Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Černé skládky, vznik, aktivita, inventarizace v lokalitě Vrdy.
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Bc. Ing. Dana Adamcová, Ph.D
Autorka práce: Aranka Pelikánová
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Černé skládky, vznik, aktivita, inventarizace v lokalitě Vrdy, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis ……………………………………
Poděkování Srdečně děkuji Bc. Ing. Daně Adamcové, PhD. za vstřícný přístup, ochotu, cenné rady, odborné vedení a konzultace, které mi poskytla při psaní bakalářské práce. Mé poděkování patří také pracovníků obecního úřadu ve Vrdech za poskytnutí potřebných informací.
Abstrakt Pro bakalářskou práci jsem zvolila téma s názvem Černé skládky, vznik, aktivita, inventarizace v lokalitě Vrdy. V práci jsem charakterizovala základní legislativu odpadového hospodářství. Následuje popsání systému nakládání s odpady v obci Vrdy a okolí. Získané údaje byly poskytnuty z velké části od zástupců obecního úřadu Vrdy. V práci dále sleduji černé skládky v obci Vrdy a v blízkém okolí, zjištěno bylo sedm nelegálních skládek. Monitoring černých skládek jsem prováděla na podzim roku 2012. Výsledkem bakalářské práce jsou vyhodnocení a důsledky černých skládek na životní prostředí, prevence a případné řešení dopadů těchto skládek. Klíčová slova: černé skládky, skládkování, systém nakládání s odpady, produkce odpadů
Abstract As a theme for my thesis I have chosen ,,Black dumps, origin, activity, inventory in Vrdy“. In thesis I have described basic legislation waste management. The other chapter deal with system waste in the village Vrdy. I got obtained information from representatives of municipal office. I also follow illegal dumps in Vrdy and close vicinity, I identified seven illegal dumps. I monitored illegal dumps in the autumn of 2012. The aim of my thesis is consequences of black dumps on the environment, prevention and the possible solution of these illegal dumps.
Keywords: ilegal landfills, landfilling, waste management system, waste production
OBSAH 1
ÚVOD .......................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................... 10 Charakteristika procesu skládkování .................................................................. 10
3.1 3.1.1 3.2
Základní pojmy ............................................................................................... 10 Legislativa .......................................................................................................... 11
3.2.1
Zákon o odpadech ........................................................................................... 12
3.2.2
Zákon o obalech .............................................................................................. 12
3.2.3
Veterinární zákon ............................................................................................ 12
3.2.4
Vodní zákon .................................................................................................... 12
3.2.5
Zákon o ovzduší .............................................................................................. 12
3.2.6
Vyhláška o ukládání odpadů na skládky......................................................... 13
3.2.7
Vyhláška o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady ............................ 13
3.3
Klasifikace skládek ............................................................................................. 13
3.4
Skládkování ........................................................................................................ 14
3.4.1
Pojem skládka, skládkování ............................................................................ 15
3.4.2
Výběr lokality a podklady pro stavbu ............................................................. 15
3.4.3
Zabezpečení skládky ....................................................................................... 16
3.4.4
Rekultivace skládky ........................................................................................ 18
MATERIÁL A METODIKA ..................................................................................... 19
4 4.1
Charakteristika lokality Vrdy ............................................................................. 19
4.1.1
Poloha, klima, zastupitelstvo .......................................................................... 19
4.1.2
Historie obce ................................................................................................... 20
4.1.3
Technické služby ............................................................................................ 22
4.1.4
Systém nakládání s odpady v obci Vrdy ......................................................... 22
4.1.5
Místní části obce Vrdy .................................................................................... 29
VÝSLEDKY A DISKUSE ........................................................................................ 32
5
Problematika černých skládek v dané lokalitě ................................................... 32
5.1 5.1.1
Místa nálezu .................................................................................................... 32
5.1.2
Zmapování daných lokalit .............................................................................. 33 Příčiny vzniku a možné řešení černých skládek ................................................. 41
5.2
6
5.2.1
Prevence černých skládek ............................................................................... 41
5.2.2
Příčiny černých skládek .................................................................................. 42
5.2.3
Negativní dopady černých skládek ................................................................. 43
5.2.4
Řešení černých skládek ................................................................................... 43
ZÁVĚR ...................................................................................................................... 44
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................... 44 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ 47 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 49 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................ 50 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 51
1
ÚVOD Člověk se začal zajímat o následky svých vlastních zásahů do přírody. Uvědomil
si, že zásoby půdy, vody a vzduchu se nedají nijak zvětšit. Snad každý člověk si dokáže představit co je to odpad, jak vzniká, jak vypadá. Díky lidské činnosti a rychlému nárůstu spotřebního života vzniká stále větší množství odpadů, různého charakteru, vlastností, konzistence. Touto činností vznikají buď řízené, nebo neřízené skládky. Právě těm neřízeným tzv. divokým skládkám se v mé práci budu věnovat. Černé skládky jsou zakázané, trestané pokutami, i přesto je velmi často nacházíme ve svém okolí. Takové skládky jsou velikou hrozbou pro okolí a také pro životní prostředí. Snad každé město či obec se zabývá touto problematikou. Nacházejí se na lehce dostupných místech ve městě či za městem, většinou tam kam lze pohodlně zajet autem. V práci jsem se věnovala monitorováním černých skládek v okolí obce Vrdy. Skládky jsem nacházela nejčastěji za obcí, u lesa, podél komunikací, podél řeky Doubravy. Dále se v práci věnuji stávající legislativě odpadového hospodářství. Na závěr práce se věnuji diskuzí nad příčinami vzniku černých skládek a zmiňuji možná řešení.
8
2
CÍL PRÁCE
Cílem bakalářské práce je následující:
charakterizovat proces skládkování (základní pojmy, legislativa, klasifikace),
charakterizovat stanovenou lokalitu,
popsat problematiku černých skládek v dané lokalitě,
stanovit příčiny vzniku a možné způsoby řešení.
9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Charakteristika procesu skládkování Odpadové hospodářství je velmi důležité pro lidskou civilizaci. Rozvoj lidské populace a především vzestup průmyslové výroby a spotřeby vede k nadměrné produkci odpadů. Jedná se o celosvětový problém, který se v posledních letech společnost snaží řešit, především předcházením vzniku odpadu a následným materiálním využitím odpadů. 3.1.1 Základní pojmy Odpad je ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má v úmyslu nebo povinnost se ji zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1. k tomu to zákonu (www.mze.cz) Skládka je ve smyslu stavebního zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, technické zařízení, které je určené k ukládání předepsaných druhů odpadů za daných technických a provozních podmínek při průběžné kontrole vlivu na životní prostředí. (Filip, 2006) Nebezpečný odpad (dále jen NO) je ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Komunální odpad (dále jen KO) je ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání – odpad, který vzniká na území obcí při činnostech fyzických osob. Odpadem podobným komunálnímu odpadu je ve smyslu zákona č.185/2001 Sb. veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Skladováním odpadů se ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., rozumí přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním. Materiálovým využitím odpadů je ve smyslu zákona č.185/2001 Sb., způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původním nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. (www.mze.cz) 10
Energetickým využitím odpadů se rozumí použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie. (Mareček, 2003) Původcem odpadů je ve smyslu zákona č.185/20012 Sb., právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. (www.mze.cz) Katalog odpadů je seznam nebezpečných odpadů a seznam odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu. Pomůckou je vyhláška č.503/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů. Odpady jsou označeny šestimístným číslem, první dvojčíslí určuje skupinu odpadu, druhé dvojčíslí určuje podskupinu a třetí druh odpadu. Nachází se zde cca 20 skupin a ty se dále dělí na podskupiny. Nebezpečné odpady jsou označeny v seznamu hvězdičkou. (Filip, 2006) Shromažďování odpadů je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládání s odpady. Skladování odpadů je přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny do zařízení k tomu určenému a jejich ponechání v něm. (Mareček, 2003)
3.2 Legislativa Legislativu odpadového hospodářství upravuje více zákonů. Jedním ze základních zákonů je zákon o odpadech, ve kterém se obecně řeší nakládání s odpady. Některé odpady, ale podléhají i jiným zákonům. Souhrnně se jedná o následující zákony nebo vyhlášky:
Zákon o odpadech,
Zákon o obalech,
Veterinární zákon,
Vodní zákon,
Zákon o ovzduší,
Vyhláška o ukládání odpadů na skládky,
Vyhláška o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. 11
Výše zmíněné zákony a vyhlášky jsou podrobněji popsány v následujících podkapitolách. 3.2.1 Zákon o odpadech Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, tento zákon ustanovuje základní pravidla pro předcházení vzniku odpadu, nakládání s odpady, povinnosti a práva osob, které se pohybují v odpadovém hospodářství a také působnost veřejné správy. V zákoně najdeme vysvětlení základních pojmů, dále povinnosti při nakládání s odpady, evidenci odpadů, plány odpadového hospodářství, ekonomické nástroje, vývoz, dovoz odpadů, sankce. 3.2.2 Zákon o obalech Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon uvádí požadavky na obaly, na celý jejich životní cyklus. Účelem je opět chránit životní prostředí, předcházení vzniku odpadů snižováním objemu a škodlivosti obalu. Zákon obsahuje kritéria vymezující pojem obal, systémy zajišťující opakované používání obalů, rozsah recyklace obalů, evidence množství odpadů. 3.2.3 Veterinární zákon Zákon č.131/2003 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje požadavky na veterinární péči na chov zvířat. Řeší konfiskáty živočišného původu – sběr, svoz, neškodné odstranění nebo jiné zpracování. 3.2.4 Vodní zákon Zákon č. 254/2001. Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Za odpadní vody jsou považovány vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách a zařízení. K vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních je potřeba povolení. 3.2.5 Zákon o ovzduší Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon řeší jednak plynné odpady – emise, ale i ochranu ozonové vrstvy Země a ochranu klimatického
12
systému Země. Je zde popsáno rozdělení stacionárních druhů znečištění podle míry ovlivňující kvalitu ovzduší na kategorie zvláště velké, velké, střední a malé. 3.2.6 Vyhláška o ukládání odpadů na skládky Vyhláška č.294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu ve znění vyhlášky č.61/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce můžeme najít definování základních pojmů, technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu, způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti, seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na sládky, a další podmínky pro ukládání odpadů na skládky, technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky. Dále zde můžeme najít podrobnosti o způsobu vytváření a čerpání finanční rezervy, technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu. 3.2.7 Vyhláška o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Vyhláška č.342/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce se nachází seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadu, technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování odpadů, způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených bioodpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového zpracování.
3.3 Klasifikace skládek Skládka je dle Kurašova a kol. (2008) technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země. Skládka je tedy stavební objekt technologicky vybavený tak, aby odpady v něm přijaté a trvale uložené nemohly negativně ovlivňovat podzemní ani povrchovou vodu a horninové prostředí, a aby byly minimalizovány vlivy na ovzduší jak po dobu jeho životnosti, tak i po jeho uzavření. Skládky jsou klasifikovány dle následujících hledisek: 1. Podle vztahu k terénu – svahové, násypové, kombinované, podzemní, podúrovňové, nadúrovňové. Podúrovňové skládky jsou typické příkrými svahy a nutností odčerpávat veškerou průsakovou vodu. Svahové skládky se zřizují v bývalých lomech, pískovnách a jílovištích, která obvykle hyzdí krajinu, a proto po uzavření a rekultivaci skládky 13
zlepšují vzhled krajiny. Nejrozšířenější jsou nadúrovňové skládky násypové. Vyznačují se bezpečným provozem, snadnou dlouhodobou kontrolou a gravitačním odtok průsakových vod. Nevýhodou těchto skládek je zábor půdy. 2. Z hlediska ochrany před srážkami – otevřené, zastřešené. 3. Podle způsobu uložení odpadu - jednodruhové (to jsou skládky, kde se může objevit více druhů odpadů najednou, ale odděleně) vícedruhové, sdružené (to jsou skládky, kde je uložen komunální odpad i průmyslový odpad). 4. Z hlediska časového – připravované, provozované či skládky s přerušenou nebo ukončenou činností. 5. Z hlediska zabezpečení – zabezpečené či řízené, nezabezpečené též divoké, černé či reliktní. 6. Podle technického zabezpečení - skupina S – inertní odpad, nazýván také S-OI, jsou to odpady, které musí vyhovět limitům II. tř. vyluhovatelnosti. Pro tyto skládky je nutné nepropustné geologické podloží nebo těsnění, - skupina S – ostatní odpad, nazýván také jako S-OO, jsou to odpady, které musí vyhovět limitům III. tř. vyluhovatelnosti, opět je nutné předepsané těsnění, má dvě podskupiny S-OO1, S-OO3. - skupina S – nebezpečný odpad, nazýván také jako S-NO, to jsou odpady, které musí vyhovět limitům vyluhovatelnosti III. tř., je nutné zajištění kombinovaného těsnění. Hodnocení vyluhovatelnosti odpadů spočívá ve zjišťování koncentrací předepsaných škodlivin ve vodním výluhu odpadů a zařazováním do tříd vyluhovatelnosti daných limitními hodnotami. Na skládky S-OO lze ukládat i nebezpečný odpad, pokud je umístěn v uzavřeném kontejneru nebo nádobě, jejíž technické provedení splňuje požadavky inženýrské bariéry požadované pro skládky S-NO nebo nebezpečný odpad, který je upraven stabilizací, takže jejich vodní výluh nepřekračuje hodnoty třídy č. III. (Filip, 2006)
3.4 Skládkování Nejčastější metodou odstraňování odpadů je skládkování. Velká část produkovaných odpadů se odstraňuje touto metodou, existují však i jiné způsoby jako je recyklace či regenerace některých složek odpadů.
14
Přesto, že i politika Evropské unie směřuje k radikálnímu omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů, zůstává skládkování stále dominantní metodou nakládání s odpady-přibližně 50 % z 243 mil. tun KO vyprodukovaného v 25 zemích EU je stále ukládáno na skládku. (Bilík, 2006) 3.4.1 Pojem skládka, skládkování Skládky komunálních odpadů jsou technická zařízení, která musí být vybudována a provozována, tak jak je dáno zákonem. Ukládají se na ni pouze ty odpady, které také stanoví zákon. Skládky musí být vybudovány tak, aby nijak neohrožovaly lidské zdraví, přírodu, zvířata. Skládkování je nejčastější způsob odstraňování odpadů, při kterém jsou předem dané odpady naváženy na danou lokalitu, hutněny a překrývány materiálem. K tomuto procesu je nutné splnit několik podmínek jako je umístění skládky na pozemky s přesně definovanými hydrogeologickými, hydrologickými a geotechnickými podmínkami. Dále je nutné vyřešit těsnění skládky, které je dimenzováno s ohledem na druh přijímaných odpadů a zajištění odplynění skládky, které je navrženo podle druhu přijímaného odpadu. (Kuraš, 2008) 3.4.2 Výběr lokality a podklady pro stavbu Stavba skládky či jiného velkého zařízení je samozřejmě náročné inženýrské dílo, u kterého je nutný schvalovací proces, který je dán legislativou, jehož konečnou fází je získání stavebního povolení k výstavbě. Za lokality skládek se vybírají zpravidla prostory většího rozsahu na odlehlejších, hospodářsky málo využívaných místech. Při výběru lokality je nutné zohlednit okolní prostředí z hlediska ochrany životního prostředí a velmi důležitým aspektem je průzkum veřejného mínění. Hlavními podklady, kromě územně plánovací dokumentace, jsou: výsledky hydrologického a inženýrsko-geologického průzkumu (ve zprávě se musí uvést návrh monitorovaného systému skládky, posoudit stabilitu území a podloží skládky a možné důsledky havárie), mapové a geodetické podklady,
15
klimatické a hydrologické údaje (především zhodnocení srážkových úhrnů, údaje o
přívalových
deštích,
jejich
intenzitě
a
periodicitě
výskytu,
o
směru
a síle převládajících větrů, vylučují se lokality s častým výskytem inverzních stavů), údaje o pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých a minerálních vod, údaje o inženýrských sítích a jejich ochranných pásmech (pro zhodnocení dopravního provozu se využívá existujících dopravních tahů), údaje o zvláště chráněných územích a kulturních památkách, základní údaje o druhu a množství ukládaného odpadu. Vylučujícími kritérii pro umístění skládek jsou: územní pásma hygienické ochrany 1. stupně podzemních a povrchových zdrojů pitné vody, léčivé vody a minerální vody a též objekty hygienicky chráněné, území národních přírodních rezervací a památek, ochranná pásma letišť, dálkových produktovodů, telekomunikačních sítí, území s výskytem intenzivních svahových pohybů. Podmíněně vylučujícími kritérii jsou: územní pásma hygienické ochrany 2. stupně podzemních a povrchových zdrojů pitné vody, léčivé vody a minerální vody a též objektů hygienicky chráněných, území národních parků, CHKO, území chráněných ložisek nerostných surovin, územní celky, kde cestovní ruch a rekreace jsou rozhodujícím faktorem využití, území s nepříznivými inženýrsko-geologickými podmínkami z hlediska svahových pohybů nebo poddolování, zkrasovění či eroze. (Filip, 2006) 3.4.3
Zabezpečení skládky
Z důvodu bezpečnosti provozu skládky musejí být splněny ze zákona tato technická opatření - těsnění skládky, odplynění skládky, odvodnění skládky, dále monitorovací a provozně technická zařízení. Skládky skupiny S-OO a S-NO mohou při své činnosti vypouštět nebezpečné látky, proto je zde musí být vybudován těsnící systém. Systém musí sloužit jako mechanické zabezpečení před únikem škodlivin do životního prostředí. Těsnící materiál může být přírodního či umělého charakteru. Je složen z jedné vrstvy - tzv. jednoduché těsnění nebo z více vrstev tzv. kombinované těsnění.
16
Pro těsnění do plošných systému se používá přírodní nebo upravené zeminy, fólie, jiné materiály jako rohože s bentonitovou nebo obdobnou výplní. Pro svislá těsnění se používají hloubené nebo vrtané podzemní stěny, kde je výplň jílová nebo jílocementová, betonová či jiná samotvrdnoucí směs nebo se používají stěny vytvořené injektáží. Odvodnění skládek je dalším důležitým aspektem z hlediska bezpečnosti skládky. Skládku ovlivňují vnější i vnitřní vody. Vnější vody jsou podmíněny hydrogeologickými a klimatickými podmínkami v dané lokalitě. Vnitřní průsakové vody tvoří hlavně srážky, voda z porů odpadů a voda z biodegradačních procesů, které probíhají uvnitř skládky. Odvodňovací systém skládek tvoří plošné drény, trubní drény sběrné a svodné, akumulační nádrže (jímky, zdrže) průsakových a dešťových vod, zařízení na konečnou likvidaci průsakových vod. Uvnitř tělesa skládky dochází pomocí mikroorganismů k rozkladu organické hmoty, vniká plyn, který je nazýván skládkový plyn. Skládkový plyn vzniká během čtyř fází - fáze aerobní, acidogenní, metanogenní a fáze dozrávání. Skládkový plyn je nutné odvádět tak, aby nemohl nekontrolovatelně unikat do okolí. Nesmí vznikat přetlak plynů v tělese skládky nad limitní hodnotu 500 Pa, aby se zabránilo výbuchu nebo vznícení plynu. Odplyňovací systém skládky se skládá zpravidla ze sběrné sítě plynu, svodné sítě plynu a zařízení pro odvod, využití a zneškodnění plynu. Konkrétní návrh odplyňovacího systému se řídí místními podmínkami a nelze obecně určit optimální uspořádání. Velmi důležité je monitorování skládek, které provádí její provozovatel. Monitorování se provádí z důvodu kontroly možného úniku škodlivin do životního prostředí. Každá skládka musí mít monitorovací systém, který kontroluje jakost a kvalitu podzemních a povrchových vod. Toto se zjišťuje pomocí pravidelných odběrů vody. Rozsah technického a provozního vybavení skládek záleží na tom, o jakou skupinu skládky se jedná. U skládek S-IO se zařízení navrhuje individuálně, rozhoduje hlavně množství odpadů a celková kapacita skládky. Obvykle stačí tabule s označením zákazu vstupu, oplocení a uzamykatelná vrata. U skládek S-OO a S-NO je nutný manipulační prostor pro převzetí odpadů, sociální stavební objekt, váha pro kontrolu odpadů, zařízení na čištění vozidel před výjezdem na veřejnou komunikaci a vybavení z hlediska ochrany zdraví a požární ochrany. (Filip, 2006)
17
3.4.4 Rekultivace skládky Rekultivace skládek je opětovné začlenění postižené krajiny do původního stavu. Cílem rekultivace je opatření, kterým se zajistí úspěšné vysazení a růst vhodné vegetace, snížení možného odtoku průsakových vod či zamezení možného úniku skládkového plynu. Obsah plánu rekultivace půdy je uveden v příloze zákona č. 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ve vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Obsah plánu tvoří:
technická část – uvádí množství skrývaných zemin a způsob využití, cíl a způsob terénních úprav pozemků, úpravy vodního režimu, meliorační opatření, způsob vybudování příjezdových a provozních komunikací,
biologická část – meliorační osevní postup, intenzita hnojení, rekultivace,
časový postup technické a biologické rekultivace,
rozpočet nákladů na rekultivaci,
mapové podklady – vymezení technických objektů, biologicky rekultivovaných ploch, profily terénu, napojení rekultivovaných území na okolní terén atd.
Rekultivace se obvykle uskutečňuje až po naplnění prostoru skládky, ale může probíhat postupně s uzavíráním jednotlivých sekcí. V každém případě se musí již při ukládání odpadů určitým způsobem tvarovat těleso skládky a připravovat rekultivační zeminu. Tu lze někdy získat při výstavbě skládky či jiných stavebních činnostech. Získanou zeminu je nutno správně ošetřovat. (Filip, 2006)
18
4
MATERIÁL A METODIKA
4.1 Charakteristika lokality Vrdy V bakalářské práci jsem zpracovávala informace černých skládek z místa mého trvalého bydliště. Průzkum jsem prováděla v obci Vrdy a blízkém okolí. Obec Vrdy leží v severovýchodním cípu bývalého okresu Kutná Hora, na východním okraji Středočeského kraje. Poloha obce je zobrazena na mapě, kterou zobrazuje Obrázek 1.
Obrázek 1 Mapa ČR s vyznačením obce Vrdy (www.mapa-sveta.info.cz, upraveno Aranka Pelikánová)
4.1.1 Poloha, klima, zastupitelstvo Obec Vrdy se svými místními částmi (Dolní Bučice, Horní Bučice, Zbyslav, Skovice, Koudelov) leží na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, cca 7,5 km od Čáslavi, 80 km od hlavního města Prahy. Poloha GPS 49°55'20.486"N, 15°28'12.317"E.
19
Nachází se v nadmořské výšce 225 m. Celková rozloha obce je 1848 hektarů. Zaujímá většinou rovinné nebo mírně zvlněné území, bezlesé, zemědělsky využívané. Nachází se na rozhraní Polabské nížiny a předhůří Železných hor. Oblastí protéká řeka Doubrava. Nejvyššími body na území obce jsou v místní části Skovice a Koudelov, nejnižším bodem je místní část Zbyslav-Výčapy. Obec má své internetové stránky www.obecvrdy.cz. Klima v této oblasti je mírně teplé, mírně suché. Starostou obce je ing. Josef Herout, místostarostou je ing. Miloš Mlynka. Obecní úřad se nachází na Smetanově náměstí (viz Obrázek 2). Počet obyvatel je v současné době 2978. (www.obecvrdy.cz)
Obrázek 2 Obecní úřad Vrdy (Aranka Pelikánová) 4.1.2 Historie obce Nejstarší doklady osídlení v okolí obce Vrdy jsou z mladší doby kamenné. Z tohoto období prvních zemědělců pochází jednak zlomky broušené kamenné industrie (fragmenty sekerek) nalezené ve Vrdech v poloze „ Na Tupárově “ či Zbyslavi, zejména se tu ale našly přímé pozůstatky sídlišť kultury keramiky lineární a kultury keramiky vypíchané, které byly zachyceny v Koudelově, Skovicích a naposledy v roce 2006 na okrajích obcí Vinice a Vinaře. Nejvíce dokladů o pravěkém osídlení na území Vrdy, Dolní Bučice a Horní Bučice pochází ale až z doby bronzové, kdy byl objeven kosterní hrob v roce 1929 v areálu statku v Horních Bučicích. 20
Původ názvu obce Vrdy není zcela jasný, avšak Antonín Profous a Jan Svoboda ve svém díle „Místní jména v Čechách“ připouštějí možný výklad jména Vrdy snad jako vsi vrdů, tj. lidí koktavých. Naopak bývalý ředitel základní školy Jiří Kebza (1931-1984) dával přednost výkladu, že místní jméno Vrdy souvisí s vodou, řekou či snad vodním dílem. Usoudil, že jméno povstalo jako singulár k apelativu (podstatnému jménu obecnému) německého slovo „das Wehr“ jez, splav – přeneseně, že Vrdy znamená místo, kde byla řeka kdysi přehrazena, protože se často rozvodňovala. Prvním vrdovským starostou byl zvolen Matěj Kutilek, rolník z čp. 10, který úřad držel v letech 1850-1861. V tomto období byla zahájena stavba továrny na výrobu bramborového škrobu v Dolních Bučicích a cukrovaru ve Vrdech. Poklidný život na vesnici byl přerušen vypuknutím 1. světové války, která měla silný vliv na její další vývoj, především došlo k hospodářskému úpadku. Dne 15. 6. 1919 se konaly první obecní volby v novém státě. Starostou byl zvolen Václav Nouza. Dne 18. 9. 1921 byl odhalen pomník padlým vojínům, který stojí uprostřed obce. V roce 1923 se začal stavět most před řeku Doubravu, dokončen byl 6. července 1924. V květnu 1928 se starostou stává Otakar Voleník. V těchto letech se začíná budovat mateřská školka. Mezi některé květnové události roku 1945 ve Vrdech patří:
9. 5. průjezd Rudé armády obcí,
12. 5. nocovaly jednotky Rudé armády v Dolních Bučicích a Vrdech,
20. 5. ubytování mužstva Rudí armády v budově školy.
Po poválečném období se provádí nevyhnutelné konstrukce poškozených budov.
26. 9. 1945 byl odhalen pomník v Parku Svobody prezidentu T.G.Masarykovi.
Jednotné zemědělské družstvo (JZD) bylo založeno 15. 8. 1950. V roce 1962 byly Vrdy jmenovány vzornou obcí. V letech normalizace 1969-1975 vzniká letní kino „Osvobození‘‘, knihovna, nová radnice, koupaliště. V září roku 1983 byla zahájena práce na jedné z nejdůležitějších staveb v obci Vrdy – hloubková kanalizace. V letech 1990-1999 pokračují rekonstrukce místních komunikací a chodníků, včetně pokládky inženýrských sítí. Byla také provedena rekonstrukce Tylovy ulice (mé bydliště) s veřejným osvětlením a úpravami okolí kostela v Dolních Bučicích (Moravec, Kříž, Cichý, 2007).
21
4.1.3 Technické služby Ve Vrdech mají technické služby skoro padesátiletou historii, dříve se nazývaly Komunálním podnikem a Komunálními službami. Komunální podnik byl zřízen 1. ledna 1963 a ředitelem se stal Jaroslav Roušar, od roku 1967 vedl podnik Vladislav Vašíček. Technické služby obce Vrdy (dále jen TS) vznikly 1. 1. 1994. (Moravec, Kříž, Cichý, 2007) Hlavní činností TS je zajišťování svozu odpadu, úklid travnatých prostranství v obci, úklid sněhu na komunikacích v zimním období, další práce pro obyvatelstvo obce a zajištění čistoty v obci. 4.1.4 Systém nakládání s odpady v obci Vrdy Odpadové hospodářství v obci Vrdy dle zákona č.185/2001 Sb., a vyhlášky č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů, zpracovává evidenci odpadů a nakládání s nimi, kontroluje zda osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadů. Celkovou produkci odpadu v roce 2012 zobrazuje Obrázek 10. Systém nakládání s odpady je v současné době zajištěn: sběrem a svozem směsného komunálního odpadu, sběrem a svozem tříděných složek komunálního odpadu, sběrem a svozem nebezpečného odpadu, sběrem a svozem velkoobjemového odpadu, provozem nejbližšího sběrného dvora Čáslav. 4.1.4.1 Svoz směsného komunálního odpadu Vzniklé odpady se musí správně shromažďovat. KO se běžně shromažďují ve sběrných nádobách na určených místech. Do sběrných nádob se nesmí vhazovat žhavý popel, žíravé tekuté látky, dehet, zbytky barev, látky výbušné, zápalné, a další nebezpečné odpady, pro které musí být v obci stanoven a umožněn speciální sběr. (Kvasničková, Mikulová, Plachejdová, 1998) Pro shromažďování KO jsou v domácnostech umístěny plastové sběrné nádoby o objemu 120 l, kovové sběrné nádoby o objemu 110 l a plastové sběrné nádoby na biologicky rozložitelný odpad 120 l (viz Obrázek 3 a Obrázek 4).
22
Směsný komunální odpad z domácností (katalogového čísla 20 03 01) je pravidelně odvážen každý sudý týden, a biologický odpad (katalogového čísla 20 02 01) je odvážen každý lichý týden. Pravidelný sběr a svoz zajišťuje pobočka společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. se sídlem Hejdof 1666, Čáslav 286 01. Provozovna a skládka Čáslav funguje od roku 2000. Ředitelem je Ing. Radek Doležal. Provozovna má cca 58 zaměstnanců a zabývá se nejen svozem KO a NO, ale i údržbou zeleně a údržbou komunikací v zimním a letním období. Svoz je zajišťován ze 150 obcí v okruhu 50 km od areálu skládky Čáslav (Viz Obrázek 6). Provozovna má k dispozici 2 vozidla zn. Mercedes – vanové kontejnery 5-8 m3, 10 vozidel zn. Mercedes – velkoobjemové kontejnery o obsahu 3-40 m3 a skříňové vozidlo zn. Mercedes Atego s hydraulickým čelem. Ceník o ukládání odpadů na skládku AVE Čáslav zobrazuje Tabulka 1. Produkce směsného komunálního odpadu ve Vrdech v letech 2009-2012 zobrazuje Obrázek 5. (www.avecz.cz)
Obrázek 3 Sběrné nádoby na komunální odpad o objemu 120 l (Aranka Pelikánová)
23
Obrázek 4 Sběrná nádoba na biologicky rozložitelný odpad 120 l (Aranka Pelikánová)
Obrázek 5 Statistika směsného komunální odpad ve Vrdech v letech 2009-2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová)
24
Obrázek 6 Skládka Čáslav (www.avecz.cz)
Tabulka 1 Ceník za ukládání odpadů na řízenou skládku Čáslav (www.avecz.cz) Odpady kategorie “O“
Zemina a nebo kameny
Stavební odpad tříděný
Cena za
Poplatek Finanční
Rizikový
uložení bez Kč/t
rezerva
DPH
rekultivaci
Kč/t
Kč/t
za poplatek
Cena
celkem
bez DPH Kč/t
250
35
285
270
35
305
35
845
35
465
(170101,170102,170103,170107)
Směsný stavební odpad Biologicky rozložitelný odpad (200201) Směsný komunální odpad
310
500
430
895
500
100
1495
795
500
100
1395
845
500
35
3425
1700
100
2060
500
35
(200301)
Ostatní odpad skupiny 2003.. (200302,200303,200304,200306,2003 07,200399)
Ostatní odpad (bez skupiny
1380
2003)
Nebezpečné odpady
4500
9725
Odpady obsahující azbest (060701,061304,101309,101310,1706 01,170605)
25
2595
4.1.4.2 Svoz tříděného komunální odpadu ve Vrdech Velmi důležitý je tříděný sběr KO, který pomáhá navracet odpady k využití (do zvláštních nádob se sbírá papír, sklo, plasty a další látky). Navrácení odpadu k využití čili přeměna odpadu v druhotnou surovinu je dalším prostředkem k omezování množství odpadů (Kvasničková, Mikulová, Plachejdová, 1998). Sběr a svoz tříděných složek KO je umožňován pomocí tří barevně rozlišených nádob různě rozmístěných po obci. Modrá nádoba je určena po odpad katalogového čísla 20 01 01 papír, zelná nádoba je určena po odpad katalogového čísla 20 01 02 sklo, žlutá nádoba je určena pro odpad katalogového čísla 20 01 39 plasty. Sběrné nádoby v ulici Kosmonautů ilustruje Obrázek 7. Svoz je zajišťován pomocí provozovny AVE CZ odpadového hospodářství Čáslav, Hejdof 1666, Čáslav 286 01. Produkce tříděného odpadu v letech 20092012 zobrazuje Obrázek 8. Stanoviště kontejnerů byla umístěna následovně:
ulice Mládežnická – plasty, papír, sklo,
ulice Svobody – plasty, papír, sklo,
ulice Červenomlýnská (při vjezdu) – plasty, tetrapaky,
ulice Červenomlýnská (na konci ulice) – plasty, papír,
ulice Kosmonautů – plasty, papír, sklo.
Obrázek 7 Sběrné nádoby na tříděný odpad v ulici Kosmonautů (Aranka Pelikánová)
26
Obrázek 8 Statistika produkce tříděného odpadu ve Vrdech v letech 2009-2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová)
4.1.4.3 Svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu Sběr a svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu probíhá jednou za 6 měsíců po vyhlášení místním rozhlasem či oznámením na místní vývěsce. Pro sběr velkoobjemového odpadu je přistaven kontejner, kam patří starý nábytek, podlahové krytiny, sanitární keramika, ostatní. Produkce objemného odpadu zobrazuje Obrázek 9. NO jako televize, monitory, PC, ledničky, nádoby od barev, olejů a ředidel se shromažďuje na okraj komunikace po vyhlášení místním rozhlasem, odpad je následně společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Čáslav odvezen na místní skládku Čáslav Hejdof.
27
Obrázek 9 Statistika produkce objemného odpadu ve Vrdech v letech 2009-2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová)
4.1.4.4 Sběrný dvůr Čáslav Ve sběrných dvorech jsou shromažďovány odpady odvážené od občanů Čáslavi a dalších okolních obcí. Odpady jsou shromažďovány po dobu nezbytně nutnou k získání dostatečného množství odpadů před jejich dalšímu využití nebo odstranění. Sběrný dvůr je součástí areálu provozovny a skládky AVE CZ odpadového hospodářství s.r.o. Čáslav, Hejdof 1666, Čáslav 286 01.
28
Obrázek 10 Statistika produkce odpadu ve Vrdech v roce 2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová)
4.1.5 Místní části obce Vrdy Ve své práci provádím sledování černých skládek ve Vrdech a okolních vesnicích. Patří sem Dolní Bučice, Horní Bučice, Vinaře, Vinice, Koudelov, Bojmany, Semteš. Níže jsou popsány lokality, ve kterých byly identifikovány černé skládky. Dolní Bučice Obec se nachází 1 km na severozápad od Vrdů. Nejstarší písemnou zmínkou je listina benediktinského kláštera ve Vilémově Jaroslava I. Ze 6. Března 1279, kdy přeměňuje mu náležející dvorec s mlýnem a ves na osadu. Další zmínkou je písemná zpráva z 1401 o Marešovi z Bučic. V roce 1602 byly „Buczice Dolnj“ koupeny Adamem starším z Valdštejna. Od roku 1613 byl pánem na bučických statcích Mikuláš Vostrovský ze Skalky. Farní kostel Všech svatých se připomíná k roku 1352. Po roce 1620 připadl katolické církvi. Gotická stavba kostela byla v roce 1851 stržena a v roce 1852-1864 na stejném místě postavena znova nynější, pseudogotická, podle plánů panského stavitele Jana Jelínka ze Žehušic.
29
V Dolních Bučicích žilo roku 1910 celkem 774 obyvatel, což je pouze o sto méně než v současnosti. V roce 1950 bylo v Dolních Bučicích založeno JZD. Od roku 1960 se Dolní Bučice staly součástí střediskové obce Vrdy, k níž administrativně patří dodnes. (Moravec, Kříž, Cichý, 2007)
Horní Bučice Obec se nachází 2 km na západ od Vrdů. Obec má evidováno 293 obyvatel. Dějiny této
obce se začínají psát od roku 1564, kdy je znám Vít konšel z Hořejších Bučic. V roce 1570 prodává Václav Romháp ze Suché Horní a Dolní Bučice Václavu Chotouchovskému z Nebovid. V Berní rule (Popis Čech r.1954) se píší „Bucžcze Horni“. Až v roce 1958 vzniká v obci Horní Bučice JZD. (Moravec, Kříž, Cichý, 2007)
Zbyslav Tato obec je jedna z obcí tohoto regionu, připomínaná již roku 1131 biskupem Jindřichem
Zdíkem. Ve 12. století náležela dvoru Jezbořickému u Heřmanova Městce. Kostel ve Zbyslavi pozdě gotického stáří je poprvé připomínán roku 1352 jako farní, barokně byl přestavěn v letech 1658-1660. Roku 1641 kupuje zbyslavský mlýn s pustou tvrzí Wolf Bernard Z Gerštorfu.
V roce
1694
je
zbyslavský
statek
odprodán
Maxmiliánu
hraběti
z Thun-Hohensteinu a připojen k panství Žehušickému. Roku 1950 statek tvoří pilíř vzniklému zemědělskému družstvu Zbyslav, které se v roce 1960 přidružilo k JZD Vrdy a o čtrnáct let později se stalo součástí JZD Žehušice se sídlem ve Vrdech. V 90. letech 19. století ve Zbyslavi žilo 739 obyvatel. Dnes se eviduje 227 obyvatel. Od roku 1960 se Zbyslav stala součástí obce Vrdy a zůstává jí dodnes (Moravec, Kříž, Cichý, 2007). Obec je také známá tzv. Zbyslavskou mozaikou, je to přírodní památka. Mozaika je tvořena vápencovými slepenci na rulových skalách, kde můžeme vidět řadu zkamenělých živočichů. Přírodní památkou je vyhlášena od 27. listopadu 1977.
Pod Vinicí Místní část Vrdy-Pod Vinicí, leží pod Vinickým kopcem při bývalém panském mlýnu.
Ve 13. století pokrývaly slunné svahy „Viničáku“ rozsáhlé vinice. Mlýn čp. 25 pod Vinicí (Vrdovský mlýn) byl zbožím žlebského panství. Mlýn vyhořel 2. května 1931. O samotné osadě Vinice mnoho záznamů není. Je jisté, že vznikla za správy statku Gabrielou Marií kněžnou z Lobkovic. Obec má dnes 261 obyvatel. (Moravec, Kříž, Cichý, 2007) Obec má své internetové stránky www.vinare.cz.
30
Koudelov K městskému šosu neboli okrsku města Čáslavi patřil i někdejší dvůr Koudelov, zvaný
dříve Řečice. Roku 1465 jej držel čáslavský měšťan Martin z Borovnice. V polovině 16. století připadl dvůr Koudelů ze Žitenic u Tupadel. Statku se později ujal Natanael, který v roce 1566 statek prodává. Dalším majitel statku se stává Anna Měnická, která ho odprodává 1595 obci Čáslavské. Od roku 1628 je nazýván dvorem Koudelovským. Roku 1936 Ferdinand II. daroval Koudelov Arnoštu de Suys, po něm dědil syn Ferdinand Arnold Leopold de Suys. K roku 1932 je Koudelov uváděn jako zbytkový statek. (Moravec, Kříž, Cichý, 2007)
Semtěš Je jedna z okolních vesnic, nachází se 8 km od obce. Název obce Semtěš pochází
ze Semetěchova dvora a první doklady o existenci obce máme z roku 1355. V obci se nachází 22 m vysoká věžovitá tvrz z 1. pol. 14. stol, zvaná „Bašta“, jejíž přízemí má gotický charakter, ostatní podloží jsou rozdělena dřevem a propojena dřevěnými žebříky. V obci je také evangelický kostel z roku 1860. Starosta obce je Jaroslav Klíma. Katastrální výměra obce je 502 m. Počet obyvatel je 280. Obec má internetové stránky www.semtes.cz. (http://www.semtes.cz/)
Bojmany Obec Bojmany se nachází 6 km od obce Vrdy směrem na Žehušice. Je evidováno
48 obyvatel. Název obce Bojmany je zřejmě odvozen z názvu české země Bohemia. První zmínka
obce
je
z roku
1275,
kdy
je
znám
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Bojmany).
31
Bohuslav
a
Sulislav
z Bojman
5
VÝSLEDKY A DISKUSE
5.1 Problematika černých skládek v dané lokalitě V této části bakalářské práce se zabývám vlastním terénním průzkumem jednotlivých černých skládek v okolí. Průzkum jsem prováděla na podzim roku 2012. Všechny skládky jsou fotograficky zdokumentovány, zmapovány a popsány. 5.1.1 Místa nálezu V lokalitě okolí obce Vrdy jsem na základě terénního průzkumu určila 7 lokalit – Zbyslav, Semteš, Vinaře, Vinice, Bojmany, Dolní Bučice, Koudelov. Zobrazuje Tabulka 2, kde jsem určené černé skládky rozdělila do tří kategorií (velké skládky, menší skládky, zrekultivované skládky). Černé skládky se nacházejí na vzdálenějších místech od obydlených uzemí, nejčastěji pár metrů od hranice dané obce, ke skládce vždy vede komunikace. Skládky většinou obsahovaly matrace, starou elektroniku, pneumatiky, hračky, různé součástky z automobilů, oblečení, cement, cihly, sklo, aj. Tyto skládky jsou přetrvávajícím problémem v oblasti životního prostředí, může dojít k úniku nebezpečných látek do ovzduší, vody a půdy. Na skládkách se můžou objevit zvířata, která pak mohou přenášet různá infekční onemocnění. Dále hrozí větší riziko požáru. Příroda není schopna sama tento odpad biologicky rozložit.
Tabulka 2 Zmapované černé skládky (Aranka Pelikánová) VELKÉ SKLÁDKY
MENŠÍ SKLÁDKY
Zbyslav
Semtěš
Vinaře Koudelov
Bojmany Dolní-Bučice
32
ZREKULTIVOVANÉ SKLÁDKY Vinice – Vinický kopec
5.1.2
Zmapování daných lokalit
Mapování proběhlo v listopadu roku 2012. Byla provedena praktická obchůzka okolí obce Vrdy. Nalezeno bylo sedm lokalit. Byla provedena fotodokumentace, dokumentace o přesném nálezu skládky a o druhovém složení odpadů na skládce. Lokalita č. 1 Zbyslav Geografické
zařazení:
Středočeský
kraj,
GPS
souřadnice:
49°56'23.569"N,
15°28'41.829"E
Obrázek 11 Zbyslav (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) Charakteristika lokality: skládka je většího rozsahu cca 200 m3 (fotografie viz Obrázek 11). Skládka se tu nachází několik měsíců, nachází se za obcí, kousek od místního kostela Nejsvětější trojice, v blízkosti opuštěných budov. Před skládkou se nachází cedule s upozorněním: PŘÍSNÝ ZÁKAZ SKLÁDKY pod pokutou 5000 Kč. Na dané skládce se nacházel hlavně stavební materiál, jako cihly, cement, stavební suť a dále ještě matrace, hračky, různý plastový odpad. Druhové složení skládky:
1/3 cihly (katalogové číslo odpadu 17 01 02).
1/3 beton (katalogové číslo odpadu 17 01 02).
Ostatní: plasty (katalogové číslo odpadu 20 01 39), textilní materiál (katalogové číslo odpadu 20 01 11). (viz Obrázek 12) Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 1.
33
Obrázek 12 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová)
Lokalita č. 2. Semteš Geografické zařazení: Středočeský kraj, GPS souřadnice: N 49°57.99232', E
15°30.23232'.
Obrázek 13 Semtěš (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) Charakteristika lokality: skládka je menšího rozsahu cca 25 m3 (fotografie viz Obrázek 13). V dané lokalitě se nachází přibližně 2-3 roky, za obcí Semtěš. Na černou skládku vede polní cesta. Je zde uložen hlavně stavební materiál, cihly, potrubí, umyvadla, pneumatiky. Druhové složení: 1/2cihly (katalogové číslo odpadu 17 01 02). Ostatní: pneumatiky (katalogové číslo odpadu 16 01 03), směs stavebních střešních tašek, keramických výrobků (katalogové číslo odpadu 17 01 07), plasty (katalogové číslo odpadu 20 01 39) (viz Obrázek 14). 34
Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 2.
Obrázek 14 Skládka Semtěš (Aranka Pelikánová)
Lokalita č. 3. Vinaře Geografické zařazení: Středočeský kraj, GPS souřadnice: N 49°54.36738', E
15°29.88035'.
Obrázek 15 Vinaře (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) Charakteristika lokality: skládka se nachází u obce Vinaře. Rozměry skládky jsou většího charakteru cca 200 m3. (fotografie viz Obrázek 15) Skládka je tu přibližně 5 let, černá skládka se nachází hned vedle pozemní komunikace III. třídy. Na této skládce se nachází stavební suť, dětské hračky, součásti z jízdních kol, pneumatiky, plasty, sklo, matrace, atd.
35
Druhové složení: 1/3 cihly (katalogové číslo odpadu 17 01 02), beton (katalogové číslo odpadu 17 01 02), stavební tašky a keramické výrobky (katalogové číslo odpadu 17 01 03). 1/3 zeminy a kameny (katalogové číslo odpadu 20 02 02). Ostatní: plasty (katalogové číslo odpadu 20 01 39), pneumatiky (katalogové číslo odpadu 16 01 03), sklo (katalogové číslo odpadu 16 01 20), textilní materiály (katalogové číslo odpadu 20 01 11), uliční smetky (katalogové číslo odpadu 20 03 03) (viz Obrázek 16). Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 3.
Obrázek 16: Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová)
Lokalita č. 4. Vinice – Vinický kopec Geografické zařazení: Středočeský kraj, GPS souřadnice: N 49°55.82678', E 15°29.33025'.
36
Obrázek 17 Vinický kopec (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) Charakteristika oblasti: Vinický kopec nebo tzv. Viničák se nachází několik metrů od silnice směřující z Čáslavi na Chrudim (viz Obrázek 17). Tato skládka je již několik let zrekultivována, což znamená, že poškozená lokality byla vrácena do původního stavu. Skládka byla pokryta půdou a byly zde vysazeny rostliny. V dané lokalitě jsem našla zbytky betonu, cihel. Druhové složení: Cihly (katalogové číslo odpadu 17 01 02), beton (katalogové číslo odpadu 17 01 02) (viz Obrázek 18). Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 4.
Obrázek 18: Skládka Vinický kopec (Aranka Pelikánová)
37
Lokalita č. 5. Bojmany Geografické zařazení: Středočeský kraj, GPS souřadnice: N 49°57.98930', E
15°26.18300'.
Obrázek 19 Bojmany (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) Charakteristika lokality: Bojmany je malá vesnice nedaleko Horních Bučic (viz Obrázek 19). Při příjezdu do obce se nachází menší skládka cca 4 m3, kde se nachází především starý molitan, pneumatiky, papír, sklo, listí, větve. Druhové složení: 60 % plasty (katalogové číslo odpadu 20 01 39) a 20 % sklo (katalogové číslo odpadu 16 01 20). Ostatní: směsný komunální odpad (katalogové číslo odpadu 20 03 01), pneumatiky (katalogové číslo odpadu 16 01 03) (viz Obrázek 20). Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 5.
38
Obrázek 20 Skládka Bojmany (Aranka Pelikánová)
Lokalita č. 6. Dolní Bučice Geografické zařazení: Středočeský kraj, GPS souřadnice: N 49°55.83032', E
15°28.48090'.
Obrázek 21 Dolní Bučice (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) Charakteristika oblasti: Dolní Bučice, část obce Vrdy. Tato skládka se nachází nedaleko rybníku za obcí, je menších rozměrů ca 25 m3 (viz Obrázek 21). Ke skládce se lze dostat po silnici Nová nebo Červenomlýnská. Na skládce se nachází plasty, sklo, staré oblečení. Druhové složení: 90% plasty (katalogové číslo odpadu 20 01 39) a sklo (katalogové číslo odpadu 16 01 20).
39
10% textilní materiály (katalogové číslo odpadu 20 01 11), uliční smetky (katalogové číslo odpadu 20 03 03) (viz Obrázek 22). Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 6.
Obrázek 22 Skládka Dolní Bučice (Aranka Pelikánová)
Lokalita č. 7. Koudelov Geografické zařazení: Středočeský kraj, GPS souřadnice: N 49°54.83825', E
15°25.75842'.
Obrázek 23 Koudelov (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová)
40
Charakteristika oblasti: Koudelov, dříve zvaný Řečice, je část obce Vrdy (viz Obrázek 23). Černá skládka se nachází v bývalém zemědělském areálu, o ploše 200 metrů. Černá skládka se nachází v silážní jámě. V silážní jámě se skladovaly pneumatiky soukromé firmy. V nedávné době 5. 3. 2012 došlo z důvodu nedbalosti dělníků, kteří zde pracovali k požáru těchto pneumatik. Na místo se sjelo dvanáct hasičských jednotek, k žádné škodě na zdraví a majetku nedošlo. Druhotné složení: Pneumatiky (katalogové číslo odpadu 16 01 03) (viz Obrázek 24). Další fotografie této černé skládky jsou uvedeny v Příloze č. 7.
Obrázek 24 Požár na skládce Koudelov (www.kutnohorsky.denik.cz)
5.2 Příčiny vzniku a možné řešení černých skládek Černé skládky jsou v každém městě či obci problémem v oblasti životního prostředí, ne všechny města či obce mají dostatek finančních prostředků pro odstranění skládek, proto je velmi důležitá prevence. 5.2.1 Prevence černých skládek Hlavní prvotní obecnou prevencí je výchova lidí ve společnosti k dodržování základních pravidel s odpady. Dosažená úroveň těchto pravidel je různá, je odvislá od lokality, od stupně obydlenosti území a souvisí i s historií přístupu místních orgánů k řešení této problematiky. K dalším druhotným preventivním opatřením jsou opatření informační a sankční, která ale už řeší vzniklé dopady do životního prostředí. 41
Mezi tyto opatření patří rozmístění
varovných cedulí, které zakazují pod různými sankcemi umisťování odpadů mimo stanovené místo. Dalším preventivním opatřením je rozmísťování většího počtu sběrných nádob na směsný komunální odpad. Mezi další preventivní kroky obce může být větší informovanost obyvatel, rozmístěný letáků, hlášení místním rozhlasem o možném nakládání s odpady v dané obci. Důležitou oblastí je zapojení obyvatel do různých ekologických akcí na odstranění černých skládek, jako je např. Den Země. Den Země je den věnovaný Zemi, každoročně se koná 22. Dubna. Historie se píše od roku 1970, kdy v USA, senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayesa organizací série environmentálních protestních setkání o výukových programech s cílem podpořit environmentální hnutí po celých spojených státech. V následujících letech se iniciativa Den Země rozšířila do zahraničí. Den Země slaví víc jak miliarda lidí ve 175 státech světa. Tento svátek se stal největším sekundárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost. (www.denzeme.cz) Den Země slaví v obci školáci základní školy ve Vrdech tím, že pomáhají vysazovat stromky v centru obce nebo skautské středisko Vrdy-Bučice oslavuje tento svátek sběrem odpadu v příkopech u silnice v obci. 5.2.2 Příčiny černých skládek Základním problémem je přístup některých obyvatel k likvidaci odpadu, kdy vnímání této oblasti u těchto lidí je neodpovídající a čistota životního prostředí je pro ně nepodstatná. Dalším problémem je nízká informovanost občanů, kteří chtějí s odpadem pracovat, ale nemají dostatečné informace od obce, kde se nachází v jejich okolí povolená skládka či sběrný dvůr. Nemají informace o tom, že mají možnost zapůjčení vozidla na svoz odpadu přímo na obecním úřadě, nemají informace, kdy se konají jednorázové svozy velkoobjemového či nebezpečného odpadu. Jedním z důvodu vzniku černých skládek je právě finanční náročnost odvozu na zabezpečenou skládku či špatná dostupnost prostředků. Další příčinou černých skládek může být nedostatek sběrných nádob a kontejnerů v obci. Příčinou nezabezpečených skládek je také pohodlnost a přístup lidí, kdy vyhodí odpad na nejbližší opuštěnou lokalitu za obcí. Bezohlednost k přírodě, přírodním památkám a celkově k životnímu prostředí je také důvodem vzniku těchto nelegálních skládek.
42
5.2.3 Negativní dopady černých skládek Černé skládky mají negativní vliv na životní prostředí. Jedním možným negativním zásahem může být možný povrchový odtok vody ze skládky a tím může dojít k přenosu kontaminantů ze skládky na další místa. Může dojít ke kontaminaci zemského povrchu únikem škodlivých látek. Podle druhu odpadu může docházet k úniku skládkového plynu do ovzduší a tím zhoršovat životní prostředí. Na skládce hrozí zdravotní rizika jako různá infekční onemocnění. Na skládkách se mohou objevovat různé odpady, které jsou potravou pro okolní divokou zvěř a tak se zvířata mohou stát přenašeči onemocnění. Podle polohy tělesa skládky a povětrnostním podmínkám může dojít k úletům a tím opět dochází k přenosu a kontaminaci dalšího blízkého okolí. Dalším možným důsledkem černých skládek je nebezpečí vniku požárů z důvodu uložení nežádoucích odpadů. 5.2.4 Řešení černých skládek O problematice černých skládek se ve společnosti diskutuje již několik let. K řešení této problematiky nepřispívá to, že dopadení osoby, která černou skládku založila, je málo pravděpodobné. Odpovědnost za nakládání s odpady nese jejich původce. Jestliže se odpad shromažduje na území obce, má obec povinnost odpad odstranit. Za nelegální ukládání odpadů hrozí pokuta až 50 000 Kč. Mezi řešení, jak předcházet vzniku dalších černých skládek, bych zahrnula zavedení kamerových systémů či fotoaparátů, které jsou zamaskované v terénu, je to však finančně náročné (fotopasti). Sledování vzniku černých skládek bychom měli okamžitě hlásit na příslušný obecní úřad či na městskou policii. Mezi dalším řešením je již zmíněná větší aktivita města či obce, zorganizování akci na ochranu životního prostředí. Akce jako je Den Země, Den na ochranu řek, Den stromů a další. Dalším řešením může být vybudování sběrného dvora přímo v obci, kam budou moci obyvatelé svážet odpad za minimální poplatek či bezplatně, dále zřízení většího počtu sběrných nádob a kontejnerů na odpad.
43
6
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo ukázat na nedostatky v systému nakládání s odpady v obci
Vrdy a blízkém okolí, které zapříčiňují vznik nelegálních skládek. Tyto nelegální skládky byly lokalizovány, identifikovány a zdokumentovány. Celkem bylo v okolí obce Vrdy nalezeno
7
nelegálních
skládek.
Jejich
charakteristika
je
uvedena
v kapitole
viz 5.1.2 Zmapování daných lokalit. Dále byly charakterizovány příčiny a důsledky. Byly stanoveny preventivní opatření a možná řešení vyskytujících se nelegálních skládek. Nejdůležitějším preventivním opatřením je motivace obyvatel lépe chránit naše životní prostředí. Lidé musí pochopit, proč je důležité snižovat produkci odpadů a dodržovat správné postupy při nakládání a třídění odpadů. V bakalářské práci je dále popsán systém odpadového hospodářství v obci Vrdy. Bylo zjištěno, že průměrné množství komunálního odpadu za poslední čtyři roky činní 733,27 tun, přičemž je patrné z grafu (viz Obrázek 5), že množství komunálního odpadu se každým rokem snižuje. Tento pozitivní trend souvisí i s tím, že stoupá objem tříděného odpadu. Průměrná produkce plastů za poslední čtyři roky byla 32,3 tun, papíru 20,37 tun a skla 25,5 tuny. Průměrná hodnota objemného odpadu za čtyři roky byla 52,25 tun, kde je znatelný nárůst v roce 2012, kdy obec začala více organizovat jednorázové svozy velkoobjemového odpadu. Odpady a odpadové hospodářství je naší nedílnou součástí. Každý člověk si musí uvědomit, jak důležité je správné nakládání s odpady, jak nebezpečné jsou černé skládky pro životní prostředí. Činnost s odpady je v našich rukách a záleží na každém z nás, jak si budeme životní prostředí chránit či ničit. Podle výše uvedených údajů z naší obce je podle mého názoru zřejmý posun v této oblasti a věřím, že i počet černých skládek se bude snižovat.
44
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Seznam použité literatury
BILÍK, O., Odpadové fórum, odborný měsíčník o odpadech a druhotných surovinách, 10/2006, ISSN 12 12-7779, str. 25 FILIP, J. – KOTOVICOVÁ, J. BOŽEK, F. Komunální odpad a skládkování. dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 121 s. ISBN 80-7157-712-X. FILIP, J. a kol. Odpadové hospodářství. dotisk. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brně, 2006. 116 s. ISBN 80-7157-608-5. HADAČ, E. Ekologické katastrofy. 1.vyd. Praha: Horizont, 1987. ISBN 40-017-87 KURAŠ, M. -- DIRNER, V. -- SLIVKA, V. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Chrudim: Ekomonitor, 2008. 143 s. ISBN 978-80-86832-34-0 KVASNIČKOVÁ, Danuše, Vlasta MIKULOVÁ a Eva PLACHEJDOVÁ. Životní prostředí. 1.vyd. Havličkův Brod, 1998. ISBN 80-7200-286-4. MAREČEK, Jan. Legislativa odpadového hospodářství. 1.vyd. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita: Brno, 2003. ISBN 80-7157-656-5. MORAVEC, Josef, František KŘÍŽ a Jiří CICHÝ. Vrdy 1307-2007. Obec Vrdy. Vrdy, 2007. Statistika obce Vrdy o množství svezeného směsného, tříděného, velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, Obec Vrdy
Internetové zdroje
AVE CZ, provozovna Čáslav [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.avecz.cz/ave_cz/page/346936509589029002_636692605333218742_3678969388 94484733,cz.html Mapa ČR [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.mapa-sveta.info/evropa/ceskarepublika/ Mapy vybraných lokalit [online]. [cit. 2013-01-23]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/Obec Vrdy [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.obecvrdy.cz/ Ministerstvo zemědělství, legislativa odpadového hospodářství [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/Legislativa-ostatni_uplna-zneni_zakon-2001-185.html
45
Obec Semtěš [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.semtes.cz/informace-oobci/historie/ Portál Den Země [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.denzeme.cz/index.php?page=o_dni_zeme Požár skládky Koudelov [online]. [cit. 2013-01-23]. Dostupné z: http://www.pozary.cz/clanek/52691-v-koudelove-hori-stale-pneumatiky-zasahuji-i-jednotkyz-okolnich-kraju/ Skládka Koudelov [online]. [cit. 2013-01-23] Dostupné z: http://www.panoramio.com/photo/79837958 Skládka Koudelov [online]. [cit. 2013-01-23] Dostupné z: http://kutnohorsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/hasici-likvidovali-rozsahly-pozar-pneumatik20120305.html Wikipedie, obec Bojmany. Encyklopedie [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bojmany
46
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Mapa ČR s vyznačením obce Vrdy (www.mapa-sveta.info.cz, upraveno Aranka Pelikánová) ............................................................................................................................... 19 Obrázek 2 Obecní úřad Vrdy (Aranka Pelikánová).................................................................. 20 Obrázek 3 Sběrné nádoby na komunální odpad o objemu 120 l (Aranka Pelikánová) ............ 23 Obrázek 4 Sběrná nádoba na biologicky rozložitelný odpad 120 l (Aranka Pelikánová) ........ 24 Obrázek 5 Statistika směsného komunální odpad ve Vrdech v letech 2009-2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová) ........................................................................................ 24 Obrázek 6 Skládka Čáslav (www.avecz.cz) ............................................................................. 25 Obrázek 7 Sběrné nádoby na tříděný odpad v ulici Kosmonautů (Aranka Pelikánová) .......... 26 Obrázek 8 Statistika produkce tříděného odpadu ve Vrdech v letech 2009-2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová) ........................................................................................ 27 Obrázek 9 Statistika produkce objemného odpadu ve Vrdech v letech 2009-2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová) ................................................................................ 28 Obrázek 10 Statistika produkce odpadu ve Vrdech v roce 2012 (Obecní úřad Vrdy, upraveno Aranka Pelikánová) .................................................................................................................. 29 Obrázek 11 Zbyslav (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová)....................................... 33 Obrázek 12 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová) .................................................................. 34 Obrázek 13 Semtěš (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) ........................................ 34 Obrázek 14 Skládka Semtěš (Aranka Pelikánová) ................................................................... 35 Obrázek 15 Vinaře (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová)......................................... 35 Obrázek 16: Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová)................................................................... 36 Obrázek 17 Vinický kopec (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) ............................ 37 Obrázek 18: Skládka Vinický kopec (Aranka Pelikánová) ...................................................... 37 Obrázek 19 Bojmany (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) ..................................... 38 Obrázek 20 Skládka Bojmany (Aranka Pelikánová) ................................................................ 39 Obrázek 21 Dolní Bučice (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) .............................. 39 Obrázek 22 Skládka Dolní Bučice (Aranka Pelikánová) ......................................................... 40 Obrázek 23 Koudelov (www.mapy.cz, upraveno Aranka Pelikánová) .................................... 40 Obrázek 24 Požár na skládce Koudelov (www.kutnohorsky.denik.cz) ................................... 41 Obrázek 25 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová) .................................................................. 53 Obrázek 26 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová) .................................................................. 53 Obrázek 27 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová) .................................................................. 54 Obrázek 28 Skládka Semtěš (Aranka Pelikánová) ................................................................... 55 47
Obrázek 29 Skládka Semtěš (Aranka Pelikánová) ................................................................... 55 Obrázek 30 Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová) .................................................................... 56 Obrázek 31 Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová) .................................................................... 57 Obrázek 32 Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová) .................................................................... 57 Obrázek 33 Skládka Vinice-Vinický kopec (Aranka Pelikánová) ........................................... 58 Obrázek 34 Skládka Vinice-Vinický kopec (Aranka Pelikánová) ........................................... 58 Obrázek 35 Skládka Vinice-Vinický kopec (Aranka Pelikánová) ........................................... 59 Obrázek 36 Skládka Bojmany (Aranka Pelikánová) ................................................................ 60 Obrázek 37 Skládka Bojmany ( Aranka Pelikánová) ............................................................... 60 Obrázek 38 Skládka Dolní Bučice (Aranka Pelikánová) ......................................................... 61 Obrázek 39 Skládka Dolní Bučice (Aranka Pelikánová) ......................................................... 61 Obrázek 40 Skládka Koudelov (www.panoramio.com) ........................................................... 62 Obrázek 41 Požár skládky Koudelov (www.pozary.cz)........................................................... 62
48
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Ceník za ukládání odpadů na řízenou skládku Čáslav (www.avecz.cz) ............ 25 Tabulka 2 Zmapované černé skládky (Aranka Pelikánová) ............................................... 32
49
SEZNAM ZKRATEK GPS - Global Positioning System CHKO – chráněná krajinná oblast JZD – jednotné zemědělské družstvo KO – komunální odpad NO – nebezpečný odpad OO – ostatní odpad Pa – pascal PC - personal computer
50
PŘÍLOHY
51
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Fotografie černé skládky lokalita Zbyslav………………………………53 Příloha č. 2: Fotografie černé skládky lokalita Semtěš………………………………. 55 Příloha č. 3: Fotografie černé skládky lokalita Vinaře………………………………..56 Příloha č. 4: Fotografie černé skládky lokalita Vinice-vinický kopec……………......58 Příloha č. 5: Fotografie černé skládky lokalita Bojmany……………………………..60 Příloha č. 6: Fotografie černé skládky lokalita Dolní Bučice…………………………61 Příloha č. 7: Fotografie černé skládky lokalita Koudelov……………………………62
52
Příloha č. 1 Fotografie černé skládky lokalita Zbyslav
Obrázek 25 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová)
Obrázek 26 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová) 53
Obrázek 27 Skládka Zbyslav (Aranka Pelikánová)
54
Příloha č. 2 Fotografie černé skládky lokalita Semtěš
Obrázek 28 Skládka Semtěš (Aranka Pelikánová)
Obrázek 29 Skládka Semtěš (Aranka Pelikánová)
55
Příloha č. 3 Fotografie černé skládky lokalita Vinaře
Obrázek 30 Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová)
56
Obrázek 31 Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová)
Obrázek 32 Skládka Vinaře (Aranka Pelikánová)
57
Příloha č. 4 Fotografie černé skládky lokalita Vinice-Vinický kopec
Obrázek 33 Skládka Vinice-Vinický kopec (Aranka Pelikánová)
Obrázek 34 Skládka Vinice-Vinický kopec (Aranka Pelikánová) 58
Obrázek 35 Skládka Vinice-Vinický kopec (Aranka Pelikánová)
59
Příloha č. 5 Fotografie černé skládky lokalita Bojmany
Obrázek 36 Skládka Bojmany (Aranka Pelikánová)
Obrázek 37 Skládka Bojmany ( Aranka Pelikánová)
60
Příloha č. 6 Fotografie černé skládky lokalita Dolní Bučice
Obrázek 38 Skládka Dolní Bučice (Aranka Pelikánová)
Obrázek 39 Skládka Dolní Bučice (Aranka Pelikánová)
61
Příloha č. 7 Fotografie černé skládky lokalita Koudelov
Obrázek 40 Skládka Koudelov (www.panoramio.com)
Obrázek 41 Požár skládky Koudelov (www.pozary.cz)
62
