Červen 2010 ÚVODNÍ INFORMACE

Červen 2010 ÚVODNÍ INFORMACE Prostřednictvím projektu EUROREGIONÁLNÍ PERISKOP Vám přinášíme zajímavé články z novin, internetu a další a informace z území polské části Euroregionu Nisa. Případné připomínky a náměty ke zlepšení prosím zasílejte na [email protected]. Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa OBSAH V tomto vydání najdete:

1. BUDE MÍT NEJŠIRŠÍ PĚŠÍ ZÓNU V DOLNÍM SLEZKU 2. OBČANÉ BUDOU SLEDOVAT ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA NA INTERNETU 3. CESTOVNÍ KANCELÁŘ V KANCELÁŘI MÍSTOPŘEDSEDY LWONKA SLASKÉHO? 4. TRÁPENÝ STAROSTA TRÁPÍ OBČANY 5. PO PROTESTECH OBČANŮ JE LOM V KARPENIKÁCH UZAVŘEN 6. POVODEŇ ZDE NEBYLA, ALE TURISTÉ SE BOJÍ PŘIJET 7. ROMOVÉ JSOU KRITIZOVÁNI 8. HÁDKA PŘED SETKÁNÍM VEDENÍ MĚSTA SE SPOLEČNOSTMI OBCHODNÍKŮ 9. Z KAZATELNY K VOLIČŮM 10. CÍRKEV BRUTÁLNĚ ÚTOČILA NA KOMOROWSKÉHO 11. UČITELÉ NEDOSTALI VÝPLATY 12. BOGATYNIA BUDE MÍT OPRAVDOVÉ CENTRUM BUDE MÍT NEJŠIRŠÍ PĚŠÍ ZÓNU V DOLNÍM SLEZSKU Świeradów - Lázně na úpatí Jizerských hor se mění doslova v očích. Velké miliony díky podpoře Evropské unie jdou na silnice, parky, hotely a turistické zajímavosti. Právě byla zahájena výstavba pěší zóny. - Jedná se o jednu z největších investic ve městě v posledních letech - říká starosta Roland Marciniak. Nyní středem města vede silnice, kterou každým dnem projede 6 tisíc vozidel. Aby se částečně tak velký provoz omezilo, před několika lety došlo k zavedení jednosměrného průjezdu centrem. To nestačilo a proto bude hlavní třída města Zdrojowa pro silniční provoz uzavřena. Promění se v pěší zónu dlouhou něco přes 1 km a spojí se stávajícím chodníkem. Díky tomu bude nová pěší zóna nejširší v Dolním Slezsku. Bude široká 8 metrů. Vozidla budou muset objíždět lázeňské centrum třemi novými silnicemi, jejichž výstavba je u konce. Práce potrvají dva roky a celkový objem investice činí 7 mil. PLN. Świeradowská pěší zóna má být krásnější než ta v lázních Polanica Zdrój, která je nyní vyhlášenou dolnoslezskou pěší zónou. Občané i návštěvníci budou brzy také využívat pěší a cyklistickou trasu dlouhou 10 km, která povede všemi turistickými zajímavostmi lázní. Město chce obnovit veškeré objekty, které byly dávno zapomenuty, mj. Pramen císaře Josefa II. u hranice s ČR. - Jsem ráda, protože jsem doposud na delší procházky musela chodit do hor – říká Gerta Dortmeier z Drážďan. Byly zahájeny práce spojené s obnovou lázeňských parků, které zaujímají 8 ha. Investice má stát 6 mil. PLN. Brzy se také zlepší příjezdová komunikace ke kabinové lanovce. Pokračují i investice v lázních Czerniawa-Zdrój. Již vzniká zcela nový park o rozloze 4,5 ha. ZPĚT NA OBSAH

OBČANÉ BUDOU SLEDOVAT ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA NA INTERNETU Karpacz - Občané Karpacze chtějí sledovat zasedání městského zastupitelstva na internetu. Přípravu přenosu od vedení města očekává Sdružení pro ochranu krajiny a sudetské architektury. Starosta obdržel žádost v této věci. - Jedná se o krok směrem k budování občanské společnosti. Je to skvělé doplnění počítačových kurzů pořádaných v Karpaczi. Karpacz získala přeci třetí místo v rámci projektu „Interaktivní samospráva – Lídr internetu 2010” a to k něčemu zavazuje – myslí si Sławomir Lange, předseda sdružení. Starosta Bogdan Malinowski se však k nápadu nestaví nadšeně. - Je to diskutabilní. Vždyť každý může na zasedání přijít. Jsou zápisy a zvukové záznamy, které lze v případě potřeby poslechnout – říká starosta. Mirosław Rzepka, místopředseda sdružení vysvětluje, že zpravidla se zasedání konají v pracovní době a proto se jich občané účastní zřídka. A zvukové záznamy? Stává se, že nejsou úplné. - Záznamy se ztrácely nebo nahrávky měly špatnou kvalitu. Pak se vysvětlovalo, že je to chyba magnetofonu. Podivné, protože k takovým situacím dochází zpravidla během bouřlivých zasedání – říká Mirosław Rzepka. Sdružení je připravené financovat nákup techniky k internetovému vysílání. Ale o tom, zda dojde k realizaci, rozhodnou zastupitelé. Lucjan Szpila, předseda zastupitelstva, slibuje, že o návrhu se bude hlasovat. Sám ještě neví, jak bude hlasovat. V Dolním Slezsku již některé samosprávy mají přímý přenos svých zasedání. Vysílají je místní televize nebo je možné je sledovat na internetu. Již rok můžeme v síti sledovat přenos zasedání městského zastupitelstva v Boleslawci. - Technika stála 3 tis. PLN. Plánujeme tento projekt rozšířit. Objeví se více kamer – říká Agnieszka Gergont, tisková mluvčí městského úřadu. Zasedání boleslawiecké samosprávy může nyní sledovat souběžně 20 lidí. Většímu počtu brání současná rychlost internetového připojení. V důsledku rostoucího zájmu úřad zlepší jeho kapacitu, aby se mohlo přihlásit více uživatelů. Zasedání městského zastupitelstva lze také celé sledovat v místních televizních stanicích v Lubině a ve Świdnici. Jejich zkušenosti však poukazují na to, že přítomnost kamer v zasedací místnosti může zasedání proměnit v protahující se představení. Zasedání trvající 12 hodin, kdy se chce každý zastupitel ujmout slova, nejsou vzácností. Aby se zastupitelé ze Swidnice zviditelnili v televizi, na zasedáních projednávají záležitosti, které již byly projednány předem na zasedáních komisí. V Jelení Hoře mají všechna zasedání ze 17 let. Zasedání městského zastupitelstva Jelení Hory kamery nahrávají již 17 let. V archívu jsou uložena všechna zasedání. V 90. letech se vysílalo v místní televizi. Později po její likvidaci se už v přímých přenosech nepokračovalo. Občané mají přístup k záznamům, kopie mohou získat v zastupitelstvu. - Využívají to především před volbami – říká Zbigniew Dygdałowicz, který zasedání nahrává. Po archivní záznamy chodí i studenti. Zastupitelé si na kamery zvykli, ale na začátku se projevy hodně prodlužovaly. ZPĚT NA OBSAH CESTOVNÍ KANCELÁŘ V KANCELÁŘI MÍSTOPŘEDNOSTY LWOWKA SLASKÉHO? Lwowecký místopřednosta Zbigniew Grześków se v pracovní době věnuje cestovní kanceláři své manželky. Místo, aby se staral o zájmy okresu, reklamuje turistické zájezdy. Odhalili to novináři celostátní televize Polsat, kteří uskutečnili provokaci. Reportérka Polsatu zavolala místopřednostovi jako klientka a zeptala se na zájezd do Chorvatska. Místopřednosta si s ní sjednal schůzku ve své kanceláři na okresním úřadě. Bylo to v pracovní době. Tam s ní povídal o zájezdu a následně ji předal prospekt. Novinářka volala na služební mobil místopřednosty. Číslo je vyvěšeno ve výkladní skříni kanceláře jako kontakt pro klienty. Polsat prováděl záznam rozhovoru skrytou kamerou. Když novinářka vstoupila do kanceláře oficiálně, s kamerou, Z. Grześków se nepřiznal, že reklamoval zájezd. Řekl, že předal pouze prospekt. To není vše. Lwowecká opozice vytýká Z. Grześkowu nepotismus. Připomíná, že na okresním úřadě pracuje dcera místopřednosty a v nemocnici bylo nedávno zřízeno pracoviště pro jeho zetě. Zdroj: http://www.nj24.pl ZPĚT NA OBSAH

TRÁPENÝ STAROSTA TRÁPÍ OBČANY Złotoryja - Proč chce město vyhodit rodinu z domu? Historie Zygmunta Kolasińského přiměla ochránce občanských práv k intervenci. Na základě článku v tisku z moci úřední zahájil řízení s cílem prověření věci. Nejdříve požádal starostu, aby uvedl právní základy svého jednání. Dále chce, aby starosta upřesnil své záměry s nemovitostí, kde zatím žije pětičlenná rodina Kolasińských. Dům pochází z předválečného období. Stojí na kopci, na atraktivním pozemku – poblíž centra a zároveň v klidné lokalitě. Vládnoucí ve Złotoryji Ireneusz Żurawski již rok a půl vyvíjí snahy o jejich vystěhování z budovy. Oproti Kolasińským zastává názor, jakoby dům byl ve špatném technickém stavu. Odkazuje se na rozhodnutí Okresního inspektora stavebního dozoru ve Złotoryi (podpořenou na dvou vyšších stupních), který za účelem likvidace vlhkosti zdi přikázal provést do září 1997 izolaci základů a odvodňovací opatření v okolí. Názorem Ryszarda Porczyńského, ředitele Okresního inspektorátu stavebního dozoru ve Złotoryji, by realizace těchto doporučení byla příliš finančně náročná. Starosta místo, aby řešil opravu, zahájil vystěhovávání nájemníků z budovy. Kolasińscy jako jediní byli proti, a proto se město snaží soudním řízením zrušit nájemní smlouvu. Nevzdám se, protože jsem 23 let pracoval a opravoval tento dům za své peníze – říká Zygmunt Kolasiński. - Oni nedělali nic. A nyní to chtějí prodat. Takto se s lidmi nejedná. - Jednání starosty vůči panu Kolasińskému je zcela nezákonné – hodnotí pro prostudování dokumentů Marian Kret, předseda Bytového družstva Agat a okresní zastupitel ve Złotoryji. - K vystěhování by mohlo dojít ve dvou případech: kdyby inspektor stavebního dozoru přikázal dům rozebrat nebo vydal posudek, kde by přikázal provést celkovou opravu. V té druhé situaci, po ukončení prací, maximálně do jednoho roku, se nájemník pak musí do bytu vrátit. Co na to říká Ryszard Porczyński, ředitel Okresního inspektorátu stavebního dozoru? - Takové dokumenty neexistují – přiznává. Městský úřad ve Złotoryji, kde jsme požadovali vysvětlení, se odpovědi vyhýbá. Řediteli Macieji Lisovi, územnímu zmocněnci ochránce občanských práv z Wroclawi, zástupce starosty Andrzej Ostrowski odpověděl, že radu obce trápí četná rozhodnutí stavebního dozoru. Ředitel Lis proto místostarostovi připomněl, že stavební dozor netrápí, ale plní své povinnosti. Zatím zásah ochránce občanských práv způsobil to, že Kolasińscy poznali obsah rozhodnutí orgánů stavebního dozoru. - Obec by chtěla udělat byznys, a jejím úkolem je sloužit občanům, třeba formou oprav jejího fondu – říká Marian Kret z Bytového družstva Agat Křišťály zlata a nepokorní. Kdo žije se starostou v dobrém, dostává sošku Křišťál zlata. Kdo se dostane do sporu, má problémy. Město se snaží zrušit nárok k domům Grzegorze Barana a Stanislawa a Anny Solarzů po tom, jak obvinili farnost, že porušila hranice svých pozemků. Grazyně a Wladyslawu Moczulským starosta přikázal rozebrat vchod do kavárny, přesto že sám předtím povolil jeho výstavbu. Zdroj: http://www.gazetawroclawska.pl ZPĚT NA OBSAH PO PROTESTECH OBČANŮ JE LOM V KARPNIKÁCH UZAVŘEN Jelenia Góra - V Karpnikách slaví – po několikaletých snahách obyvatel vesnice místní lom živce končí s těžbou. Podnik přestane provozovat činnost 1. července. Majitel lomu, krakovská firma Pol-Skal, měla dost protestů a aby si nekazila svůj image, rozhodla o uzavření podniku v Karpnikách. - Jsme rádi, že lom konečně přestane provozovat těžbu. Díky tomu již vesnicí nebudou projíždět úmorná nákladní vozidla – říká Piotr Lesiów, pronajímatel chaty Szwajcarka. Turisté, kteří se v chatě zastaví, kromě krásných kopců vidí z okna i velkou jámu v zemi. Obyvatelé Karpnik již také měli plné zuby výtluků na silnicích. - Domy stojící podél komunikace začínaly praskat – vysvětluje Michal Kolacz, předseda Sdružení Karpniki. Boj s lomem začal před 8 lety, snahou Sdružení přátel Karpnik. Obyvatelé si u jelenohorského přednosty prosadili, aby zavedl omezení hmotnosti na několika okresních komunikacích. - Před rokem jsme některé silnice uzavřeli pro vozidla s hmotností nad 12 tun – říká přednosta Jacek Włodyga. Vozidla musela jezdit objížďkami několik kilometrů – přes Jelení Horu nebo Kamennou Horu. Ještě v únoru

jezdilo Karpnikami průměrně 40 naložených nákladních vozidel denně. V poslední době se jejich počet snížil na 15. – Investoru problémů stačilo a rozhodl o zastavení těžby. Není to dobrá zpráva pro naši obec – zdůrazňuje Zdzisław Pietrowski, starosta obce Mysłakowice. Ročně lom platil do obecní pokladny cca 200 tisíc PLN daní. Navíc 10 lidí přijde o zaměstnání. Zatím lom činnost zastavuje. Neví se, zda ji obnoví. Koncesi na těžbu má ještě na dalších 30 let. Ložisko živce je doloženo na území 12 ha a zatím se pracovalo pouze na čtyřech. ZPĚT NA OBSAH POVODEŇ ZDE NEBYLA, ALE TURISTÉ SE BOJÍ PŘIJET Jelenia Góra - Horská střediska, byť s velkou vodou nebojovala, teď o tom musí přesvědčovat klienty. Majitelé hotelů a penzionů v horských střediscích Dolního Slezska počítají ztráty po povodni, která nebyla. Voda sice tyto obce nezaplavila, ale odvětví cestovního ruchu ztratí následkem paniky, která zasáhla polské a zahraniční turisty. Ubytovatelé odhadují, že počet návštěvníků bude v červenci menší o 20-30 procent vzhledem k minulému roku. - Lidé volají a ruší rezervace. Ptají se, jaké je počasí a nevěří, když jim říkám, že jsme zaplaveni nebyli – říká Barbara Głębocka, předsedkyně Sudetského spolku venkovské turistiky, majitelka jezdecké osady ve Szklarské Porebě. Grazyna Biederman, vedoucí zdejšího Informačního centra doplňuje, že její zaměstnanci každým dnem slyší ve sluchátku: „Je možné se k Vám dostat?” Obdobně je tomu v sousední Karpaczi. - Měli jsme hodně telefonátů s dotazem, zda jsme byli zaplaveni, až jsme vydali speciální zprávu – vysvětluje místostarosta Ryszard Rzepczyński. Na webové stránce a ve zprávách přeposílaných elektronickou poštou vedení města ujišťuje, že v Karpaczi povodeň nebyla. Ale na povodňové panice neztrácí jen ubytovatelé. Jelenohorský autobusový přepravce PKS odvolával zájezdy mládeže, protože školy rušily dětské výlety do hor. Názorem Grazyny Biederman vinu nesou zprávy v mediích, kde se mnoho týdnů podněcovalo atmosféru povodňové hrůzy. - Neobjevila se zpráva, že celé Polsko je pod vodou. Povodeň silně zasáhla Beskydy, nikoliv Krkonoše. Přesto lidé vnímali informace, že v horách došlo k velkým škodám – vysvětluje Biederman. Podle zástupců odvětví, turistické organizace, mj. Polská organizace cestovního ruchu nebo její dolnoslezská obdoba, by měly zajistit, aby se v médiích objevily informace, že v turistických regionech nepostižených povodněmi nejsou žádné škody. . Situaci totiž využívají naši sousedé. Zahraniční televizní stanice ukazují zaplavené domy, tragédii místních lidí. A nikdo nezmíní, že povodeň se týká pouze nějaké části území. - Nedávno byli v Jelení Hoře s návštěvou američtí novináři, kteří připravují průvodce Evropou. Projížděli Německem, kde je vylekali, že v Polsku je velká povodeň – říká Barbara Różycka-Jaskólska, vedoucí Informačního turistického centra v Jelení Hoře. Dolnoslezská turistická organizace nesvolala žádnou konferenci a nezveřejnila informace popírající tyto informace. Ředitel této instituce, Rajmund Papiernik, vysvětluje, že měl v této věci rozhovor v médiích. Zastává názor, že menší počet návštěvníků v horských střediscích může mít také vazbu na výjimečně nevydařené jaro a nepříliš optimistické předpovědi na léto. Kladský okres, který s velkou vodou bojoval mnohokrát, se pro Poláky stal symbolem záplav. Odvětví cestovního ruchu se s tím potýká i nyní, byť letos se Kladská kotlina povodním vyhnula. Turisté s obavami volali, mnoho z nich své rezervace v hotelech a penzionech zrušilo. Anna Szarna z Kanceláře turistické propagace v Polanici Zdrój osobně několikrát přijímala telefonáty od lidí, kteří se cesty do lázní obávali. - Musela jsem vysvětlovat, že žádné záplavy zde nemáme, že všechny silnice jsou průjezdné a nebylo ani povodňové riziko. Přesto několik lidí svůj příjezd odložilo na jiný termín v obavách před vodou – říká. Samosprávy kladského okresu vydaly i speciální zprávy v této věci. - Lidé si myslí, že pokud je někde v Polsku povodeň, tak obce kladského okresu jsou stejně tak pod vodou. A to není pravda. – říká Kazimierz Szkudlarek, starosta lázní Lądek-Zdrój. Hladinu vody zdejších řek lze také ověřit na internetu. Kladský okres má jako jediný v Polsku takový systém. Informace naleznete na stránkách www.lsop.powiat.klodzko.pl. - Obyvatelé se již naučili jej využívat. Paniku již nevyvolává každý velký příval vody – vysvětluje Janusz Marnik z hasičského sboru v Kłodzku. ZPĚT NA OBSAH

ROMOVÉ JSOU KRITIZOVÁNI Kowary – Starosta jim pohrozil, že pokud nenastoupí do práce nabízené městem a nezačnou odpracovávat své dluhy na nájemném, obec jim přestane opravovat byty. - Nejde, aby celé rodiny žily z dávek sociální péče – vysvětluje starosta Kowar Mirosław Górecki. - V Kowarech žije 37 romských rodin, z toho 30 pobírá dávky – informuje Irena Kawałek, ředitelka Městského střediska sociální péče v Kowarech. Romským rodinám, které dluží na nájemném víc jak tisíc zlotých, úřad poslal dopis – ultimátum. Pokud neodpracují pohledávky, ztratí peníze ze sociální péče. Téměř každá romská rodina w Kowarech má dluhy vůči městu. A odkud máme mít peníze na nájem? Tady v takových zříceninách by se vůbec nájem neměl platit - stěžuje si Stanisław Góral, který s osmičlennou rodinou bydlí v dvoupokojovém komunálním bytě. Jsou i takové rodiny, které na nájemném dluží až 10 tisíc PLN. Aby je odpracovali, museli by tomu věnovat rok. - Jak to máme udělat, když ve většině našich rodin jsou malé děti a musíme se o ně starat? - ptá se Barbara Lolo. Již třetím rokem se Kowary podílí na realizaci speciálního programu financovaného polskou vládou a zaměřeného na národnostní menšiny. Jejich představitelé mohou odpracovat dluhy, které jim vznikly vůči městu. Z celkové částky (cca 1000 PLN), kterou měsíčně obdrží za tuto práci, jde polovina do městské pokladny. Takže jim zůstává 500 PLN. Tento rok získalo město na tento program 30 tis. PLN. Ale když oznámili den nástupu do práce, nikdo se nepřihlásil. Teprve když starosta pohrozil, že jim samospráva přestane pomáhat, vyslali do práce tři osoby. Pak došly další dvě. - Oni pracovat nechtějí, protože taková je jejich mentalita a způsob života. Celé generace žijí z dávek – přesvědčuje starosta Górecki. Zdůrazňuje, že obec vůbec vládní peníze využívat nemusí, stejně tak jako se účastnit programů pro romskou menšinu. A přitom, jak říká Bronisław Suchy, šéf Sdružení Rómů v Kowarech, cikánská kultura nepodporuje práci, která spočívá v úklidu na veřejných místech. - Spousta Rómů by chtěla pracovat, ale v ústraní – dodává Bronisław Suchy. Romský kodex mj. nedovoluje pracovat s nečistotami. A některé aktivity navrhované obcí spočívají v obnově domů nebo úklidu zelených prostranství. Piotr Minkiewicz, sociolog z Dolnoslezské vysoké školy ve Wroclawi, napovídá, že je vhodné hledat kompromis a dohodnout se s hlavním představitelem Rómů, jaké práce mohou vykonávat. - Ale neměli by mít pocit, že jsou nad zákony. Platí pro ně stejné předpisy, jako pro ostatní – doplňuje Piotr Minkiewicz. Irena Kawałek z Městského střediska sociální péče zastává názor, že se vůbec nejedná o čestný kodex. Za 500 PLN měsíčně se Rómům prostě nechce pracovat. Zdroj: www.gazetawroclawska.pl ZPĚT NA OBSAH HÁDKA PŘED SETKÁNÍM VEDENÍ MĚSTA SE SPOLEČNOSTMI OBCHODNÍKŮ Chtěli jsme pouze poslouchat a primátor nás vyhodil – stěžují si obchodníci z jelenohorských tržišť s Bogusławem Kempińským v čele. Chtěli se zúčastnit pracovního jednání vedení města s nedávno zřízenými společnostmi obchodníků. - Nebyli pozváni – říká Jerzy Lenard, zástupce primátora. - Chtěli jsme se dozvědět, co s námi bude dál. Ale byli jsme vykázáni z místnosti – říká Bogusław Kempiński. Na setkání vedení města pozvalo dvě společnosti obchodníků, jednu za každé tržiště - Flora a Zabobrze. Neočekávaně se na radnici objevili i odpůrci těchto společností, z Bogusławem Kempińským a Wojciechem Wojciechowiczem v čele. - Sdělili nám, že nejsme stranou v rámci tohoto jednání. Obchodujeme 15-20 let na tržišti, a nyní zjišťujeme, že si ani nemůžeme poslechnout, co se děje – říká Bogusław Kempiński. Podotkl, že přišel jako obchodník, a nikoliv jako zástupce správce. - Dnes jsem se snažil dovolat primátorovi, ale sekretářka řekla, že má jednání s obchodníky. Nechal jsem jí proto svoje číslo, měla volat zpátky a sdělit mi čas, ale toto neučinila – diví se Krzysztof Wasilewski, zástupce „Nowy sektor” z tržiště Flora.

Vykázaní obchodníci jsou z přístupu vedení města roztrpčeni, že poslouchají pouze jednu stranu – společnosti, které vznikly a nenaslouchají i těm, kteří jsou proti. - Mám 101 podpisů odpůrců společnosti, která vznikla na tržišti Flora , a to je většina. Primátor tyto podpisy má a nic - říká Wojciech Wojciechowicz. Ale obchodníci skutečně na radnici pozváni nebyli. - Je to pracovní jednání, vyjednáváme podmínky dohody, bod po bodu – říká Jerzy Lenard, zástupce primátora. - Pozvali jsme pouze zástupce společností. Bylo by obtížné vyjednávat s fyzickými osobami. Přizvali jsme k jednáním pouze dva subjekty, protože tyto vznikly. Pokud se nedohodneme, pozveme další společnosti, pokud vzniknou. Jednání byla úspěšná. Společnosti obchodníků mají podepsat smlouvy na pronájem na dobu 3 měsíců a 30. června dojde k protokolárnímu předání tržišť. Zdroj: www.nj24.pl ZPĚT NA OBSAH Z KAZATELNY K VOLIČŮM Jsem praktikující katolička a s rozpaky musím říct, že jsem se ještě nikdy tak v kostele nerozčílila. Kdybych chtěla jít na předvolební setkání, zvolila bych PO (Občanská platforma), nikoliv PiS (Právo a spravedlnost), jsem šokována zasahováním církve do politiky – komentovala jedna věřící Jadwiga Błaszczyk poté, co v neděli večer uslyšela překvapující kázání v kostele Garnizonowy v Jelení Hoře. Kněz, který sloužil bohoslužbu, výrazně odrazoval od volby kandidáta na prezidenta státu, který je pro legalizaci homosexuálních svazků a podporuje oplodnění metodou in vitro. - Divím se, že právě v kostele Garnizonowy, symbolu tradic a svobody slova se vyslovují takové klamné insinuace zaměřené na jednoho kandidáta na úřad Prezidenta Polské republiky .- znechuceně vzpomíná paní Jadwiga. Jedná se o překvapující kázání, jaké v neděli večer hlásal jeden z knězů sloužících v kostele Garnizonowy. Začalo to chybějícím pochopením všech, kteří za prezidenta chtějí toho, kdo je podle názoru kněze výrazně proti učení církve, podporuje myšlenku legalizace homosexuálních svazků a mimotělní oplodňování. Tato slova stačila několika věřícím k tomu, aby okamžitě z kostela odešli. Mezi věřícími byla, jak sama zdůrazňuje, hluboce věřící, Jadwiga Błaszczyk se svým manželem Grzegorzem. Místo volební debaty zvolili večerní mši. - Šla jsem do kostela a nikoliv na předvolební setkání. Chtěla jsem si poslechnout Slovo boží. Nejvíce mně zabolelo urážení Komorowského za jeho toleranci a rozvahu. To vše ještě doplňovala samotná forma vyjadřování kněze, jeho téměř příkaz příslušného hlasování a také přesvědčení o tom, že má monopol na pravdu. Cítila jsem se, jako bych pro něj byla plastelína, kterou lze zpracovat a pokud budu oponovat, postaví mně do kouta a mé rozhodnutí označí jako hřích. Přemýšlela jsem, jak je učení tohoto dotyčného kněze vzdálené učení Papeže Poláka a také vyjádření hierarchů Církve v posledních dnech – komentuje paní Jadwiga. Byť tento kněz nevyslovil žádné jméno, jeho narážky byly tak výrazné, že by bylo těžké se nedomyslet, pro koho bude tento kněz hlasovat. Svůj projev motivoval občanským právem a snahou bránit učení církve před degradací. - Mně nezajímají soukromé názory kněze, šokovaly mně jeho sugestivní příkazy, pro mne je to obyčejný zásah do mé volby, kterou považuji za odpovídající mému svědomí. Za tuto volbu se budu jednou sama zodpovídat před bohem, určitě ne před knězem, jehož projev jsem měla to nepotěšení poslouchat – vysvětluje paní Jadwiga. Farář farnosti kn. dr Andrzej Bokiej byl překvapený projevem kněze a sdílí negativní ohlas věřících na nedělní mši. - Je to hloupá situace, každý má právo na vlastní politické a společenské názory, ale kostel není místo pro jejich vyjadřování, zvlášť knězem, jehož úkolem je šíření Božího slova - říkal překvapený kn. dr Andrzej Bokiej. To, že církev nesouhlasí s názory Bronisława Komorowského, jak říká paní Jadwiga, bylo možné říct jinak, mnohem mírnějším způsobem. - Hlasujme podle svého přesvědčení a ne podle příkazů, byť jsou formulovány ze stupňů oltáře doplňuje na závěr paní Jadwiga. www.nj24.pl ZPĚT NA OBSAH

CÍRKEV BRUTÁLNĚ ÚTOČILA NA KOMOROWSKÉHO. POSLANEC PALIKOT HLEDÁ DŮKAZY Janusz Palikot vyzval voliče, aby mu předávali informace o porušování volebního ticha knězi. Doplnil, že bude usilovat o jejich potrestání. - Na mnoha místech v Polsku se na Bronislawa Komorowského (kandidát PO/Občanské platformy/ na prezidenta) brutálně útočilo. Útočila významná část církve. V mnohých sobotních a nedělních (prezidentské volby probíhaly v neděli 4.7.2010 – pozn. překl.) kázáních věřící byly strašeni, že hlasování pro Bronislawa Komorowského je buď smrtelný hřích, nebo jiný druh jednání, které např. zabraňuje jít k přijímání – řekl Palikot na tiskové konferenci v pondělí v Lublinu. Palikot vyzval osoby, které byly svědky takového chování knězů, aby jej o tom informovaly. Poslanec zdůraznil, že by si přál, aby to byly osoby, které „mají odvahu v této věci vystupovat před soudem nebo Státní volební komisí“. - Já se o ně postarám a učiním veškerá opatření a budu usilovat o to, aby případy porušování volebního ticha byly potrestány – řekl.Myslí si, že volební ticho bylo porušeno „v tisících vesnic v Polsku“, ale lidé se to bojí nahlásit a vystupovat v takových záležitostech jako svědci. Zdroj: www.onet.pl ZPĚT NA OBSAH UČITELÉ NEDOSTALI VÝPLATY Kamienna Góra - Měla jsem v plánu dovolenou u moře, ale nepojedu, protože jsem včas nedostala výplatu – stěžuje si paní Janina, učitelka ze školy v Kamienné Goře. Nedostala ani příspěvek na dovolenou. Obtížnou situaci učitelů potvrzují zdejší členové Svazu polských učitelů. - Již v červnu učitelé hlásili, že nedostali tzv. příspěvek na dovolenou z Fondu sociálních a kulturních potřeb - říká Bogusław Chendoszko, předseda oddělení Svazu v Kamienné Goře. Paní Janina je rozhořčená. Byť má prázdniny, je nucena zůstat doma. Výplatu dostávala vždy k prvnímu dni měsíce. Je 7. července a peníze nikde. V obdobné situaci se ocitlo 400 lidí. Peníze nedostali učitelé, zaměstnanci městského úřadu, Městského střediska sociální pomoci, muzea, knihovny, kulturního střediska a dalších institucí. - Máme malé zemětřesení v rozpočtu – přiznává tajemník města Arkadiusz Wileński. V pokladně chybí asi milion zlotých na červencové mzdy pro zaměstnance – vysvětluje. - V elektrárně nebo plynárnách se nikdo nebude ptát, proč jsem nezaplatil účty včas – dělá si starosti jedna z pracovnic magistrátu. Vedení obce slibuje, že lidem zaplatí co nejdřív. - V nejbližší pátek dostaneme velkou částku peněz, spojenou s našimi podíly v daních z příjmů – slibuje Wileński. Proč v Kamienné Goře pochybělo na výplaty? Protože město muselo zaplatit dodavatelům dvou velkých evropských projektů, které se nyní realizují. Jedná se o druhou etapu revitalizace historické části města. Investice činí 5 mil. PLN, ale první část (cca 1 mil. PLN) samospráva musela zaplatit v červnu. Navíc bylo nutné uhradit náklady na výstavbu hřiště u Základní školy č. 1. Stála 1,5 mil. PLN. Město plánovalo tuto platbu z úvěru, ale nepodařilo se ho získat včas. – Dodatečně nám firmy nezaplatily 1 mil. PLN daně z nemovitostí a nájemníci prostor obdobnou částku za pronájem – doplňuje starosta Krzysztof Świątek. Jedná se o první takový případ v Dolním Slezsku, kdy samosprávě pochyběly peníze na výplaty pro zaměstnance. Evropské předpisy v oblasti dotací jsou velmi přísné. Realizace projektů a investic (např. výstavba silnice nebo hřiště) musí probíhat dle přesně stanoveného harmonogramu, uvedeného předem v žádosti o dotaci. Platí pravidlo, že obce platí z vlastních zdrojů dodavatelům projektů a investic. Teprve po vyúčtování každé etapy prací je dotace převedena na účet obce. ZPĚT NA OBSAH BOGATYNIA BUDE MÍT OPRAVDOVÉ CENTRUM Bogatynia záviděla velkým městům a staví si centrum s pěší zónou a kašnou. A to proto, že - jak říká starosta Andrzej Grzmielewicz - každé město musí mít místo, kde se budou setkávat lidé. A zatím má Bogatynia pouze supermarkety a tranzitní silnici. Projekt výstavby pěší zóny začíná být reálný. Obec za téměř 3 mil. PLN koupila hektarový pozemek po bývalém autobusovém nádraží. Obdobnou částku vynaloží na přestavbu tohoto místa. Plánuje se stavbu pěší zóny s lavičkami, stánky a kašnou. Jsou zpracovány tři

projekty. V jednom je předpoklad, že ul. Daszyńskiego bude úplně bez silničního provozu. Druhá, že částečně a třetí se týká využití samotného prostranství bývalého autobusového nádraží bez uzavření ulic. - O tom, která koncepce bude realizována, rozhodnou zastupitelé a občané – říká Andrzej Grzmielewicz. Vznik pěší zóny je jeden z volebních slibů. - Budeme muset co nejdříve začít s realizací – plánuje starosta. Chce sáhnout na evropské dotace. Počítá i s velkými příjmy z prodeje pozemků pro služby v okolí pěší zóny. Návrh vytvoření centra však u občanů vzbuzuje smíšené pocity. Účastníci internetových diskusí jej vlastně jen kritizují. Myslí si, že lepší by bylo postavit hřiště, opravit silnice a domy. Vydělal na tom PKS (obdoba ČSAD – pozn. překl.) Zgorzelec. Zájem o koupi pozemku po bývalém autobusovém nádraží mělo 7 firem, ale pouze obec Bogatynia se zúčastnila výběrového řízení. Městské zastupitelstvo schválilo smlouvu. Zaplatí se z úvěru. ZPĚT NA OBSAH Ke stažení na www.ern.cz