Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn – – 25 let od sametové revoluce
Vladimír Tomšík Konference „Evropské fórum podnikání – Česká ekonomika a inovace“ v Praze, CERGE-EI, 29. října 2014
Obsah Využití inovací • Vývoj objemu a struktury exportu a cen dosahovaných na mezinárodních trzích • Vývoj mezd a produktivity práce • Investice do strojů a zařízení, růst lidského kapitálu Vytváření inovací • Výdaje na výzkum, vývoj, inovace, zaměstnanost v sektoru VaV, struktura výdajů na VaV • Patenty a granty Závěry a doporučení 2
Dochází v české ekonomice k procesu přijímání či absorpce inovací a pokud ano, v jaké intenzitě?
3
Vývoz – příběh úspěchu •
Zahraniční obchod ČR v mld. US dolarů 180 mld. dolarů
•
160 140 120
•
100 80 60 40
Růst vývozu naznačuje, že došlo k produktovým inovacím Značná část exportu ale umožněna přímým majetkovým propojením Díky liberalizaci ZO došlo k hlubší dělbě práce a to vede k rozšíření ZO i bez inovací
Vývoz Dovoz
20 0 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012
Nestala se ale ČR pouhou „montovnou“?
Pramen: OECD
4
Změna struktury vývozu •
20% 16% 12% Hi-tech na celkovém vývozu zboží z ČR Hi-tech na celkovém dovozu zboží do ČR
8% 4% 0%
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
•
2011
Bilance obchodu s hi-tech zbožím
mld. Kč 50
•
0 -50 -100
•
1993
Pramen: ČSÚ
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
Lze vyčlenit tzv. hi-tech vývoz/dovoz (např. automobily do něho nepatří) Růst hi-tech vývozu i dovozu podstatně rychlejší než růst ZO V posledních letech se ČR stala čistým vývozcem hi-tech zboží, podíl hi-tech na dovozu i vývozu vysoký v evropském srovnání (Rakousko i Německo cca 13 %) Zaměstnanost v hi-tech oborech však nevykazovala trendový růst Většina přebytku v oboru výpočetní techniky … pochybnosti o relevanci ukazatele ? 5
Růst cen exportu a struktura ZO Inflace cen exportu v eurech (markách) kumulativně od roku 1991 v %
%
Česká republika
100
•
Německo
80 60
•
40 20 0
Vyšší růst cen exportu v zahraniční měně dokládá schopnost českých výrobců zvyšovat kvalitu produkce Dosažený růst cen exportu v cizí měně v průměru vyšší než v ostatních transformujících zemích
1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013
•
Pramen: EUROSTAT, OECD a výpočty autora
Obchodní bilance v mld. Kč 250 200 150 100 50 0 -50 -100
2009 2012
2010 2013
2011
• Paliva
Chemikálie
Tržní výrobky
Stroje
Průmyslové výrobky
Proces inovací potvrzován i specializací zahraničního obchodu – strojírenství jako projevená komparativní výhoda české ekonomiky Strojírenství – velký absorbátor inovací 6
Růst mezd a produktivity práce Komparace českých a německých mezd
•
EUR ročně 40000 německé mzdy
30000 20000 10000 0
USD v paritě kupní síly
60
české mzdy
•
Česká republika
•
Od roku 1992 dochází k trendovému růstu reálné mzdy, který by bez inovací nebyl možný Mzdy v eurech rostly výrazně rychleji než v Německu (ale začínaly na velmi nízké úrovni – pouze na 1/15 (!) německých)
Produktivita na odpracovanou hodinu
50 40 30
Německo
20 10 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
0
Polsko
Produktivita roste, ale „mezera“ vůči Německu se výrazněji nezmenšuje
7
Absorpce inovací – fixní kapitál Technologické zlepšení ztělesněné: • A) v kapitálovém vybavení • B) ve schopnostech a dovednostech pracovníků (lidský kapitál)
Přírůstek fixního kapitálu mezi 1993-2012 (v %, stálé ceny, čistá zásoba) Celkový fixní kapitál Obydlí Ostatní stavby a infrastruktura Dopravní zařízení Ostatní zařízení a stroje Software
43% 16% 33% 259% 158% 215%
Zařízení, software a stroje mimo dopr. prostředků (mld. euro, ceny r. 2005, čistá zásoba) 140 120 100 80 60 40 20 0
•
1993 2012
ČR
•
Prudký růst zásoby kapitálu v oblasti dopravních zařízení, strojů a softwaru Růst objemu zařízení vyšší než např. v Rakousku, stále však nedosahuje rakouské úrovně z roku 1993
Rakousko
Pramen: EUROSTAT a výpočty autora
8
Absorpce inovací – lidský kapitál Podíl vysokoškoláků na populaci 25 - 64 letých v % Slovensko Polsko Rakousko Maďarsko Německo Česká republika EU 15 0
5
10
2000
%
40
15
20
25
30
•
Předpokladem pro absorpci inovací je dostatečný lidský kapitál
•
Podíl VŠ již dosahuje např. rakouské úrovně
•
ALE: problematika struktury a kvality terciárního vzdělávání Technické a přírodní vědy versus humanitní a společenské vědy, chybějící praxe, atd.
35
2013
Podíl studentů technických a přírodních věd (v %)
30 technické vědy
20
přírodní vědy technické + přírodní
10 0
•
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
9
Dochází kromě absorpce inovací i také k tvorbě nových a vlastních inovací?
10
Objem výdajů na VaV v mezinárodním srovnání Podíl výdajů na výzkum a vývoj v % HDP (průměr 2010 - 2012) 4,0 3,5 3,0 2,5
Průměr EU28
2,0 1,5 1,0 0,5
• • •
Rumunsko
Kypr
Bulharsko
Lotyšsko
Řecko
Slovensko
Malta
Chorvatsko
Polsko
Litva
Maďarsko
Itálie
Španělsko
Lucembursko
Portugalsko
ČR
Norsko
Irsko
Velká Británie
Nizozemí
EU28
Estonsko
Belgie
Francie
Slovinsko
Spojené státy
Rakousko
Německo
Dánsko
Švédsko
Finsko
0,0
Objem výdajů dlouhodobě podprůměrný V r. 2012 však již nedaleko od průměru EU28 I některé „staré“ země EU mají dlouhodobě nižší podíl (Itálie, Lucembursko, Španělsko) 11
Zaměstnanost ve VaV Podíl výdajů na VaV v % HDP
2,3
•
1,8
•
1,3 0,8
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
• Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji (v tisících)
Podíl výdajů na VaV na HDP v posledních letech výrazně vzrostl Část nárůstu lze vysvětlit přílivem evropských fondů, část daňovými modifikacemi Nárůst zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje značný
100 80 + 70 % 60 40
Otázka efektivnosti výdajů na VaV: nárůst prostředků a zaměstnanosti se nemusí mechanicky projevit
20 0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 12
Problematická efektivnost výdajů Počty patentů pro domácí přihlašovatele 500 400 300
•
Počet patentů poměrně malý, ale zdá se, že se prosazuje rostoucí trend
•
Prosazení se na evropské grantové scéně např. u ERC dokonce velmi špatné
???
200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet grantů udělených Evropskou radou pro výzkum (ERC) v letech 2007 2013
600 500
4 granty = 0,2 % z celkového počtu !!!
400 300 200 100 0
Kypr
ČR
Polsko
Norsko
Maďarsko
Řecko
Portugalsko
Irsko
Finsko
Dánsko
Rakousko
Švédsko
Belgie
Itálie
Španělsko
Švýcarsko
Nizozemí
Francie
Německo
Velká Británie
13
Struktura výdajů na VaV Sektory provádění VaV
•
100% 80% 60%
vysokoškolský
40%
vládní
•
podnikatelský
20%
Markantní je nárůst role vysokých škol Nadpoloviční většina investic dlouhodobě realizována firmami
0% 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Firemní investice v mld. Kč
•
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
veřejné podniky
Ve firemním VaV hrají nejdůležitější roli soukromé firmy pod zahraniční kontrolou
domácí soukromé soukromé pod zahraniční kontrolou
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Teorie „montovny“ tak nejspíše není relevantní
2012
14
Závěry
•
V ČR po celou dobu od transformace docházelo k úspěšné absorpci inovací, oproti ostatním CEEC vynikáme např. nadprůměrnou úspěšností na mezinárodních trzích (růst objemu, změna struktury i růst dosažených cen v cizích měnách)
•
Absorpce inovací umožněna jak růstem specifické kapitálové zásoby, tak i růstem lidského kapitálu
•
Úspěšnost a efektivnost v tvorbě vlastních inovací prostřednictvím VaV je však méně zřejmá, znatelné zvýšení výdajů a zaměstnanosti (+ 70 %) ve VaV zatím bez odpovídajícího efektu
•
Kvantifikovatelné výstupy (např. patenty, mezinárodní granty) spíše podprůměrné 15
Doporučení
•
Hospodářská politika by se měla snažit vytvořit prostředí, které by bylo nápomocné pro tvorbu inovací na tržním základě, ale nijak by je nezvýhodňovalo oproti jiným ekonomickým aktivitám.
•
Investiční pobídky a dotace zaměřené na aplikovaný výzkum vedou k misalokaci zdrojů.
•
Mají-li firmy aplikovaný výzkum provádět, musejí mít jistotu, že v případě úspěchu jim nebudou nadprůměrné výnosy omezovány ad hoc státními zásahy nebo obecně vysokým zdaněním zisků.
•
Vzhledem k silně průmyslové struktuře ekonomiky je pokračování a prohlubování inovací nutnou podmínkou pro úspěšný vývoj ekonomiky.
16
Děkuji za pozornost www.cnb.cz Vladimír Tomšík e-mail:
[email protected]
