ČESKÁ DRUŽINA Do České družiny pod velením Slavoje Horáka prý patří ti nejzkušenější a nejdrsnější z legionářů. Tento útvar bojuje nejdéle ze všech – jeho členové se rekrutují z řad Čechů žijících v Rusku, přísahu jednotka složila 28.9. 1914 (dle tehdejšího ruského kalendáře 11.10.) v Kyjevě. Mají za sebou mnoho bitev a prolili mnoho krve. Sami sebe považují za pravé dobrovolníky, za zdravé jádro, a na vojáky z ostatních jednotek se někdy dívají svrchu: přece jen, starodružiníci se přihlásili sami, nepřeběhli! Říká se o nich, že sympatizují s carem a bělogvardějci, a najde se jen málokdo, kdo by jim to vyčítal či dokazoval. Nejen proto, že z České družiny jde trochu strach. I když jsou to Češi, v Rusku často nalezli svůj domov. Toto je ale již jiné Rusko, než za které na počátku války bojovali. Kde po válce naleznou svůj domov? V České družině se nachází i jedna z mála žen-legionářek. Milena Sedláčková vyrazila do války spolu se synem. Možná není tak silná ani tak dobrá střelkyně jako zbytek jednotky – ale i ten nejslabší z České družiny stojí za víc než jakýkoliv jiný voják. Alespoň to tvrdí Horákovi muži a neváhají se bít s každým, kdo by se jim odvážil oponovat.
Do skupiny patří: Četař Slavoj Horák Střelec Bořek Sedláček Střelec Milena Sedláčková Střelec Záboj Vyhlídal Střelec Jiří Havrda Zorja Davidovna Kameněvska
KOLÁŘOVCI Radomír Kolář je jedním z nejschopnějších důstojníků v československých legiích. Ambice mu nechybí, stejně jako odvaha, schopnosti a úcta jeho mužů. S většinou z nich bojoval u Zborova, kde se jeho jednotka obzvlášť vyznamenala při odvážném útoku skrze nepřátelské pozice a rozhodla bitvu na celém jižním úseku linie. Od té doby jsou jim svěřovány ty nejtěžší úkoly a zatím ve všech jakoby zázračně uspěli. Jenže Kolářovy úspěchy jsou trnem v oku ostatním velitelům . Možná právě proto čekal při odjezdu vlaku část jeho jednotky a Koláře samotného zvláštní úkol... V poslední době, a naposledy nyní při útoku na vlak, utrpěli řadu ztrát. Mnozí z nich stačili odjet. Zbytek přesto bojuje dál. Jinak to ani neumějí. Puškami, noži, bajonety, šavlemi... a samozřejmě kulometem, kterým Bronislav Jestrzemski kryje zbytek jednotky.
Četař Radomír Kolář Svobodník Cyril Frej Střelec Ján Doubrava Střelec Bronislav Jestrzemski Střelec Lumír Havrda Střelec Libor Gombár
KINSKÉHO JEDNOTKA Vladimír František Kinský býval důstojníkem c. a k. armády, nyní vede jednotku československých legií. Jako mladý, nadějný šlechtic má ostatně na důstojnické výložky právo i zde. Mezi mužstvem se ale šušká, že větší slovo v jeho jednotce má svobodník Martin Pecka. V legiích a boji urozený původ znamená jen málo a respekt mužů vám žádné hodnosti nezaručí... Kinského jednotka se navíc nedávno vrátila z důležité mise. A neuspěla tak, jak se od ní očekávalo. Kdo může za ztrátu cenného materiálu? Podaří se Kinskému u nadřízených obhájit své muže? A proč s sebou místo požadovaných zásob přivedl Kinský nového muže a…dámu? Vypadá to, že Kinského (nebo snad Peckovu?) jednotku čekají krušné chvíle.
Četař Vladimír František Kinský Svobodník Martin Pecka Střelec Vojtěch Mazáč Střelec Štěpán Šturm Střelec Miroslav Pešek Střelec Richard Majer Alena Svobodová Jekatěrina Petrovna Donikinová
SVOLOČ Hrdiny naší hry nebudou jen Češi a Slováci. Spolu s legionáři bojuje i oddíl Vladimíra Georgijeviče Golovina. Muže, který býval důstojníkem na nejlepší cestě za carskou slávou a ctí. Pro svou vynikající znalost jazyků a literatury byl určen jako jeden z ruských důstojníků dohlížejících na československé dobrovolníky. Když pak vypukla občanská válka, požádal, aby z osobních důvodů mohl u legií zůstat. To, co mohlo být skvělou kariérou zkušeného vojáka, se ale změnilo v ostudu. Golovin se stal vůdcem jednotky, které i legionáři neřeknou jinak než "svoloč". Svoloč byla složená hlavně z Kavkazanů, Dagestánců, Kazachů a jiných národů porobených carem. Tam, kde se ale důstojník před katastrofou při odjezdu vlaku mohl spolehnout na ne vždy poslušné, ale tvrdé muže, zůstalo jen několik málo podivínů. Už jejich jména! Kazašský nesmlouvavý voják Askar, kerý sebou stále nosí i modlitební koberec. Hovorný a přátelský Taras Bilakov. Zkrachovalý ruský důstojník Čujkov se svým šíleným pohledem a Nataša Bogdanovna Pokriškovna, kozácká dívka, která se Čujkova stále drží: nebo on jí? Toto panoptikum je všem dobře známé: koneckonců, už při cestě byli terčem mnoha vtipů. A přesto tito cizinci stále pochodují s legionáři.
1
Četař Vladimir Georgijevič Golovin Svobodník Askar Kaya Střelec Vasil Jefremovič Čujkov Střelec Taras Bilakov Nataša Bogdanovna Pokriškinova 1
Foto z http://www.sme.sk/c/7318981/rusko-na-unikatnych-farebnych-fotografiach.html
NOVÁKOVO SKUPINA Poslednímu bojovému družstvu, které se ve hře vyskytuje, velí Karel Novák. Jeho skupina má kromě bojových operací dva hlavní úkoly: starat se o vězně a starat se o zásobování. To, co zní jako banální problémy, se stává za války nesmírně komplikovanou záležitostí: co se zajatci? Kolik jídla pro ně obětujeme? A kde a jak si tu stravu vlastně v nouzi, odpojeni od ostatních můžeme zajistit? Skupinu Karla Nováka čekají těžká rozhodnutí a povinnost zajistit všechny bratry v nejsvízelnějších možných okolnostech.
Četař Karel Novák Svobodník Stanislav Vávra Střelec Vít Karas Střelec Antoník Kalvoda Střelec Jakub Dzurenko Arkadina Fjodorovna Tuchanska
ŠTÁB Jako poslední si ze hry představíme nejvyšší důstojníky. Provizorní štáb naší skupiny přeživších stojí na poručíku Topolovi a jeho dvou věrných podporučících: Kučerovi a Draganovovi. Kolem těchto výjimečných, bojem zakalených mužů se zdržují ještě další: radista Rosol, poručíkův osobní lékař Weber a Draganovova žena Tatiana Pavlovna... Ti všichni jsou ale zastíněni autoritou a pověstí samotného Františka Topola, hrdiny celé řady bitev a muže, o kterém se říká, že se stará o své vojáky jako o vlastní syny. Právě na poručíkovi a jeho nejvěrnějších bude ležet těžké břímě koordinace všech družstev – velmi často budou muset ve spolupráci s Karpovci rozhodnout, kam se vydat dál. Dostojí své pověsti nebo čeká mužstvo zklamání?
Poručík František Topol Podporučík Josef Kučera Podporučík Dimitrij Alexandrovič Draganov Desátník Jaroslav Rosol Střelec Ferdinand Mrkvička Střelec Zdeněk Kalvoda Doktor Gustav Weber Oksana Alexandrovna Isicka Tatiana Pavlovna Draganovova
RODINA KARPOVŮ Některé postavy se do hry dostanou až nějakou dobu po jejím začátku. To je příklad rodiny Karpovů. Legionáři se s nimi setkají ve vypjaté situaci, ze které se zrodí nejistá spolupráce. Bratři a sestra Karpovovi jsou totiž zkušení sibiřští lovci, kteří znají krajinu jako svoje boty. Služby průvodců se budou legionářům rozhodně hodit: ovšem jakou cenu za ně zaplatí? A proč jsou lovci tak ochotní rychle odejít s cizími vojáky pryč a nic za sebou nezanechat? Hra sourozenců ze Sibiře bude kombinovat hledání cesty náročným terénem, průzkum, pevné sourozenecké pouto a prožití příběhu o tom, jak krutě válka dokázala zasáhnout život jedné rodiny.
Alexej Sergejevič Karpov Roman Sergejevič Karpov Anna Sergejevna Karpovova
ČERVENÝ KŘÍŽ Sestra Anna Marie procestovala ve službách Červeného kříže nejeden Bohem zapomenutý kraj. Sibiř je zřejmě ten nejhorší z nich. Ale kde je válka, je i Červený kříž, a kde je Červený kříž, je i sestra Anna Marie. Annu Marii, někdy přezdívanou Anděl ze Sibiře, berou smrtelně vážně i velitel Topol a doktor Weber. Sestry Červeného kříže se starají o raněné a poskytují útěchu těm, kterým již není pomoci. Často i ony budou nasazovat život v první linii boje a při záchraně raněných je nebude chránit puška, ale pouze symbol červeného kříže. Co všechno budou muset obětovat pro záchranu cizích lidských životů? Komu v těžkém prostředí Sibiře pomohou a na koho už nezbyde čas, síla ani materiál? Mezi ženami, které se starají o raněné, ale nejsou jen řádové sestry. Některé spojuje s legionáři stejné příjmení, ať už jsou to jejich ženy, sestry nebo dcery, jiné mezi nimi našly přátele nebo milence. Když dojde k boji, musí jít toto všechno stranou. Sestřičky Červeného kříže mají své povinnosti, často i v prvních liniích - a co horší! O raněné je potřeba se postarat, i když je to nepřítel. Sestra Anna Marie na to již dohlédne.
Anna Marie Benešová Věra Kalvodová Alžběta Kučerová Marika Gombárová Lucie Havrdová Lojza Osuská
CIVILISTI A TRÉN Voják potřebuje jíst, voják potřebuje spát a voják potřebuje občas zahřát, umýt a oholit. To všechno musí někdo zajistit: a tady ke slovu přichází na naší Sibiři dámy z trénu. Ruské manželky vojáků, kuchařky a ženy, které jsou ochotné za pár rublů a o něco delší vyhlídky na přežití udělat v podmínkách občanské války cokoliv. Legionáři ale ze země odjíždějí - co s nimi bude potom? Kdo se o ně postará? A je pravda, že si některé z nich přivydělávají prodejem vlastního těla a jiné zase olupují mrtvé? Kde jsou hranice toho, co udělají, aby přežily?
Olga Nikolajevna Drabova Naděžda Andrejevna Brusilovova Světlana Ivanovna Kovalenkova Raisa Michailovna Arsenjukova Drahomíra Kopřivová
ZAJATCI Heřman Kopecký na ruské frontě prokázal, že velet svým mužům umí. Rusům způsobil těžké ztráty a když se jím vedená česká jednotka střetla s legionáři, neustoupil. Když byl přesilou vlastních krajanů obklíčen, nezaváhal a dva zabil. Když přežil svá zranění a byl zajat, byl k němu velitel Topol nesmírně milostivý. Předat ho do ruských zajateckých táborů už bylo pozdě a Topol s dalšími vysokými důstojníky se rozhodli, že raději výjimečného vojáka a jeho přeživší muže vezmou sebou a domluví mu. Toto rozhodnutí bylo o poznání méně populární u řadových bratrů legionářů. A k tomu: Heřman zůstal stále věrný císaři Karlovi. Kopecký a někteří jeho muži přežili katastrofu u vlaku a teď musí dál postupovat s legionáři. Nic jiného jim ani nezbývá, utéct není kam a jejich věznitelé spoutané muže ani nenechají. Jak zvládnou tito muži cestu? Zůstanou věrni své přísaze nebo konečně dostanou rozum?
2
Nadporučík Heřman Kopecký (rakousko-uherská hodnost) Četař Petr Kalvoda (rakousko-uherská hodnost) Vojín Tomáš Čech (rakousko-uherská hodnost)
2
foto z http://www.theatlantic.com/static/infocus/wwi/global/
