NÁRODNÍ PŘEHLED O APLIKACI MÉNĚ ČASTO UŽÍVANÝCH A VYUČOVANÝCH JAZYKŮ
ČESKÁ REPUBLIKA REPUBLIC Tento projekt byl podpořen Evropskou komisí. Tento materiál odráží pouze názory jeho autora a komise nenese žádnou odpovědnost za jakékoliv použití zde obsažených informací.
2
AUTOR:
AKLUB Centrum vzdělávání a poradenství Krnov, Česká republika www.aklub.org
Tento dokument byl vytvořen sdružením Síť pro sociální inkluzi a začleňování na trh práce prostřednictvím jazykového vzdělávání, dále jen SMILE (Social and Market Inclusion through Language Education). Jedná se o nezávislou zprávu, nikoli o politický dokument na evropské nebo národní úrovni. SMILE je síť, která se zaměřuje na možnosti překonávání ekonomických a sociálních překážek v rámci Evropské Unie pomocí prosazování úspěšných modelů jazykového vzdělávání.
Vydáno 2015.
3 OBSAH: 1. Úvod…………………………………………………………………………………………………………..............4 2. Evropské jazykové strategie pro začleňování na trh práce a pro sociální inkluzi ......…...5 3. Méně často užívané a vyučované jazyky..………………………………………………………….……..7 4. Národní strategie pro jazyky v České republice...............…………………………………………..8 4.1. Strategie pro kulturní diverzitu a inkluzi……………...................…………….………….9 5. Osvědčené postupy.......………………………………………………….........……………………………..12 6. Identifikované sektory v České republice...........……………………………………………………..16 6.1. Cestovní ruch...……………………………………………………………………….……….......…17 6.2. Školní vzdělávání v přeshraničních regionech…….................………...……………..18 6.3. Sektor pohostinství – průmysl pohostinství...................………….......……………….19 7. Metodiky pro studium a podporu LWUTLs…………...................................……………………..20 7.1. Metody jazykové výuky, při nichž lze využít databázi projektu SMILE…………...20 7.2. Podpora LWUTLS................................………………………………………………...………22 8. Shrnutí…………………………………………………………………………………………………...........……23 9. Odkazy..………………………………………………………………………………………………...........…….
4
Cílem tohoto dokumentu je představit nejnovější poznatky sítě SMILE týkající se studia a propagace jazyků, které se v České republice méně často používají a vyučují, dále jen "LWUTLs" (Less widely used and taught languages). Síť SMILE se snaží navázat spolupráci s organizacemi z oblasti vzdělávání, práce a života společnosti a zjistit, jak by se v těchto oblastech daly pomocí LWUTLs zvýšit jazykové kompetence a dovednosti, a tím podpořit konkurenceschopnost, zvýšit zaměstnatelnost a posílit sociální inkluzi. Síť SMILE si klade za cíl podpořit jak evropskou, tak národní jazykovou politiku tím, že bude hledat, identifikovat a šířit dobré výsledky osvědčených postupů pro podporu jazykové diverzity se zvláštním zaměřením na studium LWUTLs. V souladu s tím představuje tento Národní přehled výběr osvědčených postupů a metodik pro podporu jazykové diverzity a LWUTLs se zaměřením na jejich praktické využití v různých sektorech. Primárním cílem je na jedné straně vytvořit příležitosti pro spolupráci mezi oblastmi jazykového vzdělávání, odborné přípravy a práce, a tím podpořit konkurenceschopnost a zaměstnatelnost, a na straně druhé posílit sociální inkluzi různých znevýhodněných skupin (přistěhovalců, lidí se zdravotním postižením, seniorů atd.). Dokument předkládá přehled hlavních evropských strategií v oblasti jazykového studia a podpory jazykové diverzity a zároveň nastiňuje jazykovou politiku a její uplatňování ve formálním i neformálním vzdělávání v České republice. Národní přehled dále objasňuje, co se rozumí pod pojmem „méně často užívané a vyučované jazyky“, jak ho definuje síť SMILE, a uvádí, ve kterých jazycích byly osvědčené postupy vytvořeny a k jakým účelům. Další části se zaměřují na soubor osvědčených postupů, jejich praktické využití v České republice v různých sektorech, které by se daly označit za uživatelsky přívětivé prostředí, a také na úspěšné metodiky a přístupy ke studiu a podpoře LWUTLs. Soubor vychází z jazykových projektů a iniciativ, které vytvořily inovativní metody jazykové výuky vhodné jako motivace a zdroje jak pro sociální inkluzi, tak pro začleňování na trh práce. Poslední kapitola dokumentu shrnuje, jaké jsou příležitosti a výzvy v oblasti podpory LWUTLs a jaký je jejich význam pro ekonomické, společenské a kulturní oblasti života Evropy. Národní přehled pro Českou republiku byl vytvořen českou organizací AKLUB, která je aktivním členem sítě SMILE.
5
Evropské jazykové strategie pro začleňování na trh práce a pro sociální inkluzi Partnerská síť SMILE provedla analýzu některých klíčových dokumentů publikovaných institucemi a zákonodárnými orgány EU zaměřující se na prioritní oblasti a cíle jazykového vzdělávání a podpory na evropské úrovni, a obzvláště věnovala pozornost významu jazyků pro začleňování na trh práce a pro sociální inkluzi. Cílem pro růst EU stanoveným dokumentem Strategie Evropa 2020 je přeměnit Unii v “inteligentní, udržitelné a inkluzivní hospodářství” do roku 2020 a pomoci členským státům dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. K dosažení tohoto cíle si EU stanovila pět úkolů zaměřených na konkrétní akce, které se uskuteční na evropské a národní úrovni v oblastech zaměstnanosti, výzkumu, rozvoje, vzdělávání, energetické udržitelnosti a boje proti chudobě a sociální exkluzi. Detailní informace o dokumentu Evropa 2020 jsou k dispozici na http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm Strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (‘ET 2020’), který byl vydán Radou Evropské Unie v roce 2009, se zaměřuje na čtyři společné cíle při řešení problémů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020. Jsou to jmenovitě:
realizovat celoživotní učení a mobilitu; zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy; prosazovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství; zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy.
Celý text dokumentu ve všech úředních jazycích EU je k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/ALL/?uri=CELEX:52009XG0528(01) Pokud jde o jazykové vzdělávání, nový program Erasmus+ (2014-2015) upravuje cíl formulovaný na barcelonském summitu v roce 2002 “mateřský jazyk plus dva cizí jazyky” a klade důraz především na význam klíčových kompetencí a dovedností pro potřeby trhu práce. Jazykové cíle programu Erasmus+ jsou následující: zlepšit úroveň klíčových kompetencí a dovedností s ohledem na jejich význam pro trh práce, zvláště tím, že se vytvoří více příležitostí pro mobilitu ve vzdělávání; zlepšit výuku a učení jazyků a podporovat jazykovou diverzitu a mezikulturní povědomí; rozvíjet základní a průřezové dovednosti, včetně vícejazyčnosti, za použití inovativních a na žáka zaměřených pedagogických přístupů a rozvíjením vhodných metod hodnocení a certifikace. Přehled programu Erasmus+ je k dispozici na https://eacea.ec.europa.eu/erasmus-plus_en
Význam jazyků pro trh práce je dále podtržen ve zprávě Evropské komise vydané v roce 2012 jako Pracovní dokument útvarů Komise, který se zabývá Jazykovými kompetencemi pro zaměstnatelnost, mobilitu a hospodářský růst. Ze závěrů dokumentu vyplývá, že jazykové kompetence musí podporovat mobilitu pracovníků a studentů, zlepšit zaměstnatelnost evropské pracovní síly, být užitečné v reálném životě a odpovídat požadavkům trhu práce. Proto má být jazykové vzdělávání nastaveno tak, aby podporovalo
6 zaměstnatelnost, mobilitu a hospodářský růst a zároveň odráželo specifické potřeby dané země a vycházelo z osvědčené praxe. Více informací na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012SC0372&from=EN Dokument Rady Evropské unie z roku 2011 obsahuje závěry o jazykových kompetencích pro zlepšení mobility, a mimo jiné také následující doporučení pro Evropskou komisi a členské státy: podporovat mobilitu pro jazykové vzdělávání; vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy pro podporu jazyků s cílem získávání nových dovedností; podporovat specifický jazykový obsah pro profesionální účely (zvláště v odborném vzdělávání a ve vysokoškolském vzdělávání); uznávat a kladně hodnotit jazykové kompetence získané prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání; propojit kvalifikace odborného vzdělávání a přípravy, které zahrnují jazykové dovednosti, se SERR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky); poskytovat podporu prostřednictvím programů EU; podporovat tvorbu výukových a vzdělávacích materiálů pro LWUTLs. Rada stanovuje následující prioritní oblasti pro jazykové vzdělávání a jeho podporu: vzdělávací mobilita pro zvýšení zaměstnatelnosti, mezikulturního povědomí, tvořivosti a osobního rozvoje; dobrá znalost cizích jazyků jako klíčová kompetence pro trh práce a sociální kohezi; inovativní metodiky pro zvýšení zaměstnatelnosti a mobility pracovníků; vzdělávání učitelů (zvláště v odborném vzdělávání); širší výběr jazyků, včetně LWUTLs a jazyků sousedících zemí; jazykové kompetence znevýhodněných skupin (zvláště dětí) pro lepší sociální inkluzi a budoucí profesionální rozvoj; výuka a studium jazyků pro specifické účely; celoživotní studium jazyků pro všechny, včetně seniorů. Celé znění dokumentu je k dispozici na http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/126373.pdf Z obecných závěrů analyzovaných dokumentů vyplývá, že význam jazykových kompetencí a dovedností pro trh práce neustále narůstá a že by se tudíž mělo věnovat více úsilí na plnění požadavků tohoto trhu tím, že bude vzdělávání více zaměřené na žáka, více prakticky orientované a v praxi snadněji aplikovatelné. Poptávka a nabídka jazykových dovedností by se tedy měla více zaměřit na odborné jazykové vzdělávání a vzít při tom v úvahu, že zaměstnavatelé potřebují jazykové kompetence nejen v tradičně vyučovaných jazycích (jako je angličtina, němčina, španělština atd.), ale také v méně často vyučovaných jazycích, které jsou potřeba pro vyplnění mezer na trhu. Na základě analyzovaných dokumentů určila síť SMILE tyto prioritní oblasti pro podporu LWUTLs:
jazyková a kulturní diverzita; jazyky sousedních zemí/přeshraniční regiony; profesní jazyky; jazyky obchodních partnerů; mobilita (studijní i pracovní).
7 Je tedy zároveň výzvou i příležitostí pro LWUTLs upevnit své postavení důležitých hráčů v evropském jazykovém, kulturním a společensko-ekonomickém životě a mělo by se na ně nahlížet z hlediska konkurenceschopnosti, poptávky na trhu, a společenského a kulturního významu.
3. Méně často užívané a vyučované jazyky v Evropě (Jak je definuje síť SMILE) Pro účely realizace projektů rozhodla partnerská síť SMILE po společné debatě, co bude rozuměno pod pojmem “méně často užívané a vyučované jazyky” (LWUTLs) a které jazyky budou do této definice zahrnuty s ohledem na identifikaci příležitostí a osvědčených postupů pro jejich prosazování. V žádném z analyzovaných oficiálních dokumentů EU nebyla nalezena konkrétní definice pro LWUTLs. Přijatá definice bere v úvahu cíle sítě SMILE a jejich praktické využití pro cílové skupiny a není tedy oficiální definicí LWUTLs. Na základě partnerských diskuzí na téma příležitosti a problematické oblasti prosazování LWUTLs byla stanovena následující definice pro LWUTLs takto: jedná se o „národní, strategické, regionální či menšinové jazyky“, které mohou být do této skupiny zahrnuty za následujících podmínek: Přednost mají oficiální jazyky EU. To znamená, že většina zvolených osvědčených postupů se zaměřuje na ně. o Evropská Unie má 24 oficiálních jazyků. Jsou to bulharština, francouzština, maltština, chorvatština, němčina, polština, čeština, řečtina, portugalština, dánština, maďarština, rumunština, holandština, irština, slovenština, angličtina, italština, slovinština, estonština, lotyština, španělština, finština, litevština a švédština. o Vyloučeny jsou tradičně vyučované jazyky (angličtina, němčina, francouzština, italština a španělština), pokud nepřinášejí přidanou hodnotu a potenciál přenosnosti osvědčených postupů a metod aplikovatelných na LWUTLs. Všechny ostatní jazyky (v rámci Evropy) jsou považovány za LWUTLs. Regionální a menšinové jazyky (včetně přeshraničních jazyků), jako jsou například katalánština ve Španělsku nebo ve velmi specifických případech italština ve Švýcarsku, mohou být zahrnuty, jsou-li relevantní pro cíle projektu (pro trh práce a sociální inkluzi) nebo pro potřeby cílové skupiny. Jazyky strategických partnerů EU anebo jazyky se strategickým významem pro společenský a ekonomický rozvoj Unie, jako jsou na příklad čínština, ruština, arabština atd. Na základě této definice provedli partneři SMILE průzkum v oblasti osvědčených postupů pro podporu a učení LWUTLs a jejich uplatnění v různých sektorech identifikovaných jako jazykově-přátelská prostředí v každé z partnerských zemí.
8
4. Národní strategie pro jazyky a jazykové otázky v České republice Oficiální jazyk je čeština a používá ho většina obyvatel České republiky (ČR) – asi 96%, ale jeho používání není definováno žádným specifickým jazykovým zákonem. V roce 2004 byl zamítnut návrh komunistických poslanců na přijetí novely Ústavy, která by zavedla národní a oficiální jazyk. Postoj vlády k tomuto návrhu byl negativní. Finanční úřady používají jako úřední jazyk také slovenštinu. Používání českého nebo slovenského jazyka je zakotveno v Zákoně o správě daní a poplatků. Občané České republiky, kteří se hlásí k národnostním a etnickým menšinám, mohou jednat v jejich vlastním jazyce, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod. V případě, že použijí tlumočníka, zaplatí náklady stát. Výjimkou jsou trestní řád a občanský soudní řád, které zaručují právo na tlumočníka v průběhu trestního řízení a jednání s policejními orgány, ale bez nároku na náhradu nákladů. Letáky a další publikace musí být zveřejňovány v českém jazyce, jak je stanoveno v Zákoně o ochraně spotřebitele. Jedinou autoritou v záležitostech českého jazyka a zároveň stanovitelem pravidel pravopisu je Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že k 31. prosinci 2013 měla Česká republika 10 512 419 obyvatel. Sčítání lidu, domů a bytů v České republice se důsledně dotazuje na národnost. Poslední takový průzkum byl proveden v březnu 2011. Podíl etnických Němců v populaci, kteří tvořili velmi početnou skupinu před druhou světovou válkou, výrazně poklesl kvůli poválečnému odsunu Němců. Během trvání Československa plynule narůstal podíl etnických Slováků. V souladu s mezinárodními doporučeními zahrnuje census z roku 2001 do celkového počtu obyvatel také cizince se statusem dlouhodobého pobytu. Druhý nejrozšířenější jazyk podle počtu uživatelů (po českém jazyce) je slovenský jazyk, následuje polština, němčina a romština. Tabulka: Složení obyvatelstva podle národnosti v roce 2001 a 2011 (vyjádřeno v procentech) - česká národnost zahrnuje Moravany a Slezany. Národnost česká
2001 (%)
2011 (%)
94.2
97.9
slovenská
1.9
1.4
ukrajinská
-
0.5
vietnamská
-
0.3
romská
-
0.1
9
polská
0.5
0.3
německá
0.4
0.2
maďarská
0.1
0.1
jiná
2.8
2.8
Zdroj:
Informace poskytl Český statistický úřad na základě sčítání lidu, domů a bytů z let 2001 a 2011.
Podpoře jiných národností a jejich jazyků je věnováno mnoho programů. Národnostní menšiny tvoří občané České republiky (ČR), kteří se hlásí k jiné národnosti než české. Za cizí státní příslušníky se považují lidé, kteří mají jiné státní občanství než české. Definice pojmů národností menšina a příslušník národností menšiny je vymezena v zákoně č. 273/2001 Sb. Na základě tohoto zákona byla ustanovena Rada vlády pro národnostní menšiny jako poradní a iniciativní orgán pro záležitosti týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků a ochrany menšinových jazyků. Předseda Rady je zároveň členem vlády České republiky. Rada má 30 členů, mezi nimiž jsou např. náměstci ministra financí, kultury, školství, práce, vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí a zástupci 14 národnostních menšin – bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské, běloruské, ukrajinské a vietnamské. Každoročně od roku 2002 předkládá Rada vládě „Zprávu o situaci národnostních menšin v ČR“. Ta obsahuje dílčí zprávy od všech zapojených ministerstev, orgánů místní a regionální vlády, zástupců národnostních menšin v Radě a další podkladové informace. Od roku 2002 došlo ke změnám ve Zprávě, zvláště v souvislosti se schválením Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v ČR. Stále větší část Zprávy je věnována uplatňování národnostně menšinové politiky na lokální a regionální úrovni, konkrétně pak právě otázce implementace Charty. Národnostní menšiny jsou podporovány především prostřednictvím dotačních programů financovaných ze státního rozpočtu (Ministerstva kultury (MK), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Úřadu vlády ČR) a jejich podpora je tematicky rozdělena na následující programy:
podpora uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin;
podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin;
podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy;
podpora projektů integrace členů romské komunity.
Úřad vlády ČR zajišťuje následující podpůrné programy:
Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků;
10
program Podpora terénní práce;
Podpora koordinátorů romských poradců na krajských úřadech;
program Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zaštiťuje tři programy v oblasti vzdělávání:
Program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin, mimoškolních a volnočasových aktivit dětí a mládeže;
Rozvojový program na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání;
Program podpory projektů pro sociálně znevýhodněné a pro národnostní menšiny v postsekundárním vzdělávání. Ministerstvo kultury má tři programy:
program Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin – podpora periodického tisku, rozhlasového a televizního vysílání;
Program podpory kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin – podpora uměleckých, kulturních a vzdělávacích aktivit, studia a rozboru národností kultury a lidových tradic, dokumentace národnostních kultur, vydavatelské činnosti a multietnických akcí, jejichž cílem je boj proti nesnášenlivosti a xenofobii;
Program na podporu integrace romské komunity – zaměřuje se na vytvoření rovných podmínek pro příslušníky romské komunity, zvláště na podporu společenských a kulturních aktivit prováděných romskými organizacemi. Kromě těchto tří programů poskytuje MK státní dotace na aktivity národnostních menšin, na příklad na aktivity, které jsou součástí programu Knihovna 21. století. Tyto dotace jsou poskytovány knihovnám na práci s národnostními menšinami a na integraci cizinců. Další dotace jsou určeny na podporu multietnických aktivit na poli kultury, jejichž cílem je podpořit kulturní dialog a vzájemné poznávání kultur v rámci jiných grantových soutěží. MK je také zřizovatelem Muzea romské kultury v Brně. Programy v oblasti kultury a vzdělávání oslovují i jiné menšiny, jako na příklad židovskou komunitu. Podporují se projekty občanských sdružení těchto menšin; příkladem je Židovské muzeum v Praze. Ministerstvo kultury také spravuje organizaci Památník Terezín, která se zabývá výzkumem holokaustu a pořádá vzdělávací aktivity zaměřené na stejné téma. Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR v prosinci 2000; poslední aktualizovaná verze je z roku 2011. Integrace znamená proces začleňování cizinců do společnosti. Jedná se o vzájemný proces, který se nutně týká jak cizinců samotných, tak většinové společnosti. Od samého začátku Koncepce předpokládala účast několika ministerstev. Koordinaci Koncepce má na starosti Ministerstvo vnitra ČR, které také každoročně předkládá vládě Zprávu o implementaci koncepce. Aktualizovaná koncepce vychází z analýzy současné situace
11 a problémů, které byly zjištěny v oblasti integrace cizinců, a soustřeďuje se především na formulaci cílů této politiky. Aktualizované prohlášení o konkrétních úkolech pro implementaci integrační politiky je uvedeno v usnesení vlády Společné soužití 2014. Ministerstvo vnitra (MV) a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pravidelně aktualizují svou společnou webovou stránku Cizinci v České republice (http://www.cizinci.cz), která poskytuje přístup k informačním publikacím pro cizince v 7 jazykových verzích. Na webové stránce cizinci také najdou všechny nezbytné dokumenty a kontakty na státní správu, a dále návod, jak projít jednotným procesem k dosažení integrace cizinců v ČR. Český statistický úřad zpracovává a publikuje statistické údaje o počtu cizinců v ČR, o jejich rozmístění v jednotlivých krajích, o rozdělení podle pohlaví, státní příslušnosti, věku, druhu a účelu jejich pobytu v ČR, o stavu azylového řízení, o jejich hospodářských aktivitách a další údaje. Statistické údaje berou v potaz pouze ty cizince, kteří pobývají na území ČR legálně. Od roku 2008 počet cizinců v České republice neustále stoupá. V roce 2013 žilo na území ČR 441 500 cizinců, což činí 4,1% populace země. Vzrostl podíl občanů zemí EU pobývajících v ČR a změnila se struktura druhu pobytu. V roce 2013 podíl cizích státních příslušníků s trvalým pobytem překročil 50%. Až na několik výjimek, počet cizích státních příslušníků ze zemí mimo EU každoročně klesal, zejména z tradičních zdrojových zemí pracovní migrace – Ukrajiny, Vietnamu a Moldavska. Naopak počet občanů EU stoupal, zvláště počet občanů Slovenska, kteří částečně nahrazují cizí státní příslušníky mimo EU na trhu práce. Největší podíl cizích státních příslušníků je v Praze, kde se jich také 37% z celkového zdokumentovaného počtu zdržuje. To činí 13% z celkové populace hlavního města.
12
5. OSVĚDČENÉ POSTUPY Partnerská síť SMILE provedla průzkum úspěšných jazykových projektů a iniciativ, které přinášejí inovativní metody pro podporu a výuku LWUTLs v různých situačních kontextech, a vytvořila databázi osvědčených postupů, které byly použity ve 34 zemích. Výběr osvědčených postupů vycházel ze souboru kritérií souvisejících s jejich realizací a obsahem, přičemž byl kladen důraz na potřeby identifikovaných sektorů týkající se využití LWUTLs a současné evropské a národní strategie v oblasti jazykového vzdělávání. Pro výběr byla směrodatná následující hlediska:
sociální inkluze prostřednictvím jazykového vzdělávání; začleňování na trh práce prostřednictvím jazykového vzdělávání; vícejazyčnost; méně často užívané a vyučované jazyky; netradiční metodiky pro výuku a učení jazyků; metodiky pro jazykové vzdělávání v situačním kontextu; studium jazyků pro specifické účely; nové výukové přístupy pro netradiční studenty jazyků; jazykové produkty a materiály pro účely samostudia; digitální učební materiály pro jazyky; adaptabilita a přenositelnost metodik pro různé cílové skupiny; inovativní metodiky ve vzdělávání učitelů; mobilita v jazykovém vzdělávání; uznávání jazykových dovedností získaných prostřednictvím neformálního a informálního vzdělávání; aplikace Společného evropského referenčního rámce (SERR) jazyková diverzita a mezikulturní dialog; osvědčené postupy pro užívání jazyků na pracovišti.
Cílem provedeného průzkumu je propojit světy vzdělávání, odborné přípravy a práce a identifikovat příležitosti pro výuku LWUTLs v prostředí přátelském pro učení jazyků. Soubor osvědčených postupů mapuje širokou škálu ekonomických, vzdělávacích a společenských sektorů a poskytuje pracovní modely pro aplikaci metodik a produktů v praxi. Osvědčené postupy mohou mít přímý dopad na některé zainteresované subjekty: Organizace aktivní v oblasti trhu práce – odbory, sdružení zaměstnavatelů, poskytovatelé odborné přípravy a vzdělávání, poskytovatelé rekvalifikace atd. Ty se mohou seznámit s alternativními metodami výuky jazyků a s vícejazyčnými produkty pro zvýšení kompetencí, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v různých sektorech, a tím zlepšit své odborné znalosti a služby občanům, kteří se snaží najít lepší uplatnění na trhu práce. Organizace z konkrétních hospodářských odvětví (stavebnictví, cestovní ruch, obnovitelné zdroje energie, ochrana životního prostředí atd.) – Mohou těžit z netradičních metod a produktů pro situační jazykové vzdělávání a jeho podporu v konkrétním kontextu svého oboru odbornosti a zájmu. To zvýší kvalitu nabízených služeb a kvalifikace poskytovatelů. Organizace poskytující vzdělávací příležitosti osobám ohroženým sociální exkluzí (migranti, osoby se zdravotním postižením, senioři atd.) – Znevýhodněným osobám je poskytnuta pomoc, aby se lépe integrovali do společnosti, a motivace pro rozvoj vlastností odpovídajících požadavkům trhu práce. Organizace poskytující příležitosti pro formální a neformální jazykové vzdělávání – školy, univerzity, jazyková centra, poskytovatelé vzdělávání dospělých, poskytovatelé odborného jazykového vzdělávání,
13 široká veřejnost atd. – Jsou povzbuzovány, aby aplikovaly identifikované metodiky na situační učení LWUTLs. Osvědčené postupy poskytující tyto metodiky jsou dostupné pro všechny vzdělávací sektory – školní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a příprava. V současné době zahrnuje databáze přes 300 osvědčených postupů z 34 zemí a je k dispozici na webové stránce projektu www.smile-network.eu, která obsahuje uživatelsky přívětivý vyhledávač. Uživatelé si mohou nastavit své předvolby hledání a hledat osvědčené postupy podle kritérií, cílových jazyků, sektorů, země, klíčových slov atd. Každý osvědčený postup poskytuje informace o zvolené iniciativě, cílových skupinách a sektorech, kterých se týká, o cílech a použitých metodikách, o výsledcích, přínosu pro cílové skupiny, získaných oceněních a potenciálu přenositelnosti. Soubor obsahuje osvědčené postupy vytvořené ve 46 jazycích, které mohou být rozřazeny do následujících kategorií:
Jazyky osvědčených postupů databáze SMILE 5
1
Official LWUTLs Popular languages 11
24
Regional/Minority languages Strategic languages Other (Latin)
5
-
Překlad položek z grafu oficiální LWUTLs populární jazyky regionální/menšinové jazyky strategické jazyky jiné (latina)
Následuje grafické znázornění jednotlivých jazyků zahrnutých v souboru osvědčených postupů podle kategorie a počtu postupů, které jsou k dispozici v každém jazyce:
14
Méně často užívané a vyučované jazyky (LWUTLs): Největší část databáze se týká LWUTLs, které představují oficiální jazyky evropských zemí, přičemž je vyloučeno 5 tradičně vyučovaných jazyků – angličtina, němčina, francouzština, španělština a italština.
Oficiální LWUTLs v databázi dobrých praxí sítě SMILE 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Turkish
Swedish
Slovene
Slovak
Serbian
Romanian
Portuguese
Polish
Norwegian
Maltese
Lithuanian
Latvian
Irish
Hungarian
Greek
Finnish
Estonian
Dutch
Danish
Czech
Croatian
Bulgarian
Bosnian
Albanian
0
Překlad položek z grafu: albánština, bosenština, bulharština, chorvatština, čeština, dánština, holandština, estonština, finština, řečtina, maďarština, irština, lotyština, litevština, maltština, norština, polština, portugalština, rumunština, srbština, slovenština, slovinština, švédština, turečtina Populární jazyky: Tzv. populární jazyky figurují také v osvědčených postupech, pokud podporují LWUTLs nebo poskytují potenciál přenositelnosti, který může být prospěšný pro identifikované sektory a cílové skupiny.
15
Populární jazyky v databázi dobrých praxí sítě SMILE 120 100 80 60 40 20 0 English
French
German
Italian
Spanish
Překlad položek grafu: angličtina, francouzština, němčina, italština, španělština Regionální a menšinové jazyky: Regionální a menšinové jazyky (včetně přeshraničních jazyků), jako je například katalánština ve Španělsku, jsou do projektu zahrnuty, jsou-li relevantní pro jeho cíle (sociální inkluze a začleňování na trhu práce) a pro potřeby cílových skupin.
Regionální/menšinové jazyky v databázi sítě SMILE 25 20 15 10 5 0 Basque
Catalan
Galician
Saami
Lower Sorbian
Scottish Gaelic
Welsh
Překlad položek grafu: baskičtina, katalánština, galicijština, sámština, dolnolužická srbština, skotská gaelština, velština
16 Strategické jazyky: Do strategických jazyků patří jazyky strategických partnerů Evropské unie anebo jazyky se strategickým významem pro společenský a hospodářský rozvoj Unie, jako jsou například čínština, ruština, arabština atd.
Strategické jazyky v databázi dobrých praxí sítě SMILE 35 30 25 20 15 10 5 0 Arabic
Chinese
Hindi
Japanese
Russian
Překlad položek grafu: arabština, čínština, hindština, japonština, ruština
6. Identifikované sektory v České republice Síť SMILE identifikovala sektory, které mohou těžit z aplikace netradičních přístupů v jazykovém vzdělávání zaměřeném na LWUTLs a vytvořila cesty pro zapojení zainteresovaných subjektů z jednotlivých sektorů. Přitom je kladen důraz na vytváření příležitostí pro používání jazykového vzdělávání a podpory jako prostředku k posílení konkurenceschopnosti, zaměstnatelnosti a sociální inkluze v různých oblastech prostřednictvím zkoumání a řešení konkrétních jazykových potřeb. K hlavním sektorům pro využívání LWUTLs zmapovaných v průběhu výběrového procesu patří v České republice mimo jiné:
cestovní ruch; školní vzdělávání (předškolní, primární, sekundární) v přeshraničních oblastech; sektor pohostinství.
Další kroky budou směřovat k seznamování zástupců cílových skupin v České republice s inovativními metodikami vybraných osvědčených postupů. Toho má být dosaženo pomocí úzké spolupráce s relevantními zainteresovanými subjekty z výše zmíněných sektorů. Zvolené sektory v České republice představují důležitá prostředí pro prosazování příležitostí a zvyšování motivace pro jazykové vzdělávání. Přispívají k prioritám země, mimo jiné k hospodářskému růstu, snížení nezaměstnanosti, novým a lepším pracovním příležitostem, zvýšení konkurenceschopnosti občanů a zvyšování kvality jazykového vzdělávání ve školách.
17 Většina vybraných osvědčených metod se zabývá zároveň více než jednou prioritní oblastí a může poskytnout modely pro efektivní spolupráci mezi sektory tím, že propojí světy jazykového vzdělávání, trhu práce a sociální inkluze. Vybrané modely a přístupy jazykového vzdělávání mohou být často aplikovány v různých sektorech a poskytnuté metodiky mohou sloužit jako nové nápady pro zlepšení kvality a posílení výuky jazyků v konkrétním prostředí a zároveň uspokojovat specifické potřeby několika sektorů. Databáze poskytuje osvědčené postupy zabývající se identifikovanými sektory, které vznikly jak v České republice, tak v jiných evropských zemích. To je dobrý předpoklad pro přejímání úspěšných modelů z jiných zemí, jakož i výměnu zkušeností mezi zainteresovanými subjekty v příslušných sektorech. Následuje popis hlavních vybraných sektorů v České republice pro využívání LWUTLs a cílových skupin, které mohou těžit ze souboru osvědčených postupů.
Jazyky a cestovní ruch. Tyto dva pojmy jdou ruku v ruce odedávna. Znalost jazyků je v cestovním ruchu naprostou nezbytností. Cizím jazykům a jejich studiu se v žádném případě nevyhnou animátoři, delegáti, turističtí průvodci, číšníci, servírky, recepční a samozřejmě i další profese v oblasti cestovního ruchu. Jazyky tudíž tvoří jeho velmi důležitou součást. Díky kombinaci příjemného podnebí, rozmanité přírody a hojnosti kulturních a historických památek je Česká republika jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v Evropě. Česká republika se může pochlubit četnými skvěle zachovalými historickými pamětihodnostmi, z nichž mnohé jsou otevřeny pro veřejnost. Mnohá starobylá města jsou velmi dobře zachovalá nebo nádherně zrestaurovaná. Českou republiku každoročně navštíví přes 7 milionů turistů, z nichž více než 60% zamíří do Prahy. I ve zbytku Evropy neustále narůstá význam cestování a sektoru cestovního ruchu jako uživatelsky přívětivého prostředí pro podporu jazykového vzdělávání. Je to způsobeno otevřením hranic, internacionalizací podnikání a trhu práce, zvýšeným počtem programů žákovské a studentské mobility a stoupajícím zájmem o vysokoškolské studium v zahraničí. V současné době lidé cestují za obchodem, pro zábavu, ze studijních důvodů a čelí potřebě komunikace v cizích jazycích, což z tohoto kontextu činí důležitou motivaci pro studium jazyků. Dlouhodobé priority EU v sektoru cestovního ruchu souvisí s rozvojem Rámce kompetencí a dovedností pracovníků v cestovním ruchu, který se snaží co nejlépe sladit dovednosti a potřeby trhu práce. V tomto ohledu potřebují turističtí průvodci nové příležitosti pro zdokonalování svých dovedností v souladu s rychleji se měnícími potřebami moderního trhu v sektoru cestovního ruchu. Klíčové kompetence turistických průvodců musí být rozšiřovány tak, aby uspokojily náročné a neustále se měnící požadavky návštěvníků v kontextu globalizace a vysoké úrovně konkurenceschopnosti turistických nabídek. Sektor cestovního ruchu je nesmírně příznivé prostředí pro výuku LWUTLs a pro podporu metodik pro zlepšování jazykových kompetencí, zvyšování konkurenceschopnosti a prohlubování motivace ke studiu jazyků. Síť SMILE identifikovala osvědčené postupy zabývající se těmito potřebami a poskytující neformální, informální a e-learningové zdroje pro autodidaktické a autonomní učení v široké škále jazyků. Mohou být prospěšné pro:
turistické průvodce; cestovní kanceláře a tour operátory; profesionály ze sektoru pohostinství; turisty (širokou veřejnost);
18 poskytovatele jazykových služeb; dobrovolníky, důchodce a nezaměstnané; Příklad: osvědčený postup pro cestovní ruch
Langevo je webová hra pro osvojování slovní zásoby, která kombinuje hraní a učení se www.langevo.com jazyku. Tato forma jazykového vzdělávání zvyšuje motivaci studentů k tomu, aby si opakovali své vědomosti. Langevo je moderní, interaktivní, atraktivní, a zábavná on-line metoda jazykového vzdělávání, se kterou se můžete učit sedmi jazykům (angličtině, češtině, francouzštině, němčině, italštině, polštině a španělštině). Má 5 úrovní (od začátečníků po velmi pokročilé).
6.2.
Školní
vzdělávání
(předškolní,
primární,
sekundární)
v přeshraničních
regionech Přeshraniční region je územní subjekt tvořený několika místními nebo regionálními orgány, které jsou propojené, nicméně patří k různým národním státům. V Evropě je velké množství přeshraničních regionů. Některé jsou často označovány za „euroregiony“, i když se jedná o nepřesné označení, které se používá pro celou řadu jiných uspořádání. Evropské přeshraniční regiony se většinou vyznačují spoluprací mezi pohraničními obcemi, okresy nebo kraji. Naše organizace se nachází v přeshraničním regionu v severovýchodní části České republiky. Naše sousedící regiony leží v Polsku a můžeme zde velmi dobře vnímat otázky týkající se českého a polského jazyka. Oba jazyky mají stejné kořeny. Polština je jazyk, kterým se mluví především ve východní Evropě. Patří do skupiny balto-slovanských jazyků, což je jedna ze skupin indoevropské jazykové rodiny. Polština je úředním jazykem Polska, ale také jí mluví početné menšiny v Bělorusku, České republice, Rusku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, na Ukrajině a v jiných zemích. Celkem mluví na světě polsky asi 50 milionů lidí, z toho je jich 38 milionů v Polsku a asi 12 milionů ve Spojeném království, Spojených státech, Bělorusku, České republice, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, na Slovensku, Ukrajině a v jiných zemích. Polština má celkem asi 45 milionů rodilých mluvčích, což ji řadí mezi deset jazyků s největším počtem rodilých mluvčích v Evropě, ve světovém měřítku pak je na 25. místě. Polština je podobná češtině a slovenštině, a všechny tři jazyky patří do skupiny západoslovanských jazyků. Polština má mnoho přejatých slov z češtiny, francouzštiny, italštiny, hebrejštiny, ruštiny, latiny, němčiny a dalších jazyků. V našem regionu se Češi a Poláci setkávají každodenně. Můžeme poslouchat polské rozhlasové stanice a sledovat polské televizní pořady. Mnoho lidí jezdí do Polska nakupovat. Pravidelně se setkávají žáci všech typů škol. Zkrátka, v našem regionu je přirozená motivace učit se polsky.
19 Některé z osvědčených postupů partnerství SMILE mohou být využity na všech typech škol a mohou pomoci žákům naučit se základy polského jazyka. Cílové skupiny v sektoru školního vzdělávání, kterým mohou být tyto osvědčené postupy prospěšné, jsou následující: žáci všech typů škol; učitelé všech typů škol; organizace a skupiny zabývající se organizací volnočasových a sportovních činností pro děti. Příklad: osvědčený postup pro ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V PŘESHRANIČNÍCH REGIONECH
Multilingual families (Vícejazyčné rodiny) je vzdělávací projekt financovaný Evropskou Unií, který pomáhá a poskytuje informace přistěhovaleckým nebo vícejazyčnými rodičům o tom, jak a proč vychovávat jejich děti vícejazyčně v neformálním prostředí. Projekt vytváří zdroje pro rodiny, učitele a děti v angličtině, češtině, němčině, polštině a španělštině. Počet rodičů, učitelů, škol a institucí, které mohou využívat tento projekt, není nijak omezen. http://www.multilingual-families.eu/
6.3.
Sektor pohostinství – průmysl pohostinství
http://www.multilingual-families.eu/ Průmysl pohostinství je širokou kategorií odvětví v rámci sektoru služeb, která zahrnuje ubytování, plánování akcí, zábavní parky, dopravu a další odvětví. Pohostinství je rozsáhlý průmysl, který závisí na dostupnosti volného času a na disponibilním příjmu. Jednotka pohostinství, jako je restaurace, hotel nebo zábavní park, je tvořena několika pracovními skupinami, jako je údržba zařízení, provoz pohostinství (zaměstnanci obsluhy, správci, nosiči, zaměstnanci kuchyně, barmani, vedení, marketing, lidské zdroje atd.). Pro sektor pohostinství je důležitou proměnnou míra využití, nebo naopak „míra neobsazenosti“. Stejně jako si majitel továrny přeje, aby se produktivní aktiva využívala co nejvíce (na rozdíl od nutnosti platit fixní náklady, zatímco továrna nevyrábí), tak i restaurace, hotely a zábavní parky se snaží získat co největší počet zákazníků, které pak „zpracují“ ve všech svých sektorech. Průmysl pohostinství je mnohem širší než většina jiných odvětví. Ačkoli je tento obor velmi široký, je možné stanovit některé aspekty, které jsou klíčové. Jedním z nejvýraznějších aspektů tohoto odvětví je, že se zaměřuje na spokojenost zákazníka. To sice platí i o téměř všech ostatních odvětvích, ale pro tento sektor je zákazníkova spokojenost naprosto směrodatná. Je to tím, že se tyto firmy často zaměřují na poskytování nadstandardních služeb. Další výrazný aspekt tohoto odvětví je, že je závislé na disponibilním příjmu a volném čase. Z tohoto důvodu je většina firem sektoru pohostinství využívána turisty a majetnějšími lidmi. Jestliže disponibilní příjem poklesne v důsledku hospodářské krize nebo recese, jsou to většinou právě tyto firmy, které jsou nejvíce postiženy, a to z prostého důvodu, že zákazníci nemají peníze navíc, které by utratily za využívání jejich služeb.
20
Průmysl pohostinství je nesmírně příznivým prostředím pro výuku LWUTLs a pro podporu metodik pro zdokonalení jazykových kompetencí, zvyšování konkurenceschopnosti a prohlubování motivace pro jazykové vzdělávání. Síť SMILE identifikovala osvědčené postupy zabývající se těmito potřebami a poskytující neformální, informální a e-learningové zdroje pro autodidaktické a autonomní učení v široké škále jazyků. Mohou být prospěšné pro:
hotelové zaměstnance; zaměstnance zábavních parků a rekreačních středisek; zaměstnance v dopravě; zaměstnance restaurací a stravovacích zařízení; turistické průvodce; ostatní zaměstnance průmyslu pohostinství.
Příklad: osvědčené postupy pro SEKTOR POHOSTINSTVÍ – PRŮMYSL POHOSTINSTVÍ
www.talk-with-me.eu Všeobecná oblíbenost internetových sociálních sítí je výchozím bodem pro interaktivní učení s projektem Talk with me (Mluv se mnou). Tato platforma poskytuje dynamický učební obsah pro uživatele češtiny, slovenštiny, maďarštiny a slovinštiny na úrovni A (základní úroveň), zvláště pak pro osoby, které pracují v sektorech, v nichž služby vyžadují určitou úroveň porozumění jazyku zákazníka.
Síť SMILE identifikovala osvědčené postupy, které vytvořily nebo vytvářejí inovativní netradiční produkty a metody pro prosazování a studium LWUTLs v situačních kontextech souvisejících se začleňováním na trh práce a sociální inkluzí. Databáze obsahuje celou škálu sektorů vhodných pro zavedení LWUTLs, v nichž se různé metodiky využívají pro různé účely. Databáze může být využita v rámci jazykového vzdělávání a výuky bez ohledu na to, jaká je použita metoda výuky jazyků.
7.1 Metody výuky jazyků, při nichž lze využít databázi projektu SMILE Přímá metoda Při této metodě probíhá veškerá výuka v cílovém jazyce. Studentům není dovoleno používat jejich mateřský jazyk. Výuka se nesoustřeďuje na gramatická pravidla a důraz je kladen na správnou výslovnost.
21
Gramaticko-překladová metoda Studenti se učí především překladem do a z cílového jazyka. Učí se nazpaměť gramatická pravidla a dlouhé seznamy slovní zásoby. Důraz se většinou neklade na rozvíjení schopnosti ústního projevu. Audioorální metoda Tato metoda vychází z teorie, že učení se jazyku znamená osvojovat si návyky. Důraz se klade na procvičování dialogů z každodenních situací. Novou látku student nejprve slyší a důkladně procvičí, než se seznámí s její psanou podobou. Strukturální přístup Tato metoda nahlíží na jazyk jako na komplex gramatických pravidel, která si student osvojuje jedno po druhém a v daném pořadí. Tak například sloveso „to be“ je představeno a procvičeno dříve než přítomný čas průběhový, který používá „to be“ jako pomocné sloveso. Sugestopedie Tato metoda je postavena na teorii, že jazyk si student osvojí pouze tehdy, je-li otevřený vjemům a zbavený jakýchkoli mentálních bloků. Pomocí různých metod se studentovi vsugeruje, že naučit se jazyk je snadné, a tím jsou odstraněny mentálních bloky, které brání učení. Metoda Total Physical Response (TPR – Celková fyzická odezva) TPR probíhá tak, že student plní jednoduché pokyny, jako např. „Vstaň“, „Zavři knihu“, „Jdi k oknu a otevři ho.“ Metoda vyzdvihuje význam porozumění mluvenému projevu. Komunikativní přístup k výuce jazyků (CLT) Cílem této metody je, aby se student naučil komunikovat efektivně a vhodně v různých situacích, ve kterých se pravděpodobně ocitne. Kurzy CLT jsou založeny na funkčním pojetí jazyka, tzn., že se student učí, jaké prostředky použít v konkrétních situacích, jako je např. pozvání, návrh, stížnost nebo jak vyjadřovat čas, množství, umístění atd. The Silent Way (Tichý způsob) Jak napovídá název metody, cílem vyučujícího je mluvit co nejméně tak, aby měl žák plnou kontrolu nad tím, co chce on sám říct. Mateřský jazyk se nepoužívá vůbec. Community Language Learning (Společenské jazykové učení) Tato metoda se pokouší vytvořit partnerský vztah mezi učitelem a žákem tak, aby nevznikly žádné překážky bránící učení. Studenti často formulují to, co chtějí vyjádřit, v mateřském jazyce. Učitel jim pomůže s překladem a studenti pak věty zopakují. Task-based language learning (Jazykové učení založené na úkolech) Výuka se soustřeďuje na splnění úkolu, který je sám o sobě pro studenty zajímavý. Studenti používají ke splnění úkolu jazykové znalosti, které již mají, takže nevzniká mnoho chyb k opravě. Přirozený přístup Tento přístup, vytvořený profesorem S. Krashenem, klade důraz na podobnosti mezi osvojováním mateřského a cizího jazyka. Chyby se neopravují. Učení probíhá tak, že jsou žáci vystavováni jazyku, který jim je srozumitelný, nebo je jim srozumitelným způsobem předkládán. Lexikální přístup Tento přístup se zakládá na počítačové analýze jazyka, která identifikuje nejběžnější (a tudíž i nejužitečnější) lexikum v daném jazyce a jeho různá použití. Lexikální sylabus učí tato nejběžnější slova přibližně v pořadí určeném častostí jejich výskytu, a je kladen velký důraz na používání autentických materiálů.
22
V kontextu LWUTLs je za klíčový faktor považována úroveň motivace studenta, která je výsledkem jeho osobních vlastností a specifických potřeb. Jak ukazuje výzkum, na výsledky jazykového vzdělávání může mít motivace větší vliv než jazykový talent. Proto by LWUTLS měly být zasazeny do praktických kontextů a motivace by měla vycházet z osobních potřeb studenta a z přínosu, který pro něj bude jejich znalost mít. Na osobní prospěch by měl být při prosazování méně často užívaných jazyků kladen vůbec největší důraz. Než se pustíme do studia jakéhokoli jazyka, vždy si klademe otázku „Proč bych se měl tento jazyk učit?“. Zde je několik témat a argumentů, které mohou být použity v prosazování LWUTLs. Téma – Profesní dráha
Lze využít pracovních příležitosti v zahraničí, při kterých se lidem otevírají nové možnosti, které obohatí jejich profesní dráhu, a zároveň je jim umožněno cestovat a naučit se nový, méně často užívaný cizí jazyk. Lidé, kteří již mluví některým méně často užívaným jazykem a zároveň angličtinou, mají velkou výhodu při hledání zaměstnání – mohou najít práci v celé škále profesních oblastí – v oblasti sociální práce, zdravotnictví, péče o děti, práce s mládeží, vzdělávání, právní pomoci, imigračního práva, sociálního blahobytu a udržitelného rozvoje společnosti, obchodních služeb, výroby, velkoobchodního a maloobchodního prodeje, dopravy a spojů, veřejných, sociálních a osobních služeb, veřejné správy, pohostinství a v dalších oblastech. Evropa je rostoucím trhem pro pracovní příležitosti. Absolventi s plynulou znalostí evropského jazyka se uplatní v oblastech jako je státní správa, vztahy s veřejností, v institucích Evropské unie, v evropských nadnárodních společnostech, ozbrojených složkách, celní správě, ve výzkumných institucích v rámci i mimo rámec univerzitního sektoru atd.
Téma - Komunikace
Studium méně často užívaných jazyků a interkulturní komunikace jsou důležité pro budování vzájemného respektu mezi kulturními uskupeními v Evropě a také ve vztazích Evropanů k příslušníkům jiných kultur. Je pochopitelné, že zahraniční zákazníci dávají přednost používání rodného jazyka. K budování společného domova, ve kterém budeme společně žít, pracovat a obchodovat, je zapotřebí naučit se efektivní komunikaci a vzájemnému porozumění. Tím, že se učíme cizím jazykům a že je používáme, se zároveň stáváme otevřenějšími k ostatním, jejich kulturám a názorům. Studium méně často užívaných jazyků může být praktickou dovedností na celý život.
Téma - Podnikání
Je mnohem pravděpodobnější, že si získáme respekt zákazníka a že budeme schopni hrát rozhodující roli v obchodních jednáních, když budeme umět komunikovat přímo v jazyce zákazníka. Méně často užívané jazyky mají stále větší komerční hodnotu na nově vznikajících trzích a mohou být konkurenční výhodou.
Téma – Zaměstnatelnost
Společnosti, které nakupují a prodávají potravinářské výrobky po celém světě, potřebují lidi se schopností mluvit jinými jazyky (méně často užívanými) a se znalostí jiných životních stylů.
23
Evropská unie je postavena na volném pohybu občanů, kapitálu a služeb. Občan s dobrými jazykovými znalostmi (včetně méně často užívaných jazyků) je schopen lépe využít možnosti pracovat nebo studovat v jiné členské zemi.
Téma - Kvalifikace
I znalost méně často užívaného jazyka může studentům pomoci dostat se na univerzitu a studovat obor, který budou potřebovat pro svou budoucí profesní dráhu. Znalost jazyků se stane důležitým ekonomickým a politickým aktivem. Bude potřeba zvládat více jazyků, přičemž angličtina bude jen jeden z nich.
8. Shrnutí Provedená analýza klíčových dokumentů zabývajících se současnou evropskou politikou a strategiemi v oblasti jazykového vzdělávání a podpory zjistila, že priority EU pro následující roky spočívají v provádění legislativních a praktických opatření na zvýšení zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti mezi všemi jejími členskými státy. V tomto ohledu bychom se měli zaměřit na plnění požadavků trhu práce tím, že bude jazykové vzdělávání více zaměřené na studenta, na praxi, a snadněji aplikovatelné na jednotlivé profese. Poptávka a nabídka jazykových dovedností by se tedy měla zaměřit na jazykovou výuku v kontextu konkrétního zaměstnání, a přitom by se neměla opomíjet skutečnost, že zaměstnavatelé potřebují lidi s jazykovými kompetencemi nejen v tradičně vyučovaných jazycích (jako jsou angličtina, němčina, španělština atd.), ale také v méně často vyučovaných jazycích potřebných pro zaplnění mezer na trhu. Důležité je také jazykové vzdělávání příslušníků různých znevýhodněných skupin, aby se podpořilo jejich začleňování do společnosti a jejich budoucí profesní rozvoj. Síť SMILE vymezila pojem „méně často užívané a vyučované jazyky“ (LWUTLs) a zaměřila se na identifikaci úspěšných modelů a přístupů pro podporu a výuku těchto jazyků v konkrétním prostředí. Definice rozlišuje tři skupiny jazyků, které jsou relevantní pro dosažení cílů sítě, tedy posílení trhu práce a sociální inkluze. Jsou to LWUTLs, které jsou oficiálními jazyky EU, dále regionální a menšinové jazyky a nakonec jazyky strategických partnerů EU. Tradičně vyučované jazyky (angličtina, němčina, francouzština, španělština a italština) jsou zahrnuty pouze tehdy, poskytují-li přidanou hodnotu a určitý potenciál přenositelnosti. Z analýzy českých národních strategií a postupů v oblasti jazykového vzdělávání vyplývá, že jazyková politika České republiky je ovlivněna obecnými vzdělávacími strategiemi a prioritami, stejně jako společenskými cíli, jako jsou soudržnost, inkluze, tolerance a solidarita. Nabídka formálního i neformálního jazykového vzdělávání v České republice se soustřeďuje především na populární jazyky EU, jako jsou angličtina, němčina, španělština a francouzština. I když se ve vzdělávacím systému občas objeví i některé méně běžné jazyky, je jejich zastoupení velmi nízké a závisí především na osobní a profesionální motivaci studentů. Provedená analýza evropských a národních jazykových strategií posloužila jako základ pro výběr osvědčených postupů poskytujících příležitosti pro výuku a podporu LWUTLs. Vytvořený soubor osvědčených postupů obsahuje úspěšné a inovativní metody pro podporu a výuku LWUTLs v situačních kontextech pro netradiční studenty jazyků (znevýhodněné osoby, nezaměstnané nebo osoby, které chtějí získat předkvalifikaci, sektorové
24 organizace, poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy atd.). V současnosti databáze zahrnuje přes 300 osvědčených postupů z 34 zemí zaměřených na 46 jazyků. Naše organizace identifikovala tři hlavní sektory, pro které může být zavedení výuky LWUTLs v České republice prospěšné:
cestovní ruch; školní vzdělávání (předškolní, primární, sekundární) v přeshraničních regionech; sektor pohostinství.
Soubor osvědčených postupů partnerské sítě SMILE poskytuje celou škálu nekonformních metodik pro jazykové vzdělávání a podporu, které se zabývají potřebami identifikovaných sektorů. Úspěšné metody zaměřené na LWUTLs obsahují mimo jiné i jazykové hry a aktivity, internetové zdroje pro samostudium, vizuální prezentace jazyků, vzájemné učení. Dají se aplikovat na různé sektory a prostředí pro výuku jazyků (jak formální tak neformální) a mohou být upraveny tak, aby uspokojily skutečné potřeby různých druhů cílových skupin a studentů. Soubor osvědčených postupů poskytuje nejen hotové jazykové produkty, ale také, což je důležitější, kreativní modely, nápady a přístupy k LWUTLs, které mohou být přeneseny na další jazyky a další kontexty. Pro zvládnutí problémů při studiu LWUTLs by měla klíčovou úlohu hrát motivace studentů a význam konkrétního jazyka pro jazykový, kulturní a společensko-hospodářský život Evropy. Mělo by se více dbát na prosazování důležitosti těchto jazyků pro konkurenceschopnost, trh práce a sociální inkluzi a přímý užitek, který poskytují studentům v konkrétních kontextech.
25
9. Odkazy EUROPE 2020, http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm COUNCIL OF EUROPE, Council conclusions of 12 May 2009 on a strategic framework for European cooperation in education and training (‘ET 2020’) [2009/C 119/02], http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:52009XG0528(01) ERASMUS+ Programme, https://eacea.ec.europa.eu/erasmus-plus_en COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT, Language competences for employability, mobility and growth; Rethinking Education: Investing in skills for better socio-economic outcomes (20.11.2012, SWD(2012) 372 final), http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012SC0372&from=EN COUNCIL OF EUROPE, Council conclusions on language competences to enhance mobility (2011), http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/126373.pdf Providing multilingual communication skills for the labour market, Report from the thematic working group “Languages for Jobs”, ‘ET 2020’, http://ec.europa.eu/languages/policy/strategic-framework/documents/languages-for-jobs-report_en.pdf European Commission Language Policy, http://ec.europa.eu/languages/policy/language-policy/index_bg.htm European Bureau for Lesser-Used Languages (EBLUL), http://eblul.eurolang.net/ Mercator Centre, http://www.mercator-research.eu/home/ European Charter for Regional or Minority Languages, http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/148.htm A New Framework Strategy for Multilingualism, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0596:FIN:EN:PDF Language Rich Europe, Multilingualism for stable and prosperous societies, http://www.language-rich.eu/home/welcome.html http://www.besthospitalitydegrees.com/ Language school material, http://www.skrivanek.lv/en/services/translations-and-interpreting/translationservices/facts-and-figures-on-polish-language.aspx Frankfurt international school, http://esl.fis.edu/teachers/support/method.htm
