Černým čajem a kořením na posílení imunity

ISSN 1803-7267 MK ČR E 18760

4 | Rozhovor s Petrem Pavelčíkem, dialyzovaným pacientem a nadšeným cestovatelem

1

2014

Časopis nejen pro dialyzované pacienty

18

Černým čajem a kořením na posílení imunity

12 | Dialýza a sport

foto Ivan Štefko

Světový den ledvin 13. březen 2014

oruje p d o p n i en ledv ubliky d ý v o t ě Sv eské rep Č s s i M i

vá o k ž í ř K Lucie

Světový den ledvin Nepodceňujte prevenci a přijďte 13. března 2014 na vyšetření B. Braun Avitum již sedmým rokem podporuje Světový den ledvin. Pro rodinné příslušníky a přátele dialyzovaných pacientů nabízíme možnost přijít si prohlédnout dialyzační středisko a pohovořit s lékaři a sestrami o možnostech léčby a další podpory jejich dialyzovaných blízkých. Podrobné informace o termínech dnů otevřených dveří na jednotlivých pracovištích získáte na svém dialyzačním středisku. Všechna dialyzační střediska B. Braun Avitum naleznete na www.bbraun-avitum.cz a www.bbraun-avitum.sk, další informace o ledvinách na www.ledviny.cz.

Pro širokou veřejnost pak nabízíme možnost bezplatného preventivního vyšetření ve všech našich nefrologických ambulancích v České a Slovenské republice. Změříme hladinu krevního cukru, vyšetříme moč, zkontrolujeme krevní tlak a stanovíme tzv. body mass index (BMI). V případě nutnosti doporučíme následnou lékařskou péči. Naší nabídky můžete využít dne 13. 3. 2014 v době od 8:00 do 17:00 hodin. Seznam pracovišť naleznete na:

www.svetovydenledvin.cz

Při loňském Světovém dni ledvin nás vyhledalo téměř 5 000 lidí. Pětinu z nich lékaři poslali na komplexní nefrologické vyšetření. Nepodceňujte prevenci a nechte si své ledviny vyšetřit.

B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz

Z OBSAHU VYBÍRÁME Lidé kolem nás

4

Rozhovor s Petrem Pavelčíkem, dialyzovaným pacientem a autorem našich cestovatelských příspěvků z Japonska, o nadšení z poznávání nových míst a životě samém.

Dnes na téma

12

Chcete-li kvalitně žít, zlepšujte si svou kondičku pravidelnými procházkami, plaváním nebo cyklistikou.

Vážení čtenáři, říká se, že „leden studený, duben zelený“. V dubnu uvidíme, jestli tato pranostika platí i v obráceném sledu. Spolehnout se však na to nedá a příroda si to jistě zařídí po svém. My si můžeme leda tak postesknout, že „tento způsob zimy zdá se nám poněkud nešťastným“. Jistotou v této nejistotě však pro nás již šestou zimu může být, že koncem ledna vychází první číslo Dialogu. Těší nás, že náš časopis se stává skutečně časopisem pacientským a že do něho přispíváte i vy, naši čtenáři. V tomto čísle najdete hned tři takové články. Petr Pavelčík z dialýzy v Uherském Hradišti vás nejprve v rozhovoru seznámí se svými životními osudy a postoji, a dále uveřejňujeme i další díl jeho cestopisného vyprávění o Japonsku. Ing. Tomáš Dřevíkovský, místopředseda rady Českého týmu transplantovaných, vás zase v rubrice „Dnes na téma“ přesvědčí o užitečnosti sportu pro dialyzované pacienty. Zkuste se také zapojit a pošlete nám svůj příběh nebo tip na zajímavost z vašeho okolí. Rádi vaše příspěvky zveřejníme. Hezké počtení Vám přeje Vaše redakce PS: Už teď Vám prozradíme, že na setkání s panem Pavelčíkem a jeho cestovatelskými zážitky se můžete těšit i v budoucnu.

Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267 Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá, Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111, Fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.

Cestujeme

8

Pokračování cestopisu ze vzdáleného Japonska, tentokráte o tamní jednoduché, a přesto velmi chutné kuchyni.

Víte, že

14

Češi ročně vypijí 16,5 litru alkoholu na osobu? O světové prvenství soutěžíme s Moldávií.

Reportáž

16

V Českém Těšíně jsme otevřeli již v pořadí patnácté dialyzační středisko B. Braun Avitum v České republice. Pacientům z blízkého okolí tak odpadlo dlouhé cestování do Třince.

Hobby 18 Uvařte si černý čaj s vhodným kořením. Posílí vám imunitu a pomůže překonat vyčerpávající konec zimy.

LIDÉ KOLEM NÁS

Nadšený cestovatel, pohodář a životní optimista Právě tak lze velmi jednoduše charakterizovat Petra Pavelčíka. Ačkoli je díky ledvinnému selhání odkázán na pravidelnou dialýzu, chuť do poznávání nových míst neztratil, spíše naopak. Jak totiž sám říká, sny jsou veliké a stačí se jich jen pevně držet a převést je do reality.

Jste vášnivý cestovatel. Kolik času během roku trávíte na cestách? Co vás k cestování přivedlo? Necítím se být vášnivým cestovatelem, ale je pravda, že poznávání nových míst mě baví a každý rok strávím na cestách zhruba jeden až dva měsíce. Většinou jezdím po  České re4

publice, ale rád vyjedu i do zahraničí. K cestování mě přivedli rodiče. V době, kdy je dítě nejvíce vnímavé a  přejímá vzory rodičů, jsme totiž každé volno strávili v  přírodě, na  výletech či pod stanem. Díky tomu jsem objevil radost z  poznávání, vůni letní louky, lesa, mlhy, rosy, ranní chlad a teplo ohně.

Kde se vám líbilo nejvíce? Je nějaké místo, které vás okouzlilo natolik, že se tam rád vracíte? Obecně mám rád hory a místa, která nejsou příliš poznamenaná turismem. Mým nejoblíbenějším místem, i když také už trochu více turisticky živějším, jsou Vysoké Tatry, kam jsem

jako malý jezdil s rodiči a potom i sám. Považuji je za „své hory“, mám tam svá místa, oblíbené vrcholy, vzpomínky a  prožitky. Myslím, že se tam velmi brzy opět vydám, protože Tatry jsem nenavštívil již od začátku své dialýzy.

LIDÉ KOLEM NÁS Navštívil jste i Japonsko. Jak se vám líbila tamější kultura? Cesta do Japonska byla trochu výjimečná. Moje žena je totiž do Japonska „blázen“, ale zároveň je velmi pracovně vytížená. Chtěl jsem jí udělat radost, a  tak jsem pro ni začal cestu chystat. Původně jsem myslel, že se jí sám nezúčastním, ale během příprav itineráře a studia různých map a  průvodců mě Japonsko začalo zajímat také. Mám rád velké výzvy, změny a cíle, takže jsem se rozhodl, že pojedu také. Sice jsem měl trochu obavy, jak zvládnu dialýzu, ale vzpomněl jsem si na naši dovolenou u Balatonu, kdy na  dialýze všichni mluvili maďarsky, já anglicky, ale přesto jsme se domluvili. Takže jsem si řekl, že v Japonsku to horší být nemůže. Japonsko je úžasná země a  musím konstatovat, že jsme se se ženou v  tamější kultuře doslova našli. Osobně mám velmi rád umírněné barvy, meditativní, jemné až subtilní umění, nevulgární, poctivé, tolerantní a uctivé chování, cit

Letiště Praha, odlet do Ósaky, 2013

pro přírodu a čistý styl. A právě takové Japonsko je. Jaký jste tam měl nejsilnější zážitek? Ten se objevil paradoxně až po  návratu do  Evropy, kdy jsem si okamžitě uvědomil ten obrovský rozdíl mezi těmito kulturami. V Japonsku si velmi rychle zvyknete na dokonalou uctivost, vytříbené chování, oblékání, na to, že vše funguje, nic nemá zpoždění a  všichni se usmívají, vypadají tak nějak optimisticky a přirozeně si navzájem pomáhají. V  naší kultuře je to jiné a docela dlouho mi trvalo, než jsem si na  evropské chování opět přivykl. Máte nějaký netradiční zážitek z cest, o který byste se mohl s našimi čtenáři podělit? Zážitků je spousta. Zajímavé třeba bylo, když jsme byli se ženou ještě před začátkem mé dialýzy v  Londýně. Měl jsem, a  vlastně pořád mám, nefrostomii a  po  příjezdu jsem zjistil, že se ucpává a potřebovala by proplach. Doma to prakticky nikdy nebylo nutné, takže jsem s touto variantou vůbec nepočítal a  neměl jsem s  sebou ani potřebný materiál. Jedním z  našich prvních úkolů proto bylo sehnat fyziologický roztok, injekční stříkačku a  další věci. Byla to celkem legrace, chodit po  lékárnách a  vysvětlovat, co chci, zvláště s  mou chaotickou angličtinou. Zabralo nám to tehdy skoro celý den, ale

objevili jsme díky tomu neuvěřitelně zajímavá místa, kam bychom se jinak asi jen těžko dostali. Takto vznikají netradiční zážitky.

mi pomáhá také paní Ing. Helena Korbelová z Centra prázdninových dialýz společnosti B. Braun Avitum. Mnoho pacientů se dialýzy v zahraničí obává, mají například strach z toho, že jim pojišťovny zákroky neproplatí. Jaké jsou vaše zkušenosti? Zkušenosti mám jen pozitivní. V zemích EU je to naprosto bez potíží, ošetření mezi sebou řeší

Dialýzu navštěvujete pravidelně. Je problém zajistit dialyzační ošetření během vašich cest? Naštěstí to většinou problém není. Jen jednou se mi stalo, že jsem musel změnit cíl cesty, protože pro mě dialyzační středisko Na lodi cestou na Tihany, Balaton, nemělo místo. ZajišMaďarsko, 2010 tění dialýz je v podstatě velmi jednoduché, stačí vědět, kdy a  kam chcete cestovat. Dialýzu v  České republice pro mě vždy ochotně zajistí sestřičky a  lékaři mého dialyzačního střediska v  Uherském Hradišti, za  což jsem jim velice vděčný, a rád bych jim touto cestou poděkoval. Se zahraniční dialýzou

Nad Luhačovicemi, Bílé Karpaty, 2012

5

LIDÉ KOLEM NÁS Moravský kras, 2011

přímo pojišťovny a  dialyzační střediska. Mimo EU jsem byl zatím pouze v Japonsku, a ani zde jsem se nesetkal s žádným problémem. Částku za  dialýzu mi pojišťovna na  základě dokladu o  zaplacení proplatila, a dokonce to prý vyšlo levněji než u  nás. Myslím, že se není třeba dialýzy v zahraničí obávat. Kolikrát jste již služeb prázdninových dialýz využil? Tak to opravdu nevím. Na dialýze jsem přes pět let, takže když budu rychle počítat, mohl jsem jejich služeb využít zhruba třicetkrát. Většinou se ale jednalo o Českou republiku. Co vše je pro zajištění dialýzy v zahraničí třeba připravit? Ze strany pacienta toho moc není. Vlastně je třeba jen vědět, kdy a kam chcete jet, a kontaktovat třeba zmiňované Centrum prázdninových dialýz, kde vám se vším pomohou a dialýzu zařídí. Pošlou vám nebo vašemu lékaři formulář, kam se vyplní parametry dialýzy (suchá váha,

průtok atd.), a pak jen čekáte, jestli se vše podaří zařídit. Samozřejmě je třeba vše plánovat s dostatečným předstihem a  například ubytování zajistit až po  potvrzení dialýzy. Dobré je, když pacienti zvládnou alespoň základy angličtiny, ale ani to není podle mých zkušeností nutné. Cestoval jste často i před dialýzou? Ano, a  řekl bych, že dialýza mě díky pomoci sester, lékařů a  systému prázdninových dialýz v počtu cest nijak neomezuje. Určité omezení cítím pouze v časové dynamice. Kvůli mým zdravotním problémům není možné se impulzivně rozhodnout a během hodiny sbalit batoh a vyrazit na cestu. Je třeba předem plánovat. Ale nestěžuji si a  čas strávený na  dialýze rozhodně nepovažuji za ztracený, mám možnost poznat nové lidi, postupy, řešení, nová místa a v neposlední řadě je to pro mě už i  určitá forma odpočinku. Vlastně se během cest na dialýzu často i těším.

Jak vaše cestovatelské nadšení přijímá rodina? Moji rodiče měli zpočátku obavy, ale když vidí, že se není čeho bát, tak mě podporují. Manželka má cestování také velmi ráda, takže jezdíme společně. Jsou to chvíle, kdy cítíme, že opravdu žijeme naplno – poznáváme svět i sami sebe. Kdy se u vás poprvé objevily obtíže s ledvinami? To už je dávno, někdy kolem roku 1992. O  pár let později jsem se, nejen kvůli ledvinám, ocitl v  plném invalidním důchodu a  musím přiznat, že mě to překvapilo. Pracoval jsem jako strojní zámečník a  cítil jsem se až na  drobné potíže celkem zdráv. Upřímně řečeno, stále nemám pocit, že bych byl nějak moc nemocný. Vše je otázka pohledu na svět, život a osobní poslání.

Wakayama - Tichý oceán, 2014

6

Přemýšlel jste o transplantaci? Bral bych ji okamžitě.

KŘÍŽOVÝ VÝSLECH Petr Pavelčík

dialyzovaný pacient a vášnivý cestovatel Hudba: Záleží na náladě. Mám rád Nohavicu, cimbál, ebm, metal nebo i vážnou hudbu, pop. Kniha: Iluze od Richarda Bacha a Medvídek Pú Roční období: jednoznačně podzim Znamení: Skopec Barva: hnědá Jídlo, nápoj: Mám rád česká jídla. Plněný paprikový lusk s rajskou a knedlíkem a točená limonáda, to je jeden z mých „hitů“. Osobnost: Václav Havel, rodiče, žena

Transplantace je to nejlepší, co si dovedu v  léčbě selhání ledvin představit. Bohužel v  mém těle je příliš mnoho komplikovaných problémů na to, aby se transplantace dala provést. Jsem ale v nejlepší péči lékařů v IKEMu, kteří dělají vše pro to, aby to jednou třeba šlo. Naděje umírá poslední, a  navíc mám zkušenost, že když něčemu opravdu věříte, tak se to splní. Pozitivní pohled na věc dělá zázraky.

lé zaměstnání nemám, většinu času trávím jako dobrovolník v  Přírodovědném centru TRNKA, kde pomáhám s agendou, spravuji web, vytvářím grafiku prezentačních materiálů, plakáty atd. Moje žena má kromě zaměstnání ještě živnost,

a když je nějaká zakázka, tak jí pomáhám. Vzhledem k  tomu, že je velmi zaneprázdněná, tak se také starám o  domácnost. Nestydím se za to, že peru, vařím, uklízím a  zajišťuji chod domácnosti. Máme to doma prostě obráceně. V  angličtině

Hevíz, Balaton, Maďarsko, 2010

Jak nejraději trávíte volný čas, když zrovna necestujete? To je zajímavá otázka. Osobně jako volný čas vnímám dobu od  narození do  smrti, v  tom smyslu tedy máme vlastně volný čas pořád. Mám plný invalidní důchod a  trva-

Osmisměrka „Nudný člověk je ten, kdo tě oloupí o samotu, aniž ti za to poskytne...TAJENKA.“ Gian Vincenzo Gravina

pro to existuje dokonce pěkný výraz - „homemaker“. Když mám volno, také plánuji, kam bychom se mohli jet podívat, to dělám asi nejraději. Rád také čtu nebo jen tak sedím, přemýšlím a  relaxuju. Snažím se svůj život prožívat vědomě a naplno. Do jakých zemí se letos chystáte? Pořád žiju v přesvědčení, že se podíváme opět do  Japonska. Když to nevyjde, tak bych se rád vrátil do  již zmíněných slovenských Tater. Nemožná se mi nezdá ani Čína, sny jsou veliké a stačí se jich jen pevně držet a převést je do reality. redakce Dialogu

Návod: Luštěte ve všech osmi směrech a ze zbylých písmenek čtěte po řádcích tajenku. AARNE, ARKÁDY, BARBIER, BUCHTELA, CASINO, CITOVÝ, DĚLENÍ, DRÁPAT, DŘEP, EMIRÁT, HYPERTENZE, CHLÁCHOLIT, CHOLE, IMPETIGO, ISLÁMÁBÁD, KARFIOL, KOBYLA, KONFLIKT, LETY, LEUKOCYT, LEVÁCI, LUNT, LÝDIE, MACHAR, MÍSITI, MODROZELEŇ, MOTIVY, NAIROBI, NAPROSTO, NÁSTUPIŠTĚ, NEDĚLAT, NEUČESAT, NEVRLÁ, NULÁK, OBÁVAT, ODKLON, OLEÁT, OMÍTKA, PATRONÁTY, PLÁTNO, RANDIT, RARACH, RARÁŠEK, RIET, RIIS, ROBOTI, SPÍKR, SPORNÁ, STÁDO, STÖTT, TAKOVÁ, TANGENC, TIRÁDA, TREFENÍ, TROSKY, TRVALÝ, TVÁŘ, TVORBA, VĚKOŠE, ZELÍ, ZRÁDNÉ, ZRUŠIT, ŽIVOBITÍ.

Řešení z minulého čísla: Vánoce jsou založeny na krasném a záměrném paradoxu, že narození dítěte bez domova má být oslavováno v každém domově.

7

CESTUJEME

Japonsko II.

Země vycházejícího slunce Petr Pavelčík, pacient dialyzačního střediska v Nemocnici v Uherském Hradišti, vás ve druhé části své cesty provede městem Nara, japonskou kuchyní, minimalistickým stylem a podělí se s vámi i o dojmy z dialyzačního ošetření v Kjótě.

J 

eden celý den jsme věnovali návštěvě města Nara, které bylo sídlem císaře předtím, než se přesunul do Kjóta. Nara je proslavené gigantickým dřevěným chrámem Tódaji (je to největší dřevěná stavba na  světě) skrývající obrovskou, 500 tun těžkou bronzovou sochu Buddhy. V  okolí je několik dalších chrámů propojených nádhernými parky a zahradami. V nich se volně pohybují krotcí, zde posvátní, jele8

ni sika, se kterými se samozřejmě každý „musí“ vyfotit a  jsou centrem pozornosti snad všech dětí. Velkým lákadlem je i šintoistická svatyně Kasuga s množstvím typických luceren rozestavěných podél cest a  zavěšených na  svatyni samotné. Sem jsme se dostali až v  podvečer. Turisté se vytratili, z  chrámů se ozývaly modlitby mnichů a  uličkami se sem tam mihnul mnich či mniška v tradičním oděvu.

Jídlo je zdravé, párky a hamburgery téměř nepotkáte V  době, kdy jsme v  Japonsku byli (začátek července), je zde velmi teplo. Teploty přes den neklesají pod 30 °C a i v noci je pořádné horko. Navíc je tady větší vlhkost vzduchu, takže jsme si připadali jak v přetopené prádelně. Naštěstí všechny budovy, autobusy, vlaky i  obchody jsou klimatizované a  i  třeba na  zastávkách autobusů

CESTUJEME

jsou instalované jemné rozprašovače vody pro osvěžení. Vedro je tak snesitelné a  Japonci jsou na  něj připravení a zvyklí. Projevuje se to třeba i tak, že všude najdete prodejní automaty s  nápoji. A to opravdu všude, třeba i za měs-

tem na opuštěné autobusové zastávce se dá koupit ledově vychlazený neslazený zelený čaj (v automatu tvoří různé neslazené čaje většinu nabídky nápojů). Ten se tady obecně v  létě pije nejvíce ze všeho a třeba i v restauraci vám ho nalijí zdarma, kolik zvládnete vypít, jen co se posadíte ke  stolu. Japonská kuchyně a  restaurace jsou pak kapitola sama o  sobě. Pokrmy se skládají převážně z  rýže, zeleniny, ryb, mořských řas a plodů, nudlí všeho druhu a dalších nám naprosto neznámých ingrediencí. Jídlo se vybírá ve výloze z dokonalých napodobenin (nechápu, jak mohou vyrobit tak věrné kopie) nebo z  jídelního lístku podle obrázků. Také je obvyklé vybrat si jídlo ve výloze, koupit si před restaurací ve speciálním automatu lístek s  názvem pokrmu a  pak ho jen uvnitř předat obsluze a počkat, až jídlo přinese. Pokrmy jsou velmi zdravé a vydatné. Asi proto tu na obézního člověka narazíte jen velmi zřídka. Zajímavé je, že jíst za  chůze je prakticky tabu. Japonci si jídlo vychutnávají vsedě. Párek v rohlíku nebo hamburger tady na ulici neuvidíte. Japonci si sednou, i když jen lízají zmrzlinu nebo jedí jablko (mimochodem ovoce je velmi drahé a kupuje se i jako dárek). Možná i to je důvod, proč se nikde neválejí žádné odpadky, i když odpadkových košů je poskromnu. Vlastně i  kuřáci jsou v  Japonsku eliminovaní do kuřáckých koutků a na ulici se nekouří, a tak se zde ani neválejí u  nás všudypřítomné nedopalky. Uzavřené koutky pro kuřáky jsou v parcích, vlacích, veřejných budovách a  kuřáci je disciplinovaně využívají. Jednoduchost a styl je v umění, jídle i oblékání V  Japonské kultuře obecně je vše disciplinované, jednoduché a minimalistic-

Shora: očistná rituální koupel v kouři před vstupem do Chrámu Tódaidži v Naře, prolézání otvorem velikosti nosní dírky sochy Buddhy v Tódaidži pro snadnější osvícení, zelený šlehaný čaj macha a pamlsek wagaši, šintoistická svatyně Kasuga v Naře, chrámová škola v Naře.

9

CESTUJEME

ké. To se odráží v umění, proslulých zahradách, designu, ale i  jídle. Vše je jen jemně naznačeno a pracuje se s fantazií, rozjímáním, klidem a vytvářením nálad. Čistý styl se odráží také v  oblékání. Ženy se oblékají velmi elegantně, nevyzývavě a  žensky. Roztrhané rifle, „sexy“ trička a žabky na nohách tu opravdu neletí. Je to velký kontrast s  naší kulturou, kterého si všimnete ihned (stejně jako toho, že téměř všichni jsou štíhlí). Kimona tu také nejsou tak vzácná, jak jsme čekali. Každý den našeho pobytu jsme se setkali s  několika ženami všeho věku cupitajícími v  kimonu rušnou ulicí. Jak je vidět, kimono je stále slavnostním oděvem, nikoliv jen něco jako kroj. Musím říct, že Japonky mi naprosto učarovaly svým jemným ženským chováním, umírněností, oblékáním i  celkovým vzezřením a neokázalým stylem. Co se týče oblékání mužů, odhadli jsme, že devadesát procent mužů je v pracovní den oblečeno v  bílých košilích s  kravatou, černých kalhotách a  obuto v  naleštěných černých botách. Jiné je to o víkendech, kdy je možné potkat i velmi výstředně oblečené lidi. Vždy je to ale spojeno s japonskou slušností a uctivostí.

potřebné k dialýze má lékař předem k dispozici. Proces dialýzy probíhal v podstatě stejně jako u  nás jen s  drobnými odlišnostmi (třeba místo kovové jehly v Kjótu používají tzv. flexily, takže vás nic v ruce nepíchá a  můžete se lépe pohybovat). Měl jsem k  dispozici samostatný pokoj s  televizí, klimatizací a  polohovatelným křeslem. Personál byl od  začátku velmi příjemný, usměvavý a  profesionální i přesto, že jsem na první dialýzu dorazil s  půlhodinovým zpožděním. Dialyzační sál měl asi osmdesát lůžek v  samostatných boxech a  o  pacienty se staral tým lékařů a  sester (velká část „sester“ byli muži). Ošetření proběhlo v  odpoledních hodinách a platba v hotovosti po poslední dialýze. Zaplatil jsem částku, která odpovídala předchozí domluvě a tu mi zpětně proti vystavenému dokladu pojišťovna v České republice proplatila. Zkrátka vše naprosto bez potíží a komplikací. Domů jsme odlétali zcela okouzlení a  rozhodnutí se ještě do  Japonska vrátit. Na zdejší slušnost a disciplínu jsme si rychle zvykli, a tak jsme po návratu zažili menší kulturní šok. Už ve Frankfurtu na letišti jsme hned poznali, že jsme zpět v Evropě. Ležérní chování, kysele se tvářící personál, hluční turisté a  prodavači, které zákazníci spíše obtěžují, nás rychle vrátili zpět do reality střední Evropy…

Dialyzační středisko je přímo v centru Kjóty Na závěr ještě několik postřehů k dialýze v Kjótu. Zprostředkování dialýzy se ochotně ujala paní Helena Korbelová z  Centra prázdninových dialýz B. Braun Avitum, za  což jí velmi děkuji. Dialyzační středisko v  Kjótu je přímo v  centru, pět minut pěšky od  hlavního nádraží. Komunikovat je možné v  angličtině, i  když není ani příliš třeba něco vyřizovat. Vše

Petr Pavelčík DS Uherské Hradiště

Dialýza Kjóto (Takeda Hospital)

Shora: typická polévka, dívky v kimonu, vstup do chrámového komplexu Fushimi-inari v Kjótu, svatyně Kasuga proslavená stovkami luceren lemujícími všechny její přístupové cesty.

10

poradna

? 

Při odběru krve mi zjistili zvýšenou ureu 8,5 a kreatinin 118. Léčím se na ischemickou chorobu srdce a beru tablety na tlak. Prosím poraďte mi, jak se dají tyto hodnoty snížit a co mi hrozí. Ischemická choroba srdeční a  hypertenze jsou často doprovázeny nefrosklerózou – ztvrd­nutím (sklerózou) tepen a  tepének ledviny. Pokud jsou hypertenze a  faktory aterosklerózy (vynechání kouření, kontrola tuků v krvi, cukrovky apod.) pod kontrolou, poškozování ledvin postupuje pomalu. Naopak nekontrolovaná hypertenze může vést k selhání

Poradna Odpovídá MUDr. Roman Kantor z dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec

ledvin během několika měsíců. Samozřejmě je nutné vyloučit i  jiné možné příčiny onemocnění ledvin.

? 

Řadí se Prograf a Cellcept do teratogenních léků? U  tacrolimu, účinné látky Prografu, máme málo dat týkajících se jeho bezpečnosti.

Vážení čtenáři, své dotazy nám zasílejte na adresu redakce: Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ–148 00 Praha 4 nebo e-mailem na adresy: [email protected], [email protected] nebo prostřednictvím internetu v poradně na www.ledviny.cz Dotazy je také možné předat personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum.

Ze 100 těhotenství u  84 žen léčených tacrolimem, z  nichž 27 % bylo příjemkyněmi ledviny (ostatní byly po  transplantaci jater) se narodilo 68 živých dětí. Zbývající těhotenství byla ukončena předčasně – 12 spontánně a 12 umělým přerušením těhotenství. Průměrně úspěšná těhotenství trvala 35 týdnů, tzn. že téměř 60 % porodů bylo předčasných. Pouze čtyři děti měly vrozené vady, ale anatomické poruchy byly různé. Lék tedy není považován za teratogen. Naopak mykofenolát mofetil, účinná látka Cellceptu, je teratogenní a  jeho nasazení

musí předcházet vyloučení těhotenství. Během jeho užívání a  nejméně šest týdnů po  jeho ukončení je nutná účinná antikoncepce. V  případě plánovaného rodičovství je nutno se poradit s  ošetřujícím lékařem a imunosupresivní léčbu upravit.

Podpořte naše sestřičky v semifinále soutěže

Kristýna Nachtmannová SMS na číslo 900 06 10 ve tvaru: MISS SESTRA 59

Petra Urychová SMS na číslo 900 06 10 ve tvaru: MISS SESTRA 45

Slova v SMS jsou oddělena mezerami.

Gratulujeme našim sestřičkám, které i díky vašim hlasům postoupily ze základního kola soutěže do semifinále. O jejich dalším postupu opět rozhodne počet hlasů, které prostřednictvím sms zpráv dostanou. Neváhejte a podpořte je! SMS zašlete do 31. ledna (24:00). Více informací naleznete na www.misssestra.cz. Cena SMS je 10 Kč včetně DPH.

11

DNES NA TÉMA…

V 

šichni lidé mají buď jasnou představu, či aspoň mlhavé povědomí o  tom, že sportovní aktivity nebo alespoň normální pohyb jsou životu prospěšné. Emil Zátopek jednou pronesl: „Ryby jsou přizpůsobeny k  plavání, ptáci k letu a člověk k běhu.“ V jeho době ovšem ještě nebyly elektronické technické vynálezy, které se dnes šíří jako epidemie a  způsobují lidem stále více zdravotních potíží tím, že je odvádějí od  pravidelného pohybu. Druhým extrémem je vrcholový sport, do kterého se zase mísí negativní vlivy komerčního charakteru, popularity za  jakoukoli cenu nebo vytváření rekordů na  hranici únosnosti lidského organismu. Potom se náhle ze špičkového a  obdivovaného rekordmana stane troska, která si udělala ostudu a  má zakázanou činnost nebo zmizí ze světel ramp a  dožívá někde v  zapomnění. Špičkoví sportovci by si měli včas uvědomit, že v  životě je vždy něco za něco. Doping jakéhokoli druhu, přehnané tréninkové dávky apod. se musí zákonitě projevit někde jinde. Ti úspěšní, kteří pochopí, včas slezou z  „bedny“ a  pustí se do předávání zkušeností mladším nebo se začnou věnovat sportu pouze pro radost a další život vedou v klidu.

Ing. Tomáš Dřevíkovský, aktivní sportovec

12

Pravidelný pohyb vás udrží v kondici Obě tyto alternativy se však nemusí týkat vás, kterým selhaly ledviny. Pokud jste dříve sportovali, museli jste následně od základu změnit svůj životní rytmus, přizpůsobit se a  začít

okolí neustálými nářky a stížnostmi. Každopádně se vyplatí, budete-li dodržovat rady lékařů (a  že jich není málo). Postupně zjistíte, že se můžete víc věnovat svému fyzickému stavu a zlepšovat si kondičku. Ať již vám dialýza vyhovuje

Dialýza a sport

V životě je vždy něco za něco

docházet na hemodialýzu nebo si provádět peritoneální výměny. Pokuste se udržet v kondici alespoň kratším, ale pravidelným cvičením, procházkami nebo dechovými cviky. Nedávno byl v televizi na ČT2 rozhovor s  paní Lubou Skořepovou (90), která prohlásila, že kdyby cvičila 20 minut denně, tak by jí to zruinovalo, ale 3–5 minut jí naprosto vyhovuje. Nechcete se jejím názorem inspirovat? Záleží pouze na  vás, jak se rozhodnete a zda pro vás bude dialýza jen nutným zlem doprovázejícím normální život, nebo budete mezi jednotlivými seancemi u přístroje živořit a s nadměrnou starostlivostí se budete pozorovat a  obtěžovat

(jsou i  tací) nebo máte zájem se dostat do  registru příjemců orgánů či už jste do něj zařazeni, musíte být na eventualitu transplantace neustále připraveni. Budete-li se přesvědčovat, že „začnu, až to přijde“, jste přesně na cestě do ztracena. Trávit život s novým orgánem před televizí je sobecké. Někdo jiný by tento „dar života“ využil daleko efektivněji. Je pravda, že celá řada lékařů v  dialyzačních střediscích se stará o stav svých pacientů s ohledem na optimální hodnoty jejich laboratorních výsledků, ale co dělají jejich svěřenci v mezidobí, je už nezajímá nebo si tím nechtějí komplikovat život. Jsou však

střediska, kde si personál uvědomuje, že jejich pacienti potřebují mít nejen odpovídající hodnoty prvků a  látek v  rozsahu podle tabulek, ale musí žít také plnohodnotný život. Příkladem může být Nemocnice Na Homolce se svým Sportovním klubem dialyzovaným a transplantovaných. Udělejte pro sebe aspoň něco málo Začněte třeba prodlužovat pravidelné procházky, pro lepší stabilitu a  rozhýbání všech svalových skupin si přidejte populární nordic walking hole (na  zimních světových hrách transplantovaných ve  finském Rovaniemi v  roce 2008 běhali s  holemi všichni obyvatelé městečka ve  věku 30–80 let a  mladší suverénně zvládali na  ledě a  sněhu kola). Ano, cyklistika je další formou, jak si můžete zlepšit fyzickou kondici. Začněte u  rotopedu, mají je na  rehabilitačních odděleních, a nestyďte se zajít si třeba i  do  fitcentra. Před exotickými svalovci komplexy mít nemusíte, je to zvláštní druh živočichů... Až vyrazíte do  terénu, nezapomeňte na ochranu shuntu (fistule) proti případnému pádu (helma je samozřejmostí). Ve  zdravotnických potřebách mají různé typy a průměry zpevňovacích návleků na končetiny, stačí si vybrat. Transplantovaným dobře poslouží na ochranu „second hand“ orgánu také kýlní pás. Pokud považujete vodu za  přirozený živel pro sport, kupte si potápěčský neoprenový pás, který vám pomůže uchovat orgány v  teple. CAPD pacienti se mohou z  důvodů

nebezpečí infekce koupat pouze ve slané vodě. Pokud jste vždy měli ke  sportu blízko, zvyšujte si denní dávky, co se týče vzdálenosti i zátěže, volte náročnější terén, posilujte apod. Potom lépe zvládnete nejen transplantaci, ale třeba i  obyčejnou chřipku. Vždy se však domluvte se svým ošetřujícím lékařem, abyste si určili hranici, kterou byste neměli překročit. U dialýzy nejde jen o fyzický stav, ale i o duševní pohodu Určitě některé z  vás při četbě tohoto článku napadne: „Tomu člověku se to mluví, když neví, co je dialýza. Kdyby s  ní měl zkušenost, to by mluvil jinak. Asi toho ještě moc nezažil.“ Bohužel je tomu přesně naopak. Jako zdravý mladík jsem hrál vodní pólo za ČKD Dukla Stalingrad, chodil cvičit do Sokola (tehdy se to jmenovalo ZRTV), jezdil na kajaku, na strojní fakultě ČVUT jsem absolvoval lyžařský instruktorský kurz a pár let hrál volejbal za  TJ Spofa. Po  roce vojny u  mne coby

u jednoročního „absíka“ zjistili glomerulonefritidu a  na  podzim 1979 mne čekala Nemocnice Na Strahově s pravidelnou hemodialýzou. Lékař na příjmu se mě ptal, zda dělám aktivně nějaký sport. Samozřejmě že volejbal se okamžitě dostal na  černou listinu (nebezpečí porušení fistule – shuntu při hře tzv. bagrem), v bazénu jsem mohl nadále pouze plavat, nikoli hrát vodní rugby, a pokud jde o sjezdové lyžování, lékař si myslel, že ho nezvládnu. Jak probíhají první měsíce při dialyzačních seancích, znáte všichni moc dobře. Byl jsem na tom stejně jako vy (tehdy se chodilo dvakrát týdně na  šest hodin) – trpěl jsem extrémními přírůstky váhy, hodnotu kalia jsem měl přes limit, zvracel jsem, měl jsem extrémní krevní tlak atd. Pak jsem postupně zjistil, že když budu dodržovat rady lékařů, bude se mi lépe dýchat, zvládnu výšlapy i kolo, místo několika stovek metrů si mohu v  bazénu dopřát i  víc, a  můj život najednou už ne-

byl tak chmurný a beznadějný. Jde však nejen o  fyzický stav, ale i  o  duševní pohodu. Stresy a  napětí vašemu stavu nepřispívají, stejně jako úbytek hmotnosti a svalová ochablost. Já měl to štěstí, že mne psychicky podporovala manželka. Také mě inspiroval přednosta kliniky Na  Strahově prof. MUDr. Albert Válek, DrSc., který měl ke  svým pacientům specifický přístup. Kdo chtěl, zúčastňoval se kurzů týkajících se jeho nemoci, vlivu směsí látek proudících dialyzátory na organismus a manipulace s přístroji. Následně se vytvořila skupina pacientů, kteří začali chodit na  noční směny, uměli jsme si nastavovat hodnoty a  přístroj si průběžně hlídat. S touto „samoobsluhou“ jsem měl později v IKEM veliké problémy. To vše by mohlo být obsahem samostatného článku, aby si dnešní pacienti udělali představu, jak probíhala dialýza před třiceti lety. V  roce 1981 jsem podstoupil svoji první transplantaci ledviny v IKEM a v roce 2007 „zatím“ poslední, pátou, společně s játry. To celkem vychází na deset

let dialýzy mezi jednotlivými transplantacemi. Navíc jsem vloni podstoupil ještě pětinásobný bypass srdce. Po  pádu železné opony jsem stál u  zrodu české pobočky WTGF (www.wtgf.org) a  od  roku 1991 se český tým transplantovaných zúčastňuje všech světových a  evropských sportovních akcí. Příští rok se budou konat 8. evropské hry transplantovaných a  dialyzovaných v polském Krakově. Minulý víkend se tam sešlo více než třicet zástupců evropské federace a  polští organizátoři nám ukázali sportoviště, dialyzační střediska, ubytovací možnosti i celý starobylý Krakov. Kdo máte zájem si něco o Českém týmu transplantovaných (CTT) přečíst, otevřete si www.transplantace.eu/ctt.php. Chcete-li normálně žít i  přes handicap selhání ledvin, vezměte si k srdci alespoň malou část mých doporučení. Určitě si tak zkvalitníte život. Ing. Tomáš Dřevíkovský, místopředseda rady Českého týmu transplantovaných

13

víte, že…

P 

okud jste první minuty letošního roku trávili někde venku na  náměstí a  za  zvuků petard a  pod „hvězdnou oblohou“ rachejtlí jste si s  přáteli přiťukávali sklenkou alkoholu, možná vám tato atmosféra mohla připomínat okamžiky oslav vítězství našich hokejistů na  olympiádě v  Naganu nebo na některém z mistrovství světa v hokeji. Takové srovnání je opravdu na místě. Češi jsou totiž přeborníky nejen v  hokeji, ale také v pití alkoholu. Takže na  tom novoročním náměstí, se skleničkou alkoholu v ruce, jsme kromě přání „Hodně štěstí v novém roce!“ mohli, podobně jako po  oněch hokejových vítězstvích, začít spontánně provolávat: „Hoši (a  děvčata), děkujem! Mistři, mistři!“ Nebo třeba: „Kdo nepije, není Čech! Hop, hop, hop!“ Na  rozdíl od  vítězství sportovních však lze vítězství „alkoholové“ s úspěchem prohlásit za  nezáviděníhodné. Češi totiž ročně vypijí 16,5 litru alkoholu na osobu. A to se počítají i děti, které se, až na výjimky, do této neblahé soutěže nezapojují. Pravda, o  první příčku se přetahujeme s  Moldávií, ale když se do  toho pořádně opřeme, totiž když si pořádně nalijeme, prvenství jistě obhájíme! Nebo raději ne? Názory na  „zdravé“ množství alkoholu, které může dospělý, a  podotýkám – zdravý – jedinec denně vypít, se značně liší. Doporučení adiktologů (lékařů, kteří se specializují na léčbu závislostí) se zpravidla blíží nule. Jiní lékaři naopak připouštějí, že malé množství

14

Češi jsou „mistři světa“

v pití alkoholu Ročně vypijí 16,5 litru alkoholu na osobu.

alkoholu může být dokonce zdraví prospěšné. Pravda může být někde uprostřed a  jako jinde i  zde záleží především na  míře; tu má však každý jedinec jinou.

Je ovlivněna jednak jeho vrozenými předpoklady a  tělesnou konstitucí, ale i  věkem a  aktuálním zdravotním stavem. A  to je důležité zdůraznit i  u  dialyzovaných pacientů.

Malé skleničky alkoholu na  přiťuknutí v  rámci nějaké slavnostní příležitosti se většina dialyzovaných pacientů úplně zříci nemusí. Rozhodně byste se však měli vyhnout každodennímu pití alkoholu. Tvrdý alkohol vypusťte úplně, pivo zase není vhodné s ohledem na  objem tekutin. Jako nejvhodnější by se tedy mohlo jevit malé množství vína nebo i  ta malá sklenička piva po  svátečním obědě. Ale měli byste opravdu zůstat jen u těch zvláštních příležitostí a  u  jedné skleničky. V každém případě se před takovou nadcházející slavnostní událostí poraďte se svým ošetřujícím dialyzačním lékařem, zda právě v  daném období nemáte ve svém rozpisu takový lék, který vylučuje požití jakéhokoli množství alkoholu. Jestli je to tak, pak si raději přiťukněte něčím jiným – ta jedna sklenička za ohrožení vašeho zdraví určitě nestojí. Pokud jste se v minulosti potýkali se závislostí na  alkoholu, zřekněte se samozřejmě jakéhokoli množství. Mimochodem, když Světová zdravotnická organizace sestavovala žebříček zemí s největším procentem obyvatelstva s  nějakou formou závislosti, tedy nejen na  alkoholu, ale i  na  užívání drog, kouření i hraní her (gamblerství – patologické hráčství), Češi vyhráli na plné čáře. Slovensko skončilo „až“ na místě osmnáctém. Co myslíte – necháme si to neslavné prvenství raději vzít, nebo budeme dělat všechno proto, abychom jej obhájili? Luděk Hajský

REPORTÁŽ

Rady lékaře, průvodce dietou

Petra Pokorová, DiS.

Výživa dialyzovaných pacientů

Výživa dialyzovaných pacientů

Petra Pokorová, DiS.

Dialyzovaní pacienti mají nového pomocníka ve výživě Autorkou knihy Výživa dialyzovaných pacientů je zdravotní sestra s patnáctiletou praxí na dialyzačním středisku

C

 o nejméně vody, výrazně snížit příjem draslíku, který je obsažen ve  většině druzích ovoce a zeleniny, vyvážit zvýšenou potřebu bílkovin s nutností omezit fosfor, který je zastoupen téměř ve  všech potravinách. To jsou jen základní pravidla, která musí lidé s  nefunkčními ledvinami dodržovat. Nově vydaná publikace od Petry Pokorové Výživa dialyzovaných pacientů přináší ucelený a  optimistický pohled na potřeby pacientů s onemocněním ledvin.

Čtenáři zde najdou seznamy vhodných a  nevhodných potravin, příklady konkrétních jídelníčků, ale i zkušenosti pacientů, kteří otevřeně hovoří o tom, jak se s dialýzou naučili žít a  užívat si. Autorka knihy je Petra Pokorová, zdravotní sestra a  nutriční terapeutka působící v  dialyzačním středisku B.  Braun Avitum Praha – Černý Most. Knihu vydalo nakladatelství Forsapi za podpory společnosti B. Braun Avitum. „Věřím, že má kniha pomůže mnoha pacientům a  ukáže

Slavnostní křest knihy prob Kohout, vedoucí oddělení ěhl 16. ledna 2014 v Café B. Braun. Zleva: Pavel Centra výživy v Thomayerově nemocnici , Petra Pokorová, zdravotní sestra a nutriční terapeutka B. Braun Avitum, Martin Kuncek, ředitel B. Braun Avitum

jim, že s nemocí život nekončí a i na dialýze mohou žít naplno a vychutnávat si dobré jídlo. Ráda bych moc poděkovala našim pacientům, kteří byli ochotni se o své příběhy podělit, a  pomohli mi tak dotvořit celkový koncept knihy. Zároveň děkuji Skupině B. Braun za její finanční i pracovní podporu, bez které by kniha nevyšla,“ říká Petra Pokorová, DiS., autorka knihy, která má v péči o dialyzované pacienty patnáctiletou praxi. Vydavatelem a  zároveň odborným editorem knihy je šéf oddělení Centra výživy v Thomayerově nemocnici. „Naše vydané portfolio doplňuje kniha, která je pojatá úplně jinak, než jsem si původně představoval. A jsem tomu rád, je čtivá, osobní a  díky dlouholeté působnosti autorky v  autentickém prostředí, je velmi upřímná. Myslím, že je to přesně to, co pacienti přivítají,“ hodnotí knihu doc.  MUDr.  Pavel Kohout, Ph.D., vedoucí oddělení Centra výživy v  Thomayerově nemocnici. „Jsem si jist, že tato kniha bude pro dialyzované pacienty nejen poučná, ale i  velmi

O autorce Petra Pokorová v současné době pracuje jako zdravotní sestra na Dialyzačním středisku B. Braun Avitum Praha – Černý Most. Působí také v roli koordinátora týmu sester specializujících se na nutriční poradenství dialyzovaných pacientů v České a Slovenské republice. Knihu, která vyšla v dvoutisícovém nákladu, lze zakoupit prostřednictvím běžné obchodní sítě nakladatelství Forsapi, či prostřednictvím e-shopu.

inspirativní. Na  našich dialyzačních střediscích s  pacienty pracujeme i  po  psychické stránce, snažíme se, aby si zachovali co nejvyšší kvalitu života a  nevyčleňovali se ze společnosti. Příběhy pacientů v  této knize dokládají, že to jde a  já doufám, že jejich optimistický pohled na  život bude na všechny čtenáře působit doslova nakažlivě,“ říká MUDr.  Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum. Ing. Lucie Kocourková, vedoucí oddělení marketingu, Skupina B. Braun 15

REPORTÁŽ

C

 elkem 39 milionů korun investovala českotěšínská nemocnice do  stavebních prací a  zabudování nové technologie, 10 milionů korun připadlo na  interiérové vybavení. „Otevření nového pavilonu navazuje na  dlouhodobý cíl nemocnice a  vedení skupiny AGEL výrazně rozšířit spektrum poskytované ambulantní péče v  areálu nemocnice. Věřím, že nové dialyzační středisko i další nově otevřené ambulance budou nejen pro pacienty, ale také pro lékaře velkým přínosem a  poskytnou jim vyšší komfort. Nemocných, kteří dialýzu v  našem kraji potřebují, neustále přibývá, a je proto velmi důležité tento trend sledovat a reagovat na něj,“ uvedla ředitelka Nemocnice Český Těšín MUDr. Barbora Zbránková. Společnost B. Braun Avitum poskytuje v  České republice zdravotní péči v  oboru nefrologie dvě desítky let. „Provozujeme dialyzační střediska i  nefrologické ambulance a  spolupracujeme s  nefrologickými a  transplantačními klinikami po  celé republice. Naši pacienti tak mají zajištěnou komplexní péči. Díky roz-

Pacienti z Českého Těšína mají novou dialýzu i moderní ambulance Nemocnice Český Těšín, patřící do skupiny AGEL, otevřela koncem minulého roku moderní dvoupodlažní pavilon, jehož součástí je nové dialyzační středisko provozované Skupinou B. Braun. Namáhavé cesty do Třince a nedostačující kapacita třinecké dialýzy jsou tak již minulostí. Ambulance v prostorách nemocnice nabízí dvanáct dialyzačních míst, špičkové vybavení a nejvyšší dostupnou formu léčby. Stavba nového dvoupodlažního pavilonu si vyžádala investici ve výši 50 milionů korun. šiřující se síti našich středisek přibližujeme péči k  domovu pacientů, což je spolu s individuálním přístupem u  chronických onemocnění extrémně důležité,“ řekl MUDr. Martin Kuncek, ředitel společnosti B. Braun Avitum.

„Až dosud místní zdravotnická zařízení možností dialýzy nedisponovala a  pacienti byli odkázáni na  dojíždění do  Třince či dalších vzdálenějších měst. Takové dojíždění je však pro nemocné velmi náročné nejen časově, ale také

fyzicky,“ sdělil MUDr.  Roman Kantor, vedoucí lékař Dialyzačního střediska Třinec. Pacienti na  dialýzu docházejí většinou třikrát týdně a procedura trvá čtyři až pět hodin. Za rok tak na středisku stráví více než 624 hodin, tedy celých 26 dní. „Kapacita třinecké dialýzy je plně využita, a abychom mohli uspokojit zájem všech pacientů, jsme nuceni nabízet také noční ošetření. Díky novému středisku v  Českém Těšíně budeme moci noční směny zrušit, čímž ulevíme nejen pacientům, které noční dialýzy vyčerpávají, ale samozřejmě také zaměstnancům,“ dodal Roman Kantor. Nový dvoupodlažní pavilon nahradil původní objekt, ve kterém se v  minulosti nacházel sklad civilní obrany a v posledních letech byl zcela nevyužitý. Kromě dialýzy budou v moderním pavilonu nově poskytovat své služby také psychiatrická, alergologická a  nefrologická ambulance. Z  původních prostor nemocnice se do nové budovy přesunula také interní, diabetologická, kardiologická a neurologická ambulance. Nechybí zde ani lékárna.

Slavnostní otevření střediska, zleva MUDr. Filip Horák, MBA, ředitel skupiny Agel, Mgr. Daniel Havlík, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, MUDr. Barbora Zbránková, ředitelka Nemocnice Český Těšín, a MUDr. Martin Kuncek, ředitel společnosti B. Braun Avitum. Vpravo sál nově otevřeného dialyzačního střediska.

16

REPORTÁŽ

O

  tom, že vánoční čas na  dialýze nemusí být naplněn jen běžnou každodenní rutinou, sestávající z  pravidelného dialyzačního ošetření, nás přesvědčil personál jednoho menšího, přátelsky laděného dialyzačního střediska. Personál dialýzy v Bílovci se už od svého vzniku v roce 2010 snaží pro své pacienty připravovat v průběhu roku zajímavý program, který by je alespoň na  malou chvíli odvedl od  každodenních starostí, problémů a  běžného života. Samotní pacienti tvrdí, že po  skončení těchto akcí mívají pocit, jako by jim vlili do  žil novou krev – dostanou kladný impulz do  dalších dní a  měsíců svého života. Mezi

takto pečlivě připravené a zdařilé akce patří např. bowlingový turnaj, soutěž v kuželkách nebo

3 1 8

Vánoce na dialýze tak trochu jinak společné sázení stromů v rámci plnění environmentálních cílů společnosti B. Braun Avitum. Vánoční písně se rozléhaly po celém areálu střediska Sestřičky bílovického střediska byly i  na  Vánoce akční a  pro své pacienty připravily malé vánoční posezení s  kulturním programem, který zajistily hudebně talentované ratolesti a  příbuzenstvo zdejších zaměstnanců. O  tom, jak zodpovědně pojalo šest slečen ve  věku 5 –12 let své flétnové a  pěvecké vystoupení, svědčí

4 8 3

1 4 5 1 5 6 8 9 2 7 4

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž řádku opakovat dvakrát

1 3

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž sloupci opakovat dvakrát

2 9 7 5

 ádná číslice se nesmí ve čtverci Ž 3x3 opakovat dvakrát

průměrné

Vlasta Jarombeková B. Braun Avitum - Bílovec Pro ty, kteří by si chtěli neopakovatelnou atmosféru vánočního času připomenout, jsme připravili odkaz na amatérské video na: http://youtu.be/DN3FJrWYxN0.

9 2 6

Sudoku

4 2 3 6

fakt, že se ve svém volném čase měsíc pečlivě připravovaly pod odborným dohledem paní učitelky Šimíčkové ze Základní umělecké školy Brušperk a sestřičky Lenky. A  výsledek stál za  to! Tradiční vánoční písně se rozléhaly celým areálem střediska a  přilákaly i  některé kolemjdoucí kolegy z  bílovecké nemocnice. Samozřejmě nechybělo ani malé pohoštění a  překvapení v  podobě vánočních dárků, které každoročně připravuje pro své dialyzované klienty společnost B. Braun Avitum,

a  také vlastnoručně pečené perníčky, které na závěr svého koncertu dívky osobně rozdaly. I tentokrát dopadla akce na výbornou a její jedinou nevýhodou podle slov pacientů bylo, že netrvala alespoň tak dlouho jako dialýza. Pokud je tedy pravdivý výrok athénského filosofa Sokrata, že „Tělo je pouze obalem duše – když je duše zdravá, je i  tělo zdravé, onemocní-li duše, onemocní i tělo,“ pak kolegové z dialyzačního střediska svým nadšením přispívají nemalou měrou ke  spokojenějšímu a šťastnějšímu životu svých pacientů. Pevně věřím, že je jejich neskonalé nadšení a iniciativa neopustí, a pacienti se tak budou moci těšit na další společné a příjemné zážitky.

obtížné

7 6 4 3 8

4 3 9 5 3 8 9 1 1 7 4 2 9 4 1 3 2 7 17

HOBBY

S 

právná směs koření totiž udělá z černého čaje hřejivý lék, který si kdykoliv jednoduše připravíte sami. „V  Indii se tomuto nápoji říká masala chai nebo yogi, a zatímco koření se do  něj přidává podle ájurvédského receptu, mléko a  med nebo cukr se přidávají podle chuti,“ vysvětluje Daniel Klásek, brněnský obchodník s čajem. Co budete potřebovat pro přípravu čaje a proč Kardamom pravděpodobně bu­ dete muset přikoupit, ostatní ko­ření pro přípravu voňavého nápoje ve  své kuchyni nejspíš najdete. Připravte si sypaný černý čaj, mléko, med nebo cukr a koření. „Tisíce let stará indická receptura počítá s  využitím zázvoru, hřebíčku, kardamomu, skořice a  bílého pepře. Můžete použít buď mleté koření, nebo i nadrcené, stejně budete nápoj cedit kvůli čajovým lístkům. A  větší kusy koření mají často intenzivnější chuť než prášek,“ vysvětluje Daniel Klásek. Specifické účinky právě této kombinace koření jsou dány hřejivostí zázvoru, kardamomu a  pepře, podmanivou vůní každé z uvedených ingrediencí a  sladkou vůní skořice. Kromě toho mají podle Kláska jednotlivé druhy koření i  specifické zdravotní účinky: „Zázvor rychle zahřívá celý organismus,

18

Jak připravíte z černého čaje a koření lahodný lék na

posílení imunity Když vyberete správné koření, namícháte ho a povaříte s černým čajem, získáte silný nápoj s mnoha léčivými účinky, který vám pomůže překonat vyčerpávající konec zimy. Má okamžité hřejivé účinky a navíc při pravidelném pití posiluje imunitu. má antibakteriální a  antivirové účinky. Snižuje cholesterol, koriguje nízký tlak, pomáhá při ranních nevolnostech a při nadýmání.“ Hřebíček je za­ se analgetikum tišící bolest, často se používá při bolesti zubů. Je to přírodní dezinfekce, působí proti parazitům, houbám, bakteriím i virům. A také osvěžuje dech. Kardamom pomáhá především s  trávením, dále s  dýchacími problémy, funguje jako prevence svalových křečí a mírní záněty. Skořice má příznivé účinky především při chřipkách a  nachlazení. Navíc reguluje hladinu cukru v  krvi a  krevní tlak a  pomáhá při zažívacích

problémech. Bílý pepř je antioxidant, stimuluje krevní oběh, a tak zahřívá a  dodává tělu energii; prokrvení orgánů pak zvyšuje citlivost na  podněty a  dělá z  pepře afrodiziakum. Příprava směsi na „masala chai“ krok za krokem Směs na  indický masala chai si můžete koupit už připravenou, ale stejně dobře si ji namícháte i  doma. Na  půl litru vroucí vody budete potřebovat dva až tři kousky celé skořice, zhruba stejné množství sušeného nebo čerstvého zázvoru, půl čajové lžičky celého hřebíčku, půl lžičky semen kardamomu a  jen tak na  špičku

lžičky bílého pepře, aby směs měla říz. Příprava nápoje pak trvá deset minut. „Připravenou směs, kterou ještě můžete podrtit v  hmoždíři, nechte pět minut povařit a  pak přidejte dvě čajové lžičky sypaného silného černého čaje, nejlépe z oblasti indického Ásámu, Nepálu nebo Darjeelingu,“ radí Klásek. Poté přilijte čtvrt až půl litru mléka (podle chuti) a  opět, nyní již jen na  okamžik, přiveďte mléčný nápoj znovu k  varu. Jakmile čaj začne kypět, na pět minut jej odstavte. Pokud sladíte cukrem, přisypejte ho už nyní, med přidávejte naopak až nakonec, aby ho vysoká teplota neznehodnotila. Nakonec čaj slijte přes sítko a můžete podávat. „Stejně jako indické rodiny, i vy můžete s receptem na svůj masala chai po čase experimentovat. Zkuste přidat například muškátový oříšek či sušenou pomerančovou kůru nebo jiné vaše oblíbené koření. A sledujte, jak se chuť, vůně i  účinky zázračného nápoje mění,“ přidává Klásek další inspiraci. Dialyzovaní pacienti musí v souvislosti s dietními doporučeními dbát i na maximální povolený příjem tekutin.

Převzato z

ČARUJEME V KUCHYNI

Dýňový cheesecake Typ diety: dialyzovaný pacient, chronická renální insuficience, diabetes Počet porcí: 10 Obsah živin na porci: kalorie 354 kcal, proteiny 5 g, cukry 18 g, tuky 21 g, cholesterol 92 mg, sodík 244 mg, draslík 130 mg, fosfor 80 mg, kalcium 57 mg, vláknina 6 g 



  



  

¼ šálku grahamových 1 sušenek (cca 300 mg) 5 polévkových lžic krystalového cukru 3 polévkové lžíce Hery 450 g krémového sýra (žervé) Stevia – přírodní sladidlo dle potřeby ½ čajové lžičky vanilkového extraktu 2 vejce ½ šálku dýňového pyré ¾ čajové lžičky dýňového koření

Dýňové koření 4 čaj. lžičky mleté skořice   2 čaj. lžičky mletého sušeného zázvoru   1 čaj. lžička mletého nového koření   1 čaj. lžička mletého muškátového oříšku 

Předehřejeme troubu na  170 °C. Ve  středně velké míse smícháme rozdrcené sušenky, 1 lžíci cukru a  rozpuštěného margarínu. Směs natlačíme na  dno 23cm formy a  pečeme 8 minut. Necháme vychladnout. Ve velké míse smícháme smetanový sýr, zbývající 4 lžíce cukru a vanilku. Rozmícháme do hladka elektrickým mixérem (na střední rychlost). Pak postupně přidáme vejce. Odebereme si jeden šálek smetanové směsi stranou a zbytek nalijeme na korpus. Zbylý šálek směsi smícháme s dýňovým pyré a  kořením. Přidáme na  první vrstvu. Pečeme 45–60 minut, aby byla náplň po  okrajích zlatá a uprostřed se ještě lehce chvěla. Cheesecake necháme vychladnout, nejdříve ve formě, pak v lednici. Zvolte správnou formu Aby se vám podařilo cheesecake správně naservírovat, použijte otvírací formu. Cheesecake není běžný koláč, a nemůžete ho tedy jednoduše vzít, otočit a vyklopit. Je hutný, ale křehký, a musí se s ním proto zacházet opatrně. Jediná možnost, jak ho dostat bez nehody ven, je péct ho v otevírací formě. Pečicí papír do  zavírací formy nemusíte vystřihovat. Vezměte čtverec či obdélník papíru a položte ho na dno otevřené formy. Formu zavřete jako obvykle a přečnívající okraje papíru jednoduše kolem dokola otrhejte. Koláč krájejte vychladlý Domácí cheesecake je ideální dezert pro větší společnost. Jeho příprava je snadná a koláč chutná přímo báječně. Ale jak dílo nepokazit při krájení? Nejdříve se ujistěte, že moučník je opravdu vychladlý. Pak si připravte ostrý nůž, čistou utěrku a velký hrnek horké vody. Před každým řezem čepel do horké vody namočte a pak otřete utěrkou. Díky tomu se vám podaří nakrájet řezy s hladkými stěnami a na talíři budou vypadat výborně.

Krůtí Waldorf salát Typ diety: dialyzovaný pacient, chronická renální insuficience, diabetes Počet porcí: 6 (velikost porce: ½ šálku) Obsah živin na porci: kalorie 200 kJ, bílkoviny 17 g, sacharidy 8 g, tuky 11 g, cholesterol 60 mg, sodík 128 mg, draslík 296 mg, fosfor 136 mg, vápník 26 mg, vláknina 1,9 g Veškeré ingredience nakrájíme na středně velké kostky a smícháme, přidáme majonézu a ochutíme moštem, popř. dochutíme kapkou citronové šťávy, solí a pepřem. Pozn. Majonézu můžeme zlehčit jogurtem.     

30 g uvařených krůtích prsou (v páře či na trošce oleje) 3 3 středně velká červená jablka 1 šálek řapíkatého celeru 4 lžíce majonézy 2 lžíce jablečného moštu Recepty pro vás připravil prim. MUDr. Aleš Hrubý, vedoucí lékař Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Austerlitz 19

PRO LEPŠÍ NÁLADU

Jak jsem si volil povolání

V 

ídky

Miroslav Šimek a Jiří Grossmann: Pov

vám přináší Dokonalá dvojice Šimek & Grossmann vyloudí úsměv nejlepší povídky ze života, které vám na tváři, i kdybyste nechtěli.

e škole jsem prospíval středně až špatně. Přestože jsem dělal, co se dalo, dokonce jsem se i učil, dobrá známka se ke mně nikdy nepřitulila. Zato špatných známek, zejména nejhorších ohodnocení, jsem byl spolehlivým konzumentem. U nás doma bylo sice nejvyšší vzdělání dvojtřídka, ale přesto, když jsem potřetí opakoval, nakládali se mnou velmi tvrdě. Dědeček, ač známý negramota, který se s přáteli dorozumíval dušenými výkřiky „Ej, ou a  cha!“, mě za  neznalost počtů napínal na  skřipec, zděděný po pradědovi, jenž byl drábem na panství knížete Valdštejna. Můj tatík mne trestal pravidelně a  spravedlivě. Ač sám školy nikdy nepoznal, vlastní pílí dopracoval se znalosti pěti písmen, a  na  glóbusu dovedl ukázat Kamčatku už na třetí pokus, pročež byl zván jako známý rusofil na besedy s občany. Vždy při sobotě mě přezkoušel z probrané látky. Otevřel učebnici, namátkou ukázal na  otázku, v  níž se vyskytla písmena, jež důvěrně znal, a řekl: „Čekám, hlupče!“ Odpověděl-li jsem špatně, ztloukl mě potěhem a pak jsme dlouho do noci opakovali ve slabikáři jeho pět oblíbenců. Odpověděl-li jsem náhodou správně, zbil mě ještě víc, že se nad něj, samouka, vyvyšuji. Pak mi nařídil přinést glóbus a do ranních hodin na něm vyhledával Kamčatku, aby se uklidnil. Maminka, jež chodila kdysi dávno do  soukromé školy v  Brdech, mě netrestala, neboť tušila, jak je učení těžké, a proto byla ráda, že jsem se prokousal až do osmé třídy. Strýc Řehoř z otcovy strany, mnohokráte trestaný kasař, to sice pokládal za zbytečnost a tvrdil, že do školy stačí chodit pouze týden, jen co si člověk okoukne zámky, ale na  toho jsme v  rodině nedali, protože jeho motáky z vězení byly málo čitelné, a nakonec mně samotnému nastaly jiné starosti. Bylo třeba najít si zaměstnání. „Kam se, ptáčku, kam schováš?“, ptával jsem se často sám sebe. Budu snad botky šít, hoblíkem se ohánět, preclíky motat, pivko točit či dlažební kostky do  obrazců rovnat? Pravda, ve  skrytu duše jsem toužil po  aktovce diplomata z jemné sobolí kůže, ale nahlas jsem to nikdy neřekl. Až jednoho dne ráno po  zvonění vstoupil do  třídy učitel Kotek, pohladil mě po temeni a šeptl: „Přijedou soudruzi z Ostravy pozvat tě mezi sebe. Mnoho štěstí,“ a ukápl mi velkou slzu na žákovskou knížku. Dveře se otevřely, vstoupil ředitel, za ním pak tři havíři se čtyřmi kahany a začali nám vyprávět o sluníčku a krásách přírody. Několik minut hovořili o Tatrách, pak v myšlenkách zalétli na Dubrovník a na20

Otištěno se souhlasem nositelů práv: Magdaleny Šimkové, Ireny Janečkové, Marcely Vrátné, Libuše Ježkové, Jarmily Holečkové a Karla Čaského.

konec se jakoby mimochodem zeptali, kdo z nás se půjde učit horníkem. Nikdo nezvedl ruku. Pouze já jsem povstal a otevřel ústa k řeči. Pan učitel mě zarazil, ohlédl se na ředitele a sykl: „To je moje dílo, pane řediteli. Doufám, že nyní si mé práce povšimnete a osvobodíte mne od ponižující dřiny na školním pozemku. Nenávidím rýč a krtky!“ Pan ředitel jen kývl hlavou. Učitel Knotek se usmál, znovu mě pohladil a pravil: „Břéťo, vím, že máš mezery, ale z mých předmětů, to jest z češtiny, ruštiny, němčiny, zeměpisu, dějepisu a občanské výchovy, ti známku zlepším o čtyři stupně. Máš mé slovo.“ Pak řekl: „Sedni si, chlapče, vychutnáme tu radostnou chvíli ještě jednou.“ Pan ředitel, kterého jsme měli na biologii, chemii a fyziku, zvolal: „Ano, opakujme ještě jednou triumf našeho jedničkáře. Já mu totiž zlepšuji známky, jako že jsem ředitel Doucha, v průměru o čtyři až pět stupňů. Blahopřeji ti, premiante, zachránil jsi čest školy!“ Učitel a ředitel se postavili do pozoru a zanotovali: „Ať si kdo chce, co chce říká, ať si mamka slzy utírá, já se učím na horníka, ten dnes svět svou prací podpírá.“ Havíři zažehli kahany a slavnostně jimi kývali směrem k mé lavici. Majestátní chvíli dokreslil školník Bacík, který náhle vstoupil do třídy, v každé ruce pytlík s koksem a na hlavě doutnající briketu. Jeho děti, pomazané mourem, rozvinuly přes celou třídu heslo psané uhlem: „Dřív měl horník suchou skývu, dnes má Břéťa lásku kolektivu!“ Když i školní lékař vstoupil do učebny se symbolickou bedničkou živočišného uhlí, zjednal si učitel Kotek gestem císaře ticho a  optal se znova mohutným hlasem: „Kdo se hlásí do hornictví?“ Všechny zraky se upřely na mne a učitel mne vyvolal. Povstal jsem a pravil: „Já to určitě nebudu!“ Nastal všeobecný zmatek. Nikdo nebyl schopen slova. Pouze školník Bacík smetl žhavou briketu z hlavy a řval: „Tak prosím, on ne, a já se tu pálím jako Hus!“ Havíři tiše sfoukli kahany a ředitel se nebezpečně nahrbil. Učitel Kotek, který dostal barvu brčálu v letním slunku, zvolal: „Co to znamená, Břéťo, víš přece, jaké máš vysvědčení!“ „Vím,“ pravil jsem, „od vás a pana ředitele mám samé jedničky. Kazí mi to pouze dvojky z kreslení a hudební výchovy. I tak jsem ale první ve třídě a budu diplomatem. Už jsem si vyhlédl aktovku z jemné sobolí kůže.“

XXI. zimní hry dialyzovaných a transplantovaných sportovců v České republice 3.–8. března 2014, Paseky nad Jizerou Ubytování: hotel Albert, pět minut chůze od skiareálu, pokoje s vlastním sociálním zařízením Stravování: plná penze Služby: restaurace a bar, stolní tenis, šipky, stolní fotbálek, kulečník, lyžárna, parkování Cena pobytu: nečlen SK DaT: 470 Kč/den; člen SK DaT, pacient-sportovec: 420 Kč/den; děti do 12 let: 390 Kč/den; děti do do 3 let bez nároku na lůžko a stravu zdarma Další výhody: sleva na vleky, sedačková lanovka, upravené a propojené běžecké tratě na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, snowpark, dětská škola, snowtubing, výuka lyžování Týdenní pobyt s tréninkem a závody ve slalomu, běhu na lyžích a dalších disciplínách. Výlety, sportovní i společenské hry, poznání i zábava. Nároky mírné, po celou dobu pobytu zajištěni zdravotníci, dialyzační ošetření probíhá na spolupracujícím hemodialyzačním středisku Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici. Přihlášky: M  UDr. Lukáš Svoboda a Mgr. Michal Dušek; [email protected], [email protected]; SK DaT, Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, 150 30 Praha 5 www.skdat.cz www.hotelalbert.cz | www.skipaseky.cz | www.skiregion.cz

B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz

Súťažná krížovka

„Autor má byť vo svojom diele ako... (tajenka 1–3)... a pritom... (tajenka 4)“ Gustav Flaubert

Vážení čitatelia, v našom časopise sme si pre vás okrem iného pripravili aj drobné súťažné spestrenie v podobe krížovky o ceny. Ak máte súťažného ducha, tak neváhajte a lúštite! Pre piatich z vás, ktorí nám včas zašlú správne znenie súťažnej tajničky, sú pripravené zaujímavé ceny.

Uzávierka je 3. 3. 2014

22

Ako súťažiť? Vylúštite súťažnú tajničku a jej správne znenie odovzdajte personálu dialyzačných stredísk B. Braun Avitum alebo ho zašlite poštou na adresu: Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. V Parku 2335/20 CZ-148 00 Praha 4 (na obálku napíšte heslo „Súťaž“).

[email protected] alebo [email protected] (do predmetu e-mailu napíšte „Súťaž“). Prosím, neposielajte odpovede na súťaž po uzávierke, nebudete zaradení do zlosovania. Z technických dôvodov zasielame výhry len na území ČR a SR. Prosím, pri vyplňovaní svojho mena používajte diakritiku; neradi by sme Vaše meno skomolili, ak sa objavíte na výhernej listine.

Prípadne nám správne znenie tajničky zašlite e-mailom na adresu

Pravidlá súťaže nájdete na stránke www.bbraun-avitum.cz.

Ceny pre výhercov: tričko, fleece deka, kniha, mariášové karty, pero, blok, antistresová pomôcka Výhercovia z minulého čísla: Katarína Kubelková Riešenie z minulého čísla: Kto nemá Vianoce v srdci, ten ich nikdy nenájde pod stromčekom.

soutěžní křížovka

„Ničeho nedosáhnou ti, kteří vstávají až dlouho po probuzení a ti, kteří...(tajenka)“ Eleanor Rooseveltová

Vážení čtenáři, v našem časopise jsme si pro vás kromě jiného přichystali také drobné soutěžní zpestření ve formě křížovky o ceny. Máte-li soutěžního ducha, pak neváhejte a luštěte! Pro pět z vás, kteří nám včas zašlou správné znění soutěžní tajenky, jsou přichystány zajímavé ceny.

Uzávěrka je 3. 3. 2014.

Jak soutěžit? Vyluštěte soutěžní tajenku a její správné znění odevzdejte personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum nebo zašlete poštou na adresu: Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. V Parku 2335/20 148 00 Praha 4 (na obálku při­pište heslo „Soutěž“).

[email protected] nebo [email protected] (do předmětu e-mailu uveďte „Soutěž“). Neposílejte prosím odpovědi na soutěž po uzávěrce, nebudete zařazeni do slosování. Z technických důvodů zasíláme výhry pouze na území ČR a SR. Používejte prosím diakritiku při vyplňování svého jména; neradi bychom Vaše jméno komolili, až se objevíte na výherní listině.

Případně nám správné znění tajenky zašlete e-mailem na adresu

Pravidla soutěže naleznete na: www.bbraun-avitum.cz

Ceny pro výherce: tričko, fleece deka, kniha, mariášové karty, tužka, blok, antistresové mačkátko Výherci z minulého čísla: Oldřiška Valová, Radka Darebná, Peter Meisel, Jan Lelovics Řešení z minulého čísla: Dokonalost dárku spočívá v jeho vhodnosti, nikoliv v jeho hodnotě.

23

Webové stránky věnované dialyzovaným pacientům a jejich blízkým • každý týden aktuální zprávy na téma ledvin • praktické rady týkající se životosprávy • živá diskuze mezi pacienty • poradna zastoupená odborníky z oboru • kalendář akcí

www.ledviny.cz