Černá Hora Napsala
Annalisa Rellieová Aktualizace
Rudolf Abraham
E
© Bradt Travel Guides Ltd. 2015 © Nakladatelství JOTA, s. r. o., for the Czech Republic ISBN 978-80-7462-938-9
Cerna Hora barva uvod 2016.indd I
8.4.2016 9:50:44
ri n a)
RC
BBO O
A
HE
strana 273
Vilusi
Slansko jezero
Krupačko jezero
Ozrinići
Nikšić
Rastovac
Ze ta
Ćeo tin
Žabljak
Tara
Bukovička
Šavnik
Kom arn ica
Národní park Durmitor
Šćepan Polje
Šula
r ito Durm
Klášter Ostrog: pozoruhodná stavba přilepená ke strmé skalní stěně, dlouhodobě uctívaná pro svou léčivou moc
Plužine
jezero Piva
Piva (D
A AIN NA SSN G O V E
j i
or
n
ać
a
a
Dobrilovina
Pljevlja
Kolašin
Mojkovac
Tar a
strana 296–304
l
a
s
SR BS
KO
i
a
Zaton
Andrijevica
Berane
Národní park Biogradska Gora
c
Resnik
Bijelo Polje
Nedakusi
Budimlja
Rožaje
H a j l a
Trpezi
strana 314–318
r Iba
Draga
Národní park Biogradska Gora: jeden z posledních skutečně panenských lesů Evropy s bohatou faunou a flórou a různě náročnými pěšími trasami
Most přes řeku Taru: nádherný most se klene nad nejvelkolepějším evropským kaňonem a řekou lákající k výpravám na raftu a kajaku strana 305
Národní park Durmitor: masiv kaňonů a ledovcových jezer, který se prudce zvedá z okolní planiny a na jaře ho pokrývá pestrobarevný koberec květů
B
S i e
Lim
j
Cerna Hora barva uvod 2016.indd II Lim
v M
n
a
8.4.2016 9:50:52
Cerna Hora barva uvod 2016.indd III
Lipci
Tivat
Risan Perast
Petrovac na Moru
BUDVA
1748 m
strana 247
Ulcinj
j
Ulcinj: úchvatné staré město na jižním konci černohorského pobřeží se skvělým muzeem a obřím zeleninovým trhem
Šušanj a Burtaiši Bar Stari Bar
ulcinjská soliska
Skadarské jezero Sk ad ar sk é
Virpazar Národní park
i
m o ř e
Tuzi
je
ze
PODGORICA
Golubovci
Mojanovici
m
J a d e r s k é
´
Rijeka Crnojevića
Zet a
u
strana 164 a 150
Čevo
Národní park Lovćen Cetinje Lovćen
Kotor
Dobrota
R
Kotor a Kotorský záliv: starobylé opevněné město Kotor leží u špičky jednoho z motýlích křídel klidného Kotorského zálivu stíněného vysokými horami
Kotorský záliv
Zelenika
Herceg Igalo Novi Bijela
Dubrovník (23 km)
Danilovgrad
klášter Ostrog
Mora ća
Grahovo
ro
0
ŠKODRA
strana 97
Velika
strana 335–336
20 km
ALBÁNIE hlavní město velké město důležité město město pláž hlavní silnice okresní silnice železnice mezistátní hranice hranice NP/rezervace
VYSVĚTLIVKY
Národní park Skadarské jezero: největší jezero Balkánu s množstvím ptáků včetně pelikána kadeřavého strana 259–269
S
Národní park Prokletije: velkolepé pohoří vymezující hranici s Albánií, úchvatný přírodní amfiteátr ve stále odlehlém koutu země
Vusanje
Plav Vojno Selo
Národní park Prokletije
Brezojevica Gusinje
Cetinje: hlavní město Černohorského království z počátku 20. st., sídlo mnoha muzeí a významného kláštera
Ku čka k ra j i n a
Bo jan a
Lim
8.4.2016 9:51:03
Úchvatná boka Kotorská, nejvelkolepější z černohorských tmavomodrých zálivů, je vyhlášená nádherným okolím a řadou historických a kulturních památek, ke kterým patří mimo jiné i starobylé město Kotor zapsané na seznamu UNESCO.
Ulcinj. Ve Starém městě najdou návštěvníci muzeum s archeologickými nálezy, ke kterému patří také kostel - mešita.
Cerna Hora barva uvod 2016.indd VI
8.4.2016 9:51:27
3 3 Příběh dvou měst: Cetinje a Podgorica
Příběh dvou měst: Cetinje a Podgorica
CETINJE
CETINJE Podgorica leží hluboko na Zetské pláni a je dnes bezesporu administrativním centrem země, ale když se dáte s kterýmkoli Černohorcem do řeči, rychle zjistíte, jak hluboké je jejich pouto k horské pevnosti Cetinje, které si titul hlavního města drželo celých 500 bouřlivých let. Od pobřeží a vnitrozemské roviny šplhají dvě silnice závratně k místu, kde se spojují, a potom krátce padají do záhybu mohutné „Černé“ hory Lovćen, na jejímž vrcholku je mauzoleum vladyky – knížete-biskupa Petara II. Petroviče Njegoše, největšího Černohorce všech dob. Cetinje má mírné klima – kontinentální s chladnými suchými léty a silnou sněhovou pokrývkou v zimě. Leží v nadmořské výšce 670 metrů.
HISTORIE „Střecha chránící Evropu před bouřemi“ – tak popsala skotská cestovatelka Will Gordonová (Žena na Balkáně) Cetinje, když je poprvé spatřila, jen několik málo měsíců předtím, než si nechal rakouský arcivévoda František Ferdinand rozstřílet na kousky svoje aspirace a celá Evropa se katapultovala do války: ...daleko, kam až oko dosáhne, v řadách nad sebou, se tyčí mohutná monstra šedého kamene, jako kdyby tajfun uprostřed divoké zuřivosti a na vrcholu svého řádění najednou zamrzl do těchto vln a vrcholků velkolepé kamenné nádhery.
Nepřeháněla. Pod tímto bouřlivým panoramatem leží městečko miniaturních domků, které po celá staletí statečně a divoce odráželo nejrůznější agresory. Říct, že Crnohorski (Černohorci) jsou rození bojovníci, znamená je podcenit. Cetinje ale bylo víc než jen pevnost: Osmani se je pokusili dobýt celkem třikrát, ale nikdy se jim to nepodařilo. Poprvé to bylo v roce 1692, kdy zdejší klášter, který 97
3 Příběh dvou měst: Cetinje a Podgorica CETINJE
vystavěl Ivan Crnojević, zbořili Černohorci sami. Když Turci prorazili vstupní bránu, Černohorci místo kapitulace odpálili sklad střelného prachu a vyhodili do povětří klášter, Turky i sebe. V roce 1714 se nájezdníkům podařilo celé město vypálit předtím, než je vzdorující černohorské kmeny donutily k ústupu. Znovu se město Turci pokusili dobýt v roce 1785, ale ani tentokrát se jim nezdolné Černohorce překonat nepodařilo. Étos hrdinství tohoto samotného srdce Černé Hory je nakažlivý. Jedna v Cetinje usazená Chorvatka ukazuje na erb na staronové černohorské vlajce: „Vidíte,“ vykřikne, „černohorský orel má křídla nahoru – čímž vyjadřuje, že my jsme před Turky nikdy nekapitulovali, zatímco křídla srbského orla směřují dolů.“ Ve městě dnes žije jen přibližně 14 000 obyvatel, ale je zde vůle přestěhovat sem část národní administrativy, třeba jedno nebo dvě ministerstva, a navázat tak na kdysi velkolepou minulost města. Dědic vládnoucího černohorského královského rodu, kníže Nikola Petrović Njegoš, sice pracuje jako architekt v Paříži, ale Cetinje pravidelně navštěvuje a jeho základnou je část Modrého paláce knížete Danila. Byl postaven na konci 19. století a sloužil jako model pro další královské paláce v celé zemi, třeba palác Topolina v přímořském městě Bar. Je sice zřejmé, jak oddaný je Nikola Petrović zemi svých předků, ale nerad na sebe veřejně upozorňuje a městu pomáhá raději v rámci své profese. V roce 1995 inicioval kulturní bienále, jehož tématem byl optimismus a rekonstrukce (viz Festivaly, kapitola druhá). V létě 2004 se konalo už páté bienále této série, celá akce se postupně rozrůstá a dnes už přesahuje původní koncept výstav obrazů, soch a instalací a zabývá se i tématy, jako je architektonický rozvoj a širší otázky spojené s ochranou životního prostředí. Maličká Černá Hora se už v roce 1991 (kdy byl shodou okolností Balkán na začátku desetiletí plného politických bojů) zavázala k politice ekologické odpovědnosti, nejen v úzkých hranicích té chvíle a na svém území, ale v globálním kontextu. Není to cíl, kterého by se dalo dosáhnout přes noc, ale odhodlanost země trvá bez odchylek dodnes.
DOPRAVA Pokud si nechcete půjčit auto nebo se pohybovat dost náročným terénem na kole, do Cetinje se dostanete jen autobusem, nejsnadněji z měst Podgorica, Budva, Tivat, Kotor nebo Herceg Novi. Autobusové nádraží se nachází na severovýchodním okraji města, jen pár kroků od tržiště na ulici Ivana Crnojevića. Ze všech uvedených měst sem jezdí několik autobusů denně, v zásadě každých 10–25 minut od 6.00 do 20.00, ale informační tabuli ani jízdní řád tu nenajdete. Za cestu z Podgorice zaplatíte kolem 3 €, jízda z Tivatu stojí zhruba 3,50 € a z Kotoru kolem 4 €. Autobusové spoje doplňují nepravidelně jezdící minibusy. Poznámka: v době přípravy tohoto průvodce nebyla k dispozici veřejná doprava z Kotoru přes Cattarský žebřík a Njeguši. ORIENTACE Bulváry stíněné lípami si nejlépe prohlédnete pěšky, neboť vše je tu pěkně po ruce. Parkoviště (2 € na den) je k dispozici u informačního centra. Taxi tu provozují následující společnosti: 98
JAK VIDĚL MĚSTO V ROCE 1861 REVEREND J. M. NEALE
Taxi Desko mob. 067 517400 Terrae Taxi mob. 068 045045
INFORMACE Informační centrum Njegoševa 39; tel.: 041 230250;
[email protected]; www. cetinje.travel; v zimě: 9.00–14.00 po–pá; v létě: 8.00–19.00. Infocentrum se nachází na velkém parkovišti pod klášterem v blízkosti hotelu Grand Hotel. Zaměstnanci mluví dobře rusky, ale jen špatně anglicky, a nabízejí jen omezené množství informací,
a to dokonce i o místních muzeích – navíc na turisty čekají na jediném místě v Cetinje, kde se platí za parkování (2 €). Potěší několik dárkových předmětů, map, pohlednic a ilustrovaných knih o městě a okolí. V infocentru můžete požádat o klíč k dobře udržovaným, zamčeným sousedním veřejným toaletám.
KDE PŘESPAT
mapa, str. 100 Grand je jediný hotel v Jugoslávii... kde tekla horká voda z obou kohoutků. Je to také vůbec první hotel, ve kterém jsem narazil na číšníka, který znal Canterburské povídky. A je to pravděpodobně také jediný hotel ze všech hlavních měst světa, ve kterém byste mohli vidět, jak někdo natáhne pistoli a zastřelí vzteklého psa přímo v jídelně.
To napsal v roce 1968 J. A. Cuddon. Tento legendární hotel, dříve známý pod jménem Lokanda, kde kdysi sídlila Americká misie v Černé Hoře, už dnes bohužel nestojí. V roce 1979 ho zemětřesení poničilo tak, že už nebylo možné ho opravit. V Cetinje bydlí jen velmi málo turistů, většina z nich sem totiž přijíždí jen na jednodenní výlet. Pokud se rozhodnete zůstat přes noc, můžete vyzkoušet dále uvedená zařízení. Další možností je najít si s pomocí zaměstnanců 99
CETINJE
Robur Taxi mob. 067 664455 Taxi-Cetinje mob. 068 045045/505050
3 Příběh dvou měst: Cetinje a Podgorica
Město Cettigne – pokud takovou sbírku domů můžeme nazývat městem – leží téměř ve středu tak trochu ošklivé pláně, možná šest mil dlouhé a dvě míle široké, z jejíhož travnatého pokryvu co chvíli vykukuje skála. Celá osada má tvar přibližně obráceného písmene L, na obou jeho koncích stojí hostinec. Spodní čára písmene leží na opačné straně cesty a stojí na ní domy senátorů, horní linku písmene tvoří zčásti stáje nebo stavby podobného druhu, a je zde i několik ctihodnějších stavení. Na horním konci sídlí palác a klášter. Ještě předtím, než jsme dorazili k prvním stavením, jsme zpozorovali skupinu tří nebo čtyř stovek lidí, jak stojí v kruhu kolem řečníka, který k nim promlouval s velikou naléhavostí. Byla to, jak jsme se dověděli, válečná rada, a přestože jsem nebyl schopen zachytit jedinou slabiku z toho, co kníže, což byl onen řečník, pronesl, bylo velmi snadné pochopit formuli, kterou mu dav sborově odpověděl: „Budiž tak, jak říkáš, ó vladyko!“ Kníže, který na sobě měl nádhernou zlatou a purpurovou uniformu, kráčel první a za ním jeho velitel vojsk, který je zároveň jeho švagrem, a několik dalších státních ministrů. Mířili k tzv. promenádě – bažinaté, nepříjemné louce, která slouží jako místo vojenských cvičení. Vyslali jsme za knížetem naše posly a mezitím se poohlédli po ubytování v místním hostinci – neuvěřitelně špinavém místě prolezlém odporným hmyzem, jaké jsem neviděl snad ani v Portugalsku.
UL
Lovćenska
LO
EN
SK
BUL EV
A
AR CR SKI
VIČA
NOG OR
PA V LO
H
klášter Cetinje
JUN AKA
Orlí útes
U LB A LJ
AN
IN A
LI
Spirit of Lovćen
N
JE
G
(Vlah)
kostel Vlaška
bývalé rakousko-uherské velvyslanectví JA sportovní 3 centrum
PI V
6 9
bývalé francouzské velvyslanectví
U
CA
Vladin Dom Národní muzeum a umělecké galerie
O
VA
10
ŠE
2
UL 5
PI
V
LJ A 11
NO VIC V ERO E C
IĆA
(mlat)
NI
7
NA
VU
LK
A
0
M
IČ U
nemocnice
autobusové nádraží
UL
(národní divadlo)
Zetski Dom
8
Modrý palác
tržnice
ND
A
S
VIČ
bývalé ruské velvyslanectví
radnice 4 (bývalé bulharské velvyslanectví) Státní muzeum Trg a Královský palác Umjetnosti Hudební akademie (bývalé britské velvyslanectví)
Malo Guvno UL
U
NO
LI
1
C
Gruda
Etnografické muzeum (bývalé srbské velvyslanectví) památník Ivana Crnojeviće
ruiny kláštera Cipur-Crnojevi
Muzeum Njegoše v Biljardě a reliéfní mapa ČH
Památník padlých bojovníků
UL
(Orlov Krš)
10 NYC Café 11 Scottish Pub Academia Mimo mapu Konak
(Cetinjski Manastir)
Gradska Kafana Hogar Kole Korzo Mala Kužina Nationale
Kde se najíst a napít
Tablja
KA UL PE
Ústřední knihovna (bývalé italské velvyslanectví)
VČ
4 5 6 7 8 9
CETINJE
SE
UL AL EK
U OD L N RO I KC VIN A A
A O VA Č K UL HE R C EG
LEK IČA
NIKCA UL
OGA UL P R O V IN SK
VIC
ERO E C
N
JE
G
O
VIĆ
Budva
ŠE
200 m
Konak, Podgorica
CETINJE
VA
Příběh dvou měst: Cetinje a Podgorica
ŠA NT IČ A
A
BA TR IČ
DE
OY J VO
UL V
A
SK AD AR SK UL
EV IČA
ER SK E
ET
UL
IVA NA CR NO J
TE PR OL
UL PE
(mauzoleum)
Lovćen, Njegošovo mauzoleum
Více viz str. 99–102
Kde přespat 1 Grand 2 Pansion 22 3 Sport In
3
A
A
NERO WOLFE
Grand Hotel (202 pokojů, 8 apartmánů) ul Njegoševa 1; tel.: 041 231651; mob. 067 312295;
[email protected]; www.hotelgrand.me. Hotel si kromě jména uchoval pár luxusních prvků z totalitních dob, ale nutně by potřeboval pořádnou přestavbu. K dispozici je tu tenisový kurt, stůl na kulečník, kuželková dráha, restaurace, snack bar s velkou terasou a konferenční sál pro 420 osob. Cena zahrnuje poměrně dobrou imitaci anglické snídaně se slaninou a vejci. Visa a MasterCard. 4 * Pansion 22 (8 pokojů) Ivana Crnojevića 22; mob. 069 055473;
[email protected]; www.pansion22.com. Pohodlný, centrálně situovaný malý hotel
v renovovaném domě 200 m od kláštera a 5 min chůze od autobusového nádraží. Doporučujeme pokoj v horním poschodí s balkonem a výhledem na hory. Otevřeno celý rok. 3 Sport In (10 pokojů) Sportski Centar; tel.: 041 231177;
[email protected]; www.hotel-sportin-cetinje.host22.com. Součást areálu Sportski Centar u fotbalového stadionu a basketbalového hřiště, jen pár minut chůze od centra a autobusového nádraží. TV, minibar, wi-fi, internet v recepci a bezplatné parkování. Zaměstnanci denní směny mluví anglicky. Restaurace 7.00–20.00; bufetová snídaně. 2
KDE SE NAJÍST A NAPÍT Kromě dále uvedených zařízení v centru poblíž paláce najdete několik kaváren a barů. Většinou mají velkou terasu a za pěkného počasí nabízejí příjemné posezení, ale za deště působí dost pochmurně. 101
CETINJE
místního infocentra (viz výše) nocleh v soukromí – několik adres najdete na jeho webových stránkách (www.cetinje.travel). Jeden ze čtenářů nám doporučil „velmi jednoduše zařízený“ pokoj (Nevenka Dankovic, Donji Kraj 34; mob. 068 050018), který ho zaujal rozumnou cenou a čistotou. Nocleh nabízí také Ivanova Korita v Národním parku Lovćen (str. 112), 14 km od Cetinje.
3 Příběh dvou měst: Cetinje a Podgorica
Rex Stout (1886–1975) byl od 30. do 60. let jedním z nejúspěšnějších amerických autorů detektivek. Napsal víc jak 40 knih, mnoho z nich bylo zfilmováno a jejich hlavním hrdinou byl černohorský detektiv Nero Wolfe. V dřívějších vydáních jsem psala, že Stout se narodil v Indianě a Černou Horu nikdy nenavštívil, takže zůstávalo záhadou, proč stvořil černohorského detektiva, který vzpomíná na svého učitele matematiky s 30 cm dlouhým knírem a na restauraci, kde se podávaly jen balkánské klobásy. Domnívala jsem se, že Černá Hora Stouta prostě zaujala jako exotická destinace, ale to je nejspíš jen část pravdy. Stout po první světové válce strávil dva roky v Paříži, kde v té době pobývalo mnoho Černohorců včetně nepřehlédnutelných synů vyhnaného krále Nikoly. Ve stejných pařížských kruzích se pohyboval i F. Scott Fitzgerald, v jehož pracích se rovněž objevuje Černá Hora (viz rámeček, str. 102). S konečnou platností mi záhadu pomohl vyřešit pan Branko Terzić, vládní rada srbského korunního prince Alexandra. Pan Terzić mi laskavě poslal výňatek z knihy Johna McAleera Rex Stout, a Biography (Little, Brown, Boston, 1977) s následujícím Stoutovým citátem: „Na myšlenku udělat z Wolfa Černohorce mne přivedl Louis Adamic, který mi prozradil, že Černohorci jsou proslulí svou leností“. Dále Stout dodává, že vše, co věděl o Černé Hoře, se dozvěděl buď přímo od svého přítele Adamice, nebo z jeho knihy The Native’s Return. Ačkoli jsem za tyto informace panu Terzićovi vděčná, nemohu se ubránit pocitu, že pan Stout by dal přednost původní verzi.
4 4 Kotorský záliv
Kotorský záliv
HERCEG NOVI
HERCEG NOVI Toto slunné město nádherně chrání před extrémy přírodních živlů vysoká hora Orijen (1 893 metrů) a dva bujně zelené poloostrovy, vybíhající naproti sobě na druhé straně zálivu. Na západ od města leží poloostrov Prevlaka, který se teprve počátkem roku 2003 vynořil po letech stagnace zpod okupace OSN (viz níže), a východní mys tvoří nádherně panenský poloostrov Luštica. Mezi nimi leží strážní ostrov Mamula, který v časech Rakouska-Uherska sloužil jako pevnost a za druhé světové války jako zajatecký tábor. Dnes zdejší hradby chrání jen divoké agáve. V posledních letech památky Hercegu Nového porostly vistárií, divokými růžemi a břečťanem. Město je svými květinami proslulé, námořní kapitáni sem totiž přivezli spoustu exotických rostlin ze všech koutů světa. Na jaře se v každém výklenku rozzáří voňavý koktejl kvetoucích pomerančovníků, zimolezu a jasmínu. V posledním desetiletí se počet obyvatel značně rozrostl o mnoho srbských uprchlíků z Chorvatska a Bosny. Ti se zde usadili a ve městě, kde dřív měli převahu katolíci a kde žila významná chorvatská menšina, je dnes většina obyvatel srbské pravoslavné víry. Místní lidé jsou ale na změny zvyklí a město si uchovalo svoji původní pozoruhodnou atmosféru. Možná že díky samotné kráse tohoto místa se o ně jeho obyvatelé tak pozorně starají. Nápadná je zde absence odpadků na ulicích a pečlivá údržba veřejných prostranství. Nádherná poloha města také určitě ovlivnila umělecké sklony jeho obyvatel. Mimo jiné zde svůj domov a ateliér má i černohorský malíř Vojslav Stanić, a přestože místní umělecká akademie se nedávno přestěhovala do Cetinje, ve městě se dál konají pravidelné výstavy. V letovisku vládne příjemné středomořské podnebí, takže se do něj můžete vydat prakticky po celý rok, ale během hlavní letní sezony zde bývá hodně plno. Daleko příjemnější je v tomto směru rozkvetlé jaro nebo zlatavý podzim.
137
16
ĆA
13
B
ŠE TA LIŠ
D A
A
R N IC
N
C
S
U L 2 9 DECE M B E R
D
nemocnice
PREDIVAN
policejní stanice
II I II I II
12
P U T
TATARBAŠTA
KI IIIIIIII III
IIIIIII
ME
1
Traktir, Debeli Brijeg, letiště Čilipi, Dubrovnik JA
8
ILI
DA
P
17 R O E
Sv Spasa
NJ
OR J
KI
M V A V IĆ A
SK
OŠ
I II I II I II I
II I
OG
EV
A
IIII
E
BAJER
BOT
IIII III I II IIIII I II I I II I I
II II I II II
PU
ALJ
ON
I I II II
Trg Marsala Tita
T
I I I II I I II I
0
viz str. 142
S
F
NA
A
DA
I I I II II II I I I
BR
G
NEMILA
PUT
IIII
I II II
II II
IIIIIIII
IIII II
I I I II
V IĆ I I I I I I I KO IIIII AR I I I I I I L MI I I I I I II
AČE
VIĆ
HE
I II II
G
A
4
6
1
2
Meljine
3
5
7
II
II II I
II I II
IIIII II
I II IIIII
II II
I I II I I
II
4
Tivat, Risan, Perast, Kotor, klášter Savina
10
PR V E B O K E Š K E B R I G ADE S ŠARE NCA
JOKMEGDAN
K OV
STARI STAR AR GRAD D
Citadel
15
HERCEG NOVI A IGALO
ČELA
200 m
I I I II
II II III III
N
F
II I I I
T
MARIN MA MARINA ARINA
Rose, pevnost Mamula (ostrov)
Španjola
SRBINA
J AD R ANSK I
BI
SR
II I I I
PE
EN
EG
DRA
NS
TOPLA
I I I I I II I II
JA
II
TE
III
VA
TE
PE T
14 NA D
2
9
Oblastní historické muzeum
LIŠ
I I I III
10 RC EG Sv Ante CA B VR PR NJEGOŠEVA O M E N A ANKOV DE IĆ ARTIZA P SK I P UT II I I I
A
IGALO
ĆA
Njivice
Kde se najíst a napít
ŠE T A
J a d e r s k é m o ř e E
I
1
VI
SA Levanger, Centar Igalo, 11 Novi-Igalo, Med Health Centre, Galeb Hotel
3
Motel Pavlović, Riviera, Camp Full Monte, Dubrovník
Kde přespat
více viz. str. 141–144 ApartHotel Kukoljac.............D2 Hunguest Sun Resort.......... D2 Lighthouse.............................. A2 Pansion Savina....................... G4 Perla........................................... G4 Plaža...........................................G3 Villa Aleksandar..................... G4
Al Posto Giusto........ A1 Biblioteka Caffe....... D2 Copas.......................... G4 Dva Dinara................ A1 Konoba Krušo...........C2 Leut.............................. B1 Mimoza.......................C2 Monte Carlo.............. G3 Nautilus...................... A1 Raffaelo.......................C2
A
D Rose, Žanjica
BAR
K TO
28 O
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
mimo mapu Levanger.................... A2 Traktir.......................... C1
C
NI
II
II
HERCEG NOVI
VE
SA
II
IIII
I II I I
A
RISANSK TOM D AŠE VIĆ
N
L J U B I B R AT I Ć OVIĆ A N
2
3
4
Kotorský záliv
B
mimo mapu Camp Full Monte.................. A2 Centar Igalo............................ A2 Mediteranski Zdravstveni Centar (Mediterranean Health Centre)..................... A2 Motel Pavlović........................ A2 Novi-Igalo................................ A2 Riviera....................................... A2 A
4
KO MN E
E
VA Č KO
LE KO
NI
Autobusem Místní autobusové nádraží [138 F3] (ul dr Jova Bijelića br 1; tel.: 031 321225) se nachází na horním konci města. Zastavují na něm autobusy zajišťující spojení s většinou významnějších destinací na pobřeží; některé spoje jezdí po dlouhé silnici kolem Kotorského zálivu přes Risan, Perast a Kotor, jiné překonávají úžinu pomocí trajektu a šetří tak turistům mířícím do Tivatu a dál poměrně dost času. Do Podgorice se dostanete spoji (autobusy nebo minibusy) jezdícími zhruba každých třicet minut. Cesta trvá přibližně 3–3½ hodiny a stojí 9 € (jedním směrem; plus 1 € při koupi jízdenky předem). Do Dubrovníku jezdí většinou tři autobusy denně (12 €, plus 1 € za každé zavazadlo v nákladním prostoru) a řidiči cestujícím na požádání zastavují u hlavní silnice poblíž letiště Čilipi – odkud je to k terminálu ještě dobrých 500 metrů. Informace o spojích do dalších destinací – které se často naprosto nepředvídatelně mění – získáte u společnosti Autosaobracj AJ (Trebinjska 48 Igalo; tel.: 031 336006) nebo na autobusovém nádraží. Solidním zdrojem poučení jsou v tomto směru i městské webové stránky, které jsou k dispozici i v anglické verzi (www.hercegnovi.cc). O cestě z Chorvatska se dozvíte na straně 49. 139
HERCEG NOVI
DOPRAVA Herceg Novi leží 50 km od Dubrovníku, 30 km od dubrovnického letiště Čilipi, 23 km od Tivatu (tamní letiště leží 4 km východně od města) a 112 km od hlavního města Podgorice. Za jízdu jedním směrem taxíkem z Tivatu nebo letiště Čilipi dáte přibližně 35–40 €. Jadranská magistrála (E80) pokračuje z Dubrovníku na jih mírně zvlněnými kopci porostlými keři, cypřiši a morušemi. Výhled na dlouhé severní údolí po levé ruce částečně stíní dlouhé pusté pohoří Snije Žnica. Za hraničním přechodem Debeli Brijeg ležícím na hranicích bývalé Dubrovnické republiky silnice postupně klesá k úrodné planině Sutorina, kde byly objeveny zbytky římského osídlení, a k nádherně opaleskujícímu moři pod terasovitými zahradami města Herceg Novi.
4 Kotorský záliv
HISTORIE Už od nejstarších dob bylo ovládnutí této oblasti velice ceněné, protože město má strategickou polohu při ústí Kotorského zálivu, boky Kotorské, a od chvíle, kdy je v roce 1382 bosenský panovník Tvrtko I. založil, měnilo toto „Město schodišť“ majitele s pochmurnou pravidelností. Jméno dostalo podle hercega (vévody) Stjepana Vukšiće, který kolem města v polovině 15. století postavil opevněné hradby. Ty však ale nijak nezabránily tomu, aby se města v roce 1483 zmocnili Turci, kteří je potom ovládali dalších 200 let. V roce 1538 město nakrátko získala zpátky spojená vojska Benátek a Španělska, ale už za rok je znovu dobyl Chair Ad Din Barbarossa. Turky z města definitivně vyhnali Benátčané za podpory Černohorců, maltézských rytířů a papežské flotily až v roce 1687. Benátčané vládli městu až do pádu své republiky v roce 1797 a potom se během napoleonských válek stalo pěšákem ve hře mocností a postupně mu vládlo Rakousko (1797–1806), Rusko (1806–07), Francie (1807–13) a potom Británie a Černá Hora, každá z nich jen pár měsíců. V roce 1814 se město stalo, stejně jako zbytek dalmatského pobřeží, součástí rakousko-uherské říše a zůstalo jí až do konce první světové války.
