteristiky, trend a koeficient korelace jsou statisticky velmi vysoce významné. Vysokou proměnlivost výnosů dokumentují jejich minimální a maximální hodnoty a variační koeficient.


21

Tab. 6: Biometrické charakteristiky pokusných sérií Pokusná série Celé období 1970 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2010

n 18 759 2 371 4 324 5 385 6 679

x 7,55 6,25 6,87 7,59 8,42

xmin 1,11 1,12 1.11 2,30 1,48

xmax 12,26 10,10 11,28 11,56 12,26

Vx 19,5 21,1 17,5 17,3 14,5

B 0,077 0,063 0,050 0,100 0,075

S.E. B 0,001 0,008 0,006 0,006 0,006

r 0,5230 0,1590 0,115 0,223 0,160

Dosaņené výsledky potvrdily vysoký meziroční přírůstek výnosu za období let 1970-2010, který dosáhl 77 kg.ha-1 za rok Pro zjińtění plynulosti výnosového trendu byla pokusná série dále rozdělena na čtyři části. První část, vymezená roky 1970 aņ 1980, byla charakteristická vysokým podílem odrůd vyńlechtěných v tehdejńím Sovětském svazu nebo odrůd z nich odvozených. V druhém období, od roku 1981 do 1990, byly převáņně zkouńeny odrůdy českého a slovenského ńlechtění. Nárůst výkonnosti odrůd byl v těchto obdobích obdobný, 63 resp. 52 kg.ha-1 za rok. V období 1990-2000, kdy dońlo k nárůstu zastoupení odrůd vyńlechtěných v západní Evropě, byl zjińtěn nejvyńńí trend, 100 kg.ha-1 za rok. V posledním sledovaném období 2001-2010 se výnosový trend sníņil na úroveņ 75 kg.ha-1 za rok. Niņńí korelační závislost byla v těchto časových obdobích ovlivněna relativně nízkým počtem roků.

Závěr Výsledky dlouholeté série odrůdových pokusů potvrdily nejen významný genetický podíl odrůdy na výnosu, ale předevńím neustálé zvyńování výkonnosti nově vyńlechtěných odrůd ozimé pńenice. Pozitivní trend byl prokázán ve vńech námi zvolených časových obdobích.

Contact Address: Ing. Jiří Hartmann, CSc., ÚKZUZ Brno, Hroznová 656 06 Brno

22


TRENDY VE VYUŢÍVÁNÍ FARMÁŘSKÝCH OSIV Trends in Certified Seed Using Pavel Kutmon Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., Druţstvo vlastníků odrůd

Abstract Variety Owners´ Cooperative (Druņstvo vlastníků odrůd – DVO) monitors using of FSS since 2002. The trend to use FSS instead of certified seed increase in whole EU and also in CR. Portion of FSS seed increased from 15 to 28 % at winter wheat and barley varieties between 2006 - 2010. This trend brings a short-term financial effect for farmers, but lot of risks as regards quality of seed, variety origin and purity. Breeders lose financial sources for development of a new varieties and they are forced to better protect own varieties in this case and control using of farm saved seed. This trend might have a negative effect as regards competitiveness of the Czech farmers and breeders. Keywords: certified seed, FSS, plant variety protection, farmers, breeders

Souhrn Druņstvo vlastníků odrůd monitoruje vyuņívání farmářských osiv od začátku svého vzniku v roce 2002. Mnoņství farmářských osiv má rostoucí trend v celé Evropě, nejen v České republice. Pouņití farmářského osiva přináńí krátkodobý finanční efekt pro farmáře, ale také můņe znamenat velké riziko, z pohledu kvality osiva, jeho pravosti a čistoty. Touto cestou ńlechtitelé ztrácejí část finančních zdrojů pro tvorbu nových odrůd a jsou proto nuceni uplatņovat lepńí ochranu svých odrůd a kontrolovat uņívání farmářských osiv. Tento trend můņe mít negativní efekt také na konkurenceschopnost českých ńlechtitelů, ale zpětně i na české farmáře, kteří nemusí mít moņnost v budoucnu koupit tuzemské odrůdy. Klíčová slova: certifikované osivo, farmářské osivo, právní ochrana odrůd, farmáři, šlechtitelé

Úvod Druņstvo vlastníků odrůd sleduje a eviduje vyuņívání farmářského osiva právně chráněných odrůd jiņ od roku 2002. Statistické vyhodnocení do dneńní doby jednoznačně ukazuje na trend neustálého nárůstu ve vyuņívání farmářských osiv prakticky u vńech druhů polních plodin, kde je farmářské osivo povoleno. Zastavení tohoto nepříznivého vývoje je vzhledem ke sloņité situaci v celém oboru a kolísavým výkupním cenám zemědělských komodit nereálné. Ekonomické důvody nutí pěstitele dávat přednost ve vyuņívání osiva z vlastní sklizně před nakupovaným certifikovaným osivem. Vyuņívání farmářských vńak přináńí kromě ekonomických efektů i řadu rizik.


23

Pěstitelská rizika při vyuţívání farmářských osiv farmářským osivem se ztrácí genetická identita odrůdy, dochází k riziku nevyuņití plného genetického potenciálu odrůdy - farmářské osivo nemá ověřený zdravotní stav na choroby přenosné osivem - u farmářského osiva pěstitel nezná osivové hodnoty - při neprofesionálním čińtění a moření farmářského osiva nelze dosáhnout takové kvality, jaká je dosahována na moderních čistících linkách a mořících zařízeních čistících stanic osiv u semenářských organizací - u farmářského osiva není zaručena odrůdová pravost a čistota, která je významná zejména u sladovnického ječmene a potravinářské pńenice Při uvědomění si vńech těchto rizik a připočtení i vńech přísluńných nákladů, které se musí k pouņití farmářských osiv zohlednit, vychází i ekonomický efekt jinak, neņ je ve zjednoduńené formě chápán. -

Vyuţívání farmářských osiv ve sklizňových letech 2007 - 2010 (v %)

30,00

25,00

20,00

15,00

10,00

5,00

0,00 2006 / 2007 / 2008 / 2009 / 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2006 / 2007 / 2008 / 2009 / 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 Pšenice setá ozimá

Pšenice setá jarní

Ječmen jarní

Ječmen ozimý

Nárůst ve vyuņívání farmářských osiv na úkor certifikovaného rozmnoņovacího materiálu dokazuje, ņe role čistoty odrůdy a kvality osiva je pěstiteli podceņována. Osivo je přitom povaņováno za výchozí bod, první determinant budoucího vývoje rostliny a v důsledku toho i hlavním klíčem k úspěchu při jejím pěstování. Pod kvalitou osiva se rozumí popis celkové hodnoty osiva pro zamýńlené účely. Je sloņený z genetických charakteristik osiva a z dalńích faktorů majících vliv na jeho vývoj, zrání a skladovatelnost. Pouņití kvalitního osiva jednak zajistí efektivnost vkladů do pěstování, ale také můņe redukovat základní vstupy, jako je chemické ońetření zaměřené na likvidaci ńkodlivých organizmů a plevelů. Mezi základní poņadavky fyziologické kvality osiva patří čistota, klíčivost, energie klíčivosti a zdravotní stav. Zejména klíčivost a energie klíčivosti jsou rozhodující pro dobrou, rovnoměrnou vzcházivost a rychlost počátečného růstu. Naopak, ńpatné hodnoty těchto faktorů v kombinaci 24


s přítomnosti plevelů a osivem přenáńených patogenů mohou velice negativně ovlivnit náklady v průběhu vegetace a celkový výnos. Je známé, ņe proti některým, osivem přenosným patogenům nejsou účinné chemické metody ońetření a proto je nejlepńím a nejlevnějńím řeńením prevence tj. pouņívání zdravého osiva. U farmářského osiva jsou tyto kvalitativní charakteristiky nejvíce rizikovým faktorem. Pěstitelé si často neuvědomují, ņe finanční ztráta z pouņití nekvalitního osiva můņe výrazně převýńit úsporu, která byla dosaņena vyuņitím necertifikovaného rozmnoņovacího materiálu neznámého původu nebo z vlastní sklizně. Výńe uvedená rizika můņe pěstitel eliminovat vyuņíváním certifikovaného osiva.

Šlechtění – dlouhodobý a finančně náročný proces Vyńlechtění a tvorba nové odrůdy je dlouhodobý proces, který od nakříņení rodičovských komponentů aņ po proces registrace trvá 12 – 14 let. Vyńlechtění odrůdy je i mimořádně finančně náročné, zejména v současnosti, kdy se velmi silně zvyńuje poņadavek zpracovatelského sektoru na kvalitu nových odrůd. To vyņaduje pouņívání mimořádně sloņitých a drahých testů, které tím podstatně zvyńují finanční nároky na ńlechtění a výzkum. Ńlechtění prodělalo v poměrně krátké době velmi významné změny a v podobě, v jaké ho známe jeńtě před několika málo lety by jiņ nemělo ńanci na přeņití. Existují kalkulace, které dokládají, ņe vyńlechtění jedné odrůdy i ve velmi úspěńném programu stojí řádově 25 – 30 milionů korun a tyto náklady stoupají s nutností pouņívání moderních metod pro udrņení tempa poņadavků od zpracovatelů. Podobně jako v ostatních státech EU, i u nás dochází k neustálému nárůstu ve vyuņívání farmářských osiv. Tento trend vńak přináńí krátkodobý, mnohdy krátkozraký a okamņitý finanční efekt pro pěstitele, ale zcela opačný efekt pro ńlechtitelské firmy. S trendem poklesu vyuņívání certifikovaných osiv, snahou vyhnout se oprávněnému placení náhrad za vyuņívání farmářských osiv či pěstováním právně nechráněných odrůd prudce klesají finanční zdroje pro tvorbu nových odrůd. Problém nedostatku zdrojů pro ńlechtění se neprojeví okamņitě, ale aņ v dlouhodobém horizontu a jeho korekce bude o to sloņitějńí. Pěstitelé si tak paradoxně komplikují situaci, neboť nutí ńlechtitele hledat cesty k udrņení financování a ochrany investovaných prostředků do nových odrůd a to cestou tvorby hybridních odrůd anebo vyuņíváním nových právních forem, například patentové ochrany odrůd.

Vymahatelnost šlechtitelských práv při vyuţívání farmářských osiv Moņnost vyuņívat rozmnoņovací materiál z vlastní sklizně u právně chráněných odrůd je tzv. farmářskou výjimkou ze systému ochrany práv k odrůdám rostlin, který upravuje v návaznosti na čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství náń národní zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějńích předpisů. Důvodem, proč byla farmářská výjimka povolena, bylo umoņnit pěstitelům více vyuņívat nové odrůdy, při niņńích pořizovacích nákladech. Dnes je jiņ jasné, ņe to nebyl správný krok, který bohuņel nelze jiņ vzít zpátky. Vyuņívání farmářského osiva se stalo pro pěstitele prakticky na celém světě běņnou praxí na úkor certifikovaných osiv. Dońlo tím k výraznému poklesu příjmů ńlechtitelů z licenčních poplatků a tím k omezení finančních zdrojů pro dalńí ńlechtění. Negativní dopad povolení farmářské výjimky lze vidět například při srovnání pokroku mezi druhy, u kterých je farmářské osivo povoleno s ostatními, kde povoleno není. Jako příklad lze uvést kukuřici, u které si mohou ńlechtitelé dovolit investovat více prostředků do nových, moderních biotechnologií a rozdíl v pokroku u hybridů kukuřice je jiņ znatelný. Pro vyuņívání farmářské výjimky jsou legislativou stanoveny přísné podmínky. Zkuńenosti ale ukazují, ņe zákon nedostatečně chrání zájmy ńlechtitelů z hlediska vymahatelnosti plnění těchto podmínek. Přitom farmářská výjimka byla umoņněna ve prospěch pěstitelů, jednoznačně na úkor příjmů ńlechtitele z licenčních poplatků. Osivo a sadba, 10. 2. 2011

25

Snahou celého ńlechtitelsko-semenářského sektoru v EU je proto přesvědčit evropské zákonodárce o nutnosti změn v platné legislativě. Na základě diskusí a průzkumů, které se uskutečnily v posledních dvou létech, byly pojmenovány základní okruhy problémů, které je nutné řeńit změnou legislativy: - právo ńlechtitele na informace o vyuņití jeho odrůdy formou farmářského osiva a povinnosti pěstitele tyto informace poskytnout - spoluúčast státních orgánů při sběru informací o vyuņití farmářského osiva od pěstitelů - výjimka pro malé farmáře - definice vlastnictví V roce 2010 byla za tímto účelem ustanovena pracovní skupina při evropském odrůdovém úřadě, úkolem které bylo připravit návrh na řeńení těchto otázek. Pracovní skupina byla sloņena ze zástupců ńlechtitelsko-semenářského sektoru reprezentovaných evropskou asociací ESA, farmářů reprezentovaných COPA-COGECA, státních orgánů, Komise a CPVO. Jiņ na prvním jednání bylo dosaņeno vńeobecné shody o potřebě hledat způsoby financování ńlechtění a také o nutnosti změn v legislativě v zájmu posílení vymahatelnosti ńlechtitelských práv. Dalńí jednání vńak ukázala, ņe najít společné řeńení pro některé otázky je velice obtíņné, protoņe zájmy ńlechtitelů a farmářů se lińí a kaņdá ze stran má jinou představu o řeńení.

Závěr Vyuņívání farmářských osiv je stoupajícím trendem v celé Evropě. Tento trend přináńí krátkodobé finanční přínosy pěstitelům, ale v dlouhodobém horizontu významně omezí návratnost finančních zdrojů do ńlechtění nových odrůd. Absence těchto zdrojů můņe velmi významně sníņit konkurenceschopnost evropského zemědělství. Z tohoto pohledu je velmi důleņité pro české zemědělství udrņet relativně solidní úroveņ vyuņívání certifikovaných osiv, udrņet si konkurenční parametry a přispět k rozvoji českého ńlechtění. České ńlechtění mělo a stále jeńtě má velmi dobrý zvuk nejen v Evropě a dalo světu řadu mimořádných odrůd. Je potřeba si opět a to velmi silně uvědomit význam odrůdy a kvality certifikovaného osiva, jako jednoho z průvodních znaků kvality a spolehlivosti české produkce zemědělských komodit.

Contact Address: Ing. Pavel Kutmon, Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o., Sazečská 8, 108 25 Praha 10, E-mail: [email protected]

26


Mnoţitelské porosty a úpravy osiv ve vztahu ke kvalitě osiva


27

AGROTECHNIKA MNOŢITELSKÉHO POROSTU VE VZTAHU KE KVALITĚ OSIVA OBILOVIN Agrotechnics of Multiplication Crop Stand in Relation to Cereals Seed Quality Josef Čapek, Pavel Horčička Selgen, a.s.

Abstract The feature of the plant production is high variability of the planting conditions affecting the formation of yield and production quality. The results of the trials showed significant yield differences between varieties, localities and years of growing. The wheat quality can be distinguished from two aspects: 1. seed quality (germination, viability, the vitality of the seed, etc.), 2. baking quality (% protein, SDS, falling, specific weight, etc.). Both the qualitative aspects are determineted by the same factors but their interrelationship is not very well known. Keywords: seed production, wheat, oat, rye, triticale

Souhrn Specifickým rysem rostlinné výroby je značná proměnlivost podmínek ovlivņujících tvorbu výnosu a jakost produkce. Výsledky víceletých pokusů prokazují významné výnosové a kvalitativní rozdíly mezi jednotlivými odrůdami, lokalitami a ročníky a i uvnitř jednotlivých ročníků. Kvalitu produkce lze vnímat například u pńenice ze dvou hledisek: 1. z pohledu semenářského (klíčivost, ņivotaschopnost, vitalita osiva atd.), 2. z pekařsko-mlynářského (% bílkovin, SDS, číslo pádu, objemová hmotnost, objem pečiva atd.). Oba kvalitativní aspekty determinují stejné faktory, jejich vzájemný vztah není příliń znám. Klíčová slova: pšenice, ţito, oves, tritikále, odrůdy, osivo, agrotechnika

Úvod Semenářství a výroba osiv je nedílnou součástí ńlechtitelské práce a můņe ovlivnit úspěńnost registrovaných odrůd. Kvalita osiva přímo ovlivņuje výsledky jak v průběhu ńlechtění, tak i při registrace odrůd a i v běņné pěstitelské praxi. Ńlechtitelský úspěch je z velké míry podmíněn moņností oddělit v průběhu zkouńení variabilitu podmíněnou geneticky od variability působené vlivem prostředí, ke které náleņí i biologická hodnota osiva. Pochopení zákonitostí, které souvisí s vlastnostmi osiv, moņnostmi agrotechnických opatření, a jejich následný vliv na produkční potenciál porostů chováním semen je základem úspěńné semenářské práce. Selgen a.s. ńlechtí a udrņuje odrůdy ozimé a jarní pńenice, ozimého a jarního ječmene, tritikále, ņita, nahého a pluchatého ovsa, kdy kaņdá plodina, někdy i odrůda, vyņaduje specifická agrotechnická opatření a zásahy k dosaņení optimální jakosti osiv.

28


Pšenice Vliv provenience osiva na výsledky výnosových zkouńek byly ověřovány zejména v 90. letech řadou autorů (Hudec J., 1984; Kolník B., 1991; Kindruk N. et. al., 1987; Velikovský V., 1985; aj.). V pokusech bylo opakovaně prokázáno, ņe vliv provenience osiva můņe být vyńńí neņ vliv odrůdy a můņe zvýńit či sníņit výnos zrna o 8 i více procent. Byl prokázán i vliv třídění osiva nad 2.8 a 3 mm na zvýńení výnosů o 0,27 t.ha-1 (Velikovský, 1985). Naproti tomu G.P. Lafond a R.J. Baker (1986) u 9 odrůd jarní pńenice zjistili rychlejńí vzcházivost z menńích zrn, ale tyto porosty pak akumulovaly méně suńiny. Při srovnání publikovaných výsledků výńe uvedených autorů zjistíme, ņe na agroekologické podmínky nereagovaly vńechny odrůdy stejně a lińily se i v jednotlivých ročnících. Nemůņeme ale vliv provenience vyloučit a s určitým ovlivněním výsledků musíme počítat. Příznivé agroekologické podmínky pro vývoj embrya i tvorbu endospermu zvyńují vitalitu osiva, coņ se projeví v lepńí energii vzcházení a nakonec i ve vyńńích výnosech.

Vliv klimatických podmínek, agrotechniky a doby sklizně bylo moņné sledovat v průběhu ńlechtění i ve speciálně zaloņených pokusech na ŃS Stupice. Pńenice se v současné době sklízí v plné zralosti, v době stárnutí a postupného sniņování jakosti. Rychlost těchto procesů závisí zejména na počasí, stavu porostu, agrotechnice a vlastnostech odrůdy odolávat těmto procesům deteorace. Větńina prací se shoduje, ņe jakost osiva pńenice je ovlivněna zejména průběhem počasí 10 - 30 dnů před plnou zralostí. Ve Stupicích toto období připadá na červenec. Kvalitu osiva u pńenice nepříznivě ovlivņuje kombinace niņńích teplot s vysokými sráņkami. Platnost tohoto vztahu dokumentuje graf 1 s průměrnými hodnotami klíčivosti z lokality ŃS Stupice z let 1986 - 2010 v závislosti na ndexu červencových teplot a sráņek TS = ΣS + 1/T*K. Významně negativní vliv na klíčivost měl průběh počasí v letech 1987, 1996 a 2002, kdy červenec byl vlhký (okolo 100 mm a velmi chladný - pod 17°C). Naproti tomu ročníky s vyńńími červencovými teplotami a niņńími úhrny sráņek vykazovaly nejlepńí klíčivost (1989, 1994). Řada vlhkých ročníků (2010, 1991) se sumou sráņek nad 100 mm, ale s vyńńími průměrnými teplotami, vykazovala velmi vysokou klíčivost jak ozimé tak i jarní pńenice. Graf 1: Vliv červencového teplotně sráţkového indexu (TS) na průměrnou klíčivost pšenice v letech 1996 - 2010 (ŠS Stupice) 99

97

průměrná klíčivost %

95

93 y = -0,0004x2 + 0,1051x + 90,315 R2 = 0,4805

91

89

87

85 0

50

100

150

200

250

300

index TS

Odrůdy reagují odlińně také na intenzitu agrotechniky a výši výsevku.


29

Jedním s ukazatelů kvality osiva je i hmotnost tisíce zrn a objemová hmotnost. V tabulce 1 niņńí výsevek zvyńuje HTZ u vńech testovaných odrůd. Proto je moņné u mnoņitelských porostů doporučit výsevek na spodní doporučené hranici, i s ohledem na riziko polehnutí a vyńńí výtěņnosti osiva. Tab. 1 Výnosy jednotlivých odrůd v závislosti na výsevku (t/ha) výsevek (MKS) Odrůda ELLY SAKURA SECESE SELADON SULTAN průměr výsevek (t/ha) (%)

1 9,30 8,04 8,20 9,67 9,71 8,98 82

1,5 10,57 9,26 9,46 10,85 10,23 10,07 92

2 11,03 9,99 9,84 11,61 10,83 10,66 97

3 11,65 10,80 10,47 11,88 11,45 11,25 103

4 12,04 11,25 11,01 12,46 11,44 11,64 106

5 12,39 11,33 11,29 12,49 11,61 11,82 108

6 12,49 11,65 11,56 12,90 12,12 12,14 111

průměr odrůdy (t/ha) 11,35 10,33 10,26 11,69 11,06 10,94

Tab. 2 Výška rostlin jednotlivých odrůd v závislosti na výsevku (cm)

Odrůda ELLY SAKURA SECESE SELADON SULTAN průměr výsevek (%)

1 83 76 78 88 90 83 94

1,5 84 77 81 89 91 84 96

2 87 80 82 92 94 87 99

výsevek ( MKS) 3 4 88 90 82 83 84 85 93 94 95 96 89 90 100 102

5 91 84 88 96 97 91 103

Tab. 3 Objemová hmotnost u jednotlivých odrůd v závislosti na výsevku výsevek (MKS) Odrůda 1 1,5 2 3 4 5 ELLY 77,9 79,6 80,7 80,2 80,3 80,6 SAKURA 77,6 79,6 80,0 80,9 80,4 80,4 SECESE 75,5 75,6 76,1 78,3 78,3 79,0 SELADON 77,0 77,6 77,2 78,3 78,5 78,2 SULTAN 79,4 79,5 79,9 80,4 81,3 81,1 průměr výsevek 77,5 78,4 78,8 79,6 79,7 79,8 (%) 98 99 100 101 101 101

6 92 87 91 98 99 93 106

6 80,4 80,9 78,7 78,5 80,9 79,9 101

průměr odrůda (cm) 88 81 84 93 95 88

80,0 80,0 77,3 77,9 80,3 79,1

Tab 4. Vliv výsevku na velikost zrna pšenice (HTZ, g) 2008 2009 průměr 1 MKS 45,8 42,2 44,0 2 MKS 45,6 41,8 43,7 3 MKS 45,3 41,0 43,2 4 MKS 45,7 41,1 43,4 5 MKS 45,5 40,4 43,0 6 MKS 44,9 40,1 42,5 30


Kvalitu osiva mohou výrazně sníņit choroby, z nichņ je v posledních letech výraznějńí výskyt rzi pńeničné, listových skvrnitostí, fusárií, chorob pat stébel a padlí travního. Výskyt chorob se mění jako důsledek naprosté změny agrotechnických zásad, zejména pak osevních postupů. Zaorávky slámy a zvyńující se podíl pńenice vedou k nárůstu chorob přenosných rostlinnými zbytky i rostlinami, které vzcházejí z výdrolů. Omezení těchto ztrát je v rukou pěstitelů, kteří mají v současné době dostatek fungicidních ochranných přípravků, jejichņ aplikace ve správnou dobu výrazně sníņí rozńíření některých chorob i jejich důsledky. Znalost stupně genetické odolnosti odrůd k těmto chorobám pomůņe pěstiteli při rozhodování o době i počtu fungicidních ońetření, coņ je zvláńť důleņité u semenářských porostů.

Ozimé ţito a tritikále Ozimé ņito bylo vytlačeno na okraj zájmu zemědělské praxe v České republice a jeho plochy jsou v současné době velmi malé (30 aņ 35 tis. ha). Lepńí situace je u ozimého tritikále (asi 50 tis. ha), ale v posledních letech i u této obilniny se rozsah pěstování sniņuje. Jako ostatní obilniny, vyņadují i ņito a tritikále pouņívání kvalitního osiva s vysokou biologickou hodnotou, vyprodukovaného v optimálních podmínkách. Podobně jako u pńenice, jsou pro produkci osiva u ņita a tritikále nejvhodnějńí suńńí a teplejńí oblasti, kde zrno lépe vyzrává a nehrozí zvýńené riziko napadení chorobami. Uņ v 50. letech minulého století navrhl Velikovský oblasti rajonizace semenářství ņita. Bohuņel tato zásada u nás není dodrņována a mnoņitelské plochy ņita a často i tritikále jsou ve výńe poloņených, chladnějńích a vlhčích polohách, kde se dnes ņito běņně pěstuje. Z hlediska semenářství jsou pro ņito klíčové dva momenty pěstebního systému. Je to jednak zaloņení mnoņitelského porostu a dále včasnost a kvalita sklizně. Ņito vyņaduje poměrně přesné dodrņení agrotechnického termínu setí, který je v závislosti na poloze lokality v rozmezí třetí dekády září, výjimečně do 5. října. U předčasně zasetých porostů dochází k přerůstání porostů a zvyńuje se nebezpečí silného napadení plísní sněņnou. Pozdě zaseté porosty jsou slabé, nedostatečně odnoņené a poskytují jak niņńí výnos zrna, tak i horńí biologickou kvalitu osiva. V pokusech zakládaných v Krukanicích jsme zjistili, ņe zásev ņita opoņděný o 7 aņ 10 dnů po AT, sniņuje výnos zrna v průměru o 15 aņ 22 %, předevńím v důsledku niņńího počtu klasů na jednotku plochy a také sníņením hmotnosti obilek (nepublikované výsledky). Zvyńuje se také následné riziko vyńńího výskytu námele. U ņita je totiņ výnos zrna tvořen předevńím na podzimních odnoņích, kdeņto jarní odnoņe buď nevymetají, nebo mají malé, neproduktivní klasy. Proto je potřeba, aby ņito do začátku zimy vytvořilo několik odnoņí a dobře zakořenilo. Tritikále není jako ņito tak citlivé na termín setí, nicméně i u něho je ņádoucí zakládat semenářské porosty v AT (20. 9. aņ 10.10.). Velmi důleņitá je také struktura porostu zaloņená výsevkem. Optimální výsevek odrůdy ņita typu populací je 250 aņ 300 klíčivých semen na 1 m2. U odrůd hybridních, které vńak mají zcela odlińný systém tvorby a rozmnoņování osiva, je tento výsevek jeńtě niņńí. Vyńńí výsevek by neměl být pouņíván, protoņe v hustých porostech dochází ke zvýńené redukci plodných odnoņí, zakládají se menńí klasy a vytváří se menńí obilky (sníņení HTZ). Významně se také zvyńuje riziko předčasného a silného poléhání, protoņe hustěji zapojené porosty ņita jsou vyńńí a stéblo je slabńí, náchylnějńí k polehnutí. U kvalitního semenářského porostu ņita by měla být produktivní hustota porostu asi 450 aņ 500 klasů na 1 m2. Také u tritikále doporučujeme mírné sníņení výsevku, který by u semenářských porostů měl být v rozmezí 320 aņ 360 klíčivých zrn na 1 m2. Osivo ņita i tritikále určené pro semenářské porosty by mělo být kvalitně namořeno vhodným mořidlem při dodrņení předepsaného dávkování. U obou plodin je nezbytné dodrņení předepsaných izolačních vzdáleností semenářského porostu od jiných porostů stanovených přísluńnou normou. Druhým klíčovým momentem semenářské technologie je zvláńtě u ņita termín a kvalita sklizně. Semenářský porost by měl být dobře vyzrálý, bez silného polehnutí a bez významného napadení chorobami. Častým nedostatkem zemědělské praxe je odsouvání termínu sklizně do pozdějńího období. Ņito má velmi krátkou dormanci a brzy je náchylné k porůstání v klasech. Proto je ņádoucí sklizeņ neodkládat a zahájit ji, jakmile nám to dovolí „zralost“ slámy. Je také nezbytné dbát na kvalitní seřízení


31

sklizņové techniky, protoņe obilka ņita má poměrně vystupující klíček a snadno dochází k jeho „vyraņení“, zvláńtě při niņńí vlhkosti zrna. Tritikále není k mechanickému pońkození zrna tak náchylné. Aby bylo dosaņeno kvalitního porostu ņita i tritikále, je potřebné zabránit v rozumném rozsahu předčasnému a silnému polehnutí. Velmi efektivně působí ochrana morforegulátory. Pro ņito i tritikále je vhodné pouņít pozdějńího ońetření např. přípravky CERONE SL 480 nebo MODDUS, zatímco pouņití přípravků na bázi CCC se jeví jako málo efektivní. Nedoporučujeme ońetřovat ņito v období odnoņování a na počátku sloupkování. Pokud se týká aplikace fungicidů, u ņita není zpravidla fungicidní ońetření potřeba a není dostatečně efektivní. U tritikále je naopak intenzívní fungicidní ońetření dle konkrétních stanovińtních podmínek u současných odrůd nezbytností.

Oves jarní Oves sice nemá zvláńtní poņadavky na agrotechniku, a to ani u semenářských porostů, přesto u této obilniny bývá nejvíce problémů při výrobě osiva. Protoņe oves je v nańich podmínkách pěstován předevńím pro krmné účely jako farmářská plodina, je u ní nejniņńí obměna certifikovaného osiva a více neņ z 80 % je vyuņíváno farmářské osivo. Tomu napomáhá i to, ņe v ČR se osivo ovsa větńinou nemoří. Základním předpokladem produkce kvalitního osiva s vysokou biologickou hodnotou je opět kvalitně zaloņený a vedený porost a sklizeņ provedená v optimálním termínu. Jarní oves je potřeba zaset co nejdříve, aby se vyuņilo jarní vláhy a kratńího dne pro vytvoření vyrovnaného, dobře zapojeného porostu z dostatečně odnoņených rostlin. U ovsa není vhodné u semenářských porostů pouņívat sníņeného výsevku, ale optimální výsevky by měly být v rozmezí 450 aņ 550 klíčivých semen na 1 m2. U porostů s niņńím výsevkem se sice mírně zvyńuje hmotnost obilek (hodnota HTZ), ale toto navýńení není z pohledu biologické kvality osiva podstatné. Výnos zrna vńak mírně vzrůstá se zvyńujícím se výsevkem. Hmotnost 1000 zrn se u ovsa se změnou hustoty porostu příliń nemění, s rozdílnou hustotou porostu se více mění počet zrn na plochu. U ovsa není potřebné dělit dávku dusíku během vegetace, ale celkovou dávku cca 70 kg N.ha-1 je vhodné aplikovat před setím. Také pouņití morforegulátorů a fungicidů se u ovsa jeví jako málo efektivní a zpravidla je není třeba aplikovat. Vliv výsevku u ovsa na výnos a kvalitu zrna (Tichý et al., 1992) 1980 - 1988 -1 -1 Výsevek MKS.ha t.ha % HTZ (g) 3,5 4,5 5,5

4,97 5,27 5,30

96 102 102

37,4 36,8 36,8

Významným problémem, který způsobuje v semenářství ovsa významné sníņení biologické kvality osiva je sklizeņ a posklizņová úprava osiva. V zemědělské praxi se ke sklizni ovsa přistupuje jako poslední, po sklizni ostatních obilnin. Pro semenářské porosty je vńak tento postup naprosto nevyhovující, neboť s opoņděnou sklizní dochází ke zvýńení sklizņových ztrát a zhorńení kvality zrna (pokles klíčivosti). Protoņe u ovsa dozrává zrno dříve neņ stéblo, je pro sklizeņ rozhodující zralost zrna. Současné odrůdy ovsa jsou ranějńí ve zrání a často přicházejí do sklizņové zralosti ve stejnou dobu jako ozimá pńenice. Po sklizni je nutné zrno ovsa co nejdříve ońetřit (dosuńit a předčistit). Je to velmi důleņité předevńím u nahého ovsa, u kterého se zrno s vyńńí vlhkostí nad 13 % snadno zapaří, ņlukne a rychle ztrácí klíčivost.

32


Literatura HUDEC J. Vplyv proveniencie na úrody zrna pńenice so zretelom na charakter genotypu. 1984, Úroda 12, Obzor ńlachtitelov a semenárov 6/84. KINDRUK N. A., SEČNJAK L.A. SLJUSARENKO O.K. Prognozirovanije uroņajnych svojstv semjan ozimoj pńenicy. 1987, Selekcija i semenevodstvo (1): 39-41. KOLNÍK B. (1991). Vplyv proveniencie osiva na úrodu ozimnej pńenice., Rostl. výroba: 499-506. LAFOND G.B. AND BAKER R.J. Effects of genotype and seed size on speed of emergence and seedling vigor in nine spring wheat cultivars. 1986. Crop Sci. 26: 341-346. TICHÝ, F., PALÍK, S., POKORNÝ, E.: Regulace výnosotvorných prvků u ovsa agroekologickými faktory, 1992, Rostl. Výr., 8: 633-642 VELIKOVSKÝ V. Vliv vhodné provenience a velikostního podílu semen na zvýńení výnosu zrna obilovin. 1985, Rostl. výroba 31,: 227-236.

Contact adress: Ing. Josef Čapek,CSc. SELGEN a.s., ŠS Krukanice, E-mail: [email protected],


33

ŘÍZENÍ VÝROBY KVALITNÍHO OSIVA ZELENINY Managing Production of High Quality Vegetable Seed Jan Prášil SEMO a.s. Smrţice

Abstract The production of commercial seed for sale is a critical step in the overall production stockseed. The production continues by seed production, harvesting, seed´s processing, storage, packing and marketing process. The production process should ensure that the end users receive a product that: is true to the genetic type of the variety, has high physiological quality (vigor) and uniformity, it is free from diseases and weed seeds. Keywords: seed, vegetable, quality,

Souhrn Celý proces výroby osiva ve své podstatě začíná jiņ produkcí vysoce kvalitního základního osiva, pokračuje výrobou u farmáře, sklizní osivářského porostu, posklizņovým zpracováním, navazujícími semenářskými technologiemi, přes skladování, balení a končí zajińtěním distribuce k zákazníkovi. Výrobní proces by měl zajistit, ņe vyrobené komerční osivo odpovídá dané odrůdě (má vysokou genetickou čistotu), má vysokou biologickou kvalitu a vyrovnanost a je prosté chorob a semen plevelů. Klíčová slova: osivo, zelenina, kvalita

Úvod Řízení tohoto procesu výroby komerčního osiva pro prodej má mnoho kritických bodů od vývoje odrůdy, přes výrobu osiva aņ po jeho prodej. Výrobní proces by měl zajistit, ņe vyrobené komerční osivo odpovídá dané odrůdě (má vysokou genetickou čistotu), má vysokou biologickou kvalitu a vyrovnanost a je prosté chorob a semen plevelů. Cílem příspěvku není a není to ani moņné, detailně popsat celý systém řízení kvality výroby osiva zeleniny. Cílem je pouze definovat a rekapitulovat systém výroby kvalitního a konkurenceschopného osiva zeleniny, který lze ovńem velmi jednoduńe zevńeobecnit na výroby osiva obecně. Principiálně vycházím z modelu zavedeného ve společnosti SEMO a.s.

Metodika produkce osiva 1. Základní osivo a osivo linií a komponentů

Základní osivo (breeder seed, basic seed) musí být vyráběno s hlavním důrazem na genetickou pravost a genetickou čistotu. Jde obvykle o malé mnoņství osiva vyráběné přímo ńlechtitelem nebo pod jeho přímým dohledem. Samozřejmostí je vysoká čistota osiva prostého patogenů přenosných osivem. Při výrobě základního osiva je prvotním úkolem zamezit jakémukoli zhorńení genetické čistoty osiva, a to jak mechanickou příměsí, tak neņádoucím kříņením. Dále je nutné zajistit negativní selekcí odstranění dalńích genetických příměsí, které mohou vzniknout mutací a v tomto případě neņádoucí genetickou variabilitou.

34


2. a) Výběr místa produkce z pohledu agronomických faktorů:

- klimatické podmínky: délka dne, teplotní poměry, sráņkové poměry, vlhkost a dalńí - půdní typ: vhodné půdy pro výrobu osiva a sazeček - osevní postup: 2 aņ 5letý odstup od stejného druhu je nutností z důvodu citlivosti k chorobám, ńkůdcům a z důvodu selektivní zaplevelenosti jednotlivými jednoděloņnými a dvouděloņnými plevely - zaplevelenosti - nutnost vyvarovat se plochám s vysokým zaplevelením, obzvláńtě s výskytem zakázaných nebo ńkodlivých plevelů v minulosti - choroby: choroby klíčních rostlin jsou zvláńtě problematické a vykazují dlouhodobou perzistenci v půdě b) výběr místa produkce z pohledu:

- pěstitelských zkuńeností: mnozí farmáři se specializují na výrobu osiva a mnohdy na výrobu osiva určitého druhu - infrastruktury: výroba osiva často vyņaduje investice do speciálního vybavení (sklízecí stroje, mlátičky, suńičky) a specializované laboratoře pro testování kvality osiva a zjińťování chorob přenosných osivem - pracovní síla: výroba osiva zelenin je náročná na kvalifikovanou pracovní sílu, zvláńtě důleņitá je kvalifikovaná a dostupná pracovní síla při produkci ručně opylovaných hybridních osiv - dopravní dostupnost: jak dostupná a komplikovaná je doprava, jak vzdálený je trh s osivem, jak ekonomická je doprava finálního produktu - osiva do místa určení Významnými produkčními oblastmi výroby osiva zelenin v globálním světě jsou předevńím Spojené státy americké, Brazílie, Chile, Francie, Itálie, Jiņní Afrika, Keņa, Tanzanie, Indie, Čína, Thajsko, Taiwan, Austrálie a Nový Zéland. Tyto produkční oblasti mají velmi dobrou kombinaci klimatických podmínek, pracovní síly, infrastruktury, legislativy a moņné obchodní spolupráce. 3. Organizace výroby osiva je pak závislá na typu vegetace:

-

jednoletá: výroba z přímých výsevů nebo ze sadby dvouletá: výsadba sazenic (brukvovité, celer), výsadba cibulí (cibule, česnek) nebo kořenů (mrkve, petrņele) vytrvalé: syntetické populace (např. meduņka), klonovaný materiál (chřest, křen, máta) hybridní osivo: mateřské a otcovské linie musí být často předpěstovávány v rozdílném čase kvůli sladění kvetení, jsou rozdílné poměry řádků mateřských a otcovských linií.

4. Hustota porostu

Při výrobě osiva zelenin je velmi důleņitá optimální hustota porostu. Ta můņe být výrazně rozdílná od porostů zaloņených pro výrobu konzumní zeleniny. Například u melounů můņe být podstatně vyńńí počet rostlin na metr čtvereční pro výrobu osiva neņ pro produkci plodů. Vyńńí hustota rostlin sniņuje velikost plodů, ale zvyńuje jejich násadu – počet na jednotku plochy. Tato skutečnost vede ke zvýńení výnosu osiva v osivářském porostu (Nerson, 2002.)


35

Graf 1: Závislost výnosu plodů pro trh a výnosu osiva na počtu rostlin na m2

Naopak u mrkve je pro výrobu osiva vhodnějńí výrazně niņńí počet rostlin neņ pro výrobu konzumní zeleniny - kořenů. Hustota rostlin značně ovlivņuje rozsah větvení rostlin a tím i relativní počet sekundárních a terciálních květenství. Toto je pak podstatné pro výnos a kvalitu produkovaného osiva (Oliva, 1988).

30 cm

5 cm

<5 cm

5. Selekce

Selekce v porostech pro výrobu osiva je nutná pro vyloučení příměsí, fertilních rostlin ve sterilní linii, pro odstranění ostatních plodin, plevelů a podobně. Dále slouņí k eliminaci osivem přenosných 36


chorob (např. LMV u salátu). Tato negativní selekce musí být jednoznačně provedená před počátkem kvetení a opylování. V případě produkce základního osiva je nutné provádět tuto selekci výrazněji přísněji. 6. Řízení opylování

Opylování je při výrobě osiva zelenin samostatnou a velmi důleņitou otázkou. Netýká se samosprańných plodin, jestliņe prostředí pěstování negativně neovlivņuje opylovací poměry. Včely jsou základním opylovačem, pro některé plodiny je pak vhodnějńí čmelák (vojtěńka, nehybridní rajčata v krytých prostorech). Dostačující počet včelstev je výrazným a často kritickým faktorem pro výnos osiva. Nejčastějńí doporučení je od 4 do 12 včelstev na hektar. Také je nutné mít na zřeteli velké riziko nedokonalého opylování v případě, ņe se v blízkosti a doletu včel neatraktivní plodiny jako okurky nebo méně atraktivní plodiny (cibule) vyskytuje velmi atraktivní a současně kvetoucí plodina (např. slunečnice). Speciální otázkou pří výrobě hybridního osiva zelenin je ruční opylování. 7. Izolace ploch při výrobě osiva:

Primárně je nutné určit opylovací mechanismy, u samosprańných kultur jde hlavně o prevenci mechanické příměsi, u cizosprańných kultur závisí izolace na mechanismu opylování (např. větrem, hmyzem). Sekundárně je pak třeba stanovit důsledky neņádoucího kříņení: - odrůdové charakteristiky (např. ņlutá a červená cibule, sladká a pálivá paprika, bílá a červená ředkvička) - u hybridů povolený limit příměsí - obchodní a firemní strategie Speciálním případem jsou pak GMO plodiny. A to jak z pohledu legislativní, tak vzhledem k citlivosti trhu na GMO znečińtění. Izolační vzdálenosti jsou závislé na druhu plodiny: - samosprańné plodiny od 3 do 200 metrů v závislosti na plodině, primárně pro zamezení mechanických příměsí. U některých plodin existuje vņdy riziko moņnosti cizospráńení (např. paprika) - cizosprańné plodiny od 200m do 5 km v závislosti na různých faktorech: - -opylování hmyzem, respektive větrem - -pylová charakteristika (např. dolet pylu, ņivotnost pylu) - -větńí vzdálenost mezi rozdílnými typy a při výrobě hybridního osiva V některých případech je moņné uvaņovat i o izolaci časové, kdy se kvetoucí plodiny míjejí dobou kvetení. 8. Specifika produkce hybridního osiva.

Při výroby hybridního osiva jsou navíc dalńí speciální podmínky: - ruční kastrace a opylování (paprika, rajčata, lilek) - poměr rodičovských komponent při výrobě osiva (slunečnice 2:8, kukuřice 1:3 nebo 1:4, okurky 1:3) - sladění termínu kvetení otcovské a mateřské linie (cibule, końťáloviny) Pro dosaņení optimálního sladění kvetení obou rodičovských komponent je prvním předpokladem doporučení ńlechtitele, dále je velmi vhodné v nových klimatických podmínkách provést nejdříve menńí produkční pokus před plánováním produkce na větńích plochách. Pokud nemají linie stejný časový vývoj kvetení, je moņné provádět „manipulaci“ termínu kvetení rozdílnou dobou výsevu a výsadby jednotlivých linií. U zelí a kapust lze nástup kvetení urychlit nařezáním a otevřením hlávky a tím urychlit nástup do fáze kvetení.


37

Shrnutí speciálních podmínek při výrobě hybridního osiva: - poměr a uspořádání rodičovských linií - termíny výsevu a výsadby otcovské a mateřské linie - manipulace s rostlinami směřující k sladění doby kvetení obou rodičovských linií - aplikace chemikálií ovlivņujících kvetení (např. ethrel u cuket, dusičnan stříbrný u okurek) - ruční kastrace (např. u kukuřice) - ruční opylování - zajińtění dostatku opylovačů (včel) - odstranění otcovské linie nebo oddělená sklizeņ rodičovských linií při sklizni - testy hybridnosti 9. Kontrola porostů a)Kontrola nemocí při produkci osiva:

- eliminace zdrojů napadení (přítomnost alternativních hostitelů, výdroly kulturních rostlin) - zásady správné agrotechnické praxe (střídání plodin) - resistentní odrůdy - moření osiva (fungicidy, horkou vodou a podobně) Kontrola napadení v průběhu vegetace a preventivní opatření. Například u LMV (Lettuce mosaic virus) musí být komerční osivo v USA testováno na přítomnost této osivem přenosné virosy s výsledkem 0 napadených semen z 30.000 semen. Tohoto výsledku je dosahováno produkcí osiva salátu pod netkanou textilií jako prevence napadení mńicemi, které jsou vektorem této virózy. (foto 1) Foto 1: Výroba osiva salátu pod netkanou textilií (Jan Prášil)

Bakteriální černá krouņkovitost brukvovitých (Xanthomonas campestris pv. campestris) je osivem přenosná bakterióza brukvovitých. Je eliminována primárně pouņíváním zdravého osiva a pěstitelskými opatřeními.

38


b)Kontrola plevelů a škůdců při výrobě osiva:

- porost musí být prostý ńkodlivých a zakázaných plevelů - dvouleté plodiny jsou náročnějńí na kontrolu a eliminaci zaplevelení - někteří ńkůdci způsobují významné problémy při výrobě osiva. Např. klopuńky (Lygus) (foto 2) jsou podceņovaným ńkůdcem. - při aplikaci insekticidů musí bát zajińtěna ochrana opylovačů - z důvodu relativně malých ploch semenářských porostů je velmi obtíņné zajistit registraci chemických přípravků pro aplikace právě do semenářských porostů na výrobu osiva - chemické přípravky jsou často ojedinělé pro produkci osiva Foto 2 : Klopuška červená– Lygus pratensis (Silvestr Szabó)

10. Sklizeň osivářských porostů

Načasování optimálního termínu sklizně osivářských porostů je jedním z nejvýznamnějńích momentů, který ovlivņuje kvalitu osiva, jeho vitalitu, energii a ņivotnost. U větńiny plodin je nejvýznamnějńím indikátorem zralosti osiva určujícím optimální dobu sklizně vlhkost osiva. Osivářský porost můņe být sklízen při niņńí nebo vyńńí vlhkosti podle daného druhu plodiny (např. u kukuřice 30-35%, hrách 14-20%). Vlhkost osiva při sklizni je důleņitá a limitující u osiv, které jsou citlivé na pońkození při mlácení (např. fazole). Vývoj zralosti semen u košťálovin (Still a Bradford, 1998)


39

Zralost osiva cibule a optimální sklizňová perioda (Steiner a Akintobi, 1986)

11. Sušení osiva

Teplota při suńení osiva nesmí být vyńńí neņ 43°C u ńkrobnatých semen a 35°C u olejnatých semen. Teplota vzduchu při suńení musí být přizpůsobená stavu suńícího procesu. U ńkrobnatých a relativně suchých semen je teplota schopná pońkodit kvalitu semene vyńńí. U tykvovitých a dalńích mokrých semen musí být počáteční teplota na počátku odpařování vody chladná, aņ později ji můņeme zvyńovat. Pro zajińtění kvalitního osiva je třeba mimo teploty suńení stanovit rychlost suńení (ne rychlé, ne pomalé) a eliminovat kontaminaci chorobami. Rizika při suńení: - zvýńení napadení plísněmi - zapaření - mechanické pońkození (praskání) která ve svém důsledku sniņují kvalitu (klíčivost a vitalitu osiva), sniņují ņivotnost osiva, zvyńují napadení plísněmi a mohou zvýńit výskyt abnormálních klíčenců. 12. Předčištění

Cílem je odstranění malých a velkých semen, nečistot a ostatních semen 13. Čištění a zvyšování kvality

Kalibrace, hmotnostní třídění (např. okurky), drhnutí (např. mrkev), obrouńení (např. červená řepa, mangold), odrhnutí a leńtění (např. rajčata), odstranění osin (např. Tagetes). Pro stanovení kvality nejvyńńí třídy kvality osiva zelenin - precision seed je vhodné vycházet ze specifikace vydané Evropskou semenářskou asociací. (ESA – European seed association)

40


ESA specifikace produktů Precision seed a Pelet (ESA, 2009) Crop Precision seed Standard CZ ASPARAGUS 70% germination 85% Brassica (Cabbage, Brussels Sprouts, Broccoli, Kohlrabi, Curly Kale, Chinese Cabbage) germination 90% 75% varietal purity 93% Cauliflower germination varietal purity seed size DWARF BEAN germination 1 unit Climbing Bean germination Broad Bean germination 1 unit Beetroot (monogerm) germination Beetroot (multigerm) germination seed size Carrot germination seed size Celery/Celeriac germination Chicory Witloof germination seed size Corn Salad germination seed size Cucumber germination indoor varietal purity outdoor varietal purity pickling varietal purity Eggplant varietal purity germination

90% 90% 0,20/0,25 mm

70%

85% 100.000 seeds

75%

95%

75%

85% 25.000 seeds 80%

70%

90% 0,50 mm

70%

85% 0,20/0,25 mm

65%

90%

70%

85% 0,20/0,25 mm

65%

85% 0,20/0,25 mm

65%

92% 99% 98% 98%

80% 80% 80% 80%

98% 90%

65%

germination 90%

65%

Endive


41

FENNEL germination 90% seed size 0,20/0,50 mm

70%

Gherkin germination LEEK OP GERMINATION F1 germination seed size LETTUCE BUTTER HEAD, BATAVIA, ICEBERG, COS GERMINATION varietal purity other types germination varietal purity Melon Charentais type germination varietal purity Other types germination varietal purity Onion germination seed size Parsley germination seed size Pea germination 1 unit Radicchio/Sugarloaf germination Radish germination seed size Scorzonera germination Spinach germination seed size Sweet corn normal sugary: germination super sweet: germination Sweet/Hot pepper germination varietal purity 42

88% 90% 85% 0,20/0,25 mm

65%

93% 98%

75%

93% 95%

95% 98% 90% 98%

75%

90% 2,0/2,75 mm

70%

87% 0,20/0,25 mm

65%

85% - 88% 100.000 seeds

80%

88%

65%

92% 0,20/0,25 mm

70%

80%

70%

85% 0,75 mm

75%

90% 85%

80%

90% 97%

65%


Squash germination varietal purity TOMATO germination fresh market – varietal purity processing – varietal purity Watermelon normal type germination seedless type germination

92% 97%

75%

92% 98% 95%

75%

90% 75% 85% varietal purity 98% Zdroj: ESA (2009). Product Specifications for Vegetable PRECISION Seeds, Vyhláńka č. 369/2009 Sb. 14. Skladování přírodního a vyčištěného osiva

Podstatná je teplota skladování, vlhkost skladovaného osiva a vlhkost prostředí, přístup kyslíku. Velmi rizikové je střídání skladovacích podmínek (chladno-teplo-chladno, sucho-vlhko-sucho). Nutné je zajińtění proti pońkození ńkůdci a hlodavci a zamezení rizika smíchání. Ńpatné skladovací podmínky mají za následek rychlé stárnutí osiva, pońkození osiva (ztráta klíčivosti a vitality osiva). 15. Zvyšování kvality a přidané hodnoty osiva

Moření – inkrustace - předkličování – obalování. Zvyńuje hodnotu a kvalitu osiva, na druhé straně vyņaduje dalńí suńení a sniņuje ņivotnost osiva, způsobuje rychlejńí stárnutí a můņe pońkozovat osivo (fytotoxicita). 16. Balení a příprava k expedici

Existují rizika mechanického pońkození osiva při balení (např. fazol, hrách, okurka), mechanických příměsí a zvýńení vlhkosti osiva.

Literatura NERSON H. (2002). J. Amer. Soc. Hort. Sci. 127:855-829 OLIVA et al. (1988). J. Amer. Soc. Hort. Sci. 113:532-537 STILL D., BRADFORD, K.J. (1998). J. Amer. Soc. Hort. Sci. 123:692-699 STEINER, J.J, AKINTOBI, D.C. (1986). HortScience 21: 1220-1221. ESA (2009). Product Specifications for Vegetable PRECISION Seeds : ESA 08.0856: 3-5 Vyhláńka č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu ve znění vyhláńky č. 298/2010 Sb.

Contact Address: Ing. Jan Prášil, SEMO a.s., 798 17 Smrţice, E-mail: [email protected]


43

VITALITA JAKO ZÁKLADNÍ INFORMACE O KVALITĚ OSIVA Seed Vigour as Basic Information about Seed Quality Kateřina Pazderů, Václav Hosnedl KRV ČZU v Praze

Abstract The suitability to use seed vigor as basic characteristic of seed lot for objective evaluation of real quality of this seed lot was discussed in this article. Possible method, which point to seed vigor from the speed and uniformity of germination and emergence point of view, is germination energy (early germination) in time of first counting of germination by the ISTA rules. Evaluation of this value can be more objective with using of computer image analysis for precise counting of germinated seeds in the future. Keywords: seed, vigor, seed quality, early germination, germination energy

Souhrn V tomto příspěvku je diskutována vhodnost vyuņití vitality jako základní charakteristiky partie osiva pro objektivní posouzení skutečné kvality této partie. Vhodnou metodou, která vypovídá o vitalitě osiva z pohledu rychlosti a vyrovnanosti klíčení a vzcházení je energie klíčení v termínu prvního počítání klíčivosti podle metodiky ISTA. Stanovení této hodnoty by v budoucnu mohlo být objektivizováno vyuņitím technik počítačové analýzy obrazu pro přesné hodnocení klíčících semen. Klíčová slova: osivo, vitalita, kvalita osiva, raná klíčivost, energie klíčení

Pěstitel má u větńiny plodin zpravidla značné moņnosti ve výběru odrůd, můņe zohlednit poņadavky na hospodářské vlastnosti odrůdy, předevńím na výnosovou stabilitu, kvalitu produkce, rezistenci vůči chorobám, ranost, náročnost na agrotechniku a podobně. Přírodními podmínkami je pěstitel vņdy omezen, avńak úroveņ agrotechniky lze přizpůsobit technickým a ekonomickým moņnostem, odborným znalostem a praktickým zkuńenostem. Samotná odrůda, odpovídající agrotechnika a dobré podmínky prostředí pro pěstování ale jeńtě nejsou zárukou optimálně zaloņeného porostu. Nejdůleņitějńím základním vstupem pro rostlinou produkci je kvalitní rozmnoņovací materiál. Dobře zaloņený porost je předpokladem efektivního vyuņití výnosového potenciálu pěstované odrůdy. Osivo a sadba patří k vnitřním, biologickým faktorům, ovlivņujícím vlastnosti zaloņeného porostu. Kvalita osiva přímo ovlivņuje polní vzcházivost, úplnost a vyrovnanost porostů, osivem mohou být přenáńeny některé patogeny a je také potenciální cestou ńíření plevelů. Sloņitost vzájemných vztahů mezi „vlastní“ kvalitou semen a prostředím můņe při zakládání porostů působit značné problémy. Dobrý vývin porostů vychází jiņ z vyrovnaného a úplného vzcházení a z rychlého počátečního růstu vzeńlých rostlin. Ńpatně vzeńlé, nevyrovnané a mezerovité porosty vyņadují dodatečné opravné agrotechnické zásahy během vegetace. Jejich účinnost je pak závislá na dalńích podmínkách, na odrůdě, a předevńím na povětrnostních a půdních podmínkách. Význam má také autoregulační a kompenzační schopnost rostlin v porostu, reakce odrůdy na výņivu rostlin, na regulátory růstu, mechanické zásahy za vegetace anebo na citlivost odrůdy k herbicidům.

44


Historicky vznikla potřeba hodnocení kvality osiva jako reakce na obchodování s nekvalitním osivem. V roce 1869 byl prof. Dr. Johann Friedrich Nobbe poņádán o botanickou identifikaci několika vzorků semen trav koupených na místním trhu. Zjińtění, ņe pouze 30 % semen ve vzorku označeném jako kostřava luční, a podobné „rozdíly“ zjińtěné u ostatních vzorků jej přivedly k hodnocení kvality prodávaných osiv na místním trhu. Jeho revoluční myńlenka o testování osiv se rychle rozńířila do celého světa, zapříčila zaloņení mnoha testovacích semenářských stanic a v roce 1924 vedla k zaloņení ISTA. Od té doby bylo o kvalitě osiva napsáno mnoho článků a hodnocení kvality osiv se stalo nedílnou součástí zemědělské praxe. V současnosti je kvalita osiva rutinně stanovována podle mezinárodních standardů a umoņņuje tak mezinárodní obchod s osivy. Kvalita osiva je v praxi vyjadřována semenářskými hodnotami (klíčivost, čistota, velikost semen – HTS, zdravotní stav, vlhkost, odrůdová pravost a čistota), které jsou součástí systému certifikace osiv a slouņí jako základ pro stanovení výsevku. Uņivateli osiv je ale za základní parametr kvality osiv povaņována hlavně klíčivost. Čistota osiva, zdravotní stav, pravost a čistota odrůdy jsou obvykle brány jako fixní parametry osiva. Ačkoliv i tyto semenářské parametry mají svou variabilitu (např. čistota u větńiny polních plodin v rozmezí 98 – 100 %, u zelenin od 95 % (mrkev); uņivatelé osiv je mají za absolutní, nelze přeci prodávat osiva plesnivá, se ńpatným zdravotním stavem, s příměsmi a nečistotami, uvádět je do oběhu pod jiným názvem. Také hodnota klíčivosti má svou variabilitu, i kdyņ nezřídka je i klíčivost povaņována za absolutní. Uņivatel se spoléhá na garanci certifikace, a skutečnou hodnotu klíčivosti uņ neuvaņuje. U různých plodin ale mohou být rozdíly v klíčivostech mezi partiemi (v rámci povolených hodnot) značné. Podle vyhláńky č. 369/2009 Sb. je pro jednotlivé plodiny definována minimální klíčivost, kdy je jeńtě moņné uvádět osivo do oběhu. U mnohých polních plodin je přípustná klíčivost mezi 85 – 100 % (např. pńenice, ječmen), u zelenin můņe být tolerovaná klíčivost jeńtě více rozdílná (např. 65 – 100 % u mrkve). U hustě setých dobře odnoņujících obilovin je vliv hodnoty klíčivosti pro správné zaloņení porostu malý, optimální porost lze zaloņit i z osiva s niņńí klíčivostí. Vliv počtu jedinců v porostu na výnos se u obilnin díky jejich kompenzační a autoregulační schopnosti projevuje aņ při niņńích počtech rostlin. (Finch-Savage, 2004). U výsevů na „konečnou vzdálenost“ (např. cukrovka, kukuřice) musíme ale skutečnou hodnotu klíčivosti brát v úvahu, abychom dokázali optimální porost zaloņit. Rozdíl maximálně moņných 25 % u cukrovky znamená 25 000 semen, tj. 1 VJ navíc na kaņdé 4 ha plochy. U zeleninových osiv je rozdíl jeńtě výraznějńí. Uņivatel osiv zeleniny nekupuje jiņ osiva „na váhu“, ale na počet kusů. A pokud má takové osivo malou, i kdyņ podle semenářské normy „dostatečnou“ klíčivost, platí vlastně za neņivá semena. Podmínky vyhláńky pro klíčivost jsou sice splněny, v partii mrkve (minimální klíčivost 65%) tak ale můņe být celá třetina semen neklíčivých. A to v zelinářské praxi nestačí. Souběņně u osiv zelenin tak existuje dvojí „norma“ pro klíčivost, pro ńpičkové pěstitele, kteří pouņívají „precision seed“ a vysokou klíčivost u osiv vyņadují a pro ty ostatní, kteří jeńtě nepochopili, ņe výtěņnost trņního produktu můņe být i vyńńí neņ 75 %. Hodnota klíčivosti udává maximální moņnou schopnost (potenciál) semen konkrétní partie klíčit a vytvořit novou rostlinu v optimálních podmínkách. V pěstitelské praxi ale, i kdyņ budeme mít osivo s vysokou klíčivostí, maximální moņné klíčivosti nemusí být dosaņeno, protoņe podmínky prostředí, ve kterých semena klíčí, nejsou často optimální. V podmínkách na poli můņe být realizace tohoto maximálního potenciálu ale dosti odlińná. Pro pěstitelskou praxi je tedy důleņitějńí polní vzcházivost semen. Ta je silně ovlivņována podmínkami prostředí, zejména kvalitou přípravy půdy (fyzikálními vlastnostmi půdy), její teplotou, vláhovými podmínkami a vzduńným reņimem půdy. Do jisté míry můņeme tyto podmínky ovlivnit, prostě tím, ņe počkáme na lepńí počasí, ale optimální podmínky pro polní výsev prakticky neexistují. I proto je klíčivost vhodná pro standardizaci kvality osiva, jako kritérium pro mezinárodní obchod, ale poņadavky pro zaloņení optimálního porostu jsou trochu jiné. A zde právě dochází k vyuņití znalostí o vitalitě osiva. Rozvoj testování vitality osiv byl vynucen právě poņadavky uņivatelů osiv. Diskuse o vitalitě probíhá od 60 let minulého století, ale teprve od roku


45

2001 ISTA uvádí testy vitality (konduktometrický vodivostní test pro hrách a test urychleného stárnutí (AA test) pro sóju) mezi standardními metodami hodnocení. Vitalita je definována jako „Suma takových vlastností semen, které určují úroveň aktivity a projevu semen během klíčení a vzcházení“ (Hampton, TeKrony et al., 1995) Rozdíly ve vitalitě osiva se projevují v méně optimálních podmínkách prostředí. Vzorky osiva se srovnatelnou klíčivostí v podmínkách standardního testu se ve stresových podmínkách mohou chovat různě. Ale pouze z hodnot klíčivosti to nepoznáme. V grafu 1 je uveden průběh klíčení 5 partií certifikovaného osiva jarního ječmene. V optimálních podmínkách s dostatečným mnoņstvím vody jsou rozdíly v celkové klíčivosti mezi partiemi jen malé. Průběh klíčení je vńak rozdílný. V grafu 2 jsou pak rozdíly mezi partiemi výraznějńí. Graf 1. Průběh klíčení 5 partií jarního ječmene ve standardních podmínkách (Polák, 2010) 100 90 80

Klíčivost (%)

70 60 50 140 ml

240 ml

30

340 ml

440 ml

20

540 ml

40

10 0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Dny

Graf 2. Průběh klíčení 5 partií jarního ječmene při stresu suchem (Polák, 2010) 100 90

Klíčivost (%)

80 70 60 50 40 120 ml

220 ml

20

320 ml

420 ml

10

520 ml

30

0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Dny

Metody hodnocení vitality jsou rozdělovány do tří skupin, podle vyuņívaného principu (Hampton, 1995): 1. jednoduché testy zaloņené na projevu klíčivosti (např. chladový test, Hiltnerův test, test urychleného stárnutí (AA test), kontrolovaná deteriorace (CD test)),

46


2. testy, vyuņívající určité fyziologické nebo biochemické vlastnosti (např. konduktometrický vodivostní test, topografický tetrazoliový test) 3. kombinované a vícefaktorové testy. Bohuņel vyuņívání testů vitality v minulosti naráņelo a i v současnosti naráņí na sloņitost jejich standardizace. Jiņ v roce 1981 ASTA (American Seed Trade Association) namítala, ņe testy vitality nedávají stabilní výsledky ve vńech laboratořích, a proto nemohou být více vyuņívány (McDonald, 2002). Od té doby dońlo k velkému rozvoji hodnocení vitality. Testy vitality jsou vyuņívány ve značné míře v USA. TeKrony (2001) uvádí, ņe v roce 2001 hodnotilo vitalitu 65% semenářských laboratoří AOSA/SCST a 62 % ISTA laboratoří. Pouze 16% ISTA laboratoří ale provádí tyto testy rutinně, více neņ u 500 partií, v porovnání s USA, kde vitalitu u více neņ 500 partií hodnotí 43 % laboratoří. V USA se tyto testy provádějí častěji jako sluņba zákazníkům (45 %) firmami poskytujícími osivo a poradenství, u ISTA laboratoří jde více o výzkum a kontrolu kvality osiva (58%). V porovnání s průzkumem z roku 1992 (Hampton, 1992) byl zaznamenán rostoucí trend. McDonald (2002) zdůrazņuje význam znalosti vitality osiva pro semenářské firmy. Díky znalosti vitality je moņné sledovat kvalitu osiva v průběhu celého produkčního procesu, od sklizně a úprav aņ po prodej. Také umoņņuje semenářské firmě optimalizovat skladování osiv, kdy na základě znalosti vitality je moņné rozhodnout, které partie je moņné přeskladnit do dalńího roku a u kterých hrozí ztráta kvality. Podobně můņe poslouņit i při marketingu prodeje osiv jako záruka vyńńí kvality osiva. Postupně dochází k mezinárodní standardizaci jednotlivých metod pro některé plodiny, v roce 2010 byly do pravidel ISTA zařazeny metody hodnocení vitality pro fazol a sóju (konduktometrie) a řepku (řízená deteriorace - CD). Vitalita ale dosud není brána jako jeden ze základních ukazatelů kvality osiv, tím hlavním parametrem je stále klíčivost. Přitom právě vitalita osiva významně ovlivņuje polní vzcházivost. Ve stresových podmínkách prostředí je vitalita osiva tím hlavním faktorem, který rozhodne o tom, zda se podaří zaloņit optimální porost. TeKrony a Egli (1991) shrnuli vztah mezi vitalitou osiva a následným výnosem porostu. Konstatují, ņe vitalita osiva má vliv na vegetativní růst a ovlivņuje výnos porostů sklízených ve vegetační nebo v rané generativní fázi více neņ výnos rostlin sklízených ve fázi plné zralosti, neboť výnos v plné reprodukční zralosti není tak těsně propojen s vegetativním růstem. Dále poznamenávají, ņe setí vysoce vitálního osiva zabezpečí u větńiny plodin zaloņení porostu s odpovídající hustotou, i kdyņ podmínky pro vzcházení budou méně příznivé. Získat osivo s vysokou vitalitou vyņaduje zaměřit úsilí při pěstování osiva na tyto kroky: - vytvoření pozitivních růstových podmínek, při kterých se vysoce vitální semena budou vyvíjet, - sklizeņ v co moņná nejkratńím termínu po fyziologické zralosti, - provedení posklizņových úprav a následné skladování takovým způsobem, kterým minimalizujeme pońkození semen a zpomalíme proces stárnutí. Kaņdá partie osiva je z biologického pohledu heterogenní směsí semen s různými vlastnostmi, s různou klíčivostí a vitalitou. Znalost kvality osiva tak znamená stanovení této heterogenity. Hodnocení této heterogenity se provádí v optimálních podmínkách prostředí, jako test klíčivosti. Pro výsev v méně příznivých podmínkách je vhodnějńí testovat vitalitu osiva.

Co nového vyţaduje změna hodnocení kvality osiva? Aby byla vitalita osiva přijata jako vńeobecně uņívaný koncept pro hodnocení kvality osiv, je nutné najít jednoduchou metodu hodnocení, kterou by bylo moņné standardizovat. Takovou metodou by mohla být energie klíčení, která přestavuje fyziologickou klíčivost partie v termínu prvního počítání klíčivosti podle ISTA. Tato hodnota velmi dobře charakterizuje vitalitu osiva, s ohledem na rychlost a vyrovnanost klíčení. Lze jí pouņít k predikci klíčení ve stresových podmínkách (Pazderu et al. 2010) a také pro hodnocení skladovatelnosti partií osiv (Pazderu, 2009). Khajeh-Hosseini et al., (2009) uvádí počítání Osivo a sadba, 10. 2. 2011

47

energie klíčení (early germination) 3 den jako potenciální rutinní test pro hodnocení vitality u kukuřice. Matthews, et al., (2010) navrhují vyuņívat energii klíčení jako snadno standardizovatelný test vitality, který je alternativou k chladovému testu u kukuřice. Nevýhodu tohoto testu představuje subjektivita počítání fyziologické klíčivosti, kdy za vyklíčená jsou povaņována semena s 2 nebo 3 mm dlouhým svěņím kořínkem. Moņným řeńením je ale v tomto případě vyuņití analýzy obrazu pro velmi přesné automatizované hodnocení klíčivosti semen (Ducournau et all, 2005). Pomocí této metody lze velmi jednoduńe získat detailní průběh klíčení jednotlivých vzorků a vyhodnotit objektivně hodnotu energie klíčení i celkové klíčivosti.

Závěr Pro zlepńení produkčního potenciálu osiv by bylo vhodné uvádět do oběhu osiva s vyńńí neņ minimální povolenou klíčivostí. Základním údajem pro objektivní posouzení skutečné kvality osiva by měla být vedle klíčivosti také vitalita. Jednoduchým testem pro hodnocení vitality osiv je hodnocení energii klíčení (early germination) v termínu prvního počítání klíčivosti podle metodiky ISTA.

Poděkování Tato problematika byla podpořena výzkumným záměrem MSM 6046070901.

Literatura FINCH-SAVAGE, W.E. (2004). The Use of Population-Based Threshold Models to Describe and Predict the Effects of Seedbed Environment on Germination and Seedling Emergence of Crops. In: Benech-Arnold, R.L., Sánchez, R.A. Handbook of Seed Physiology. The Haworth Press, The Haworth Press, N.Y., 51-96. HAMPTON, J.G. (1992). Vigour testing within laboratories of the ISTA: a survey. Seed Sci. Technol., 20: 199-203. HAMPTON, J.G. (1995). Methods of Viability and Vigor Testing: A Critical Appraisal. In: Basra, A. S. Seed Quality: Basic Mechanisms and Agricultural Implications. Haworth Press, 81 - 118. HAMPTON, J.G., TEKRONY, D.M. et all. (1995). Handbook of Vigour Test Methods, 3rd Edition, 117 p. DUCOURNAU S, FEUTRY A, PLAINCHAULT P, REVOLLON P, VIGOUROUX B, WAGNER MH (2005). Using computer vision to monitor germination time course of sunflower (Helianthus annuus L.) seeds. Seed Sci. Technol., 33: 329-340. KHAJEH-HOSSEINI M, LOMHOLT A, MATTHEWS S. Title: Mean germination time in the laboratory estimates the relative vigour and field performance of commercial seed lots of maize (Zea mays L.), Seed Sci Technol., 2009,37, (2), 446-456. MATTHEWS S, EL-KHADEM, R, CASARINI, E., KHAJEH-HOSSEINI, M., NASEHZADEH, M., WAGNER, M. (2010). Rate of physiological germination compared with the cold test and accelerated ageing as a repeatable vigour test for maize. Seed Sci. Technol., 38: 379-389. MCDONALD, M.B. (2002). Standardization of Seed Vigor Tests. In: Proccedings Seeds: Trade, production and technology, Santiago de Chille, 200-208. PAZDERU, K. (2009). Importance of Germination Energy for Seed Quality Evaluation. In: Proceedings of conference SEED AND SEEDLINGS IX., 56-60. PAZDERU, K., AL-MUNTASER, S., AL-KHEWANI, T., HASSAN, S.T.S. (2010). Seed Vigour and Germination at Stress Conditions. In: Proceedings of conference Influence of Abiotic and Biotic Stress on Characteristics of Plants 2010, TEKRONY, D.M. (2001). ISTA Seed vigour Survey 2000. ISTA News Bulletin, 122, 14-15. TEKRONY, D.M., EGLI, D.B. (1991). Relationship of seed vigor to crop yield: A review. Crop Sci. 31: 816 – 822.

Contact Address: Kateřina Pazderů, Ph.D,. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]

48


Šlechtitelský a semenářský výzkum pro praxi


49

HODNOCENÍ VLASTNOSTÍ A VHODNOSTI PRAKTICKÉHO POUŢITÍ CERTIFIKOVANÝCH A FARMÁŘSKÝCH OSIV U OBILNIN Comparison of Farmers and Certified Seeds Ladislav Bláha1, David Laskafeld2, Zdeněk Stehno1, Ivana Capouchová2, Petr Konvalina3. 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2 Česká zemědělská univerzita v Praze 3 Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Abstract Biological quality of seed is one of basic factors, which influences growth and development of beginning of the filial generation and following growth. This study compares ecological and conventional seeds of 9 various spring cereal cultivars (bread and emmer wheat, T. sativum L. and T. dicoccum Schrank, barley H. sativum Schrank and oat A. sativa L) with four different provenances. The analysis of the germinability, vitality and the length of germinal roots was performed and volume as well as weight of dry matter were measured too. The germinability and vitality of the certificated ecological as well as conventional seed gained significantly higher values on average, while average values of better and worse farm seed were lower. Similar differences were obtained in traits of the root system at flowering. Rapidity of water uptake and water utilisation was highest in cerificated seeds. High uptake of water was also obtained in farmer seed with low quality (low weight of seeds!). In comparison the sprouting energy in PEG 6000 any differences were obtained. Keywords: cereals, seed provenance, FSS, certified seed, comparison of traits

Souhrn V předkládané práci se srovnávají ekologická a konvenční osiva devíti odrůd jarních obilnin (pńenice seté-T. sativum L. a dvouzrnky T. dicoccum Schrank, ječmene, H. sativum Schrank a ovsa A. sativa L.) různého původu. U vńech proveniencí se hodnotily klíčivost, vitalita a délka zárodečných kořínků, objem a hmotnost jejich suńiny, velikost kořenů v době kvetení, rychlost příjmu vody v době klíčení, a nárůst biomasy od setí do plné zralosti včetně výnosových prvků. Testováno bylo i klíčení v PEGu. Celková klíčivost a vitalita certifikovaného ekologického i konvenčního osiva dosáhla v průměru výrazně vyńńích hodnot, zatímco průměrné hodnoty farmářského lepńího a horńího osiva byly niņńí. Podobné byly výsledky s parametry kořenů. Rozdíly byly zjińtěny rovněņ u délky zárodečných kořínků, jejich objemu a hmotnosti jejich suńiny. Tyto rozdíly byly měřitelné i u kořenů v době kvetení rostlin. Pouņití certifikovaného osiva má tedy za následek vyńńí kvalitu filiální generace, při porovnání s farmářským osivem. Rychlost příjmu vody a efektivnost jejího vyuņití byla největńí u certifikovaného osiva. Vysoké hodnoty byly získány téņ u farmářského horńího osiva (nízká hmotnost semen, propustnějńí povrch obilek). Pokusy s klíčením v PEGu 6000 neukázaly výrazné rozdíly. Klíčová slova: obilniny, provenience osiva, farmářské osivo, certifikované osivo, porovnání znaků

Úvod V současnosti se vyuņívají v zemědělství různé zdroje osiv od certifikovaných aņ po farmářská s různou kvalitou. V nańem pokusu byly porovnány odrůdy následujících plodin: pńenice setá, pńenice 50


dvouzrnka, oves setý pluchatý, oves setý nahý a ječmen setý. V pokusu byly pouņity 4 typy osiv: certifikované ekologické a konvenční, a farmářské lepńí a farmářské horńí. Konvenční osivo těchto plodin bylo získáno přímo od ńlechtitelských firem. Při získávání osiva certifikovaného ekologického a ekologického farmářského z lepńích a horńích pěstitelských podmínek byla velmi významná pomoc firmy PRO-BIO, spol. s.r.o. Čtyři odrůdy v kategorii ekologicky certifikovaného osiva, byly zajińtěny od rakouských a slovenských semenářských organizací z (ÚZKÚZ Bratislava, aj.). Provedeno bylo hodnocení vlastností semen a jejich vliv na následný růst, vývoj a dalńí vybrané znaky.

Metodika V tab. 1 je seznam testovaných materiálů rozlińený podle plodiny, provenience a odrůdy. Tab. 1: Seznam testovaných odrůd Plodina Pńenice Pńenice Ječmen Ječmen Oves pluchatý Oves pluchatý Oves nahý Oves nahý Pńenice dvouzrnka

Odrůda SW Kadrilj Vinjet Pribina Xanadu Vok Neklan Izák Saul Rudico

Původy osiva certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí certifikované ekologické, konvenční certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí certifikované ekologické, konvenční, farmářské horńí, farmářské lepńí certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí certifikované ekologické, konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí konvenční, farmářské lepńí, farmářské horńí

Hodnocení dynamiky klíčení. Pro stanovení dynamky klíčení byl zaloņen pokus s dostupnými vzorky osiva různých kategorií vybraných odrůd jarních obilnin. Od kaņdé kategorie byly hodnoceny 4 vzorky po 100 semenech dle standardní metodiky stanovení klíčivosti a byla vyhodnocována po 1, 2, 3, 4 a 7 dnech. Počty byly zaznamenány jako denní přírůstky vyklíčených semen. Hodnocení délky kořínků. Na Petriho miskách bylo naklíčeno standardním způsobem na filtračním papíru, při zavlaņování deionizovanou vodou, osivo sledovaných odrůd a kategorií osiva. Teplota během klíčení byla řízena termostatem v reņimu 20 °C den, 10°C noc. Sedmý den po zaloņení pokusu bylo provedeno změření délky kořínků. Rychlost příjmu vody. Po zjińtění celkového obsahu vody v semenech po 3,5,7 a 9 hodinách máčení v deionizované vodě se hodnotilo procento přijaté vody a schopnost klíčit z uvedeného mnoņství vody. Dále se zjińťovalo mnoņství vody nutné pro úplné vyklíčení, tak jako ve standardních podmínkách. Hodnocení kořenů. V pozdějńích fázích růstu probíhalo v minirhizotronu s průtočnou hydroponií v písčité kultuře přesným nastavením teploty u nadzemní části rostlin a v kořenové zóně. V době počátku kvetení byly kořeny vyplaveny a měřily se jejich běņné znaky Simulace klíčení v podmínkách osmotického stresu. Pro simulaci vodního stresu byly pouņity roztoky polyetylenglykolu (PEG 6000) ve dvou koncentracích, jak uvádí následující přehled. Mnoţství (g) PEG na 1 l Parametr roztoku VP (bar) VP (Pa) 200

-5,3408

-0,5341

100

-1,6582

-0,1658

Jako kontrolní varianta slouņilo klíčení shodných kategorií osiva v deionizované vodě. Klíčivost byla hodnocena po 2, 4, a 7 dnech. Klíčivost. Pro stanovení dynamiky klíčení byl zaloņen pokus s vzorky osiva uvedených odrůd jarních obilnin. Od kaņdé kategorie byly hodnoceny 4 vzorky po 100 semenech dle standardní metodiky


51

stanovení klíčivosti (ISTA 2010). Ta byla vyhodnocována po 1, 2, (vitalita) 3, 4 a 7 dnech. Počty byly zaznamenány jako denní přírůstky vyklíčených semen. Pokusy byly čtyřikrát opakovány. Polní pokus v kvalitní zahradnické půdě: V přesném sponu, s hustotou výsevu 400 rostlin na metr čtvereční, byly pěstovány rostliny vńech genotypů a proveniencí na malých parcelkách (4m2) v blokovém uspořádaném pokusu ve třech opakováních. Voda do půdy byla doplņována podle obsahu vody v půdě na optimální obsah. Postupnými odběry se hodnotil nárůst biomasy, na konci vegetace základní výnosové prvky a suńina v době zralosti.

Výsledky a diskuse Vliv provenience na kořenový systém

Jak z nańich výsledků vyplývá, tak kromě odrůdových rozdílů má provenience osiva velký vliv na vitalitu semen (Graf 1) a to pravděpodobně daleko větńí neņ u hmotnosti tisíce semen. Zde se jedná o průměr přes vńechny genotypy. Vitalita můņe rozhodovat o celém budoucím vývoji porostu u jednotlivých původů. Z výsledků v grafu 2, kde je hodnocen vliv provenience na délku zárodečných kořenů po týdnu růstu lze vyvodit stejné závěry. Oba grafy, vyjádřené jako průměr, ukazují obecný trend přes vńechny genotypy, protoņe výsledek byl u vńech materiálů totoņný. Graf 1: Trend klíčivosti průměr přes hodnocené plodiny

Graf 2: Trend délky zárodečných kořínků - průměr přes hodnocené plodiny

% klíčivosti /dva dny

Prům . délka kořínků (cm )

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

8,5 8 7,5 7 6,5 6 Certifikované osivo

Konvenční osivo

Farm ářské lepší osivo

Farm ářské horší.osivo

Certifikované osivo

Konvenční osivo

Farm ářské lepší osivo

Farm ářské horší.osivo

Na obrázcích 1 a 2 je ukázka vlivu provenience na kořenový systém hodnocený v minirhizotronu VÚRV. Výsledky byly u vńech zkoumaných genotypů a jejich proveniencí vńude stejné - pokud se týká hierarchie ve velikosti kořenů. Je velmi zajímavé, ņe ze vńech měřených parametrů, kde se hodnotil vliv původu, byly zjińtěny největńí rozdíly u znaků kořenů. V této fázi růstu a vývoje je velikost kořenů důleņitá pro výnos – zejména za suchých podmínek. V případě rovnoměrných sráņek a kvalitní půdy se vńak nemusí vliv provenience semen projevit. Za tímto účelem jsme v souběņném doplņkovém blokově uspořádaném parcelkovém pokuse se vńemi materiály na velmi kvalitní půdě a pod závlahou hodnotili, zda se zjińtěné rozdíly projeví i v podmínkách výborné zásobenosti půdy ņivinami ve filiální generaci. Hodnoceny byly prakticky vńechny známé dostupné výnosové prvky a dynamika růstu nadzemní biomasy. Rozdíly jsou zatím po prvém ročníku minimální, ale u hmotnosti tisíce semen bylo pořadí této hodnoty následující: certifikované osivo, konvenční, farmářské lepńí a farmářské horńí. Předběņně lze říci, ņe provenience ve filiální generaci má vliv i na kvalitní půdě, ale jen u hmotnosti tisíce semen.

52


Obr. 1 a 2: Dva příklady velikosti kořenů v době metání. Zleva doprava u kaţdé odrůdy zvláště: kořeny vyrostlé z certifikovaného osiva, konvenčního, farmářského lepšího a farmářského horšího

V tab. 2 je uvedený vliv provenience na objem kořenů klíčních rostlin. Jak z uvedených čísel vyplývá, jedná se v tomto případě o velmi výrazný efekt, který přetrval aņ do pozdějńích růstových fází. Tab. 2: Vliv provenience a genotypu na objem kořenů klíčních rostlin Odrůda Objem (cm3) Kadrilj 31 cert. Kadrilj 23 konv. Kadrilj 7 FL Kadrilj 9 FH

Odrů dy Saul cert. Saul konv. Saul FL Saul FH

Objem Odrůdy Objem Odrůdy Objem Odrůdy Objem (cm3) (cm3) (cm3) (cm3) 19 Pribina 22,5 Izák 28 Vok 22 cert. cert. cert. 16 Pribina 18,2 Izák 26 Vok 22 konv. konv. konv. 18 Pribina 17 Izák 26 Vok 11 FL FL FL 8 Pribina 13 Izák 19 Vok 4 FH FH FH

Hmotnost tisíce semen, klíčivost, rychlost příjmu vody a klíčení

U vńech uvedených parametrů existuje rozdíl, který je daný jak genotypem, tak proveniencí. Závěry je moņno shrnout do následujícího souhrnu: 1/Kaņdá z uvedených odrůd potřebuje jiný obsah vody nutný pro klíčení. 2/U farmářských horńích proveniencí je často počáteční rychlost klíčení vyńńí (niņńí HTS, a proto potřebují méně vody na klíčení), v konečné fázi vńak nejvíce semen klíčí u konvenčního a certifikovaného osiva. 3/Farmářské lepńí osivo je o něco horńí oproti konvenčnímu a ekologicky certifikovanému osivu v případě hodnocených parametrů. 4/Výsledek větńiny měřených znaků vńak zatím naznačuje obecnou hierarchii u měřených vlastností směřující k preferenci certifikovaných a konvenčních osiv.


53

Jako ukázka je uvedený graf 3, kde je uveden příjem vody semeny po14 hodinách. Markantní jsou rozdíly v rychlosti příjmu vody a počáteční hmotnosti semen (přepočteno na 30 semen kvůli velikosti hodnot). Graf 4 zobrazuje u téhoņ materiálu zaznamenanou klíčivost v % po třech hodinách příjmu vody, tedy v době, kdy jiņ jsou schopné vńechny genotypy klíčit. Po porovnání s předchozím grafem (graf 3) je zřejmé, ņe druh, který měl menńí hmotnost semen (a nabral relativně více vody vzhledem k původní hmotnosti), měl větńí počáteční rychlost klíčení. Zajímavé jsou výsledky u certifikovaného osiva, které je větńinou nejlepńí, a u farmářského horńího, které má větńinou niņńí hmotnost a rychleji nabírá vodu nutnou ke klíčení. Graf. 3: Mnoţství přijaté vody po 14 hodinách u jednotlivých genotypů Rychlost příjmu vody 2,5 2

Hmotnost 30 semen v g

1,5 Hmotnost 30 semen po 14 hodinách

1 0,5

Saul FL

Saul FH

Saul cert.

Saul konv.

Izák FL

Izák FH

Izák konv.

Izák cert.

Vok FH

Vok FL

Vok konv.

Vok cert.

Pribina FH

Pribina FL

Pribina konv.

Pribina cert.

Kadrij FH

Kadrij FL

Kadrij cert.

Kadrij konv.

0

Graf. 4: Klíčivost v % po třech hodinách příjmu vody Klíčivost v % 60

procento klíčivosti

50 40 30 20 10

Vo k Vo ce k r t. ko n Vo v. k Vo FL k FH Iz ák Iz ce ák rt ko . n Iz v. ák Iz FL ák FH Sa u Sa l ce u l rt. ko Sa n v. ul Sa FL ul FH

K

K

ad ri ad j ce rij rt k . K onv ad . r K ij F ad L rij FH Pr ib Pr in a ib c in er a t. Pr ko n ib v . i Pr n a ib FL in a FH

0

Pokud hodnotíme procento vody, které bylo původně v semenech, tak lze uvést, ņe vzhledem ke způsobu skladování se procento vody v semenech pohybovalo od 6,8 do 7,3% a tedy nemělo vliv na uvedené výsledky. V tab. 3 se hodnotí simulace osmotického stresu na testované genotypy a jejich provenience u průměru ze třech měření. Jak z výsledků vyplývá, jednotlivé druhy a jejich odrůdy mají zřejmě odlińnou odolnost. Na základě statistické analýzy nebyl prokázán vliv provenience na uvedenou vlastnost.

54


Tab. 3: Klíčivost v procentech.vybraných hodnocených materiálů v PEG 6000 ve dvou koncentracích čtvrtý den po zaloţení pokusu Osivo - provenience Kadrilj certifikované Kadrilj konvenční Kadrilj lepńí farmářské Kadrilj horńí farmářské Pribina certifikované Pribina konvenční Pribina lepńí farmářské Pribina horńí farmářské Vok certifikované Vok konvenční Vok lepńí farmářské Vok horńí farmářské Izák certifikované Izák konvenční Izák lepńí farmářské Izák horńí farmářské Saul certifikované Saul konvenční Saul lepńí farmářské Saul horńí farmářské

100g PEG/l 55,0 58,7 71,7 55,5 34,1 33,9 33,8 26,8 21,0 31,2 23,2 15,7 31,0 15,4 24,7 7,7 14,9 11,5 12,3 14,8

200g PEG/l 1,7 10,0 7,0 12,6 24,4 12,7 17,8 23,0 20,3 14,0 19,3 14,0 4,8 6,0 5,9 3,4 6,7 5,5 8,6 11,8

Závěr V průběhu hodnocení kvality osiva certifikovaných a farmářských osiv a jeho vlivu na parametry klíčení a vlastnosti filiální generace výsledky potvrdily význam provenience osiva a zdůrazņují potřebu preferovat certifikované osivo.

Poděkování Práce vznikla za podpory projektu NAZV QI91C123 „Specifikace procesu mnoţení osiva jarních forem obilnin v ekologickém systému hospodaření „a za podpory záměru MZE0002700604 „Udrţitelné systémy pěstování zemědělských plodin pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, krmiv a surovin“.

Pouţitá literatura KONVALINA, P., MOUDRÝ, J. (2007): Volba odrůdy, (m.) struktura pěstování a výnosu hlavních obilnin v ekologickém zemědělství. In: Sborník konference "Ekologické zemědělství 2007",ČZU, Praha, 67-69.

Contact adress: Ing. Ladislav Bláha, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 161 06 Praha 6 Ruzyně, Drnovská 507, [email protected]


55

INFLUENCE OF PRE-SOWING STIMULATION OF CLUSTERS OF SUGAR BEET ON GERMINATION AND PIGMENTS CONTENT Hanna Szajsner 2, Urszula Prośba-Białczyk 1, Edward Grzyś 3, Krzysztof Bąk 4 1 Department of Genetics, Plant Breeding and Seeds Production 2 Department of Crop Production 3 Department of Plant Nutrition Wrocław University of Environmental and Life Sciences, Poland 4 Syngenta Seeds

Abstract In the research the influence of the pre-sowing seed material stimulation with the use of energ’hill technology and different radiation doses of the semiconductor laser on germination and the content of pigments in the seedlings of three sugar beet cultivars: Tiziana, Traviata and Ruveta was determined. The experiment was conducted in the laboratory conditions according to the method of twofactorial experiment, independent series, in four replications. The increase in germination ability and the lengthening of the germinal roots was observed after the application of both methods of seed processing. The positive effect of morphological features stimulation was observed for the energi’hiil seed breeding program. The substantially higher number of carotenoids and chlorophylls in the seedlings coming from the energ’hill program as well as the increase in the indicator value (chlorophyll a and chlorophyll b ratio) after the irradiation of the beet-seed balls was also noticed. Keywords: sugarbeet, breeding program energ’hill, laser, germination, seed morphology, carotenoids, chlorophyll

Souhrn V tomto výzkumu byl hodnocen vliv předeťové stimulace osiva s pouņitím technologie energ’hill s různými dávkami laserového záření na klíčivost a obsah pigmentů v klíčencích tří odrůd cukrovky Tiziana, Traviata a Ruveta. Experiment probíhal v laboratorních podmínkách podle metodiky dvoufaktorového modelu, nezávislé série, ve 4 opakováních. Nárůst klíčivosti a prodluņování zárodečných kořínků bylo pozorováno u obou metod úprav. Po aplikaci energi’hill metod byl zjińtěn pozitivní efekt stimulace na morfologické znaky. Klíčenci ze ńlechtitelského programu energ’hill měli výrazaně vyńńí mnoņství karotenoidů a chlorofylu stejně jako byl vyńńí poměr chlorofylu a ke chlorofylu b po ozáření klubíček cukrovky laserem.

Introduction Materiał siewny jest podstawowym środkiem w produkcji roślinnej. Odpowiednie jego przygotowanie, w tym przedsiewne uszlachetnianie, może być jedną z dróg polepszenia wigoru nasion, a w konsekwencji zwiększenia plonu roślin uprawnych. Obecnie coraz częściej do przedsiewnej stymulacji nasion stosuje się czynniki fizyczne, do których zaliczyć można nie tylko światło białe, ale także promieniowanie laserowe, pole magnetyczne i promieniowanie mikrofalowe.

56


Ważnym czynnikiem jest również intensywność procesu fotosyntezy. Istotną rolę w przebiegu fazy świetlnej fotosyntezy pełnią barwniki fotosyntetyczne, od ich zawartości w liściach roślin zależy w dużej mierze intensywność tego procesu, a konsekwencją tego jest tempo przyrostu masy siewek. Celem badań było określenie wpływu uszlachetniania kłębków buraka cukrowego promieniami lasera półprzewodnikowego oraz programu hodowlanego energ’hill na zdolność kiełkowania, przebieg wczesnych faz rozwojowych oraz zawartość barwników fotosyntetycznych u trzech wybranych odmian.

Material and methods Materiałem do badań były kłębki odmian Tiziana – diploidalna i Traviata – triploidalna w typie cukrowym oraz Ruveta – diploidalna w typie normalno cukrowym. Nasiona przed założeniem doświadczenia laboratoryjnego naświetlono promieniami lasera półprzewodnikowego. Użyto dawek: trzy- (D3), pięcio- (D5), siedmio- (D7) i dziesięciokrotne (D10) naświetlanie dawką podstawową wynoszącą 2,5.10-1J.cm-2, ponadto kłębki z programu hodowlanego energ’hill oraz nasiona niestymulowane (K). Nasiona wysiano na szalkach Petriego i umieszczono w kabinie kiełkowniczej. Oceniono zdolność kiełkowania oraz dokonano pomiarów cech morfologicznych siewek – długości korzeni zarodkowych oraz liścieni wraz z hypokotylem. W liściach siewek dwu odmian – Traviata i Tiziana – oznaczano zawartość barwników fotosyntetycznych, karotenoidów oraz chlorofili a oraz b, metodą spektrofotometryczną. Ekstrakcję barwników przeprowadzono przy użyciu 80 % acetonu według Lichtenthaler (1987), natomiast pomiar absorbancji przy użyciu spektrofotometru CECIL CE 2011 przy długości fal: 470, 647 i 663 nm. Ilość barwników obliczano korzystając z następujących wzorów: - chlorofil a = 12,25 A663 – 2,79 A647 (µg cm-3) - chlorofil b = 21,50 A647 - 5,10 A663 (µg cm-3) - chlorofil a + b = 7,15 A663 + 18,71 A647 (µg cm-3) - karotenoidy = (1000 A470 - 1,82 Chl a – 85,02 Ch b) /198 (µg cm-3) Zawartość barwników podawano w mg.g-1 świeżej masy. Wyniki opracowano statystycznie zgodnie z metodyką właściwą dla dwuczynnikowego doświadczenia laboratoryjnego. Oceniono zróżnicowanie odmian, dawek światła laserowego oraz interakcję między tymi czynnikami.

Results Stwierdzono istotny wpływ zastosowanych metod uszlachetniania na zdolność kiełkowania. Stymulowanie nasion wpłynęło korzystnie na ich kiełkowanie. Pod wpływem hodowli energ’hill zdolność kiełkowania była wyższa o 1,75 %, a naświetlania promieniami laserowymi w dawkach D7, D10 i D5 odpowiednio o 1,17; 1,08 i 1,0 % w stosunku do kontroli. Długość korzenia zarodkowego wykazała istotne zróżnicowanie w zależności od zastosowanych dawek promieniowania laserowego, odmian oraz interakcję obu tych czynników. Odmiany buraka cukrowego pod względem długości korzenia utworzyły trzy odrębne grupy jednorodne. Najdłuższy korzeń zarodkowy (33,64 mm) wytworzyła Ruveta, Tiziana należała do drugiej grupy (29,28 mm), natomiast Traviata do trzeciej o istotnie najkrótszym korzeniu – 27,55 mm. Dla dawek też wyodrębniono trzy rozdzielne grupy jednorodne – najdłuższy korzeń tworzyły siewki otrzymane z hodowli energ’hill. Do drugiej grupy należały korzenie siewek po zastosowaniu światła laserowego, istotnie najkrótszy korzeń wytworzyły siewki z nasion niestymulowanych. Dla interakcji dawek z odmianami u odmiany Traviata uzyskano najdłuższe korzenie (38,44 cm) dla metody energ’hill, drugą odrębną grupę tworzyły długości korzeni siewek po stymulacji laserowej (wszystkie dawki), istotnie najkrótsze (17,74 mm) powstały z nasion niestymulowanych. U odmiany Ruveta wydłużenie korzeni obserwowano dla dawek D3 i D7 oraz metody energ’hill, zaś u Tiziany obie zastosowane metody uszlachetniania wywołały istotny efekt stymulacji w porównaniu z kontrolą. Rozpatrując dawki, istotne Osivo a sadba, 10. 2. 2011

57

zróżnicowanie długości korzeni zarodkowych otrzymano w przypadku kombinacji kontrolnej oraz dawek D3 i D7. Odmiana Ruveta w każdym wariancie znajdowała się w grupie jednorodnej o istotnie dłuższym korzeniu (Tab. 1). Tab. 1: Grupy jednorodne dla długości korzenia zarodkowego (mm) - interakcja Dawki /Odmiany Traviata Ruveta Tiziana 17,74 C 29,28 B 20,45 E b a b K 38,44 A 38,08 A 39,83 A a a a Eh 20,75 C 38,38 A 33,15 B a b b D3 28,25 B 32,95 A, B 28,28 B, C a a a D5 29,18 B 34,56 A 26,7 D b a b D7 31,45 B 28,6 B 27,28 C, D a a a D10 A, B, C - grupy jednorodne dla odmian, a, b, c, - grupy jednorodne dla dawek NIR 0,05 =5,25

Dla długości hypokotyli wykazano istotne zróżnicowanie dawek światła laserowego oraz interakcję dawka x odmiana. Istotnie najdłuższymi liścieniami i łodyżką podliścieniową charakteryzowały się siewki otrzymane z hodowli energ’hill. Do drugiej grupy należały hypokotyle otrzymane po zastosowaniu trzy-, pięcio- i siedmiokrotnego naświetlania przyjmując wartości odpowiednio 20,48 mm, 20,00 mm i 18,53 mm. Nie stwierdzono istotnego wpływu dawki D10 na wartości tej cechy. Otrzymana interakcja wykazała, że u odmian Traviata i Tiziana istotnie najdłuższe siewki wytworzyły kłębki z programu hodowlanego energ’hill, u Ruvety najwyższe wartości, w porównaniu z kontrolą, obserwowano po zastosowaniu dawki D3. Traviata wykazała największą wrażliwość na promieniowanie laserowe, reagując wydłużeniem hypokotyla na wszystkie zastosowane dawki. Istotnie najdłuższe hypokotyle dla kontroli i dawki D3 wytworzyła Ruveta, natomiast po zastosowaniu metody energ’hill odmiana ta należała do grupy o istotnie najniższych wartościach (Tab. 2). Tab. 2: Grupy jednorodne dla długości hypokotyla i liścieni (mm) - interakcja Dawki / Odmiany Traviata Ruveta Tiziana 13,53 C 19,40 B, C 16,75 C b K a a, b 25,75 A 21,35 A, B 26,35 A a Eh b a 17,25 B 23,15 A 21,05 B a D3 b b 20,33 B 21,00 A, B 18,68 B, C a D5 a a 19,15 B 17,20 C 19,23 B, C a D7 a a 18,93 B 16,45 C 18,2 B, C a D10 a a A, B, C - grupy jednorodne dla odmian, a, b, c, - grupy jednorodne dla dawek NIR 0,05=3,32

58


U odmian Traviata i Tiziana, stwierdzono istotnie wyższą zawartość karotenoidów w siewkach buraka pochodzących z nasion energ`hill niż u odmiany Ruveta. W siewkach odmiany Tiziana, wyrosłych z nasion energ`hill, zawartość karotenoidów dwukrotnie przewyższała ich zawartość otrzymaną zarówno dla siewek wyrosłych z kłębków niestymulowanych jak i poddanych działaniu promieniowania laserowego (Rys. 1a). W liściach siewek odmiany Traviata zawartość tych barwników była wyższa w stosunku do siewek obiektu kontrolnego o około 25%. Nie stwierdzono istotnych zmian w poziomie zawartości karotenoidów w siewkach wyrosłych z nasion poddanych stymulacji światłem laserowym w porównaniu do siewek obiektu kontrolnego. Odmiany różniły się istotnie zawartością karotenoidów w liściach siewek, więcej zawierała odmiana Traviata. Dla ogólnej zawartości chlorofili (chl. a + chl. b) w liściach stwierdzono ponad dwukrotny wzrost ich zawartości w siewkach wyrosłych z nasion energ`hill u odmiany Tiziana w stosunku do siewek obiektu kontrolnego. Nie stwierdzono istotnie wyższej zawartości chlorofili w siewkach wyrosłych z nasion poddanych biostymulacji światłem laserowym (Rys. 1b). Podobnie jak w przypadku karotenoidów więcej tych barwników zawierały liście siewek odmiany Traviata. Rys. 1 a,b: Zawartość karotenoidów (a) i sumy chlorofili (b) w liściach siewek dwóch odmian buraka cukrowego

Zawartość obu form chlorofili (chl. a i chl. b) w liściach siewek buraka była najwyższa u odmiany Tiziana (Rys. 2a i b). Zawartość chlorofilu a w liściach była wyższa od zawartości chlorofilu b. Stosunek zawartości chlorofilu a do chlorofilu b wynosił od 2,53 do 2,86 zależnie od obiektu badań i odmiany (Tab. 3). Należy podkreślić, że wzrost tego wskaźnika był szczególnie istotny u siewek obu odmian wyrosłych z nasion poddanych biostymulacji światłem laserowym.


59

Rys. 2 a,b: Zawartość chlorofilu a (a) i chlorofilu b (b)w liściach siewek dwóch odmian buraka cukrowego

b)chlorof il b

0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00

a ab

b

b

b c

kontrola

Energ`hill

D5

D7

kontrola

Traviata

Tab. 3: Stosunek zawartości chlorofilu a do chlorofilu b Odmiany Obiekt Kontrola - Control energ`hill Traviata D5 D7 Kontrola - Control energ`hill Tiziana D5 D7 NIR – LSD (α ≤ 0,05)

c

Energ`hill

D5

c

D7

Tiziana

chl a/ chl b 2,53 2,67 2,79 2,81 2,57 2,62 2,75 2,86 0,06

Discussion W przeprowadzonych badaniach stwierdzono korzystny wpływ światła laserowego oraz technologii energ’hill na przyrost długości korzeni zarodkowych i hypokotyli u badanych genotypów buraka cukrowego. W literaturze dotyczącej wpływu promieniowania laserowego na materiały roślinne dotychczas nie spotkano opracowań dotyczących działania lasera półprzewodnikowego, zastosowanego w powyższych badaniach. W doświadczeniu obserwowano istotne podwyższenie zdolności kiełkowania kłębków buraka cukrowego pod wpływem stymulowania nasion, co może mieć istotne znaczenie w uprawie polowej 60


zwłaszcza w przypadku niekorzystnych warunków atmosferycznych w czasie kiełkowania. Podleśny i in. (2001) w badaniach nad bobikiem stwierdzili korzystny wpływ traktowania nasion światłem laserowym na proces kiełkowania i wschody roślin oraz większą efektywność trzykrotnego naświetlania nasion niż pięciokrotnego. W przeprowadzonym doświadczeniu również dawka trzykrotnego naświetlania okazała się najefektywniejszą dla odmian Tiziany i Ruvety (genotypy diploidalne) powodując istotną stymulację długości korzenia zarodkowego i hypokotyla. Genotypy diploidalne wykazują większą wrażliwość na naświetlanie promieniami laserowymi niż odmiany poliploidalne (Szajsner 2009). Mniejszą podatność na zastosowane metody uszlachetniania nasion wykazała Ruveta – typ normalno-cukrowy, niż odmiany Tiziana i Traviata – typ cukrowy. Należy podkreślić, że karotenoidy oprócz tego, że podobnie jak chlorofile uczestniczą w absorpcji światła w procesie fotosyntezy wchodzą w skład nieenzymatycznych substancji występujących w roślinach uczestniczących w unieczynnianiu reaktywnych form tlenu. Rośliny o wyższej zawartości karotenoidów zwykle odznaczają się większą odpornością na niesprzyjające czynniki środowiska. Chlorofil a jest podstawowym barwnikiem fotosyntetycznym, który odgrywa najważniejszą rolę w absorpcji światła w procesie fotosyntezy. W pracach innych autorów można znaleźć informacje o wpływie zmiennego pola magnetycznego na wzrost zawartości chlorofilu w liściach buraka cukrowego w trakcie wegetacji od 8 do 16 % (Rochalska 2005). Należy podkreślić, że zawartość chlorofilu w liściach roślin jest nie tylko miernikiem intensywności fotosyntezy, ale także wskaźnikiem zawartości azotu w roślinach (Pulkrabek i in., 2001).

Conclusions Największy efekt stymulacji długości korzeni zarodkowych, liścieni i hypokotyli u odmian Traviata i Tiziana otrzymano dla form energ’hill. Zastosowane światło lasera półprzewodnikowego wywołało istotne wydłużenie korzenia zarodkowego u wszystkich badanych odmian, efekt stymulacji długości hypokotyla obserwowano u Traviaty po zastosowaniu wszystkich dawek, natomiast dla Tiziany i Ruvety tylko dla trzykrotnego naświetlania. Technologia energ’hill powodowała istotnie wyższą zawartość karotenoidów w siewkach buraka cukrowego oraz wzrost zawartości chlorofili (chl a + chl b) w liściach odmiany Tiziana. Istotne podwyższenie wartości wskaźnika (stosunek zawartości chl a do chl b) w siewkach obu odmian buraka, po stymulacji kłębków buraka cukrowego promieniami laserowymi, może mieć istotny wpływ na intensywność procesu fotosyntezy w roślinach.

Literature LICHTENTHALER H.K., 1987. Chlorophylls and carotenoids: pigments of photosynthetic biomembranes. Methods enzymol., 148: 350-382. PODLEŚNY J., 2001. Efektywność biostymulacji laserowej nasion bobiku w zależności od wilgotności od wilgotności materiału siewnego. Inż. Rol., nr 13(33), 358-364. PULKRABEK J., JOZEFYOVA L., FAMERA O., STEPANEK P., 2001. Differences in chlorophyll content in leaves of sugar beet. Rostlinna vyroba, 47(6): 241-246. ROCHALSKA M., 2005. Influence of frequent magnetic field on chlorophyll content in leaves of sugar beet plants. Nukleonika 50 (Supplement 2): 25-28. SZAJSNER H., 2009. Analiza efektów działania promieniowania laserowego na ziarniaki wybranych genotypów roślin zbożowych. Zesz. Nauk. U P we Wrocławiu nr 571, rozprawy CCLVI.

Contact Adress: Dr hab. Hanna Szajsner Department of Genetics, Plant Breeding and Seeds Production, Wrocław University of Environmental and Life Sciences, Poland, Pl Grunwaldzki 24 A, 50363 Wrocław


61

GENOVÉ ZDROJE PŠENICE (TRITICUM AESTIVUM L.) SE ZMĚNĚNOU MORFOLOGIÍ KLASU A JEJICH VYUŢITELNOST Gene Resources of Wheat (Triticum aestivum L.) with Changed Spike Morphology and their Utilisation Petr Martinek 1, Oxana B. Dobrovolskaya 2, Petra Pokorová3, Marie Váňová1 1 Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříţ, Česká republika 2 Ústav cytologie a genetiky (Institute of Cytology and Genetics), Novosibirsk, Ruská federace 3 Mendelova univerzita v Brně, AF - Ústav biologie rostlin, Brno, Česká republika

Abstract Selected lines of winter wheat (Triticum aestivum L.) differing in spike morphotype were evaluated for responses to increasing nitrogen doses and pesticides. The examined collection consisted of lines with long glumes (LG) transferred from T. polonicum L. and lines with multirow spike (MRS) with the presence of supernumerary spikelets. These lines were compared with current wheat cultivars with normal spike (NS). Four agronomic practices were used: K0 – no fungicides and growth regulators, and no nitrogen fertilisation; F0, F100, F200 – fungicides and growth regulators with nitrogen doses 0, 100 and 200 kg.ha-1. Lines with LG are considered perspective for breeding use because they had better yield increases in response to increasing nitrogen doses as compared to NS. Lines with MRS produced lower yields than lines with NS and LG, but their grain had higher content of N-substances. LG could increase spike assimilation capacity. MRS is characterised by high potential formation of spikelets and grain number. Its practical use will need much breeding effort. Keywords: Triticum aestivum, spike morphology, yield, spike productivity, agronomic practices

Souhrn Bylo provedeno hodnocení reakce vybraných linií ozimé pńenice (Triticum aestivum L.) lińících se morfotypem klasu na odstupņované dávky dusíku a pesticidů. Pro hodnocení byly pouņity linie s dlouhými plevami (LG) přenesenými z T. polonicum L. a mnohořadým klasem (MRS) s výskytem nadpočetných klásků. Tyto linie byly porovnávány se současnými odrůdami pńenice s normálním klasem (NS). Byly pouņity čtyři varianty agrotechniky: K0 – bez fungicidů, morforegulátorů a bez hnojení dusíkem, F0, F100, F200 – s fungicidy a morforegulátory s odlińnými dávkami dusíku 0, 100 a 200 kg.ha-1. Za ńlechtitelsky perspektivní jsou povaņovány linie s LG, u kterých byly zaznamenány lepńí výnosové přírůstky vlivem zvyńujících se dávek dusíku neņ u NS. Linie s MRS měly niņńí výnosy neņ linie s NS a LG, ale jejich zrno mělo vyńńí obsah dusíkatých látek. LG by mohly zvyńovat asimilační kapacitu klasu. MRS má vysoký potenciál tvorby počtu klásků a zrn. Jeho praktické vyuņití bude vyņadovat značné ńlechtitelské úsilí. Klíčová slova: Triticum aestivum, morfologie klasu, výnos, produktivita klasu, pěstební systémy

Úvod Vzestup výnosů pńenice byl ve světě podmíněn vyńlechtěním odrůd se změněnými proporcemi rostlin, které umoņnily zvýńit podíl zrna na celkové nadzemní biomase. Zajímavé je, ņe ńlechtitelská činnost nevedla k podstatnému zvýńení mnoņství biomasy na jednotku plochy porostu. Poměrně strmý 62


lineární vzestupný trend výnosů ve světě se v posledním desetiletí minulého století zpomalil v důsledku silnějńího působení ekologických a energetických limitů prostředí. To je znepokojivá skutečnost, zvláńtě v souvislosti s nezměněným růstem lidské populace. Vzestupu výnosového potenciálu bylo u pńenice dosahováno hlavně v důsledku zkracování délky stébla, zvyńování produktivity klasu, počtu klasů na jednotce plochy porostu a zlepńování odolnosti ke stresovým faktorům prostředí, které umoņņovalo udrņovat nebo prodluņovat ņivotnost asimilačního aparátu. Pokud se nepodaří u pńenice zvyńovat produkci suńiny biomasy na jednotku plochy (například vytvořením transgenní pńenice s C4 metabolickým systémem podobně jako u rýņe /Sheehy et al., 2000/), potom nebude jiná moņnost neņ dál pokračovat ve stávajících trendech měnění proporcí rostlin. Určité řeńení by mohlo spočívat ve vyuņití genových zdrojů se změněnou morfologickou strukturou klasu, které by měly větńí fotosyntetickou nebo úloņnou kapacitu klasu. Pro studium byly vybrány linie ozimé pńenice (Triticum aestivum L.) s dlouhými plevami (LG – long glumes) a s mnohořadým klasem (MRS – multirow spike) (obrázek 1), které byly porovnávány s běņnými odrůdami s normálním klasem (NS – normal spike). LG jsou typickým znakem pro některé druhy tetraploidní (T. polonicum L., T. ispahanicum Heslot) a hexaploidní (T. petropavlovskyi Udacz. et Migusch) pńenice. Pouņité linie nesou gen přenesený z T. polonicum. Gen pro LG byl označen symbolem P a nachází se na dlouhém rameni chromosomu 7A (Watanabe et al., 1996). MRS byl přenesen do pńenice seté z hexaploidního radiomutantního zdroje, získaného z VIR Sankt Petersburg. MRS je podmíněn recesivním genem mrs1, lokalizovaným na krátkém rameni chromosomu 2D (Dobrovolskaya et al., 2009). Projevuje se zvětńeným počtem klásků vyrůstajících přisedle z jednotlivých nodů klasového vřetene. Obrázek 1. Pšenice s dlouhými plevami (vlevo) a mnohořadým klasem (vpravo)


63

Materiál a metody Jsou uvedeny výsledky polního pokusu sklizeného v roce 2010, který byl uskutečněn v Kroměříņi. Pokus se skládal ze tří skupin genotypů ozimé pńenice s bezosinným klasem, které se navzájem lińily morfologií klasu. Skupina s LG obsahovala ńest linií: KM 103-09LG, KM 101-09LG, KM 105-09LG, KM 99-09LG, KM 55-09LG, KM 77-09LG; skupina s MRS ńest linií: KM 121-09MRS, KM 5909MRS, KM 52-09MRS, KM 68-09MRS, KM 53-09MRS, KM 71-09MRS a skupina kontrolních odrůd s NS představovala současné registrované odrůdy s různou kvalitou zrna: Federer – E, Iridium – A, Bakfis – A, Bohemia – A, Baletka – B a Biscay – C. Linie s LG a MRS byly vybrány pro pokusy tak, aby se nelińily příliń od běņných odrůd délkou stébla, a aby měly rozdílný původ. Pokus byl vyset na podzim 2009 po předplodině ozimé řepce. Pozemek byl před setím vyhnojen zásobním hnojením 100 l.ha-1 DAM + 200 kg.ha-1 Amofos, čímņ se dostalo do půdy celkem 64 kg.ha-1 N a 104 kg.ha-1 P2O5. Setí bylo provedeno secím strojem Amazone se záběrem 2 m vybaveným rotačními branami, schopnými optimálně připravit seťové lůņko. Byl pouņit výsevek 4 miliony klíčivých zrn na hektar. Herbicidní ochrana proti plevelům byla prováděna s ohledem na aktuální výskyt plevelů. Výsev jednotlivých genotypů se uskutečnil na vyrovnaný pozemek do pásů, které byly následně rozděleny na pokusné parcely o velikosti 10 m2. Kaņdý vysetý kultivar byl zastoupen 12 parcelami. Byly zkouńeny čtyři varianty hnojení a chemického ońetření (0K – bez hnojení a bez chemického ońetření, 0F – bez hnojení + fungicidy a morforegulátor, 100F – 100 kg dusíku + fungicidy a morforegulátory, 200F – 200 kg dusíku + fungicidy a morforegulátory). To umoņnilo posoudit vliv hnojení (předevńím dávky dusíku) za podmínek velmi dobrého zdravotního stavu dosaņeného fungicidním ońetřením (u variant 0F, 100F a 200F bylo fungicidní ońetření stejné) a s eliminovaným poléháním vlivem morforegulátorů pro zkrácení stébla. Přehled agrotechnických zásahů uvádí tab. 1. Takto zvolený pokus umoņnil vyhodnotit reakci hodnocených skupin genotypů na odstupņované energetické vstupy prostředí. Tab. 1: Varianty hnojení a chemického ošetření během vegetace roku 2010 v Kroměříţi Zásah

Varianta ońetření 0K – bez hnojení a chemického ońetření

0F – bez hnojení a chemické ońetření

100F – 100 kg dusíku a chemické ońetření

Močovina 140 kg.ha-1 N (66 kg.ha-1 )

Odnoņování

Konec odnoņování Začátek sloupkování Sloupkování

110 kg.ha-1 LAV (30 kg.ha-1 N)

110 kg.ha-1 LAV (30 kg.ha-1 N)

Retacel (0,75 l.ha-1)

Retacel (0,75 l.ha-l)

90 kg.ha-1 LAV (30 kg.ha-1 N) DAM 390 75 l.ha-1 (30 kg.ha-1 N)

145 kg.ha-1 LAV (40 kg.ha-1 N) DAM 390 75 l.ha-1 (30 kg.ha-1 N)

Retacel (1,0 l.ha-1) + Moddus (0,15 l.ha-1) Acanto prima (1,5 Acanto prima (1,5 kg.ha-1) + Talius (0,15 kg.ha-1) + Talius (0,15 l.ha-1) l.ha-1) 55 kg.ha-1 LAV (15 kg.ha-1 N) -1 Prosaro 0,75 l.ha Prosaro 0,75 l.ha-1

Retacel (1,0 l.ha-1) + Moddus (0,15 l.ha-1) Acanto prima (1,5 kg.ha-1) + Talius (0,15 l.ha-1) 145 kg.ha-1 LAV (40 kg.ha-1 N) Prosaro 0,75 l.ha-1

Caramba 0,8 l.ha-1

Caramba 0,8 l.ha-1



Konec sloupkování Metání

64

200F – 200 kg dusíku a chemické ońetření

Caramba 0,8 l.ha-1


Byly vyhodnoceny základní vegetační charakteristiky porostů včetně odolnosti k chorobám. Z odebraných vzorků klasů (40 klasů z kaņdé parcely) a snopků ve zralosti byly určeny charakteristiky klasu a sklizņový index (HI). I kdyņ bylo snahou ve variantě 200F dosáhnout optimálních podmínek odpovídajících co nejvíce teoretickým poņadavkům, pro které je definován výnosový potenciál (Evans a Fischer, 1999), během vegetace dońlo k negativnímu ovlivnění růstu výrazně odchylným průběhem počasí (obr. 2). V průběhu roku 2010 byly extrémně vysoké sráņky v první polovině dubna a v květnu, nízké teploty v druhé polovině května (coņ vedlo k opoņdění metání asi o 10 dní), vysoké teploty v červnu a červenci a sucho v červenci, coņ vedlo ve větńí míře k zasychání zrna. Obr. 2: Průběh počasí během vegetačního období 2009/2010 v Kroměříţi (235 m n. m.) 30

100

25

90

20

80

sněhová pokrývka

dlouhodobý srážkový průměr 1971 - 2000

úhrn srážek

dlouhodobá prům. teplota 1971 - 2000

průměrná teplota

2-IX.

3-VIII.

18-VIII.

4-VII.

19-VII.

19-VI.

4-VI.

20-V.

5-V.

5-IV.

20-IV.

6-III.

0

21-III.

-20

4-II.

10

19-II.

-15

20-I.

20

5-I.

-10

21-XII.

30

6-XII.

-5

21-XI.

40

6-XI.

0

7-X.

50

22-X.

5

7-IX.

60

srážky (mm)

70

10

22-IX.

teplota (°C)

15

Pokus měl 216 parcel (18 genotypů x 4 varianty ońetření x 3 opakování). Byly vypočítány průměrné hodnoty, míra kolísání ńesti genotypů ve skupině byla vyjádřena směrodatnou odchylkou. Chyba rozdílu mezi homogenními skupinami byla vyjádřena při p = 0,05 pomocí Tukeyova testu.

Výsledky Skupina kontrolních odrůd s NS měla v průměru nejvyńńí výnos 8,25 t.ha-1, za ní následovaly genotypy s LG s 7,83 t.ha-1 a s MRS 6,31 t.ha-1. Zajímavé ale bylo posuzovat průměrnou reakci jednotlivých skupin genotypů na varianty pěstování (tabulka 2, obrázek 3). U pńenice s LG dońlo ve variantách s chemickým ońetřením k výraznějńí odezvě na intenzitu hnojení dusíkem (0F – 6,8 t.ha-1, 100F – 8,7 t,ha-1 a 200F – 9,1 t.ha-1) neņ u kontrolních odrůd pńenice s NS (0F – 7,6 t.ha-1, 100F – 8,8 t.ha-1, 200F – 8,9 t.ha-1). Oproti očekávání byly u linií s MRS výnosy poměrně nízké s velmi slabou odezvou na intenzitu hnojení (0F – 5,8 t.ha-1, 100F – 6,8 t.ha-1, 200F – 6,6 t.ha-1). Ve variantě s 200 kg dusíku dokonce dońlo u MRS ke sníņení výnosů oproti variantě se 100 kg dusíku. Nízké výnosy u linií s MRS byly naopak vyváņeny vyńńím obsahem dusíkatých látek v zrnu oproti liniím s LG a NS. Rozdíly v průměrných výnosech mezi jednotlivými skupinami nebyly způsobeny podstatnými změnami v proporcích mezi stéblem a klasem ale spíńe hustotou porostu danou počtem klasů na jednotku plochy. Zřetelné je to u MRS, kde bylo zjińtěno v průměru jen 470 klasů na m2, zatímco u LG to bylo 530 a u NS dokonce 601 klasů na m2. U některých linií dońlo dokonce ve variantě 0F ke sníņení výnosů oproti variantě 0K vlivem stresu, který byl navozen spolupůsobením fungicidů a morforegulátoru za nedostatku ņivin. Nejvyńńí průměrná hmotnost zrna klasu byla překvapivě u LG – 2,25 g, niņńí byla u MRS – 2,15 g a nejniņńí u NS 2,03 g. Přestoņe jednotlivé skupiny hodnocených genotypů se nevyznačovaly výraznými rozdíly v průměrném počtu zrn klasu (LG – 44,7, MRS – 46,2, NS – 43,9), příznivá reakce na dávky Osivo a sadba, 10. 2. 2011

65

dusíku se projevila předevńím u LG. To naznačuje, ņe zvětńená asimilační plocha LG skutečně mohla mít pozitivní vliv na přísun asimilátů do vyvíjejících se obilek a mohla rovněņ sniņovat redukci počtu obilek v kláscích. Poměrně vysoká průměrná hmotnost 1000 zrn u LG (47,3 g) ve srovnání s NS (42,1 g) a i MRS (44,5 g) tuto domněnku podporuje. Tab. 2: Charakteristiky skupin genotypů s rozdílnými morfotypy klasu Varianta pěstování Morfotyp 0K 0F 100F 200F LG 6,8±1,0 b-d 6,8±0,8 cd 8,7±0,8 a 9,1±0,8 a Výnos (t.ha-1) MRS 6,0±0,5 de 5,8±0,6 e 6,8±0,8 cd 6,6±0,9 de NS 7,7±0,8 b 7,6±0,7 bc 8,8±0,9 a 8,9±0,8 a LG 2,0±0,2 c 2,1±0,1 bc 2,4±0,1 a 2,4±0,1 a Hmotnost zrna klasu MRS 2,1±0,3 bc 2,1±0,2 bc 2,2±0,2 b 2,2±0,2 b (g) NS 1,8±0,2 d 2,1±0,3 bc 2,1±0,1 bc 2,1±0,1 bc LG 40,9±2,3 cd 42,9±1,7 b-d 45,9±2,4 a-d 49,0±3,0 a Počet zrn klasu MRS 46,5±6,9 ab 46,1±5,3 a-c 46,4±6,5 ab 45,8±5,3 a-d NS 40,8±3,4 d 45,3±4,7 a-d 44,5±2,3 a-d 44,9±2,6 a-d LG 46,4±5,2 a-d 47,5±4,2 ab 48,3±2,7 a 47,1±3,2 a-c Hmotnost 1000 zrn (g) MRS 43,4±2,3 c-e 44,4±3,6 b-e 45,8±4,2 a-d 44,6±4,5 a-e NS 41,0±4,7 e 42,8±3,7 de 42,9±2,3 de 41,8±2,6 e LG 498±29 c-e 462±63 e 588±88 ab 574±107 a-c Počet klasů na 1m2 MRS 495±84 c-e 427±68 e 480±71 de 480±93 de NS 611±75 ab 552±58 b-d 605±52 ab 638±72 a LG 44,1±2,1 c 45,2±1,9 b 46,3±1,7 ab 47,0±2,8 a Sklizņový index (%) MRS 39,8±3,4 d 41,3±2,6 cd 40,0±3,9 d 36,4±4,3 e NS 43,6±3,9 cd 45,3±3,9 b 45,9±3,3 ab 44,3±3,6 c LG 75,4±1,1 a 74,7±0,8 a-c 75,9±0,6 a 75,1±1,0 a Objemová hmotnost MRS 73,6±1,3 b-d 72,8±1,8 d 73,1±2,0 cd 73,0±2,2 cd -1 (kg.hl ) NS 75,7±2,3 a 75,2±1,7 ab 76,0±1,6 a 75,9±1,9 a LG 10,6±0,7 cd 9,8±0,5 d 11,0±0,5 c 12,5±0,6 bc Obsah N-látek MRS 12,2±0,3 bc 11,2±0,7 c 13,0±0,9 b 14,8±1,1 a (%) NS 11,0±0,9 c 10,7±0,9 cd 12,1±1,0 bc 13,3±1,2 b LG 100±7 d 80±4 a-c 85±4 bc 87±7 c Délka rostliny (cm) MRS 101±9 d 76±5 a 80±3 a-c 83±2 a-c NS 96±12 d 78±7 ab 79±7 ab 80±6 a-c LG 152±2 a 153±3 a-c 155±3 b-d 156±3 c-e Metání (dní od MRS 154±2 a-c 155±2 cd 157±2 de 158±3 e 1.1.2010) NS 152±4 ab 154±4 a-c 155±3 b-d 156±3 c-e LG 7,7±0,2 ab 8,8±0,3 a 8,7±0,5 a 8,8±0,3 a Padlí travní (9-1) MRS 6,7±1,0 b 8,7±0,2 a 8,6±0,3 a 8,8±0,4 a NS 7,1±0,8 b 8,9±0,2 a 8,7±0,5 a 8,8±0,2 a LG 4,7±0,2 d 7,7±0,5 c 8,8±0,4 a 8,5±0,5 ab Rez pńeničná MRS 5,2±0,3 d 8,2±0,8 c 9,0±0,0 a 8,7±0,5 ab (9-1) NS 4,7±0,3 d 8,2±0,4 bc 8,5±0,5 ab 8,5±0,5 ab LG 7,3±0,3 de 8,7±0,5 a-c 8,8±0,4 ab 9,0±0,0 a Fusarium v klasu MRS 6,5±0,3 f 8,0±0,0 d 8,0±0,0 d 8,0±0,0 d (9-1) NS 6,9±0,6 ef 8,3±0,5 cd 8,5±0,5 bc 8,5±0,5 bc průměr ± směrodatná odchylka; průkaznost rozdílu mezi homogenními skupinami při p = 0,05 (Tukey); výskyt chorob byl hodnocen po postřiku fungicidy Znak

Skupina linií s MRS se vyznačovala niņńí odolností k fusariu klasu (zřejmě v důsledku vyńńí hustoty klasu) a rovněņ niņńí odolností k padlí travnímu. Robustnějńí klasy linií s MRS, dané výrazně zvýńeným počtem klásků, vyrůstají na silnějńích stéblech a jsou doprovázeny ńirńími listy, které zřejmě zabírají v porostech více místa na úkor ostatních stébel. Proto bude u MRS nutné dál zlepńovat architektoniku porostu a dosáhnout vyńńí produktivní hustoty porostu.

66


Obr. 3: Charakteristiky hodnocených genotypů při rozdílných variantách pěstování


67

Diskuse Výnos zrna je u pńenice častěji limitován sílou sinku klasu (schopnost poutat asimiláty úloņnou kapacitou klasu) neņ dostupností asimilátů – tedy zdroji (Slafer a Savin, 1994). Limitace úloņnou kapacitou klasu závisí na podmínkách prostředí. Pokud je dostatek asimilátů během nalévání zrna tak fotosyntéza klasových častí má malý význam. U ozimých obilovin bývá vodní deficit běņným abiotickým stresem, který sniņuje výnosy (Araus et al., 2002), výkon fotosyntézy (Lawlor, 2002) a urychluje senescenci listů. K vodnímu deficitu mohlo dojít vlivem vysokých teplot a nedostatku sráņek během července, tedy v období na konci intenzivního růstu obilek. Zatím nedovedeme vysvětlit příčinu rozdílů v reakci na dusíkatou výņivu ve variantách 0F, 100F a 200F mezi kontrolními odrůdami s NS a liniemi s MRS. U MRS mohl být projev vodního stresu způsoben: (a) vyńńí mírou působení sucha na listy o větńí plońe, přičemņ asimiláty z redukovaných vegetativních odnoņí během stresu nemusely dostatečně podpořit vývoj generativních stébel s vyvíjejícími se klasy, (b) odlińnostmi v uspořádání cévních svazků vedoucích do obilek. Linie s MRS se vzhledem k nízkým výnosům a malé výnosové odezvě na odstupņované dávky dusíku zatím jeví jako ńlechtitelsky méně vyuņitelné. Poměrně výrazná kladná výnosová odezva na hnojení dusíkem u linií s LG naznačuje, ņe by se mohly uplatnit ve ńlechtění odrůd pro intenzivní pěstební podmínky. Ve srovnání s praporcovým listem je fotosyntéza klasové části u pńenice méně redukována vodním stresem. Oproti praporcovému listu je prodlouņená asimilační schopnost klasu spojována s jeho lepńí schopností zadrņovat vodu v plevách, pluchách a osinách (Tambussi et al., 2005). Navíc klasové obaly a perikarp zrna mohou znovu poutat CO2 vydaný rostoucím zrnem (Gebbing a Schnyder, 2001). Ve variantě 200F dokonce linie s LG mírně výnosově překonaly linie s NS, přitom ve variantách bez hnojení dusíkem (0K a 0F) výnosy u LG byly výrazně niņńí neņ u NS. U linií s LG mohla větńí plocha plev podporovat vyńńí míru transpirace, coņ mohlo mít rovněņ pozitivní vliv na metabolismus a fotosyntézu. Protoņe dosaņené výsledky se týkají jen jednoho ročníku, lze je pokládat jen za orientační. Pokusy by měly být zopakovány jeńtě v následujících dvou letech. Pouņitý genetický materiál můņe slouņit fyziologům pro modelové studie vztahů mezi zdroji (source) asimilátů a místy jejich ukládání (sink). Vzhledem k růstu lidské populace a nerostoucí plońe zemědělské půdy bude nutné zabezpečovat produkci vyńńí intenzitou spojenou s vyńńími energetickými vstupy do prostředí a odrůdami přizpůsobenými vyńńím vstupům. Tyto vstupy vńak stále více závisí na neobnovitelných (fosilních) zdrojích.

Poděkování Práce byla podpořena projektem česko-čínské spolupráce KONTAKT ME10063 Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy České republiky a projektem N 10-04-01458-a Ruské nadace pro základní výzkum (Russian Foundation for Basic Research).

Literatura ARAUS JL, BROWN HR, FEBRERO A, BORT J, SERRET MD (1993). Ear photosynthesis, carbon isotope discrimination and the contribution of respiratory CO2 to differences in grain mass in durum wheat. Plant Cell Environ., 16(4), 383-392. DOBROVOLSKAYA OB, MARTINEK P, VOYLOKOV AV, KORZUN V, RÖDER MS, BÖRNER A (2009). Microsatellite mapping of genes that determine supernumerary spikelets in wheat (T. aestivum) and rye (S. cereale). Theor. Appl. Genet., 119(5), 2009: 867-874. EVANS LT, FISCHER RA (1999). Yield potential: Its definition, measurement, and significance. Crop Sci., 39(6), 15441551. GEBBING T, SCHNYDER H (2001). 13C labelling kinetics of sucrose in glumes indicates significant refixation of respiratory CO2 in the wheat ear. Aust. J. Plant Physiol., 28(10), 1047-1053. LAWLOR DW (2002). Limitation to photosynthesis in water-stressed leaves: stomata vs. Metabolism and the role of ATP. Ann. Bot., 89(7), 871-885.

68


SHEEHY JE, MITCHELL PL, HARDY B (2000). Redesigning rice photosynthesis to increase yield. Studies in Plant Science 7, IRRI, 293 s. SLAFER GA, SAVIN R (1994). Post-anthesis green area duration in a semi-dwarf and a standard-height wheat cultivar as affected by sink strength. Aust. J. Agric., 45(7), 1337-1346. TAMBUSSI EA, NOGUÉS S, ARAUS JL (2005). Ear of durum wheat under water stress: water relations and photosynthetic metabolism. Planta, 221(3), 446-458. WATANABE N, YOTANI Y, FURUTA Y (1996). The inheritance and chromosomal location of a gene for long glume in durum wheat. Euphytica, 91(2), 235-239.

Contact Address: Ing. Petr Martinek, CSc., Agrotest fyto, s.r.o., Havlíčkova 2787, 767 01 Kroměříţ, Česká republika, tel.: +420 573317158, e-mail: [email protected]


69

VÝZNAM FUZARIÓZY KLASŮ OZIMÉ PŠENICE PRO OSIVO Fusarium Head Blight of Winter Wheat and the Importance of it for Seed Evţenie Prokinová1, Ivana Capouchová1, Marta Kostelanská2 1 Česká zemědělská univerzita v Praze 2 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Abstract From 2007 to 2009, small-plot experiments were conducted. The percentage of grains infected with Fusarium spp., deoxynivalenol (DON) content, germination of harvested seed and yield were found. Three varieties of winter wheat were tested (Meritto, Akteur, Eurofit). Artificial inoculation of spikes was conducted using a mixture of F. graminearum and F. culmorum spores in a 1:1 ratio in different terms of application. Nine variant were tested including variants with fungicide (prothioconazole and tebuconazole) control. Close correlation was confirmed among Fusarium spp. seed infection, DON content, germination and yield. Keywords: winter wheat, Fusarium Head Blight, germination, DON, yield

Souhrn Ve dvouletých polních pokusech bylo hodnoceno napadení zrn ozimé pńenice houbami rodu Fusarium, vztah napadení k obsahu DON, výnosu a klíčivosti. V pokusu byly zařazeny tři odrůdy ozimé pńenice (Meritto, Akteur, Eurofit). V různých termínech byla provedena umělá inokulace klasů suspenzí spór Fusarium culmorum a F. graminearum v poměru 1 : 1. Varianty byly jak bez aplikace fungicidů, tak fungicidně ońetřené (ú. l. prothioconazole a tebuconazole). Byla prokázána velmi úzká vazba mezi napadením zrn ozimé pńenice Fusarium spp., obsahem deoxynivalenolu, výnosem a klíčivostí, napadení zrn a jemu odpovídající obsah DON vedlo ke sníņení výnosů a výraznému zhorńení klíčivosti. Klíčová slova: ozimá pšenice, fuzarióza klasů, klíčivost, výnos

Úvod Fuzariózy klasů jsou intenzívně studovány na mnoha pracovińtích v celém světě předevńím kvůli schopnosti některých druhů rodu Fusarium produkovat toxiny a kontaminovat zrno. Silněji kontaminované partie zrna pak mohou ohrozit zdraví konzumentů, jak zvířat (Čonková a kol., 2003), tak člověka. Proto byly stanoveny limity obsahu hlavního zástupce fuzariových toxinů – deoxynivalenolu ve vykupovaném obilí (1250 µg/kg). Houby rodu Fusarium jsou příleņitostné patogeny, které napadají rostliny jen za určitých podmínek. Dominantní vliv na vznik infekce a ńíření choroby má vlhkost, resp. doba ovlhčení povrchu klasu v době kvetení pńenice (Brennan et al., 2005). Výskyt ale ovlivņují i pěstitelská opatření. Velký význam má předplodina (Schaafsma, 2005), menńí vliv má způsob zpracování půdy, výņiva (Lori et al., 2009). Roli hraje i odolnost odrůdy (Ńíp et al., 2010). Odrůda ovlivņuje i samotnou kumulaci deoxynivalenolu v klasu (Chrpová a kol., 2007). V české produkci obilnin obvykle nedosahuje kontaminace mykotoxiny běņně nadlimitní hranice, ale v některých letech a lokalitách taková situace nastat můņe (Polińenská a kol, 2008).

70


Z tohoto důvodu je snaha zabránit kontaminaci zrna, resp. napadení porostu. Účinné metody ochrany lze ale vyvinout jen na základě dostatečného mnoņství podrobných informací jak o patogenech, tak o jejich vztahu k hostitelské rostlině a v neposlední řadě i o nárocích patogenů na podmínky prostředí. V následujícím příspěvku uvádíme některé výsledky, kterými chceme přispět k rozńíření tohoto poznání.

Metodika Uváděné výsledky byly získány z vyhodnocení polních maloparcelkových pokusů, které probíhaly v letech 2008 a 2009 na Výzkumné stanici KRV FAPPZ ČZU v Praze v Uhříněvsi (295 m n.m., průměrná roční teplota 8,4 °C, průměrný roční úhrn sráņek 575 mm). V příspěvku předkládáme vybrané výsledky devíti sledovaných variant. V kaņdé variantě byly hodnoceny tři odrůdy ozimé pńenice (Meritto, Akteur, Eurofit), které byly vybrány na základě svých kvalitativních charakteristik tak, aby představovaly základní skupiny ozimé pńenice. Kaņdá varianta měla pro kaņdou odrůdu čtyři opakování, tj. 12 parcel na jednu variantu, jedna parcela měla 10 m2, předplodinou byla směska hrachu s bobem. V průběhu pokusu bylo provedeno standardní herbicidní odplevelení a výņiva (celková dávka dusíku 100 kg N/ha, rozdělená do dávky regenerační a produkční). Bylo pouņito nemořené, uznané osivo z konvenční plochy. U tří variant (kontrola – Ko, ońetření přípravkem Fandango – účinná látka fluoxastrobin a prothioconazole a ońetření přípravkem Prosaro – účinná látka prothioconazole a tebuconazole) proběhla pouze přirozená infekce. Přípravky byly aplikovány ve fázi počátek kvetení v doporučených dávkách. Nosnou částí pokusu byly varianty uměle inokulované suspenzí spór Fusarium culmorum a Fusarium graminearum v poměru 1 : 1. Pouņité izoláty pocházely ze sbírky hub VÚRV v Praze - Ruzyni. Hustota suspenze byla 107 spór v 1 ml, dávka inokula 2 l na parcelu, aplikace zádovým postřikovačem na počátku kvetení, tj. viditelné 1 – 4 prańníky na klas. V této části pokusu byl zařazen pouze přípravek Prosaro v doporučené dávce. Testované varianty: 1. kontrola bez ońetření (Ko) 2. Prosaro na začátku květu (Prosaro) 3. Fandango na začátku květu (Fandango) 4. umělá inokulace na začátku květu (IZK) 5. umělá inokulace na začátku květu + preventivně (2 dny před inokulací) Prosaro (IZK + Prosaro) 6. umělá inokulace na konci kvetení (IKK) 7. umělá inokulace na konci kvetení + preventivně (2 dny před inokulací) Prosaro (IKK + Prosaro) 8. umělá inokulace na začátku květu + umělá inokulace na konci kvetení (IZK + IKK) 9. umělá inokulace na začátku květu + umělá inokulace na konci kvetení + preventivně (2 dny před první inokulací) Prosaro (IZK + IKK + Prosaro) Metodou vlhké komůrky a izolací na umělé ņivné půdě bylo zjińťováno napadení sklizených zrn houbami rodu Fusarium. Byla pouņívána běņná metoda vlhké komůrky, jedna varianta měla čtyři opakování, v jednom opakování bylo 100 zrn. Izolace ze zrn byly dále prováděny na Potato Dextrose Agar, jedna varianta měla čtyři opakování, v jednom opakování bylo 5 zrn. Určení do rodu a u pouņitých druhů Fusarium i do druhu bylo provedeno mikroskopicky podle charakteristických morfologických znaků. Laboratorní klíčivost byla hodnocena rutinní metodou na klíčidlech, jedna varianta měla čtyři opakování, v jednom opakování bylo 100 zrn. Na VŃCHT byl metodou Ultra-Performance Liquid Chromatography stanoven obsah fuzariových mykotoxinů v zrnech. V příspěvku předkládáme výsledky týkající se nivalenolu (NIV) a deoxynivalenolu (DON). Po sklizni byly vyhodnoceny výnosové prvky, zde uvádíme výnos přepočtený na t/ha.


71

Výsledky a diskuse Z výsledků hodnocení napadení sklizených zrn houbami rodu Fusarium vyplývá, ņe v obou sledovaných letech dominoval druh Fusarium culmorum, Fusarium graminearum se vyskytovalo minimálně, četnost druhu byla srovnatelná s výskytem dalńích druhů daného rodu, které pocházely z přirozené infekce. Z těch byly zastoupeny hlavně druhy F. sporotrichioides, F. poae a F. tricinctum. V souladu s očekáváním bylo nejvyńńí napadení zrn ve variantě umělá inokulace na začátku i na konci kvetení a inokulace na začátku kvetení, obě varianty bez fungicidního ońetření. Při uměle vyvolaném silném infekčnímu tlaku fungicidní ońetření sníņilo napadení, ale účinnost fungicidu byla relativně malá. Větńí efekt byl zaznamenán pouze ve variantě nejsilnějńího infekčního tlaku, tj. inokulace na začátku i na konci kvetení. Ve variantách s pouze přirozeným infekčním tlakem byl výskyt Fusarium spp. v ońetřených variantách dokonce vyńńí neņ v neońetřené kontrole, rozdíly ale nebyly statisticky průkazné (graf 1). Naopak rozdíly v míře napadení zrn mezi variantami byly ve větńině případů statisticky průkazné (tab. 1). Graf 1: napadení zrn Fusarium spp. (%), izolace na PDA, dvouletý průměr

9 8 7 6 5 4 3 2 1

celkem Fusarium

průměr inokul. zač. a konec květ a Prosaro

Fusarium spp.

průměr inokulum zač. a konec květu

průměr inokulum konec květ a Prosaro

průměr inokulum konec květu

průměr inok. zač. květ a Prosaro

F. graminearum F. culmorum

průměr inok. začátek květu

průměr ošetření Fandango

průměr ošetření Prosaro

průměr konvence kontrola

0

Z porovnání výsledků získaných metodou vlhké komůrky a izolací na umělé ņivné půdě je zřejmé, ņe výsledky jsou obdobné, malé rozdíly byly zcela neprůkazné. Klíčivost sklizených zrn odpovídala zjińtěnému napadení. Rozdíly mezi variantami byly ve větńině případů statisticky průkazné (tab. 2).

72


Tab. 1: Průkaznost rozdílů v míře napadení zrn Fusarium spp. v jednotlivých variantách, napadení zjišťováno metodou vlhké komůrky Ko Fandango Prosaro IZK IZK+ Prosaro IKK IKK + Prosaro IZKK IZKK + Prosaro

Ko 0

Fandango Prosaro 0

* *

n n n

0 * *

IZK * * * 0

IZK + Prosaro

* * *

*

0 * * *

*

n n

*

* *

*

n

*

*

IKK * * * *

IKK + Prosaro

* * * * *

IZKK + Prosaro

* * *

* *

*

0 *

* 0

* *

*

*

0

0

*

IZKK * * *

n varianta nebyla do pokusu zařazena *

rozdíl je statisticky průkazný

Tab. 2: Průkaznost rozdílů v klíčivosti mezi variantami Varianta Ko Fandango Prosaro IZK IZK+ Prosaro IKK IKK + Prosaro IZKK IZKK + Prosaro

Ko 0

Fandango Prosaro 0

* *

*

n n n n n n

0 * *

IZK * * * 0

IZK + Prosaro

* * *

*

0 *

*

*

* *

IKK * * * * 0

IKK + Prosaro

* * * * *

IZKK * * *

IZKK + Prosaro

* * * *

* *

*

*

0 *

* 0

* *

*

*

*

0

n varianta nebyla do pokusu zařazena *

rozdíl je statisticky průkazný

Výnosy uměle inokulovaných variant poměrně přesně odpovídaly zjińtěné klíčivosti, resp. napadení zrn Fusarium spp. U variant s přirozenou infekcí byl ve výnosech malý rozdíl mezi kontrolou a fungicidně ońetřenými parcelami (graf 2).


73

Graf 2: Porovnání napadení zrn Fusarium spp., výnosem a klíčivostí průměr dvou let a tří odrůd

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 klíčivost (%) Y (t/ha)

0 průměr průměr konvence ošetření kontrola Prosaro

průměr průměr ošetření inok. Fandango začátek květu

celkem Fusarium, PDA* průměr inok. zač. květ a Prosaro

průměr průměr inokulum průměr inokulum průměr konec inokulum konec květ inokul. květu zač. a a Prosaro zač. a konec konec květ květu a Prosaro

Fusarium, VK**

Na VŃCHT byl stanoven obsah fuzariových mykotoxinů. Zde uvádíme hodnoty dvou z nich – NIV a DON – ve vztahu k dalńím sledovaným ukazatelům. Obsah NIV byl nejniņńí ve variantách přirozeně infikovaných a fungicidně ońetřených. Pouze ve variantách inokulovaných na počátku kvetení nedońlo po aplikaci fungicidu ke sníņení obsahu nivalenolu, ve vńech ostatních variantách se obsah tohoto toxinu po pouņití fungicidu sníņil. V případě deoxynivalenolu byl zjińtěný obsah ve sklizených zrnech výrazně niņńí ve vńech variantách fungicidně ońetřených ve srovnání s neońetřenými (tab. 3). Tab. 3: obsah toxinů, napadení zrn, výnos a klíčivost, průměr dvou let a tří odrůd

průměr konvence kontrola průměr ošetření Prosaro průměr ošetření Fandango průměr inok. začátek květu průměr inok. zač. květ a Prosaro průměr inokulum konec květu průměr inokulum konec květ a Prosaro průměr inokulum zač. a konec květu průměr inokul. zač. a konec květ a Prosaro

DON (µg/kg) 198,5 65,6 41,4 3022,8 1519,6 961,0

NIV (µg/kg) 57,8 16,1 23,9 93,2 100,2 78,0

307,4 4020,8

61,5 149,2

1600,5

44,2

celkem Fusarium, PDA* 1,1 3,2 4,3 7,3 6,4 6,1

klíčivost (%) 95,88 94,88 97,29 73,42 78,75 91,88

Fusarium, VK** 1,2 0,65 1,9 10,5 9,85 6,05

Y (t/ha) 7,75 8,39 8,3 6,83 7,36 7,41

1,4 8,8

3,85 14,9

7,84 6,48

90,08 74,42

5,9

11,2

7,25

81,46

* počet napadených zrn ze dvaceti hodnocených ** procento napadených zrn

74


Nebyla jednoznačně prokázána souvislost mezi obsahem nivalenolu a napadením zrn Fusarium spp., klíčivostí, poměrně těsný vztah byl mezi obsahem NIV a výnosem. Velký vliv měl deoxynivalenol, jehoņ obsah v zrnech korespondoval se vńemi uvedenými parametry. Mezi obsahem DON a napadením zrn Fusarium spp., klíčivostí i výnosem byla konstatován velmi těsná vazba (tab. 4). Tab. 4: závislost mezi obsahem fuzariových toxinů, napadení zrn Fusarium spp., výnosem a klíčivostí NIV (µg/kg) NIV (µg/kg) DON (µg/kg) celkem Fusarium, PDA* Fusarium, VK** Y (t/ha) klíčivost %

1 0,812422262

celkem Fusarium, PDA*

DON (µg/kg)

Fusarium, VK**

klíčivost %

Y (t/ha)

1

0,476257526 0,74437776 1 0,243657279 0,55045758 0,664633413 1 -0,65697625 -0,8474797 0,677330364 0,712226543 -0,44359709 -0,682172 0,728340645 0,855407511

1 0,79703262

1

Z hlediska standardních doporučení pro mnoņitelské porosty (a porosty potravinářské pńenice), které doporučují v kaņdém případě fungicidní ońetření proti klasovým chorobám, předevńím fuzarióze, je na první pohled překvapivý výsledek u variant s přirozenou infekcí, kde dońlo po ońetření k mírnému nárůstu četnosti zrn napadených Fusarium spp. Jedním z moņných vysvětlení je to, ņe fungicid likviduje i běņnou saprofytickou povrchovou mikroflóru a tím se uvolņuje prostor pro větńí osídlení zrna houbami rodu Fusarium, které zrno jiņ infikovaly. Faktu, ņe v tomto případě jde pouze o pozdějńí, hlavně povrchovou kontaminaci, nasvědčují i hodnoty obsahu DON a výnos, tyto ukazatele byly po ońetření lepńí. Diskutabilní můņe být pouze rentabilita ońetření, protoņe zlepńení výnosu u ońetřených variant s přirozenou infekcí bylo oproti kontrole minimální, zcela neprůkazné a obsah DON u přirozeně infikované varianty byl i bez ońetření hluboko pod stanoveným limitem. Výrazné nebyly ani rozdíly v klíčivosti, ale ve vńech třech variantách prokázal laboratorní test napadení Fusarium spp. do 2%. Ve vyhláńce č 369/209 Sbírky „O podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu“ ve znění vyhláńky č.298/2010 Sb. je uvedeno maximální moņné napadení zrn pńenice houbami rodu Fusarium 10%. To je hodnota, kdy je osivo sice jeńtě uznáno, ale s povinností ho namořit. Ale ani namoření nezlepńí klíčivost jiņ pońkozených zrn. Z nańich výsledků uvedených v tabulce 3 je vidět, ņe např. 10,5 % fuzariózních zrn znamenalo sníņení klíčivosti na 73 %. Navíc u nańich pokusů je potřeba zohlednit, ņe výsledky byly získány v maloparcelkovém pokusu a na dané plońe je ve větńině let velmi nízký přirozený infekční tlak, protoņe na stanici jsou dodrņována preventivní opatření, předevńím střídání plodin a dostatečná, vyrovnaná výņiva. Na větńině provozních ploch je situace výrazně horńí a je zde i vyńńí infekční tlak. Pro zajińtění maximálního efektu fungicidní ochrany by bylo nejvhodnějńí vyhodnocovat míru rizika napadení porostu (mnoņství spór) v době od konce metání do konce kvetení a fungicid aplikovat jen podle potřeby. Teoreticky je takové hodnocení moņné (např. Polińenská a kol. 2010), v praxi ale zatím naráņí na zvýńené náklady (materiál, kvalifikovaná pracovní síla, základní laboratorní vybavení), které by pravděpodobně byly vyńńí neņ úspora fungicidu. Pokud jde o metody hodnocení napadení zrn houbami rodu Fusarium, ze získaných výsledků lze dovodit, ņe metoda izolace na umělé ņivné půdě je o něco přesnějńí, jsou izolovány předevńím mikromycety z pletiv zrna, zatímco při metodě vlhké komůrky vyrůstá i mnoņství hub, jejichņ výtrusy pouze kontaminují povrch zrn a můņe tak dojít k určitému zkreslení. Z výsledků je ale zřejmé, ņe rozdíly mezi výsledky obou metod při hodnocení napadení zrn houbami rodu Fusarium jsou velmi malé a pro orientační hodnocení v běņné praxi plně dostačuje na čas i materiál méně náročná a tedy i výrazně levnějńí, rychlejńí metoda vlhké komůrky.


75

Pokusy také potvrdily význam doby vzniku infekce ve vztahu k fenofázi rostliny – horńí výsledky, hlavně výrazně vyńńí obsah DON, byly zjińtěny v případě infekce ve fázi počátek kvetení ve srovnání s nástupem infekce aņ ke konci kvetení. Tento výsledek potvrzuje zjińtění např. Chrpové a kol., 2007. Včasná aplikace fungicidního ońetření vedla jak ke zvýńení výnosu, tak ke sníņení obsahu DON ve srovnání s variantou infikovanou a bez fungicidního ońetření. Dosavadní výsledky také ukazují na vazbu mezi odrůdou (Ńíp a kol., 2010), aktuálním průběhem počasí a stavem porostu a termínem aplikace daného fungicidu. Byla jednoznačně prokázána velmi úzká vazba mezi napadením zrn ozimé pńenice Fusarium spp., obsahem deoxynivalenolu, výnosem a klíčivostí, i kdyņ je tento výsledek v přímém rozporu s tvrzením jiného autora, který uvádí, ņe obsah DON klíčivost neovlivņuje (Hershman, 2009). Tento autor povaņuje DON jen za marker přítomnosti Fusarium graminearum s tím, ņe zrno napadené tímto patogenem hůře klíčí. V citovaném odborném článku ale princip interakce patogen – hostitel neuvádí. Z výńe uvedených výsledků vyplývá, ņe v letech s vhodnými podmínkami pro rozvoj infekce je fungicidní ońetření mnoņitelských porostů proti klasovým chorobám nezastupitelné, protoņe při napadení dochází ke značnému sníņení klíčivosti. Současně je nutno zdůraznit, ņe fungicidní ochrana proti napadení klasů obvykle není sama o sobě dostatečně účinná, v některých případech můņe mít dokonce mírně negativní vliv a ochrana porostu proti napadení proto musí být komplexní a zaměřená předevńím na prevenci (volba odrůdy, předplodina).

Závěr Větńí riziko kontaminace zrn ozimé pńenice fuzariovým toxinem deoxynivalenolem je při infekci klasů na počátku kvetení. Obsah DON v průměru odpovídá míře napadení zrn houbami rodu Fusarium. Čím vyńńí je obsah DON, tím niņńí je klíčivost a výnos. Fungicidní ochrana je pouze jedním z ochranných opatření, fungicidní ońetření proti klasovým chorobám ve fázi kvetení má v podmínkách přirozené infekce ve větńině let malou účinnost.

Poděkování Výsledky byly získány za finanční podpory projektů MSM 2B08049 a MSM 6046070901.

Literatura BreNNAN J. M. *†, EGAN D., COOKE B. M. AND DOOHAN F. M., (2005. Effect of temperature on head blight of wheat cause by Fusarium culmorum and F. graminearum. Plant Patology, 54: 156–160 CHRPOVÁ J., ŃÍP V., MATĚJOVÁ E., SÝKOROVÁ S., (2006). Progression of deoxynivalenol concentrations in spikes and kernels of winter wheat cultivars after inoculation with Fusarium culmorum. Czech. J. Genet. Plant Breed., 42: 137-141 ČONKOVÁ E., LACIAKOVÁ A., KOVÁČ G., SEIDEL H., (2003). Fusarial Toxins and their Role in Animal Diseases. The Veterinary Journal, 165 (3): 214-220 HERSHMAN D., (2009): Fusarium Head Blight reduces wheat seed duality. Wheat Science news, Research & Education Center, Princeton, KY 42445, Volume 13, Issue 3, 3 pp LORI G.A., SISTERNA M.N., SARANDÓN S.J., RIZZO I.AND CHIDICHIMO H., (2009). Fusarium head blight in wheat: Impact of tillage and other agronomic practices under natural infection. Crop Protection, Vol. 28, No6:495-502 POLIŃENSKÁ, I., HAJŃLOVÁ, J., VÁŅOVÁ, M., SALAVA, J., JIRSA O., ŃLIKOVÁ S., MATUŃINSKY P., (2008). Fusarium pathogens occurrence and mycotoxin content in wheat. Cereal Research Communications, 36 (Suppl. 6): 521–524. POLIŃENSKÁ I., SALAVA J., (2010). Závěrečná zpráva projektu č. QG60047 „Analýza rizika kontaminace obilovin fuzáriovými mykotoxiny studiem kritických faktorů s vyuņitím spektrálních, imunologických a molekulárních metod a predikce napadení klasovými fuzárii“, 24 str. SCHAAFSMA A. W., TAMBURIC-ILINCIC L. - HOOKER D. C. (2005). Effect of previous crop, tillage, field size, adjacent crop, and sampling direction on airborne propagules of Gibberella zeae/Fusarium graminearum, fusarium head blight severity, and deoxynivalenol accumulation in winter wheat . Can. J. Pl. Path., 27 (2), 217 – 224

76


ŃÍP,V., CHRPOVÁ, J., VEŃKRNA O. AND BOBKOVÁ L., (2010). The Impact of Cultivar Resistance and Fungicide Treatment on Mycotoxin Content in Grain and Yield Losses Cause by Fusarium Head Blight in Wheat. Czech J. Genet. Plant Breed., 46 (1): 21–26

Contact Address: Doc. Ing. Evţenie Prokinová, CSc. Katedra ochrany rostlin, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


77

STRES SUCHEM A DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ (FESTUCA ARUNDINACEA SCHREB.) The Influence of Water Stress on Germinating selected Turfgrass Cultivars of Festuca arundinacea Schreb.

Jaroslav Martinek, Miluše Svobodová, Tereza Králíčková Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra pícninářství a trávníkářství Abstract Two laboratory experiments were conducted to evaluate the ability of germination of selected cultivars of Festuca arundinacea such as Palladio, Barfelix a Zuzana. The kernels were imbibed for 1- 8 days on wet paper in Petr’s dishes under day/light regime 16/8 hours, 15/5 °C, rh 70 %. Water stress after this period lasted 5 days (35°C, rh 40 %). The germination dynamics and capacity were evaluated. On average, the germination capacity was affected by the cultivar used (p-value=0.0025), as well as, by the lenght of imbibition before drought stress (p-value=0.0000). The germination capacity of variety Palladio was significantly affected after 6 days of imbibition before the drought stress (31 % less than control variant), it was after 8 days of imbibition of Barfelix before the drought stress (42 % less than to control variant) and after 7 or 8 days of imbibiton of Zuzana before stress (15 and 23 % less in comparison to control variant). The results were evaluated by analysis of variance ANOVA LSD α = 0.05 (Statgraphics programme, version XV.). Keywords: Festuca arundinacea, germination, drought stress

Souhrn V laboratorních pokusech byl sledován vliv stresu suchem při klíčení tří odrůd kostřavy rákosovité – Palladio, Barfelix a Zuzana. Po nabobtnání – 1 - 8 dnů (denní/noční reņim - 16/8 hod., 15/5 °C, rh 70 %) a následném 5 denním stresu (35°C, rh 40 %), byla sledována rychlost klíčení a celková klíčivost. Celková klíčivost testovaných odrůd kostřavy rákosovité byla v průměru průkazně ovlivněna odrůdou (p-value=0,0025) i délkou nabobtnání obilek před stresem (p-value=0,0000). Celková klíčivost odrůdy Palladio byla průkazně ovlivněna jiņ při bobtnání obilek 6 dnů před stresem (o 31 % méně oproti kontrole). U odrůdy Barfelix byla zaznamenána průkazně menńí celková klíčivost po 8 dnech bobtnání před stresem (o 42 % méně neņ u kontroly), u odrůdy Zuzany to bylo při 7 nebo 8 dnech bobtnání před stresem (15 a 23 % oproti kontrolní variantě). Výsledky byly hodnoceny analýzou rozptylu ANOVA LSD α = 0,05 v programu Statgraphics verze XV. Klíčová slova: Kostřava rákosovitá, klíčení, vodní stres

Úvod Druhem stále častěji zařazovaným do trávníkových směsí u nás je kostřava rákosovitá. Tento krátce výběņkatý druh je značně rozńířený zejména v USA a to pro jeho plasticitu v pouņití v různých klimatických podmínkách v extenzivnějńích trávnících krajinného charakteru či intenzivnějńích parkových a rekreačních trávníkových plochách. Obliba tohoto druhu spočívá předevńím ve schopnosti odolávat zátěņi, ale také pro jeho hluboký kořenový systém a z toho plynoucí nenáročnost na pravidelné hnojení a zavlaņování. Ve směsích se velmi dobře doplņuje s lipnicí luční, přičemņ konkurenceschopnost je ovlivņována zejména výńkou seče. U mnoha druhů je zejména v počátcích 78


vývoje schopnost konkurence dána kvalitou osiva, tj. úrovní laboratorní klíčivosti a vitalitou osiva (Pazderů, 2009). Hampton a TeKrony et al. (1995) definují vitalitu osiva jako sumu takových vlastností semen, která determinují úroveņ aktivity a projevu semen během klíčení a vzcházení. Tyto vlastnosti osiva jsou důleņité nejen v prostředí, kde nejsme schopni zaručit optimální podmínky klíčení, jako vlhkost, teplotu popř. světlo, tj. za stresových podmínek, ale také např. z hlediska dlouhodobého skladování osiva (Hakl, 2009). Schopnost obilky udrņet vodu při krátkodobých výskytech vysokých teplot je determinujícím faktorem. Při velkých ztrátách vody můņe dojít k prodýchání značného mnoņství zásobních látek, někdy i k zaschnutí klíčních rostlin (Bláha et al., 2003). V nańich předchozích pokusech (Martinek et al., 2009; Svobodová et al., 2010) byl zkoumán vliv stresu suchem (5 dní, 35°C, relativní vlhkost 40%) v prvních 1–9 dnech klíčení. Výsledky těchto pokusů potvrdily rozdíly u jednotlivých druhů v době, kdy nastává kritická fáze nabobtnání, ve které se obilka stává citlivějńí k stresu suchem, dochází k pońkození naklíčených obilek suchem a celková klíčivost průkazně klesá. U metlice trsnaté Harmonie a kostřavy červené Viktorky byl kritický moment stanoven po 8. dnu bobtnání, u jílku vytrvalého Filipa se hranice pohybuje mezi 9. a 10. dnem, u lipnice luční Harmonie nebyl ani po 9 dnech bobtnání a následném stresu pokles v celkově naklíčených obilkách průkazný. Cílem tohoto pokusu bylo zhodnotit vitalitu osiva pouņívaných trávníkových odrůd kostřavy rákosovité z hlediska schopnosti obilek obnovit proces klíčení po jeho přeruńení uměle vyvolaným vláhovým stresem a definovat, kdy se stává pońkození obilek tímto stresem fatální. MATERIÁL A METODIKA Na Petriho misky s navlhčeným filtračním papírem bylo umístěno 50 ks obilek kostřavy rákosovité; byly pouņity tři odrůdy Palladio Barfelix a Zuzana. Pokus byl zaloņen ve 3 opakováních v klimaboxu Binder KBWF 720 (denní/noční reņim - 16/8 hod., 15/5 °C s pozvolnými přechody, rh 70%). Po 1 - 8 dnech bobtnání obilek proběhlo jejich suńení po dobu 5 dnů při teplotě vzduchu 35°C a rh 40% (simulace přísuńku), po té následovalo opětné navlhčení a klíčení probíhalo za stejného denního a nočního reņimu jako bobtnání, ve stejném termínu byla zaloņena i kontrolní varianta (bez stresu). Průběh klíčení byl sledován v 1 denních intervalech aņ do plného vyklíčení osiva. Celková klíčivost byla kalkulována pomocí indexu GT (Total Germination) vypočítaného dle: GT = (NT * 100) / N; kde GT je celková klíčivost; NT mnoņství vyklíčených obilek při posledním odpočtu; N je počet vńech obilek na jedno opakování, (Chiapusio et al., 1997). Pro vyjádření rychlosti klíčení obilek v monokulturách byla vypočtena střední doba klíčení osiva (Mean Germination Time - MGT) podle rovnice: MGT = ΣD*n/Σn; kde D je počet dnů od počátku testu; n je počet obilek vyklíčených v den D (Ellis a Roberts, 1980). Výsledky (počet vyklíčených obilek ve vybraných dnech) byly zpracovány analýzou rozptylu Anova v programu Statgraphic XV (LSD α = 0,05). VÝSLEDKY A DISKUSE Celková klíčivost testovaných odrůd kostřavy rákosovité byla v průměru průkazně ovlivněna jak odrůdou (p-value = 0,0025), tak délkou doby bobtnání obilek před stresem (p-value = 0,0000, tab. 1). Nejvyńńí celkovou klíčivost osiva kontrolních variant dosáhla odrůda Palladio (84%), přičemņ střední doba klíčení (dále MGT) byla 13,1 dnů. Obilky odrůdy Barfelix dosáhly celkové klíčivosti 77 % při MGT 14,6 dnů (o 1,5 dne více neņ Palladio), nejméně vyklíčených bylo zaznamenáno u odrůdy Zuzana (71 %), s MGT 14 dnů. Vliv délky bobtnání obilek před stresem se projevil různě u vńech testovaných odrůd. Celková klíčivost odrůdy Palladio nebyla průkazně ovlivněna bobtnáním obilek před stresem 1 – 5 dnů, kdy se celková klíčivost od kontrolní varianty lińila maximálně do 7 % (tab 1, graf 1, 2). Při 6 a 7 dnech bobtnání před stresem dońlo k průkaznému sníņení celkové klíčivosti o 31 a 32% oproti kontrole. Při osmidenním bobtnání osiva se celková klíčivost Palladia sníņila o 40 %. S prodluņující se dobou dnů bobtnání se sniņovala celková klíčivost a mírně se zvyńovala MGT. Při 8 dnech bobtnání se sice MGT Osivo a sadba, 10. 2. 2011

79

sníņila na 11,1 dnů, to vńak bylo způsobeno zejména vyklíčením větńího počtu jedinců hned po konci stresu (přeņivńích klíčenců), coņ ovlivnilo výpočet. Graf 1. Celková klíčivost (%) u vybraných odrůd kostřavy rákosovité v závislosti na době bobtnání před stresem. Graf 2-4. Dynamika klíčení vybraných odrůd lipnice luční v závislosti na délce nabobtnání před stresem (graf 2. Palladio, graf 3. Barfelix, graf 4. Zuzana) Graf 1.

Graf 2. Palladio

Celková klíčivost odrůd kostřavy rákosovité v závislosti na délce bobtnání před stresem (%)

100 90

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

1

2

3

5

6

7

8

4

80 70

%

%

60 50 40 30 20 10

0 1 2 3 4 5 6 7 8

0 1 2 3 4 5 6 7 8

KR Palladio

0 1 2 3 4 5 6 7 8

KR Barfelix

0 1

KR Zuzana

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

29

Dnů od konce stresu

Odrůda/dnů bobtnání před stresem

Graf 3.

Graf 4. Zuzana

Barfelix

0

100

1

5

90

2

6

7

3

4

100

0

1

2

3

90

5

6

7

8

8

80

80

70

70

60

60

50

50

%

%

0

40

40

30

30

20

20

10

10

4

0

0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19


21

23

25

27

29

1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

29


Tab. 1: Celková klíčivost (%) a střední doba klíčení (MGT - dny) kostřavy rákosovité Celková klíčivost Střední doba klíčení (MGT) Dnů bobtnání Palladio Barfelix Zuzana Palladio Barfelix Zuzana 0 1 2 3 4 5 6 7 8

77 c 71 b 13,1 ab 14,6 ab 74 bc 75 b 12,4 ab 13,7 a 73 bc 67 b 12,9 ab 13,4 a 59 bc 65 b 13,8 ab 13,8 a 61 bc 60 b 10,9 a 13,5 a 69 bc 67 b 14,6 b 16,6 abc 58 b 58 b 15,7 b 18,9 c 64 bc 56 a 14,3 ab 18,6 c 35 a 48 a 11,1 a 17,1 bc Dmin. 18,2 3,4 Odrůda 0,0025 0,0000 P-value Dnů bobtnání 0,0000 0,0001 α = 0.05 Interakce 0,0245 0,0008 a, b, c, d, e - homogenní skupiny (pro jednotlivé varianty délky bobtnání)

80

84 77 79 79 85 78 53 52 44

b b b b b b a a a

14,0 14,1 14,5 14,6 13,1 13,8 14,6 12,9 10,5

b b b b ab ab b ab a


Obilky odrůdy Barfelix dosáhly neprůkazných rozdílů v celkové klíčivosti při bobtnání před stresem 1 – 7 dnů, s tím ņe rozdíly oproti kontrolní variantě se pohybovaly do 18% (tab 1, graf 1, 3). Při 8 dnech bobtnání před stresem skokově klesla celková klíčivost o 42%. Nejniņńí střední doby klíčení bylo dosaņeno u osiva bobtnajícího 1 – 4 dny, kdy se MGT pohybovala od 13,4 – 13,8 dnů. Při bobtnání 5 – 8 dnů se MGT zvýńila na 16,6 – 18,9 dnů, tedy aņ o 4 dny oproti kontrole. Vliv délky bobtnání před stresem na celkovou klíčivost kostřavy rákosovité Zuzany nebyl průkazný při bobtnání 1-6 dnů, ačkoli trend byl klesající (celková klíčivost se zde pohybovala od 75-58%), (tab 1, graf 1, 4). Průkazný rozdíl oproti kontrole byl zaznamenán aņ při 7 nebo 8 dnech bobtnání před stresem - celková klíčivost se sníņila o 15 a 23%. S prodluņující se dobou bobtnání se zkracovala střední doba klíčení. Při 1-7 denním bobtnání byla střední doba klíčení 12,9 aņ 14,6 dnů, při osmi dnech bobtnání klesla na 10,5 dnů – tento fakt je dán předevńím brzkým vývojem obilek a pokročilou fází naklíčení před stresem jako u osiva odrůdy Palladio. Pokud by byla tato odrůda kostřavy rákosovité pouņita např. ve směsi s lipnicí luční, u níņ dochází k pońkození klíčících obilek suchem aņ po 11 dnech bobtnání (Martinek et al., 2009), sníņil by se významně její podíl v porostu.

Závěr Z těchto výsledků je patrné, ņe obilky vybraných odrůd kostřavy rákosovité přichází do kritické fáze bobtnání citlivé na stres suchem po 6 aņ 8 dnech bobtnání. V takovém případě dochází k prudkému sníņení celkové klíčivosti osiva, coņ můņe ovlivnit její podíl v porostu.

Poděkování Výsledky byly získány za podpory Výzkumného záměru MSM 6046070901 MŠMT ČR a interního grantu SGS FAPPZ 2010.

Literatura BLÁHA, L., BOCKOVÁ, R., HNILIČKA, F, HNILIČKOVÁ, H., HOLUBEC, V., MOLLEROVÁ, J, ŃTOLCOVÁ, J, ZIEGLEROVÁ. J.(2003). Rostlina a stres, VÚRV 156s ELLIS R. H., ROBERTS E. H. (1980). Improved equations for seed longevity. Anals of Botany 45: 13–30. HAKL, J., MARTINEK, J., ŃANTRŮČEK, J., KRAJÍC, L., HLAVIČKOVÁ, D., (2009). Změny u osiv českých novońlechtění vojtěńek v průběhu pěti let skladování. Osivo a sadba, IX. odborný a vědecký seminář. Sborník referátů, 2009. s. 72 – 75. HAMPTON, J.G., TEKRONY, D.M. et al. (1995). Handbook of Vigour Test Methods, 3rd Edition, 117 s. CHIAPUSIO G., SÁNCHEZ A. M., REIGOSA M. J., GONZÁLEZ L., PELLISSIER F. (1997). Do germination indices adequately reflex allelochemical effects on the germination process? Journal of Chemical Ecology, Vol. 23, No.11, 1997. s. 2445 – 2453. MARTINEK, J., SVOBODOVÁ, M., ZIMMERMANNOVÁ, T. (2009). Dynamika klíčení trávníkových druhů trav při vodním stresu. Vědecká příloha časopisu Úroda, 12, s.85 - 88. PAZDERŮ, K. (2009). Význam energie klíčení pro hodnocení kvality osiva. Osivo a sadba, IX. odborný a vědecký seminář. Sborník referátů, 2009. s. 56 – 60. SVOBODOVÁ, M., MARTINEK, J., ZIMMERMANNOVÁ, T. (2010). Germination dynamics of amenity grasses under drought stress. Proceedings of the 2nd European Turfgrass Society Conference, Angers 11.-13.4.2010, 219221.

________________________________________________________________________ Contact Address: Ing. Jaroslav Martinek, Katedra pícninářství a trávníkářství, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6-Suchdol, E-mail: [email protected]


81

VLIV VYBRANÝCH MOŘIDEL NA KLÍČIVOST SVĚTLICE BARVÍŘSKÉ (CARTHAMUS TINCTORIUS L.) Effect of Fungicide Seed Treatment on Safflower (Carthamus tinctorius L.) Germination Karel Vejraţka1, Jan Hofbauer 2, Eva Hrudová3, Ivana Šindelková 1 1 Zemědělský výzkum, s.r.o. Troubsko 2 Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o. Troubsko 3 Mendelova univerzita v Brně

Abstract Influence of fungicide seed treatment on safflower seed germination and its related parameters was evaluated. Seven different treatments were assessed in period 2008-2009. Fungicide treatment had statistically significant influence on germination energy and total germination. The year of seed production had statistically significant influence on above mentioned parameters. Mean germination value was 88.76 % in 2008 and 92.67 % in 2009. The higher level of slow germinated seeds was found in 2008 (11.27 %) and contrary 1.37 % in 2009. There was not found statistical significant interaction between treatments and calendar month. Germination energy and total germination was lowest in Vitavax 2000 treatments. The highest level of slow germinated seeds was found in Vitavax 2000 treatments too. Almost all total germination values were in accordance with Czech laws. Selected treatments are able to cause unbalanced germination. Keywords: safflower, seed, germination, treatment

Souhrn Byl sledován vliv fungicidních mořidel na parametry klíčivosti osiva světlice barvířské. Bylo sledováno sedm variant ońetření v letech 2008-2009. Byl prokázán statisticky průkazný vliv moření na energii klíčení, dalńí klíčení a klíčivost. Také byl prokázán vliv ročníku pouņitého osiva na sledované parametry. V roce 2008 byla průměrná hodnota klíčivosti 88,76 %, zatímco v roce 2009 dosáhla 92,67 %. Rok 2008 byl naopak charakteristický vyńńí průměrnou hodnotou dalńího klíčení (11,27 %), zatímco rok 2009 dosáhl pouze 1,37 %. Nebyla zjińtěna statisticky průkazná interakce termínu a varianty. Energie klíčení i klíčivost byla nejniņńí u variant mořených přípravkem Vitavax 2000. Nejvyńńích hodnot dalńího klíčení dosahovaly také varianty s Vitavax 2000. Větńina hodnot klíčivosti odpovídala státní normě. Lze konstatovat, ņe některé varianty mohou způsobovat nevyrovnané vzcházení. Klíčová slova: světlice, osivo, klíčivost, moření

Úvod Světlice barvířská je perspektivní minoritní olejninou do specifických klimatických podmínek jiņní Moravy (Pelikán a Hofbauer, 1999). Její plochy pěstování v ČR narůstaly aņ na pět tisíc hektarů ročně. Tímto rozńiřováním dońlo k masivnímu rozvoji houbových chorob, které výrazně ovlivnily stabilitu výnosu. Nejvýznamnějńími původci houbových chorob světlice barvířské jsou Colletotrichum sp., Ramularia sp., Pucinia sp. a Alternaria sp. (Kumar a kol., 1995). Z rodu Colletotrichum byl v ČR determinován na světlici druh Colletotrichum simmondsii (Víchová a kol., 2011). Tento patogen je 82


původcem současného propadu pěstebních ploch světlice barvířské. V ČR pěstovaná odrůda Sabina je totiņ náchylná vůči tomuto patogenu. Nejlevnějńím způsobem ochrany je pěstování odolných odrůd. Získání adaptovaných odolných materiálů, hlavně při výskytu nových patogenů, je časově náročné. V těchto případech je vhodné vyuņít moņnosti chemického ońetření přípravky na ochranu rostlin. Hlavním faktorem pro jejich pouņití je stanovení účinnosti vůči danému patogenu. Dalńím faktorem je stanovení případné fytotoxicity vůči ońetřované plodině (Kanampiu a kol., 2009). V případě ońetření mořidly je stanovení fytotoxicity velmi důleņité, neboť přímo ovlivņuje kvalitu osiva a následně i strukturu zakládaného porostu. Cílem pokusu bylo zjistit vliv fungicidních mořidel na energii klíčení, dalńí klíčení a celkovou klíčivost naņek světlice barvířské.

Metodika Pro pokus bylo pouņito certifikované osivo světlice barvířské odrůdy Sabina, kategorie C1, rok sklizně 2007 a 2008. Pokus probíhal v letech 2008 a 2009. K ońetření osiva safloru proti vybraným houbovým chorobám byla vybrána sada běņně pouņívaných mořidel. Seznam zvolených přípravků, aplikační dávky, označení variant a zastoupení v jednotlivých letech je uvedeno v tab. 1. Moření proběhlo na mořičce Mini Rotostat 150 dle standardního operačního postupu laboratoře. Vzorky jednotlivých variant (celkem 7) byly skladovány v průběhu celého pokusu v laboratorních podmínkách. Ze vzorků osiva bylo na počítadle semen Contador (Pfeuffer GmbH) odpočítáno vņdy 100 naņek. Naņky byly umístěny na filtračním papíru v Petriho miskách o průměru 90 mm. Do kaņdé misky bylo přidáno 5 ml destilované vody. Vlastní zkouńka klíčivosti probíhala v neosvětleném termostatu při konstantní teplotě 20 ± 0,5 °C po dobu 7 dní. Energie klíčení byla hodnocena 72 hodin po zaloņení pokusu, dále pak kaņdých 24 hodin bylo hodnoceno dalńí klíčení. Po 168 hodinách byl proveden poslední odpočet a vypočtena klíčivost jednotlivých vzorků. Dalńí klíčivost je tedy definována jako procento vyklíčených naņek v období 72-168 hodin po zaloņení pokusu. Výskyt vadných klíčků nebyl hodnocen. Pokus byl vņdy prováděn ve čtyřech opakováních. Interval mezi termíny hodnocení klíčivosti byl stanoven na 28 dní. Termíny hodnocení byly označeny abecedně vzestupně. Ke statistickému hodnocení byla pouņita vícefaktorová analýza variance s následným testováním jednoduchých kontrastů Tukey HSD testem (α – 0,05) v prostředí programu Statistica 7.1. Tab. 1: Základní charakteristika pokusu Označení Dávka Rok Přípravek Účinné látky varianty v l.t-1 (20xx) Kontrola - destilovaná 08/09 1 4 N voda 08/09 2 Maxim XL 035 FS 1 metalaxyl-M 10 g.l-1 a fludioxonil 25 g.l-1 08/09 cyproconazole 6,25 g.l-1 3 Maxim Star 025 FS 2 a fludioxonil 18,75 g.l-1 08/09 4 Raxil TNT 1 tebuconazole 20 g.l-1 a triazoxide 20 g.l-1 08/09 5 Vitavax 2000 2 carboxin 200 g.l-1 a thiram 200 g.l-1 08 6 Vitavax 2000 3 carboxin 200 g.l-1 a thiram 200 g.l-1 08 7 Vitavax 2000 4 carboxin 200 g.l-1 a thiram 200 g.l-1

Výsledky a diskuse Pro lepńí přehlednost při hodnocení výsledků byl soubor dat rozdělen do dvou souborů. V souboru A je zastoupeno více variant v jednom sledovaném období. V souboru B jsou uvedeny víceleté výsledky s cílem vyjádřit vliv ročníku (Tab. 1).


83

Soubor A

Energie klíčení Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv varianty moření, termínu hodnocení a interakce těchto faktorů na úroveņ energie klíčení naņek světlice barvířské (tab. 2). Následným testováním byly varianty moření rozděleny do dvou výrazných skupin (tab. 3). První skupina zahrnuje varianty 5-7 a je statisticky průkazně odlińná od varianty 1-4. Varianty 5-7 měly významně niņńí hodnoty energie klíčení oproti druhé skupině, která obsahovala i nemořenou kontrolu. Lze tedy usoudit, ņe varianty 2-4 jsou svým vlivem na energii klíčení neutrální. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se částečně překrývaly (data nejsou uvedena). Tab. 2: Analýza variance pro energii klíčení soubor A soubor B stupně Průměrný stupně Průměrný Faktor p Faktor p volnosti čtverec volnosti čtverec termín 14 1106 0,0000 rok 1 24812 0,0000 varianta 6 2561 0,0000 termín 12 357 0,0000 termín*varianta 84 69 0,0015 varianta 4 401 0,0000 Chyba 315 42 rok*termín 12 504 0,0000 rok*varianta 4 84 0,0163 termín*varianta 48 28 0,4398 Chyba 438 27

Tab. 3: Následné testování variant pro energii klíčení soubor A

soubor B energie varianta klíčení průměr %

energie varianta klíčení průměr % 1 2 3 4 5 6 7

78,92 81,07 77,90 79,87 73,38 69,40 63,25

d d d d c b a

1 2 3 4 5

85,21 86,04 84,25 85,38 81,07

b b b b a

Pozn. Odlińná písmena označují statisticky průkazně odlińné skupiny

Další klíčení Stejně jako v případě energie klíčení, byl analýzou variance zjińtěn statisticky průkazný vliv termínu hodnocení, varianty ońetření a interakce těchto faktorů na dalńí klíčení (tab. 4). Varianty ońetření dle dalńího klíčení byly rozděleny do třech skupin (tab. 5). Varianta 7 byla statisticky průkazně odlińná od vńech ostatních variant a dosahovala nejvyńńích hodnot. Nejniņńí hodnoty dalńího klíčení měly varianty 2-4, které se vyznačovaly vysokou hodnotou energie klíčení. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se částečně překrývaly (data nejsou uvedena).

84


Tab. 4: Analýza variance pro další klíčení soubor A soubor B stupně Průměrný stupně Průměrný Faktor p Faktor p volnosti čtverec volnosti čtverec termín 14 987,36 0,0000 rok 1 12741,30 0,0000 varianta 6 408,99 0,0000 termín 12 248,27 0,0000 termín*varianta 84 50,50 0,0000 varianta 4 99,25 0,0000 Chyba 315 20,50 rok*termín 12 303,41 0,0000 rok*varianta 4 70,46 0,0000 termín*varianta 48 18,29 0,0033 Chyba 438 10,72

Tab. 5: Následné testování variant pro další klíčení soubor A

soubor B další varianta klíčení průměr %

další varianta klíčení průměr % 1 2 3 4 5 6 7

12,18 10,07 9,25 8,83 12,55 13,08 16,30

bc ab a a c c d

1 2 3 4 5

7,30 5,96 5,63 5,31 7,43

b a a a b


Klíčivost Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv termínu hodnocení, varianty ońetření a interakce těchto faktorů na hodnoty klíčivosti (tab. 6). Varianty ońetření (tab. 7), byly následným testováním rozděleny do tří skupin. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se částečně překrývaly (data nejsou uvedena). Tab. 6: Analýza variance pro klíčivost soubor A soubor B stupně Průměrný stupně Průměrný Faktor p Faktor p volnosti čtverec volnosti čtverec termín 14 139 0,0000 rok 1 1993 0,0000 varianta 6 1126 0,0000 termín 12 107 0,0000 termín*varianta 84 30 0,0165 varianta 4 272 0,0000 Chyba 315 21 rok*termín 12 68 0,0000 rok*varianta 4 46 0,0126 termín*varianta 48 16 0,3007 Chyba 438 14

Varianty 7, 6 tvořily skupinu se statisticky průkazně niņńími hodnotami (79,55-82,48 %). Skupinu s nejvyńńím průměrem hodnot klíčivosti tvořily varianty 1, 2 a 4 (88,7-91,13 %). Ostatní varianty ońetření tvořily přechodnou skupinu.


85

Tab. 7: Následné testování pro klíčivost soubor A varianta 1 2 3 4 5 6 7

klíčivost průměr % 91,10 91,13 87,15 88,70 85,93 82,48 79,55

soubor B klíčivost varianta průměr % e 1 92,51 e 2 92,00 cd 3 89,88 de 4 90,68 c 5 88,50 b a

d cd ab bc a


Soubor B

Energie klíčení Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv roku, termínu hodnocení, varianty ońetření a interakce těchto faktorů na hodnoty energie klíčení (tab. 2). Nebyl zjińtěn statisticky průkazný vliv interakce termínu a varianty. Tento výsledek ukazuje, ņe mořidla se chovají stejně i v průběhu skladování, coņ je důleņitá znalost hlavně při přeskladņování osiv. V roce 2008 byla průměrná hodnota energie klíčení 77,5 %, zatímco v roce 2009 91,3 %. Varianty ońetření (tab. 3), byly následným testováním rozděleny do dvou skupin, kde pouze varianta 5 byla odlińná od kontrolní varianty. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se překrývaly (data nejsou uvedena). Další klíčení Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv roku, termínu hodnocení, varianty ońetření a interakce těchto faktorů na hodnoty energie klíčení (tab. 4). V roce 2008 byla průměrná hodnota dalńího klíčení 11,27 %, zatímco v roce 2009 pouze 1,37 %. Tento výsledek ukazuje na rychlejńí klíčení partie z roku 2009, coņ dává předpoklad vyrovnanějńího porostu. Varianty ońetření (tab. 5), byly následným testováním rozděleny do dvou skupin, kde varianty 1 a 5 měly statisticky průkazně vyńńí hodnoty dalńího klíčení. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se překrývaly (data nejsou uvedena). Klíčivost Analýzou variance byl zjińtěn statisticky průkazný vliv roku, termínu hodnocení, varianty ońetření a interakce těchto faktorů na hodnoty klíčivosti (tab. 6). Nebyl zjińtěn statisticky průkazný vliv interakce termínu a varianty. Obdobně jako u energie klíčení lze konstatovat, ņe chování jednotlivých mořidel je konstantní a v průběhu skladování neměnné. V roce 2008 byla průměrná hodnota klíčivosti 88,76 %, zatímco v roce 2009 dosáhnula 92,67 %. Partie z obou let vyhověly parametru klíčivosti dle legislativy. Varianty ońetření (tab. 7), byly následným testováním rozděleny do čtyř skupin, které se částečně překrývaly. Nejniņńí klíčivost měla varianta 5, která měla o 4 % niņńí hodnoty oproti kontrolní variantě. Berzy a kol. (2003) naopak uvádí zvýńení klíčivosti a vitality po moření semen raných hybridů kukuřice. Následným testováním byly termíny hodnocení rozděleny do několika skupin, které se překrývaly (data nejsou uvedena).

86


Závěr Byl sledován vliv fungicidních mořidel na parametry klíčivosti osiva světlice barvířské. Bylo sledováno sedm variant ońetření v letech 2008-2009. Byl prokázán statisticky průkazný vliv moření na energii klíčení, dalńí klíčení a klíčivost. Také byl prokázán vliv ročníku pouņitého osiva na sledované parametry. V roce 2008 byla průměrná hodnota klíčivosti 88,76 %, zatímco v roce 2009 dosáhla 92,67 %. Rok 2008 byl naopak charakteristický vyńńí průměrnou hodnotou dalńího klíčení (11,27 %), zatímco rok 2009 dosáhl pouze 1,37 %. Na základě předchozích dat lze proto doporučit pouņívání osiv s vyńńí klíčivostí, čímņ lze omezit vznik nevyrovnaného porostu. Nebyla zjińtěna statisticky průkazná interakce termínu a varianty. Lze tedy konstatovat, ņe chování jednotlivých mořidel je konstantní a v průběhu skladování neměnné. Energie klíčení i klíčivost byla nejniņńí u variant mořených přípravkem Vitavax 2000. Nejvyńńích hodnot dalńího klíčení dosahovaly také varianty s Vitavax 2000. Větńina hodnot klíčivosti odpovídala státní normě. Lze konstatovat, ņe některé varianty mohou způsobovat nevyrovnané vzcházení. Při namoření hůře klíčících partií můņe dojít k poklesu klíčivosti pod povolené hodnoty.

Poděkování Práce byla vytvořena za podpory projektu NAZV QH81029.

Literatura BERZY T., ZABORSZKY S., PINTER J. A KOL. (2003) Effect of seed treatments on the biological value and yield parameters of Mv maize hybrids. Novenytermeles 52 (5): 559-572. KANAMPIU, F., KARAYA, H., BURNET, M., GRESSEL, J. (2009) Needs for and effectiveness of slow release herbicide seed treatment Striga control formulations for protection against early season crop phytotoxicity. Crop Protection 28 (10): 845-853. KUMAR, A., JOSHI, HK. (1995) Development of leaf-spot caused by ramularia-carthami and reaction of safflower cultivars. Journal of Agricultural Science 125 (2): 223-225. PELIKÁN, J., HOFBAUER, J. (1999) Saflor má ńiroké pouņití. Úroda 47 (1): 32-33. VÍCHOVÁ, J., VEJRAZKA, K., CHOLASTOVA, T., POKORNY, R., HRUDOVA, E. (2011) Colletotrichum simmondsii Causing Anthracnose on Safflower in Czech Republic. Plant disease, accepted DOI: 10.1094/PDIS-08-10-0614

Contact Address: Karel Vejraţka, Ph.D. Zemědělský výzkum, s.r.o., Zahradní 1, 664 41 Troubsko, Email: [email protected]


87

VLIV TRINEXAPAC-ETHYLU NA KVALITU OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ TRAV Effect of Trinecapac-ethyl on Seed Quality of selected Grass Species Radek Macháč OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.

Abstract In 2007-2008 the influence of plant growth regulator trinexapac-ethyl on seed yield and its quality was evaluated in selected grass species (perennial ryegrass, annual ryegrass, meadow fescue, red fescue, timothy, cocksfoot, festulolium, tall oat-grass and yellow oat-grass). The thousand seed weight (TSW), germination energy (early germination) and germination capacity were observed from qualitative parameters (seed purity does not influenced by application of trinexapac-ethyl). Trinexapac-ethyl does not influenced TSW and characteristic of germination in most cases, however in some grass species the small significant differences (positive or negative) were observed. Generally, trinexapac-ethyl does not influence the qualitative parameters of seed and it is possible for use in grass seed crops. Keywords: trinexapac-ethyl, grasses, TSW, germination, germination energy

Souhrn V letech 2007-2008 byl v maloparcelních polních pokusech sledován vliv regulátoru růstu trinexapac-ethylu na výnos a kvalitu obilek vybraných druhů trav (jílek vytrvalý, jílek mnohokvětý jednoletý, kostřava luční, kostřava červená, bojínek luční, srha laločnatá, festulolium, ovsík vyvýńený a trojńtět ņlutavý. Z kvalitativních parametrů osiva byly hodnoceny hmotnost tisíce obilek, klíčivost a energie klíčivosti (čistota osiva nebyla ovlivněna). Aplikace trinexapac-ethylu ve větńině případů neovlivnila HTS a charakteristiky klíčivosti, nicméně u některých druhů byly pozorovány mírné, kladné či záporné, průkazné rozdíly oproti neońetřené kontrole. Obecně trinexapac-ethyl významně neovlivnil kvalitativní parametry osiva a lze ho pouņívat v semenářských porostech trav. Klíčová slova: trinexapac-ethyl, trávy, HTS, klíčivost, energie klíčivosti

Úvod České travní semenářství zaujímá svým rozsahem přední pozici v rámci EU, nicméně v produkci a výnosech semen za průměrem EU významně zaostává. Stěņejní příčinou nízkých výnosů je nedodrņování základních agrotechnických postupů a nízká intenzita agrotechniky. Dosaņení vysokých výnosů travních semen se neobejde bez intenzivní výņivy porostů, přičemņ hlavní důraz je kladen na dostatečnou výņivu dusíkem. Dusík významně ovlivņuje fotosyntézu a tím celkovou produktivitu rostlin, podílí se vńak i na zintenzivnění prodluņovacího růstu stébel, která jsou tak více náchylná k poléhání. Poléhání trav patří k nejvýznamnějńím faktorům sniņujícím výńi výnosu semen trav, dle Rolstona et al. (1997) můņe způsobit výnosovou ztrátu aņ 60 %. Polehlé stébla jsou vystaveny vyńńímu konkurenčnímu tlaku, zejména o světlo a ņiviny. Polehnutí před květem nebo v průběhu kvetení sniņuje schopnost opylení kvítků a následně niņńí nasazení semen. Omezený přístup světla má za následek sníņení fotosyntézy. Tím se sníņí přísun asimilátů do obilek trav, čímņ dochází k jejich odumření nebo opadu. Polehlé porosty jsou rovněņ více náchylné k napadení chorobami. V neposlední řadě je ztíņená i sklizeņ polehlých porostů a zvyńují se sklizņové ztráty (neposečením, zvýńení vlhkosti omlatu apod.).

88


Pouņití účinných regulátorů růstu můņe mít významný přínos pro pěstitele trav na semeno. Nezbytným předpokladem vńak musí být jejich pouņití v optimálním termínu a na intenzivně obhospodařovaných a dobře zapojených porostech. V České republice je registrován pro pouņití v porostech trav na semeno chlormequat-chlorid (CCC) v dávce 6,375 l.ha-1. Aplikaci trinexapac-ethylu v dávkách 0,1–0,2 l.ha-1 pro regulaci poléhání semenářských porostů trav doporučují např. Chastain et al., 2003, Haldrup 2007 nebo Rijckaert 2007. Jak uvádí Rademacher (2000) trinexapac-ethyl v ońetřených rostlinách inhibuje činnost enzymu 3-β hydroxyláza, který transformuje růstově neaktivní giberelin GA20 na vysoce aktivní giberelin GA1. Tím dochází k omezení prodluņovacího růstu a zesílení stěny stébla. Plodná stébla jsou tak více odolná vůči poléhání. Trinexapac-ethyl je přijímán zelenými částmi rostlin a je rychle rozváděn do meristémů, kde brzdí prodluņování internodií. Cílem nańeho výzkumu bylo ověřit vliv regulátoru růstu trinexapac-ethyl na výnos a kvalitu osiva trav.

Metodika Na pokusných pozemcích Výzkumné stanice travinářské v Zubří (356 m n. m., průměrná teplota 7,6 °C, sráņkový normál 886 mm) byl v letcech 2007-8 ověřován vliv trinexapac-ethylu (TE) – přípravek Moddus 250 EC na výnos a kvalitu obilek 10 druhů trav: jílku vytrvalého (Lolium perenne L.) odr. Olaf, jílku mnohokvětého jednoletého (Lolium multiflorum Lam. var. westervoldicum) odr. Jivet, kostřavy červené (Festuca rubra L.) odr. Tagera, kostřavy luční (Festuca pratensis Huds.) odr. Roņnovská, srhy laločnaté (Dactylis glomerata L.) odr. Dana, bojínku lučního (Phleum pratense L.) odr. Sobol, dvou typů Festulolia (Festulolium braunii) odr. Lofa - loloidní typ, odr. Hykor - festucoidní typ, ovsíku vyvýńeného (Arrhenatherum elatius L.) odr. Roņnovský a trojńtětu ņlutavého (Trisetum flavescens Sch.) odr. Roņnovský. Sklizņová velikost pokusných parcel činila 10 m2, vńechny varianty byly ve čtyřech opakováních. Aplikace přípravků byla provedena přesným maloparcelním postřikovačem Zems 09/00. Dávka trinexapac ethylu činila 200 g.ha-1, a byla aplikována (1) v jedné dávce ve fázi BBCH 32 nebo (2) ve dvou stejných dávkách ve fázi BBCH 29 a 32. Výsledky byly porovnávány s neońetřenou kontrolou. Pokus s regulátorem růstu byl zařazen do randomizovaného bloku s variantami herbicidního ońetření, čímņ byl pokus vyhovující pro statistické vyhodnocení (df= 27). Dávka vody činila ve vńech případech 300 l.ha-1. Pokusný porost byl na podzim přihnojen NPK (45 kg N ha-1, 20 kg P ha-1, 28 kg K ha-1). Na jaře byl jílek přihnojen LAD-27 (95 kg N ha-1) ve dvou dávkách. Proti dvouděloņným plevelům byl jílek ońetřován kombinací MCPA (750 g.ha-1), clopyralid (120 g.ha-1) a fluroxypyr (200 g.ha-1). Ońetření fungicidy nebylo provedeno. Před sklizní byly odebrány vzorky stébel pro rozbory a následně byla provedena přímá sklizeņ maloparcelní sklízecí mlátičkou Wintersteiger Elite. Vymlácené osivo bylo dosuńeno v komorové suńárně a vyčińtěno na laboratorní čističce Westrup-Kamas LA-LS. Z vyčińtěného osiva byl stanoven výnos obilek, a laboratorním rozborem dle standardu ISTA (1985) čistota, hmotnost tisíce obilek (HTS), klíčivost a energie klíčivosti. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny programem Statistica 8.0 (ANOVA, post-hoc testování dle Tukeye).

Výsledky a diskuse Vliv na hmotnost tisíce obilek Hmotnost tisíce obilek nebyla u větńiny travních druhů aplikací regulátorů růstu průkazně ovlivněna. Pouze u bojínku lučního dońlo v roce 2007 k průkaznému zvýńení HTS u obou variant ońetřených TE (o 10, resp. 13 %). K výraznému, avńak neprůkaznému, zvýńení HTS dońlo u bojínku lučního i v roce 2008 (o 7-8 %). Průkazné zvýńení HTS bylo zaznamenáno rovněņ u trojńtětu ņlutavého (o 3, resp. 4 %), a to v roce 2007 u obou ońetřených variant, v roce 2008 byl průkazný rozdíl nalezen pouze u varianty s jednorázovou aplikací. U ostatních druhů trav se HTS pohybovala okolo průměru kontrolní varianty (+/- 1-3 %). V roce 2007 se HTS u ońetřených variant větńiny druhů trav pohybovala na úrovni nebo pod úrovní kontroly. V roce 2008 se HTS naopak vlivem aplikace TE u větńiny trav zvýńila. Sníņení HTS u ońetřených variant bylo zaznamenáno v obou letech pouze u kostřavy luční. Osivo a sadba, 10. 2. 2011

89

Trinexapac-ethyl má pozitivní vliv na zvýńení počtu obilek v květenství trav (Macháč, 2009) a výńe HTS je tak patrně více ovlivněna autoregulačními mechanismy rostlin (sníņení HTS v závislosti na zvýńení počtu obilek na jednotku plochy). Tab. 1: Vliv aplikace trinexapac-ethylu na hmotnost tisíce obilek (Table 1 Effect of trinexapac-ethyl on thousand seed weight) 2007

průměr

2008

Varianta g

druh trávy

Tukey

g

Tukey

g

relat. %

jílek vytrvalý

kontrola TE 200 TE 2 x 100

1,8753 a 1,7741 a 1,8344 a

2,0196 a 2,0860 a 2,0411 a

1,9475 1,9300 1,9377

100 99 100

jílek jednoletý


4,5019 a 4,3917 a 4,0976 a

4,4252 a 4,5233 a 4,6297 a

4,4635 4,4575 4,3637

100 100 98

kostřava

kontrola

1,2996 a

1,3776 b

1,3386

100

červená

TE 200

1,2504 ab

1,4625 ab

1,3565

101

TE 2 x 100

1,2728 ab

1,4308 ab

1,3518

101

srha

kontrola

1,0620

bc

1,0805 abcd

1,0712

100

laločnatá

TE 200

1,0339

c

1,0487 bcd

1,0413

97

TE 2 x 100

1,0422

c

1,1064 abc

1,0743

100

2,6077 a

2,6477 a

2,6277

100

2,5812 a

2,8922 a

2,7367

104

2,5807 a

2,8499 a

2,7153

103

3,3516 a

3,3094 ab

3,3305

100

Festulolium kontrola TE 200 Hykor TE 2 x 100 Festulolium kontrola TE 200 Lofa

3,3738 a

3,3489 a

3,3614

101

TE 2 x 100

3,3286 a

3,3384 a

3,3335

100

bojínek

kontrola

0,4343 ef

0,4296 ab

0,4320

100

luční

TE 200

0,4909 a

0,4591 ab

0,4750

110

TE 2 x 100

0,4779 ab

0,4630 a

0,4704

109

kostřava

kontrola

2,4726 a

2,6982 a

2,5854

100

luční

TE 200

2,4296 ab

2,6829 a

2,5563

99

TE 2 x 100

2,4545 a

2,6746 a

2,5645

99

ovsík

kontrola

3,9540 a

3,9693 a

3,9617

100

vyvýńený

TE 200

3,9341 a

3,9900 a

3,9621

100

TE 2 x 100

3,9532 a

4,0254 a

3,9893

101

trojńtět

kontrola

0,2147 b

0,2164 b

0,2155

100

ņlutavý

TE 200

0,2221 a

0,2238 a

0,2229

103

TE 2 x 100

0,2238 a

0,2229 ab

0,2233

104

Vliv na klíčivost a energii klíčivosti U větńiny sledovaných travních druhů nebyly zjińtěny průkazné rozdíly mezi hodnotami klíčivosti obilek z neońetřené kontroly a z variant, kde byly aplikovány regulátory růstu. U srhy laločnaté dońlo v roce 2007k průkaznému sníņení klíčivosti u varianty s dělenou aplikací TE, ovńem v roce 2008 bylo u

90


této varianty zaznamenáno zvýńení klíčivosti oproti neońetřené kontrole. Podobně tomu bylo u jednorázové aplikace TE v ovsíku vyvýńeném, kdy v roce 2007 dońlo k průkaznému sníņení a naopak v roce 2008 k průkaznému zvýńení klíčivosti ve srovnání s kontrolou. S výjimkou kostřavy červené (v obou letech) a ovsíku vyvýńeného (v roce 2007) nebyly nalezeny průkazné rozdíly v hodnotách energie klíčivosti mezi sledovanými variantami. U některých druhů byly rovněņ pozorovány rozdíly v působení regulátorů růstu na charakteristiky klíčivosti mezi ročníky. Např. u mezirodového hybridu cv. Hykor dońlo v roce 2007 u ońetřených variant ke zvýńení klíčivosti i energie klíčivosti, v roce 2008 tomu bylo naopak. Tab. 2: Vliv aplikace trinexapac-ethylu na energii klíčivosti a klíčivost 2007 Varianta druh trávy

energie klíč. Tukey %

%

2008 klíčivost Tukey

energie klíč. Tukey %

klíčivost % Tukey

jílek vytrvalý


96,5 a 95,3 a 97,3 a

98,3 ab 97,0 b 98,5 ab

95,9 a 97,4 a 96,9 a

99,0 a 98,4 a 98,6 a

jílek jednoletý


92,6 a 92,3 a 91,5 a

97,5 a 97,0 a 96,8 a

93,9 ab 91,6 ab 91,0 b

97,5 a 94,4 ab 97,1 a

kostřava

kontrola

87,0 a

96,8 a

89,3 a

94,3 a

červená

TE 200

76,0 bc

91,8 a

86,6 ab

92,0 a

TE 2 x 100

82,4 abc

95,8 a

84,3 b

91,8 a

srha

kontrola

84,3 a

94,5 abc

88,3 a

94,4 ab

laločnatá

TE 200

81,6 a

93,3 bcde

84,9 a

94,0 b

TE 2 x 100

83,2 a

90,3 fg

84,8 a

95,3 ab

95,3 a

96,3 a

93,5 a

98,3 ab

96,3 a

97,5 a

92,3 a

94,9 ab

95,8 a

97,3 a

92,5 a

96,9 ab

98,3 a

90,3 de

95,6 a

97,6 a

97,3 a

92,5 c

95,0 a

97,3 a

TE 2 x 100

97,0 a

91,3 cd

94,4 a

96,8 a

bojínek

kontrola

95,3 a

97,8 a

94,1 a

96,6 a

luční

TE 200

92,8 a

97,0 ab

93,5 a

96,5 a

TE 2 x 100

93,0 a

96,3 ab

94,3 a

96,5 a

kostřava

kontrola

96,5 a

98,0 abc

98,3 a

99,8 a

luční

TE 200

96,3 a

97,3 bc

98,0 a

98,8 ab

TE 2 x 100

94,8 a

98,5 a

97,1 a

98,1 ab

ovsík

kontrola

75,5 a

93,3 a

72,3 a

89,0 b

vyvýńený

TE 200

64,0 b

88,5 b

79,8 a

94,3 a

TE 2 x 100

72,5 ab

93,8 a

76,0 a

93,5 a

trojńtět

kontrola

70,5 a

86,3 a

70,0 a

87,8 a

ņlutavý

TE 200

72,0 a

88,0 a

73,5 a

87,8 a

TE 2 x 100

72,0 a

88,8 a

71,3 a

88,5 a

Festulolium kontrola TE 200 Hykor TE 2 x 100 Festulolium kontrola TE 200 Lofa


91

Závěr Aplikace trinexapac-ethylu (přípravek Moddus) obecně neovlivnila kvalitativní parametry osiva hodnocených druhů trav. Pouņití trinexapac-ethylu v praxi na intenzivně obhospodařovaných porostech můņe výrazně zvýńit produkci osiva trav a zlepńit tak konkurenceschopnost českých pěstitelů trav na semeno. Na základě pokusů byl přípravek Moddus povolen pro rozńířené pouņití do semenářských porostů vybraných druhů trav v České republice.

Literatura HALDRUP, CH. (2007) Growth regulation, fungicides and nitrogen interaction in seed crop production. Seed production in the northern light. Proceedings of the Sixth International Herbage Seed Conference, Gjennestad, Norway, 2007, s. 211-213. CHASTAIN, T. G., YOUNG, W. C. III., GARBACIK, C. J., SILBERSTEIN, T. B. (2003) Seed partitioning and yield responses to trinexapac ethyl in perennial ryegrass. In: Proceedings of the Fifth International Herbage Seed Conference, Gatton, Australia, 2003. s. 104-108. MACHÁČ, R. (2009) Moņnosti pouņití trinexapac-ethylu a chlormequat-chloridu v jílku vytrvalém: I. Vliv na výnos semen a jeho kvalitativní parametry. In Badalíková B. (ed.) Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů [CD-ROM]. Brno: Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko. Vědecká příloha časopisu Úroda, roč. 57, č. 12, s. 71-76. RADEMACHER, W. (2000) Growth Retardants: Effects on Gibberellin Biosynthesis and Other Metabolic Pathways. Annual Review of Plant Physiology and Plant Molecular Biology, June 2000, Vol. 51, s. 501-531 RIJCKAERT, G. A. (2010) Effects of plant growth regulation in seed crops of Italian ryegrass (Lolium multiflorum L.). Proceedings of the Seventh International Herbage Seed Conference, Dallas, Texas, USA. s. 211-216. ROLSTON, M. P, ROWARTH, J. S., YOUNG, W. C. III., MUELLER-WARRANT, G. W. (1997) Grass Seed Crop Management. In: Fairey, D.T., Hampton, J.G. (eds.) Forage Seed Production, Volume 1: Temperate Species. CAB International, Wallingford, UK. s. 105-126.

Contact Address: Ing. Radek Macháč, OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Hamerská 698, 756 54 Zubří, Email: [email protected]

92


SRC TEST- KOMPLEXNÍ METODA HODNOCENÍ JAKOSTI PŘI ŠLECHTĚNÍ PŠENICE SETÉ (T. AESTIVUM L.) SRC Test – Complex Method of Quality Evaluation in Breeding of Common Wheat (T. aestivum L.) Ludmila Papoušková1, Jana Bradová1, Ivana Capouchová2, Václav Dvořáček1, Alena Škeříková2 1 VÚRV,v.v.i., Genová banka, Praha 2 KRV ČZU v Praze

Abstract In 22 protein lines of winter wheat divided using electrophoresis methods from varieties registered in Czech Republic, basic technological parameters (protein content, wet gluten, gluten index, Zeleny sedimentation) and farinograph measurement were determined. Within the evaluation of individual lines, the method Solvent Retention Capacity for determination of retention capacity of flour was used. The aim of our study was to confirm the possibility of this method in evaluation of winter wheat breeding mainly for bakery use. High mutual correlations were detected between retention capacity of sucrose, sodium carbonate, water solutions and farinograph retention capacity and also between lactic acid solution, dough stability, dough weakening and Zeleny sedimentation. Generally it is possible to declare that SRC method seems to be a convenient method for quality prediction of winter wheat and owing to its time and material unpretentiousness shows characteristics suitable for breeding programs. Keywords: winter wheat, SRC test, farinograph, baking quality

Souhrn U 22 bílkovinných linií ozimé pńenice vyčleněných pomocí elektroforetických metod z odrůd registrovaných v České republice byly stanoveny základní technologické parametry (obsah proteinů, obsah mokrého lepku, gluten index, číslo poklesu, Zeleny sedimentace) a farinografické stanovení. Dále byla pouņita metoda Solvent Retention Capacity na stanovení vaznosti mouky pro ohodnocení jednotlivých linií. Cílem studie bylo ověřit moņnosti této metody při hodnocení kvality ozimé pńenice, ńlechtěné spíńe pro pekárenské účely. Byla zjińtěna vysoká korelace mezi vaznostmi sacharosy, uhličitanu sodného a vody a farinogarfickou vazností a dále mezi vazností kyseliny mléčné a stabilitou těsta, poklesem konzistence i Zeleny sedimentací. Celkově lze konstatovat, ņe SRC test se ukazuje jako vhodná metoda i pro predikci jakosti ozimé pńenice a vzhledem ke své časové i materiálové nenáročnosti vykazuje parametry metody vhodné pro ńlechtitelské programy. Klíčová slova: ozimá pšenice, SRC test, farinograf, pekárenská kvalita

Úvod Obiloviny, v České republice předevńím pńenice, jsou jedny z nejdůleņitějńích plodin pro výņivu obyvatelstva. Rychlé a spolehlivé metody hodnocení kvality pńenice s potřebou nízkého mnoņství materiálu, kdy zvláńtě v počátečních fázích ńlechtění je mnoņství materiálu limitováno, jsou nezbytným předpokladem pro efektivní ńlechtění (Bettge 2002). Pouņívají se jednak nepřímé metody hodnocení Osivo a sadba, 10. 2. 2011

93

technologické kvality (Zeleny sedimentační test, obsah proteinů, mokrý lepek, gluten index, pádové číslo a dalńí), ale i přímé (reologické) metody pro predikci pekařských vlastností pńeničné mouky. Na základě výńe zmíněných poņadavků byla vyvinuta nová nepřímá komplexní metoda Solvent Retention Capacity Profile (SRC) pro hodnocení jakosti (Slade and Levin 1994) a byla přijata mezinárodní institucí American Association of Cereal Chemists (AACC) pod číslem 56-11 (2000). Jedná se o fyzikálně-chemickou metodu, kdy pomocí hydratace pńeničné mouky v prostředí různých roztoků (voda, sacharosa, uhličitan sodný a kyselina mléčná) a následného gravimetrického stanovení, lze kaņdý roztok vztáhnout k individuálním charakteristikám pńeničného zrna. Obecně je roztok kyseliny mléčné asociován s charakteristikami gluteninů, roztok uhličitanu sodného s mírou pońkození ńkrobu, roztok sacharosy s mnoņstvím přítomných pentosanů a SRC vody je ovlivņováno vńemi sloņkami (Zhang 2007). Tato metoda je převáņně zmiņována v souvislosti s predikcí kvality pńeničné mouky vhodné pro pečivárenské výrobky (Guitteri 2004), avńak je ji také moņno velmi dobře vyuņít pro základní rozlińení kvality pńenice pro různé způsoby vyuņití. Cílem nańí práce bylo ověřit schopnosti této metody predikovat kvalitu souboru pńeničných materiálů, vhodných převáņně pro pekárenské vyuņití, pěstovaných v podmínkách České republiky ve srovnání s klasickými metodami hodnocení a potvrdit moņnosti jejího pouņití ve ńlechtitelských programech.

Metodika Byl hodnocen soubor 22 bílkovinných linií (biotopů) vyčleněných pomocí elektroforetických metod z registrovaných odrůd ozimé pńenice, který byl veden v přesných polních pokusech na Pokusné stanici Katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze – Uhříněvsi (velikost pokusné parcely 10 m2). Gliadinové (Gli) linie byly charakterizovány metodou elektroforézy ve ńkrobovém gelu dle ČSN 46 1081 (1998), gluteninové linie s nízkou molekulovou hmotností (LMW-GS) a gluteninové linie s vysokou molekulovou hmotností (HMW-GS) byly určeny pomocí SDS PAGE (Laemli 1970). Hodnoty SRC jednotlivých roztoků byly získány podle metodiky (Approved Method 56-11). Vzorky pńeničné mouky (5 g) byly postupně smíchány s 25 g vody, 50 % sacharosy, 5 % uhličitanem sodným a 5 % kyselinou mléčnou. Vzorky byly míchány po dobu 20 min pomocí rotační třepačky (pro SDS test, ZZN Strakonice) a centrifugovány 15 min při 1000g (Rotina 38R, fy Hettich). Jednotlivý získaný precipitát byl zváņen a hodnoty SRC pro kaņdý roztok byly vypočteny podle protokolu. Stanovení bylo provedeno duplicitně. Byly stanoveny základní technologické a reologické charakteristiky: obsah N-látek (ČSN ISO 1878), obsah mokrého lepku - ML (ČSN ISO 5531), Gluten index - GI, Zeleny sedimentační test - ZS (ČSN ISO 5529), číslo poklesu – ČP (ČSN ISO 3093) a farinografické stanovení (vaznost vody –VV, doba vývinu těsta –DV, doba stability těsta – DS, pokles konzistence – PK). Výsledky byly zpracovány pomocí softwaru “Statistica 8.0 CZ” (StatSoft).

Výsledky a diskuse Z výsledků elektroforetického hodnocení vyplývá, ņe HMW-GS byly detekovány pouze u odrůdy Asta, z pohledu gliadinů byla tato odrůda homogenní. LMW-GS se vyskytují jako multigenní skupina v úzkém spojení s gama a omega gliadiny (Metakovsky 1997) a v důsledku toho gluteninové linie (LMW-GS) korespondují s gliadinovými liniemi, které se lińí na Gli 1 lokusech (odrůdy Karolinum, Mladka, Niagara, Solara, Windsor). Ostatní odrůdy byly zjińtěny jako gluteninově (LMW-GS) homogenní. Charakteristika jednotlivých linií je uvedena v tab. 1. Doporučené hodnoty SRC se lińí podle poņadavků na finální výrobek. Například pro výrobu oplatek jsou uváděny hodnoty: SRC vody (SRCV) ≤ 51 %, SRC sacharosy (SRCS) ≤ 89 %, SRC kyseliny mléčné (SRCKM) ≥ 87 %, SRC uhličitanu sodného (SRCUS) ≤ 64 % (AACC 56-11). Pro výrobu pekařských výrobků se doporučené hodnoty lińí hlavně v případě SRC kyseliny mléčné (aņ

94


do 165 %) a SRC sacharosy (do 110 %). Získané výsledné hodnoty SRC jednotlivých roztoků pro sledované linie jsou uvedeny v tab. 2. Tab. 1: Hodnocené bílkovinné linie pšenice Odrůda

Linie

Poměr linie (%)

Asta

A/B

64/36

HMW-GS: B1c(7+9)/ B1d(6+8)

Astella

A/B

72/28

Gli: 6D1/6D4

Ilona

A/B

96/4

Gli: 1-1A3/1-1A12

Karolinum

A/B

67/33

Gli: 1B3/1B4; 6D2/6D4; LMW-GS: B3j/B3g

Meritto

A/B

58/42

Gli: 6D1/6D4

Mladka

A/B

76/24

Niagara

A/B/C

72/19/9

Gli: 1B1/1B4; LMW-GS: B3b/B3f Gli: 1B1/1B4/1B4; 6D1/6D1/6D9; LMW-GS: B3b/B3g/B3g

Sepstra

A/B

87/13

Gli: 2-1A0/2-1A3

Solara

A/B

63/33

Gli: 1D1/1D3; LMW-GS: D3c/D3a

A/B/C

42/25/33

Windsor

Alelické bloky resp. alely, ve kterých se linie vzájemně lińí

Gli: 1-1A2/1-1A2/1-1A9; 1B4/1B3/1B4; LMW-GS: A3d/A3d/A3a; B3b/B3j/B3f

Tab. 2: Hodnoty SRC testu u monitorovaných linií

Linie Asta A Asta B Astella A Astella B Ilona A Ilona B Karolinum A Karolinum B Meritto A Meritto B Mladka A Mladka B Niagara A Niagara B Niagara C Sepstra A Sepstra B Solara A Solara B Windsor A Windsor B Windsor C Průměr Sm. Odch. Vk %

SRC voda 63,9 63,8 54,9 56,0 65,2 65,8 64,3 62,7 67,7 67,2 59,4 55,2 55,7 62,7 59,7 63,1 63,7 56,1 54,1 53,5 54,5 52,7 60,09 4,96 8,26


SRC kyselina mléčná 105,3 105,2 130,6 133,8 131,7 127,4 103,2 122,5 111,1 105,3 124,7 114,3 139,5 139,8 132,3 108,7 100,9 121,8 131,6 113,4 99,3 99,6 118,27 13,71 11,59

SRC sacharosa 106,0 102,1 91,6 93,6 108,7 106,2 106,5 105,1 110,4 109,6 98,2 93,0 108,3 110,7 102,2 102,2 104,8 97,1 97,3 96,8 100,8 94,8 102,1 6,02 5,89

SRC uhličitan sodný 80,5 81,3 69,9 70,0 79,9 81,9 80,7 77,9 89,2 89,6 73,3 70,1 82,3 83,5 78,2 78,0 84,0 70,0 69,5 68,7 73,6 69,4 77,34 6,58 8,51

95

Z výsledků je zřejmé, ņe vńechny linie dosahují hodnot vhodných spíńe pro pekárenské vyuņití, kdy např. linie Niagara B dosáhla SRCKM aņ 139,8 %. Podle předpokladu také průměrné hodnoty SRCS a SRCV přesahují optimální hodnoty vhodné pro pečivárenské vyuņití. Jak jiņ bylo potvrzeno v předchozích studiích, absorpce vody v mouce závisí předevńím na míře pońkozeného ńkrobu a obsahu pentosanů (Pasha 2009). V nańem případě jsou vyńńí hodnoty způsobené spíńe neņ porostlostí zrna a vyńńí amylasovou aktivitou, vyńńí tvrdostí zrna u monitorovaných materiálů a následným vyńńím pońkozením ńkrobu při mletí (Barrera 2007). To potvrzují i hodnoty SRCUS, které indikují pońkození ńkrobových zrn a dosahují aņ hodnot 89,6 % (Meritto B) a průměrné vysoké číslo poklesu sledovaných linií, které například u linie Windsor B dosáhlo hodnoty 387 s (tab. 3). Tab. 3 Hodnoty technologických charakteristik a parametry farinografu u monitorovaných linií

Linie Asta A Asta B Astella A Astella B Ilona A Ilona B Karolinum A Karolinum B Meritto A Meritto B Mladka A Mladka B Niagara A Niagara B Niagara C Sepstra A Sepstra B Solara A Solara B Windsor A Windsor B Windsor C Průměr Sm. Odch. Vk %

Obsah Obsah N-látek mokrého (%) lepku (%) 11,45 26,92 11,85 28,14 10,88 26,20 11,87 29,03 12,68 32,20 12,12 30,57 11,62 28,74 12,26 30,53 11,40 27,10 10,78 25,66 11,05 26,37 11,46 27,21 12,22 29,65 11,45 26,33 11,56 27,28 13,13 33,27 11,44 27,55 11,57 27,01 11,93 29,72 11,56 28,01 11,28 25,62 10,68 24,82 11,65 28,09 0,59 2,18 5,06 7,76

Gluten Index

Zel.sed. test (ml)

Číslo poklesu (s)

93 86 88 86 87 83 84 95 65 74 81 68 94 98 96 45 57 96 75 62 58 62 79 15,31 19,44

35 33 31 34 40 35 29 38 29 28 29 26 43 47 43 34 27 30 33 26 21 21 32 6,83 21,11

298 351 121 131 316 339 294 362 255 270 257 363 181 176 315 343 333 382 379 382 387 377 301 82,66 27,50

Vaz. vody mouk. (%) 53,7 53,8 47,5 49,5 54,5 55,0 52,1 53,0 55,9 54,3 50,3 49,2 52,7 52,1 52,2 53,8 53,5 49,7 47,8 47,5 47,9 47,8 51,5 2,75 5,34

Doba vývinu těsta (min.) 2,5 2,5 1,5 1,5 2,5 2,5 3,0 3,5 1,5 2,0 1,0 1,0 1,5 2,5 1,5 2,0 2,5 1,5 2,5 1,0 1,0 1,0 1,9 0,73 38,22

Doba stability těsta (min.) 5,5 3,5 5,5 5,0 7,0 6,0 6,5 7,0 3,5 2,5 2,5 2,5 2,0 4,0 5,0 5,0 4,0 6,0 6,5 3,0 2,0 1,5 4,4 1,77 40,60

Pokles konzist. (B.J.) 95 90 70 60 50 65 50 45 80 90 85 85 45 50 55 55 90 85 65 100 105 140 75 23,98 31,88

Při posouzení úrovně celkové variability (vk) sledovaných 4 parametrů mezi sledovanými materiály vykazoval nejvyńńí proměnlivost parametr SRCKM (11,6 %), variační koeficient parametru SRCUS a SRCV byl v rozsahu 8,3-8,5%, naopak nejniņńí variabilita byla získána u znaku SRCS (5,9 %). Dosaņené technologické parametry i farinografické parametry uvedené v tab. 3 potvrzují vhodnost sledovaného souboru materiálů pro pekárenské vyuņití. Nalezený obsah dusíkatých látek se pohyboval v rozmezí 10,68 % (Windsor C) aņ 13,13 % (Sepstra A) a například hodnota Zeleny sedimentace dosáhla u linie Niagara B aņ 47 ml, coņ u této charakteristiky splņuje limit i pro elitní pńenice. Variační koeficienty pro technologické a farinografické parametry byly stanoveny od 5,06 % u obsahu 96


dusíkatých látek do 40,60% u farinografické charakteristiky doba stability těsta. Zde se poměrně výrazně projevil jednak charakter výchozích odrůd, ale zaznamenány byly i určité rozdíly mezi jednotlivými liniemi v rámci odrůdy. Zjińtěné korelace mezi jednotlivými hodnotami SRC a technologickými a farinografickými charakteristikami jsou uvedeny v tab. 4. Zde je velmi zajímavá závislost mezi hodnotami SRC testu a farinografickými parametry, kdy velmi těsná závislost mezi SRCV a farinografickou vazností vody (r=0,93) potvrdila jiņ publikované poznatky (Ram 2005). Tato vaznost je průkazně také v těsné závislosti s parametry SRCUS (r=0,89) a SRCS (r=0,83). S těmito parametry také signifikantně korelovala doba vývinu těsta. Naopak stabilita těsta a pokles konsistence těsta pozitivně, resp. negativně významně korelovaly s SRCKM. Tab. 4 Korelace mezi hodnotami SRC a ostatními technologickými parametry

SRCV SRCKM SRCS SRCUS Obsah N-látek Mokrý lepek Gluten Index Zelenyho sed.test Číslo poklesu Vaznost vody moukou Doba vývinu těsta Doba stability těsta Pokles konzistence

SRCV

SRCKM

SRCS

SRCUS

1,00 -0,17 0,80** 0,87** 0,24 0,27 0,09 0,30 -0,06 0,93** 0,62* 0,30 -0,31

1,00 -0,01 -0,13 0,29 0,30 0,63* 0,75* -0,52* -0,05 0,04 0,33* -0,68*

1,00 0,92** 0,26 0,22 0,18 0,47* -0,08 0,83** 0,55* 0,12 -0,38

1,00 0,11 0,09 0,08 0,34 -0,19 0,89** 0,47* -0,01 -0,27

*statisticky signifikantní pro p ≤ 0,05; **statisticky signifikantní pro p ≤ 0,01 Mezi obsahem N-látek a hodnotami SRC nebyla zjińtěna průkazná závislost, ale SRCKM bylo v těsné závislosti se Zeleny sedimentací (r = 0,75), coņ by podle Guittieri (2001) umoņņovalo pouņití tohoto SRC parametru k určení kvality bílkovin. To je v nańem případě potvrzeno i pozitivní korelací SRCKM s gluten indexem (r = 0,63). Číslo poklesu korelovalo negativně pouze s parametrem SRCKM. Oproti předpokladům nebyla zjińtěna závislost mezi číslem poklesu a SRCUS. To můņe být způsobeno tím, ņe číslo poklesu stanovuje předevńím amylolytickou aktivitu enzymů, která v nańem případě nebyla vysoká, a pońkození ńkrobu bylo způsobeno předevńím pońkozením ńkrobových zrn při mletí tvrdńích pńenic. Komplexní závislosti mezi jednotlivými charakteristikami jsou znázorněny rovněņ pomocí PCA grafu (graf 1) a jen potvrzují výńe uvedené skutečnosti.


97

Graf 1. PCA graf vzájemných závislostí pro jednotlivé monitorované parametry PCA 1.0 0.8 SRCUS SRCV SRCSVV

0.6 PK ČP

0.4

DV

p2

0.2 0.0 MLN

-0.2

DS ZS

-0.4

GI

-0.6 SRCKM -0.8 -1.0 -1.0

-0.8

-0.6

-0.4

-0.2

0.0

0.2

0.4

0.6

0.8

1.0

p1

Závěr U souboru bílkovinných linií ozimé pńenice z vyčleněných odrůd registrovaných v České republice byla pomocí standardních metod potvrzena jejich vhodnost pro pekárenské vyuņití. U farinografického stanovení se projevila vysoká variabilita výsledných hodnot, kdy převaņoval charakter výchozích odrůd, ale byly zaznamenány i určité rozdíly mezi jednotlivými liniemi v rámci odrůdy. Naměřené SRC hodnoty jednotlivých linií také vykázaly parametry vhodné pro pekárenské vyuņití. Byla potvrzena vysoká korelace mezi parametry SRCU, SRCUS, SRCS a farinografickou vazností vody. Parametr SRCKM naopak významně koreloval se stabilitou těsta, poklesem konsistence těsta, Zeleného sedimentací i gluten indexem, coņ ukazuje na moņnost pouņití tohoto parametru k určení kvality bílkovin. Závěrem lze říci, ņe SRC test se v nańem případě ukázal jako metoda pouņitelná i pro predikci kvality ozimé pńenice určené pro pekárenské vyuņití. Tato metoda se vzhledem ke své nenáročnosti časové i na mnoņství materiálu jeví jako velmi vhodná pro ńlechtitele.

Poděkování Tato práce byla podpořena řešením výzkumného záměru MZe ČR 0002700604 a projektu MZe ČR – NAZV QH 92155

Literatura AACC. (2000). Approved Methods of the AACC, 10th Ed.Methods 56-11, St.Paul, MN., 2000. BARRERA G.N., PÉREZ G.T., RIBOTTA P.D., LEÓN A.E. (2007). Influence of damaged starch on cookie and breadmaking quality. Eur Food Res Technol, 225:1-7. BETTGE A.D., MORRIS C.F., DEMACON V.L., KIDWELL K.K. (2002). Adaptation of AACC method 56-11, Solvent Retention Capacity, for use an early generation selection tool for cultivar development. Cereal Chem., 79(5):670-674.

98


GUTTIERI M.J., BOWEN D., GANNON D., O’BRIEN K., SOUZA E. (2001). Solvent Retention Capacities of Irrigated Soft White Spring Wheat Flours. Crop Sci., 41:1054–1061. GUITTIERI M.J., BECKER C., SOUZA E. (2004). Application of wheat meal Solvent Retention Capacity tests within soft wheat breeding population. Cereal Chem., 81(2):261-266. LAEMMLI V.K.: (1970). Cleavage of structural proteins during assembly of the head bacteriophag. Nature, 227: 680-685. METAKOVSKÝ E.V., BRANLARD G.,CHERNAKOV V.M., UPELNIEK V.P., REDAELLI R., POGNA N.E.: (1997). Recombination Mapping of Some Chromosome 1A-, 1B-, 1D- and 6B-controlled Gliadins and Lowmolecular – Weight Glutenin Subunits in Common Wheat. Tudor Appl Genet, 94: 788-795. PASHA I., ANJUM F.M., BUTT M.S. (2009). Genotypic variation of spring wheats for solvent retention capacities in relation to end-use quality. LWT-Food Science and Technology 42, 418-423. RAM S., DAWAR V., SINGH R.P., SHORAN J. (2005). Application of Solvent Retention Capacity tests for the prediction of mixing properties of wheat flour. Cereal Science, 42, 261-266. SLADE L., LEVINE H. (1994). Structure-function relationships of cookie and cracker ingredients. In: The Science of Cookie and Cracker Production, H.Faridi (Ed.), Chapman and Hall/AVI, New York, pp. 23-141. ZHANG Q., YONG ZHANG Y., YAN ZHANG Y., ZHONGHU HE Z., PEÑA R.J. (2007). Effects of Solvent Retention Capacities, pentosan content, and dough rheological properties on sugar snap cookie quality in Chinese soft wheat genotypes. Crop Science, 47, 656-664.

Contact Address: Ludmila Papoušková, Genová banka, VÚRV,v.v.i., Praha 6, Drnovská 507, 161 06, E-mail: [email protected]


99

DYNAMIKA KLÍČENÍ VYBRANÝCH TRÁVNÍKOVÝCH ODRŮD KOSTŘAVY RÁKOSOVITÉ Germination Dynamics of Selected Amenity Varieties of Festuca arundinacea Miluše Svobodová, Tereza Králíčková, Jaroslav Martinek KPT, ČZU v Praze

Abstract The experiments with Festuca arundinacea varieties (Palladio, Barfelix and Zuzana) were conducted in climate chamber Binder KBWF 240 under temperature regimen 15/5°C and 25/15°C (day/night) with pre-chilling or without it. Total germination, dynamics of germination and mean germination time (MGT) were evaluated. The highest total germination was found with the cultivar Palladio, it was lower on average by 7-10% with the varieties Barfelix and Zuzana (P=0.0004). The influence of the temperature regimen on the total germination of Zuzana was not significant. The highest total germination of the varieties Palladio and Barfelix was under 15/25 ºC with pre-chilling. The influence of pre-chilling under the temperatures 5/15 ºC was not found. The mean germination time was 3.35 to 8.46 days, it was longer under a lower temperature and significantly longer when the seed was not pre-chilled (P-value = 0.0000). The seed of Palladio was the most quickly germinating one under 15/5 °C without pre-chilling (by two days more quickly) and Barfelix germinated most slowly (P-value 0.015). Keywords: Festuca arundinacea, germination, temperature

Souhrn Pokusy s odrůdami Festuca arundinacea (Palladio, Barfelix, Zuzana) byly vedeny v klimaboxu Binder KBWF 240 s teplotními reņimy 15/5°C a 25/15°C (den/noc) s předchlazením nebo bez předchlazení. Byla hodnocena celková klíčivost, dynamika klíčení a střední doba klíčení (MGT). Nejvyńńí celková klíčivost byla u odrůdy Palladio. U odrůd Barfelix a Zuzana byla v průměru o 7-10% niņńí (P=0,0004). U odrůdy Zuzana byl vliv teplotního reņimu neprůkazný - nejmenńí klíčivost byla při reņimu 5/15 bez předchlazení. U odrůd Palladio a Barfelix byla průkazně nejvyńńí klíčivost při teplotním reņimu 15/25 ºC s předchlazením. Při niņńích teplotách (5/15 ºC) nebyl vliv předchlazení u odrůdy Palladio zaznamenán. Střední doba klíčení byla 3,35 aņ 8,46 dnů, prodluņovala se se sniņující se teplotou a byla průkazně vyńńí při klíčení osiva bez předchlazení (P-value = 0,0000). Při nejniņńí teplotě bez předchlazení osiva klíčila průkazně nejrychleji (o dva dny dříve) odrůda Palladio a nejpomaleji Barfelix (P-value 0,015). Klíčová slova: kostřava rákosovitá, klíčení, teplota

Úvod V poslední době nabývá při zakládání parkových i jiných typů trávníků na významu kostřava rákosovitá. Pro kvalifikované sestavování travních směsí jsou nezbytné poznatky o konkurenčních schopnostech jednotlivých komponent v různých fázích jejich vývinu. Jedním z předpokladů konkurenceschopnosti trav při pěstování trávníků je rychlost klíčení a vývinu rostlin po zasetí. V literatuře pro praxi jsou obvykle uváděny údaje o rychlosti klíčení získané při laboratorních zkouńkách klíčivosti v optimálních podmínkách. Jako nejrychleji klíčící je uváděn jílek vytrvalý (5 – 8 100


dnů), pomaleji klíčí metlice trsnatá (10 – 12 dnů), kostřava červená (15 – 20 dnů), poháņka hřebenitá, psineček výběņkatý, psineček tenký (18 – 21 dnů), velmi pomalu lipnice luční (28 – 36 dnů). Kostřava rákosovitá klíčí podle podmínek kolem 20 dnů. V trávníkářské praxi při běņně pouņívaných velkých výsevcích vńak není podstatné, za jak dlouho vyklíčí vńechny obilky, ale jejich větńina. Kolem 90 % ņivotaschopných obilek můņe být vyklíčeno jiņ za poloviční dobu (Martinek, Svobodová, 2007). Dynamiku klíčení výrazně ovlivņují i teplotní a vlhkostní podmínky prostředí (Sobotová, Svobodová, 2007). Optimální teplota pro klíčení obilek Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Festuca rubra, Lolium perenne, L. multiflorom, Phleum pratense ad. je v laboratorních podmínkách kolem 25 ºC, v polních podmínkách 16-20 ºC, pozitivní vliv má kolísavá teplota a dalńí faktory (Míka, 2002). Cílem této práce bylo proto porovnat dynamiku klíčení, střední dobu klíčení a celkovou klíčivost obilek vybraných odrůd kostřavy rákosovité za různých teplotních reņimů.

Metodika Pokusy se třemi odrůdami kostřavy rákosovité Festuca arundinacea (Palladio, Barfelix a Zuzana) byly vedeny v klimaboxu Binder KBWF 240 s teplotními reņimy 15/5 °C nebo 25/15 °C (den/noc 16/8 hodin s pozvolnými přechody, rh 70 %). Osivo bylo předchlazeno po dobu 5 dní při teplotě 5 °C (rh 70 %), nebo probíhalo klíčení bez předchlazení. Obilky (4 krát 100 kusů) byly uloņeny na Petriho misky s navlhčeným filtračním papírem. Pokusy měly 4 opakování. Byla hodnocena celková klíčivost, dynamika klíčení a střední doba klíčení (MGT). Celková klíčivost byla kalkulována pomocí indexu GT (Total Germination) vypočítaného podle: GT = (NT * 100) / N; kde GT je celková klíčivost; NT mnoņství vyklíčených obilek při posledním odpočtu; N je počet vńech obilek na jedno opakování, (Chiapusio et al., 1997). Pro vyjádření rychlosti klíčení obilek v monokulturách byla vypočtena střední doba klíčení osiva (Mean Germination Time - MGT) podle rovnice: MGT = ΣD*n/Σn; kde D je počet dnů od počátku testu; n je počet obilek vyklíčených v den D (Ellis a Roberts, 1980). Výsledky byly zpracovány analýzou rozptylu Anova v programu Statgraphics XV (LSD, α=0,05).

Výsledky a diskuse Jak prokázaly nańe předchozí laboratorní pokusy i pokusy jiných autorů (Sobotová, Svobodová, 2007; Martinek, Svobodová, 2007), různý teplotní a vlhkostní reņim při klíčení ovlivņuje rychlost klíčení osiva, ale můņe se projevit i na celkové dosaņené klíčivosti. V tomto pokuse byla celková klíčivost osiva kostřavy rákosovité (graf 1,2) průkazně ovlivněna jak odrůdou (P=0,0004), tak teplotním reņimem klíčení resp. předchlazením osiva (P= 0,0000). Nejvyńńí celková klíčivost byla u odrůdy Palladio, u odrůd Barfelix a Zuzana byla v průměru o 7-10 % niņńí, coņ je vńak dáno konkrétní partií osiva a nelze to v tomto případě povaņovat za odrůdovou vlastnost. Průkazné rozdíly byly zaznamenány i u interakcí těchto pokusných faktorů (P=0,0007). Vliv různého teplotního reņimu při klíčení na celkovou klíčivost osiva byl u jednotlivých odrůd různý. U ové české odrůdy Zuzana byl neprůkazný - nejmenńí klíčivost byla při reņimu 5/15 ºC bez předchlazení, při předchlazení osiva a reņimech 5/15 ºC a 15/25 ºC rozdíl v klíčivosti jen 3%. U odrůdy Palladio byla průkazně nejvyńńí klíčivost při teplotním reņimu 15/25 ºC s předchlazením. Při niņńích teplotách (5/15 ºC) nebyl vliv předchlazení u této odrůdy zaznamenán. U odrůdy Barfelix byla nejvyńńí klíčivost dosaņena rovněņ při teplotním reņimu 15/25 ºC. Doba potřebná k plnému vyklíčení osiva byla při teplotě 5/15 ºC 21 dnů, při stejném reņimu s předchozím předchlazením osiva o 3-4 dny kratńí a při reņimu 15/25 ºC vyklíčily vńechny obilky za 9-10 dnů (graf 2), coņ odpovídá doporučované době trvání zkouńky klíčivosti při daném teplotním reņimu (s předchlazením) dle AOSA (1983). Osivo a sadba, 10. 2. 2011

101

Polovina z klíčivých obilek vyklíčila při reņimu 5/15 ºC bez předchlazení za 5-6 dnů (u odr. Barfelix za 7-8 dnů), pětidenní předchlazení urychlilo klíčení o 3 dny a při nejvyńńích teplotách (s předchozím předchlazením) vyklíčila polovina klíčivých obilek za 2-4 dny, coņ bylo srovnatelné s rychlostí klíčení při reņimu 5/15 ºC s předchlazením. Obdobně jako v předchozích pokusech (Martinek, Svobodová, 2007; Martinek et al., 2010) i zde stačila v průměru poloviční doba k vyklíčení 90% osiva u variant s předchlazením (bez předchlazení 9-14 dnů z celkových 21). Střední doba klíčení (tab. 1) byla 3,35 aņ 8,46 dnů (tab. 1), u jednotlivých odrůd se prodluņovala se sniņující se teplotou a byla vņdy průkazně vyńńí při klíčení osiva bez předchozího předchlazení. Při nejniņńí teplotě bez předchlazení osiva klíčila průkazně nejrychleji (o dva dny dříve) odrůda Palladio a nejpomaleji Barfelix (tab. 1). Graf 1: Celková klíčivost osiva (%), chybové úsečky pro interakci odrůdy a teplotního reţimu Celková klíčivost (%)

100 90 80 70

(%)

60 Palladio

50

Barfelix

40

Zuzana

30 20 10 0 15/25+

5/15+

5/15 -

Teplota (noc/den), předchlazení (+/-)

Graf 2: Průběh klíčení při různých teplotních reţimech (+ s předchlazením, - bez předchlazení) 100 90 80 70

(%)

60 15/25+ Palladio 15/25+ Barfelix 15/25+ Zuzana 5/15+ Palladio 5/15+ Barfelix 5/15+ Zuzana 5/15 - Palladio 5/15 - Barfelix 5/15 - Zuzana

50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Den

102


Tabulka 1: Střední doba klíčení MGT (dnů), homogenní skupiny (ve sloupcích / v řádcích) Teplotní reņim/ Palladio Barfelix Zuzana Dmin P-value předchlazení 15/25 + 3,35 a/b 2,97 a/a 3,70 a/c 0,35 0,001 5/15 + 4,04 a/a 6,15 b/a 3,98 a/a 2,61 0,042 5/15 6,77 b/a 8,46 c/b 8,23 b/ab 1,49 0,015 Dmin. 1,12 2,17 1,1 P-value 0,000 0,000 0,000

Závěr Z výsledků je zřejmé, ņe teplotní reņim ovlivņuje významně dynamiku klíčení, případně i celkovou klíčivost osiva kostřavy rákosovité. Se sniņující se rychlostí klíčení za méně příznivých podmínek se můņe sníņit i celková klíčivost osiva. U jednotlivých odrůd se vliv teploty prostředí nemusí projevovat stejně a v důsledku toho můņe být ovlivněno i jejich uplatnění ve směsi.

Poděkování Výsledky byly získány za podpory Výzkumného záměru MSM 6046070901 MŠMT ČR a interního grantu SGS FAPPZ 2010.

Literatura AOSA (1983). Seed vigor testing handbook. In: B. R. Clark et al. (eds) The handbook of seed testing. Assoc. Off. Seed Anal., Lincoln, /NE), USA. 89 s. COPELAND L. O., McDONALD M. B. (1995). Principles of Seed Science and Technology. 3rd edition. Chapman&Hall, 409 s. ELLIS R. H., ROBERTS E. H. (1980). Improved equations for seed longevity. Anals of Botany 45: 13-–30. CHIAPUSIO G., SÁNCHEZ A. M., REIGOSA M. J., GONZÁLEZ L., PELLISSIER F. (1997). Do germination indices adequately reflex allelochemical effects on the germination process? Journal of Chemical Ecology, Vol. 23, No. 11, 1997. s. 2445 – 2453. MARTINEK J., SVOBODOVÁ M. (2007). Ověření dynamiky klíčení a celkové klíčivosti obilek u vybraných trávníkových druhů In: Sborník příspěvků z odborného semináře "Aktuální témata v pícninářství a trávníkářství 2007", 12.12.2007, Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 38 - 41. MARTINEK J., SVOBODOVÁ M., KRÁLÍČKOVÁ T. (2010). Allelopatické působení vybraných trávníkových druhů během klíčení. Vědecká příloha časopisu Úroda, 58, 12, ISSN 0139-6013, s. 525-528. MÍKA V. a kol. (2002). Morfogeneze trav. Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha. 200 s. SOBOTOVÁ H. , SVOBODOVÁ M. (2007). Klíčení osiva v závislosti na jeho ońetření a teplotním reņimu In: Sborník příspěvků z odborného semináře "Aktuální témata v pícninářství a trávníkářství 2007", 12.12.2007, Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 59 - 62.

Contact Address: prof. Ing. Miluše Svobodová, CSc., Katedra pícninářství a trávníkářství, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


103

FT-NIR SPEKTROSKOPIE - EFEKTIVNÍ ŠLECHTITELSKÁ METODA PRO PREDIKCI PARAMETRŮ RETENČNÍ KAPACITY MOUKY U PŠENICE SETÉ FT-NIR Spectroscopy - Effective Breeding Method for Parameter Prediction of Flour Retention Capacity in Common Wheat Václav Dvořáček1, Anna Prohasková1, Ludmila Papoušková1, Jiří Hermuth 1, Ivana Capouchová2, Alena Škeříková2, Oldřich Faměra 2, 1 VÚRV,v.v.i., Genová banka, Praha 2 ČZU Praha, Katedra rostlinné výroby a Katedra kvality zem. produktů

Abstract The parameters of SRC test (AACC 56-11) were assessed in the heterogeneous collection of 90 modern wheat cultivars and old wheat landraces. The analyzed flours of individual wheat samples were currently measured in the system of FT-NIR spectroscopy. The aim of this study was to obtain acceptable NIR calibration models for fast screening prediction of particular SRC parameters. The calculated NIR calibration models confirmed, with the exception of the parameters for lactic acid retention (rcv = 0.63), the high level of predictive confidence (rcv = 0.89 – 0.94). Regarding the high genetic heterogeneity of the tested wheat collection, it is possible to presume a wide application potential of NIR models in wheat breeding selection programs as well as for mapping of technological properties in wheat gene resources of the Gene bank. The more reliable NIR prediction for lactic acid retention could be achieved in connection with an increasing of calibration samples, in the wheat set with a narrower genetic background and at more frequent validation of the NIR model with the reference method. Keywords: FT-NIR, SRC test, common wheat, technological quality

Souhrn U heterogenního souboru 90 moderních a krajových materiálů ozimé pńenice byly stanoveny ukazatele SRC testu (AACC 56-11). Vyhodnocené mouky jednotlivých vzorků byly současně proměřeny na FT-NIR spektroskopu s cílem tvorby NIR kalibračních modelů umoņņující rychlý odhad tohoto parametru. Získané NIR kalibračních modely pro odhad jednotlivých ukazatelů SRC testu potvrdily, s výjimkou parametru pro vaznost kyseliny mléčné (rcv = 0,63), velmi vysokou míru predikční spolehlivosti (rcv = 0,89 - 0,94). Vzhledem k vysoké genetické heterogenitě souboru pńenic lze předpokládat moņnost vyuņití modelů jak ve ńlechtitelské praxi pro selekci perspektivních materiálů ke kříņení, tak pro oblast mapování technologických vlastností ńirokého genofondu pńenic v kolekcích Genové banky. Spolehlivějńí predikci vaznosti kyseliny mléčné v rámci SRC testu lze očekávat zvýńením počtu kalibračních vzorků u souboru s uņńím genetickým pozadím a při častějńí kontrole kalibrace s referenční metodou. Klíčová slova: FT-NIR, SRC-test, pšenice setá, technologická kvalita

Úvod Infračervená spektrometrie je optická nedestruktivní analytická metoda patřící do skupiny metod molekulové spektroskopie. Při interakci elektromagnetického záření s měřeným vzorkem dochází 104


v důsledku excitace typických skupin nebo vazeb v molekulách k pohlcení záření o určitých hodnotách energie. Tím vznikají charakteristická spektra sloņená z tzv. vibračních absorpčních pásů. Poloha (vlnočet) pásů odpovídá charakteristickým skupinám obsaņeným ve sloučeninách, jejich výńka nebo plocha pak umoņņuje určit kvantitativní zastoupení sloučenin ve směsích (Chang et al., 2001). Infračervená spektroskopie má ńiroké vyuņití v celé řadě průmyslových a potravinářských odvětvích v důsledku její aplikační jednoduchosti, rychlosti měření a minimálních poņadavků na přípravu měřeného vzorku. Jedno z prvních publikovaných vyuņití této metody je moņno nalézt jiņ před 40 lety pro predikci suńiny u sóji (Ben-Gera a Norris, 1968). Její výraznějńí rozńíření vńak umoņnilo aņ vývoj výkonnějńí a cenově dostupné výpočetní techniky nutné pro výpočty kalibračních modelů zaloņených na principech vícerozměrných statistik. V současnosti je předevńím NIR spektroskopie v zemědělské praxi ńiroce vyuņívanou metodou pro predikci kvality zrna i píce, s výrazným uplatněním i ve ńlechtitelské činnosti (Jirsa et al., 2008). Klasická predikce technologické kvality zrna pńenice je pro rozsáhlé ńlechtitelské selekce časově i finančně velmi náročná. Navíc vyņaduje větńí mnoņství vzorku pro klasická laboratorní hodnocení, coņ můņe být rovněņ zásadním limitujícím faktorem efektivity ńlechtění. Nejdynamičtějńí a pro ńlechtitelskou selekci nejvýznamnějńí oblast molekulárního markerování má dosud u technologických parametrů pńenice omezenějńí vyuņití vzhledem k polygennímu zaloņení technologických parametrů, významnému vlivu prostředí i ne zcela jasných interakcí dílčích parametrů s finálními znaky pečiva (objem, tvar a senzorické vlastnosti). (Kuktaite et al. 2004, Oury et al., 2010). Vysoké korelační závislosti NIR spekter byly potvrzeny u některých nepřímých technologických ukazatelů pńenice, jakými jsou: obsah bílkovin, ńkrobu, mokrého lepku, tvrdosti aj. Naopak reologické parametry jsou pomocí NIR spektroskopie s výjimkou vaznosti mouky obecně obtíņněji predikovatelné (Jirsa et al., 2008). Snaha o rychlou a spolehlivou predikci finální pekařské kvality pńenice s minimální časovou náročností a spotřebou vzorku vede rovněņ k vývoji dalńích nepřímých screeningových metod zaloņených na mikroreologických testech či přímých mikropekařských pokusech se spotřebou jen několika gramů zrna (Békés, 2003). Do těchto metod přísluńí i relativně mladá metoda SRC test vyvinutá v roce 1994. Principem této metody je centrifugační vaznost mouky vzorku pro přísluńný roztok, vyjádřená hmotnostním procentem z celkové hmotnosti naváņky. Specifická vaznost čtyř pouņitých roztoků je obecně asociována s kvalitou gluteninů (5 % kyselina mléčná-SRCKM), s pońkozením ńkrobu (5 % uhličitan sodný-SRCUS), s obsahem pentosanů (50 % sacharosa-SRCS) a s celkovou (farinografickou) vazností (dest. voda-SRCV) (Slade a Levine, 1994). Hodnotitel tak získává komplexnějńí informaci o proteinové, ńkrobové i neńkrobové sloņce zrna. Metoda byla následně v roce 2000 přijata výborem AACC jako metoda 56-11 a byla předevńím zaměřena a úspěńně aplikována na predikci kvality měkké pńenice pro produkci oplatek a suńenek, včetně doporučení vhodného rozsahu hodnot SRC testu (Gaines 2000). Průkazné korelace parametrů SRC testu k řadě reologických charakteristik naznačuje moņnost jeho vyuņití i pro predikci pekařské kvality (Ram et al., 2005). Optimální rozsah hodnot SRC testu pro nańe kategerie pekařské jakosti pńenice vńak zatím chybí. Dobrá predikce farinografické vaznosti mouky pomocí NIR spektroskopie zjińtěná v některých studiích (Hruńková et al., 2004; Miralbés, 2005) naznačuje moņnost takto predikovat i parametry SRC testu, jeņ jsou zaloņeny na obdobném principu, schopnosti vázat přísluńný roztok. Cílem nańí práce bylo u heterogenního souboru moderních i krajových pńeničných materiálů posoudit predikční moņnosti NIR spektroskopie pro odhad parametrů SRC testu. Získané kalibrační modely by pak mohly být vyuņity pro efektivní mapování rozsáhlých kolekcí genetických zdrojů pńenice v Genové bance nebo při selekci poņadovaných pńeničných materiálů jiņ v ranných generacích po kříņení.

Metodika Vývin kalibračních rovnic a posouzení kvality jejich predikce pro odhad parametrů SRC testu byl proveden na souboru 90 geneticky i technologicky heterogenních materiálů ozimé pńenice z pěstitelského ročníku 2009. Soubor byl tvořen 40 ńlechtitelskými DH (dihaplodními) liniemi s/bez Osivo a sadba, 10. 2. 2011

105

přítomnosti ņitné translokace, 22 vybranými evropskými krajovými odrůdami a skupinou 8 moderních v ČR registrovaných odrůd pńenic pěstovaných na lokalitě VÚRV, v.v.i. Praha. Součástí testovaného souboru bylo rovněņ 20 bílkovinných linií vyčleněných z moderních registrovaných odrůd ozimé pńenice pěstované na pokusné stanici Katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze – Uhříněvsi. Příprava mouky z jednotlivých vzorků proběhla na mlecím automatu Bühler na pracovińti ČZU. Hodnoty SRC testu pro vaznost jednotlivých roztoků byly získány standardně podle metodiky AACC 56-11 ve dvou opakováních. K promíchání vzorků s jednotlivými roztoky byl vyuņit rotační SEDI tester ZZN Strakonice. Pro měření NIR spekter mouky jednotlivých vzorků byl vyuņit FT-NIR spektroskop Antaris II (Thermo Elektron Corporation, Madison, WI, USA), vybavený interferometrem a integrační sférou pracující technikou difusní reflektance. Rotační drņák vzorků (sample cup spinner) umoņņoval automatické provedení 32 subskenů a vytvořením průměrného NIR spektra vzorku mouky pro kaņdý jednotlivý vzorek. Spektra byla získána v rozsahu 10000 – 4000 cm-1 při rozlińením 2 cm-1. Do měřící kyvety byly sypány vzorky mouky o hmotnosti cca 20g. Vývin kalibračních rovnic pro predikci parametrů SRC testu byl zaloņen na principu vícerozměrné regrese PLS (Partial Least Squares regression) v softwarovém programu TQ Analyst. Predikční kvalita NIR modelů byla hodnocena těmito parametry: korelačním koeficientem kalibrace – r, korelačním koeficientem kříņové validace – rcv, chybou kalibrace – RMSEC a chybou kříņové validace RMSECV. Chyba predikce – RMSEP byla kalkulována na základě softwarem zvoleného souboru 14 nezávislých vzorků v rámci testované kolekce materiálů. Pro vyhodnocení distribuční charakteristiky a variability získaných parametrů SRC testu u nańeho souboru pńenic byl vyuņit software Statistica 7.0 CZ.

Výsledky a diskuse Sledovaný rozsah kalibračních hodnot SRC testu pro jednotlivé roztoky je graficky zachycen na obrázcích 1-4. S výjimkou distribuce hodnot vaznosti pro uhličitan sodný potvrzovaly ostatní parametry SRC normální rozdělení s variabilitou znaku v rozsahu variačního koeficientu od 8 % pro vaznost vody do 13% pro vaznost uhličitanu sodného. Srovnáním s obdobnou studií indických autorů Ram et al. (2005) na vybraných téměř 200 geneticky heterogenních odrůdách a linií pńenic lze vysledovat u nańich testovaných materiálů větńí rozsah vaznosti pro vńechny pouņité roztoky a předevńím větńí zastoupení materiálů s vysokou vazností. V tomto ohledu lze tedy usuzovat i na potenciálně vyńńí variabilitu vlastní technologické (pekařské) kvality zrna u nańeho sortimentu pńenic. Naopak vhodnou kombinaci deklarovaných poņadavků pro výrobu oplatek hodnotami vaznosti vody (SRCV) ≤ 51%, sacharosy (SRCS) ≤ 89%, kyseliny mléčné (SRCKM) ≥ 87 %, uhličitanu sodného (SRCUS) ≤ 64% nebylo dosaņeno u ņádného z testovaných vzorků (AACC 56-11). Obr. 1: Distribuce četnosti parametru SRCS

Obr. 2: Distribuce četnosti parametru SRCUS

13

11

12

10

Shapiro-WilksW = 0,988; p < 0.592 Průměr: 113,64 % Minimum: 91,60 % Maximum: 138,80 % Sm. odch.: 10,36 % Var. koef.: 9,12 %

11 10

9 8

9

7

Počet pozor.

8

Počet pozor.

Shapiro-WilksW = 0,950; p < 0,002 Průměr: 87,59 % Minimum: 68,70 % Maximum: 122,40 % Sm. odch.: 12,09 % Var. koef.: 13,80 %

7 6 5

6 5 4

4

3

3

2

2 1

1

0 90

94 92

98 96

102 100

106 104

110 108

114 112

118 116

122 120

SRC sacharosa (%)

106

126 124

130 128

134 132

0

138 136

140

68 70 72 74 76 78 80 82 84 86 88 90 92 94 96 98 100 102 104 106 108 110 112 114 116 118 120 122 124

SRC uhličitan sodný (%)


Obr. 3: Distribuce četnosti parametru SRCV

Obr. 4: Distribuce četnosti parametru SRCKM

15

10

14

Shapiro-WilksW = 0.974; p < 0.073 Průměr: 65,37 % Minimum: 52,70 % Maximum: 80,40 % Sm. odch.: 5,36 % Var. koef.: 8,20 %

13 12 11

Shapiro-WilksW = 0,983; p < 0,296 Průměr: 121,12 % Minimum: 83,60 % Maximum: 168,70 % Sm. odch.: 15,34 % Var. koef.: 12,67 %

9 8 7

9

Počet pozor.

Počet pozor.

10

8 7

6 5

6

4

5

3

4

2

3 2

1

1

0

0 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81

82 86 90 94 98 102 106 110 114 118 122 126 130 134 138 142 146 150 154 158 162 166 170 84 88 92 96 100 104 108 112 116 120 124 128 132 136 140 144 148 152 156 160 164 168

SRC voda (%)

SRC kys. mléčná (%)

Jak jiņ bylo potvrzeno v předchozích studiích, absorpce vody v mouce závisí předevńím na míře pońkozeného ńkrobu a obsahu pentosanů (Pasha, 2009). V nańem případě jsou vyńńí hodnoty způsobené pravděpodobně obecně vyńńí tvrdostí zrna, jeņ je typickou vlastností větńiny nańich registrovaných i krajových odrůd s následným vyńńím pońkozením ńkrobu při mletí (Dvořáček et al., 2010, Barrera, 2007). Zjińtěné charakteristiky variability a distribuce dosaņených hodnot SRC testu u testovaného souboru dávaly dobrý základ pro tvorbu robustních kalibračních rovnic. Tuto skutečnost potvrdily i kvalitativní ukazatele vytvořených kalibračních modelů ilustrované v tabulce 1 a na obrázcích 5-8. Úroveņ korelačních koeficientů kalibrace (r) byla pro vńechny testované roztoky velmi vysoká s rozsahy hodnot od 0,93 do 0,96, nízkou kalibrační chybou od 1 do 5% a akceptovatelným počtem vysvětlujících faktorů kalibrace od 7 do 9. Pouze korelační koeficient nezávislé kříņové validace v případě roztoku kys. mléčné potvrzoval významně niņńí predikční úroveņ (0,63) s vyńńí chybou kříņové validace i predikce (tab. 1). Je tak zřejmé, ņe pro robustní kalibraci tohoto parametru budou muset být vytvořeny kalibrační modely s významně rozsáhlejńím souborem vzorků. Oproti tomu úroveņ validačních koeficientů pro ostatní roztoky byla vysoká a predikční spolehlivost na základě hodnoty indexu determinace (rcv2) v rozsahu 0,80-0,88 je dle De Girolamo et al. (2009) dostatečná pro spolehlivou predikci parametrů v daném rozsahu. Potvrdila se tak nańe počáteční hypotéza dosaņení obdobné kvality predikce systémem NIR spektroskopie jako v případech odhadu farinografické vaznosti mouky (Hruńková et al., 2004). Tab. 1: Charakteristiky získaných kalibračních modelů na základě FT-NIR spektroskopie Znak SRC - voda SRC - kys. mléčná SRC - sacharosa 83,6 - 168,7 91,6 - 138,8 Rozsah znaku (%) 52,7 - 80,4 8805 – 5617; 5008 - 4243 NIR regiony (cm-1) 0,96 0,93 0,95 r 1,31 5,25 3,30 RMSEC (%) 0,91 0,63 0,89 rcv 2,02 10,90 4,51 RMSECV (%) 1,31 5,26 3,30 RMSEC (%) 2,74 10,10 6,11 RMSEP (%) 8 9 7 Počet faktorů 7 9 7 Eliminace (%)


SRC - uhličitan sodný 58,3 - 122,7 0,96 2,71 0,94 3,58 2,71 4,18 7 7

107

Obr. 5 – 8: PLS regresní modely SRC parametrů vaznosti mouky mezi referenční metodou a predikcí na FT-NIR spektroskopu Obr. 5:

Obr. 6:

Obr. 7:

Obr. 8:

Specifičtějńí postavení má v rámci hodnocení SRC testu vaznost mouky s kyselinou mléčnou. Ze vzájemných korelací vńech 4 parametrů vyplývala její výrazná nezávislost na ostatních parametrech vaznosti (max. r = -0,17). Naproti tomu naměřené vaznosti ostatních tří roztoků korelovaly vzájemně velmi silně (r = 0,74 - 0,82). V případě pońkození ńkrobu či nárůstu pentosanů tak lze očekávat u těchto tří parametrů SRC souměrný nárůst vaznosti. Z práce Colombo et al. (2008) vyplynulo, ņe vaznost mouky pro kyselinu mléčnou do značné míry koreluje s hodnotami Zeleny sedimentačního indexu (ZI) i finálním objemem pečiva. Rovněņ v případě ZI, jak naznačují např. výsledky autorů Jirsa et al. (2008), je spolehlivost NIR predikce pro tento parametr niņńí s úrovní indexu determinace kříņové validace kolem 0,7. Tato hodnota tak dovoluje pouze přibliņný kvantitativní odhad pro tento znak (De Girolamo et al. 2009). Je tedy zřejmé, ņe případné selekce genetických materiálů zaloņené na predikci vaznosti kyseliny mléčné (resp. jakosti bílkovin) predikované pomocí NIR spektroskopie budou méně citlivé neņ v případě ostatních charakteristik SRC testu. Pracovińtě by tak mělo rovněņ počítat s moņností provádět tuto metodu i laboratorně pro korekci a validaci spektroskopických kalibrací předevńím pro vaznost kyseliny mléčné. Na druhé straně síla a efektivita predikce pomocí NIR analýzy ve ńlechtitelských aplikacích je markantní při časovém srovnání laboratorní a spektroskopické metody. U NIR spektroskopie odpadá příprava roztoků, navaņování vzorků, jejich promývání přísluńným roztokem, centrifugace, odkapání i hmotnostní kalkulace výsledku. Na změření jednoho vzorku na NIR přístroji tak stačí pouhé 1–2 minuty, coņ umoņní v krátkém čase klasifikovat rozsáhlé soubory genetických materiálů. Deklarované vysoké korelace SRC hodnot mezi naměřenými hodnotami u mouky a ńrotu identických vzorků podle autorů Ram et al. (2005) by rovněņ naznačovaly moņnost úspěńné spektroskopické predikce SRC testu i ve ńrotu. Tento přístup by zkrátil jak čas pro přípravu vzorku, tak by sníņil nároky ńlechtitelům a hodnotitelům kolekcí na potřebné mnoņství vzorku pro vlastní analýzu. 108


Závěr Získané NIR kalibračních modely pro odhad jednotlivých ukazatelů SRC testu potvrdily, s výjimkou parametru pro vaznost kyseliny mléčné, velmi vysokou míru predikční spolehlivosti. Vzhledem k testované genetické heterogenitě souboru pńenic lze předpokládat moņnost vyuņití modelů jak v ńlechtitelské činnosti pro selekci perspektivních materiálů po kříņení, tak pro oblast mapování technologických vlastností ńirokého genofondu pńenic v kolekcích Genové banky. Spolehlivějńí predikci parametru SRC pro vaznost kyseliny mléčné lze očekávat v případě nárůstu počtu kalibračních vzorků v predikčním modelu, u souboru s uņńím genetickým pozadím a při častějńí kontrole kalibrace s referenční metodou.

Poděkování Práce byla řešena za podpory projektů NAZV QH91184 a NAZV QH92155

Literatura BARRERA G.N., PÉREZ G.T., RIBOTTA P.D., LEÓN A.E. (2007). Influence of damaged starch on cookie and breadmaking quality. Eur Food Res Technol, 225: 1-7. BÉKÉS F. (2003): Small-Scale Quality Measurements In: Wheat Gluten Protein Analysis. (ed.) Shewry P.R., Lookhart G.L., AACC, St. Paul. Minnesota, USA, 173-195. BEN-GERA, I., NORRIS K.H. (1968). Determination of moisture content in soybeans by direct spectrophotometry. Isr. J. Agric. Res. 18:124–132. COLOMBO A., PÉREZ G.T., RIBOTTA P.D., LEÓN A.E. (2008). A comparative study of physicochemical tests for quality prediction of Argentine wheat flours used as corrector flours and for cookie production. Journal of Cereal Science 48: 775–780. DE GIROLAMO A., LIPPOLIS V., NORDKVIST E., VISCONTI A. (2009). Rapid and non-invasive analysis of deoxynivalenol in durum and common wheat by Fourier-Transform Near Infrared (FT-NIR) spectroscopy. Food Additives and Contaminants 26(6): 907–917. DVOŘÁČEK et al. (2010). Baking Quality Characterization of Wheat Lines Derived from Old European Wheat Landraces. 5 th Central European Congress on Food, 19 – 22 May 2010, Bratislava, Slovakia, 505-510. GAINES C.S. (2000). Report of the AACC committee on soft wheat flour. Method 56–11. Solvent retention capacity profile. Cereal Foods World 45: 303–306. HRUŃKOVÁ M., M. BEDNÁŘOVÁ, MEJDA P. (2004). Předpověď reologických parametrů pńeničného těsta analýzou NIR spekter pńeničné mouky. Chem. Listy 98: 423−431. CHANG CH.W., LAIRD D.A., MAUSBACH M. J., HURBURGH CH. R. (2001). Near-Infrared Reflectance Spectroscopy– Principal Components Regression Analyses of Soil Properties. Soil Sci. Soc. Am. J., 65: 480-490. JIRSA O., HRUŃKOVÁ M., ŃVEC I. (2008). Near-infrared prediction of milling and baking parameters of wheat varieties Journal of Food Engineering 87: 21–25. KUKTAITE R., LARSSON H., JOHANSSON E. (2010). Variation in protein composition of wheat flour and its relationship to dough mixing behaviour. Journal of Cereal Science 40: 31–39 MIRALBÉS C. (2005): Quality control in the milling industry using near infrared transmittance spectroscopy. Food Chemistry 88: 621–628. OURY F.X., CHIRON H., FAYE A. Gardet O. GIRAUD A. et al. (2010). The prediction of bread wheat quality: joint use of the phenotypic information brought by technological tests and the genetic information brought by HMW and LMW glutenin subunits. Euphytica 171:87–109. PASHA I., ANJUM F.M., BUTT M.S. (2009). Genotypic variation of spring wheats for solvent retention capacities in relation to end-use quality. LWT-Food Science and Technology, 42, 418-423. RAM S., DAWAR V., SINGH R.P., SHORAN J. (2005). Application of solvent retention capacity tests for the predictionof mixing properties of wheat flour. Journal of Cereal Science 42: 261–266 SLADE L., LEVINE, H. (1994). Structure–function relationships of cookies and cracker ingredients. In: Faridi, H. (Ed.), The Science of Cookies and Cracker Production. Chapman & Hall, New York, pp. 23–141.

Contact Address: Ing. Václav Dvořáček, Ph.D., Genová banka, VÚRV,v.v.i., Praha 6, Drnovská 507, 161, E-mail: [email protected] Osivo a sadba, 10. 2. 2011

109

AKTUÁLNÍ SITUACE VE VYUŢITÍ OSIVA OBILNIN V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Current Status of Cereal Seeds Using in the Organic Farming of the Czech Republic Petr Konvalina1, Ludvík Friebel1, Zdeněk Stehno2, Martin Káš2, Ladislav Bláha2, Tomáš Blaško1, Ivana Capouchová3, 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni 3 KRV ČZU v Praze

Abstract The organic farming has been developing very fast for last 20 years in the Czech Republic. Therefore, there has to be a sufficient amount of certified organic seeds available; the ratio of the certified organic seeds represents about 10 % nowadays. A reproduction of the certified organic seeds is very difficult. A questionnaire survey was organised among organic farmers. 138 filled questionnaires were sent back. Results of the survey showed that the organic farmers preferred hulled wheat species and spelt wheat in particular. As there is a lack of the organic seeds (as the respondents have stated in the questionnaires and databases of the certified organic seeds have shown), standard farming seeds and conventional untreated seeds are usually used to establish and form a crop stand. They are interested in an active application of the certified organic seeds (75 % of farms), there are, nevertheless, significant limits of such application: an unsufficient supply and high price. Keywords: organic farming, seed use, cereals

Souhrn V České republice dochází posledních 20 let k masivnímu rozvoji ekologického zemědělství, které v současnosti dosáhlo podílu na obhospodařované zemědělské půdě bezmála 10%. Proto je nutné zajistit dostatek ekologicky certifikovaných osiv, jejichņ mnoņení je velmi náročné. Z tohoto důvodu se uskutečnilo mezi ekologickými zemědělci dotazníkové ńetření, ze kterého bylo získáno celkem 138 vyplněných dotazníků. Z výsledků je patrné, ņe ekologičtí farmáři nejvíce pěstují pluchatý oves a pńenice ńpaldu. Z důvodu nedostatku ekologických osiv, coņ je patrné z odpovědí farmářů a databáze ekologicky certifikovaných osiv, vyuņívají k zakládání porostů farmářská osiva nebo konveční nemořené osivo. O aktivní vyuņívání ekologicky certifikovaného osiva zájem mají (75% farem), nicméně mezi hlavní limity jeho vyuņití ze strany farmářů patří nedostatečná nabídka a vysoká cena. Klíčová slova: ekologické zemědělství, vyuţití osiv, obilniny

V orientaci na trvale udrņitelný rozvoj zemědělství mají významné místo ekologické systémy hospodaření. Rozvoj přírodě blízkých systémů zemědělského hospodaření probíhá v České republice nepřetrņitě od roku 1990. K 31. 12. 2009 bylo v České republice registrovaných jiņ 2689 farem s celkovou obhospodařovanou plochou 398 407 ha, coņ činilo 9,38% výměry ze zemědělského půdního fondu ČR (MZe, 2009). Pro ekologické zemědělství v ČR je charakteristický nízký podíl orné půdy (pouze 11,27% v roce 2009) a převáņnou část ekologicky obhospodařované půdy tvoří trvalé travní porosty. Z tohoto důvodu je nezbytné podpořit produkční funkci tohoto systému hospodaření. Jednou z hlavních trņních plodin ekologického zemědělství jsou obilniny (Václavík, 2008). Jejich podíl sice z celkové plochy orné půdy nepřesahuje ve větńině ekologicky hospodařících podniků 50 % 110


(Lamkin, 1990), obilniny ale mají v ekologickém zemědělství co do rozsahu pěstování největńí význam (Dreyer, 1994). K 1. 1. 2009 vstoupilo v platnost nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zruńení nařízení (EHS) č. 2092/91. Pro rostlinnou produkci je významná předevńím Hlava III (Pravidla produkce), Kapitola 2 (Zemědělská produkce), Článek 12 (Pravidla rostlinné produkce), Odstavec 1. Kromě obecných pravidel zemědělské produkce stanovených v článku 11 se na ekologickou rostlinnou produkci vztahuje mimo jiné následující pravidlo: i) pro produkci jiných produktů neņ osiva a vegetativního rozmnoņovacího materiálu lze pouņívat pouze ekologicky vypěstované osivo a rozmnoņovací materiál. Za tímto účelem musí být matečná rostlina v případě osiva a rodičovská rostlina v případě vegetativního rozmnoņovacího materiálu pěstována v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení po dobu minimálně jedné generace, nebo v případě trvalých plodin po dvě vegetační období. V návaznosti na očekávanou platnost výńe uvedeného "nového" nařízení Komise bylo vńeobecné povolení pro pouņití konvenčních osiv a sadby brambor v ekologickém zemědělství, které bylo vydáno Ministerstvem zemědělství dne 21. 7. 2004 podle článku 5 bodu 4 výńe nařízení Komise (ES) č. 1452/2003 (platného do 31. 12. 2008), zruńeno jiņ ke dni 31. 7. 2008. Cílem příspěvku bylo provést analýzu aktuální dostupnosti a vyuņití ekologicky certifikovaných osiv v České republice na základě dotazníkového ńetření v souboru náhodně vybraných ekologických zemědělců.

Metodika Ve druhé polovině roku 2009 a první polovině 2010 bylo rozesláno celkem 329 dotazníků mezi ekologické farmáře hospodařící na orné půdě. Celkem se vrátilo 138 vyplněných dotazníků, takņe celková návratnost činila téměř 42%. Respondenti byli vybráni z databáze Ministerstva zemědělství ČR a podmínkou bylo, aby hospodařili na orné půdě (kde byl předpoklad pěstování obilnin). Zadáno bylo celkem 9 otázek, které byly shrnuty do několika okruhů (pěstované plodiny, volba osiva, získávání informací). Dotazníky byly převedeny do elektronické podoby a vyhodnoceny pomocí nástroje „kontingenční tabulky“ programu Excel. Údaje o nabídce ekologicky certifikovaných osiv byly získány z „Databáze osiv pro ekologické zemědělství“, která je uvedena na webových stránkách ÚKZÚZ: http://www.ukzuz.cz/Folders/2295-1-Ekologicke+osivo.aspx.

Výsledky Ze 138 vyplněných dotazníků je patrná struktura pěstování obilnin. Respondenti pěstovali obilniny celkem na 6383 ha. Největńí pěstitelské plochy byly uvedeny u pńenice ńpaldy (17,3 %) a ovsa pluchatého (22,7 %). Mezi nejvíce pěstované plodiny patřilo také tritikale a pńenice ozimá. Naopak u ņita nebo ovsa nahého byly pěstitelské plochy relativně nízké (tab. 1). Ta. 1: Jaké plodiny pěstujete? Plodina Výměra (ha) Pńenice ozimá 871 Pńenice jarní 274 Pńenice ńpalda 1102 Pńenice ostatní 269 Ječmen ozimý 18 Ječmen jarní 557 Oves pluchatý 1448 Oves nahý 350 Ņito 529 Triticale 965 Celková sledovaná výměra 6383


% 13,7 4,3 17,3 4,2 0,3 8,7 22,7 5,5 8,3 15,1 100,0 111

Dále bylo zjińťováno, jak získávají ekologičtí zemědělci informace o osivech. Převaņují následující informační zdroje – internet, poradenství, svaz ekologických zemědělců a osivářské firmy. Oficiální databáze ekologicky certifikovaných osiv je zemědělci také poměrně vyuņívána (tab. 2). Jedním z důvodů je samozřejmě povinnost dokladovat absenci ekologicky certifikovaných osiv při vypracování ņádosti o udělení výjimky na pouņití konvenčních nemořených osiv. Tab. 2: Vyuţití databáze ekologických osiv Uņívání databáze Pouņívám Informace z ní čerpám občas Znám ji, ale nepouņívám Nemám k ní přístup Nevyplnilo Celkem

Počet 71 22 27 9 9 138

% 51 16 20 7 7 100

Zajímavý výsledek přeneslo srovnání pouņívání jednotlivých kategorií osiv ve vztahu k plońe zaloņených porostů jednotlivými kategoriemi osiva. 45,5% farem uvádí, ņe vyuņívá farmářská osiva, i kdyņ v konečném součtu porosty zaloņené farmářskými osivy nepřevaņují. Zajímavý rozdíl je patrný také ze srovnání vyuņívání ekologicky certifikovaných osiv (22,4 % farem), kdy plocha zaloņených porostů byla pouze 7,6 %. Z toho je patrné, ņe ekologická osiva velmi často slouņí k přemnoņení na farmářská osiva. V absolutním součtu byla pro zakládání porostů nejvíce vyuņívána konveční osiva (72,8 % ploch). U některých farem jsou problémem také opakované přesevy farmářského osiva, coņ byla jedna z otázek. Ve větńině případů převaņovalo 1-2 přesetí osiva, u několika farem se bylo moņné setkat také s pěti nebo osmi přesevy. Tab. 3: Jakou kategorií osiva byly zaloţeny vaše letošní porosty? Součet odpovědí (%) Kategorie osiva Ekologicky certifikované Farmářské Konvenční Celkem

Součet 1956 5060 18801 25817

% 7,6 19,6 72,8 100

Počet farem Kategorie osiva Ekologicky certifikované Farmářské Konvenční Celkem

Počet 32 65 46 143

% 22,4 45,5 32,1 100

Větńina ekologických farmářů by v případě příznivé ceny a dostatečné nabídky (tab. 5) upřednostnila ekologicky certifikované osivo (75 % farem). (tab. 4). Jednoznačná preference konvečního nemořeného osiva byla uvedena pouze u 14 % farem. Mezi dalńími důvody, proč jsou preferována farmářská osiva před ekologickými, je také vhodnost odrůd a dopravní vzdálenost. Tab. 4: Upřednostnili byste ekologické osivo před konvenčním Odpověď Ano Ne Nevím Celkem

112

Počet 103 20 15 138

% 75 14 11 100


Tab. 5: Z jakého důvodu upřednostňujete farmářské osivo? Důvod Vhodnost odrůd Cena osiva Dopravní vzdálenost Nabídka Ostatní Celkem

Počet 30 69 34 45 7 185

% 16 37 18 24 4 100

Nedostatek ekologických osiv je také patrný z databáze ekologických osiv. Ve sledovaných letech (2005, 2006, 2008, 2009) bylo dostupných pouze několik málo odrůd (po vńechny roky bylo dostupné osivo dvou ozimých pńenic – Alka a Ebi, u jarních pńenic byla nabídka nedostatečná). U pńenice ńpaldy byly dostupné vņdy dvě odrůdy ozimé formy – Ceralio a Rubiota. U ostatních obilnin byl osiva nedostatek a je nabízenou pouze sporadicky (tab. 6). Tab. 6: Nabídka ekologického osiva - podklady ÚKZÚZ Rok Plodina Odrůda 2005 2006 20071 Alka * * Pńenice ozimá Ebi * * Capo * Eurofit Aranka * * Pńenice jarní Fasan * Munk * Ceralio * * Pńenice ńpalda Rubiota * * Izak * * Oves nahý Abel * Saul Neklan * Oves setý - pluchatý Jumbo * Azur * Kolor * Tritikale ozimé Presto * Tritikale jarní Gabo * Ņito ozimé Aventino * Danuta * Ječmen jarní Steffi * Amulet * * Poznámka: 1Podklady nebyly k dispozici; * = osivo bylo nabízeno

2008 * * * * * -

2009 * * * * * * * * -

Jak potvrzují jiņ dřívějńí výsledky, tak i v minulých letech byla nabídka certifikovaného ekologického osiva doposud velmi malá (Konvalina a Moudrý, 2007). Z obilnin byly nabízeny v databázi osiv pro ekologické zemědělství (ÚKZÚZ, 2008) zpravidla v počtu 1-2 odrůd v rámci obilního druhu a v mnoņství naprosto nedostatečném. Například v hospodářském roce 2005/2006 bylo k dispozici pouze 213,38 t certifikovaných bioosiv obilnin (Konvalina, Zechner, Moudrý, 2007). Tento fakt lze spatřovat jako jeden z limitujících faktorů rozvoje hospodaření na orné půdě v ekologickém Osivo a sadba, 10. 2. 2011

113

zemědělství. Také z dotazníkového ńetření v ČR, které se uskutečnilo v roce 2006, bylo patrné, ņe hlavním kritériem volby odrůdy byla její dostupnost na trhu, nikoli vhodnost pro půdně-klimatické podmínky farmy, zdravotní stav, kvalitativní parametry apod. (Konvalina, Zechner, Moudrý, 2007). Pěstování ekologického osiva se také v ostatních zemích Evropské unie díky legislativním nařízením a zvyńující se poptávce po biopotravinách výrazně rozvíjí. Shamash (2008) ale uvádí, ņe mnoņství ekologického osiva, které se prodává je stále poměrně malé, ale přesto je to jedna z nejrychleji se rozvíjejících oblastí ekologického zemědělství. Jednou z příčin je to, ņe proces uznávacího řízení je náročný, protoņe bioosiva podléhají jak kontrole ÚKZÚZ, tak kontrole ekologického zemědělství (Houba, Hosnedl a kol., 2002), ale bez podpůrných prostředků pouņívaných v konvenčním zemědělství (pesticidy, rychle působící lehce rozpustná dusíkatá hnojiva, apod.).

Poděkování Příspěvek vznikl jako výstup projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství ČR – registrační číslo projektu QI91C123.

Literatura MZE (2009). Ročenka ekologické zemědělství 2009. MZe ČR, Praha, 44 s. LAMKIN, N. (1990). Organic farming. Farming press, Ipswich, 701 s. DREYER, W. (1994). Obilniny. In: Ekologické zemědělství v praxi. FOA – MZe, Praha, s. 232-235. VÁCLAVÍK, T., (2008). Ročenka český trh s biopotravinami. Green marketing, 65 s. KONVALINA, P., MOUDRÝ, J. (2007). Volba odrůdy, struktura pěstování a výnosu hlavních obilnin v ekologickém zemědělství. In: Sborník konference „Ekologické zemědělství 2007“, 6.2. – 7.2. 2007, ČZU, Praha, s. 67-69. KONVALINA, P., ZECHNER, E., MOUDRÝ, J. (2007). Ńlechtění a hodnocení vhodnosti odrůd pńenice seté (Triticum aestivum L.) pro ekologické a low input systémy hospodaření. JU ZF v Č. Budějovicích, 131 s. SHAMASH, J. (2008). Developments in seed production. Horticulture Week 41, 2 s. HOUBA, M., HOSNEDL, V. (2002). Osivo a sadba. Profi Press, Praha, 186 s. ÚKZÚZ (2008): http://www.ukzuz.cz/pdf/osiva/ekologie_obilniny.pdf

Contact Address: Ing. Petr Konvalina, Ph.D., Katedra rostlinné výroby a agroekologie, JU v Českých Budějovicích, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, E-mail: [email protected]

114


VLASTNOSTI KRAJOVÝCH ODRŮD PŠENICE DVOUZRNKY (TRITICUM DICOCCUM SCHRANK) A JEJICH VHODNOST PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Characteristics of Emmer Landraces (Triticum dicoccum Schrank) and their Suitability for Organic Farming Jan Šrámek1, Ivana Capouchová2, Zdeněk Stehno3 1 Nebřehovice 17, Strakonice 2 Česká zemědělská univerzita v Praze 3 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni

Abstract Emmer wheat is a traditional variety which used to be a dominant one; however, it has become marginal. It is still grown in mountain areas and dry regions. It tolerates less favorable land and climatic conditions for the bread wheat growing. Five landraces and a protected variety called Rudico have been chosen as potential varieties for the organic farming system. Our research has also confirmed the suitability of the emmer wheat for the organic farming system. Particular varieties were resistant to common wheat diseases and relatively resistant to lodging, they were also predisposed to competitiveness to weeds as they were longer and taller. The total productivity of this non-bred wheat species was lower but all the varieties were characterized by significantly higher proportion of proteins in grains on the other hand. Key words: emmer wheat, variety choice, organic farming

Souhrn Pńenice dvouzrnka je starou, dříve dominantní, dnes opomíjenou obilninou, jejíņ pěstování ve světě přetrvalo předevńím v horských oblastech a v podmínkách s nedostatkem sráņek. Vzhledem k její toleranci půdně-klimatických podmínek méně vhodných pro pěstování pńenice seté jsme zhodnotili potenciál vyuņití pěti krajových a jedné právně chráněné odrůdy Rudico v podmínkách ekologického zemědělství. Nańe výsledky potvrdily vhodnost pńenice dvouzrnky pro pěstování v ekologickém zemědělství. Některé odrůdy byly odolné vůči běņným chorobám pńenice, relativně odolné k poléhání a v důsledku vyńńího vzrůstuměly také předpoklad dobré konkurenceschopnosti vůči plevelům. Celková produktivita tohoto neprońlechtěného druhu pńenice byla sice niņńí, na druhou stranu u vńech odrůd byl zaznamenán výrazně vyńńí obsah bílkovin v zrnu. Klíčová slova: pšenice dvouzrnka, volba odrůdy, ekologické zemědělství

Pńenice dvouzrnka, T. dicoccon [syn. T. turgidum L. subsp. dicoccon (Schrank) Thell.], je tetraploidním druhem (BA- genom), který patří k rodu Triticum L. (Zaharieva et al., 2010). Dvouzrnka patří mezi jednu z prvních domestikovaných plodin a byla významnou plodinou po tisíce let (Nesbitt and Samuel, 1996). Později byla vytlačena pńenicí setou (Triticum aestivum L.) a její pěstování přetrvalo předevńím v extrémních horských oblastech, jakou jsou Pyreneje a Alpy (Bareń et al., 2002), její pěstitelské plochy jsou také v Itálii (Stagnari et al., 2008). Její pěstování přetrvalo také v Africe – Etiopii (Eticha et al., 2006) a v suchých oblastech Balkánského poloostrova, Turecka nebo Kavkazu (Reddy et al., 1998) a dalńích částech světa, jako je India nebo Jemen (Zaharieva et al., 2010).


115

Obnovený zájem o dvouzrnku vychází ze zemí s rozvinutým zemědělstvím, naproti tomu v zemích s rozvíjejícím se agrárním sektorem její plochy stále klesají (Marconi, Cubadda, 2005). Své místo si upevņuje v ekologickém zemědělství, kde můņe plně rozvinout svůj potenciál méně náročné plodiny a kromě ekonomického zisku pro farmu je z ní moņné vyrábět zdravé biopotraviny (Konvalina, 2009). Dvouzrnka vńak nebyla nikdy prakticky ńlechtěna a v současnosti je moņné pěstovat pouze krajové odrůdy a divoké formy. V České republice je dostupná také právně chráněná odrůdy pńenice dvouzrnky – Rudico, která byla vyńlechtěna z genetických zdrojů. Cílem příspěvku je analýza vybraných agronomicky významných vlastností a parametrů jakosti pěti krajových odrůd pńenice dvouzrnky a odrůdy Rudico ve srovnání s běņně pěstovanými odrůdami pńenice seté v podmínkách ekologického zemědělství.

Metodika S krajovými odrůdami uvedenými v tabulce 1 byly na ekologicky certifikovaném pozemku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zaloņeny přesné maloparcelkové pokusy ve třech opakováních, v ročnících 2008 a 2009. Jako kontroly byly zvoleny starńí odrůda Jara a moderní ńpičkové odrůdy Granny a SW Kadrilj. Předplodinou byla vojtěńka. Během vegetace byly porosty ońetřovány dle zásad ekologického zemědělství – v průběhu odnoņování převláčeny. Hodnocení porostů bylo prováděno během vegetace a po sklizni, kdy byly provedeny posklizņové rozbory rostlin a klasů. Hodnocení vycházelo z metodiky Konvalina et al. (2008). Pro analýzu pekařské jakosti byly pouņity standardní metody (obsah N-látek v suńině zrna – ČSN ISO 1871, obsah mokrého lepku v suńině zrna – ČSN ISO 5531 a gluten index, SDS-test dle Axforda ČSN 46 1100-2). Statistické hodnocení dat bylo provedeno v programu Statistica 9.0 (základní statistické hodnocení a LSD test). Tab. 1: Seznam pouţitých odrůd Označení ECN BCHAR Název odrůdy Pńenice dvouzrnka D11 01C0203993 412013 Weisser Sommer D12 01C0203990 412013 May-Emmer D13 01C0204022 412048 T. dicoccon..(Brno) D14 01C0204016 412051 T. dicoccon..(Dagestan. ASSR) D15 01C0200950 412048 T. dicoccon..(Kew) Rudico 01C0200948 412048 Rudico Kontrolní odrůdy pńenice seté Jara 01C0200100 635090 Jara Grany 01C0204799 635001 Grany SW Kadrilj 01C0104877 635000 SW Kadrilj Poznámky: ECN = identifikátor; BCHAR = taxonomický kód

Stát původu DEU CZE CSK RUS CZE CSK CZE SWE

Výsledky a diskuse V ekologickém zemědělství je zakázáno pouņívat chemickou ochranu vůči ńkodlivým činitelům. Z tohoto důvodu je kladen důraz na preventivní opatření a v neposlední řadě na odolnost odrůdy k chorobám. Vńechny hodnocené odrůdy pńenice dvouzrnky byly odolné k napadení rzí pńeničnou, naproti tomu infekční tlak patogena na pozemku dokládá napadení kontrolních odrůd (tab. 2). V případě padlí byla situace jiná – větńina odrůd byla odolná, kromě odrůdy D15. Z tohoto důvodu je v případě padlí důleņité věnovat pozornost odolnosti vybíraných odrůd. V ekologickém zemědělství je zakázáno pouņívání herbicidních přípravků. Kromě mechanických způsobů regulace plevelných odrůd je vhodné volit vyńńí odrůdy, které lépe konkurují plevelům. V hodnoceném souboru tento předpoklad naplņovaly vńechny odrůdy. Na druhou stranu je nutné zohlednit odolnost k poléhání, která byla u některých materiálů značně sníņena (např.: D13 nebo D14). U ostatních odrůd by při vyrovnané výņivě nemělo docházet k zásadním výnosovým ztrátám 116


způsobeným poléháním. Vysoká úroveņ poléhání také v nańem případě pozitivně korelovala s řadou výnosových parametrů (tab. 4). Tab. 2: Vybrané hospodářsky významné znaky krajových odrůd pšenice jednozrnky (průměr/směrodatná odchylka/LSD test, 2 ročníky, 3 opakování) Poléhání Výńka Hmotnost Délka Rez Padlí (průměr Počet zrn Hustota Odrůda rostliny zrn na klasu pńeničná1 travní2 DC 59; na klas klasu3 (cm) klas (g) (cm) 87) Pńenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank) D11 9,0±0,0a 9,0±0,0a 147±2,3b 7,5±0,7ab 22±6,1abc 0,9±0,2ab 7±0,3bc 27±4,0ab D12 9,0±0,0a 9,0±0,0a 146±4,4b 7,5±0,7ab 17±3,2a 0,7±0,2ac 6±0,7b 28±5,2ab a ab D13 9,0±0,0 8,7±0,4 124±6,3d 4,8±1,0e 20±4,0ab 0,4±0,3f 5±0,3a 24±6,3bd D14 9,0±0,0a 8,5±0,3b 136±8,9a 5,7±0,4f 21±2,3abc 0,8±0,3abc 5±0,4a 26±3,6abd D15 9,0±0,0a 4,7±0,5c 134±5,4a 7,0±0,7a 22±6,1abc 0,6±0,3cf 5±0,8a 29±6,0a a g Rudico 9,0±0,0 9,0±0,0 146±4,2b 7,9±0,3bd 24±4,2bc 1,0±0,2abd 6±0,9b 29±2,7a Kontrolní odrůdy pńenice seté (Triticum aestivum L.) Jara 7,5±0,8c 7,1±0,5d 130±13,6ad 8,5±0,6cd 34±3,4d 1,3±0,2e 10±0,2d 18±3,2c Granny 5,5±0,8b 8,6±0,5b 96±0,8c 9,0±0,0c 40±6,7d 1,3±0,4de 10±0,1d 18±0,9c 1 a SW K 8,5±0,8 8,8±0,3ab 100±0,8c 9,0±0,0c 27±3,0c 1,1±0,1bde 7±0,3c 22±2,1cd Pozn.: LSD test - P < 0,05; 1DC 77; 2 průměr DC 37, 51, 77; 3 počet klásků.10cm-1 Z hlediska produktivity klasu a její vazby k tvorbě hospodářského výnosu jsme hodnotili délku klasu a jeho hustotu, počet zrn v klasu a jejich hmotnost na jeden klasu. Z tabulky 2 vyplynuly následující skutečnosti. Krajové odrůdy pńenice dvouzrnky tvořily výnos zvýńenou hustotou klasu, přičemņ jejich klas byl oproti kontrolním odrůdám zkrácený (tab. 2). Celkově byl také sníņen počet zrn v klasu a jejich hmotnost. Počet zrn a klasu a jejich hmotnost také statisticky průkazně korelova s celkovým výnosem zrna (tab. 4). Pro námi hodnocené odrůdy byla charakteristická nízká hmotnost tisíce zrn (cca ¾ úrovně kontrolních odrůd, tab. 3). Zvýńená hmotnost tisíce zrn opět kladně korelovala s výnosem zrna (tab. 4). Tab. 3: Vybrané hospodářsky významné znaky a pekařská jakost krajových odrůd pšenice jednozrnky (průměr/směrodatná odchylka/LSD test, 2 ročníky, 3 opakování) Výnos Výnos Obsah Obsah SDS Odrůda HTZ (g) HI zrna proteinu proteinu mokrého GI (ml) (t.ha-1) (t.ha-1) (%) lepku (%) Pńenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank) D11 31±1,9a 0,40±0,0ab 3,3±1,2abc 0,55±0,2abc 17,0±1,0a 41,7±1,7b 26±23,0ab 42±3,3b D12 30±2,0a 0,34±0,1abc 3,5±1,6abc 0,58±0,2abc 17,4±1,6ab 40,8±0,6bc 37±20,8bd 39±9,3b D13 30±5,6a 0,27±0,0c 1,5±0,8c 0,23±0,1d 16,0±1,7ad 36,4±0,9abc 22±18,9ab 19±0,4a D14 38±5,6bc 0,36±0,1abc 1,9±0,7ac 0,35±0,1abd 19,1±3,5b 37,6±3,4abc 13±5,0a 19±9,0a D15 29±10,0a 0,32±0,1ac 2,0±1,3ac 0,33±0,2ad 17,4±1,8ab 32,6±11,2a 31±1,0ab 26±2,8a Rudico 30±1,7a 0,38±0,0ab 3,9±2,0ab 0,66±0,3c 17,6±1,4ab 42,2±2,2b 29±27,1ab 40±9,1b Kontrolní odrůdy pńenice seté (Triticum aestivum L.) Jara 39±3,3ac 0,38±0,0ab 3,9±2,3ab 0,57±0,3ac 14,7±0,4cd 32±9,8a 68±6,9c 58±4,7c Granny 33±6,0d 0,38±0,1ab 3,9±3,1ab 0,52±0,4abcd 13,2±0,5c 21±13,1d 53±15,8cd 63±16,7c SW K1 41±0,9b 0,42±0,0b 4,7±2,5b 0,65±0,3bc 14,3±0,9cd 33±1,3ac 71±9,9c 83±1,5d 1 Pozn.: LSD test - P < 0,05; SW Kadrilj


117

Tab. 4: Korelační analýza vybraných znaků (7 krajových odrůd dvouzrnky) Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Výńka rostliny (1) 1,00 Poléhání (index) (2) -0,39* 1,00 Výnos zrna (3) -0,19 0,54** 1,00 Výnos proteinu (4) -0,06 0,51** 0,98** 1,00 Sklizņový index (5) -0,14 0,41* 0,36* 0,34 1,00 HTZ (6) -0,29 0,30 0,48** 0,43* 0,54** 1,00 Počet zrn na klas (7) -0,57** 0,63** 0,52** 0,43* 0,33 0,48** 1,00 Hmotnost zrn v klasu (8) -0,28 0,64** 0,65** 0,60** 0,73** 0,66** 0,73** 1,00 Délka klasu (9) -0,47** 0,68** 0,27 0,18 0,32 0,18 0,70** 0,66** 1,00 Hustota klasu 0,61** -0,25 -0,00 0,10 -0,07 -0,10 -0,44** -0,21 0,67** Poznámka: Statisticky průkazné *P < 0.05; **P < 0.01; Faktorem sniņujícím produktivitu pěstování dvouzrnky byla niņńí úroveņ sklizņového indexu, ikdyņ v nańem případě byl zaznamenán nízký sklizņový index také v případě kontrolních odrůd. Moņné vysvětlení nízkých hodnot sklizņového indexu u prońlechtěných odrůd pńenice seté udává Wolfe a kol. (2008), který uvádí, ņe rostlina v podmínkách s omezenými zdroji dusíku v počátku při jejich relativním dostatku vytvoří vyńńí objem nadzemní fytomasy, ale v případě následného deficitu jsou ņiviny převedeny do generativních orgánů v omezeném mnoņství. Srovnání výnosové úrovně krajových odrůd potvrdilo potenciál některých odrůd vytvořit relativně vysoký výnos zrna v podmínkách pěstování při niņńí hladině ņivin, ve srovnání s moderními odrůdami pńenice seté. Některé odrůdy vzhledem k nízké odolnosti vůči poléhání a nízkému sklizņovému výnosu nedosahují adekvátních výnosů (tab. 3). Zajímavé výsledky přineslo srovnání hektarového výnosu hrubého proteinu, kdy u odrůdy Rudico jsme zaznamenali stejnou úroveņ tohoto výnosového prvku (tab. 3). Prakticky to znamená, ņe některé dvouzrnky sice poskytnou niņńí výnos zrna, ale při vyńńí jakosti. Tento fakt bývá ve vědecké literatuře uváděn jako jeden z argumentů pro pěstování méně výnosné pńenice dvouzrnky (např.: Marconi and Cubadda, 2005; Stehno et al., 2008; Stehno et al., 2010). Vzhledem k preferenci vyuņití pńenice dvouzrnky pro výrobu potravinářských výrobků jsme dále zhodnotili vybrané nepřímé parametry pekařské jakosti. Jak bylo uvedeno výńe, vńechny odrůdy měly velmi vysoký obsah hrubého proteinu v zrnu. Nejvyńńí obsah byl u odrůdy D14 – 19,1% coņ bylo o 4,8% více hrubého proteinu neņ u kontrolní odrůdy SW Kadrilj. Také obsah mokrého lepku byl značně vysoký, u větńiny odrůd okolo 40% (tab. 3). Na druhou stranu jsme negativně vyhodnotily výsledky sedimentačního indexu (poloviční a niņńí hodnoty sedimentace oproti kontrolním odrůdám). Lepek pńenice dvouzrnky není vhodný pro mechanické zpracování při pečení – lepek je slabý. Jak uvádějí některé literární prameny, ńiroké uplatnění je moņné nalézt v oblasti nekynutých potravinářských výrobků (Marconi and Cubadda, 2005; Ńkeříková et al., 2009; Konvalina, 2010).

Závěr Na základě nańich výsledků je patrné, ņe pńenice dvouzrnka je vhodnou plodinou pro ekologické zemědělství. Výběru vhodných odrůd je nutné věnovat zvýńenou pozornost, protoņe dostupné krajové odrůdy nejsou dostatečně ověřené v podmínkách praxe, z tohoto důvodu bude nejjistějńí volbou právně chráněná odrůda Rudico. Námi hodnocené odrůdy byly odolné k houbovým chorobám pńenice. Některé poléhaly více, jiné méně. Klas byl krátký, ale velmi hustý a jeho celková produktivita byla o jednu třetinu sníņena oproti kontrolním odrůdám. V podmínkách nepříznivých pro pěstování moderních odrůd pńenice seté vńak dosáhly některé krajové odrůdy prakticky pouze mírně sníņených výnosů oproti kontrolním odrůdám. Jednoznačným pozitivem byl vysoký obsah bílkovin v zrnu. Nízké hodnoty sedimentace a slabý lepek předurčují pńenici dvouzrnku pro jiné, neņ klasické pekařské zpracování.

118


Poděkování Příspěvek vznikl jako výstup projektu NAZV QH82272.

Literatura BAREŃ I, VLASÁK M, STEHNO Z, DOTLAČIL L, FABEROVÁ I, BARTOŃ P. (2002). 50 let studia genofondu pńenice (rodu Triticum L.) ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni Genetické zdroje 86: 43-57. ETICHA F, BELAY G, BEKELE E . (2006). Species diversity in wheat landrace populations from two regions of Ethiopia. Gen Res Crop Evol 53:387-393 KONVALINA P, STEHNO Z, CAPOUCHOVÁ I, MOUDRÝ J. (2008). Methodology of selection and evaluation of spring forms of neglected species of wheat genotypes, suitable for sustainable farming systems. University of South Bohemia, České Budějovice. KONVALINA P. (2009). Vhodnost jarních pńenic Triticum dicoccum (SCHRANK) SCHUEBL a Triticum aestivum L. pro low input a ekologické systémy hospodaření. Disertační práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 171 s. KONVALINA P. (2010). Growing and quality of hulled wheat genetics resources in organic farming. 3 rd International Conference on the organic sector development in Central/Eastern and Central Asian Countries, Astana, Kazachstan. MARCONI M, CUBADDA R. (2005). Emmer wheat. In: ABDEL-AAL E-SM, WOOD P. (Eds.): Speciality grains for food and feed American Association of Cereal Chemists, Inc. St. Paul, Minesota, s. 63-108. NESBITT M, SAMUEL D. (1996). From staple crop to extinction? The archaeology and history of the hulled wheats. In: PADULOSI S, HAMMER K, HELLER I. (Eds.) Hulled Wheats., IPGRI, Tuscany, Italy, Rome, Italy. REDDY M M, YENAGI N B, RAO M, SRINIVASAN C N, HANCHINAL R R (1998). Grain and gluten quality of some cultivars of wheats species and their suitability for preparation of traditional South indian sweet products. F Food Sci Technol 35: 441-444. STAGNARI F, CODIANNIP, PISANTE M (2008). Agronomic and kernel quality of ancient wheats grown in central and Southern Italy. Cereal Res. Commun. 36: 313-326. STEHNO Z, BRADOVÁ J, DOTLAČIL L, KONVALINA P. (2010). Landraces and Obsolete Cultivars of Minor Wheat Species in the Czech Collection of Wheat Genetic Resources Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 46:S100-S105. STEHNO Z, KONVALINA P, DOTLAČIL L (2008). Metodika pěstování pńenice dvouzrnky.VÚRV, Praha. ŃKEŘÍKOVÁ A, CAPOUCHOVÁ I, STEHNO Z, KONVALINA P, MOUDRÝ J, DOTLAČIL L (2009). Technologická jakost minoritních druhů pńenice z ekologického způsobu pěstování a moņnosti jejich vyuņití. Úroda (vědecká příloha časopisu), 599-602 WOLFE MS, BARESELJP, DESLAUX D, GOLDRINGER I, HOAD S, KOVACS G, LOSCHENBERGER F, MIEDANER T, OSTERGARD H, LAMMERTS van BUEREN E T (2008) Developments in breeding cereals for organic agriculture. Euphytica 163: 323-346. ZAHARIEVA M, AAYNA NG, Al HAKIMI A, MISRA SC, MONNEVEUX P (2010). Cultivated emmer wheat (Triticum diccocum Schrank), an old crop with promising future: a review. Genet. Resour. Crop. Evol. 57: 937-962.

Contact Address: Ing. Jan Šrámek, Nebřehovice 17, 38601 Strakonice, Czech republic, E-mail: [email protected]


119

ROČNÍKOVÉ VLIVY NA KVALITATIVNÍ PARAMETRY OSIVA ŢITA LESNÍHO (SECALE CEREALE, VAR. MULTICAULE) Effect of Year on Seed Qualitative Parameters of Tufty Rye (Secale cereale, var. multicaule) Jan Hofbauer1, Karel Vejraţka2, Tomáš Středa3 1 Výzkumný ústav pícninářský s.r.o. Troubsko 2 Zemědělský výzkum s.r.o. Troubsko 3 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno

Abstract We evaluated seed qualitative parameters of tufty rye in period 2005-2010. Selected meteorological data were measured simultaneous in Troubsko site. Our results confirmed the weather influence on seed qualitative parameters of tufty rye cv. Lesan. Statistically significant correlation (-0.889*) between air temperature in first decade of July and seed germination was assessed. Average air temperature in second decade of June positively affected seed weight (0.918**). Statistically significant correlation was found sum of rainfalls in last decade of July (0.947**), resp. second decade of July (0.871*) and Fusarium occurrence on kernels. Air relative humidity positively correlated with Fusarium occurrence in the same periods (0.888*). Strong negative correlation was found between air relative humidity in third decade of May and seed germination. More studies are needed for introduce general agroecological model. Keywords: tufty rye, seed, quality, fusarium, weather

Souhrn Byla analyzována ńestiletá řada výsledků kvalitativního hodnocení osiva ņita lesního. Zároveņ byly sledovány vybrané meteorologické prvky na pokusné lokalitě Troubsko. Zjińtěné výsledky potvrdily vliv průběhu ročníku na kvalitativní parametry ņita lesního odrůdy Lesan. Byl zjińtěn statisticky průkazně negativní vztah (-0,889*) mezi teplotou vzduchu v první dekádě července a klíčivostí semen. Průměrná teplota vzduchu v druhé dekádě června příznivě ovlivnila hmotnost semen (0,918**). Statisticky vysoce průkazná (0,947**) a průkazná závislost (0,871*) byla zjińtěna mezi úhrnem sráņek a napadením houbami rodu Fusarium ssp. v poslední dekádě června a ve druhé dekádě července. Průkazná (0,888*) byla i závislost mezi relativní vlhkostí vzduchu a napadením zrna Fusarium ssp. v témņe období. Statisticky vysoce průkazná negativní závislost (-0,964**) byla zjińtěna při hodnocení vztahu relativní vzduńné vlhkosti ve třetí dekádě května a klíčivostí semen. Klíčová slova: ţito lesní, osivo, kvalita, fusarium, počasí

Úvod Ņito lesní, Secale cereale var. multicaule (syn. Secale multicaule) náleņí do skupiny Secale cereale ssp. cereale. (Frederiksen, Petersen 1998). Ņito lesní bylo pouņíváno pro produkci potravinářského ņita v horských a méně příznivých oblastech pěstování. V České republice je zaregistrována pouze jedna odrůda s názvem Lesan. Udrņovatelem odrůdy je Výzkumný ústav pícninářský s.r.o. v Troubsku. Materiály tohoto typu byly vyuņívány v raných fázích českého ńlechtění ņita. Vývojový typ je charakterizován jako přesívka. Odrůda je charakteristická vysokým výnosem dlouhé slámy (aņ 200 cm),

120


která byla vyuņívána na výrobu slaměných střech. Genetickým zaloņením se jedná o téměř původní populaci. Takové populace jsou charakteristické vysokou plasticitou vůči podmínkám pěstování, nízkým výnosovým potenciálem a vysokou stabilitou výnosu (Chloupek, 2000). Nástupem nových odrůd s kratńím stéblem, hlavně hybridních, dońlo k ústupu potravinářského vyuņití tohoto typu ņita. Díky svým ostatním vlastnostem (vitalita a konkurenční schopnost porostu, přesívka, nenáročnost na pěstební podmínky) je zřetelný posun do oblasti krajinářství a údrņby krajiny. Potravinářská kvalita je vńak srovnatelná s novými odrůdami ņita (Vejraņka a kol., 2009), kromě parametrů spojených s velikostí obilek (výtěņnost mouk). Ņito lesní jde vyuņít jako krycí rostlinu při obnově lesních porostů (Vetterlein a kol., 1999), tvorbě mysliveckých políček (Březina, 2010), obnově vegetačního krytu a rekultivacích (Kielhorn a kol., 1999; Stock a kol., 2007). Základem produkce jakékoli plodiny je pouņití kvalitního osiva. Důleņité jsou nejen základní kvalitativní parametry (čistota, klíčivost), ale i zdravotní stav osiva (výskyt patogenů rodu Fusarium, Tilletia). Monitoringem zdravotního stavu obilovin české provenience se zabývala např. Sýkorová a kol. (2005). V průběhu vegetace na semenářské porosty působí mnoņství abiotických a biotických faktorů, z nichņ pouze některé můņeme ovlivnit agrotechnikou. Některé druhy jsou potom navíc citlivé na sklizeņ a posklizņovou úpravu. Například klíčivost a vitalita zrna jsou výrazně ovlivņovány nejen průběhem počasí, ale dále také působením patogenů, předčasnou sklizní, pozdní sklizní, zahříváním vlhkého zrna, nadměrnou intenzitou suńení vlhkého zrna, mechanickým pońkozením při sklizni, suńení a čińtění a stárnutím zrna (Chloupek a kol., 2008). V této souvislosti, z pohledu agroekologických nároků, je ņito lesní řazeno mezi low-input druhy s nízkými nároky na kvalitu půdy, klimatické podmínky, výņivu a ochranu rostlin. Vybrané kvantitativní a kvalitativní parametry ņita lesního ve výrazně marginálních podmínkách hodnotili Rataj a Kohoutek (1998). V klimatických podmínkách srovnatelných s podmínkami České republiky, v nadmořské výńce 950 m n. m., zjistili uspokojivé produkční schopnosti ņita lesního. Otázkou je definování optimálních podmínek a vymezení oblastí pro stabilní produkci semen, biomasy nebo kvalitního osiva. Cílem příspěvku je ve víceletém sledování konfrontovat kvalitativní parametry partií osiva ņita lesního s průběhem vybraných meteorologických prvků. Vymezit tak případné kritické fáze růstu a vlivy počasí, negativně ovlivņující semenářskou kvalitu.

Metodika Pro potřeby pokusu byla pouņita data z procesu uznávání osiv Ústředního kontrolního a zkuńebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) ze sklizņových ročníků 2005-2010. Porosty byly vņdy zakládány jako ozimé. Kvalitativní parametry osiv byly stanoveny v laboratořích ÚKZÚZ. Celkem bylo hodnoceno 12 partií. Mnoņitelské plochy ņita lesního byly vņdy zakládány v katastru obce Troubsko na pozemcích s identickými agroklimatickými podmínkami. Podle agroklimatického členění je pokusná lokalita řazena do makrooblasti teplé, oblasti velmi teplé, podoblasti převáņně suché, okrsku s převáņně mírnými zimami (Kurpelová a kol., 1975). Z hlediska zemědělské kategorizace se jedná o kukuřičnou výrobní oblast (Němec, 2001). Normálová (1961 – 1990) roční teplota lokality je 8,5 °C, normálový úhrn sráņek činí 524 mm. Pro hodnocení byly vybrány prvky s předpokládanou dominantní vazbou na kvalitu produkce. Meteorologická data pochází ze standardní manuální klimatologické stanice Troubsko sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hodnoceny byly dekádní údaje, vypočtené z průměrné denní teploty vzduchu, minimální a maximální denní teploty vzduchu, denních úhrnů sráņek, průměrné denní relativní vlhkosti vzduchu. Hodnocena byla hlavní vegetační období ņita lesního, tj. březen aņ červenec. Meteorologická data byla podrobena kontrole, zhomogenizována a doplněna metodami pouņívanými ČHMÚ (Ńtěpánek, Zahradníček, 2008). Vztah mezi sledovanými ukazateli byl kvantifikován korelační analýzou.


121

Výsledky a diskuse Analyzována byla ńestiletá řada výsledků kvalitativního hodnocení osiva ņita lesního. Z komplexu znaků pouņívaných ÚKZÚZ pro uznávání osiv byly vybrány ty, které způsobily neuznání partie v daném roce (výskyt Fusarium ssp. a podíl zadiny) a znaky, u kterých bylo zaznamenáno výrazné meziroční kolísání (klíčivost a HMKS). U teploty vzduchu a klíčivosti semen byl zjińtěn statisticky průkazně negativní vztah (r = -0,889*) v první dekádě července. Ve vńech hodnocených letech byly červencové teploty nadnormální, silně nadnormální, případně mimořádně nadnormální (Koņnarová, Klabzuba, 2002). Abnormálně vysoké teploty vzduchu spolu s nerovnoměrnou distribucí sráņek v letních obdobích mohou způsobit zasychání semen v době plnění zrna s negativní vazbou na klíčivost. Oproti tomu průměrná teplota vzduchu ve druhé dekádě června byla korelována (r = 0,918**) s hmotností semen. Abnormálně vysoká hmotnost semen (o 50 % vyńńí neņ standardně) byla zjińtěna v abnormálně teplém roce 2007. Průběh vybraných meteorologických prvků v tomto roce a jejich základní statistické hodnocení uvádí grafy 1 a 2. Graf 1: Průběh průměrné denní teploty vzduchu a denních sráţek na lokalitě Troubsko v roce 2007

30.0

60 NN

25.0

NN

SNN

SNN

MNN

50 40

15.0

30

10.0

20

5.0

10

0.0

0

°C

mm

20.0

-5.0

-10

-10.0

-20

\

MPN

NN

PN

Sráţky 2007

Teplota 2007

29.7.2007

23.7.2007

17.7.2007

5.7.2007

11.7.2007

29.6.2007

23.6.2007

17.6.2007

5.6.2007

11.6.2007

30.5.2007

24.5.2007

18.5.2007

6.5.2007

12.5.2007

30.4.2007

24.4.2007

18.4.2007

6.4.2007

12.4.2007

31.3.2007

25.3.2007

19.3.2007

7.3.2007

13.3.2007

-30 1.3.2007

-15.0

Teplota normál

Poznámka: MNN – mimořádně nadnormální; MPN – mimořádně podnormální; NN – nadnormální; SNN – silně nadnormální; PN - podnormální (kategorizace dle Koņnarová, Klabzuba, 2002)

Statisticky vysoce průkazná (r = 0,947**) a průkazná závislost (r = 0,871*) byla zjińtěna mezi úhrnem sráņek a napadením houbami rodu Fusarium ssp. v poslední dekádě června a ve druhé dekádě července. To ukazuje na citlivost k napadení sekundární infekcí v době tvorby a dozrávání zrna. Stejně tak byla průkazná (r = 0,888*) závislost mezi relativní vlhkostí vzduchu a napadením zrna Fusarium ssp. v témņe období. Z pohledu výskytu houbových chorob a jejich infikování semen byl rok 2009 kritický. Vyřazeny byly vńechny partie osiva ņita lesního z pokusné lokality. Průběh relevantních meteorologických prvků v tomto roce uvádí graf 3.

122


Graf 2: Histogram četností a statistické hodnocení teplot vegetačního období roku 2007 - Troubsko 70 Teplota 2007 Teplota normál

42% 60

Počet pozorování

50 27% 40 23%

22% 21% 19% 19%

30 16% 20 7% 10

5% 0% 0%

0 -5

0% 0

5

10

15

20

0% 25

0% 0% 30

°C Teplota 2007: Průměr = 15,2; Sm.odch. = 6,43; Max = 28,1; Min = 0,6 Teplota normál: Průměr = 12,2; Sm.odch. = 5,66; Max = 19,5; Min = 0,5

Graf 3: Průběh průměrné denní teploty vzduchu a denních sráţek na lokalitě Troubsko v roce 2009 30.0

60 MNN

25.0

SNN

50 40

15.0

30

10.0

20

5.0

10

0.0

0

°C

mm

20.0

-5.0

-10

-10.0 MNN

\

MPN

-20

\

NN

SNN

Sráţky 2009

Teplota 2009

29.7.2009

23.7.2009

17.7.2009

5.7.2009

11.7.2009

29.6.2009

23.6.2009

17.6.2009

5.6.2009

11.6.2009

30.5.2009

24.5.2009

18.5.2009

6.5.2009

12.5.2009

30.4.2009

24.4.2009

18.4.2009

6.4.2009

12.4.2009

31.3.2009

25.3.2009

19.3.2009

7.3.2009

13.3.2009

-30 1.3.2009

-15.0

Teplota normál

Poznámka: MNN – mimořádně nadnormální; MPN – mimořádně podnormální; NN – nadnormální; SNN – silně nadnormální (kategorizace dle Koņnarová, Klabzuba, 2002)

Statisticky vysoce průkazná negativní závislost (r = -0,964**) byla zjińtěna při hodnocení vztahu relativní vzduńné vlhkosti ve třetí dekádě května a klíčivostí semen. Kritické období odpovídá růstové fázi kvetení ņita v oblasti (Kurpelová a kol., 1975). Napadení rostlin houbami rodu Fusarium ssp. v tomto období můņe způsobovat následné pońkození semen s negativním vlivem na jejich klíčivost. Oproti tomu problémy se sníņenou klíčivostí semen se projevovaly v letech s niņńí relativní vzduńnou vlhkostí (při hodnocení vegetačního období jako celku) – roky 2008 a 2006 (graf 4).


123

Graf 4: Histogram četností relativní vlhkosti vzduchu během vegetace – lokalita Troubsko 60 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet pozorování

50

40

30

20

10 40

50

60

70

80

90

% 2005: 2006: 2007: 2008: 2009: 2010:

N= N= N= N= N= N=

153; 153; 153; 153; 153; 153;

Průměr = Průměr = Průměr = Průměr = Průměr = Průměr =

64,8627; 64,3856; 60,8758; 65,4706; 68,1765; 69,0719;

Sm.odch. Sm.odch. Sm.odch. Sm.odch. Sm.odch. Sm.odch.

= = = = = =

11,6997; 12,7476; 12,7503; 10,3612; 12,4669; 10,8876;

Max Max Max Max Max Max

= = = = = =

93; 98; 93; 91; 96; 95;

Min = Min = Min = Min = Min = Min =

41 39 28 43 39 43

Zajímavým kvantitativně-kvalitativním parametrem je procento zadiny. To bylo ovlivněno předevńím sráņkami v první a třetí dekádě května (statisticky neprůkazně r = -0,732 a r = -0,591). Příčinou je zejména výskyt velmi suchého dubna, provázený nadnormálními teplotami. Květnové sráņky mohou kompenzovat oslabení rostlin a nárůst biomasy s pozitivním vlivem na produkci. V plné míře se tento fakt potvrdil zejména v roce 2008, kdy byl výrazně nejvyńńí výskyt zadiny ve vzorcích. Analýzou sráņek byly zjińtěny celkově nízké sráņkové úhrny a předevńím dlouhé suché období od poloviny dubna do třetí dekády května (graf 5). V ostatních letech problémy se zvýńeným výskytem zadiny, mající vliv na vyřazení partie, zaznamenány nebyly. Graf 5: Kumulované sráţkové úhrny na lokalitě Troubsko během jednotlivých vegetačních období

450

433 mm

400 364 mm 350 300 263 mm 250 mm

257 mm 211 mm

200 196 mm 150 100 50

124

Kumulované 2005

Kumulované 2006

Kumulované 2007

Kumulované 2008

Kumulované 2009

Kumulované 2010

26.7

19.7

12.7

5.7

28.6

21.6

7.6

14.6

31.5

24.5

17.5

10.5

3.5

26.4

19.4

12.4

5.4

29.3

22.3

8.3

15.3

1.3

0


Závěr V průběhu pokusu byla analyzována ńestiletá řada výsledků kvalitativního hodnocení osiva ņita lesního. Zjińtěné výsledky potvrdily vliv průběhu ročníku na kvalitativní parametry ņita lesního odrůdy Lesan. Byl zjińtěn statisticky průkazně negativní vztah (r = -0,889*) mezi teplotou vzduchu v první dekádě července a klíčivostí semen. Průměrná teplota vzduchu v druhé dekádě června příznivě ovlivnila hmotnost semen (r = 0,918**). Statisticky vysoce průkazná (r = 0,947**) a průkazná závislost (r = 0,871*) byla zjińtěna mezi úhrnem sráņek a napadením houbami rodu Fusarium ssp. v poslední dekádě června a ve druhé dekádě července. Průkazná (r = 0,888*) byla i závislost mezi relativní vlhkostí vzduchu a napadením zrna Fusarium ssp. v témņe období. Statisticky vysoce průkazná negativní závislost (r = -0,964**) byla zjińtěna při hodnocení vztahu relativní vzduńné vlhkosti ve třetí dekádě května a klíčivostí semen. Dosaņené výsledky potvrzují, ņe je moņné vytipovat kritická období pro pěstování ņita lesního. Pro vytvoření obecného modelu je vńak třeba delńí časová řada pozorování.

Poděkování Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektů MSM2629608001 a MEB061013.

Literatura BŘEZINA I. (2010). Pěstování jánského ņita na ŃLP Křtiny. Lesnická práce 10, s. 27. FREDERIKSEN, S., PETERSEN, G. (1998). A taxonomic revision of Secale (Triticeae, Poaceae). Nordic Journal of Botany 18:399-420. CHLOUPEK, O. (2000). Genetická diverzita, ńlechtění a semenářství. Academia, 2. vydání, 311 s. CHLOUPEK, O., BOTH, Z., DOSTÁL, V., HRSTKOVÁ, P., STŘEDA, T., BETSCHE, T., HRUŃKOVÁ, M., HORÁKOVÁ, V. (2008). Better bread from vigorous grain? Czech Journal of Food Science 26, 6: 402-412. KIELHORN, K.H., KEPLIN, B. HUTTL, RF. (1999). Ground beetle communities on reclaimed mine spoil: Effects of organic matter application and revegetation. Plant and Soil 213:117-125. KOŅNAROVÁ, V, KLABZUBA, J. (2002). Doporučení WMO pro popis meteorologických, resp. klimatologických podmínek definovaného období. Rostl. Výr., 48, (4): 190-192. KURPELOVÁ, M., COUFAL, L., ČULÍK, J. (1975). Agroklimatické podmienky ČSSR. Hydrometeorologický ústav, Bratislava, 270 s. NĚMEC J. (2001). Bonitace a oceņování zemědělské půdy České republiky, VÚZE Praha, 260 s. RATAJ, D., KOHOUTEK, D. (1998). A possibility of growing (Secale cereale f. multicaule Metzg.) in the region of the Low Tatras Mountains. Agriculture, Journal for Agricultural Sciences 44, 3: 168-178. STOCK O., BENS O., HUTTL, RF. (2007). The interrelationship between the cultivation of crops and soil-strength dynamics, J. Plant Nutr. Soil Sci. 170:713-721. SÝKOROVÁ, S., MATĚJOVÁ, E., CHRPOVÁ, J., ŃÍP, V., HYSEK, J., BEROVÁ, M. (2005). Content of Deoxynivalenol and Mycological Assessment of the Cereal Samples from the Czech Republic (2000-2004). Seed and Seedlings: VII scientific and technical seminar, p. 124-128. ŃTĚPÁNEK, P., ZAHRADNÍČEK, P. (2008). Experiences with quality control and homogenization of daily series of various meteorological elements in the Czech Republic, 1961-2007. In: Proceedings of the Sixth seminar for homogenization and quality control in climatological databases, Budapest, 25. - 30. May 2008. VEJRAŅKA, K., KOCOURKOVÁ, Z., FAMĚRA, O., SACHAMBULA, L. (2009). Grain physical properties of different rye varieties (Secale cereale) and baking quality. Proceedings of the 5th international congress on Flour-Bread '09. p. 334-339. VETTERLEIN, D., WASCHKIES CH., WEBER E. (1999). Nutrient availability in the initial stages of surface mine spoil reclamation – impact on plant growth. J. Plant Nutr. Soil Sci. 162:315-321.

Contact Address: Tomáš Středa, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 616 67 Brno, E-mail [email protected]


125

TVORBA VÝNOSU A KVALITY U SEMENÁŘSKÝCH POROSTŮ Formation of Yield and Quality at Seed Crop Stands Jiří Petr KRV ČZU v Praze

Abstract Seed with good quality contributes to yield potential of varieties. Seed production is more demanding activity for agronomists and liable to certification of seed lots. It is necessary to get to optimal level of yield components, i.e. number of plants, stalks, ears and seed quality of kernels. Conditions for achievement of these parameters consist in regionalization of multiplication, in suitable pre-crop and precision agrotechnology. Keywords: seed production, yield elements, stand management, seed quality

Souhrn K projevení výnosového potenciálu odrůd přispívá kvalitní osivo. Jeho produkce je agronomicky náročnějńí a podléhá kontrole uznávacího řízení v porostu a ve vzorku. Z hlediska tvorby výnosu je třeba dosahovat při pěstování optimální úrovně jednotlivých prvků výnosu, tj. počtu rostlin, počtu stébel, počtu klasů a semenářské kvality obilek. Podmínky pro dosaņení takových parametrů leņí jiņ v samotné rajonizaci semenářské produkce, vhodné předplodině, pečlivé agrotechnice s tvůrčím vedením porostu. Klíčová slova: semenářství, výnosové prvky, vedení porostu, kvalita osiva

Mnoņení obilnin je moņné povaņovat za náročný agronomický postup. Jde o uņitkový směr zajińťující reprodukční materiál pro budoucí produkci. Z ekonomického hlediska je semenářství odvětví s vysokou přidanou hodnotou a se ńirokou vyuņitelností, - osivo pro trh, osivo pro vlastní potřebu, pro potravinářské a krmné vyuņití. Hlavním cílem je vńak dosaņení předepsané kvality a vyńńí výtěņnosti uznaného osiva. Kvalitní osivo umoņņuje v plné míře projevit vlastnosti pěstované odrůdy a vyuņít její výnosový potenciál. Můņeme jej řadit mezi intenzifikační faktory. Příspěvek se zabývá dynamikou tvorby výnosu, strukturou výnosových prvků k dosaņení výńe uvedených cílů. Cesta k certifikovanému osivu začíná v udrņovacím ńlechtění kaņdé odrůdy, které zaručuje zachování charakteristických znaků a vlastností. Postupuje se podle stanovené metodiky, kdy základem je výběr typických rostlin, kmenů a výběru nejlepńích parcel. K mnoņiteli se obvykle dostává předstupeņ SE1. Celý proces udrņovacího ńlechtění je kontrolován. Semenářské firmy dbají na to, aby odrůdy byly mnoņeny v klimaticky příznivých podmínkách, s příznivým počasím pro tvorbu obilek. Jde o úrodnějńí oblasti s větńím počtem slunečních dní, a téņ podniky s dobrou agronomickou úrovní i strukturou plodin, které umoņní zařazovat mnoņení po vhodných předplodinách. Z dlouholeté tradice jsou nejlepńí oblasti pro mnoņení osiva a sadby známé a vyuņívané. Potvrzuji to i výsledky ze srovnávacích pokusů různé provenience osiva, kdy výnosové rozdíly byly průkazné a dokonce překrývaly rozdíly mezi stupni mnoņení. Odběratel osiva by měl věnovat provenienci osiva pozornost.

126


Hlavním cílem mnoņitelské agrotechniky je dosáhnout takových porostů, které projdou uznávacím řízení. Významným předpokladem pro uznání porostu je vhodná předplodina. Nevhodná můņe způsobit silnějńí zaplevelení, výskyt příměsí jiných druhů i odrůd, a také pravděpodobnost výskytu některých chorob. Největńí problémy v tomto směru přináńí obilní předplodina. Zlepńující předplodina sniņuje zaplevelení o 25 – 50 % ve srovnání s obilní předplodinou. I při moņnosti chemické regulace zaplevelení zůstává nebezpečí příměsí, a tím nutnosti následného náročného čińtění. Při usilovném několikerém čistění dochází k pońkození obilek, a tím ke sníņení semenářské a biologické hodnoty osiva. Následuje sníņení výnosu, jak jsme prokázali i pokusně (tab. 1.) Tab. 1. Výnos obilnin po opakovaném čistění osiva Druh Počet čistění Výnos z čištěného osiva t/ha 1 4,7 Pšenice 2 4,3 3 3,9 1 3,7 Jarní ječmen 2 3,3 3 3,1

Zvláštnosti tvorby výnosu u mnoţitelských porostů Mnoņitelské porosty obilnin se zakládají včasnějńím výsevem a výsevkem na spodní hranici doporučeného mnoņství pro daný druh a odrůdu. Včasné zasetí u ozimů umoņní dobré zakořenění a vyrovnané odnoņení, coņ je předpoklad dobrého přezimování, později i překonání případného suchého období. Řidńí mnoņitelské porosty mají několik předností. Menńí sklon k poléhání, jsou méně náchylné k napadení listovými chorobami, a hlavně mají větńí a jistějńí předpoklady k vytvoření produktivních odnoņí a vyńńí hmotnosti obilek. U ozimých pńenic vycházíme z toho, ņe výnos je tvořen převáņně produktivitou klasu, tj. počtem zrn v klasu a hmotností obilek. U řidńího porostu se větńinou zaloņí více základů klásků i kvítků a zvýńí se tak potenciální produktivita klasu. I v řidńím porostu převládají hlavní stébla. Podle nańich dřívějńích měření je zastoupení hlavních stébel 76 %, 1. odnoņe 18 % a 2. odnoņe 6 %. Hlavní stéblo má také největńí podíl na výnose rostliny, dosahuje aņ 86 %, 1. odnoņ 12 % a 2. odnoņ 2 %. U vńech odrůd jsme zjistili pokles počtu kvítků a obilek u postupně zaloņených odnoņí. Hmotnost 1000 zrn z hlavního stébla byla nejvyńńí, 1. odnoņ měla stejnou nebo jen mírně niņńí HTZ, ale u 2. odnoņe byla jiņ obvykle niņńí. Lińilo se to vńak podle odrůd. Můņeme vńak potvrdit, ņe nadměrné odnoņování pńenice přináńí větńí podíl zadních zrn a menńí výtěņnost osiva. To je třeba si připomenout při určování regenerační dávky dusíku na jaře. V období sloupkování má mít porost asi 700 – 1100 stébel, z nichņ se zaloņí asi 500 klasů. U jarního ječmene je výnos tvořen převáņně produktivitou porostu, tj. počtem plodných stébel na plońe. V době sklizně se hlavní stéblo podílí na výnosu rostliny 50 % a zbytek tvoří odnoņe, hlavně první a druhá odnoņ. Z hlediska semenářského je důleņitá hmotnost obilek u jednotlivých odnoņí. S překvapením jsme zjistili, ņe hmotnost 1000 zrn u hlavního stébla a prvých dvou odnoņí byla téměř stejná, jen s mírným poklesem. To zaručuje dobrou vyrovnanost zrna, která se cení nejen u osiva, ale také při hodnocení kvality sladovnického ječmene. Z praktického hlediska to znamená, ņe setím na spodní hranici doporučované dávky a dobrými podmínkami pro odnoņování, kterou vytváří přihnojení dusíkem a jeho zásoba v půdě, se dosáhne poņadované produktivity porostu. Doporučuje se kombinace dusíku s fosforem. Mnoņitelský porost by měl mít v období sloupkování asi 1000 – 1400 stébel, z nichņ bude ve sklizni 600 – 700 klasů.


127

Hustota porostu v době zakládání budoucích klasů ovlivņuje potenciální produktivitu klasu, počet vytvořených klásků a kvítků. Vyplývá to ze zákona autoregulace výnosových prvků, kdy při vysoké úrovni předcházejícího prvku se sníņí kvantita následného prvku. V době, kdy se zakládá budoucí klas, jsme u ozimých obilnin zjistili, ņe při hustém porostu zaloņeném výsevkem 500 obilek na 1m 2 se zaloņí jen 84 % základů klásků, oproti porostu s výsevkem 300 obilek na 1 m2. Také konečný počet obilek v klasu byl u hustého porostu niņńí a činil jen 92 % počtu obilek z řídkého porostu. Jarní ječmen má poměrně menńí počet obilek v klasu neņ ozimé obilniny. Jeho formování je sloņitějńí, protoņe se diferencuje jako klas ječmene ńestiřadého. Po určité době postranní klásky zakrní a vymetá jiņ jako dvouřadý. Zaloņení větńího počtu klásků souvisí s délkou doby formování vzrostného vrcholu na klásky resp. kvítky. Existuje korelace mezi délkou období od II. etapy organogeneze po etapu dvojité rýhy a počtem zaloņených klásků (r=0,91). U jarního ječmene byla korelace délky III. etapy dokonce (r=0,98). Proto se v agrotechnice jarního ječmene zdůrazņuje nutnost časného setí. Období formování budoucího klasu tak spadá jeńtě do krátkého jarního dne a niņńích teplot, které je zpomalí, a vytvoří se více klásků. Potenciální produktivita klasu je teoreticky velmi vysoká, u pńenice se můņe zaloņit aņ 128 základů obilek, u jarního ječmene aņ 105 obilek. Jde v podstatě o nadměrnou produkci a následnou redukci. Konečný počet obilek závisí nakonec na schopností vytvořené obilky naplnit. U ječmene jsme někdy svědky situace, kdy vzhledem k velkému počtu plodných odnoņí se vytvoří vysoký počet obilek na plońnou jednotku, více neņ 20 tis na 1 m 2, a pak nestačí zdroje asimilátů k jejich naplnění. To byl kdysi případ odrůdy Diamant. Dochází tak ke sníņení hmotnosti obilek, coņ je neņádoucí. Období tvorby obilek je z hlediska semenářského nejdůleņitějńí. Nejde jen o dosaņení vlastností, které se stanovují rozborem osiva. Jde o biologickou hodnotu, která vyjadřuje vnitřní vlastnosti osiva, dané kvalitou ņivé hmoty, jeņ mohou být dědičné i nedědičné povahy. V tomto období rozhoduje o vlastnostech osiva hlavně průběh počasí, mnoņství slunečního svitu, mnoņství a rozloņení sráņek a teplotní podmínky v období zrání. Pro kvalitu osiva je důleņitá stabilita teplotních a sráņkových podmínek, které jsou důleņité jiņ při výběru místa mnoņení. Extrémní výkyvy teploty i sráņek pońkozují proces plnění obilek a vedou ke změnám aktivity enzymů a fytohormonů, coņ se projeví na vlastnostech osiva. Výnos a kvalitu osiva významně ovlivņuje výņiva a hnojení. U kaņdého obilního druhu a podmínek pěstování je to jiné, ale obecně platí poņadavek dobré zásoby základních ņivin s důrazem na fosfor a hořčík, ale i vápník, coņ je někde slabým místem. Baier (1981) sledoval obsah jednotlivých prvků v kvalitním osivu a zjistil v zrnu pńenice v %: N – 2,20, P – 0,35, K – 0,40, Ca 0,07, Mg 0,14. U ozimů je obvyklé regenerační hnojení dusíkem, kdy se při stanovení dávky bere v úvahu i obsah půdního dusíku (Nmin). Připomíná se, ņe mnoņitelský porost by neměl být nadměrně hnojen dusíkem, zejména ne ve vegetativním období. Osvědčená je kombinace NP hnojiv. Těņińtě hnojení leņí v produkčním hnojení, které dokonce můņe být posunuto do začátku sloupkování, coņ zasáhne do období tvorby obilky. Lze pouņít i kapalné hnojení a rovněņ kombinované dusíkato-fosforečné hnojení. U jarního ječmene je rozhodující přístupnost ņivin v počátečním období, kdy jde o podporu odnoņování. Včasnému zasetí se dává přednost, takņe se předseťové hnojení přesune do fáze prvních tří aņ čtyř listů. Zde se zvláńtě osvědčilo pouņití kapalných NP hnojiv, případně spojené s aplikací herbicidu. Produktivita klasu se podporuje produkčním hnojením dusíkem, kdy nemusíme mít obavy o zvýńení obsahu dusíkatých látek, jako při pěstování ječmene na slad. Ale i zde je třeba brát v úvahu zásobu půdního dusíku a přiměřenost dávek dusíku pro semenářské porosty. Vedení porostu má zajistit dobrou regulaci plevelů, a udrņení dobrého zdravotního stavu porostu, protoņe při uznávacím řízení se přísně posuzuje výskyt některých chorob. K tomu je k dispozici velký výběr herbicidů a fungicidů. Zvláńtní pozornost se musí věnovat ochraně horní části rostlin (praporcovitých listů), které se nejvíce podílejí na hmotnosti obilek. Připomenout je třeba po vymetání odstraņování příměsí jiných druhů a odrůd. 128


Sklizeņ mnoņitelských porostů zavrńuje snahu o dosaņení kvalitního osiva. O tom rozhoduje v prvé řadě správné určení doby sklizně. To je u klasnatých obilnin ke konci ņluté zralosti a na začátku plné zralosti. V té době je vyzrálý klíček a je ukončen převod asimilátů do obilek. Poznáme to podle zasychajících kolének na stéble a podle vlhkosti obilek. Předčasná sklizeņ přeruńí ukládání asimilátů, v obilce zůstane nevhodná skladba zásobních látek a úroveņ enzymů a fytohormonů. Při pozdní sklizni můņe naopak dojít k aktivaci enzymů, úbytku hmotnosti obilek a výskytu chorob. V obou případech jsou ovlivněny vlastnosti osiva, zejména jeho vitalita. Sklízecí technika musí být perfektně seřízena, aby nedocházelo k mechanickému pońkození obilek. Dneńní moderní stroje by měly vyhovět těmto semenářským poņadavkům. Nejhorńí je mikroskopické pońkození, které silně pońkozuje biologickou hodnotu osiva. Nejvíce je obilka pońkozena v oblasti klíčku, protoņe obalové vrstvy obilky nejsou stejně silné a v oblasti klíčku jsou nejslabńí. Při nárazu a mechanickém stlačení obilky se vlivem nerovnoměrného pnutí obalů vytvoří trhlinky v oblasti klíčku. Nejcitlivějńí jsou velké obilky z podílu nad sítem přes 3 mm. Ty jsou více vystaveny mnoha tlakům, nárazům a třením. Takové zrno laboratorně normálně vyklíčí, ale v půdě se do trhlinek dostane infekce, také mořidlo a solné roztoky z půdy. Obilka je zeslabena a po čase klíční rostlina odumře. O nadměrné obilky v semenářství nestojíme, i kdyņ se tvrdí, ņe velké obilky dávají vyńńí výnosy. Jak je patrné, při mnoņení je mnoho rizik, takņe je dobré odebrat vzorek přímo od sklízecí mlátičky a udělat si orientační rozbory poņadované při uznávacím řízení ve vzorku. Předejdeme zklamání, ņe osivo po vńech následných operacích nebude uznáno. Dalńí riziko pro kvalitu osiva představuje nevhodné skladování vlhkého obilí, kde dochází k samozahřívání, při nedodrņení optimálního reņimu horkovzduńného suńení, hlavně teploty media a náhřevu. Takové suńení pońkozuje obilky inaktivací enzymů a fytohormonů, dále buněčných organel, které podmiņují syntézu nových látek – růst nové rostlinky. Koagulace proteinů a dalńích látek sniņuje vitalitu osiva. Dále se na kvalitě osiva podílí i ńpatné skladování, které ovlivņuje rychlost stárnutí semen.

Závěr Semenářství je významné odvětví rostlinné produkce s vysokou přidanou hodnotou. Zaloņení a vedení mnoņitelských porostů musí směřovat k dosaņení poņadované výtěņnosti a kvality osiva. Uvedli jsme parametry takových porostů u ozimé pńenice a jarního ječmene, postupnost tvorby výnosových prvků, jejich optimální strukturu ve vztahu k zákonům kompenzace a autoregulace výnosových prvků. Definovali jsme i podmínky pro utváření kvalitního osiva.

Poděkování Tento příspěvek byl podpořen výzkumným záměrem MŠM 6046070901.

Contact Address: Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


129

KLÍČIVOST SEMEN ČIROKU OBECNÉHO V PODMÍNKÁCH SNÍŢENÉ DOSTUPNOSTI VODY Germination of Sorghum Seeds under Condition of Water Deficit Václav Brant, Petr Zábranský, Kateřina Hamouzová, Pavel Fuksa ČZU v Praze

Abstract Seed germination of sorghum (Sorghum bicolor, variety Sucrosorgo 506) and maize (Zea mays, hybrid Kuxxar) was performed to determine the effect of different temperatures and water availability under controlled environment in 2010. Water stress was simulated by polyetylene glykol solutions (PEG 6000) corresponding to osmotic potential (Ψ, MPa) of -0.05 MPa, -0.1 MPa and -0.5 MPa, respectively. The control variant was represented by distill water (Ψ = 0 MPa). Germination was undertaken in climatic chambers (12 h light regime) at 10 and 20°C. The aim of the study was to determine the ability of seeds to germinate under water deficit and set values of T50. Seeds of S. bicolor showed higher germination under water stress conditions (Ψ = -0.5 MPa, 20°C) compared to Z. mays. The temperature of 10°C and Ψ = -0.5 MPa did not favour germination in both species. The value T50 in Z. mays at 20°C was set to 1.9 days (0 MPa) and 8.9 (-0.5 MPa) and in S. bicolor 1.6 days (0 MPa) and 4.3 (-0.5 MPa), respectively. Keywords: sorghum, maize, seed, germination, water potential, PEG 6000

Souhrn V roce 2010 byla v laboratorních podmínkách sledována klíčivost semen čiroku obecného (Sorghum bicolor, odrůda Sucrosorgo 506) a kukuřice seté (Zea mays, hybrid Kuxxar) v závislosti na rozdílných hodnotách teploty a dostupnosti vody. Vodní stres byl simulován pomocí roztoků polyetylenglykolu (PEG 6000) odpovídajícím hodnotám osmotického potenciálu (Ψ, MPa) -0,05 MPa, 0,1 MPa a -0,5 MPa. Kontrolní variantu představovala semena klíčící v destilované vodě (Ψ = 0 MPa). Klíčení probíhalo v klimaboxu (12 h světlo) při teplotách 10 a 20°C. Cílem práce bylo stanovit schopnost semen klíčit v podmínkách sníņené dostupnosti vody a určit hodnoty T50. Semena S. bicolor vykazovala zejména v podmínkách vodního stresu (Ψ = -0,5 MPa, 20°C) vyńńí klíčivost neņ semena Z. mays. Při teplotě 10°C a Ψ = -0,5 MPa semena obou druhů neklíčila. Hodnota T50 činila při teplotě 20°C u Z. mays 1,9 dne (0 MPa) a 8,9 (-0,5 MPa) a u S. bicolor 1,6 dne (0 MPa) a 4,3 (-0,5 MPa). Klíčová slova: čirok obecný, kukuřice setá, semeno, klíčivost, vodní potenciál, PEG 6000

Úvod Voda je základním faktorem potřebným pro klíčení semen. Je základem pro aktivaci enzymů, transformaci, translokaci a vyuņití zásobních látek (COPELAND a MCDONALD, 1995). Míru dostupnosti vody pro semena a rostliny v půdě lze vyjádřit pomocí vodního potenciálu půdy (SWP). SWP patří společně s teplotou k primárním ekologickým regulátorům klíčení semen (ALVARADO a BRADFORD, 2002). Z hlediska inhibice klíčení má zásadní význam vztah mezi vodním potenciálem semen a SWP (COPELAND a MCDONALD, 1995). SPRINGER (2005) uvádí, ņe klíčivost semen a vzcházivost porostů je výrazně redukována s nárůstem deficitu vodního potenciálu. Významnou roli při získávání vody z půdy semeny hraje samotný kontakt semene s půdou (WUEST, 2002). Na základě 130


vńeobecné závislosti mezi dostupností vody v půdě a klíčivostí semen lze předpokládat, ņe hodnoty SWP budou ovlivņovat nejen klíčení semen, ale také intenzitu a dobu vzcházení. V souvislosti s nárůstem pěstebních ploch Sorghum bicolor v České republice je potřebné specifikovat poņadavky semen S. bicolor na míru dostupnosti vody v půdě v závislosti na teplotě klíčení s ohledem na podmínky prostředí typické pro území nańeho státu. Zahraniční literární údaje popisují tyto parametry zejména pro oblasti typické pro pěstování S. bicolor. BRAR a kol. (1992) na základě modelu vycházejícího z hodnocení ńesti rozdílných teplotních reņimů a tří hodnot matričního potenciálu (-0,03 aņ -3 MPa) uvádějí, ņe optimální vzcházivost S. bicolor (> 80%) byla stanovena mezi 20 C aņ 30 C a při matričním potenciálu od -0,03 do -0,1 MPa. LOBATO a kol. (2008) hodnotili klíčivost semen S. bicolor při třech teplotních reņimech (26, 30 a 34°C) a osmi hodnotách osmotického potenciálu simulovaného pomocí roztoků polyetylenglykolu (0 aņ -0,7 MPa). Nejvyńńí klíčivost semen byla stanovena při teplotě 30°C ve vńech reņimech dostupnosti vody (0 aņ -0,7 MPa) a pohybovala se 8. den po uloņení na klíčidlo v rozmezí 96,8 aņ 84 %. PRISCO a kol. (1978) sledovali vliv salinity na klíčivost semen S. bicolor, kterou simulovali roztoky NaCl a Na2SO4 s hodnotou osmotického potenciálu -0,2 a -0,4 MPa a ve vodě. Klíčivost semen po 24 h byla nejniņńí při hodnotách osmotického potenciálu -0,4 MPa a dosahovala hodnot 78,5% (NaCl) a 57% (Na2SO4). Cílem práce bylo stanovit schopnost semen čiroku obecného klíčit v podmínkách sníņené dostupnosti vody při niņńích teplotách a určit hodnoty T50. Hodnota T50 dokládá čas, za který vyklíčí polovina z daného počtu semen (např. ROSSELLÓ a MAYLOR 2002, NECKÁŘ a kol. 2008).

Metodika V roce 2010 byla v laboratorních podmínkách sledována klíčivost semen čiroku obecného (Sorghum bicolor (L.) Moennch, odrůda Sucrosorgo 506) a kukuřice seté (Zea mays L., hybrid Kuxxar) v závislosti na rozdílných hodnotách teploty a dostupnosti vody. Osivo pocházelo z roku 2009. Semena Z. mays byla pouņita jako referenční druh. Vodní stres byl simulován pomocí roztoků polyetylenglykolu (PEG 6000) odpovídající hodnotám osmotického potenciálu (Ψ, MPa) -0,05 MPa, -0,1 MPa a -0,5 MPa. Koncentrace roztoků PEG 6000 pro jednotlivé hodnoty vodního potenciálu byly vypočítány podle algoritmu navrņeného dle MICHEL a KAUFMANN (1973). Kontrolní variantu představovala semena klíčící v destilované vodě (Ψ = 0 MPa). Klíčení probíhalo v klimaboxu při střídavém světelném reņimu (12 h světlo/12 h tma) a při teplotách 10 a 20°C. Kaņdá varianta byla zaloņena v pěti opakováních (30 semen na klíčidle). Klíčivost semen byla hodnocena jako fyziologická, ve 24-hodinových intervalech, po dobu 21 dní. Za vyklíčená byla povaņována semena s kořínkem dlouhým min. 2 mm. Tato minimální délka kořínku byla zvolena z důvodu eliminace změny koncentrace roztoků PEG z hlediska spotřeby vody semeny, přestoņe je při standardních testech klíčení semen doporučována delńí minimální délka kořínku (např. PAZDERŮ, 2009). Vyklíčená semena byla při odčítání z klíčidla odstraněna. Ke klíčení byla pouņita klíčidla tvořená Petriho miskou o průměru 150 mm, do které byl dnem vzhůru poloņen jeden díl Petriho misky o průměru 120 mm. Přes tento díl byl poloņen pruh filtračního papíru (55 x 200 mm), který byl zahnut pod okraj tohoto dílu. Pod pruhem filtračního papíru a nad ním byl umístěn jeden kruhový filtrační papír kruhového tvaru (průměr 120 mm). Zvětńení prostoru pro uloņení semen na klíčidle bylo zajińtěno vloņením kruhového prstence o průměru 146 mm a výńce 30 mm, který byl tvořen plastovou fólií (síla fólie 0,6 mm), mezi spodní a horní díl větńí Petriho misky. Semena byla ukládána pouze na tu část klíčidla, která byla tvořena trojitou vrstvou filtračního papíru. Do Petriho misek (150 mm) bylo aplikováno 50 ml roztoku PEG nebo vody. Tento typ klíčidla zajińťoval dobré zásobování semen vodou po celou dobu experimentu. Kompletní klíčidla byla poté zabalena do plastikové fólie zamezující výparu vody z Petriho misek. Výsledkem pokusu bylo stanovení skutečné klíčivosti (%) a vypočtení kalkulované klíčivosti semen (%) za sledované období u hodnocených druhů a při daných teplotních reņimech a hodnotách Ψ. Pro výpočet kalkulované klíčivosti byl pouņit modifikovaný algoritmus (NIELSEN a kol., 2004):


131

kde y je kalkulovaná klíčivost (%), c a d jsou koeficienty odpovídající spodní a horní limitě, T50 je čas (dny), kdy se klíčivost semen nachází v inflexním bodě mezi spodní a horní limitou (tj. odpovídá 50 % vyklíčených semen), b je parametr ńikmosti a x je nezávisle proměnná – klíčivost (%). Klíčivost semen (x, %) byla stanovena na základě procentuálního podílu počtu vyklíčených semen v daném dni z celkového počtu vyklíčených semen 21. den po uloņení na klíčidla pro danou hodnotu . Koeficienty c a d odpovídají hodnotám 0 a 100 (% klíčivosti). K výpočtu kalkulované hodnoty klíčivosti y a parametru T50 byl pouņit program R, verze 2.8.1. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí program STATGRAPHICS®Plus, verze 4.0, metoda ANOVA dle Tukey (α = 0.05).

Výsledky a diskuse Nejvyńńí hodnoty klíčivosti semen byly vńeobecně stanoveny při teplotě 20°C (tab. 1). Semena S. bicolor vykazovala zejména v podmínkách vodního stresu (Ψ = -0,5 MPa, 20°C) vyńńí klíčivost neņ semena Z. mays (tab. 1). Vyńńí klíčivost semen S. bicolor ve srovnání s Z. mays při niņńích hodnotách Ψ (20°C) je patrná předevńím na základě průměrných hodnot klíčivosti stanovených 2. aņ 5. den po uloņení na klíčidla (tab. 1, graf 1). Hodnoty klíčivosti pro jednotlivé křivky v grafu 1 vyjadřují průměr z pěti opakování v rámci varianty. Intervaly spolehlivosti odhadu parametru T50 (95 % spolehlivost) se u Z. mays pohybovaly v rozmezí 1,83 – 1,89 (0 MPa), 2,28 – 2,33 (-0,05 MPa), 3,32 – 3,50 (-0,1 MPa) a 8,20 – 9,38 (-0,5 MPa), u S. bicolor u daných hodnot Ψ (sestupně) v rozmezí 1,05 – 2,29; 2,18 – 2,29; 2,71 – 2,91 a 4,18 – 4,38. Také při teplotě 10°C vykazovala semena S. bicolor vyńńí hodnoty klíčivosti ve srovnání s Z. mays. Při niņńí teplotě vńak nebyla zaznamenána klíčivost při nejniņńí hodnotě Ψ (-0,5 MPa) ani u jednoho z hodnocených druhů. Tab. 1: Průměrné hodnoty klíčivosti (%) x-tý den po uloţení na klíčidlo stanovené pro hodnocené druhy v závislosti na teplotě (t, °C) a hodnotě Ψ (MPa). Odlišné indexy u průměrů dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry v rámci sloupce (hladina významnosti α = 0,05). t den Ψ (°C) (MPa) 2. 3. 4. 5. 6. 7. 14. 21. 0 0 0 0 9,3 32,7 97,3 b 100 b 10 0 0 0 0 0 1,3 6,0 79,3 b 88,7 b Z. -0,05 0 0 0 0 0 0 48,0 a 60,0 a m -0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 a -0,5 66,0 c 98,7 c 100 c 100 c 100 b 100 b 100 b 100 b y 20 0 100 b 100 b s -0,05 18,0 b 51,3 b 94,7 c 99,3 c 100 b 100 b 2,0 a 34,0 a 66,0 b 88,7 b 96,0 b 96,7 b 97,3 b 97,3 b -0,1 0 0 6,0 a 11,3 a 15,3 a 19,3 a 61,3 a 69,3 a -0,5 0 0 0 14,0 b 52,7 b 82,0 c 98,0 b 98,7 b S. 10 0 0 0 0 1,3 a 4,0 a 19,3 b 92,0 ab 94,0 ab b -0,05 0 0 0 0 0 2,0 a 83,3 a 89,3 a i -0,1 0 0 0 0 0 0 0 0 c -0,5 90,7 c 98,7 c 98,7 b 98,7 b 98,7 b 98,7 b 99,3 bc 99,3 bc o 20 0 100 c 100 c l -0,05 36,0 b 81,3 c 100 b 100 b 100 b 100 b 13,3 a 54,0 b 92,7 b 95,3 b 95,3 b 95,3 b 95,3 ab 96,0 ab o -0,1 r 2,0 a 4,7 a 30,7 a 76,0 a 84,7 a 90,0 a 92,7 a 92,7 a -0,5

132


Graf 1: Klíčivost semen Z. mays a S. bicolor při teplotě 20°C a hodnotách osmotického potenciálu (0, -0,05, -0,1 a -0,5 MPa). Hodnota klíčivosti 100% odpovídá počtu semen vyklíčených na klíčidle 21. den.

Na základě průměrných hodnot T50 je patrné, ņe teplota statisticky průkazně ovlivnila termín, kdy vyklíčilo více neņ 50 % semen z celkového počtu vyklíčených (tab. 2). Hodnoty T50 uvedené v tabulce 2 představují aritmetické průměry hodnot T50 z kaņdého z pěti opakování v rámci varianty. Pokles hodnot Ψ v rámci teplotního reņimu byl rovněņ spojen s nárůstem hodnot T50. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami T50 v rámci teplotního reņimu byly u hodnocených druhů statisticky průkazné (tab. 2). V souladu s literárními údaji byla potvrzena schopnost semen S. bicolor klíčit i v podmínkách se sníņenou dostupností vody při teplotě 20°C (LOBATO a kol., 2008 a BRAR a kol., 1992). Výńe citované literární zdroje vńak uvádějí, ņe optimální teplota pro klíčení S. bicolor se nachází v intervalu 20 aņ 30 °C. Takto vysoké teploty horní vrstvy půdy vńak nelze v termínu výsevu S. bicolor jako hlavní plodiny v podmínkách České republiky očekávat. Na základě nańich polních měření, mohou hodnoty 20°C, případně vyńńí, dosahovat jen denní maxima. Vezmeme-li vńak dále v úvahu skutečnost, ņe po výsevu S. bicolor je půda holá, dochází zde k výrazným rozdílům mezi denním maximem a minimem, coņ výrazně ovlivņuje průměrnou denní teplotu půdy. Tab. 2: Průměrné hodnoty T50 (den) stanovené pro hodnocené druhy v závislosti na teplotě a Ψ. Odlišné indexy mezi průměry dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (hladina významnosti α = 0,05). Index před lomítkem určuje homogenitu skupiny v rámci sloupce a index za lomítkem v řádku. Ψ (MPa) Zea mays Sorghum bicolor 10°C 20°C 10°C 20°C 7,5 a/c 1,9 a/a 5,9 a/b 1,6 a/a 0 9,2 b/c 2,9 ab/a 8,0 b/b 2,2 b/a -0,05 11,5 c/c 3,4 b/a 9,7 c/b 2,9 c/a -0,1 8,9 c/b 4,3 d/a -0,5 Z výsledků patrný pokles klíčivosti S. bicolor při teplotě 10 °C, zejména v prvních sedmi dnech po uloņení na klíčidlo (tab. 1) potvrzuje vńeobecně známou zkuńenost, o pomalém vzcházení porostů při nízkých teplotách půdy. Kombinace niņńích teplot a sníņené dostupnosti vody vńak můņe výrazně negativně ovlivnit vzcházení porostů. Lze spíńe očekávat, ņe pokles teplot bude vyvolán sráņkovými událostmi, které eliminují nedostatek vody v půdě. Za pozitivní z hlediska zemědělské praxe lze Osivo a sadba, 10. 2. 2011

133

povaņovat skutečnost, ņe i při niņńích hodnotách Ψ neklesá výrazně klíčivost, i kdyņ doba potřebná k vyklíčení semen se prodluņuje. Jednoznačný problém pomalého klíčení a tím i vzcházení je zkrácení doby vegetace porostu.

Závěr Na základě doposud provedených experimentů hodnotících vliv míry dostupnosti vody na semena S. bicolor, které představují pouze dílčí část problematiky řeńené nańím pracovińtěm věnované problematice pěstování S. bicolor v podmínkách České republiky, nelze vyvozovat obecné závěry. Přesto předloņené výsledky poskytují důleņité informace pro dalńí výzkum. Jedná se zejména o sledování klíčivosti při simulování skutečných průběhů teplot a vytvoření rozsáhlých datových souborů pro modelování vzájemného vlivu teploty a vodního stresu na klíčení jednotlivých odrůd S. bicolor, které, jak dokládají nańe dílčí experimenty, vykazují rozdílné hodnoty klíčivosti ve výńe uvedených podmínkách.

Poděkování Práce vznikla v rámci projektů MŠM 6046070901 a MZe QH82096.

Literatura ALVARADO V., BRADFORD K.J. (2002). A hydrothermal time model explains the cardinal temperatures for seed germination. Plant, Cell and Environment, 25, 1061-1969. BRAR G.S., STEINER J.L., UNGER P.W., PRIHAR S.S. (1992). Modeling sorghum seedling establishment from soil wetness and temperature of drying seed zones. Agronomy Journal, 84, 905–910. COPELAND L.O., MCDONALD M.B. (1995). Principles of seed science and technology. New York: Chapman & Hall, USA. 409 s. LOBATO A.K.S., OLIVEIRA NETO C.F., COSTA R.C.L., SANTOS FILHO B.G., SILVA F.K.S., CRUZ F.J.R., ABBOUD A.C.S., LAUGHINGHOUSE H.D. (2008). Germination of Sorghum Under the Influences of Water Restriction and Temperature. Agricultural Journal, 3, 220-224. MICHEL B.E., KAUFMANN M.R. (1973): The osmotic potential of polyethylene glycol 6000. Plant Physiology, 51, 914916. NECKÁŘ K., BRANT V., NEČASOVÁ M., NOVÁKOVÁ K., VENCLOVÁ V. (2008). Germination of weed species from Asteraceae family under water deficit conditions. Journal of Plant Diseases and Protection, Special Issue XXI, 267-271. NIELSEN O.K., RITZ C., STREIBIG J.C. (2004): Nonlinear mixed-model regression to analyze herbicide dose-response relationships. Weed Technology, 18, 30-37. PAZDERU, K. (2009). Importance of Germination Energy for Seed Quality Evaluation, In: 9th Scientific and Technical Seminar on Seed and Seedlings, Prague pp. 56-60. PRISCO J.T., SOUTO G.F., REBOUÇAS FERREIRA L.G. (1978). Overcoming salinity inhibition of sorghum seed germination by hydration-dehydration treatment. Plant and Soil, 49, 199-206. ROSSELLÓ J. A., MAYOL L. (2002). Seed Germination and Reproductive Features of Lysimachia minoricensis (Primulaceae), a Wild‐ extinct Plant. Annals of Botany, 89, 559-562. SPRINGER T.L. (2005): Germination and early seedling growth of chaffy-seeded grasses at negative water potential. Crop Science, 45, 2075-2080. WUEST S.B. (2002): Water transfer from soil to seed: The role of vapor transport. Soil Science Society of America Journal, 66, 1760-1763.

Contact Address: Ing. Václav Brant, Ph.D. Katedra agroekologie a biometeorologie, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]

134


PROJEV VYBRANÝCH ODRŮD BRAMBOR V EKOLOGICKÉM A KONVENČNÍM PĚSTOVÁNÍ Performance of Selected Potato Varieties in Organic and Conventional Growing Systems Jiří Diviš Zemědělská fakulta JU České Budějovice

Abstract The potato yield in organic and conventional farming depends on the varieties and quality seed. In the year 2010 experiment with selected varieties were started in sea level 690 m in organic and conventional growing. The varieties growing in organic farming achieved lower yield tuber. In the yers 2006 – 2008 experiment with certified potatoes seed and farmer potatoes seed were started in the sea level 460 m. Certified seed potatoes varieties Rosara, Marabel and Karin showed higher yield. Farmer seed potatoes varieties Satina and Bionta showed higher yield. Keywords: potato, variety, certified and farmer seed, organic and conventional growing, yield

Souhrn Výnos hlíz v konvenčním a ekologickém pěstování brambor závisí na odrůdě a kvalitě sadby. V roce 2010 byl zaloņen pokus s vybranými odrůdami brambor v nadmořské výńce 620 m v ekologickém a konvenčním způsobu pěstování. U vńech odrůd v ekologickém pěstování byl dosaņen niņńí výnos hlíz. V letech 2006 – 2008 byl zaloņen pokus s uznanou a farmářskou (vlastní) sadbou v nadmořské výńce 460 m. U uznané sadby byl dosaņen vyńńí výnos hlíz u odrůd Rosara, Marabel a Karin. U farmářské sadby byl dosaņen vyńńí výnos hlíz u odrůd Satina a Bionta.

Úvod Při pěstování brambor je moņné se setkat se ńirokou nabídkou odrůd domácího a zahraničního ńlechtění (DOMKÁŘOVÁ, 2004). Rozsáhlé mnoņství odrůd brambor zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR a ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (platný na území států EU) můņe představovat problém při výběru vhodné odrůdy pro pěstování (PRUGAR, 2008). Při výběru odrůdy je rozhodující poņadavek trhu (konzum ve slupce, prané hlízy, loupané hlízy, vhodnost na potravinářské výrobky a výroba ńkrobu) a vlastnosti odrůd (předevńím raný typ) (VOKÁL, 2004). Pro uplatnění potenciálních vlastností odrůd brambor má mimořádný význam kvalitní sadba (HOUBA, HOSNEDL, 2002). Mezi hlavní činitele ovlivņující uplatnění výnosového potenciálu zvolené odrůdy v konvenčním pěstování brambor lze uvést: - výběr vhodného stanovińtě – pozemku - nebezpečí eroze - osevní sled - kvalitní zpracování půdy - vyváņená výņiva podle potřeby odrůdy, kvalitní aplikace hnojiv - kvalitní sadba a její příprava - regulace zaplevelení - ochrana proti ńkůdcům - ekonomická a účinná ochrana proti plísni bramboru. Osivo a sadba, 10. 2. 2011

135

Mezi hlavní činitele ovlivņující výnos a výtěņnost hlíz konzumní velikosti v ekologickém pěstování brambor lze počítat: - osevní postup a předplodina - hnojení organickými hnojivy - kvalitní zpracování půdy na podzim a na jaře - odrůda a kvalitní sadba - regulace zaplevelení - omezení projevu plísně bramboru a mandelinky bramborové. Pouņití kvalitní sadby je zárukou vyuņití produkčního a kvalitativního potenciálu zvolených odrůd. KÖLSCH, STÖPPLER (1990) upozorņují, ņe pouņití odrůd nevhodných do reņimu ekologického pěstování a nekvalitní sadby přináńí znatelné sníņení výnosu. Podle KOVÁČE (2001) je výběr vhodné odrůdy a poņití kvalitní sadby základ úspěchu pěstování brambor v ekologickém zemědělství. DIVIŃ (2007) uvádí, ņe pro pěstitele bio-brambor je nejdůleņitějńí sníņení variability výnosu a výtěņnosti trņních hlíz. ŃVAJNEROVÁ (2009) na základě monitoringu na 36 biofarmách v roce 2009 ze vńech oblastí ČR zjistila uplatnění 30 odrůd brambor. Nejčastěji biopěstitelé volili odrůdu Karin a Bionta. Dalńími odrůdami brambor s významným zastoupením byly odrůdy: Adéla, Laura, Magda, Marabel a Rosara. Dále uvádí, ņe v průměru na těchto biofarmách byla pouņita vlastní přemnoņená sadba z 56,3 %. V Ročence ekologického zemědělství v ČR je na základě certifikované produkce a plochy brambor v EZ dosaņen výnos hlíz v roce 2008 - 14,88 t/ha a v roce 2009 - 16,7 t.ha-1. U konzumních brambor ostatních byl v ČR dosaņen výnos hlíz v roce 2008 - 25,06 t.ha-1 a v roce 2009 - 25,35 t.ha-1. Při porovnání průměrného výnosu hlíz v konvenčním a ekologickém pěstování brambor to představuje u ekologického pěstování pokles výnosu hlíz v roce 2008 o 41,6 % a v roce 2009 o 34,1 %.

Materiál a metody Cílem zaloņených pokusů bylo zhodnotit jak odrůdy s rozdílnou délkou vegetační doby reagující na podmínky v ekologickém pěstování výnosem hlíz a výtěņností konzumních hlíz. Dále byl hodnocen projev uznané a farmářské sadby v EZ. V nadmořské výńce 620 m (Pacovsko) byly v roce 2010 zaloņeny pokusy s vybranými odrůdami brambor, které mají předpoklad uplatnění v EZ. V letech 20062008 v nadmořské výńce 460 m (Volyņsko) byl na ekofarmě hodnocen vliv uznané a farmářské sadby u vybraných odrůd na výnos hlíz a výtěņnost hlíz konzumní velikosti.

Výsledky a diskuze V nadmořské výńce 620 m (Pacovsko) byl v roce 2010 u vybraných odrůd hodnocen vliv pěstitelského způsobu (konvenční, ekologický) na výnos hlíz a podíl hlíz nad 40 mm. Výsledky potvrdily, ņe u vńech zvolených odrůd v roce 2009 byl v ekologickém způsobu pěstování dosaņen vyńńí výnos hlíz neņ je průměrný výnos ekologických pěstitelů v ČR roce 2009 (16,7 t/ha). Výnos hlíz nad 20 t/ha byl dosaņen u odrůd Magda, Adéla, Princes, Madona, Laura, Red Anna, Terka a Bionta (tab. 1). V konvenčním způsobu pěstování ve srovnání s průměrným výnosem v ČR v roce 2009 u konzumních brambor ostatních (25,35 t/ha) byl u vńech zvolených odrůd dosaņen vyńńí výnos. Nejvyńńí výnos hlíz byl dosaņen u odrůd Madona (53,5 t/ha) Red Anna (52,3 t/ha) a Adéla (48,0 t/ha) (tab. 1). U velmi raných a raných odrůd brambor je zaznamenána niņńí výnosová deprese v ekologickém pěstování ve srovnání s odrůdami poloranými. Výńe poklesu výnosu hlíz v ekologickém způsobu pěstování je významně ovlivněna dosaņeným výnosem v konvenčním pěstování (viz odrůdy Adéla, Red Anna). Odrůdy velmi rané dávají předpoklad dosaņení výnosu hlíz a jeho stability, ale tyto odrůdy jsou doporučeny pro letní a podzimní konzum a nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování.

136


Tab. 1: Výnos hlíz a podíl hlíz nad 40 mm v konvenčním a ekologickém pěstování v roce 2010 Výnos hlíz t.ha-1 Pokles Podíl hlíz nad 40 mm % výnosu Odrůda v EZ konvenční ekologické konvenční ekologické % Magda (VR) 39,5 25,2 36,2 79,9 70,0 Rosara (VR) 27,3 16,3 40,3 73,9 66,6 Adéla (R) 48,0 21,9 54,4 95,4 71,1 Karin (R) 30,7 19,8 35,5 88,2 79,4 Princes (R) 35,3 21,0 40,5 78,3 69,6 Madona (PR) 53,5 29,0 45,8 87,2 73,9 Laura (PR) 38,5 20,3 43,3 90,7 64,1 Red Anna (PR) 52,3 21,6 58,7 69,1 50,0 Satina (PR) 36,3 16,5 54,4 96,5 93,0 Solara (PR) 34,0 17,0 50,0 74,8 56,5 Terka (PR) 35,5 20,8 41,4 75,0 56,5 Bionta (P) 44,6 25,2 43,5 94,4 67,5 Výnosová deprese vzniklá v ekologickém pěstování vybraných odrůd brambor v roce 2009 je vyńńí neņ kterou uvádí DIVIŃ (2007) za období 2003 – 2005. Vyńńí výnosová deprese je zaznamenaná u poloraných odrůd a v průměru tyto odrůdy dosáhly pouze 50 % výnosu dosaņeného v konvenčním pěstování (tab. 1). Podíl hlíz nad 40 mm u vńech hodnocených odrůd byl v konvenčním pěstování vyńńí v rozmezí od 3,5 % (odrůda Satina) aņ 24,3 % (odrůda Adéla) ve srovnání s ekologickým způsobem pěstování. Nejvyńńí podíl hlíz nad 40 mm v ekologickém pěstování brambor byl zjińtěn u odrůdy Satina (93 %) a u skupiny raných odrůd (73,4 %) (tab. 1). Předpokladem vyuņití výnosového potenciálu odrůd brambor je pouņití kvalitní sadby. Z monitoringu ŃVAJNEROVÉ (2009) u 34 ekologických pěstitelů brambor vyplynulo, ņe z více jak 56 % pouņívají vlastní přemnoņenou sadbu. Výsledky z pokusů dosaņených v letech 2006-2008 u vybraných odrůd brambor s rozdílnou vegetační dobou (tab.) ukazují, ņe při pouņití přemnoņené vytříděné vlastní sadby dońlo k minimálnímu sníņení výnosu hlíz a u některých odrůd je dosaņen vyńńí výnos u přemnoņené sadby (tab. 3). Výsledky ÚKZÚZ v roce 2009 (tab. 2) u stejných odrůd při pouņití přemnoņené sadby ukazují na mírný nárůst výnosu hlíz. Tab. 2: Výsledky zkoušek ÚKZÚZ – brambory 2009 Odrůda Výnos hlíz t.ha-1 Magda (VR) 49,74 Rosara (VR) 52,54 Adéla (R) 58,36 Karin (R) 51,76 Madona (PR) 72,57 Laura (PR) 54,70 Red Anna (PR) 60,70 Satina (PR) 60,79 Solara (PR) 56,19

Podíl hlíz nad 40 mm (%) 89,5 90,5 90,4 81,9 83,4 86,2 87,5 86,7 89,7

Zdroj: www. ukzuz.cz


137

Tab. 3: Projev uznané a přemnoţené sadby – průměr 2006 – 2008 Odrůda Výnos hlíz v ekologickém pěstování Uznaná sadba Přemnoţená % -1 -1 t.ha sadba t.ha Rosara (VR) 17,8 17,7 99,4 Marabel (R) 25,7 25,4 98,8 Karin (R) 23,2 21,8 93,9 Satina (PR) 25,1 25,9 103,1 Bionta (P) 21,1 24,3 115,1

ÚKZÚZ 2009 % 105,0 106,5 104,2 100,3 -

Závěr U zvolených odrůd byla prokázána moņnost jejich vyuņití v ekologickém pěstování brambor. U vńech odrůd byl dosaņený stejný nebo vyńńí výnos hlíz ve srovnání s průměrným výnosem v roce 2009, který uvádí Ročenka ekologického zemědělství v ČR. V roce 2010 v ekologickém pěstování byl výrazně vyńńí výnos hlíz dosaņen u odrůd Madona, Magda a Bionta. Pokles výnosu hlíz u zvolených odrůd v ekologickém pěstování v porovnání s konvenčním byl v roce 2010 od 36,2 % (Magda) do 58,7 (Red Anna). V konvenčním pěstování byla dosaņena v průměru o 15,4 % vyńńí výtěņnost hlíz nad 40 mm. Nelze předpokládat nárůst zastoupení uznané sadby, která je garancí její kvality při pěstování brambor. Pro kaņdého pěstitele v ekologickém i konvenčním pěstování brambor, který pouņívá farmářskou (vlastní) sadbu, to znamená věnovat pozornost porostům „pro pěstování vlastní sadby“, sklizni, skladování a přípravě sadby před výsadbou. To se následně projeví na minimalizaci vznikajících rozdílů mezi uznanou a vlastní sadbou.

Poděkování Výsledky byly získány za finanční podpory projektu NAZV QI 101A184 a MSM 6007665806

Literatura DIVIŃ J. (2007): Brambory – významná plodina v ekologickém zemědělství. Ekologické zemědělství – sborník konference, ČZU Praha, s. 127 – 130 DOMKÁŘOVÁ J. (2004): Současná odrůdová skladba brambor. In: Vokál B. a kol.: Pěstování brambor, Agrospoj, Praha, s. 170 – 216 HOUBA M.; HOSNEDL V. (2002): Osivo a sadba. M. Sedláček, Praha, 186 s. KÖLSCH E.; STÖPPLER H. (1990): Kartoffeln im ökologischen Landbau. KTBL, Darmstadt, 110 s. KOVÁČ K. a kol. (2001): Ekologické pestovanie zemiakov. Agroservis, Nitra, 102 s. PRUGAR J. a kol. (2008): Kvalita rostlinných produktů na prahu 3.tisíciletí. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Praha, 327 s. ŃVAJNEROVÁ M. (2009): Sledování přirozených toxických látek v produkci brambor z ekologického a konvenčního způsobu pěstování a získání informací o problémech pěstitelů ekologických brambor. Závěrečná zpráva interního grantu 1612/09, ZF JU České Budějovice, 14 s. VOKÁL B. a kol. (2004): Pěstování brambor, Agrospoj, Praha, 261 s.

Contact adress: Doc. Ing. Jiří Diviš, CSc. Katedra rostlinné výroby, ZF JU České Budějovice, Studenstká 13, 370 05 České Budějovice: E-mail: [email protected]

138


VLIV OŠETŘENÍ NA PRODUKCI SADBY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Effect of Treatment on Seed Production in Organic Farming Jaroslav Tomášek1, Petr Dvořák1, Andrea Hlavová 2 1 KRV, 2KEIOP ČZU v Praze

Abstract The selection and quality of seed is a very important element in growing potatoes organically. A fundamental requirement of seed is its high biological and seed value. To improve the seed can be used a few authorized products. In our tests the product PRP-SOL increased yield of seed tubers. The variety Monika reached the highest yield of seed tubers (21.46 t / ha) and highest average tuber weight. It is necessary for variety Monika to assure about termination of the vegetation in time. We used measured chlorophyll to determine the physiological activity of treated crops. The trend of higher chlorophyll content was detected in the untreated control without mulch and under protective net. Keywords: seedlings, PRP-SOL, potatoes, yield, protective net

Souhrn Výběr a kvalita sadby je velmi významným prvkem při pěstování brambor ekologickým způsobem. Zásadním poņadavkem na sadbu je její vysoká biologická a semenářská hodnota. Pro zlepńení mnoņitelských porostů je moņné vyuņít několik povolených přípravků. V nańich pokusech přípravek PRP-SOL zvyńoval výnos sadbových hlíz. Z porovnávaných odrůd (Monika, Red Anna a Jelly) odrůda Monika dosáhla nejvyńńího výnosu sadbových hlíz (21,46 t/ha) a nejvyńńí průměrné hmotnosti hlíz. Proto je u odrůdy Monika potřeba dbát na včasný termín ukončení vegetace. Měřený obsah chlorofylu jsme vyuņily pro zjińtění fyziologické aktivity ońetřených porostů a trend vyńńího obsahu chlorofylu byl zjińtěn u neońetřené kontroly bez mulče a pod ochrannou sítí. Klíčová slova: sadba, PRP-SOL, brambory, výnos, ochranná síť

Úvod Brambory patří vedle řepky, obilovin a dalńích plodin k hlavním a tradičním trņním plodinám (Číņek, 2009). Plocha brambor pěstovaných v kontrolovaném systému ekologického zemědělství roste, ale i přesto dosahuje jen 240 ha (2009). Při současné moņnosti pěstovat brambory v biokvalitě se otevírá otázka potřeby kvalitní a zdravé sadby. V současné době je minimální nabídka certifikované sadby (Dvořák, 2010). Osivo a sadba představují biologický materiál, který je základem kvality a nositelem vlastností budoucího porostu. Zásadním poņadavkem na sadbu je její vysoká biologická a semenářská hodnota (Sychra, 2002). V systému ekologického zemědělství je nutné vysazovat narańenou sadbu, lépe je vńak pouņívat sadbu předklíčenou. Porost z předklíčené sadby vzchází rychleji a lépe konkuruje plevelům. Předkličování sadby zvyńuje fyziologické stáří hlíz, které vede k menńí tvorbě klíčků a stonků, sniņuje citlivost k virovým chorobám (tzv. rezistence stářím). Dostupnost certifikované sadby je moņné zjistit na stránkách http://www.ukzuz.cz/Folders/2295-1-Ekologicke+osivo.aspx, včetně výjimky na pouņití konvenční sadby v případě nedostupnosti sadby.


139

Pěstitel (mnoņitel) musí pouņívat pouze certifikovanou sadbu brambor či biobrambor, odpovídající pro přísluńný stupeņ mnoņení. Pro pěstování sadbových brambor se nejčastěji pouņívá meziřádková vzdálenost 750 mm a větńí počet jedinců na hektar. Doba sázení se řídí povětrnostními podmínkami, probíhá nejčastěji v druhé polovině dubna. Pro sázení je vlhkost půdy důleņitějńí neņ její teplota (Vokál, 2004). Pro biobramboráře jsou největńím problémem při pěstování brambor plíseņ bramboru (Phytophtora infestans) a výņiva porostů (Finckh et al., 2006). Pro ochranu, podporu růstu a zvýńení obranyschopnosti rostlin, je moņné v systému EZ pouņít podpůrné biopřípravky. Například vermičaj z kalifornských ņíņal pouņitelný pro moření osiva a sadby. Sloņení jejich výměńku má pozitivní vliv na vývoj rostlin a klíčení neboť dle Stumpfa (2006) vermičaj obsahuje huminové kyseliny, růstové hormony, enzymy, mikroorganismy a aminokyseliny. Pro zajińtění lepńí klíčivosti je vhodný přípravek Lignohumát B, který se pouņívá k moření semen a cibulí před výsadbou. Výņiva porostů brambor v ekologickém zemědělství by měla být realizována pokud moņno alespoņ 25% podílem leguminóz a zbývající část dodáním statkových hnojiv. Hnůj a kompost se pozvolna rozkládají a dodávají potřebné ņiviny rostlinám narozdíl od kapalných organických hnojiv, která se mineralizují rychleji (Van Delden, 2001; Gruber et al., 2003; Haase et al., 2005).

Metodika V přesném polním pokusu na výzkumné stanici katedry rostlinné výroby ČZU v Praze Uhříněvsi byla pouņita biologicky připravená sadba tří odrůd (Monika, Red Anna a Jelly). S předkličováním se započalo 6 týdnů před plánovanou výsadbou. Pokus byl zaloņen ve třech variantách ońetření sadby, dvou variantách ońetření při výsadbě (kaņdá ve 3 opakováních): 1. Mořeni Lig 1 (máčení hlíz 5 minut v 0,02% roztoku Lignohumátu B před předkličováním); 2. Moření Lig 2 (0,02 % roztok Lignohumátu B aplikovaný na hlízy při výsadbě); 3. Moření Vermi 1 (máčení hlíz 5 minut v 2,5% roztoku vermičaje); 4. PRP-SOL 1 - na klasických hrůbcích (v dávce 300 kg/ha); 5. PRP-SOL – na hrůbcích s mulčovací textilií (v dávce 300 kg/ha); 6. Ochranná síť - proti kladení a náletu mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata). 7. Kontrola – hrůbky s mechanickou kultivací (bez mulče); 8. Kontrola s mulčovací textilií (MT). Výsadba hlíz proběhla 20. 4. 2010 na ekologicky certifikované plońe. Hlízy byly ručně vysázeny (ve sponu 800 x 300 mm), u MT do předem vytvořených otvorů. Toto opatření bylo pouņito kvůli sníņení tlaku plevelů. Během vegetace byl sledován obsah chlorofylu v horních listech (10 měření na jednu variantu) jednou týdně chlorofylmetrem Minolta. Pokus byl veden v souladu s předpisy o Ekologickém zemědělství (EZ). Sklizeņ proběhla 6. září 2010 ručním sběrem hlíz. Při hodnocení výnosu (15. 9. 2010) byly hlízy roztříděny do velikostních tříd 25-40 mm, 41-55 mm, 56-60 mm a nadsadba nad 60 mm. Zjińtěné hmotnosti hlíz z parcelek byly přepočítány na výnos hlíz pod trsem. Byly zjińťovány počty hlíz u jednotlivých velikostních tříd (hodnoceno na pokusnou parcelku 15 ks rostlin). Pokusné varianty byly srovnány s neońetřenou kontrolou (kontrola) a také s neońetřenou kontrolou na černé mulčovací textílii (kontrola MT). Pro statistické vyhodnocení byla pouņita ANOVA (v programu SAS 9.1.) a pro podrobnějńí porovnání rozdílů mezi průměry HSD Tukeyho test.

Výsledky a diskuse Výnos hlíz sadbové velikosti

Při hodnocení výnosu jednotlivých variant byl zjińtěn statisticky průkazně nejvyńńí výnos sadbových hlíz (hodnocený pod trsem) u varianty ońetřené půdním přípravkem PRP- SOL 1 (na hrůbcích) a pod ochrannou sítí, kde nebyl významný ņír larev mandelinky bramborové. Ochranná síť vykazovala také nejvyńńí hmotnost hlíz o velikosti nad 60 mm – nadsadby. Důvodem byla prodlouņená délka vegetace pod ochrannou sítí o cca 30 dní oproti ostatním variantám. Snahou pěstitelů by měla být předevńím produkce hlíz sadbové velikosti, která by podle Dvořáka (2007) měla být od 25 do 60 mm. Moření hlíz přípravky vermičaj a lignohumát (2 týdny před výsadbou) statisticky průkazně sníņilo 140


celkový výnos hlíz oproti kontrole. To se shoduje s prací Kurkové (2010), která píńe, ņe pouņití vermikompostu nemusí mít vliv na růst rostlin. Ņádná z pokusných variant neměla statisticky průkazný vliv na hmotnost hlíz 25 – 40 mm. Byl zjińtěn trend, ņe pěstování sadbových hlíz na černé mulčovací textilii je z hlediska výnosu sadbových hlíz výhodnějńí neņ na klasických hrůbcích (výnos u kontroly MT vyńńí výnos neņ kontrola bez mulče). Graf 1: Průměrný výnos sadbových hlíz pod trsem podle variant (g). 700

b b

hmotnost hlíz v g/trs

600

b

b abc

400

b

b abc

500 b c

abc

abc

bc

ab

a

a

300 c

c

bc

a

a

a

bc

bc

nad 60 mm 56-60 mm 41-55 mm 25-40 mm

a

b bc

200 100

a

a

a

a

a

0 Moreni Vermi

Moreni Lig 1

Kontrola

Moreni Lig 2

PRP-SOL Kontrola MT

síť

PRP-SOL 1

varianta

a,b,c - rozdíly mezi průměry (u téņe velikostní frakce) označené stejným písmenem jsou statisticky nevýznamné

Nevětńího počtu hlíz nadsadbové velikosti (nad 60 mm) bylo statisticky významně docíleno na variantě síť, kde díky delńí vegetační době hlízy narostly do větńích rozměrů. Statisticky významně větńí počet hlíz 41-55 byl na variantě PRP-EBV na klasických hrůbcích (graf 2). Aplikace přípravků neměla vliv na velikostní třídění hlíz 25-40 mm, 56-60 mm a na velikostní třídu nad 60 mm. Graf 2: Průměrný počet sadbových hlíz na variantu (15 ks rostlin) 160 140 a

120 a

a

a

a

100

počty hlíz

a

a

bc 80

a b

bc

a

bc bc

nad 60 mm

bc

bc

56-60 mm 41-55 mm

60

25-40 mm 40

a a

a

a

a

a

20

a

a

0 Moreni Vermi

Moreni Lig 1

Kontrola

Moreni Lig 2

PRP-SOL Kontrola MT

síť

PRP-SOL 1

varianta

a,b,c - rozdíly mezi průměry (u téņe velikostní frakce) označené stejným písmenem jsou statisticky nevýznamné

Vliv odrůdy

Monika je velmi raná odrůda s rychlejńím počátečním růstem a tím v podmínkách ekologického zemědělství lépe konkurovala plevelům, coņ potvrzuje i Hradil (2007). Vokál (2004) uvádí, ņe průměrná hmotnost sadbové hlízy by se měla pohybovat v rozmezí 30 – 80 g, coņ bylo v pokusu Osivo a sadba, 10. 2. 2011

141

docíleno. Statisticky významně větńí velikost sadbových hlíz byla nalezena u odrůdy Monika a Red Anna (tab. 1). Odrůda Red Anna vykazovala nejniņńí průměrnou hmotnost hlíz, ale i tak svojí váhou neklesla pod poņadovaný limit. Tabulka 1: Výnos sadbových hlíz na hektar a průměrná hmotnost sadbové hlízy podle odrůdy Odrůda Monika Red Anna Jelly

Výnos sadbových hlíz (t/ha) 21,46 a 12,63 b 12,62 b

Prům. hmotnost 1 sadbové hlízy (g) 52,99 a 38,83 b 47,23 a

a, b: rozdíly mezi průměry označené stejným písmenem jsou statisticky nevýznamné

Při sledování obsahu chlorofylu v listech v období mezi 22. 6. a 27. 7. (graf 3) neměla ņádná pokusná varianta statisticky průkazný vliv na obsah chlorofylu. Byl zjińtěn trend vyńńího obsahu chlorofylu na kontrole (na klasických hrůbcích bez mulče). V termínu 27. 7. se sníņil obsah chlorofylu z důvodu postupného dozrávání porostů a celkového sníņení vitality rostlin na variantě kontrola způsobené sníņenou asimilační plochou ņírem mandelinky bramborové. Porosty nakryté ochrannou sítí vykazovaly větńí obsah chlorofylu neņ ostatní varianty (10. 8. průměrně 32,6 SPAD), kdy ostatní porosty nebyly jiņ měřitelné z důvodu ukončení vegetace kombinací faktorů ņíru mandelinky bramborové a napadení natě plísní bramboru. Graf 3: Vývoj mnoţství chlorofylu v listech během vegetace podle varianty 43 41 39

Moreni vermi

SPAD

37

Moreni Lig 1 Moreni Lig 2

35

Kontrola 33

Kontrola MT PRP-SOL

31

síť

29 27 25 22.6.

28.6.

7.7.

13.7.

20.7.

27.7.

datum

Závěr Biozemědělci by měli pěstovat jen zdravou a certifikovanou sadbu. Vzhledem k tomu, ņe někdy nebývá dostatek certifikované sadby, je moņné vyuņít sadbu farmářskou či sadbu konveční. Při pěstování farmářské sadby je moņné vyuņít pomocného půdního přípravku PRP-SOL, který zvyńoval výnos sadby u velikosti hlíz 40 – 55 mm a celkově vykazoval největńí výnos. Dále bylo vysokého výnosu docíleno pouņitím ochranné sítě (původně pouņité proti kladení mandelinky bramborové), která měla statisticky průkazně vyńńí výnos neņ kontrola. Také pouņití mulčovací textilie zvýńilo výnos a mohlo by být pro pěstování sadbových brambor výhodnějńí i z hlediska menńího tlaku plevelů. Výběr odrůdy je při ekologickém pěstování klíčovou částí pěstitelské technologie. Velmi raná odrůda Monika v podmínkách EZ dokázala rychleji narůst a zajistit tak větńí hlízy před výskytem plísně bramboru. Proto Monika dosáhla větńího výnosu a větńí průměrné hmotnosti 1 hlízy neņ odrůdy Red Anna a Jelly.

142


Ońetření sadby (Lignohumátem B a vermičajem), tak přípravky aplikované při výsadbě (PRP-SOL a Lignohumát B) neměly výrazný vliv na obsah chlorofylu v listech. Naopak byl zjińtěn trend vyńńího obsahu chlorofylu na kontrolní variantě bez ońetření a při pouņití ochranné sítě. Moření přípravky Lignohumát B a vermičaj 2 týdny před výsadbou mělo statisticky významně negativní efekt pro celkový výnos hlíz.

Poděkování Tato publikace vznikla za podpory MŠMT výzkumného záměru MSM 6046070901 a projektu MZe NAZV QH 82149.

Literatura DVOŘÁK, P., HAMOUZ, K. (2007). Vliv velikosti sadby na výnos raných brambor, Osivo a sadba: II. odborný a vědecký seminář, ČZU. s.100-104, ISBN 978-80-213-1610 HRADIL, R. (2007) Biobrambory: jak ekologicky vypěstovat kvalitní brambory 1. vyd. Olomouc: Bioinstitut, 23 s. ISBN 978-80-87080-10-8 VOKÁL, B. (2004). Technologie pěstování brambor; 1. vyd. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací. 91 s. ISBN 80-7271-155-5, s. 24-30 STUMPF, W. (2006). Biologisches Pflanzenstärkungsmittel BIQ punktet mit hervorragenden Untersuchungsergebnissen im Vergleich zu anderen Düngern. Pressinformation FINCKH, M. R. (2006) Schulte-Geldermann, E.; Bruns, C. Challenges to Organic Potato Farming: Disease and Nutrient Management. Potato Research, 49: 27–42, DOI 10.1007/s11540-006-9004-3 GRUBER, H.; THAMM, U.; MICHEL, V. (2003). Effektive Nutzung des Leguminosenstickstoffs in der Fruchtfolge (Effective use of Legume Nitrogen in the Crop Rotation). Ökol Landbau, 127:29–31 HAASE, T.; SCHÜLER, C.; KÖLSCH, E.; HAASE, N.,U. (2005). Einfluss von Dungung und Sorte auf Ertrags- und Qualitätsparameter von Verarbeitungskartoffeln im Ökologischen Landbau. In: Heß J, Rahmann G (eds) Ende der Nische. Beiträge zur 8. Wissenschaftstagung zum Ökologischen Landbau, 1–4 March 2005, Kassel. Kassel University Press, s. 51–54. KURKOVÁ, M. (2010) Posouzení moņnosti vyuņití vermikompostu a nanoņeleza pro zemědělskou revitalizaci kontaminovaných pozemků. Diplomová práce, KEIOP, FŅP, Praha VAN DELDEN, A. (2001). Yield and growth of potato and wheat under organic N-Management. Agronomy J, 93:1370– 1385

Contact Address: Ing. Jaroslav Tomášek, Katedra rostlinné výroby FAPPZ, Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha - Suchdol, e-mail: [email protected].


143

OCENA JAKOŚCI PLONU PRZY RÓŻNYCH TECHNOLOGIACH UPRAWY ZIEMNIAKA The Evaluation of the Quality of Crop near the Various Technologies of Cultivation of the Potato Maria Pytlarz-Kozicka Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu

Abstract The field and laboratory investigation of yield and the tubers quality of three potato varieties from the various technologies of cultivation was conducted in the station Experimental Pawlowice near Wroclaw in the years 2008-2010. Field trials were randomized. The systems of growing (conventional and organic) and influence of three varieties Oman, Tetyda and Zagloba were studied in three year investigation. Results show that growth and development of plants and paralysis mushroom diseases depend both on varieties and the growing technology. There were higher starch and dry mass content after using of higher doses of mineral fertilizer and after chemical protection in the conventional system. Keywords: technologies of cultivation, variety.

Souhrn W latach 2008-2010 w Stacji Doświadczalnej Pawłowice koło Wrocławia przeprowadzono badania polowe i laboratoryjne wysokości i jakości plonów trzech odmian ziemniaka przy różnych technologiach uprawy. Doświadczenie założono metodą split-plot. Badanymi czynnikami były systemy uprawy – konwencjonalny i ekologiczny oraz odmiany ziemniaka: Oman, Tetyda i Zagłoba. Trzyletnie badania wykazały, że wzrost i rozwój roślin oraz porażenie chorobami grzybowymi zależały od właściwości odmianowych i technologii uprawy. Uzyskane plony handlowe, skrobi i suchej masy wyższe były przy zastosowaniu wyższego nawożenia mineralnego i ochrony roślin w systemie konwencjonalnym.

Uvod Uprawa ekologiczna jest coraz bardziej popularyzowana, jako alternatywa dla rolnictwa konwencjonalnego – sposobu gospodarowania ukierunkowanego na maksymalizację zysku, którą uzyskuje się w wyspecjalizowanych gospodarstwach, stosujących technologie produkcji oparte na dużym zużyciu środków produkcji i małych nakładach (Sawicka B., Kuś J 2000). Rolnictwo ekologiczne jest odpowiednikiem dążeń konsumentów, dostarczając im zdrową, naturalną żywność, bez nadmiernej chemicznej ingerencji (Kuś 2005, Stalenga J. 1998). Zdaniem ekologów ziemniak jest jedną z najtrudniejszych gatunków do uprawy w systemie ekologicznym. Trudność uprawy wynika z zagrożenia przez rozwój chwastów a także przez agrofagi. Za uprawą ekologiczną przemawiają jednak względy ekonomiczne, przyrodnicze i płodozmian (Prośba-Białczyk 2002). Wielu rolników nie osiąga jednak optymalnej jakości plonów, stąd też dokładna znajomość wymogów jakościowych ziemniaków odnośnie konkretnego ich przeznaczenia i użytkowania jest sprawa bardzo ważną. Jakość powinna być zawsze decydującym argumentem dla rolników, którzy ziemniaki jadalne sami wprowadzają na rynek (Rytel, Lisińska, Pytlarz-Kozicka 2008.).

144


Materiál a metody Badania polowe przeprowadzono w latach 2008 – 2010 w Rolniczym Zakładzie Doświadczalnym w Pawłowicach. Doświadczenie dwuczynnikowe założono metodą split–plot w trzech powtórzeniach. Badano dwa czynniki, którymi były: I. Systemy uprawy: -ekologiczny – nawożenie tylko organiczne odchwaszczanie mechaniczne, ochrony roślin środkami dozwolonymi w uprawach ekologicznych, -konwencjonalny – nawożenie mineralne N:P:K (160:120:180) oraz chemiczna ochrona roślin z wykorzystaniem pestycydów, II. Odmiany – Oman - wczesna, Tetyda – średnio wczesna, Zagłoba - późna. Tab. 1: Zabiegi stosowane na doświadczeniu. System uprawy Ekologiczny Konwencjonalny Wyszczególnienie Użyźniacz glebowy Mocznik 46% 160 kg.ha-1 Nawożenie 2x w dawce 3 l.ha-1 Superfosfat 40% 120 kg.ha-1 -1 Superfosfat 40% 90 kg.ha Sól potasowa 60% 180 kg.ha-1 Sól potasowa 60% 130 kg.ha-1 Chemiczne: Odchwaszczanie Mechaniczne Afalon 50WP 2 kg ∙ ha-1 Targa Super 05 EC 3l ∙ ha-1 Agricolle 3 l.ha-1 w 1000 l Fastac 100 EC – 0,1 l ∙ ha-1 Insektycydy cieczy Bancol 50 WP – 0,4 l ∙ ha-1 larwy biedronek i złotooka Altima 500 SC – 0,4 l.ha-1 2x Miedzian 50 WP Curzate M 72,5 WP– 2 kg.ha-1 -1 Fungicydy w dawce 3 kg.ha 2x Bravo 500 S.C. – 3 l.ha-1 2x Tattoo 550 SC – 3 l.ha-1 Miedzian 50 WP – 4 kg.ha-1 W okresie wegetacji wykonywano obserwacje wzrostu i rozwoju roślin. Monitorowano również stan zachwaszczenia oraz porażenia roślin chorobami. Po zaschnięciu naci ziemniaki wykopano przy użyciu kopaczki elewatorowej jednorzędowej, a następnie zebrano ręcznie. Po zbiorze bulwy zważono w celu obliczenia plonów. Następnie pobrano próby po około 6 kg do oznaczenia zawartości skrobi za pomocą wagi Reimanna – Parowa, struktury plonu i masy przeciętnej bulwy. Z każdej frakcji pobrano próby o wadze ok. 0,5 kg w celu oznaczenia suchej masy. Bulwy pocięto na szatkownicy, a z uzyskanej miazgi pobrano po trzy 100-gramowe próbki, które wstępnie suszono w temperaturze 60°C, a następnie przez 5 godzin w temperaturze 105°C. Tak wysuszone próbki połączono kombinacjami i zmielono. Ponadto pobrano z każdego poletka po 10 bulw do oznaczenia ciemnienia miąższu oraz oceny organoleptycznej. Wyniki badań opracowano statystycznie metodą analizy wariancji dla doświadczeń dwuczynnikowych założonych metodą podbloków. Istotność wpływu badanych czynników poddano analizie wariancji na podstawie testu F przy poziomie istotności α = 0,05.

Výsledky Badania przeprowadzono na glebie lekkiej, wytworzonej z piasku słabo gliniastego, zaliczanej do kompleksu żytniego bardzo dobrego, klasy botanicznej IV b. Gleba charakteryzowała się odczynem lekko kwaśnym. Zawartość potasu była bardzo wysoka, fosforu - średnia, magnezu - wysoka. Osivo a sadba, 10. 2. 2011

145

Warunki pogodowe w latach badań były zmienne w zależności od roku. Najkorzystniejsze warunki pogodowe w okresie wegetacji ziemniaków były w roku 2009, najmniej korzystne natomiast w roku 2010. Rozwój roślin zależał od odmiany i roku badań. Najkrótszym okresem wegetacji charakteryzowała się Odmiana Oman – średnio w latach badań 103 dni, najdłuższym Odmiana Zagłoba – 132 dni (tab. 2). Tab. 2: Okresy w rozwoju ziemniaka (liczba dni). Średnia dla lat 2008-2010. Odmiana - liczba dni Okresy rozwoju t Sadzenie – początek wschodów Początek wschodów – koniec wschodów Koniec wschodów – formowanie pędów Formowanie pędów – początek pąkowania Początek pąkowania - koniec pąkowania Początek kwitnienia – koniec kwitnienia Koniec kwitnienia – początek zasychania naci Początek zasychania naci – koniec zasychania naci Długość okresów wegetacji (liczba dni)

Oman

Tetyda

Zagłoba

17

21

17

4

4

4

10

6

13

15

22

12

7

8

6

9

4

19

8

3

9

43

45

52

103

113

132

Wykres 2. – Wysokość roślin, średnie dla systemów uprawy. Średnia dla lat 2008-2010

146


Wysokość roślin (wykres 1) badanych odmian w początkowym okresie wzrostu była zbliżona w obu systemach uprawy. Wraz z rozwojem roślin różnica we wzroście ziemniaków była coraz większa na korzyść obiektów uprawianych w systemie konwencjonalnym i wahała się od 2 cm na początku czerwca do 10 cm w drugiej dekadzie lipca. W okresie wegetacji prowadzono obserwacje zachwaszczenia, porażenia roślin chorobami i szkodnikami. Większe zachwaszczenie zanotowano na obiektach w systemie ekologicznym, gdzie nie stosowano chemicznej ochrony roślin, chwasty usuwano mechanicznie bądź ręcznie. Obiekty te zachwaszczone były głównie perzem właściwym (Agropyron repens) oraz w niewielkim stopniu iglicą (Erodium cicutarium). Stonka ziemniaczana (Leptinotarsa decemlineata) na doświadczeniu występowała sporadycznie, nieco więcej owadów obserwowano na obiektach z uprawą z uprawą ekologiczną. Stopień porażenia roślin zarazą ziemniaka (Phytophthora infestans (tab. 3) zależał od odporności badanych odmian, ochrony chemicznej oraz daty obserwacji. Tab. 3: Stopień porażenia roślin zarazą ziemniaka w skali 1- 9. Średnia dla lat 2008-2010 Data obserwacji System uprawy Ekologiczny Konwencjonalny -

Odmiana Oman Tetyda Zagłoba

22-25.06

07-10.07

14-18.07

22-30.07

7,3 9,0 8,0 8,0 8,5

5,7 7,7 5,5 7,0 7,5

4,7 5,7 4,0 5,5 6,5

1,3 4,7 2,5 3,0 4,5

9 – rośliny zdrowe, 1 – rośliny całkowicie porażone (zaschnięte) 9 - healthy plants, 1 - the plant paralyses entirely (dry)]

Najsilniejszemu porażeniu zarazą ziemniaka uległa odmiana Oman (pod koniec wegetacji średni stopień porażenia wynosił 2,5), bardziej odporna była odmiana Tetyda (średni stopień porażenia pod koniec wegetacji - 3,0), natomiast najmniejszemu porażeniu ulegały ziemniaki odmiany Zagłoba (stopień porażenia 4,5). Porównując systemy uprawy, intensywniej zaraza ziemniaka wystąpiła na obiektach z uprawą ekologiczną. Średni stopień porażenia ziemniaków pochodzących z uprawy ekologicznej wynosił 4,75, natomiast dla ziemniaków uprawianych metodą konwencjonalną – 6,8. Negatywny wpływ choroby nasilał się wraz z czasem – pod koniec kwitnienia większość roślin na doświadczeniu była zdrowa, natomiast w czasie późniejszych obserwacji stwierdzono nasilone objawy zarazy ziemniaka mimo intensywnej ochrony na obiektach uprawianych w systemie konwencjonalnym. Tab. 4: Plon bulw, masa bulwy, % zawartość skrobi i suchej masy [t.·ha-1]. Średnie dla lat 2008-2010 System uprawy Odmiana Plon bulw Masa bulwy % skrobi % suchej masy Ekologiczny 21,5 69,7 13,9 19,5 Konwencjonalny 24,1 72,9 13,5 19,1 NIR - (α = 0,05) 2,06 2,11 r. n. r. n. Oman 15,6 66,6 14,1 20,1 Tetyda 20,6 70,8 13,8 20,0 Zagłoba 32,3 76,5 13,3 17,8 NIR - (α = 0,05) 3,91 3,82 r. n. r. n. Uzyskane plony bulw (tab. 4) były niskie. Przyczyniły się do tego niekorzystne warunki pogodowe w okresie badań, przede wszystkim bardzo wysoka temperatura i niedostateczna ilość opadów w Osivo a sadba, 10. 2. 2011

147

okresie intensywnego wzrostu roślin. Wyższe plony uzyskano na obiektach z uprawą w systemie konwencjonalnym. Porównując plonowanie odmian najwyższe istotnie plony uzyskała późna odmiana Zagłoba 32,3 t.ha-1, a najniższe wczesna odmiana Oman 15,6 t·ha-1. Wyższą masę bulwy odmiany uzyskały na obiektach z uprawą konwencjonalną, natomiast nieco wyższa zawartość skrobi i suchej masy była na obiektach uprawianych w systemie ekologicznym. Z badanych odmian, odmiana Zagłoba charakteryzowała się najwyższą masą bulwy, a najniższą zawartością skrobi i suchej masy. Wyniki oceny organoleptycznej (tab. 5) poszczególnych wyróżników jakości zależały od cech genetycznych badanych odmian oraz systemów uprawy. Nieco lepsze wyniki u badanych odmian uzyskano na obiektach z uprawą ekologiczną przy ocenianiu zapachu, barwy i smaku. Pod względem zapachu najwyższy wynik uzyskano u odmiany Tetyda, natomiast pod względem smaku najlepiej wypadła odmiana Oman. Tab. 5: Wyniki oceny organoleptycznej. Średnia dla lat 2008-2010 Wyróżniki jakości

Odmiana Tetyda

Oman

Zagłoba

Zapach [1-4]

E 1,5

K 2,3

E 1,9

K 2,5

E 1,5

K 2,1

Barwa miąższu [1-4]

2,2

2,0

2,2

2,0

2,1

2,0

Smak [1-4]

2,0

2,6

2,0

2,5

1,6

2,3

E – system ekologiczny, K - system konwencjonalny E - ecological system, K - the conventional system

Ciemnienie miąższu surowego i po ugotowaniu mierzono w skali Duńskiej po 1 i po 4 godzinach (tab. 6). Wyższe ciemnienie wykazano dla bulw surowych niż po ich ugotowaniu. Ciemnienie zarówno po 1 jak i po 4 godzinach zależało od właściwości odmianowych oraz od wysokości nawożenia azotowego. Najmniej ciemniały bulwy badanych odmian uprawianych w systemie ekologicznym, gdzie nie stosowano nawożenia mineralnego oraz u odmiany Tetyda. Na intensywność ciemnienia wpływało również gotowanie. Po ugotowaniu bulw ciemnienie było nieznaczne w porównaniu do bulw surowych. Ciemnienia bulw surowych w zależności od systemu uprawy przyjmowało wartości po 1 godz. od 4,5-,67 a po 4 godz. 5,67-6,50, natomiast bulw ugotowanych po 1 godz. 1,06–1,15 a po 4 godz. 1,09-1,19. Tab. 6. Ciemnienie miąższu surowego i po ugotowaniu – skala Duńska (1 –9). Średnia dla lat 20082010 System uprawy Odmiana Miąższ surowy Po ugotowaniu Po 1 godz. Po 4 godz. Po 1 godz. Po 4 godz. Ekologiczny

-

4,50

5,67

1,06

1,09

Konwencjonalny C NIR (α = 0,05)

-

4,67

6,50

1,15

1,19

0,09

0,22

r. n.

r. n.

-

Oman

5,5

7,0

1,13

1,18

-

Tetyda

3,0

4,5

1,11

1,15

-

Zagłoba

5,2

6,8

1,19

1,22

0,13

0,36

r. n.

r. n.

NIR (α = 0,05)

148


Závěr Niekorzystny rozkład opadów oraz wysokie temperatury w okresie wegetacji wpłynęły niekorzystnie na plonowanie badanych odmian. Długość okresu wegetacji zależała od cech genetycznych badanych odmian oraz warunków wegetacji. Większe zachwaszczenie oraz porażenie roślin zarazą ziemniaka obserwowano na obiektach z uprawą w systemie ekologicznym. Uzyskane plony bulw były niskie, wyższe plony ogólne uzyskano na obiektach z uprawą w systemie konwencjonalnym. Najwyższe istotnie plony ogółem, uzyskała późna odmiana Zagłoba, a najniższe wczesna odmiana Oman. Procentowa zawartość suchej masy i skrobi w bulwach była wyższa na obiektach z uprawą ekologiczną. Wyniki oceny organoleptycznej zależały od cech genetycznych badanych odmian i systemu uprawy. Nieco lepsze wyniki u badanych odmian uzyskano na obiektach z uprawą ekologiczną przy ocenianiu zapachu, barwy i smaku. Ciemnienie miąższu surowego i po ugotowaniu zależało od właściwości odmianowych oraz od nawożenia azotowego. Najmniej ciemniały bulwy uprawiane w systemie ekologicznym, oraz u odmiany Tetyda. Na intensywność ciemnienia wpływało również gotowanie. Po ugotowaniu bulw ciemnienie było nieznaczne w porównaniu do bulw surowych.

Literatura KUŚ J. 2005: Ekologiczne podstawy integrowanej produkcji roślinnej. Mat. Szkol. IUNG Puławy, 101-108 Lista opisowa odmian. Rośliny rolnicze. 2005,2007,2008. COBORU. Słupia Wielka. PROŚBA-BIAŁCZYK U. 2002. Uprawa ziemniaka z uwzględnieniem aspektów rolnictwa ekologicznego. Zesz. Prob. Post. Nauk. Rol. z 489: 33-45. RYTEL E., LISIŃSKA G, PYTLARZ-KOZICKA M. 2008. Wpływ sposobu uprawy na jakość konsumpcyjną ziemniaka. Zesz. Prob.. Post. Nauk. Rol. z. 530: 259-269. SAWICKA B., KUŚ J 2000. Plon i jakość ziemniaka w zależności od systemu produkcji. Pamiętnik Puławski- Materiały Konferencyjne., Zeszyt 120; 379-389. STALENGA J. 1998. Jakość ziemiopłodów w rolnictwie ekologicznym. Fragm. Agron. 4(60): 88-101.

Contact Address: Dr hab. Maria Pytlarz-Kozicka, Katedra Szczegółowej Uprawy Roślin, Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu, Wrocław University of Environmental and Life Sciences, 50-363 Wrocław, pl. Grunwaldzki 24A, e-mail: [email protected]


149

KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming Hana Honsová1, Ivana Capouchová1, Zdeněk Stehno2, Petr Konvalina3, Evţenie Prokinová1, Radovan Chaloupský 1, Ladislav Bláha2 1 ČZU v Praze 2 VÚRV Praha – Ruzyně v.v.i. 3 ZF JČUv Českých Budějovicích

Abstract The effect of the seed quality on the field emergence rate and yield of grain in organic farming system was evaluated in laboratory and field experiments with the five species of spring cereals. Field experiments were carried out in 2010 at two experimental localities - experimental station of the CULS Prague in Uhříněves and Crop Research Institute in Prague-Ruzyně. There were determined differences between evaluated seed categories – organic certified seed, farmer seed from better and worse soilclimatic conditions, conventional seed. Markedly higher yields were achieved at locality Uhříněves, where improving preceding crop was used. In comparison of the seed categories it was proved, that the farmer seed from better growing conditions is able to achieve almost the same results regarding seed quality and obtained yields as certified seed. On the other hand, farmer seed from the worse growing conditions achieved worse results in most of evaluated parameters. Keywords: spring cereals, organic farming, seed, germination, weight of thousand seed, emergence, yield

Souhrn V laboratorních a polních pokusech s pěti druhy jarních obilnin byl testován vliv kvality osiva na polní vzcházivost a výnos v ekologickém systému hospodaření. Polní pokusy byly zaloņeny v roce 2010 na Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. V pokusech byly zjińtěny rozdíly mezi porovnávanými kategoriemi osiva – certifikovaným ekologickým, farmářským ekologickým z lepńích půdně-klimatických podmínek, farmářským ekologickým z horńích půdně-klimatických podmínek a konvenčním. Výrazně vyńńích výnosů bylo dosaņeno v Uhříněvsi, kde byla pouņita zlepńující předplodina. Při porovnávání kategorií osiva se ukázalo, ņe se farmářské osivo získané z lepńích pěstitelských podmínek můņe z hlediska kvality osiva i dosaņených výnosů vyrovnat osivu certifikovanému. Farmářské osivo z horńích pěstitelských podmínek naproti tomu dosáhlo ve větńině sledovaných parametrů horńích výsledků. Klíčová slova: jarní obilniny, ekologické pěstování, osivo, klíčivost, HTS, vzcházivost, výnos

Úvod Kvalita osiva má rozhodující podíl na dosaņené polní vzcházivosti a následně se můņe odrazit i v konečném výnosu. Při jejím stanovení se standardně vyhodnocuje čistota, hmotnost tisíce semen a laboratorní klíčivost.

150


Větńí vypovídací schopnost o kvalitě osiva má vitalita, která se zjińťuje různými nestandardními metodami. K nim patří Hiltnerův test, kdy semena vzcházejí z určité hloubky v cihlové drti nebo v písku (Houba, Hosnedl, 2002). Tímto testem se stanoví laboratorní vzcházivost. Vzorky se stejnou klíčivostí mohou vykazovat rozdílnou vitalitu, jak dokazuje řada autorů. Vitalita osiva nejvíce ovlivņuje výnos u plodin s malou autoregulační schopností setých na přesnou vzdálenost. V případě obilnin, které disponují velkou kompenzací výnosových prvků, se podíl vitality osiva na výnosu odráņí méně. Jak uvádějí někteří autoři, u obilnin ovlivņuje vitalita předevńím rychlost vzcházení a následně i intenzitu odnoņování (Perry, 1980, Gan a kol., 1992 in Hosnedl 2009). Vitalita osiva můņe v konečném důsledku ovlivnit počet plodných stébel a výnos.

Metodika V laboratorních pokusech s pěti druhy jarních obilnin se zjińťovaly vybrané parametry osiva hmotnost tisíce semen, energie klíčení, laboratorní klíčivost, energie vzcházení a laboratorní vzcházivost. V pokusech bylo hodnoceno osivo pńenice seté, ječmene setého, ovsa setého, ovsa nahého a pńenice dvouzrnky sklizené v roce 2009. U pńenice seté se posuzovaly odrůdy SW Kadrilj a Vinjett, u ječmene setého Pribina a Xanadu, u ovsa setého Vok a Neklan, u ovsa nahého Izák a Saul a u pńenice dvouzrnky odrůda Rudico. Pro hodnocení kvality bylo pouņito osivo ekologické certifikované, ekologické farmářské z lepńích půdněklimatických podmínek, ekologické farmářské z horńích půdně-klimatických podmínek a pro srovnání i osivo konvenční (nemořené). Biologické laboratorní testy byly zakládány ve čtyřech opakováních. Laboratorní test klíčivosti probíhal v navlhčeném skládaném filtračním papíru při teplotě 20 oC. Energie klíčení byla stanovena po čtyřech dnech a klíčivost po osmi dnech. U laboratorní vzcházivosti, která probíhala v navlhčeném křemičitém písku při teplotě 15 oC, se po sedmi dnech vyhodnotila energie vzcházení a po čtrnácti dnech laboratorní vzcházivost. Hmotnost tisíce semen (HTS) byla stanovena odpočítáním dvakrát 500 obilek na automatickém fotoelektronickém počítadle a jejich zváņením. Jestliņe byl rozdíl obou stanovení větńí neņ 10 %, bylo nutno odpočítání obilek opakovat. Hodnocené osivo bylo v roce 2010 pouņito pro zaloņení přesných polních maloparcelkových pokusů, vedených v ekologickém systému hospodaření na pokusných plochách Výzkumné stanice katedry rostlinné výroby ČZU v Praze – Uhříněvsi a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., v Praze – Ruzyni. Pokusné plochy obou lokalit jsou certifikovány pro vedení polních pokusů v ekologickém zemědělství. V polních pokusech se vyhodnocovala polní vzcházivost a výnos zrna. V polních pokusech zaloņených na ekologických pozemcích PS Uhříněves a VÚRV na parcelkách o sklizņové plońe deset metrů čtverečních ve třech opakováních se vysévalo 350 klíčivých obilek na metr čtvereční. Polní vzcházivost se vyhodnocovala po vzejití odpočtem rostlin. Zralé porosty se sklízely maloparcelní sklízecí mlátičkou. Sklizené zrno se vyčistilo na laboratorní čističce semen a u kaņdého vzorku se stanovila vlhkost. Výnos byl přepočten na 14% vlhkost zrna.

Výsledky a diskuse V pokusech s pěti druhy jarních obilnin několika odrůd a různého původu byly zjińtěny rozdílné parametry kvality osiva (tab. 1). Z porovnávaných obilnin obecně nejhůře klíčil oves setý, v průměru na 87,1 %. Velmi vysokých hodnot energie klíčení i klíčivosti bylo dosaņeno u vńech porovnávaných vzorků osiva pńenice seté a ječmene setého. Vysokého průměrného procenta energie klíčení a klíčivosti dosáhly vzorky pńenice dvouzrnky a nahého ovsa.


151

Tab. 1 Laboratorní rozbory osiva

Plodina pńenice setá pńenice setá pńenice setá pńenice setá pńenice setá pńenice setá pšenice setá ječmen setý ječmen setý ječmen setý ječmen setý ječmen setý ječmen setý oves setý oves setý oves setý oves setý oves setý oves setý oves setý oves setý oves nahý oves nahý oves nahý oves nahý oves nahý oves nahý oves nahý oves nahý oves nahý pńen. dvouzrnka pńen. dvouzrnka pńen. dvouzrnka pšen. dvouzrnka

Odrůda SW Kadrilj SW Kadrilj SW Kadrilj SW Kadrilj Vinjett Vinjett Pribina Pribina Pribina Xanadu Xanadu Vok Vok Vok Vok Neklan Neklan Neklan Izák Izák Izák Izák Saul Saul Saul Saul

Původ osiva certifikované konvenční farmářské lepńí farmářské horńí certifikované konvenční průměr certifikované farmářské lepńí farmářské horńí certifikované farmářské lepńí průměr certifikované konvenční farmářské lepńí farmářské horńí certifikované konvenční farmářské lepńí průměr certifikované konvenční farmářské lepńí farmářské horńí certifikované konvenční farmářské lepńí farmářské horńí průměr

Energie Energie laboratorní Lab. klíčení Klíčivost vzcházivosti vzcházivost HTS (%) (%) (%) (%) (g) 99,5 99,5 79,3 79,8 37,4 98,3 98,5 75,8 78,0 42,2 97,0 97,5 82,8 84,0 39,6 96,5 96,5 72,0 76,0 38,1 97,5 97,5 76,0 86,3 32,1 98,3 98,5 75,8 89,8 41,5 97,8 98,0 76,9 82,3 38,5 95,0 96,3 78,5 82,5 42,9 95,3 96,3 85,3 88,0 41,0 94,5 94,5 76,3 85,0 36,6 99,5 99,5 79,3 84,8 46,3 97,5 97,5 82,8 87,5 39,3 96,4 96,8 80,4 85,6 41,2 91,0 92,0 66,5 79,0 27,2 95,5 96,0 68,5 82,5 35,5 61,3 63,8 58,5 64,5 30,4 79,8 80,5 60,5 67,3 30,6 93,8 94,3 75,3 86,5 34,7 98,0 98,3 80,0 87,5 36,3 84,3 84,8 66,5 78,5 33,1 86,2 87,1 68,0 78,0 32,5 96,0 97,0 82,3 84,5 31,9 95,8 96,0 83,5 85,5 28,1 94,8 95,5 79,3 84,8 29,6 95,3 96,3 76,5 86,0 30,4 93,5 94,0 70,8 79,5 21,5 94,8 95,8 74,8 88,8 29,6 92,5 93,3 76,3 86,5 28,9 91,0 93,3 70,3 81,3 29,7 94,2 95,1 76,7 84,6 28,7

Rudico

konvenční

96,0

96,8

76,3

86,0

26,7

Rudico

farmářské lepńí

95,3

95,8

80,3

83,5

29,4

Rudico

farmářské horńí

96,3

97,8

76,8

84,8

33,3

průměr

95,8

96,8

77,8

84,8

29,8

Při podrobnějńím vyhodnocení osiva podle jeho původu nebyly u porovnávaných vzorků pńenice a ječmene zjińtěny významné rozdíly v energii klíčení ani v klíčivosti (graf 1, 2). U ovsa bylo zjińtěno významné sníņení energie klíčení a klíčivosti u farmářského osiva (graf 3). V případě vzorků nahého ovsa sníņené procento energie klíčení a klíčivosti vykazovalo farmářské osivo odrůdy Saul. 152


Při vyhodnocení energie vzcházení a laboratorní vzcházivosti byly zjińtěny významné rozdíly mezi rostlinnými druhy i jednotlivými vzorky osiva v rámci druhu. Při porovnání druhů nejvyńńí energie vzcházení a laboratorní vzcházivosti dosáhl ječmen setý, nejniņńí oves setý. U vńech plodin byly zjińtěny rozdíly mezi porovnávanými vzorky osiva. Jednoznačně horńí nebo lepńí osivo podle jeho původu vńak nelze určit. Graf 1 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva pšenice seté

Graf 2 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva ječmene setého

Hmotnost tisíce semen je dána geneticky, druhem a odrůdou, ale také ji značně ovlivņují konkrétní podmínky daného ročníku pěstování. Obecně vykázalo osivo ze sklizně 2009 HTS spíńe nízkou. Průměrná HTS vzorků pńenice seté činila 38,5 g, ječmene setého 41,2 g, ovsa setého 32,5 g, ovsa nahého 28,7 g a pńenice dvouzrnky 29,8 g. Při porovnání HTS vyhodnocovaného osiva podle původu obecně nelze stanovit jednoznačné rozdíly ve prospěch některé posuzované kategorie. U pńenice a ovsa dosáhlo nejvyńńí HTS konvenční osivo, u ječmene certifikované ekologické (konvenční do laboratorních rozborů nebylo zařazeno). V případě nahého ovsa se u odrůdy Izák farmářské horńí osivo vyrovnalo certifikovanému a u odrůdy Saul mělo certifikované osivo velmi nízkou HTS. U pńenice dvouzrnky vykázalo nejvyńńí HTS farmářské horńí osivo. Polní pokusy byly zaloņeny na ekologické plońe v Praze – Uhříněvsi po zlepńující předplodině (směsce hrachu s bobem) a na ekologické plońe v Praze – Ruzyni po zhorńující předplodině (ovsu). Na obou stanovińtích pokusy dobře vzeńly. V polní vzcházivosti byly zjińtěny rozdíly mezi stanovińti, plodinami i mezi variantami osiva. Farmářské osivo mělo na obou stanovińtích horńí polní vzcházivost u ovsa setého, ovsa nahého a pńenice dvouzrnky (graf 3, 4. 5). U pńenice a ječmene se farmářské osivo z lepńích půdně-klimatických Osivo a sadba, 10. 2. 2011

153

podmínek vyrovnalo konvenčnímu (graf 1, 2). Pńenice dvouzrnka dobře vzcházela, pokud se vysévala v kláscích. Vyloupané zrno mělo polní vzcházivost velmi nízkou jak v Uhříněvsi, tak v Ruzyni. Graf 3 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva ovsa setého

Graf 4 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva ovsa nahého

Graf 5 Laboratorní rozbory a polní vzcházivost osiva pšenice dvouzrnky

Co se týče výnosů, mnohem lepńích výsledků bylo dosaņeno v Uhříněvsi neņ v Ruzyni (tab. 2). V Uhříněvsi, kde pozitivní roli sehrála zlepńující předplodina, bylo u pńenice, ječmene i ovsa dosaņeno velmi vysokých výnosů.

154


Tab. 2: Výnosy zrna v Uhříněvsi a v Ruzyni – vliv původu osiva Výnos (t/ha) Výnos (t/ha) Plodina Odrůda Původ osiva Uhříněves Ruzyně pńenice setá SW Kadrilj certifikované EKO 5,18 1,87 pńenice setá SW Kadrilj konvenční 5,02 2,64 pńenice setá SW Kadrilj farmářské lepńí EKO 5,18 2,63 pńenice setá SW Kadrilj farmářské horńí EKO 4,83 2,74 pńenice setá Vinjett certifikované EKO 4,14 2,22 pńenice setá Vinjett konvenční 4,58 2,46 pšenice setá průměr 4,82 2,43 ječmen setý Pribina certifikované EKO 4,92 2,50 ječmen setý Pribina farmářské lepńí EKO 5,38 3,03 ječmen setý Pribina farmářské horńí EKO 5,18 2,24 ječmen setý Pribina konvenční 5,72 3,09 ječmen setý Xanadu certifikované EKO 5,20 2,63 ječmen setý Xanadu farmářské lepńí EKO 6,08 1,66 ječmen setý Xanadu konvenční 5,97 1,66 ječmen setý průměr 5,49 2,40 oves setý Vok certifikované EKO 4,42 4,10 oves setý Vok konvenční 4,30 3,59 oves setý Vok farmářské lepńí EKO 4,74 3,58 oves setý Vok farmářské horńí EKO 4,01 3,03 oves setý Neklan certifikované EKO 5,24 3,79 oves setý Neklan konvenční 5,24 4,48 oves setý Neklan farmářské lepńí EKO 4,57 3,40 oves setý průměr 4,65 3,71 oves nahý Izák certifikované EKO 3,13 1,59 oves nahý Izák konvenční 3,00 1,64 oves nahý Izák farmářské lepńí EKO 2,42 1,66 oves nahý Izák farmářské horńí EKO 2,91 1,86 oves nahý Saul certifikované EKO 1,98 0,96 oves nahý Saul konvenční 2,69 1,58 oves nahý Saul farmářské lepńí EKO 3,06 1,30 oves nahý Saul farmářské horńí EKO 2,80 1,49 oves nahý průměr 2,75 1,51 pńenice dvouzrnka Rudico konvenční 3,97 1,79 pńenice dvouzrnka Rudico farmářské lepńí EKO 3,99 1,58 pńenice dvouzrnka Rudico farmářské horńí EKO 3,76 2,12 pšenice dvouzrnka průměr 3,91 1,83 Vliv původu osiva na výnos zrna nebyl zcela jednoznačný. U pńenice byl na lokalitě Uhříněves zaznamenán shodně nejvyńńí výnos u porostů zaloņených z certifikovaného ekologického osiva a farmářského lepńího osiva; na lokalitě Ruzyně naproti tomu z farmářského horńího osiva. U ječmene dosáhly na lokalitě Uhříněves obě hodnocené odrůdy Pribina i Xanadu nejvyńńích výnosů z ekologického farmářského lepńího osiva (odrůda Xanadu nejvyńńí výnos z celého hodnoceného souboru 6,08 t/ha), na lokalitě Ruzyně byl u odrůdy Pribina nejvýnosnějńí porost z farmářského lepńího a z konvenčního osiva, u odrůdy Xanadu porost z certifikovaného ekologického osiva.


155

V případě ovsa setého byl na lokalitě Uhříněves zaznamenán nejvyńńí výnos u odrůdy Vok z farmářského lepńího osiva, u odrůdy Neklan shodně z certifikovaného ekologického a konvenčního osiva; na lokalitě Ruzyně byl u odrůdy Vok nejvýnosnějńí porost z certifikovaného ekologického osiva, u odrůdy Neklan z konvenčního osiva. Oves nahý dosáhl shodně na obou pokusných lokalitách nejniņńích výnosů ze vńech hodnocených druhů jarních obilnin. Na lokalitě Uhříněves byl u odrůdy Izák zaznamenán nejvyńńí výnos z certifikovaného ekologického osiva, u odrůdy Saul z farmářského lepńího osiva. Na lokalitě Ruzyně dosáhla odrůda Izák nejvyńńího výnosu z farmářského horńího osiva a odrůda Saul z konvenčního osiva. V případě pńenice dvouzrnky byl na lokalitě Uhříněves zjińtěn nejvyńńí výnos z farmářského lepńího osiva, na lokalitě Ruzyně z farmářského horńího osiva.

Závěr V laboratorních a polních pokusech byl sledován vliv kvality osiva vybraných druhů a odrůd jarních obilnin na polní vzcházivost a výnos. V laboratorních pokusech se potvrdilo, ņe větńí vypovídací schopnost o kvalitě osiva má laboratorní vzcházivost neņ standardní laboratorní klíčivost. V pokusech se porovnávalo certifikované ekologické osivo, ekologické farmářské osivo z lepńích a horńích pěstitelských podmínek a konvenční nemořené osivo. Farmářské osivo z lepńích půdně-klimatických podmínek se v mnoha případech certifikovanému osivu vyrovnalo nebo jej dokonce z výnosového hlediska předčilo. Farmářské osivo z horńích pěstitelských podmínek dosáhlo ve větńině případů horńích výsledků. Lze konstatovat, ņe méně kvalitní farmářské osivo představuje riziko pro pěstitele z hlediska moņné horńí polní vzcházivosti následně i výnosů zrna.

Poděkování Podpořeno projektem NAZV MZe ČR QI91C123 a výzkumným záměrem MSM 6046070901.

Literatura HOUBA M., HOSNEDL V. (2002). Osivo a sadba. Nakladatelství Martin Sedláček, 186 s. HOSNEDL V. (2009). Kvalita osiva obilnin, její zhodnocení a význam pro vyuņití výnosového potenciálu odrůd. Osivo a sadba. Sborník referátů, ČZU v Praze, 161 s.

Contact Address: Ing. Hana Honsová, Ph.D. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]

156


MOŘENÍ OSIVA BIOLOGICKY AKTIVNÍMI LÁTKAMI Seed Treatment by the Biological Active Substance Pavel Procházka1, Přemysl Štranc1, Kateřina Pazderů1, Jaroslav Štranc2, Ladislav Kohout3 1 KRV ČZU v Praze 2 ZEPOR+ zemědělské poradenství a soudní znalectví 3 ÚOCHB AV ČR

Abstract Seed treatment is for a long time used as one from methods of plant protection. Brassinosteroid (24-epibrassinolid), Lignohumate B (preparation based on humic acids and fulvic acids) and Lexin (mixture of humic acids, fulvic acids and auxins) application is one of the ways how to achieve a better initial plants growth. This method of seed treatment has been performed under laboratory conditions and in filed trial. Experiments results show, that the best biologically active substance (for initial soya growth) is Lexin. This preparation supported most of all seed emergence, cotyledonous and genuine leaves formation and biomass formation. 24-epibrassinolid acted very similarly as Lexin. The last monitored preparation was Lignohumate B. This preparation had a positive influence on monitored traits, but similar influence had also treatment with water, which was used in the experiments as one of the controls. Keywords: seed protectants, 24-epibrassinolid, Lexin, Lignohumát B, seedlings, soya

Souhrn Moření osiva je jiņ dlouhou dobu pouņíváno jako jedna z metod ochrany rostlin. Aplikace brassinosteroidu (24-epibrassinolidu), Lignohumátu B (přípravku na bázi huminových kyselin a fulvokyselin) a Lexinu (přípravku, který tvoří směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů) na osivo patří mimo jiné mezi způsoby, jak lze dosáhnout lepńího počátečního růstu rostlin. Tento způsob ońetření osiva byl ověřován u sóji luńtinaté jak v laboratorních, tak v polních pokusech. Z dosaņených výsledků vyplývá, ņe nejlépe působící biologicky aktivní látkou (pro počáteční růst sóji) je Lexin. Tento přípravek nejvíce podporoval vzcházivost osiva, tvorbu děloņních a pravých listů a tvorbu biomasy. 24epibrassinolid působil velmi podobně jako Lexin. Posledním sledovaným přípravkem byl Lignohumát B, který vykázal pozitivní vliv na 1. růstové fáze sóji, avńak obdobný vliv mělo i ońetření vodou, která byla v pokusech pouņita jako jedna z kontrol. Klíčová slova: moření, 24-epibrassinolid, Lexin, Lignohumát B, vzcházivost, sója

Úvod Je obecně známé, ņe negativní vlivy stresových faktorů během vegetace lze částečně eliminovat aplikací biologicky aktivních látek na bázi huminových kyselin a fulvokyselin, anebo v jejich směsi s auxiny (Ńtranc et al., 2008). Biologicky aktivní látky lze aplikovat v různých fázích růstu rostlin. Lze je vńak pouņít i k moření osiva. Z tohoto důvodu byl zkoumán vliv moření těmito látkami na vzcházení a počáteční růst sóji. V pokusech byly pouņity tři biologicky aktivní přípravky, a to 24-epibrassinolid, Lignohumát B a Lexin.


157

Brassinosteroid byl jako první rostlinný steroid s regulačním účinkem izolován v roce 1979 z pylu řepky (Brassica napus), odtud pochází název, brassinolid (Procházka et al. 1998). Brassinosteroidy výrazně zvyńují odolnost rostlin ke stresům, jako jsou např. sucho, nízké teploty apod. (Cutler et al., 1991). Řadou pokusů bylo zjińtěno, ņe brassinosteroidy podstatně regulují i tvorbu a růst kořenů (Arteca, 1996). Brassinosteroidy jsou nově zařazeny mezi fytohormony a jejich působnost je v řadě případů značně podobná auxinům, se kterými výrazně interagují. Jejich dávkování je vńak podstatně niņńí (Ńtranc et al., 2009). Lignohumát B je přípravek zaloņený na bázi huminových kyselin a fulvokyselin. Huminové látky plní v zemědělství řadu prospěńných funkcí a jejich vliv na rostliny se projevuje v kaņdé vegetační fázi. Lignohumát B vzniká v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. V průběhu jeho výroby jsou nastaveny vlastnosti konečného produktu tak, aby výsledný výrobek co nejlépe vyhovoval trhu. Lignohumát B obsahuje pouze aktivní části huminového spektra, a to v poměru max. 50 % huminových kyselin a min. 50 % fulvokyselin, které jsou jeho podstatnou sloņkou (Rákos et al., 2007). Lexin je kapalný koncentrát vysokomolekulárních huminových kyselin, nízkomolekulárních fulvokyselin a auxinů. Obsaņené organické kyseliny jsou prospěńné pro metabolizmus vńech ņivých organizmů, vč. rostlin i pro biologické a dalńí vlastnosti půdy, přičemņ současně plní funkci donoru hlavní komponenty přípravku, tj. syntetických analogů auxinu. Tento přípravek působí jako rostlinný stimulátor a současně jako adaptogen a půdní kondicionér. Stimuluje jak dlouņivý růst buněk, tak i jejich dělení. Podporuje rovněņ jejich diferenciaci a tvorbu cévních svazků. Příznivě ovlivņuje i propustnost buněčných membrán. Tím, ņe podporuje příjem a vyuņití rostlinných ņivin a celkově pozitivně působí na látkový metabolizmus, stimuluje nejen dlouņivý růst rostlin, ale i jejich regeneraci, rhizogenezi apod. (Hradecká et al., 2006, Ńtranc et al., 2006).

Metodika Účelem pokusu bylo sledovat kromě vzcházivosti jeńtě řadu dalńích parametrů, týkajících se raných růstových fází rostlin sóji. K pokusnému účelu jsme pouņili přeskladněné osivo kategorie C1 vyprodukované v roce 2006 (tzn. 2 roky staré), odrůdy sóji Merlin, které nebylo inokulováno. Záměrně jsme pouņili starńí osivo pro lepńí moņnost posouzení působnosti pouņitých látek. Osivo mělo HTS 152,9 g. Byly testovány 3 přípravky, resp. biologicky aktivní látky, a to 24-epibrassinolid (dále 24-epi), Lexin a Lignohumát B. 24-epi byl dodán ve vodném roztoku (původně rozpuńtěný a naředěný pro foliární aplikaci) Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Lignohumát B a Lexin byly dodány v koncentraci běņně dodávané výrobci a pro účely tohoto pokusu jsme je dále naředili. Do jednotlivých roztoků zkoumaných látek jsme pak velmi krátce namáčeli vzorky osiva sóji (tzv. jsme osivo mořili). Kontroly byly dvě, jedna „suchá“, s výsevem suchého osiva a druhá „mokrá“, po namočení osiva v destilované vodě. Kaņdá ze sledovaných látek byla aplikována ve dvou koncentracích. První koncentrace byla ta, kterou výrobce doporučil a druhá byla desetinásobně vyńńí (viz tab. 1). Celkový objem roztoku pouņitého na 250 semen byl jednotný, a to 4,6 ml. Kaņdá varianta měla 4 opakování. Výsev osiva do pokusných nádob byl proveden na základě metodiky pro zkouńení osiv ÚKZÚZ. Zakryté nádoby jsme potom uloņili do klimaboxu SANYOversatile environmental test chamber (model MLR-350H) o konstantní teplotě 20°C a osvětlení střední intenzity. Světelný reņim spočíval ve 12 hodinách světla a 12 hodinách tmy. Sledování jsme realizovali kaņdých 24 hodin, vņdy ve stejnou denní dobu. Jednotlivé nádoby byly vņdy vyjmuty z boxu jako celek, vņdy po jednom opakování. Pokus jsme ukončili po 16 dnech. Rostliny byly rozděleny na nadzemní a podzemní část a po odstranění písku byly zváņeny a následně usuńeny – 18 hodin při 80°C a suńinu jsme opět zváņili. Během celého pokusu jsme sledovali následující parametry: vzcházivost, dynamiku vzcházení, rozevírání děloņních lístků, tvorbu pravých lístků, procento rostlin s vytvořenými pravými listy, tvorbu biomasy v čerstvém stavu a tvorbu suńiny. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku uvádíme pouze nejzajímavějńí výsledky.

158


Tab. 1: Schéma moření osiva v pokusu koncentrace

objem čistého přípravku na 250 semen

doporučená koncentrace

0,46ml*

10 x vyńńí koncentrace

4,6ml*


0,0096ml


0,096ml


0,038ml


0,38ml

suchá kontrola

neońetřeno

neońetřeno

mokrá kontrola - voda

pouze voda

4,6ml

varianta

24-epi

Lexin

Lignohumát B

*rozpuńtěno a naředěno ÚOCHB AV ČR

Výsledky a diskuse Výsledky laboratorní zkouńky vzcházivosti prokázaly niņńí vzcházivost osiva sóji, i kdyņ se jednalo jen o 2 roky staré osivo kategorie C1. Důvodem celkově niņńí vzcházivosti bylo pravděpodobně právě pouņití starńího osiva. Vzcházivost se v průměru (mezi jednotlivými variantami) pohybovala od 68 do 79 %. Díky pouņití starńího osiva jsou ovńem lépe patrné rozdíly mezi jednotlivými variantami aplikace biologicky aktivních látek. Z grafu 1 je patrné, ņe výraznějńí pozitivní vliv na klíčení osiva sóji má moření přípravkem Lexin v koncentraci 0,0096ml a také ÚOCHB naředěným 24-epi v koncentraci 0,46 ml (u obou aplikací se jedná o doporučenou koncentraci), coņ představuje 14% a 12% navýńení vzcházivosti oproti neońetřené (suché) kontrole. Osivo ońetřené přípravkem Lexin v koncentraci 0,0096 ml má současně i nejrychlejńí nástup vzcházení, a tím i dřívějńí tvorbu pravých listů neņ osivo ońetřené jinými přípravky (viz graf 2). Graf 1: Vzcházivost osiva vztaţená na suchou kontrolu

% suché kontroly

vzcházivost vztaţená na suchou kontrolu 115 114

110

112 107

105

105 104 102

100 100 99

95 90 24-epi 0,46 ml 24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096 ml

Lexin 0,096 ml

Lignohumát B 0,038 ml


suchá kontrola

mokrá kontrola varianta


159

Z grafů 1 a 2 dále vyplývá, ņe i namočení osiva pouze v čisté vodě má mírně pozitivní vliv na jeho vzcházivost, neboť vodou ońetřené osivo mělo o 2% lepńí vzcházivost neņ vodou neońetřená kontrola. O pozitivním vlivu vodou ońetřeného (namáčeného) osiva se zmiņují například Luńtinec a Ņárský (2003). Vyuņití samostatných huminových kyselin a fulvokyselin představovaných přípravkem Lignohumát B, pouņitých při moření osiva, mělo na vzcházení sóji taktéņ pozitivní efekt, avńak niņńí neņ při vyuņití přípravků s obsahem fytohormonů (tj. Lexin a 24-epi). Z výsledků je dále patrné, ņe desetinásobně vyńńí dávky ve vńech případech vykazovaly niņńí efekt neņ dávky doporučené. V případě vzcházivosti jsme u naředěného 24-epi, při koncentraci 4,6 ml, zaznamenali dokonce retardační účinek, coņ prokazují i výsledky Kohouta (2001). Toxické působení nadměrných dávek brassinosteroidů uvádějí i Arteca (1996), Procházka et al. (1998) a dalńí. Graf 2: Průběh rozevírání pravých listů tvorba pravých listů počet rostlin

40 38 36 34 32 30 28 26

24-epi 0,46 ml

24 24-epi 4,6ml

22 20

Lexin 0,0096 ml

18 Lexin 0,096 ml

16 14

Lignohumát B 0,038 ml Lignohumát B 0,38 ml suchá kontrola

12 10 8 6 4

mokrá kontrola

2 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

počet dní od prvního rozevření pravých listů

160


Graf 3: Celkový počet rostlin s rozevřenými děloţními lístky z 50 vysetých semen

počet (ks)

celkový počet rostlin s rozevřenými děloţními listy 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30

39,0 38,0 36,3 35,8 34,8 34,3

34,0 33,5

24-epi 0,46ml

24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096 Lexin 0,096 Lignohumát Lignohumát ml ml B 0,038 ml B 0,38 ml

suchá k.

mokrá k. varianta

Rostliny sóji klíčí epigeicky, coņ znamená, ņe tyto rostliny vynáńejí dělohy nad povrch půdy. Z toho důvodu jsme mimo jiné pozorovali i růst a otevírání těchto děloņních lístků (viz graf 3). Za rostlinu s rozevřenými děloņními lístky byla povaņována pouze rostlina, která měla vynesené dělohy nad povrch substrátu, a mezi děloņními lístky jiņ bylo moņné pozorovat vzrostný vrchol (pro informaci uvádíme, ņe u rostlin vńech pokusných variant jsme rozevřené děloņní lístky pozorovali do sedmi dnů po výsevu). Nejvyńńí počet jedinců s rozevřenými děloņnímy lístky vykazovala varianta ońetřená přípravkem Lexin v doporučené koncentraci 0,0096ml, a dále u 24-epi také v doporučené koncentraci 0,46ml. Tento faktor samozřejmě velmi úzce koreluje s vysokou vzcházivostí těchto variant. Graf 4: Tvorba pravých listů vztaţená na suchou kontrolu (v rel %) rostliny s pravými listy - vztaţeno na suchou kontrolu

% suché kontroly

130,0 125,0

127,0

126,2

120,0 117,2

115,0 110,0

118,9 112,3

111,5

109,8

105,0 100,0 100,0

95,0 24-epi 0,46 ml 24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096 ml

Lexin 0,096 ml



suchá kontrola



161

Graf 5: Procento rostlin, které vytvořily pravé listy (z vyklíčených rostlin) %

% rostlin s pravými listy 102,0 100,0 100

98,0

100

100

96,0 94,0

95

94

92,0

92

90,0

91

88,0

88

86,0 84,0 82,0 24-epi 0,46 ml 24-epi 4,6 ml Lexin 0,0096 ml

Lexin 0,096 ml

Lignohumát Lignohumát B 0,038 ml B 0,38 ml

suchá kontrola


V průběhu růstu jsme sledovali i tvorbu pravých listů. Za rostlinu s vytvořenými pravými listy byla povaņována pouze ta, která nejenom vytvořila, ale i rozevřela (normálně) vyvinutý pár vstřícných pravých listů (viz graf 4). Téměř vńechny vzeńlé rostliny pokusných variant tvořily pravé listy (viz graf 5). U suché kontroly jsme zaznamenali nejmenńí počet (88%) rostlin s pravými listy. Z výsledků je dále patrné, ņe vńechny pouņité přípravky pozitivně ovlivnily tvorbu pravých listů, a to v obou koncentracích. Jak vyplývá z výsledků uvedených v grafu 4, nejvíce ovlivnily tvorbu pravých listů aplikace přípravků Lexin v koncentraci 0,0096ml a 24-epi v koncentraci 0,46ml, u kterých vytvořilo pravé listy o 27,0 a 26,2 % více rostlin, neņ u suché kontroly. Výsledky nańich pokusů se shodují se závěry Artecy (1996) a Procházky et al., (1998), ņe brassinosteroidy a auxiny pozitivně působí na tvorbu rostlinných pletiv.

Závěr Z výsledků nańich pokusů vyplývá, ņe nejlépe působící biologicky aktivní látkou pouņitou při moření semen sóji je přípravek Lexin. Tento přípravek nejvíce podporoval vzcházivost osiva, průběh a tvorbu děloņních a pravých listů. Brassinosteroid (24-epibrassinolid) vykazoval při pouņití na semenech sóji mírně niņńí, avńak velmi podobné výsledky jako Lexin, proto jej hodnotíme také velmi pozitivně. Přípravek Lignohumát B měl sice menńí vliv na počáteční vývoj rostlin sóji neņ předchozí přípravky, ale pozitivní efekt byl evidentní. Velmi malý, ale také pozitivní vliv jsme pozorovali i po ońetření osiva vodou, která byla v pokusech zařazená jako jedna z kontrol. Z hlediska vzcházivosti sóji a jejích počátečních růstových fází, lze ońetření (moření) osiva zejména přípravky Lexin a 24-epibrassinolid hodnotit jako vysoce efektivní a doporučit jej pro komerční vyuņití.

Poděkování Podpořeno projektem AV ČR 1QS510680561 a projektem MSM 6046070901

Literatura ARTECA N. R., (1996): Plant growth substances, principles and applications, Chapman&Hall, New York, 332 s. CUTLER H. G., YOKOTA T., ADAM G., (eds) (1991): Brassinosteroids. Chemistry, Bioactivity, and applications. Am Chem. Soc., Washington, DC, s.146 HRADECKÁ, D., BEČKA, D., ŃTRANC, P. (2006): Aplikace přípravku Lexicon v řepce, Agromanuál, 1, č. 6, s. 60-61 KOHOUT L., (2001): Brassinosteroidy, Chemické listy 95, s. 583

162


LAHOLA ET AL. (1990): Luskoviny, pěstování a vyuņití, SZN, Praha: s.134-136 LUŃTINEC J., ŅÁRSKÝ V. (2003): Úvod do fyziologie vyńńích rostlin, Karolinum, Praha: s.192-195 PROCHÁZKA S., MACHÁČKOVÁ I., KREKULE J., ŃEBÁNEK J. et al., (1998): Fyziologie rostlin, Academia, Praha: 483 s. RÁKOS L., ZEDNÍK Z., (2007): Pouņití Lignohumátu v olejninách, In sborník Prosperující olejniny 2007, ČZU, Praha: s. 133-134 ŃTRANC P., HRADECKÁ D., ŃTRANC J., BEČKA, D., ERHARTOVÁ D., ŃTRANC D., KOHOUT L. (2006): Moņnost agrobiologické regulace stresu u sóji, In: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2006, FAPPZ ČZU v Praze, s. 287 -290 ŃTRANC P., ŃTRANC J., ŃTRANC D., POKORNÝ J., KOHOUT L. (2008): Výsledky pokusů s vybranými stimulátory ve chmelařství, Moderní trendy v zemědělství, Diton- Amagro, Praha: 45 ŃTRANC P., ŃTRANC J., ŃTRANC D., KOHOUT L. (2009): Látky se stimulačním a adaptogenním účinkem a jejich význam ve chmelařství. Agromanuál, 4, č. 6, s. 50-53.

Contact Address: Bc. Pavel Procházka, ČZU v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


163

VLIV ODRŮDY A PŮVODU SEMEN ŘEPKY NA KLÍČIVOST V RŮZNÝCH TEPLOTNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of Rape Cultivar and Seed Provenance on the Germination Capacity in Different Temperature Conditions Ladislav Bláha VÚRVv.v.i., Praha-Ruzyně

Abstract Biological quality of seed is one of the basic factors, which influences growth and development of beginning of the filial generation and following growth. The basic aim of presented work was analysis of influence of rape (Brassica napus ssp. oleifera) cultivar and seed provenance on the germinative capacity in different temperature conditions (i.e simulation of soil temperature during sprouting). It follows from the obttained results, that environment temperature has substantial influence on the germination and vigour of the seeds from different cultivars and localities. Keywords: winter rape, cultivars, localities, provenance,germinative capacity

Souhrn Biologická kvalita semen je jeden z hlavních faktorů, které ovliņují růst a vývoj filiální generace. Cílem práce bylo vyhodnocení vlivu odrůdy a původu semen řepky (Brassica napus ssp. Oleifera) na klíčivost v různých teplotních podmínkách za účelem simulace teplot v půdě při klíčení. Ze získaných výsledků, kde se hodnotil vliv provenience a genotypu zejména u vitality a klíčivosti semen řepky v různých teplotních podmínkách, vyplývá, ņe odrůda., provenience a zejména teplota prostředí mohou značně ovlivnit klíčivost (vzcházivost porostu), coņ můņe mít i značný vliv na průběh dalńí vegetace. Klíčová slova: řepka ozimá, odrůdy, lokality, provenience, klíčivost

Úvod Přesto, ņe řepka patří mezi plodiny citlivějńí k suchu, je u ní stále zanedbávaný výzkum odolnosti vůči negativním podmínkám vnějńího prostředí a výzkum kořenového systému. Klimatické změny vńak mají velký vliv na průběh vegetace a tvorbu semen (Morison et al 2006,Viner et al 2006). Řepka je nejcitlivějńí k suchu ve třech obdobích (Hlavinka 2008), v srpnu a v září po setí a pak v období duben květen a v červenci. Z toho je vidět, ņe se jedná o období prvních fází růstu, maximálního růstu biomasy a nalévání a dozrávání semen. Odhaduje se ņe, biotické stresory mají obecně za následek sníņení výnosu aņ o 20%, ale abiotické sniņují celosvětově výnosový potenciál aņ o 70%. Záleņí vńak na plodině, o jak velkou hodnotu se jedná. Velkou roli hrají doprovodné vnějńí faktory. V této práci jsme se zaměřili na teploty, které se vyskytují na povrchu půdy po vysetí řepky v řádném agrotechnickém termínu, včetně vlivu provenience a odrůdy na schopnost řepky klíčit v daných podmínkách.

Metodika V tabulce 1 je přehled v této práci pouņitých odrůd a jejich původ. Jak vyplývá z jejich země původu, jedná se o odrůdy s různým stupněm odolnosti vůči suchu a odlińnými nároky na sumu teplot v průběhu vegetace.

164


Tab. 1: Pouţité materiály a jejich původ Genotyp Země původu Firma původu Californium Francie Monsanto SAS Viking Německo NPZ (Norddeutsche Pflanzenzucht) Navajo Velká Británie CPB Twyford Ltd OP 4947/07 ČR Oseva PRO, s.r.o. Cadeli Francie Monsanto SAS Grizzly Francie Société RAGT 2n ČŅL 20 Čína Ńlechtitelský materiál Labrador Francie SCA Adrien Momont et Fils V blokově uspořádaných víceúčelových víceletých pokusech s 8 odrůdami ozimé řepky ve VÚRV Ruzyně, na ŃS stanici Chlumec nad Cidlinou a v ŃS Slapy u Tábora byla sklízena semena jednotlivých odrůd. Semena byla po sklizni uloņena do chladového boxu. V této práci jsou vyhodnoceny prvé dva ročníky. V laboratorních podmínkách probíhalo hodnocení klíčivosti a vitality semen, ve standardních podmínkách, ve speciální klimatizované místnosti určené pro hodnocení klíčivosti semen. Ve váņenkách s přesně odměřenou vodou a s 50 semeny, v 5 opakováních byla v podmínkách stoupající teploty hodnocena schopnost klíčit a vitalita. Teploty se pohybovaly postupně od + 4ºC do +45ºC. Současně byly testovány dalńí teplotní varianty, které se v přírodě vyskytují. Z těchto výsledků se semeny jednotlivých odrůd byly genotypy klasifikovány podle stupně citlivosti uvedeným vnějńím podmínkám při klíčení-odolné a neodolné stresu.

Výsledky a diskuse Jak vyplývá z grafu 1, osiva jednotlivých odrůd z uvedených lokalit mají minimální rozdíly v klíčivosti. U celkového průměru přes vńechny odrůdy je mírně lepńí lokalita Chlumec, kde průměrná klíčivost byla 88,4%, u Slap byla průměrná klíčivost 85,3%. Graf. 1: Klíčivost semen ze dvou lokalit Klíčivost semen ze dvou lokalit 100 90

% klíčivosti semen

80 70 60

Chlumec n.Cidl

50

Slapy uTábora

40 30 20 10 0

Californium

Navajo

Viking

Grizzly

Cadeli

Labrador

OP 4947/07

Čţl 20

Pokud se hodnotí vitalita klíčících semen (graf 2), je moņno uvést, ņe u tohoto znaku jsou jiņ rozdíly mezi jednotlivými odrůdami větńí, u celkového průměru se vńak lokality nelińí.


165

Graf. 2: Vitalita semen ze dvou lokalit Vitalita semen- odečet % klíčení druhý den

Chlum ec n.Cidl

Čţ l2 0

49 47 /0 7 P

r O

La br ad o

Ca de li

riz zl y G

Ca lif o

Vi ki ng

Na va jo

Slapy uTábora

rn iu m

% klíčivosti

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Simulujeme-li postupné klíčení u jednotlivých genotypů v teplotách od 45ºC sestupně aņ po 4ºC, je moņno uvést, ņe lepńí lokalita z hlediska růstu a vývoje (půda, teploty, sluneční svit, rozdělení sráņek atd.), tj. Chlumec, má vyńńí klíčivost při vysokých teplotách, při niņńích teplotách se rozdíly smazávají, jak je zobrazeno v grafu 3, kde je průměr přes vńechny měřené odrůdy pro vybrané teploty. Vezmeme-li opět v úvahu celkový průměr, tak lokalita Chlumec měla vyńńí průměr vyklíčených semen (48,9 %) a Slapy vykazovaly niņńí hodnotu (41,8 %). Toto jsou jiņ statisticky významné rozdíly, na 5 % hladině významnosti. Největńí rozdíl mezi oběma lokalitami byl u teploty 40ºC a 42ºC. Graf 3: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy. Průměr přes lokality.

Počet vyklíčených semen z 50 ks

Průměrná klíčivost jednotlivých proveniencí 50 45 40 35 30

Chlum n.Cidl

25

Slapy u Tábora

20 15 10 5 0 45

42

40

38

30

25

4

Teplota klíčení semen

V grafu 4 je moņno sledovat rozdíly vlivu provenience na klíčivost při vysoké teplotě 42ºC. Výrazný je rozdíl mezi oběma lokalitami a navíc odrůda Viking (německý původ) a ńlechtitelský materiál OP4947/07 (český původ) poskytovaly u lepńí lokality semena s největńí klíčivostí. Při pohledu na graf 5, kde je zobrazena tatáņ situace jako v grafu 4, ale jiņ pro niņńí teplotu 38ºC, se mezi lokalitami rozdíl téměř smazává, avńak tyto dva uvedené genotypy mají stále nejvyńńí klíčivost. Je třeba uvést, ņe setí v srpnu za velmi teplého počasí můņe způsobit to, ņe vzejde řidńí porost, protoņe opakované prohřívání u vysokých teplot způsobuje celkový pokles klíčivosti některých odrůd. Nejlepńí klíčivosti z obou lokalit byly v pásmu teplot 22-28ºC. Jak ukazuje graf 6, tj. klíčení semen při teplotě 4ºC semena 166


vyklíčila s podobným průměrným procentem klíčivosti, jako u teploty 38ºC, klíčení bylo ale pomalejńí. Novońlechtění OP4947/07 a odrůda Viking zde opět dosahovaly vyńńí klíčivost, zejména z lokality Chlumec. Graf 4: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy:42c Počet vyklíčených semen z 50

30 Chlumec n.Cidl

25 20

Slapy uTábora

15 10 5 0 Californium

Navajo

Viking

Grizzly

Cadeli

Labrador

OP 4947/07

Čţl 20

Graf 5: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy: 38ºC Počet vyklíčených semen z 50

35 30

Chlumec n.Cidl

25

Slapy uTábora

20 15 10 5 0 Californium

Navajo

Viking

Grizzly

Cadeli

Labrador

OP 4947/07

Čţl 20

Graf 6: Klíčivost semen ze dvou lokalit při simulaci teplot povrchu půdy:4ºC Počet vyklíčených semen z50

45 40 35 Chlumec n.Cidl

30 25

Slapy uTábora

20 15 10 5 0 Californium

Navajo

Viking

Grizzly

Cadeli

Labrador

OP 4947/07

Čţl 20

Vliv lokality a odrůdy, odolnosti vůči stresům a vlastností semen daného genotypu mohou ovlivnit odolnost vůči suchu, velikost kořenů, počet vzeńlých rostlin, a dále ovlivnit celou řadu vlastností jako je počet rostlin, které vzeńly, atd. Nańe dosavadní výsledky téņ potvrdily, ņe genotypy, které jsou odolnějńí vůči stresorům jiņ při klíčení (nedostatek vody, sucho, vysoká teplota) mají i kvalitnějńí kořenový systém a uvedený jev je znatelný i po zimním období (Bláha a kol., 2009). Obdobně je to s efektivností vyuņití vody při klíčení. Znamená to, ņe odolnějńí organismy vůči stresorům (coņ je zaloņeno geneticky) Osivo a sadba, 10. 2. 2011

167

mají jiný celkový metabolismus semen, coņ má často vliv na celý průběh vegetace ve filiální generaci. Výsledky můņe ovlivnit i stupeņ zralosti semen (Kundu, 2009). Pokusy v současnosti pokračují.

Závěr Odrůda, provenience a zejména teplota prostředí v průběhu klíčení mohou značně ovlivnit procesy klíčení, coņ můņe mít vliv i na průběh dalńí vegetace.

Poděkování Práce vznikla s podporou projektu: QH82285. Vývoj efektivních metod výběru a vyuţití genetické diversity pro zlepšení odolnosti řepky ozimé k nejvýznamnějším biotickým a abiotickým stresům „a za podpory záměru MZE0002700604 „Udrţitelné systémy pěstování zemědělských plodin pro produkci kvalitních a bezpečných potravin, krmiv a surovin“.

Literatura BLÁHA,L.,VYVADILOVÁ M.,JANÁČEK J.: (2009). Vliv genotypu a lokality na růst kořenového systému řepky ozimé,. Aktuální poznatky v pěstování,ńlechtění,ochraně rostlin a zpracování produktů, konference, Brno. Organizátor VÚPP Troubsko,Vědecká příloha časopisu Úroda, Brno 12-13.11, s.13-19. MORISON I.L, MORECROFT, M.E. (2006). Plant Growth and climate change, Blackwell publishing Ltd. KUNDU,M. (2009). Effect of seed maturity on germination and desiccation tolerance of Moringa oleifera. Seed.Seed.Sci.and technology .37, p.597-607. VINER,D,JAMESI.L,WALALCE M.,WALALCE,C, (2006). Recent and future climate change and thein implications for plant growth.In.: Plant Growth and climate change, Blackwell publishing Ltd, p. 1-17.

Contact Address: Ladislav Bláha, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. ,161 06 Praha 6 Ruzyně, Drnovská 507, [email protected]

168


VLIV POSKLIZŇOVÉHO DOZRÁVÁNÍ JEČMENE JARNÍHO NA RYCHLOST A UNIFORMITU KLÍČENÍ Influence of Post-harvest Ripening of Barley on the Speed and Uniformity of Germination Viera Šottníková1, Vratislav Psota2, Lenka Sachambula2, Luděk Hřivna1, Ondřej Polák1 1 Mendelova univerzita v Brně 2 VÚPS, Sladařský ústav v Brně

Abstract This thesis has dealt with the post-harvest maturation process by observing of eight varieties of malting spring barley registered in the Czech republic. Germination parameters (germination energy, germination rate, germination index, mean germination and germination homogenity) during 3., 6., 9. and 12. week were observed. Obtained data were inserted to phenological phases and weather course in the years 2005-2008. Marked differences between varieties in duration and intensity of the post-harvest maturation were found. The longest post-harvest maturation level of varieties has Calgary and shortest post-harvest maturation level of varieties has Diplom. The lenght and intensity of the post-harvest maturation were impressed by the incidence of average rainfalls and average temperatures were documented, as the Seljanin coefficient shows. Lesser influence on the post-harvest maturation has the average temperature. The influence of the average daily rainfalls weren’t proved. Keywords: barley, post-harvest maturation, germination

Souhrn Práce se zabývala sledováním průběhu posklizņového dozrávání u osmi odrůd sladovnického ječmene jarního registrovaných v České republice. Sledovány byly parametry klíčení (energie, rychlost, index, průměrný čas a homogenity klíčení) v průběhu 3., 6., 9. a 12. týdne. Získané údaje byly vloņeny do vztahu k fenologickým fázím a průběhu počasí za roky 2005-2008. Byly zjińtěny výrazné meziodrůdové rozdíly v délce a intenzitě posklizņového dozrávání. Calgary byla odrůdou s nejdelńí úrovní posklizņového dozrávání ve sledovaném souboru osmi odrůd a odrůda Diplom měla nejkratńí dobou posklizņového dozrávání. Podařilo se prokázat, ņe délka a intenzita posklizņového dozrávání byla ovlivněna společným působením průměru sráņek a průměrem teplot, coņ vyjadřuje Seljaninův koeficient. Průměrná teplota měla menńí vliv na posklizņové dozrávání. Vliv průměrných denních sráņek byl nejednoznačný. Klíčová slova: ječmen, posklizňové dozrávání, klíčení

Úvod Různé partie ječmene obsahují zrna, která se lińí nejen svým tvarem, velikostí, rychlostí růstu, enzymatickým potenciálem, ale i obsahem a rozdělením zásobních látek (Palmer, 1994). Pro výrobce osiva, pěstitele ječmene a výrobce sladu je klíčení ječmene základním technologickým procesem, během kterého v obilce dochází k aktivaci a syntéze enzymů a k řadě dalńích změn. Základní poņadavek na obilky ječmene jako osiva i jako materiálu pro výrobu sladu jsou v podstatě stejné. Zrno ječmene by mělo mít maximální klíčivost a mělo by klíčit rychle a uniformně. Hlavní podmínkou uniformního klíčení obilek ječmene v konkrétní partii je odrůdová čistota, jednotná velikostní kategorie a ukončené posklizņové dozrávání. Čerstvě sklizený ječmen nikdy neposkytne dobře rozluńtěný slad. V obilkách Osivo a sadba, 10. 2. 2011

169

ječmene musí proběhnout posklizņové dozrávání, které v nańich podmínkách trvá 6 aņ 8 týdnů. V případě nepříznivých podmínek během sklizně je posklizņové dozrávání delńí. Obvykle je dormance definována jako porucha klíčení části ņivých obilek kultivovaných za podmínek, za kterých nedormantní obilky dobře klíčí (Briggs, 1995).

Metodika Ke sledování úrovně posklizņového dozrávání u ječmene jarního byly pouņity obilky 8 odrůd (Bojos, Calgary, Diplom, Jersey, Prestige, Radegast, Sebastian, Tolar), které byly v letech 2005–2008 vypěstovány ve státních odrůdových zkuńebnách ÚKZÚZ ve Věrovanech, Čáslavi, Libějovicích, v letech 2005 a 2006 ve stanici Vysoká a v letech 2007 a 2008 ve stanici Chrastava. V tab. 1 a 2 je charakteristika pokusných lokalit. Informace poskytly stanice ÚKZÚZ (Vysoká, Libějovice) a Státní rostlinolékařská správa v Brně (Věrovany, Chrastava a Čáslav). Pro sledování parametrů klíčení byl pouņit podíl zrna nad sítem 2,5 mm. Tab. 1: Charakteristika pokusných stanovišť Výrobní oblast

Zkušební oblast

Nadmořská výška (m)

Dlouhodobá průměrná teplota t30 (°C)

Dlouhodobý průměrný úhrn sráţek S30 (mm)

Lokalita

Kód lokality

Půdní druh a typ

Čáslav

CAS

2

2

260

8,9

555

ČMh –h

Chrastava

CHT

3

3

345

8,0

738

HMI – ph

Libějovice

LIB

3

3

460

7,9

563

KMm – ph

Věrovany

VER

2

2

207

8,7

502

ČMh – h

Vysoká

VYS

4

4

585

7,1

611

LMg - h

Dlouhodobé průměrné teploty a dlouhodobé úhrny sráņek vycházejí z údajů za léta 1971-2000. Výrobní oblasti: 2 řepařská, 3 obilnářská, 4 bramborářská. Tab. 2: Genetický půdní typ a subtyp Zkratka ČMh HMI KMm LMg

Morfogenetický klasifikační systém půd 1991 Černozem hnědozemní Hnědozem luvizemní Kambizem typická Luvizem pseudoglejová

Intenzita posklizņového dozrávání byla sledována v termínech 3, 6, 9 a 12 týdnů po datu plné zralosti. V průběhu posklizņového dozrávání byly sledovány následující parametry: energie klíčení (EK), rychlost klíčení (RK), index klíčení (IK), průměrný čas klíčení (MGT) a homogenita klíčení (HK). Pouņité metody: Rychlost klíčení je vypočtena z výsledků získaných při stanovení energie klíčení (4 ml) podle následujícího vzorce. Tato charakteristika vitality ječmene je na ústavu pouņívána od 70. let minulého století (Kastner 1976, 1977, 1979). - RK (%) = (5n24+3n48+n72) / 5 - n24, n48, n72 - počet vyklíčených obilek po 24, 48 a 72 h Index klíčení je vypočten z výsledků získaných při stanovení energie klíčení (4 ml) podle následujícího vzorce. Index klíčení je bezrozměrné číslo (Riis et al. 1991). - IK = 10*(n24+n48+n72) / (n24+2n48+3n72) 170


- IK - index klíčení - n24, n48, n72 - počet vyklíčených obilek po 24, 48 a 72 h Dosaņené výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Pro zjińtění statisticky významných faktorů počasí na sledované parametry klíčení za roky 2005-2008 bylo pouņito krokové regrese. Následné vyhodnocení bylo provedeno statistickým systémem: Statistika, ver. 8.

Výsledky a diskuse Tři týdny od plné zralosti byly u rychlosti klíčení odrůdy rozděleny jen do dvou statisticky odlińných skupin, kdy se odrůda Jersey statisticky významně lińila od vńech ostatních odrůd (tab. 3). V následujícím období se rozdíly mezi odrůdami výrazně zvětńily, kdy odrůda Calgary a Sebastian byly vņdy odrůdami s nejhorńí úrovní rychlosti klíčení. Naproti tomu stály odrůdy Diplom a Radegast, které vykazovaly vysokou úroveņ rychlosti klíčení. Průběh rychlosti klíčení ve sledovaných týdnech od plné zralosti u vńech osmi zkoumaných odrůd dokládá obr. 1. Obr. 1: Rychlost klíčení 3, 6, 9 a 12 týdnů od plné zralosti

Rychlost klíčení vyjadřuje intenzitu klíčení. Rychlost klíčení 3 týdny od plné zralosti byla z 55 % ovlivněna lokalitou a z 28 % ročníkem. Odrůda ovlivņovala tento parametr z 1,5 %. V následujících sledovaných týdnech byl zjińtěn vzrůstající vliv odrůdy a lokality na rychlost klíčení, kdy odrůda ovlivņovala tento znak přibliņně z 10 %. Vliv ročníku postupně klesl aņ na 11 % ve 12. týdnu od plné zralosti. Buraas a Skinnes (1984) dońli k závěru, ņe dormance je recesivní znak s dominancí pro krátkou dormanci, který je řízen několika geny s vysokým koeficientem dědivosti.


171

Tab. 3: Minimální průkazná diference pro energii, rychlost a index klíčení Energie klíčení EK 3 týdny od plné zralosti Příp. Průměr a Radegast 15 85.88 15 86.68 ab Tolar 15 86.98 ab Bojos 15 90.08 abc Prestige 15 91.13 bc Diplom 15 91.35 bc Calgary c Sebastian 15 92.70 15 93.74 c Jersey 4.98855 LSD (0,05)

Rychlost klíčení RK 3 týdny od plné zralosti Příp. Průměr 15 59.94 a Calgary 15 62.53 a Prestige 15 62.82 a Tolar 15 63.01 a Sebastian a Radegast 15 63.10 15 63.13 a Bojos 15 64.34 a Diplom 15 70.15 b Jersey 5.47794 LSD (0,05)

Index klíčení IK 3 týdny od plné zralosti Příp. Průměr 15 5.40 a Calgary ab Sebastian 15 5.63 15 5.75 abc Prestige 15 5.86 bc Diplom 15 5.96 bcd Tolar 15 6.03 cd Bojos cd Radegast 15 6.05 15 6.31 d Jersey 0.38601 LSD (0,05)

EK 6 týdnů od plné zralosti Příp. Průměr a Radegast 15 95.87 ab Sebastian 15 96.23 15 96.24 ab Prestige 15 96.41 ab Jersey 15 96.46 ab Bojos 15 96.53 ab Tolar 15 96.61 ab Calgary 15 97.40 b Diplom 1.50647 LSD (0,05)

RK 6 týdnů od plné zralosti Příp. Průměr 15 70.47 a Calgary ab Sebastian 15 72.93 15 73.55 abc Prestige 15 75.60 bcd Tolar 15 76.39 cde Bojos 15 78.40 de Jersey 15 78.51 de Diplom e Radegast 15 79.30 3.31084 LSD (0,05)

IK 6 týdnů od plné zralosti Příp. Průměr 15 6.01 a Calgary ab Sebastian 15 6.32 15 6.36 b Prestige 15 6.58 bc Tolar 15 6.68 cd Bojos 15 6.82 cde Diplom 15 6.95 de Jersey e Radegast 15 7.05 0.31475 LSD (0,05)

EK 9 týdny od plné zralosti Příp. Průměr a Sebastian 15 96.77 a Radegast 15 96.96 15 97.20 ab Calgary 15 97.28 ab Prestige 15 97.33 ab Tolar 15 97.34 ab Bojos 15 97.40 ab Jersey 15 97.88 b Diplom 0.73613 LSD (0,05) EK 12 týdnů od plné zralosti Příp. Průměr 15 96.61 a Jersey 15 96.65 a Prestige a Sebastian 15 97.14 15 97.19 a Calgary a Radegast 15 97.21 15 97.59 a Tolar 15 97.67 a Bojos 15 98.19 a Diplom 1.83069 LSD (0,05)

RK 9 týdny od plné zralosti Příp. Průměr 15 72.25 a Calgary b Sebastian 15 75.33 15 77.03 bc Prestige 15 78.68 cd Tolar 15 79.95 cde Bojos 15 80.57 de Jersey de Radegast 15 81.37 15 82.03 e Diplom 3.07041 LSD (0,05) RK 12 týdnů od plné zralosti Příp. Průměr 15 72.90 a Calgary 15 76.92 b Prestige bc Sebastian 15 78.16 15 80.44 cd Tolar 15 80.93 cde Jersey 15 81.11 cde Bojos de Radegast 15 83.18 15 83.93 e Diplom 3.33638 LSD (0,05)

IK 9 týdny od plné zralosti Příp. Průměr 15 6.12 a Calgary b Sebastian 15 6.52 15 6.72 bc Prestige 15 6.90 bcd Tolar 15 7.02 cde Bojos 15 7.15 de Jersey de Radegast 15 7.24 15 7.28 e Diplom 0.37544 LSD (0,05) IK 12 týdnů od plné zralosti Příp. Průměr 15 6.15 a Calgary 15 6.70 b Prestige b Sebastian 15 6.76 15 7.06 bc Tolar 15 7.10 bcd Bojos 15 7.22 cd Jersey d Radegast 15 7.46 15 7.49 d Diplom 0.39462 LSD (0,05)

172


Strand (1989), Schuuring et. al. (1992), Belderok (1970), Reinech a Loch (1976), dońli k závěru, ņe teplota má významný vliv na rychlost vývoje, intenzitu a rychlost dozrávání a délku trvání, se kterou posklizņové dozrávání odezní. Variabilita homogenity klíčení byla ve 3. týdnu od plné zralosti ovlivněna předevńím lokalitou a to z 22 %. Vliv ročníku a odrůdy byl přibliņně 8 %. V 6. a 9. týdnu vzrostl vliv ročníku na 20 % (tab. 3, obr. 2), zatímco vliv lokality se sníņil. Ve 12. týdnu dońlo ke sníņení vlivu ročníku na 13 % a zvýńení vlivu lokality a odrůdy. Obr. 2: Homogenita klíčení 3, 6, 9 a 12 týdnů od plné zralosti

U homogenity klíčení se vztah mezi počasím a homogenitou výrazněji neprojevil. Negativní vliv společného působení průměru sráņek a průměru teplot (SHTK) byl zjińtěn v polovině období od metání do plné zralosti. Ačkoliv je dormance podmíněna geneticky, je také značně ovlivněna podmínkami, kterým je zrno před a po sklizni vystaveno (Svensson, Lagerström, 1966).

Závěr Odrůdou s nejdelńím obdobím posklizņového dozrávání byla odrůda Calgary, ostatní odrůdy se od sebe významněji nelińily, aņ na odrůdy Diplom a Radegast, které měly nejkratńí období posklizņového dozrávání. Sledované parametry klíčení byly nejvíce ovlivněny lokalitou (od 20 % do 60 %) a výrazně méně ročníkem (14 % - 30 %). Odrůda ovlivņovala parametry klíčení maximálně z 15 %. Výrazný vliv teploty během období od metání do plné zralosti na parametry klíčení se nepodařilo prokázat. Byl zachycen mírný vliv teploty na začátku metání a ke konci plné zralosti. Vliv sráņek byl zachycen v první třetině období od metání do plné zralosti u energie klíčení v 3. týdnu. V dalńích parametrech klíčení se jiņ výrazněji neprojevil. Vliv povětrnostních podmínek, byl zachycen v polovině období mezi metáním a plnou zralostí u vńech parametrů klíčení a měl negativní vliv na posklizņové dozrávání sladovnického ječmene. Klimatické podmínky na mateřskou rostlinu a následně na parametry klíčení obilky jsou značně sloņité a komplexní. Z těchto důvodu by bylo třeba více pokusů, které by vedly ke spolehlivé predikci délky posklizņového dozrávání.

Poděkování Tento příspěvek vznikl za finančního přispění výzkumného centra pro studium obsahových látek ječmene a chmele č. 1M0570. Prezentované výsledky byly získány za podpory MŠMT ČR v rámci řešení výzkumného záměru VÚPS, a. s., „Výzkum sladařských a pivovarských surovin a technologií“ (identifikační kód MSM6019369701).


173

Literatura BELDEROK, B. (1970) Influence of pre-harvest weather conditions on the length of dormant period in wheat. Proc. of Eucarpia Meeting. I.N.R.A. Station d´Amelioration des Plantes, Dijon, In Auranen, M.: Pre-harvest sprounting and dormancy in malting barley in northern climatic conditions. Acta Agriculturae Scandinavica, Sect., Soil and Plant Science 1995:45. BRIGGS, D.E. (1995) Aspects of dormancy : Brewing Room Book 1995 -1997, Pauls Malt: s. 31-35. BURAUSS, A., SKINNES,H. (1984) Genetic investigations on seed dormancy in barley. Hereditas, , Vol 101 KASTNER, J. (1979) Vliv odrůdy na délku posklizņového dozrávání se zvláńtním zřetelem na výhledové odrůdy. Urychlení posklizņového dozrávání ječmenů. Dílčí zpráva 3b/2, VÚPS Brno. PALMER, G.H. (1994) Standardisation of homogenity, European Brewery Convention, Adernach, s. 2 – 43. REINER, L., LOCH, V. (1976) Forecasting dormancy in barley: teh years experience. Cereal Res. Commun. s.107-110. RIIS, P., BANK-OLSEN,K. (1991) Germinative profile – a new term in barley analyses. Proceedings of the EBC Congres, s.101-107. SCHUURINK, R. C., SEDDE, N. J. A. and WANG, M. (1992) Dormancy of the barley grain is correlated with gibberellic acid responsiveness of the isolated aleurone layen. Plant Physiol. 100, s. 1834 – 1839. SVENSSON, G., LAGERSTROM,G. (1966): Bestimmung der Auswuchsresistenz bei Weizen, Gerste und Hafer. Agri. Hort, 1966, Vol 24. In Auranen, M.: Pre-harvest sprounting and dormancy in malting barley in northern climatic conditions. Acta Agriculturae Scandinavica, Sect., Soil and Plant Science 1995:45. STRAND, E. (1989) Studies on seed dormancy in small grain species. Norweg. J. Agr. Sci, Vol. 3 In Auranen, M.: Preharvest sprounting and dormancy in malting barley in northern climatic conditions. Acta Agriculturae Scandinavica, Sect., Soil and Plant Sci 1995:45.

Contact Address: Ing. Viera Šottníková, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, E-mail: [email protected]

174


VÝSLEDKY POKUSŮ S HNOJENÍM CHMELOVÉ SADBY V ROCE 2010 Results of Experiments with Hop Seedlings Fertilization in 2010 Přemysl Štranc1, Jaroslav Štranc2, Daniel Štranc2, Daniela Erhartová1 1 KRV, ČZU v Praze 2 ZEPOR+ zemědělské poradenství a soudní znalectví

Abstract Despite of unfavourable weather conditions during experiments and late planting of hop cutting, application of fertilizers Amofos, Eurofertil Plus NPS 49 and Fertiactyl Starter had a significantly positive influence on formation of their underground organs. In comparison with non-fertilized control application of Amofos increased weight of hop seedlings up to by 72.3 %, fertilization with Eurofertil Plus NPS 49 up to by 105.6 %. Treatments with Fertiactyl Starter, which were realized at the end of vegetation, increased weight of hop seedlings up to by 27.8 %. Above mentioned fertilizers improved availability and more effective use of nutrients (especially of phosphorus) by young plants of hop and they increased their vigour, morphological and biological quality. Keywords: hop, hop seedlings, fertilization, Amofos, Eurofertil Plus NPS 49, Fertiactyl Starter

Souhrn Přes nepříznivý průběh počasí v období pokusů a pozdní výsadbu řízkovanců chmele vykázala aplikace hnojiv Amofos, Eurofertil Plus NPS 49 a Fertiactyl Starter výrazně pozitivní vliv na tvorbu jejich podzemních orgánů. Oproti nehnojené kontrole pouņití Amofosu zvýńilo hmotnost, chmelové sadby aņ o 72,3%, hnojení Eurofertilem Plus NPS 49 aņ o 105,6%. Ońetřené Fertiactylem Starter, které jsme realizovali aņ v závěru vegetace, o 27,8%. Uvedená hnojiva přispěla hlavně ke zlepńení dostupnosti a efektivnějńímu vyuņití ņivin (předevńím fosforu) mladými rostlinami chmele, zvýńila jejich vitalitu, morfologickou a tím i biologickou kvalitu. Klíčová slova: chmel, sadba chmele, hnojení, Amofos, Eurofertil Plus NPS 49, Fertiactyl Starter

Úvod Chmel je bylinou, resp. víceletou rostlinou, jejíņ nadzemní část kaņdoročně v průběhu podzimu odumírá a do dalńího roku v půdě přeņívají jen její podzemní orgány, podle RYBÁČKA a kol. (1980) pouze ty, které jsou před nástupem zimního období dostatečně vyspělé. Z tohoto důvodu chmelovou sadbu, na rozdíl od převáņné větńiny sadby ovocných, okrasných a lesních dřevin, vyzvedáváme v podzimním období zpravidla s jiņ odumřelou nadzemní částí. Proto u ní můņeme hodnotit jen její podzemní část, větńinou jen kořenový krček s očky a kořeny. Absence nadzemní části chmelové sadby hodnocení její biologické kvality zdánlivě zjednoduńuje, avńak o to větńí pozornost musíme věnovat její podzemní části, neboť jen ta obsahuje veńkerou zásobu látek nezbytných pro růst nové rostliny ve chmelnici. Není proto třeba zdůrazņovat, ņe dobře vyvinutý a fyziologicky aktivní kořenový systém nejen sadby chmele, ale veńkeré sadby i vńech dospělých rostlin je vńeobecně povaņován za základ jejich vitality a produkční schopnosti (CHLOUPEK 1983, BLÁHA et al. 1986, WAHBI a GREGORY 1989, KOLEK, KOZINKA a kol. 1988, HABERLE, BLÁHA 1990 a dalńí).


175

Jestliņe pomineme genetické aspekty kvality chmelové sadby, které jsou dány v podstatě jejím ekotypem, resp. odrůdou, pak rozhodujícími sloņkami její biologické hodnoty jsou fyziologické a morfologické vlastnosti a znaky a zdravotní stav podzemních orgánů (ŃTRANC 1988, 2000, ŃTRANC et al. 2007). Zmíněné parametry sadby výrazně ovlivņují povětrnostní podmínky a úroveņ pěstební péče. Z abiotických faktorů, které můņeme poměrně snadno ovlivnit, mají pro tvorbu podzemních orgánů chmelové sadby zásadní význam kvalita pěstebního substrátu, předevńím svými fyzikálními parametry a přítomnost dostatečného mnoņství dostupných ņivin. Jedná se hlavně o přiměřené mnoņství dusíku, dostatek fosforu, dále pak vápníku a draslíku. Zásadní význam fosforu pro tvorbu kořenů rostlin lze dobře dokumentovat na cukrovce, u které je fyziologie a morfogeneze jejího kořene (bulvy) neustále podrobně studována. Z bohatého souboru prací (např. RUBIN 1968, RYBÁČEK a kol. 1985, JACOB, LAWLOR 1991, ŃVARTAU et al. 2009) je obecně známý pozitivní vliv dostatku vodorozpustného a rychle přijatelného fosforu na růstové procesy, intenzitu fotosyntézy, distribuci uhlíkatých látek a tvorbu kořenů této rostliny. Nejen zajímavý, ale i velmi důleņitý je i poznatek, ņe 55 % z veńkerého fosforu obsaņeného v nadzemní části (chrástu) přesouvá cukrovka přibliņně v polovině října do kořene (ŃVARTAU et al. 2009).

Metodika V pokusech jsme sledovali vliv granulovaného hnojiva Eurofertil Plus NPS 49 na růst, zejména na tvorbu podzemních orgánů krytokořenné sadby chmele. Účinnost tohoto hnojiva jsme porovnávali jednak s působením hnojiva Amofos a s nehnojenou kontrolou. Dále jsme sledovali účinnost přípravku Fertiactyl Starter. Pokusy jsme realizovali ve vlastní kořenáčové ńkolce, umístěné v nivě řeky Ohře v Ņatci. Přírodní podmínky v místě pokusů (školky) ZS: 50°19´s.ń. Nadmořská výńka: 207m 13°32´v.d. Klimatický okrsek: mírně teplý, suchý, s mírnou zimou Vláhová oblast (HTK): 1,0 – 1,3 (mírně výsuńná) Teplota vzduchu: roční průměr – 8,5°C za vegetační období (IV. – IX.) – 14,8°C Sráņky: Ø roční úhrn – 441 mm Ø úhrn za vegetační období (IV. – IX.) – 298 mm Sluneční svit: Ø roční úhrn – 1809 hodin Ø úhrn za vegetační období (IV. – IX.) – 1332 hodin Biologický materiál a jeho pouţití Bylinné řízky odebrané z ozdravených matečných rostlin chmele typu ŅPČ (Osvaldův klon č. 72) jsme nejprve zakořenili v sadbovačích s mnoņárenským substrátem (rańelina, perlit), pod mléčnou mnoņárenskou fólií, při vysokém stínění. Zakořeněné a otuņené řízkovance jsme (po cca 22 dnech) přesázeli do mikrotenových sáčků naplněných 0,75 l substrátu. Sáčky byly ve spodní části perforovány pro odtok přebytečné deńťové či závlahové vody a umístěny na pozemek v rovinné poloze, resp. na podkladovou ńkolkařskou textilii do záhonu o ńíři 1,2 m. Pěstební substrát Pouņili jsme rańelinokůrový substrát (v poměru 60% obj. rańelina a 40% obj. kůra) obohacený o dolomitický vápenec v dávce 2,5 kg/m3 a plné hnojivo Hydrokomplex (12/11/18/2,6 + sp) v dávce 1,5 kg/m3 (dávka záměrně sníņena). U varianty 3a jsme substrát dále obohatili o hnojivo Eurofertil Plus NPS 49 a u var. 3b o hnojivo Amofos. Přibliņně hlavní parametry substrátu (DUBSKÝ 2003): 176


spalitelné látky - 81%, obj. hmotnost redukovaná - 230 g/l, celková pórovitost - 84%, vodní kapacita (max. kapilární vodní kapacita – MKK) - 63%, vzduńná kapacita (VzK min) - 22%, póry nekapilární - 15%, póry kapilární - 47%, póry semikapilární - 22%, pH - 6,4, elektr. vodivost (EC) – 0,8 mS/cm. Sloţení hnojiv: Amofos N - 12%, P2O5 - 50% Eurofertil Plus NPS 49 N - 3%, P2O5 - 22%, SO3 - 24%, B - 0,15%, Mescal 975 (velmi kvalitní forma uhličitanu vápenatého v přepočtu na CaO - 29%, Physio+ - aminopurin (biologicky aktivní látka). Fertiactyl Starter N - 3%, P2O5 - 5%, K2O - 8%, komplex fulvokyselin, huminových kyselin, zeatin, glycin-betain. Tab. 1. Pokusné varianty Varianta

Popis varianty

1a 1b 1c

Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/ 1400 Ks Amofos 200 g/ 1400 Ks Bez hnojení 200 ks (kontrola)

2a 2b 2c

Eurofertil Plus NPS 49 - 600 g/ 6000 Ks Amofos 600 g/ 6000 Ks Bez hnojení 200 ks (kontrola)

Termín operace výsaz hnojení 27.7. 13.8. 27.7. 13.8. 27.7. xx 1.8. 1.8. 1.8.

13.8. 13.8. xx

16.8.

xx

16.8.

xx

16.8.

xx

3c

Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/ 80 ks (přidán do substrátu a ihned výsadba) Amofos 200 g/ 80 ks (přidán do substrátu a ihned výsadba) Bez hnojení 80 ks (kontrola)

4a 4b

Eurofertil Plus NPS 49 - 30 g/ 200 ks Amofos 30 g/ 200 ks

13.8. 13.8.

13.8. 13.8.

5a 5b


24.7. 24.7.

17.8. 17.8.

6a 6b


25.7. 25.7.

27.8. 27.8.

4.9.

6.9.

4.9.

6.9.

3a 3b

7a 7b

Fertiactyl Starter 1% roztok v 30l/ 1800 ks Kontrola (voda 30l/ 1800 ks)


177

K pokusům jsme přistoupili opoņděně v důsledku pozdního zajińtění hnojiv. Veńkeré pěstební zásahy (závlaha, ochrana proti chorobám a ńkůdcům, pletí atd.) na vńech variantách byly jednotné, běņné. Průběh počasí v době pokusů Červenec (aņ do 22.7) byl velmi teplý (několik tropických dnů) a suchý. Max. teploty, které dosahovaly 34-35°C a intenzivní sluneční velmi negativně působily nejen na vysazované řízkovance chmele, ale i na ostatní chmelovou sadbu. Častou závlahou jsme udrņovali vlhkost pěstebního substrátu v rozmezí 50-65% VVK. Ve 3. dekádě července se mírně ochladilo (přesto zůstaly teploty cca 2,3°C nad N) a začalo vydatně prńet (dońlo k mírnému, krátkodobému zaplavení ńkolky). Srpen byl teplotně normální aņ mírně podnormální, avńak sráņkově výrazně nadnormální s malým počtem hodin slunečního svitu. Na přelomu srpna a září se silně ochladilo (více neņ 4°C pod N), coņ mělo nepříznivý vliv na zakořeņování a růst sadby chmele. Mírné oteplení v průběhu září (teploty se vńak přesto pohybovaly více neņ 2°C pod normálem), provázené četnými deńti a posléze i přízemními mrazíky, rovněņ neprospívalo vývinu sadby. Říjen byl opět studený (1,6°C pod normálem), sráņkově vńak chudý. Relativně teplé (2-3°C nad normálem) a mimořádně vlhké počasí v listopadu, resp. na konci vegetačního období, jiņ významně neovlivnilo růst chmelové sadby vysázené v rámci pokusů (v pozdějńích termínech) a neeliminovalo deficit v tvorbě jejích podzemních orgánů.

Výsledky a diskuse Výsledky znovu potvrdly, ņe z ńirokého souboru minerálních hnojiv, které jsme dosud při pěstování chmelové sadby (kořenáčů) ověřovali a pouņívali, velmi příznivě působí Amofos, a to jak při základním hnojení, resp. při obohacení pěstebního substrátu, tak i při hnojení v průběhu vegetace. Po jeho aplikaci, na rozdíl od kontrolní varianty, jsme zaznamenali nejen téměř optimální vývin nadzemních orgánů mladých rostlin chmele (nedocházelo k jejich nadměrnému růstu s negativními dopady na tvorbu mikroklimatu porostu kořenáčové ńkolky, výskytu chorob a ńkůdců apod.), ale předevńím k tvorbě mohutnějńích, dobře členěných a profilovaných a současně i zdravých podzemních orgánů (silnějńí kořenový krček s větńím počtem dobře vyvinutých oček, větńí podíl jemnějńího kořání apod.). Z dosaņených výsledků je patrno, ņe pouņitím Amofosu dońlo ke zvýńení hmotnosti podzemních orgánů (v porovnání s kontrolou) o 31,6 aņ 72,3%. Velmi příznivých výsledků jsme dosáhli zejména při aplikaci hnojiva Eurofertil Plus NPS 49. Oproti neońetřené variantě jsme zaznamenali zvýńení podzemních orgánů o 32,5 aņ 105,6%. K absolutně největńímu efektu, tj. ke zvýńení hmotnosti podzemních orgánů chmelové sadby o neuvěřitelných 105,6% dońlo u var. 3a, při obohacení pěstebního substrátu zmíněným hnojivem. Výsledky pokusů dále prokázaly pozitivní působení zálivky přípravkem Fertiactyl Starter na růst a vitalitu čerstvě vysázených řízkovanců chmele. Mladé rostliny ońetřené tímto přípravkem (var. 7a) v porovnání s kontrolou (var. 7b) byly méně stresovány nejen celkově podnormálními teplotami koncem léta a v průběhu podzimního období, ale lépe se vyrovnávaly i s přízemními mrazíky. Hmotnost podzemních částí těchto rostlin byla oproti kontrole vyńńí o 27,8%.

178


Tab. 2. Výsledky výţivářských pokusů - kořenáčová školka, Ţatec 2010 Var.

Popis varianty

Termín operace

Hmotnost kořenáčů (5 ks v čerstvém stavu v g)

výsaz hnojení Opak 1 Opak 2 Opak 3 Průměr 1a 1b 1c 2a 2b 2c

3a

3b 3c 4a 4b 5a 5b , 6a 6b 7a 7b

Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/ 1400 Ks Amofos 200 g/ 1400 Ks Bez hnojení 200 ks (kontrola) Eurofertil Plus NPS 49 - 600 g/ 6000 Ks Amofos 600 g/ 6000 Ks Bez hnojení 200 ks (kontrola) Eurofertil Plus NPS 49 - 200 g/ 80 ks (přidán do substrátu a ihned výsadba) Amofos 200 g/ 80 ks (přidán do substrátu a ihned výsadba) Bez hnojení 80 ks (kontrola) Eurofertil Plus NPS 49 - 30 g/ 200 ks Amofos 30 g/ 200 ks Eurofertil Plus NPS 49 - 150 g/ 2500 ks Amofos 150 g/ 2500 ks Eurofertil Plus NPS 49 - 1500 g/ 9500 ks Amofos 1500 g/ 9500 ks Fertiactyl Starter 1% roztok v 30l/ 1800 ks Kontrola (voda 30l/ 1800 ks)

Rel. %

27.7.

13.8.

85,23

89,61

88,90

87,91 132,5

27.7. 27.7.

13.8. xx

90,47 64,14

94,04 69,57

91,53 65,32

92,01 138,7 66,34 100,0

1.8.

13.8.

84,35

87,26

86,74

86,12 134,5

1.8. 1.8.

13.8. xx

82,12 65,37

84,92 62,61

85,64 64,06

84,23 131,6 64,01 100,0

16.8.

xx

64,28

69,51

68,56

67,45 205,6

16.8.

xx

58,41

57,24

54,01

56,55 172,3

16.8.

xx

34,66

31,16

32,62

32,81 100,0

13.8.

13.8.

72,27

76,38

74,91

74,52 106,6

13.8.

13.8.

66,81

71,72

71,25

69,93 100,0

24.7.

17.8.

96,03

94,01

89,61

93,22

24.7.

17.8.

100,24 99,51 102,19 100,65 100,0

25.7.

27.8.

97,18

98,63

94,14

96,65 101,5

25.7.

27.8.

95,52

93,71

96,34

95,19 100,0

4.9.

6.9.

19,26

20,02

20,87

20,05 127,8

4.9.

6.9.

17,01

14,76

15,28

15,68 100,0

92,6

Velmi pozitivní působení ověřovaných hnojiv na tvorbu podzemních orgánů sadby chmele nepochybně ovlivnilo několik faktorů. V případě Amofosu a Eurofertilu Plus NPS 49 to byl vysoký resp. zvýńený obsah vodorozpustného fosforu, který jako komponent klíčových molekul (ŃVARTAU et al. 2009) – nukleových kyselin, fosfolipidů, a ATP, je úzce spojen se vńemi způsoby přeměny energie v ņivé buņce a současně kontroluje a usměrņuje hlavní enzymatické reakce a metabolické procesy jak na úrovni buněk, tak i celých rostlin. Nárůst hmotnosti podzemních orgánů zřejmě podpořila i pozitivní interakce v příjmu dusíku a fosforu ze zmíněných hnojiv. GORNY a SODKIEWICZ (2001) uvádějí, ņe při ńpatném zásobení rostlin dusíkem, ke kterému nepochybně dońlo u kontrolních variant (vyplavení


179

vydatnými deńti), se příjem fosforu sniņuje a naopak. Zhorńení příjmu dusíku při nedostatku fosforu (rovněņ u kontrol) je spojeno podle těchto autorů s omezením syntézy organických kyselin v rostlině, čímņ dochází ke sníņení asimilace amoniakálního dusíku v kořenech. Při deficitu dusíku a fosforu (var. 1c, 2c, 3c) dońlo u mladých chmelových rostlin nepochybně k výraznému oslabení syntézy fosfoorganických látek v buņkách a následně k silné retardaci tvorby podzemních orgánů sadby chmele. Příznivé působení Eurofertilu Plus NPS 49 pravděpodobně umocnily i jeho dalńí komponenty, které navzájem vhodně interferovaly. Jedná se o synergický vztah dusíku a síry, pozitivní vliv přítomných kationtů (Ca a Mg v Mescalu 975 a K) na příjem a metabolizmus fosforu v rostlině (včetně aktivace ATP), na intenzitu oxidační fosforylace a sníņení koncentrace vodíkových iontů v substrátu. Nelze opomenout ani korespondující vztah fosforu a amoniakální formy dusíku přítomné ve hnojivu (MICHALÍK, LOŅEK 1985, MICHALÍK 1985, FECENKO, LOŅEK 2000). Přítomnost bóru pak podpořila tvorbu a stabilitu buněčných blan, meristematických pletiv (velký význam zejména pro dvouděloņné rostliny, mezi které náleņí chmel), transport asimilátů a v neposlední řadě i růst kořenů. Poslední, neméně významná součást hnojiva, biologicky aktivní aminopurin, pak vhodně interferoval s předchozími komponenty a zesílil tak jejich pozitivní působení. Velmi příznivé působení kapalného hnojiva Fertiactyl Starter na zakořeņování a počáteční růst chmele bude zřejmě spočívat v přítomnosti celého komplexu biologicky aktivních látek jako jsou huminové kyseliny, fulvokyseliny, zeatin a glycin-betain. Tyto látky nejen zvyńují příjem a vyuņití v hnojivu obsaņených ņivin, působí antistresově, zpomalují stárnutí buněk a pletiv, podporují růstovou aktivitu a vitalitu mladých rostlin apod., ale působí příznivě i na vlastnosti pěstebního substrátu. Aplikace hnojiva Fertiactyl Starter při pozdní výsadbě řízkovanců (4. 9. 2010) pravděpodobně do značné míry eliminovala i negativní působení výrazně podnormálních teplot při jejich zakořeņování. Souhrnně lze uvést, ņe pouņití hnojiv, hlavně Eurofertilu Plus NPS 49 a Fertiactyl Starter se podařilo do značné míry optimalizovat výņivu chmelové sadby (zejména fosforem), zvýńit její vitalitu a podpořit její produkční schopnost, resp. stimulovat tvorbu jejích podzemních orgánů. V dalńím období by jistě bylo vhodné posoudit i fyziologickou sloņku biologické hodnoty této sadby.

Závěr Pokusné období (červenec aņ listopad roku 2010) bylo silně ovlivněno nepříznivým průběhem počasí. Zpočátku bylo mimořádné teplo a sucho s intenzivním slunečným svitem. Potom následovalo mírné, později výrazné ochlazení s velkou oblačností, provázené extrémně velkými sráņkami. Tyto skutečnosti negativně ovlivnily růst později vysázených řízkovanců chmele. V porovnání s kontrolou hnojení Amofosem zvýńilo hmotnost chmelové sadby o 31,6 aņ 72,3%, hnojení Eurofertilem Plus NPS 49 o 32,5 aņ 105,6% a ońetření Fertiactylem Starter o 27,8%. Uvedené zvýńení produktivity mladých rostlin chmele přisuzujeme optimalizaci jejich výņivy, zejména zlepńení dostupnosti a efektivnějńímu vyuņití fosforu a následnému zvýńení jejich vitality a produktivity.

Poděkování Podpořeno projektem MSM 6046070901.

Literatura BLÁHA, L., CHLOUPEK, O., BLÁHOVÁ, M. (1986): Hodnocení kořenové soustavy ve ńlechtění a klasifikaci pńenice. Genetika a ńlechtění, 22, s. 77-80 DUBSKÝ, M. (2003): Ústní sdělení FECENKO, J., LOŅEK, O. (2000): Výņiva a hnojenie poĺných plodín. SPU v Nitre, 452 s. GORNY, A.G., SODKIEWICZ, T. (2001): Genetic analysis of the nitrogen and phosphorus utilization efficiencies in mature spring barley plants. Plant Breed., 120, s. 129-132

180


HABERLE, J., BLÁHA, L. (1990): Kořenový systém zemědělských plodin – ńlechtitelské a agrotechnické cíle, UVTIZ Praha, s. 70 CHLOUPEK, O. (1983): Ńlechtění rostlin podle kořenového systému. Mez. zem. čas., 27, s. 69-72 JACOB, J., LAWLOR, D.W. (1991): Stomatal and mesophyll limitation of photosynthesis in phosphate deficient sunflower, maize and wheat plants. J. Exp. Bot., 42, s. 1003-1011 KOLEK, J., KOZINKA, V., a kol. (1988): Fyziológia koreņového systému rastlín. VEDA SAV Bratislava, 384 s. MICHALÍK, I., LOŅEK, O. (1983): In: Sborník Vyuņití anorganických rozborů rostlin. ČSAZ Praha, 68, s.78-89 MICHALÍK, I. (1985): Príjem a metabolizmus fosforu v rastlinách. VEDA SAV Bratislava, 180 s. RUBIN, B.A. (1968): Fiziologija sacharnoj svekly. Izdatělstvo Moskovskogo universitěta, Moskva RYBÁČEK, V. A KOL. (1980): Chmelařství, SZN, Praha RYBÁČEK, V. A KOL. (1985): Cukrovka, SZN, Praha, 480 s. ŃTRANC, J. (1988): Pěstování kvalitní chmelové sadby, Chmelařství (61) č. 9, s. 137-139 ŃTRANC, P. (2000): Vyuņití stimulátorů růstu při pěstování „balíčkované“ sadby chmele, Diplomová práce, ČZU v Praze ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., JURČÁK, J., ŃTRANC, D., PÁZLER, B. (2007): Výsadba chmele, První vydání, Kurent s.r.o., České Budějovice, 80 s. ŃVARTAU, V.V., GULJAJEV, B.I., KARLOVA, A.B. (2009): Osobennosti reakcii rastěnij na deficit fosfora. Fiziologija i biochemija kulturnych rastěnij, 41, č 3, s. 208-219 WAHBI, A., GREGORY, P.J. (1989): Genotypic differences in root and shoot growth of barley (Hordeum vulgare L.). II. Field studie sof growth and water use of crops grown in northern Syria. Expl. Agric., 25, s. 389-399

Přílohy - meteorologické údaje z nejbliţší meteorologické stanice ČHMÚ Tab. 3. Průměrné měsíční teploty vzduchu v Ņatci v roce 2010 [°C] Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI.

Rok 2010 -3,9 -1,9 3,8 8,9 12,4 17,4 20,6 17,5 11,6 6,6 5,4

Normál -1,7 -0,5 3,7 8,4 13,7 16,8 18,4 18,0 14,2 8,2 3,1

Odchylka -2,2 -1,4 0,1 0,5 -1,3 0,6 2,2 -0,5 -2,6 -1,6 2,3

Hodnocení studený studený normální normální normální normální silně teplý normální silně studený studený silně teplý

Tab. 4. Sluneční svit v Ņatci v roce 2010 [hod] Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI.


Rok 2010 27,7 48,2 135,2 216,6 95,3 242,3 263,2 149,9 129,7 122,8 39,8

Normál 37 77 135 165 226 235 239 193 159 106 37

Odchylka -9,3 -28,8 0,2 51,6 -130,7 7,3 24,2 -43,1 -29,3 16,8 2,8

181

Tab. 5. Měsíční úhrny sráņek v Ņatci v roce 2010 [mm] Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX X. XI.

Rok 2010 31,6 16,4 13,1 26,8 83,3 81,9 123,6 105,3 64,9 10,2 78,5

Normál 20 20 22 33 53 55 64 64 40 31 27

% normálu 158,0 82,0 59,5 81,2 157,2 148,9 193,1 164,5 162,3 32,9 290,7

Hodnocení vlhký normální normální normální vlhký vlhký silně vlhký vlhký vlhký suchý mimořádně vlhký

Contact Address: Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., ČZU v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]

182


OVLIVNĚNÍ KLÍČIVOSTI KLUBÍČEK PLEVELNÉ ŘEPY CHEMICKÝMI LÁTKAMI Influence of Weed Beet Glomerules Germinability by Chemical Substances Roman Hnilička, Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban KRV ČZU v Praze

Abstract In the experiments we monitored influence of preparation Fazor on properties of weed beet glomerules. We tested 5 different concentrations: 1g, 3g, 5g, 5+5g and ten times the amount of permitted dose of 50g. In all monitored traits, e.g. TGW and germinability, the values were significantly lower in comparison with control. Statistically significant differences in germinability were found among control and all variants, where there was applied preparation Fazor. The lowest concentration (1g) of the preparation proved the best, when in the first year of testing it reached the lowest values. Glomerules germinability decreased to 1.8 (or 16.5 %). We also treated plants in the phase of BBCH 82 with preparation Roundup, which caused an emergency germination of the whole plants and it did not significantly influence glomerules properties, especially germinability. For this reason it is necessary to perform this measure in an earlier growth phase. Keywords: sugar beet, TGW, germinability, Roundup, Fazor, biological value of seed

Souhrn V pokusech byl sledován vliv přípravku Fazor na vlastnosti klubíček plevelné řepy. Vyzkouńeno bylo 5 různých koncentrací: 1g, 3g, 5g, 5+5g a desetinásobek povolené dávky 50g. U vńech sledovaných znaků jako např. HTK a klíčivost byly hodnoty výrazně niņńí neņ u kontroly. Statisticky významné rozdíly v klíčivosti jsme zaznamenali mezi kontrolou a vńemi variantami, na kterých byl aplikován přípravek Fazor. Osvědčila se nejniņńí koncentrace přípravku 1 g, kdy v prvním roce zkouńení dosahovala nejniņńích hodnot. Klíčivost klubíček se sníņila na 1,8 respektive 16,5 %. Dále bylo provedeno ońetření rostlin ve fázi BBCH 82 přípravkem Rundup, které mělo za následek nouzové dozrávání celých rostlin a na vlastnosti klubíček a hlavně klíčivost jiņ nemělo výraznějńí vliv. Proto je nezbytné provádět tento zásah v dřívějńí fázi růstu. Klíčová slova: řepa cukrová, HTK, klíčivost, Roundup, Fazor, biologická hodnota osiva

Úvod Osivo v moderním zemědělství, které je podstatně intenzivnějńí, neņ tomu bývalo v letech minulých, přispívá k dosaņení cílů, a to jak po stránce zvýńení výnosů, tak po stránce jakosti. Abychom mohli, sklidit plodinu v dostatečném mnoņství s odpovídající kvalitou musíme nejprve daným způsobem zasít kvalitní osivo. Neprovedeme-li tento krok správně, často nám negativně rozhodne o celém průběhu pěstování konkrétní plodiny v nadcházejícím pěstebním roce. Jeńtě horńí situace je u plodin, které nemají schopnost odnoņovaní a ani schopnost kompenzační. Jedná se o plodiny, které jsou vysévané na konečnou vzdálenost a u nichņ je kvalitní osivo a správnost setí rozhodujícím faktorem. K těmto plodinám patří předevńím cukrová řepa. Mnoņení osiva cukrovky je činnost značně náročná i dosti riziková. Nové metody úpravy a testování kvality semen výrazně zvyńují stabilitu vzcházení rostlin cukrovky a vytvářejí tak pěstitelům Osivo a sadba, 10. 2. 2011

183

předpoklad pro dobré výnosy (Bittner, 2008). V nańich podmínkách byl výnosově jistějńí, i kdyņ pracovně náročnějńí, dvouletý cyklus výroby řepného osiva. Prvním rokem se při tomto způsobu vypěstovala sazečka, která se na podzim sklidila a uloņila v hrobcích nebo sazečkárnách. Ve druhém roce na jaře se sazečky vysadily na připravený pozemek a pěstovaly semenné porosty, které se na konci léta sklidily. Od r. 1975 se v ČSSR vyuņíval při mnoņení řepného osiva také jednoletý cyklus pomocí letních výsevů. Osivo se v tomto případě vyselo koncem července nebo začátkem srpna a vzeńlé rostliny se ponechaly na poli přes zimu. Po přezimování, (bez přesázení) pak rostliny vyspívaly v semenné porosty. Tento způsob byl sice pracovně méně náročný, ale v nańich klimatických podmínkách značně rizikový, neboť přezimovalo průměrně jen 40 – 60 % porostů (Rybáček 1982). Od osmdesátých let dvacátého století se veńkeré osivo cukrové řepy do České republiky dováņí (Jirsák 1998). Větńina vyprodukovaného osiva pochází z míst s optimálními klimatickými podmínkami a to ze západní Francie a severní Itálie. Zde je dvouletá cukrovka pěstovaná v dvoufázovém systému. Ve fázi sazečky v prvním pěstebním roce je kladen důraz na vývoj malé řepy a několikatýdenní chladovou jarovizaci. 40 aņ 80 g těņké sazenice cukrové řepy se po únorové jarovizaci v podnicích na výrobu osiva přesazují. K výrobě osiva se pouņívají samčí sterilní jednoklíčkové sazenice a mateřská linie, vysazované do pruhů v poměru 6:2 nebo 8:2. Hustota porostu je asi 40 000 rostlin na ha. Od poloviny dubna rostliny vybíhají, koncem května začínají kvést a kvetou zhruba 4 týdny. V době dozrávání od 4 - 6 týdne vznikají fyziologické základy s vysokým kvalitativním potenciálem pro pěstování (Kockelmann und Scholz, 2005). Bohuņel právě v oblastech kam bylo přesunuto veńkeré mnoņení osiva cukrovky, protoņe zde jsou lepńí klimatické podmínky, se vyskytují také rostliny plevelné řepy. Tato oblast je pro tento plevel domovinou, coņ sebou nese značné nebezpečí v podobě kontaminace osiva cukrové řepy semeny plevelné řepy (Weishaupt, 1994). Takto kontaminované osivo je distribuováno do okolních zemí. Vyhláńka 369/2009 Sb. obsahuje normu pro Českou republiku, převzatou z EU která povoluje 0,3 % plevelných řep. To znamená 6 plevelných řep na parcele, na kterou se vysévá 2000 pelet. Je tedy důleņité udrņovat tyto semenářské porosty v bezplevelném stavu. Nebezpečí plevelné řepy spočívá, také v její četnosti protoņe při výskytu 1000 rostlin plevelných řep na hektar klesá výnos z této plochy o 0,4 t/ha (Landová, 2010). Sloņení společenstev plevelů na polích je rozhodujícím způsobem určené půdními podmínkami, klimatem, pěstovanou plodinou a dalńími agrotechnickými opatřeními (Tyńer, 2009). Regulace zaplevelení v cukrovce patří k nejnáročnějńím pěstitelským zásahům (Jursík, 2010). Důvodem je pomalý růst a velmi nízká konkurenční schopnost porostu, značná citlivost k herbicidům a v neposlední řadě i poměrně vysoké náklady na herbicidní zásah. K potlačení plevelů v porostech cukrovky obvykle postačí tři postemergentní herbicidní zásahy. Herbicidy pouņité v jednotlivých termínech a jejich dávky by měli být voleny v závislosti na plevelném spektru a růstové fázi plevelů a cukrovky (Jursík, 2008, 2009). Takto zvolená strategie v boji proti plevelům vńak není účinná při zaplevelení plevelnou řepou. V české republice je téměř polovina ploch vhodná k pěstování cukrovky zaplevelena plevelnou řepou. Pokud se v porostu vyskytuje plevelná řepa, je nutné jí bezpodmínečně z porostu cukrovky zcela odstranit. Nejlepńí je její mechanické vytrhání jeńtě před začátkem kvetení. Vytrhanou řepu je nutné z porostu vynést, nebo alespoņ poloņit na chrást jiných řep, aby nebyla v kontaktu s povrchem půdy a nemohla tak znovu zakořenit (Fińer, 2009). V případě, ņe je zaplevelení jiņ natolik rozńířené, ņe se nedá pouņít ruční vytrhávání, musíme vyuņívat mnohdy méně účinné způsoby likvidace jako je např. pouņití knotového aplikátoru (Rotowiper), nebo seņínání jiņ vzrostlých rostlin plevelných řep. Plevelná řepa má velký reprodukční potenciál a na jedné rostlině se můņe nacházet od 250 do 8000 klubíček. My jsme se v nańem modelovém pokusu snaņili ovlivnit vlastnosti klubíček, jako jsou HTK, počet klubíček, zastoupení počtu klubíček v jednotlivých velikostních frakcích a klíčivost klubíček. Aplikovali jsme na rostliny plevelných řep dva přípravky. První morforegulátor růstu Fazor s účinnou látkou malein hydrazin, způsobující inhibici růstu a klíčení. Druhý přípravek byl totální herbicid Roundup s účinnou látkou glyphosate.

184


Metodika Tab. 1: Mnoţství a termín aplikovaných látek Hlavním cílem nańí práce bylo zjistit, zda účinné látky obsaņené v přípravcích Roundup a Fazor ovlivní počet, hmotnost a klíčivost klubíček na rostlinách plevelných řep. V prvním roce zkouńení jsme se nejprve seznamovali s přípravkem Fazor a jeho vlivem na rostliny plevelných řep a jejich klubíčka. Proto jsme dávky v tomto roce volili dle doporučení výrobce, po přepočtu 5g na parcelku. Dále byla pouņita dávka 5+5g a 50g. Po vyhodnocení tohoto roku jsme metodiku upravili a pokračovali ve zkouńení. V nadcházejícím roce jsme plevelnou řepou oseli parcelky. Tyto parcelky byly hnojeny a ońetřovány stejným způsobem, jako by ńlo o porost cukrové řepy, v kterých se plevelná řepa vyskytuje. Na jednotlivé parcelky byly aplikovány sledované chemické látky. Termíny aplikací a dávky sledovaných látek jsou znázorněna v tabulce 1. Přípravek Fazor byl aplikován plońně v pěti různých koncentracích. Termín aplikace byl zvolen v BBCH 72 coņ odpovídá začátku tvorby semene. Pouze při koncentraci přípravku v dávce 5+5g byla první dávka shodná s termínem ostatních a druhá ve fázi BBCH 73. Aplikaci Roundupu jsme volili na termín BBCH 82, kdy začínají semena plevelných řep zrát a rostliny jsou jiņ natolik vysoké, aby se dal pouņít knotový aplikátor, který jsme tímto chtěli simulovat. Takto ońetřené rostliny jsme nechali dozrát a sklidili. Rostliny jsme nechali uschnout a projít obdobím dormance. Pro potřeby nańeho pokusu jsme z kaņdé varianty pouņili 5 rostlin a výsledky zprůměrovali. Fazor Dávka Termín 1g BBCH 72 3g BBCH 72 5g BBCH 72 5+5g BBCH 72+73 50g BBCH 72 Roundup Dávka Termín 1:03 BBCH 82

Zkoušky klíčivosti Na jaře byla klubíčka z jednotlivých rostlin sdrhnuta a na sítech roztříděna dle velikostních frakcí. První frakce obsahovala klubíčka o velikosti 3 - 4 mm, druhá klubíčka o velikosti nad 4,5 mm. Jednotlivé frakce byly následně zváņeny. Tyto vzorky byly podrobeny zkouńkám klíčivosti. Studium klíčivosti klubíček probíhalo v klimatizovaných boxech s řízenými podmínkami prostředí – teplota, vlhkost a světelný reņim. Teplota v klimatizovaných boxech byla 20° C, vlhkost 60 % a klíčení probíhalo za tmy. Z kaņdé velikostní frakce byl odebrán vzorek o počtu 4 x 50 ks klubíček. Do kaņdé klíčící misky standardní velikosti byly na dno dány 3 filtrační papíry. Na toto lůņko byl umístěn jeńtě jeden harmonikovitě naskládaný filtrační papír. Takto připravené lůņko bylo rovnoměrně zvlhčeno 30 ml vody. Do jednotlivých rýh vzniklých naskládáním filtračního papíru byla umístěna klubíčka plevelné řepy. Protoņe řepná klubíčka mají silné osemení a přirozeně se v nich vyskytují látky, které tlumí klíčení, byla klubíčka po dobu 24 hodin máčena ve vodě. Po okapání při teplotě nejvýńe 25°C se osivo vkládá na lůņko. Takto připravené klíčící misky byly náhodně naskládány do klimatických boxů. Po dobu 14 dnů byly ve stejný čas prováděny odpočty vyklíčených jedinců. Zkouńky klíčivosti byly provedeny dle Metodiky zkouńení osiva a sadby ISTA. Výsledky byly zhodnoceny vícefaktorovou analýzou ANOVA.

Výsledky a diskuse Jednou z metod, jak se chránit proti výskytu a zaplevelení pozemků plevelnou řepou, je omezit tvorbu nových klíčivých klubíček. Námi provedenými pokusy jsme chtěli zjistit, jak rostliny plevelných řep reagují na různé chemické látky a zda to ovlivní počet klubíček na rostlině, HTK, a klíčivost. V grafu 1. je přehled počtu vńech klubíček na rostlinách v závislosti na zvoleném ońetření.


185

Graf 1: Vliv aplikace přípravků na počet klubíček na rostlině

Nejvíce klubíček na rostlině bylo u neońetřené kontroly. Průměrný počet klubíček na rostlinu činil 8300 ks. Nańe hodnoty podporují výsledky Novákové (2007), která tvrdí, ņe rostliny s nejniņńí produkcí klubíček vyprodukovaly 109 klubíček, ale také zaznamenala rostliny plevelné řepy s produkcí 10 775 klubíček. Při pouņití přípravku Fazor jsme zaznamenali výrazné změny v počtu klubíček. Téměř o polovinu se sníņil počet klubíček u rostlin, na které byl přípravek aplikován v dávce 3g, 5g a 5+5g. Nejniņńí počet klubíček byl napočítán u rostlin ońetřených 50g. Průměrný počet klubíček u této varianty činil 331 ks. Tato dávka přípravku byla pro rostlinu jiņ toxická, coņ se projevilo i silným popálením listů a degenerativnímy změnami. Ze vńech ońetřených parcelek se nejvíce klubíček nacházelo na rostlinách ońetřených Roundupem. To mohlo být způsobené pozdějńí aplikací přípravku neņ u předchozích variant. Počet klubíček na rostlině činil 5540 ks. Dalńí námi sledovaný znak byla hmotnost tisíce klubíček. Pro zpřesnění jsme klubíčka jeńtě rozdělili do dvou velikostních frakcí 3 – 4 mm a 4,5 a více mm. Je vńeobecně známo, ņe „malá“ klubíčka hůře klíčí a tím pádem i vzchází a pozemek tím zaplevelují méně. Přesně naopak je tomu u klubíček větńích vyzrálejńích s větńím mnoņstvím zásobních látek. V grafu 2 a 3 jsou zachyceny HTK v závislosti na velikostní frakci. Graf 2: Vliv aplikace přípravků na hmotnost tisíce klubíček (g) u velikostní frakce 3 – 4 mm

V obou případech byla nejmenńí HTK zaznamenána u rostlin ońetřených Fazorem v dávce 1g. Průměrná hmotnost zde činila 6,74 g u malých a 17,3 g u velkých klubíček. Dále oba dva grafy opisují přibliņně shodný vývojový trend. Varianty ońetřené 3g, 5g, a 5+5 g u velikosti 3 – 4 mm mají téměř 186


shodnou HTK a to 8 g, velikostní frakce nad 4,5 mm se stejným typem ońetření dosahuje hmotnosti okolo 20 g. Varianta ońetřená Fazorem v dávce 50 g byla natolik tímto postřikem ovlivněna, ņe nevytvořila na rostlině dostatečný počet klubíček pro výpočet HTK ani v jedné velikostní kategorii a proto není v grafech uvedena. I v tomto případě dosahovala nejvyńńích hodnot kontrola a za ní hned varianta ońetřená Roundupem. Graf 3: Vliv aplikace přípravků na hmotnost tisíce klubíček (g) u velikostní frakce 4,5 mm a více

Tab. 2: Vliv aplikace přípravků na hmotnost tisíce semen (g) HTK

1g Fazor 12,02

3g Fazor 14,06

5g Fazor 14,22

5+5g Fazor 14,3

50g Fazor -

Roundup 17,36

Kontrola 17,48

Nejvyńńí HTK byla zjińtěna na neońetřených kontrolních rostlinách. Její hodnota činí 17,48 g. Jassem et al., (1997) uvádí, ņe průměrná hodnota hmotnosti tisíce semen kolísá okolo 22,2 g. Toto sníņení si vysvětlujeme tím, ņe nańe hodnoty jsou průměrem z 5 rostlin a konkrétní hodnoty rostlin se mohou výrazně lińit. Graf 4:Vliv aplikace přípravků na klíčivost klubíček

Nejdůleņitějńím osivovým ukazatelem je klíčivost klubíček. Tu jsme hodnotili u obou velikostních kategorií. Zde je názorně vidět v jakém poměru klíčí klubíčka o velikosti 3 – 4 mm a nad 4,5 mm. Přesné hodnoty klíčivosti jsou uvedeny v grafu 4. Nejniņńí klíčivost byla zaznamenána při ońetření Osivo a sadba, 10. 2. 2011

187

Fazorem v dávce 50 g, kdy malá klubíčka téměř neklíčila a velká dosahovala klíčivosti pouze 7,7 %. Ostatní varianty s pouņitím téhoņ přípravku také vykazovaly nízkou klíčivost. Statisticky významné rozdíly v klíčivosti jsme zaznamenali mezi kontrolou a vńemi variantami, na kterých byl aplikován přípravek Fazor. V tomto případě klubíčka u kontroly klíčily z 55, respektive 81 %. Je pozoruhodné, ņe varianta ońetřená pouze 1g má menńí hodnoty klíčivosti neņ varianty s ońetřením 3g a 5g. Tuto příčinu si zatím nedovedeme vysvětlit. Samostatnou kapitolou je klíčivost klubíček ońetřených Roundupem. Toto ońetření, jak se zdá nemělo velký vliv na klíčivost. Díky sklerenchymatickému oplodí zralého klubíčka si udrņí klubíčka vysokou klíčivost. Podobné pokusy s aplikací Roundupu na rostliny plevelných řep dělal i Skalický (2009), jemuņ vyńla klíčivost klubíček nad 4,5 mm zasaņených Roundupen 56 % a nezasaņených 73 %. Dá se tedy říci, ņe aplikace přípravku Roundup aplikovaného v tomto termínu zásadně neovlivņuje klíčivost klubíček plevelných řep. V tabulce 3 jsou uvedeny dvouleté výsledky klíčivostí v závislosti na přípravku a mnoņství aplikované látky. Porovnávány jsou pouze výsledky shodných aplikací v obou letech. V roce 2009 byla metodika rozńířena jeńtě o aplikaci přípravku Fazor v dávce 1g a 3g. Stejnou metodiku jsme pouņili také v roce 2010. Tab. 3: Vliv aplikace přípravků na klíčivost klubíček v závislosti na velikostní frakci a ročníku K l í č i v o s t % Fazor 5g Fazor 5+5g Fazor 50g Roundup Kontrola rok 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 3-4 mm 4,5 mm 2,7 22,8 0 4,5 0 0 44 73 34,4 72,3 2008 4,4 17,7 1,4 9,4 1,4 7,7 34,7 76 55,4 81 2009 Ø 3,55 20,25 0,7 6,95 0,7 3,85 39,35 74,5 44,9 76,65

Závěr Výńe uvedené výsledky je nutné pokládat za předběņné a jednoleté. Konkrétnějńí hodnoty získáme aņ po zpracování a vyhodnocení pokusů z roku 2010, které z důvodu dormance klubíček plevelných řep nemohly být vyhodnoceny. Dále je nutné zdůraznit, ņe přípravek Fazor je registrovaný pouze do dvou plodin a to brambor a cibule. Přípravek Fazor s účinnou látkou malein hydrazin ovlivņoval sledované znaky, jako byla HTK, počet klubíček a jejich klíčivost. U vńech těchto sledovaných znaků byly tyto hodnoty výrazně niņńí neņ u kontroly. Osvědčila se nejniņńí koncentrace přípravku 1 g, kdy v prvním roce zkouńení dosahovala nejniņńích hodnot. Klíčivost klubíček sníņila na 1,8 respektive 16,5 %. Stejný trend sniņování klíčivosti i počtu klubíček jsme zaznamenali i u ostatních variant. Tyto výsledky vńak nemůņeme brát za definitivní, neboť dosud nevíme, jak by na plońnou aplikaci tohoto přípravku reagovaly rostliny kulturní cukrové řepy. Ońetření rostlin Roundupem ve fázi BBCH 82 mělo za následek nouzové dozrávání celé rostliny a na vlastnosti klubíček a hlavně klíčivost jiņ nemělo výraznějńí vliv. Z uvedeného je patrné, ņe tento zákrok je nezbytné provádět v dřívějńí fázi. Cukrová řepa je stále pro mnohé podniky strategická plodiny a zdrojem financí a je proto nutné udrņovat pozemky v bezplevelném stavu a neochudit se o moņnost pěstování této komodity.

Poděkování Tato práce byla podpořena výzkumným záměrem MZE 6046070901

188


Literatura BITTNER V. (2008). Kvalita odrůdy a osiva cukrovky, Listy cukrovarnické a řepařské, 124, č. 12, 2008, 346 s. FIŃER F. (2009). Jak zvládnout dalńí zaplevelení porostů cukrovky po první aplikaci herbicidů. Listy cukrovarnické a řepařské, 125, č. 5-6, 2009, 154 s. JASSEM, M. OLSEZEWSKA, D., DABROWAKA, B. (1997). Fenologiczna i morfologiczna charakterystyka burako chwastów. Biuletyn Intytutu Hodovli i Aklimatyzacji Roślin, 202, , s. 213-219. JIRSÁK, A. (1998) Vzrůstající výskyt plevelných řep varuje, Úroda, 6, s. 26-27. JURSÍK, M., SOUKUP, J., HOLEC, J., (2008). Regulace plevelů v cukrovce, Listy cukrovarnické a řepařské 124, č. 7-8, 207 s. JURSÍK, M., HOLEC, J., SOUKUP, J., VENCLOVÁ, V.: (2010). Seasonal emergence of selected summer annual weed species in dependence on soil temperature, PLANT SOIL ENVIRON., 56, 2010 (9): 444–450 JURSÍK M., HOLEC J., ANDR L.: (2009). Biologie a regulace dalńích významných plevelů ČR: Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica L., Listy cukrovarnické a řepařské, 125, 4, , 126 – 129 s. Kockelmann, A., Scholz, M., (2005). Der lange Weg bis zur fertigen Pille, Zuckerrübe 6 2005, 320 s. LANDOVÁ M., HAMOUZOVÁ K., SOUKUP J., JURSÍK M., HOLEC J., SQUIRE G.R., (2010). Population density and soil seed bank of weed beet as influenced by crop sequence and soil tillage, PLANT SOIL ENVIRON., 56, 541–549 NOVÁKOVÁ K. (2007). Studium biologie plevelné řepy s přihlédnutím k zavádění transgenních odrůd cukrovky, Disertační práce ČZU Praha 2007 RYBÁČEK, V. a kolektiv: (1985). Cukrovka, Státní zemědělské nakladatelství Praha. SKALICKÝ M., (2009).: Stress by non-selective Herbidides: germinating capacity and structural ganges in the Weed Beet plants (Beta vulgaris L.) Cereal Research Communications, VIII. Alps-Adria Scientific Workshop Neum, Bosnia-Herzegovina, 2009 TYŃER L., NEČASOVÁ M.: (2009). Současné spektrum plevelů v porostech cukrovky na vybraných plochách České republiky, Listy cukrovarnické a řepařské, 125, 4, , 116 s. WEISHAUPT, F. (1994). Nepodceņujme plevelnou řepu, Listy cukrovarnické a řepařské 110, č. 6, červen 1994.

Contact Address: Roman Hnilička, Ing. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


189

PARAMETRY OSIVA OVLIVŇUJÍCÍ VZCHÁZIVOST VOJTĚŠKY Seed Parameters Affecting Emergence of Lucerne Josef Hakl, Kamila Mášková, Jaromír Šantrůček KPT ČZU v Praze

Abstract The aim of this study was to evaluate the effect of germination, thousand-seed weight, and hard seed content on changes of lucerne seeds emergence. These parameters were assessed at fourteen lucerne varieties in four replicates. The emergence of seeds was affected mainly by germination and thousand-seed weight when increasing of these parameters significantly increased total emergence and emergence by 7th day after seeding. The germination also significantly influenced emergence of germinated seeds which reached average value 83 %. The hard-seed content of tested seeds was up to 11 % and did not influence the total seed emergence. The seeds with hard seed content over 5 % provided significantly higher emergence from 7th to 14th days after seeding. Keywords: forage, alfalfa, hard-seed

Souhrn Cílem této práce bylo posoudit vliv klíčivosti, tvrdoslupečnosti a hmotnosti tisíce semen (HTS) na vzcházivost osiva vojtěńky seté. Tyto parametry byly stanoveny u osiv 14 odrůd vojtěńky ve čtyřech opakováních. Z výsledků vyplývá, ņe vzcházivost osiva vojtěńky byla ovlivněna předevńím klíčivostí a HTS, kde zvyńující se hodnoty obou parametrů průkazně zvyńovaly vzcházivost do 7. dne od zasetí i celkovou vzcházivost. Vyńńí klíčivost dále průkazně pozitivně ovlivņovala i vzcházivost klíčivých semen, která dosahovala v průměru 83 %. Podíl tvrdých semen v testovaných osivech nepřesáhl 11 % a neovlivnil celkovou vzcházivost. Osiva s tvrdoslupečností nad 5 % vńak vykázala vyńńí vzcházivost v časovém intervalu 7. – 14. den po zasetí. Klíčová slova: pícniny, vojtěška, tvrdoslupečnost

Úvod Výběr vhodné odrůdy a kvalita osiva mají u vńech polních plodin pro úspěńné zakládání porostů velký význam. U víceleté vojtěńky seté je vńak důraz na úspěńné zaloņení porostu jeńtě vyńńí s ohledem na skutečnost, ņe chyby při zaloņení porostu se přenáńejí do dalńích let. Nedostatky při zaloņení porostu se následně negativně promítají do vývoje hustoty porostu, coņ má vztah k výnosu (Hakl et al., 2011) i kvalitě píce (Hakl et al., 2010) Vzcházivost osiva vojtěńky je významně ovlivněna vnějńími faktory, ke kterým patří fyzikálněchemické vlastnosti půdy a předevńím hloubka setí. Jak uvádějí Klesnil et al. (1965), u vojtěńky lze za optimální hloubku setí povaņovat 1 – 2 cm v závislosti na půdním druhu. Povrchové ale i nadměrně hluboké setí je příčinou významného sniņování vzcházivosti, coņ potvrzuje Klesnil et al. (1965) i Townsend (1992). Podle Nelsona et al. (1998) jsou hlavní faktory ovlivņující vzcházivost a počáteční přeņívání semenáčků vojtěńky předevńím kontakt osiva s půdou a výskyt chorob či ńkůdců. Vnitrodruhová konkurence se začíná negativně projevovat aņ později při dalńím vývoji porostu. Vnitřní faktory ovlivņující vzcházivost osiva vojtěńky tvoří předevńím kvalitativní parametry pouņitého osiva. Za nejvýznamnějńí faktor lze v tomto ohledu pokládat jeho laboratorní klíčivost. Samotná klíčivost osiva vńak můņe být obecně negativně ovlivněna řadou stresových podmínek při 190


vlastním klíčení (Martinek et al., 2009). Hmotnost tisíce semen (HTS) představuje dalńí parametr, který má význam při hodnocení osiva vojtěńky i vzhledem k jejímu původu (Hakl et al., 2005). Pazderů (2009) dále obecně uvádí vitalitu osiva a energii klíčivosti jako dalńí významné charakteristiky kvality osiva. Specifický parametr u osiva vojtěńky (i obecně jetelovin) představuje podíl tvrdoslupečných semen. Podle vyhláńky 384/2006 Sb. je u vojtěńky seté tolerován maximální podíl tvrdých semen do 40 % a tato semena se do uvedeného mnoņství připočítávají ke klíčivým. Klesnil et al. (1965) vńak uvádějí, ņe tvrdá semena vzchází opoņděně, ale lze počítat s tím, ņe asi polovina tvrdých semen vzejde včas. Z předchozího pokusu (Hakl et al., 2009) dále vyplývá, ņe právě tvrdoslupečnost osiv lze pokládat za nejvýznamnějńí parametr ovlivņující změny HTS a klíčivosti u osiv během skladování. Cílem tohoto příspěvku bylo posoudit vliv klíčivosti, tvrdoslupečnosti a HTS na vzcházivost osiv vojtěńky seté.

Metodika Pokusy s osivy 13 českých odrůd vojtěńky a francouzské odrůdy Europe byly provedeny po čtyřletém skladování při 20 ºC v roce 2009. U vzorků osiv byla, vņdy ve čtyřech opakováních od kaņdé odrůdy, stanovena HTS a klíčivost dle ČSN 460610 (při 20 ºC, první odpočet ve 4. dni, poslední v 10. dni). Za tvrdoslupečná byla povaņována semena, která do konce zkuńební doby nenabobtnala, protoņe jejich osemenění zabránilo přístupu vody k embryu. Celkem bylo vyhodnoceno 56 vzorků. U shodných osiv byla rovněņ stanovena vzcházivost ve skleníkovém testu. V experimentu byla pouņita černozem z demonstračního pozemku ČZU v Praze Suchdole s pH 8. Do půdy bylo do 2 řádků s roztečí 5 cm o délce 15 cm vyseto vņdy 100 semen ve čtyřech opakováních od kaņdé odrůdy. Hloubka setí činila 1 centimetr. Pokus byl zaloņen 1. dubna 2009, první odečet byl uskutečněn po 7 dnech a závěrečný odpočet po 14 dnech od zasetí semen. Celkem bylo vyhodnoceno 56 vzorků. Tyto vzorky byly roztříděny podle klíčivosti, tvrdoslupečnosti a HTS do kategorií, které jsou uvedeny v tabulce 1 a 2. Výsledky byly zpracovány analýzou rozptylu s interakcí v programu Statistica 9.0.

Výsledky a diskuse V grafu 1 jsou uvedeny základní statistické údaje parametrů u celkového souboru hodnocených osiv. Podle vyhláńky 384/2006 Sb. je u vojtěńky seté poņadována minimální klíčivost 80 %, tato hodnota u skladovaných osiv vńak po čtyřech letech aktuálně dosahovala průměrné hodnoty 74 %. Do této hodnoty nebyla zahrnuta tvrdá semena. Podíl tvrdoslupečných semen se pohyboval od 0,5 do 10,9 %. Průměrná hodnota HTS dosahovala hodnoty 2,01 g s rozpětím od 1,77 do 2,29 g. Klíčivost

V souladu s očekáváním se klíčivost osiva projevila jako nejvýznamnějńí parametr, který významně ovlivnil vzcházivost do 7. dne, celkovou vzcházivost i vzcházivost klíčivých semen (tab. 1 a 2). Interakce s tvrdoslupečností i HTS byly statisticky neprůkazné. Z hlediska dynamiky vzcházení dosáhla osiva s klíčivostí nad 75 % průměrné vzcházivosti v prvním týdnu 54 %, zatímco osiva s klíčivostí do 75 % pouze 39 %. Klíčivost vńak jiņ neovlivnila vzcházivost 7. aņ 14. den od výsevu. V polních podmínkách zpravidla nedosahuje vzcházivost ani 50 % laboratorní klíčivosti (Klesnil et al., 1965). V tomto experimentu byla průměrná hodnota vzcházivosti u klíčivých semen 83 %. Průkazně vyńńí vzcházivost klíčivých semen je moņné vysvětlit synergickým vnitrodruhovým působením v počátku vzcházení, které při rozdílných výsevcích popisuje např. Klesnil et al. (1965) či Nelson et al. (1998). Hmotnost tisíce semen

Townsend (1992) uvádí, ņe semena vojtěńky s vyńńí HTS mají vņdy vyńńí vzcházivost, nezávisle na hloubce setí. V nańem experimentu byl rovněņ zjińtěn statisticky významný vliv HTS na vzcházivost do 7. dne po zasetí i na celkovou vzcházivost. Osiva s HTS do 2 g vykázala vzcházivost do 7. dne 42 % a celkovou vzcházivost 57 %, zatímco osiva s HTS nad 2 g pak hodnotu 52 %, resp. 65 %. Interakce


191

s tvrdoslupečností i klíčivostí byly statisticky neprůkazné, přičemņ pozitivní trend vyńńí vzcházivosti u semen s vyńńí HTS se shodně projevil v obou skupinách klíčivosti i tvrdoslupečnosti. Tvrdoslupečnost

Vliv vyńńí tvrdoslupečnosti se projevil předevńím ve zpomalené dynamice vzcházení, kde u skupiny osiv s tvrdoslupečností nad 5 % byla významně vyńńí vzcházivost 7. aņ 14. den od výsevu, coņ je v souladu s výsledky Klesnila et al. (1965) o opoņděném vzcházení tvrdoslupečných semen. Celková vzcházivost ani vzcházivost klíčivých semen vńak významně ovlivněny nebyly. Je vńak nutné připomenout, ņe hodnota tvrdoslupečnosti testovaných osiv se pohybovala do 10 %, coņ představuje spíńe niņńí hodnotu. Z tabulek je tedy moņné odvodit, ņe nejvyńńí negativní efekt tvrdoslupečnosti na vzcházivost lze předpokládat u osiv s vyńńí klíčivostí, ale niņńí HTS. Tab. 1: Změny dynamiky vzcházivosti osiva vojtěšky v závislosti na klíčivosti, tvrdoslupečnosti a hmotnosti tisíce semen (HTS). (n= počet měření, SE = střední výběrová chyba) klíčivost HTS tvrdoslupečnost vzcházivost SE vzcházivost SE n (%) (g) (%) 7. den (%) 7. – 14. den (%) nad 75 do 2 do 5 54,8 4,5 15,4 2,3 5 nad 5 44,4 3,5 16,9 1,8 8 nad 2 do 5 57,7 2,9 10,5 1,8 11 nad 5 58,0 3,5 14,9 1,8 8 do 75 do 2 do 5 34,5 5,0 12,8 2,6 4 nad 5 35,3 3,5 15,4 1,8 8 nad 2 do 5 39,8 3,5 13,2 1,6 8 nad 5 44,8 5,0 17,5 2,6 4 p-value klíčivost 0,476 <0,000 HTS 0,462 0,008 tvrdoslupečnost 0,699 0,034 Tab. 2: Změny vzcházivosti osiva vojtěšky v závislosti na klíčivosti, tvrdoslupečnosti a hmotnosti tisíce semen (HTS). (SE = střední výběrová chyba) klíčivost HTS tvrdoslupečnost celková SE vzcházivost SE n (%) (g) (%) vzcházivost klíčivých semen (%) (%) nad 75 do 2 do 5 70,2 4,3 88,4 5,6 5 do 2 nad 5 61,3 3,4 82,6 4,4 8 nad 2 do 5 70,9 2,9 87,1 3,8 11 nad 2 nad 5 72,9 3,4 91,5 4,4 8 do 75 do 2 do 5 47,3 4,8 71,3 6,3 4 do 2 nad 5 50,6 3,4 77,9 4,4 8 nad 2 do 5 50,3 3,4 74,7 4,4 8 nad 2 nad 5 62,3 4,8 90,0 6,3 4 p-value klíčivost <0,000 0,016 HTS 0,112 0,017 tvrdoslupečnost 0,445 0,157

192


Graf 1: Vybrané statistické údaje u hodnocených osiv vojtěšek (n=56, vz 7 = vzcházivost 7. den od výsevu, vz 7-14 = vzcházivost 7.-14. den od výsevu, vz C = celková vzcházivost vysetých semen, vz K = vzcházivost klíčivých semen, T = tvrdoslupečnost, K = klíčivost hodnocených osiv). 100 90 80 70

(%)

60 50 40 30 20 Průměr Průměr±SmOdch Min-Max

10 0 vz 7

vz 7-14

vz C

vz K

T

K

Závěr Výsledky ukazují, ņe vzcházivost osiv vojtěńky je z vnitřních parametrů osiva ovlivněna předevńím klíčivostí a HTS, neboť zvyńující se hodnoty klíčivosti a HTS zvyńovaly vzcházivost do 7. dne od zasetí i celkovou vzcházivost. Klíčivost pozitivně ovlivņovala i vzcházivost klíčivých semen, pravděpodobně v důsledku synergického působení vzcházejících rostlin. Podíl tvrdých semen u testovaných osiv byl v intervalu od 0,5 do 10,9 % a neovlivnil celkovou vzcházivost. Osiva s tvrdoslupečností nad 5 % vńak vykázala vyńńí vzcházivost v časovém intervalu 7. – 14. den po zasetí.

Literatura ČSN 460610: Osivo a sadba. Zkouńení osiva. (1984) HAKL J., FUKSA P., ŃANTRŮČEK J., MÁŃKOVÁ K. (2011): The development of lucerne root morphology traits under high initial stand density within a seven year period. Plant Soil Env., 57, 0 – 0. (v tisku) HAKL J., MARTINEK J., ŃANTRŮČEK J., KRAJÍC L., HLAVIČKOVÁ D. (2009): Změny u osiv českých novońlechtění vojtěńek v průběhu pěti let skladování. In. Seed and Seedlings IX, FEB 10, Praha, ČR, 72 – 75. HAKL J., ŃANTRŮČEK J., FUKSA P., KRAJÍC L. (2010): The use of indirect methods for the prediction of lucerne quality in the first cut under the conditions of Central Europe. Czech J. Anim. Sci., 55, 348 – 355. HAKL J., ŃANTRŮČEK J., HLAVIČKOVÁ D. (2005): Hodnocení tvrdoslupečnosti a HTS u osiv českých novońlechtění vojtěńek. In. Seed and Seedlings VII., FEB 10, Praha, ČR, 105 – 108. KLESNIL A., VELICH J., REGAL V. (1965): Vojtěńka. SZN, Praha, 201 s. MARTINEK J., SVOBODOVA M., KRALÍČKOVÁ T. (2009): Dynamika klíčení osiva kostřavy červené za stresových podmínek. In. Seed and Seedlings IX., FEB 10, Praha, ČR, 149 – 152.


193

NELSON C.J., HALL M.H., COUTTS J.H. (1998): Seeding rate effects on self-thinning of alfalfa. In. Proc. Am. Forage and Grassl. Counc., Indianapolis, MAR 8–10, Georgetown, TX., 6–10. PAZDERU K. (2009): Význam energie klíčení pro hodnocení kvality osiva. In. Seed and Seedlings IX., FEB 10, Praha, ČR, 56 – 60. TOWNSEND C.E. (1992): Seedling emergence of yellow-flowered alfalfa as influenced by seed weight and planting depth. Agron. J., 84, s. 821 – 826. Vyhláńka č. 384/2006 Sb. Podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

Contact Address: Josef Hakl, Ph.D. Katedra pícninářství a trávníkářství, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]

194


EFFECT OF STIMULATION ON THE YIELD AND TECHNOLOGICAL VALUE OF SUGAR BEET ROOTS Urszula Prośba-Białczyk1, Hanna Szajsner2, Krzysztof Bąk3 1 Department of Crop Production, Wrocław University of Environmental and Life Sciences, Poland 2 Department of Genetics, Plant Breeding and Seeds Production, 3 Syngenta Seeds

Abstract In the presented experiment the productivity of two cultivars of sugar beet Ruveta and Tiziana subjected to seed biostimulation has been examined. The seeds came from the specialized seed breeding program (energ’hill) and were irradiated with the laser in the 5-time multiplied (D5) and 7-time multiplied (D7) of the basic dose equivalent to 2.5.10-1J.cm-2. The productivity has been analysed by determining the dry matter concentration in July, August and September and by determining the yield amount, the saccharose, N-α-amino acid content as well as sodium and potassium cations content in the harvest time. The results of field and laboratory experiments show that the yield amount and the technological quality of the roots can be modified when the seeds are prepared in the energ’hill program and stimulated with the laser light. The roots of plants emerged from the seeds obtained from the energ’hill program and those irradiated by the laser were characterized by the higher dry matter content than the roots of plants developed from non treated beet-seed balls. Seeds preparation in the program energ’hill had a positive influence on the sugar beet yield and on the saccharose and N – α-amino acid and sodium and potassium cations content by the reduction of their concentration. The effect of the energ’hill application and the laser light stimulation interact with the genotype of cultivars when it comes to yield amount and the features determining the technological roots quality – namely, the saccharose and N–α-amino acid content as well as sodium and potassium cations concentration. The influence of the pre-sowing laser stimulation was conditioned by the cultivars’ reaction. In Tiziana cultivar the laser irradiation resulted not only in the yield and saccharose increase but also in the reduction of the N–α-amino acid and sodium and potassium cations concentration. Keywords: sugar beet, varieties, energ’hill, laser radiation, dry matter, yield, Wstęp i cel badań Wysoka jakość materiału siewnego każdej rośliny uprawnej, a buraka szczególnie, jest jednym z ajważniejszych czynników kształtujących produkcyjność i wpływających na efektywność produkcji. Nieliczne doniesienia o pozytywnym oddziaływaniu naświetlania laserem na kształtowanie poziomu plonowania i zawartości sacharozy wskazują na zasadność dalszych, szerszych badań celem poznania reakcji odmian oraz ich interakcji z warunkami siedliskowymi [Durrant M.J. Mash S.J.1990, Koper R.i in.1996, Wójcik S., Bojarska U. 1998]. Z użytkowego punktu widzenia interesującym byłoby także poznanie wpływu stymulowania nasion na cechy wartości technologicznej korzeni, a szczególnie melasotworów. Badania poszerzono o materiał siewny firmy Syngenta w programie hodowli ener’hill.


195

Materiał i metody badań W doświadczeniu polowym, założonym metodą split – plot, w trzech powtórzeniach i w badaniach laboratoryjnych, przeprowadzonych w roku 2009 analizowano produkcyjność buraka cukrowego pod wpływem stymulowania nasion światłem lasera oraz programu hodowlanego energ’hill. Do badań użyto materiał siewny dwu diploidalnych odmian firmy Syngenta – Tiziana, w typie cukrowym i Ruveta, w typie normalno-cukrowym. Dla każdej z odmian wysiewano kłębki naturalne – niestymulowane oraz kłębki pochodzące z programu hodowlanego energ’hill i naświetlane laserem. Naświetlanie promieniami lasera półprzewodnikowego model CTL – 1106 MX wykonywano w dniu zakładania doświadczenia polowego. Powierzchnię naświetlaną ustalono za pomocą współpracującego z laserem skanera, model CTL 1202 S. Do stymulacji nasion zastosowano pięciokrotność, (w pracy oznaczona symbolem D5) i siedmiokrotność, (w pracy D7) - dawki podstawowej wynoszącej 2,5.10-1J.cm-2. Doświadczenie przeprowadzono w warunkach Niziny Śląskiej, na glebie płowej o składzie granulometrycznym gliny średniej, zaliczanej do kompleksu pszennego dobrego, o pH 6,1-6,5 i dobrej zasobności w składniki pokarmowe. Zawartość próchnicy wahała się w przedziale 1,9 - 2,2 %. Wegetacja buraka przebiegała w warunkach termicznych które nie powodowały zakłóceń w rozwoju roślin. Średnie temperatury w roku 2009 były zbliżone do średnich temperatur z wielolecia. Rozkład opadów cechował się natomiast dużymi wahaniami szczególnie w okresie czerwiec – wrzesień, podczas intensywnego wzrostu masy korzenia i gromadzenia sacharozy. W kolejnych miesiącach tego okresu notowano - w czerwcu 141,7 mm, w lipcu 134,2mm, w sierpniu 53,5mm a we wrześniu 12mm opadów. Głównym kryterium oceny produkcyjności buraka była zawartość suchej masy w korzeniach w okresie wegetacji, a podczas zbiorów - poziom plonowania, zawartość sacharozy i melasotworów oraz niektóre cechy biometryczne korzenia - długość, szerokość i grubość. Podczas wegetacji roślin, w pierwszych dekadach lipca, sierpnia, września i października pobierano próby 15 roślin, a podczas zbioru rośliny z powierzchni 12m2. Parametry wartości technologicznej korzenia - zawartość sacharozy i melasotworów (K, Na i N - α- aminokwasowy). oznaczano na automatycznej linii Venema. Wyniki zawartości suchej masy w korzeniach od czerwca do października opracowano przy pomocy Pakietu Statistica 9, a dla oceny plonów i cech morfologicznych korzeni oraz cech wartości technologicznej wykonano analizę wariancji i zastosowano test Tukey’a na poziomie istotności α =no 0,05.

Wyniki badań Technologia nasienna energ’hill i stymulowanie nasion laserem modyfikowały zawartość suchej masy w korzeniach. Analizując ten parametr w kolejnych miesiącach wegetacji pod wpływem stymulacji nasion nie stwierdzono rozkładu normalnego dla uzyskanych wyników. Z tego względu dla określenia zmian zawartości suchej masy na rysunku 1 (a, b, c, d) przedstawiono wartości mediany.

196


Rys. 1a: The dry matter content during the growing season

Rys. 1b: The dry matter content during the growing season


197

Rys. 1c: The dry matter content during the growing season

Rys. 1d: The dry matter content during the growing season

198


Zawartość suchej masy w korzeniach roślin rozwiniętych z nasion pochodzących z programu hodowlanego energ’hill była, od lipca do października, wyższa w stosunku do zawartości suchej masy w korzeniach roślin rozwiniętych z nasion niestymulowanych. Tendencję tę stwierdzono we wszystkich terminach analiz u odmiany Tiziana, a u odmiany Rruveta w lipcu, sierpniu i we wrześniu. Korzystnie na zawartość suchej masy obu odmian wpływało też naświetlanie nasion laserem, lecz w tym względzie reakcja odmian była wyraźnie zróżnicowana. U odmiany Ruveta naświetlanie laserem w dawkach pięciokrotnej (D5) i siedmiokrotnej (D7), w kolejnych miesiącach wegetacji, wpływało pozytywnie na kumulację suchej masy w odniesieniu do nasion niestymulowanych. Zawartość suchej masy u tej odmiany pod wpływem dawki siedmiokrotnej (D 7), z wyjątkiem września, była wyższa niż pod wpływem naświetlania dawką pięciokrotną (D 5). U odmiany Tiziana koncentracja suchej masy pod wpływem lasera cechowała się mniejszym zakresem zmienności niż u odmiany Ruveta i nie wykazywała jednokierunkowej zmienności. Podczas zbioru wartości mediany dla suchej masy u odmiany Tiziana były na zbliżonym poziomie niezależnie od sposobu stymulowania nasion. Zmienność zawartości suchej masy pod wpływem naświetlania laserem była wyższa w porównaniu do zawartości w korzeniach wyrosłych z nasion niestymulowanych i pochodzących z programu energ’hill. Zmiany zawartości suchej masy i cukru podczas zbioru, wyrażone w wartościach względnych, w stosunku do poziomu zawartości w korzeniach z nasion niestymulowanych, przedstawiono na rysunkach 2 i 3. Z nasion pozyskanych z programu hodowlanego energ’hill w korzeniach odmiany Ruveta stwierdzono zmniejszenie zawartości suchej masy, w porównaniu do korzeni z nasion niestymulowanych, natomiast u odmiany Tiziana wzrost koncentracji suchej masy. Pod wpływem lasera w dawce D 5 stwierdzono u obu odmian przyrost zawartości suchej masy na poziomie 1,5 %. Naświetlanie laserem w dawce D 7 spowodowało u obu odmian przyrost zawartości suchej masy o około 6 %, w porównaniu do zawartości suchej masy w korzeniach roślin wyrosłych z nasion nienaświetlanych. Rys. 2. Changes in dry matter content


199

Rys. 3. Changes in sucrose content

Stymulowanie nasion przez ich naświetlanie laserem oraz program hodowli energ’hill modyfikowały zawartość sacharozy w korzeniach dojrzałych (tab. 1). Stwierdzono wyraźne zróżnicowanie między odmianami. Zawartość sacharozy w korzeniach roślin z hodowli energ’hill u odmiany Ruveta nie różniła się w porównaniu do zawartości w korzeniach roślin z kłębków naturalnych, zaś u odmiany Tiziana była wyższa. Naświetlanie nasion laserem w dawce D 5 spowodowało u obu odmian przyrost zawartości sacharozy w stosunku do nasion niestymulowanych w wartościach względnych u odmiany Tiziana o 3,9 %, zaś u odmiany Ruveta o 1,3 %. Natomiast naświetlanie laserem w dawce D 7 w korzeniach obu odmian spowodowało zmniejszenie zawartości cukru w stosunku do zawartości pod wpływem dawki D5. Ta dawka lasera jedynie u odmiany Tiziana wpływała korzystnie na koncentrację sacharozy w porównaniu do zawartości w korzeniach roślin wyrosłych z nasion niestymulowanych. Tab. 2: Effect of stimulation of seeds potassium cations (mmol / kg pulp) Parametr Cultivar Control Sacharoza Ruveta 16,14 % Tiziana 15.71 LSD N-αRuveta 26,7 aminokw. Tiziana 22,2 LSD Na + Ruveta 3,53 Tiziana 3,18 LSD K Ruveta 38,8 Tizana 34,8 LSD

on sucrose content (%),N-α- amino acid and sodium and Energ’hill Laser D 5 16,05 16,35 16,30 16,43 0,20* 0,21** 25,9 27,4 20,3 21,8 1,85* 2,62** 3,24 3,47 2,68 2,79 0,38*0,68** 36,0 37,4 32,8 33,9 1,5*2,2**

Laser D 7 16,08 16,13 27.8 21,9 3,48 2,95 37,0 34,6

* LSD stimulation of seeds ** LSD stimulation of seeds and cultivar

Stymulowanie nasion laserem oraz program hodowli energ’hill modyfikowały koncentrację melasotworów, N-α-aminokwasowego oraz kationów sodu i potasu. Zawartość N-α-aminokwasowego nie wykazała zróżnicowania pod wpływem naświetlania nasion laserem, natomiast w korzeniach roślin 200


z programu hodowlanego energ’hill była niższa, niż w korzeniach roślin z nasion naświetlanych laserem, bądź wyrosłych z kłębków niestymulowanych. Obniżenie koncentracji N –α-aminokwasowego oraz kationów sodu stwierdzono w korzeniach roślin z programu hodowlanego energ’hill, ale tylko u odmiany Tiziana. Korzenie obu odmian z programu energ’hill cechowały się obniżoną zawartością kationów potasu. Zróżnicowaną reakcję odmian na naświetlanie laserem stwierdzono pod względem zawartości kationów sodu i potasu. Naświetlanie laserem w dawce D7 wpłynęło korzystnie, bowiem pod wpływem tej dawki stwierdzono zmniejszenie zawartości potasu, lecz tylko u odmiany Tiziana. Koncentracja kationów potasu w korzeniach obu odmian wyrosłych z nasion programu hodowlanego energ’hill była niższa, niż w korzeniach roślinach wyrosłych z kłębków naturalnych. Naświetlanie laserem w dawce D 5 wpłynęło na obniżenie zawartości sodu, ale tylko u odmiany Tiziana. Stymulowanie materiału siewnego i hodowla energ’hill kształtowały poziom plonowania i niektóre cechy morfologiczne korzeni (tab. 2). Rośliny z programu hodowlanego energ’hill wykształciły plony wyższe w porównaniu do roślin z nasion niestymulowanych, lecz udowodnioną zwyżkę plonu stwierdzono jedynie u odmiany Tiziana. Na plonowanie tej odmiany pozytywnie wpływało też naświetlanie nasion laserem, ale tylko w dawce D 5. Zróżnicowanie odmian pod wpływem stymulowania nasion stwierdzono również analizując długość i szerokość korzenia. Korzenie odmiany Tiziana z nasion programu energ’hill były bardziej wydłużone, niż korzenie roślin z nasion niestymulowanych, natomiast u odmiany Ruveta korzenie z programu energ’hill były szersze. Tab. 2. Effect of stimulation on the yield and root morphological characteristics Parametr Cultivar Control Energ’hill Laser D 5 Laser D 7 Yield of Ruveta 58,8 62,7 59,2 61,9 -1 roots t·ha Tiziana 62,5 69,3 67,5 66,9 LSD 4,9 * 5,8** Length of Ruveta 18,7 20,8 20,4 20,2 root [cm] Tiziana 20,3 21,0 19,7 18,3 LSD 1,7 * 2,5** root of width Ruveta 15,2 14,8 14,7 14,7 [cm] Tiziana 15,2 15,9 14,1 12,7 LSD 1,5* 1,7** root of Ruveta 11,3 12,4 12,9 12,7 thickness Tiziana 13,3 13,2 12,2 11,4 [cm] LSD 0,9 1,4 * LSD stimulation of seeds ** LSD stimulation of seeds and cultivar

Podsumowanie i wnioski Rośliny rozwinięte z nasion pozyskanych w programie hodowli energ’hill i naświetlanych laserem cechowały się wyższym potencjałem produkcyjnym niż, niż wyrosłe z kłębków naturalnych, bowiem ich korzenie od lipca do października zawierały więcej suchej masy, niż korzenie roślin rozwiniętych z nasion niestymulowanych. Podobną tendencję stwierdzono pod wpływem stymulowania nasion laserem, ale reakcja odmian na zastosowane dawki lasera była różna. Wyniki badań polowych i laboratoryjnych wskazują na możliwość modyfikowania poziomu plonowania oraz jakości technologicznej korzeni pod wpływem programu hodowlanego energ’hill i stymulowania nasion światłem lasera. Wpływ hodowli energ’hill oraz stymulowanie światłem lasera pozostają w interakcji z genotypem odmian w aspekcie poziomu plonowania i cech warunkujących wartość technologiczną korzeni – zawartość sacharozy i melasotworów: N α-aminokwasowego oraz koncentracji kationów sodu i potasu. W przeprowadzonych doświadczeniach, podobnie jak w badaniach Koper i współ. (1996) oraz


201

Wójcik i Bojarskiej (1998) stwierdzono korzystne oddziaływanie naświetlania światłem lasera na plonowanie buraka i zawartość sacharozy. Przygotowanie nasion w programie energ’hill wpływało korzystnie na plonowanie buraka cukrowego i zawartość sacharozy. Korzenie roślin rozwiniętych z nasion programu energ’hill cechowały się obniżoną zawartością raz melasotworów. Wpływ przedsiewnej stymulacji laserem warunkowany był reakcją odmian. U odmiany Tiziana naświetlanie laserem spowodowało p przyrost plonu i zawartości sacharozy, a także zmniejszenie koncentracji N- α-aminokwasowego oraz kationów sodu i potasu.

Literatura DURRANT M.J., MASH S.J. (1990). Sugar-beet seed treatments and early sowing. Seed Sci. Technol., 18, 839-850. KOPER R., WÓJCIK S., KORNAS-CZUCZWAR B., BOJARSKA U. (1996). Effect of laser exposure of seeds on the yield and chemical composition of sugar beet roots. Int. Agrophysics 10: 103-108. WÓJCIK S., BOJARSKA U. (1998). Wpływ przedsiewnej obróbki nasion promieniami lasera na plon i jakość korzeni kilku odmian buraka cukrowego. Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, Sectio E, 10, 87-96.

Contact Address: Urszula Prośba-Białczyk, Wrocław Department of Crop Production University of Environmental and Life Sciences, Pl. Grunwaldzki 24 A 50-363 Wrocław, Poland, E-mail: xxxx

202


ANALÝZA VÝSLEDKŮ ZKOUŠENÍ ODRŮD A PRODEJE OSIVA CUKROVÉ ŘEPY Analysis of the Results of the Varieties Testing and Sugar Beet Seed Sale Josef Pulkrábek, Jaroslav Urban, Jan Křováček KRV ČZU v Praze

This article evaluates influence of obtained production parameters of sugar beet during creation of recommended cultivars list on distribution of individual cultivars of sugar beet at the production areas in the following year. Calculated parameters show, that the highest compliance (in one year results) was in 2001 and in 2009, when it was calculated for summary marker INDEX use of 80 % and very low sum of sequence. In comparison of the three years production markers the highest compliance was again in 2009 in marker INDEX. From comparing of calculated values results higher significance of summary marker INDEX in comparison with partial marker root yield. The results prove a significance of the list of recommended sugar beet cultivars. List of recommended cultivars is necessary and beneficial for further development of the Czech beet growing, sugar and ethanol production. Keywords: seed, sugar beet, cultivars testing, roots yield, summary marker INDEX,

Souhrn Příspěvek hodnotí vliv dosahovaných produkčních ukazatelů cukrové řepy při tvorbě seznamu doporučených odrůd na zastoupení jednotlivých odrůd cukrové řepy na produkčních plochách v následujícím roce. Z vypočítaných ukazatelů vyplývá, ņe největńí shoda (u jednoletých výsledků) byla v letech 2001 a 2009, kdy bylo pro souhrnný ukazatel INDEX vypočítáno vyuņití 80 % a velmi nízká suma pořadí. Při porovnání tříletých produkčních ukazatelů byla největńí shoda opět v roce 2009 u ukazatele INDEX. Z porovnání vypočítaných hodnot vyplývá větńí význam souhrnného ukazatele INDEX neņ dílčího ukazatele výnos kořene. Výsledky ukazují na význam seznamu doporučených odrůd cukrové řepy. Seznam doporučených odrůd je potřebný a přínosný pro dalńí rozvoj českého řepařství, cukrovarnictví a lihovarnictví. Klíčová slova: Osivo, cukrová řepa, zkoušení odrůd, výnos bulev, souhrnný ukazatel INDEX

Úvod Vliv jednotlivých produkčních faktorů je obtíņné jednoznačně definovat, poněvadņ působí souběņně, ale obecně lze uvést, ņe počasí se na tvorbě výnosů cukrovky podílí podle různých autorů 1520 %, výjimečně aņ 30 %. Vliv odrůdy se odhaduje na 16 – 27 % a vliv stanovińtě aņ na 37 %. Díky intenzivním pěstitelským technologiím, pouņití výkonnějńích odrůd a vzhledem k přednostnímu zařazování cukrovky na nejúrodnějńí pozemky, se vliv počasí v současné době poněkud sniņuje (Candráková a kol., 2009, Černý a kol., 2009). Naproti tomu efekt pouņití moderních odrůd trvale zesiluje (Hakaufová, 2010, Jursík a kol., 2010). Stávající sortiment geneticky jednoklíčkových odrůd cukrovky, registrovaných v České republice, zahrnuje 69 kultivarů. V maloparcelkových pokusech Ústředního kontrolního zkuńebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se kaņdoročně zkouńí nové (Brom, Hakaufová, 2009). Současné odrůdy jsou v mnoha směrech plastičtějńí a lépe reagují na výkyvy počasí,


203

neņ tomu bylo dříve (Martínek a kol., 2009). Výnosový potenciál přesahuje 12 tun bílého cukru z hektaru (Strnadlová, 2009, Gebler, Koņnarová, 2010). V praxi je vyuņíván na 65-75 % (graf 1). Graf 1: Vývoj výnosového potenciálu odrůd cukrové řepy

100,00

Výnos bulev řepy cukrové v ČR přepočítaný na 16% cukernatost y = 2,6004x + 70,611

90,00

R2 = 0,6568

t/ha

80,00

70,00

60,00

y = 1,8105x + 48,58 R2 = 0,6628

50,00

40,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky sledování

Pokusy ÚKZÚZ

Provozní plochy ČR

Lineární (Pokusy ÚKZÚZ)

Lineární (Provozní plochy ČR)

V ČR jsou pro potřeby pěstitelů kaņdoročně zpracovávány seznamy doporučených odrůd (SDO). Vychází z maloparcelkových pokusů a k jejich hlavním cílům patří sledování výkonnosti odrůd registrovaných v ČR se zajińtěnou optimální ochranou proti chorobám a ńkůdcům (Hakaufová, 2010 b). U řepy cukrové je cílem i zajińtění informovanosti pěstitelů a zpracovatelů o reakci odrůd v různých pěstebních podmínkách a usnadnění výběru vhodné odrůdové skladby. Sladění poņadavků cukrovarnického průmyslu a pěstitelů na uņitnou hodnotu odrůd s cílem dosaņení oboustranné efektivnosti. Vyuņití výsledků SDO při sestavování seznamů odrůd doporučovaných cukrovary do nabídkové listiny. Semenářské firmy ńlechtící, udrņující a produkující osivo dané odrůdy cukrové řepy předkládají pěstitelům a cukrovarům nabídky pro konkrétní pěstitelský rok. Současně s tím zajińťují odborné poradenství a ńirokou propagaci nabízených odrůd včetně demonstračních poloprovozních pokusů. Vlastní prodej osiva cukrové řepy zajińťují cukrovary na základě konkrétních poņadavků pěstitelů, kteří si vybírají odrůdy z cukrovarem připraveného seznamu nabízeného osiva (odrůdy, moření atd.). Cílem předloņeného článku je analyzovat vyuņívání současných odrůd, jmenovitě posoudit význam pokusů a výsledků zpracovávaných do seznamu doporučených odrůd. Článek se snaņí posoudit interakce mezi prodejem osiva vybraných odrůd a výsledky prezentovanými v seznamu doporučovaných odrůd.

204


Metodika Tvorbu seznamu doporučených odrůd garantuje Ústřední kontrolní a zkuńební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZÚZ“), jakoņto správní orgán, určený Ministerstvem zemědělství ČR pro účely poskytování informací, organizováním samostatných zkouńek s registrovanými odrůdami a kaņdoročním zveřejņováním výsledků těchto zkouńek v Seznamu. Pověřeným pro SDO řepy cukrové je Svaz pěstitelů cukrovky Čech. Odborným garantem a navrhovatelem pokusného schématu výsevu, metodiky fungicidního ońetření, odběru a přípravy osiva potřebného pro výsev na jednotlivých zkuńebních lokalitách, kontrolou průběhu pokusnických prací a statistickým vyhodnocením výsledků maloparcelkových pokusů je pověřen ÚKZÚZ (Hakaufová, 2009). Tyto úkoly zajińťuje v těsné spoluprácí s komisí pro seznam doporučených odrůd a se svazy pěstitelů. Odrůdové pokusy s cukrovkou jsou uspořádány v neúplných blocích typu alfa-design, které umoņņují efektivně eliminovat vliv půdní heterogenity při zkouńení i velkého počtu odrůd. Ońetřování a sklizeņ pokusu je shodná s pokusy pro registraci odrůd. Zkuńební lokality jsou vybrány v rozhodujících oblastech pěstování cukrovky v ČR, a to s ohledem na půdní a klimatické podmínky v rajonech pěstování cukrovky s cílem získání kvalitních a reprodukovatelných výsledků (8 - 12 lokalit). Pokusy jsou zakládány z partií osiva určeného pro prodej konečným uņivatelům a kaņdá z těchto partií musí mít předepsanou minimální velikost. Během vegetace probíhá hodnocení a kontroly sledující dodrņování přijatých metodik. Sklizeņ pokusů je mechanizovaná (někde s přípravou a zamraņením řepné kańe) a následný rozbor v laboratoři Syngenta Czech, s.r.o. Po statistickém vyhodnocení je zpracována publikace „Seznam doporučených odrůd Cukrovka“ (běņně pěstiteli označována jako zelená kníņka) a ta je na seminářích představena a předávána pěstitelům a cukrovarům. Svaz pěstitelů cukrovky Čech kaņdoročně soustřeďuje informace o prodeji osiva jednotlivých odrůd, formách úpravy a moření osiva (Konečný, 2009). V předkládaném příspěvku jsou hodnoceny dvě série výsledků pokusů ze seznamu doporučených odrůd (jednoleté a tříleté průměry). V první sérii (tabulka 2) jsou hodnoceny roční výsledky výnosu kořene a hodnoty vypočítaného souhrnného ukazatele nazývaného INDEX dosaņené v roce předcházejícím prodeji osiva vybraných 20 odrůd. Suma pořadí je počítána do 20 místa umístění v dosaņeném výsledku, odrůdy mimo toto pořadí (ty které se umístily na dalńích místech) jsou hodnoceny 21 body. Index pořadí je vypočítán na 120 bodů coņ byla dolní bodová hranice při těchto výpočtech, čím niņńí hodnota sumy pořadí a indexu pořadí, tím vyńńí shoda posuzovaných pořadí. Dále byla hodnocena suma četností (viz. výsledky uvedené v tabulce 2) a ta v součtu převedena na procenta vyuņití výsledků seznamu doporučených odrůd. Ve druhé sérii (tabulka 3) jsou porovnávány údaje vycházející z předcházejících tříletých průměrů. Počítána je suma pořadí ale se zvýhodněním nově registrovaných odrůd (odrůda hodnocená v roce povolení je ohodnocena pořadím 0, odrůda v prvním roce po registraci pořadím 1). Hodnocený ukazatel INDEX je relativním vyjádřením parametrů odrůdy k průměru celého zkouńeného sortimentu odrůd a vypočítaného podle vzorce: INDEX = (výnos kořene + cukernatost + výtěņnost rafinády + výnos rafinády) / 4. Do vzorce jsou dosazovány relativní hodnoty v procentech.

Výsledky a diskuse Prodej osiva nejpěstovanějńích odrůd řepy cukrové v ČR vychází ze ńetření SPCČ (Konečný, 2009). V tabulce 1 jsou uvedeny nejprodávanějńí odrůdy v letech 1999 aņ 2010. Hodnoty prodeje uváděné u kaņdé odrůdy jsou v procentech z celkového prodeje výsevních jednotek. V tabulce je uveden procentický podíl nejpěstovanějńích 20 odrůd (a); ten se pohyboval ve sledovaném období od 97,3 % v roce 2008 do 82,9 % v roce 2003. Ukazuje se, ņe v posledních letech jsou toto rozhodující odrůdy. Dále je uveden podíl prvních 10 nejprodávanějńích odrůd (b), který se pohyboval v rozpětí od 55,9 aņ do 77,7 %. V posledních třech letech přesáhl 70 %. Vypočítaný podíl odrůdy vychází z celkového prodeje výsevních jednotek v daném roce (c), ten byl nejvyńńí v roce 2003. Pro lepńí


205

orientaci v dané problematice poslední údaj v tabulce 1 uvádí plochu pěstování cukrové řepy v ČR v daném roce. Vyhodnotit vliv Seznamu doporučených odrůd (dosahovaných produkčních ukazatelů) na zastoupení jednotlivých odrůd v následujícím roce je velmi obtíņné. Je třeba si uvědomit, ņe při výběru odrůd pěstitel zohledņuje řadu faktorů. K nejvýznamnějńím, z jeho pohledu, patří výskyt ńkodlivých organismů, půdní a pěstitelské podmínky, termín sklizně, cena a kvalita osiva, atd. Hodně také záleņí na nabídce osiva daným cukrovarem. Z uvedeného vyplývá relativně malý prostor pro konkrétní rozdíly dané výsledky jednotlivých odrůd ve zkouńkách pro seznam doporučených odrůd. Jeho význam je přesto značný, coņ dokládají údaje v tabulce 2 a 3. Je třeba si uvědomit, ņe z připraveného seznamu nejprve vybírá odrůdy cukrovar, který zprostředkovává nabídku prodeje osiva pěstiteli. Teprve z takto upraveného seznamu vybírá pěstitel na základě svých zkuńeností a z předkládaných jednoletých, dvouletých a tříletých výsledků pokusů zkouńených odrůd zpracovaných do zelené kníņky (SDO Cukrovka). Z vypočítaných ukazatelů porovnávajících zastoupení odrůd a jednoleté produkční výsledky v souhrnném ukazateli INDEX vyplývá největńí shoda v roce 2001 a 2009. V těchto letech bylo vypočítáno procento vyuņití 80 %, byla vypočítána i velmi nízká suma pořadí. Shoda s výnosem kořene byla niņńí. Z porovnání vypočítaných hodnot vyplývá větńí význam souhrnného ukazatele INDEX neņ dílčího ukazatele výnos kořene. Za zmínku stojí i to, ņe některé odrůdy se dobře prodávají přesto, ņe dosahují průměrných produkčních ukazatelů. Při porovnání tříletých produkčních ukazatelů (tabulka 3) se ukazuje, ņe nejvyńńí shoda je také u souhrnného ukazatele produkce nazvaného INDEX. V tříletém průměru dosahovala suma pořadí hodnoty 89. Největńí shoda byla opět v roce 2009 u ukazatele INDEX. Tab. 3: Vyhodnocení prodeje osiva vybraných odrůd na základě výsledků jejich tříletého zkoušení pro seznam doporučených odrůd řepy cukrové v ČR Suma pořadí odrůdy ve sledovaném ukazateli se zvýhodněním pro nově registrované odrůdy Průměr 2010 2009 2008 Index 89,0 101 80 86 Výnos kořene 91,7 101 90 84 Výnos polarizačního cukru 102,3 105 103 99 Průměr výńe uvedených hodnocení 94,3 102,3 91,0 89,7

Závěr – Conclusion Vyhodnotit vliv produkčních ukazatelů dosahovaných při tvorbě seznamu doporučených odrůd na zastoupení jednotlivých odrůd v následujícím roce je velmi obtíņné. Cukrovary a pěstitelé při jejich výběru musí zohlednit i řadu dalńích faktorů. Z vypočítaných ukazatelů porovnávajících zastoupení odrůd a jednoleté výsledky v souhrnném ukazateli INDEX vyplývá největńí shoda v roce 2001 a 2009. V těchto letech bylo vypočítáno 80 % vyuņití. Byla vypočítána i velmi nízká suma pořadí. Shoda s výnosem kořene byla niņńí. Výsledky uváděné v tabulkách 2 a 3 ukazují na význam seznamu doporučených odrůd cukrové řepy. Na základě provedeného rozboru a celkového zhodnocení situace kolem výběru odrůd cukrové řepy je třeba ocenit a podpořit snahu tvůrců o jeho objektivitu, přehlednost a aktuálnost. Seznam doporučených odrůd je potřebný a přínosný pro dalńí rozvoj českého řepařství, cukrovarnictví a lihovarnictví.

206


Tab. 1: Prodej osiva nejpěstovanějších odrůd řepy cukrové v ČR (vyjádřeno v procentech z celkového prodeje výsevních jednotek) Rok 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

1 Pohoda

12,4 Antilla

14,9 Antilla

11,8 Antilla

9,5 Antilla

11,4 Antilla

10,3 Antilla

2 Lucata

11,5 Lucata

13,0 Lucata

10,0 Caruso

8,5 Polaris

8,8 Merak

3 Esperanza

10,0 Pohoda

12,5 Caruso

8,8 Pohoda

7,5 Impact

2003

2002

8,1 Vegas

11,1 Vegas

8,8 Merak

6,7 Takt

10,7 Granada

8,1 Impact

8,8 Bronkos

6,3 Bronkos

2001

2000

12,6 Vegas

14,2 Vegas

12,4

8,5 Euro

9,3 Euro

11,4

5,9 Jolanda

7,6 Loretta

6,3 Loretta

7,0

4 Imperial

9,0 Caruso

8,0 Pohoda

7,4 Polaris

6,9 Valentina

6,3 Scorpion

5,0 Compact

6,2 Extrema

5,3 Eureka

7,3 Fox

6,3 Fox

7,0

5 Antilla

8,2 Esperanza

7,4 Esperanza

7,4 Esperanza

6,2 Compact

5,7 Compact

5,0 Vegas

6,1 Granada

5,3 Extrema

6,7 Eureka

6,3 Extrema

6,5

6 Victor

6,1 Nancy

6,4 Nancy

5,8 Mondial

5,2 Scorpion

5,4 Polaris

4,9 Casino

5,4 Juvena

5,2 Takt

5,6 Dunja

6,0 Dunja

5,0

7 Caruso

5,0 Canyon

4,6 Canyon

5,1 Valentina

5,0 Merak

5,0 Juvena

4,8 Juvena

4,4 Compact

4,5 Euro

5,1 Millenium

5,8 Eureka

4,5

8 Nancy

4,8 Scorpion

3,8 Marietta

4,8 Monza

4,5 Caruso

4,9 Valentina

4,1 Monza

4,4 Eureka

4,2 Bronkos

4,2 Extrema

5,6 Avalon

4,0

9 Sy - Belana

3,5 Merak

3,7 Scorpion

4,5 Scorpion

4,1 Juvena

4,3 Felicita

3,7 Katinka

4,2 Evelina

4,0 Arosa

4,0 Granada

5,4 Dialog

3,8

10 Expert

3,2 Britannia

3,4 Felicita

4,4 Canyon

4,1 Felicita

4,0 Mondial

3,5 Scorpion

4,1 Economy

3,9 Tower

3,2 Dialog

4,0 Hilma

3,8

11 Britannia

3,2 Marietta

3,1 Mondial

4,4 Nancy

4,0 Mondial

3,3 Monza

3,4 Valentina

3,8 Dorena

3,5 Fox

3,1 Arosa

4,0 Format

3,1

12 Merak

3,0 Monza

2,7 Monza

4,1 Impact

3,7 Hunter

2,6 Broncos

3,3 Granada

3,5 Jolanda

3,3 Dorena

3,0 Avalon

3,1 Arosa

3,0

13 Marietta

2,7 Imperial

2,5 Viktor

3,6 Tanisha

3,6 Helita

2,6 Casino

3,0 Evelina

3,1 Compass

2,5 Dialog

2,9 Tesyna

2,4 Alaska

2,8

14 Scorpion

2,1 Victor

2,4 Imperial

3,0 Lucata

3,5 Gyda

2,4 Nugeta

2,9 Hunter

2,7 Euro

2,3 Profil

2,9 KWDuca

2,0 Domino

2,6

15 Katka KWS*

1,8 Limonica

2,0 Merak

2,9 Festina

3,5 Canyon

2,3 Gyda

2,5 Takt

2,6 Hunter

2,2 Juvena

2,7 Jolanda

1,6 KWDuca

2,5

16 Python

1,7 Expert

1,6 Julietta

2,7 Felicita

3,3 Monza

2,3 Profil

2,4 Impact

2,6 Merak

2,1 Loretta

2,5 Alaska

1,6 Kristall

2,3

17 Pavla KWS

1,7 Julietta

1,3 Impact

1,8 Merak

2,7 Tanisha

2,3 Granada

2,2 Mondial

2,4 Larissa

1,9 Riposte

2,4 Claudia

1,5 Anca

1,6

18 Canyon

1,5 Bering

1,2 Python

1,8 Julietta

2,2 Marietta

1,9 Hunter

2,1 Economy

2,3 Mondial

1,8 Dunja

1,7 Hilma

1,4 Elan

1,4

19 Bering

1,3 Felicita

1,2 Polaris

1,6 Juvena

1,8 Broncos

1,8 Attraction

2,1 Dorena

2,3 Arosa

1,7 Compass

1,6 Tower

1,4 Granada

1,4

20 Danka KWS*

1,1 Python

0,9 Festina

1,4 Viktor

1,7 Rhist

1,6 Vegas

2,1 Profil

1,9 Polaris

1,7 Del9625

1,6 Format

1,1 Tesyna

1,4

a

93,9

96,6

97,3

91,7

87,0

85,0

83,0

82,9

89,2

89,2

87,5

b

73,8

77,7

70,1

61,6

63,9

58,8

55,9

59,9

64,8

69,1

65,5

c

67 547 54 000

62 675 52 465

59 831 50 380

65 961 54 272

72 571 60 959

86 174 65 570

86 321 68 970

94 904 74 020

93 732 76 900

93 317 78 900

71 093 61 300

d

a) Procentický podíl nejpěstovanějších 20 odrůd; b) Procentický podíl nejpěstovanějších 10 odrůd; c) Celkový prodej výsevních jednotek v daném roce; d) Plocha pěstování cukrové řepy v ČR v daném roce


207

Tab. 2: Vyhodnocení prodeje osiva vybraných odrůd na základě výsledků jejich zkoušení pro seznam doporučených odrůd řepy cukrové v ČR INDEX vypočítaný v každém roce

Rok prodeje a předcházející rok zkoušení Průměr 2010 2009 2008 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Ve sledovaném ukazateli bylo nad průměrem celkem odrůd

20

13

16

22

20

21

18

18

20

23

26

28

Suma pořadí (min. 120)

186

181

153

172

194

196

197

197

209

197

158

190

Index pořadí (optimum 1,0)

1,5

1,5

1,3

1,4

1,6

1,6

1,6

1,6

1,7

1,6

1,3

1,6

Suma četností (max. 40)

25

18

32

29

24

26

18

29

19

24

32

27

Procento využití (optimum 100)

63

45

80

73

60

65

45

73

48

60

80

68

Z prvních 5 nejprodávanějších odrůd bylo mezi prvními 5 odrůdami

2

0

2

2

2

1

1

3

1

1

3

2


3

3

3

3

3

4

1

3

2

3

4

4


4

5

5

5

3

5

3

4

3

5

5

4


3

2

5

3

3

2

2

4

2

2

4

3


5

3

7

6

5

6

4

6

4

5

7

5


8

5

10

10

8

8

7

9

7

8

9

9

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Výnos kořene v daném roce

Rok prodeje a předcházející rok zkoušení Průměr 2010 2009 2008 2007

Ve sledovaném ukazateli bylo nad průměrem celkem odrůd

19

13

18

19

21

20

18

18

19

23

21

20

Suma pořadí (min. 120)

209

210

173

197

180

188

183

220

218

243

229

261

Index pořadí (optimum 1,0)

1,7

1,8

1,4

1,6

1,5

1,6

1,5

1,8

1,8

2,0

1,9

2,2

Suma četností (max. 40)

20

24

31

21

24

28

24

22

18

8

18

7

Procento využití (optimum 100)

51

60

78

53

60

70

60

55

45

20

45

18


2

3

2

1

2

3

2

2

2

0

1

0


2

3

3

2

2

3

3

2

2

0

2

1


4

4

5

5

3

5

5

4

3

2

3

1


2

3

4

1

4

4

2

3

2

1

1

0


4

4

7

4

5

5

3

4

3

1

4

2


7

7

10

8

8

8

9

7

6

4

7

3

208


Poděkování Příspěvek byl podpořen výzkumným záměrem MSM 6046070901.

Literatura BROM R., HAKAUFOVÁ L. (2009) : Odrůdy cukrovky registrované v roce 2009 Listy cukrov. řepař., 125, 2009 (2): 46–50 CANDRÁKOVÁ E., Buday M., Slamka P., Hanáčková E: (2009): Vyuņitie biopreparatov pri pestovani repy cukrovej. Listy cukrovarnické a řepařské 125 (2): 52 – 57 ČERNÝ I., PAČUTA V., ADAMČINOVÁ B., KOVÁČIK P., KOZAK M. (2009): Produkčné parametre repy cukrovej vplyvom cielenej aplikácie Atoniku a listového hnojiva Campofort Listy cukrov. řepař., 125, 2009 (4): 130– 133. GEBLER J., KOŅNAROVÁ V. (2010): Zpráva o cukrovarnické kampani 2009/10 v České republice Listy cukrov. řepař., 126, 2010 (4): 146–152 HAKAUFOVÁ L. (2010): Odrůdy cukrovky registrované v roce 2010. Listy cukrov. řepař., 126, 2010 (2): 42–46 HAKAUFOVÁ L. (2010): Seznam doporučených odrůd cukrovky pro rok 2010 Listy cukrov. řepař., 126, 2010 (1): 6–13. JURSÍK M., HOLEC J., SOUKUP J., VENCLOVÁ V. (2010): Seasonal emergence of selected summer annual weed species in dependence on soil temperature Plant Soil Environ., 56: 444-450 KONEČNÝ I (2009).: Cukrová řepa v roce 2009. Listy cukrov. řepař., 125, 2009 (9/10): 256–259. MARTINEK P., KLEM K., VÁŅOVÁ M., BARTÁČKOVÁ V., VEČERKOVÁ L., BUCHER P., HAJŃLOVÁ J. (2009): Effects of nitrogen nutrition, fungicide treatment and wheat genotype on free asparagine and reducing sugars content as precursors of acrylamide formation in bread. Plant Soil Environ., 55, (5): 187-195. STRNADLOVÁ H. (2009): Dosavadní vývoj a perspektivy trhu s cukrovkou a cukrem. Listy cukrovarnické a řepařské, 125, (12): 334-340.

Contact Address: Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


209

TEST URYCHLENÉHO STÁRNUTÍ OSIVA SÓJI LUŠTINATÉ Accelerated Aging Test for Soya Seed Pavel Procházka, Přemysl Štranc, Kateřina Pazderů, Daniela Erhartová KRV ČZU v Praze

Abstract Accelerated Aging Test (AA test) was originally designed as a test of seed storability. Presently it is used as test of seed vigor for soya seed. Seed vitality is a property, which objectifies a seed quality. Seed during storage is going through a period of senescence that is a gradual decreasement of its’ quality regarding vigour and germination. Differences in seed vigour can be infuenced by many factors. To estimate seeds quality in advance, a few testing methods have been elaborated. In our experiment we focused on Accelerated Aging Test. We tested seeds from eight soya cultivars of the same degree of reproduction, delivered directly by seed grower. Accelerated Aging Test, which we performed, proved relatively significant differences among tested cultivars and also among seeds lots. Keywords: soya, seed, AA test, seed quality, vigor

Souhrn Test urychleného stárnutí (TUS) byl původně navrņen jako test skladovatelnosti semen. V současnosti je vyuņíván jako test vitality pro sóju. Vitalita osiva je vlastnost semen, která objektivizuje jeho kvalitu. Semeno při skladování prochází obdobím senescence (stárnutím), tedy postupným sniņováním jeho kvality jak z pohledu vitality tak i klíčivosti. Rozdíly ve vitalitě osiva mohou být dány řadou faktorů. Abychom mohli předem odhadnout kvalitu osiva, bylo vypracováno několik metod jeho zkouńení. V pokusu jsme se zaměřili právě na test urychleného stárnutí. Tomuto testu jsme podrobili osivo osmi odrůd sóji luńtinaté, stejného stupně mnoņení, dodané přímo mnoņitelem. Námi provedený test urychleného stárnutí prokázal poměrně významné rozdíly mezi jednotlivými zkouńenými odrůdami, a tím i mezi partiemi osiva. Klíčová slova: sója, osivo, test urychleného stárnutí, vitalita

Úvod Kvalitní zaloņení porostu je u sóji jedním z nejdůleņitějńích faktorů, jak dosáhnout vysokého výnosu (Ńtranc et al. 2001; Pospíńil a Candráková, 2004). Z tohoto důvodu je kvalitní osivo chápáno jako základní předpoklad pro zaloņení optimálního porostu. Za hlavní hodnotu definující kvalitu osiva je povaņována laboratorní klíčivost. Tato veličina je hodnocena podle mezinárodních pravidel ISTA (International Seed Testing Association), které zaručují mezinárodní srovnání a umoņņují obchod nejen v evropském, ale i v celosvětovém měřítku. Uņivatel kromě vysoké klíčivosti poņaduje, aby osivo klíčilo rychle a jednotně a umoņnilo tak zaloņit kvalitní porost. Osivo, které tyto poņadavky nesplņuje, můņe v nepříznivých podmínkách působit značné problémy (Pazderů, 2009). Jak uvádějí Procházka et al. (1998) a Ńtranc a Hosnedl (2009), klíčení semen je obnovení jeho metabolické aktivity vedoucí k prodluņování buněk radikuly a hypokotylu embrya. Klíčení začíná vņdy růstem kořínku, přičemņ ten po určitou dobu (zpočátku) brzdí růst nadzemních částí klíční rostliny (plumuly). U luskovin jako dvouděloņných rostlin je klíčení buď epigeické (děloha je vynesena nad povrch půdy) nebo hypogeické (děloha klíčí pod povrchem půdy). V případě sóji jde o klíčení epigeické. Druhy rostlin s tímto klíčením se vysévají relativně mělčeji neņ druhy vzcházející

210


hypogeicky. Způsob klíčení a vzcházení je nutné respektovat jak při nastavení hloubky, tak do určité míry i při stanovení doby setí jednotlivých druhů neboť půda ve větńí hloubce se prohřívá později. Klíčivostí rozumíme počet klíčivých semen ze vńech vysetých a schopných dalńího vývinu. Klíčivost zjińťujeme laboratorně podle metodiky ÚKZÚZ (ISTA). Cílem experimentu bylo stanovit vitalitu osiva vybraných partií osiva sóji a posoudit vztah mezi vitalitou osiva a polní vzcházivostí.

Metodika Pro test urychleného stárnutí bylo vybráno osivo 7 odrůd sóji luńtinaté (Capnor, Cordoba, Kent, Lissabon, London, Merlin a Sevilla), vyprodukované v roce 2009 (určené pro osev 2010), vņdy kategorie C1. U kaņdé varianty jsme naváņili 40g osiva, které jsme nasypali na sítko a potom je umístili nad misku s vodou (ke zvýńení vlhkosti). Osivo s miskami bylo uloņeno do klimatizačního boxu na 72 hodin při teplotě 41°C. Po ukončení TUS byla semena zváņena. Bezprostředně po TUS byla z takto ovlivněného osiva zaloņena zkouńka klíčivosti ve 4 opakováních podle metodiky ISTA a souběņně byly zaloņeny i kontrolní klíčivosti z nezestárlého osiva při teplotě 20°C ve tmě. Ke zjińtění energie klíčení jsme uskutečnili počítání vyklíčených semen 3., 5. a 8. den po zaloņení zkouńky klíčivosti. Za vyklíčené semeno bylo povaņováno semeno s alespoņ 0,5 cm dlouhým klíčkem. Osivo jednotlivých partií bylo vyuņito na osev poloprovozního odrůdového pokusu na lokalitě Studeněves (okres Kladno). Na tomto pokusu jsme provedli kontrolní odpočty polní vzcházivosti, které byly porovnány s výsledky laboratorního testu.

Výsledky a diskuse V pokusech jsme sledovali energii klíčení a klíčivost osiva sóji vńech variant vystavených testu urychleného stárnutí a porovnávali je s energií klíčení a klíčivostí osiva kontrolního (TUS neovlivněného). Průběh klíčení jednotlivých odrůd sóji znázorņuje graf 1, ze kterého je patrný výrazný rozdíl v energii klíčení a klíčivostech mezi kontrolním (TUS neovlivněným) osivem a osivem vystaveným testu urychleného stárnutí (v dolní části grafu), a to silně v neprospěch osiva ovlivněného TUS. Graf 1: Průběh klíčení osiva sóji 100

Klíčivost v %

90

Kent

86

80

Merlin

70

Cordoba

60

Capnor

50

100 95 94 92

Sevilla Lissabon

40

56 48 40

London

30

31

20 16

10 0

4 2

Pozn.: Soubor křivek ve spodní části grafu (do klíčivosti 60%) znázorņuje průběh klíčení osiva sóji ovlivněného TUS.


211

Nejdůleņitějńím sledovaným znakem byla celková klíčivost semen ovlivněných testem urychleného stárnutí. Tyto výsledky názorně dokumentuje graf 2, přičemņ první sloupec u kaņdé odrůdy označuje klíčivost osiva po testu urychleného stárnutí a druhý sloupec znázorņuje klíčivost kontrolního (testem neovlivněného) osiva. Průběh klíčení znázorņuje jiņ zmiņovaný graf 1, z něhoņ je zřejmé, ņe vzorky osiv ovlivněné testem urychleného stárnutí jeńtě po 3. dnech od výsevu nezačaly klíčit, kdeņto osiva kontrolní jiņ klíčila. Rozdíly v klíčivostech před a po TUS (graf 2) vystihují rozdíly ve vitalitě mezi jednotlivými partiemi osiva. Osivo ovlivněné tímto testem vykazuje silné zestárnutí (obdobně jako osivo staré několik let, příp. osivo nevhodně skladované), čímņ se značně sniņuje jeho schopnost vyklíčit. Vitálnějńí osivo nepodléhá tak výrazně stárnutí v průběhu TUS. Z grafu jsou dále patrné značné rozdíly mezi jednotlivými odrůdami, a to i přes pouņití stejné kategorie osiva. Větńí vliv na klíčení osiva (v nevhodných podmínkách) má jeho partie (resp. způsob pěstování a skladování osiva této partie) neņ odrůda. Lze předpokládat, ņe rozdíly v kvalitě partií mohou být větńí neņ rozdíly mezi kategoriemi rozmnoņovacího materiálu. Graf 2: Celková klíčivost osiva sóji (první sloupec u kaţdé odrůdy znázorňuje klíčivost osiva po TUS, druhý sloupec znázorňuje klíčivost kontrolního osiva) 100

100

97

92

95

95

94 86

90

Kent

Klíčivost v %

80

Merlin

70 56

60 50

40

Cordoba

48 Capnor

40 31

Sevilla

30 16

20 10

4

Lissabon London

2

0 Odrůdy

Pokud porovnáme hodnoty tab. 1. a grafu 2 je patrné, ņe osivo odrůd Cordoba a Sevilla přijalo během TUS nejvíce vody a následně vykazovalo nejhorńí klíčivost ze vńech sledovaných osiv, obdobně jako zhorńenou polní vzcházivost. Ze zjińtěných výsledků je zřejmé, ņe velký příjem vody (velké bobtnání), je při TUS projevem silnějńího zestárnutí osiva. Je důsledkem větńího pońkození buněčných membrán uvnitř semen (COOLBEAR 1995). Tab. 1: Bobtnání semen během testu urychleného stárnutí (TUS) Odrůda Kent Merlin Cordoba Capnor Sevilla Lissabon London

212

Hmotnost vzorku Hmotnost vzorku Rozdíl hmotnosti před TUS (g) po TUS (g) před a po TUS (g)

39,7 41,2 40,8 39,8 39,9 40,2 42,4

53,9 58,8 63,1 55,0 63,4 55,8 54,4

14,2 17,6 22,3 15,2 23,5 15,6 12,0

(z

Polní vzcházivost 2 65 vysetých semen/m )

53 56 49 53 51 55 58 Osivo a sadba, 10. 2. 2011

Jinak bobtnání semen sledovaných odrůd ve větńině případů odpovídalo jejich velikosti. Podle Procházky et al. (1998) bobtnají semena bobovitých rostlin aņ dvakrát více neņ například semena lnu a více jak třikrát více neņ semena pńenice, přičemņ Ńtranc et al. (2010) uvádějí, ņe potřeba vody pro vyklíčení, v přepočtu na hmotnost semene sóji, se pohybuje podle jednotlivých autorů v rozmezí 105 - 140 %, ponejvíce se vńak udává 110 – 120 % (obilniny 49 – 50 %). Podle Hesse (1983) se příjem vody při vzestupu teploty zvyńuje aņ dvakrát s kaņdými 10°C. Zajímavé je také porovnání kvality osiva vyjádřené pomocí vitality s polní vzcházivostí z poloprovozního pokusu. Mezi energií klíčení nezestárlého osiva a polní vzcházivostí byla zjińtěna korelace r=0,77. Energie klíčení charakterizuje vitalitu s ohledem na rychlost a uniformitu klíčení.

Závěr Test urychleného stárnutí je jednou z moņností zkouńení vitality osiva. Na jeho základě můņeme předpokládat, jak se dané osivo bude pravděpodobně chovat po výsevu ve výrazně nepříznivých podmínkách. Test urychleného stárnutí umoņņuje rovněņ zjistit vitalitu osiva, které je třeba přeskladnit do druhého roku. Z výsledků testu se dá téņ vyvozovat, zda bude výhodnějńí či potřebné ońetřit osivo před výsevem například biologicky aktivními látkami ke zvýńení jeho vitality. Výsledky pokusů dále prokázaly, ņe kategorie (stupeņ mnoņení) osiva nemá příliń velký vliv na jeho vitalitu osiva. Nejlepńí výsledky v klíčivosti jsme zaznamenali u odrůd sóji London, Capnor a Merlin. K největńí senescenci dońlo u odrůd Sevilla a Cordoba, u nichņ zestárlé osivo téměř neklíčilo. Výsledky laboratorního testu korelovali s výsledky poloprovozního odrůdového pokusu. Přestoņe se test urychleného stárnutí v České republice pro zkouńení vitality osiva dosud běņně nepouņívá, lze jej doporučit neboť vitalita je jedním z klíčových předpokladů zaloņení kvalitního porostu.

Poděkování Tento výzkum byl podpořen výzkumným záměrem MSM 6046070901.

Literatura COOLBEAR, P. (1995). Mechanisms of Seed Deterioration. In: Basra, A. S. Seed Quality: Basic Mechanisms and Agricultural Implications. Haworth Press, 223-277 HESS, D. (1983): Fyziologie rostlin, Academia, Praha HOSNEDL, V.(1999): Stárnutí a vitalita osiva. In: Osivo a sadba, IV. odborný a vědecký seminář. ČZU Praha, s. 77-82 PAZDERŮ, K. (2009): Význam energie klíčení pro hodnocení kvality osiva. In: Osivo a sadba, IV. odborný a vědecký seminář. ČZU Praha, s. 56-60 POSPÍŃIL, R., CANDRÁKOVÁ, E. (2004): Strukoviny, ÚVTIP, Nitra, s. 73 PROCHÁZKA, S., MACHÁČKOVÁ, I., KREKULE, J., ŃEBÁNEK, J. A KOL., (1998): Fyziologie rostlin, Academia, Praha, 483 s. ŃTRANC, J., ŃTRANC, P. (2001): Příspěvek k zakládání porostů kanadských odrůd sóji v agroekologických podmínkách ČR. In Sborník - z 18. vyhodnocovacího semináře "Systém výroby řepky a Systém výroby slunečnice. Praha : Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, č. 18, s. 321-329. ŃTRANC, P., HOSNEDL, V. (2009): Luskoviny. In. Ńtolcová, M. a kol. (2009): Speciální fytotechnika, ČZU v Praze, s. 47-56 ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., ŃTRANC, D., ZELENÝ, V., MARKYTÁN, P. (2010): Sója luńtinatá In: Baranyk, P. a kol. (2010): Olejniny. Profi Press, Praha, s. 137-157

Contact Address: Bc. Pavel Procházka Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


213

POZNÁMKY Z KONFERENCÍ ESA A ISTA Z HLEDISKA SEMENÁŘSKÉHO VÝZKUMU Notices from ESA and ISTA Congresses for Seed Research Ladislav Bláha1, Kateřina Pazderů2 1 VÚRV Praha-Ruzyně, 2 KRV ČZU v Praze

Abstract In this work information from the ESA and ISTA congresses are presented concerning to the seed production, influence of the selected plant characteristics on the seed development in stress conditions and analysis of the seed traits. Seed research aims one’s effort more to seed physiology for searching possibilities of seed quality improvement in stress conditions. Keywords: seed, seed physiology, seed quality, stress conditions, seed characteristics

Souhrn Tento článek shrnuje poznatky ze dvou kongresů ESA a ISTA se zaměřením na semenářskou problematiku, která zde byla uvedena v různých pracech. Zejména jde o vlastnosti rostlin, které mohou ovlivņovat produkci semen a o hodnocení konkrétních vlastností semen. Semenářský výzkum se zaměřuje více na fyziologii semen, na hledání moņností, jak zlepńit kvalitu osiva ve stresových podmínkách prostředí. Klíčová slova: osivo, fyziologie semen, kvalita osiva, stresové podmínky, vlastnosti semen

Úvod Na Evropské agronomické konferenci v roce 2010 v Montpellieru byl zdůrazněn poņadavek zlepńení vztahů mezi vědou a zemědělskou praxí. Bylo by ņádoucí, aby výzkum probíhal více na rostlinách vyuņívaných člověkem (bezprostřední dopad) a ne na tzv. modelových druzích. Důvody pro tento poņadavek nejsou jen praktické, ale i fyziologické. Díky modelovým druhům s jednoduchým genomem, jako je např. Arabidopsis, bylo prostudováno mnoho základních metabolických procesů v rostlinách., transfer do oblasti zemědělských plodin, vyuņívaných ať uņ jako zdroj potravin nebo jako suroviny pro průmysl je ale malý. V roce 2010 Koornneef a Meinke spočítali, ņe bylo publikováno (podle ISI Web of Knowledge) 6275 prací o Arabidopsisu, prací o jiných rostlinných druzích je o poznání méně. Rozdílnost výzkumu na modelových druzích a v agronomické praxi je dána předevńím vlivy vnějńího prostředí. Ačkoliv v současnosti existují i počítačové simulace jednotlivých vlivů a vytváření virtuálních rostlin i celých porostů, studium reakce kulturních plodin na abiotické a biotické faktory prostředí by mělo být hlavním přístupem. Mottem 29 kongresu ISTA v Kolíně nad Rýnem byla „Aplikace a zlepńení stávajících metod a rozvíjení pokročilých technik testování kvality osiv“. Hodnocení osiv v mezinárodním měřítku je důleņitým integrujícím prvkem a rozvíjení nových metod hodnocení kvality vede k rozńiřování znalostí semenářského výzkumu a praxe.

214


Aplikace nových metod hodnocení osiv rozńiřuje moņnosti obchodování s osivy na mezinárodní úrovni. Pouņívání kvalitních osiv i v oblastech tropů, kde jsou spíńe horńí podmínky pro semenářskou produkci (příliń teplo a vlhko) umoņņuje dosahovat i v těchto oblastech vyńńích výnosů plodin a jistoty produkce a přispívá tak k větńí potravinové bezpečnosti ve světě

I/Poznámky ze zasedání ESA (fyziologie semen) Porozumění vztahu mezi vývojem semen, vnějńími podmínkami a kvalitou na molekulární, buněčné, fyziologické a agronomické úrovni je jeden z hlavních cílů semenářského výzkumu. Stále existuje relativní nedostatek informací o vlivu negativních vnějńích fyzikálních podmínek na jednotlivé znaky zrna a jejich vliv na následnou generaci. Přitom kvalita osiva je důleņitým faktorem trvale udrņitelného zemědělství, v podmínkách měnícího se klimatu, jak vyplývá i ze zájmu o tuto problematiku v řadě zemí (Angulo et al., 2010). Výzkumné práce v oblasti fyziologie semen naznačují několik cest, kterými by se semenářský výzkum v budoucnu mohl rozvíjet. Velký význam má hledání zlepńení odolnosti rostlin a semen vůči působení abiotických stresů. Jedním ze směrů je získání lepńích semen, která mají větńí odolnost vůči suchu. Taková semena vznikají na rostlinách při poklesu hladiny etylénu a růstu aktivity glutathion reduktázy. Obecně se rozvíjí studium aktivity antioxidačních enzymů (askorbátperoxidáza, kataláza, superoxiddismutáza, a jiné), protoņe v konečném důsledku působení stresových faktorů představuje oxidativní stres rostlin. Na základě analýz víceletých databází výsledků z výzkumu odolnosti vůči stresu jsou vytipovávány konkrétní typy rostlin u jednotlivých plodin pro určité prostředí; cílem je opět zlepńení kvality semen, odolnějńích vůči abiotickým stresům. Zde můņeme uvaņovat například srovnávání velikosti a kvality kořenových systémů, rozloņení kořenů v půdě (úhel růstu kořenů v půdě) ve vztahu k příjmu vody a následnému vlivu na odolnost vůči stresu suchem (Welcker a Tardieu, 2010). Druhou cestou při definování vhodných typů plodin pro dané prostředí je měření metabolických reakcí vůči stresům odolných plodin se ńirokou adaptabilitou a vytváření „fyziologických ideotypů“ rostlin vhodných z hlediska jejich metabolismu pro variabilní podmínky prostředí. Je posuzován stres celovegetační, ale také krátkodobé stresy, v jednotlivých významných vývojových fázích rostliny, jako je stres v době kvetení, stres v období tvorby semen (Zhang et al., 2010). Stále nedostatečné jsou vńak definice jednotlivých prostředí, zejména způsob jejich popisu a to jak u půdní, tak u nadzemní části rostlin. Odezva na stres je tedy nedostatečně provázána se znalostí podmínek stresu. Třetí cestou výzkumu je produkce transgenních rostlin. Obecně vzato se dnes jiņ pracuje na hledání QTL genů a alel, které ovlivņuji růst rostlin v jednotlivých typech prostředí, geny pro rychlost nárůstu listové plochy v určitých fázích vývoje rostliny, coņ je spojeno s nárůstem biomasy a zejména pak výnosu. Za první generaci transgenních rostlin jsou povaņovány rostliny s odolností vůči jednotlivým ńkůdcům - stresorům. Za druhou generaci transgenních rostlin se v současnosti povaņují takové modifikace, kdy bude rostlina komplexněji chráněna proti více stresorům, zdůrazņuje se znalost kombinace markérů identifikujících tyto vlastnosti. Byly uváděny i moņnosti predikce utváření vlastností rostlin po transgenozi, zejména u - vyuņití genů řídících ukládání látek do plodů a semen, (problematika“low ethylene plants“) - vyuņití genů tolerance vůči biotickým faktorům, které podmiņují odolnost vůči ńkůdcům a hlavně analýza vztahu „ marker-znak“. Čtvrtou oblastí výzkumu je orientace na tzv. adaptivní znaky, zajińtující výnos a tvorbu semen (syntéza a transport asimilátů), tedy na plasticitu plodin a jejich odrůd, které se budou lépe schopny vyrovnat s budoucím nejistým vývojem počasí. Narozdíl od tolerance k dílčím stresovým faktorům jako je sucho, vysoká teplota, atd. se zde často jedná z genetického hlediska o sloņitějńí znaky (Hammer et al., 2010).


215

Pro hledání těchto znaků mají v tomto případě stále velkou perspektivu zejména krajové odrůdy (landraces) a plané druhy jako genové zdroje. Podle dosavadních výsledků je to cesta stále velmi efektivní. U planých druhů je zde moņnost získání odolností vůči biotickým a abiotickým stresorům, genů adaptability zlepńení výnosu, vyuņití ņivin, zlepńení kořenového systému, zlepńení kvality produkce, atd. U krajových odrůd je moņno vyuņít vlastnosti, které ovlivní růst, vývoj, vlastnosti kořenů, rychlost stárnutí, fertilitu klasů u obilnin, odolnost vůči suchu a vysoké teplotě, toleranci proti variabilitě vnějńích podmínek během klíčení, a v neposlední řadě se jedná o výběr genotypů pro dobře a málo zásobené půdy ņivinami a obsahem humusu (Bedo et al., 2010). Např. u rodu Triticum jsou úspěńně vyuņívány zdroje jednotlivých vlastností k “tvorbě nových genotypů a semen“. U mnoha genových zdrojů ale zcela nebo částečně chybí jejich fyziologický popis a přesná lokalizace genů na chromozómech. Pro adaptaci rostlin vůči stresu je významná ranost rostlin. Ranost je spojena s rychlejńím růstem a vývojem nadzemních a podzemních orgánů. Díky rychlejńímu vývoji od začátku vegetace ranějńí typy unikají stresovému působení tepla a sucha v důleņitých fázích růstu v letním období. Z hlediska fyziologie tvorby semen je při zkrácení vegetační doby významné, ņe doba kvetení a doba nalévání zrna zůstala prakticky stejná. Tyto dva procesy pak v případě zkrácení vegetační doby mohou probíhat v době před nástupem maximálních teplot, coņ můņe mít vliv na tvorbu kvalitnějńích semen. Hledání nových raných genotypů se zaměřuje i na vhodnost pro pěstování v podmínkách sníņených vstupů, popřípadě v organickém zemědělství. Je chybou, ņe současný systém registrace nových odrůd není veden více ve směru hodnocení plasticity odrůdy, ale spíńe dbá o morfologickou homogenitu daného genetického materiálu. Z agronomického pohledu jsou důleņité i některé fyziologické vlastnosti semen. Jde zejména o: - odolnost vůči stresům během klíčení, které jsou chápány jako vitalita semen - rychlost startu enzymatických reakcí semen, jenņ souvisí s klíčením - rychlost startu enzymatických reakcí semen, jenņ souvisí s klíčení - efektivnost vyuņití vody v době klíčení - časný a rychlý nárůst biomasy s odpovídajícím kořenovým systémem, který můņe významně ovlivnit kvalita semen. Efektivita vyuņití vody při klíčení a vyńńí vitalita semen jsou vlastnosti, které mohou pozitivně ovlivnit růst rostlin u větńiny pěstovaných druhů a odrůd během celé vegetace z hlediska odolnosti vůči suchu. Zdá se, ņe rostliny z vitálnějńích semen zejména díky zlepńené kvalitě kořenového systému lépe snáńí působení abiotických stresů v průběhu vegetace. Naopak méně vitální osivo v proměnlivých půdních podmínkách hůře hospodaří s vodou a hůře reaguje na teplotní výkyvy. Osivo s vyńńí vitalitou s efektivnějńím vyuņitím vody můņe zvýńit výkon porostu v suńńích oblastech aņ o 10%. Kvalita osiva ovlivņuje úhel růstu kořenů do půdy, hloubku jejich pronikání a větvení kořenů a současně vztahy nadzemní a podzemní část, tj. hlavně tvorbu a distribuci auxinů a cytokininů. Hormonální regulace není doposud zcela probádanou oblastí fyziologie rostlin. Velmi ale ovlivņuje tvorbu nových semen. Platí i opačný vztah, ņe kvalitní kořeny jsou nutným předpokladem pro tvorbu kvalitního osiva u větńiny plodin.

II/Poznámky ze zasedání ISTA (kvalita osiv) Rozvoj nových technologií ve ńlechtění rostlin znamená i vývoj semenářských metod hodnocení osiva. Orientace ńlechtění na produkci hybridů s novými geny vede k nutnosti tyto genotypy identifikovat, tak aby byla zajińtěna pro uņivatele osiv jejich odrůdová pravost a čistota a tím přispívá k rozvoji metod testování osiva. DNA markery jsou vyuņívány pro předvýběr genotypů a pro urychlení procesu ńlechtění. Při registraci odrůd lze markery uplatnit při DUS testech nebo pro hodnocení příbuznosti odrůd při ochraně práv ńlechtitelů k odrůdám nebo při hodnocení příbuznosti odrůd. Rozvoj vyuņívání DNA – fingerprintingu je tedy efektivním způsobem proti moņnosti zcizení genotypu 216


konkrétních odrůd. Velmi dobře se ale také v současnosti mohou vyuņívat jako kontrolní metoda pro vyhodnocení míry kontaminace osiv nemodifikovaných odrůd GMO odrůdami, pro hodnocení hybridnosti F1 hybridů a obecně pro stanovení odrůdové čistoty. Obrazová analýza je dalńí metodou pro zefektivnění hodnocení kvality osiva. Pomocí multispektrální analýzy ve viditelném a blízkém infračerveném světelném (NIR) spektru je moņné detekovat semena napadená patogeny. Porovnáním obrazů semen lze rozlińit semena infikovaná jednotlivými patogeny od neinfikovaných semen (Olesen et al., 2010). Jiné vyuņití analýzy obrazu představuje hodnocení pońkození inkrustovaných semen kukuřice pomocí rentgenových paprsků. Návazné klíčení pońkozených semen umoņnilo identifikovat taková pońkození, která vedou k anomálně klíčícím rostlinám. Díky tomuto přístupu by bylo moņné vytřídit pońkozená semena z patrie osiva (Gomez a Cicero, 2010). Obrazová analýza můņe také pomoci při hodnocení čistoty. Kamerový systém ve spojení s výpočetní technikou dokáņe na základě analýzy obrazu jednotlivých semen vyhodnotit, o jaké semeno se jedná. Spolehlivost systému je 99 % (Muraciole et al., 2010). Součásti kongresu ISTA byla i orientace na základní fyziologické procesy probíhající v semenech, prezentovaná ve spolupráci s ISSS Dr. Gerhardem Leubnerem na vybraných modelových rostlinách. Byla ukázána provázanost jednotlivých fyziologických procesů a znalostík rozńířen poznatků o dormanci semen a jejich klíčení, o regulaci dormance a mechanismu iniciace klíčení. U Arabidopsisu byl detekován gen pro dlouhověkost semen, nalezení jeho homologu u polních plodin by mohlo prodlouņit dlouhověkost jejich semen (Sugliani, 2010). Také byl prokázán vliv ethylénu na rychlost klíčení a jeho vztah ke kyselině abscisové (Linkies et al., 2009). Dále byly prezentovány nové přístupy k hodnocení klíčivosti semen. V průběhu let se postupně přístup ke klíčivosti semen změnil. Klíčivost byla v roce 1931 chápána jako schopnost semen vytvořit normální rostlinu. V současnosti je test klíčivosti hodnotou udávající maximální moņný potenciál konkrétní partie osiva klíčit. Vývoj nastal i v definování podmínek testu, ve změnách substrátu a pouņívaných teplotách. Jsou optimalizovány metody zjińťování maximální klíčivosti (Ducournal et al., 2010). Pro získání věrohodnějńích výsledků je lépe semena před klíčením upravit (např. pouņití GA3, KNO3 nebo předchlazení). Příprava semen před klíčením by neměla ale být pouņívána pauńálně. U nevhodně pouņitého předchlazení je moņné indukovat sekundární dormanci. Podmínky prostředí při tvorbě semen na mateřské rostlině ovlivņují optimální podmínky pro klíčení (Rob et al., 2010). Semena z chladnějńího klimatu klíčí lépe při niņńích teplotách, pro semena z teplejńího klimatu jsou optimální teploty pro klíčení vyńńí. Tato skutečnost byla testována na semenech divokých plevelných druhů, kde je známa i výraznějńí dormance neņ u kulturních plodin, autoři ale naznačují, ņe bychom se tímto fenoménem měli zabývat i při testování klíčivosti u normálních plodin. Jako nedestruktivní metoda hodnocení klíčivosti bylo představeno měření spotřeby kyslíku (O2) při klíčení semen (Bopper a Kruse, 2010). Podobně je moņné vyuņít i hodnocení mnoņství etanolu, který vzniká při klíčení semen. Existuje korelace mezi vitalitou semen a mnoņstvím produkovaného etanolu (Kodde at al., 2010). Vyuņívání fyziologické klíčivosti pro hodnocení rozdílů mezi partiemi je dalńí metodou pro zpřesnění hodnot klíčivosti. Khajeh – Hosseini (2009) vyuņívá energii klíčení (ranou klíčivost-early germination), která dobře koreluje s procentem normálních klíčenců. Podobně konduktometrická vodivost u starńích osiv také více koreluje s klíčivostí. Poslední dva uvedené přístupy k hodnocení klíčivosti ale více odráņejí spíńe jinou vlastnost semen, totiņ vitalitu. V současnosti je rozvíjeno rutinní hodnocení vitality semen, tak aby ji bylo moņno objektivně stanovit pomocí vńeobecně pouņitelných testů. Testy vitality rozńiřují znalosti o jednotlivých partiích osiv a ukazují jejich rozdílnost při podobných vysokých hodnotách klíčivostí (Matthews et al., Osivo a sadba, 10. 2. 2011

217

2010). Vyńńí míru objektivity při hodnocení energie klíčení by umoņnilo vyuņití analýzy obrazu pro hodnocení průběhu klíčení a získání znalostí o vitalitě partií osiv (Wagner et al., 2010).

Poděkování Práce vznikla za podpory výzkumných záměrů MZE 0002700604 a MSM 6046070901.

Literatura ANGULO, C et al. (2010). Modeling impacts of climate change and technology development on crops in Europe. In: The XIth ESA Congress, 2010.Montpellier, France., s.35-36. BEDÖ,Z. et al.: (2010). Next generation wheat genotypes for low input environments in the Eastern-European region. In: The XIth ESA Congress, 2010.Montpellier,France,s.49-50. BINGHAM, I.J. et al: (2010). Analysis of improvements in nitrogen use efficiency associated with 75 years of barley breeding. In: The XIth ESA Congress, Montpellier, France, s. 51-52. BOPPER, S., KRUSE, M. (2010). Development of a non-destructive germination test by measuring seed oxygen consumption. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 24 DUCOURNAL, S., SOUFFLET, P., LÉCHAPPÉ, J., VIANELLO, A. (2010)., Optimal conditions for lettuce seed germination test. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 22. GOMEZ, F.H.JR., CICERO, S.M. (2010). Assessment of mechanical damage in sweet corn seed by image analysis. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 15. GROOT, S.P.C., KODDE, J., GROOT, C., BUCKLEY, W.D. (2010). A fast ethanol assay for seed vigour. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s.. 25. HAMMER, G., et al: (2010). Predicting complex trait value to crop improvement in a G.E.M context. In: The XIth ESA Congress, Montpellier, France., s.75-76. KHAJEH-HOSSEINI, M, LOMHOLT, A, MATTHEWS, S. (2009). Mean germination time in the laboratory estimates the relative vigour and field performance of commercial seed lots of maize (Zea mays L.), Seed Sci Technol., 37, (2), 446-456. KOORNNEEF, M., MEINKE, D. (2010). The development of Arabidopsis as a model plant. The Plant Journal 61: 909-921. LINKIES A, MULLER K, MORRIS K, et al. (2009). Ethylene Interacts with Abscisic Acid to Regulate Endosperm Rupture during Germination: A Comparative Approach Using Lepidium sativum and Arabidopsis thaliana. Plant Cell 21: 3803-3822. MATTHEWS, S, EL-KHADEM, R, CASARINI, E., KHAJEH-HOSSEINI, M., NASEHZADEH, M., WAGNER, M. (2010). Rate of physiological germination compared with the cold test and accelerated ageing as a repeatable vigour test for maize. Seed Sci. Technol., 38: 379-389. MURACIOLE, V., BERTRAND, D., PLAINCHAULT, P., MANNINO, M.R. (2010). Free falling image acquisition system for Other Seed Determination of sunflower seed samples. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 16. OLESEN, M.H., CARSTENSEN, J.M., BOELT, B. (2010). Seed health testing in Spinach seed by multispectral imaging. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 12. ROBB, L., PROBERT, R., DICKIE, J., LIU, K., HAY, F. (2010). Using climate data to predict optimum conditions for seed germination and dormancy breaking pre-treatments. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 21. SUGLIANI, M., RAJJOU, L., CLERKX, E., KOORNNEEF, M., SOPPE, W. (2010). Natural modifiers of seed longevity in the Arabidopsis mutants abi3-5 and lec1-3. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s.18. WAGNER, M.H., DEMILLY, D., DUCOURNAU, S., DÜRR, C., LÉCHAPPÉ, J. (2010). Computer vision for monitoring seed germination from dry state till young seedlings. In: Abstracts 29th ISTA Congress 2010 16 - 22 June 2010, s. 24. WELCKER, C., TARDIEU F.: (2010). Indentifying and testing alleles governing growth and crop performance under drought scenarios in maize. In: The XIth ESA Congress, Montpellier, France, s. 77-78. ZHANG,H. et al.: (2010). Sink–limitation of wheat crops in the high-rainfall zone of south-western Australia. In: The XIth ESA Congress, Montpellier, France, s. 459-460.

Contact Address: Ing. Ladislav Bláha, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. ,161 06 Praha 6 Ruzyně, Drnovská 507, [email protected] 218


NĚKTERÉ FYZIOLOGICKÉ PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE PŘI PĚSTOVÁNÍ KRYTOKOŘENNÉ SADBY CHMELE Some Physiological Failures Occuring During Growing of Container Planting of Hop Jaroslav Štranc1, Přemysl Štranc2, Daniel Štranc1 1 ZEPOR+ zemědělské poradenství a soudní znalectví 2 KRV, ČZU v Praze

Abstract The results of numerous experiments and investigations not only in hop, but also in forestry practice show that container planting has a higher biological value in comparison with naked-rooted planting. It is characterized by a higher rooting, the stands have a higher productivity, longevity, and thus also an economic prosperity. An advantage of this planting consists, for example in better physiological properties, which are one of the determining components of biological value and they are significantly influenced by the abiotic factors. In the presented work there are characterized the abiotic failures and their symptoms in the container planting of hop, on whose profound knowledge we could elaborate and realize adequate proposal of preventive and revitalization measures, and thus to ensure its production in high quality. Keywords: hop, hop planting, biological value, physiological failures, unbalanced nutrition

Souhrn Z výsledků četných pokusů a z ńetření nejen ve chmelařské, ale např. i v lesnické praxi vyplývá, ņe krytokořenná sadba má vyńńí biologickou hodnotu neņ sadba prostokořenná. Vyznačuje se vyńńí ujímavostí, porosty z ní zaloņené vykazují větńí produktivitu, dlouhověkost, a tím i hospodářskou prosperitu. Přednost této sadby spočívá předevńím v lepńích fyziologických vlastnostech, které jako jedna z rozhodujících sloņek biologické hodnoty jsou výrazně ovlivņovány abiotickými faktory. V předloņené práci jsou u krytokořenné sadby chmele charakterizovány abiotické poruchy a jejich symptomy, na jejichņ důkladné znalosti lze vypracovat a realizovat adekvátní návrh preventivních i revitalizačních opatření, a tím zabezpečit její produkci ve vysoké kvalitě. Klíčová slova: chmel, sadba chmele, biologická hodnota, fyziologické poruchy, nevyváţená výţiva

Úvod Úspěch při zakládání nové chmelnice, resp. chmelového porostu, tj. dosaņení plného počtu rostlin, jejich časné plodnosti, vysoké produkční schopnosti a dlouhověkosti, závisí na celé řadě faktorů. Jedním z nejvýznamnějńích je výběr kvalitní, biologicky hodnotné chmelové sadby. Její pouņití lze hodnotit jako nejlevnějńí agrotechnické opatření, které poskytuje vitálnějńí a výkonnějńí chmelové rostliny, vyņadující méně vstupů do porostu a celkově méně nákladnou péči k zajińtění výnosu v poņadovaném objemu a kvalitě (ŃTRANC et al. 2007). Pod pojmem biologická hodnota sadby rozumíme celý komplex předevńím jejích genetických, fyziologických a morfologických vlastností a znaků a její zdravotní stav. Z tohoto pohledu je proto moņné hovořit téņ o tzv. vnitřní hodnotě sadby, kterou určují její genetické a fyziologické vlastnosti a o tzv. vnějńí hodnotě, dané jejími morfologickými znaky. Zdravotní stav je pak spojen jak s vnitřní, tak i s vnějńí hodnotou sadby (BLATTNÝ, OSVALD 1950, RYBÁČEK, HRADECKÁ 1978, ŃTRANC 1988, ŃTRANC et al. 2006). Osivo a sadba, 10. 2. 2011

219

Lze plně souhlasit s TUČEKOVOU et al. (2009), ņe sadební materiál je třeba volit diferencovaně, s ohledem na podmínky prostředí jeho dalńího růstu, přičemņ je nutné vycházet ze zásady, ņe při zhorńujících se podmínkách prostředí se zvyńují nároky na výběr vhodných sazenic. Například pro značně nepříznivé podmínky kalamitních holin uvedení autoři doporučují pouņít k jejich zalesņování krytokořenné (obalené, kontejnerované) sazenice, které oproti prostokořenné sadbě vykazují lepńí adaptabilitu a menńí ztráty úhynem. Kromě toho kořenový systém hlavně starńí prostokořenné sadby můņe být značně deformovaný, a to nejen při pěstování ve ńkolce, ale i při vlastní výsadbě (dlouhý, neupravený kořenový systém natlačený do prostoru jamky), coņ dále sniņuje její růstovou aktivitu, a tím i % ujmutí. TUČEKOVÁ et al. (2009) uvádějí, ņe silně deformované kořeny prostokořenné sadby jsou v prvních letech po výsadbě na svých naruńených, často i popraskaných částech nekrotizovány a infikovány mykózami. Mimoto dochází i ke sníņení stability budoucích, tímto způsobem zaloņených porostů. Autoři zabývající se problematikou produkce sadby a zakládáním lesů (JURÁSEK, MARTINCOVÁ, LOKVENC 1999, KRIEGEL 2001, MAUER, POP 2006, TUČEKOVÁ 2006, 2007, 2009, TUČEKOVÁ et al. 2010 a řada dalńích) vńeobecně preferují pouņití krytokořenné sadby před prostokořennou. Přednosti krytokořenné sadby spočívají podle uvedených autorů hlavně v její vyńńí fyziologické kvalitě. TUČEKOVÁ et al. (2009) uvádějí, ņe právě fyziologický stav rostliny, a to předevńím kořenů, je determinujícím prvkem jejího ujmutí. V této souvislosti je třeba rovněņ upozornit, ņe nebezpečí sníņení fyziologické kvality nejen při pěstování, ale i při výsadbě je podstatně vyńńí u prostokořenné sadby. Rozhodujícím a nezanedbatelným parametrem je v tomto případě jiņ zmíněný stav kořenového systému, předevńím schopnost tvorby a růstu nových kořenů, zabezpečujících příjem vody a ņivin pro ujímající se a rańící rostliny. Podobně i z nańich poznatků vyplývá velký a nesporný význam fyziologické sloņky biologické hodnoty chmelové sadby (kořenáčů), zejména jejího vodního reņimu (obsahu vody), biochemického stavu (mnoņství zásobních látek, minerálních ņivin, hormonů apod.), stupně dormance a růstového potenciálu kořenů apod., výrazně ovlivņujících její vitalitu. Vysoká fyziologická kvalita je i největńí a zásadní předností krytokořenné sadby chmele (tzv. „balíčkovaných“ kořenáčů) oproti kořenáčům prostokořenným. Z těchto důvodů je uvedený typ sadby vhodný jak k zakládání nových chmelnic, tak i k dosadbě plodných chmelnic. Biologickou hodnotu „balíčkovaných“ kořenáčů chmele, zejména její fyziologickou sloņku, ovlivņuje úroveņ pěstební péče a celá řada abiotických a biotických faktorů. Účelem tohoto příspěvku je charakterizovat nejčastěji se vyskytující abiotické poruchy při pěstování těchto kořenáčů, které je třeba v průběhu vegetace nejen eliminovat, ale kterým bychom měli v co nejvyńńí míře předcházet.

Metodika Poruchy sadby chmele jsme diagnostikovali jak v rámci různých výņivářských pokusů, tak i v průběhu nańí dlouholeté komerční produkce krytokořenných (balíčkovaných) kořenáčů. Vzhledem k jednoduchosti a expeditivnosti jsme k detekci pouņívali hlavně tzv. habitusovou (vizuální) metodu, umoņņující identifikovat etiologii konkrétní poruchy podle vnějńích symptomů. Vzniklé symptomy poruch mladých rostlin chmele jsme sledovali a členili podle diskolorace (změny ve zbarvení nadzemních částí a kořenů), změny morfogeneze (tvaru listů, výhonů, kořenů apod.), příznaků odumírání rostlin (vyvolaného např. vadnutím, usycháním, nekrózou, popálením, zahníváním), a podle tvorby exsudátů (např. slizy, gumóza). Takto detekované symptomy jsme za účelem finální diagnózy poruchy porovnávali, resp. identifikovali se symptomy a adekvátními poruchami uváděnými jak v „klíčích poruch rostlin“, tak i s barevnými vyobrazeními abiotických poruch v odborné literatuře (BAUDYŃ a kol. 1959, BERGMANN, ČUMAKOV 1977, BUREŃ 1975 in RYBÁČEK a kol. 1980, LJAŃENKO et al. 2004 a dalńí). K detekci poruch významně přispěly rovněņ nańe poznatky ze soustavného studia ekofyziologie chmele. Ve sloņitějńích případech jsme vznikající, anebo jiņ vzniklé poruchy diagnostikovali v součinnosti s chemickými analýzami chmelových rostlin a půdy. 220


Výsledky Abionózy jsou neinfekční, fyziologické poruchy vyvolané nevhodnými fyzikálními a chemickými podmínkami prostředí. Jedná se předevńím o podmínky půdní a povětrnostní, nevhodné pěstební a ochranné zásahy a exhalace. Přestoņe jde o velmi ńiroký komplex faktorů zásadním způsobem ovlivņujících růst, produktivitu a hospodářský prospěch pěstovaných rostlin, je problematice abionóz, v porovnání s chorobami biotického původu, věnována bohuņel nesrovnatelně menńí pozornost. Abiotičtí činitelé, nacházející se v deficienci (daleko od svého optima), velmi často interagují, působí synergicky, a tím se poruchy rostlin výrazně umocņují. Nejčastější abiotické poruchy tvorby podzemních orgánů krytokořenné sadby chmele (při vhodné mechanické skladbě substrátu) Symptom Etiologie Celkově retardovaná tvorba podzemních Nastává hlavně v časně jarním období, při orgánů, zejména jemnějńích kořínků nízkých teplotách (k výraznějńí retardaci dochází jiņ při teplotě pod 8 - 6°C); podobně působí i silné zhutnění pěstebního substrátu, resp. deficit O2, nízké pH a celkově nevhodná pěstební péče Odumírající kořeny, příp. i kořenový krček Silný deficit vody, nadbytek ņivin v pěstebním substrátu Hnědé a slizké kořeny, slizký kořenový Převlhčený substrát (nadbytek deńťové či krček závlahové vody) Krátké, svrańtělé a suńńí kořeny a ńpatně Deficit vody vyvinutý, svrańtělý a suńńí kořenový krček Celkově suńńí podzemní orgány (vysoká Deficit N nebo K, příp. obou ņivin, výrazný suńina) nadbytek P Relativně dlouhé, ale řídké a ńpatně se Celkový deficit ņivin, nízká teplota substrátu větvící kořeny, málo kořenového vláńení Odumírání kořenových ńpiček a jemných Deficit Ca a K, nadbytek Cu kořínků Kořeny mají tmavńí aņ červenohnědou barvu, Deficit P málo se větví Intenzivnějńí lignifikace pletiv podzemních Deficit N, dostatek aņ nadbytek K, P orgánů Hnědý, event. odumírající povrch Popálení amoniakálními hnojivy; do určité kořenového krčku a kořenů, vnitřní pletiva míry podobně působí intenzivní sluneční svit jsou svěņí, zdravá, bílá a vysoká teplota u sadby umístěné na okrajích záhonů, zejména v průsvitných obalech Vyńńí obsah vody v podzemních orgánech Nadbytek N, K, nedostatek P (nízká suńina) Výrazněji deformovaný kořenový systém Nevhodný způsob výsadby do obalu, malý objem obalu (kontejneru), příliń dlouhá pěstební doba Velmi slabý kořenový systém, kořenový Nedostatek světla (zastínění, velké zahuńtění krček se ńpatně vyvíjí sadby) Slabé a hladké („nahé“) kořínky, absence Menńí sluneční svit, nízká teplota substrátu, mykorhizy nadbytek vody, nedostatek O2 – deficitní příjem P


221

Nejčastější poruchy tvorby nadzemních orgánů krytokořenné sadby chmele abiotickými (neţivinnými) faktory Symptom Etiologie Celkově výrazněji retardovaný růst Nízká teplota (pod 10°C), celkově nevhodná nadzemních orgánů pěstební péče Slabńí, poléhavé a světle zelené výhony Nedostatek světla (zastínění, zahuńtění s listy (s niņńí suńinou) sadby) – negativně působí i na tvorbu kořenů Sytě (tmavě) zelené listy Vodní deficit, často s nadbytkem N; celkový nadbytek ņivin (zasolení substrátu); hormonální disharmonie Zasychání okrajů listů Náhlý zvrat v průběhu počasí, zejména rychlý pokles vlhkosti vzduchu; při výsuńném větru Zasychání a odumírání listů Sluneční úņeh; silný a výsuńný vítr Vadnutí nadzemních orgánů, hlavně listů Hlavně při osázení balů při slunečném a (ponejvíce v poledních a odpoledních velmi teplém počasí; při deficitu nebo hodinách) naopak při velkém nadbytku vody (zamokření substrátu); zasolení substrátu Zkrucování (lņičkovitost) listů, příp. jejich Nízká vzduńná vlhkost; suchý vítr; zasychání hormonální disharmonie Různé deformace nebo ņloutnutí či Hormonální disharmonie; nesprávná aplikace diskolorace nadzemních částí, hlavně listů, růstových regulátorů a pesticidů (fungicidů a jejich zasychání, event. odumírání insekticidů); pońkození herbicidy (zejména „růstovými“) Poruchy z nedostatku a nadbytku ţivin V závislosti na pohyblivosti jednotlivých ņivin v rostlinách se jejich deficit projevuje buď na ontogeneticky starńích částech rostlin (kdy pohyblivějńí ņiviny N, P, Mo, K, Zn, Mg jsou přemísťovány do mladých orgánů), anebo převáņně na mladých vrcholových částech rostlin (ńpatně pohyblivé a nepohyblivé ņiviny Ca, B, S, Fe, Cu, Mn prakticky zůstávají ve starńích orgánech a k jejich deficitu dochází hlavně ve vrcholcích rostlin). Ţiviny ovlivňující výskyt symptomů poruch převáţně v celém profilu chmelových rostlin

Dusík Nedostatek je častý a působí silně retardovaný růst nadzemních částí chmelové sadby; výhony jsou kratńí, tenké, tvrdńí (intenzivnějńí vývin mechanických pletiv) a relativně vzpřímené, se zkrácenými internodii, často s antokyanovým zbarvením; listy jsou menńí, světlezelené aņ ņluté, zejména listy starńí (niņńí inzerce); při dlouhodobějńím deficitu N se řapíky a hlavní nervy mohou zbarvovat růņově aņ načervenale (antokyany) a okraje listů zasychají; spodní listy mohou i opadávat. Kořeny jsou relativně dlouhé (v poměru k velikosti nadzemní části), velmi málo větvené. Nadbytek N vyvolává opačné příznaky neņ jeho nedostatek; dochází k bujnému růstu, výhony se vyznačují rychlým růstem, jsou měkké a poléhají; listy jsou velké, sytě zelené, vodnaté (s nízkým zastoupením mechanických pletiv), jejich čepel můņe být deformovaná rychlým růstem pletiv mezi nervaturou. Vývin nadzemních částí probíhá na úkor tvorby kořenů; rostliny snadno podléhají chorobám a ńkůdcům (peronospora, mńice) Fosfor Nedostatek působí slabńí růst nadzemních částí; výhony mají jemnějńí, strnulejńí habitus; listy jsou menńí, tmavé s namodralým aņ nafialovělým odstínem (antokyany), se sklonem k nekrotizaci okrajů a 222


kratńími jemnými řapíky (hlavně na spodních listech, které se mohou pěsťovitě svinovat). Kořeny jsou slabě vyvinuty a hnědnou (získávají aņ načervenalý odstín). Pońkození z nadbytku P jsme nepozorovali. Nelze vńak vyloučit blokování příjmu např. zinku, a tím následné poruchy. Draslík Nedostatek zpomaluje růst nadzemních částí, zkracuje internodia; listy mohou mít světlejńí barvu s bronzovým odstínem; okraje a ńpičky listů hnědnou, nekrotizují a krabatí se; při pokračujícím deficitu je vyklenuté a posléze nekrotizuje i pletivo mezi nervaturou (zejména při slunečném počasí) – „káliová mozaika“. Poruchy z nadbytku jsme nepozorovali. Nelze vńak vyloučit antagonizmus např. s nitrátovými ionty, s Ca, Mg, Zn, a tím vznik indukovaných poruch. Hořčík Nedostatek působí poměrně častou a typickou chlorózu („mramorovitost“) listů s proņloutáváním okrajů a středů čepelí listů, přičemņ nervatura, příp. i její blízké okolí zůstávají zelené; nejvíce bývají postiņeny nejspodnějńí listy, které postupně tmavnou; při radiačním typu počasí se listy lodičkovitě svinují. Poruchy z nadbytku Mg jsme neidentifikovali. Nelze vńak vyloučit jeho negativní působení při poruńení poměru k vápníku (optimum činí 1:6,5). Zinek Nedostatek je častý a brzdí prodluņovací růst výhonů, zkracuje internodia; listy jsou chlorotické („kadeřavé“) aņ bělavé, často se svinují dovnitř, později nekrotizují. Při nadbytku Zn lze předpokládat poruchy z indukovaného nedostatku ņeleza. Tyto poruchy jsme ale nezaznamenali. Ţiviny ovlivňující výskyt symptomů poruch hlavně ve vrcholových částech chmelových rostlin

Vápník Při jeho nedostatku jsou pońkozovány (ņloutnou aņ růņovějí) a postupně nekrotizují, příp. odumírají vegetační vrcholy a horní listy, které jsou často vyduté; někdy klesá jejich turgor (jsou povadlé). Kořeny se ńpatně vyvíjejí, jsou velmi krátké, silně rozvětvené (jeņaté), slizké, hnědnou aņ černají, popř. odumírají. Nadbytek Ca blokuje příjem ņeleza a působí typickou chlorózu; dále můņe brzdit i příjem hořčíku, draslíku nebo i dusíku a indukovat výńe jiņ zmíněné poruchy. Bór Nedostatek brzdí prodluņovací růst výhonů; dochází k hnědnutí a odumírání veg. vrcholů a naopak ke stimulaci růstu bočních výhonů (keříčkovitost); nejmladńí listy nepřirůstají, ņloutnou, často jsou křehké a tuhé, později hnědnou a odumírají. Kořeny jsou slabé, hnědnou popř. odumírají (deficitem bóru jsou zasaņena hlavně meristematická pletiva). Nadbytek bóru je velmi ńkodlivý, dochází k chloróze, vadnutí aņ zasychání listů (nejdříve spodních), k retardaci prodluņovacího růstu a někdy naopak k tloustnutí výhonů; je naruńován růst kořenů, pozorovali jsme jejich zahnívání. Síra Její nedostatek retarduje růst výhonů (jsou krátké a jemné); rostliny mají strnulý vzhled jako při deficitu N, s nímņ síra silně interaguje; nejmladńí listy, které jsou často menńí, chlorotizují (včetně Osivo a sadba, 10. 2. 2011

223

nervatury), jejich řapíky jsou krátké a tenké, později mírně nekrotizují. Spodní listy mohou ztloustnout a ztvrdnout. Kořeny jsou bílé, silně rozvětvené, jejich konce hnědnou popř. odumírají. Vzhledem k výraznému sníņení mnoņství oxidů síry v imisích (které v minulosti působily velmi toxicky) jsme po aplikaci větńích dávek síranových hnojiv nezaznamenali výraznějńí poruchy růstu chmelové sadby. Lze vńak předpokládat sníņení pH substrátu, a tím indukované poruchy. Ţelezo Jeho nedostatek se nejdříve projevuje na nejmladńích listech, které typicky chlorotizují – ņloutnou a zbělují (hlavní nervy jsou zpočátku zeleně lemovány), později od okrajů nekrotizují, výhony jsou krátké a jemné, při dlouhodobějńím nedostatku sniņují turgor, později hnědnou a odumírají. Kořeny jsou rovněņ krátké a zbarvují se do hněda. Nadbytek Fe a jeho symptomy jsme nezaznamenali. Měď Při jejím nedostatku rostliny vykazují slabý růst, listy ņloutnou aņ probělávají, později ztrácí turgor a nekrotizují (při intenzivní ochraně proti peronospoře pomocí měďnatých fungicidů se vńak její deficit velmi obtíņně vyvolává). Na základě údajů v přísluńné literatuře lze téņ předpokládat vadnutí rostlin, zkracování a zasychání listů. Nadbytek Cu indukuje nedostatek Fe se vńemi jeho následnými projevy: silně retarduje růst výhonů, listy chlorotizují, dlouņivý růst kořenů se zastavuje (někdy dochází k jejich větvení), kořeny hnědnou a často odumírají.

Závěr Z dosaņených poznatků vyplývá, ņe abiotické faktory působí celou ńkálu poruch krytokořenné sadby chmele. V běņné pěstební praxi se vńak setkáváme s tím, ņe symptomy těchto poruch nejsou vņdy tak jednoznačné jak jsme je charakterizovali, neboť řadu z nich jsme evokovali simulací vnějńích podmínek. Symptomy mimoto velmi často interagují (pozitivně i negativně), a to jak v důsledku různých abnormalit v průběhu počasí, disharmonie ve výņivě, pěstební péči apod., tak i působením biotických faktorů. Situace je o to sloņitějńí, ņe symptomy řady různých poruch, přestoņe jsou způsobeny odlińnými abiotickými faktory, jsou si velmi podobné, někdy téměř identické. Typickým příkladem jsou chlorózy chmelových rostlin, jejichņ etiologie je často velmi pestrá. Jejich příčinou můņe být nízká teplota, deficit nebo nadbytek některých ņivin, zhutnění substrátu, nevhodné pouņití růstových látek, pesticidů apod. Vývin symptomů můņe významně ovlivnit i aktuální stav samotné chmelové sadby, resp. její biologická hodnota, vitalita, stupeņ ontogeneze, rozdílnost stáří jejích částí atd. Za účelem stanovení správné diagnózy musíme u pońkozené rostliny nejprve co nejpřesněji identifikovat vńechny anomálie v jejím růstu a vývoji (u vńech jejích částí), ve sloņitějńích případech i za pomoci laboratorních rozborů a potom přistoupíme ke komplexní důkladné analýze pěstebních podmínek. Na základě vyhodnocení dosaņených poznatků potom vypracujeme adekvátní návrh revitalizačních opatření, který co nejdříve realizujeme.

Poděkování Podpořeno projektem MSM 6046070901

Literatura BAUDYŃ A KOL. (1959): Zemědělská fytopatologie, díl I., ČAZV v SZN, Praha BERGMANN, W., ČUMAKOV, A. (1977): Klúč na určovanie poruch vo výņive rastlín, VEB Gustav Fischer Verlag Jena, příroda Bratislava BLATTNÝ, C., OSVALD, V. (1950): Vysazujeme pokusně balíčkovaný chmel. Brázda, Praha

224


JURÁSEK, A., MARTINCOVÁ, J., LOKVENC, T. (1999): Krytokořenný sadební materiál a úspěńnost obnovy lesa. In: Pěstování a uņití krytokořenného sadebního materiálu. Sborník ref. z mezinárodní konference. Turnov, 26.28.5. 1999. Sest. O. Mauer a kol. Brno, MZLU v Brně, s. 5-23. KRIEGEL, H. (2000): Zakládání a růst kultur na těņkozalesnitelných plochách v Krkonońích. Lesnická práce, 80(8), s 352353 LJAŃENKO, N.I., MICHAJLOV, N. G., RUDYK, R. I. (2004): Fyziologija i biochimija chmelja. Ņitomir „Polissja“ 405 s. MAUER, O., POP, M., (2006): Fyziologická kvalita sadebního materiálu a úspěńnost obnovy lesa. In. Zborník referátov z medzinárodného seminára „Aktuálne problémy lesného ńkôlkárstva, semenárstva a umelej obnovy lesa“, 22.23. 2006 v Liptovskom Mikuláńi, s. 105-109 RYBÁČEK, V. A KOL. (1980): Chmelařství, SZN, Praha RYBÁČEK, V., HRADECKÁ, D. (1978): Stanovení optimálního věku chmelových rostlin pro produkci sadby. Rostlinná výroba (24), č. 3, s. 273 – 284 ŃTRANC, J. (1988): Současný stav ve výrobě sádí a vhodné způsoby zakládání matečných chmelnic, Chmelařství (61) č. 2, s. 26 ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., ŃTRANC, D. (2006): Význam biologické hodnoty a typu chmelové sadby, Agromanuál (1) č. 9, s. 50 – 52 ŃTRANC, P., ŃTRANC, J., JURČÁK, J., ŃTRANC, D., PÁZLER, B. (2007): Výsadba chmele, První vydání, Kurent s.r.o., České Budějovice, 80 s. TUČEKOVÁ, A. (2006): Analýza adaptačného procesu a zdravotného stavu novozakládaných porastov na kalamitných holinách Kysúc. In. Medzinárodná vedecká konferencia „Stabilization of Forest Funktions in Biotopes Disturbed by Anthropogenic Activity. Opočno 5.- 6.9.2006, 181-197 TUČEKOVÁ, A. (2007): Umelá obnova kalamitných holín sejbou do „vegetačných buniek“. Zborník referátov z medzinár. seminára: Aktuálne problémy lesného ńkôlkárstva, semenárstva a umelej obnovy lesa 2007. NLC Zvolen, s. 116-123 TUČEKOVÁ, A. (2009): Pôdne kondicionéry v lesníckych technológiách. Soil Conditioners in Forestry Technologies. In: Foltánek, V. (ed.): Aktuální problematika lesního ńkolkařství České republiky v r. 2009 : Sborník referátů přednesených na semináři, 23. - 24. listopadu 2009, Měřín, Brno: Tribun EU s. r. o., s. 89-97. TUČEKOVÁ, A., HALÁK, A., SLAMKA, M., (2009): Vývoj lesných kultúr na kalamitných holinách v Tatrách. Development of forest Plantations on calamity clearings in the Tatra Mountains. Procedings of reviewed papers from scientific conference held on the 5th and 6th November 2009 in Tatranská Lomnica. TU Zvolen. s. 215223 TUČEKOVÁ, A., REPÁČ, I., SARVAŃOVÁ, I., VENCURIK, J. (2010): Vplyv aplikácie pôdnych aditív na rast a preņívanie výsadieb po prvom vegetačnom období. Zborník príspevkov z medzinárodného seminára „Aktuálne problémy lesného ńkôlkárstva, semenárstva a umelej obnovy lesa 2010. Zvolen: Národné lesnícke centrum, s. 123-131.

Contact Address: Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., ČZU v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]


225

PORŮSTÁNÍ OBILEK A JEHO VLIV NA SEMENÁŘSKOU KVALITU OSIVA OZIMÉ PŠENICE Z PODMÍNEK VLHKÉHO VEGETAČNÍHO ROČNÍKU Pre-harvest Sprouting and its Influence on Winter Wheat Seed Quality from Wet Growing Conditions Kateřina Pazderů1, Ivana Capouchová1, Alena Škeříková 1, Jana Bradová 2 1 KRV ČZU v Praze 2 VÚRV, v.v.i., Praha

Abstract Evaluation of pre-harvest sprouting on seed quality of 22 (high-protein) winter wheat genotypes was done. Results show that pre-harvest sprouting is not apparent from seed parameters of every seed samples. Kernels were highly sprouted, with falling number values near to 62 s at major part of samples. Sprouted seeds can germinate more quickly (early germination 3rd day 28 %) and uniformly, with high level of germination (90 %), as seeds after hydration treatment (the same principle), in comparison with normal seeds (early germination 3rd day 5 %) or react negatively with increase of abnormal seedlings and decrease of germination (70 %). These seeds can emerge worse in the suboptimal field conditions too. Key words: wheat, germination, seed quality, pre-harvest sprouting

Souhrn V tomto experimentu byl hodnocen vliv porůstání semen pńenice na jejich semenářskou kvalitu. Bylo hodnoceno 22 vysokobílkovinných genotypů vyčleněných z 10 odrůd. Z výsledků tohoto experimentu vyplývá, ņe porostlost osiva nemusí být ze semenářských parametrů osiva vņdy patrná. Porostlost semen byla vysoká, hodnoty pádového čísla se pohybovaly u větńiny vzorků 62 s. Porostlé osivo můņe vykazovat zvýńení rychlosti a uniformity klíčení, při zachování vysoké klíčivosti (90 %), anebo můņe dojít ke zvýńení podílu anomálních klíčenců a sníņení klíčivosti na 70 %. Při výsevu v méně optimálních podmínkách prostředí můņe takové osivo reagovat sníņením polní vzcházivosti. Klíčová slova: pšenice, klíčivost, kvalita osiva, porůstání obilek

Úvod Porůstání obilek pńenice znamená velký problém pro pekařskou kvalitu zrna i pro jeho výnos. Jaký je ovńem jeho vliv na semenářskou kvalitu osiv, která jsou produkována v „mokrém“ roce, není tak úplně zřejmé. U certifikovaných osiv, u kterých je hodnocena klíčivost jako součást testování kvality osiva, zaručuje semenářská norma, ņe osiva s horńí klíčivostí nebudou uznána. U farmářských osiv, kde uņivatelé klíčivost osiv častěji spíńe nezjińťují neņ naopak, tuto jistotu nemáme. Porůstání je projevem předčasného klíčení semen přímo v klasech za podmínek nadměrného mnoņství vody ve zralých obilkách pńenice v době sklizně. Pokud vlhké podmínky přetrvávají několik dnů, dochází u citlivých odrůd k poklesu pádového čísla, které je známkou porůstání obilek Biddulph et 226


al (2008) zjistili vysokou porostlost obilek pńenice z porostů ovlivněných 50-70 mm sráņek, podle různé citlivosti odrůd. Sklon odrůd k porůstání je ovlivněn stupněm dormance obilek. Dormance souvisí s hladinou ABA v obilkách, která je klíčovým faktorem při regulaci dormance. Vyńńí dormance semen znamená vyńńí odolnost odrůd k porůstání v klase (Walker-Shimons, 1987). Zvýńení dormance semen ovlivņují sucho a vysoké teploty při jejich dozrávání v klasech (Biddulph et al, 2005). Tyto podmínky je třeba brát v úvahu při selekci genotypů na vyńńí toleranci k porůstání. Ńlechtění na odolnost vůči porůstání je významné zejména v oblastech s vyńńí pravděpodobností sráņek v období sklizně (Yanagisawa et al, 2005; Osanai et al, 2005). Některé novějńí práce poukazují na moņnost vyuņití brazilské staré krajové odrůdy Frontana jako donoru vysoké dormantnosti obilek (Andreoli et al, 2006) nebo na vyuņití molekulárně-genetického přístupu při hledání QTL genů zodpovědných za regulaci projevů ABA v rostlinách a semenech (Kobayashi et al., 2010). Cílem této práce bylo zhodnotit vztah porostlosti obilek různých genotypů pńenice seté a semenářské kvality osiva.

Metodika V experimentu byly pouņity vzorky dvaceti gliadinových linií, vyčleněných z registrovaných odrůd ozimé pńenice a dvou gluteninových linií, vyčleněných z registrované odrůdy ozimé pńenice (Asta), ze zdrojů VÚRV, které byly vypěstovány v přesném polním pokusu na výzkumné stanici KRV v Uhříněvsi. Podrobnějńí seznam jednotlivých linií je uveden v tabulce 1. U vzorků bylo provedeno hodnocení semenářské kvality (test klíčivosti, stanovení energie klíčení), včetně hodnocení počtu anomálních klíčenců. Testy klíčivosti byly provedeny podle metodiky ISTA, 4 x 100 semen, ve filtračním papíru (BP), při 60 % nasycení substrátu vodou. Klíčivost byla počítána jako fyziologická, za vyklíčené byla povaņována semena s normální koleoptile min. 5 mm dlouhou a s min. 3 zárodečnými kořínky. Klíčenci zjevně anomální byli ponechány na klíčidle aņ do konečného počítání na konci testu. Pro hodnocení porostlosti obilek bylo vyuņito hodnocení čísla poklesu jednotlivých vzorků. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí balíku statistických programů SAS. Byla provedena ANOVA a hodnocení korelačních vztahů mezi porostlostí vzorků a jejich semenářskými parametry.

Výsledky a diskuse Porostlost byla u vzorků zjevná. Podle hodnot čísel poklesu se jednotlivé vzorky od sebe nelińily. Velké rozdíly byly zjińtěny v klíčivostech, energii klíčení i v počtu anomálních klíčenců. Ačkoliv pádové číslo u vńech vzorků svědčí o značné porostlosti zrna, klíčivost jednotlivých vzorků nebyla vysloveně negativní. Některé z hodnocených vzorků by splņovaly semenářskou normu 85% pro osivo pńenice v ČR. Podrobnějńí výsledky uvádí tabulka 1. Podle Trethowana (1995) existuje korelace r=0,56 mezi stupněm porostlosti obilek a jejich klíčivostí, v tomto experimentu, díky velmi malým rozdílům v pádových číslech nebyl korelační vztah průkazný (r=0,33). Pádové číslo charakterizuje aktivitu alfa amylázy, jeho niņńí hodnota tedy znamená vyńńí degradaci zásobního ńkrobu na jednoduńńí sacharidy. Při déle přítomném větńím mnoņství vody ve zralých obilkách dochází ale k aktivaci metabolických procesů a následně k prodluņování embryonální osy, které lze označit také termínem fyziologické klíčení, kdy zárodečné kořínky a koleoptile dosud neprorůstá osemením obilky (skryté porůstání). Pokud vlhké podmínky přetrvávají, můņe dojít i k viditelnému klíčení obilek v klasech (viditelné porůstání).


227

Tab. 1: Číslo poklesu a semenářské parametry jednotlivých hodnocených vzorků Vzorek

Astella A Astella B Ilona A Ilona B Karolinum A Karolinum B Meritto A Meritto B Mladka A Mladka B Niagara A Niagara B Niagara E Sepstra A Sepstra B Solara A Solara B Windsor A Windsor B Windsor C Asta A Asta B Min. průk. dif.

Pádové číslo (s) 66 68 70 67 62 65 62 62 68 119 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62 62

EK3 17efghi 11fghi 14efghi 33bcde 10ghi 7hi 31bcdef 26defgh 23defghi 16efghi 51ab 65a 42bcd 47abc 11fghi 30cdefg 15efghi 6i 7hi 12fghi 21efghi 10ghi 20,2

Klíčivost 89ab 87abc 86abcd 88ab 80abcdef 79bcdef 90ab 73defg 80abcdef 92a 92a 82abcde 85abcd 84abcde 90ab 87ab 91ab 74cdefg 68fg 65g 72fg 68fg 13,1

Počet anomálních klíčenců 6c 9bc 9bc 7bc 11bc 9bc 6c 18ab 10bc 4c 4c 11bc 8bc 9bc 5c 5c 5c 9bc 11bc 23a 13abc 15abc 11,9

Průměry označené stejným písmenem jsou navzájem neprůkazně odlišné (P<0.05). Hodnoty v tabulkách jsou zaokrouhleny, průkaznosti odpovídají nezaokrouhleným hodnotám.

Uvedený proces je prakticky shodný s předkličováním osiv (hydratační úpravy, priming), tak jak je prováděno např. u zeleninových osiv s cílem zvýńit rychlost a uniformitu klíčení. (Pazdera, 2007) Pokud příjem vody do semene není regulován, semeno postupně vyklíčí. Příliń dlouhá hydratační úprava pak vede obvykle k vyńńímu výskytu anomálních klíčenců. Vyńńí podíl anomálních klíčenců u některých hodnocených vzorků znamená i větńí porostlost obilek, kterou hodnota pádového čísla není schopna zachytit. U jen mírně naklíčených obilek pńenice by se mohl projevovat spíńe efekt prehydratovaného osiva. Takové osivo můņe klíčit rychleji a s vyńńí uniformitou, neņ osivo neporostlé. Cíleně předkličované partie osiv klíčí rychleji. Pokud jsou ale semena pońkozena, či jinak změněna, podíl rychle klíčících semen klesá a v konečném důsledku se projevují tato semena jako neklíčivá. V grafu 1 je patrný rozdíl mezi klíčením porostlých vzorků pńenic (průměr 4 odrůd) s niņńím (méně porostlé) a vyńńím (více porostlé) výskytem anomálních klíčenců v porovnání s neporostlými vzorky (5 odrůd, lokalita Uhříněves, rok 2009).

228


Graf 1: Průběh klíčení neporostlých, méně a více porostlých obilek pšenice 100 90 80

Klíčivost (%)

70 60 50

Méně porostlé

40

Více porostlé

30

Neporostlé

20 10 0 0

1

2

3

4

5

Dny

6

7

8

9

10

Rozdíly v polní vzcházivosti porostlého osiva ozimé pńenice testovali Barnard a Purchase (1998). Pouņití porostlého osiva můņe sníņit polní vzcházivost aņ o 60%. Také můņe dojít ke sníņení kvality osiva při skladování. Podobně se vyjadřují i Mos a Wojtowicz (2002), kteří hodnotili variabilitu polní vzcházivosti porostlého osiva u tritikale. Podle těchto autorů vliv porostlého osiva činí 66 – 87% celkové variability, významný je také vliv odrůdový.

Závěr Z výsledků tohoto experimentu vyplývá, ņe porostlost osiva nemusí být ze semenářských parametrů osiva vņdy patrná. Porostlé osivo můņe vykazovat zvýńení rychlosti a uniformity vzcházení, anebo také zvýńený podíl anomálních klíčenců a sníņení klíčivosti. Při výsevu v horńích podmínkách prostředí můņe dojít ke sníņení polní vzcházivosti.

Poděkování Tento článek vznikl díky podpoře grantu NAZV QH92155 a výzkumnému záměru MZe 6046070901.

Literatura ANDREOLI, C., BASSOI; M.C., BRUNETTA, D. (2006). Genetic control of seed dormancy and preharvest sprouting in wheat. Sci. Agric. (Piracicaba, Braz.), 63: 564-566, BARNARD, A., PURCHASE, J.L. (1998). The relationship of preharvest sprouted seed and seed treatment to emergence and yield of winter wheat (Triticum aestivum L.) in the Eastern Free State. Seed Sci Technol., 26: 711-718. BIDDULPH, T.B., MARES, D.J., PLUMMER, J.A., SETTER, T.L. (2005) Drought and high temperature increases preharvest sprouting tolerance in a genotype without grain dormancy. Euphytica 143: 277–283. BIDDULPH, T.B., PLUMMER, J.A.,. SETTER, T.L.,. MARES, D.J. (2008) Seasonal conditions influence dormancy and preharvest sprouting tolerance of wheat (Triticum aestivum L.) in the field. Field Crops Research 107: 116– 128. KOBAYASHI, F., TAKUMI, S., HANDA, H. (2010). Identification of quantitative trait loci for ABA responsiveness at the seedling stage associated with ABA-regulated gene expression in common wheat. Theor Appl Genet. 121:629– 641 MOS, M., WOJTOWICZ, T. (2002). Variability of field emergence of winter triticale seeds with sprouting damage. Cereal Res. Comm., 30: 391-396.


229

OSANAI, S., AMANO, Y., MARES, D. (2005). Development of highly sprouting tolerant wheat germplasm with reduced germination at low temperature. Euphytica 143: 301–307 PAZDERA, J. (2007). Progress in Seed Processing and Seed Enhancement. In: Proceeding SEED AND SEEDLINGS: VIII SCIENTIFIC AND TECHNICAL SEMINAR, 49-53. TRETHOWAN, R.M. (1995). Evaluation and selection of bread wheat (Triticum aestivum L.) for preharvest sprouting tolerance. Aust. J. Agric. Res. 46: 463–474. WALKER-SIMMONS, M. (1987). ABA levels and sensitivity in developing wheat embryos of sprouting resistant and susceptible cultivars. Plant Physiol. 84: 61–66. YANAGISAWA, A., NISHIMURA, T., AMANO, Y, TORADA, A.,SHIBATA, S. (2005). Development of winter wheat with excellent resistance to pre-harvest sprouting and rain damage Euphytica 143: 313–318

Contact Address: Kateřina Pazderů, Ph.D. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 – Suchdol, E-mail: [email protected]

230


SLEDOVÁNÍ VLIVU VYBRANÝCH FAKTORŮ NA HOSPODÁŘSKÉ VLASTNOSTI SILÁŢNÍ KUKUŘICE Studium of Selected Factors on Selected Quantity and Quality Features of Silage Maize ( Zea mays L.) Romana Novotná1, Milan Kobes1, Lukáš Kadoun1, Václav Merunka2, Luboš Čejka2 1 KRV a agroekologie, ZF JČU České Budějovice 2 PS Humpolec VÚRV Ruzyně

Abstract The influence of sowing rate increase and fertilization was evaluated on selected biological, agricultural and seed markers of silage maize hybrid LG 32.32 in agricultural research station Humpolec (525 a.s.l.) in 2009 – 2010. The sowing rate influenced significantly all evaluated agricultural and seed markers. The sowing rate 85 thousand seeds and 100 thousand seeds on 1 ha can be recommended as optimal. Dose of fertilizer influenced significantly the number of cobs, cob weight and corn weight. The fertilizer dose 110 kgN.ha-1 can be recommended as optimal with hybrid LG 32.32. Keywords: seed rate, silage maize, fertilization, quantitative markers

Souhrn V letech 2009 – 2010 byly na pozemcích PS VÚRV Humpolec (BVT, 525 m.n.m.) ověřovány vlivy stupņovaných výsevků a dávek hnojení N na vybrané biologické, hospodářské a semenářské znaky siláņního hybridu LG 32.32. Výsevek ovlivnil statisticky významně vńechny hodnocené hospodářské a semenářské znaky. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví výsevek 100 tis. jedinců.ha-1 a dále pak 85 tis. jedinců.ha-1. Hnojení ovlivnilo statisticky vysoce významně počet palic, hmotnost palice a hmotnost zrn v palici. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví dávka 110 kgN.ha-1. Klíčová slova: výsevek, siláţní kukuřice, hnojení, kvantitativní ukazatele

Úvod Kukuřice je sice původní rostlina teplých a vlhkých oblastí tropů a subtropů, se ukázala být neobyčejně přizpůsobivá. Její četné hybridy daleko předčily hranice její domoviny. Po pńenci je společně s rýņí nejrozńířenějńí a nejproduktivnějńí obilninou světa (Kůst, 2007). Při zakládání porostů a pěstování siláņních hybridů kukuřice hraje významnou roli v tvorbě výnosu a semenářských charakteristik hustota zaloņeného porostu a výņiva porostů dusíkem. V praxi převládá v současné době zakládání porostů s hustotou 85 – 90 tis. jedinců.ha-1. V minulosti byly četně uplatņovány výsevy v mnoņství 100tis. jedinců.ha-1, které jsou jiņ v dneńní době povaņovány za nadlimitní. Stejně tak doporučovaná dávka 180 kgN.ha-1, nebývá v praxi příliń často uplatņována, přičemņ se nejčastěji setkáváme s dávkou N 110 kg.ha-1. Cílem práce bylo ověření stupņovaných dávek výsevného mnoņství a výņivy dusíkem na hodnoty biologických a hospodářských znaků siláņního hybrida LG 32.32, který je v praxi jedním z nejrozńířenějńích.


231

Metodika V letech 2009 aņ 2010 probíhal polní pokus na pozemcích PS VÚRV Humpolec, v bramborářském výrobním typu, v nadmořské výńce 525 m. n. m. Půdní druh pozemku byl písčitohlinitý, půdní typ kambizem typická, slabě oglejená, substrát rula. Jako pokusný hybrid byl zvolen siláņní hybrid kukuřice LG 32.32. Pokus byl organizován metodou kolmo dělených dílců. Kaņdá varianta byla ve 4 opakováních. Hlavní sledované faktory byly norma výsevku a dávka N. V polním pokusu bylo pouņito výsevní mnoņství v počtu 70 000 jedinců na ha, 85 000 jedinců na ha a 100 000 jedinců na ha. Dávky N byly stanoveny na 0 kg.ha-1, 110 kg. ha-1 a 180 kg.ha-1. Příprava půdy i agrotechnické zásahy během vegetace byly na celé pokusné plońe shodné. Během vegetace byla prováděna běņná agrobiologická kontrola. Dva dny před termínem sklizně byly provedeny individuální rozbory 15 rostlin z kaņdého opakování. Hodnoceny byly vybrané kvantitativní ukazatele – výńka rostliny, počet listů na rostlině, výńka nasazení palic, počet palic, hmotnost palic, počet řad v palici, hmotnost zrn v palici a počet zrn v palici. V obou pokusných letech se podařil výsev ve shodném termínu a to 27. dubna. Na podzim byla na pozemku provedena hluboká orba, následně 27. 4. V obou pokusných letech provedeno dvojí kypření kompaktomatem s následným setí secím strojem Accord. Kukuřice vzeńla pravidelně. Na konci měsíce května byl aplikován v obou pokusných letech přípravek Arrat0,15 kg.ha-1 v tankmixu s přípravkem Mero v dávce 1 l.ha-1 s následnou aplikací tankmixu přípravků Maister 0,15 kg.ha-1 s přípravkem Mero 2 l.ha-1 v měsíci červnu. Výskyt chorob byl nízký a tak nebylo prováděno chemické ońetření. Zjińtěné hodnoty hospodářských a semenářských charakteristik hodnoceného hybridu byly statisticky vyhodnoceny vícefaktorovou (analýzou variancí) hlavních efektů a následným Fisherovým testem u faktorů s průkazným vlivem s vyuņitím programu Statistica. Z prostorových důvodů jsou tabulkově uvedeny výsledky analýz variancí hodnocených znaků a rozdíly ve výńi znaků jsou popsány v textu.

Výsledky a diskuse U sledovaného siláņního hybridu byl hodnocen vedle vlivů pokusných zásahů (výsevek a hnojení N) téņ vliv ročníku (graf 1). V roce 2009 byl duben sráņkově normální (132 % dlouhodobého průměru) a teplotně mimořádně nadnormální (+6,45 °C oproti dlouhodobému průměru). Květen byl sráņkově normální (107 % dlouhodobého průměru) a teplotně nadnormální (+1,8 °C oproti dlouhodobému průměru). Červen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 150 % dlouhodobého průměru) a teplotně normální (+0,22 °C oproti dlouhodobému průměru), červenec byl sráņkově normální (122 % dlouhodobého průměru) a teplotně silně nadnormální (silně teplý, +1, 83 °C oproti dlouhodobému průměru). Srpen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 150 % dlouhodobého průměru) a teplotně silně nadnormální (silně teplý, +2,37 °C oproti dlouhodobému průměru). Září bylo sráņkově podnormální (suché, 37 % dlouhodobého průměru) a teplotně silně nadnormální (+2,95 °C oproti dlouhodobému průměru). V roce 2010 byl duben sráņkově normální (118 % dlouhodobého průměru) a teplotně nadnormální (+1,98 °C oproti dlouhodobému průměru). Květen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 157 % dlouhodobého průměru) a teplotně normální (-0,32 °C oproti dlouhodobému průměru). Červen byl sráņkově normální (106 % dlouhodobého průměru) a teplotně mimořádně nadnormální (+2,88 °C oproti dlouhodobému průměru). Červenec byl sráņkově normální (113 % dlouhodobého průměru) a teplotně mimořádně nadprůměrný (+3,85 °C oproti dlouhodobému průměru). Srpen byl sráņkově nadnormální (vlhký, 174 % dlouhodobého průměru) a teplotně normální (+0,98 °C oproti dlouhodobému průměru). Září bylo sráņkově nadnormální (vlhké, 176 % dlouhodobého průměru) a teplotně normální (-0,42 °C oproti dlouhodobému průměru). Průběh vegetace a nástup jednotlivých fenologických odpovídal průběhu počasí a byl hodnocen jako bezproblémový, jak ukazuje tabulka 1.

232


Graf 1: Meteorologické údaje pokusných ročníků

Tab. 1: Fenologie Fenologické stádium Počátek vzcházení 4. pravý list vyvinutý (BBCH 14) Počátek metání (BBCH 51) Počátek květu (BBCH 61)

Rok 2009 8. května 4. června

Rok 2010 12. května 10. června

25. července

1. srpna

5. srpna

10. srpna

V roce 2009 přesáhl hybrid kukuřice LG 32.32 ve vńech variantách v ukazateli délka rostliny 200 cm (tab. 2). Nejniņńí zjińtěná průměrná délka byla u varianty s výsevkem 70 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s hnojením v dávce 110 kgN.ha-1 (211,666 cm). Nejvyńńí výńka rostliny byla zjińtěna u varianty s výsevem 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 180 kgN.ha-1 (231,333 cm). Nejniņńí podíl listů byl zjińtěn u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců.ha-1 s nulovou dávkou N.ha-1 (8,516), nejvyńńí u varianty s výsevkem 70 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (9,932). Nejniņńí průměrný počet palic na rostlině byl zjińtěn při výsevku 100tis. jedinců v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (1,033), nejvyńńí pak u varianty s výsevkem 70tis. jedinců.ha-1 a dávkou 110 kgN.ha-1 (1,616). Výńka nasazení první palice byla zjińtěna nejniņńí u varianty s výsevkem 70 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (78,049 cm), nejvyńńí nasazení první palice bylo zjińtěno u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (93,249 cm).


233

Tab. 2: Individuální rozbory rostlin 2009 Varianta – výsevek v tis. ks Délka celé na 1 ha/hnojení kg N/ha rostliny (cm) 70/0 211,749 70/110 211,666 70/180 226,149 85/0 216,199 85/110 230,333 85/180 223,749 100/0 215,666 100/110 216,583 100/180 231,333

Počet listů na rostlině 8,949 9,932 8,899 8,899 9,616 9,166 8,516 9,633 9,599

Počet palic na rostlině 1,483 1,616 1,566 1,083 1,266 1,432 1,033 1,149 1,266

Výńka nasazení 1. palice (cm) 78,049 89,791 81,616 80,616 93,249 79,366 82,733 89,999 92,966

Dále byly v roce 2009 sledovány v rámci individuálního rozboru rostlin dalńí vybrané kvantitativní ukazatele (tab. 3) – délka palice, hmotnost palice, počet řad v palici, počet zrn v palici, hmotnost zrn v palici. Nejvyńńí průměrná délka palice byla zjińtěna u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nejvyńńí pokusnou dávkou 180 kgN.ha-1 (21,703 cm), nejniņńí hodnota tohoto ukazatele byla zjińtěna u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců a nulovou dávkou N.ha-1 (18,618 cm). Nejvyńńí hmotnost palice byla zjińtěna u varianty s výsevkem 85 tis. jedinců.ha-1 a dávkou 110 kgN.ha-1 (234,683 g), nejniņńí hmotnost palice byla zjińtěna u varianty s výsevkem 100tis. jedinců v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (189,849 g). Počet řad v palici se pohyboval v rozpětí od 13,516 (varianta 85 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1) do 14,133 (varianta 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1). Průměrný počet zrn byl zjińtěn nejvyńńí u varianty 70 tis. jedinců a nulová dávka N.ha-1 (401,790) a nejniņńí u varianty 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (333,832). Hmotnost zrn v palici byla zjińtěna nejvyńńí u varianty 85 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (183 g), nejniņńí u varianty 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1(159 g). Tab. 3: Individuální rozbory rostlin r. 2009 pokračování Varianta Délka palice Hmotnost Počet řad č. 1 (cm) palice č. 1 (g) v palici č. 1 70/0 20,126 218,932 14,109 70/110 20,676 231,566 13,783 70/180 20,276 218,466 13,983 85/0 19,178 205,216 13,516 85/110 20,463 234,683 13,999 85/180 20,216 229,016 13,899 100/0 18,618 189,849 14,099 100/110 19,619 206,749 14,133 100/180 21,703 211,316 13,732

Počet zrn v palici č. 1 401,790 363,216 376,166 333,832 399,299 372,833 391,030 381,883 350,099

Hmotnost zrn v palici (g) 169 179 168 159 183 174 145 166 163

V roce 2010 se pohybovala průměrná délka rostliny v rozpětí 190,0 aņ 205,6 cm (tab. 4). Nejniņńí hodnota tohoto ukazatele byla zjińtěna u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 180 kgN.ha-1, nejvyńńí u varianty 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1. Fuksa (1999) uvádí, při hustotě porostu 45tis. aņ 56tis. jedinců.ha-1výńku rostlin v rozpětí 199 aņ 208 cm, přičemņ výńka vzrůstala se stoupající hustotou porostu. Počet listů na rostlině byl zjińtěn vyńńí neņ v předchozím roce. Nejvyńńí průměrný počet listů byl zjińtěn u varianty výsevku 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (10,38), nejniņńí u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci 234


se 110 kgN.ha-1 (9,199). Průměrný počet palic byl zjińtěn nejvyńńí u varianty 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 (1,288), nejniņńí u varianty s výsevkem 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 180 kgN.ha-1 (1,000). Průměrná výńka nasazení palice se pohybovala v rozpětí od 53,533 cm (varianta 100tis.jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1) do 63,510 cm (varianta s výsevkem 100tis. jedinců.ha-1 v kombinaci 110 kgN.ha-1). Tab. 4: Individuální rozbory rostlin r. 2010 Varianta Délka celé Počet listů na rostliny (cm) rostlině 70/0 195,31 9,51 70/110 197,2 9,221 70/180 199,73 9,422 85/0 193,73 9,355 85/110 196,18 9,199 85/180 190,00 9,555 100/0 198,29 9,711 100/110 205,6 10,38 100/180 202,73 9,355

Počet palic na rostlině 1,177 1,088 1,022 1,066 1,044 1,000 1,288 1,066 1,022

Výńka nasazení 1. palice (cm) 58,866 56,511 62,91 56,577 62,666 56,822 53,533 63,51 60,11

Průměrná délka palice byla v roce 2010 (tab. 5) zjińtěna nejvyńńí u varianty100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (19,56 cm), nejniņńí u varianty 85 tis. jedinců v kombinaci 110 kgN.ha-1 (17,95 cm). Průměrná hmotnost palice byla nejvyńńí zjińtěna u varianty 100tis. jedinců.ha1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (155,044 g), nejniņńí u varianty 70tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1. Počet řad v palici vykazoval minimální rozdíly. Průměrný počet řad byl zjińtěn nejvyńńí u varianty 100 tis. jedinců.ha-1 s nulovou dávkou N.ha-1 (13,955), nejniņńí s hodnotou 13,555 shodně u variant 85 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1 a u varianty 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1. Průměrný počet zrn byl zjińtěn nejvyńńí u varianty 70 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (470,2), nejniņńí u varianty 85tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s nulovou dávkou N.ha-1. Hmotnost zrn byla nejvyńńí zjińtěna u varianty s výsevkem 100 tis. jedinců.ha-1 v kombinaci s dávkou 110 kgN.ha-1 (110,510 g), nejniņńí u varianty s výsevkem 85 tis. jedinců.ha-1 s nulovou dávkou N.ha-1 (91,066 g). Tab. 5: Individuální rozbory rostlin r. 2010 pokračování Varianta Délka palice Hmotnost Počet řad č. 1 (cm) palice č. 1 (g) v palici č. 1

Počet zrn v palici č. 1

70/0 70/110 70/180 85/0 85/110 85/180 100/0 100/110 100/180

421,1 470,2 449,6 405,1 428,6 420,2 449,3 430,7 440,0

18,07 18,21 18,79 18,21 17,95 18,65 18,69 19,56 19,15


134,288 131,595 145,634 134,044 139,444 138,755 146,577 155,044 150,066

13,822 13,688 13,644 13,555 13,777 13,777 13,955 13,555 13,822

Hmotnost zrn v palici č. 1 (g) 95,444 94,128 97,022 91,066 96,844 92,709 103,200 110,510 101,000

235

Výsevní mnoņství ovlivnilo statisticky vysoce významně délku rostliny (tab. 6), počet palic na rostlině, výńku nasazení palic, délku palice, hmotnost palice, počet a hmotnost zrn v palici. Statisticky významně ovlivnil výsevek počet listů a počet řad v palici. Nejvyńńí počet palic a hmotnost palice byly zjińtěny při výsevku 70 tisíc jedinců na 1 ha, nejvyńńí hmotnost zrn při výsevku 80 tisíc jedinců na 1 ha. Ostatní znaky nebyly výsevkem statisticky významně ovlivněny. Jako optimální se jeví výsevní mnoņství 85 tis. a 100 tis. jedinců.ha-1. Výsevné mnoņství 100 tis. aņ 111 tis. jedinců.ha-1 doporučují téņ Vrzal, Novák a kol. (1995). Hnojení ovlivnilo statisticky vysoce významně počet palic, hmotnost palice a hmotnost zrn v palici. Se zvyńující se dávkou N vzrůstala délka rostlin a počet palic. Při hnojení dávkou 110 kg N byly zjińtěny nejvyńńí hodnoty počtu listů, délky palic, výńky jejich nasazení, hmotnosti palic a hmotnosti zrn. Hnojení neovlivnilo počet řad v palici a počet zrn v palici. Ročník ovlivnil vńechny hospodářské i semenářské znaky s výjimkou počtu řad a počtu zrn v palici. U intenzivních hybridů kukuřice se doporučuje kombinace animálního a minerálního hnojení v dávce 250 kg.ha-1 NPK (Hanáčková, 2007). Tab. 6: Analýza variancí hodnocených znaků siláţního hybridu kukuřice Hodnocený ukazatel Hodnocený Průměrný F faktor čtverec Délka rostliny výsevek 8174,0 204,66** hnojení 105,0 2,64 roky 469,0 11,73** Počet listů výsevek 1,2 6,90* hnojení 0,0 0,07 roky 2,8 16,65** Počet palic výsevek 0,8 27,35** hnojení 0,2 5,35** roky 0,1 4,32* Výńka nasazení výsevek 10869,3 344,13** hnojení 10,0 0,32 roky 203,8 6,45** Délka palice výsevek 35,1 22,88** hnojení 1,2 0,77 roky 5,4 3,54* Hmotnost palice výsevek 85594,0 510,06** hnojení 1344,0 8,01** roky 1495,0 8,91** Počet řad v palici výsevek 0,5 4,38* hnojení 0,1 1,09 roky 0,0 0,34 Počet zrn v palici výsevek 56509,0 32,19** hnojení 366,0 0,21 roky 870,0 0,49 Hmotnost zrn v výsevek 70379,0 691,10** palici hnojení 573,0 5,62** roky 1226,0 12,04**

236

p 0,0000 0,0800 0,0000 0,0110 0,9324 0,0000 0,0000 0,0074 0,0179 0,0000 0,7297 0,0030 0,0000 0,4691 0,0356 0,0000 0,0008 0,0004 0,0408 0,3422 0,7125 0,0000 0,8122 0,6118 0,0000 0,0059 0,0005


Tab. 7: Korelace biologických a hospodářských znaků siláţního hybridu kukuřice Hodnocené znaky Hodnocené znaky - korelace 1 2 3 4 5 6 7 Délka rostliny (1) ----- -0,08 0,46 0,84 0,53 0,84 0,17 Počet listů (2) ------ 0,02 -0,06 0,22 -0,10 -0,16 0,08 Počet palic (3) 0,46 0,02 ------ 0,40 0,37 0,62 0,19 Výńka nasazení (4) 0,84 -0,06 0,40 ------ 0,54 0,85 0,16 Délka palice (5) 0,53 0,22 0,40 0,54 ----- 0,63 0,10 Hmotnost palice (6) 0,84 -0,10 0,62 0,85 0,63 ----0,23 Počet řad v palici (7) 0,17 -0,16 0,19 0,16 0,10 0,23 -----Počet zrn v palici (8) 0,14 -0,24 -0,55 -0,48 0,08 0,48 0,36 Hmotnost zrn 0,84 -0,11 0,59 0,90 0,62 0,99 0,21 v palici (9)

8 -0,48

9 0,84

0,14

-0,11

-0,24 -0,55 -0,36 -0,48 0,08 ------

0,59 0,89 0,62 0,99 0,21 -0,51

-0,51

----

U jednotlivých variant výsevů a hnojení byly spočítány vzájemné korelace hodnocených znaků na rostlinách kukuřice hybridu LG 32.32 (tab. 7). Délka rostliny vykázala kladnou korelaci s počtem palic, s délkou palic, s výńkou jejich nasazení, hmotností palic a hmotností zrn v palici. Slabá kladná korelace byla zjińtěna mezi délkou rostliny a počtem řad v palici. Naopak u znaků délka rostliny a počet listů a počet zrn v palici byla zjińtěna různě silná záporná korelace.

Závěr Stupņované výsevky ovlivnily biologické i semenářské znaky siláņního hybridu kukuřice LG 32.32. Nejvyńńí počet palic a hmotnost palice byly zjińtěny při výsevku 70 tisíc jedinců na 1 ha, nejvyńńí hmotnost zrn při výsevku 80 tisíc jedinců na 1 ha. Stupņované dávky hnojení ovlivnily větńinu hospodářských a semenářských znaků siláņního hybridu. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví dávka 110 kg N.ha-1, při jejíņ aplikaci byla zjińtěna nejvyńńí hmotnost palic, délka palic, hmotnost zrn v palici a i počet řad v palici. Jako optimální se u tohoto hybridu jeví výsevek 100 tis. jedinců.ha-1 a dále pak 85 tis. jedinců.ha-1. Výsevek 70 tis. jedinců.ha-1 se projevil jako podlimitní. Délka rostliny vykázala kladnou korelaci s počtem palic, s délkou palic, s výńkou jejich nasazení, hmotností palic a hmotností zrn v palici. Naopak u znaků délka rostliny a počet listů a počet zrn v palici byla zjińtěna různě silná záporná korelace.

Literatura FUKSA, P. (1999). Vliv zaplevelení při různé agrotechnice na výnosové ukazatele u kukuřice (Zea mays L.). In: Agroregion 99, ZF JU, České Budějovice, s. 213 - 214 HANÁČKOVÁ, E. (2007). Influence of fertalization on nutritive value of maize aboveground phythomass (Zea mays L.). In: Súčasnosť a prespektívy krmovinárskeho výskumu a vzdelávania v multifunkčnom vyuņívání krajiny, SPU Nitra, s. 227 - 230 KŮST, F.: (2007). Kukuřice je stará plodina. Úroda, č. 88, r. 55, s. 23 - 25 VRZAL, J., NOVÁK, D. A KOL. (1995). Základy pěstování kukuřice a jednoletých pícnin. IVVM MZ ČR, Praha, 32 s.

Contact Address: Romana Novotná, Ph.D., Katedra rostlinné výroby a agroekologie, ZF JU České Budějovice, Studentská 13, 370 05 České Budějovice, E-mail:[email protected]


237

Váņení pěstitelé, nańe se firma se zabývá ńlechtěním a prodejem osiv zeleniny, květin a léčivek. Nabízíme osiva pro profesionální pěstitelé i barevné HOBBY balení pro zahrádkáře.

osivo zeleniny, květin a léčivek

SEMO A.S. 798 17 SMRŽICE U PROSTĚJOVA Tel: 582 301 900-3, 582 301 911, fax: 582 381 189 e-mail: [email protected]

www.semo.cz

OSIVO A SADBA Vydala: Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra rostlinné výroby Autor: kolektiv autorů Druh publikace: Sborník referátů Editor: Ing. Kateřina Pazderů, Ph.D. Odborní garanti: Ing. Kateřina Pazderů, Ph.D. Prof. Ing. Václav Hosnedl, CSc. Ing. Ladislav Rosenberg Lektor: Prof. Ing. Vladimír Ńvachula, DrSc. Vydání: První, 2011 Počet stran: 235 Tisk: Power Print, ČZU, 165 21 Praha 6 Náklad: 220 kusů Určeno: účastníkům semináře Publikace neprońla jazykovou úpravou. Doporučená cena 200,- Kč

ISBN 978-80-213-2153-3

Česká zemědělská univerzita v Praze AGRICULTURA - SCIENTIA -PROSPERITAS OSIVO A SADBA. X. odborný a vědecký seminář

Recommend Documents