ČESKÁ BESEDA
113. DOPIS
ČERVEN 2015
KRAJANSKÉ SDRUŽENÍ RODÁKŮ A PRÁTEL LIBERECKA
motto: Činy moudrých lidí diktuje rozum, méně moudrých zkušenost, nevědoucích nutnost, činy zvířat příroda. Marcus Tullius Cicero
P O Z VÁ N K A V sobotu 18. července 2015 se uskuteční 53. výroční schůze České besedy, sdružení rodáků, krajanů a přátel Liberecka. Sejdeme se v 15 hodin v sále hotelu Česká beseda. Schůzi doplní malé tradiční občerstvení pro účastníky, kulturní program a možnost společného posezení a setkání s přáteli. Všichni jste srdečně zváni. Výbor České besedy Program: Úvodní slovo předsedy Zpráva o hospodaření spolku za rok 2014 Revizní zpráva Informace o opravách objektu Rozprava o nových stanovách spolku Volná rozprava
Informace našim členům: Ve Státním okresním archivu Liberec, který sídlí na Františkově ve Vilové ulici, je otevřena výstava „Za tajemstvím a minulostí cechů“ přístupná do 3. července 2015 v pondělí 8.00-17.00, úterý až čtvrtek v době 8.00-15.00 hod. Pro účastníky výroční schůze jsme připravili komentovanou prohlídku, která se bude konat v sobotu 18. července v době 9.00-12.00 hodin. Pro předběžnou informaci o naší činnosti Vám předkládáme zprávu o hospodaření za minulý rok. Zpráva o hospodaření spolku za rok 2014 Česká beseda v Liberci – spolková činnost účetní závěrka k 31. 12. 2014 Příjmy: 1. Členské příspěvky 2. Úroky z vkladu na běžném účtu u ČS Liberec Příjmy celkem
58 710,- Kč 27,95 Kč 58 737,95 Kč
Výdaje: 1. Poštovné 2. Vedení účetnictví za rok 2013 3. Bankovní poplatky 4. Kancelářské potřeby, kopírování, fotodokumentace 5. Očerstvení na čl. schůzi 6. Příspěvek Vlastivědě Liberec 7. Kniha Česká beseda, tiskoviny, dopisy č. 111 a 112 8. Květiny na členskou schůzi 9. Květiny ke státním výročím ČR 10. Květiny a občerstvení k životním výročím, úmrtím 11. Cestovné p. E. Anděl 12. Dohoda o provedení práce – pí. Slavěna Ranšová 13. Odvod srážkové daně ze mzdy, dopl. zál. daně 2013 14. Nákup knihy „Lázně“ Výdaje celkem
10 997,- Kč 4 900,- Kč 3 023,- Kč 2 627,- Kč 6 300,- Kč 300,- Kč 10 297,20 Kč 137,- Kč 1 899,- Kč 1 585,- Kč 4 877,- Kč 5 100,- Kč 923,- Kč 289,- Kč 53 254,20 Kč
Rozdíl mezi příjmy a výdaji – zisk
+ 5 483,75 Kč
Výkaz o majetku a závazcích: 1. Zůstatek na běžném účtu u ČS Liberec
178 454,20 Kč
2. Pokladní hotovost z toho p. Eduard Anděl p. Rudolf Pilař p. Ing. Lubor Franců 3. Drobný hmotný majetek Celkem
15 559,- Kč 1 646,- Kč 8 105,- Kč 5 808,- Kč 40 873,50 Kč 234 886,70 Kč
Česká beseda v Liberci – hospodářská činnost účetní závěrka k 31. 12. 2014 Příjmy a výdaje podléhající dani z příjmu Výnosy: 1. Nájemné (01 až 11/2014) 2. Prodej publikací Příjmy celkem
220 000,- Kč 8 390,- Kč 228 390,- Kč
Výdaje: 1. Oprava a údržba objektu 2. Pojištění budovy 3. Daň z nemovitosti 4. Odpisy hmotného majetku Výdaje celkem
466 245,25 Kč 34 480,- Kč 33 914,- Kč 41 190,- Kč 575 829,25 Kč
Hospodářský výsledek – ztráta
347 439,25 Kč
Výkaz o majetku a závazcích 1. Zůstatková cena hmotného majetku k 1. 1. 2014 Odpisy hmotného majetku za rok 2014 Zůstatková cena hmotného majetku k 31. 12. 2014 2. Pohledávky: 3. Závazky:
690 634,80 Kč - 41 190,- Kč 649 444,80 Kč 20 000,00 Kč 0,00
Pozn.: Pokladní hotovost a stav běžného účtu u ČS a.s. jsou uvedeny u „spolkové činnosti“ V Liberci dne 17. 3. 2015 Zpracoval: Ing. Ladislav Bouzek
Víte že? - na jaře a v létě 1775 zachvátily Frýdlantsko a Liberecko nevolnické bouře? - 23. května 1905 byla povýšena Smržovka na město a udělen jí městský znak? Listina byla vydána 10. dubna 1907. - v červenci 1905 byla dokončena rozhledna na Černé Studnici? - 14. - 22. srpna 1920 se konal první ročník Libereckých trhů? Zájem o ně, přilákal 35 000 návštěvníků a vedl k vybudování výstaviště na dnešní Masarykově třídě, kde se pak veletrhy konaly pravidelně každoročně. - 9. března 1920 došlo k administrativnímu spojení obcí Český Dub, Malý Dub, Zámecký okres, Sobotice a Staré a Nové Loukovičky pod názvem Český Dub? - 25. října 1925 byla dokončena novostavba budovy divadla ve Vysokém? - 20. ledna 1930 zemřel František Clam-Gallas, poslední mužský potomek slavného rodu a majitel frýdlantského zámku? - v září 1930 byla otevřena nová budova reálného gymnázia v Turnově? - 4. října 1930 bylo otevřeno Tylovo divadlo v Lomnici nad Popelkou? - 4. prosince 1930 zemřel Václav Laurin, rodák z Kamení (dnes součástí obce Pěnčín), průkopník motorizmu? S Václavem Klementem založil v Mladé Boleslavi v roce 1895 továrnu na výrobu jízdních kol, kde byla v roce 1906 zahájena výroba automobilů. - v roce 1930 byl otevřen v Liberci hotel Imperial? - 1 5. září 1945 obnovilo svou činnost liberecké divadlo premiérou Jiráskovy hry Gero? - 14. srpna 1950 zahájilo v Liberci promítání letní kino? - 6. července 1950 přešlo pod civilní správu liberecké letiště? Vojenská škola pro letecké mechaniky, která mimo jiné školila i izraelské odborníky, byla přeložena na Slovensko. - 23. června 1955 se konala v Praze první spartakiáda, které předcházel nácvik a příprava po všech krajích republiky? - 1. července 1960 při správní reformě zanikl Liberecký kraj a Okres Frýdlant? Nově vznikl Severočeský kraj. K Okresu Liberec bylo připojeno mimo Frýdlantska i Českodubsko. - 21. června 1960 bylo v Jizerských horách zřízeno 19 státních přírodních rezervací? - 17. ledna 1975 byla otevřena v Liberci zásluhou Karla Čtveráčka Malá výstavní síň, vybudovaná svépomocí místními fotografy, určená původně k amatérským výstavám, která sloužila pak i začínajícím výtvarníkům? - 23. srpna 1980 se konalo na libereckém nádraží slavnostní ukončení parního provozu na tratích ČSD, jehož součástí byla i velká výstava parních lokomotiv a železniční techniky? - 29. dubna 1985 byl slavnostně otevřen liberecký Dům kultury postavený podle plánů architekta Pavla Vaněčka? - v roce 1990 byl uskutečněn odchod okupačních sovětských vojsk z republiky? Z vojenského újezdu Ralsko byl zahájen 3. dubna, z Turnova odešli ruští vojáci 28. května.
- 27. května 1995 proběhly oslavy svatořečení Zdislavy z Lemberka? - od roku 1995 nese liberecká vysoká škola název Technická univerzita? (Zpracováno dle publikace: Roman Karpaš a kol., Stalo se na severu Čech, nakl. 555, 2001)
Náš medailonek
MILENA GLÁSEROVÁ (roz. Prinichová) (21.12. 1927 Praha – 8.2. 2015 Liberec) výtvarnice 1938 Po ukončení obecné školy přijata na Reálné gymnázium v Praze Libni 1942 Po velkých změnách a přesunech na školách během tzv. Heidrichiády odchází na nově otevřenou Grafickou školu 1944 Škola je na rok uzavřena, v rámci programu “totálního nasazení” nastupuje v ČKD Praha 1945 Dokončuje studium na Grafické škole 1946 Pracuje nejprve v Nakladatelském družstvu Máj v Praze, kde se zabývá ručním malováním a konečnou úpravou ubrusů 1948 Vdává se a odchází do Liberce. Během péče o děti dělá různé práce, např. přípravu pro sítotisk, přípravu textů pro reprodukci či batikování šátků z japonského hedvábí 1961 Nastupuje do Propagačního podniku jako grafička-návrhářka, později se stává vedoucí tiskového oddělení. V té době začíná ve volných chvílích vytvářet koláže ze sušených květů a listů 1981 Odchází do důchodu a pokračuje ve svém tvoření O tvorbě Mileny Gláserové Své obrazy ráda vytvářela ze sušených listů a květů, které sbírala na svých výletech, a které jsou spojujícím prvkem celého jejího díla. Z hlediska techniky to byla zejména koláž, která se stala jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem. Lisované přírodniny aranžovala do jednoduchých a až překvapivě působících kompozic, které doplňuje dalšími vhodnými technikami. Zejména u rozsáhlejších kompozic
se začíná silně uplatňovat malba, která je důležitou složkou při budování prostoru a celkového harmonického výrazu. Barvu později začaly doplňovat útržky časopisů, čímž autorka dosahovala ještě více napětí mezi abstraktní a konkrétní složkou obrazu. Ostatně zřejmé kolísání na hranici abstrakce se zdá být pro tvorbu Mileny Gláserové typické. Netradiční rámy a pasparty si výtvarnice často vyráběla sama, aby se tak staly nedílnou součástí jejích obrazů.
Naši oslavenci v první polovině roku 2015 102 let Bedřiška Machačková, Božena Hačecká 100 let Václav Malý 99 let Helena Puchernová 98 let Karolina Krejzová 96 let Vlasta Pacoldová, Jiří Kaplan, Hnízdo Marie Plégrová, Věroslava Tůmová, Emilie Žáková 95 let Zdeňka Fišerová, Anna Netušilová, Mgr. Alena Šmrhová, Vlasta Neubauerová, RNDr. Karel Zelenka 94 let Jiřina Absolonová, Marie Hanáková, Doris Bahníková, Olga Havlíčková 93 let Vlasta Kostková, Božena Jílková, Josef Černý, Stanislav Hnělička, Hedvika Vodrážková, PhDr. Jiřina Grohová, prof. Josef Tomíček, Ludmila Ducháčková, Josef Chroust, Míťa Novotná 92 let Milada Pazderková, Miroslava Hluštíková, Božena Lacinová, Antonín Zástěra 91 let Jindřiška Lejsková, František Skutil, Mgr. Jaroslav Bláha, Miluše Mertlíková, Renata Sedláčková, Marie Reinischová, Václav Lešák, Milena Richterová, Miluše Chládková, Ing. Ladislav Halík, Miluška Prandnerová, Doc. PhDr. Rudolf Anděl, Květuše Kopalová, František Jetmar, Jaroslava Nováková, Jana Machovičová, Rudolf Pilař, Vladimíra Novotná 90 let Soňa Vršecká, Květa Hnyková, Naděžda Bauerová 85 let Miroslav Tichý, Jaroslava Máchová, Venuše Horáková, Judita Špinková, Jaroslav Šoltys 80 let Zdeněk Kuba, Markéta Šundová, Ivo Sušický, Stanislav Vaněk, Marie Hoření, MUDr. Blanka Walachová 75 let Emilie Schejbalová, Marie Plaňanská, Petr Vodička, RNDr. Vladimír Jehlík CSc. 70 let Mgr. Eva Výtisková, Adolf Odrážka, Jiří Vávra, Hana Palečková, Libor Urban Odešli z našich řad: Mgr. Jaroslav Bláha, Josef Černý, Jarmila Kolečková, Viktorie Křováková, Stanislav Rejmon, Jaroslav Sedláček, Vlasta Tichá
Webové stránky České besedy najdete na adrese:
ceskabesedaliberec.webnode.cz Uvítáme Vaše náměty k aktivitám spolku a obsahu stránek. Pokud někdo z členů nepotřebuje naše tiskoviny (zpravodaje), rádi je pro nové členy přijmeme. Spolek Česká beseda provedl revizi své členské základny a nebude již nadále posílat poštu na adresy zemřelých členů. Pokud tuto poštu odebíral rodinný příslušník, bude potřeba dát vědět výboru České besedy jméno, příjmení a adresu nového člena České besedy. Prosíme též členy, aby nám i nadále ohlašovali v případě přestěhování svou novou adresu, případně příbuzní či přátelé úmrtí člena spolku. Hlavně u těch, kteří žijí mimo Liberec, je těžké změnu zjistit. Pošta se Besedě někdy vrací s tím, že není označena jménem schránka příjemce. Členské příspěvky je možno zaplatit i při besedních odpoledních přímo v České besedě a to vždy první čtvrtek v měsíci (kromě července a srpna) od 14.30 do 15.30 hod., nebo při účasti na výroční schůzi spolku. Základní výše členských příspěvků zůstává i nadále 50 Kč. Všem členům děkujeme za finanční příspěvky.
Uzávěrka Dopisu č. 113 16. června 2015 Tento Dopis vydala Česká beseda v Liberci pro své členy Vytiskla tiskárna ReproArt Liberec, s r. o., Nová 348, 460 02 Liberec Poštovné povoleno Obchodní smlouvou čj. 406006/01 ze dne 31.1. 2001
POČÁTKY DĚJIN SOKOLSKÝCH JEDNOT NA OKRESE LIBEREC Po politickém uvolnění v 60. letech 19. století došlo i k rozvoji spolkové činnosti. Organizací, která se velmi silně podílela na rozvoji národního obrození Čechů, se stal Sokol. Jeho zakládací valná hromada se konala v Praze 16. února 1862. Prvým starostou byl zvolen Jindřich Fügner. Cvičení bylo zahájeno 5. března 1862 pod vedením Miroslava Tyrše, který byl jedním z hlavních iniciátorů jeho vzniku. Ještě téhož roku vzniklo v Čechách a na Moravě osm jednot, z měst nám blízkých to bylo v Turnově a Jičíně. Záhy začaly vznikat sokolské jednoty i u krajanů v zahraničí. V roce 1882 se konal v Praze první sokolský slet. Jednotlivé sokolské jednoty se sdružovaly do žup. Oblast Liberecka a Turnovska patřila zprvu do župy Krkonošské. Po velkém nárůstu jednot a členstva bylo uvažováno o jejím rozdělení. Sokolská župa Ještědská vznikla v roce 1899 rozdělením župy Krkonošské na tři oblasti: župu Krkonošskou, Ještědskou a Jičínskou. Její stanovy byly schváleny výnosem ck. místodržitelství č. 85 308 9. června 1899. Z činnosti Sokolské župy Ještědské se dochovaly dokumenty uložené ve Státním okresním archivu Semily, které v sobě obsahují i zprávy jednotlivých jednot o jejich vzniku a činnosti. Byly posílány na vyžádání vedení do župního archivu. První snaha o shromáždění dokumentů vznikla těsně po vzniku republiky v roce 1918. Druhá pak zřejmě v roce 1933. Chtěli bychom proto obohatit Dopisy České besedy postupným vydáváním tohoto zdroje, doposud často neznámých informací, o počátcích sokolské činnosti ve městech a obcích našeho okresu, protože Sokol měl za úkol, mimo tělovýchovnou činnost, také podporovat a rozvíjet české národní cítění jako Česká beseda. Nalezli jsme zápisy dvaceti dvou jednot. Jsou nejrůznějších kvalit, co se týká obsahu, slohu i gramatiky. Proto bylo nutné je upravit podle současného pravopisu, ale tak, aby nebyl potlačen jejich dobový ráz.
Tělocvičná jednota Sokol v Liberci KRONIKA Sestavil vzdělávací odbor Jaroslav Tejnský t. č. jednatel Není poučnějšího momentu nežli nahlédnouti do kroniky naší jednoty, ve které je podán obraz života sokolského od mlhavého počátku k vědomému cíli. Chvíle posvátná a důležitá i znamenaná krok k dokonalosti, neboť porovnáme činy minulosti s prací nynější. Tento druh poznání jest výstižný tím více, že nabýváme přesvědčení o správné cestě k ideálu sokolskému, jehož lze dosíci jen houževnatou vytrvalostí. Poznáváme cenu práce jednotlivcovy, úspěchy hromadného hnutí, epochální činy a nadšení, ale bortící
vliv jedovaté nesnášenlivosti a nepořádku. Pohled do minulosti jest školou budoucna. Ocítáme se před dějinným faktem, že jednota prožila mnoho strastných chvil od svého založení a nesporně důležito v krátkosti shrnouti řetěz životních tepů jejích a ujasniti si, zdali a jak dalece spěje k vytčeným metám. Prostředí, z jakého jednota vyrostla jest dáno dějinami. V bývalé místnosti besední „U jelena“ Na svahu scházívala se stolní společnost pode jménem „vytrvalost“ tato měla z počátku za účel vzdělávati se čtením, rozhovory a sbírati mezi sebou dobrovolné dary. Během času ozývaly se hlasy bratří Vivegha a Konráda, že by se mohl též pěstovati tělocvik. To bylo s radostí přijato a tu bratr Hrubý oznámil, že u jeho domácího (p. Simona) na dvoře se nachází hrazda, kterou by snad jim mohl propůjčit. Od té doby mnozí ze stolní společnosti pilně cvičili a počet jejich neustále rostl. Cvičení zde vedl bratr Konrád. Nejpilněji cvičili tito bratři: Benda, Brixí, Hrubý, Vivegh, Boukal, Zralý, Horák, Pavlišta, Veigelt a Nedbal. Avšak dlouho se netěšili tomuto útulku. Nepřející sousedé naši, seznavše za jakým účelem se nyní česká cvičící omladina schází, činili na Simona takový nátlak, že týž byl nucen jim místnost zakázati. Cvičení bylo zakázáno (zastaveno), ale čilí jinoši neztráceli naděje a udržovali se pohromadě čtením, přednáškami i jinými zábavami. Mezi tím zakoupila Česká beseda vlastní dům a stavěla se matiční škola. Byla podána žádost na výbor besední i matiční o propůjčení některé místnosti ku cvičení. Po dostavění matiční školy byla jim tedy prázdná místnost vykázána, kterou si přeměnili v tělocvičnu. Zde pilně se cvičilo a počet cvičících neustále vzrůstal. Když pak si byli jisti i přízně širších kruhů, ozvaly se hlasy o založení Sokola. Myšlenka ta nabývala dále přátel, a již v červnu roku 1886 sešel se prozatímní výbor stávající z bratří: Dra. Václava Šamánka a výborů Josefa Šulce, Martinka a Nedbala a podal br. Veigeltem sestavené stanovy k místodržitelství ku schválení. Dr. Šamánek se vypravil do Prahy a jednal o věci té s přísedícím zemského výboru dr. Zeithamlem i se samým místodržitelem. Tito oba přijali zprávu o založení Sokola v Liberci jako ryze německém městě za nemožnou, avšak budoucnost ukázala jinak. Vzdor však všemožnému přičinění nebyly stanovy
v některých článcích povoleny. Výbor však nemeškal a znovu je zadal. Jásot, s jakým koncem roku 1886 potvrzené stanovy byly přijaty, nelze vypsati. Prozatimní výbor svolal ustavující řádnou valnou hromadu 12. prosince 1886, které se zúčastnilo 50 členů. Volba provedena a prvým starostou zvolen dr. Václav Šamánek, náměstkem Josef Šulc, náčelníkem Josef Vievegh. Do výboru byli zvoleni: Bedřich Benda, Hrubý, Eger, Nedbal a Hebrych. Tento nově zvolený výbor rozvinul ihned svoji neúnavnou činnost. Prvním jednatelem byl Eger. Původní kroj jednoty: červená košile, černá čamara, černé spodky, sokolský pásek se znakem a nízký, měkký, černý, široký, kulatý klobouk. Obvyklý sokolský kroj nebyl povolen úřady. Cvičící omladina darovala nově založené jednotě veškeré nářadí jakožto základní jmění; od župy Krkonošské dostala 2 knihy družstev a koně; podniknuta informační cesta do Lomnice, do Jičína, do Držkova. Stala se členem župy Krkonošské. Okolní jednoty hojně podporovaly naši jednotu, zejména turnovská. Od bratra Mendíka obdržela pušku, kterou se střílelo do terče, 28 kg těžké závaží a 7 pásků se jménem Liberec. Zavedena byla v jednotě nová konstrukce kruhů, upravena spolková místnost, do které byly darovány od Fibingra sochy Žižky a Husa. První byl pořádán výlet do Proseče, kde bylo uspořádáno veřejné cvičení. Účelem jeho bylo získati členy a zaraziti jednoty sokolské v okolí Českého Dubu. Také zúčastnila se naše jednota schůze župní, kde byl sdělen program všesokolského sletu. Někteří bratří zúčastnili se župního sletu v Držkově, v Králově Dvoře a Jaroměři. Na závodech českodubských dokázali jsme, jak u nás sokolská myšlenka postoupila a načerpali nových sil. V Držkově poprvé naše jednota cvičila s americkými kuželi. Také někteří byli přítomni slavnosti 25 letého založení Sokola v Kolíně, kde požívali zvláštní sympatie u bratří žižkovských a hostí amerických. V Jaroměři dobyli někteří bratří první ceny. Zúčastnili jsme se odhalení praporu v Hamrech, které bylo ukončeno veřejným cvičením.
Zúčastnili jsme se nadšeného uvítání amerických Sokolů v Turnově, jakož i závodů všesokolských v Českém Brodě. 1888 V tomto roce konáno 14 řádných a 5 mimořádných schůzí, pořádány věnečky, výlety, veřejné cvičení, tajný výlet do Zásady, 5 členů zúčastnilo se výletu župního do Vysokého nad Jizerou, 22 členové župního sjezdu, pořádáno veřejné cvičení se žáky a brzo potom druhé veřejné cvičení členstva.Vykonána volba delegáta do ČOS. Utvořeno ženské oddělení (odbor). K našemu podnětu založena jednota českodubská a stali jsme se zakládajícím členem tohoto Sokola. 1889 Jednota stala se členem Klubu českých turistů v Praze, pořádáno veřejné cvičení ve dvoraně besední. 7.VIII. konán župní výlet a cvičení v Jilemnici, v prosinci ustaven zábavní odbor, který pořádal 8.2. 1890 první ples, na to 16. 2. uspořádána vycházka do Jablonce nad Nisou. 1. 1. 1890 přistoupila za člena UMŠ. V hojném počtu byla zastoupena jednota na župním výletě v Českém Dubě, kde bylo i veřejné cvičení. Podniknuta výzkumná cesta po okolních jednotách. Naléháno na změnu stanov. Pořádán cvičitelský kurs v tělocvičně matiční školy za účasti župního náčelníka bra. Janďourka, který vzdor jeho námaze byl slabě navštíven. 1890 V uplynulých čtyřech letech vychováni mnozí statní borci, leč někteří vyštváni německou nenávistí a přinuceni odejíti z Liberce. Členové Sokola byli vždy nejzuřivěji Němci pronásledováni. Leč nastalé mezery vyplněny novými zápasníky, kteří vytrvali na místech vykázaných, jak toho povinnost sokolská žádala. Na sjezdy gymnastů francouzských v Nancy a polských Sokolů ve Lvově vysláni za župu Krkonošskou naši borci jako delegáti. V Nancy vyznamenánbr. Fr. Šéfr, čímž volná Francie podala skvělý důkaz přátelství k synům ujařmené Čechie. Získána důležitá opora nejen pro idei sokolskou, nýbrž postavena tím hráz proti násilné germanizaci, která hlásila našim utlačovatelům: „Potud a ne dál!“ Pomýšleno i na vlastní stánek. Za tím účelem bratří za okeánem konali sbírky. Oceněna významná a záslužná činnost bra. starosty stříbrnou ratolestí lípovou se zlatou stuhou. 1892 Pořádáno veřejné cvičení v Hoř. Pasekách ve prospěch naší tělocvičny. Cvičila 2 družstva, 22 bří. Župního sletu v Hořicích zúčastnilo se 21 člen, 3 družstva a 2 závodní družstva, dosaženo I. ceny. Těžká ztráta stihla jednotu naši úmrtím bra. jednatele Končinského. Sídlo župy Krkonošské přeloženo do Liberce, br. dr. Šamánek zvolen žup. starost. 1893 Veřejné cvičení místní podalo důkaz o vysoké úrovni technické, za přítomnosti hostí bra. Jindry Vaníčka a dr. Podlipného. 16. července t. r. poprvé vystoupila v kroji v Jablonci n. Jizerou 18 bří. a 21 cvičilo, sletu župy Husovy v Č. Budějovicích zúčastnilo
se 7 bratří, 23. června cvičení v Benešově u Semil 16 br. v kroji, rovněž zúčastnila se jednota vycházky a veřejn. cvičení do Huntířova. Na popud bra. náčelníka Šéfra pořízena nová bradla a americká hrazda (6. května). Vyslána deputace k slavnosti založení jednoty v Roudném – Frýdštejně. 1894 Dne 6. května t. r. odevzdán Sokolu prapor vlasteneckými ženami a dívkami. Při slavnosti zastoupena ČOS delegátem dr. Scheinerem a Vaníčkem Jind. Veřejného cvičení župního v Turnově zúčastnilo se 50 bratří v kroji, 24 br. cvičilo. Závodilo 18 jednot, I. ceny získal br. V. Jeřábek, II. Vochozka, I. čestné uznání br. Al. Vaňura z naší těl. jednoty. Okrskového cvičení v České Dubě zúčastnilo se 18 br. v kroji. Na veřejném cvičení ve Svijanech - Podolí dobyla úspěchu soustavnými cviky v šermu a střelbě. Pilně se připravovali bratři na III. slet všesokolský. 1895 Jako příprava na III. slet konáno veřejné cvičení, kterého se zúčastnily jednoty z okolí Turnova, Č. Dub a Jablonec. III. všesokolského sletu zúčastnila se velmi početně. Závodila 2 družstva za vedení náčel. V odd. vyšším, br. Vaňura Al. 14 místo ve vyšším od. bra. Šéfra, který dobyl I. ceny. V oddílu nižsím dobyli bratří 6 čestných uznání. Lví podíl náležel bru. Fr. Šéfrovi, který uměl každého svým taktním jednáním ku práci nadchnouti. 1896 V tomto roce jednota dokončila první desítiletí a vychovala celou řadu národu zdatných synů. Svorně a ku předu hleděla k odkazu svých tvůrců. Po odchodu náčelníka bra. Šéfra zvolen náčelníkem bra. Vaňura. Ve dnech 28. a 29. června pořádán slet župy Krkonošské v Jičíně, kamž vyslala jednota 13 bratří v kroji a cvičení se zúčastnila se 3 družstvy. Při zaražení dívčího družstva konaná bratrem starostou přednáška o těle lidském, o oslavě Fügnerově přednášel br. Vaňura. Povoleny znaky zemské na prapor, prapor povolen s podmínkou, že bude zastřen zemský znak. (Po několikerém zakročení br. Fra. V. Šamánka na říšské radě a v kab. kancel.) 1897 Rozhodnutím ČOS byla dána naše jednota pod ochranu jednoty Mladoboleslavské. Zákaz užívati spolkového praporu při veřejných vystoupeních. 2. června místní cvičení, kdež docílilo velikého úspěchu dívčí družstvo. V červenci 6. vzdělávací odbor na podnět náčelníka br. Vaňury uspořádal veřejnou přednášku „O Mistru Janu Husovi“ prof. J. Čihuly z Prahy za hojné účasti. 1898 Br. starosta Dr. V. Šamánek vzdal se své funkce. Pracoval 13 let ve prospěch jednoty a mnohých překážek zakusil. 15. května župní slet v Českém Dubě. Někteří bratří zúčastnili se sletu českého sokolstva v Hodslavicích na Moravě při oslavě 100. narozenin Palackého. Starostou zvolen br. Jáchym Komárek. Otevřena tělocvična Sokola turnovského. Odhalení pomníku M. J. Husi v Nové Pace. Prvního veřejného cvičení ženských odborů zúčastnila se naše jednota 13 členkami žen. odb. v tělocvičně Sokola pražského.
1899 Rozdělení župy Krkonošské na Ještědskou a Krkonošskou. Sestaven zábavní řád. 4. června cvičení v Horních Pasekách. Okrskové cvičení v Nábzí. Župní výlet do Českého ráje v květnu t. r. Tajný výlet jednoty do Huntířova a Jablonce. Změna stanov; správní výbor rozšířen o 1 člena. 1900 Stanovy vzdělávacího odboru sestaveny. Oslaveno 15. výročí založení jednoty; za tato léta odchovala jednota mnoho dobrých Čechů, uvědomělých a vytrvalých pracovníků, kteří se obětavě bili za práva národní. Župní závody: sestaveno družstvo z borců libereckých a turnovských. Získány 4 ceny. 6 borců v závodech jednotlivců uhájilo první místo Liberci. Okrskové cvičení v Alšovicích. Župní výlet na Frýdštejn a Kopaninu, noční výlet na Proseč ku poctě M. J. Husi. 1901 IV. slet všesokolský v Praze; poprvé s praporem, 25 členů v kroji, 8 sester. 18 členů cvičících. 3 závodili ve vyšším oddělení družstev a dobyli 11. místa, v nižším 25. místa. Ve vyšším br. Vaňura 14., Balcar 9. Vítězovi dána medaile a diplom. Vzdělávací odbor vykonal řadu přednášek o M. J. Husovi, o bitvě bělohorské. Změna stanov. Br. Vaňura se vzdává náčelnictví, nastupuje br. Balcar. 1902 40 let založení Pražské těl. jednoty Sokol, zaslána zdravice. 100. narozeniny spisovatele V. Huga. 1903 Upraven poměr členstva staršího k přispívajícímu. 1904 Přednáška br. uč. L. Číly „Poměr rodiny ke škole“. Husův večer s přednáškou br. Jos. Lisýho. Na slet do Lublaně 4 bratři. Národní slavnost v Českém Dubě, účast 20 br. Zřízení pěveckého kroužku. Okrskové cvičení v Paceřicích, 25 členů. Župní slet sokolské župy Fügnerovy v Mnichově Hradišti; položení základ. kamene k tělocvičně. Otevření „České besedy“, nového Národního domu. Horlivá činnost pěveckého kroužku. Sloučení veřejné knihovny a čítárny. 1905 Resignace br. Havlíčka, předsedy vzdělávacího odboru. Samostatnost ženského odboru. Uveřejnění naší činnosti v časopisech. Skládání slibu sokolského v tělocvičně. Sestaven řád pěveckého odboru. Přednášky v ženském odboru. Šibřinky „Ze všech konců světa“.
1906 Oslava dvacetiletého trvání jednoty. Přítomen zástupce ČOS br. Otčenášek a přednášel o účelu tělocviku. 12. a 13. května veřejné cvičení a závody. Průběh uspokojivý, výstavka diplomů. 6. července Husova oslava s přednáškou br. Tesaře. Župním náčelníkem zvolen br. Alois Vaňura. 1. července župní slet v Daliměřicích, účast 19 v kroji, cvičenců 24, závodilo 6 ve vyšším a 7 v nižším oddělení. Žen 17 a dorostu 21. Průběh velmi zdařilý. Výprava sokolstva do Záhřebu (bři. Vaňura, Marek, Fligl, Chvojka, Hadinec a Zeliský. Zřízen šibřinkový odbor. Dojmy ze Záhřebu přednesl br. Vaňura. Šibřinky „Výlet na Černou horu“. Desetileté trvání ženského odboru. 1907 Br. uč. Karel předsedou vzdělávacího odboru. V. slet všesokolský v Praze, v kroji členů 30, žen 25, dorost 4, cvičících 25, žen 15. Jednota docílila II. ceny. 2. června župní slet v Turnově, v kroji 11 br., v občanském 16, cvičících 22, závodu zúčastnilo se 7. Otevření tělocvičny v Nové Pace 3 br. Výlet do Hamer – noční výlet do Růžodolu. Sokolský den v Horním Růžodole. Schválen řád vzdělávacího odboru. Založení dívčího dorostu. 1908 Přednáška v Prátru „Názory moderního člověka“. 10. března večírek „Svatopluka Čecha“. Sokolský den v Turnově (ve prospěch Liberce), v kroji 32, cvič. 24, žen 18. Zástupce na slet župy Krkonošské v Nové Pace. Slavnost České besedy. 12. července župní slet v Českém Dubě, 24 v kroji, 24 cvičících, 11 šermovalo, 3 na nářadí, 24 členek. Úmrtí župního starosty Fr. Žáka. Výprava do Prostějova, 6 br., 2 sestry, do Kroměříže 5 br. a 4 sestry. Přednáška br. Karla Vaníčka z Prahy: „Sokolstvo jeho směr a cíl“. Ustaven spolek pro zřízení české reálky v Liberci (Matice liberecká). Řád ženského odboru schválen podle zásad ČOS. Vycházka do Hor. Pasek s přednáškou br. uč. Jos. Karla. Do župy zvoleni delegáty bři. Pour, Komárek a Tesař. Na valný sjezd ČOS delegován br. A. Vaňura. 1909 28. března sokolská beseda. 20. června sokolské dni v Mladé Boleslavi, přítomen br. Dr. Scheiner. 1910 Župní závody a výstavka v Turnově, 16 závodníků, prvním Němeček 146 ½ bodu. Zájezd Sokolstva do Sofie 6 br. Župní slet ve Skuhrově 24 br. 1911 Příprava na VI. slet všesokolský v Praze. 25. výročí ustavení jednoty. Okrskové cvičení v Českém Dubě, 12 br. v kroji, 32 cvičících, dorostu 12, 3 družstva. 9. července místní cvičení na Pláních. Župní den dorostu v Ohrazenicích, 21 dorost. 6. srpna župní slet na Malé Skále, v kroji 21, prostná cvičilo 34, na nářadí 4 družstva, 35 bratří. 17. srpna místní závody dorostu. Ženskému odboru dáno zastoupení ve správním výboru.
1912 Dán návrh na zakoupení pozemku pro tělocvičnu v Ehrlichově ulici. VI. sletu všesokolského zúčastnilo se 37 br., na nářadí cvičila 4 družstva. Naše jednota hostí americké Sokoly. Na počest 3 delegátů akademického kroužku “Čerchov“ večírek. Ustavení finančního odboru pro stavbu tělocvičny. Zemřel první náčelník jednoty br. Vievegh. V září 10. úmrtí velikého básníka Jaroslava Vrchlického, památka jeho uctěna. Sbírka ve prospěch raněných Jihoslovanů. Vzdělávací odbor rozšířen, oslaveno pětileté trvání. 1913 Zemřel br. Petr Mráz, dlouholetý místopředseda jednoty, neohrožený Čech a výborný menšinový pracovník. 16. listopadu velké vítězství českého sokolstva v Paříři v mezinárodních závodech tělocvičných. 7. července pořádán župní slet v Příšovicích ve prospěch náš, neboť úřady na nátlak Němců nedovolily pořádati v Liberci župního sletu. 27 července oslava 50. výročí trvání br. jednoty turnovské, nejstarší jednoty v župě. 17. srpna veřejné cvičení I. okrsku v Horních Pasekách; pršelo, cvičení odpadlo; října 5. župní závody v Turnově; br. Marek I. cenu, br. Procházka II. cenu; výsledkem prvenství jednoty v župě. 1914 (Činnost přerušena následkem světové války.) 14. března „Macharův večírek“ s přednáškou br. starosty. 21. března přednáška se skioptikonem. 19. května přednáška br. K. Domorázka o dr. Mir. Tyršovi. 1915 1. dubna posmrtná vzpomínka na br. Jos. Podlipného. 28. května Smetanův večer.
STAV ČLENSTVA
Rok 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1998 1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908
zakládající 3 3 3
činní 50 107 56 56 56
přispívající dorost chl. dorost dív. 17 12 40 40 -
3
43
7
-
-
-
6 6 6 6 6 6 6
50 55 70 68 38 71 71
10 5 10 21
12
26
21
6 6 6 6
102
18
102 56
34 67
18 12
NB. Zápisy o stavu členstva jsou v protokolech neúplné.
25
žáci 22 23 -
PŘEHLEDY PŘEDSEDNICTEV A VÝBORŮ
Rok
starosta
místostar.
náčelník
členové výboru správ.
1886
Dr. V. Šamánek
J. Šulc
J. Vievegh
Boukal B., Hrubý O., Eger Jos., Nedbal Fr., Hebrich Jos.
1887
Dr. V. Šamánek
J. Šulc
J. Vievegh
Brož Jos., Marek Fr., Horák Jos., Nedbal Fr., Mendík Jan
1888
Dr. V. Šamánek
J. Šulc
J. Vievegh
Končinský Fr., Kitl Jách., Horák Jos., Mendík Jan, Benda Václ.
1889
Dr. V. Šamánek
J. Šulc
J. Vievegh
Končinský Fr., Kitl Jách., Horák Jos., Benda Václ., Pavlišta Vinc.
1890
Dr. V. Šamánek
J. Šulc
J. Vievegh
Hák Hynek, Kitl Jách., Burian Ant., Císař Jan, Benda Václav
1891
Dr. V. Šamánek
J. Šulc
Fr. Šefr
Hák Hynek, Marek Fr., Kitl Jách., Vievegh J., Burian Ant.
1892
Dr. V. Šamánek
Jáchym Kitl
Fr. Šefr
Císař Jan, Burian Ant., Jeřábek, Komárek Jách., Marek Fr., Hák Hynek
1893
Dr. V. Šamánek
Jáchym Kitl
Fr. Šefr
Zeliský B., Císař Jan, Burian Ant., Komárek J., Jeřábek
1894
Dr. V. Šamánek
Jách.Komárek
Fr. Šefr
Zeliský B., Burian Ant., Jeřábek, Císař Jan, Kitl Jách.
1895
Dr. V. Šamánek
Jách.Komárek
Fr. Šefr
Hartig Em., Košek Jos., Benda V., Kitl Jách., Šulc Rudolf
1896
Dr. V. Šamánek
Jách.Komárek
Alois Vaňura
Hartig Em., Košek Jos., Benda V., Kitl Jách., Vintr Norbert
1897
Dr. V. Šamánek
Jách.Komárek
Alois Vaňura
Talacko Fr., Václavík J., Fuksa Jos., Doleček Kam., Vintr Norb.
1898
Dr. V. Šamánek
Jách.Komárek
Alois Vaňura
Talacko Fr., Václavík J., Fuksa Jos., Doleček Kam., Vintr Norb.
1899
Jách.Komárek
Petr Mráz
Alois Vaňura
Talacko, Vytvar Jos., Košek Jos., Burian, Doleček
1900
Jách.Komárek
Petr Mráz
Alois Vaňura
Talacko, Vytvar Jos., Košek Jos., Burian, Šplíchal
1901
Jách.Komárek
Petr Mráz
Alois Vaňura
Talacko, Vytvar Jos., Košek Jos., Burian, Šplíchal
1902
Jách.Komárek
Petr Mráz
Balcar
Talacko, Vytvar Jos., Košek Jos., Burian, Kubů Jan
1903
Jách.Komárek
Josef Košek
Balcar
Marek Fr., Šulc Richard, Vytvar Jos., Konečný, Šplíchal, Vintr N., Vaňura, Horák
1904
Jách.Komárek
Josef Košek
Balcar
Marek Fr., Hofman, Konečný, Vytvar Jos., Havlíček, Vaňura, Folta, Hampl
1905
Jách.Komárek
Josef Košek
Hofman
Číla Lad., Šulc Rich., Konečný, Vytvar Jos., Straka, Havlíček, Vaňura Al., Král
1906
Jách.Komárek
B. Zeliský
Hofman
Šulc Rich., Fliegel, Konečný, Vytvar Jos., Václavík, Jouglíček, Vintr, Vaňura Al.
1907
Jách.Komárek
B. Zeliský
Hofman
Možný, Fliegel, Vytvar Jos., Šorm, Václavík, Vaňura Al., Jouglíček, Vintr Norbert
1908
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Hofman
Možný, Fliegel, Vytvar Jos., Šorm, Komárek, Vaňura Al., Jouglíček, Vintr Norbert
1909
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Pour
Možný, Fliegel, Vytvar Jos., Šorm, Blažíček, Huebr Ant., Vaňura, Komárek Jách.
1910
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Pour
Možný, Fliegel, Vytvar Jos., Šorm, Štěpán, Šamánek, Vintr, Košek, Vaňura, Mráz
1911
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Pour
Možný, Košek, Vytvar, Šorm, Louda, Blažíček, Šamánek ml., Vintr Norb.
1912
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Jos. Němeček
Hutař, Vaňura, Vytvar, Šorm, Hons Emil, Vintr, Šamánek ml., Šulc R.
1913
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Jos. Němeček
Hutař, Hrnčířová, Ant Vytvar, Šourek, Švapal, Vintr, Šamánek ml., Vaňura Al.
1914
Rudolf Tesař
B. Zeliský
Jos. Němeček
Hutař, Vytvar, Šourek, Vintr, Škaloud Beda, Vaňura, Pokorný Fr., Najman Jar., Hrnčířová
