Na 8. Agrárním plese se tančilo, hodovalo i vyhrávalo
Top 100: mezi vítěze patřili i zemědělci a potravináři
Český med je zárukou nejvyšší kvality
Strana 2
Strany 6 a7
Strany 28–30
Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 17. února 2009 AKTUÁLNĚ
Vláda vyšla vstříc producentům sýrů
Černý Petr evropského zemědělství
T
Liberalizace podmínek užití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů je hlavním smyslem nařízení, které schválila začátkem února vláda. Kasein tvoří asi 80 % všech bílkovin v kravském mléce. Řada mléčných výrobků je založena na srážení tohoto proteinu. „Rozhodnutí vlády přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti producentů sýrů. V době současných potíží v mlékárenském sektoru to považuji za důležitý krok,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. (vorl)
Česká zelenina pod tlakem dovozů V roce 2008 vypěstovali naši zelináři na 10 500 ha přes 300 000 tun zeleniny. I letos však budou muset na trhu soupeřit s rostoucími dovozy. Jen z evropských zemí se srovnatelnými klimatickými podmínkami k nám ročně přichází množství, které by u nás vyrostlo na 6000 ha. Informovala o tom Zelinářská unie Čech a Moravy. Pěstování zeleniny nepatří u nás mezi výnosné aktivity. V unii je to znát, loni zastřešovala ještě přes 200 členů, nyní 185. Starosti zelinářům dělá podle předsedy unie Jaroslava Zemana další pokles zpracovatelských kapacit u nás a s tím spojený obtížnější odbyt. (jur)
Peníze na projekty ČR má pro období 2007–2013 schváleno již více než 4000 projektů za 140 mld. Kč. „O peníze je třeba nejprve požádat. Zájemci je dostanou zpětně až po realizaci projektů a jejich auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Jelikož Brusel nabídl ČR možnost prodloužení lhůty na dočerpání peněz z předchozího programovacího období až do konce června, dojde podle Svobody k téměř úplnému vyčerpání všech prostředků určených pro Česko na období 2004–2006. Ke konci roku 2008 bylo vyčerpáno 92 % alokace. (egi)
Ztráta dojnic přináší nedozírné škody
Koncem ledna se konal ve Žďáru nad Sázavou seminář zorganizovaný zemědělskými podnikateli s firmami Farmtec, Tekro a CRV. Hlavním tématem bylo mléko. Součástí programu bylo i pití „tupláku“ mléka na ex, jehož se zúčastnili všichni řečníci včetně ministra zemědělství Petra Gandalocviče a prezidenta AK ČR Jana Veleby. Foto Martin Křivka
Komoditou, o níž se mluví denně, je od nového roku mléko. Chov dojných krav je nejvíc ohrožen a podle AK ČR může dojít i k třetímu, dosud největšímu vybíjení krav. Farmářská cena mléka jde stále dolů a ti zemědělci, s nimiž mlékárna rozvázala pracovní smlouvu, mají těžké časy.
J
elikož v některých případech přestali být smluvním partnerem mlékárny, ta si potom
s nimi dělá co chce, a pokud nechtějí mléko lít na pole, musí vzít za vděk cenou i 4 Kč za litr. Náklady ale nijak neklesly, spíš jdou mírně nahoru. V průměru dosahují přes 8 Kč/l. Přitom smluvní dodavatelé dostávají od některých mlékáren i méně než 6 Kč/l. V tlaku na cenu vede Madeta, některé další mlékárny se jí bohužel ve svých nárocích na cenu blíží. Ministr zemědělství Petr Gandalovič sice několika opatřeními zažehnal velkou demonstraci zemědělců prosazením finanční injekce 2,8 mld. Kč na
podporu úvěrů prostřednictvím PGRLF, jenže: „...to však stále neřeší tíži producentů mléka, kteří už za tak nízké ceny nemohou vyrábět. Až se situace otočí, bude třeba najít si spolehlivější odběratele, třeba i v zahraničí,“ řekl prezident AK ČR Jan Veleba. EU se snaží co nejrychleji podpořit vývoz odstředěného sušeného mléka a másla, v některých zemí vznikají tzv. podpory na každou krávu, ale ani to problém dlouhodobě neřeší. „Zatím se nepodařilo vyjednat s mlékárnami takové ceny, které by vyhovovaly oběma stranám,“
řekl Jan Veleba. Zároveň stále rostou i dovozy mléčných produktů . Podle kontrolních nákupů je například v řetězci Lidl českých mléčných produktů jen 40 %. Jak spolu s novináři vysledovali zemědělci v Rakousku, je něco takového na tamním trhu nemyslitelné. Žádnou českou mlékárnu tam nikdo ze spotřebitelů nezná. I to má velký vliv na českou produkci mléka a jeho zpracování. Domácí mléčné výrobky jsou totiž čím dál víc vytlačovány z tuzemského trhu těmi zahraničními. Eugenie Línková
Německý krizový balíček pro zemědělství Snížení daní, úlevy na zdravotním pojištění, preciznější označování potravin. To vše má řešit balíček opatření, který připravuje německá vláda.
P
Spolková ministryně Ilse Aigner si na veletrhu Grüne Woche zkusila, jak se plní a stáčejí klobásy Foto archiv Grüne Woche
lánovaný záchranný balíček v podobě několika miliard eur pro německou ekonomiku se bude týkat také zemědělského a potravinářského sektoru. Spolková ministryně Ilse Aigner podpořila na zahájení mezinárodního veletrhu Grüne Woche také systém přímých plateb. V připravovaném „konjunkturním balíčku“ budou pro zemědělce
připraveny např. úlevy na daních nebo snížení zdravotního pojištění. Aigner bude po Evropské komisi také požadovat co nejrychlejší využití finančních prostředků vyhrazených pro mléčný fond. Plánuje také zhodnocení dosud nevyužitých finančních prostředků za rok 2008. Rovněž tak bude Aigner požadovat možnost dřívějšího použití těchto prostředků, aby němečtí zemědělci nemuseli čekat až na rok 2010. (egi) Více o dění na 74. ročníku veletrhu Grüne Woche čtěte na stranách 34–35
en, kdo absolvoval klasické zemědělské vzdělání, ví, že základem agrární soustavy je skot. Nejenom kvůli výrobě mléka či masa, ale zejména proto, že udržuje v přírodě koloběh organické hmoty a má trvalý vliv na úrodnost půdy. Česká republika zaznamenala po transformaci zemědělství prudký pokles stavů skotu, který šel ve dvou vlnách. Před transformací jsme měli milion krav v polovině 90. let už o 250 tisíc méně. Další vlna snižování stavů přišla v přípravném období na vstup do EU, kam jsme šli s počtem 570 000 krav. Tento stav se víceméně dařilo udržet (dál sice klesly stavy mléčných krav, ale stouply naopak stavy krav bez tržní produkce mléka) a předchozí pokles stavů byl nahrazen výrazným růstem užitkovosti. ČR dosahuje u mléčného skotu průměrnou
užitkovost 8500 kg mléka na jednu laktaci a dokazuje, že když čeští farmáři mají jenom trochu podmínky, tak jsou stejně dobří, jako ti na západ od našich hranic. Co je to však platné, když za branami farmy vše končí. Čeští farmáři za svoje mléko dostávají méně peněz než ti zahraniční. V obchodních řetězcích je na pultech významná část potravin z dovozu, česká produkce je postupně vytěsňovaná. Výsledky kontrolního nákupu mléčných výrobků, který jsme udělali v jednom diskontním řetězci koncem ledna, byl zdrcující: ze sta mléčných výrobků bylo českých jenom 37! Pro zajímavost z Německa jich bylo 35, z Polska 14, ze Slovenska pět a tak dále. Na druhý den provedený průzkum ve stejném řetězci v Rakousku ukázal, že tam český výrobek nemáte šanci koupit. No a jaký je výsledek těchto procesů? Samozřejmě se dostavuje. S produkcí mléka už u nás skončilo 1101 producentů, tedy plných 30 % držitelů kvóty! Jan Veleba, prezident AK ČR
Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD
2
Aktuality
17. února 2009
8. Agrární ples, pátek 6. února 2009, Praha, palác Žofín
Tančilo se, hodovalo a vyhrávalo v tombole Krize sice nemíjí žádný z oborů a zemědělci na ni doplácejí jako ostatní odvětví národního hospodářství, ale, jak řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič: „Netančí se jen za války.“
1
2
3
B
yl to snad jeden z nejlepších agrárních plesů vůbec. Agrární komora nedala na laciná gesta a ples jednoduše nezrušila. Centrálu Agrární komory ČR podpořily v rozhodnutí pořádat ples regiony a většina okresů. Z krajů se dovezly do Prahy vítězné potraviny ze soutěží pořádaných agrární komorou už tři roky. Ještě o půlnoci se stoly prohýbaly dobrotami od masa, sýrů, pečiva a dortů až po pivo. Tančilo se, baštilo, ale i vyhrávalo v tombole. Na Žofíně bylo zkrátka během agrárního plesu možné snad vše. Desítky šťastlivců si z bohaté tomboly odnášely šunky, uzeniny, krabice plné mouky či cukru, pytle brambor, dárkové koše, víno z Moravy i z Čech, ale i postřik na mšice nebo krmení pro domácí zvířata. Hlavními cenami pak byly digitální kamery a divočák. Večerem bravurně provázela herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová. Na pódiu se vystřídali např. Marcela Holanová, Petr Muk a další. A o sto šest se tančilo i ve druhém sále, jehož osazenstvo doslova rozparádila legendární Moravanka. „Jestli mne hned někdo nevyfotí, tak se zblázním, tančím právě s ministrem,“ poslala mi, nevím jak, esemesku jedna z přítomných dam. Mobil sice pípnul, ale než jsem zareagovala, měl už ministr Gandalovič v kole jinou. Vytáčel to jedna báseň, zatímco manželé Paroubkovi zase vše s úsměvem sledovali a špitali si do ouška. Paní Petra budila obdiv v krásné róbě zdůrazňující její štíhlou postavu, stejně to slušelo i novopečenému ministrovi pro místní rozvoj Cyrilu Svobodovi. Ostatně o podívanou na hezké dámy i některé pány nebyla nouze. Plesu se zúčastnili i zástupci mnoha zahraničních velvyslanectví. Ani ti v kole nechyběli. Rozjaření jedinci opouštěli dvoranu žofínského paláce až dlouho po půlnoci. Bylo to jako vždy srdečné a radostné setkání. Eugenie Línková
11
14
12
4
5
6
7
8
13
15
9
10
Popisky k fotografiím: 1 Při překročení prahu pražského paláce Žofín se připíjelo slivovicí a hruškovicí. 2 Role moderátorky večera se mistrovsky zhostila herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová. 3 Chlebem a lahodným tramínem přivítal na plese prezident Agrární komory ČR Jan Veleba ministra zemědělství Petra Gandaloviče. 4 Agrární ples si nenechal ujít ani ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda a bavil se skvěle. 5 Manželé Paroubkovi s úsměvem sledovali slavnostní předtančení. 6 I viceprezident AK ČR Bohumil Belada na Žofíně jen zářil pohodou. 7 Miroslavu Drsovi, předsedovi Agrární unie sdružující soukromé zemědělce (vpravo), a jeho rozvětvené rodině málem nestačil na plese celý stůl. Do záběru se tak dostala jen půlka rodiny. 8 Manželé Velebovi se během večera jen na chvilku vzdálili od svých hostitelských povinností, aby zapózovali s krojovanými děvčaty. 9 Útržek každé vstupenky byl slosovatelný v tombole a kolem půlnoci už byly známé výsledky. 10 Milan Vyhnálek z východočeské Hnátnice, dvojnásobný držitel Řádu Austrálie, obdržel na plese zvláštní ocenění za propagaci české mlékařské školy v zahraničí, zejména u protinožců, kde vystavěl mlékárenský komplex a zavedl výrobu českých sýrů. Pamětní plaketu a diplom převzal z rukou prezidenta AK ČR Jana Veleby a ministra zemědělství Petra Gandaloviče. 11 Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR, měl radost z vydařeného plesu, na jehož organizaci se nemalou měrou podílel. 12 Řezníky na plese zastupoval Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa. 13 Taneční páry doslova rozparádila legendární kapela Moravanka. 14 Zástupci společnosti Monsanto (vlevo) se zemědělským radou americké ambasády v Praze Ericem A. Wenbergem (vpravo) si od Eugenie Línkové, šéfredaktorky Magazínu Agrobase (druhá zprava), nechali během degustace vyprávět o průběhu soutěží o nejlepší české potraviny vyráběné podle tradičních receptur. 15 Generální ředitel Deníků Bohemia Miroslav Pavel (vlevo) měl na plese hodně přátel a známých. Na snímku s exministrem zemědělství Janem Fenclem. 16x foto Zub
Aktuality
17. února 2009
3
Bývalý eurokomisař Fischler se stal poradcem MZe Bývalý eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler je od nového roku 2009 poradcem českého ministerstva zemědělství během českého předsednictví EU. Rakušan Fischler, který jako eurokomisař působil v letech 1995 až 2004, prosazoval body podobné prioritám současného českého předsednictví.
S
Fischlerem hodlá předsednický tým ministerstva zemědělství konzultovat priority, cíle i strategii českého předsednictví v agrárním sektoru. „V době svého působení na postu eurokomisaře se Franz Fischler snažil zjednodušit společnou zemědělskou politiku zejména transparentní a dostupnou legislativou. Tady nachází české předsednictví další styčný bod a možnosti využít cenných zkušeností bývalého euro-
komisaře,“ řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. MZe hodlá během svého předsednictví usilovat zejména o zlevnění a zjednodušení společné zemědělské politiky EU, na niž v současné době jde zhruba 40 % unijního rozpočtu. V rámci plánovaných změn se má objem peněz určených pro zemědělství od roku 2013 snížit na 32 %. Mezi další priority českého předsednictví patří řešení systému přímých plateb a snaha o odstranění rozdílů mezi starými a novými členskými zeměmi. „Chceme vytvořit jednoduchý vzorec, do kterého se pak dosadí určitý objem peněz, o jehož přesné výši se bude rozhodovat až při nadcházející debatě o rozpočtovém výhledu,“ vysvětluje Gandalovič. Důležitým tématem má být také politika kvality potravin a rozvoje venkova, na který by mělo v budoucnu jít z unijního rozpočtu více peněz na úkor přímých plateb. Ministerstvo chce vést i diskuzi o použití pesticidů v zemědělství. Fischler byl během svého působení na postu eurokomisa-
Bývalý eurokomisař Franz Fischler, v současné době poradce českého ministerstva zemědělství Foto Eugenie Línková ře zastáncem reforem a liberalizačních kroků. Nastupoval do funkce eurokomisaře po McSharrym, který jako první sku-
tečně začal reformovat společnou zemědělskou politiku, v té době EU-12. Důvodem reformy byla nadprodukce vyvolaná do-
INZERCE
Navzdory krizi zůstává Slow Food v kurzu
Důsledky finanční krize myšlence Slow Food neuškodily. Chov zvířat v jejich přirozeném prostředí, regionální produkty a Slow Food jsou stále v trendu. Povědomí o konceptu roste především u produktů denní konzumace.
P
růmyslové motto „rychleji, lépe, levněji“ případně „větší, globálnější, standardizovanější“ se přestává prosazovat. Začínáme si uvědomovat, co stát a budoucí generace budou
stát nabubřelé, kolabující průmyslové a bankovní giganty. Po úspěšné tiskové konferenci uspořádané v prosinci oficiálním zastoupením stuttgartského veletrhu Slow Food v České republice Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou projevil zájem o účast
na veletrhu další vystavovatel, jihočeská cukrárna Ambrozia, která se zabývá řemeslnou cukrářskou výrobou založenou na tradičních technologických postupech a zpracování kvalitních českých surovin. Veletrh Slow Food se uskuteční na novém stuttgartském výstavišti od 2. do 5. dubna 2009. Pro bližší informace ohledně veletrhu Slow Food se obracejte na Česko-německou obchodní a průmyslovou komoru na adrese Václavské nám. 40, 101 00 Praha 1, tel. 221 490 345, e-mail:
[email protected]. (li)
Skladištní škůdci a plísně pod kontrolou Loňská sklizeň byla rekordní a sklady se naplnily rychle. Jsou bohužel plné i dnes, a to díky nízkým výkupním cenám. Každý čeká na zlepšení cen a neprodává. Dlouhá doba ve skladech s sebou přináší samozřejmě i rizika.
J
de hlavně o škůdce a plísně, které se rozmnožují při teplotách nad 21° C uvnitř skladovaného materiálu. Při překročení těchto teplot dochází k samovolnému zahřívání a rychlému množení škůdců a plísní. Ztráty
na obilí jsou pak nevratné. „Naše firma má zkušenosti s tím, že ti, co využívají sila typu Brock a Bin s provzdušňováním, nemají takový problém s výskytem skladištních škůdců a plísní, jaký je u některých zemědělských společností nyní. Je to škoda, protože namísto toho, aby se obilí prodalo za rozumnou cenu, je možné jej zhodnotit jen prodejem pro ČEZ, a to je cena 1700 Kč/t, zatímco pro krmné účely nebo na potravinářské je to dvojnásobek,“ říká Petr Pawlica z firmy Pawlica, která zásobuje český trh sily šitými na míru farem. „My ve svých silech požadujeme od zákazníků přísné dodržování zá-
sad správného větrání ihned po naskladnění. Letos budeme testovat chladič obilí od firmy Granifrigor, který provzdušňuje i za letních teplot zchlazeným a vysušeným vzduchem. Zrno se chladí dva až tři týdny do dosažení teploty 13° C, kdy hmyz upadne do zimního spánku a plísně nevzniknou. Již není potřeba dalšího chemického ošetřování a je možné skladovat bez problému dalších 8–12 měsíců,“ dodal Pawlica. Seminář s ukázkou chladiče proběhne v březnu u našich zákazníků v Čechách a na Moravě. Více informací najdete na webu www.pawlica.cz/novinky/. (li)
tacemi a regulovanými cenami, a tím nadměrný růst nákladů na SZP. Základní myšlenkou McSharryho reformy byl návrat zemědělské produkce zpět do tržního systému a oddělení platby od závislosti na produkci, snižování regulované ceny a dosažení hladiny světových cen. Podobné úkoly stojí i před těmi, kteří teď formují podobu a diskutují o zásadách budoucí SZP po roce 2013. Fischler navázal na základní myšlenky McSharryho reformy. Pro úspěšné rozšíření EU o Švédsko, Finsko a Rakousko byl vyvinut systém programů pro rozvoj venkova. Fischler také inicioval Corkskou konferenci v roce 1996 a výsledná deklarace se stala základem k vytvoření II. pilíře SZP. Zásadní z pohledu českého předsednictví byl také Fischlerův důraz na posun od kvantity ke kvalitě v procesu produkce potravin. Musel také řešit například několik krizí evropského zemědělství, které vznikly epidemiemi u hospodářských zvířat. Tvrdě postihoval podvody s přijímáním podpor, které si některé
státy vysvětlovaly po svém. Po kontrolách se musely neprávem získané prostředky vracet zpět do pokladny Evropské unie včetně penále. Působení Franze Fischlera v EK je výjimečné nejen z pohledu provedených reforem, vlivu na úspěšná jednání o liberalizaci trhu, ale i z hlediska zcela bezprecedentního rozšíření EU o deset států, které kladlo nároky na vyjednání podmínek rozšíření v oblasti zemědělství. Fischler v současné době působí jako konzultant, aktivně se zapojil do diskuze o tzv. Global Marshall Plan, ustanovil ve spolupráci s European Landowners Forum for the Future of Agriculture a moderuje diskuzi o budoucnosti SZP po roce 2013. Pokud jde o současnost, nejvýznamnějším důsledkem ekonomické krize pro agrární sektor je podle Fischlera obtížně předvídatelný vývoj cen a samozřejmě zostření konkurence. „V situaci, kdy je mezi lidmi celkově méně peněz, samozřejmě roste konkurence o to, kdo z nich získá jaký díl,“ komentuje Fischler. (li, vorl)
4
Ministerstvo informuje
17. února 2009
Ministrův předsednický maraton Český ministr zemědělství Petr Gandalovič absolvoval během čtyř dnů první řízení Rady pro zemědělství a rybářství, představení programu předsednictví hned ve třech výborech Evropského parlamentu, pracovní jednání s předsedy těchto výborů a pracovní setkání s komisařkami Mariann Fischer-Boel a Androullou Vassiliou.
M
inistr Gandalovič pokrývá v rámci předsednické agendy spektrum tří parlamentních výborů: zemědělského, rybářského a výboru pro životní prostředí a ochranu spotřebitele.
Nastavení férového konkurenčního postavení S ohledem na aktuální situaci informoval ministr Gandalovič výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o úzké spolupráci s komisařkou Mariann Fischer-Boel při hledání cest k řešení tíživé situace na trhu s mlékem. Nevyhnul se ani debatě k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Tato smlouva je pro zemědělský výbor klíčová, protože povyšuje aktuální pravomoci EP v zemědělské oblasti na právo spolurozhodovat s radou. Ministr Gandalovič obhájil přístup předsednictví k projednávání budoucnosti společné zemědělské politiky a zdůraznil potřebu konkrétní politické debaty členských států
3x foto archiv MZe
i EP k tématům budoucí podoby přímých plateb. „I v kontextu závěrů Health Checku cítí CZ PRES závazek vůči novým členským státům diskutovat o tématu přímých plateb po roce 2013 s důrazem na odstranění historických nerovností a nastavení férového konkurenčního postavení zemědělců ve společenství,“ uvedl ministr.
Zjednodušování evropské zemědělské legislativy Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ocenil seriózní ambici CZ PRES pokročit ve zjednodušování evropské zemědělské legislativy, která je v rámci společných politik jednou z nejkomplikovanějších. Poslanci EP podpořili ministra Gandaloviče v připravenosti moderovat takovou debatu v Radě, která povede ke konkrétním závěrům. Ty by měly jasně formulovat další postup ke snižování administrativní zátěže, a to jak pro komisi, tak především pro farmáře, zátěže vyplývající stejně tak z unijní, jako i navazující implementační legislativy. Ministr Gandalovič se shodl s řadou europoslanců v tom, že pro budoucnost evropského zemědělství je klíčová podpora kvality a propagace kvalitních zemědělských produktů a potravin. „Důraz Evropy na kvalitu může jít ruku v ruce s bouráním obchodních bariér bez obav ze ztráty pozic na vnitřním trhu,“ zdůraznil. Zlepšení ochrany zvířat Ve Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, se diskuze vedla hlavně k některým připravovaným unijním předpisům, které se mohou dotknout tradic mnoha zemí napříč kulturním spektrem současné EU. Například téma zlepšení ochrany zvířat při porážce, jehož základní filozofie má samozřejmě podporu předsednictví, by neměla opomíjet národní zvyklosti řady zemí a komunit používajících
specifické metody a postupy. Ministr zmínil svůj zájem vzít v potaz opodstatněné argumenty za předpokladu dodržení hlavních zásad zachování optimálních životních podmínek zvířat. O tradiční české zabijačky se v této souvislosti ale rozhodně neobávejme, navrhované změny se odvíjejí v duchu osvědčené praxe našich řeznických mistrů, kteří mají dostatečné předpoklady dostát nových výzev v oblasti Animal Welfare. Důraz na chráněná zeměpisná označení Ministr Gandalovič zdůraznil, že při stanovování nároků na provozovatele potravinářských podniků ohledně poskytování informací o potravinách musí
být vzat do úvahy kromě požadavku na jasné a čitelné informace o potravinách i dopad současné hospodářské krize na potravinářské podniky. Také je třeba zohlednit snahu evropských států o zachování pestré nabídky kvalitních a různorodých potravin, k čemuž přispívají například i chráněná zeměpisná označení, jakými jsou v České republice např. České pivo, Štramberské uši či Pardubický perník. V této souvislosti je nutné pečlivě provázat politiky v oblasti ochrany spotřebitele a kvality potravin. Snaha zamezit nelegální těžbě dřeva Otázky europoslanců se zaměřily i na návrh nařízení rady a Evropského parlamentu, kte-
rý má zamezovat nelegální těžbě dřeva. Ministr Gandalovič potvrdil záměr předsednictví intenzivně se této problematice věnovat a přislíbil Evropskému parlamentu úzkou spolupráci při projednávání a schvalování tohoto nařízení. „Musíme najít takové řešení, které postihne ty, kteří s takovým dřevem obchodují, ale zároveň nebude diskriminovat slušné dovozce a producenty. Hlavně nesmíme dopustit, aby se tímto návrhem neúměrně zvedala administrativní a finanční zátěž především pro malé producenty v EU“, uvedl ministr. O hlavních tématech tohoto návrhu nařízení se diskutovalo na jednání Rady pro zemědělství a rybářství 19. ledna 2009, které ministr Gandalovič předsedal. (dvo)
5
Ministerstvo informuje
17. února 2009
Gandalovič ustál parlamentní „grilování“ na výbornou Tradiční „grilování“ předsedy po přednesení programu předsednictví se v AGRI výboru Evropského parlamentu (EP) neslo ve znamení debaty o budoucí podobě společné zemědělské politiky, případném spolufinancování členskými státy, perspektivy jednotlivých pilířů a spolurozhodování rady a Evropského parlamentu.
„P nou zemědělskou politiokud chceme mít Společ-
ku, pak navyšování podílu spolufinancování není dobrou cestou,“ řekl Gandalovič. „Pak by totiž politika nebyla společná, stala by se závodem národních
rozpočtů.“ Dotaz na potenciální zrušení jednoho z pilířů SZP v souvislosti s posilováním významu a přesunu peněz do nynějšího druhého pilíře Gandalovič vyvrátil: „Potřebujeme oba pilíře, ale musíme usilovat o vyváženost funkcí. Platby ve druhém pilíři lépe vyjadřují mimoprodukční funkce zemědělství a rozvoj venkova.“ Na pochybnosti, jestli by snaha o snižování rozpočtu měla předcházet nebo následovat reformu společné zemědělské politiky zmínil Gandalovič svou původní profesi matematika, což podle něj pro diskuzi o budoucí podobě společné zemědělské politiky není špatné vzdělání. „Chceme vymyslet vzorec, jednotný, fungující a srozumitelný. Do tohoto vzorce se pak dosadí objem peněz,“ řekl.
Ilustrační foto archiv MZe
Penam peče zdravé koláče
Česko chce na zasedání komise OSN jednat také o biopalivech Česká republika plánuje na květnovém 17. zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj v New Yorku projednat i otázku biopaliv druhé a třetí generace, potravinovou bezpečnost, zaměstnanost na venkově i obranu proti znehodnocování půdy.
„Mezi tato témata patří potravinová bezpečnost s ohledem na udržitelné využívání přírodních zdrojů, dále stanovení reálných kritérií pro biopa-
liva a podpora biopaliv druhé a třetí generace, jejichž produkce nebude konkurovat produkci potravin. Dalším důležitým tématem je tvorba pracovních
U
vedla to mluvčí ministerstva zemědělství pro předsednictví Tereza Dvořáčková s tím, že Česká republika tak chce využít svého předsednictví v Evropské unii k projednání témat, která jsou podle ministra Petra Gandaloviče pro trvale udržitelný rozvoj v Evropě zásadní.
Ilustrační foto Zub
příležitostí na venkově nebo boj proti znehodnocování půdy,“ přiblížil Gandalovič. S postojem Česka vyjádřila shodu nizozemská ministryně zemědělství Gerda Verburgová, která bude květnovému zasedání komise OSN předsedat. Zdůraznila, že obě země se také shodují na nutnosti zjednodušit unijní legislativu, což si Česko zvolilo jako jednu z hlavních priorit svého předsednictví. Trvale udržitelný rozvoj tvoří jednu z prioritních oblastí předsednictví České republiky v Evropské unii. Pro přípravu 17. konference Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj vznikla mezirezortní pracovní skupina Rady vlády ČR, kterou tvoří odborníci z ministerstva zemědělství, ministerstva zahraničí a ministerstva životního prostředí. (li)
Poslance EP zajímala také budoucnost Lisabonské smlouvy v ČR a názory ministra na budoucí spolurozhodování rady a EP. Předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Neil Parish podpořil ideu narovnání plateb a podmínek členských států. Vyjádřil také přesvědčení, že české předsednictví v osobě Gandaloviče je dobře připraveno ambiciózním závazkům svého programu dostát. Na výboru Evropského parlamentu pro rybářství zaznělo, že předsednictví ČR jako země, která nemá přímý přístup k moři, má lepší předpoklady k funkci mediátora. Apel na ministra Gandaloviče směřoval k tomu, aby vyzval Evropskou komisi k brzkému předložení strategie k akvakultuře. Vzhledem k vnitrozemské poloze České republiky i její bohaté tradici chovu ryb je tato oblast i prioritou předsednictví. (dvo)
Společnost Penam uvádí na trh novou řadu cereálního sladkého pečiva Sladký Fit den, určenou pro spotřebitele dbající na zdravou výživu.
Ř
ada Sladký Fit den zahrnuje pět výrobků a spotřebiteli nabízí vyšší obsah vlákniny. Zároveň se jedná o první řadu značky Penam, která na obale přináší informace o doporučených výživových hodnotách, tzv. GDA ikonky. (egi)
Na projekty pro rozvoj venkova je víc času Ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu na realizaci projektů z Programu rozvoje venkova. Místo 18 měsíců teď budou mít žadatelé o dotace na uskutečnění projektů dva roky.
„V
dnešní ekonomicky napjaté době může být původní 18měsíční lhůta velmi obtížně splnitelná, zvlášť v případech, kdy se žadatelům zhoršují vlastní
finanční toky k předfinancování projektů,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Prodloužení lhůty pro realizaci na 24 měsíců bude platit pro všechny projekty. Týkat se
bude nejen žádostí, jež budou registrovány od příštího kola jejich příjmu, ale i všech už v současnosti uskutečňovaných projektů. Ve čtyřech dosud proběhlých kolech Programu rozvoje venkova schválil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) 6622 žádostí v celkové částce 9,158 miliardy korun. V po-
sledním čtvrtém kole odsouhlasili úředníci fondu 1462 žádostí, na jejichž základě mají zemědělci získat 768 milionů korun. Výsledky pátého kola, které proběhlo v říjnu, nejsou zatím známé. Český venkov získá v rámci programu z evropských fondů v průběhu let 2007 až 2013 téměř 100 miliard korun. (li)
Dietoložka Monika Divišová (vpravo) s ředitelkou marketingu společnosti Penam Hanou Kaminskou s cereálními koláči Foto Eugenie Línková
6
Top 100
17. února 2009
Mezi stovkou nejlepších českých firem byli i zemědělci a potravináři V loňské anketě českých Top 100 zvítězila již potřetí za sebou energetická společnost ČEZ. Na druhém místě skončila stejně jako v předchozích třech ročnících automobilka Škoda Auto. Na třetím místě vystřídal mobilní operátor Vodafone ČR pojišťovnu Kooperativa.
J
e potěšující, že jako v předchozích letech se mezi stovku nejlepších firem dostal opakovaně Plzeňský Prazdroj, Agrofert, Agrotrade, Bohemia sekt a společnost ŽŘUD Písek. Ze zemědělců to byla společnost AgroTech
Poličná z Valašského Meziříčí, kterou řídí Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory ČR, dále firma soukromých zemědělců bratrů Novákových ze Slánska. Titul Lady Pro získala Dagmar Mocová, bývalá senátorka a ředitelka Středočeské agrární komory. Hned tři ceny získal holding Agrotrade. První celkově holding, další jeho firmy Xavergen a Alima, značková potravina. Cílem soutěže Top 100 je zviditelnit v Česku registrované firmy z co možná nejširšího spektra ekonomických aktivit. Navržený podnik musí platit v Česku daně, mít nejméně dvacet zaměstnanců a vykázat roční tržby vyšší než 30 milionů korun. Systém vyhodnocení využívá znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. (egi)
Zdeněk Štěpánek, generální ředitel společnosti Alima, značková potravina (uprostřed) přejímá ocenění od ministra zemědělství Petra Gandaloviče (vpravo)
Dagmar Mocová (druhá zleva) získala vloni titul Lady Pro. Toto prestižní ocenění převzala na Pražském hradě i světoznámá módní návrhářka Blanka Matragi (třetí zleva) 2x foto Eugenie Línková
Dagmar Mocová: Krize se zemědělcům nevyhne O době, která se popisuje ve všech médiích jako světová krize, na tom nejsou dobře samozřejmě ani zemědělci, české nevyjímaje. Těm navíc brání v konkurenci špatně nastavená laťka při vstupu do Evropské unie v roce 2004, kdy jako všechny nové země byli znevýhodněni podporou. Ta byla nastavena tak, že v prvním roce dostali jen půlku toho, co staré země, a na jejich úroveň se v dotacích dostanou až v roce 2013. Za čtyři roky společného trhu v EU na tuto konkurenční nevýhodu doplatilo velké množství chovatelů prasat, pěstitelů cukrové řepy i chovatelů dojných krav. Prakticky ustalo pěstování květin, na minimum se dostala produkce zeleniny, a jmenovat lze dál. V současné situaci se Agrární komora ČR, jako největší stavovská organizace v zemi uznaná ze zákona o komorách, postavila proti dalšímu propadu oboru a začala dostupnými prostředky bránit svůj stav. S Dagmar Mocovou, ředitelkou Regionální agrární komory Středočeského kraje, jsme hovořili na toto téma. Tato výjimečná žena strávila i 22 měsíců v poslanecké sněmovně (2004–2006) a vloni za svou práci v oboru získala i prestižní titul Lady Pro. Jak vidí současnou situaci v zemědělství? že jednání u ministra jsou neplodná. Byla bych ráda, aby se situace obrátila. Pomoc minis-
Jaký bude podle vás pro agrární sektor rok 2009? Bude určitě v souhrnu horší než rok 2008. Už nyní na nás, stejně jako na ostatní obory, dopadá světová finanční krize. Ta si vybírá po svém daň v každém oboru. My jsme například dosud neprodali úrodu obilí. Ubývají hospodářská zvířata. Jsme na polovině dřívějších stavů monogastrů, rapidně ubývá i krav. Obilí, které šlo na krmné účely zůstává na skladech a není kam vyvážet. Nejsme navíc v takové kapitálové síle, abychom mohli říci, že rok 2009 ustojíme. Vstupujeme do něj s mínusem a toto znaménko neumažeme, ale bude narůstat. Do záporných ekonomických čísel se propadá i mléko, jedna z nejdůležitějších zemědělských komodit. Nabídky od zpracovatelů nejsou optimistické, jdou s cenami dolů. Přitom dobře víme, co každý kapitalistický zákon říká. Zboží nelze prodávat za nižší cenu, než jaké jsou výrobní náklady, a my nemáme v zemědělství možnost je už dnes u mléka krýt na čas ziskem z jiných komodit.
ží snížit a konkrétně v případě mléka má řadu návrhů... Bohužel se zatím věci mají tak,
Ministr zemědělství Petr Gandalovič se ale dopady krize sna-
Dagmar Mocová, ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje, přebírá ocenění Lady Pro Foto Eugenie Línková
terstva je zatím na úrovni vyjednaných peněz pro podporu překlenovacích úvěrů, to nám ale mléko nezachrání. Z čeho bude zemědělec splácet úvěry, když to hlavní, produkci, bude muset opustit? Čeští zemědělci, stejně jako němečtí, polští či maďarští, potřebují nyní velmi akutně pomoc ve formě určitých zvýhodnění, jako jsou snížené nebo odpuštěné daně, nebo přelití části prostředků z Programu rozvoje venkova na záchranu krav. Jestli se zavřou stáje, už nikdy tam skot nedostaneme, a to si stále nikdo nechce uvědomit. Alespoň ne v České republice. V jednom médiu se objevil podle mne velmi hloupý názor – nastavit zpátky u krav extenzitu. U vysokoprodukčních krav snížit biologickou hodnotu krmných směsí a dávat jim víc balastních látek. Autor potom vítězně propočítává, o kolik se v ČR sníží dojivost. O tom snad nemá ani cenu uvažovat a takový názor rozebírat. S menším počtem krav jsme dokázali v poslední době udržet vysoké nádoje a v průměru se dojivostí krav už blížíme těm lepším státům, které jsou chovatelsky na úrovni. Tomu jsme
v minulosti pracně podrobili genetiku, výběr technologií, složení krmných dávek atd. Naši chovatelé dojnic udělali obrovský kus práce, vracet se by bylo sebevražedné. My naopak ještě musíme svá stáda co do užitkovosti přehodnotit a vyřadit některé krávy, které parametry potřebné užitkovosti nesplňují. Nedávno představil ministr zemědělství bývalého evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera, který mu po dobu předsednictví ČR bude dělat konzultanta. V diskuzi se Franz Fischler vyjadřoval i k českému problému s nízkou farmářskou cenou za mléko. Poukázal na české specifikum, že tu je stále mnoho malých mlékáren. Jako příklad uváděl Dánsko, Nizozemsko a některé další státy s koncentrací zpracovatelského průmyslu do jedné, maximálně dvou mlékáren. Podle něj tyto země problémy scenou mléka nemají. Myslím si, že i tady dojde k revizi počtu mlékáren. Bude to to samé, jak jsme dopadli s cukrovary. Je to jen ke škodě, protože menší regionální mlékárny vyrábějí své místní speciality a o ty přijdeme. Ať jsou to ochucené tvarohy, zajímavé druhy sýrů, ty zmizí z trhu. Velké mlékárny, jako je třeba Madeta, nemohou vyrábět tak pestrou škálu mléčných výrobků. Pokud tyto menší mlékárny, s nimiž v regionech velmi dobře spolupracujeme, nepřežijí tento rok, bude to nejen pro zemědělce, ale pro český trh velká ztráta. Vraťme se ještě k obilí. Jedná se nyní se společností ČEZ o ceně
za obilí, které se spálí. Není to přece jen pro zemědělce divné, produkovat obilí proto, aby se prohnalo tak zvaně komínem a bylo topivem? Jsem asi ještě ze staré školy a vím, co naznačujete. Obilí je pro mne především chleba a ten by se neměl používat jako topivo. Je určený k výživě, totéž obilí. Nyní jsme ale v takové situaci, že je na zásobách větší množství obilí, než jsme schopni vyvézt nebo zkrmit, a tak je to prakticky jediná možnost, jak je prodat, ne se jej zbavit. Tento termín bych neužívala. Cena pro ČEZ je 1700 korun za tunu. Přitom obilí, aby se vyplatilo pěstovat, by mělo mít prodejní cenu alespoň 3500 korun. Tohle je samozřejmě podhodnocení úrody. V tento okamžik nám ale u části obilí nezbývá nic jiného, než je takto zhodnotit. Vyplývá z toho jediné: příští úrodu je potřeba z části vyvézt, a to i na východ a do třetích zemí, což není tak jednoduché, a nesnižovat dál stavy hospodářských zvířat, která část úrody spotřebují. Když stavy dál klesnou, zvýší se přebytky a potom můžeme české zemědělství tak zvaně zabalit. Jsme tu ale dočasně a po nás přijdou naše děti a vnuci a ti by tady měli mít nějakou základnu potravin. Tak to dělá každý rozumný stát, každý myslící hospodář. Když tohle vše nyní zničíme, pro naše potomky zakládáme špatnou budoucnost, a to bychom neměli připustit. Proto v agrární komoře bráníme ten zbytek českého zemědělství a věřím, že to většina národa chápe jako dobrý vklad pro dny příští. Eugenie Línková
Top 100
17. února 2009
7
Dva bratři na rodném gruntě Karel Muzikář ze společnosti Comenium, která vloni již potřinácté uspořádala soutěž Top 100, vtipně celý večer komentoval svými krátkými vstupy. Udílení cen bylo rozděleno podle oborů a vítězům je předávali většinou rezortní ministři. Vše se neslo ve slavnostním a odlehčeném tónu.
U
nejúspěšnější rodinné farmy Novák přejímali cenu oba bratři, Petr a Pavel Novákovi. „Bylo by nespravedlivé, aby toto tak významné ocenění přejímal jen jeden z nás, když oba pokračujeme v rodinné tradici na farmě rodičů,“ řekl starší Petr. V minulém režimu pracovali na státních statcích a po roce 1990 se hned pustili do soukromničení. „Komunisti nás zocelili, a tak ani současné finanční krize se nebojíme. Jsme zvyklí poctivě pracovat a určitě se uživíme,“ konstatoval Pavel Novák O hospodaření na rodovém statku v Horní Kamenici jsou záznamy již ze šestnáctého století. „Naši předci zde provozovali zemědělskou činnost, bojovali s nepřízní osudu, prožívali životní radosti i prohry. Předávali rodný grunt z otce na syna, někdy se dědilo i po přeslici. Děti byly přijímány jako dar od Boha, vychovávány ve víře, úctě k čeledi (zaměstnancům) i ke zvířatům.Velký důraz se kladl
na smysl pro povinnost vůči statku, a to i u těch, kteří nebyli dědici,“ vypráví Petr Novák. „Toto vše zaznamenal náš prapraděd Antonín Josef Novák (1850—1910), který významně statek rozšířil. Pěstoval tehdy cukrovku. Jeho bratr, strojní inženýr, budoval cukrovary. V meziválečném období převzal statek náš otec Vítězslav Novák. Byl to velmi dobrý hospodář, který za svou pracovitost a přesvědčení strávil pět let v jáchymovském komunistickém koncentráku. Po návratu nesměl pracovat v místním JZD, aby nenarušoval pracovní morálku, proto musel dojíždět osm kilometrů do Státního statku Zlonice. Dožil se změn v roce 1989 a s radostí uvítal možnost
Rodinná farma Novák ● Průměrná dojivost u krav za
loňský rok: 8300 litrů. ● Průměrný počet selat na
prasnici a rok: 24 ● Průměrná denní dodávka
mléka do mlékárny Bohušovice: 13 500 litrů ● Rostlinná výroba je charakterizována 2600 hektary orné pudy
návratu k soukromému hospodaření. Byl vůdčí osobností v okrese mezi soukromými zemědělci. Výrazně podpořil záměr převzít v roce 1991 rodné lány, 80 ha orné půdy. Otcovi bylo 70 let a mně 40. V témže roce mne otec vyslal na zkušenou do Holandska, kde jsem pochopil význam volného ustá-
nemusel bych přesvědčovat lidi, že musí do práce každý víkend, svátek, o Vánocích i na Nový rok. Když vyklidíme prostor, Němci, Dánové, Francouzi a Holanďané nám vše rádi dovezou, ale my se zbavíme možnosti živit se vlastní prací na venkově. Vytvoříme si další nepřizpůsobivé občany, budeme jim platit podpory a oni, když budou mít čas, budou zlobit.
Doufám však, že k tomuto scénáři nedojde, že se najdou odpovědní a moudří politici, kteří si toto vše uvědomují lépe než my a budou se snažit vytvořit takové podmínky, aby pracovití lidé na našem venkově mohli pokračovat v práci svých předků. K tomu nám dopomáhej Bůh,“ uzavírá krátkou exkurzi vítěznou rodinou farmou Petr Novák. Eugenie Línková
Bratři Petr a Pavel z rodinné farmy Novák jení skotu a dojíren, což se promítlo v další činnosti našeho hospodaření. Po problematických, ale i radostných začátcích přišel zásadní bod – spojení s bratrem Pavlem, který do té doby pracoval (psal se rok 1994) ve Státním statku Zlonice. Statek šel do likvidace. Bratr pronajal 500 ha půdy a spojili jsme síly – jeho technické a manažerské schopnosti a můj cit pro pole a zvířata. S bratrem přišel jeho syn Pavel. V roce 1996 po přerušení agronomické fakulty nás posílil můj syn Václav,“ pokračoval v pouti historií Petr Novák. „Je nutné dodat, že za bratrem stála jeho žena Pavla, velmi zdatná v administrativě. Mně byla oporou má žena, která mě podržela nejen co se týče administrativy, ale také mi pomohla zbudovat dojírnu a rozjet chov skotu v Horní Kamenici na zhruba 200 kusů. V této době jsme byli sdružení soukromých zemědělců a postupně získávali nákupem restituč-
ních nároků zdevastované objekty po státním statku. Podotýkám zdevastované, protože byly několik let prázdné a nikdo o ně neměl zájem a sloužily jenom jako zdroj surovin pro nepřizpůsobivé spoluobčany,“ vysvětlil dál Novák a popsal ekonomické pochody během rozvíjení výroby. „Ve firmě pracuje 50–60 zaměstnanců. V případě, že bychom upustili od náročné a ne vždy efektivní živočišné výroby, mohli bychom 50 lidí propustit – na zajištění rostlinné výroby si nechat pět zaměstnanců, případně krátkodobě používat služby na dopravu a sekání,“ říká dál Petr Novák. „V případě zrušení živočišné výroby bychom nikomu příliš nechyběli. Starostové by si nestěžovali, že smrdíme při vození hnoje a trousíme slámu po obci, nemusel bych v noci vstávat k porodům, ani by mi nezamrzala voda na kravíně, nemusel bych zajišťovat centrály při výpadku elektřiny na dojení,
Nahoře: Mezi přítomnými v sále nechyběli ministři Cyril Svoboda a Alexandr Vondra. Dole: Zleva: prezident firmy Agrotrade Miroslav Toman, Karel Muzikář z pořadatelské společnosti Comenium a Zdeněk Toman, generální ředitel společnosti Agrotrade, která jako jediná získala mezi Top 100 hned dvě ocenění. 3x foto Eugenie Línková
Lady Pro Dagmar Mocová Představovat zemědělcům inženýrku Dagmar Mocovou z Regionální agrární komory v Mladé Boleslavi je podle starého dobrého úsloví jako nošení dříví do lesa. Tato bojovnice za práva sedláků tento obor vystudovala a je v něm jako ryba ve vodě. Taky jej dovede bránit, a když se jde demonstrovat pro dobrou věc, aby tady tento obor zcela nevyklidil pole, je vždy na „místě činu“.
D
ejme ji ale prostor, aby se sama představila a přiblížila nám osud agilní ženy, která vloni získala jako jedna z mála žen v ČR titul Lady Pro. „Pocházím z rodiny malozemědělce s 6,27 ha půdy včetně lesa ze severní části okresu Mladá Boleslav, která je už výše položená, než okres samotný. Tam se vždy hospodařilo trochu obtížněji. Ve vsi byli jen drobní ze-
mědělci. Přes zimu se živili povoznictvím nebo odcházeli jako pomocní dělníci do měst na stavby. Mí rodiče byli velmi pracovití. A když člověk od mládí neslyší prakticky nic jiného než o zemědělství, tak k takové práci také přilne. Stala se pro mě i celoživotním krédem a koníčkem. Tatínek dbal na vzdělání, sám měl „zimní rolnickou školu“. Já jsem vystudovala SZTŠ v Turnově, obor pěstitel-chovatel. Dostala jsem se i na VŠZ a úspěšně ji zvládla. To bylo v letech 1966–1971. Po stránce politické to nebylo jednoduché, ale výborný prospěch mi dopomohl dostudovat. Nastoupila jsem do provozu a jako jedna z mála u toho zůstala po celý život. Nejdřív to byl Státní statek Katusice v okrese Mladá Boleslav. Vedl jej ředitel, který měl rád mladé a vzdělané lidi. Velmi nám pomáhal a vždy si to na správných místech obhájil. Moc na něho vzpomínám. Byla jsem tam do roku 1975 a pak přešla na Státní statek Mnichovo Hra-
diště na kvalifikovanější práci, a také blíž svému rodišti a trvalému bydlišti. V té době už byl tatínek nemocný a maminka nestačila zvládat veškerou obsluhu, mohla jsem jim tedy daleko více pomáhat. I zde jsem měla štěstí na dobrý kolektiv a práce mě bavila. Statek se ale v roce 1987 delimitoval a já se zase vrátila do Katusic. Zní to asi divně, ale lidé si to přáli. Odmítla jsem nabídku okolních ZD, měla
bych to blíž, ale v Katusicích jsem začínala, tam jsem se vrátila, denně dojížděla. Bylo to daleko, ale musela jsem to zvládat. Statek byl po roce 1992 postupně restitučně vydáván původním majitelům. Po výběrovém řízení jsem od prosince 1993 nastoupila na OAK Mladá Boleslav, a to další už lidé ze zemědělství z Mladoboleslavska vědí. Působím na RAK Středočeského kraje. V pracovním životě jsem měla
Dagmar Mocová vystoupila na setkání zástupců regionálních a okresních agrárních komor v Top Hotelu Praha Foto Eugenie Línková
štěstí na dobré lidi, bez nich bychom tolik věcí nedokázali zvládnout, a vždy, když vidím problémy jiných pracovišť, říkám si: zlatí moji zemědělci. Za každých okolností a problémů máme k sobě velmi blízko a jsou ke mně slušní. Ten titul Lady Pro, jehož si velmi cením, je i výsledkem jejich práce, já bych bez nich nebyla ničím. Jim patří poděkování a ocenění a oni zapříčinili, že moje práce je mým koníčkem a nedovedu se od ní zatím oprostit. Miluji zahrádku, zahradu, květiny a vše, co s prací v přírodě souvisí. Ráda fyzicky pracuji a stále něco zvelebuji a těším se z dobře vykonané práce. Těší mě, když mi staří lidé píší a vzpomínají na léta odsloužená pode mnou v dobrém. Pokud mohu, tak je i navštěvuji a popovídáme si, abych se s nimi neloučila jen v obřadních síních. Na závěr své zpovědi sama sobě položím otázku, co bych chtěla změnit. Bez přemýšlení řeknu hned, že jediné – abychom
v tomto státě jako zemědělci přežili a důstojně žili. Přála bych si, aby zemědělské rodiny měly také odpovídající životní úroveň. Zatím u většiny našich soukromě hospodařících rolníků vidím nekončící dřinu a investování do podnikání a na to vlastní už pak nezbývá. Obdivuji jejich ještě stále trvající elán. I to mě motivuje jim pomáhat a v agrární politice se angažovat.“ Na závěr prozradíme, že Dagmar Mocová v jeden sváteční večer před koncem roku převzala ve Španělském sále na Pražském hradě toto výjimečné ocenění, druhý den polykala slzičky v Paříži na slavnostní promoci syna, který s vynikajícím prospěchem ukončil svá zahraniční studia. Zná navíc několik jazyků jako svou mateřštinu a umí se pohybovat v zahraničí. To je ten největší dar, který může matka svým dětem poskytnout. Dagmar Mocové gratulujeme za úspěchy loňského roku a přejme jí i mnoho dalších. Eugenie Línková
8
Biotechnologie
17. února 2009
Firma SPIN převzala Šumavský masokombinát Šumavský masokombinát Klatovy, který od počátku roku převzala plzeňská firma Spin Plus, pokračuje v plné výrobě bez přerušení provozu. Druhý největší zpracovatel masa v kraji pokračuje ve výrobě v nezměněném stavu. Majiteli firmy Spin Plzeň Ing. Jaroslavu Komorovi, který podepsal před koncem roku 2008 s firmou Xavergen smlouvu o pronájmu movitého i nemovitého majetku tohoto masokombinátu, jsme položili několik otázek. Donedávna jste podnikali spíš v oblasti chemie. Co vás vedlo k založení zemědělské velkovýroby chovů prasat? Dne 19. 3. 1996 se firma Spin Plus, s. r. o., zúčastnila výběrového řízení, které vyhrála a získala blokační minoritu ve společnostech Agropodnik Domažlice, a. s., Agrostav Horšovský Týn, a. s., a Společný podnik Staňkov, a. s., (nyní SP Poběžovice, a. s.). Ve spolupráci s několika zemědělskými subjekty spravovala uvedené podniky až do března 2004. Od května 2006 se pak podařilo majoritně ovládnout Agrostav Horšovský Týn, a. s., a SP Poběžovice, a. s. Velkochov prasat je tedy převzatou podnikatelskou aktivitou, ke které jsem se dostal částečně náhodně. Jinak SP Poběžovice, a. s., existuje pod různými názvy od roku 1972. Jiní v této velkovýrově krachují, vy expandujete. Jak jste toho docílil ?
Nedá se hovořit o expanzi, ale o řešení existenčních problémů netradičními způsoby. SP Poběžovice, a. s., je průměrný podnik a krize z minulých let na něj dolehla stejně jako na ostatní. Pomohli nám však věřitelé, se kterými jsme se dohodli na dlouhodobém rozkladu jejich pohledávek. Nejvíce nám pomohla společnost Zemědělské Služby Dynín, a. s. Za této situace byl vytvořen plán úplné rekonstrukce farmy a její doplnění o další výrobní moduly. Ve spolupráci se společností Farmtec, a. s., jsme pak dokončili uzel separace a kompletní projektovou dokumentaci. Bioplynová stanice, již jste nedávno dali do provozu, má velkou kapacitu. Jak vzniklou energii využijete? První etapa bioplynové stanice má kapacitu 536 kW. Po úplném dokončení bude výkon činit cca 1,25 MW. Energie bude vyráběna z prasečí kejdy, rostlinných kofermentů (siláž a senáž)
B
ioplyn chce firma získávat rozkládáním řepných řízků, kukuřičné siláže a kejdy od prasat a skotu, které chová. Zařízení zpracuje denně 63 tun surovin. Produktem stanice bude kromě elektřiny a tepla také kolem 11 000 m3 digestátu ročně, které podnik použije jako organické hnojivo.
Pronájem masokombinátu v Klatovech je z hlediska produkce jasný. Jde vám asi o co nejlepší finalizaci produkce. Na mase se dnes ale moc nevydělává. Co si od této aktivity slibujete? Správný dnešní název je Šumavský Masokombinát, s. r. o. Je to zavedená značka, která má velmi dobrý zvuk. To je první z předpokladů možného úspěchu. Odbyt je totiž nejdůležitější. Rýsuje se také teore-
Bioplynová stanice firmy SP Poběžovice
Těšany plánují stavbu bioplynové stanice Zemědělský podnik Agro Monet plánuje v Těšanech na Brněnsku do dvou let postavit vlastní bioplynovou stanici. Kromě úspory peněz za zpracování odpadu firma ušetří i za spotřebu elektrické energie a vytápění části areálu. Stavba stanice by měla začít na podzim, v provozu má být do konce roku 2010.
a také z vedlejších živočišných produktů třetí kategorie. Pro tento účel máme vybudováno moderní hygienizační zařízení s kapacitou více než deset tun denně, které uvádíme do provozu. Vyrobená elektrická energie bude sloužit přednostně k pokrytí vlastní spotřeby. Přebytky pak budou dodávány do sítě. Vyrobené teplo bude zčásti využito pro ohřev hal a dalších provozních objektů. Přebytek pak bude v budoucnu využit pro tepelné zpracování fugátu digestátu (výstup z BPS po separaci).
O vlastní výrobu energie má zájem stále více jihomoravských zemědělců. Kromě finanční úspory je k tomu vede také snížení množství odpadů, vidina méně zapáchajícího provozu nebo zisk ekologického hnojiva. Zhruba stejně výkonnou stanici jako v Těšanech zvažuje postavit také soukromý zemědělec František Bureš ze Švábenic na Vyškovsku. Za energie by tak chtěl ušetřit ročně asi 250 000 korun. Výrobě energie z bioplynu se na jihu Moravy daří. Společnost Zevo ve Velkém Karlově na Znojemsku předloni spustila největší bioplynovou stanici v Evropě. Technologie za 180 milionů korun vyrobí za hodinu 2,7 MWh elektřiny, což stačí zhruba pro 8000 domácností. (li)
Jaroslav Komora v kanceláři své firmy Spin Plzeň tická možnost odbytu do Ruska, která by mohla rovněž významnou měrou přispět. V neposlední míře pak lze podstat-
2x foto archiv firmy Spin Plzeň
ně ovlivnit náklady. Například dodávkami vedlejších živočišných produktů třetí kategorie z Klatov do bioplynové stanice v Poběžo vicích. Obdobných kombinací lze najít celou řadu. Nejdůležitější je však přístup stávajícího managementu, jehož obchodní koncepci jsem v prosinci detailně zvážil a odsouhlasil. A k do vršení všeho jsou podmínky podnájmu velmi lukrativní. Jaké máte další plány v potravinářství a zemědělství a co by tomuto podnikání nyní nejvíc prospělo ? Z podnikatelského hlediska by potravinářství a zemědělství nejvíc prospěla alespoň nějaká tržní ochrana ze strany státu. Od počátku 90. let máme nejliberálnější ekonomiku v Evropě. Neviditelná ruka trhu pak ničí jedno odvětví za druhým (obuvnictví, textil, sklářství apod.). Je to důsledek faktu, že jakýkoliv obchodní přebytek
čehokoliv je nejsnáze umístitelný na trhu v ČR. To pak vede k neudržitelnému tlaku na výrobce, kteří pak zákonitě musí zkrachovat. Němci, Rakušané, Španělé, Francouzi a další nakupují převážně výrobky vlastních producentů. V našich hypermarketech o ně pomalu ani nezavadíte. Při nákupu by trochu patriotismu neškodilo. To je podle mne nejlepší cesta. Jakkoliv jsem celoživotní optimista, v zázraky v podnikání nevěřím. Bohužel je souzeno přežít pouze nejsilnějším nebo nejschopnějším. Já osobně dělám maximum pro to, abych mezi uvedené patřil. Urychleně je zapotřebí dořešit a hlavně zjednodušit toky dotací z evropských i národních zdrojů. K nim pak zajistit snadnou dostupnost k investičním úvěrům. To by pomohlo podnikatelům nejen v České republice, ale také v jiných zemích Střední a Východní Evropy. Eugenie Línková
Bioplynová stanice využije odpady z jatek Zemědělská firma SP Poběžovice zprovoznila před koncem loňského roku bioplynovou stanici, do které investovala celkem 100 milionů korun. Bude součástí nového areálu bezodpadového velkochovu prasat za více než půl miliardy korun dokončeného do roku 2010.
V
ýstupem chovu pro 1350 prasnic a 10 000 prasat ve výkrmu, údajně ojedinělého v Evropě, bude kromě masa elektřina, teplo, organická hnojiva a další obchodní produkty. Uvedl to Jaroslav Komora, majitel firmy Spin Pl-
zeň, která drží 95 % podílu v SP Poběžovice. „Bioplynová stanice má zatím výkon půl megawattu. Příští rok se výkon zvýší na 1,25 MW,“ dodal. Většinu elektřiny zpracuje farma, přebytky už dodává do distribuční sítě. Teplo využije veškeré. Stanice je originální v tom, že má podle norem EU vybudovanou hygienizační linku, která zpracuje veškerý odpad z chovu prasat, rostlinné produkty i zbytky z plánované porážky. Zařízení má dále jímku kejdy bez přístupu vzduchu eliminující pach. Obří vyvíječe bioplynu propojené na zastřešené skladovací nádrže umožňují optimální dobu vyhnití digestátu, tedy prasečí kejdy, kukuřičné siláže a produkce z jatek. Z chovů, kde je nyní 9000 prasat, jde
podzemním potrubím do jímky 100 m3 kejdy denně. „Nejdříve chceme mít bioplynovou stanici, aby nám dotovala ztrátu v prasatech a také vydělávala na rekonstrukce hal,“ řekl Komora. Nový areál výrazně zlepší užitkovost stáda a obrátkovost produkce. „Takhle komplexně řešený velkochov prasat ve světě nikdo nemá,“ řekl regionální šéf projekční firmy Farmtec z Táborska Jaroslav Cejnar, který spolu s Komorou areál vymyslel. Na vstupu do farmy bude obilí, na výstupu jen obchodní produkty. Žádný odpad. Cílem je úplně eliminovat vývoz kejdy. Firma nemá žádné pozemky a neměla by tyto živiny kam dávat. Kromě dostavby bioplynové stanice vybuduje firma
příští rok sila na obilí, porodnu selat a jatky. Celý areál už má posudek EIA (vlivu stavby na životní prostředí), většina objektů má stavební povolení. Podnik zatím investuje vše z úvěrů bez dotací, desetinu tvoří vlastní zdroje. V únoru požádá investor o dotace SZIF na rekonstrukce hal a další plánované objekty, mezi nimiž má být i fotovoltaická elektrárna. Firma bude porcovat veškerou produkci 3000 tun masa ročně, výrobky uplatní výhradně na regionálním trhu. SP Poběžovice bude mít mrazicí tunel, kde maso zpracuje. Poté je může uskladnit v mrazírnách, pokud budou špatné ceny na trhu. Počet zaměstnanců farmy se po jejím dokončení minimálně zdvojnásobí, tedy na stovku. (li)
Biotechnologie
17. února 2009
9
Když ze stáje teče elektrická energie Ne, to není sci-fi ani název vědeckého filmu, je to realita, která navíc není nikterak vzdálená běžnému zemědělskému provozu. Zjednodušeně řečeno jde o další využití potenciálu zemědělské výroby při zachování její původní funkce, tedy produkce potravin. To, že při tom vznikne jako „vedlejší produkt“ elektrická energie, je pro zemědělský podnik přínos především ekonomický.
hmot vzniklých zemědělskou výrobou, především z kukuřičné a travní siláže a z hovězí kejdy. Maximální elektrický výkon kogenerační jednotky je 526 kW, maximální tepelný je 558 kW. „Myšlenka spojení zemědělského podniku s bioenergií mě lákala již několik let“, říká předseda představenstva společnosti, Ing. Jiří Zelenka. „My máme navíc tu výhodu, že je celá farma situována ve svahu, to znamená, že kejda ze stájí může bez dalšího přečerpávání přitékat až k bioplynové stanici. Silážní žlaby na kukuřici a mechanizaci k jejich
V
ZD Krásná Hora nad Vltavou stojí hned vedle stájí pro 750 dojnic zemědělská bioplynová stanice. Firma Farmtec, a. s., zpracovala projektovou dokumentaci a z výběrového řízení vzešla i jako generální dodavatel celé stavby. Jde o fermentor (systém kruh v kruhu) – zařízení pro produkci bioplynu z organické hmoty, provozní budovu s kogenerační jednotkou – zařízení pro zpracování bioplynu přeměnou na elektrickou energii a teplo, plynojem, příjmovou jímku, silážní žlaby a obslužné objekty. Bioplyn je produkován tzv. mokrou fermentací z organických
INZERCE
Jiří Zelenka při slavnostním otevírání stanice
plnění a vyprazdňování využíváme současně i pro provoz stanice. Další výhodou je využití odpadního tepla pro vytápění celého areálu v zimním období, kdy se náklady na vytápění v minulých letech pohybovaly od 850 do 950 tisíc korun. Digestát a fugát, tedy produkty zbylé po fermentačním procesu, jsou navíc využitelné jako hnojivo pro půdu, digestát dále v podniku využíváme jako kvalitní stelivo pro dojnice,“dodal. A jak je to s tou elektrickou energií? „Záměrně jsem o ní zatím ještě nehovořil, komponenty potřebné pro provoz bioplynové stanice vyrábíme s využitím vlastních zdrojů, surovin, techniky i lidí. Nejsme tedy na nikom závislí. Cena námi vyprodukované elektrické energie je stanovená zákonem, to znamená, že je to jediná „zemědělská“ komodita, kde máme jako producenti jistotu v ceně a můžeme s ní takto dlouhodobě kalkulovat. O investici jsme navíc rozhodovali v době, kdy byla cena obilí hodně vysoko. Dnešní situace jen potvrzuje moje předchozí slova,“ konstatoval předseda Zelenka. Stanice běží již od srpna loňského roku a dosavadní zkušenosti s jejím provozem jsou velmi pozitivní. Za poslední čtvrtletí ro-
Bioplynová stanice v Krásné Hoře ku 2008 vykazovala průměrný počet hodin za den, kdy kogenerační jednotka pracovala, hodnotu 23 h 46 min a celkový součet elektrické energie za tyto tři měsíce hodnotu 1 143 330 kWh, což je průměrně 12 428,3 kWh za den. Navíc v současné době spotřebovává bioplynová stanice menší množství substrátu, než bylo původně plánováno. „To vše jednoznačně hovoří o výhodnosti spojení farmy s živočišnou výrobou a bioplynovou stanicí, tedy produkcí elektrické energie a tepla. Proto také připravujeme ve spolupráci s Farmtec, a. s., projekčně podobný projekt na výstavbu stanice na naší dru-
2x foto archiv ZD Krásná Hora
hé farmě v Petrovicích. Tady je situace obdobná jako v Krásné Hoře. Velká farma s potřebným zázemím, situovaná na okraji obce, celý objekt je vytápěný kotlem, v těsném sousedství je dřevařský provoz, který vysouší dřevo, a to samozřejmě i v letním období,“ vysvětluje Zelenka. Teplo vzniklé spalováním v kogenerační jednotce a jeho následné zhodnocení je velmi důležitým prvkem při plánování i samotném provozu bioplynové stanice. Je to další možný ekonomický přínos a je škoda pouštět jej bez využití do vzduchu. „V Krásné Hoře jsme proto pořídili kompletní linku na výrobu
dřevní štěpky s tím, že plánujeme výrobu a sušení štěpky pro potřeby obce. Tady bych chtěl zmínit důležitost spolupráce s obcemi, které mohou významně přispět k využití odpadního tepla pro potřeby veřejnosti. Jedním příkladem je vytápění nové sportovní haly v Krásné Hoře. Tento projekt je také zatím v přípravné fázi, nicméně s možností využívat teplo z naší bioplynové stanice se již počítá. V přípravách máme i projekt na dosoušení a následné skladování obilí, kde bychom samozřejmě chtěli využít teplo z kogenerace,“ dodává Zelenka. Jistě nejde o nějakou módní záležitost, která za několik let zmizí. Návaznost na další infrastrukturní prvky, ať už zemědělského podniku, obce nebo dalších subjektů, a na druhé straně stále se snižující rozměr českého zemědělství hovoří pro podobné investice v zemědělském podniku. Navíc podniky obdobného typu dávají práci poměrně velké skupině lidí. Pomůže-li provozování bioplynových stanice udržet tato místa, fungování zemědělství, potažmo fungování obcí nebo dalších podniků, je to dobrá investice do budoucnosti. Martin Křivka
10
Biotechnologie a GMO
Vláda schválila akční plán pro biomasu
KRÁTCE
O biopalivech na zasedání komise OSN Česko chce projednat na květnovém 17. zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj v New Yorku i otázku biopaliv druhé a třetí generace, potravinovou bezpečnost, zaměstnanost na venkově a obranu proti znehodnocování půdy. Uvedl to mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček s tím, že ČR tak chce využít svého předsednictví v EU k projednání témat, která jsou podle ministra Petra Gandaloviče pro trvale udržitelný rozvoj v Evropě zásadní. „Mezi tato témata patří potravinová bezpečnost s ohledem na udržitelné využívání přírodních zdrojů, dále stanovení reálných kritérií pro biopaliva a podpora biopaliv druhé a třetí generace, jejichž produkce nebude konkurovat produkci potravin. Dalším důležitým tématem je tvorba pracovních příležitostí na venkově nebo boj proti znehodnocování půdy,“ přiblížil Gandalovič. S postojem Česka vyjádřila shodu nizozemská ministryně zemědělství Gerda Verburgová, která v polovině ledna navštívila Prahu a květnovému zasedání bude předsedat. Zdůraznila, že obě země se také shodují na nutnosti zjednodušit unijní legislativu, což si Česko zvolilo jako jednu z hlavních priorit svého předsednictví. Trvale udržitelný rozvoj tvoří jednu z prioritních oblastí předsednictví ČR v unii. Pro přípravu 17. konference Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj vznikla mezirezortní pracovní skupina Rady vlády ČR, kterou tvoří odborníci z ministerstva zemědělství, ministerstva zahraničí a ministerstva životního prostředí. (li)
17. února 2009
Zvýšit využití biomasy k výrobě elektrické energie má pomoci akční plán pro biomasu pro ČR na období let 2009–2011, který počátkem ledna schválila vláda.
P
lán má pomoci ke splnění závazku, že Česká republika do roku 2010 téměř zdvojnásobí podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě proudu. Dokument má pomoci odstranit bariéry na trhu s biomasou a vybrat vhodné energetické plodiny. Má také zvýšit ochranu orné půdy. „V roce 2010 by měl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny dosáhnout osmi procent. Akční plán má být jed-
ním z nástrojů, jak splnit povinnosti, ke kterým jsme se zavázali vstupem do EU,“ uvedl již dříve ministr zemědělství Petr Gandalovič. V roce 2007 byl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR 4,7 procenta. Podle ministerstva neroste výroba tepla a elektřiny z biomasy přes svůj potenciál dostatečným tempem. Největší rezervy jsou podle mluvčího MZe Petra Vorlíčka patrné v oblasti energetického využívání bioplynu a biomasy k přímému spalování. Úkolem dokumentu je kromě analýzy současného využívání biomasy a navržení způsobu jejího optimálního budoucího využití také nastartovat investice do čistého způsobu získávání energie. „Plán má také umožnit využívání biomasy co nejširším cílovým skupinám,“ uvedl Vorlíček.
Ilustrační foto Zub
„Materiál chce také podpořit zakládání víceletých porostů energetických plodin a rychlerostoucích dřevin či zařazení tuhých biopaliv do nižší sazby DPH,“ dodal. Česko by do roku 2020 mělo podle návrhu Evropské komise téměř ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné
spotřebě energií. Zatímco v současné době se v ČR podle posledních údajů ministerstva průmyslu a obchodu vyrábí z obnovitelných zdrojů okolo pěti procent elektřiny, do roku 2020 by to mělo být 13,5 procenta. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle biomasy také vítr, vodní a sluneční energie. (li)
Biopaliva nové generace budou nejdřív za osm let
Ilustrační foto Zub
Schváleno daňové zvýhodnění biopaliv druhé generace V polovině loňského prosince schválila vláda novelu zákona o spotřebních daních, která předpokládá daňové zvýhodnění u tzv. biopaliv druhé generace. „To jsou biopaliva, která nejsou vyrobena z potravinářských surovin a v Česku se zatím nepoužívají,“ uvedl po zasedání vlády ministr životního prostředí Martin Bursík. Účinnost novely se váže na schválení víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě Evropskou komisí. Od účinnosti, která se předpokládá od července 2009, bude v ČR osvobozena od spotřební daně ta část biopaliva, která není fosilním palivem. Mezi fosilní paliva patří například benzin a motorová nafta. Pokud bude v biopalivu např. 15 % fosilního paliva a 85 % biosložky, spotřební daň se bude platit jen z fosilních 15 %. Biopaliva budou daňově zvýhodněna po dobu šesti let od schválení programu Evropskou komisí. V roce 2010 chce mít EU podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot 5,75 % podle energetického obsahu. Již nyní je zřejmé, že pouze přimícháváním biosložky do fosilních paliv nelze cíle dosáhnout. „Právě podpora vysokoprocentních a čistých biopaliv má pomoci k naplnění tohoto cíle,“ dodal Bursík. Někteří odborníci ale tvrdí, že biopaliva nemají pro ekologii výrazný přínos, neboť vypouštěné emise jsou jen nepatrně nižší než u konvenčních fosilních pohonných hmot. Údajně také zvyšují ceny potravin. Experti si proto více slibují od druhé generace biopaliv z nepotravinových plodin, například biologického odpadu, některých travin a rychle rostoucích dřevin. (li)
Evropský boj s GMO je neopodstatněný Evropská regulace geneticky modifikovaných plodin (GMO) je neopodstatněná, protože pro jejich škodlivost nejsou žádné vědecky podložené důkazy. Tvrdí to alespoň zástupci české akademické obce. Proti většímu využití GMO stojí odpor politiků a konzervatismus evropských zemědělců, kterým se nechce zavádět nové metody, tvrdí vědci. Podle Františka Kocourka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby stojí v cestě zavedení geneticky modifikovaných plodin i dotační politika Evropské unie. Hlavními pěstiteli geneticky modifikovaných plodin jsou země Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. Nejvíce pěstovanými plodinami jsou kukuřice, sója a bavlna. (egi)
Biopaliva druhé generace budou na trhu nejdříve za osm let. Novinářům to během inovační konference Europe Innova ve francouzském Lyonu řekla Cécile Barrerová-Triccaová z tamního institutu IFP, který je jedním z předních evropských pracovišť vyvíjejících tato paliva.
P
odle ní je sice nová generace k dispozici již nyní, výroba je ale zatím příliš drahá. Největší výhodou biopaliv druhé generace je to, že se na rozdíl od svých předchůdců nevyrábí z potravinářských plodin.
Právě to bylo příčinou jejich kritiky. Například podle Světové banky první generace biopaliv výrazně přispěla ke značnému nárůstu cen potravin v poslední době. Vlády mnoha zemí, včetně EU a USA, přitom biopaliva podporují, protože si od nich slibují omezení emisí skleníkových plynů a menší závislost na dovozech ropy. Vědci proto vyvíjejí novou generaci biopaliv, která by se měla poučit z problémů generace první. Podle Barrerové-Triccaové je v jejich institutu nyní nejdůležitější vyvinout takový způsob výroby, aby náklady na produkci biopaliv mohly ekonomicky soupeřit s náklady spojenými s jinými druhy pohonných hmot. Zkoumají ze-
jména výrobu biopaliv ze zbytků potravinářských plodin a dřevěného odpadu. K výrobě biopaliv tzv. první generace se využívají hlavně řepka, obilí, cukrovka, kukuřice a sójový nebo palmový olej. Barrerová-Triccaová také tvrdí, že výroba některých biopaliv druhé generace bude energeticky méně náročná než první generace. „Při výrobě biopaliv z dřevní štěpky vzniká lignin, který lze dále používat jako palivo ve výrobním procesu,“ řekla. Dodala ale, že i když jsou tato paliva slibná, jejich využití v reálném životě je ještě poměrně vzdálené. Pokud ale biopaliva nové generace budou na trhu za osm let, bude to v souladu se strategií EU, která se loni
v březnu zavázala, že do roku 2020 zvýší na pětinu podíl takzvaných obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Součástí toho má být narůst využívání biopaliv nejméně na desetinu spotřeby pohonných hmot. Poslanci Evropského parlamentu ale nedávno navrhli, aby se tento cíl kvůli ostré kritice první generace biopaliv omezil. Konference Europe Innova se konala od 22. do 24. října ve francouzském Lyonu. Účastníci z celé Evropy se ve městě, jež patří k předním evropským sídlům firem, které přicházejí s novými nápady a řešeními, radili i o tom, jak inovace dále podpořit. Jedním z témat byla i spolupráce firem a vědců při výrobě alternativních paliv. (dra)
Proč podporuji potraviny z GM plodin G
eneticky modifikované plodiny se už více než deset let pěstují po celém světě a potraviny z nich připravené konzumují dnes a denně stamiliony lidí. Zatím se neobjevilo nic, co by ukazovalo na negativní důsledky pěstování GMO nebo požívání potravin z nich připravených, ať už na lidské zdraví nebo na přírodní rovnováhu. Technologie GMO ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu a je jisté, že nové a lepší plodiny budou brzy na trhu. Co ale nebylo dosud přesvědčivě zpracováno, je ekonomický efekt pěstování GMO. Jen se jaksi tuší, že finanční přínos pro společnost je velký, ale jak je rozdělen, kolik získávají pěstitelé, kolik spotřebitelé a kolik fir-
my, není zřejmé. Pro vědu a výzkum poskytuje možnost přenášet a modifikovat jednotlivé geny
přesně definovaným způsobem mimořádně účinný nástroj pro studium základních životních
Václav Pačes s chotí na letošním vyhlášení Top 100, kde převzal ocenění Gentleman roku Foto Eugenie Línková
pochodů. Tento aspekt molekulární genetiky je pravděpodobně ještě důležitější než dosavadní praktické, ale zdaleka ještě ne dokonalé využívání těchto metod. Přes nesporné úspěchy je molekulární genetika v plenkách a tento obor bude dominovat 21. století jak ve výzkumu, tak v praktických aplikacích. A to v aplikacích nejen v rostlinném zemědělství, ale především v lékařství humánním i veterinárním. Nové „molekulární“ biotechnologie jsou již dnes významné v mnoha průmyslových odvětvích a v kriminalistice a i zde jejich význam každým dnem roste. Václav Pačes, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR
11
Biotechnologie a GMO
17. února 2009
S novým rokem dobré zprávy Nutno přiznat, že pro biotechnologii byl minulý rok za francouzského předsednictví dost špatný. Populistická politika měla zelenou, a tak jsme se například dočetli že „rizika spojená s použitím herbicidů používaných při kultivaci určitých GM plodin tolerantních k těmto látkám jsou většinou neznámá a nesnadno hodnocená na střední a dlouhé období“.
T
uto perlu předložila Francie neformální Radě pro životní prostředí 4. července. GM plodiny, které přicházejí v úvahu, jsou tolerantní na glyfosát nebo glufosinát amonium. Těch dlouhá léta dováží Evropa tisíce tun. Snad i pro českou veřejnost by bylo vhodné se seznámit se skutečností, která zřejmě autorovi „předsednického“ návrhu nebyla známa. Na webové stránce Státní rostlinolékařské správy www.srs.cz lze najít údaje přiložené v tabulce.
Rozhodně odmítáme, že léta používáme v mnohatunových kvantech látky, jejichž rizika jsou neznámá. Podobných výroků svědčících o malé orientaci jejich autorů v problematice zemědělské biotechnologie lze ve francouzských materiálech najít více. Našemu předsednictví však předchází několik dobrých zpráv. Jednou z nich je stanovisko EFSA z loňského podzimu, na 45 stránkách je rozebraná nepodloženost francouzského zákazu Bt kukuřice. Dokument sestavilo 21 odborníků z celé Evropy. K tomu je možno dodat, že zákaz vedl k „ekologické“ spotřebě 30 000 litrů nafty navíc a k aplikaci 8800 litrů insekticidu. Francouzské farmáře připravil o 11 000 tun kukuřice, což představuje miliony euro. Dalším významným dokumentem sestaveným GMO panelem EFSA je obšírný přehled krmných pokusů prověřujících bezpečnost potravin a krmiv připravených z GM plodin. Byl publikován ve Food and Chemical Toxicology. Prokazuje, že ve velkém množství krmných pokusů se neobjevilo nic, co by znamenalo, že potraviny a krmiva z GM plodin jsou rizikovější než běžné potraviny a krmiva.
Česká republika – spotřeba účinných látek v roce (kg, l) rok
glyfosát
glyfosát-IPA
glyfosát trimesium
celkem glyfosát
glufosinát NH4
2000 2003 2004 2005 2006 2007
53 674 51 272 62 931 64 267 87 504 108 635
272 151 281944 381 748 465 034 647 631 787 088
83 183 122 908 57 497 104 231 93 281 124 382
409 008 456 124 502 086 633 532 828 416 1 020 205
5133 5529 3394 3045 3553 3610
Profesor Jaroslav Drobník Pozitivní je zpráva Rady ministrů životního prostředí ze 4. prosince 2008, která vyzývá vědeckou komunitu členských států, aby se zúčastnila diskuze o aktualizaci způsobu, jakým se odhaduje ekologické riziko GMO. Tento postup je z konce 80. let minulého století, a za uplynulých 30 let jak věda, tak praktická zkušenost přinesla mnoho informací, které tento způsob staví na úroveň fosílií. Především se rizika GMO, například na necílové organismy i v jiném směru, posuzují proti jakémusi fiktivnímu nulovému riziku „tradiční“ agrotechniky. Právě francouzský zákaz Bt kukuřice to ukázal ve školním příkladě. Jestliže francouzští zemědělci obhospodařující přes 20 000 ha koupili osivo Bt kukuřice o zhruba 40 eur/ha dražší, bylo to nejspíše proto, že škody způsobené zavíječem přesáhly tuto sumu. Poté co jim prezident Bt kukuřici zakázal, těžko budou takové škody akceptovat (kdyby tak i učinili, sklidí zdravotně závadnou kukuřici obsahující mykotoxiny) a uchýlí se k „tradičnímu“ opatření – postřiku insekticidem. To je pak si-
tuace, kterou, bohužel, francouzská vláda zdůvodňující zákaz jaksi zapomněla „ekologicky“ zhodnotit. Je nepochybné, že postoj politiků, který je často v rozporu se zjištěnými skutečnostmi a s odbornými stanovisky, je odrazem zkreslených představ veřejnosti. Proto je povzbudivé, že „zasedání šerpů“, jak se nazývaly schůzky politických přestavitelů členských států, do svého usnesení včlenilo pro další diskuzi bod „věnovat
pozornost veřejnému mínění – jak využít nejlepší národní zkušenost při dialogu se všemi zúčastněnými partnery a jak to v případě potřeby povznést na evropskou úroveň.“ Na závěr ještě jednu pozitivní zprávu. Redakce časopisu European Biotechnology News uveřejnila rozhovor s komisařem Günterem Verheugenem, kterého dobře známe z našich přístupových jednání. Na otázku ohledně zelené biotechnologie a francouzských záměrů „změkčit“ rozhodování zařaze-
ním socio-ekonomických hledisek komisař odpovídá: „Biotech je zvláštní pole budoucnosti, ve kterém se uplatňují etické záležitosti a také jasné předsudky. Nemohu pochopit, jak na jedné straně můžeme chtít potlačit rozmáhající se hlad ve světě, a na
s větší výnosností k uspokojení výživy a na řešení naší závislosti na naftě a zemním plynu.“ Doufejme, že se za českého předsednictví podaří využít tyto příznivé signály a způsob hodnocení rizika
GMO aktualizovat blíže k nahromaděným zkušenostem a vědeckým poznatkům. Na všech úrovních při tom nesmíme šetřit energií na korektní informování veřejnosti. Prof. Jaroslav Drobník, Přírodovědecká fakulta UK
druhé straně ignorovat skutečnost, že rozvojové země budou potřebovat GMO, aby překonaly své problémy s výživou. Možná, že není tak dobře známo, že již dnes je náš dobytek krmen GMO. Také potřebujeme rostliny
Osm tisíc hektarů s GM kukuřicí
V roce 2008 opět došlo na území ČR k nárůstu ploch, které byly osety geneticky modifikovanou kukuřicí odolnou vůči zavíječi kukuřičnému, tzv. Bt kukuřicí. Podle evidence ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami ministerstva životního prostředí bylo celkem zaevidováno 8380 ha ploch s Bt kukuřicí zasetou 171 pěstiteli.
N
ejvíce Bt kukuřice bylo tradičně zaevidováno v Jihomoravském kraji, (přes 2000 ha), ve Středočeském (přes 1600 ha, včetně Prahy) a Plzeňském kraji (přes 900 ha). O pěstování Bt kukuřice projevili čeští pěstitelé zájem již v roce 2005, tedy v prvním roce uvedení jejího osiva pro produkční pěstování do oběhu. 52 pěstitelů zkušebně oselo cel-
kem 270 ha. Od té doby každoročně plochy s Bt kukuřicí i počty pěstitelů narůstají: „Důvodem pro nárůst ploch s Bt kukuřicí jsou přetrvávající problémy našich pěstitelů se zavíječem kukuřičným, proti kterému je Bt kukuřice odolná. Důležitým argumentem jsou i pozitivní tříleté zkušenosti českých pěstitelů,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Výhodou pěstování Bt kukuřice je podle pěstitelů významné snížení či úplná eliminace napadení rostlin plísněmi, a tím významně nižší poškození porostu. Dosahované výnosy jsou tak v průměru o 10 % vyšší než u klasických odrůd. Důležitým hlediskem je i redukce používání pesticidů a kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. Bt kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely. Pěstování Bt kukuřice je v ČR podmíněno zákonnými
Plochy v ČR oseté Bt kukuřicí rok 2005 2006 2007 2008
výměra v ha 270 1290 5000 8380
počet pěstitelů 52 85 131 171 Ilustrační foto Zub
opatřeními, tzv. pravidly koexistence, jejichž cílem je separace geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů od produktů klasických či bioproduktů tak, aby spotřebitelům zůstala zachována možnost volby potravin různého původu. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s regionálními zemědělskými agenturami a Státní rostlinolékařskou správou každoročně kontroluje dodržování uvedených pravidel. Ostatní GM plodiny, které se v ČR pěstují pouze v minimálním rozsahu v rámci polních pokusů (brambory, len, slivoně a tabák), jsou určeny k vědeckým účelům a jejich produkty nejsou komerčně využívány. Jde o tzv. režim uvádění do životního prostředí a provádění těchto polních pokusů je pod dohledem České inspekce životního prostředí. Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe
12
Ekologie
17. února 2009
Martin Bursík preferuje během předsednictví ochranu klimatu Během českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 povede Česká republika – a tedy i Ministerstvo životního prostředí (MŽP) – evropskou debatu především v oblasti ochrany klimatu. Ministr životního prostředí Martin Bursík má v tomto ohledu svou pevnou představu. „Půjde o definitivní dotažení diskuze o klimaticko-energetickém balíčku v Evropském parlamentu, protože na úrovni Rady již debatu částečně finalizují Francouzi,“ říká Bursík. „Především nás ale čeká obrovský kus práce v mezinárodní klimatické diplomacii,“ dodává.
D
alšími prioritami českého předsednictví v oblasti životního prostředí jsou podle MŽP také ochrana lidského zdraví a životního prostředí, udržitelná výroba a spotřeba a ochrana biodiverzity.
Ochrana klimatu „Hlavní prioritou českého předsednictví bude ochrana klimatu, která je také v oblasti životního prostředí jednoznačnou
Ministr životního prostředí Martin Bursík prioritou celého předsednictví,“ říká Martin Bursík. Balíček předložila Evropská komise na konci ledna 2008 a obsahuje několik legislativních předpisů. Ty mají snížit emise skleníkových plynů pomocí navýšení
Ministr Bursík za volantem hybridního vozu Lexus GS 450h
2x foto archiv MŽP
obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a úspor, ale také mají změnit evropský systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, či odpovědět na otázku ukládání uhlíkových emisí do geologického podloží. „Budeme také jednat za unii s nejvýznamnějšími ekonomikami – USA, Čínou, Indií, Ruskem a dalšími státy – o jejich zapojení a závazcích v rámci dohody, která má být uzavřena v prosinci 2009 v Kodani. Samotná Evropská unie na březnovém summitu Evropské rady v roce 2007 přijala závazek snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 (proti roku 1990), který je ochotna zvýšit na 30 %, pokud se do snižo-
vání skleníkových emisí zapojí právě také ostatní země,“ upřesňuje ministr Bursík. Od 1. do 12. prosince 2008 proběhla v polské Poznani světová klimatická konference, které se účastnili také zástupci ČR v čele s ministrem Martinem Bursíkem. Mezi hlavní cíle poznaňského summitu patřila příprava a diskuze nad první verzí textu budoucí kodaňské klimatické dohody. Dalším z důležitých témat během českého předsednictví bude i problematika adaptačních opatření na změnu klimatu, zejména zavádění vhodných a efektivních opatření na zmírnění negativních dopadů změny klimatu. V červnu 2007 zveřejnila Evropská komise Zelenou knihu adaptací na změnu klimatu. Na konci roku pak představila Bílou knihu s názvem Cesta k evropskému programu adaptace na změnu klimatu. Ta bude předmětem projednávání v Radě a Evropském parlamentu během českého předsednictví. MŽP také předloží veřejné diskuzi návrh zcela nové Národní politiky ochrany klimatu, která se pochopitelně bude zabývat nejenom snižováním skleníkových emisí, ale právě i adaptačními opatřeními na to, co klimatické změny budou znamenat pro střední Evropu. Ochrana lidského zdraví a životního prostředí V průběhu českého předsednictví se bude také jednat o směrnicích, které se týkají ochrany lidského zdraví a životního prostředí, což je jedna z dalších priorit MŽP. V prvním pololetí roku 2009 se bude projednávat návrh směrnice o průmyslových emisích a revize směrnice o národních emisních stropech. Stěžejním tématem bude také problematika nakládání s bioodpady, bude zahájeno projednávání návrhů směrnic revi-
dujících směrnice k elektroodpadu a elektrozařízení. Udržitelná spotřeba a výroba Problematika udržitelné spotřeby a výroby, která je jednou z dalších priorit v oblasti životního prostředí, úzce souvisí s ochranou klimatu a energetikou, i s ochranou lidského zdraví. Další balíček se týká biodiverzity. V této oblasti se ČR bude snažit v pokračování jednání
o návrhu směrnice o ochraně půdy a obchodování s produkty z tuleňů. V květnu 2009 proběhne v Praze ve spolupráci s Evropskou komisí Konference o divočině určená pro akademickou sféru a podnikatelský i neziskový sektor. Má odstartovat projekt Wilderness, který podpoří diskuzi o větší ochraně primárních, přírodních a přírodě blízkých oblastí. Eugenie Línková
Indiáni z Panamy přinesli na kongres důkazy o změně klimatu
V
elký úspěch na konferenci o klimatu v Poznani mělo vystoupení náčelníka kmene Kunů z Panamy Gilberta Ariase, který na fotografiích jasně deklaroval, co oteplování už dnes znamená zhruba pro polovinu z 380 ostrovů kolem Panamského průplavu. Vyprávěl o tom, že přístupové cesty některých ostrovů už dnes trvale zaplavuje deseticentimetrová hladina vody. Lidé nechtějí opustit své domovy a doufají spíš v zázrak. Apeloval na odborníky, aby vysvětlovali konzumní společnosti, že je třeba chránit přírodu, snížit znečisťování ovzduší a usměrnit zhoubný efekt skleníkových plynů. Uvedl, že Kunové se snaží svou ostrovní říši všemožně chránit. Gilberto Arias je náčelníkem kmene Kuna Yala. Na dalších ostrovech žijí kmeny Kuna Madugandy a Kuna Wargandy. Indiánským kmenům dohromady patří obrovská území. Co je to ale platné, když okolní moře stoupá. Náčelník Kunů měl možnost mluvit v Poznani s ministrem Bursíkem a našel s ním společnou řeč. „Je to moudrý člověk, který ví, za co bojuje“, řekl nám náčelník. Ministra vyzval, aby se skupinou odborníků přijal jeho pozvání do Panamy, kde na vlastní oči uvidí, o čem tak důrazně hovořil. (egi)
Gilberto Arias, náčelník kmene Kuna Yala (vlevo), se svým tlumočníkem Rogeliem Solisem, doktorem přírodních věd a odborníkem na ekologii. Foto Eugenie Línková
Poptávka po biolihu a metylesteru v Česku rychle roste Přimíchávání biosložek je v Česku povinné od září 2007 u nafty a od počátku roku 2008 u benzinu. Od letošního ledna do motorové nafty rafinerie přimíchávají 4,5 % biosložky namísto dosavadních dvou. U benzinu se podíl biolihu zvýšil na 3,5 % z dosavadních dvou.
L
oni jela výroba metylesteru řepkového oleje v ústecké STZ (bývalá Setuza) zhruba na 50–60 % možné kapacity. Letos chce firma využít výrobní kapacitu na 100 %. „V současnosti dolaďujeme jednotlivé objednávky a jsme připraveni na vyšší výrobu než
loni,“ řekla mluvčí STZ Marie Logrová. Kromě ústeckého podniku vyrábí STZ řepkový metylester i v Olomouci. „Budeme se v tuto chvíli snažit využívat především novou jednotku v Ústí, protože je to ekonomicky lepší a rentabilnější,“ uvedla mluvčí. Nový ústecký provoz
otevřený v polovině roku 2007 má roční kapacitu 100 000 tun metylesteru. Zvýšit výrobu je letos také připraven výrobce průmyslového lihu firma PLP, který má nový závod v Trmicích na Ústecku. Lihovar začal vyrábět předloni v listopadu a dosud pracuje ve zkušebním provozu, protože se jeho pracovníkům zatím nepodařilo odstranit všechny technologické problémy, hlavně se zápachem a hlukem. Podle mluvčího firmy Milana Křivohlavého ale zatím větší
poptávku po biolihu od tuzemských výrobců benzinů nepocítili. „Dva naši odběratelé na tuzemském trhu, Unipetrol a Čepro, dosud využívají ve významném objemu dodávky biolihu ze zahraničí,“ řekl Křivohlavý. Firma se ale podle něj snaží delší dobu o zvýšení dodávek na tuzemský trh. Nyní lihovar ve zkušebním provozu vyrábí na 85 % kapacity, v případě zvýšení poptávky je připraven vyrábět až na 100 %. Roční kapacita výroby lihovaru je 80 000 tun bezvodého li-
hu, bezmála 2000 tun technického lihu a nejméně 100 000 tun sušených lihovarnických výpalků. Na trh s metylesterem řepkového oleje hodlá letos v květnu vstoupit také firma Preol, která je stoprocentní dceřinou společností firmy Agrofert Holding. Tato společnost staví závod v areálu lovosické Lovochemie za 1,7 miliardy korun, kde chce zpracovávat 400 000 tun řepkového semene ročně. Společnost má dosahovat ročního obratu přibližně pět miliard korun.
Firma si je vědoma, že v nedalekém Ústí nad Labem se zpracovává řepka v STZ. „Poptávka po bionaftě roste, jsme přesvědčeni, že se na trh vejdeme,“ řekl v prosinci místopředseda představenstva firmy Martin Kubů. Ze 400 000 tun řepkového semene chce firma vyrobit ročně 100 000 tun metylesteru a dalších 62 000 tun oleje pro potravinářství nebo technické použití. Většina výroby se má odvážet vlakem především do rafinerií v Litvínově, Kralupech nad Vltavou nebo do Parama Pardubice. (egi)
14
Dokument
17. února 2009
Nerovnými podmínkami jsou ohroženy i silné zemědělské podniky V období let 1990–2008 se rozměr českého zemědělství, měřený hrubou zemědělskou produkcí ve stálých cenách roku 1989, snížil o jednu třetinu. Ani po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se nepodařilo pokles produkčního rozměru českého zemědělství zastavit, zvláště ne pokles živočišné produkce. Důvodem jsou zejména nerovné podmínky pro konkurenceschopnost, stanovené Dohodou o přistoupení ČR k EU.
Investiční podpory přispěly k modernizaci zemědělství Vstup do EU přinesl i pozitiva. Přímé platby a další podpory a dotace, zejména z evropských fondů, beze sporu přispěly k tomu, že české zemědělství se jako celek dostalo ze záporného do kladného hospodářského výsledku. Investiční podpory podporované z národních zdrojů prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a podpory poskytované prostřednictvím Operačního programu,
S
taré země EU-15 si udržely své historicky silné postavení. Pro ČR a další nové země byly stanoveny limity a kvóty pod produkčními možnostmi a vůči starým členským zemím se dostaly do nerovnoprávného postavení na otevřeném trhu Evropské unie. Proto musíme usilovat o to, aby tato historická nespravedlnost byla odstraněna a přiznané přímé platby nebyly vypláceny z rozpočtu Evropské unie až v roce 2013, nýbrž již od 1. ledna 2010. Jestliže Lisabonskou smlouvou měníme základní smlouvy o působnosti EU-27, můžeme změnit i nerovnoprávné podmínky pro zemědělce z přistupujících zemí, dané Kodaňskou smlouvou z roku 2002.
Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR později Programu rozvoje venkova, přispěly k částečnému odstranění zaostávání v modernizaci českého zemědělství. Nebylo však dosaženo toho, aby ze zemědělské produkce a z dotací byly vytvořeny dostatečné zdroje na snížení nadměrné zadluženosti podniků zemědělské prvovýroby ani odpovídající úrovně mezd. V současné době je cca 90 % přímých plateb odpojeno od produkce, což se promítá do zrušení produkce v určitých re-
gionech. Existuje zřejmé nebezpečí, že bude docházet ke snížení produkce v klíčových agrárních sektorech. Po útlumu chovu prasat proti roku 2003 o cca 40 % tak může dojít k útlumu chovu dojných krav, a to nejen u nás. Z našich zkušeností víme, jak je obtížné tuto produkci následně obnovit. Chceme se bránit nekvalitním dovozům Zemědělství musí zejména reagovat na globální problémy. Za rozhodující prioritu považujeme potravinovou bezpečnost v celé EU. Máme zájem o podporu produkce kvalitních zemědělských produktů a zároveň ochranu trhu EU před konkurencí nekvalitní produkce ze třetích zemí. To znamená, že očekáváme SZP zabezpečující: ● zajištění potravin pro narůstající populaci na světě, ● zvyšující se požadavky na růst spotřeby potravin v rozvojových zemích, ● ochranu trhů Evropské unie před dovozy nestandardních potravin ze třetích zemí při zvyšujícím se podílu vlastní produkce v EU, ● adaptaci na reálné dopady klimatických změn, ● ochranu životního prostředí. Splnění těchto požadavků vyžaduje zvýšené náklady, které jednoznačně očekáváme uhradit v rámci dotačních podpor od Evropské unie. Nečitelné dopady globální krize Novým problémem jsou dosud nepředvídatelné dopady světo-
vé hospodářské a finanční krize na zemědělství a agrární sektor. To znamená omezený přístup k úvěrům a tím ohrožení produkční schopnosti a konkurenceschopnosti zemědělců, zvláště v menších a slabších ekonomikách přistoupivších zemí. Proto považujeme tlak na oslabení I. pilíře SZP EU za chybný. Dalším globálním problémem je energetická bezpečnost, kterou částečně řeší biopaliva. Zde máme zájem, aby Evropská unie dodržela svůj energetický balíček s cílem dosáhnout v roce 2010 podílu 5,75 % a v roce 2020 až 10 % podílu energií z obnovitelných
zdrojů. Tendence ke snížení těchto cílů odmítáme. Zemědělská výroba je závislá na přírodních podmínkách, tedy je meziročně nestabilní. V současném období vstupuje zemědělství snad do nejhoršího období za poslední léta, kdy pokles cen zemědělských komodit je provázen výrazným nárůstem cen vstupů. Pokles tržeb ohrožuje i plnění podmínek Programu rozvoje venkova. V listopadu 2008 proti listopadu 2007 již došlo k poklesu cen zemědělské produkce o 19,5 %, přičemž ceny vstupů jsou vyšší o cca 13 %. Vlastní finanční zdroje zemědělských podniků nestačí a úvěry se stávají proto nedostupné. V současném období neexistuje žádná zemědělská komodita, která je prodávána za cenu vyšší než jsou vlastní náklady na její výrobu. Musíme hledat na národní i evropské úrovni mimořádná krátkodobá opatření – obnovení intervenčních nákupů, prosazení podpor úroků i garancí u provozních úvěrů či nová koncepční řešení, např. prosazení systému řízení rizik a řešení krizí. Vůči EU-15 jsou čeští zemědělci v nevýhodě Čeští zemědělci od vstupu do EU neměli a doposud nemají srovnatelné podnikatelské podmínky s bývalými členy EU-15. Přitom musí zabezpečovat podnikání při plném plnění předpisů EU a obavou o krácení přímých plateb z důvodu porušení či nedodržení pravidel Crosscompliance, GAEC a dalších nařízení a směrnic EU. Nedostatek zdrojů na investice přitom nevyřešil ani relativně příznivý hospodářský výsledek zeměděl-
ství za uplynulá léta od roku 2004. Ke splnění požadavků schází desítky miliard investic, a proto jsme tak intenzivně vnímali původní nenaplnění státního rozpočtu v Top-up o 2,6 miliardy Kč. V současné době se již dohody s premiérem začaly plnit, vláda schválila převod prvních 771 milionů Kč z prostředků veřejné pokladniční správy do kapitoly MZe, je převedena úspora z plateb Top-up 2008 z důvodu kurzového rozdílu, je připraven převod jedné miliardy Kč z Pozemkového fondu. Na posílení rozpočtu PGRLF byl schválen převod 300 milionů Kč na poskytování garancí úvěrů. Dále je předložen návrh vládě na dorovnání plateb Top -up na 30 % z národní obálky ve výši 800 milionů Kč a na pomoc řešení krizové situace další posílení PGRLF o dvě miliardy korun na záruky a dotaci úroků. Přes uvedená navýšení dosáhnou v roce 2009 dotace a podpory českých zemědělců včetně plateb z EU v přepočtu na jeden hektar zemědělské půdy cca 56 % podpor zemědělců Německa či Rakouska. Z důvodů výrazných rozdílů v úrovni přímých plateb a dalších podpor a dotací mezi ČR a starými zeměmi EU doporučujeme změkčení hodnotících kritérií Cross-compliance. Touto dobou jsme očekávali již řadu metodických příruček, školení a návodů ke zvládnutí této složité problematiky. Dáváme přednost řádnému dokončení pravidel po respektování připomínek z praxe. Zvláště nesouhlasíme se stanovením přísnějších kritérií, stanovováním postihů bez prokázaného zavinění a jako zásadní požaduje-
Dokument
17. února 2009
me vyřešit administraci kontrol tak, aby nebylo ohroženo vyplácení plateb ve stanovených termínech. Dotace a podpory tvoří již v průměru více než 22 % příjmů zemědělců a jejich zadržení z důvodu čekání na výsledek kontrolního nálezu i třeba odvolání může způsobit kvůli vysoké zadluženosti českých zemědělců platební neschopnost. Kontrola zdraví a reforma SZP se vzdaluje původním návrhům Výsledek Health Check a dopady na naše zemědělství, jehož podnikatelská struktura je především založena na větších podnicích, je zklamáním. Uplynulo několik týdnů od schválení jedné z velmi významných reforem Společné zemědělské politiky a postupně se seznamujeme s důsledky. V prvních dnech jsme podlehli hodnocení reformy podle dopadu progresivní modulace na velké podniky, který vcelku oprávněně považujeme za úspěch vyjednávání. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se nás krácení plateb SAPS bude týkat až v roce 2013 u podniků s příjmem přímých plateb nad 5000 eur o 10 %. U přibližně 860 podniků s příjmem nad 300 000 eur bude další krácení o 4 % z částky nad 300 000 eur. Celkem krácení přímých plateb progresivní modulací bude v ČR činit 2,3 miliardy Kč, z toho navýšení o 4 % činí cca 210 milionů Kč. Částka cca 2,3 miliardy Kč bude převedena na posílení II. Pilíře a bude nutná financovat navíc 10 % z národního rozpočtu. Po podrobnějším prostudování se nám však ukazují i významná negativa Health Check. Především, reforma Společné zemědělské politiky se vzdálila od pojmu „společná“ a vyžaduje větší národní kofinancování. Reforma otevírá požadavky na větší národní dofinancování plateb přesunem prostředků z I. do II. pilíře, a tím možnost rozdílného přístupu států. Převodem se prodlužuje i splatnost této vyčleněné podpory o dva až tři roky, a zároveň se zvyšuje byrokratická zátěž na čerpání těchto prostředků, umožňuje i přesun mimo zemědělské podniky. Reforma zvýhodnila ve třech oblastech pouze zemědělce bývalé EU-15, aniž by to nějak kompenzovala zemím EU-10. Prakticky odmítla požadavek přistoupivších států na urychlení vyrovnání přímých plateb daných Smlouvou o přistoupení, přestože jsou rezervy v zemědělském rozpočtu za rok 2008 i v roce 2009. Jde o tyto výhody zemědělců EU-15: 1. Zrušení set-aside na 10 % orné půdy bez jakékoliv kompenzace zemědělců ostatních zemí, což umožňuje zvýšení produkce a výnosu v zemích EU-15. 2. Možnost využití v zemích EU-15 až 4 % přímých plateb z nečerpaných národních
obálek v rámci čl. 68. Nabídka přistupujícím zemím ve využití 90 mil. eur představuje cca 1 % národních obálek a je nesrovnatelná. 3. Umožnění mimořádných opatření v Programu rozvoje venkova, např. v Německu bylo umožněno vytvoření „záchranného mléčného fondu“, nebo v Itálii jednorázové zvýšení mléčné kvóty o 5 %. Tyto výhody ohrožují konkurenceschopnost českých zemědělců. Za chybu rovněž považujeme, že v období současného poklesu cen zemědělských komodit na světovém trhu dochází k odstraňování regulačních nástrojů. Považujeme to za politickou chybu rady ministrů EU, jejímž důsledkem bude výrazný dopad na příjmy zemědělských podniků a rozměr produkce. V reformě se prosadilo navýšení mléčných kvót, které se již projevuje poklesem ceny mléka a v dalším období poklesem stavů dojnic i radikálním snížením počtu chovatelů. V ČR jde o nevyužití nárůstu rozsahu zatravnění i využití přírodních podmínek. Závažný důsledek vidíme i v trvalém zrušení set -aside v zemích EU-15. Důsledkem bude výrazný nárůst produkce obilovin i olejnin, který výrazným způsobem ovlivní pokles cen rostlinných komodit v dalším období.
● srovnatelné podpory
k udržení konkurenceschopnosti zemědělských podniků EU na světovém trhu, ● odmítnutí krácení přímých plateb podle velikosti podniku. Prioritou českého předsednictví je odstraňování bariér, tedy i těch reprezentujících rozdílné podmínky zemědělských podpor mezi starými a novými členskými státy. Tady na nás
4x ilustrační foto Zub
Priority českého předsednictví Záměry českého ministerstva zemědělství, které hodlá v rámci předsednictví EU prosazovat, jdou dále než Francie. Jde o: ● rovné zacházení mezi zemědělskými podniky, ● odstranění historických nerovností v přímých platbách, ● rovnováhu mezi I. a II. pilířem SZP,
přechází požadavek nových zemí urychlit vyrovnání přímých plateb mezi starými a novými zeměmi Evropské unie. Zatím se tomu Evropská komise brání a ministerstvo zemědělství ČR vidí šanci narovnání až po roce 2013. S tím nesouhlasíme a požadujeme tuto změnu schválit současně se změnami Health Check od roku 2010.
Dalším tématem českého předsednictví bude Rozvoj venkova a redefinice méně příznivých oblastí (LFA) a definování plateb na externality – způsobu měření přírodních znevýhodnění v celé Evropské unii. Zde bude důležité obhájit výměru našich oblastí LFA a udržet zvláště „O“ oblasti. Velmi citlivou oblastí našeho předsednictví se může stát omezení používání pesticidů v celé EU. Zde se musíme více zapojit, neboť důsledkem by byl výrazný pokles výnosů polních plodin. Vliv obchodních řetězců na cenu a nabídku domácích potravin Za nedostatek při jednání o Health Check považujeme neřešení vlivu obchodních řetězců na cenu potravin, respektive nebránění růstu nepřiměřené obchodní marže u potravin. U sledovaných potravin ČSÚ v ČR byla marže za rok 2003 pouze 20 %, kdežto v listopadu 2008 již 37,3 %. Je to problém v celé unii, ale u nás velmi aktuální. Proto podporujeme alespoň první krok, zákon o významné tržní síle, který prošel prvním čtením v parlamentu. Evropská unie cíleně otevírá dovozy pro potraviny a zároveň chce snižovat dotace zemědělcům, provádět decoupling a zavádět platby na farmu. Tato opatření jednoznačně povedou k omezování zemědělské produkce a nejvíce postihnou kapitálově nejslabší přistoupivší země EU-12. V České republice se agrární dovozy zvýšily z 75 mld. Kč v roce 2003 před vstupem do EU na 125 mld. Kč za rok 2007 a potraviny z dovozu se podílejí cca 1/3 na prodeji. Příčinu vidíme v nerovné výši podpor. SZP zatěžuje ročně občana EU jen 100 eury Za velmi významné proto v tomto období považujeme obhájení výše rozpočtu na Společnou ze-
mědělskou politiku u veřejnosti. SZP není drahá, v EU představuje pouze 0,4 % HDP, tedy ročně cca 100 eur na jednoho obyvatele EU, kdežto například Farm-bill v USA činí 0,6 % HDP. Řešením po roce 2013 by měl být podle nás systém jednotných pravidel podpor placených ze zdrojů EU – SAPS (jednotná platba na hektar zemědělské půdy), podpora ohrožených sektorů a platba na jednoho zaměstnance v zemědělském podniku. To zřejmě nepůjde realizovat jen úpravou stávajících systémů, ale bude třeba radikálnější změna. Důležitá bude i ochrana trhu pro souběžný růst soběstačnosti potravin v Evropské unii. Nestabilita trhu je podstatně dražší než náklady na regulaci. Podpora zemědělského podnikání je významná pro levné potraviny a částečně nahrazuje nákladné rozdělování sociálních dávek. Z našeho pohledu budeme doporučovat místo progresivní modulace uplatnit systém podpory zaměstnanosti, obdobně jako je uplatňováno v oblastech LF A v Sasku. Co Zemědělský svaz doporučuje a odmítá po roce 2013 Svaz odmítá zejména odložení vyrovnání přímých plateb po roce 2013. Tuto problematiku požadujeme projednat v souvislosti s uzavřením Lisabonské smlouvy a uplatnit vyplácení celé obálky z rozpočtu Evropské unie již od roku 2010. Ve svazových stanoviscích dále především zdůrazňujeme odmítnutí národního kofinancování přímých plateb po roce 2013. Požadujeme „jednokolejnou“ společnou zemědělskou politiku, omezení legislativy a vyvarování se chyb, jako byla např. reforma cukru. Dále v programovém období na léta 2014–2020 považujeme za základní otázku poměr prostředků financování mezi
15
I. a II. pilířem ve prospěch I. pilíře. V roce 2008 jde cca 75 % podpor z rozpočtu EU do I. pilíře a 25 % z II. pilíře. Odmítáme představy k rozpočtu po roce 2013, že i když celkové prostředky SZP na rozpočtu zůstanou stejné, tak podíl na Program rozvoje venkova bude větší než na přímé platby. Přímé platby z I. pilíře podporují příjem zemědělců v kalendářním roce a prostřednictvím cross-compliance se dosahují cíle v ochraně životního prostředí, welfare zvířat i veřejného zdraví. Přímé platby systémem SAPS pro jejich jednoduchost a rozdělení všem zemědělcům podporujeme a upřednostňujeme i po roce 2013. Je důležité se věnovat této přípravě, protože je mnoho očekávání od roku 2013, ale z dosavadní diskuze vyplývá, že pro zemědělce bude méně peněz, a proto je nutné vše zjednodušit a zamezit podmínkám, které by dále sazby krátily nebo vyžadovaly dodatečné náklady na čerpání těchto dotací. Platby ze II. pilíře – Programu rozvoje venkova – jsou cílené a vyžadují finančně náročné projekty při podání žádosti k realizaci, přičemž téměř polovina projektů je nevyužita. Odpovídají více výsledkům, nebo se počítají na základě ušlého příjmu. Jsou většinou administrativně náročné. Platby za investice přicházejí prakticky se zpožděním, proti platbám z I. pilíře až o dva roky, vyžadují dofinancování z národního rozpočtu a téměř 50 % vlastních zdrojů. Do dalšího období je třeba II. pilíř zásadně změnit, především v 1. a 3. ose. Proto potřebujeme při řešení změn ve Společné zemědělské politice spojence. Musíme umět přizpůsobit svá stanoviska a přesvědčovat další státy, nechceme-li být jen diváky v tomto úsilí. Ing. Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu České republiky
16
Rozhovor
17. února 2009
Andrej Babiš: Nejsem miliardář ani podnikatel Jediný akcionář zemědělskopotravinářskochemického holdingu Agrofert Andrej Babiš připouští, že i na jeho firmy už začíná doléhat krize a je třeba přijímat razantní opatření včetně propouštění. „S některými kolegy teď pracujeme možná více než kdykoliv předtím, někdy i dvacet hodin denně,“ tvrdí Andrej Babiš. Říká, že zatím mají problémy především firmy. „Na obyčejné lidi krize dolehne v plné síle až v roce 2010,“ říká majitel holdingu Agrofert.
J
eho skupina dosáhla předloni zisku 3,7 miliardy korun při konsolidovaných tržbách 83,4 miliardy korun. I účetní uzávěrka loňského roku by podle jeho očekávání měla při-
nést podobný zisk a konsolidované tržby kolem sta miliard korun, což je v eurech přes 3,7 miliardy. Jaký bude podle vás další vývoj finanční krize? Kdy se to otočí? Krizi necítíme z hlediska disponibility peněz, ale z hlediska průmyslové spotřeby. Z automobilového průmyslu se to přenáší do dalších sektorů i do chemic-
kého průmyslu. Například včera jsem si při nastupování do auta uvědomil, kde všude se v něm můžeme setkat s chemickými produkty. Kyselina sírová v akumulátoru, plasty na palubní desce, najdeme tam polyuretan, který se vyrábí z anilinu, anilin z benzenu... Mohl bych pokračovat. Nemůžeme to necítit. Zda je to jen krátkodobý jev, či dlouhodobý, nikdo neví. Lidé jsou zatím v pohodě, nakupovali před Vánocemi stejné a možná i větší množství dárků, nic dramatického se neděje. Do problémů se ale dostávají firmy. A ty je budou řešit snížením spotřeby a propouštěním. Banky přehodnocují portfolio klientů, budou se s největší pravděpodobností zbavovat těch špatných. Odhaduji, že na řadového občana to vše dolehne až někdy koncem tohoto roku a jako kritický bych očekával rok 2010.
úlevy a investiční pobídky pomáhalo už v minulosti. Teď se jim bude pomáhat znovu? Kdo pomůže těm ostatním? Mám pocit, že Evropská unie začíná fungovat jako RVHP. EU je na nejlepší cestě, aby zničila evropskou ekonomiku. Když si vezmete, jak fungují pokuty ohledně kartelů, jak funguje legislativa Reach v chemickém průmyslu, jak emisní povolenky, tak my Evropané nemáme z dlouhodobého hlediska šanci soutěžit se světem. Otázka je, kdo vlastně bude za padesát let Evropan, zda tu nebude podstatně jiný poměr etnických skupin, než je dnes.
Změnila, či utvrdila krize vaše názory na fungování kapitalismu? Je třeba více regulovat, či naopak? Člověk je z toho trochu zmatený. Principiálně jsem sice proti regulaci, ale když jste konfronto-
Když je řeč o EU, vy obchodujete s komoditami napříč Evropou. Uvítal byste rychlé přijetí eura? Rozhodně. V nynějším nestabilním prostředí není možné nic plánovat. Naše měna není ani objektivní. Je jen předmětem spekulace, skáče nahoru a dolů. Bohužel naši představitelé to vidí jinak. Aplikují liberální politiku, která v kontextu takovéto krize podnikatelům moc nepomáhá.
váni s různými energetickými monopoly, když vidíte, jak nějaká americká banka zkrachuje a ohrozí to půlku světa, tak logicky musíte začít volat po větší regulaci. Fascinuje mě, jak se teď v celé Evropě mluví o potřebě pomoci automobilovému průmyslu. Chápu, že je to branže, která na sebe váže spoustu pracovních míst. Na druhé straně automobilkám se skrze různé
Jste zastáncem ratifikace Lisabonské smlouvy? Vím sice, co v hrubém kontextu obsahuje, ale nečetl jsem ji a pravděpodobně ani číst nebudu. Není to samonosný text, ale mnoho stran různých doplňků a úprav k existujícím právním normám. Těžko se v tom vyznat. Nicméně z informací, které se ke mně dostávají, jí moc nakloněn nejsem. Nerad se vzdávám pravomocí, když nemusím a zvlášť ne, když v tom nevidím žádné opodstatnění. Za naši skupinu musím říct, že nám zatím členství v EU moc nepřineslo a často
Andrej Babiš (vpravo) a Vítězslav Navrátil ze zemědělské společnosti Rostěnice na konferenci k 15 letům AK ČR
mám pocit, jako bychom byli členy pouze do počtu. My jsme byli jedním z největších exportérů již předtím, v tom žádná změna nenastala. Kvůli požadavkům Evropské komise jsme ale v našich masokombinátech museli investovat řádově stovky milionů korun. Kdyby ty samé požadavky byly aplikovány na některé z řeckých, španělských či italských podniků, tak by je museli okamžitě zavřít. Vzhledem k tomu, že jsme dnes i největším subjektem v oblasti zemědělské prvovýroby – vlastníme 28 podniků, které obhospodařují 51 tisíc hektarů půdy – vadí mi i zemědělská politika EU. Co je to za nápad, že velké farmy budou mít menší dotace než malé? Komu to má pomoci? Neprosazují to náhodou zástupci malých německých a polských farmářů? Kdyby nebyly vůbec žádné dotace, čeští zemědělci budou nejlepší v Evropě. Takže politika EU se vám nelíbí, a přesto jste pro euro. Jak to jde dohromady? Jednoduše. Když už jednou
jsme členy EU a jsme obklíčeni eurozónou, tak chci i euro. Vy jste v době krize oznámili nové akvizice – vstup do mlékárny Olma. Cítíte snad, že nyní je ideální doba k nákupům? To s krizí nesouvisí. Olma byla spíše jen náhoda. Vzniklo to tak, že jsme koupili zemělské podniky Zemos Velké Němčice a ZVOS Hustopeče. Dohromady měly asi pět procent akcií ve
společnosti Milkagro, která zase držela 51 % Olmy. V Milkagru byly dvě skupiny akcionářů bojující proti sobě. Jedna chtěla, aby tu firmu koupila firma M. L. Moran, druhá nás požádala o pomoc, což jsme nakonec udělali. Ukázalo se, že mlékárna je de facto zablokovaná, jediná cesta je odkoupit opci na 40 % akcií Olmy ve vlastnictví druhého největšího akcionáře mlékárny, firmy Eligo. Pro zemědělce z Milk-
Co je Agrofert
S
polečnost Agrofert Holding zastřešuje skupinu čítající kolem 250 firem (majoritní i minoritní kapitálové účasti). Do konsolidovaného celku je letos zahrnováno 185 firem. Skupina působí ve čtyřech strategických oblastech: chemie, zemědělství, potravinářství a pozemní technika. Součástí chemické divize jsou české podniky Synthesia, Deza, Precheza, Fatra, Kemifloc, CS Cabot, Precolor, dále slovenská chemička Duslo (s pobočným závodem Istrochem) a německá chemička SKW Piesteritz. Zemědělská divize zahrnuje především několik podniků ZZN, ACHP, Agro a dále podniky zemědělské prvovýroby. Potravinářská divize soustřeďuje masokombináty Kostelecké uzeniny, Maso Planá (se závodem ve Studené), pekárenskou skupinu Penam a největší slovenský drůbežářský podnik Hyza. Mezi firmami prodávajícími techniku (zemědělskou, stavební a jinou) najdeme firmy Agrotec, Agri CS ● a slovenský Strojpol.
Rozhovor
17. února 2009
agra to bylo extrémně drahé, žádná banka by jim na to peníze neposkytla. My jsme proto zabezpečili úvěr a dále tam dáváme podřízený dluh sto milionů korun. Řada zemědělců má strach z vašeho monopolu. Z jakého monopolu? To je hloupost. Tady žádný monopol není a být nemůže. My žijeme v sendviči. Na jedné straně potravinářský maloobchod a na druhé prvovýroba. V maloobchodě je trh kupujícího a v pr vovýrobě prodávajícího. Jelikož působíme i v zemědělství, tak moc dobře vím, jak to v prvovýrobě vypadá. Jaké byly marže při prodeji obilí a řepky v letech 2007 a 2008. V roce 2007 až stoprocentní. Zemědělec může obilí svobodně vyvézt – podle toho, kde sídlí – i do Polska, do Německa, do Rakouska, na Slovensko. On rozhoduje, ne Babiš. Jestli tady jsou nějaké monopoly, tak jsou to RWE Transgas a ČEZ, které nás všechny dusí a česká vláda se tím – na rozdíl třeba od slovenské – vůbec nezabývá. Vás nepřesvědčil argument, že další zdražování energií je nutné, protože propad cen ropy se projeví v těchto cenách až s určitým zpožděním? ČEZ argumentuje nějakou evropskou cenou elektřiny, ale my nemáme evropské ceny masa, lidé nemají příjmy jako v Německu. Proč je slovenský premiér Fico schopen pomáhat průmyslu i občanům a u nás to nejde? Proč mi jejich ministr vlády volá, že budou dělat komisi proti energetickým monopolům, jestli si tam nechceme dát nějakého člověka? Oni se starají, chtějí to řešit, tady nikdo. Deprimuje mě to. Jednali jste o prodeji svých masokombinátů – Kosteleckých uzenin a Masa Planá – se skupinou Penta. Nakonec jste se nedohodli. Proč? Příběh začal letos v únoru, kdy za mnou přišel pan Molnár, bývalý majitel Mecomu Humen-
né, největšího slovenského masokombinátu, který od něj letos koupila Penta. Povídá mi, přijde za tebou Penta, měl bys jim ty masokombináty prodat. Já říkám, nebudu prodávat, ty podniky sice mají velký potenciál, ale nejsou teď v dobré kondici. My to chceme dát do pořádku, potom uvidíme. On na to, neblbni, dají ti super nabídku. Takže dva měsíce Penta lobbovala, abych vůbec svolil. Potom jsme začali jednat, uzavřeli jsme dohody, které ale oni nedodrželi. Považuji to za neseriózní jednání. Jsou-li mé informace správné, tak to samé Penta udělala panu Křetinskému ze skupiny J&T, s nímž jednala o převzetí jejich podniků v Hodicích, Kroměříži a v Krahulčí. Také slibovala, a nakonec vše bylo jinak. Já jsem masokombináty prodávat nechtěl, takže teď jsme pouze tam, kde jsme byli předtím. Nikoho jiného už nesháním. V Kostelci jsme zvýšili základní jmění o 200 milionů, prodloužili úvěry s bankami. V českém masném průmyslu je Kostelec jako značka jedničkou a jsem přesvědčen, že jí zůstane.
17
Andrej Babiš (54)
N
arodil se na Slovensku, má slovenské i české státní občanství. Gymnázium začal studoval v Ženevě, kde jeho otec pracoval jako zástupce Československa při mezinárodní obchodní organizaci GATT, ale školu kvůli změně domácích politických poměrů a tlakům na otce (v roce 1970) nedostudoval. Musel se vrátit domů a gymnázium dokončil v Bratislavě. V roce 1978 zakončil studia na VŠE v Bratislavě. Poté nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex). Mezi lety 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku (zastupoval patnáct podniků zahraničního obchodu jako nestrojírenský delegát). V roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát již na manažerských postech. V roce 1993 založil v Praze firmu Agrofert, základní kapitál do ní vložil Petrimex. Andrej Babiš později celou firmu stoprocentně ovládl a postupně z ní vybudoval největší holding svého druhu v rámci střední Evropy. Je podruhé ženatý, má čtyři děti. Chodí do fitcentra, občas hraje tenis. ●
V lednu loňského roku jste naznačoval, že uvažujete o výstavbě nového závodu na zpracování drůbeže. Bylo to v době, kdy se vám nepodařilo získat pražský Xaverov. To stále platí? Ano, uvažovali jsme o tom, dělali jsme na to projekt, připravovali jsme výstavbu závodu v Kostelci u Jihlavy. Teď to ale není aktuální téma, budeme čekat, jak dopadne jednání s Agropolem. Nedojde-li k prodeji, můžeme v projektu pokračovat.
naše strategické záměry. Myslím, že jsem člověk, který se vždycky snaží rozumně domluvit. Mrázkovi s Pitrem jsem za Setuzu nabízel 1,5 miliardy. Nevzali to. Mám-li dobré informace, tak pan Pitr zatím dostal jen 50 milionů korun z 1,03 miliardy, které mu za Setuzu měl dát pan Sisák stojící za Spolchemií.
V zemědělství obhospodařujete 51 000 hektarů. Říká se, že se chcete dostat na sto tisíc. Cílová hranice není žádná. Teď kvůli krizi jsme ale všechny akvizice zastavili, snižujeme náklady, pravděpodobně budeme i propouštět. Jestli teď budeme někde investovat, tak pouze tam, kde budeme vyloženě přesvědčeni o rychlé návratnosti.
Na zelené louce jste postavil i pekárnu u Prahy, když se vám nepodařilo koupit Michelské pekárny. Stejně tak stavíte v Lovosicích závod na zpracování řepky jako náhradu za neuskutečněnou akvizici Setuzy. Je to vaše strategie – když se s někým nedohodnu, postavím mu vedle konkurenci? Rozhodně nejde o nějaké trucpodniky. Chceme jen naplnit
Projevil jste prý zájem o Agrodružstvo Jevišovice, patrně největší zemědělský podnik v ČR. Je to pravda? Jevišovice jsou náš strategický partner. Pana předsedu Radu považuji za nesmírně pracovitého člověka. Je to největší výrobce prasat a kuřat v Česku, ale nemáme pocit, že bychom tam teď potřebovali kapitálově vstupovat. Navíc je to družstvo.
Tlačí na vás banky? Netlačí. My nepotřebujeme, aby na nás někdo tlačil. Nejlepší riskmanažeři jsme my sami. Víme moc dobře, co je nutné v takové situaci dělat. Není v našem zájmu , abychom ohrozili něco, co jsme patnáct let budovali. Jste označován za druhého nejbohatšího podnikatele v Česku
Společnosti holdingu Agrofert se pravidelně a s velkým úspěchem účastní prestižních zemědělských a potravinářských veletrhů
po Petru Kellnerovi z PPF. Chtěl byste být první? Už mi vadí, že se o mně píše jako o miliardáři. Nejsem miliardář a nechci být. Bohatí jsou dnes ti, co mají „cash“, a to jsou úplně jiní lidé. Jak bych mohl být druhý nejbohatší, když Agrofert má 20 miliard korun úvěrů? Pokud se tady o všelijakých zločincích píše jako o podnikatelích, tak snad ani nechci být nazýván podnikatelem. Nemám žádné letadlo, nejezdím ve ferrari, nevlastním chatu ve Francii, nehraji golf. Jsem obyčejný člověk, který se celý život zabývá obchodem, a snad jsem – kromě každodenní tvrdé práce – měl i trochu štěstí. Léta vám přibývají. Máte představu, komu jednou předáte firmu?
Řeknu vám to takto: až se v Agrofertu najde někdo, kdo bude rychlejší než já, kdo bude vědět o firmě víc než já a kdo bude mít lepší paměť než já, tak mu to rád odevzdám. Zdaleka ještě důchod neplánuji. Co bych asi tak dělal? Myslíte, že děti půjdou ve vašich šlépějích? Především je nechci stresovat, nechci jim škodit, protože řídit Agrofert je jeden velký stres. Přál bych si, aby se jim žilo dobře, aby byly v klidu. Myslím si, že by to ani nechtěly a také by na to asi neměly, uřídit to. Chci je toho ušetřit. Moje nejstarší dcera mi teď porodila vnučku. Z toho mám větší radost, než kdyby se rozhodla řídit Agrofert. Jiří Pšenička, týdeník Ekonom
18
Z farem
17. února 2009
Lupofyt, s. r. o., Chrášťany: Od skromných začátků k nejlepším v Česku Byli čtyři, když se před patnácti lety v pronajaté místnosti rozhodli, že založí Lupofyt, s. r. o., se sídlem v Chrášťanech na Rakovnicku. Hned na začátku si řekli, že hlavním kritériem jejich podnikání bude spolehlivá a výkonná technika a k ní lidé, kteří ji budou obsluhovat. Jedním slovem preciznost. Právě s ní se za 15 let dostali mezi špičku zemědělských podniků v ČR.
se specialisty výzkumných ústavů a vysokých škol. Děláme mnoho pokusů, jak odrůdových, tak aplikačních s různými chemickými postřiky. Výstupy z nich používáme pro naše pěstování. Zkoušíme různé způsoby obdělávání půdy. S firmou Agra, a. s., Střelské Hoštice máme na čtyřech honech vyčleněno celkem
170 ha pilotní farmy. Na ní odzkušujeme tzv. top technologie, ekonomicky je vyhodnocujeme a pokud se osvědčí, tak je používáme na celé ploše,“vysvětluje Ing. Jaroslav Mikoláš. Cti ekonomiku i ekologii Hospodaření podle zásad precizního zemědělství, které je ma-
Ing. Jaroslav Mikoláš
D
nes má společnost 20 pracovníků. V průměrné nadmořské výšce 380 metrů hospodaří na 1940 ha zemědělské půdy, z níž je 1840 ha orné. Na ní největší výměru – 60 % – zaujímají olejniny. Chmelnice zabírají 85 hektarů. Živočišnou výrobu společnost zcela zrušila.
Pilotní farma určuje směr „Vsadili jsme na systém precizního zemědělství, spolupracujeme
INZERCE
rem České republiky. Loni se mezi ně zařadil Lupofyt, s. r. o., Chrášťany, coby první zemědělský podnik v Česku.
Broušenou vázu získal Lupofyt za nejlepší středočeský zemědělský podnik. Uprostřed plaketa za loňské 3. místo v soutěži Zemědělec roku, vpravo je cena Fair Play
ximálně šetrné k životnímu prostředí, přineslo Lupofytu řadu cenných uznání. V soutěži Top Zemědělského svazu ČR za rok 2007, vyhlášené loni v červnu, získala společnost v kategorii podniků, hospodařících v bramborářské oblasti první místo. Každý pracovník vytvoří ročně v průměru za 2,3 milionu korun a (bez chmelařské výroby dokonce za 4,5 milionu korun) a 870 000 korun přidané hodnoty, což jsou v ČR nejen pro tuto oblast nejlepší výsledky. Ing. Jaroslav Mikoláš byl v roce 2005
oceněn jako Manažer roku 2004 v odvětví zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství a zároveň obsadil 10. místo v soutěži Top deseti nejlepších manažerů České republiky. První Fair Play v zemědělství Etické chování při podnikání, vůči obchodním partnerům, zaměstnancům, životnímu prostředí či společenská odpovědnost, to jsou jen některé společné vlastnosti firem, které se mohou pochlubit oceněním Podnik Fair Play udělovaný Etickým fó-
Společně na polích i u moře Investice do lidí je stejně důležitá jako do techniky. Jejich plat je z 30 až 40 procent závislý na výsledku střediska i firmy jako celku. „Máme společné porady, vysvětlujeme na nich, proč některé věci budeme dělat, byť na první pohled vypadají jako zbytečné nebo nelogické. V úspěšném roce si dopřejeme i celopodnikovou dovolenou u moře. V zimě roku 2005 jsme byli v Egyptě, loni jsme si v závěru roku zaslouženě dopřáli pobyt na Kanárských ostrovech. „Po zimní přestávce s trochou nezbytného lenošení a nabíjení se jsme schopni načerpanou energii zase naplno od jara do podzimu dát do našeho rodinného podnikání,“ dodal Ing. Jaroslav Mikoláš. Text a foto: Ing. Zdeněk Kulhánek
17. února 2009
Rozvoj venkova
19
Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky
Milan Půček: Spolupráce po obou stranách hranice se úspěšně rozvíjí
Ministerstvo pro místní rozvoj využije české předsednictví EU k vylepšení realizace politiky soudržnosti, která má za cíl rovnoměrný rozvoj všech států a regionů EU s důrazem na oblasti znevýhodněné polohou, historickými a dalšími faktory. Více o prioritách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v rozhovoru s náměstkem ministra pro místní rozvoj Ing. Milanem Půčkem. Co v kohezní politice, v rámci sedmadvacítky navrhujete změnit a kde vidíte určitý posun, který budete prosazovat? Kohezní politika patří svým významem i objemem finančních prostředků mezi nejdůležitější společné evropské politiky. První a nejvýznamnější prioritou pro
Náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček ČR v této oblasti je pokračování v diskuzi o budoucnosti politiky soudržnosti pro období po roce 2013. Česká republika naváže na předcházející debaty v této oblasti – zejména na jednání ministrů v listopadu 2008 v Marseille –
a během svého předsednictví poskytne platformu pro odbornou i politickou diskuzi o základních principech, z nichž by měla v budoucnosti kohezní politika vycházet. Za tímto účelem bude v Praze v březnu zorganizována odborná
konference k budoucnosti politiky soudržnosti a stejné téma bude předmětem diskuze na politickém jednání ministrů pro regionální rozvoj v dubnu 2009 v Mariánských Lázních, kde bude cílem dosáhnout shody nad základními principy a přijmout společné komuniké ministrů. České předsednictví bude také aktivně přispívat k hladkému průběhu realizace programového období 2007–2013 i k úspěšnému ukončení programů z období let 2000–2006. MMR chce během následujících měsíců připravit a předložit určitý soubor konkrétních námětů směřujících ke zjednodušení celého procesu; za českého předsednictví se proto v květnu 2009 bude konat v Praze – poprvé v historii – výjezdní zasedání Výboru pro koordinaci evropských fondů. Druhou prioritou českého předsednictví v oblasti kohezní politiky je moderování a prohlubování diskuze o konceptu územní soudržnosti jako jednoho z významných aspektů kohezní politiky. Tato veřejná diskuze byla zahájena zveřejněním Zelené knihy o územní soudržnosti v říjnu 2008 Evropskou komisí. Pokračování na straně 20
Zemědělskou obcí roku se staly Partutovice Obec Partutovice z Olomouckého kraje se stala Vzorovou zemědělskou obcí roku 2008 v Programu obnovy venkova. Z rukou náměstka ministra zemědělství Iva Hlaváče převzal ocenění, Oranžovou stuhu, koncem loňského roku její starosta Jiří Kandler.
O
bec byla oceněna za vytváření podmínek pro plnohodnotný život na venkově v součinnosti místní samosprávy a zemědělského družstva. Ocenění je spojeno s finanční odměnou 800 000 korun.
„V letošním roce se do soutěže Vesnice roku přihlásilo celkem 309 obcí a ocenění Oranžová stuha bylo uděleno ve dvanácti krajích. Celorepublikový vítěz byl následně vybrán hodnotitelskou komisí,“ přiblížil soutěž první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Ocenění Oranžová stuha se uděluje letos po druhé. Uděluje se na krajské úrovni. Dvanácti obcím, které uspěly v krajských kolech a dostaly se tak do celostátního kola, náleží šek v hodnotě 600 000 korun. „Doufám, že tyto finanční prostředky pomohou jednotlivým obcím k realizaci jejich plánů,“ řekl náměstek Hlaváč. Pokračování na straně 24
Jednou z dominant obce Partutovice je dřevěný větrný mlýn z roku 1837 Foto archiv obce Partutovice, www.partutovice.cz
Výměna stráží P
remiér Mirek Topolánek měl v pátek 23. ledna velmi rušný den. Po přísaze nových ministrů u prezidenta republiky Václava Klause každého z nich osobně doprovodil do úřadu, kde budou působit. Ministra Cyrila Svobodu tak provázel na Ministerstvo místního rozvoje a my jsme byli u toho. Zatímco na schodišti budovy čekala snad třicetihlavá „smečka“ novinářů, na chodníku před budovou ministerstva si prstem ukazují na desku budovy dva Francouzi a ptají se nervózních policistů, co to je za úřad. Ne a ne odejít, myslí si muži zákona a rádi by nějak oba turisty už viděli alespoň za rohem směr Pařížská ulice. „Už,“ vykřikne jeden z nich a ostraha ministerstva to běží pošeptat druhé stráži. Novináři zašumí a začíná boj o lepší místo a záběr. Auta lehce přistávají v sevřeném šiku. Nejdřív křepce vy-
skakuje premiér a z dalšího vozu nový ministr. Je nepatrně nervózní, zatímco Mirek Topolánek to již bere jako běžnou rutinu. Schody překračuje ob dva a běží nahoru do prvního patra, kde sídlí úřad MMR včetně tiskového oddělení. Cyril Svoboda je mu v patách a už jim v ústrety vykračuje Jiří Čunek, který je tu ještě pár vteřin pánem domu. Dveře se zaklapnou a jakýsi muž v bílém saku přistupuje k davu namačkaných senzacechtivých fotoreportérů a rukou naznačuje kšá, kšá dámy a pánové, fototermín se nekoná, tak vykliďte pole. A je po senzaci, výměna stráží proběhla, a co je za zavřenými dveřmi, jen Pán Bůh ví. Ten je totiž křesťanským demokratům stále nablízku, a jelikož je vševědoucí, ví sám nejlépe, co se tam říkalo a probíralo. Text a foto: Eugenie Línková
Devět miliard korun na vodovody a kanalizace Vláda schválila důležitý krok pro zahájení programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II. Tento program bude spravovat celkem 9,1 miliardy korun a bude zaměřen na výstavbu vodovodů, kanalizace a čistíren odpadních vod. Zároveň bude zahrnovat podporu spolufinancování staveb z Operačního programu životní prostředí. „Úvěr od Evropské investiční banky představuje třetinu prostředků v připravovaném programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II. Je důležité, aby přijetí tohoto úvěru teď v krátké době posvětily obě komory parlamentu a prezident,“ řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Po schválení vládou putuje návrh do poslanecké sněmovny, kde by měl být přijat v prvním čtení. Celý program by měl startovat začátkem roku 2009. „Tento program zahrnuje podporu spolufinancování akcí, které jsou financovány z Operačního programu životní prostředí, dále podporu napojování obcí na zdroje pitné vody dostatečně odolné vůči klimatickým výkyvům a podporu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích pod 2000 obyvatel,“ doplnil ministr Gandalovič. Výstavba vodovodů a kanalizací v menších obcích je z důvodů rozptýlené zástavby velmi náročná, a malé obce by nebyly schopny tyto akce z vlastních omezených rozpočtů realizovat. (vorl)
20
Rozvoj venkova
17. února 2009
Milan Půček: Spolupráce po obou stranách hranice se úspěšně rozvíjí
Dokončení ze strany 19 ČR se zaměří především na debatu o posilování komplexního a integrovaného přístupu rozvoje pro celé území regionů včetně rozvíjení partnerství měst a venkova. Pro tyto aktivity využijeme především neformálních formací a připravíme odbornou konferenci, jejíž část bude věnována i tématu územní soudržnosti včetně její urbánní dimenze, a která proběhne v březnu 2009 v Praze. Během jednání ministrů pro re gionální rozvoj v dubnu 2009 v Mariánských Lázních pak budou prezentovány předběžné výstupy z veřejné diskuze k Zelené knize o územní soudržnosti uzavřené koncem února 2009. Jaký důraz kladete na euroregiony a v čem mohou přispět jejich dosavadní zkušenosti v re-
gionální přeshraniční politice pro prosazování některých užitečných změn? Základním důvodem vzniku přeshraniční spolupráce po roce 1989 byly v ČR společné zájmy obcí, jejich sdružení a regionů vyrovnat své periferní postavení se situací ve vnitrozemí. Historicky prvními nositeli přeshraniční spolupráce se staly euroregiony, které byly zakládány postupně od 90. let minulého století v celém příhraničí republiky. Smlouvy o spolupráci mezi obcemi, jejich sdruženími či regiony přes hranice, na jejichž základě byly euroregiony zakládány, se týkaly zejména společné výpomoci při řešení problematiky životního prostředí, cestovního ruchu a kulturních výměn. Euroregiony jsou nadnárodní dobrovolná seskupení obcí a jejich sdružení sledující společné zájmy a cíle. Prostřednictvím členství v euro-
regionu se mohly obce lépe podílet např. na socioekonomickém rozvoji a rozvoji infrastruktury v regionu. Měly tak i lepší přístup k informacím. V České republice se nalézá celkem 13 euroregionů. Jsou bilaterální nebo trilaterální, tj. podle toho, která příhraniční území sousedních států zahrnují. První euroregiony, Šumava/Bayerischer Wald/Mühlviertel, Egrensis, Labe/Elbe, Krušnohoří/Erzgebirge, a Nisa/ Weisse/Nysa byly zakládány při česko-německé státní hranici zhruba v letech 1993. Později při česko-polské státní hranici euroregiony Glacensis, Praděd/Pradziad, Silesia, Těšínské Slezsko/Slask Cieszynski a Beskydy, při česko-slovenské hranici euroregiony Bílé-Biele Karpaty, Pomoraví/Zahorie/Weinviertel a až v roce 2002 českorakouský euroregion Silva-Nortica. Zatímco zakládání starších euroregionů sledovalo především zvládání společných problémů regionálního rozvoje, později se euroregiony významně zapojily také do realizace programů podporovaných z prostředků EU – v rámci předvstupní pomoci Phare v období let 1994–2003 a po vstupu České republiky do EU v rámci programů přeshraniční spolupráce financovaných ze strukturálních fondů EU. Euroregiony se zde, vedle krajů, podílejí na rozhodování o využití pomoci (v průběhu přípravy jednotlivých programů) a v průběhu realizace pro-
gramů vystupují jako správci a administrátoři Fondu malých projektů. Tento nástroj je z hlediska rozvíjení spolupráce v příhraničí velmi důležitý, protože je zacílen zejména na podporu malých projektů zaměřených na rozvíjení vztahů
Mimo jiné budete řešit i zapojení českého předsednictví do úsilí EU čelit stávající finanční a ekonomické krizi. S jakými návrhy přicházíte? Reakce na finanční krizi byla v rámci Evropské unie velmi rychlá – v oblasti kohezní politi-
chybuji o tom, že se to ministerstvu pro místní rozvoj, do jehož kompetence tato agenda patří, podaří. Další a jistě velmi důležitou prioritou je důraz na rozvoj měst a vztahů mezi městským
Milan Půček s velvyslankyní České republiky u Evropské unie Milenou Vicenovou mezi lidmi a insti tu cemi po obou stranách hranice. Euroregiony tak touto cestou sehrávají významnou úlohu při odbourávání hranic jako překážek dalšího rozvoje regionů a posilování hospodářské a sociální koheze v rámci celé Evropské unie.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček (vlevo) s vicehejtmanem Pardubického kraje Romanem Línkem (uprostřed) při loňské návštěvě obcí zasažených ničivou vichřicí 2x foto archiv MMR
ky jsou v současné době na pracovní úrovni projednávány návrhy novelizace tří evropských nařízení upravujících podmínky čerpání z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti. ČR přebrala tuto agendu od francouzských kolegů a od letošního ledna řídí projednávání těchto návrhů v Evropském parlamentu tak, aby byl celý složitý legislativní proces co nejdříve dokončen. Návrhy vycházejí z dokumentu Evropské komise ze dne 26. 11. 2008 Evropský plán hospodářské obnovy, jehož cílem je zmírnění negativních dopadů finanční krize na reálnou ekonomiku a strukturální příprava evropského hospodářství na brzké oživení růstu ihned po skončení krize. Opatření byla schválena na Evropské radě ve dnech 11.–12. prosince 2008. Mezi konkrétními opatřeními projednávanými nyní na pracovní úrovni, o jejichž prosazení se zasadila Česká republika, je urychlení implementace strukturálních fondů a rozšíření podpory z Evropského fondu regionálního rozvoje na zateplování bytového fondu. ČR je připravena během nastávajícího předsednictví rychle a pružně jednat tak, aby všechny náměty mohly být v rámci legislativního procesu v Evropském parlamentu i radě projednány v čase, který má EU k dispozici pro legislativní činnost v nejbližším období. Nepo-
a venkovským prostorem. Jakých nástrojů hodláte využít? V oblasti rozvoje měst je výraznou prioritou aplikace integrovaných přístupů prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst. Podle našeho názoru vytváří tento nástroj předpoklady pro dosažení výrazně synergických efektů při realizaci veřejných i privátních investic v rozvoji měst (s orientací na rozvoj perspektivních zón či řešení problémových městských částí), neboť harmonizuje využití zdrojů z hlediska územní, obsahové a časové provázanosti. V ČR jsou připravovány integrované plány rozvoje měst v návaznosti na realizaci regionálních operačních programů (u měst nad 50 000 obyvatel a v Mladé Boleslavi) a Integrovaného operačního programu v oblasti podpory bydlení (u měst nad 20 000 obyvatel), a to podle metodiky připravené MMR v roce 2007. V rámci předsednictví EU chceme s prvními zkušenostmi z jejich tvorby seznámit zahraniční kolegy a připravit přehled uplatňování integrovaných přístupů v zemích EU. V případě vztahů mezi městským a venkovským prostorem převzala ČR gesci za plnění takto zaměřené aktivity 1. akčního programu EU určeného pro oblast teritoriálního a urbánního rozvoje. Mezinárodní pracovní skupina zahájila svoji práci na podzim 2008 a v současné době se nachází-
Rozvoj venkova
17. února 2009
me ve fázi hodnocení současné situace na úrovni EU a členských zemí. Ukazuje se, že příslušné komunitární i národní politiky se zaměřují spíše na oddělené řešení problémů a podpory rozvoje měst na jedné straně a venkova na straně druhé, ale minimální pozornost se věnuje území, které má smíšený urbánně-rurální charakter, kdy se vedle sebe nacházejí městské i venkovské obce s řadou vzájemných výhodných i problémových vazeb, které současné politiky podpory regionálního rozvoje nedostatečně reflektují. V rámci českého předsednictví hodláme s výsledky analýzy seznámit evropské partnery a následně do roku 2010 připravit společně návrhy možných opatření v oblasti kohezní politiky, prostorového plánování apod. Jakým způsobem koordinujete MMR s úkoly týmu pro předsednictví vedeném vrchním ředitelem Emilem Horčičkou? Celkovou koordinaci organizační a obsahové přípravy českého předsednictví pro oblasti v gesci tohoto rezortu koordinuje vrchní ředitel Emil Horčička a jeho tým. Úkolem všech ostatních útvarů je zpracovávat ty agendy, které jednotlivé odbory mají ve své trvalé věcné kompetenci. Pro jednotlivé aktivity byly proto jmenovány malé operativní projektové týmy napříč strukturou ministerstva tak, aby vzájemná spolupráce měla co nejpruž-
nější charakter. Mohu doplnit, že významných aktivit, kterých se během českého před sednictví bude účastnit přímo pan ministr, je celá řada a je tudíž přirozené, že trvalá koordinace všech těchto akcí, podkladů, prezentací i programů je pro úspěšné zvládnutí celého průběhu předsednictví naprosto zásadní. První veřejná prezentace aktivit MMR v oblasti kohezní politiky proběhla začátkem prosince na stálém zastoupení České republiky při EU v Bruselu pro téměř stovku zahraničních hostů. Aktivity prezentoval vrchní ředitel Horčička s týmem svých pracovníků i za účasti pracovníků z mnou řízeného útvaru. Z toho je zřejmé, že předsednictví patří v současné době k dů ležitým agendám MMR, na níž se nutně musejí podílet pracovníci z téměř celého rezortu. Je známou věcí, že politika ekonomické a sociální soudržnosti je se svým 35% podílem druhou největší výdajovou položkou EU. Jaké cíle sledujete v provázanosti domácí a evropské politiky soudržnosti? Kohezní politika Evropské unie realizovaná v České republice prostřednictvím strukturálních fondů a kohezního fondu je primárně zaměřena na zvýšení hospodářské a sociální úrovně celé země a jejího přibližování průměru celé unie. Jednou ze čtyř strategických priorit Národního strategického referenč-
ního rámce jakožto základního koncepčního dokumentu pro realizaci kohezní politiky v období 2007–2013 v České republice je vyvážený rozvoj území.
celkové alokace prostředků strukturálních fondů na současné plánovací období. Z hlediska celkové podpory regionálního rozvoje v ČR je třeba zdůraznit, že prostředky z ev-
Kam nejvíc směřuje tato podpora? Na úrovni státu v kompetenci MMR jsou současná opatření na podporu regionálního rozvoje zaměřena na řešení nejvíce pro-
Odstupující ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (vlevo) a premiér Miroslav Topolánek (uprostřed) uvádějí do úřadu nového ministra Cyrila Svobodu Foto Eugenie Línková Tato priorita je naplňována průřezově prakticky všemi operačními programy, z nichž jednoznačně regionální charakter má sedm regionálních operačních programů pro regiony soudržnosti, dva operační programy pro hlavní město Prahu a pět operačních programů na přeshraniční spolupráci. Na jejich realizaci je vyčleněno přes 20 %
ropských fondů mají dominantní podíl (k tomu je nezbytné připočíst minimálně 15% spolufinancování realizovaných projektů z národních zdrojů). Za této situace je zřejmé, že regionální politika uplatňovaná na národní úrovni prostřednictvím státu a krajů má z hlediska obsahového zaměření i finančních výdajů spíše doplňkový charakter.
blémových regionů nebo typů území (region Severozápad, Moravskoslezsko, venkovský prostor). Obsahově je podpora směřována do sfér, které se obtížně zabezpečují z evropských fondů (např. vytvoření podmínek pro rozvoj bývalých areálů předaných do majetků obcí a krajů, podpora zapojení mládeže či rómských komunit do ži-
21
vota venkovských obcí apod.), nebo kde je potřebné rychle pomoci (obnova území postiženého živelnou pohromou). Obdobný přístup uplatňují i kraje (např. podpora menších obcí, znevýhodněných částí krajů atd.). V této souvislosti bych velmi zdůraznil koordinační roli MMR v oblasti regionální politiky, která je v koncepční rovině zajišťována např. prostřednictvím strategie regionálního rozvoje ČR, jež integruje ve střednědobém horizontu aktivity na podporu regionálního rozvoje prováděné na všech úrovních (od evropské dimenze až po úroveň obcí). Existence národní úrovně politiky soudržnosti v ČR je významná nejen z hlediska výše uvedených důvodů, ale i vzhledem k připravenosti řešit možné regionální problémy v budoucnosti. Lze předpokládat, že stávající masivní podpora rozvoje území státu z evropských fondů s rostoucí vyspělostí české ekonomiky výrazně poklesne a některé regiony soudržnosti respektive kraje, vedle Prahy, již nebudou splňovat kritéria pro zařazení do příslušných cílů kohezní politiky EU, ale budou se nadále potýkat s regionálními rozdíly různého charakteru. V tomto směru preferuje ČR v rámci diskuze o budoucnosti kohezní politiky její větší budoucí orientaci mimo stávající cíl konvergence zaměřený pouze na regiony s úrovní pod 75 % průměru HDP na obyvetele v rámci EU. Eugenie Línková
KRÁTCE
Projekty rakousko-české spolupráce
Deset let regionální politiky v České republice
Monitorovací výbor programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko 2007–2013 projednal v prosinci 46 projektů ve výši téměř 22 mil. EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). Bez výhrad bylo přijato 27 projektů za 12,283 mil. EUR, dalších devět projektů za 3,776 mil. EUR bylo schváleno s podmínkou odstranění drobných nedostatků. Oficiální výsledky byly k dispozici během ledna 2009 a jsou zveřejněny na stránkách www.strukturalni-fondy.cz a www.at-cz.eu. Projekty podporují přeshraniční spolupráci, cestovní ruch, společné kulturní, volnočasové nebo sociálně-integrační akce, např. spolupráce podnikatelů, společné výstavy, společná propagace území atd. Celkový objem finančních prostředků v rámci tohoto programu na léta 2007–2013 dosahuje 107,435 mil. EUR. MMR považuje za velmi reálné plné vyčerpání těchto financí. (mmr)
Konferenci s názvem Rozvoj regionů a deset let regionální politiky v ČR uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj před koncem loňského roku v Brně.
T
ehdejší ministr Jiří Čunek zhodnotil význam regionální politiky od roku 1990 a mimo jiné řekl: „Výrazné změny postihly po roce 1990 zejména úsek trhu práce a v důsledku ekonomických změn ve většině odvětví národního hospodářství došlo k poklesu zaměstnanosti. Regionální diference byly pak ovlivňovány především výrazným poklesem výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu, snižováním počtu pracovníků v zemědělství, nestejnoměrným rozvojem soukromého podnikání a terciálního sektoru a také nízkou meziregionální mobilitou pracovních sil. Nerovnoměrný vývoj prohloubila i řada územně-technických specifik a problémů.“ Tato slova platí v nezměněné míře i dnes, proto je dobré si konferenci připomenout i po více než dvou měsících, kdy se
Operační programy vstřebají mnoho projektů Zájemci o evropské dotace podali dosud celkem 14 005 žádostí v celkovém objemu 380,5 miliard korun. Operační programy, které rozdělují v ČR prostředky z evropských fondů, tím prokázaly schopnost zpracovat a absorbovat velké množství projektů. Právě realizovaných projektů je v ČR 4013, jejich hodnota činí 140,1 miliardy Kč. To znamená, že čeští žadatelé právě uskutečňují projekty v objemu odpovídajícím dvěma třetinám alokace na roky 2007 a 2008. Podle pravidla n+3 se peníze přidělené na předloňský a loňský rok mohou čerpat ještě do roku 2010, resp. 2011. (mmr) Ilustrační foto Zub
těžiště podpory postupně přesouvá od národních programů k programům realizovaným v rámci politiky soudržnosti Evropské unie. Jak na konferenci zdůraznil náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Milan Půček, letos bude zajímavé sledovat nový program Bezbariérové obce
a dva nové dotační tituly v rámci Programu obnovy venkova s názvy Podpora obnovy drobných sakrálních staveb a Podpora zapojení romské komunity do života obce a společnosti. Na konferenci zazněly i další zajímavé příspěvky týkající se rozvoje obcí a jejich revitalizace. Hovořilo se i o roli krajů
a mikroregionů při rozvoji území. V diskuzi se pak účastníci konference z řad zástupců institucí státní správy, samosprávy a spolků zajímali především o řešení romské problematiky a možnosti nastavení provázanosti strategických koncepčních dokumentů na různých úrovních. (mmr)
Monitorovací systém bude zrějmě dál provozovat firma S&T Firma S&T, jež dosud zajišťovala provoz monitorovacího systému sledujícího čerpání peněz z evropských fondů, to zřejmě bude dělat i dalších osm až 18 měsíců. Řekl to tehdejší ministr Jiří Čunek. Původně kvůli problémům se smlouvami hrozilo, že systém, bez něhož nelze čerpat peníze z fondů EU, nebude mít kdo spravovat. Kritika za stav systému předcházela Čunkovu odstoupení. S&T má spravovat monitorovací systém do doby, než bude existovat nový. Tendr na jeho hlavní část má MMR vypsat v letošním prvním čtvrtletí. Podle dřívějšího Čunkova prohlášení může nový systém stát až 1,4 miliardy korun. (li)
22
Rozvoj venkova
17. února 2009
Podpora regionálních producentů potravin v České republice Svět se výrazně mění a z doby nadbytku potravin se dostáváme do období relativního nedostatku. Začínají se objevovat nové trendy, jako je zvyšující se poptávka po potravinách z Asie díky stoupající životní úrovni místních obyvatel. Evropa je velmi nepružná v reakcích na měnící se poptávku a díky systému dotací také nekonkurenceschopná.
Zákazník je zavalen ohromnou nabídkou zboží a většina spotřebitelů se v této nabídce velmi špatně orientuje. Masivní reklama je v této situaci velmi účinná a některé zahraniční firmy tak ve velmi krátké době získaly silnou pozici na trhu. Na takto drahou reklamu bohužel české podniky, až na výjimky, nemají. Ve všech vyspělých zemích je běžné, že stát nebo jiná veřejná organizace podporuje své národní zpracovatele. U nás jsme zaspali dobu před rokem 2004, kdy jsme vstoupili do EU a ztratili jsme tak velký trh s potravinami. Důsledkem toho
U
měle vytvořená poptávka po bioenergiích může mít velmi negativní dopad do produkce a cen potravin. Toto společně se vzrůstající cenou energií a dopravy mohou mít pozitivní dopad na poptávku po domácích potravinách a omezení někdy velmi zbytečného transportu potravin po světě. Prozíraví politici mohou této domácí poptávce pomoci účinnou podporou. Mnoho zemí, například Velká Británie, začínají hovořit o tom, že potravinová bezpečnost se stala „vážným problémem“ a je nutné se jí zabývat na nejvyšší úrovni. Jak na spotřebu českých potravin Při analýze stávajícího stavu potravinářství v ČR dojdeme k ne příliš pozitivním závěrům. Mnoho českých zpracovatelů skončilo s produkcí a malí producenti mají velké problémy se splněním všech legislativních parametrů a zvládnutím marketingu a logistiky svého produktu. Nabídka potravin je dnes ohromná a liberalismus, který vládne v ČR, je ve světě neobvyklý. Konkurence mnoha řetězců v jednom tak malém státě, jako je Česká republika, je velmi atypická a dnes vidíme důsledky tohoto boje řetězců mezi sebou. Na jedné straně je to velký tlak na dodavatele na cenu (zde funguje úměra nízká cena=nízká kvalita) a na druhé straně možná špatně zvolená obchodní taktika, kdy všechny řetězce sázejí na nízké ceny. Usilují tak o stejného zákazníka, který je velmi málo loajální a orientuje se pouze na cenu. Důsledek je jasný – malé marže mají nejen dodavatelé, ale dnes i řetězce a ti nejslabší již náš trh opouštějí. Někdy bez náhrady (např. Delvita nebo Julius Mainl), nebo z toho profituje jiný, v dané chvíli silnější řetězec (Tesco, které koupilo Carrefour). Jaký to bude mít dopad na zákazníka a na dodavatele, ukáže blízká budoucnost.
Ing. Petra Škopová
chce mít jich víc. Splnit podmínky označení je někdy náročné nejen finačně. Dnešní podpora ve formě značky Klasa a regionálních soutěží je sice velmi pozitivní, ale v současnosti již tyto aktivity dosáhly vrcholu svých možností potravinářům pomoci. Pokud se neposune podpora také k jednotlivým producentům, není příliš pravděpodobné, že by se situace těchto regionálních podniků vylepšila. Dnes je velký kontrast mezi relativně luxusní propagací značky Klasa a mezi úrovní marketingu (loga, propagační materiály, webové stránky atd.) jednotlivých regionálních producentů. Někdy to může vypadat, že značka Klasa již propaguje samu sebe. Výrobky z místních surovin V ČR již existuje několikaletá tradice vyhlašování kvalitních regionálních produktů, která není tak limitována pravidly EU. Vzniká také mnoho soutěží, které se snaží podpořit regionální produkty s podporou krajů v řádu statisíců až milionů korun ročně. Snahou krajů je zviditelnit pomocí reklamní kampaně a spotřebitelských soutěží krajské producenty potravin, kteří zatím přežili ohromný konkurenční tlak. Spotřebitel tak může identifikovat výrobek, který pochází z místních surovin a z práce našich spoluobčanů, kteří zde také platí daně. Pokud se podaří zachovat české zpracovatele, zůstanou zachovány i lepší podmínky pro naše zemědělce a naše děti budou mít šanci jíst čerstvé české uzeniny, jogurty nebo jablka. Pokud se toto nepodaří, budeme závislí na dovo-
je ztráta výrobních kapacit, zaměstnaneckých pozic a ztráta tvorby přidané hodnoty. Odhaduje se, že po vstupu do EU jsme přišli cca o 30 % domácího trhu s potravinami. Pro odvětví zemědělství a navazujícího zpracovatelského průmyslu je velmi důležitá podpora prodeje produktů těchto oborů. Tyto obory se pohybují ve velmi silné konkurenci. Naše zemědělství a potravinářství produkuje kvalitní potraviny naprosto srovnatelné se zahraniční produkcí. Nedostatkem našich producentů je provádění odpovídajícího marketingu a propagace domácích výrobků. Na tyto aktivity ve většině podniků již nezbývají prostředky a ve srovnání s podporou zahraničních produktů se tak ztrácejí na trhu. V ČR existuje oficiální podpora kvalitních potravin se značkou Klasa. Od roku 2003 ji uděluje ministr zemědělství kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům. Ocenění národní značkou Klasa již získalo k 1. listopadu 2008 celkem 1367 produktů od 218 českých a moravských výrobců. V září 2008 to bylo 1418 výrobků od 217 producentů. Trend je takový, že klesá počet oceněných výrobků a stoupá počet producenů. To znamená, že výrobce chce mít nějaký výrobek Cena pro nejlepší potravináře označený Klasa, ale již ne- Královéhradeckého kraje za rok 2007
Diplom udílený nejlepším potravinářům v regionální soutěži Potravinář a potravina roku 2008 Královéhradeckého kraje zu ne vždy kvalitních a zdravých potravin, které již jiný trh není ochoten akceptovat. Například v Královéhradeckém kraji již není konzumní mlékárna. Větší část produkce se vyváží do Německa a odtud k nám také importují hotové výrobky – jogurty, ochucená mléka atd., tedy výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Distribuce regionálních potravin Z diskuzí s malými producenty a ze zkušeností, které mám s pořádáním soutěže Potravina a potravinář Královéhradeckého kraje od roku 2006, mohu říci, že malí producenti by uvítali centrální podporu v logistice a marketingu. Myslím, že potenciál regionálních potravin je dnes i do budoucna velký. Proto by stálo za to vytvořit specializovanou firmu, která by zajišťovala distribuci a marketing malým a středním potravinářům. Zakladateli by mohlo být Mze a AK ČR, možná i některé soukromé subjekty. V jednotlivých krajích nebo ve spoluráci dvou až tří krajů (NUTS II) by bylo možné vytvořit distribuční centra, která by zajišťovala distribuci regionálních potravin od producentů do prodejních míst. Každý jeden až dva kraje by měly jedno dodávkové chladicí auto, které by tento rozvoz zajišťovalo. Nově vzniklá společnost by zajistila nákup aut, zaměstnala řidiče, zajistila kontakt s vý-
robci a podporu prodeje na koncových místech. Aktivně by měla vyhledávat nové obchodní příležitosti. Velmi vhodná by byla spolupráce s OAK, které mají kontakt na producenty a funkční síť v jednotlivých krajích. Organizační strukturu by tvořil ředitel, který by spolupracoval se zástupci jednotlivých RAK – koordinace činností, stanovení cílů, oslovení jednotlivých potravinářů. Jednotlivé RAK by pomohli najít vhodné pracovníky na pozici obchodních zástupců a řidičů (řidič by měl být schopen zboží nabízet nebo obchodní zástupce zboží rozvážet). V první fázi by pozici zástupce i řidiče zastávala jedna osoba. Díky koordinované distribuci je možné vytvořit centrální sklad, ze kterého by se distribuoval celý sortiment regionálních potravin do celé republiky. To by bylo velmi zajímavé pro řetězce, které by mohli např. vytvořit prodejní místo s krajskými specialitami – podobný princip jako je dnes Bio. Při počítání nutných nákladů a započtení příjmů z krajů a podíl jednotlivých potravinářů mi vychází náklad zhruba 2,2 milionu korun na jeden kraj, což není příliš vysoký náklad, pokud by se podařilo efektivně a účinně zajistit výše zmíněné činnosti. Dnešní náklad zhruba 200 milionů korun na značku Klasa znamená cca 14 milionů na každý kraj. Cíle nové společnosti ● vytvořit distribuční strukturu regionálních potravin v ČR, ● vyhledávat nová prodejní
místa pro regionální potraviny, ● koordinovat propagaci regionálních potravin mezi kraji, ● zajistit realizaci marketingové a propagační podpory pro jednotlivé producenty, ● komunikovat s představiteli vlády, parlamentu a krajů o nutnosti této podpory, ● vytvořit distribuční centrum s možností redistribuce regionálních potravin do celé ČR. Pomoc malým potravinářům je naléhavá V dnešní situaci by takováto distribučně marketingová společnost pomohla více místním producentům, než dnes činí např. značka Klasa (ta by měla celý proces zastřešit v rámci obecných informací). Díky spolupráci a zkušenosti OAK je možné vytvořit novou společnost velmi rychle a efek tivně. Při poklesu zemědělské výroby je možné nabídnout nová pracovní místa např. zaměstnancům zemědělských firem, kteří již nenajdou uplatnění v prvový robě a jsou schopni stát se obchodníky nebo řidiči. Pokud se v reálně krátkém čase nepodaří pomoci malým potravinářům, je velmi pravděpodobné, že mnoho z nich ukončí nebo velmi omezí svou činnost. Tím by došlo k omezení nabídky regionálních produktů a ke ztrátě zaměstnaneckých míst na venkově. Regionální potraviny jsou součástí národní identity a bylo by neodpustitelné o tuto identitu přijít. Ing. Petra Škopová, MBA
Rozvoj venkova
17. února 2009
Zájem o rozhodčí řízení on-line roste s rozhodováním sporů o doménová jména .eu a je v Evropě dokonce jedinou institucí pověřenou mimosoudním řešením těchto sporů. Samozřejmě bychom přivítali, pokud by se nesporné úspěchy našeho Rozhodčího soudu na poli mezinárodní arbitráže za předsednictví České republiky ještě více zviditelnily.
Rozhodčí soud je pro zemědělce i potravináře velmi významnou institucí a pomocníkem při řešení sporů. Jeho logo také provází většinu akcí Agrární komory ČR. Víc o něm v rozhovoru prozradila JUDr. Marie Moravcová, tajemnice této instituce. V prvních dvou měsících nového roku se vždy bilancují výsledky roku předchozího. Jaký byl rok 2008 pro Rozhodčí soud a v čem se pokročilo? Mimořádného úspěchu Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud) dosáhl, když byl v lednu 2008 přijat mezi sudiště pro rozhodování sporů o doménová jména tzv. nejvyšší úrovně, tedy .aero, .asia, .biz, .cat, .com, .coop, .info, .jobs, .mobi, .museum, .name, .net, .org, .pro, .tel a .travel. Sudiště byla do té doby pouze tři na světě. Přes velký zájem o tuto pozici byl náš Rozhodčí soud po šesti letech první institucí, které se povedlo mezi tato sudiště probojovat. Svou roli zde sehrály především naše zkušenosti s rozhodováním sporů o domé-
JUDr. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu nová jména .eu, dále pak speciálně navržený software, prostřednictvím něhož všechny spory probíhají, a v neposlední řadě snaha Rozhodčího soudu přizpůsobit řízení požadavkům moderní doby zavedením čistě elektronického podávání žalob a žalobních odpovědí, které zatím ostatní sudiště neumožňují.
Má nějaký vliv české předsednictví v EU na činnost Rozhodčího soudu? Dojde v jeho působení k nějakým změnám? Nepředpokládáme, že by české předsednictví mohlo výrazně ovlivňovat naši rozhodovací či jinou činnost. Rozhodčí soud se do evropského povědomí dostal už dříve v souvislosti
Co rozhodčí řízení on-line? Jak se v něm pokročilo? Rozhodčí soud se tímto úkolem zabývá dlouhodobě, o čemž svědčí umožnění vedení rozhodčího řízení on-line již v roce 2004, dále zavedení řízení o spotřebitelských sporech taktéž on-line a on-line řízení o doménových sporech. Poslední novinkou je zavedení tzv. Chess karty v doménových sporech. Je to nástroj, který umožní potenciálnímu žalobci podat svou žalobu čistě elektronicky – na naší on-line platformě vyplní údaje o sobě a požádá o Chess Card, která je mu doručena doporučenou poštou. Karta obsahuje šachovnici s náhodně vygenerovanými znaky a její držitel je při podávání žaloby vyzván k zadání určité kombinace těchto znaků. Pak již není povinen žalobu vytisknout a poslat v papírové podobě, což šetří čas i náklady. Eugenie Línková
23
Šesté kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova Příjem žádostí pro uvedená opatření bude dle zveřejněného harmonogramu probíhat v termínu od 10. února do 2. března 2009 na regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
V
ýjimku tvoří opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, kde bude příjem žádostí probíhat v termínu 7. 2. až 2. 3. 2009. Dotace je určena především na: ● I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků ● I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství ● I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců ● I.3.4 Využívání poradenských služeb ● III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy ● III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje ● IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie. Podpora žadatelům v rámci šestého kola představuje cca 2,1 miliardy korun.
Jak připoměl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček, v pravidlech došlo k některým změnám. Nově bude například spuštěno podopatření I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství. „Toto podopatření je zaměřeno na inovace v oblasti využití bioplynu pro účely vlastní zemědělské výroby,“ uvedl. Byla také například vypuštěna podpora hlavních závlahových zařízení, naopak bylo nově zařazeno zvýhodnění chovů nosnic a zvýhodnění určitého zatížení půdy VDJ ve vztahu k rostlinné výrobě. Byly také paušálně zvýšeny limity způsobilých výdajů o deset procent. Do opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců je nově zařazena preference žadatelů, kteří byli příjemci dotace poskytované Státním zemědělským intervenčním fondem a předloží příjem ze zemědělské prvovýroby minimálně ve výši 30 procent, a žadatelů, kteří převezmou podnik od zemědělce staršího 55 let. „Zvýhodněny budou projekty, pro něž nedojde k vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu,“ dodal. Pro posouzení oprávněnosti žadatelů byla nově stanovena bodovací kritéria. (li)
INZERCE
Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!
ROZHODČÍ SOUD
při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949. ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem
a Pravidly ● vede Listinu rozhodců a tím garantuje
odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem. ● Na Listině rozhodců je asi 200 rozhodců
z tuzemska i zahraničí.
Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či
podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou
s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem
Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,
nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské
smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní
podmínky mzdového charakteru).
Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,
rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku
i v zahraničí dobře vykonatelné. ● Newyorská úmluva z roku 1958
umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 130 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk
rozhodčího řízení
Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.
Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341
24
Rozvoj venkova
17. února 2009
Štefanovo pekařství – záruka kvality Pekařská a cukrářská firma Štefanovo pekařství byla založena v roce 1992 v Lukové mými rodiči Danuškou Štefanovou a Zdeňkem Štefanem. Ves Luková leží čtyři kilometry od Lanškrouna a 15 kilometrů od České Třebové. A jak to všechno začalo? Moje mamka pekla vždy výborné moučníky a dorty.
U
nás se peklo vždy v sobotu. Vzpomínám si, že na její meruňkové buchty jsem se vždy jako dítě těšil a nemohl
jsem se dočkat, až plech trochu vystydne a já budu moci jednu „uloupnout“. Po revoluci naše rodina zrestituovala statek, který byl jako mnoho jiných zemědělských objektů v dezolátním stavu. A nápad byl tu! S velkou dávkou odvahy se jedna stodola zbourala a postavila se nová pekařská provozovna. Firma měla v počátku čtyři zaměstnance a moji rodiče rovněž pracovali v provoze. A co jiného by se tam mohlo vyrábět než báječné koláče, vánočky, loupáčky, koblihy, cukroví, ale i ručně válený chléb a vícezrnné a běžné pečivo. V tehdejší době už konkurenční firmy existovaly tři roky a bylo docela těžké najít klientelu, ale díky kvalitě se nám to podařilo. A dařilo se nám celkem zdárně
Manažer firmy Zdeněk Štefan s přítelkyní prezentoval své výrobky během rautu na letošním Agrárním plese na pražském Žofíně Foto Zub
až do doby, než přišel boom supermarketů (1998–2000) a český národ začal nakupovat v novém stylu. Mnoho českých soukromých obchodů zkrachovalo. Byl čas hledat nové odběratele. Pro malou firmu bylo prakticky nemyslitelné uzavřít smlouvu s nadnárodním řetězcem. Ale říká se, že něco zlé je pro něco dobré. To dobré se i v takovém případě našlo. Měli jsme skvělé chutné produkty a byli jsme ochotni udělat všechno pro to, abychom firmu udrželi při životě. Rozhodli jsme se dodávat zboží i mimo náš region. Zpočátku to byly Pardubice, pak Praha, Olomouc, Hradec Králové a posléze i Brno. Našli jsme několik obchodních partnerů, kteří s námi již několik let úspěšně spolupracují. Naše produkty jsou zpravidla ručně tvarované a plněné. Podíl ruční práce je velký. Náplně jsou speciálně připravované podle rodinných receptur. Velký význam pro nás mají kvalitní suroviny. V žádném případě nepřidáváme žádné emulgátory. Je samozřejmé, že produkty emulgátory obsahují, ale jsou to pouze ty, které jsou obsaženy v nakupovaných surovinách, například v tuku, ovocných náplních atd. Kvalita nakupovaných surovin je pod stálým dohledem. Vedoucí personál firmy je pravidelně školen na speciálních seminářích. O kvalitě výrobků svědčí i tři ocenění, které jsme za poslední dva roky získali v gastronomické soutěži Pardubický mls pořádaný společností Agrovenkov, o. p. s., spolu s Pardubickým krajem. V loňském roce získal toto ocenění perníkový závin a svatební koláčky. Letos to byl chléb pše-
„Toto ocenění navazuje na tisíciletou historii našeho venkova, kdy představitelé obce právě v součinnosti se zemědělci utvářeli venkovský prostor,“ dodal. Odbornou komisi zaujala hlavně obec Partutovice, a to pro spolupráci mezi zemědělským družstvem a obcí. Zemědělské družstvo Partutovice je srdcem celé obce, zaměstnává polovinu občanů, pořádá spoustu společenských akcí a podporuje obec ve všech směrech. Spolupráce obce Partutovice a tamního zemědělského družstva je příklad-
Kostel v Partutovicích
ná. Družstvo v zimním období zabezpečuje údržbu pozemních komunikací, hlavně odhrnování sněhu a posyp silnic. Dále pak spolupracuje při dopravě stavebních materiálů nebo odvozu suti, při sečení trávy na větších plochách a při úpravě zeleně. Zemědělské družstvo vlastní jídelnu, kde se stravují děti z mateřské i základní školy, ale také místní senioři. Obec pořádá společně se ZD každoročně koncem října bramborový den, na který přijíždejí až tři tisíce lidí z celé České republiky, ale také ze Slovenska, Polska a Nizozemska. Bramborový den je tradičně naplněn ochutnávkami různých odrůd a var ných typů brambor. Zájemci obdrží bram boro vou kuchařku s desítkami různých receptů z brambor. Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe
nično žitný, který je do dnešního dne poctivě ručně válen. V současné době je ve firmě zaměstnámo 35 lidí. Denně se u nás vyrábí přes 300 druhů výrobků. Velké zastoupení má
jemné pečivo, následuje běžné vícezrnné pečivo, chléb a běžné pečivo. Firma si zajišťuje i vlastní autodopravu. Celkový počet zaměstanců letos stoupl o deset procent.
Štefanovo pekařství se představilo i v budově Německo-české obchodní komory na Václavském náměstí v Praze Foto Eugenie Línková
Foto archiv firmy
Pro koncového zákazníka je nejdůležitější informací, kde si může naše cukrářské a pekařské výrobky koupit. Firma provozuje Kavárnu u Žabáka v nedalekém Lanškrouně, kde je možno zakoupit kompletní sortiment. V letošním roce se podařilo otevřít Štefanovo pekařství v Kubelíkově ulici v Praze 3. Pokud cestujete vlakem, můžete naše výrobky zakoupit téměř ve všech prodejnách Pont na vlakových nádražích. Pokud preferujete autobus, doporučuji prodejny Inmedio na novém autobusovém nádraží v Hradci Králové. Náš další vývoj je zaměřen na provozování vlastních prodejen a s tím bude souviset i rozvoj výrobny v Lukové. Ing. Zdeněk Štefan, manažer firmy
Zastavení v partutovickém družstvu
Zemědělskou obcí roku... Dokončení ze strany 19
Interiér Štefanova pekařství v Kubelíkově ulici v Praze
Zemědělské družstvo Partutovice se rozkládá v katastru obce Partutovice v severní části Olomouckého kraje, v pahorkatině Oderských vrchů.
K
atastr se vyznačuje silně členitým a svažitým terénem s průměrnou nadmořskou výškou 540 m. Pouze třetina pozemků je dobře mechanizačně přístupná. Tomu odpovídají i klimatické podmínky – ročně prší průměrně 155 dní a 80 dní tady leží sníh. Družstvo obhospodařuje 684 ha zemědělské půdy, z toho 560 ha orné. Původní JZD Partutovice bylo založeno v dubnu 1958. Dlouholetým předsedou byl Zdeněk Haubelt. Současným předsedou družstva je od května roku 2003 Ing. František Maršálek. ZD Partutovice je zaměřeno na produkci kvalitního mlé-
ka, sladovnického ječmene, potravinářského žita a pšenice, pěstují se zde kvalitní konzumní brambory, stejně jako vynikající bramborová sadba. „Opomenout nelze naše dobré výsledky v pěstování trav na semeno, řepky a v živočišné výrobě pak úspěšný chov žíru skotu,“ říká Maršálek. „Naše družstvo provozuje i prodejnu smíšeného zboží, máme i vlastní stravovací zařízení, které připravuje obědy pro své zaměstnance, vaříme a roz vážíme obědy pro důchodce po obci, připravujeme stravu pro žáky základní školy i děti mateřské školy v Partutovicích. Budova našeho stravovacího zařízení je vhodná pro pořádání oslav, školení či svateb do počtu zhruba 70 účastníků. Nabízíme kvalitní pohoštění, příjemné prostředí a sympa tickou obsluhu,“ dodal. „Naše družstvo je moderní prosperující zemědělský podnik, připravený na úspěšné hospodaření
v podmínkách Evropské unie,“ konstatuje Maršálek. V posledních deseti letech se počet zaměstnanců snížil ze 155 na 40. Zvýšila se tím produktivita práce a konkurenceschopnost v podmínkách EU. „Rádi v Partutovicích přivítáme každého návštěvníka a umožníme prohlídku moderní farmy. Návštěvník se může seznámit
Dojnice v partutovickém družstvu
s technickou památkou, jíž je větrný mlýn z 18. století. V zimě jsou tu lyžařské vleky,“ uvádí předseda. „Naše družstvo se letos dožívá úctyhodného věku 50 let. Na tomto krásném výročí mají podíl především naši členové a zaměstnaci, a to jak ti, jež družstvo vedli a pracovali zde v letech minulých, tak ti současní,“ uzavírá předseda. (egi)
Foto archiv ZD Partutovice
Rozvoj venkova
17. února 2009
25
Rodinná firma Ze stájí na pulty vlastních prodejen navazuje na tradici Agrární komora ČR pořádá prostřednictvím svých regionálních a okresních zastoupení každoroční soutěže o nejlepší regionální potraviny. Hlásí se tak k jednomu z nejdůležitějších pilířů českého předsednictví v EU, jímž je prosazování kvality potravin. Zároveň se ale snaží, aby se každý region zviditelňoval tím nejlepším, co vyprodukují naši zemědělci a zpracují potravináři.
T
ěchto klání se účastní firmy od masných, pekárenských, mlékařských, po nápojářské, vinařské, pivařské, a jmenovat lze dál. Jednu z nich, firmu, která je už držitelem regionální značky kvality Jihočechů Chutná hezky Jihočesky, je řeznicko-uzenářská společnost rodiny ing. Václava Kozla. Firma Ing. Václav Kozel – Zooinforma byla založena v roce 1992, přičemž jako první byla uvedena do provozu porážka jatečních zvířat. Firma začínala se šesti zaměstnanci, z nichž většina byli řidiči a řezníci. Později přibyli další zaměstnanci – účetní, technici, údržbáři či uklízečky. Během několika posledních let byla provedena rozsáhlá rekonstrukce a modernizace celého areálu jatek, jmenovitě poráž-
ky, bourárny a expedice. Dále byla zřízena výrobna uzenin a byly postaveny nové chladírny a nakládací rampa pro nákladní vozy. Celá rekonstrukce byla provedena tak, aby provozovna splňovala nové veterinární předpisy Evropské unie a normy týkající se bezpečnosti práce. Od roku 1998 si firma zpracovává část své vlastní produkce vepřového a hovězího masa a v roce 2005 získáním VV Strunkovice svoji produkci vepřového masa zdvojnásobila. Cyklus porážka – bourána – výrobna je tudíž velmi rychlý, surovina čerstvá a výrobky kvalitní. V průběhu let si firma vytvořila vlastní distribuční síť a nyní provozuje 15 řeznictví s bouraným masem a uzenářskými výrobky. „Tyto obchody se nachází v Jihočeském kraji. V roce 2007 byly zřízeny dvě nové prodejny, a to v Malšicích a ve Zlivi. Pro zvýšení nabídky svých produktů jsme zřídili i vlastní výrobnu lahůdek, například salátů a pomazánek,“ říká Václav Kozel. Celková roční výroba představuje 4300 tun výsekových mas, přes 400 tun masných výrobků a polotovarů. „Produkce výroby je postavena pouze na tradičních surovinách bez využívání drůbežích separátů, sóji a dalších náhradních doplňků,“ říká Václav Kozel. „Mezi naše zákazníky patří mateřské školy, základní a střední školy, vysoké školy, restaurace, hotely, nemocnice, domovy důchodců,“ popisuje dál Kozel. Zboží se rozváží vlastními chladírenskými vozy. Text a foto: Eugenie Línková
Z nevýhody, kterou pro mnoho zemědělských podniků představuje zátěžová a finančně nejistá živočišná výroba, udělala společnost Astur Straškov, a. s., z Litoměřicka výhodu. Veškerou jatečnou produkci hovězího masa a třetinu vepřového zpracovává ve vlastní výrobně a finální výrobky prodává ve firemních prodejnách.
J
ejí prodejny najdete v Roudnici nad Labem, v Charvatcích, Straškově, v Brozanech a od ledna i v pražských Letňanech. Poražená jatečná zvířata firma zpracovává ve vlastní výrobně v Charvatcích na Litoměřicku. Provozem nás provedl předseda představenstva Astur Straškov, a. s., Miroslav Novák. „Snažíme se působit na zákaz-
Miroslav Novák před udírnou paprikových klobás níka, aby se orientoval na kvalitu a nejen na cenu, protože s nízkou cenou je spojena i nižší kvalita, kdy masný výrobek má maso v podstatě jen
V prodejně se prodavač Jiří Michl nezastaví
INZERCE
Jiří Kozel, syn zakladatele firmy, na předvádění výrobků firmy v budově Německo-české obchodní komory na Václavském náměstí v Praze
v názvu a obsahuje jen náhražky,“ uvedl Miroslav Novák. Víme, z čeho rostlo Kvalita masa je dána především výživou, jejíž parametry si společnost hlídá. „Od výrobců krmných směsí kupujeme jen speciální krmení pro odchov selat, neboť takové nejsme schopni vyrobit. Všechna prasata jsou vyživována z našich obilovin a sóji, kterou nakupujeme. Celý proces od výroby po finalizaci nám zlepšuje ekonomiku, neboť veškerá přidaná hodnota, na níž by profitovali meziodběratelé, zůstává v podniku,“ podotýká dále Novák. Práce pro desítky lidí „Ve zdejším venkovském mikroregionu dáváme práci desítkám lidí. Jen v samotné výrobně jich je sedmnáct. Dalších dvacet je ve firemních prodejnách,“ sdělil Miroslav Novák.
Vedoucí výrobny Miroslav Kunt uvedl, že týdně v Charvatcích rozporcují a na masné výrobky zužitkují přibližně šedesát prasat. Dále zpracují všechen skot určený na porážku a pro zpestření sortimentu je občas telecí. O jehněčí je největší zájem v období Velikonoc a podle poptávky bývá i zvěřina. I pro školky a nemocnice Ekonomka Jarmila Šircová k tomu dodala: „Maso si kupují nejen jednotliví zákazníci z okolí, ale i další prodejci a organizace. Zásobujeme přibližně 25 odběratelů, hlavně školy, školky, nemocnice a několik maloobchodních prodejen.“ Ve firemní prodejně v Charvatcích je během prodejní doby stále plno, tak jako na blízkém parkovišti. Za kvalitním potravinářským výrobkem lidé rádi projedou i nějaký ten kilometr. Text a foto: Zdeněk Kulhánek
26
Rozvoj venkova
17. února 2009
Spolek s regiony společně pro venkov Spolek pro obnovu venkova (SPOV) se prezentoval společně s venkovskými regiony a jejich Místními akčními skupinami (MAS) na 35. ročníku veletrhu Země živitelka, který se konal na konci srpna v Českých Budějovicích. Tam vznikla řada podnětů, a to nejen na samotném semináři Regionální podpora rozvoje venkova ČR, který moderoval předseda Spolku Eduard Kavala, starosta Bělotína na Hranicku.
Smlouva si klade za cíl zajistit aktivní péči o obnovu a rozvoj venkova v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a mj. definuje spolupráci v soutěži Vesnice roku, vzájemné informování, spolupráci na výzkumu, organizaci seminářů, propagaci a také zajištění odborníků k připomínkování politiky venkova v orgánech minister-
ruchu na místních ekonomikách,“ uvádí dále Šulák a připomíná, že vloni program Podpora obnovy venkova (POV) nevyčerpal vše z celkové alokace 120 milionů korun, protože se vesnice zřejmě více zaměřily na evropský Program rozvoje venkova (PRV) spravovaný ministerstvem zemědělství, kde byl mnohanásobný převis žadatelů.
stva, spolupráci v rozvojových projektech apod.,“ píše Šulák. I když nedávno došlo na MMR ke střídání ministrů, jistě i ministr Cyril Svoboda naváže na tuto dohodu a bude v ní pokračovat. „V této dohodě jde mimo jiné i o zrovnoprávnění menších sídel s většími. Věříme, že se vesnice stanou v následujících letech atraktivním územím, protože i zde se podle prognóz znásobí podíl cestovního
Nové obzory spolupráce a integrace Šulák také v dopise naší redakci upozorňuje na prezentaci Kamily Matouškové, někdejší šéfky odboru venkova na ministerstvu zemědělství, která již nějaký čas působí na MMR a na seminářích prezentuje Integrovaný operační program (IOP), který má na MMR na starosti. Upozorňuje na nové možnosti mezinárodních programů spolupráce regionů, přenos zkušeností v rámci sítí apod. Zmiňuje například nové možnosti transformace památkových ústavů na moderní centra a upozorňuje na trend využití potenciálu kulturního dědictví v celoevropském kontextu (např. Francká cesta z Říma do Paříže). Pozornost zaměřuje na hrady jako na nositele image krajů apod.
R
egiony měly své dva pavilony, jimiž během veletrhu prošly tisíce lidí i řada politiků a odborníků, kteří diskutovali s jednotlivými zástupci vystavujících místních akčních skupin. Vznikla tam také zajímavá dohoda, na níž nás upozornil Tomáš Šulák ze Středomoravské agentury rozvoje venkova. „Eduard Kavala na Živitelce společně s tehdejším ministrem pro místní rozvoj Jiřím Čunkem slavnostně podepsali dohodu o součinnosti ministerstva pro místní rozvoj a SPOV ČR.
Foto archiv SPOV
Předseda SPOV Eduard Kavala (vlevo) a tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek při podpisu smlouvy Zemědělství – celostátní síť Kdo má zájem vědět víc o současné nabídce ministerstva zemědělství pro rozvoj venkova, tomu Šulák doporučuje obrátit se na Evu Lidmilovou, Zuzanu Krochovou a Robina Ojha z MZe. Kromě vyhodnocení prvních výzev Programu rozvoje venkova (viz prezentace na
webových stránkách) jistě mohou prozradit víc o nových možnostech meziregionální a mezinárodní spolupráce leaderovských MAS v rámci opatření IV.2.1. Zajímavé jsou jistě i novinky ohledně Celostátní sítě pro venkov (CSV), kterou zřizuje ministerstvo zemědělství v rámci naplňování PRV. Mělo
by jít o „komunikační most mezi EU a členskými státy i mezi regiony uvnitř státu“. Zajištěním této sítě budou pověřeny v tuzemsku Agentury pro zemědělství a venkov – AZV (dříve Zemědělské agentury) v okresech, které nabídnou příležitost spolupráce dalším aktérům venkova. (egi)
Spolek pro obnovu venkova má staronového předsedu Starosta Bělotína v Olomouckém kraji Eduard Kavala povede SPOV další čtyři roky va, František Winter, zemědělský podnikatel z Hanušovic v Olomouckém kraji a předseda Národní sítě Místních akčních skupin (NS MAS), starosta Kovářova v Jihočeském kraji Pavel Hroch, Stanislav Rampas z Plzeňského kraje a manažer MAS Nad Orlicí Petr Kulíšek z Královéhradeckého kraje. Těchto devět členů přímo zvolených valnou
Předsedou Spolku pro obnovu venkova ČR je opět Eduard Kavala, starosta obce Bělotín na Hranicku v Olomouckém kraji. Na další čtyři roky jej zvolila Valná hromada SPOV, která jednala ve středu 3. prosince 2008 v prostorách Senátu. Kavalovu podporu dokládá fakt, že získal 258 z 261 hlasů přítomných volitelů.
hromadou doplňuje v 22členném předsednictvu 13 předsedů krajských organizací SPOV. Spolek pro obnovu venkova má v současnosti více než 800 členů, zejména z řad obcí, ale také mikroregionů, regionálních rozvojových agentur či jednotlivců, kteří jsou sdruženi ve 13 krajských organizacích. SPOV se podílí na organizaci
soutěže Vesnice roku společně s kraji, ministerstvy místního rozvoje, zemědělství a dalšími organizacemi. Spolupracuje také se Sdružením měst a obcí ČR (SMO), Asociací krajů ČR a také s již zmíněnými organizacemi Sdružení místních samospráv a Národní síť MAS apod. Tomáš Šulák, Spolek pro obnovu venkova
S
tarosta hodlá pokračovat ve svém programu „3x3“ a za nejbližší priority si vytyčil více zapojit spolek do aktivit v krajích, více propagovat a prezentovat jeho aktivity a dosáhnout hranice tisíce členů. Spolek hodlá i nadále bojovat za posílení rozpočtového určení daní pro obce, v souvislosti s novými krajskými reprezentacemi posilovat krajské Programy obnovy venkova (POV), stabilizovat soutěž Vesnice roku na krajské úrovni a také se aktivně zasazovat o zachování státních a veřejných služeb na venkově (např. pošt, stavebních úřadů apod.). „Je potřeba, aby měl venkov své jméno a centrální instituci, něco jako ministerstvo venkova a zemědělství,“ prohlásil na sněmu Kavala a připomněl tak jeden z požadavků letošní petice proti diskriminaci
Předseda Národní sítě MAS František Winter a předseda SPOV Eduard Kaval na stánku MAS ČR na loňské Zemi živitelce obyvatel venkova, která varovala před narůstající nerovností mezi městy a venkovem. „Zatímco úředníci na nejrůznějších ministerstvech se velmi rychle mění, starostové ve svých funkcích zůstávají, a proto je potřeba s centrálními úřady neustále komunikovat a hájit venkov,“ poznamenal staronový předseda k trvalému úsilí obrany vesnic. Místopředsedy Spolku byli zvoleni Radan Večerka, předseda Národní observatoře venkova (NOV) a člen Monitorovacího výboru EAFRD, který dohlíží
na evropský Program rozvoje venkova (PRV), dále senátor Jiří Žák, který je místopředsedou senátní komise pro venkov. Dalšími členy předsednictva jsou Miroslav Kovařík, starosta obce Modrá na Zlínsku, propagátor „školy obnovy venkova“ a místopředseda nového uskupení Sdružení místních samospráv (SMS), které bojuje za daňové zrovnoprávnění malých obcí, architekt Jan Florian, který je jedním z otců zakladatelů spolku a podílí se na Evropském vzdělávacím fóru pro rozvoj venko-
Zleva: Předseda Národní sítě MAS František Winter, předseda SPOV Eduard Kavala a ministr zemědělství Petr Gandalovič 2x foto archiv SPOV
Reportáž
17. února 2009
27
Křehká krása Keukenhofu pošedesáté Jedním z nejvíce navštěvovaných míst v Holandsku je slavný květinový park v Keukenhofu, právem považovaný za největší výstavu květin na světě. Letos bude své brány otevírat již pošedesáté a slavnostní zahájení provede osobně holandská královna Beatrix.
J
e až k nevíře, že počet návštěvníků se za ta léta vyšplhal k 45 milionům, přes osm set tisíc každý rok. A to bývá Keukenhof otevřen pouhé dva měsíce v roce. Letos to bude od 19. března do 21. května. Dvě třetiny návštěvníků, kteří chtějí vidět nádhernou scenérii cibulovin v plném květu, přijíždějí ze zahraničí a plná čtvrtina z nich z Asie. Třeba pro čínské turisty představuje Keukenhof jedno z pěti nejatraktivnějších míst v Evropě. Čas od času se tu ukážou i skutečné celebrity nebo hlavy světových velmocí jako američtí prezidenti Dwight Eisenhower a Bill Clinton nebo britská královna Alžběta II. či švédská korunní princezna Victoria. Třeba se letos objeví i nový americký
nům od americko-holandské společnosti, Mezinárodního centra květinových cibulí IBC a Keukenhofu. Keukenhof je otevřen denně od osmi ráno do půl osmé večer. Vstupné do parku činí 13,50 EUR na osobu, děti do čtyř let zdarma, do jedenácti za 6,50. Za parkování zaplatíte 6 EUR bez ohledu na délku parkovací doby, autobusy parkují zdarma. Vstupenku si můžete koupit až na místě, ale také předem přes internet. Do zahrady se snadno dostanou i vozíčkáři. Doma nemusíte nechat ani svého psího miláčka, pro něhož je v parku jediným omezením vodítko. Text a foto: Bohumil Brejžek
prezident Barack Obama, kdo ví, zvláště když tématem pro tento rok je Nový Amsterodam – New York, 400 let vztahů mezi USA a Nizozemskem. Ve znamení Sochy svobody Americké téma začne hned u vchodu stylově řekou Hudson vytvořenou modrými květinami. Známá jména amerických ulic a čtvrtí jako třeba Brooklyn, Harlem a Wall Street povedou návštěvníky k Oranžsko-nasavskému pavilonu, před nímž bude mozaika Sochy svobody. O kousek dál, na Cestě slávy, budou k vidění v květinovém provedení nejrůznější zajímavosti z USA, třeba portrét manželky bývalého amerického prezidenta Laury Bushové, pohledy na Hollywood, Manhattan, Washington a Portland. Téma jedné z několika vnitřních zahrad je Americký sen, kde bude v centru zahrady stát květinový vandrovník Strýček William. Dokonalý obraz bude dotvářet pravá svatební kapela. Letos tomu bude 400 let, kdy Henry Hudson v zastoupení Východoindické společnosti založil na dnešním Manhattanu Nový Amsterodam, později přejmenovaný na New
York. Holanďané tak položili základy nejvýznamnější metropole světa, která v sobě stále nese aspekty holandských dějin. Socha svobody bude symbolizovat téma letošní výstavy, jímž chce Holandsko nejen posílit své vztahy s USA, ale především nalákat na výstavu americké návštěvníky. Jejich počet stoupá rok od roku a jak říká ředitel výstavy Piet Vries, do Keukenhofu
Sedláci od Wörthersee Jezero Wörthersee a jeho okolí bychom bez nadsázky mohli označit za skutečný klenot Korutan, jež bývají pro svá průzračná jezera a řeky, třítisícové vrcholy a nepřeberné množství hradů, zámků, lanovek a horských železnic označovány za prázdninový ráj.
W
örthersee je jedním z 1270 zdejších jezer. Jeho plocha je téměř 20 km2. Díky příznivým klimatickým podmínkám dosahuje zdejší křišťá-
lová voda v letních měsících teploty až 26 stupňů. Zámek na Wörthersee se jmenoval jeden populární televizní seriál, jehož děj byl sice vymyšlený, nicméně žlutý renesanční zámek je skutečně symbolem lázní Velden. Tak trochu v protikladu s veldenským luxusem je aktivita okolních sedláků. Čtrnáct rodin tady spojilo své síly a ukazují turistům, jak to na takovém statku chodí. Každý ze statků je zaměřený na jiný druh činnosti, takže návštěvou všech, nebo alespoň některých, získáte obrázek o různorodých činnostech.
Předsedou spolku je Franz Lauritsch, sedlák ze St. Egydenu. Zavolali jsme mu, zda bychom se u něho nemohli zastavit. Ani jsme ho nemuseli dlouho přemlouvat a už nám vysvětloval cestu. Byli jsme už očekáváni. Franz Lauritsch nám řekl, že nejlépe vše pochopíme, když se po jeho hospodářství trochu porozhlédneme. Protože se specializuje hlavně na výrobu mléka, vedly naše první kroky do moderního kravína. Pak nám ukázal svůj vozový park a další technické zázemí. Z dálky jsme si prohlédli rozsáhlé ovocné sady,
jich každoročně přilétá kolem jedenácti procent. První cibule tulipánů květinové Sochy svobody zasadil uprostřed října americký kulturní attaché Kenneth Roy, pro monumentální obraz o rozměrech 23 x 15 metrů jich ale bylo celkem zapotřebí plných padesát tisíc. Stejné množství cibulí bylo vysazeno v newyorkském Central parku jako dar Newyorča-
a to už byl jen krok do palírny. Všude se nám samozřejmě dostalo patřičného výkladu. Následovalo posezení v pěkně zařízeném sklípku vyzdobeném nejrůznější medailemi a oceněními. Na řadu přišlo, jak jinak, ochutnávání vlastnoručně vyrobených specialit. Na stole se objevil krásně vypečený chléb, sýry, klobásy, salámy, vynikající mošt a ještě lepší pálenka. Napočítal jsem celkem osm základních druhů – z kdoulí, jablek, bezinek, jehličí borovice, vlašských ořechů, malin, hrušek a švestek. Těžko říci, která nám chutnala víc. Za chvíli jsme poznali, že když se Franz Lauritsch, zvaný Mischelle, dá do vyprávění, není jeho konec v dohledu. Říká, že kdo se rozhodne prožít dovolenou na statku, rozhodně nemusí mít strach z rámusících traktorů, zlého kohouta, zápa-
chu chléva, špíny nebo hnoje. „Vlastně ano, trochu se bát musíte“, směje se, „že se vám u nás zalíbí natolik, že nebude chtít odjet“. Dovolená na selském statku Dovolená na selském statku má úplně jiný charakter než jakákoli jiná dovolená. Tady můžete své ratolesti s klidem vypustit ven, aniž byste museli mít strach z rušné silnice, můžete vyrazit na kolech po lukách a lesích, putovat vinicemi, nebo si užívat koupání v jezeru Wörthersee. Hlavní je jediné: abyste se cítili dobře. A o pohodlí nemusíte mít obavy, statky jsou pravidelně hodnoceny odbornou porotou z hlediska plnění standardů kvality. Co je pro většinu statků společné, je výroba jablečného moštu. I v tomto případě je
vždy používáno jen to nejkvalitnější ovoce, neboť každý statek si považuje za čest účastnit se každoročního hodnocení moštů. Některé statky mají také vlastní pálenici. Výhody spojenectví Teprve skoro na závěr přichází na řadu naše otázka, kvůli které jsme vlastně za Franzem Lauritschem přijeli. Proč se spojil s ostatními sedláky do spolku? Přináší jim to nějaké výhody? „A jaké!“ odpovídá. „Návštěvníky jsme vítali na našich statcích už i dříve, ale od té doby, co jsme se dali dohromady, je vše jednodušší. Už jenom reklama se dělá lépe společně, dáte dohromady víc peněz. Při jednání s úřady má větší váhu, když jednám jménem celého spolku. Také turistické informační středisko je spokojenější, že má vše na jednom prospektu a ne na čtrnácti samostatných a tak dále“. Ještě při odchodu, kdy se chystáme zpátky do Veldenu, nám Mischelle již po několikáté opakuje: navštivte jednotlivé statky a uvidíte, že neodoláte a odvezete si domů třeba čerstvý domácí chleba, slaninu, uzeniny, domácí salámy, ale také med, sýry, šťávy a mar melády. A také nějaký ten destilát. Vše, co je na statcích vyprodukováno, si na nich totiž také můžete zakoupit. No řekněte, nesetkala by se podobná aktivita s ohlasem i u nás doma? Text a foto: Eva a Bohumil Brejžkovi
28
Včelařství
17. února 2009
Naši včelařskou tradici je potřeba rozvinout pro moderní svět
Loňský rok byl pro české a moravské včelaře špatný i dobrý. Nejvážnější metla včelařství současnosti, varroáza, zejména v jižní, střední, západní části republiky a na jižní Moravě, způsobila největší škody za poslední leta. Uhynula asi třetina z celkového počtu včelstev a někteří včelaři a někde dokonce celé oblasti zůstali na jaře úplně bez včel. To znamenalo rapidní úbytek produkčního potenciálu pro med, a co je vážnější, další snížení již tak nedostatečné základny pro opylování hmyzosnubných rostlin, z nichž i mnohé kulturní, např. sady, jsou na včelách závislé. Pro produkci medu byl loňský rok spíše průměrný. Prakticky od konce května panovalo sucho, které takřka zastavilo snůšku a například medovicový med, který nastupuje až počátkem léta, se z tohoto důvodu stal vzácností.
P
ozitivním důsledkem v celém tom neštěstí byla pozornost médií, které se včelařství dostalo. Znamenalo to zvýšení poptávky po včelích produktech, a spolu s poklesem produkce medu došlo po letech ke zvýšení výkupní ceny až na 50 Kč/kg, přičemž při tzv. prodeji spotřebitelům ze dvora se ceny pohybovaly kolem 80–120 Kč/kg. Naši včelaři každoročně vyprodukují zhruba 7–9 tisíc tun medu, jehož výkupní ceny se v předchozích letech pohybovaly mezi 25–45 Kč/kg podle druhu a kvality. Takovéto ceny samozřejmě nemohou zajistit dostatečnou rentabilitu ani obnovu chovů. Proto není divu, že Český svaz včelařů (ČSV) jako zastřešující orgán včelařů přistoupil již dříve k masivní podpoře prodeje medu ze dvora. Za přispění financí z EU k tomu organizuje také informační kampaň pro spotřebitele. Spojeným úsilím ČSV i aktivních drobných včelařů se snad pomalu daří rovněž měnit kulturu spotřeby medu u nás, kde byl tento produkt považován vždy spíše za vzácnost a lék, zatímco jinde ve světě má blíže k potravinám zdravé výživy. Průměrná spotřeba medu v ČR je asi 0,5 kg na osobu a rok, zatímco ve Švýcarsku nebo Německu až 1,5 kg. Kdyby se včelařům podařilo zvednout spotřebu a naučit konzumenty kupovat „značkový“ med přímo u nich, mohl by obrat odvětví dosahovat kolem jedné miliardy korun, a navíc by
naše produkce nakonec nestačila ani krýt domácí poptávku. Důležitým úkolem je také naučit veřejnost rozlišovat různé druhy medu a hlavně jeho kvalitu přímo vázanou na jméno včelaře. Dá se říci, že velmi dobrým vzorem je to, jak se se svým vínem na Moravě dokázali etablovat malí i velcí vinaři. Tradice je stabilizátorem, ale i brzdou Naše včelařství má jednu z nejdelších tradic v Evropě a je velice specifické. Chov včel u nás byl vždy založen spíše na zájmové bázi a největší podíl chovatelů tvoří ti s počtem kolem deseti včelstev. To má velkou výhodu
Ilustrační foto archiv autora
v rovnoměrném zavčelení krajiny – téměř v každé vesnici se najde včelař s několika úly. Má to však i podstatnou nevýhodu, a to zakonzervování technologického stavu našeho včelařství, neboť takto malé provozy produkují med pouze pro okruh příbuzných a známých a nemají možnost příliš investovat do dalšího rozvoje. V době socialismu bylo pro včelařství příznivé prostředí z hlediska výkupních cen medu a včelích produktů. Technologický rozvoj však byl omezen pouze na domácí obzor, kde se výrazně projevily „zlaté české ruce“ našich včelařů. Po roce 1989 k nám doslova vtrhly západní chovatelské tech-
nologie a hlavně se uvolnil dovoz medu z Asie nebo Jižní Ameriky. Často k dokonalosti dovedené a na koleně vypiplané technologie se v tu chvíli ukazují jako příliš nákladné a rozevírající se cenové nůžky mezi cenou medu a výrobou nových úlů neumožnily výraznější modernizaci našeho včelařství. A tak v roce 1990 hospodařilo 80 000 včelařů s asi 800 000 včelstvy, zatímco dnes máme v republice asi 50 000 chovatelů s necelým půl milionem včelstev. Vážnou příčinou tohoto stavu je také nepříznivá věková struktura včelařů. Mnoho mladých lidí se do podnikání ohrožovaného výkyvy cen a úhyny včelstev nehrne a nástupce běžně nenacházejí ani včelařské rodiny. Navíc chov včel vyžaduje čas a odvahu, ke včelám se musí jít, když to ony potřebují, ne když zrovna máme čas, a jde také o fyzicky náročnou práci, a takováto vázanost v dnešním světě jaksi není zrovna „tren-
mu, dát mu jméno a udělat z něj svůj osobní značkový produkt. Podle veterinárního zákona lze prodávat med přímo spotřebitelům v rámci okresu. Tak lze dosáhnout až několikanásobku výkupní ceny. Chce to ovšem investovat peníze do reklamy, minimálně atraktivní etikety, zabývat se marketingem a svůj med a jeho vyšší cenu u spotřebitele prosadit. A hlavně se pod sklenici s medem podepsat a ručit osobně za jeho kvalitu. Trh nutí ke změnám Pod tlakem trhu se tak pomaličku začíná struktura českého včelařství měnit směrem k většímu průměrnému počtu včelstev na včelaře, avšak bohužel také na úkor počtu včelařů. Přibývá malých včelařů, kteří chápou potřebu vyšších metod prodeje medu, aby se jim alespoň vrátily investice do jejich ušlechtilého hobby. Hlavně mezi mladšími včelaři začínají vznikat provozy s desítkami až stovkami včelstev. Tito lidé
laři zatím spíše podceňují. Měla by být obnovena komunikace mezi pěstiteli a včelaři, neboť přísun včelstev může navýšit výnos některých plodin až o desítky procent. Zde se již zemědělcům vyplatí za přísun nebo udržování včelstev na pozemcích včelaři i platit. Komunikace je důležitá i v oblasti ochrany včel při aplikaci chemických látek v zemědělství, což přináší asi největší kontroverze. Především je třeba si uvědomit, že všichni v zemědělství jsme na jedné lodi a jeden bez druhého nebude úspěšný. Šikovní lidé budou mít vždy dobré vyhlídky Naše včelařství stále patří k těm nejrozvinutějším v Evropě a na rozdíl od jiných zemí k přehledně a téměř plně organizovaným. Musíme se však smířit s tím, že ekonomické tlaky a změna životního stylu jej budou strukturálně stále více přibližovat stavům běžným v západní Evropě. Včelaři se musí neustále vzdělávat,
Počet včelstev chovaných u jednotlivých typů chovatelů Velikost chovatele
1990
2000
2001
2002
2004
Do 30 včelstev 31–100 včelstev Nad 150 včelstev Celkem v ČR
670 674
422 225 91 001 10 797 532 631
411 200 96 455 12 657 530 742
390 769 96 406 13 427 511 839
404 373 112 004 17 794 547 759
807 429
Zdroj: Kamler, F., Komerční včelaření v ČR, 2005
Produkce, export a import medu Produkce medu v ČR (t) Prům. výnos na včelstvo (kg) Export medu (t) Prům. exportní cena (Kč/kg) Import medu (t) Prům. importní cena (Kč/kg)
2003
2004
2005
1. pol. 2006
6303 13,2
7738 14,1 2980 68,9 114 70
8371 15,2 2831,24 49,14 1579,4 49,49
1169,42 48,74 1082,66 47,08
Zdroj: Suková, I., Moderní obchod, 10/2006
dy“. Ostatně je to vidět v celém zemědělství. Je tedy pochopitelné, že starší včelaři ani nemají důvod obnovovat své chovy. Včelaři nejsou z minulosti zvyklí dělat medu aktivní rekla-
se včelařstvím chtějí zaobírat polo- nebo plně profesionálně, a vznikají tak včelí farmy. Farma potřebuje 250 a více včelstev, aby se investice do chovu vrátily. Včelař musí dosahovat průměrných výnosů medu přes 30 kg na včelstvo, nikoliv jen 13 až 15 kg, jako je současný republikový průměr. Řada farmářů se přesto věnuje i dalším doplňkovým činnostem, jakými jsou obchody se včelařskými potřebami, truhlářství apod. Profesionálních včelích farem je u nás zatím asi 80, ale obhospodařují jen něco přes 3 % z celkového počtu včelstev. V západní Evropě je tomu spíše naopak a většinu včelstev drží profesionálové. Významnou součástí včelařské práce je kočování za druhovými medy (akátový, javorový, vřesový atd.), jejichž cena může být mnohem vyšší než u běžných květových a medovicových medů. Zde je také důležitá spolupráce se zemědělci, kteří, snad až na ovocnáře, kooperaci se vče-
musí ovládat nejen chovatelskou problematiku, ale i obchod a marketing spolu s ekonomikou podniku. Musí myslet na mladou generaci nástupců a sami si vychovat své spotřebitele. Odspodu a dobrovolně začínají opět vznikat společné projekty, které progresivním chovatelům přinášejí užitek. Tak například loni byl při Pracovní společnosti nástavkových včelařů – CZ vytvořen internetový projekt VMS (Varroa Monitoring System). Na webových stránkách www.varroamonitoring.cz může kterýkoliv včelař zadávat svá pozorování spadu roztoče Varroa destructor v úlech, čímž se vytváří mapa s cílem predikovat šíření varroázy v daném roce. Naše včelařství tak rozhodně není v krizi. Přichází však doba nutné restrukturalizace, a tak jako celé zemědělství se bude muset v blízkých letech vypořádat i s generační obměnou. Ing. Václav Jirka, zemědělský publicista a včelař
Včelařství
17. února 2009
29
Český med zaručuje nejvyšší kvalitu S medem, zdravým a kvalitním včelím produktem, se setkáváme snad v každém kole regionálních soutěží o nejlepší produkty daného kraje. Soutěže pořádají každoročně regionální a okresní agrární komory a není místa, kde by vynikající české medy a z nich vyrobené speciality chyběly.
ně úspěšný i proto, že se neobjevila tzv. medovicová snůška. Na trhu proto chybí český tmavý lesní med. Zjednodušeně řečeno, loňský med byl převážně světlý. „V současné době odhadujeme, že v loňské snůšce je o 2500 tun medu méně,“ konstatuje Peroutka. Pokud jde o ekonomiku a podporu včelařství, za loňský rok došlo ke krácení podpory z 80 na 70 milionů korun. Tím, že stavy včelstev poklesly, klesla podpora přepočítaná na jedno včelstvo jen velmi mírně, a to ze 153 na 152 Kč. Jak vidíte, částka je velmi nízká. Zároveň se také
A
ť to jsou dorty, perníky nebo medovina, každý z nás zná jejich lahodnou chuť založenou právě na medovém základě. Přitom mezi spotřebiteli stále panuje určitá nevědomost o kvalitě této domácí speciality založené na nezměrné píli nejen samotných včel, ale i jejich chovatelů. Jedním z nich je i Miloslav Peroutka, tajemník Českého svazu včelařů, který ze své letité praxe ví, co je to mít na starost včelstvo. A je-li včelstev víc, stává se práce chovatele celoživotním koníčkem. Prodej medu není pro včelaře tím jediným motivem k práci. A k tomu připočítejme starosti se zazimováním včelstev, přikrmováním a hlídáním každého pohybu v úle.
Další snižování počtu včelstev Při ohlédnutí za uplynulým rokem nelze říci, že by byl pro včelaře nějak výjimečně dobrý. „Šlo jen o další rok snižování počtu včelstev a chovatelů,“ stručně hodnotí sezónu 2008 Miloslav Peroutka. „Vloni uhynulo v ČR 120 000 včelstev, a přesto že byla vypsána podpora na obnovu včelstev, podařilo se jich obnovit jen 60 000. Proti předchozímu roku máme v souhrnu o 2000 chovatelů méně. Podpora byla sice dobrá a motivující, ale nepodařilo se obnovit veškerá včelstva uhynulá na varroázu,“ dodává tajemník Peroutka. Uplynulý rok hodnotí jako mé-
Přikrmování včel cukrem
Miloslav Peroutka, tajemník Českého svazu včelařů pomáhá včelařům, kteří přišli o včelstva kvůli výskytu varroázy. Ne každý včelař ale dosáhl na tuto podporu. Limitem pro udělení dotace byl úhyn vyšší než 25 % z celkového počtu včelstev v okrese. Na tuto podporu stát vyčlenil 25 milionů korun, a ty se dostaly do nejvíce postižených 45 okresů. Obnova jednoho včelstva vyjde včelaře zhruba na 1000–1500 Kč. Udílená podpora kryla náklady z jedné třetiny, na jedno obnovené včelstvo se vyplácelo 453 Kč. Jedno včelstvo s jednou matkou čítá zhruba 10 000 včel. To je základ včelstva, které se reprodukcí dále obnovuje. „Ti, co přišli o všechna včelstva, si nakoupili jen polovinu, nedojde proto ke 100% obnově. Letos budou včelaři kupovat další včelstva, obnova je proto jen po-
zvolná,“ dodává Peroutka a upozorňuje na skutečnost, že se podařilo vyčerpat veškeré podpůrné prostředky ze 100 %. Zájem o včelaření je tedy znát. K tomuto ušlechtilému koníčku se hlásí stále víc lidí ve věku kolem 40–45 let, kdy již mají odrostlejší děti a chtějí se věnovat nějaké zajímavé činnosti. Nezačínají přitom se dvěma, třemi včelstvy ale s desítkami. Zájem narůstá a počet profesionálních včelařů přibývá. EU považuje za profesionálního včelaře chovatele majícího více než 150 včelstev. „V roce 2007 jsme měli 90 takovýchto chovatelů, v roce 2006 jich bylo 83,“ konstatuje tajemník. Jak předeslal, český med je výjimečně kvalitní, což umožňuje přijmout i přísné normy. Ochrannou známku Český med může na svých produktech umístit jen takový včelař, který bezezbytku normy kvality dodržel, a takových jedinců přibývá. Různé druhy medu Odlišit chuťově jednotlivé druhy medu dá práci. Doby květu různých druhů stromů a rostlin na sebe bezprostředně navazují a včelař, který chce mít med jen z určitého druhu, jej musí hned po odkvětu stáčet. „U nás je většina medů smíšených,“ říká Peroutka. „Získat jednodruhový med, třeba řepkový, akátový nebo lipový, vyžaduje velkou péči o včelstva. Musí se přistavit k porostu a jakmile rostliny přestanou kvést, je nutné med vytočit. Zkušený včelař pozná, jde-li o med z řepky, akátu nebo ovocných stromů. Rozhodující je také chování medu. Řepkový například velmi rychle krystalizuje, protože obsahuje velké množství glukózy. Naopak akátový med je čirý s nazelenalým nádechem a nekrystalizuje. Původ medu se dá spolehlivě poznat podle obsahu pylových zrn. Med také soutěží „Pořádáme také soutěže českého medu,“ potvrzuje Peroutka. Jde o předem dané vlastnosti, které se hodnotí. „Jedna věc je norma
Vlet do úlu, tzv. česno
Ilustrační foto Zub
EU a naše v podstatě shodná norma, a něco jiného je norma pro označení Český med. Ta je daleko přísnější na kvalitativní parametry. Předcházejí rozbory fyzikálně-chemických vlastností a jsou tu i smyslové vlastnosti. “ říká Peroutka. Zatímco lesní med krystalizuje pomaleji, med z ovocných stromů rychle. Kdyby byl med falšován cukrem, nebude krystalizovat vůbec, takže zkrystalizovaný med jen potvrzuje svou vysokou kvalitu. Pokud jej chce včelař z větších nádob rozdělit do menších sklenic, jednoduše med nahřeje ve vodní lázni do 50° C, aby jej nepoškodil. Náš a dovozový med Včelaři dělí med do tří kategorií podle kvality. Pravý včelí med, který dodává solidní dodavatel, je v ČR běžně s nejvyšší známkou kvality. V dovážených medech zejména z Asie se často objevují stopy cizorodých látek, převážně léků. V takovém medu se objevuje například i chloramfenikol, tetracyklin, což jsou léky, které se používají k léčení nemocných včelstev, zejména pokud jde o mor včelího plodu.
2x foto Václav Jirka
V ČR se to zásadně nedělá. Zjistilo se totiž, že v medu z léčených včelstev se rezidua antibiotik nacházejí i po třech letech po léčení včelstva.“ říká tajemník. V posledních letech je nutná kontrola falzifikace medu. Stále častěji dochází ke zneužívání výsledků vědy a do medu se přidává sirup. Není to sice nijak zdraví škodlivé, ale je to klamání spotřebitele. I v ČR takového padělatele objevila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Takový výrobek nesmí nést na svém obalu označení med, je to pro spotřebitele zavádějící. Filtrovaný med není kvalitnější Na některých zejména dovážených medech z evropských států se začalo objevovat označení Filtrovaný med s poukazem, že jde o nejvyšší kvalitu produktu. „Pro zákazníka je to lahodné označení a myslí si, že čistěním medu filtrací, při níž byla odstraněna většina pylových zrn, získá med na nejvyšší možné kvalitě. Je to tah obchodníků, aby byl zákazník podle nich tak zvaně ochráněn. Přitom pylová zrna nejsou v medu na závadu, naopak k němu patří, a co víc, právě podle nich se dá určit, zda je například lipový med skutečně lipový. Dá se tak vyloučit záměna. Klamavé označení u filtrovaných medů to vylučuje,“ upozorňuje Peroutka. Proto včelaři navrhli zastavit filtrování medu, aby nedocházelo ke klamání zákazníka. „Jsou tu naopak některé parametry, které je třeba rozšířit. Tím se přispěje k jednoznačnému určení pravosti medu. Je třeba využít nových biochemických metod s uplatněním aktivity určitých enzymů, které přispějí k určení kvalitativních parametrů,“ říká tajemník. Včelaři dále navrhují vyčlenit prostředky na cílený výzkum varroázy. Doposud se totiž nedaří včelstva stoprocentně vyléčit, každým rokem je to jen opakované léčení. Základní výzkum by se měl koncentrovaně soustředit
na tento problém a nalézt například gen, který by změnou chování včel bránil intenzivnímu přemnožení roztoče Varroa destructor. Je to využití výsledků základního výzkumu, od něhož si včelaři do budoucna hodně slibují. „Kdyby v současné době selhala chemická terapie, protože jinak se roztoči bránit nelze, včelstva by uhynula,“ dodává Peroutka. Chceme obnovit kočování včelstev Mnozí z nás pamatují doby, kdy se masivně s včelstvy kočovalo a k rozkvetlým polím a do sadů se přistavovaly pojízdné včelíny. „Chceme znovu zavést kočování. Jestliže včelstev ubývá, je nutné těch stávajících lépe využít. Vylepšili bychom tak ekonomiku včelaření,“ říká Peroutka. Včelaři už měli návrh na přísun včelstev ke kvetoucím honům a sadům připravený i včetně kočovního řádu, podpořila jej i Agrární komora ČR. „K návrhu se bohužel negativně postavilo Ministerstvo zemědělství ČR,“ uvedl Peroutka. Přitom obě strany, zemědělci i včelaři, byly ve shodě. Nešlo totiž o placení opylovací činnosti, ale hrazení nákladů na přepravu včelstev, což bylo výpočtem stanoveno na 150 korun na včelstvo, čili zanedbatelná částka. Navíc je lehce doložitelné, že díky opylení se zvyšují nejen výnosy, ale i kvalita a biologická hodnota semen a plodů. Když se sama rostlina opylí, nemá to takový efekt, jako když dojde k opylení včelami. Za příklad mohou posloužit okurky. Deformovaná okurka je následkem špatně opylených květů, u dobře opylených je jejich kvalita vyšší. „Díky včelstvům se běžně zvyšují výnosy o 20–30 %. To je prokázené mnohaletými pozorováními,“ uzavírá Peroutka. Dodává, že v ČR připadá na 1 km2 průměrně šest včelstev. A je prokázané, že včela létá do vzdálenosti pět až sedm kilometrů. Eugenie Línková
30
Včelařství
Co jste (možná) o včelách nevěděli ● V ČR je v současnosti zhruba 460 000 včelstev. Je to asi o 120 000
méně než před rokem, přičemž tento velký meziroční úbytek převážně zavinila varroáza. Počet včelstev se však snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 1990 bylo na území ČR chováno přes 800 000 včelstev. Hlavními příčinami jsou klesající ekonomická prosperita chovu včel, nákladné investice do obnovy chovů a vysoký věkový průměr včelařů, přičemž mladých do oboru nepřichází dostatek. Náš průměrný včelař chová asi deset včelstev. ● Hlavní funkcí včel v přírodě není sbírat nektar a produkovat med, ale je to opylování rostlin. Bez včel by se většina rostlin i stromů jen obtížně rozmnožovala a například sklizeň ovoce by klesla až o desítky procent. Kdyby včely z přírody vymizely, byla by reálně ohrožena potravinová základna zvířat i člověka a ohrožen by byl celý ekosystém. ● Med není jediným lidem prospěšným včelím produktem. Od včel získáváme také vosk, propolis, pyl, mateří kašičku a jed. Všechny tyto produkty mají svůj význam ve výživě, technických oborech nebo v lékařství, kosmetice a farmacii. ● Rozlišujeme dva druhy medu. Květový vzniká z nektaru, medovicový (lidově zvaný lesní) ze šťáv a mízy stromů a keřů, kterou pomáhají uvolňovat mšice a červci. Oba druhy medu jsou co do své prospěšnosti pro člověka rovnocenné. Květové medy obsahují pouze jednoduché cukry glukózu a fruktózu, jsou lehce stravitelné a vhodné pro každodenní využití a právě při stavech nachlazení a jiných onemocněních. Medovicové medy obsahují složité cukry a mají zvýšený obsah minerálů. ● Květový med vzniká z nektaru, který včely sbírají z květů rostlin, stromů a keřů. Tuto sladkou šťávu pak v úlu zahušťují a obohacují o další specifické látky ze svého organizmu. Květový med obsahuje převážně jednoduché cukry, vitamíny, enzymy a další látky, které z medu právě tvoří velmi zvláštní a pro lidské tělo prospěšnou lahůdku vhodnou pro spotřebu nejen v době nachlazení, ale pro každý den. ● Včely ve svém těle umějí odfiltrovávat z přineseného nektaru či medovice cizorodé látky, jako jsou těžké kovy apod. Tyto látky pak ukládají do svého jedu v žihadle. Díky tomu je čerstvý med od včelaře skutečně dobrým přírodním produktem. ● V běžném úlu je přes zimu asi 20 000 včel, zatímco na jaře a v létě,
kdy se tvoří med, jich tam může být až 80 000. Jarní včela-dělnice se dožívá věku něco přes 30 dní, zatímco dělnice, které se začínají v úlu líhnout někdy v červenci, mohou žít i několik měsíců. Mají totiž za úkol v úlu přečkat zimu. Matka, která je v úlu jediná, může žít i několik let. ● Obyvatelstvo úlu se liší podle pohlaví a funkcí. Nejpočetnější ze včel jsou samičky zvané dělnice, které v úlu vykonávají prakticky všechny činnosti. Samci se nazývají trubci, nemají žihadlo, líhnou se pouze v jarním a letním období a jejich hlavním úkolem je oplodnění mladé matky. Matka je v úlu pouze jediná, jediná klade vajíčka a je tak zodpovědná za udržení rozvoje celé kolonie. ● Včelí dělnice mají v úlu přísně rozdělené role. Některé včely mají na starost úklid, další péči o matku a krmení včelích larev, další zas odpařují vodu z nektaru a zajišťují tak zrání medu. U česna (vchod do úlu) hlídají strážkyně a ven do přírody pro nektar, vodu a pyl vylétají létavky. Každá dělnice v průběhu svého života projde všemi těmito pracovními „funkcemi“. ● Rojení je přirozeným způsobem rozmnožování včelstev v přírodě.
Občas i zkušenému včelaři uletí včely. Jde o to, že na vrcholu jara, při nejvyšším rozvoji včelstva, se zhruba polovina včel v úlu spolu se stávající matkou samovolně oddělí a odletí si hledat nový příbytek někam do přírody. V původním úlu se pak ve zbytku včelstva vylíhne mladá matka. Dnes se bohužel z důvodů rozšíření včelích škůdců a chorob musí všechny roje neznámého původu ihned zlikvidovat. ● Včely v zimě nespí. Když klesne venkovní teplota pod 10° C,
semknou se včely v úlu k sobě do tvaru podobného kouli. Tento útvar sedí na plástech se zásobami, které musí včelař v létě dodat v podobě cukerného roztoku. Včely postupně ujídají zásoby a poctivě se střídají na povrchu koule tak, aby se všechny uvnitř koule postupně zahřály. Tam je i přes venkovní mrazy teplota kolem 20 °C. Pouze matka sedí neustále uprostřed koule a do zimy nemusí. Bez ní by totiž včelstvo zahynulo. ● Včely se venku orientují podle slunce. Jestliže jedna včelka-
průzkumnice najde někde v přírodě zdroj nektaru, dokáže o něm ostatní včely v úle informovat pomocí zvláštních tanečků, a to podle postavení slunce na obloze. Podle něj se také dokáže vrátit zpět do úlu. Včela může za pastvou letět až sedm kilometrů. ● Včela po bodnutí umírá. Její žihadlo se i s částí zadečku vytrhne
a zůstane v ráně. Proto naše středoevropské včely bodají pouze při pocitu ohrožení. Přesto se však nikdy bez svolení a dozoru přítomného včelaře raději nepřibližujte k úlům. Na druhou stranu není třeba panikařit, pokud na vás včela třeba sedne. Nejlepší je zůstat chvilku úplně v klidu a včelka sama odletí. Pokud ji nebudete dráždit, nebo ji nějak nepřimáčknete, s největší pravděpodobností vám neublíží. Zdroj: www.vcelarstvijirka.cz
17. února 2009
Med boduje i v regionech V regionálních potravinářských soutěžích se pravidelně objevují také produkty z medu. Proto vám chceme představit vítěze v této kategorii ze tří různých regionů. Jejich úspěchy jsou zaznamenané prostřednictvím našich spolupracovníků a dopisovatelů. K vítězství samozřejmě gratulujeme.
Simona Adamcová:
Je to obrovský úspěch! „Je to pro nás obrovský úspěch. Kvalitou produkce jsme se zařadili mezi nejvýznamnější potravináře kraje,“ radovala se z vítězství v soutěži Potravinář a Potravina roku 2008 Královéhradeckého kraje majitelka Včelí farmy Rokytník u Hronova Simona Adamcová, členka Cechu profesionálních včelařů ČSV. Ta převzala ocenění z rukou ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Potravinář a Potravina roku 2008 se konalo na pátém ročníku dožínek Královéhradeckého kraje. Slavnostní předání ocenění potravinářům v šesti kategoriích se uskutečnilo za přítomnosti ministra země-
dělství Petra Gandaloviče, hejtmana Pavla Bradíka, primátora města Hradce Králové Otakara Divíška, poslance Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, prezidenta AK ČR Jana Veleby a dalších významných hostů. S produktem Rokytnický med lesní květový vyhrála Včelí farma Rokytník v kategorii zelenina, ovoce a ostatní výrobky. „Na neformální večeři pořádané panem ministrem jsem jako jeho host měla příležitost osobně s ním promluvit o konkrétních problémech profesionálního včelaření. O nich jsem hovořila i s hejtmanem. Poukázala jsem především na obtížný přístup k dotacím z Programu rozvoje venkova pro včelí farmáře. Je to další významný krok k propagaci a posunu včelích farem do povědomí významných osobností a jistě napomůže k lepšímu postavení včelích
Foto Pavel Veselý
Zleva: hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, oceněná včelařka Simona Adamcová a ministr zemědělství Petr Gandalovič farmářů mezi ostatními zemědělci i k získávání tolik potřebných financí do našich provozů,“ okomentovala setkání Simona Adamcová.
Václav Hoch:
Pravidelně mívám kolem dvou tun medu ročně. Letos jsem ale dosáhl jen polovičního množství. Příčinou byly povětrnostní vlivy, snůška byla poloviční.
Cena pomáhá prodeji V soutěži Potravinářský výrobek Středočeského kraje 2008 se v kategorii med nejlépe umístil produkt Václava Hocha z Příbrami. Ten neváhal a svého úspěchu se snažil využít i na celostátní výstavě Zemědělec, Náš chov 2008 v Lysé nad Labem, kde jsme ho zastihli. Za jaký med jste cenu Potravinářský výrobek Středočeského kraje 2008 dostal? Za med medovicový. Je to med z brdských lesů. Vyniká charakteristickou chutí, pro zákazníky velice přitažlivou. Na vašem stánku ale tento med vidět není... To máte pravdu. Došel mi. Tak velký zájem o něj byl. Za dva dny výstavy se po něm doslova zaprášilo. Návštěvníkům stánku teď mohu nabídnout med pastový. Ten pro změnu uspěl
Inna Borshchyk:
Medové dorty lidem chutnají Med slavil úspěch v soutěži Potravinářský výrobek Ústeckého kraje 2008 – kraje Přemysla Oráče už podruhé. Tentokrát získal ocenění v kategorii mlýnské a pekárenské výrobky. Vítězným produktem se stal medový dort od firmy NKL servis – pekařství a cukrářství Světec (okres Teplice). Cenu převzala přímo majitelka firmy Inna Borshchyk.
Na etiketách Rokytnického medu se nyní může objevovat logo soutěže Potravina roku 2008 Královéhradeckého kraje. Petra Škopková
Produkujete jednodruhové květové medy? Květové jednodruhové medy nemám, produkuji smíšený med. Včelnice mám ve vyšších polohách a v lesích, takže se orientuji na medovicový med. Václav Hoch (vpravo) přebírá ocenění od prezidenta AK ČR Jana Veleby. V pozadí Ludmila Holadová, ředitelka Krajské agrární komory Ústeckého kraje v soutěži Český med 2008, získal tam zlatou medaili. Kolik děláte pastového medu? Je z veškerého květového medu, který tvoří asi třetinu z celkové produkce. Lidé si už na něj zvykli, takže si pro něj chodí prakticky pořád. Kolik medu jste tady v Lysé zatím prodal? Za dva dny přes padesát kilogramů. Ale ještě větší zájem je při
prodeji „ze dvora“. Mám stálou klientelu. Kromě toho med nabízím v několika prodejnách zdravé výživy. Prodám v nich stejné množství medu jako při prodeji „ze dvora“. Kde včelaříte a jaké dosahujete produkce? Mám několik včelnic. Polovina z nich se nachází v hlubokých brdských lesích, v bývalých nepřístupných prostorech. Polovina včelnic je na okrajích lesů.
Jak dlouho včelaříte? Už odmalička. Narodil jsem se do včelařské rodiny. Pamatuji si dokonce několik typů včelínů. Každá generace je předělávala k obrazu svému. Nyní mám sto včelstev. Co pro vás ocenění znamená. Je to pohlazení po včelařské duši a zadostiučinění za tu dřinu i propagace kvality práce. Ocenění pomáhá při prodeji. Mám z něho radost. Jsem za ně rád i za ostatní včelaře, protože napomáhá propagaci celému oboru, tedy nám všem. Text a foto: Petr Prokeš
S jakými pocity jste převzala cenu? Byly to pro mě velice vzrušující chvíle. Nikdy v životě jsem takové či podobné ceny nedosáhla. Proč děláte medové dorty? Protože lidem chutnají, o tyto dorty je zájem. Odkud berete med? Ze Včelí farmy v Lomu. Její majitel Petr Táborský dnes dostal taky cenu. Krušnohorský med tak slavil prvenství hned ve dvou kategoriích – v „medové“ a „pekárenské“. (pp)
Foto Petr Prokeš
Inna Borshchyk přebírá ocenění z rukou prezidenta AK ČR Jana Veleby
Výstavnictví
17. února 2009
31
Na brněnské výstaviště zavítají v červnu chovatelé Poprvé ve své historii se uskuteční Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky v areálu brněnského výstaviště. Po dohodě jejích organizátorů, Genoservis, a. s., a Veletrhy Brno, a. s., se tento projekt přesouvá z Přerova do Brna.
H
lavním důvodem změny místa je prodej přerovského výstaviště, čímž je znemožněno další konání výstavy na tradičním místě. Obě společnosti již úzce spolupracovaly na projektu v předchozích letech a nejinak tomu bude i v novém areálu. Společnost Genoservis spolu s chovatelskými svazy, sdruženími a dalšími institucemi zajistí výstavu a předvádění hospodářských zvířat a Veletrhy Brno budou organizovat druhou část projektu zaměřenou na vystavovatele technologií a služeb v zemědělství. Spolupořadateli jsou Ministerstvo ze-
měrem je vytvořit zcela nový, ucelený a u nás ojedinělý chovatelský komplex. Všechny tyto projekty se uskuteční na brněnském výstavišti v době od 25. do 28. června 2009. Zaměření Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky zůstane stejné a kopíruje její podobu z Přerova. Hlavní částí je prezentace hospodářských zvířat, na níž přední chovatelé z ČR představí špičkové kolekce, dojnice a jalovice českého strakatého plemene, holštýnského plemene, součástí bude též kolekce masných plemen. Návštěvníci uvidí
vatelské svazy, se zaměří na témata spojená s živočišnou výrobou, na technologie pro chov hospodářských zvířat, pro výrobu krmiv, inseminační a reprodukční techniku, genetiku, diagnostické a léčebné přípravky, laboratorní a veterinární techniku apod. Asi největší lákadlem pro návštěvníky budou jako tradičně komentované přehlídky a hodnocení hospodářských zvířat. Veletrhy Brno, a. s., mohou nabídnout kvalitní zázemí brněnského výstaviště, a to zejména moderní klimatizované haly pro umístění expozic
také prasata, ovce, kozy, nebudou chybět koně, drobné zvířectvo a další chovná zvěř. Zemědělská technika zde bude prezentována zejména prostřednictvím regionálních prodejců strojů a zařízení. Zastoupeny budou tyto obory: stroje a zařízení pro přípravu krmiv, stroje a zařízení pro chov hospodářských zvířat, krmiva, dietetika, osivo a sadba, veterinární technika a medicína, inseminační reprodukční technika, genetika, diagnostické, léčebné a dezinfekční přípravky, laboratorní technika, traktory, malá zemědělská mechanizace, stroje dopravní a manipulační, zemědělské stavby, ostatní zemědělská technika. Nově bude přiřazen obor biomasa. Doprovodné programy, na nichž se významně podílejí cho-
s živými zvířaty. S nimi se počítá v nových pavilonech F a G. Brněnští organizátoři využijí při organizaci Národní výstavy hospodářských zvířat rovněž své dlouholeté zkušenosti s pořádáním akcí tohoto oboru. Připomeňme mezinárodní veletrhy TechAgro – Animal Vetex – Silva Regina, které patří mezi přední evropské veletrhy oborů zemědělského, lesnického a veterinárního. Na rozdíl od nich bude Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky spíše akcí regionálního charakteru s převahou živočišné výroby. Díky spojení s akcemi Propet, Intercanis a Interfelis bude červnová akce na výstavišti největším setkáním chovatelů zájmových a hospodářských zvířat v ČR. (bvv)
mědělství ČR, Agrární komora ČR, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Komora veterinárních lékařů ČR, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělský svaz ČR a samozřejmě chovatelské svazy a sdružení v čele s Českomoravskou společností chovatelů, a. s., Svazem chovatelů holštýnského skotu ČR, Českým svazem chovatelů masného skotu, Svazem chovatelů prasat, Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR a Svazem chovatelů koní Moravy a Slezska. Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky se uskuteční souběžně s Mezinárodní výstavou chovatelských a jezdeckých potřeb Propet, Mezinárodní výstavou psů Intercanis a Mezinárodní výstavou koček Interfelis. Zá-
INZERCE
2x ilustrační foto archiv BVV
32
Vinařství
17. února 2009
Vinex 2009:
vinaři zvou k návštěvě Letošní, v pořadí již 16. ročník mezinárodního vinařského veletrhu Vinex proběhne v rámci mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H v areálu brněnského výstaviště ve dnech 4. až 6. března.
K
dnešnímu dni přislíbilo účast na expozici více než 35 vinařství z celé České republiky. Návštěvníci z řad odborníků tak budou mít možnost seznámit se s novinkami v portfoliu takových vinařství, jako jsou Znovín Znojmo, Bohemia Sekt, Templářské sklepy, Patria Kobylí, Vinařství Lahofer, Vinné sklepy Valtice a další. Početného zastoupení se dočkají také drobní vinaři, kterým umožňuje účast za zvýhodněných podmínek podpora Vinařského fondu. Díky úspěchu v minulém roce se i letos v odborné sekci Ná-
rodního vinařského centra a Vinařského fondu ČR, připravuje degustační cenová srovnávací zóna. Ta nabídne možnost posoudit kvalitu vín v rámci odrůdy a cenové kategorie, a zvláště profesionálním odběratelům by tak měla usnadnit následný výběr. V rámci degustační srovnávací zóny se očekává účast až 50 vinařů (okolo 300 vín). Na ex-
pozici moravských a českých vín nebude chybět ani vystoupení několika předních sommelierů, kteří budou představovat možné kombinace prezentovaných vín s rozličnými pokrmy. Stalo se už dobrým zvykem, že veletrh Vinex zahajuje slavnostní galavečer moravských a českých vín. V příjemné atmosféře za účasti mnoha významných hostů budou v průběhu galavečera vyhlášeny výsledky XVI. ročníku mezinárodní soutěže Grand Prix Vinex 2009 pořádané Svazem vinařů České republiky ve spolupráci s BVV. Novinkou letošního ročníku veletrhu je možnost dopravy tzv. business vlakem, který startuje 5. března v ranních hodinách na pražském Hlavním nádraží a návštěvníky dopraví až k branám pavilonu A brněnského výstaviště. V rámci prezentace budou během cesty k dispozici vzorky vín, ochutnávka sektu a představení Jihomoravského kraje jako zajímavé turistické destinace. (vfčr)
Salon vín 2009 už zná své vítěze V Národním vinařském centru ve Valticích bylo v polovině ledna ukončeno hodnocení již 9. ročníku Salonu vín ČR. Salon vín je naše nejvyšší vinařská soutěž. Z odrůd letos nejvíce uspělo Chardonnay a z ročníků rok 2007. Celkem si svá vína může etiketou Salonu vín 2009 ozdobit 48 vinařů.
INZERCE
C
ílem soutěže je vybrat sto nejlepších moravských a českých vín, které se budou prezentovat v celoročně otevřené degustační expozici ve sklepních prostorách valtického zámku. Vína vybírali naši nejlepší degustátoři. Celkovému hodnocení předsedal Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. „Je vidět, že kvalita vín předkládaných k hodnocení Salonu se rok od roku zlepšuje. Zvlášť letos kdy se dají zejména z ročníku 2007 vybrat vína skutečně vysoké jakosti, a to nejen bílá, ale i červená,“ zhodnotil Kraus. Letos vybírali degustátoři z rekordních 492 vín ze 114 vinařství. Nominovaný vinař může do soutěže přihlásit pouze jedno víno, ostatní vína musejí nejprve uspět na některé z nominačních soutěží. Vzorky vybírá sommelier přímo u vinaře namátkou z láhví příslušné šarže.
Ilustrační foto Zub
Z bílých odrůd letos nejvíce uspělo Chardonnay (12), Ryzlink rýnský (9) a Pálava (6). Z čer vených odrůd Frankovka, Dornfelder a Svatovavřinecké (po čtyřech). Celkem se do nového ročníku dostalo 29 odrůd révy vinné, dva sekty a sedm vín cuvée. Podle jakostních kategorií převažují pozdní sběry (45) a výběry z hroznů (26). Letos se do expozice Salonu vín probojovala také nová kategorie vín, a to čtyři moravská zemská vína.
Nejúspěšnějšími vinařskými firmami jsou letos Vinselekt Michlovský, a. s., Vinné sklepy Valtice, a. s., a Patria Kobylí, a. s., (šest vzorků), dále vinařství Tomáš Krist, vinařství Štěpán Maňák a Vinařství Pavlov spol. s r. o., (po pěti vzorcích). Z ročníků je nejvíce zastoupen ročník 2007 (68 vín) a ročník 2006 (23 vín). Od 28. února je pro širokou veřejnost otevřena expozice nového ročníku Salon vín 2009. (van)
Zemědělská praxe
17. února 2009
33
Pomyslné nůžky se opět rozevírají Naši zemědělci se jen krátce nadechli a už se znovu potápí. Po loňském roce, kdy byly příznivé ceny rostlinných komodit, dobré byly i ceny mléka, je vše jinak. Snad jediné co trápilo chovatele v tomto období byly nákupní ceny prasat drůbeže.
N
ízké ceny prasat na porážkách a na druhé straně vysoké ceny krmiv měly samozřejmě vliv na vývoj v tomto oboru. Chovatelé pod neúprosným tlakem velkých prodělků s touto činností po stup ně končili, zejména ti men ší. Jako že se spotřeba oby vatel u ve přo vého masa nesnížila, byla pak poptávka zabezpečována dovozem ze zahraničí a republika se stává hluboce nesoběstatečnou. Ve druhém pololetí loňského roku nastal prudký obrat téměř ve všech komoditách v zemědělství. Najednou je všeho přebytek, není poptávka a ceny prudce klesají. Ceny obilí se ve stejném období minulé-
INZERCE
ho roku pohybovaly přes pět tisíc korun za tunu, dnes jsou pod tři tisíce. Cena mléka byla kolem deseti korun za litr, dnes je to pod šest korun za litr. A takto bych mohl pokračovat. Tato situace vede nejen k tomu, že se farmáři až na výjimky dostanou do ztráty, ale dostanou se do neřešitelných situací v Cash Flow. Nejen že musejí splácet úvěry na přestavbu kravínů, musejí splácet i leasingy za pořízení strojů, které v loňském roce začali pořizovat ve zvýšené míře. Tato situace samozřejmě bude zhoršovat i konkurenceschopnost našich farmářů proti jejich západním sousedům. Nejen že nemají stejnou výši dotací, ale z hlediska historického jsou naši farmáři velice kapitálově slabí a jsou daleko více závislí na dodavatelských a bankovních úvěrech. V roce 2009 vývoj zatím nasvědčuje tomu, že se tyto nůžky budou dále rozevírat, a to i přesto, že se připravuje určitá pomoc státu prostřednictvím PGRLF. Pořád to bude jenom něco, co bude muset farmář vrátit nebo splatit. Ing. Zdeněk Kubiska, ředitel společnosti ZZN Pelhřimov, a. s.
34
Grüne Woche
17. února 2009
74. ROČNÍK ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO VELETRHU GRÜNE WOCHE, BERLÍN, 16.–25. 1. 2009
O
bří zemědělský a potravinářský veletrh Grüne Woche (Zelený týden) otevřel v pátek 16. ledna své brány na berlínském výstavišti. Uprostřed světové hospodářské krize se 74. ročníku tradiční akce účastnilo 1600 vystavovatelů. Hlavní partnerskou zemí bylo letos Nizozemsko a nejsledovanějším návštěvníkem ruský premiér Vladimir Putin. Kromě něho na veletrh přijela řada ministrů zemědělství včetně českého Petra Gandaloviče, který se veletrhu účastnil také jako zástupce země předsedající Evropské unii. Veletrh, jenž se odehrával ve 26 halách, trval do 25. ledna. Navštívilo jej přes 400 000 lidí, z toho zhruba čtvrtinu tvořili odborníci. Evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel a německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová přislíbily ve čtvrtek 15. ledna při slavnosti k zahájení veletrhu zemědělcům, že je v současné hospodářské krizi nenechají bez pomoci. Fischer-Boel dokonce trochu překvapivě oznámila, že už před více než rokem pozastavené subvence na export mléka by měly být kvůli propadům cen znovu reaktivovány. Zemědělcům rovněž slíbila, že do roku 2013 se neuskuteční žádná další reforma unijní zemědělské politiky. Poté se však bude zkoumat, jak efektivněji uplatňovat podpůrné prostředky.
Mariann Fischer-Boel: Přesměrování toků plateb bylo nutné
1
Během zahajovacího ceremoniálu na letošním Zeleném týdnu konstatovala s potěšením evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boel, že evropské zemědělství se dnes vrátilo zase mezi hlavní priority Evropské unie. „Evropské zemědělství je základním předpokladem pro každodenní život všech občanů EU. Evropské zemědělství není spekulace, ale výroba,“ řekla.
P
2
3
řipomněla nutnost reforem společné zemědělské politiky, a jako první jmenovala reformu odvětví cukru. „Je skutečností, že jsme po překonání počátečních obtíží dosáhli rok před ukončením restrukturalizace na evropském trhu s cukrem tržní rovnováhy,“ uvedla komisřka. „Pak je tu reforma odvětví vína. O tomto problému jsme také živě diskutovali. Na konci jsme, myslím, dosáhli dobrého kompromisu. Nyní je evropské vinařství v mnohem lepší pozici pro růst v globálním využití,“ konstatovala. „Čeká nás reforma trhu ovoce a zeleniny. Ta musí umožnit výrobcům lépe spolupracovat, lépe se přizpůsobit trhu a vy-
rábět ekologičtěji. Nedávno jsme rozhodli o zavedení programu Ovoce do škol. V neposlední řadě musím uvést – jako vrchol roku 2008 – kontrolu v rámci společné zemědělské politiky, Health Check. Vím, že němečtí zemědělci nejsou se vším, co Health Check přinesl, spokojeni. To platí především o přesměrování toků plateb, ale to je nezbytné na podpoření cílů, jako jsou akce proti změnám klimatu, vodní hospodářství, obnovitelné zdroje energie nebo ochrana biodiverzity,“ prohlásila dále. S německou stranou proběhlo také tvrdé, ale korektní jednání o „balíček mléko“. „Musíme být realisté. Systém kvót v roce 2015 nevyhnutelně skončí a my musíme pro toto odvětví připravit tzv. měkké přistání. Díky dohodnutému zvyšování sazeb mohou být spokojeni vývozně orientovaní výrobci, protože ve světě se zvyšuje poptávka po mléčných výrobcích. Menší a střední výrobci by se měli více zaměřit na regiony,“ uvedla komisařka k tomuto tématu. „Přesto jsem si vědoma, že situace v sektoru mléka je velmi obtížná. Jsme rozhodnuti podniknout další okamžité akce, které Health Check přijatý pro mléko bude řešit až od roku
2010. K tomu potřebuji pomoc členských států, aby mohl být schválen zemědělský rozpočet. Vedle toho musí být co nejdříve aktivována intervenční opatření a vývozní dotace tak, aby došlo ke stabilizaci velmi napjaté situace,“ hodnotila současnou situaci komisařka. Do roku 2013 již žádné další zemědělské reformy „Reformní program 2003–2008 znamenal pro evropské zemědělce posun. Dosáhli jsme pro ně větší požadovanou stabilitu a předvídatelnost dění na trhu. Chápu tyto požadavky jako spolehlivý rámec pro jejich nezbyt-
né a často velmi nákladné investice. To je důvod, proč dnes říkám velmi jasně: do roku 2013 již žádné další zemědělské reformy, zdravotní prohlídky a jiné. Období do roku 2013 je vymezeno závěry Health Check, a to včetně finančního rámce,“ konstatovala Fischer-Boel. „Jsem přesvědčena, že společná zemědělská politika se v příštích letech může i bez velkých reformních balíčků vyvíjet pozitivně. Pro rok 2009 chceme řešit váš podnět ochrany kvality před dovozy levných výrobků z jiných oblastí světa. Kvalita je v mezinárodní konkurenci náš triumf. I proto otevřela komise loni v říjnu v rámci zelené knihy o kvalitě širokou debatu o nejlepších nástrojích pro zlepšení kvality a marketingových strategií. Tato iniciativa se setkala s velkým úspěchem. Máme hodně námětů, které nám pomohou do května letošního roku vypracovat první konkrétní představy o tom, jak by měla vypadat moderní a efektivní politika jakosti v 21. století,“ řekla komisařka. Dalším těžištěm práce v roce 2009 bude podle Fischer-Boel plnění přijatých závazků v rám ci energetického balíčku v zemědělství. ●
Grüne Woche
17. února 2009
35
Ilse Aigner: Naši zemědělci potřebují bezpečné zdroje příjmů
Zahajovací vystoupení na Mezinárodním veletrhu Grüne Woche 2009 patřilo hostitelské zemi, Německu, a její ministryni zemědělství Ilse Aigner. Hned v úvodu svého vystoupení připomněla, že aktuální finanční a ekonomická krize jasně ukazuje, v jak nejisté době žijeme.
„M ření k probuzení hos-
„Naši zemědělci potřebují bezpečné zdroje příjmů. To je důvod, proč jsem nadále zastáncem přímých plateb, které nám garantují bezpečnost potravin, kompenzují vysoké normy produkce a jsou náhradou za sociální služby,“ řekla Ilse Aigner.
usíme najít účinná opat-
podářského růstu. To se týká také malých a středně velkých regionálních podniků v zemědělství i v navazujících oblastech,“ řekla ministryně.
Snížení zdravotního pojištění a daně z příjmů „Jaká opatření půjdou do zemědělství a venkovských oblastí?
Zleva: ruský ministr zemědělství Alexej Gordějev, německá ministryně zemědělství Ilse Aigner a ruský premiér Vladimir Putin Jsou zahrnuta v prodloužení zvláštních odpisů a klesající bilanci. To zvyšuje likviditu a nadále podporuje investice. Rodinné farmy budou těžit také ze tří opatření: půjde o snížení zdravotního pojištění, o doplňkové
Německá ministryně zemědělství Ilse Aigner na tiskové konferenci
služby pro děti a o snížení daně z příjmů,“ vypočítávala Ilse Aigner. Nezapřela svou odbornost ze střední školy, kde se soustředila na elektrotechniku, když řekla, že klíčovým bodem pro zpružnění předávání informací je rychlý internet. „Přála bych si, aby v roce 2010 měla každá domácnost rychlé připojení k internetu. Jeho význam vnímáme v posledních dnech ještě výrazněji. Tento krok chceme zahrnout do energetické koncepce přes modelové projekty pro nezávislé energetické regiony,“ dodala. Při slovech směrovaných na evropskou komisi a její zástupkyni, zemědělskou komisařku Marianne Fischer-Boel, zdůraznila tři funkce evropského zemědělství. Mělo by mít vysokou konkurenceschopnost, vysokou kvalitu a zakotvení v regionu.
Výhoda v síle obchodu Produkce potravin a obnovitelné zdroje by měly být podle německé ministryně stimulovány větší poptávkou. „Německo má značnou výhodu především v silném obchodě. V roce 2008 jsme byli předním světovým vývozcem také v zemědělských strojích. Ale ve stejné době jsme na globálních trzích pocítili také výrazně zvýšené tlaky. Kvalita, inovace, flexibilita a odvaha – to jsou podnikatelské přednosti. To se ukazuje u zemědělských vývozů. V roce 2009 očekáváme rekordní vývoz ve výši 53 miliard eur,“ konstatovala ministryně. „Naším závazkem do budoucna je udržitelnost a obnovitelnost výroby. Jde o náš závazek pro budoucí generace. Je to i odpověď na klimatické změny. Potřebujeme tomuto riziku včas předejít a přijmout preventivní opatření. Ministerstvo spolkové vlády má pro tento problém už i samostatné oddělení a koncepci s deseti oblastmi činnosti,“ zakončila své vystoupení. ●
4
5
6
Gerd Sonnleitner: Zemědělci vždy nesli odpovědnost sami za sebe S jistým očekáváním a napětím v obrovském veletržním sále bývá na Grüne Woche očekáváno vystoupení Gerda Sonnleitnera, prezidenta Německého rolnického svazu. Netají se totiž výhradami vůči politice EU a byl neoblomný i v kritice bývalé německé ministryně zemědělství Renate Künast.
L
etos naopak hned v úvodu vystoupení poděkoval Horstu Seehoferovi, novému bavorskému ministerskému předsedovi a předchůdci současné ministryně Ilse Aidlerové, že zemědělcům pomohl v dědické daňové reformě, zabránil dvojímu zdanění a udržel silnou podporu sociální zemědělské politiky. „Naším společným zájmem je, aby naše podniky a farmy posílily, umožnily poskytovat zaměstnání a vytvářely ekonomické aktivity, zejména pak přímo ve venkovských oblastech. Proto
naším tématem pro nové volební období je snížení zdanění zelené nafty,“ uvedl Sonnleitner. „Na rozdíl od mnoha odvětví, která nyní požadují miliardové pobídky, zemědělci vždy nesli odpovědnost za sebe samé a své podniky. Proto budeme požadovat lepší politiku jistot na trhu a cenových rizik. Potřebujeme pro zemědělství investice a změny směřující ke zlepšení zemědělské struktury. Potřebujeme rovněž, aby se stát zabýval tzv. starou zátěží a poskytování plného federálního financování,“ dodal. „Ústředním tématem naší doby jsou potraviny. Megatrendem posledních sta let byly po celém světě klesající zemědělské ceny. Bohužel není naší chloubou, že se nepodařilo dosáhnout cíle z přelomu tisíciletí, totiž snížení počtu hladovějících. Proto doufám, že z Berlína zazní jasné poselství k řešení základních otázek světa v oblasti potravin, energetiky,
ochrany klimatu a ochrany zdrojů. Avšak ochranu s produkčním zemědělstvím, zemědělsko-potravinářským sektorem a venkovem. Prvním předpokladem
pro to ale je společenské uznání a spravedlivá odměna pro naše rodinné farmy. Návrhy Evropské komise pro dosažení ještě nižších cen potravin v Evropě cí-
tíme jako špatné a urážející. Prospěch z dobré péče o zemědělce budou mít především spotřebitelé. Nebo chceme, aby se naši zemědělci vzdali své práce a spoléhali bychom na masivní dovozy?,“ vznesl otázku Sonnleitner. „Důležité jsou pro nás podpory jisté až do roku 2013, důležitá je zvýšená, progresivní modulace. Na druhou stranu se každý den víc a víc ukazuje, že nárůst kvót v Evropské unii byl krátkozraký! A nyní je to obzvláště patrné. Je velmi důležité diskutovat o době po roce 2013, a proto pokládám tyto dvě, podle mne velmi zásadní otázky: Jak zabezpečit dodávky kvalitních potravin s dobrou cenou? Jaká jsou naše řešení pro krajinu, zvířata a přírodu?“ zastavil se nad budoucností zástupce německých sedláků Gerd Sonnleitner. Závěrem připomněl starou selskou moudrost: mrazivý leden znamená příznivý rok. ●
7
8 1 Na českém stánku si ministr zemědělství Petr Gandalovič připil becherovkou s německou ministryní zemědělství Ilse Aigner. 2 Nizozemská ministryně zemědělství Gerda Verburg si během veletrhu i trochu zasportovala. 3 Zdravá výživa se neobejde bez celozrnného pečiva. 4 Plné věrtele „zeleného zlata“ u německého stánku. 5 Arménskému stánku dominovaly dívky v národních krojích. 6 Gerhard Berssenbrügge, představitel Nestlé Německo. 7 Diskuzního fóra s komisařkou EU Marianne Fischer-Boel a německou ministryní zemědělství Ilse Aigner (uprostřed) se zúčastnili i náměstek ministra zemědělství ČLR Chen Xiao Hua a ministři zemědělství Alexej Gordějev (Rusko) a Anton Apriyantono (Indonésie). 8 Manažeři dovozců pózovali se zbožím z tropů a subtropů. Dvoustranu připravila Eugenie Línková, foto archiv Grüne Woche, 2009
36
Interview
February 17th 2009
Andrej Babiš: I Am Neither a Billionaire Nor an Entrepreneur Andrej Babiš, the only shareholder of Agrofert, an agri-food-chemical holding company, admits that his companies, too, begin to feel the crisis and it will be therefore necessary to adopt energetic measures including layoffs. “We are working with some colleagues harder than ever before, sometimes even twenty hours a day,” says Andrej Babiš. He affirms that so far, mainly companies are being affected. “The crisis will not hit common people fully until 2010,” claims the Agrofert Holding owner.
H
is group made a profit of CZK 3.7 billion in 2007 with consolidated sales of CZK 83.4 billion. He expects that 2008 final accounts will reach similar profit and consolidated sales might amount to approximately CZK 100 billion, i.e. more than EUR 3.7 billion. In your opinion, what will be further development of the financial crisis? When will it reach its turning point? We do not feel the crisis in terms of money scarcity but rather in terms of industrial consumption. The crisis effects spread from the car-making industry to other sectors, to chemical industry, too. For instance, when I was getting into my car yesterday I realised how many chemical products can be found in a car. Sulphuric acid in the car battery, plastics on the dashboard, we may find there polyurethane which is produced from aniline, the latter from benzene. I could go on and on. It
is being felt everywhere. Whether this is a short-term phenomenon only or a long-term one, no one knows. People are ok, they had been buying the same or even more presents before Christmas, nothing dramatic is happening. But companies start to run into difficulties. And layoffs and lower consumption may be taken as a solution. Banks reassess their portfolios of clients and in all likelihood they will want to get rid of the bad ones. My estimates are that the crisis effects will impact on ordinary people only around the end of this year, the year 2010 could turn really critical. Did the crisis change or confirm your opinions on the way the capitalism works? Is it necessary to regulate more or rather less? One is a bit confused. In principle, I am against regulation but if you are confronted with various energy monopolies, if you see that an American bank’s bankruptcy may jeopardize half of the world, then – logically – you have to call for higher degree of regulation. I am really surprised that the whole of Europe talks about the need to assist the car industry. I understand that this is a sector which provides lots of job opportunities. On the other hand, car manufacturers have already enjoyed support in the past through various allowances and investment incentives. Will they be helped again? And who will help the others? I am afraid that the European Union starts to work the way the Comecon did. The EU is heading Europe right towards a total collapse of its economy. If you take how fines work in the case of cartels, how the REACH Regulation works in chemical industry, how emissi-
ons allowances work – in the long run, we Europeans have no chance to stand up to competition of the rest of the world. The question is, however, who might be called a European in fifty years time – perhaps the distribution of ethnic groups might be different than today. Mentioning the European Union, you have been trading commodities across Europe. Would you welcome fast adoption of the Euro currency? Absolutely. It is impossible to make any planning in the present unstable environment. Moreover, our currency is not an objective currency. It is a mere subject of speculation, showing sharp fluctuations. Unfortunately, our top policy makers have different views. They apply liberal politics that do not help entrepreneurs in the situation of such a crisis. Do you support the Lisbon Treaty ratification? I have a rough idea about the content of the document but I haven’t read it and most likely won’t read it. It is not a self-contained text but rather lots of pages of various supplements and amendments to the existing pieces of legislation. It is difficult to make head or tail of if. Information I get, however, does not seem very convincing to me. I do not like to give up powers if I don’t have to, and especially if I see no reason for it. On behalf of our group I have to say that we have not yet seen major benefits from our EU membership and I often feel that being there is just to fill the gap. We were one of the biggest exporters already before, no change in this respect. Because of the European Commission requirements, however, we had to invest hund-
reds of millions of crowns in our meat processing plants. Should the same requirements be applied on some Greek, Spanish or Italian establishments they would have to be shut down immediately. Considering that our group is currently the largest entity in the agricultural primary production sector – we own 28 companies farming 51 thousand hectares of land – I do not like the EU agricultural policy very much. What a strange idea that large farms will get smaller aid than small ones? Who is to benefit from that? Isn’t it being pushed by representatives of small German and Polish farmers? If there were no subsidies at all Czech farmers would be the best in Europe. Well, you do not like the EU policy but you still are in favour of the Euro. How do the two fit together? It is simple. As we have become a member of the EU and we have Eurozone around us, I want the Euro, too. You have announced new acquisitions during the crisis – e.g. the Olma Dairy. Do you think that now is the right time for purchases?
This has nothing to do with the crisis. The Olma deal was a mere coincidence. First, we bought agricultural companies Zemos Velké Němčice and ZVOS Hustopeče. They jointly held about 5% share in the Milkagro company which was a 51% owner of the Olma dairy. There were two groups of shareholders in Olma fighting each other. One of them wanted the company to be bought by the M.L.Moran company and the other asked us for assistance – and we helped. It turned out that the dairy was de facto blocked and that the only solution was to buy the option on 40% of Olma shares owned
by Eligo, the second major shareholder of the dairy. The deal would be extremely expensive for farmers and no bank would lend them money for that. We therefore arranged for a loan and furthermore, we also help with a subordinated debt of one hundred million crowns. Some farmers are afraid of your monopoly. What monopoly? This is silly. There is no monopoly here and cannot even be one. We are living in a sandwich. Food retail on one side and primary production on the other. Retail – it is a market of the buyer, and pri-
Agrofert
T
he Agrofert Holding company is a group of approximately 250 firms (with both majority and minority shares). The consolidated entity includes 185 firms this year. The group is active in four strategic areas: chemistry, agriculture, food industry and equipment. The Chemistry division involves Czech companies Synthesia, Deza, Precheza, Fatra, Kemifloc, CS Cabot, Precolor, a Slovak company Duslo (with a branch plant Istrochem) and a German chemical factory SKW Piesteritz. The Agriculture division includes several companies of ZZN (agricultural procurement), ACHP, Agro and some firms of agricultural primary production. The Food division includes meat processing plants Kostelecké uzeniny, Maso Planá (with a unit in Studená), bakery group Penam and Hyza, the biggest poultry processing company in Slovakia. The Equipment division includes companies ● Agrotec, Agri CS and Slovak Strojpol.
Interview
February 17th 2009
mary production – that of the seller. As we are in the business of agriculture I know only too well what the situation is in the primary production. What were the margins when selling cereals and rape in 2007 and 2008. Up to 100% in 2007. Farmers can export cereals freely – depending on their place of residence – to Poland, Germany, Austria, Slovakia. It is the farmer who makes the decision, not Mr. Babiš. If you claim there are monopolies here, then only such as RWE Transgas and ČEZ utilities that strangle us all; and the Czech Government, unlike e.g. the Slovak one, is not concerned with it at all. You do not take the argument that it is necessary to further increase energy prices because the oil price drop will be reflected in these prices only with a certain delay? The ČEZ utility uses arguments about a sort of European electricity price but we have no European meat prices, people do not earn the same money as in Germany. Why is the Slovak Prime Minister Fico able to help both industry and people but it is not possible here? Why do I get a call from their Government Minister who tells me that they are to establish a committee against energy monopolies and whether we might want to have there our representative, too? They do care, they want to deal with it, but here – nobody cares. It depresses me. I never do things out of spite. You were discussing the sale of your meat processing plants, Kostelecké uzeniny and Maso Planá, with the Penta Group. In the end, you did not make the deal. Why? The story started last February when I was approached by Mr. Molnár, the former owner of Mecom Humenné, the biggest Slovak meat processing plant which he sold to Penta Group this year. He told me: “Penta will come to you, you should sell them your meat processing plants.” And I said: “I will not
sell them, they have a huge potential, even though they are not in a good shape right now. We will straighten it out and then, we will see”. And he retorted: “Don’t be silly, they will come up with a super offer”. Well, Penta was lobbying for two months to get me to agree to it. Then, we launched negotiations, we concluded agreements but they did not honour them. In my view, this is not a trustworthy approach. If my information is correct Penta did the same to Mr. Křetinský from the J&T Group in negotiations about taking over their companies in Hodice, Kroměříž and Krahulčí. Many promises, too, but at the end of the day all was different. It was not my wish to sell the meat processing plants, and so we are where we were before. I am not looking for anybody else. We increased our equity in Kostelec by 200 million, we extended our loans with banks. Kostelec as a brand is number one in the Czech meat industry and I trust it will maintain its leading position. In January last year, you indicated that you have been thinking about building a new poultry processing plant. That was in a period when you failed to acquire the Prague Xaverov company. Didn’t the situation change? Yes, we were considering it, we worked on a project, we were preparing the construction of the plant in Kostelec, close to the town of Jihlava. Right now, however, this is not a topical issue, we will wait for the outcome of negotiations with Agropol. If the sale does not take place we will be able to go on with the project. When you did not succeed in acquiring the Michelské pekárny bakery you built a new bakery on a greenfield site not far from Prague. You are also building a rape processing plant in Lovosice as a replacement for the failed acquisition of Setuza company. Is this your strategy -
37
Andrej Babiš (54)
H
e was born in Slovakia; he has both Slovak and Czech citizenship. He started his secondary studies at a grammar school in Switzerland where his father worked as a Czechoslovak representative with the international organisation GATT; he was not able to finish his studies in Switzerland due to the change in domestic political situation in Czechoslovakia and pressure exerted on his father (in 1970) and the family had to return home. He finished his secondary studies at the Bratislava grammar school. In 1978, he graduated from the University of Economics in Bratislava. After his studies, he started his professional career in the Chemapol Bratislava Company (later Petrimex). In the period 1985 – 1990, he worked as a trade representative in Morocco (he was an official non-engineering delegate representing fifteen foreign trade companies). He returned to Czechoslovakia in 1991 and assumed a sequence of managerial positions in Petrimex. In 1993 in Prague, he founded the Agrofert company, with Petrimex putting in the capital stock. Later on, Andrej Babiš gained a 100% share in the company and gradually transformed it into the biggest holding of its kind in Central Europe. He is married for the second time, he has four children. He likes to go to a fitness centre, he plays tennis occasionally. ●
if I do not cut a deal with somebody. I will build a competitor to them next door? It is nothing made out of spite. We just want to accomplish our strategic plans. I think that I am a man who always tries to reach a reasonable agreement. I was offering 1.5 billion for Setuza to Mrazek and Pitr. They refused. If my information is correct then Mr. Pitr has received so far only 50 million crowns out of the sum of 1.030 billion which should have been paid to him for Setuza by Mr. Sisák, the man behind Spolchemie company. You seem to be interested in Agrodružstvo Jevišovice, probably the biggest agricultural company in the Czech Republic. Is that true? The Jevišovice company is our strategic partner. I my view, Mr. Rada, the Chairman, as an extremely hardworking person. The company is the biggest pig and
chicken producer in the Czech Republic but we do not feel the need to acquire a share in the company now. Besides, it is a cooperative. In the sector of agriculture, you farm 51 thousand hectares. It is said that you would like to get to the level of 100 thousand. No target limit has been set. However, we stopped all acquisitions now because of the crisis, we are trying to push costs down, it is likely there will be layoffs. If we are to invest then only into projects where we are fully convinced about fast return on investment. Do banks put a squeeze on you? No, they don’t. There is no need in our case. We ourselves are the best risk managers. We know very well what has to be done in such a situation. It is not in our interest to jeopardize something we have been building for fifteen years.
You are branded the second richest entrepreneur in the Czech Republic, following Petr Kellner of the PPF. Would you like to be the first? The mere fact of being referred to as a billionaire is bothering me. I am no billionaire and I do not want to be one. Only those having “cash” are rich, and they are entirely different type of people. How could I be the second richest person if Agrofert has got 20 billion worth of loans? As long as newspapers refer to some criminals as entrepreneurs I’d rather not to be called an entrepreneur. I have no plane, I do not drive a Ferrari car, I do not own a chalet in France, and I do not play golf. I am just an ordinary man who is in business all his life, and, besides everyday hard work, I have been perhaps a bit lucky. Time and tide wait for no man. Have you got any idea to whom you will pass the company one day?
Let me put it this way: when I spot someone in Agrofert who will be faster than me, who will know more about the company than me and who will have better memory than me then I will be glad to hand it over to him. I am far from planning retirement. What would I be doing? Do you think that your children might follow in your footsteps? Firstly, I would never wish them such a stress or harm them in any way; and managing Agrofert is hugely stressful. I wish they would live a good life; I want them to be happy. I do not think they would actually want it; they might not even be up to managing it properly. I want to spare them the trouble. My eldest daughter has just delivered a baby girl, my grand-daughter. It was grater joy for me than if she decided to run Agrofert. Jiří Pšenička, weekly magazine Ekonom
38
Analysis
February 17th 2009
Unequal Conditions Pose a Threat to Strong Agricultural Holdings, too In the period 1990–2008, the size of the Czech agriculture, in terms of gross agricultural production in 1989 fix prices, diminished by one third. The downsizing trend in the Czech farming production, particularly in animal production, was not halted even after the Czech Republic’s accession to the European Union in 2004.
T
he main reason lies in unequal conditions for competitiveness set in the Treaty of Accession. The EU-15 countries have maintained their historically strong position. For the Czech Republic as well as for other new member states, limits and quotas have been set which were below their production capacities and possibilities and, in comparison with the old member states, this put them in an unequal position on the EU open market. We therefore have to seek to do away with this historical inequity and to change the system so that direct payments allocated would not paid from the EU budget as of 2013 but already as of 2010. If we change the fundamental treaties on the EU-27 scope of competences through the Treaty of Lisbon we may also eliminate inequities for farmers from acceding countries set by the Copenhagen Agreement in 2002.
Investment support schemes have helped agriculture modernization The EU accession has got positive outcomes, too. There is no doubt that direct payments and other support schemes, especially aid from the European funds, have helped the Czech agriculture as a whole to get out of red.
Supports for investments, aided by national resources through the Agricultural and Forestry Support and Guarantee Fund and by funds from Operational Programme, later Rural Development Programme, have helped the modernization of the Czech farming. Nevertheless, agricultural production and aid generated neither sufficient resources for lowering excessive indebtedness of agricultural primary production holdings nor adequate wages. At present, around 90% of direct payments are decoupled
Miroslav Jirovský which in some regions has led to termination of production and there is a real danger that production will drop in key agricultural sectors. The phasing down of pig breeding by approximately 40% in 2003 may be followed by the phasing down of dairy cow breeding – and not only in our country. We know only too well how difficult it is to reinstate this type of production in future. We want to avoid poor quality imports Agriculture must be able to respond to global issues. We consider food security for the entire European Union as a key priority. We are interested in aid schemes aimed at the production of quality agricultural products and
in the protection of the EU market against competition of low quality products coming from the third countries. We therefore expect that the CAP will properly deal with the following: ● food security for the growing world population, ● higher requirements for increasing food consumption in developing countries, ● protection of EU markets against imports of non-standard food from third countries and parallel increase of the EU own production ● adaptation to real impacts of the climate change, ● environment protection. Meeting these requirements will bring higher costs and we expect they must be covered through the support aid from the European Union. Unclear impacts of the global crisis Unpredictable impacts that the global economic and financial crisis will have on the agricultural sector represent a new problem. This will result in limited access to loans, thus hampering farmers’ production capabilities and competitiveness, particularly in smaller and weaker economies of new member states. This is the reason why we think that the weakening of the Pillar I of the EU CAP is a wrong step. Another global problem is the energy security which can be partially resolved by biofuels. In this regard, we want the European Union to fully apply its energy package so as to reach planned levels of energy generated from renewables, namely 5.75% by 2010 and 10% by 2020. We resolutely reject tendencies aimed at lowering these targets. Agricultural production depends on natural conditions; it is
therefore unstable from one year to another. Agriculture is currently entering perhaps the worst period in recent years; the drop in agricultural commodities prices is accompanied by considerable increase in prices of inputs. Lower sales jeopardize also implementation of the Rural Development Programme. In comparison with November 2007, prices of agricultural products dropped by 19.5% in November 2008, while prices of inputs rose by approximately 13%. Farms’ own resources are insufficient and consequently, farmers loose access to loans. Nowadays, there is no agricultural commodity which is sold at a price higher than its production cost. We have to seek at both national and European levels exceptional short-term measures – re-establishment of buying-in schemes, implementation of interest and guarantee support for operational loans or new policy solutions, e.g. implementing the system of risk management and crisis control. Czech farmers, unlike EU-15 farmers, are at a disadvantage Since the EU accession, Czech farmers have not enjoyed comparable business conditions as farmers of the EU-15. Yet, in their farming activities they have to fully respect the EU legislation which makes them worry that failure to observe rules of crosscompliance, GAEC and other regulations and directives will entail cuts in direct payments. Not even quite favourable economic results of agriculture in years since 2004 have sorted out the issue of low investment funds. Tens of billions of crowns are lacking in the area of investments needed
in order to fulfil given requirements and that is why we were so much worried about sum of CZK 2.6 million for the Top-up which was initially lacking in the state budget. Agreements with the Prime Minister start to be finally honoured, the Government has approved the transfer of the first tranche of CZK 771 million from the General Treasury Administration chapter to the budgetary chapter of the Ministry of Agriculture, the savings from 2008 Top-up payments resulting from exchange rate differences have been transferred, the transfer of CZK 1 billion from the Land Fund is ready. In order to strengthen the Agricultural and Forestry Support and Guarantee Fund a transfer of CZK 300 million has been approved for providing guarantees to loans. Furthermore, a proposal has been submitted to the Government to increase the national envelope Top-up level to 30% in the amount of CZK 800 million and, with regard to the current crisis, to increase the Agricultural and Forestry Support and Guarantee Fund budget with the amount of CZK 2 billion for guarantees and interest subsidies. In spite of the above mentioned increases, aid and subsidies per hectare to Czech farmers, including payments from the EU funds, will be in 2009 at the level of 56% of aid to farmers in Germany or Austria. As there are substantive differences in the level of direct payments and other types of aid between the Czech Republic and the old EU member states we recommend to soften the cross-compliance evaluation criteria. We have expected that by now we would be given a number of methodolo-
gical manuals, training courses and instructions for dealing properly with such a complex issue. We do prefer that the respective rules are duly finalized only after practical comments resulting from experience have been taken into account. We disagree, in particular, with setting more stringent criteria, imposing sanctions without proving someone’s fault and, as a matter of principle, we request to properly resolve the issue of administration of controls so that forwarding of payments on pre-determined dates would not be adversely affected. On average, aid and supports represent more than 22% of farmers’ income and delays in payments on the ground of waiting for the control result or even for an appeal may lead, due to the high indebtedness of Czech farmers, to insolvency. Health Check and CAP reform move away from original proposals The results of the “Health Check” and impacts on our agriculture, the business structure of which is based mainly on larger holdings, are disappointing. One of the very important reforms of the Common Agricultural policy has been approved a few weeks ago and we are gradually getting familiarized with its consequences. In the first days we have yielded to the evaluation of the reform with regard to the progressive modulation impacts on large agricultural holdings and, quite rightly, we view this outcome as a success of negotiations. According to data from the Institute of Agriculture Economics and Information, the SAPS payment cuts, in our case, will apply as of 2013 only, the cuts by
Analysis
February 17th 2009
10% will be felt by those agricultural holdings which receive direct payments higher than EUR 5 000. Further cuts by 4% from the amount exceeding EUR 300 000 will affect approximately 860 enterprises with direct payments higher than EUR 300 000. The total cuts in direct payments in the Czech Republic due to progressive modulation will amount to CZK 2.3 billion, the 4% part equalling to approximately CZK 210 million. The amount of CZK 2.3 billion will be used for strengthening the 2nd Pillar and further 10% will have to be added from the national budget. After a thorough examination, however, some rather important negative aspects of the Health Check appear. First, the Common Agricultural Policy reform has moved away from the notion of “common” and requires bigger co-financing from national resources. The reform comes up with requirements for larger TOP-UPs through transferring funds from the 1st do the 2nd Pillar thus enabling different approach in individual states. The transfer also makes the payment of such aid delayed by 2–3 years and at the same time makes the bureaucracy around drawing these funds bigger and enables the shifts of money outside agricultural companies. Advantages in three areas resulting from the reform concern farmers in the former EU-15 only without making any compensation to the EU-10 countries. The reform practically rejected the new countries’ requirement to accelerate equalization of direct payments set in the Treaty of Accession despite the fact that there have been some reserves in the agriculture budget for 2008 as well as 2009. The advantages for EU-15 farmers mentioned above are as follows: ● abolition of set aside on 10% of arable land without any compensation to farmers in other countries which enables higher production and higher yields in the EU-15 countries, ● the EU-15 may use up to 4% of direct payments from unused national envelopes within the Article 68. The offer for the new EU states to use EUR 90 million is not comparable as it represents approximately 1% of the national envelope only, ● possibility to apply exceptional measures in the Rural Development Programme, such as establishment of a “safety milk fund” in Germany or a one-off 5% increase of milk quota in Italy. Such advantages threaten competitiveness of Czech farmers. We also think that it is a mistake to remove regulation instruments under the current situation of falling prices of agricultural commodities on the world markets. We regard this as a mistake committed by the EU Council of Ministers; consequently such a mistake will have a huge impact on income of agricultural companies and on the production size.
39
The reform pushed through higher milk quotas the result of which is already seen in lower milk prices and, in the following period, it will bring the numbers of dairy cows down as well as reduce the number of breeders drastically. There are negotiations going on in the Czech Republic concerning the issue of non-use of growing grassland areas and of better use of natural conditions. In our opinion, the permanent abolition of set-aside in the EU-15 countries will have serious consequences, e.g. a sharp increase in the cereals and oil plant production which will have a huge impact on the decrease of plant commodity prices in the following period. Priorities of the Czech Presidency of the European Union The aims which the Czech Ministry of Agriculture wants to promote in the framework of the EU Presidency extend further than in the case of France. We will focus on the following topics: ● equal treatment of agricultural holdings, ● elimination of historical inequities in the area of direct payments, ● achieving a proper balance between the Pillar I and Pillar II of the CAP, ● comparable types of aid in order to maintain the competitiveness of EU agricultural holdings on the world markets,
Another theme of the Czech Presidency is the rural development and LFA redefinition and the defining payments for externalities – the way of measuring natural disadvantages across the European Union. In this respect, it will be important to defend the area of our LFAs and to maintain the “O” areas, in particular. Limitations in the use of pesticides in the European Union may become a highly sensitive is-
ady 37.3%. This is a problem in the whole European Union but particularly topical in our country. We are therefore supporting at least the first step, namely the bill on excessive market strength which has passed its first reading in the Parliament. The European Union is purposefully opening possibilities for food imports but at the same time it wants to lower aid to farmers, implement decoupling and introduce single
4x illustrative photo Zub
● rejection of direct payments
cuts based on the farm size. The Czech Presidency priority is to eliminate barriers, hence also those setting different conditions for agricultural aid in old and new member states. We take over the new member states requirement to accelerate the straightening out of direct payments between old and new EU member states. For the time being, the European Commission is fighting it back and the Czech Ministry of Agriculture does not presume such a straightening could happen before 2013. We disagree and request that an adequate change is approved together with Health Check changes applicable from 2010.
sue during our Presidency. We have to be more active in this area otherwise the outcome would be a significant drop in yields of arable crops. Retail chains influence on prices and offer of domestic foodstuffs We think that one of the mistakes made during the Health Check negotiations was avoiding discussions about the influence the retail chains have on food prices, or rather accepting disproportionate increase in trade margins of foodstuffs. Foodstuffs monitored in the Czech Republic by the Czech Statistical Office showed the margin of only 20% in 2003 while in 2008 it was alre-
farm payments. Such measures will undoubtedly lead to the fall in agricultural production and main impact will be felt by new EU-12 countries that have much weaker capital position. Imports of agricultural commodities to the Czech Republic increased from CZK 75 billion in 2003, i.e. before the EU accession, to CZK 125 billion in 2007, with around 1/3 share of imported food in total food sales. In our view, this is a consequence of unequal level of supports. The CAP burden per capita in the EU is EUR 100 only It is therefore of utmost importance to defend the CAP budget in the eyes of general public. The
CAP is not expensive, it takes only 0.4% of the EU GDP, i.e. approximately EUR 100 per one EU citizen, while e.g. the US Farm Bill equals 0.6% of the GDP. In our opinion, the situation after 2013 could be properly dealt with via a system of uniform rules for aid received from the EU funds – SAPS, support for sectors under threat and payment per agricultural employee. Modifying existing systems only will probably not be sufficient and more radical change will be needed. It will be also important to protect the market so that the food self-sufficiency in the EU can grow. A fluctuating market is substantially more expensive than costs for its regulation. Supporting the farming enterprise is important for cheap food and it partially replaces costly distribution of social benefits. We prefer to apply the employment support system rather than progressive modulation, the approach taken in Saxony LFAs. What does the Agricultural Association recommend and refuse for the period after 2013 The Agricultural Association refuses particularly the postponement of direct payment equalization to the period beyond 2013. We request that this issue is negotiated in connection with the conclusion of the Treaty of Lisbon and that the entire envelope is paid from the EU budget as of 2010. Furthermore, the Association’s positions emphasize particularly rejecting of the national co-financing of direct payments after 2013. We demand “single track” Common Agricultural Policy, simplification of legislation and preventing mistakes such as e.g. sugar reform. One of the fundamental issues in the programming period 2014-2020 is, in our view, the proportion of Pillar I and Pillar II funds. In 2008, approximately 75% of aid is paid from the EU budget to the Pillar I and 25%
from the Pillar II. We reject budget considerations for the period after 2013 on the ground that even though the total CAP funds will remain the same the share for the Rural Development Programme will be larger than the one for direct payments. Direct aid paid from the Pillar I supports farmers’ income in a given calendar year while crosscompliance helps to achieve objectives in the areas of environment protection, animal welfare and public health. We promote the SAPS system as it is quite simple and covers all farmers and we prefer it also for the period after 2013. It is important to do as much as possible now because expectations concerning the year 2013 are too big; nevertheless, the current debate shows that there will be less money available for farmers and therefore everything will have to be simplified with the aim to avoid situations which would result in further cuts or would require additional costs for implementing this aid. Aid paid from the Pillar II, Rural Development Programme, is targeted and requires financially demanding projects; yet half of projects do not serve their purpose. Their administration is usually very demanding. Payments related to investments are delayed by 2 years in comparison with payments paid from the Pillar I, there is a need to secure funds from the national budget and provide nearly 50% of own resources. For the next period, the Pillar II, especially the Axis 1 and Axis 3, will have to be fundamentally modified. This is the reason why we need allies when promoting changes in the Common Agricultural Policy. We have to be able to accommodate our positions and to convince other countries that in these efforts we do not want to be mere bystanders. Miroslav Jirovský, President Agricultural Association of the Czech Republic
40
Ze zahraničí
17. února 2009
Na tradiční čínské svatbě
Nevěsta pod rudým závojem, ženich na koni a tisíc přípitků Vítejte v čínské provincii Liaoning. Tady, na okraji města Fu šun, právě začíná jedna velká svatba. Jsem pozván do rodiny, jejíž členové patří k mandžuské menšině. V Číně žije Mandžuů přes deset milionů. Tato zajímavá menšina stále udržuje své tradice, folklor a navazuje na kulturní dědictví předků. Být přítomen takové tradiční svatbě je turisticky velmi zajímavé.
V
minulých dobách byla svatba spíše jakýmsi výměnným obchodem, než završením lásky dvou lidí. Platilo, a dovolím si tvrdit, že v mnohých čínských rodinách stále platí, ono otřepané svůj k svému. Vše záviselo na tom, kolik zaplatila nevěstina rodina té ženichově. Při dávných svatbách vyženil muž třeba osla, kozu, v lepších případech povoz s koňmi. V padesátých letech dostal ženich třeba kolo. Dnes je darem často pračka, nové auto nebo byt. Součástí věna byly též polštáře do celého bytu nebo nákladný svatební šat, jehož výzdoba se ve staré době dělila podle kast. Například císař měl na svém oděvu vyšitého draka a císařovna bájného ptáka fénixe. Tradiční svatební obřad do-
provází všudypřítomná červená barva. Červená je totiž barvou štěstí, a to dávno před nástupem komunismu v zemi. Proto i tradiční oděv nevěsty a ženicha by měl být červený, stejně jako všechny obřadní doplňky. Obyčejní lidé měli na svém obleku vyobrazené mraky a ženy se pyšnily různobarevnými květinami. Mandžuské ženy se při svatbě pyšní malými botičkami na vysoké platformě. Muž se tak prý mohl kochat vznešenou chůzí žen.
Vhodné datum – základ štěstí Velká důležitost se přikládá i datu svatby. Už staří Číňané kladli při důležitých životních obřadech zvláštní důraz na data a kombinaci čísel v nich obsažených. Na stanovení nejpříznivějšího data svatby se najímal věštec z řad taoistických mnichů, šamanů nebo stařešinů. Symbolika čísel se dochovala do dnešních dnů. Nejdůležitějšími čísly jsou 8, 6 a 10. Osmička znamená prosperitu, číslo šest zase symboli-
zuje hladký průběh. Desítka je v čínštině číslo moci, jelikož zahrnuje všechna čísla od jedné do devíti. V podstatě jsou ale pozitivní všechna čísla kromě čtyřky, k níž se může vázat smrt. Čím více obsahuje svatební datum „šťastných čísel“, tím lépe. Není divu, že 8. 8. 2008 úřady doslova praskaly ve švech. Číňané pak rádi zdůrazňují význam slov jejich zdvojením. Snad při každém slavnostním obřadu je proto k vidění znak „dvojitého štěstí“ – šuan si. Překvapení pod závojem Den svatby je tu. Vše začíná u rodiny nevěsty. Otec nebo bratr naloží nevěstu zakrytou červeným závojem do svatebního nosítka. Jde o uzavřenou budku, kterou nese k obřadu až osm najatých mužů. Někdy se za ženichem putovalo několik desítek kilometrů, jindy byla jeho rodina ze stejné vesnice, takže se nevěsta nosičům tolik „nepronesla“. Manžel doprovází obvykle svou vyvolenou v průvodu na koni. Tváří se hrdě a zároveň je trochu napjatý. V průvodu nechybí kapela muzikantů. Ti hrají na tradiční nástroje – trubku s pronikavým zvukem atd. Prů-
vod míří do domu hostitele. Prvním rituálem před vstupem dovnitř je přeskočení nádoby s ohněm, prý na zahnání zlých duchů. Na pomoc si k tomu Číňané často berou i rachejtle. Podruhé se zlí duchové zahánějí přeskokem přes koňské sedlo. Napětí na ženichově tváři stoupá. Teprve v místnosti může manžel konečně spatřit svou vyvolenou. Dříve to mnohdy bylo poprvé, co muž svojí budoucí ženu uviděl tváří v tvář. Červený závoj z tváře nevěsty při tom ženich odkrýval tyčí na vážení surovin, jídelními hůlkami, šípem, bambusovou tyčí, mečem nebo třeba koňským bičem. Koňský bič symbolizoval poddajnost a tyč na vážení měla přinést do domu hojný počet potomků. Co bylo dál? Po odkrytí závoje buď následoval zamilovaný pohled, nebo údiv. Nicméně sňatek byl již dohodnut, takže se nedalo couvnout. Pár se po odhození závoje klaněl rodičům a přihlížejícím. Ve staré Číně se klanělo třemi způsoby. První poklona patřila nebesům a zemi, druhou se projevovala úcta rodičům a třetí se ženich a nevěsta navzájem uklonili sami sobě.
Slib, panáky, jídlo a spánek Před hostinou se podle dávných tradic hosté nejprve zastaví u „červené listiny“, na níž jsou zapsána jejich jména a údaj o tom, kolik peněz nebo jaký dar věnovali novomanželům. Čínský přítel Joe si mi trochu postěžoval: „V současnosti tradice mnohdy ustupují soutěžení, kdo dá víc.“ Ostatně jako u nás v Evropě. Po obdarování manželů se pokračuje do místnosti se stoly prohýbajícími se pod tíhou nejrůznějších dobrot. Veselici a hodům ještě předcházejí další zvyklosti. Na výraz úcty jsou například rodiče novomanželů usazeni na jakýsi vyvýšený stupínek v popředí, po boku ženicha a nevěsty. Nad nimi se obvykle vznášejí pestrobarevné balónky, nechybějí dvojitý znak štěstí nebo fotky ženicha a nevěsty. Následuje proslov, jehož součástí jsou nejrůznější projevy díků a přání „všeho nejlepšího“. Vše co musí zaznít, je zaneseno v manželském certifikátu, který byl zhotoven a již podepsán na úřadě. I tento kus papíru je v červené barvě. V průběhu hostiny se přítomným dámám servírují například čokoládové bonbony, ale i cigarety. Právě s cigaretami pak nevěsta laškuje s kamarádkami. Při této oblíbené svatební kratochvíli například sfoukává zapálenou cigaretou hořící sirku. Manžel si zase musí s každým z hostů připít oblíbeným čínským destilátem. Vzhledem k tomu, že Číňané oslavují ve velkém, hostů je na takové svatbě kolem tisícovky, novomanžel musí doslova přežít na tisíc panáků. Většinou si ale místní ženichové pomáhají menším švindlem: v neprůhledném kalíšku s vodou mají mnohdy více vody, než samotného destilátu. I v Číně střídá svatební veselí svatební noc. Do ložnice jsem s novomanželi samozřejmě nešel, ale jak mi potvrdil můj průvodce Joe, i tady se často stává, že namísto manželských radovánek je za dveřmi ložnice slyšet spíše chrápání. Zvyky, jako ten s vynášením bílého prostěradla poskvrněného krví po první noci s manželem, patří i tady do minulosti. Text a foto: Martin Bouška
Historie
17. února 2009
41
MALÉ OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE ZEMĚDĚLSTVÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ (3)
Rozvoj po nástupu kapitalismu mi korporacemií a legislativou. Zájmy domácích chovatelů byly chráněny při jednáních o obchodních smlouvách a celních sazbách. K zefektivnění chovu skotu přispělo i zřízení Fondu na podporování chovu a zužitkování dobytka říšským zákonem z roku 1909. Čechy, Morava a Slezsko se staly v zemědělství nejvýkonnější oblastí tehdejšího Rakouska-Uherska. I když svou rozlohou zaujímaly pouze čtvrtinu zemědělské půdy tehdejšího Předlitavska3, produkovaly více než třetinu pšenice, téměř polovinu žita a 60 % ječmene. U brambor šlo o 32 % a u cukrovky a chmele činil podíl našich zemí dokonce 80 %. Vysoká úroveň zemědělské výroby v českých zemích se promítala i v rozvoji potravinářského průmyslu: například cukrovarnictví bylo soustředěno téměř výhradně u nás, z celkové pro-
Zásadní změny v rozvoji zemědělství, a to nejen v našich zemích, vyvolal nástup kapitalistického způsobu výroby v 19. století. K jeho pronikání do zemědělství docházelo ve světě různými cestami. Typickým pro zemědělství v Čechách a na Moravě v této etapě bylo pozvolné přerůstání feudální struktury na kapitalistickou s klíčovým postavením velkostatku, a to na základě hospodářských reforem uskutečňovaných státem, tzv. pruskou cestou.
Z
rušení roboty v roce 1848 vedlo k odstranění rozdílu mezi panskými (dominikálními) a poddanskými (rustikálními) pozemky a stálo u základu formování struktury zemědělství ve druhé polovině 19. století. Početně největší skupinou na českém venkově se stala malorolnická hospodářství převážně rodinného charakteru s výměrou do pěti hektarů (73 % počtu všech zemědělských podniků). Ta však nebyla schopna zajistit živobytí z realizace vlastních produktů a doplňovala příjmy prací za mzdu ve větších zemědělských podnicích, domáckou výrobou i v rozvíjejícím se průmyslu. Zajištění rodiny a v úrodnějších letech i určité přebytky již umožňovala hospodářství o výměře 5–10 ha, kde kromě členů rodiny byli zaměstnáváni stálí, případně sezónní pracovníci. Tato skupina většinou rozšiřovala svoji výrobu připachtováním další půdy. Obdobně se chovali i střední rolníci hospodařící zhruba
na 10–20 ha vlastní půdy. V této skupině se v úrodnějších oblastech objevovali i zámožní sedláci. Do této kategorie se postupně zařadila i část velkých sedláků (20–50 ha). Jejich druhá, úspěšnější část posílila skupinu kapitalistických statkářských podniků s výměrou 50–100 ha. Podniky již využívaly výkonnou zemědělskou techniku, odborný personál a blížily se svým stylem práce kapitalistickým velkostatkům. Největší podíl půdy patřil 58 latifundiím s 220 velkostatky obhospodařujícími téměř 584 000 ha půdy, kterou tvořily z 64 % lesy. Průměrná velikost velkostatku činila 10 064 ha. Základními organizačními jednotkami byly dvory o průměrné rozloze 100–200 ha. Řízení a správa velkostatků byla již v této době zajišťována převážně zemědělskými odborníky. Zaváděly se nové metody, střídavé osevní postupy, zvýšila se úroveň hnojení chlévskou mrvou, začala se uplatňovat umělá
hnojiva, úspěšně se rozvíjelo šlechtění a plemenářství... Z ekonomického pohledu se sledovala efektivnost hospodaření jednotlivých dvorů, začalo se využívat podvojného účetnictví a zaváděla se kalkulace výnosnosti jednotlivých odvětví. Základním kritériem úspěšnosti zemědělství se stávala jeho produktivita. Příklad kalkulace výnosnosti chovu krav a ovcí uvádí tabulka. V rostlinné výrobě docházelo k výraznější specializaci podle výrobních podmínek1. Větší zemědělské podniky se orientovaly na komodity, které požadoval prudce se rozvíjející potravinářský průmysl. Známé se stávaly produkty pro vývoz (žatecký chmel, hanácký sladovnický ječmen). Úspěchy zaznamenalo šlechtitelství zejména u obilovin, cukrovky a brambor, ale i u zeleniny, máku a pícnin a v oblasti nových technologií (např. silážování pícnin v roce 1910). Intenzita rostlinné výroby v českých zemích byla vyšší
než v ostatních rakouských zemích. Např. průměrný výnos pšenice v českých zemích byl o 34 % vyšší než v zemích bývalého Rakouska, obdobná byla re-
Kalkulace výnosnosti chovu krav a ovcí na velkostatku krumlovském z roku 1825 (zl.) Ukazatel
chov 100 krav
1000 ovcí
Příjmy
2687
7910
Vydání (vč. zúročení budov a nářadí, krmného obilí, otrub, soli a léků)
1057
1207
Přebytek příjmů nad vydáním
1630
6703
6% zúročení ceny dobytka
244
600
–
1190
Zbývá k zaplacení spotřebované píce (stelivová sláma=cena mrvy)
1386
4913
Na 1 cent sena připadá zhodnocení v chovu
42 kr.
Cena sena pro zimní krmení ovcí
1000 ovcí lze uživit na 200 jitrech pastvin (115 ha), takže na 1 jitro pastvin připadá pozemkové renty
24
Zdroj: Kubačák, A. (1994) Dějiny zemědělství v českých zemích: – Podle F. Loma: Dějinný vývoj organizační struktury zemědělských podniků... VPZM, sv. 16. s. 191
lace u ječmene. O necelých 20 % byl vyšší výnos žita. Srovnatelné byly výnosy u ovsa a brambor. Výnosy cukrovky a krmné řepy se rovněž pohybovaly na úrovni o téměř čtvrtinu vyšší než v ostatních zemích Rakouska. Zvyšovaly se i početní stavy hospodářských zvířat2. V chovu skotu připadalo na naše země 33 %, v chovu prasat 27 % a v chovu koz 25 % celkových stavů zvířat chovaných v Rakousku. Nízký byl pouze podíl na chovu ovcí, který tvořil 5 % z celkových stavů. Vzrostla užitkovost. Např. dojivost krav se zvýšila z 900 l/ks/rok v roce 1837 na 1750 l/ks/rok v roce 1910, tj. téměř na dvojnásobek. Zvýšila se rovněž produkce hovězího a vepřového masa na obyvatele – u hovězího masa z 7,5 kg/os. na 16,5 kg/os., u vepřového z 2,3 kg/os. na 8,6 kg/os. ročně. Rozvoj živočišné výroby byl podporován státem i zemědělskými samosprávný-
dukce lihu Předlitavska dodávaly české země 44 %, výroba piva dosahovala 60% podílu. Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc., MZLU v Brně Vysvětlivky: Rozlišovány byly čtyři základní výrobní oblasti (řepařská, obilnářská, bramborářská a pícninářská), kde se výroba zaměřovala na typické plodiny pro konkrétní oblast. 2 Proti roku 1870 se do roku 1910 v českých zemích zvýšil stav koní ze 194 000 ks na 250 000 ks, skotu ze 1,602 milionu na 2,291 milionu ks, prasat dokonce z 228 000 na 1,013 milionu ks, koz ze 194 000 na 406 000 ks. Výrazný pokles zaznamenaly pouze stavy ovcí z 1,106 milionu na 153 000 ks. 3 Předlitavsko = „rakouské země“, zhruba polovina tehdejší rakousko-uherské říše. 1
42
Dějiny amerických farem
17. února 2009
PŘÍBĚHY Z AMERICKÝCH FAREM
Příběh devátý: Stříbrné koleje v zeleném moři Nic není tak spojeno s dějinami Ameriky jako půda. O ní, o kolonizátorech a o rozorání prérie, z níž se stala postupně nejúrodnější oblast Ameriky, vypráví náš seriál. Šedesátá léta 19. století byla pro americké zemědělství převratná. Spojené státy dosáhly 31 400 000 obyvatel, z čehož 15 milionů žilo na venkově. Počet farem přesáhl dva miliony, jejich průměrná výměra byla 199 akrů (asi 80,6 ha). Kongres ve Washingtonu přijal zákony o vlastnictví půdy za podmínky, že na ní budou osídlenci nejméně pět let hospodařit.
P
roměnami prošla celá země. Na Jihu začaly převládat původně na otrocké práci založené plantáže a velké statky budované podle evropského vzoru. V centrální oblasti vznikly ranče pro chov hovězího dobytka. Na sklonku sedmdesátých let už čítal počet obyvatel v USA 38 milionů, z toho přes 18 milionů žilo na venkově. Počet farmářů vzrostl na 2,6 milionů. Tvář venkova změnila i železnice, která se rozrostla po celém území a nakonec propojila všechny oblasti země, od Atlantiku k Pacifiku. Americký spisovatel, autor slavných románů Dr. Jekyll a pan Hyde či Ostrov pokladů, Robert Louis Stevenson byl dříve, než se stal spisovatelem, reportérem několika amerických novin. V jedné reportáži napsal:
nentální železnice. Konkurz vyhrály dvě společnosti: Union Pacific Railroad Company budovala trať z východu od řeky Mississippi, z Kalifornie postupovala Central Pacific Railroad Company. Někde uprostřed tisíce kilometrů měřící trasy se měly setkat. Úkol byl nadmíru složitý. Koleje měly přetnout pouště, nebetyčné Skalisté hory, měly vést místy, kde nebyly cesty a kam lidská noha nevkročila.
Naštěstí nebyl problém s dělníky. Z východu stavěli hlavně Irové, kteří v těch letech přijížděli do USA po desetitisících, ze západu naproti nim postupovaly party, v nichž měly hlavní slovo Číňané. Ty přivezli přes Pacifik speciálně na tuto práci. Za neuvěřitelných pět let se obě větve setkaly. V roce 1869 byla stavba dokončena, atlantické pobřeží bylo spojeno stříbrnými pásy kolejnic s pobřežím Tichého oceánu.
sprška železných střepin dopadla na diváky a dva z nich zabila. Historicky důležitější byl ale 10. květen 1869, kdy se na pustém místě Promotory Point v Utahu, severně od Salt Lake City, za obrovského nadšení celé Ameriky kolejnice konečně spojily. Byla to velká sláva. Do pražce zatloukli symbolický zlatý hřeb, na kterém bylo napsáno: Nechť chrání Bůh jednotu naší země, stejně jako tato
Paráda i senzace Rok 1869 byl tak v USA ve znamení věku železnic. Charakterizují ho dvě rozdílné události: slavnostní umístění zlatého hřebu do posledního pražce první transkontinentální železnice a senzační srážka dvou vlaků společnosti Missouri – Kansas –Texas-Line. Jistý William George Crush totiž přišel na nápad, že by zvědavce zajímalo, jak to vypadá při srážce na trati, a tak jednu zinscenoval. Dva vlaky, jeden zelený, druhý červený, se rozjely proti sobě. Jely stále rychleji. Když dosáhly rychlosti asi sta kilometrů v hodině, strojvůdci vyskočili. Za ohlušujícího třesku pak do sebe narazily lokomotivy. Vagóny, ve kterých nikdo neseděl, se rozletěly na všechny strany. Bez lidských životů se ale senzace přece jenom neobešla. Kotle vybuchly,
železnice spojující dva velké světové oceány. Fakticky byly ale hřeby pro slavnost určené čtyři, dva zlaté, jeden stříbrný a poslední ze slitiny stříbra, železa a zlata. Byly umístěny do předvrtaných otvorů, zlato i stříbro byly totiž příliš měkké, než aby je bylo možné zatlouct do dřeva. Ten poslední byl pak spojen s telegrafními dráty, právě jím měl být zaslán impulz, že historická chvíle nastala a celý svět se dozvěděl, že od té doby bude možné pohodlně přejet přes kontinent v železničním vagonu. Síť železnic tak od základu změnila americký venkov, propojila farmy i na nejvíce zapadlých místech a otevřela cestu k nebývalému rozvoji zemědělství. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora
„S jistými potížemi se mi podařilo nastoupit do železničního vagonu, který připomínal úzkou dřevěnou bednu, ne nepodobnou Noemově arše. Uprostřed a po obou stranách byla řada dřevěných lavic. Moc místa na nich nebylo, lidé se dotýkali lokty. V noci, kromě malých lampiček, byl vagon neosvětlený. Když se vagony nakládaly, museli jako první nastoupit přistěhovalci, kteří pak museli čekat, až byl vlak plný, což trvalo někdy bezmála celý den. Když se vlak rozjel, přejel po mostě přes rozvodněnou řeku Missouri. Muži položili rance doprostředka vagonu a začali mastit karty. Jeden vytáhl trubku a začal na do ní foukat nějakou smutnou melodii. Někteří z cestujících to nevydrželi a požádali ho, aby přestal, nebo, chce li hrát, ať spustí veselou. Prostě lidé nechtěli být smutní, i když tušili, že na konci jejich pouti je zrovna ráj nečeká.“ Přes vrcholky hor V nejhorších dobách války Severu proti Jihu měl Kongres USA plno starostí, jak krvavou válku přežít. Psal se rok 1862. Jižanské pluky stály na dohled hlavnímu městu Washingtonu, jedna katastrofa stíhala druhou. Pluky Severu byly totiž zoufale špatně vycvičené a jeho generálové nesahali ani po kotníky zkušeným Jižanským vojevůdcům. Avšak i v tak těžkých časech našel Kongres čas jednat o stavbě další železnice, která měla spojit už dosti obydlené oblasti
Vodárny zásobovaly stále žíznivé lokomotivy
Slavnostní okamžik, koleje přes kontinent se setkaly 10. května 1869 na východě s Kalifornií, kde se v padesátých letech devatenáctého věku našlo zlato. Hned jak skončila válka, začala se stavět první transkonti-
Bylo třeba překonat horská pásma dosahující v Sierra Nevadě nadmořské výšky až 4000 metrů, pokořit kaňony a překračovat dravé a nebezpečné řeky.
Stavba železničního mostu v Memphisu
Značka Klasa
17. února 2009
43
Značkou Klasa se právem pyšní 1391 výrobků Ve středu 10. prosince 2008 se v pražském prostoru Sacre Coeur konalo slavnostní předávání certifikátů Klasa. Výrobci je převzali z rukou prezidenta potravinářské komory Miroslava Tomana a od ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Tomáše Revésze. Tři společnosti získaly ocenění Klasa poprvé.
Z
a pět let existence značky kvality získalo toto ocenění již 1391 výrobků od 219 firem. „Mezi oceněné potraviny patří celé široké spektrum výrobků. Nejčastěji jsou zastoupeny masné výrobky a maso, národní značkou kvality se může pochlubit již 432 masných produktů,“ řekl mluvčí fondu Vladimír Voráček. Mezi nově oceněnými firmami jsou například Drůběž – Vysočina a Drůbežářský závod Klatovy, které přiná-
2
1 šejí spotřebitelům prvotřídní kuřecí maso. Dále to byla společnost Jaroslava Radoše a Jatky Blovice, obě firmy nabízejí zase kvalitní uzeniny. Ocenění Klasa získaly i výrobky v dalších kategoriích. Jmenujme Velkopavlovické drůbežářské závody, které mají ocenění pro tatarskou omáčku a majonézu Brněnka. Pochutiny nabízejí i dceřiné společnosti firmy Hamé, která získala ocenění pro výrobny Pika, Slovácká Fru-
Přehled oceněných výrobků: 1. Drůbež – Vysočina, spol. s r. o. 2. Drůbežářský závod Klatovy, a. s. 3. Hamé, a. s.,dceřiné společnosti Otma – Sloko, s.r.o.; Pika, a. s.; Slovácká Fruta, a. s. 4. Jaroslav Radoš 5. Jatky Blovice, s. r. o. 6. Velkopavlovické drůbežářské závody, a. s.
Výbava domácnosti za šedesát tisíc Výhry ve spotřebitelské soutěži Kup, pošli a vyhraj! jsou již rozdány. Soutěž, ve které spotřebitelé od září do prosince sbírali obaly výrobků se značkou Klasa, má i dva absolutní vítěze.
V
yhrát termohrnek, termosku či termohrnek s autoadaptérem mohl každý, kdo do soutěže poslal odpovídající počet obalů výrobků se značkou Klasa. Na hlavní výhru – vybavení kuchyně od společnosti Tescoma v hodnotě 60 000 Kč – však mohli dosáhnout jen dva soutěžící, kterým se podařilo nasbírat nejvíc obalů. Organizátoři soutěže obdrželi celkem 4270 zásilek, v nichž se ukrývalo neuvěřitelných 111 283 obalů výrobků se značkou Klasa. 3859 soutěžících si rozdělilo 4790 výher. První místo obsadila Alena Šilhavá z Chotěšova s 5830 obalů, na druhém místě se umístila Michaela Boušová z Čerčan, jež do soutěže poslala 3557.
Pro odměnu si výherkyně přišly do pražské prodejny českého výrobce nádobí Tescoma. „Za 60 000 toho lze pořídit hodně. Vybrala jsem si několik sad hrnců, příbory, tlakový hrnec, zapékací mísy, porcelánový servis, digitální váhu, vykrajovátka a silikonový vál, no a také sadu pro barmany a shaker. Jsem servírka, takže to jistě využiji,“ líčí paní Boušová. Jak dokázala nasbírat tak velké množství obalů? „Na značku Klasa tak trochu spoléhám, tudíž ji kupuji. Do soutěže jsem ale samozřejmě zapojila celou rodinu a neustále jsem je hecovala, aby sbírali a sbírali,“ směje se paní Boušová. Vladimír Voráček, tiskový mluvčí SZIF
ta a Otma – Sloko. Tyto společnosti vyrábejí omáčky, konzervovanou zeleninu a paštiky Soutěže s Klasou Deník ve spolupráci s národní značkou kvality Klasa vyhlásil čtenářskou soutěž Vybav si kuchyň za recept. Soutěžící z celé republiky posílali do redakcí všech 74 Deníků vydavatelství Vltava Labe Press své oblíbené recepty. Výhrou v soutěži byly výrobky ETA v hodnotě 50 000 korun. V úterý 9. prosince 2008 se konalo slavnostní předání výhry ve značkové prodejně ETA v pražském Karlíně. Soutěž měla za úkol zmapovat využití značky Klasa jako kvalitního marketingového nástroje. Porota se zaměřila na několik parametrů. V prvé řadě ji zajímalo správné uvádění loga značky
Klasa na obalech. Další disciplína se věnovala tištěné inzerci, třetí kategorii představovala venkovní reklama. Porota sledovala také to, jestli se výrobce účastní propagačních akcí se značkou Klasa. Posledním hodnotícím kritériem byla prezentace značky Klasa na internetových stránkách výrobců. (li) Popisky k fotografiiím: 1, 2 Certifikáty Klasa předávali prezident potravinářské komory Miroslav Toman (uprostřed) a ředitel SZIF Tomáš Revész (vpravo) 3 Třetí místo v marketingové soutěži značky Klasa získala společnost ZŘUD – Masokombinát Písek CZ, a. s. 4 První místo v soutěži o nejlepší marketingové využití značky Klasa si odnesla společnost Voma, s. r. o. 4x foto archiv SZIF
3
4
Z průzkumů veřejného mínění Spontánní znalost značek kvality Klasa
50 %
Bio
28 %
Czech Made
13 %
Bifi
3%
Česká kvalita
3%
jiné
Dvě a půl miliardy na účty farmářů
9%
nezná žádnou
30 %
Souhlas s výroky – image značky (v %) Výrok Je správné, že potraviny mají vlastní značku Značka Klasa se dobře pamatuje Je poznat, že Klasa označuje kvalitu Věřím tomu, že výrobky Klasa jsou skutečně kvalitní Klasa se mi líbí po výtvarné stránce Klasa se hodí pro označení většiny druhů potravin Při nákupu potravin dávám přednost značce Klasa Klasa se hodí pro označení pouze jednoho druhu potravin
Rozhodně souhlasím
Spíše Spíše Rozhodně souhlasím nesouhlasím nesouhlasím
51 47 39
41 42 47
8 11 14
0 0 0
30
56
14
0
30
50
19
1
28
40
27
5
20
45
28
7
10
24
46
20
Státní zemědělský intervenční fond vyplatil 1. prosince během jediného dne českým farmářům závratných 2,426 miliardy korun. Téměř tisícovka (925) žadatelů o dotaci z titulu Jednotné platby na plochu tak byla uspokojena hned první den, kdy to u této stěžejní zemědělské dotace připouštějí unijní pravidla. Přestože má SZIF na výplatu této podpory čas od 1. prosince až do poloviny roku 2009, jeho cílem je odeslat peníze farmářům co možná nejdříve. Celkem bylo přijato 23 455 žádostí na zhruba 3,51 milionů hektarů a vyplaceno může být až 10,8 miliard korun. (vor)
44
Značka Klasa
17. února 2009
Žádosti o dotace pro rybářství V únoru bylo otevřeno další kolo příjmu žádostí z Operačního programu rybářství. Projekty mohou žadatelé předkládat od 10. února do 2. března 2009.
Návštěvníci mezinárodního veletrhu IFE Foodapest 2008 ochutnali výrobky s označením Klasa. Představily se na společném stánku Státního zemědělského intervenčního fondu.
P
odle SZIF bude třetí kolo příjmu žádostí z OP rybářství zaměřeno na produktivní investice do akvakultury a investice do zpracování a uvádění rybích produktů na trh. Vyhlášeny tedy budou části: ● 2.1 Opatření pro produktivní investice do akvakultury (a-e) ● 2.4 Investice do zpracování a uvádění na trh (a-b) „Pro posouzení oprávněnosti žadatelů byla nově stanovena bodovací kritéria. Důraz je kladen na podíl rybářských činností žadatele s přihlédnutím k délce jeho působení v oboru,“ doplnil mluvčí SZIF Vladimír Voráček. „Byla výrazně navýšena možnost proplácení výdajů na technickou dokumentaci. Změna nastala také v nastavení omezení počtu pořizovaných zařízení,“ upřesnil mluvčí s tím, že třetí kolo je určeno pro produkční rybáře i rybářské svazy. Objem finančních prostředků se předpokládá ve výši 150 milionů korun.
Klasa na veletrhu IFE Foodapest 2008
V
Snahou MZe a SZIF je maximální zjednodušení procesu. Pro příjem žádostí se proto nebude vyžadovat písemné předložení dokladu o zare gi strování žadatele jako chovatele plemenných/neplemenných ryb dle zákona č. 154/2000 Sb. pro přiznání bodového ohodnocení v bodovacích kri-
tériích č. 4 a č. 5 u opatření 2.1. Opatření pro produktivní investice do akvakultury. Bude postačující, když žadatel bude zahrnut v seznamu zaregistrovaných subjektů. Při registraci žádosti pak stačí zaškrtnout příslušné políčko v žádosti o dotaci na listu B1. Na www.mze.cz a www.szif.cz si
žadatelé mohou ověřit, jestli jsou zahrnuti v seznamu zaregistrovaných subjektů ústřední evidence. Půjde o indi kativní stav k 31. lednu 2009 (po aktualizaci dat bude vyvěšen 5. února 2009) a de finitivní k 10. březnu 2009 (po aktualizaci dat bude vyvěšen 13. března 2009). (li)
eletrh IFE Foodapest je jediným svého druhu v Maďarsku, který prezentuje jídlo, pití a potravinářský průmysl Konal se od 18. do 20. listopadu 2008 na budapešťském výstavišti Hungexpo. Exhibiční stánek značky Klasa o velikosti 64m2 představil osm českých výrobců, kteří prezentovali produkty nesoucí logo značky Klasa. Mezi zúčastněné firmy patřila například Linea Nivnice, a. s., která vyrábí dětské přesnídávky. Představila se i Hanácká kyselka, s. r. o., tradiční producent minerálních vod. Zájemce o sladké okouzlil medový a kakaový dort od společnosti Miko International, s. r. o., která vyrobí 100 000 dortů měsíčněDorty neobsahují žádné chemické přísady ani konzervační látky. Své obdivovatele si našel Rudolf Jelínek, a. s. Ten oslovil především bílou kosher slivovicí. V současnosti patří mezi nej-
větší výrobce ovocných destilátů na světě a navazuje na více než 400letou tradici výroby slivovice na Valašsku. Ocenění Klasa pro své výrobky mají rovněž Polabské mlékárny, a. s., potravinářský mlékařský podnik se zaměřením na výrobu tvarohů a tvarohových specialit. Každý den zpracují přibližně 150 000 litrů mléka. Zástupci společnosti Hamé, a. s., přiblížili návštěvníkům veletrhu přední českou potravinářskou firmu zabývající se výrobou trvanlivých i chlazených potravin. Mezi jejich výrobky nesoucí ocenění Klasa patří džem, lečo a kojenecká výživa. Ve stánku Klasa a SZIF nechyběla ani prezentace výrobků společnosti Havlík Opal, spol. s r. o., známé výrobou sýrových tyčinek. Poslední představovanou firmou byla společnost Essa, spol. s r. o., která má ocenění Klasa pro luštěniny – zelený a žlutý hrách. IFE Foodapest 2008 je jedinečnou akcí, která ročně přiláká přes 200 firem a 7000 návštěvníků z celého světa. Veletrh je výbornou příležitostí, kdy se sejdou výrobci potravin, distributoři, importéři, prodejci a zájmové a profesní organizace. Vladimír Voráček, tiskový mluvčí SZIF
TIRÁŽ
Cennější než zlatý poklad Jednou se podaří naklonovat i vyhynulé druhy. I o tom byla řeč v sídle Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., v Hradištku. Tam se u příležitosti otevření Centrální genobanky genetických zdrojů zvířat loni v prosinci konal seminář předních genetických odborníků. Se zájmem se jej zúčastnil i prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba. Nahoře: Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vpravo) při zahájení konference o genetických zdrojích hospodářských zvířat v Hradištku Dole: Pracoviště genetika
Č
eská genobanka umožní uchovat několik kusů cenných či ohrožených hospodářských zvířat, jako jsou například plemeno skotu česká červinka, česká husa, šumavská ovce, či původně u nás chovaná včela kraňská. V jejich sejfech je poklad cennější než zlato. Uchovává nejen zmrazené spermie, ale i embrya, tělní buňky,
části tkání, které rovněž uchovávají DNA. Odborníci z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi umějí z rozmrazených buněk naklonovat kopie původních jedinců. Rozmrazené spermie použijí k oplodnění, rozmrazená embrya vloží do dělohy náhradní matky. Fotoprezentace Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi ukázala, že z rozmrazené buňky jsou ke klonování velmi vhodné. „Biotechnologická revoluce a molekulární genetika nám otevřela zcela nové postupy konzervace zvířat,“ uvedla na semináři ředitelka VÚŽV v Uhříněvsi Doc. Ing. Věra Skřivanová, CSc. Genetik Ing. Josef Fulka, DrSc., dodal, že v současnosti už není ztracen žádný genetický materiál a optimisticky vidí možnost, že se jednou podaří naklonovat i vyhynulé druhy, jako je například mamut. Za čtyřleté trvání Národního programu genetických zdrojů zvířat se podařilo nashromáždit sperma či embrya skotu, ovcí, koz, přeštického prasete a čtyř plemen koní. S pomocí zamrazených spermií se obnovila populace ryb ztracených po povodních v roce 2002. Text a foto: Ing. A. Find
VYDAVATEL: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc Úřad AK ČR, Štěpánská 63, 110 00 Praha 1 IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768 tel: 224 215 946, fax: 224 215 944 e-mail:
[email protected] Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR Hana Volešáková, sekretariát REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail:
[email protected] GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, e-mail:
[email protected] FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak UZÁVĚRKA ČÍSLA: 3. února 2009 TISK: Tiskárna Tisk Horák, a. s., Ústí nad Labem Povoleno MKČR E 6204, NEPRODEJNÉ
PŘÍŠTĚ
V příštím čísle Zpravodaje AGRObase najdete: ● Zpravodajství ze XVI. sněmu Agrární komory ČR. ● Zkušenosti z českého předsednictví v EU a jeho vliv na agrární sektor. ● Dopady celosvětové finanční krize na nejcitlivější zemědělské komodity. ● Rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR o výsledcích diskuzí se zemědělci
z jednotlivých českých a moravských regionů. ● Nové vedení ministerstva pro místní rozvoj zhodnotí situaci v čerpání
finančních prostředků na projekty související s rozvojem venkova
