ČESKÁ SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ NÁRODNÍ PARTNER ORGANIZACE BIRDLIFE INTERNATIONAL V ČR

ČESKÁ SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ NÁRODNÍ PARTNER ORGANIZACE BIRDLIFE INTERNATIONAL V ČR

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2004

Česká společnost ornitologická (ČSO) Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálů i amatérů, zabývajících se ochranou a výzkumem ptáků, zájemců o pozorování ptactva a milovníků přírody. ČSO realizuje vlastní i mezinárodní projekty výzkumu a ochrany ptáků a jejich prostředí, popularizuje a propaguje ochranu ptáků, pořádá akce pro své členy i nejširší veřejnost. V ČR zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International. Více informací o činnosti ČSO k dispozici na www.birdlife.cz BirdLife International je celosvětové sdružení organizací zaměřených na ochranu ptáků a jejich prostředí, které působí ve více než sto zemích světa. Jeho cílem je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která mají zásadní význam pro ptáky.

Kontakt: Česká společnost ornitologická Hornoměcholupská 34 102 00 Praha 10 Česká Republika Tel./fax: +420 274866700 e-mail: [email protected]

Základní informace IČO: 49629549 DIČ: CZ 49629549 Založena: 1926 Členská základna: 2062 (k 31.12. 2004) Počet zaměstnanců: 7 Počet členů výboru: 9 Počet regionálních poboček: 6

Předseda: Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská Univerzita, e-mail: [email protected] Tajemník: Mgr. Lucie Hošková, Česká společnost ornitologická, e-mail: [email protected]

1. OCHRANA PTACTVA 1.1 Volná křídla Cíl programu: Omezit ptačí kriminalitu v České republice a zvýšit obecné povědomí o legislativě v oblasti ochrany ptáků. Výsledky dosažené v roce 2004: Databáze Volná křídla – bylo zdokumentováno 47 případů ilegálního pronásledování ptáků, z toho 6x byli terčem kriticky ohrožené druhy (4x otrávený orel mořský, zástřel morčáka velkého a otrávený sokol stěhovavý). Oproti roku 2003 vzrostl počet případů trávení více než dvojnásobně. Několik případů bylo šetřeno Policií ČR, v žádném ale nedošlo k vypátrání a potrestání viníka. Bylo sledováno 20 hnízd sokola stěhovavého a 11 hnízd raroha velkého. Žádné hnízdo nebylo vykradeno, vyvedeno bylo 39 resp 22 mláďat. Jednodenní školení pro 120 policistů, specialistů na environmentální kriminalitu ze všech okresů ČR, proběhlo v říjnu 2004 v Kašperských Horách. Účastníci byli seznámeni se všemi formami ptačí kriminality i s přístupy k jejímu vyšetřování používanými v zahraničí. ČSO nabídla odbornou pomoc a spolupráci. Výsledkem je několik odborných vyjádření, která si Policie ČR od ČSO vyžádala. Pracovní setkání řídící skupiny Eurogroup Against Bird Crime se konalo v Mikulově na Moravě v září 2004. Účastníci ze sedmi zemí Evropy diskutovali společný postup v aktuálních mezinárodních případech ptačí kriminality a stanovili prioritní oblast pro příští dva roky, kterou je kontrola mezinárodního obchodu v zemích bývalého východního bloku. Specifickým problémem, kterému bude věnována zvýšená pozornost v oblasti střední Evropy je zneužívání pesticidů k úmyslnému trávení ve volné přírodě. ČSO se aktivně zapojila do procesu novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny. Byla vydána příručka Ptáci a zákon, doprovodný leták a samolepky Finančně program podpořili: Open Society Fund, Ministerstvo životního prostředí ČR, Nadace Partnerství, Český svaz ochránců přírody, Jihočeský a Královéhradecký kraj a Nadace na ochranu zvířat Koordinátor programu: Zdeněk Vermouzek, e-mail: [email protected], 605 578 746

1.2. Významná ptačí území, ptačí oblasti soustavy Natura 2000 Cíle programu: Zajistit ve významných ptačích územích ochranu ptačích druhů prostřednictvím monitoringu jejich populací, sledování změn ve využívání území a registrací potencionálních či aktuálních zdrojů ohrožení biotopů. Prosadit vyhlášení ptačích oblastí soustavy Natura 2000 v souladu s návrhem připraveným ČSO na základě významných ptačích území a prosadit dodržování příslušných ochranných podmínek. Ve většině území pracují patronátní skupiny složené převážně z členů ČSO. Členové patronátních skupin aktivně spolupracují s místními úřady a orgány ochrany přírody na vytváření návrhu managementových opatření a plánů péče i při realizaci konkrétních ochranářských opatření. Výsledky dosažené v roce 2004: V roce 2004 byla pozornost věnována zejména lobování za vyhlášení ptačích oblastí soustavy Natura 2000 v souladu s návrhy, které na základě významných ptačích území připravila v minulých letech Česká společnost ornitologická. V rámci toho proběhlo množství aktivit, zejména: -

Připomínky k návrhům vládních nařízení, kterými se vymezují ptačí oblasti.

-

Účast na většině projednávání ptačích oblastí, organizovaných Ministerstvem životního prostředí v krajích.

-

Celá řada osobních jednání: např. s tehdejším předsedou vlády V. Špidlou, předsedou Konfederace odborových svazů M. Štěchem, s předsedou Odborového svazu hornictví, geologie a naftového průmyslu J. Sábelem, na Úřadu vlády, Ministerstvu zemědělství aj. Proběhlo také jednání na odboru životního prostředí v české misi v EU (Brusel).

-

Vystoupení na schůzi zastupitelstva Jihočeského kraje a na setkání starostů obcí na území ptačí oblasti Třeboňsko.

-

Petice za vyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav-Odra-Poolzí a proti výstavbě průmyslové zóny v Dolní Lutyni (spolupráce se sdružením Arnika) – více než tři tisíce podpisů.

-

Petice proti výstavbě „Střediska zimních sportů CHLUM“ ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice (spolupráce se sdružením Calla) – více než 4000 podpisů.

-

Vydání informační tiskoviny „Co jsou ptačí oblasti“ pro členy vlády, novináře, nevládní organizace a další subjekty se základními informacemi o ptačích oblastech. Autoři Jan Hora a David Lacina, formát A4, 4 strany, barevné snímky a grafy.

-

5 dopisů na jednotlivá ministerstva (MŽP, MZe, MPO), 1 dopis všem členům vlády.

-

Přednášky „Od významných ptačích území k soustavě Natura 2000“ (D. Lacina, J. Hora) v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, 15. ledna 2004, „Myslivost v ptačích oblastech soustavy Natura 2000“ (J. Hora) na mezinárodním lesnickém a mysliveckém veletrhu Silva Regina 2004 v Brně, 28. března 2004 a „Odborná hlediska vymezení ptačích oblastí v ČR“ (J. Hora) na celostátním semináři „Péče o lesní porosty v ptačích oblastech Natury 2000“, pořádaném Českou lesnickou společností v Rožnově pod Radhoštěm, 7. září 2004.

-

Spolupráce s jinými nevládními organizacemi: v rámci Koalice Natura 2000, účast na setkání zástupců jihočeských ekologických nevládních organizací, účast na tiskové konferenci k Boleticím, svolané jihočeskou Callou.

-

Připomínky k Dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí Silnice R35 Opatovice – Vysoké Mýto, část Problematika vztahu R 35 a SPA Komárov (Evernia s. r. o. 2004).

-

Studie: „Ptačí oblast Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví. Hodnocení ohrožení cílových druhů se zaměřením na vliv plánované rychlostní komunikace R 55. Studie pro MŽP, 29 pp. + 9 příloh (Šimeček, K., Čamlík, G., Horal, D., Hora, J., 2004).

-

Příprava plánů monitoringu pro všechny ptačí oblasti a pro druhy přílohy I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků, na které se podílelo více než 30 členů ČSO.

-

Rozsáhlá publikační aktivita v různých periodikách.

V posledních měsících roku 2004 vláda České republiky na několika svých jednáních projednala 39 z 41 návrhů ptačích oblastí s následujícím výsledkem: -

-

-

37 oblastí bylo schváleno v hranicích navržených ČSO nebo upravených se souhlasem ČSO. Ptačí oblast Komárov byla, i přes protesty ČSO a dalších organizací, vymezena v účelově změněných hranicích (zmenšená o jednu třetinu) s cílem umožnit průchod rychlostní silnice R 35. Návrh na ptačí oblast Heřmanský stav-Odra-Poolší byl zamítnut. Vláda nepřihlédla k argumentům Ministerstva životního prostředí, ČSO i dalších ekologických sdružení a ani ke dvěma peticím a ignorovala pravidla, kterými se v Evropské unii řídí vymezování ptačích oblastí i posuzování rozvojových plánů a projektů (v tomto případě záměr vybudovat průmyslovou zónu) ve vztahu k těmto oblastem. Neprojednány byly dvě jihočeské ptačí oblasti – Dehtář a Českobudějovické rybníky. Ministerstvo zemědělství požadovalo zamítnutí prvního návrhu a zmenšení druhé oblasti na čtvrtinu původně navržené rozlohy.

Jako reakce na tento výsledek ČSO začala na konci roku 2004 připravovat stížnost na českou vládu k Evropské komisi na nevyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší. Kromě zmíněného lobování za vyhlášení ptačích oblastí byla pozornost věnována také posilování sítě patronátních skupin významných ptačích území, včetně oslovení nových lidí a zakládání nových skupin. Koordinátor programu Významná ptačí území se zúčastnil semináře BirdLife International v Turecku, zaměřeného právě na problematiku patronátních skupin významných ptačích území.

Koordinátoři programu v roce 2004: David Lacina, Jan Hora e-mail: [email protected]

1.3. Zemědělství a rozvoj venkova v České republice Cíle programu: Navázat na spolupráci s odpovědnými lidmi na ministerstvech a lobovat na národní i mezinárodní úrovni za rozvoj přírodě blízkých zemědělských postupů. Propagovat agro-environmentálních opatření mezi zemědělci a veřejností. Zapojit se do přípravy nových agro-environmentálních opatření na zemědělské půdě pro období 20072013. Vytvořit na webu ČSO stránku věnovanou problematice zemědělství a ptáků. Zapojit se do kampaně BirdLife International za reformu Společné zemědělské politiky (CAP Reform Campaign). Koordinovat dva projekty zaměřené na ochranu dvou celosvětově ohrožených ptačích druhů, dropa velkého a chřástala polního. Výsledky dosažené v roce 2004: Spolupráce s ministerstvem životního prostředí, ministerstvem zemědělství a dalšími státními institucemi pokračovala i v roce 2004. Koordinátor projektu navštívil 8 setkání pracovní skupiny pro zemědělství při MŽP, která řeší problematiku zemědělství především z pohledu ochrany přírody. Byly navázány kontakty s českými institucemi v Evropské unii, především s odborem životního prostředí v České misi. V roce 2004 bylo realizováno 5 setkání ze zemědělci, na kterých byly propagovány agroenvironmentální programy (AE programy) a NATURA 2000. Na České zemědělské univerzitě proběhla přednáška o AE programech pro studenty lesnické fakulty. V roce 2004 byly spuštěny AE programy pro chřástala polního (celková nabídka 16 500 ha) a bahňáky (celkem 3 500 ha). Zájem zemědělců byl především o AE program pro chřástala polního (6 010 ha), do titulu bahňáci vstoupili zemědělci pouze 276 ha. Příprava nových titulů na období 2007 – 2013 byla zahájena již na konci roku 2004 a koordinátor projektu byl součástí pracovního týmu pro zemědělské AE programy (nově se navrhují také tituly do lesnictví). Na webu ČSO vznikla stránka věnovaná problematice zemědělství a rozvoji venkova, kde se mohli občané České republiky také aktivně zapojit do kampaně za reformu Společné zemědělské politiky. Kromě petice nové komisařce pro zemědělství (celkem 1940 podpisů občanů ČR) byla zahájena také fotografická soutěž, která skončí 1.5.2005. Do Ptačího světa koordinátor připravil v roce 2004 celkem 3 články, z toho jeden byl věnovaný skřivanovi polnímu, který byl zvolen ptákem roku 2005. V rámci projektu zemědělství a rozvoj venkova byly zahájeny dva menší projekty. Díky projektu řešící obnovu tradičních hnízdišť dropa velkého na jižní Moravě byl zpracovaný návrh projektu LIFE – Nature, který byl poslán do Evropské komise. V případě projektu ochrany chřástala polního proběhlo první rok monitorování jeho výskytu na intenzivních pastvinách v jižních Čechách a došlo k navázání spolupráce s místními zemědělci. Druhý rok se plánuje výstavba oplocenek na nejcennějších lokalitách a sledování jejich významu pro přežití chřástala polního na intenzivních pastvinách. Koordinátor projektu se zúčastnil semináře Poľnohospodárstvo pre ľudí a prírodu (Farming for people and nature) Slovensko, 2.-3.12.2004, organizátor: DAPHNE a SOVS / partner BirdLife International na Slovensku Financování projektu: Vogelbescherming Nederland Koordinátor projektu: Václav Zámečník, ČSO, V Olšinách 449/41, 100 00 Praha 10, e-mail: [email protected].

1.4 Ochrana rorýse obecného Nejen v rámci kampaně Pták roku 2004 – rorýs obecný byla zvýšená pozornost věnována ochraně rorýse obecného, který je ohrožen především zánikem hnízdišť při rozsáhlých rekonstrukcích panelových domů. ČSO shromáždila údaje o cca 250 hnízdištích rorýsů. Současně byla navázána intenzivní spolupráce s Českou inspekcí životního prostředí (především OOP OI Praha) a pražským magistrátem za účelem ochrany rorýsů při rekonstrukcích. Členi ČSO osobně zkontrolovali přibližně patnáct lokalit v Praze, kde byla naplánována rekonstrukce. V případě zjištění rorýsů byl společně s ČIŽP vytvořen adekvátní postup umožňující bezpečné vyhnízdění rorýsů i zachování jejich hnízdních lokalit. Společně s ČIŽP a MHMP byly připraveny a rozeslány informační dopisy a jednoduché návody pro stavební úřady, popisující možnosti ochrany rorýsů obecných při rekonstrukčních pracích.

2. VÝZKUM 2.1. Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring) Cíle projektu: získat vědecky doložené údaje o změnách početnosti běžných druhů ptáků v Evropě a prosadit používání těchto údajů jako ukazatelů stavu životního prostředí a využívání krajiny. Projekt probíhá za spolupráce BirdLife International a EBCC, dalšími spolupracujícími organizacemi jsou Statistics Netherlands, British Trust for Ornithology, SOVON a ČSO. Výsledky dosažené v roce 2004: Indexy změn početnosti jednotlivých druhů v Evropě byly publikovány na internetu (www.ebcc.info, sekce Pan-European Common Bird Monitoring), ve formě vědeckého článku v prestižním časopise Philosophical Transactions of the Royal Society London a byly též prezentovány na několika vědeckých konferencích (např. konference EBCC v Kayseri, Turecko, Světová konference BirdLife International v Durbanu, JAR). Příznivý ohlas na kvalitu ptačích indikátorů mezi odborníky napomohl tomu, že úsilí za prosazení údajů o změnách početnosti běžných druhů ptáků jako indikátorů vedlo k prvním úspěchům. Indikátor změn početnosti ptáků zemědělské krajiny (tzv. Wild Bird Farmland Indicator) byl přijat do širšího seznamu tzv. Strukturálních indikátorů EU (viz http://europa.eu.int/comm/eurostat/). Stejný indikátor byl posléze přijat i jako Indikátor trvale udržitelného rozvoje EU, tzv. „EU Sustainable Development Indicator“. Ptačí indikátory, které jsou prvními výstupy projektu, byly použity v řadě dalších publikací, mezi jinými i publikaci „State of the World’s Birds“, kterou vydal BirdLife International v roce 2004 nebo ve zprávě Evropské komise „Environmental Policy Review“. V současnosti se jedná o jediný indikátor biodiverzity v Evropě, který je založený na vědeckých údajích o volně žijících druzích a který splňuje většinu kritérií na takový indikátor kladený. Výsledky projektu jsou však používány i v dalších oblastech, např. kampaň BirdLife International za změnu Společné zemědělské politiky EU, programy ochrany některých ptačích druhů apod. Více informací lze nalézt na internetových stránkách projektu (www.ebcc.info, sekce PanEuropean Common Bird Monitoring). V průběhu roku 2004 započaly práce na sběru aktualizovaných údajů, aby bylo možno stanovit nové trendy početnosti jednotlivých druhů. Podařilo se získat údaje opět z 18 evropských zemí (včetně ČR) a počet hodnocených druhů byl téměř zdvojnásoben. Výsledky budou zveřejněny v průběhu roku 2005. Snahy o rozšíření územního pokrytí projektu vedly k založení nových monitorovacích programů v Bulharsku a Portugalsku a průběžně se pracuje na zvýšení kvality monitoringu v zemích, kde se již běžné druhy ptáků sčítají. Rychlejší rozvoj projektu je však prozatím bržděn nedostatkem financí a lidských zdrojů jak na úrovni jednotlivých spolupracujících států, tak na úrovni centrálního koordinátora (v současnosti 1 osoba). Získání dalších finančních zdrojů tak patří mezi priority v nejbližším období. Dosavadní výsledky projektu jsou nicméně příslibem, že rozvoj států v Evropě bude brzy hodnocen nejen podle nejrůznějších ekonomických ukazatelů, ale i podle stavu přírody a krajiny. Financování projektu: Královská společnost na ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds, RSPB). Koordinátor projektu: Petr Voříšek, Česká společnost ornitologická, V Olšinách 449/41, 100 00 Praha 10, e-mail: [email protected].

2.2 Jednotný program sčítání ptáků v ČR (JPSP) Cíle programu: zachytit vývoj početnosti ptačích populací na území ČR na dlouhé časové škále. Program je koordinován ČSO ve spolupráci s Katedrou ekologie a životního prostředí Fakulty lesnické a environmentální ČZU a Centrem pro teoretická studia UK a AV ČR. Výsledky dosažené v roce 2004: V roce 2004 sčítalo ptáky 42 dobrovolníků na 58 lokalitách. Pro období 1982-2001 byly spočítány trendy početnosti ptáků lesní a zemědělské krajiny u celkem 47 druhů. Dále byly pro období 1982-2003 spočítány trendy početnosti 66 běžných druhů ptáků (druhy lesní, druhy zemědělské krajiny a ostatní druhy) a tyto výsledky byly použity jako jeden z podkladů pro výpočet indikátorů stavu biodiverzity v rámci projektu Pan-European Common Bird Monitoring Programme. Výsledky JPSP byly formou referátů prezentovány na Aktivu spolupracovníků Kroužkovací stanice NM ve Valticích a na schůzi Východočeské pobočky ČSO v Pardubicích. Díky představení JPSP na Pokračovacím kurzu ornitologie Členové členům se pro rok 2005 přihlásilo 8 nových

spolupracovníků z řad účastníků tohoto kurzu. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR byla vypracována studie Rozvoj metodiky monitoringu ptáků v České republice pro indikátor ptačích populací. Změny v roce 2004: V září 2004 nastoupil nový koordinátor JPSP – Jiří Reif z katedry zoologie PřF UK a Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Pro zvýšení vypovídací schopnosti výsledků JPSP byla provedena od roku 2005 úprava terénní metodiky: na všech lokalitách se provádějí během hnízdní sezóny 2 kontroly. Pro zjednodušení kontaktu mezi spolupracovníky a koordinátorem byl zhotoven elektronický formulář na vyplňování výsledků sčítání na jednotlivých lokalitách, který je možno zasílat elektronickou poštou. Pro uchovávání dat a sběr dat byl započat vývoj elektronické databáze s přístupem přes web. O novinkách v JPSP byla připravena publikace pro Zprávy ČSO a informační server European Bird Census Council (viz www.ebcc.info). Financování projektu: Práce v terénu i koordinování probíhají na dobrovolnické bázi. Koordinátor projektu: Jiří Reif, CTS UK a AV ČR, Jilská 1, 110 00 Praha 1; email: [email protected]; telefon: 221416937.

2.3 Mezinárodní sčítání vodních ptáků v ČR Cíle projektu: zjišťování početnosti zimujících vodních ptáků v ČR a jejich změn. Projekt je koordinován katedrou zoologie Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze a probíhá ve spolupráci s ČSO. Jedná se o celosvětový projekt koordinovaný Wetlands International se sídlem v Nizozemí, v České republice probíhá již od roku 1967. Výsledky dosažené v roce 2004: V lednu 2004 proběhlo Mezinárodní sčítání vodních ptáků v ČR v dosud absolutně nejvyšším rozsahu, a to na 479 lokalitách (dosud nejvíce bylo sledováno 176 lokalit v roce 1983). Z těchto lokalit bylo 178 zcela nově sledovaných, 45 lokalit se nacházelo v navržených ptačích oblastech soustavy NATURA 2000. Celkem bylo v roce 2004 v ČR zjištěno 50 druhů ptáků, s celkovým počtem 134663 zjištěných exemplářů. Nejpočetnějším druhem byla kachna divoká (Anas platyrhynchos), jež řádově přesahovala početnost ostatních nejpočetnějších druhů, dále následoval kormorán velký (Phalacrocorax carbo), lyska černá (Fulica atra), polák chocholačka (Aythya fuligula) a racek chechtavý (Larus ridibundus). Nejhojnější druhy, tedy zastižené na největším počtu sledovaných úseků, byly zjištěny v tomto pořadí: kachna divoká (Anas platyrhynchos), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor) a lyska černá (Fulica atra). Financování projektu: PřF UK, ČSO, MŽP ČR, AOPK ČR Koordinátor projektu: Zuzana Musilová, Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2, e-mail: [email protected]

2.4. Konference Dravci a sovy 2004 V pořadí již pátá konference Dravci a sovy pořádaná Českou společností ornitologickou a její Skupinou pro ochranu a výzkum dravců a sov proběhla 24.- 26.9.2005 v Mikulově na Moravě. Konference se účastnilo 120 zájemců z řad profesionálních i amatérských ornitologů, zástupců státních institucí ochrany přírody (Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, krajské úřady) a kromě ČSO i dalších nevládních neziskových organizací. Na konferenci bylo prezentováno více než 30 referátů, 8 posterů a 2 filmy. Byl vydán sborník abstraktů. Součástí konference bylo již tradiční posezení ve vinném sklípku a nedělní exkurze tentokrát do ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko.

2.5. Ostatní Inventarizační ornitologický průzkum trasy plynovodu firmy Transgas v navrhované ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko, souhrnná zpráva 2003 – 2004. (Petr Horák 2004). Studie obsahuje praktická doporučení k provádění rekonstrukcí plynovodu tak, aby byl omezen negativní dopad na ptactvo. Inventarizační ornitologický průzkum trasy plynovodu v navrhované oblasti soustavy Natura 2000 v České republice Novodomské rašeliniště – Kovářská. Dotčená lokalita: Hora sv. Kateřiny – Lesná. Závěrečná zpráva 2003 - 2004 (Vít Tejrovský 2004). Studie obsahuje i zhodnocení vlivu případných oprav plynovodu na populace ptáků. Inventarizační průzkum dobývacího prostoru lomu Lánov v Krkonoších. Obratlovci (Vertebrata). Závěrečná zpráva za období 2002 – 2004. (Jan Hora, Česká společnost ornitologická 2004).

3. ROZVOJ ČSO Sekretariát a výbor ČSO vyvíjí množství činností směřujících k posilování role ČSO jakožto celostátní nevládní organizace zabývající se ochranou a výzkumem ptactva. Důraz je kladen především na nárůst členské základny, personální stabilizaci sekretariátu, získávání potřebných znalostí a dovedností potřebných k efektivnímu vedení organizace, získávání potřebných finančních zdrojů, získávání a školení dobrovolníků a propagaci ornitologie a ochrany ptactva na veřejnosti. Část těchto aktivit byla v roce 2004 financována jako součást programu ”Wings across Europe III – towards Professional Partners”, který je součástí programu MATRA Ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království. Tento projekt začal v srpnu 2002 a soustředí se zejména na profesionalizaci prezentace ČSO (webová stránka, vyřizování dotazů) a dále na zlepšování organizačních kapacit ČSO formou školení.

3.1 Změny v sekretariátu ČSO V květnu byla ukončena civilní služba Tomáše Knotka. 1.9. nastoupila na místo sekretářky současná knihovnice Michaela Krestová. Od 1.10. došlo ke změně na pozici koordinátora webových stránek ČSO –Petra Zasadila nahradil Vojtěch Kodet. K 31.12. 2004 ukončil zaměstnání v ČSO David Lacina (koordinátor programu Významná ptačí území, projektu Výchova mládeže ve významných ptačích územích a koordinátor výzkumu a ochrany čápa bílého v ČR). Tajemnice Lucie Stejskalová změnila sňatkem jméno na Hošková.

3.2 Nábor členů V roce 2002 získala ČSO 316 nových členů, po pravidelné revizi členské databáze a vyloučení neplatičů členských příspěvků měla ČSO ke konci roku 2062 členů. Do toho jsou zahrnuti i noví členové přijmutí do konce roku 2004 přeregistrací z Moravského ornitologického spolku do ČSO.

3.3 Přistoupení Moravského ornitologického spolku (MOS) V roce 2004 pokračovala spolupráce s Moravským ornitologickým spolkem, směřující k jeho přistoupení k ČSO coby její středomoravské pobočky. Zásadní jednání mezi představiteli ČSO a MOS proběhlo 25.9. v Mikulově, kde byla pozitivně vyhodnocena dosavadní smlouva o spolupráci a odsouhlasen postup připojení MOS k ČSO. V průběhu podzimu pak byla členská základna MOS obeslána vysvětlujícím dopisem, náborovým letákem a přeregistrační přihláškou do ČSO. Členská základna ČSO byla o probíhajícím přistoupení MOSu informována na podzimní členské schůzi. Oficiálně se MOS stane pobočkou ČSO schválením nových stanov členskou schůzí MOS v únoru 2005. Po téměř 80 letech samostatné existence dvou nevládních ornitologických společností v ČR tak byla vytvořena jediná celostátní organizace, zaměřená na ochranu a výzkum ptáků.

3.3 Internetová stránka ČSO Webové stránky ČSO jsou v provozu na adresách www.birdlife.cz a www.cso.cz Na přípravě webu a zajištění pravidelné aktualizace spolupracuje množství dobrovolníků. Návštěvnost webu stoupá, pohybuje se kolem 500 -600 návštěvníků denně. Web ČSO se pravidelně umisťuje mezi 15 nejnavštěvovanějšími stránkami zabývajícími se životním prostředím. Na webových stránkách ČSO je umístěno množství informací z ochrany a výzkumu ptáků v ČR i v zahraničí, stránky jsou aktualizovány téměř každý týden, návštěvníci zde naleznou i pozvánky na akce, praktické tipy a návody, ornitologický bazar, stránky pro děti, soutěž v poznávání ptáků a mnoho dalšího. Jedna z nejoblíbenějších rubrik je rubrika Vaše pozorování, kde návštěvníci webových stránek sami vkládají svá aktuální pozorování a probíhá zde i diskuze k těmto pozorováním. Na konci roku 2004 byla zahájena rozsáhlá úprava struktury a designu webových stránek. Finančně přípravu webových stránek podpořil Program Matra nizozemského Ministerstva zahraničních věcí, dále firma WPublisher a Vogelbescherming Nederland. Koordinátor webových stránek ČSO: Vojtěch Kodet, e-mail: [email protected]

3.5 Zahraniční spolupráce ČSO spolupracuje zejména s partnerskými organizacemi BirdLife International, především s nizozemským partnerem Vogelbescherming Nederland (VBN) na projektu „Wings across Europe III – towards Professional Partners”, který je součástí programu MATRA nizozemského Ministerstva zahraničních věcí Nizozemského království a na projektu Zemědělství a rozvoj venkova. S francouzským partnerem Ligue pour la protection des Oiseaux (LPO) ČSO v roce 2004 spolupracovala na projektu „Výchova mládeže ve významných ptačích územích“. S britským partnerem Royal Society for the Protection of Birds (RSPB) probíhá zejména rozsáhlá spolupráce na projektu „Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků“. Se slovenským partnerem, Spoločností pre ochranu vtáctva na Slovensku (SOVS) probíhá tradiční spolupráce v mnoha oblastech, velmi aktivně např. v rámci programu Volná křídla. Četné jsou kontakty s evropskou kanceláří BirdLife International ve Wageningenu (Nizozemsko), s bruselskou kanceláří BirdLife International při Evropské komisi a se světovým sekretariátem BirdLife International v Cambridge (Velká Británie), dále s British Trust for Ornithology, European Bird Census Council, Statistics Netherlands (Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků). Tajemnice ČSO Lucie Stejskalová a koordinátor celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků Petr Voříšek se zúčastnili Světové konference BirdLife International a Světového setkání partnerů BirdLife International v jihoafrickém Durbanu, 7-13. března 2004. V průběhu něho se aktivně i pasivně zúčastnili mnoha přednášek a pracovních jednání zaměřených na různé aspekty ochrany a výzkumu ptactva a biodiverzity. V průběhu setkání byl též zvolen Celosvětový výbor BirdLife International a jednotlivé regionální výbory a přijata strategie BirdLife International na období 2004 – 2015. Zaměstnanci ČSO se pravidelně účastní jednání pracovních skupin v rámci BirdLife International, především Agriculture Task Force a Birds and Habitat Directive Task Force, dále odborných školení pořádaných BirdLife International a mezinárodních odborných konferencí. Pokračovala práce ČSO v rámci celoevropské Eurogroup Against Bird Crime (více viz program Volná křídla).

3.6 Ples ČSO Druhý ples České společnosti ornitologické se konal 24.1. 2004 v Kulturním domě barikádníků v Praze 10. V rámci plesu byla uspořádána též tombola. Celkem se plesu zúčastnilo 160 lidí. Kvůli vysokým poplatkům činil čistý výtěžek ze vstupného a z tomboly pouze 2600 Kč a byl použit jako příspěvek na dokončení oprav terénních stanic Velký Tisý a Blatec – Dívčice.

3.7 Členské exkurze V roce 2004 byly uspořádány dvě členské exkurze. První z nich, pořádaná o víkendu 22. – 23. 5., směřovala do NP a navržené ptačí oblasti Krkonoše a zúčastnilo se jí 42 lidí. Přes nepřízeň počasí (navzdory květnovému datu zuřila v Krkonoších sněhová vánice) měli účastníci možnost pozorovat nejen unikátní biotopy Krkonošského národního parku, ale také vzácné alpinské druhy ptáků (více viz Ptačí svět XI/3 2004: 5) Druhá exkurze se konala v sobotu 12.6. Celkem 45 účastníků si prohlédlo sídlo spolupracující organizace Ochrana Fauny ČR (OF ČR) ve Voticích spojené se stanicí pro zraněné živočichy, shlédlo výstavu o jižní Africe a film o utrpení ptáků po úrazu elektrickým proudem. Exkurze poté pokračovala pozorováním vodních ptáků na Solopyském rybníku a návštěvou přírodního parku Džbány, kde OF ČR provozuje ekologické pastevectví.

3.8 Pokračující kurs ornitologie České společnosti ornitologické „ Členové členům 2004“ Pilotní ročník pokračovacího kursu ornitologie, určený pro členy ČSO, proběhl 29.5. – 5.6. 2004 v obci Lužnice v CHKO Třeboňsko. Kurs absolvovalo 19 účastníků, kteří se během něj seznámili s moderními metodami ornitologie, a to jak během teoretických přednášek, tak především během praktických terénních cvičení. Mezi lektory se objevily i legendy české ornitologie jako např. prof. Zdeněk Veselovský, doc. Karel Hudec či prof. Karel Šťastný. Přednášku o BirdLife International a jeho přínosu pro celosvětovou ochranu ptactva přednesla ředitelka evropské kanceláře BirdLife International, paní Canan Orhun.

4. PROPAGACE A VÝCHOVA Výchovná a propagační činnost probíhá zejména osvědčenou formou exkursí, přednášek a dalších akcí pro členy i veřejnost, zapojováním veřejnosti do celostátních programů (např. sčítání některých druhů apod.) a presentací výsledků ČSO v médiích. Na propagační a výchovné činnosti se významně podílejí webové stránky ČSO.

4.1 Vítání ptačího zpěvu V roce 2004 byl uspořádán dvacátý první ročník jarních exkursí do přírody spojených s pozorováním a určováním ptáků a výkladem o jejich životě. Exkurse se konaly na rekordních 60ti místech v ČR. Zprávy však došly pouze z 22 míst, kde se celkem zúčastnilo 781 osob, z toho nejméně 263 dětí. Nejvíce účastníků (90) se sešlo v Krkonoších. Na přípravě jednotlivých akcí se podíleli nejen členi ČSO, pobočky ČSO a ornitologické kluby, ale také skauti, střediska ekologické výchovy, základní organizace Českého svazu ochránců přírody, muzea, správy CHKO, domy dětí a mládeže atd. (více viz Ptačí svět XI/3 2004: 3).

4.2 Světový festival ptactva (World Bird Festival) Světový festival ptactva, pořádaný organizací BirdLife International, je jednou z akcí, do které se ČSO pravidelně zapojuje. Jedná se o nejvýznamnější mezinárodní akci spojenou s pozorováním ptáků a přírody. Hlavní akce světového festivalu ptactva proběhly o víkendu 2.-3. října, ale ornitologicky zaměřené vycházky probíhaly v průběhu celého září a října. V rámci světového festivalu ptactva proběhl i evropský festival, jehož organizace se ujal bulharský partner BirdLife International. V celé Evropě se na 953 místech sešlo téměř 18 000 lidí. V ČR uspořádala ČSO, její členové, pobočky, ornitologické kluby a další organizace, (ČSOP, regionální muzea ad.) množství exkursí pro veřejnost doprovázených na některých místech dalšími akcemi (přednášky, ukázky kroužkování, výstavy, soutěže apod.). Akce se konaly na 46 místech České republiky a zúčastnilo se jich 1589 osob, z toho 726 dětí. Celkem bylo pozorováno 152 druhů ptáků, celkový počet jedinců přesáhl 114 000 (více viz Ptačí svět XI/4 2004: 3). Finančně byla akce podpořena Magistrátem hlavního města Prahy.

4.4 Sledování příletů čápa bílého V rámci této akce pro veřejnost bylo do ČSO zasláno cca 80 hlášení o příletu čápů bílých. Nejrannější nahlášený návrat byl 7. března v Záhlinicích na Kroměřížsku.

4.5 Pták roku 2004 – rorýs obecný Kampaň Pták roku 2004 doprovázelo vydání tradiční barevné brožury, na jejímž financování se podíleli Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Magistrát hlavního města Prahy, Ochrana Fauny ČR, Český svaz ochránců přírody, Českomoravská myslivecká jednota ČR, Česká inspekce životního prostředí ČR a někteří členi ČSO. Sledování výskytu rorýse obecného se v rámci této kampaně zúčastnilo 118 lidí, kteří poslali informace o celkem 227 obsazených hnízdištích a o 24 zaniklých hnízdištích (více viz Ptačí svět XI/4 2004: 4). Akce se těšila i pozornosti medií. Více viz 1.4.Ochrana rorýse obecného.

4.6.Výchova mládeže ve významných ptačích územích Cíle projektu: vytvořit skupiny dobrovolníků, poskytnout jim možnost získat informace o ochraně přírody v pěti významných ptačích územích a vyškolit je tak, aby byli schopni tyto informace předávat nejširší veřejnosti. Výsledky dosažené v roce 2004: Byly vydány informační letáky pro významné ptačí území Heřmanský stav – Odra - Poolzí a brožura Významné ptačí území roku 2004 pro tuto lokalitu roku, ke které se vázala stejnojmenná kampaň. Ve významných ptačích územích Heřmanský stav – Odra – Poolzí, Bohdanečský rybník a Rožďalovické rybníky byly instalovány informační tabule pro veřejnost. Byly vydány informační letáky pro významné ptačí území Rožďalovické rybníky. Ve všech pěti územích byly zahájeny akce pro veřejnost. Finanční podpora: Francouzské ministerstvo pro životní prostředí a udržitelný rozvoj skrze partnerskou organizaci BirdLife International ve Francii - Ligue pour la Protection des Oiseaux (LPO, Liga na ochranu ptáků).Koordinátor projektu: David Lacina

4.7. Výstava Od významných ptačích území k ptačím oblastem soustavy Natura 2000 ČSO připravila novou verzi putovní výstavy o ochraně nejcennějších území významných pro výskyt ptáků v ČR. Nová verze výstavy dostala název „Od Významných ptačích území k ptačím oblastem soustavy Natura 2000“. Hlavními cíly výstavy je představit mezinárodní program „Významná ptačí území“ a jednotlivé lokality v ČR, které se staly podkladem pro vznik ptačích oblastí v rámci soustavy evropsky chráněných území Natura 2000. V roce 2004 bylo možno výstavu vidět v Sušici, v Mikulovu, v Přerově a Rožnově pod Radhoštěm. Novou verzi výstavy finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Výstava bude po ČR putovat i v roce 2005.

4.8. Týden udržitelného rozvoje ČSO se účastnila Týdne udržitelného rozvoje (Green week) pořádaném v ČR francouzským velvyslanectvím. Na francouzském institutu byla uspořádána přednáška o činnosti ČSO a ptačích oblastech soustavy Natura 2000. „Ptačího dne“ pořádaného BirdLife International v rámci Týdne udržitelného rozvoje v Bruselu se za ČSO účastnil Zdeněk Tyller, mladý dobrovolník z patronátní skupiny pro významné ptačí území Bohdanečský rybník, podílející se na projektu Pod jednou oblohou – Výchova mládeže ve Významných ptačích územích.

4.9. Články a příspěvky v médiích Propagace ČSO v médiích má trvale rostoucí charakter. ČSO vydala patnáct tiskových zpráv. Jen pracovníci sekretariátu poskytli rozhovory či podklady k cca 60ti relacím nebo článkům, akce ČSO byly presentovány v celostátních denících (MF Dnes, , HN, Právo, Blesk, regionální denníky Bohemia atd.), rozhlase (ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava, ČRo 6 Svobodná Evropa, ČRo Plzeň, ad.) a televizi (ČT1, ČT 2, Nova). Další relace a články byly realizovány v regionálních periodikách především díky zástupcům poboček ČSO a organizátorům akcí pro veřejnost (Vítání ptačího zpěvu, Festival ptactva) a výsledný počet nelze stanovit.

5. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Zprávy ČSO - č. 58 a 59; informační zpravodaj pro členy ČSO, po 2200 výtiscích. Ptačí svět - populárně zaměřený časopis nejen pro členy ČSO, 4 čísla po 3000 výtiscích. Zpravodaj IBA - informační zpravodaj programu patronátních skupin projektu „Významná ptačí území“, 1 číslo, 300 výtisků. Pták roku 2004 –rorýs obecný - výchovná a propagační brožura, 10 000 výtisků. Sylvia – č. 40 - odborný ornitologický časopis, 800 výtisků. Sborník abstraktů z ornitologické konference Dravci a sovy 2004, 24.9.-26.9.2004, Mikulov na Moravě, 200 výtisků. Ptáci a zákon aneb Právní příručka nejen pro ornitologa, příručka, 6500 výtisků. Heřmanský stav – Odra – Poolzí - významné ptačí území roku 2004, 4000 výtisků. Česká společnost ornitologická je tu právě pro Vás!, propagační leták, 3000 výtisků. Proč jsou významná ptačí území důležitá?, leták, 2000 výtisků. Karvinské rybníky a řeka Olza, leták, 2000 výtisků. Heřmanský stav – Záblatský rybník, leták 2000 výtisků. Významné ptačí území Rožďalovické rybníky, leták 2000 výtisků. Lesy na Rožďalovicku, leták, 2000 výtisků. Co nám létá za školou, leták, 2000 výtisků.

Poznámka: pravidelné publikace vydávané pobočkami ČSO jsou uvedeny v dílčích zprávách jednotlivých poboček.

6. REGIONÁLNÍ POBOČKY ČSO Regionální pobočky ČSO pracují v severních, východních, jižních a západních Čechách a na jižní a severní Moravě. Jejich posláním je propagovat činnost ČSO v rámci konkrétního regionu, organizovat výzkumné, ochranářské, propagační a výchovné akce. V průběhu roku 2004 byla ukončena jednání o vzniku nové, středomoravské pobočky ČSO – Moravského ornitologického spolku, který se stane novou pobočkou ČSO od 1.1. 2005, resp. od schválení nových stanov MOSu jeho členskou základnou při nejbližší členské schůzi. (viz také 3.3.)

6.1 Severočeská pobočka (Počet členů v roce 2004: 66 ) Ochrana ptactva: Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdní lokality sokola stěhovavého. Členové pobočky se dále věnovali vyvěšování, kontrole a údržbě budek zejména pro sýkory a skorce. Vybudováno 15 umělých nor pro ledňáčky. Výzkum: Mapování rozšíření a obsazenosti budek sýce rousného v Jizerských horách - výzkum budkové populace sýců, kontrola cca 400 budek. CES - výzkum hnízdních populací ptáků metodou kroužkování - na 2 místech Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů. Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltavy, Ohře a Ploučnice Jednotný program sledování ptáků v ČR - minimálně sledováno 5 linií Zimní sčítání kání - minimálně 2 linie Odborná práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (např. Společnost pro ochranu a výzkum dravců a sov) Kroužkování a monitoring čápů bílých a černých, monitoring úrazů ptáků el. proudem (10 km vedení). Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu proběhlo na 7 místech zájmového území pořádáno členy ČSO na dalších 4 místech pořádáno nečleny pobočky Evropský ptačí festival - na 4 místech. Intenzivní je přednášková činnost pro školy a pro širokou veřejnost na téma ochrany a výzkumu ptáků a významu ptáků pro přírodu a pro člověka – celkem uspořádáno 65 přednášek. Publikační činnost: Vydávání informačního zpravodaje Severočeské pobočky ČSO pod názvem Kominíček - 1 číslo. Kontaktní osoba: Petr Lumpe, Regionální muzeum Mělník, nám. Míru 54, 276 01 Mělník [email protected], tel.: 315 630 924 - zam., 728 158 417 - mob.

6.2 Východočeská pobočka (Počet členů v roce 2004: 200) Ochrana ptactva: Návrh Přírodního parku Dolní Pometují a Přírodní rezervace Mokřady u Rzů – jednání s Krajskými úřady (vyhlašovately) v Hradci Králové a Pardubicích dále pokračují a snad spějí ke zdárnému konci. Výzkum ptactva: VČP spoluorganizovala mapování rozšíření ptáků v Pardubicích (probíhá od r. 2003). Členové VČP ČSO se podílejí rovněž na akcích pořádaných ČSO, především na akcích výzkumných (Mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR, Sčítání vodních ptáků na zimovištích, kroužkování, výzkum určitých skupin ptáků). Propagace a výchova: Ornitologické povídání - seminář věnovaný významným ornitologům regionu (v roce 2004 Václavu Hlaváčovi) spojený s malou konferencí, na které prezentují členové východočeské pobočky ČSO výsledky svých ornitologických výzkumů. Víkendový výzkumný tábor doplněný o vzdělávací program pro členy. Vítání ptačího zpěvu, Festival ptactva a další propagační akce (Den Země, tradiční propagační akce při výlovu Bohdanečského rybníka aj.)

Východočeská pobočka se spolupodílela na realizaci výstavy Ptactvo Chrudimě a Pardubického kraje v prostorách Vodních zdrojů Chrudim (únor 2004) + na doprovodných akcích (přednášky, publikace Chrudimské ptactvo). Byla zřízena elektronická adresa Pobočky ([email protected]), ze které jsou rozeslány poslední Zpravodaje; nadále funguje velmi frekventovaná internetová konference členů VČP, ve které si sdělují faunistická pozorování a typy výskytu vzácnějších nebo zajímavých druhů ptáků (v současnosti kolem 30 členů). Publikační činnost: Vydán časopis Pannurus č. 14 (za finančního přispění KÚ Pardubického kraje) a Zpravodaj VČP ČSO (2x). Kontaktní osoba: Tomáš Diviš, e-mail:[email protected]

6.3. Jihočeský ornitologický klub – jihočeská pobočka ČSO (Počet členů v roce 2004: 187) Ochrana ptactva : Údržba a opravy ptačích hnízd, spolupráce na budování ostrůvků pro vodní ptáky na r. Dehtář a v NPR V. a M.Tisý, ochrana lokalit chřástala polního. Výzkum: Kroužkovací Akce Acrocephalus v NPR Řežabinec – v roce 2004 odchycen rekordní počet 1419 ex. 48 druhů ptáků. Na pěti lokalitách byl zahájen dlouhodobý monitoring ptačí populace jednotnou metodou odchytu do sítí (CES). Skupina pro výzkum chřástala polního provedla sčítání na pravidelně sledované lokalitě ve Vltavském luhu na Šumavě a kompletní dokumentaci populace v Novohradských horách. Provedeno bylo sčítání tetřívků v Novohradských horách (10M, 4F) a sýčka obecného na Českobudějovicku (nulový výskyt) a Písecku (1 teritorium). Bylo pokračováno v ornitologickém průzkumu Táborska. Zahájena byla činnost skupiny pro výzkum avifauny ptačí oblasti Boletice. Členové pobočky se dále podíleli na práci skupiny pro výzkum čápa bílého a sčítání vodního ptactva. Propagace a výchova: 9 exkurzí v rámci Vítání ptačího zpěvu, 8 exkurzí v rámci Světového festivalu ptactva. Společenské akce: Účast 6 členů na společné exkurzi jihočeských, hornorakouských a maďarských ornitologů v pohoří Vertes v Maďarsku. Slavnostní zasedání u příležitosti 35. let Jihočeského ornitologického klubu v penzionu Hamr na Třeboňsku. Kontaktní osoba: Petr Bürger, předseda, Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Bidějovice, email: [email protected]

6.4. Západočeská pobočka (Počet členů v roce 2004: 130) Výzkum: Zpracovávání výsledků a monitoring hnízdění čápa bílého na území bývalého západočeského kraje. Monitoring výskytu dravců a sov na území bývalého západočeského kraje. Atlas hnízdního rozšíření ptactva na území města Plzně – převedení dat do digitální podoby, příprava závěrečné zprávy. Účast na celorepublikovém zimním sčítání vodního ptactva. Mapování hnízdního rozšíření ptáků Slavkovského lesa. Celkem 4 sčítací termíny v květnu a červnu v okolí Mariánských Lázní.Sčítání hnízdních populací vodních ptáků metodou dvou kontrol.Hnízdní rozšíření racka chechtavého v západních Čechách 2004-2005. Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu – jarní ornitologická vycházka (květen 04) proběhlo na 11 místech regionu. Světový festival ptactva, podzimní ornitologické vycházky, proběhly na pěti místech regionu. Publikační činnost: Byla vydána 2 čísla (jarní a podzimní) informačního zpravodaje pobočky COLUMBA v nákladu cca 120 výtisků. Vyšlo první číslo odborného periodika OTUS, obsahující zprávu

Západočeské podskupiny Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov za rok 2003 a podrobné výsledky sledování dravců a sov v západních Čechách. Náklad 80 výtisků Kontaktní osoba: Libor Schröpfer, Kopeckého sady 2, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected]

6.5. Jihomoravská pobočka ČSO (JMP) (Počet členů v roce 2004: 155) Ochrana ptactva: Účast v několika desítkách správních řízení ve věci ochrany volně žijících druhů ptáků na KÚ Jihomoravského kraje, obecních úřadech s rozšířenou působností (Břeclav, Hodonín, Hustopeče, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Veselí nad Moravou, Židlochovice, Znojmo, Magistrát města Brna), Správě ochrany přírody –správách CHKO Pálava, Bílé Karpaty a Žďárské vrchy a na MŽP ČR Zpracovány dvě ornitologické studie pro lokality se zamýšlenou výstavbou větrných elektráren (VE) resp. parků (VP) (VP Uherčice-Starovice a VE Bantice), účast v procesu veřejného projednávání EIA u dalších projektů (VP Kuželov, VE Stavěšice) (D.Horal). Ve spolupráci s BirdLife Österreich bylo dohodnuto, že v r. 2005 bude v rámci programu EU "Leonardo" pro JMP ČSO pracovat rakouský ornitolog Manuel Denner, který zpracuje modelovou ornitologickou studii pro další potenciální lokalitu výstavby VP. S využitím dotace Jihomoravského kraje realizována akce Regenerace tůně Ludmila v k.ú. Holasice u Rajhradu ve prospěch mokřadních společenstev jako biotopů ptáků a obojživelníků (J.Martiško, ZO ČSOP Brněnsko). Členové JMP ČSO zpracovali návrh projektu LIFE-Nature, zaměřený na návrat dropa velkého jako hnízdícího druhu na Znojemsko, a první část záchranného programu (managementového plánu) pro tento kriticky ohrožený druh avifauny ČR. U různých úřadů podáno také několik podnětů, např. na vyhlášení dvou přechodně chráněných ploch (Koňské pastvisko v k.ú. Hlohovec u Lednice a hnízdiště orla mořského na Znojemsku). Navázána široká spolupráce s Magistrátem města Zlína a Krajským úřadem Zlínského kraje ve věci několika projektů na ochranu ptáků (budky pro kavky a poštolky a kamerový systém na hradě v Malenovicích, umělý ostrov pro vodní ptáky na Fryštácké přehradě, úprava čapího hnízda ve Slušovicích, financování softwaru databáze dravců a sov) (B.Landsfeld). Členové JMP se významným způsobem podíleli na formulování bližších ochranných podmínek pro vládní nařízení u několika ptačích oblastí (SPAs) na území jižní Moravy a na jejich monitoringu. Pro Krajský úřad Jihomoravského kraje zpracováno zhodnocení vybraných rybníků z hlediska výskytu zvláště chráněných a dalších významných druhů ptáků vázaných na vodní a mokřadní biotopy (s důrazem na kormorána velkého) jako podklad pro správní řízení vedená dle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokračovala spolupráce s firmou Etac, s.r.o. resp. Readymix CZ ve věci monitoringu a návrhu revitalizačních opatření na těžebním jezeru Spytihněv na Uherskohradišťsku. Publikační činnost: Časopis Crex – vyšlo číslo 22 (březen 2004) a dvojčíslo 23-24 (prosinec 2004), redakce D.Horal, počínaje příštím číslem 25-26 redakce V.Škorpíková. Práce s veřejností: Pro členy i veřejnost byly uspořádány 4 víkendové či jednodenní akce do vybraných CHKO a ptačích oblastí. Na několika místech proběhly tradiční akce Vítání ptačího zpěvu a Evropský festival ptactva, viz publikované přehledy v Ptačím světě. Výzkum: V roce 2004 pokračovala akce Mapování výskytu strakapouda jižního v Jihomoravském regionu a Mapování výskytu šplhavců v brněnské aglomeraci . Od zimy 2004/2005 vyhlášena akce "Kalous ušatý na společných shromaždištích – pták Jihomoravské pobočky ČSO roku 2005". Členové JMP se účastní celostátních akcí např. Mezinárodního sčítání vodních ptáků aj. Členové pobočky realizovali řadu dalších svých projektů, týkajících se ochrany a výzkumu ptáků, mj. ve spolupráci např. se Skupinou pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO, ČSOP, Moravským ornitologickým spolkem, okresními úřady, Lesy ČR apod. Kontaktní osoba: David Horal, AOPK Lidická25/27 657 20 Brno, tel: do zaměstnání541 321 124 linka 401, e-mail:[email protected]

6.6. Slezská ornitologická společnost - Severomoravská pobočka ČSO (Počet členů v roce 2004: 49). Ochrana: Členové pobočky se podílí na ochraně a výzkumu vybraných druhů či skupin druhů, zejména chřástala polního, ťuhýkovitých, dravců a sov. Z úředních jednání: problematika dálnice D 47, problematika vyhlášení ptačí oblasti (SPA) Heřmanský stav - Odra - Poolzí , jednání s Lesy ČR – hospodaření v lesích na území ptačích oblastí (SPA), veřejné projednávání připomínek k navrhované ptačí oblasti (SPA) Poodří, stanoviska k žádostem o odstřel kormoránů apod. Biologická hodnocení na území severní Moravy (výběr): inventarizační průzkumy avifauny PR Čantoryje, PR Rešovské vodopády, rybníku Kališčok, PR Svinec. Praktická ochranářská činnost: vyvěšení a kontrola přes 650 ptačích budek, ochranná výsadba dřevin, údržba pastvin pro hnízdění ptáků, úpravy břehů pro ledňáčky, zimní přikrmování dravců a pěvců. Intenzivně probíhá činnost zaměřená na ochranu, výzkum a popularizaci významných ptačích území / ptačích oblastí Beskydy, Heřmanský stav – Stružka, Jeseníky a Poodří (spolupráce na vytváření a popularizaci soustavy NATURA 2000). Výzkum: Účast na různých ornitologických akcích, např. Mezinárodní sčítání vodních ptáků, sčítání hnízdních populací vodních ptáků metodou dvou kontrol, jednotný program sčítání ptáků v ČR, zimní sčítání dravců, mezinárodní sčítání nocovišť kormorána velkého v ČR. Dílčí výzkumy (výběr): avifauna Nízkého Jeseníku, avifauna Karvinských rybníků, etologie racka černohlavého, ultramikroskopické studium ptačích vajec, mapování lokalit chřástala polního, výzkum ťuhýkovitých. Kroužkování: odchytová akce Acrocephalus v Bartošovicích n.M., CES, Projekt vlaštovka. Okroužkováno přes 13.300 ex. ve 100 druzích. Propagace a výchova: „Vítání ptačího zpěvu“- 7 míst, cca 400 účastníků. „Světový festival ptactva - 4 místa. Vedení mládeže u DDM v Ostravě, 2 letní odborná soustředění pro mládež, min. 7 terénních exkurzí pro veřejnost, přednášky, soutěže, výstavky. Publikační činnost: Informační oběžník pro členy S.O.S. – duben 2004. Vydány 2 informační brožury. Kontaktní místo: Ostravské muzeum, Ing.Mojmír Foral, Masarykovo nám. 1, Ostrava 1, 702 00, tel.: 596 123 760, 596 125 338, e-mail: [email protected].

7. PŘEHLED O HOSPODAŘENÍ ĆSO ZA ROK 2004 ČSO je účetní jednotkou účtující od 1.1. 2001 v podvojném účetnictví. Účetní jednotka uzavírá k 31.12. příslušného roku účetní knihy a sestavuje účetní uzávěrku. Účetní uzávěrku tvoří: 1) Rozvaha 2) Výkaz zisku a ztrát 3) Příloha

1) Rozvaha k 31.12.2004 Aktiva Pasiva Podrozvahové účty Rozdíl

3 767 536 Kč 3 820 579 Kč 91 683 Kč -144 726 Kč

Vybrané údaje z rozvahy – Aktiva

013 Software 021 Stavby 022 Samostatné movité věci 132 Zboží na skladě 211 Pokladna 221 Bankovní účty 311 Pohledávky

Kč 39 743,5 177 507 1 372 353 286 677 77378 1 779 785 34 092

Vybrané údaje z rozvahy – Pasiva

321 Závazky – dodavatelé

Kč 76 400

Dary s určením: 911.50 Terénní stanice 911.51 Tisk 911.52 Buteo 911.55 Čáp 911.58 Pták roku

5910 39 550 2200 2600 4630

Granty: Kč 911.31 Vogelbescherming Nederland (BirdLife Nizozemí) 911.36 Euromonitoring 911.37 Nadace na ochranu zvířat 911.38 Matra II. 911.39 BirdLife Francie 911.40 KÚ HK 911.44 Vogelbescherming Nederland (BirdLife Nizozemí) 911.46 Nadace Partnerství 911.54 Magistrát Hl. M. Prahy 911.56 Zemědělství – Vogelbescherming Nederland (BirdLife Nizozemí) 911.57 Literární fond 911.59 Zemědělství II. – Vogelbescherming Nederland 911.60 Vogelbescherming Nederland 311.61 Nadace Partnerství II.

106 528 857 497 50 000 361 526 312 726 20 000 57 783 16 000 15 000 43 200 10 000 628 073 145 225 60 000

2) Výkaz zisku a ztrát 31.12.2004 Náklady Výnosy Hosp. výsledek – ztráta:

2 509284Kč 2 364 558 Kč -144 726 Kč

Vybrané údaje z výkazu zisku a ztrát – Výnosy

684. Členské příspěvky 602 Tržby z prodeje služeb 604 Tržby za zboží 644 Úroky 649 Jiné ostatní výnosy 691 Provozní dotace (MŽP) 682 Dary neurčené

Kč 414 340 1427 421 157732 8716 190 040 98 000 68 459

Vybrané údaje z výkazu zisku a ztrát – Náklady

501 Spotřeba materiálu 502 Spotřeba energie 512 Cestovné 513 Náklady na reprezentaci 518 Ostatní služby 521 Mzdové náklady 524 Zákonné sociální pojištění 545 Kursové rozdíly 549 Jiné ostatní náklady 551 Odpisy majetku

Kč 21 997 795 195 063 15 427 1 160 096 430 387 41 882 1984 521 002 49 207

Pozn. Hospodářský výsledek – ztráta je celkový výsledek podvojného účetnictví včetně zaúčtování hodnot majetku, zásob a závazků a neznamená zápornou bilanci hospodaření ČSO (tj. neznamená zápornou bilanci příjmů a výdajů dle jednoduchého účetnictví).

Poděkování I v tomto roce bychom jménem výboru a sekretariátu České společnosti ornitologické rádi poděkovali všem členům za nezištnou a obětavou práci ve prospěch naší organizace. Děkujeme také všem institucím a sponzorům, kteří činnost ČSO v roce 2004 finančně podpořili.

Výroční zprávu České společnosti ornitologické za rok 2004 zpracovala Lucie Hošková, tajemnice ČSO