Čerpání prostředků z Fondu Rozvoje DCB v roce 2016: V roce 2016 prozatím přišla pouze 1 žádost o čerpání, a to z Pobočky Diakonie CB z Třince, kde si žádali o částku 10.000,- na podporu diakonské práce ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Správní rada DCB dne rozhodla o přidělení částky 10.000,- z Fondu Rozvoje.
Zpráva z diakonské práce na Ukrajině – oblast Khlivchany Pobočka Diakonie Církve bratrské v Třinci již několik let podporuje rozvoj diakonské práce ve venkovské oblasti nedaleko Lvova. Prodloužený květnový víkend jsme využili k tomu, abychom zmapovali aktuálně nejpalčivější problémy některých chudých rodin. Místní církev vede pastor Roman, kterému pomáhají 3 místní diakonky Haňa, Ola a Rozana. Pastor Roman nás doprovázel na všech návštěvách u vybraných rodin, mnohé z nich znal osobně, s některými se setkal poprvé. Pasha z vesnice Domashiv (Домашів) Jako první jsme navštívili ženu jménem Pasha, která přišla o svého muže, má 7 dětí ve věku od 2 až do 19 let. Žije v domku, který jí zatím nepatří, musí do podzimu doplatit 4.000,- dolarů (v přepočtu na současný kurz je to 96.000,-). Pro nás je tato částka směšnou, ale pro ni je tato částka nedostižná. Nemá práci, jejím příjmem jsou příspěvky na děti ve výši cca 600,- hřiven/dítě (1 hřivna je méně než 1 koruna) a vdovský důchod ve výši 1.200,- hřiven, jinak pracuje na poli a Domek, který musí Pasha zaplatit prodává své výpěstky. Když sežene brigádu, může zaplatit, co potřebuje nejvíce – energie (ty jsou naštěstí na Ukrajině levné), potraviny k vaření, pro děti školní potřeby a léky či zdravotní péči, která se na Ukrajině hradí v plné výši. Pasha je hrdá ukrajinská žena, spoléhá jen na sebe a na svou rodinu, je už tak zvyklá. Živí se svýma rukama, a dokud bude moci pracovat, tak to bude dobré. Ani od nás pomoc nechtěla přijmout, spoléhá na svou maminku a bratry, kteří zatím nemají své rodiny. Pokud se Pashe nepodaří získat potřebné finance na koupi domku, bude se muset přestěhovat, kam, to zatím neví. Věnuje se jí diakonka Rozana.
Miroslava a Michail Chachola z vesnice Kariv (Карів) Jako druhou jsme navštívili rodinu Michaila, přivítalo nás zde 14 dětí ve věku od 2 do 20 let (ti starší tu nebyli). Michail byl s jedním ze starších chlapců na poli, ale přijel po chvilce. Mezitím jsme povídali s jeho manželkou Miroslavou. Děti byly doma, protože už jim začaly školní prázdniny, starší dívky se starají i o své mladší sourozence. Je to chudá rodina, rodiče nemají práci, živí se na poli. Dostávají příspěvky na děti ve výši 600,- Miroslava se svými mladšími dětmi hřiven/dítě. Mají krávu a tak prodávají mléko a další výpěstky z hospodářství. Jsou vděční za jakoukoliv pomoc. Od nás obdrželi hygienické prostředky a dále malý finanční příspěvek na nákup potravin pro děti. Dětem jsme rozdali sladkosti. Přemýšleli jsme o možné pomoci této rodině a shodli jsme se na tom, že by jim pomohla materiální pomoc – ošacení, obuv pro děti, hygienické prostředky, možná i hračky.
Šaty pro děti ve věku – chlapci 8, 10, 12 a 16 let a dívky ve věku 2, 4, 5, 9, 13 a 15 let. Pro ty starší bychom nepořizovali. Hygiena – prací prášek, mýdlo, šampony, krém, zubní kartáčky a pastu. Lůžkoviny – povlečení, prostěradla. Hračky – pro menší děti.
Rodině se věnuje diakonka Ola.
Michail přijíždí z pole
Přinesli jsme drobnou hygienickou pomoc
Natálie a Ivan z vesnice Kariv (Карів) I třetí rodina byla početná, jen 6 dětí, z toho 3 chodí už do školy a 3 jsou zatím s maminkou doma. Školní prázdniny začaly a tak jsme mohli i starší děti vidět. Narodily se jim 2 dívky ve věku 8 měsíců a 6 let a 4 chlapci ve věku 2,5 roku, 4, 9 a 12 let. Natálie se stará o děti a Ivan nemá práci, tak chodí na pole. Žijí z příspěvků na děti a prodávají své výpěstky, jako ostatně většina lidí z vesnice. Jsou to moc milí lidé, vděční za jakoukoliv pomoc. Pro školní děti je nutné zajišťovat naprosto veškeré školní pomůcky, školné se naštěstí neplatí. Pokud by chtěla Natálie dát některé děti do školky, tak by musela nejprve podplatit paní ředitelku, protože se školkami je jiná situace, není jich dostatek, proto s nimi matky zůstávají doma, než jdou do školy, teprve pak může jít matka hledat práci. I zde jsme přemýšleli o možné pomoci této rodině a shodli jsme se na tom, že by jim pomohla materiální pomoc – ošacení, obuv pro děti, hygienické prostředky.
Šaty pro děti ve věku – chlapci 2,5 roku, 4, 9 a 12 let a dívky ve věku 8 měsíců a 6 let. Hygiena – prací prášek, mýdlo, šampony, krém, zubní kartáčky a pastu. Lůžkoviny – povlečení, prostěradla. Hračky – pro menší děti asi nebudou potřeba, viděla jsem tam dost hraček.
Rodině se věnuje diakonka Ola.
Natálie je milá žena
Káťa z vesnice Kariv (Карів) Je vdova starající se o 3 děti. Přivítala nás jen dcerka, protože maminka ani chlapci nebyli doma. Káťa naštěstí bydlí ve svém domku, takže na něm nemá dluhy jak Pasha. Nicméně žije z příspěvků na děti a vdovského důchodu. Snaží se hodně pracovat, aby je uživila. Holčička byla moc milá a styděla se, nechtěli
Chlapci jsou velmi dobře vychovaní a milí
jsme tedy být u nich dlouho, přesilovka byla obrovská (jedna 9 letá holčička proti 7 dospělým). Přinesli jsme rodině nějaké hygienické potřeby a dětem sladkosti. Možnou pomoc vidíme v podpoře materiální pomoci – ošacení, obuv pro děti, hygienické prostředky.
Šaty pro děti ve věku – chlapci 7 a 8 let a dívka 9 let. Hygiena – prací prášek, mýdlo, šampony, krém, zubní kartáčky a pastu. Lůžkoviny – povlečení, prostěradla.
Rodině se věnuje diakonka Ola.
Ivan z vesnice Khlivchany (Хлівчани) Ivanova rodina čítá jeho manželku, která se o něj stará, a rozvedenou dceru se 4 letou vnučkou. Ivan není schopen svou rodinu živit, je trvale upoutaný na lůžko, protože je vážně nemocný. Má sarkom měkkých tkání, je po operaci střev. Bere silná anestetika, která mu manželka aplikuje injekčně. Má provedenou ileostomii (doufám, že je to ono, nejsem lékař) a používá jednorázové sáčky, 1 sáček má na 2 dny. Veškerý zdravotnický materiál si musí kupovat, včetně analgetik v kapslích. Přispěli jsme Ivanovi na nákup zdravotnického materiálu. Zde jsme rodinu podpořili především finančně na nákup zdravotnického materiálu. Uvažuji, zda je možné mu zajistit zdravotnické pomůcky z ČR, jednalo by se zejména o:
Jednorázové injekční stříkačky a desinfekci Stomické pomůcky – sáčky na vyměšování Hojivé masti na okraj rány po ileostomii – teď používají dětskou mast Předpokládám, že analgetika není možné z naší strany dovézt.
Rodině se věnuje diakonka Aňa.
Olga z vesnice Khlivchany (Хлівчани) Olga je vdova a žije se svou 15 letou dcerou Taňou. Kdysi její maminka získala od kolchozu zadarmo zděný domeček, poněvadž pracovala celý život jako dojička krav a přišla tak o zdraví, a než zemřela,
byla dlouho upoutaná na lůžku. Teď v tomhle domě bydlí Olga s Taňou. Ten domek je však ve špatném stavu, který si nemůže dovolit opravit. V loňském roce byla podpořena finančně, aby si mohla opravit podlahu (ta se totiž úplně probořila) a také strop v pokoji Taňi. Získala tak prostředky na nákup materiálu a muži s církve jí pomohli s opravami. Olga pracuje na drůbeží farmě, kde sbírá vajíčka. Za celodenní práci (12 hodin) dostává 150,hřiven/den, to jsou její jediné finanční zdroje. Nemá příliš času na výchovu své dcery, poslední dobou si nerozumí, dcera neposlouchá, je na ni slabá a navíc není matka doma, takže si Taňa dělá, co chce. Přispěli jsme Olze hygienickým balíčkem a drobným finančním příspěvkem. I nadále bychom mohli pomáhat materiální podporou hygienickými balíčky. Rodině se věnuje diakonka Aňa.
Opravený strop, ještě musí vymalovat
Olgy domek z venčí nevypadá tak zle
Bratři Michail a Vladimir Teterkovi z vesnice Khlivchany (Хлівчани) Naposledy jsme navštívili dva bratry, kteří žijí spolu v domku. Jeden z nich je těžce psychicky nemocný, po těžkém úrazu hlavy. Zdravý bratr se o něj stará, což není vůbec lehké. Pokud odchází z domu na nákup či cokoliv vyřídit, musí bratra zamknout v domě, aby mu neutekl. Nyní je čeká vyšetření mozku, rentgenové snímky snad lékařům napoví, jak mu mohou pomoci, je však otázkou, zda na léčbu budou mít bratři peníze, ani jeden nepracuje. Zde jsme ani nefotili, jen jsme přispěli penězi na cestu na lékařské vyšetření. Konkrétní pomoc bychom vymysleli, až by se vědělo více o onemocnění a situaci obou bratrů.
Jsem vděčná, že jsem mohla poznat tuto zem, alespoň takto na krátko. Byl to jemný dotek něčeho, čemu nerozumím, co je mi zároveň velmi blízké a stejně tak i vzdálené. Ukrajina je hrdou zemí, zemí s tradicí, zemí čistou a krásnou a zemí, kde je mnoho bolestí. Nedokážeme pomoci všem, ale když si
uvědomím, kolik pomoci se nám dostalo po revoluci ze západu, tak mi nezbývá než konstatovat, že i dnes je ten pravý čas na to, podpořit lidi na Ukrajině. Na závěr bych chtěla poděkovat velmi za podporu Rajcových z třinecké pobočky Diakonie Církve bratrské. Věnují se této oblasti díky své snaše, která pochází z Khlivchan a její maminka Aňa je vzácná žena, která zde diakonskou práci již dlouho vede. Sama má postiženého dospělého syna Romana. Nic za diakonskou práci nežádá, naopak všem jen dává, pomoc, radu, či zprostředkuje finanční podporu. Je spravedlivá, pracovitá a hodná. Také děkuji pastoru Romanovi, který nás po celou naši návštěvu provázel, byl s námi u všech potřebných rodin, modlil se za ně a je připraven jim i nadále pomáhat. Za tým z Diakonie Církve bratrské Michaela Veselá ředitelka DCB
