ŘEPKA OLEJNÁ JE V OČÍCH VEŘEJNOSTI ZCELA ZBYTEČNÝM STRAŠÁKEM, JAKÁ JE TEDY SKUTEČNOST? str. 6 >

CHOV PRASAT

ŘEPKA OLEJNÁ

MGR. PATRIK MLYNÁŘ,

JE DLOUHODOBĚ POD VÝRAZNÝM A NEROVNÝM TLAKEM PRODUKCE DALŠÍCH ZEMÍ EU, ŘÍKÁ ING. JAN STIBAL, ŘEDITEL SCHPČM.

JE V OČÍCH VEŘEJNOSTI ZCELA ZBYTEČNÝM STRAŠÁKEM, JAKÁ JE TEDY SKUTEČNOST?

NÁMĚSTEK MINISTRA PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, CHCE POSÍLIT POZICI A ROZVOJ CELÉHO SEKTORU.

str. 4

str. 6

str. 24

Z P R AV O D A J

12. ÚNOR 2015

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

AGRÁRNÍ KOMORA ČR PODPORUJE ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO JEDEN CELEK V POSLEDNÍ DOBĚ SE OPĚT V MÉDÍCH OBJEVUJÍ VYHROCENÉ DISKUSE A ROZBROJE NA TÉMA MALÍ VERSUS VELCÍ ZEMĚDĚLCI, JEŠTĚ LÉPE ŘEČENO RODINNÉ FARMY VERSUS ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY. Z POHLEDU AGRÁRNÍ KOMORY JE ALE JAKÉKOLIV STRIKTNÍ DĚLENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ NA VELKÉ, MALÉ A STŘEDNÍ NENÍ ZAPOTŘEBÍ, PROTOŽE V KAŽDÉM PŘÍPADĚ JSOU TO BEZ OHLEDU NA VELIKOST PODNIKU JEDNI ZEMĚDĚLCI, KTEŘÍ HOSPODAŘÍ NA STEJNÉ PŮDĚ VE STEJNÉ REPUBLICE. Agrární komora dlouhodobě zastupuje české zemědělce a potravináře bez ohledu na jejich velikost a formu hospodaření s jediným cílem - posílení podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti na domácím i evropském trhu, což se týká, jak velkých, tak malých farmářů. Průběžně tedy hledá a podporuje takový rámec podnikání, který bude přijatelný pro zemědělce, pro celý venkov i pro celou naší společnost. Z široké platformy názorů členů Agrární komory je zřejmé, že i přes veškerou a otevřenou snahu problematiku prodiskutovat a sjednotit, je obtížné nalézt jeden společný a všem členům vyhovující postoj. Komorou přijatá stanoviska jsou proto v naprosté většině případů kompromisem, který odráží většinový názor s ohledem na maximální přínos pro zemědělský a potravinářský sektor jako celek. Zpravidla je to v praxi tak, že ve svých požadavcích

Foto: archiv AK ČR částečně ustoupí jedna zájmová skupina, podruhé zase skupina jiná, přičemž celek dlouhodobě zůstává v rámci možností vyrovnaný. Ve stejném principu pak vnímáme vytvoření rámce Společné zemědělské politiky EU pro roky 2014 – 2020 v prostředí a pod-

mínkách České republiky. Směrem k partnerům a Ministerstvu zemědělství jsme v průběhu posledního roku vznesli celou řadu stanovisek, argumentů a požadavků, z nichž některé byly přijaty, jiné byly pozměněny či úplně odmítnuty. Takový je aktuální stav a jako

takový jej také respektujeme, i když názory můžeme mít i nadále odlišné. Jako příklad zde můžeme uvést definici aktivního zemědělce, naplnění obálky LFA oblastí, systém degresivity, platby na některé citlivé komodity, apod. Zde s přijatými výsledky nesouhlasíme,

přesto je však zpětně nemíníme směrem k MZe napadat a do nekonečna či jen z principu je rozporovat. Směsice názorů nevládních a zájmových agrárních organizací byla a je stejně pestrá a zpravidla odráží zájmy určité organizace,

pramenící z velikosti, výrobního zaměření, produkce konkrétních komodit či jiných priorit jejich členů. Z tohoto titulu také chápeme vznášené priority i jejich obhajobu a posléze případná rozhořčení při jejich odmítnutí. Jsme totiž v mnoha případech ve zcela shodné pozici. Domníváme se ale, že místo diskusí o velikosti podniku, je nyní zapotřebí jít dál. Máme před sebou celou řadu dalších významných témat, jako je například blížící se ukončení kvótového systému mléka, realizace a dokončení legislativy k Programu rozvoje venkova na národní úrovni včetně jeho kofinancování, řešení přetlaku potravin na evropském trhu či nastavení systému komunikace a další propagace českých potravin. Proto Agrární komora podporuje české zemědělství jako jeden celek, ve kterém je prostor pro všechny zemědělce bez ohledu na velikost jejich podniků nebo farem.

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

OVOCE JAKO CITLIVÁ PLODINA OVOCNÁŘSKÝ DNŮ, KTERÉ SE KONALY VE DNECH 20 -21. LEDNA 2015 V HRADCI KRÁLOVÉ, SE ZÚČASTNIL I PREZIDENT AK ČR A PK ČR MIROSLAV TOMAN. VE SVÉM PŘÍSPĚVKU HOVOŘIL KROMĚ JINÉHO TAKÉ O MOŽNOSTECH PODPOR, KTERÉ MOHOU VYUŽÍT OVOCNÁŘI V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH. První z těchto možností je určitě Program rozvoje venkova, pro který je oblast zemědělství, lesnictví a výroby potravin jednou z hlavních prioritních oblastí, kam budou podpory směřovat, zejména pak s cílem zvýšit konkurenceschopnost těchto sektorů. Pokud jde o samotné ovocnářství, pak šetrné způsoby hospodaření, jako je ekologické zemědělství a integrovaná produkce, mají komplexní pozitivní dopad na složky životního prostředí a tomu odpovídají také podpory těchto činností. Nejdůležitější jsou investice Pro ovocnáře jsou rámci PRV nejdůležitější tato opatření - Investice do hmotného majetku, Agroenvironmentálně-

klimatické opatření a konečně Podpora demonstračních činností a informačních akcí, podpora odborného vzdělávání a získávání dovedností a poradenství. Pokud jde o investice v zemědělských podnicích, je potřeba se v ovocnářském sektoru

kontejneroven opět včetně souvisejících technologií. Právě skleníky a fóliovníky mohou výrazně zvýšit konkurenceschopnost českého ovocnářského sektoru. Navíc k jejich vytápění lze využívat teplo z biopaliv, jejichž výrobu podporujeme a dotujeme,

OVOCE, ZELENINA, CHMEL, BRAMBORY, ALE I DALŠÍ TZV. CITLIVÉ KOMODITY JSOU PLODINY, KTERÉ DO NAŠEHO ZEMĚDĚLSTVÍ NEZASTUPITELNĚ PATŘÍ. zaměřit zejména na stavby určené pro skladování ovoce včetně příslušných technologií, na výstavbu a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových systémů a konečně na výstavbu a rekonstrukci skleníků, fóliovníků,

ale takto vzniklé teplo příliš nevyužíváme. Přitom by jenom stačilo toto teplo využít právě pro vytápění skleníků, kde je možné pěstovat zeleninu a některé druhy ovoce. Dříve bylo v Čechách a na Moravě tisíce hektarů skleníků, a dneska

není skoro nic. Plocha skleníků se počítá ani ne na stovky hektarů, spíše na desítky. Potřebovali bychom minimálně 6 až 8000 hektarů ploch ve sklenících, na kterých by se pěstovalo ovoce a zelenina a spotřebitelé by se tak dostali jednoduše ke kvalitním českým a hlavně čerstvým produktům, které by necestovaly přes půl Evropy, ne-li přes půlku světa. Ovoce jako citlivá plodina U Agroenvironmentálněklimatických opatření jsou podpory samozřejmě zaměřeny na šetrné způsoby hospodaření příznivě působící na biodiverzitu. Patří sem právě integrovaná produkce ovoce s cílem produkce kvalitního ovoce zabezpečujícího nejvyšší požadavky na bezpečnost potravin

Podporované informační akce, odborné vzdělávání a samotné poradenství by se pak mělo zaměřit na poskytování informací a předávání zkušeností z udržitelné a efektivní zemědělské výroby, ekonomiky zemědělské výroby, vytvoření a zajištění krátkých dodavatelských řetězců, zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí, ale i zkušenosti a poznatky z krajinotvorby - tvorby životního prostředí, v souvislosti s podporou integrované ochrany rostlin. V rámci podpor se nesmí zapomenout i na to, že ovoce bylo zařazeno mezi citlivé plodiny. V současné době se připravuje nařízení vlády s podporou produkce ovocných druhů

s velmi vysokou pracností, tedy jabloně, meruňky, hrušně, třešně a s vysokou pracností slivoně, broskvoně, višně, rybíz černý nebo červený, maliník a jahodník. Minimální výměra pro podporu je 1 ha s podmínkou, že žadatel prokáže minimální objem produkce a splní další kritéria - například minimální počty jedinců na hektar DPB (definovaného půdního bloku). Podpora pojištění zůstává Velkou pomocí pro ovocnáře je nepochybně také podpora z PGRLF, kdy jde zejména o Podporu pojištění speciálních plodin s uvažovanou výší podpory – úhradou pojistné částky do 50 %.

Foto: Ovocnářská unie ČR

Foto: Ovocnářská unie ČR

2

1 > 2015

Odhaduje se, že v roce 2015 bude podpora v plné výši - 50 % Další podporu v rámci PGRLF tvoří také Program Zemědělec. Cílem tohoto programu je vytvořit takové předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků a investic, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti produktů. To přímo souvisí i s opatřením na investice do hmotného majetku, které jsem zmiňoval

v rámci Programu rozvoje venkova. Propagace českých potravin je více než potřebná V rámci různých podpor, investic a opatření není možné ale zapomínat také na podporu propagace domácí produkce, v tomto případě tedy ovoce. Zde je určitě velkou pomocí projekt Ovoce do škol, jehož základním cílem je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit stravovací návyky ve výživě dětí, bojovat proti dětské obezitě a zvrátit klesající spotřebu ovoce. Současně by tento program měl přinést také pozitivní dopady do sektoru

zemědělství a posílit ekonomicky i citlivý sektor ovoce, který je dlouhodobě pod tlakem obchodních řetězců, levných dovozů a v neposlední řadě také pod vlivem ruských sankcí.

ujišťovat, jak bude vše fungovat a jak mají řetězce zájem spolupracovat, ale pro výrobce a potažmo i pro spotřebitele z těchto schůzek nic pozitivního nevzešlo. A znovu je potřeba

OVOCE JE JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH PILÍŘŮ RACIONÁLNÍ VÝŽIVY A NA STŮL ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ BY MĚLA MÍŘIT PŘEDEVŠÍM PRODUKCE NAŠICH OVOCNÁŘŮ. Právě z důvodů pokřivených dodavatelskoodběratelských vztahů je potřeba urychleně schválit novelu zákona o významné tržní síle a tvrdě dbát na její uplatňování než se scházet s řetězci a všechny

zopakovat, že nejsme jedinou zemí, která chce vztahy s obchodníky upravovat zákonem, dodavatelsko-odběratelské vztahy upravuje legislativně jak řada starých, tak nových členských zemí Unie,

a to i mnohem tvrději než plánujeme my. Domácí trh musíme chránit Prioritní záležitostí je tak pro nás také ochrana vlastního trhu. Jsme plně přesvědčeni, že české dozorové orgány – Státní zemědělská a potravinářská inspekce i Státní veterinární správa patří dlouhodobě k nejlépe fungujícím inspekčním orgánům v celé Evropě a jen a jen díky nim se se nedostávají na náš trh výrobky nebezpečné, nejakostní a falšované. Nicméně, je potřeba kontroly ještě více zintenzivnit, příkladem může být třeba příhraniční dovoz, který funguje tak, že z Polska

či Německa přijede obchodník s autem a aniž by musel cokoliv hlásit či platit, prodává své zboží a zase odjede. To je pak skutečný problém pro řadu odvětví zemědělského sektoru, ať už jde o výrobce masných produktů nebo pěstitele ovoce a zeleniny. Tuto otázku by mělo dle názoru Agrární komory ČR, se kterým se dlouhodobě netajíme, řešit ministerstvo zemědělství legislativně a pokud možno co nejrychleji.

Podle příspěvku prezidenta AK ČR a PK ČR Miroslava Tomana zpracovala Dana Večeřová, Úřad AK ČR

1 > 2015

3

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

CHOV PRASAT V POSLEDNÍCH LETECH PROŠEL DRAMATICKÝM PROPADEM obdoba Státní veterinární správy) dohodlo na podmínkách znovuobnovení exportu některých produktů z vepřového masa. Teď by měli probíhat dohody o technických detailech a v krátké době by se měl rozběhnout vývoz. Navíc se objevily informace o tom, že další země s významnou produkcí jatečných prasat zřejmě podobné dohody uzavřou v blízké budoucnosti. Pokud k tomu dojde, mohlo by se obnovit přibližně 40% vývozů do RF. To by samozřejmě výrazně posunulo rovnováhu nabídky a poptávky v EU. Ceny jatečných prasat by se pak mohly dostat opět nad výrobní náklady.

často používán obrovský podíl zahraničního masa. V tomhle směru je bohužel třeba říci, že velmi často jde tato snaha na úkor kvality, protože ze zahraničí bývají leckdy nakupována masa ze státních zásob, tedy dlouhodobě zmražená a podobně. Ta mají samozřejmě výrazně horší chuťové i fyzikální vlastnosti a jejich použití umožňuje jen chemické kouzlení. Poměrně jasný vývoj je v tomto směru vidět i v oblasti jatečnictví. Profilují se zde dvě velmi odlišné skupiny: jatka a zpracovatelské podniky. Ti první mají v mnoha ohledech podobné zájmy, jako chovatelé. Transport živých zvířat, ačkoli také existuje, není tak rozšířen jako dovoz masa. Proto mají jatka zájem, aby fungovaly české chovy prasat a měli tak zajištěnu nabídku suroviny. Naproti tomu čistým zpracovatelům je jedno odkud maso nakoupí. Hledají nejlevnější variantu, a jak již bylo řečeno – vybrat a nakoupit jde v dnešní době stejně snadno, ať nakupujete z České republiky nebo třeba ze Španělska.

Vrátím-li se k dovozům, které jste označil za hlavní důvod poklesu produkce u nás: jak je možné, že je k nám dováženo maso ze zahraničí? Pokud vím, jsou jeho ceny na západ o našich hranic výrazně vyšší. V tom máte naprostou pravdu. Ceny výsekového masa jsou tam výrazně vyšší – v případě některých kvalitnějších částí (kýta, kotleta) dokonce velmi výrazně. Je třeba si ale uvědomit, že to co se k nám v běžných dobách dováží, nebývá kvalitní maso. Mnohem větší objemy představuje výrobní maso - tedy maso výrazně nižší kvality používané v uzeninách a jiných masných výrobcích. V České republice je přibližně polovina masa konzumována právě v této formě. A tam je

V poslední době se často mluvilo o dumpingu. MZe dokonce začalo sbírat údaje pro jeho vyhodnocování. Jaká je tedy situace a byl nějaký dumping prokázán? Otázka dumpingu je velmi ožehavá a obtížně prokazatelná. Máte pravdu, že pro malé a otevřené trhy, jakým je náš, je dumping velmi nebezpečný. V současné době ale nevím, jestli k nějakému umělému snižování ceny dochází. Ceny jatečných prasat v některých zemích jsou extrémně nízké. Proto jsou jatka a zpracovatelé schopni dodávat maso k nám za velmi nízké ceny. Druhá část otázky je velmi zajímavá. I mě samotného by zajímalo, jak vypadají data, která MZe získalo. Bohužel i přes urgence se nám

STABILIZOVALA SE UŽ SITUACE, NEBO MŮŽEME ČEKAT DALŠÍ PROPAD? Z RELATIVNĚ NEDÁVNÝCH 4,5 MILIONŮ KUSŮ PRASAT (1992) MÁME DNES 1,7 MILIONU A POČET PRASNIC KLESL NA MÉNĚ NEŽ POLOVINU. JE TO BOHUŽEL SMUTNÝ ODRAZ STAVU, KDY NA TUZEMSKÝ TRH TLAČÍ VELMI VÝRAZNĚ DOVOZY VEPŘOVÉHO MASA ZE ZAHRANIČÍ. SITUACE JE DNES TAK DALEKO, ŽE TÉMĚŘ POLOVINA VEPŘOVÉHO JE K NÁM DOVÁŽENA. JEŠTĚ PŘED NĚKOLIKA LETY BYCHOM SI TO U ZEMĚ, KDE TRADIČNÍM JÍDLEM JE KNEDLO-VEPŘO-ZELO A ŘÍZEK, NEUMĚLI PŘEDSTAVIT. by bylo možno čekat další pokles výroby.

Negativní vývoj se naštěstí v posledních dvou letech zastavil. Vzhledem k lepší ekonomické situaci se chovy alespoň trochu vzpamatovaly. Bohužel v posledních měsících loňského roku cena znovu propadla velmi výrazně pod výrobní náklady. I přes to dopadl rok 2014 poměrně dobře. Pokud ale ceny zůstanou takhle nízko delší dobu, spadnou chovatelé opět do červených čísel a potom

Foto: shutterstock.com

4

1 > 2015

Jaký je důvod pádu ceny? Pro vývoj ceny v České republice je velmi podstatný vývoj na evropském trhu a konkrétně pak cena v Německu. Jakmile cena na trhu EU spadne, je k dispozici spousta levného masa, po kterém zpracovatelé sáhnou. Dovoz je dnes otázkou několika kliknutí na internetu. A přesně tenhle scénář se odehrál. Na vině je především Rusko, které na konci ledna loňského roku uvalilo embargo na dovoz masa z celé EU. Oficiálním důvodem byl výskyt

afrického moru prasat v některých zemích EU. Paradoxem je, že nikdo nepochybuje o tom, že do Unie přišel mor z Ruska respektive transferem přes Bělorusko. Už když se prostým okem podíváte na mapu, je jasné, že jedinými postiženými místy jsou hranice Litvy, Lotyšska a Polska s Běloruskem. Po veterinární stránce nedává zákaz dovozu příliš smysl, ale s velkou pravděpodobností jde o způsob, jak chce ruská vláda podpořit tamější chovatele. Protože je Rusko jedním z velkých obchodních partnerů, který před zákazem odebíral z Unie

přibližně tři čtvrtě milionu tun ročně (pro srovnání jde o trojnásobek celé roční produkce ČR), znamenal výpadek takového odbytiště poměrně výrazné změny zahraničního obchodu. Exportní země (Dánsko, Nizozemí, Německo) aktivně hledaly nová odbytiště a podařilo se jim některá nová otevřít. Přes to se ale celkový vývoz unie propadl o více než 7%. To samozřejmě znamená, že se výrazně zvýšil tlak uvnitř celé EU a výsledkem je propad ceny jak v zemích, které exportovaly do Ruska tak i v těch, které jsou závislé na dovozu.

A v tomhle směru se něco mění? Rýsuje se znovuotevření ruského trhu? Je to poměrně čerstvá novinka, ale zdá se, že se podaří alespoň částečně obnovit dodávky do Ruska. V rámci Grűne Woche proběhla jednání jak na půdorysu EU a Rusko, tak bilaterální jednání mezi jednotlivými členskými státy a zástupci Ruské federace (RF). Zdá se, že právě ona bilaterální jednání znamenala průlom v dosavadní situaci. Francouzské ministerstvo zemědělství totiž informovalo, že se se zástupci Rosselchoznadzoru (ruská

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

zatím nepodařilo žádné informace získat. Mám obavu, že i přes oslavy, které schválení nařízení vlády o informační povinnosti dovozců provázelo, budou mít výsledky jen velmi malý dopad na praxi. Hraje nějakou roli kurz koruny, který je poslední dobou velmi často diskutovanou záležitostí? Vzhledem k tomu, že naše ceny se velmi těsně odvíjejí od cen v Německu, je pro nás kurz koruny velmi zásadní. V podstatě se dá říci, že v minulosti to byl jeden z faktorů, který přispěl k redukci chovů. Zřejmě si všichni pamatujeme doby vstupu do EU, kdy se euro pohybovalo na úrovni 32-33 Kč. Naopak v době nejsilnější koruny to bylo okolo 24 Kč. Protože se kilogram živé hmotnosti dlouhodobě prodává okolo 1-1,2€ znamená to, že v roce 2004 byla konkurenceschopná cena 33-35 Kč zatímco v roce 2011 bylo totéž kilo k mání již jen za 24-25 Kč. To je tak velký skok, že ho drtivá většina podniků nebyla schopna vyrovnat a dostala se do hlubokých ztrát.Jednoduše shrnuto

ZPRAVODAJ

mohlo pomoci českým chovatelům prasat? Pokud jsem řekl, že velkým problémem jsou dovozy, pak by samozřejmě chovatelům prasat prospělo, kdyby se dovozy snížily. Otázkou je, jak toho dosáhnout. Velmi zajímavou novinkou, která se chystá, je označování masa zemí původu. V poslední době se u nás objevila vlna zájmu o české potraviny. U masa je dosud situace natolik nepřehledná, že v podstatě není možné poznat, odkud maso pochází. Velmi často zmiňované „CZ“ v oválku značí jen poslední zemi, kde maso prodělalo nějakou změnu - stačí tedy zabalení u nás a maso už je „CZ“. Přitom se prase mohlo klidně narodit v Dánsku, vyrůst v Německu a být poraženo v Polsku. To není úplně nemožný a teoretický příklad. Takových zvířat bude poměrně hodně, a přesto dnes podle legislativy mohou být označeny CZ. Od dubna letošního roku dojde v tomto směru k velmi výrazné změně. Každý kus masa bude muset být označen místem, kde se zvíře narodilo, kdy bylo vykrmeno a kde poraženo.

CHOV PRASAT BYL PO OBDOBÍ URČITÉ STABILIZACE OPĚT ZASAŽEN PROPADEM REALIZAČNÍCH CEN. PODPOŘIT NAŠE CHOVATELE MŮŽETE ALE I VY, PŘESVĚDČTE SE NA WWW.CESKE-VEPROVE.CZ – silná koruna je dobrá pro exportéry. Pro ty, kdo jsou ohroženi dovozy, je tomu přesně naopak, takže současná situace pomáhá mírně přibrzdit tlak, který by jinak byl ještě silnější. Aby byla ale situace ještě komplikovanější, zvyšuje slabá koruna ceny krmiv, protože bílkovinná krmiva jsou nakupována v USA. Dokonce i obiloviny díky tomu zdražují, protože se podnikům vyplácí prodávat do zahraničí. Část pozitivního efektu slabé koruny je tak eliminována. Pokud odhlédneme od ruského problému, co by

Dnes je velkou módou mezi supermarkety chlubit se prodejem českých potravin. Když se podívám na naši soběstačnost, dá se takřka jistě říci, že ne všechno, co je na pultech označeno vlaječkou, skutečně pochází z ČR. Věřím, že tohle je jedna z věcí, které by mohly našim chovatelům pomoci. Vedle toho si samozřejmě producenti pomáhají sami. Zlepšuje se technologie chovů, zdravotní stav, produkční i reprodukční výsledky. To všechno jsou faktory, které se ve finále sčítají

Foto: shutterstock.com a ukazují na zlepšující se konkurenceschopnost našich chovatelů. Neopominutelné místo v tom mají samozřejmě dotace. V podstatě u všech zmíněných zlepšení je totiž možno dosáhnout na dotační podporu státu. Zmínil jste dotace. Jaká je dotační politika státu ve vztahu k chovu prasat? Je třeba poctivě říci, že na stabilizaci chovu prasat má významný podíl i změna dotační politiky státu. Pře rokem 2012 byly finanční prostředky alokované pro chov prasat prakticky zanedbatelné. Pohybovaly se pod úrovní 100 mil. Kč. To je v kontextu přímých plateb částka téměř směšná. Dotační programy na ozdravení chovů prasat byly první větší pomocí cílenou na chovatele prasat a myslím si, že velmi výrazně pomohly. Chovy, které s jejich pomocí zrepopulovaly, mají dnes výrazně lepší

užitkovost při menší zátěži léčivy a dalšími podpůrnými prostředky. V praxi se tak ukazuje, jaký dlouhodobý efekt mohou dotace mít. Kromě toho se připravují dotace na welfare prasat, které by chovatelům mohli pomoci se zpřísňujícím se pohledem na ochranu zvířat. To je z pohledu na tuzemské dotace. Pokud se ale rozhlédnu napříč Evropou, pak musím říci, že dotace obecně jsou jedním z velkých problémů zemědělské produkce obecně. Obrovské rozdíly v soběstačnosti států jsou velmi často způsobeny různou mírou podpory v různých zemích EU. Společná zemědělská politika tak v oblasti chovu monogastrů je jen teoreticky společná. V praxi to však ani zdaleka neplatí. Bylo by zajímavé vidět, co by se s celým zemědělským trhem stalo, pokud by dotace neexistovaly. To je ale utopie. V reálu musíme počítat s

tím, že podpory zůstanou a pro fungování sektoru v takovém prostředí, jak se již ukázalo, je určitá míra dotací nutná. Co tedy ve výsledku očekáváte od roku 2015? To je trochu věštění z křišťálové koule. Je tu však spousta otázek, na které odpoví až čas – jednou z těch vážných, které mohou vážně zamíchat kartami, je například virový průjem selat (PED) na Ukrajině. To je ale téma na samostatný rozhovor. Pokud se ale pokusím o malý odhad, pak věřím, že se podaří otevřít ruský trh a cena jatečných prasat se zvýší. Potom budou výhodou ty trhy, které se podařilo otevřít v průběhu krize. Rok, který špatně začal, by se pak mohl stát jedním z těch alespoň průměrných.

Na otázky AGROBASE odpovídal Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě

1 > 2015

5

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

ŘEPKA OLEJNÁ MÁ NA POLI, V PRŮMYSLU I V POTRAVINÁŘSTVÍ SVÉ MÍSTO V POSLEDNÍCH LETECH SE STALO OBYČEJEM TU TAM CÍLENĚ ČI NÁHODNĚ OBVINIT ŘEPKU OLEJNOU Z PŘÍMÝCH ČI NEPŘÍMÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA LIDSKÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. AGRÁRNÍ KOMORA ČR PROTO SE SVAZEM PĚSTITELŮ A ZPRACOVATELŮ ŘEPKY ZPRACOVALA STRUČNÉ FAKTA K PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY NA ČESKÝCH POLÍCH S CÍLEM ZLEPŠIT JEJÍ REPUTACI. Přípravky používané na ochranu kultur v zemědělství povoluje k užití Státní zdravotní ústav. Nicméně je nutné říci, že žádný z přípravků není povolen, případně používán pouze a jen v řepce. Přípravky, které jsou používány v řepce, jsou stejně tak používány v bramborách, cukrovce, luskovinách, kukuřici, ječmeni, pšenici, žitu, v zelenině i v ovocných sadech, některé i v lesích, proto by tato otázka měla být postavena v obecné rovině na postřiky v celém zemědělství a lesnictví a nejen na řepku olejku.

Celkem je povoleno v ČR cca 850 přípravků a z toho je jich cca 165 povoleno do řepky. Všechny registrované přípravky v ČR jsou z hlediska vlivu na lidské zdraví a zdraví užitečného hmyzu a zvěře stejně prověřovány jako v jiných státech EU (úřad EFSA)- pro aplikaci do olejnin, obilnin, brambor ani řepy nejsou registrovány pro aplikaci postřikem žádné přípravky (nejen pesticidy!), které by byly byť i jen podezřením karcinogenní. O požadované dokonalosti (včetně nákladnosti) ověřování svědčí i to,

Foto: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

6

1 > 2015

že čeští producenti si jen ojediněle mohou dovolit přihlásit přípravek na ochranu rostlin. Agrotechnika řepky v konvenčním zemědělství se neobejde bez „postřiků“ stejně jako pěstování pšenice, kukuřice, brambor, respektive prakticky všech zemědělských plodin. Ekologické produkce, tedy bez „postřiků“ (i když i zde je malá část pesticidů povolena) je v současnosti tak málo, že by nás to neuživilo. Pro řepku olejku jsou zpracovány zásady, jejichž dodržování –

tzv. integrovaná ochrana rostlin – je dnes povinné a významně snižují, až vylučují potenciální rizika s agrotechnikou této plodiny spojená. Postřiky v sobě zahrnují hnojiva pro růst rostlin, pesticidy pro jejich ochranu před škodlivými činiteli (choroby, škůdci a plevele) a regulátory a stimulátory růstu, které zlepšují odolnost a vlastnosti rostlin při jejich růstu a vývoji. Používání všech těchto přípravků podléhá velmi propracované legislativě jak z hlediska jejich povolování (Státní zdravotní

ústav, SZÚ), dříve Státní rostlinolékařská zpráva (SRS) resp. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), tak následné kontrole používání, na což je vázáno vyplácení dotací (státní správa, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Státní veterinární správa (SVS), hygiena a další. Co se týká možné regulace porostů řepky, má tato otázka širší rozsah. Regulace by se podle výše uvedeného musela týkat i všech ostatních plodin okolo domů v závislosti na používaných přípravcích. Některé z těchto přípravků ale používají i zahrádkáři doma na zahradách, takže by muselo jít o celkovou změnu legislativy. Ošetřování polí v blízkosti lidských obydlí, parků

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

MÝTY A FAKTA O ŘEPKOVÉM OLEJI NEJPĚSTOVANĚJŠÍ OLEJNINA U NÁS – ŘEPKA OLEJNÁ – V DOBĚ SVÉHO KVETENÍ NEPŘEHLÉDNUTELNÁ DOMINANTA NAŠÍ KRAJINY. U NAŠICH ZÁPADNÍCH SOUSEDŮ NEJOBLÍBENĚJŠÍ OLEJ. V ČESKÝCH KUCHYNÍCH SPÍŠE VÝJIMKA. O OLEJÍCH A TUCÍCH OBECNĚ PŘETRVÁVÁ V NAŠEM POVĚDOMÍ CELÁ ŘADA MÝTŮ. POJĎME SE ZAMĚŘIT NA TY, KTERÉ NÁM MOŽNÁ BRÁNÍ OCENIT TOTO NAŠE TEKUTÉ ZLATO. Mýtus: Řepkový olej je jen pro průmyslové využití Používání potravin pro technické účely není nic špatného a ani mimořádného. Nejen řepka, ale i brambory, cukrová řepa, pšenice nebo konopí našly své technické uplatnění, které dnes již nikdo neřeší. Zároveň nikoho nepřekvapí využití ropných produktů v medicíně či kosmetickém průmyslu. Buďme proto rádi za všestranné použití u nás tak hojně pěstované plodiny.

a jiných intenzivně využívaných ploch se již nyní řídí striktním výběrem přípravků s nízkým stupněm rizika (viz školení pracovníků v ochraně rostlin) a použitím všech protiúletových technologií - pro všechny plodiny je zpracováno ošetření okrajů ploch s omezením úletu 50, 75 až 90% tryskami, deflektory a použití specifických trysek podle deklarovaných vlastností postřikové kapaliny. Za zmínku určitě stojí fakt, že velmi podobné odrůdy řepky s ještě intenzivnější agrotechnikou a na několikanásobně větších plochách než u nás se pěstují v sousedním Německu, řepka je tamními médii pravidelně a dlouhodobě podávána jako: - prospěšná plodina produkující jeden z nejzdravějších rostlinných olejů, - plodina poskytující výborný zdroj pylu a nektaru pro včely, bez jejichž pomoci při opylování rostlin by svět zkolaboval na nedostatek potravin, - pořádají se početné regionální soutěže typu lidových poutí u kvetoucích porostů s volbou „Miss Řepka“, - vyzdvihuje se jako obnovitelný zdroj energie. Sečteno a podtrženo – řepka je obyčejnými lidmi i odborníky vnímána veskrze pozitivně. Proč to nejde u nás?

Foto: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

Mýtus: Tuky nejsou zdravé S vysokým výskytem civilizačních nemocí v populaci západních zemí se tuky ocitají na pranýři nejčastěji a často neprávem. Spolu s bílkovinami a sacharidy patří mezi základní živiny a náš organizmus bez nich nemůže správně fungovat. Bez tuku by nemohly existovat buňky, nevznikla by řada hormonů, nevstřebali bychom v tuku rozpustné vitaminy A, D, E, K. Tuky jsou významným zdrojem energie, pomáhají udržovat tělesnou teplotu a fungují jako mechanická ochrana vnitřních orgánů. Mýtus: Na druhu tuku nezáleží Tuky by měly tvořit zhruba třetinu celodenního příjmu energie, což např. u dospělé ženy představu-

je asi 70-75 gramů na den. Z tohoto množství by měly minimálně dvě třetiny tvořit tzv. nenasycené tuky (resp. tuky s převahou nenasycených mastných kyselin), které působí na náš organismus blahodárně. Pouze jedna třetina v podobě tzv. nasycených tuků, tedy tuků s převahou nasycených mastných kyselin. Právě ty nám při jejich nadměrném množství ve stravě zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a škodí našemu srdci a cévám. Mýtus: Živočišné tuky jsou špatné, rostlinné jsou zdravé Živočišné tuky pro svůj vysoký obsah nasycených mastných kyselin a cholesterolu opravdu patří k těm méně prospěšným. Bohužel jich většinou konzumujeme více, než bychom měli. Není nutné

je z našeho jídelníčku úplně vyloučit, ale měli bychom je omezit. I zde platí, že střídmost se vyplácí. Myslet si ale, že všechny rostlinné oleje jsou stejně kvalitní, by byl velký omyl. Nutriční vlastnosti různých rostlinných olejů se velmi liší. Různí se obsah výživově hodnotných látek i citlivost na teplo. Například kokosový či palmojádrový olej si díky extrémně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin s živočišnými tuky vůbec nezadají. Mýtus: Nejzdravější je olej olivový Z výživového hlediska je olivový olej skutečně velmi ceněný. Jeho kvalitě se s přehledem vyrovná olej řepkový, v některých parametrech ho dokonce předčí. Řepkový olej má nízký obsah nasycených

a vysoký obsah nenasycených mastných kyselin. Má vyšší zastoupení mastných kyselin řady omega 3, jejichž příjem je v naší populaci nedostatečný. Olivový olej

Mýtus: Na smažení pouze sádlo Sádlo poslední dobou zažívá jistou renesanci. Opravdu je tepelně odolné, ale z důvodu nevhodného složení mastných kyselin a vyššího obsahu cholesterolu naší kondici příliš neprospívá. Cholesterol obsažený v sádle navíc v případě tepelné úpravy oxiduje a jeho vliv na naše srdce a cévy je dokonce horší, než za

ŘEPKA OLEJNÁ SE ZCELA ZBYTEČNĚ STALA STRAŠÁKEM NAŠICH POLÍ, PŘITOM JEJÍ VÝZNAM, PŘÍNOS A UPLATNĚNÍ JSOU VELMI ŠIROKÉ. nemá tak vhodné složení mastných kyselin, ale obsahuje velké množství ochranných antioxidantů. Nenajdete-li ve své kuchyni uplatnění pro výraznou chuť olivového oleje či vám vadí jeho vysoká cena, neuděláte chybu, pokud použijete olej řepkový. Naopak. K pokrytí doporučené denní dávky omega 3 a omega 6 mastných kyselin stačí 4 polévkové lžíce oleje.

studena. Málo se také ví, že slunečnicový olej, kterým jsme si zvykli při smažení sádlo nahrazovat, nemá dobrou tepelnou stabilitu. Měli bychom jej používat na studenou kuchyni nebo kratší záhřev. Nejvýhodnější je ke smažení používat olej řepkový či olivový. Jsou dobře tepelně stabilní, mají vhodné nutriční složení a řepkový olej navíc jemnou neutrální chuť.

Mýtus: Řepkový olej obsahuje nezdravou kyselinu erukovou Již od 70. let minulého století se oleje vyrábí pouze z odrůd řepky, která sice kyselinu erukovou obsahuje, ale v tak zanedbatelném množství, že se těmto odrůdám říká bezerukové. S jinými odrůdami se v České republice již nesetkáte. Obavy z řepkového oleje však stále přetrvávají. Bohužel, zejména mezi starší generací, pro kterou by byla právě kombinace vysoké kvality a příznivé ceny dvojnásobným přínosem. Mýtus: Nízká cena znamená nízkou kvalitu Řepce se u nás daří, a její olej patří na trhu skutečně k těm levnějším. Svými kvalitami a výživovou hodnotou však své konkurenty předčí, takže se řadí k výjimkám z tohoto jinak jistě smysluplného pravidla. Z pohledu výživy i šíře kuchyňského uplatnění je řepkový olej ideální volbou. Dá se použít k vaření, dušení, na přípravu studených pokrmů. Díky vysoké tepelné stabilitě je řepkový olej ideální na smažení a pečení. Obohatí salátové zálivky i nakládanou zeleninu. Hodí se pro přípravu moučníků. Uplatnění najde v české i mezinárodní kuchyni. Na rozdíl od oleje sezamového, dýňového či olivového nepůsobí dominantním dojmem a pouze jedinečně doladí chuť základních surovin pokrmů. Pokud hledáte všestranného pomocníka, neměl by řepkový olej ve vaší kuchyni chybět.

1 > 2015

7

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

ŘEPKA A ALERGIE ALERGIE JE PŘEHNANÁ REAKCE ORGANISMU NA NĚJAKÝ PODNĚT (ALERGEN), JEMUŽ SE IMUNITNÍ SYSTÉM NEPŘIMĚŘENÝM ZPŮSOBEM BRÁNÍ.

Alergií je mnoho typů a mohou vzniknout kdykoliv během života. Současná evropská populace je citlivá mnohem více než v minulosti na velmi široké spektrum alergenů. Projevy alergie jsou různé a mohou mít podobu od banální rýmy až po anafylaktický šok končící úmrtím. Jednou z nejčastějších alergií je tzv. polinóza, alergie na pyl. Řepka je díky výrazné barvě květu

a specifické vůni velmi nápadná. Kvete ve stejnou dobu, jako břízy, traviny či obilniny, jejichž pyl patří mezi silné alergeny. Protože však nemají tak výrazné květenství, mnoho lidí ani nenapadne dávat si do souvislosti jejich kvetení se svými případnými alergickými potížemi. Řepkový pyl se nešíří na velké vzdálenosti, neboť pylová zrna řepky jsou poměrně těžká a hrudkují se. K bližšímu kontaktu citlivých jedinců s pylem tak dochází jen v těsné blízkosti polí. Vliv alergenů řepky byl sledován v celé řadě studií. Alergi-

ci na pyl reagují často na více druhů rostlin. V některých případech se může jednat o zkříženou reaktivitu s jinými alergeny například s pyly břízy a různých travin. Jejich pyl se šíří vzduchem mnohem snadněji a na větší vzdálenosti než pyl řepky. Například v rakouské studii způsobovala řepka specifickou alergickou reakci pouze u devíti z 4468 pacientů. Řepka je mírný alergen a výskyt alergie výhradně na pyl řepky je v populaci spíše výjimkou.

Svaz pěstitelů a zpracovatelů řepky

INZERCE

ZPRAVODAJ

ŘEPKOVÝ OLEJ JE KULINÁŘSKY HODNOTNÝ Z POHLEDU VÝŽIVY I ŠÍŘE KUCHYŇSKÉHO UPLATNĚNÍ JE ŘEPKOVÝ OLEJ IDEÁLNÍ VOLBOU. Mezi odborníky na výživu na celém světě jednoznačně převládá názor, že řepkový olej je z hlediska skladby mastných kyselin a jejich vzájemného poměru jedním z nejvhodnějších rostlinných olejů pro lidskou spotřebu. Podle některých výživových kritérií řepkový olej dokonce překonává i vysoce ceněný olej olivový. Obsahuje nízké procento nežádoucích nasycených mastných kyselin a naopak vysoké procento preferovaných omega 3 polynenasycených mastných kyselin, kterých máme ve stravě

nedostatek. Dá se použít k vaření, dušení, na přípravu studených pokrmů. Díky vysoké tepelné stabilitě je řepkový olej ideální na smažení a pečení. Obohatí salátové zálivky i nakládanou zeleninu. Hodí se pro přípravu některých moučníků. Uplatnění najde v české i mezinárodní kuchyni. Na rozdíl od oleje sezamového, dýňového či olivového nepůsobí dominantním dojmem a pouze doladí chuť základních surovin pokrmů. Důvodem, proč je řepkový olej vnímán jako olej nižší kvality, bývá jeho

nízká cena. Řepkový olej z důvodů rozšíření jeho pěstování, výnosů a nákladů na výrobu patří skutečně mezi levnější oleje. Nízká cena v tomto případě však neznamená nízkou kvalitu. Řada spotřebitelských průzkumů ukazuje, že se běžný spotřebitel neorientuje v problematice výživy, nezná složení řepkového oleje a tím i jeho přednosti. Kombinace vysoké výživové hodnoty a příznivé ceny je jeho dvojnásobným přínosem.

Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

VÝŽIVOVÁ HODNOTA LISOVANÉHO A RAFINOVANÉHO ŘEPKOVÉHO OLEJE JE V PODSTATĚ STEJNÁ V POSLEDNÍ DOBĚ SE STÁLE VÍCE OBJEVUJÍ DISKUSE, ZDA KONZUMOVAT OLEJ LISOVANÝ ZA STUDENA NEBO RAFINOVANÝ. ČASTO SE STÁVÁ, ŽE SPOTŘEBITEL NEVÍ, CO SE ZA RAFINACÍ SKRÝVÁ A K ČEMU SLOUŽÍ. Rafinací se olej zbavuje zbytků mechanických nečistost, buněčných tkání, bílkovin a sacharidů, vody a doprovodných látek, kterými mohou být stopy pesticidů, případně těžkých kovů nebo dalších kontaminantů, jež přešly z životního prostředí. Dále se odstraňují některé barevné látky (např. chlorofyl), které negativně ovlivňují chuťové vlastnosti oleje, zbytkový obsah vody do 1 %, který se může vázat na rostlinné slizy a fosfolipidy a spolu s přítomnými bílkovinami může být živnou půdou pro mikroorganismy, zbytkové části buněk semen, obsahující lipolytické enzymy, které z tuku uvolňují volné mastné kyseliny a zhoršují jeho jakost. Na druhou stranu se při

8

1 > 2015

Foto: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

rafinaci rovněž snižuje obsah prospěšných biologicky aktivních látek, jako jsou tokoferoly (vitamin E) a rostlinné steroly. Snížení obsahu tokoferolů a rostlinných sterolů je však pouze částečné v rozsahu 20 až 30% z původního množství. Fosfolipidy, které se z oleje odstraní, mohou mít význam z pohledu výživy pouze v případě použití oleje ve studené kuchyni, proto je řepkový olej lisovaný za studena a připravený z kvalitních surovin spíše vhodnější do studené kuchyně. Při použití za studena lisovaného oleje v teplé kuchyni se fosfolipidy tepelně rozkládají na nežádoucí produkty. Rafinovaný řepkový olej má universální použití. Hodí se jak do studené, tak i teplé kuchyně. Řepkový olej má oproti slunečnicovému oleji vyšší tepelnou stabilitu, proto se dá s výhodou

použít i na krátkodobé smažení. Procesu rafinace se v laické veřejnosti nejvíce vytýká vysoká teplota při zpracování. Proces však probíhá za vakua a k oxidaci oleje v podstatě nedochází. V rámci kuchyňských úprav a použití oleje v domácnostech mnohdy dochází k větším změnám. Při rafinaci se naopak některé oxidační produkty odstraňují. Proto například některé ukazatele charakterizující oxidační procesy v oleji (jako například peroxidové číslo) mají v případě rafinovaných olejů nižší hodnoty než u olejů lisovaných za studena. Výživová hodnota olejů lisovaných za studena a rafinovaných je v podstatě stejná. Při volbě se můžeme rozhodovat podle chuti či způsobu použití.

Svaz pěstitelů a zpracovatelů řepky

1 > 2015

9

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

DPH NA POTRAVINY V ČESKU PATŘÍ K NEJVYŠŠÍM V EVROPSKÉ OSMADVACÍTCE KDYŽ V OBCHODĚ PLATÍME ZA NÁKUP POTRAVIN, AUTOMATICKY TÍM ODVÁDÍME DO STÁTNÍHO ROZPOČTU 15 PROCENT DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY. JAK JSOU NA TOM V DALŠÍCH 28 STÁTECH EVROPSKÉ UNIE? ČESKO Z TOHOTO SROVNÁNÍ VYCHÁZÍ JAKO ZEMĚ SE SEDMOU NEJVYŠŠÍ DPH NA POTRAVINY. ZA STEJNÉ POTRAVINY SE TAK V RŮZNÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH EU-28 PLATÍ RŮZNĚ VYSOKÁ DPH NEBO DOKONCE ŽÁDNÁ. KONKRÉTNĚ VE VELKÉ BRITÁNII, IRSKU A NA MALTĚ MAJÍ NA VĚTŠINU POTRAVIN NULOVOU SAZBU DPH. Daň z přidané hodnoty na potraviny se v České republice za uplynulých sedm let změnila celkem čtyřikrát, a to vždy směrem nahoru. Pro ilustraci: Až do konce roku 2007 činila pět procent, od ledna 2008 se postupně zvyšovala až na současných 15 procent. V Evropské unii to představuje sedmé nejvyšší zdanění tohoto zboží, jak vyplývá z dokumentů Evropské komise a ministerstev financí evropské osmadvacítky. Nulovou sazbu na většinu potravin mají Velká Británie, Irsko a Malta, tříprocentní Lucembursko, Španělsko s Itálií pak shodně čtyři procenta. A jak je tomu u našich

Foto: shutterstock.com

10 1 > 2015

sousedů? V Polsku je to pět procent, v Německu sedm, v Rakousku deset a na Slovensku dvacet procent. Vyplývá to ze zprávy Sazby DPH v členských státech Evropské unie (VAT Rates Applied in the Member States of the European Union), kterou letos v lednu zveřejnila Evropská komise. Rozdílnou výší sazeb DPH si lze alespoň zčásti vysvětlit, proč mají stejné potraviny v různých okolních státech různou spotřebitelskou cenu. Směrnice není dogma To, že na jednotném unijním trhu existuje na stejné zboží v různých

zemích různá DPH je umožněno unijní směrnicí 2006/112/ES O společném systému daně z přidané hodnoty. Ta má na DPH jen dva požadavky. Základní sazba na zboží a služby musí činit minimálně 15 procent. Konkrétně v Česku činí základní sazba DPH 21 procent. Vedle toho mohou podle míněné směrnice existovat také jedna či dvě snížené sazby, z nichž žádná nesmí být nižší než pět procent. Snížené sazby DPH mohou členské státy uplatnit pouze na směrnicí vymezený okruh sociálně citlivého zboží a služeb, jako na potraviny, léky, knihy, denní tisk,

vstupenky na kulturní a sportovní akce nebo služby pohřebních ústavů a krematorií. Za zmínku stojí, že investiční zlato a zlaté mince jsou od DPH osvobozeny na celém území EU, tedy i u nás v České republice. Připomeňme, že Česká republika měla až do konce loňského roku, tedy do 31. prosince 2014, kromě základní sazby DPH ve výši 21 procent pouze jednu sníženou sazbu DPH, a to již zmíněných 15 procent. Od letošního 1. ledna, tedy od roku 2015, zavedla vládní koalice ještě další, tedy druhou sníženou sazbu DPH, jak to legislativa Evropské unie umožňuje.

Její výše činí deset procent a zahrnuje vedle tzv. nenahraditelné dětské stravy, jinak řečeno kojenecké výživy, také léky a knihy.

až do doby, než se unie shodne na jednotnějším vymezení DPH v členských státech. Jelikož toto rozhodnutí musí být jednomyslně schváleno

VÝŠE DPH NA POTRAVINY JE VE SPOLEČNÉ EU DÍKY VÝJIMKÁM ŘEŠENA VELMI ROZDÍLNĚ A BUDE TOMU TAK DO TÉ DOBY, NEŽ SE EU DOKÁŽE DOHODNOUT JINAK. Vyjednali si nula procent I když jsou unijní regule o výši DPH jasně dané, ne všude se jimi do detailu řídí. A tak ačkoli směrnice připouští pouze tři různé sazby DPH, v praxi členských zemí EU jich existuje celkem šest. Některé státy mají kromě již zmíněné základní a dvou snížených i sazbu supersníženou či dokonce nulovou. Dále je to ještě tzv. parking rate, což se překládá jako střední sazba DPH. Ta, jinak řečeno, není ani snížená, ani základní. Jak je možné, že v sazbách DPH panují v členských státech EU takové odchylky od unií vymezených mantinelů? Na to – diplomaticky vyjádřeno – existuje jediná odpověď. Státy si to vyjednaly v přístupových smlouvách k EU a dokázaly si to obhájit. Tak jako existují výjimky z pravidel, tak existují i unijní státy, kde potraviny daněny nejsou, nebo je jejich DPH pod unií povolenými pěti procenty. Nulové nebo supersnížené sazby, tedy ty, které jsou nižší než směrnicí stanovených pět procent, označuje Evropská komise jako dočasné výjimky. Platit mají

všemi členskými státy, lze očekávat, že dočasnost výjimek zcela určitě ještě nějakou dobu potrvá. Různě daněné víno Kromě různě zdaněných potravin existují v členských státech i rozdíly ve výši DPH na nápoje včetně alkoholických. Příkladem budiž víno, kde jsou rozdíly zvláště markantní. Nejnižší DPH v Evropské unii na něj má Portugalsko, kde je víno daněno 13 procenty. Následuje Lucembursko se 14 procenty, až do konce loňského roku však mělo 12 procent. Pro srovnání - v Česku je to 21 procent. Méně než u nás je víno daněno také na Maltě (18 %), na Kypru a v Německu (19 %), dále pak v Bulharsku, Estonsku, Francii, Velké Británii a Rakousku, kde DPH shodně činí dvacet procent. Když si ale kupujete víno v Rakousku od vinaře přímo ve sklípku, zaplatíte na DPH jen 12 procent. Rakousko v tomto případě uplatňuje tzv. parking rate, tedy již zmíněnou střední sazbu. Nejvyšší DPH na víno mají v Maďarsku, a to 27 procent.

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

DPH na potraviny a nápoje v EU (stav k 1. 1. 2015)

ČLENSKÝ STÁT

sazba DPH v%

Belgie

6; 12; 21

Bulharsko

20

Česká rep.

10; 15

Dánsko

25

Německo

7; 19

Estonsko

20

Řecko

13

Španělsko

4; 10

Francie

5,5; 10; 20

Chorvatsko

5; 13; 25

Irsko

0; 4,8; 13,5; 23

Itálie

4; 10

Kypr

5; 19

Lotyšsko

12; 21

Litva

21

Lucembursko

3

Maďarsko

18; 27

Malta

0

Nizozemsko

6

Rakousko

10

Polsko

5; 8; 23

Portugalsko

6; 13; 23

Rumunsko

9; 24

Slovinsko

9,5

Zdroj: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, Evropská komise, 2015

Foto: shutterstock.com Ohlédnutí zpět Připomeňme, že daň z přidané hodnoty byla v České republice zavedena od 1. 1. 1993. Tehdy její sazba na potraviny činila pět procent. Na této výši se DPH z potravin udržela až do konce roku 2007, kdy vzrostla na devět procent. Od 1. 1. 2010 se zvýšila na deset procent. Na 14 procent pak vzrostla k 1. lednu 2012, o rok později – k 1. 1. 2013 – se dostala na současných 15 procent.

O možném snížení DPH alespoň na některé potraviny z nynějších 15 procent na deset loni opakovaně hovořil v médiích ministr financí Andrej Babiš s tím, že by to podpořilo spotřebu. Koncem roku 2014 se však nechal slyšet, že o tomto kroku bude ochoten uvažovat až se v naší zemi podaří omezit daňové úniky. Komentář k tabulce Pokud mají členské státy EU více sazeb DPH

na potraviny, rozlišují tím mezi potravinami základními a luxusními. Platí také, že k méně daněným patří výživa pro kojence a malé děti. Velmi ostře vymezenou hranici mezi potravinami nezbytnými a zbytnými má Velká Británie, která na drtivou většinu potravin uplatňuje nulovou sazbu, avšak alkoholické nápoje, čokoládu nebo jiné pamlsky sladké či slané daní dvaceti procenty. Obdobný systém aplikují v Irsku. V Chorvatsku se pětiprocentní sazba DPH uplatňuje na všechny typy chleba a mléka (vyjma čokoládového) a také na kojeneckou mléčnou výživu. 13procentní DPH jsou daněny jedlé tuky a oleje živočišného i rostlinného původu, krystalový cukr řepný i třtinový, dále pak potraviny pro kojence a obilné příkrmy pro kojence a malé děti. Daňové zvýhodnění

potravin pro kojence aplikují také v Lotyšsku, kde je pro ně stanovena DPH ve výši 12 procent, zatímco pro ostatní potraviny činí DPH 21 procent.V Maďarsku, které má v Evropské unii nejvyšší sazbu DPH na potraviny, a to 27 procent, aplikují sníženou DPH ve výši 18 procent na mléko včetně ochuceného a na mléčné výrobky, dále pak

na potraviny obsahující mouku, škrob a mléko. K nižšímu zdanění kojenecké výživy se nově připojila Česká republika, kde od 1. 1. 2015 činí DPH na zmíněné výrobky deset procent. Na ostatní potraviny zůstává 15 procent.

Zdroj: Evropská komise, 2015 Alice Olbrichová

PILÍŘ STÁTNÍ KASY Daň z přidané hodnoty představuje zhruba pětinu příjmů státního rozpočtu České republiky. Letos, tedy v roce 2015, by celkové příjmy státního rozpočtu ze všech zdrojů měly dosáhnout bezmála 1,12 bilionu korun. Z toho 229,3 miliard korun by mělo do státní pokladny přitéci za DPH na zboží a služby nakoupené spotřebiteli a institucemi, jak vyplývá ze Zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015. Pro srovnání: loni, tedy v roce 2014, činily odhadované příjmy z DPH 218,7 miliard korun, ve skutečnosti však bylo na DPH vybráno 230,2 miliard Kč. To, že stát inkasoval v porovnání s původním předpokladem o 11,5 miliard korun více, vysvětlilo Ministerstvo financí ČR vyšší mírou spotřeby oproti očekávané. Zdroj: Ministerstvo financí ČR

SETKÁNÍ ZELINÁŘŮ VE SKALSKÉM DVOŘE SE OPĚT VYDAŘILO VE DNECH 26. A 27. LEDNA 2015 PROBĚHLY TRADIČNÍ, JIŽ 25. ZELINÁŘSKÉ DNY, POŘÁDANÉ POD PATRONACÍ ZELINÁŘSKÉ UNIE ČECH A MORAVY (ZUČM). AKCI ZAHÁJIL MÍSTOPŘEDSEDA ZELINÁŘSKÉ UNIE PETR HANKA, KTERÝ PŘIVÍTAL VÝZNAMNÉ HOSTY, MEZI KTERÉ PATŘILI NAPŘÍKLAD MIROSLAV TOMAN, PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR A POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR, DANIEL JUREČKA, ŘEDITEL ÚKZÚZ, JOSEF MIŠKOVSKÝ, ŘEDITEL ODBORU PŘÍMÝCH PLATEB SZIF, MARTIN LUDVÍK, PŘEDSEDA OVOCNÁŘSKÉ UNIE ČR A ALENA STIBOROVÁ, ŘEDITELKA ODBORU ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ ČESKÉ POJIŠŤOVNY. Jaroslav Zeman, předseda ZUČM v úvodu své přednášky velice kladně hodnotil úzkou spolupráci s mnoha institucemi (MZe, SZIF, ÚKZÚZ, VÚRV, Ovocnářskou unií, Agrární komorou atd.), které zelinářům naslouchají a berou v úvahu podněty a připomínky. Významná spolupráce je také se sdělovacími prostředky, prostřednictvím kterých informujeme veřejnost o aktuální situaci a problémech

zelinářů, různých akcích, výstavách atd. Z akcí, které ZUČM uspořádala, nebo se jich zúčastnila, předseda zmínil například tiskovou konferenci, na které ve spolupráci s ostatními pěstitelskými svazy jejich zástupci informovali o situaci v minoritních komoditách. ZUČM se také účastnila výstavy v Poslanecké sněmově, kde prezentovala široký sortiment toho, co jsou zelináři v ČR schopni

vypěstovat. Z 200 přítomných poslanců, kteří měli výstavu pár kroků od jednacího sálu, se jich přišlo podívat cca do dvaceti, což byla škoda, protože výstava byla určena především pro ně. Dále se ZUČM účastnila výstavy Země živitelka, kde zelináře navštívil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Na Zahradě Čech stánek Zelinářské unie navštívil ministr zemědělství Marian Jurečka, senátor

Jan Veleba a Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje. Na Zahradě Čech byl uspořádán již VI. ročník soutěže Zelí roku, do kterého bylo přihlášeno 13 vzorků kysaného zelí, Výsledky byly následující: 1. místo: KUBÍČKOVO HANÁCKÉ ZELÍ - Zelárna Jiří Kubíček, Bystročice 2. místo: TALAŠOVO KYSANÉ ZELÍ - Zelárna Jiří Talaš, Tlumačov 3. místo: SAMIR KYSANÉ

ZELÍ - Zelárna SAMIR KYSANÉ ZELÍ s.r.o. 4. místo: TUŘANSKÉ KYSANÉ ZELÍ - AGRO BRNO – TUŘANY, a.s. 5. místo: KŘIVICKÉ KYSANÉ ZELÍ - Zelárna HUŠEK, Křivice Poslední výstavou byla Flora Olomouc – Hortikomplex, kde zelináře a ovocnáře každoročně prezentují jednotliví pěstitelé, odbytová družstva a některé semenářské firmy. Účast na výstavách

1 > 2015

11

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

Proto byla představenstvem Zelinářské unie vytvořena pracovní skupina, která má za úkol uspořádat jednání se zainteresovanými institucemi a pokusit se sjednat nápravu.

Foto: Zelinářská unie ČR je velkou měrou zaměřena na děti, pro které jsou vyhlašovány různé soutěže například v kreslení, ohodnocené zajímavými propagačními materiály a zeleninovými odměnami. Ve spolupráci s firmami byly dále zorganizovány zajímavé zahraniční exkurse (návštěvy dnů otevřených dveří, pěstitelů a odbytových center), kde mohli pěstitelé vidět celou řadu zajímavostí. Po zhodnocení činnosti Unie předseda informoval o průběhu pěstitelské sezony. Jaro se otevřelo velice brzy. Přípravy půdy a následné zakládání porostů začaly v některých zelinářských oblastech již koncem února. Takto brzké založení porostů je velice rizikové z hlediska poškození mrazem. Proto bylo nutné tyto porosty chránit netkanou textilií, která významně urychluje i vývoj vegetace. Při prvních sklizních se objevily snahy o zneužívání označení Česká zelenina například na rajčatech, které v daném období ještě nebylo možné sklízet. Zelinářský rok 2014 byl velice složitý. Zhruba v polovině hlavní sklizňové sezony se pěstitelé potýkali s významnými odbytovými problémy. Začalo to česnekem, který se v ČR vykupoval za 65 Kč/kg. Pak se zcela zastavil odbyt okurek a paprik. Pěstitelé věřili, že

12 1 > 2015

se ceny plodové zeleniny ještě srovnají, a tak ve sklizních pokračovali, aby byla zachována plodnost rostlin. Sklizená produkce byla ovšem neprodejná, a tak ji posléze museli sypat na kompost. Následně Rusko vyhlásilo zákaz dovozu zeleniny z EU. Přetlak zeleniny z důvodu nadprodukce se ještě zvýšil a odbytové problémy se prohloubily. O kompenzace za uplatňování protikrizových opatření se většině českých pěstitelů nepodařilo požádat, finanční prostředky totiž vyčerpali jejich polští kolegové, kteří podali 12 tisíc žádostí, naši pěstitelé pouhé tři žádosti. S odbytovými problémy se pěstitelé potýkali až do konce sezony, která díky příznivému počasí pokračovala až do poloviny prosince. Předseda Zeman zmínil také problémy při obchodování s obchodními řetězci. Pěstitelé si stěžují na předražené obaly, ve kterých je řetězce nutí zboží dodávat. Každý řetězec požaduje zboží v jiném typu obalu, kterých mají pěstitelé ve skladech velké množství různých druhů, za které musí navíc zaplatit vysokou cenu. Cena za vyčištění jedné plastové bedny, nebo nákup nevratné kartonové bedny je cca 16 Kč/ks. Do takové bedny se vejde například 6 ks květáků, což znamená snížení výkupní ceny o 2,7 Kč/ks.

Nakonec předseda pohovořil o jednáních ohledně Společné zemědělské politiky na budoucí programové období a konstatoval: „Začali jsme jednat s ministrem Bendlem, jednání pokračovala s ministrem Tomanem a nyní jednáme s ministrem Jurečkou. Velice jsme si považovali, že se o zelenině zmiňovaly různé programové a strategické dokumenty ministerstva zemědělství a Vlády ČR. Proto jsme dále pracovali na námi stanovených prioritách, aby nezůstalo pouze u slov. Požadovali jsme zachování podpory integrované produkce zeleniny. Podařilo se

a kapkových závlah. Zůstala zachována podpora na pojištění porostů zeleniny. Začátkem letošního roku bylo vyhlášeno 22. kolo PRV, ve kterém mohou pěstitelé požádat o finanční prostředky na nákup speciálních strojů pro pěstování zeleniny a na linky pro posklizňové zpracování. V loňském roce se podařilo na propagaci zeleniny na výstavách vyčlenit podstatně více prostředků, než v předchozích letech, což je také velice dobrou zprávou pro zelináře. Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR, hovořil mimo jiné o problematice kofinancování Programu rozvoje venkova. ČR má jedno z nejnižších kofinancování v EU ve výši 25 % (původně bylo 15 %), to je ale stále málo, protože v Polsku je to 38 %, v Rakousku 49 %, v Německu je to až 50 %, atd. Dáváme tak okolním

AKTIVITY ZELINÁŘSKÉ UNIE ČR JSOU ŠIROKÉ A SNAŽÍ SE POKRÝT OBLASTI OD JEDNÁNÍ O RÁMCI PODOBY PODNIKÁNÍ V SEKTORU PO KOMUNIKACI SE SPOTŘEBITELEM O VÝHODÁCH A PŘEDNOSTECH TUZEMSKÉ PRODUKCE. vyjednat zařazení zeleniny mezi citlivé komodity.“ Zeleninové druhy byly rozděleny do dvou kategorií dle pracnosti a pracovalo se na tvorbě metodiky. Pěstitelům zeleniny bude v rámci této podpory rozděleno každoročně 100 milionů Kč. Zůstala zachována podpora sdružování pěstitelů do odbytových organizací. Podařilo se naplnit finančními prostředky národní dotační titul Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí, ze kterého mohou pěstitelé čerpat finanční prostředky na obnovu velkoplošných závlahových soustav čerpacích stanic, trubních rozvodů, závlahových nádrží, a na nákup vlastního závlahového zařízení - pásových zavlažovačů

zemím sami nástroje, jak nás na společném, ale i domácím trhu převálcovat a zlikvidovat. Prvovýrobci čelí tlaku obchodních řetězců na cenu dodávaných produktů, která nerespektuje vývoj trhu a rozevírá nůžky mezi cenami výrobců, zpracovatelů a obchodních řetězců. Proto je nutné schválit novelu zákona o význam-

né tržní síle. Řada starých i nových členských zemí legislativně upravuje vztahy s obchodníky mnohem tvrději, než to plánuje ČR. Prezident Toman kladně hodnotil význam podpory pojištění porostů zeleniny z PGRLF s úhradou pojistné částky do 50 %. Další přednášející informovali zelináře o nastavení programového období let 2015 - 2020. Investiční dotace v rámci Programu rozvoje venkova představila Ivana Veningerová z MZe, o zařazení zeleniny do tzv. citlivých komodit a systému rozdělení této podpory hovořila Kateřina Štrossová z MZe. O zkušenostech z kontrol integrované produkce zeleniny v roce 2013 pohovořil Josef Miškovský ze SZIF. Pravidla pro integrovanou produkci zeleniny a ekologické zelinářství pro nové programové období představil Josef Makovský. Dlouhodobě požadovaný titul na podporu obnovy závlah prezentoval Karel Pelikán z MZe. Jana Hájková ze SZPI informovala o výsledcích úředních kontrol ovoce a zeleniny. O Úskalích registrace a převodu registrace přípravků na ochranu rostlin do zeleniny informoval Pavel Minář ze SRS. O významných škůdcích v zelinářství informoval Kamil Holý z VÚRV Ruzyně. Hovořilo se také o výživě zeleniny, moderních obalových materiálech. O možnostech pojištění porostů zeleniny. Zajímavou přednášku o monitoringu sucha

přednesl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Druhý den konference přijel pěstitele pozdravit náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla. Za zahraničních přednášejících představil problematiku předpěstování sadby Bart Verhalle, ředitel sadbárny West Plant Group z Holandska. Plodinový specialista z téže společnosti informoval pěstitele o nejvýznamnějších chorobách košťálovin. Systém pěstování paprik v Maďarsku představil Lajos Szegedi obchodní partner společnosti SEMO, a.s. z Maďarska. O systému chemické ochrany pohovořil Zenon Malek – plodinový specialista společnosti Syngenta z Polska. Součástí Zelinářských dnů byla opět prezentace firem, které pěstitelům nabízely přípravky na ochranu rostlin, speciální hnojiva, osiva, sadbu, technologie pro zavlažování zeleniny, plastové přepravky a ohradové palety, mechanizaci pro zelinářství, provádění rozborů půd a zeleniny, pěstitelé zde rovněž dostali informace o možnostech pojištění porostů zeleniny a mnoho dalšího. Dle našeho názoru se letošní ročník Zelinářských dnů opět velice vydařil. Doufáme, že zde pěstitelé načerpali mnoho inspirace do nadcházející sezony a že využili i možnost osobního setkání s kolegy ze svého oboru.

Radovan Tůma, tajemník ZU ČR

INZERCE

ZPRAVODAJ

AKTUÁLNÍ TÉMATA V ZEMĚDĚLSTVÍ I V MYSLIVOSTI – TO VŠE V ČERVNU NA BRNĚNSKÉM VÝSTAVIŠTI Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky, zvýrazněné téma Biomasa či první ročník Národní výstavy myslivosti, zaplní 25. až 28. června 2015 pět pavilonů na brněnském výstavišti.

Tradiční Národní výstava hospodářských zvířat Národní výstava hospodářských zvířat v Brně bude největší letošní tuzemskou přehlídkou živočišné produkce. Kromě chovatelských technologií, krmiv či veterinární a reprodukční techniky, bude přivezeno do areálu brněnského výstaviště na 800 zvířat, které zde předvedou chovatelé pod hlavičkou sedmi chovatelských svazů. Národní výstava hospodářských zvířat je pro většinu chovatelů nejdůležitějších soutěžní přehlídkou roku 2015. Je to ideální možnost prezentovat na jednom místě rozmanitá plemena a ukázat výsledky chovatelské a šlechtitelské práce širokému okruhu návštěvníků z řad odborné, ale i laické veřejnosti. Větší význam má samozřejmě odborná veřejnost, neboť komerční zúročení ve formě lepšího prodeje plemenného materiálu je právě tím hlavním smyslem, proč se chovatelé na výstavách prezentují a vzájemně se mezi sebou porovnávají. Národní výstavu zhlédne mnoho zahraničních odborníků, minulý ročník 2013 přijeli do Brna návštěvníci ze 17 zemí. Na základě kvality zvířat na výstavě si udělají obrázek o celkové úrovni chovu skotu u nás, což se poté může pozitivně projevit v zájmu navázat s českými chovateli mezinárodní spolupráci. Na výstavě budou v nemalé míře zastoupeny také zemědělské stroje. K vidění budou traktory, nakladače, dopravníky, kontejnery, zásobníky, cisterny a další dopravní a manipulační stroje nezbytné pro každodenní práci na farmě nebo v zemědělském podniku.

Biomasa – nositel nových trendů Nedílnou součástí agrárních výstav v Brně se stalo téma BIOMASA a energetické využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělství, především z odpadní a cíleně pěstované fytomasy, ale i jiné biologicky rozložitelné hmoty. Biomasa je zvýrazněným tématem i v tomto roce a návštěvníci výstaviště zde mohou získat aktuální informace o využití biomasy a také zprávy o předpokládaném vývoji v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Přípravy na první ročník Národní výstavy myslivosti jsou v plném proudu Do zelena laděný a lesem provoněný pavilon „Z“ brněnského výstaviště přivítá tento rok nejen myslivce a lesníky, ale všechny milovníky přírody. V rámci prvního ročníku Národní výstavy myslivosti na ně čeká široká nabídka mysliveckého vybavení, přehlídka zbraní a mysliveckých uniforem, ale také nevšední podívaná a zábava. Součástí výstavy jsou expozice mysliveckých trofejí, loveckých interiérů, dřevěných staveb, uměleckého nábytku či výrobků z paroží a kůží. Originální kousky s přírodními motivy lze pořídit u uměleckých řemeslníků, převážně výrobky ze skla a keramiky, rytiny, zbraně, nože a šperky. Nebudou chybět terénní vozidla a čtyřkolky. V doprovodném programu lze zhlédnout mistry dřevorubce v jedinečné show, kde s pomocí pily a sekery vytvoří krásná umělecká díla z kmenů stromů. Ochutnat můžete zvěřinové speciality, účastnit se kulinářských představení či soutěží o hodnotné ceny.

NÁRODNÍ VÝSTAVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY www.vystavazvirat.cz

25. – 28. 6. 2015 BRNO - VÝSTAVIŠTĚ

Chovatelé, zemědělci, myslivci a všichni milovníci přírody, vydejte se v červnu na nevšední podívanou na brněnské výstaviště a zažijte nádech venkova v centru města!

NÁRODNÍ VÝSTAVA MYSLIVOSTI

www.vystavamyslivosti.cz www. vystavazvirat.cz

Foto: Zelinářská unie ČR

1 > 2015

13

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

BILLA má zájem o regionální potraviny AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY A OBCHODNÍ SPOLEČNOST BILLA USPOŘÁDALY DNE 27. LISTOPADU 2014 V PRŮHONICÍCH U PRAHY SPOLEČNÉ SETKÁNÍ K PŘEDSTAVENÍ NOVÉHO PROJEKTU SOUVISEJÍCÍHO SE STRATEGIÍ PODPORY REGIONÁLNÍCH PRODUCENTŮ A PROHLOUBENÍ SPOLUPRÁCE VE SMĚRU PRODEJE A ODBYTU TUZEMSKÝCH POTRAVIN A SPECIALIT. AKCE SE KONALA ZA VYSOKÉHO ZÁJMU ÚČASTNÍKŮ Z MNOHA ODVĚTVÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY.

Cílem společnosti BILLA je v následujících dvou letech zvýšit nejenom podíl domácí produkce na celkovém prodeji, ale zároveň do každé prodejny zavést tzv. regionální regál. V něm zákazníci naleznou právě místní produkty výhradně od tuzemských dodavatelů. Jak ve svém vystoupení zdůraznil Petr Dupal, jednatel společnosti BILLA: „BILLA chce

regionálních potravin v řetězci BILLA na starosti, je hlavní důraz kladen na čerstvost a kvalitu produkce s tím, že strategií společnosti je vytvořit a udržet s místními producenty dlouhodobou spolupráci. Jak dále uvedla: „Spolupráci lze zahájit po vzájemné dohodě prakticky okamžitě, přičemž samotné Regionální regály pak budou zaváděny postupně v jednotlivých krajích, a to v průběhu let 2015 a 2016. V rámci regionální podpory budeme nabízet například pečivo, uzeniny,

REGIONÁLNÍ POTRAVINY JSOU JEDNOU Z DOBRÝCH CEST JAK SPOTŘEBITELE NAUČIT NA CHUTNÉ A KVALITNÍ POTRAVINY DOMÁCÍ PROVENIENCE.

posílit tento segment prodeje, aby umožnila rozšířit sortiment a spolupráci s místními prvovýrobci a potravináři, z čehož budou mít profit všichni partneři. Důraz na českou produkci je dlouhodobý a společnost se snaží u místní produkce vždy upřednostnit právě tuzemské dodavatele. Tuto svou filozofii chceme i nadále posilovat, což potvrzujeme například privátní značkou Vocílka, pod kterou BILLA prodává čerstvé maso výhradně z českých chovů.“ Podle Daniely Földesi, která má projekt

14 1 > 2015

mléčné výrobky, suché plody a trvanlivé výrobky, ale i pivo a další nápoje.“ Zvýrazněna budou také ocenění, jichž je daný regionální výrobek nositelem. Nabídka zohlední i vliv sezónnosti a zároveň bude respektovat specifika či výrobní možnosti dodavatelů s tím, že prodej bude vždy ve všech vybraných prodejnách daného regionu. V rámci setkání následovně také došlo ke konkrétním jednáním jednotlivých regionálních producentů s odpovědnými senior category manažery společnosti BILLA.

Viceprezident AK ČR Václav Hlaváček ocenil vzájemnou spolupráci a také tuto iniciativu: „V tomto směru se s řetězcem BILLA jednoznačně shodujeme, protože dlouhodobým zájmem a cílem komory je podpora českých zemědělců a potravinářů a prodeje jejich produkce podložená úzkou komunikací se spotřebiteli o tématech, jako je původ potravin, čerstvost, kvalita a bezpečnost potravin, ale třeba i vzdálenost dopravy a správné stravovací návyky.“ Partnerství mezi BILLOU a Agrární komorou ČR, které bylo započato v roce 2010, je založené na oboustranném zájmu o propagaci a odbyt tuzemských potravin. Zde se střetává jak dlouhodobá snaha AK ČR o jejich prosazení na trhu, tak obchodní strategie řetězce BILLA, jehož cílem je využít rostoucího potenciálu a významu české regionální produkce ve směru obohacení prodávaného sortimentu zboží a pokrytí poptávky spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že vysoký zájem účastníků z řad prvovýrobců a potravinářů předčil původní očekávání a řada z nich tak musela být z kapacitních důvodů odmítnuta, se uvažuje o dalším kole setkání na toto téma.

Jiří Felčárek, AK ČR Praha

GLOSÁŘ Pane vrchní, prosil bych ještě dva plátky alergenu A1

Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství

Danajský dar chovatelům hospodářských zvířat

Zdravý selský rozum říká, že alergici vědí, co jim škodí a proto se vyhýbají konzumaci pokrmů, které by jim mohly přivodit komplikace. A domluví se na tom s personálem ve své oblíbené, nebo i neznámé hospodě. U nás se ale na ničem domlouvat nemusíme, protože rizikové látky jsou součástí jídelního lístku, což skýtá netušené možnosti při rozšiřování typických hospodských hlášek a zároveň posílení matematické vzdělanosti národa. Kdo by si ještě před pár týdny pomyslel, že si může dát k snídani oblíbenou A trojku natvrdo nebo si ke guláši přiobjednat dva plátky A jedničky. A to se vůbec nezmiňuji o tom, jak je príma zobat při sledování televize praženou A pětku…

Tak nám aktivní parlament začlenil do zboží s nižší přidanou hodnotou veterinární léčiva, aby se měli naši chovatelé lépe a neutráceli tolik za zvířecí medikamenty, a naplnil tak známé úsloví, podle kterého je cesta do pekel dlážděna dobrými skutky. Výsledkem zmiňovaného dobrého skutku je totiž upřímné zděšení veterinářů i samotných chovatelů. Náklady na ošetřování hospodářských zvířat se bohužel ve skutečnosti zvýší, neboť místo vratky vyšší sazby DPH dostanou vratku nižší. Na tomto procesu tak vydělají pouze neplátci DPH a výrobci veterinárních léčiv. Samotná aplikace veterinárních léčiv je navíc služba, která je daněna jinou sazbou DPH než tyto přípravky. Vzniká tak fatální problém, jak DPH při aplikaci veterinárních léčiv spojených se službou vlastní aplikace vlastně vykazovat. Hurá!!!!

Vítej, průměrná česká potravino

Třiď te, pak to zase sesypeme dohromady

Snaha zaškatulkovat všechny a všechno do předem definovaných šuplíčků začíná být v ČR poněkud paranoidní. Zejména, když jde o produkty vyráběné ve statisících různých variant, jako jsou třeba potraviny, i ty české. Kdyby se přitom měla u všech přesně popsat jejich českost, vznikl by patrně předpis, proti kterému by byla tloušťka bible jen tenkým propagačním letáčkem zanedbatelného rozsahu. Tak tedy české potraviny zprůměrujeme, ostatně na průměry jsme zvyklí jak ze života, tak třeba ze statistických šetření. Co na tom, že průměrný plat v naší zemi skoro nikdo nebere, protože reálně činí příjmy občanů buď významně více, nebo významně méně, než je onen statistický průměr. Něco podobného teď hrozí zprůměrované české potravině s průměrným obsahem 75 procent. Také v tomto případě bude česká složka u většiny českých potravin buď o mnoho vyšší, nebo o mnoho nebo méně nižší, což ovšem spotřebiteli v žádoucí orientaci nepomůže. Takový Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR přitom o původu surovin v potravinách vypovídá mnohem více – a reálněji, a bez škatulek. A bez potřeby notifikovat v EU něco, co by mělo být stejně nakonec dobrovolné..

Kreativita zodpovědných třídičů odpadů, ve které patří naše země v rámci EU mezi ty nejvíce aktivní a odpovědné, dostala díky ministerstvu životního prostředí další možnost – třídit biologický odpad. Můžeme tak třídit ještě lépe a radostněji – ale pokud nebudeme pátrat po tom, kde naše snahy končí. Začátek je sice O.K., na ulicích se objevily nové hnědé kontejnery, v nichž také skutečně bioodpad částečně končí. Problém je ovšem s jeho následným využitím, protože to do žádoucího konce dotažené není, třeba proto, že na zpracování není zatím v naší zemi dostatek zpracovatelských kapacit. Výsledkem je, že pečlivě vytříděný odpad končí v menším než malém množství na skládkách. Zmiňovaná hnědá barva kontejnerů tak celkem dobře vypovídá, na co že to v řadě případů vlastně jsou….

KOMODITY

ZPRAVODAJ

NASTANE POTRAVINÁŘSKÁ RENESANCE JEČMENE? JEDNÍM Z NEJVĚTŠÍCH A DLOUHODOBÝCH PROBLÉMŮ V ZEMĚDĚLSKÉM SEKTORU JE SKUTEČNĚ PŘÍNOSNÁ APLIKACE POZNATKŮ VĚDY A VÝZKUMU DO ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE. DŮVODŮ JE CELÁ ŘADA, TÍM HLAVNÍM JE ALE NEDOSTATEČNÁ KOMUNIKACE MEZI VÝZKUMNÍKY A PODNIKATELI V ZEMĚDĚLSTVÍ, NEBOŤ MÁLOKTERÝ VĚDÁTOR DOKÁŽE PŘÍNOSY SVÝCH POZNATKŮ SROZUMITELNĚ VYSVĚTLIT TĚM, KTEŘÍ BY JE MOHLI VYUŽÍVAT. Jako jednodušší přenos poznatků vědy a výzkumu do praxe se přitom jeví oblast rostlinné výroby, přičemž vůbec nejjednodušší se zdají být inovativní procesy při pěstování obilovin. Výsledkem přitom mohou být nové, tradičními technologiemi a z tradičních odrůd hospodářských plodin vyráběné potraviny, zcela v duchu současného trendu určitého „návratu ke kořenům“ včetně návratu k některým „archaickým odrůdám“ plodin. Právě to je cílem pracovní skupiny „Renesance ječmene“, která působí působící pod hlavičkou České technologické platformy pro potraviny Potravinářské komory ČR (PK). Základní myšlenkou je rozšířit potravinářské

Petr Havel

využití ječmene s dvojnásobně vyšším obsahem beta glukanu (což je jeden ze složitých sacharidů patřící do skupiny vlákniny) nejen při výrobě chleba a pečiva, ale i jako složky sýrů nebo jogurtů. Takové produkty by byly díky svým vlastnostem velmi vhodné zejména pro starší populaci, které, jak známo, v celé Evropě i u nás přibývá, aniž by ale tomuto trendu odpovídala šíře nabídky vhodných potravinářských produktů. Přímá souvislost se zemědělstvím, ale i stavem krajiny, pak spočívá v pěstování širšího spektra vhodných odrůd hospodářských plodin, což by mělo v důsledku mít i příznivý dopad na krajinu zejména omezováním rizik erozí všeho druhu.

Projekt „Renesance ječmene“ tak v sobě integruje několik spolu souvisejících oblastí, od prvovýroby přes potravinářství až po pedologii a protipovodňové aktivity. Na projektu se ostatně podílí celá řada organizací, například katedra sacharidů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) či Výzkumný ústav potravinářský a další výzkumné instituce včetně výrobců potravin, jejichž složku již dnes ječmen tvoří a kteří mají zájem zlepšovat jejich nutriční vlastnosti. Pokud by se vše dařilo podle představ, mohli by se spotřebitelé nejen v ČR za pár let dočkat v nabídce pekárenských a mlékárenských výrobků podobně obohacených

potravin, jako jsou již dnes známí kapři vyšlechtění za pomoci Fakulty rybářství a ochrany vod ve Vodňanech na vyšší obsah

účinků finálních výrobků. Zmiňovaný projekt samozřejmě není jediný, stejně tak není jedinou komoditou vhodnou

VYUŽITÍ BĚŽNÝCH PLODIN S DŮRAZEM NA ŠLECHTĚNÍ VYBRANÝCH NUTRIČNÍCH ZNAKŮ NABÍZÍ MOŽNOSTI JAK OBOHATIT A ZLEPŠIT LIDSKOU VÝŽIVU.

omega 3 mastných kyselin. Zamýšlený projekt „Renesance ječmene“ má navíc podle vedoucího pracovní skupiny Františka Smrže nadnárodní charakter, přičemž součástí je kromě vyšlechtění potřebných odrůd obohaceného ječmene také optimalizace jeho zpracování a osvěta ohledně zdravotních

k alternativnímu zpracování ječmen. Obdobně lze přistupovat prakticky k veškerému spektru u nás pěstovaných obilovin, takže svou renesancí by mohlo projít i žito nebo oves. Možná vůbec nejdůležitější by ale byla aktuálně renesance mléka a především mlékárenských výrobků s ohledem na končící

regulační systém mléčných kvót v EU. Je zcela zřejmé, že mlékárenství se doslova řádově v týdnech začne stále více ocitat pod (v této chvíli neodhadnutelným) cenovým tlakem, kterému lze v podmínkách naší země čelit zřejmě jen účinnou osvětou a pozitivním marketingem – avšak za jedné důležité podmínky: Musí existovat věrohodné a doložitelné důvody, proč má dávat, třeba z hlediska zdraví, český spotřebitel přednost domácí produkci. Nositelem takových informací by pak měli být nutriční specialisté, třeba právě z VŠCHT, kteří mohou s centrálními médii komunikovat přímo a navíc mají s touto komunikací nezanedbatelné zkušenosti. Příslušná osvěta však musí být podpořena i zájmem samotného ministerstva zemědělství informovat občany ČR o výsledcích vědy a výzkumu v oblasti zemědělství a potravinářství. To se ale zatím příliš nedaří. Denně se sice veřejnost v naší zemi dozvídá o tom, jaký potravinářský výrobek či podnik porušil nějaký předpis, téměř nic se ale neví o tom, kdo nejen že předpisy dodržuje, ale kdo také na trh uvádí zajímavé a pro spotřebitele přínosné výrobky, technologie a nápady. Takový projekt „Renesance ječmene“ ani nebyl kvůli formálním pochybením schválen jako způsobilý pro čerpání finančních podpor….

Partner AK ČR pro propagaci mléka Foto: shutterstock.com

Petr Havel

1 > 2015

15

KOMODITY

ZPRAVODAJ

INZERCE

ZPRAVODAJ

JAKÝMI POTRAVINAMI A JAK BOJOVAT PROTI JARNÍ ÚNAVĚ

VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ

ŽIVOT KAŽDÉHO ČLOVĚKA JE VÝZNAMNĚ URČEN JEHO GENETICKOU DETERMINACÍ. STEJNOU VÁHU MAJÍ TAKÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY, KTERÉ VYKAZUJÍ URČITÝ RYTMUS A ŘÍDÍ SE MIMO JINÉ ZMĚNAMI ROČNÍCH OBDOBÍ. ZIMA PRO NÁŠ ORGANISMUS POMĚRNĚ VYČERPÁVAJÍCÍ. JAK SE PŘIPRAVIT NA BOJ S NÁSLEDNOU JARNÍ ÚNAVOU? který je navíc chutný, je mléko a mléčné výrobky, včetně másla. Mléko je nezastupitelným zdrojem bílkovin, cukru, tuků, minerálů, vitamínů a stopových prvků,“ upřesňuje pan profesor Krejsek. Kvalitativní i kvantitativní zastoupení mléčných výrobků je optimálním zdrojem pro správné fungování imunitní soustavy.

Foto: archiv Bílé plus Na konci zimy se u většiny z nás projevují nepříjemné změny v oblasti metabolismu a imunity. Jaro by mělo být obdobím, kdy změnou životních podmínek - především ve výživě - odstraníme důvody uvedených zdravotních obtíží a připravíme se na aktivnější část roku. „Zimní období představuje nepochybně značnou zátěž pro člověka. Je nutné přizpůsobit výživu skutečnosti, že v zimě máme vyšší energetické nároky. U většiny lidí je omezena pohybová aktivita. Ve větší míře jsme vystaveni infekčním nemocem, zvláště virovým. Nedostatek slunečního svitu je příčinou snížené hladiny vitamínu D,“ objasňuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. „Změnou výživy po-

zitivně ovlivníme imunitu. K tomu, aby náš imunitní systém správně a dostatečně rychle fungoval, je zapotřebí optimální skladba živin.“

Zázračné „déčko“ z mléčného tuku Jaké živiny jsou v mléce a mléčných výrobcích pro naši imunitu tak nepostradatelné? V prvé řadě se jedná o vitamín D,

ZIMA PŘEDSTAVUJE PRO LIDSKÝ ORGANISMUS Z MNOHA DŮVODŮ ZNAČNOU ZÁTĚŽ A TLAK. JEDNA Z CEST JAK SE ÚČINNĚ CHRÁNIT SPOČÍVÁ VE ZMĚNĚ JÍDELNÍČKU. Nejen vitamíny, ale i živočišné bílkoviny V jarním jídelníčku proto musí mít významné zastoupení především čerstvá zelenina. Jejím prostřednictvím snížíme energetický příjem. Tělu dodáme potřebné vitamíny, minerály a vlákninu. Tato složka potravy musí být doplněna o kvalitní živočišné bílkoviny. „Vhodným zdrojem živočišných bílkovin,

jenž je obsažen ve velké míře v mléčném tuku. Vitamín D je odpovědný za regulaci cca 900 genů, z nichž mnohé jsou přímo zapojeny do řízení imunity. „Vitamín D posiluje naši obranu vůči patogenním mikrobům. Možná ještě větší význam má v tlumení poškozujících složek imunity, které mohou být součástí imunopatologických nemocí, např.

roztroušené sklerózy,“ informuje odborník. Díky prebiotikům zdravá střeva - centrum imunity Je prokázáno, že naše potrava zásadně ovlivňuje obrovský ekosystém sídlící na střevní sliznici - střevní fyziologickou mikrobiotu (mikroflóru). Představuje pro ni nezbytné podněty, které zajistí její bariérové funkce, zprostředkovaně ovlivní slizniční i systémovou imunitu. Střevní mikrobiotu pozitivně stimulují složité cukry, které nazýváme prebiotika. „Prebiotika jsou v různé míře obsaženy v zelenině, luštěninách, celozrnných moukách. Z běžných potravin je prebiotik nejvíce v česneku, cibuli, obilných otrubách a překvapivě také v banánech. Prebiotika naše tělo neumí trávit. Stimulují však střevní mikrobiotu a následně pozitivně ovlivňují imunitní systém,“ pokračuje přední český imunolog a alergolog. Probiotikum – tajemství dlouhověkosti? Zhruba před 100 lety si povšiml imunolog, pozdější nositel Nobelovy ceny, Ilija Mečnikov, že se obyvatelé horských oblastí Balkánu dožívají

vysokého věku ve velmi dobrém zdraví. Důvodem byla častá konzumace zkvašených mléčných produktů charakteru jogurtu. Organismu prospěšné složky jogurtu přisoudil imunolog bakteriím mléčného kvašení, které přeměňují mléko v jogurt. Od té doby bylo uskutečněno mnoho laboratorních i klinických experimentů, které vedly k definici tzv. probiotika, což je zdraví prospěšná bakterie, kterou přijímáme s potravou. Ovšem tady pozor – ne každá bakterie mléčného kvašení splňuje kritéria na probiotikum. „Probiotický bakteriální kmen musí být imunní vůči agresivnímu prostředí žaludku a také musí odolat účinkům složek pankreatických sekretů a složkám žluči. Zároveň musí prokazatelně, alespoň přechodně, kolonizovat sliznici střeva a stát se součástí střevní mikrobioty. Proto je třeba, abychom se vždycky z informací o dané potravině přesvědčili, zda obsahuje probiotické kultury,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Produktem bakterií mléčného kvašení jsou veškeré kysané mléčné výrobky.

Jsou prospěšné jak pro náš střevní metabolismus, tak i pro imunitu. Zakysané mléčné výrobky jsou snáze stravitelné a obvykle jsou lépe tolerovány než mléko. Zároveň jsou obohaceny o mnohé vitamíny a růstové prvky, které produkují právě bakterie mléčného kvašení. Odstranění obtíží spojených se zimou a nastartování správné funkce metabolismu i imunity v jarním období tedy vyžaduje v naší jarní stravě přítomnost mléka a mléčných výrobků.

Pojišťovací u makléř rok

Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění.

Více na www.bileplus.eu.

O PROJEKTU BÍLÉ PLUS: Účelem projektu Agrární komory ČR Bílé plus v letech 2014-2016, který navazuje na podobný projekt, realizovaný v období 2011-2013, je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků v ČR a nově i SR. Projekt Bílé plus je podporován z prostředků Evropské unie a České republiky. Financování je rozděleno v poměru 50% EU, 30% ČR a 20% z vlastních prostředků AK ČR. Více informací na www.bileplus.eu

Přínosy spolupráce     

Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven

Poskytované služby    

Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče

Partner Agrární komory ČR SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

16 1 > 2015

+420 221 421 788

www.renomiaagro.cz

1 > 2015

17

KOMODITY

ZPRAVODAJ

INZERCE

NÁJDU OŠÍPANÉ CESTU K DOMÁCEMU SPOTREBITEĽOVI? NAPRIEK KRITICKEJ SITUÁCII V OBLASTI PRVOVÝROBY BRAVČOVÉHO MÄSA SA NÁM ZACHOVALI NIEKTORÍ TRADIČNÍ DODÁVATELIA SUROVINY. PRIESKUMY STÁLE HOVORIA, ŽE SPOTREBITELIA MAJÚ ZÁUJEM O SLOVENSKÉ MÄSO. Od apríla už bude jasne označené mäso a mäsový výrobok, teda odkiaľ je surovina a kde bolo spracované a zabalené. To zaiste zvýši záujem o domáce komodity a možno pomôže najmä našským chovateľom a spracovateľom mäsa. Ďalšou šancou pre malých a stredných prvovýrobcov mäsa by mohol byť aj nový projekt Mäsodomov, s ktorým prišiel jeden zo zväzov združujúcich malých mäsiarov. Zväz slovenských mäsia-

Foto: autor

18 1 > 2015

rov pripravil v jesenných mesiacoch prieskum o zakáľačkových špecialitách. Ako hovorí Boris Halaj zo spomínaného zväzu, v tomto prieskume zistili, že naši spotrebitelia majú nielen radi zakáľačky, ale čoraz viac vyhľadávajú tradičné mäsiarstvá a vracajú sa za klasickými mäsiarmi napríklad do prieskumných predajní poľnohospodárskych podnikov. Prieskum však zároveň odhalil, o čo by spotrebiteľ mal záujem, aby sa z ich strany zvýšil záujem

o slovenské mäso. „Zistili sme, že títo mäsiari ponúkajú síce kvalitnú surovinu, no neraz nevedia zabezpečiť komfort ako je parkovanie, alebo vhodné večerné otváracie hodiny,“ hovorí Boris Halaj o novom projekte, ktorý určite ocenia naši prvovýrobcovia i spotrebitelia. Je to dovoz mäsa od lokálneho chovateľa a spracovateľa priamo domov. Celý systém je vraj jednoduchý a prebieha v online prostredí internetovej komunikácie.

Spotrebiteľ si nájde systém na webe a ten ho od zväzu presmeruje k lokálnemu mäsiarovi, ktorý je najbližšie k jeho bydlisku. Tam si vyberie z ponuky a objednávku vybaví priamo prvovýrobca. Ceny za sprostredkovanie sú závislé od množstva kupovaného mäsa. Tento systém sa

neovplyvnil prepojenie k prvovýrobcom. Je to zaiste aj tým, že v oblasti zeleniny je horšia situácia v oblasti prvovýroby v porovnaní s bravčovým mäsom. „Neinšpirovali sme sa žiadnym konkrétnym projektov zo zahraničia, zvolil sme si vlastné cestu. Lokálne špecifiká

NOVÝ PROJEKT MÄSODOMOV VYCHÁDZA ZÁKAZNÍKOVI V ÚSTRETY INDIVIDUÁLNOU PONUKOU I SORTIMENTOM, A TO S PRIAMOU VÄZBOU OD CHOVATEĽA K SPOTREBITEĽOVI.

osvedčil už napríklad aj v prípade zeleniny, no zatiaľ skôr skončil na spojnici predajca – spotrebiteľ a ešte výraznejšie

sú na Slovensku také odlišné, že sa neoplatilo niečo preberať. Dokonca, aj keď porovnávame prostredie v Bratislave

a v Košiciach a inde na Slovensku. Vo väčšom meste sú ľudia ochotnejší takéto niečo vyskúšať, v menších mestách sú opatrnejší a váhavejší a v menších mestách sú zase dostupnejšie malé predajne poľnohospodárskych družstiev. Samozrejme, čím väčšie mesto, tým je väčší záujem aj o širší sortiment mäsa – v meste sa bežne predáva teľacina, jahňacina či prémiové mäsové výrobky,“ hovorí Boris Halaj zo Slovenského zväzu mäsiarov. Prvovýrobcov a producentov čerstvého mäsa je dostatok, no autori projektu stále hľadajú ďalších partnerov. Nechcú ich aktívne vyhľadávať, skôr čakajú na tých, čo sa sami prihlásia a tento projekt budú považovať za prínosný tak pre spotrebiteľa, ako aj pre ich podnikateľské zámery. Sieť sa teda zväčšuje, no napriek tomu, že je niekto dobrý mäsiar a produkuje kvalitné výrobky ešte neznamená, že sa hodí do tohto systému: „Je to spojené aj s určitou flexibilitou, ale aj so vzťahom ku komunikácii prostredníctvo internetu,“ hovorí Boris Halaj, a pripomína, že do projektu sú zapojení živnostníci, malí mäsiari, družstvá ale aj stredne veľkí spracovatelia mäsa. Ľudia, ktorí využívajú tento systém sa zaujímajú najmä o pôvod mäsa, kvalitu suroviny a opracovania. Pokrytie služby kopíruje veľkosť miest, no nedarí sa dôkladnejšie pokryť také mestá ako je Trnava a Nitra, a to aj napriek tomu, že v týchto lokalitách nájdeme viacero prvovýrobcov.

ZPRAVODAJ

S námi dosáhnete lepších výs ledků.

Kdo nezaseje, nesklidí.

Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, [email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338, [email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi

Karol Vŕbsky – poľnoinfo.sk

1 > 2015

19

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

ZPRAVODAJ

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR HODNOTÍ ROK 2014 A ZVE VÁS NA LETOŠNÍ AKCE SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR BYL ZALOŽEN V ROCE 1991 JAKO OBČANSKÉ SDRUŽENÍ. DNES MÁ SVAZ ASI 130 ŘÁDNÝCH ČLENŮ A JEHO HLAVNÍM CÍLEM JE POSÍLENÍ POSTAVENÍ OBORŮ KVĚTINÁŘSTVÍ A FLORISTIKY A RŮST ODBORNOSTI A INFORMOVANOSTI V TÉTO OBLASTI. SKF ČR JE KOLEKTIVNÍM ČLENEM AGRÁRNÍ KOMORY ČR A MÁ SVÉ ZÁSTUPCE V PROFESNÍ SNĚMOVNĚ AGRÁRNÍ KOMORY. V RÁMCI JEJÍ PŮSOBNOSTI REPREZENTUJE SVÉ ČLENY VE VZTAZÍCH KE STÁTNÍ SPRÁVĚ A OSTATNÍM ODBORNÝM SVAZŮM A HÁJÍ JEJICH ZÁJMY. Svaz je členem Mezinárodní asociace zahradnických producentů (AIPH), která je světovou organizací pro celé okrasné zahradnictví a jejími členy jsou všechny zahradnicky vyspělé země světa. Členství svazu v Mezinárodní floristické organizaci FLORINT sdružující přes 20 národních floristických asociací přináší možnost propagace a podpory české floristiky ve světě. 20. – 21. února 2014 se na SOŠ zahradnické a SOU v Rajhradě uskutečnily květinářské a floristické dny a valná hromada

Foto: Jiří Horák

20 1 > 2015

Svazu květinářů a floristů ČR spojená s odborným seminářem o novém Občanském zákoníku. Valné hromadě předcházela odborná exkurze v zahradnických podnicích v okolí, konrétně produkční květinářské skleníky firmy Agro Brno-Tuřany a.s. Další zastávkou na exkurzi byl velkoobchod s řezanými a hrnkovými květinami a floristickými potřebami Storge s.r.o. Později se účastníci přesunuli do slovenské Skalice, kde je ve svém zahradnictví přivítali pan Seman a pan Absolín a seznámili je s moderními technologiemi v jejich zrenovovaných sklenících.

Pro jarní etapu výstavy Flora Olomouc připravil SKF ČR floristickou soutěž ve dvou kategoriích na téma „Svatba 2014“. Soutěž se uskutečnila 23. dubna 2014 a zúčastnilo se jí 37 soutěžících. V kategorii juniorů zvítězila Marie Krupová ze SZŠ v Ostravě, v kategorii seniorů první příčku obsadila Petra Dopitová z brněnského květinářství Oxalis. Ve dnech 14. a 15. května 2014 se v prostorách děčínského zámku ve spolupráci se Střední školou zahradnickou a zemědělskou Antonína Emanuela Komerse, Děčín – Libverda odehrál

43. ročník nejprestižnější floristické soutěže v České republice, Mistrovství floristů České republiky – Děčínská kotva 2014. Letošního

soutěžním úkolem vypichovaný věnec na téma „Letní slunovrat“, druhou disciplínou byl tajný úkol – vázaná kytice „Buď připraven!“ jako

SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR VYCHÁZÍ VELICE AKTIVNĚ VSTŘÍC POŽADAVKŮM ZÁKAZNÍKŮ, NA KTERÉ SE ZAMĚŘUJE NEJEN PRODUKCÍ KVĚTIN, ALE I ŠIROKOU PROPAGAČNÍ ČINNOSTÍ. ročníku se zúčastnilo 29 floristů, z toho 18 juniorů, studentů středních zahradnických škol a 11 seniorů, profesionálních aranžérů květin. Celou soutěží se neslo hlavní téma: „V lůně přírody“. V obou kategoriích byl prvním

reflexe 90. výročí skautů v Děčíně. Po ní následovala svatební kytice „Louka v dlani“ a soutěž uzavřela v druhém dni venkovní disciplína, sesazovaná kompozice do exteriéru „Rozkvetlá zákoutí“. V juniorské kategorii

zvítězila studentka Střední školy zahradnické technické Litomyšl Jana Lenochová, která zároveň získala titul Mistr florista 2014 v kategorii junior, na druhé příčce se Marie Krupová ze Střední zahradnické školy Ostrava a na třetím místě stanula Monika Vencelová za společnost Bohemiaseed s.r.o. V kategorii senior byla nejúspěšnější soutěžící Klára Francová-Vavříková z Henri Design, s.r.o., která se současně stala seniorským Mistrem floristou 2014, na druhé příčce se umístili společně dva soutěžící se stejným počtem dosažených bodů, a to Jan Milt z Květiny Milt a Přemysl Hytych z Floristry fabion interiora, třetí místo obsadila Pavla Plevová z Ateliéru Na koleně. Program Děčínské kotvy 2014 obohatilo floristické představení známé finské floristky a předsedkyně finského floristického svazu Niiny Minkkinen-Westerlund, která předvedla více než stovce diváků trendy ve skandinávské floristice. Celá soutěž se mimo jiné konala pod záštitou velvyslankyně Finska v ČR PäiviHiltunen –Toivio. 21. června 2014 se v Havířově uskutečnil 6. ročník květinového průvodu „Havířov v květech“, název přehlídky květinových soch byl „Na selském dvoře“ a tomuto tématu se přizpůsobil průvod i doprovodné akce. Zelenou plochu

Foto: Archiv AK ČR u náměstí Republiky zaplnila replika selského dvora se statkem, stodolou a domácími zvířaty, která floristé vyráběli během dne z květin. Největší přízeň hlasujících návštěvníků si získala socha prasete se selátky vytvořená z růžových gerber Mistrem floristou 2014, Klárou Franc Vavříkovou ze Sázavy. Druhé místo diváci udělili týmu pražského květinářství Floraservis v čele s Jarmilou Pejpalovou za jejich sochy kohouta a slepice. Na třetím místě skončila květinová skulptura koně, kterou vytvořil tým Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sídlem v Lednici. 13. srpna 2014 uspořádal SKF ČR na Výstavišti Flora Olomouc floristickou soutěž při letní

etapě Flory Olomouc na téma „Letní věnec z růží“. Soutěžící měli vytvořit věnec s použitím růží a krom květů měli kreativním způsobem použít i ostatní části růží jako listy, trny, kořeny, plody atd. První místo získala Pavla Plevová z brněnského ateliéru Na koleně, na druhém místě stanula Eva Hrbková soutěžící za Květiny Rudolf Hrbek z Rosic u Brna a vítěznou trojici uzavřela Vlasta Sekyrková z Květinového ateliéru V Ráji, Lázně Bohdaneč. 30. až 31. srpna 2014 se na výstavišti v Českých Budějovicích, v rámci veletrhu Země živitelka, představila svým floristickým vystoupením Klára Franc Vavříková, Mistr florista ČR 2014. Návštěvníkům veletrhu

ZPRAVODAJ

předvedla květinovou produkci členů SKF ČR - Azalea Chlumec s.r.o. a Agro Brno-Tuřany, a.s. pod označením Česká květina a řezané květiny od člena SKF ČR pana Jaroslava Koníčka – Lukon Glads. Svoje práce Klára dotvořila za pomoci materiálů od společnosti Clayrton‘s, která je sponzorem a partnerem Mistrovství floristů České republiky - Děčínská kotva. SKF ČR na veletrhu Země živitelka zároveň ve spolupráci s českobudějovickou SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnickou a Jazykovou školou s právem státní jazykové zkoušky prezentovala produkci svých členů s označením Česká květina v rámci expozice Ministerstva zemědělství. Členové SKF ČR představili návštěvníkům hlavně chryzantémy a různé druhy trvalek. 5. a 6. září 2014 se SKF ČR zúčastnil Mezinárodního zahradnického veletrhu Zelený svět 2014, kde ve svém stánku floristicky ztvárněném brněnským floristou Milanem Dopitou prezentoval Českou květinu. Později v pátek mohli návštěvníci vidět floristické představení Mistra floristu ČR Jaromíra Kokeše, který aranžoval květiny rovněž v sobotu ve společném představení

s Ing. Lukášem Kouřilem z brněnského květinářství Oxalis. Od 2. do 5. října 2014 se konal 19. ročník výstavy ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků, podzimní etapa Flory Olomouc pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. SKF ČR se na olomouckém výstavišti představil výstavou nejrůznějších odrůd chryzantém z produkce svých členů pod označením Česká květina. V době konání Flory Olomouc se uskutečnil také druhý ročník akce Rozkvetlé památky Olomouce. Za členy SKF ČR nazdobili Kostel svatého Mořice floristi Klára Franc Vavříková a Milan Dopita ve spolupráci se studenty Střední zahradnické školy Ostrava pod vedením Kateřiny Štefkové. Významnou olomouckou památku Sloup Nejsvětější Trojice na horním náměstí nazdobila květinami paní Jarmila Pejpalová spolu se svojí dcerou Petrou. Návštěvníci Olomouce mohli i v následujícím týdnu po Floře Olomouc vidět Kapli svatého Sarkandra vyzdobenou pod vedením Pavly Plevové, Kostel Zvěstování Páně, zdobený týmem Výstaviště Flora Olomouc a Kostel svatého Michala, který vyzdobil tým rakouských floristů z Tullnu ve spolupráci se studenty Střední školy zemědělské v Olomouci Od 8. do 9. října 2014 se uskutečnil 21. ročník zahradnické soutěže Kopidlenský kvítek – Mistrovství zahradnického oboru ČR, který se díky SKF ČR konal pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a Asociace krajů ČR. Výstavu soutěžních prací si posléze mohli návštěvníci prohlédnout na Střední škole zahradnické v Kopidlně.

Foto: Jiří Horák

18. listopadu 2014 se členové SKF ČR Jaromír Kokeš a Pavla Kubošová spolu s dalšími floristy

zúčastnili dne s floristy v rámci charitativní akce Adventní věnce 2014 na hemato-onkologickém Dětského oddělení kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, kterou každoročně organizuje obecně prospěšná společnost Šance Olomouc. Výtěžek z prodeje adventních věnců a vánočních dekorací byl použit

na vybavení dětského oddělení a nákup vánočních dárků pro děti, které se na klinice léčily v roce 2014. SKF ČR připravil ceny pro tři nejzdařilejší adventní věnce, které byli vytvořeny bývalými pacienty dětské kliniky, nebo sourozenci současných pacientů.

Jiří Horák, SKF ČR

SKF ČR bude pořádat a spolupodílet se v roce 2015 na těchto nejvýznamnějších akcích: OTVÍRÁNÍ JARA soutěž pro studenty zahradnických škol 20. 3. soutěž pro studenty při veletrhu For Garden - P. Hruška FLORA OLOMOUC 23.–26.4.jarní etapa zahradnického veletrhu, floristická soutěž a expozice svazu DĚČÍNSKÁ KOTVA 44. Mistrovství floristů ČR 13. – 17. 5. Děčín 130. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ZAHRADNICKÉ ŠKOLY NA MĚLNÍKU 12. - 13. 6. setkání absolventů a zahradníků HAVÍŘOV V KVĚTECH 19. -20. 6. květinové slavnosti, Havířov FLORA OLOMOUC 20. – 23. 8. letní etapa zahradnického veletrhu, 19. 8. floristická soutěž VYZNÁNÍ RŮŽÍM 20. – 23. 8. přehlídka různých druhů a odrůd růží při letní etapě Flory Olomouc VÝSTAVA KVĚTIN ČIMELICE 2015 20. - 23. 8. tradiční výstava květin a zahradních doplňků spojená s prodejem 30. LET ZAHRADNICKÉ FAKULTY V LEDNICI 11. - 12. 9. setkání zahradníků, absolventů, studentů FLORA OLOMOUC 1. – 4. 10. podzimní etapa zahradnické výstavy, a akce Rozkvetlé památky Olomouce – květinová výzdoba kostelů 22. KOPIDLENSKÝ KVÍTEK – MISTROVSTVÍ ZAHRADNICKÉHO OBORU ČR 7. - 9. 10. - zahradnická soutěž 10.10. výstava pro veřejnost DÝŇOVÉ SLAVNOSTI Sdružení zahradnických center, říjen Věříme, že se na některé akci s vámi setkáme.

1 > 2015

21

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

ZPRAVODAJ

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

ZPRAVODAJ

ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! I V ROCE 2015 POPULÁRNÍ OSVĚTOVÝ PROJEKT NA PODPORU AGRÁRNÍHO SEKTORU FUNGUJÍCÍ POD HLAVIČKOU ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU ČR S NÁZVEM ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! DOSTAL I PRO ROK 2015 Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZELENOU A CHYSTÁ SE JIŽ NYNÍ NA NOVÉ VÝSTAVY A DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, KTERÉ LETOŠNÍM ROKEM DOPLNÍ I ZCELA NOVÉ OSVĚTOVÉ ČINNOSTI. Projekt Zemědělství žije! spatřilo světlo světa v druhé polovině roku 2012, naplno byl realizován v roce 2013, kdy získal od ministerstva zemědělství první dotaci. V loňském roce získal tento projekt také záštitu ministra zemědělství ing. Mariana Jurečky. V roce 2014

jsme se zúčastnili 41 akcí po celé republice, přičemž naším osvětovým stánkem s mnoha naučnými aktivitami a poznáváním zemědělství na výstavách a dnech otevřných dveří prošlo 48 tisíc lidí včetně 17 tisíc dětí. Do nového roku projekt vstupuje jak s klasickými

akcemi a činnostmi, tak s vizí nových vzdělávacích činností. Tou první budou besedy předsedy ing. Martina Pýchy na středních zemědělských školách o budoucnosti českého zemědělství a agrární politice. Přizváni budou

též přední představitelé zemědělských podniků v okolí, kteří poodhalí oponu praxe. Doufáme tak, že pomůžeme studentům se rozhodnout, až se budou vrhat do pracovního kolotoče, aby zůstali u zemědělství, neboť je nutné tento obor omladit.

Také základní školy nepřijdou zkrátka. Pro oba stupně základních škol totiž připravujeme soutěžně naučný program o zemědělství. Na žáky bude čekat nejen povídání o tom, jak to chodí v zemědělství, fotografie z provozů a krátké filmy, ale také mnoho

poznávacích soutěží. V neposlední řadě oslovujeme zemědělské podniky a školní zemědělské statky nejlépe s živočišnou výrobou, které by měly zájem ukázat praxi dětem školou povinným a otevřít prostor pro konání agroenvironmentálních

Foto: archiv ZS ČR kroužků. Pomocí nich by se podařilo obrátit pozornost některých z nich směrem k zemědělství a napomoci k budoucí volbě střední zemědělské školy potažmo následně i zaměstnání. I nadále počítáme s účastí na zemědělských výstavách, ať se jedná

zemědělských podniků, které nejlépe vystihnou podstatu zemědělského podnikání a pootevřou oči srdečně zvané veřejnosti, která se takto může seznámit se zemědělskou technikou a zemědělskou praxí, která už dávno není tak špinavá a těžká, jak si kdekdo myslí.

školy vybere pro svou budoucnost právě zemědělský obor. Jsme velmi rádi, že projekt může fungovat dál a děkujeme za spolupráci

všem, kteří se na ní podíleli. Má-li kdokoliv zájem podpořit naši snahu, neváhejte nás kontaktovat. Uvítáme zemědělské podniky, školní statky, střední

zemědělské školy, zemědělské univerzity i každého, kdo by byl ochoten se na zemědělském vzdělávání mládeže podílet a v neposlední řadě také firmy, bez

jejichž podpory bychom fungovali jen velmi obtížně.

Ing. Soňa Jelínková a Ing. Jana Sixtová Zemědělský svaz ČR

KOMUNIKACE S DĚTMI A MLÁDEŽÍ JE JEDNOU Z CEST JAK POSTUPNĚ ZÍSKÁVAT PŘÍZNIVCE A PŘÍPADNÉ ZÁJEMCE O PRÁCI V SEKTORU A ŘEŠIT TAK STÁRNUTÍ POPULACE V ZEMĚDĚLSTVÍ.

Foto: archiv ZS ČR

22 1 > 2015

o ty celorepublikové, nebo regionální, chovatelské dny či dožínky, které jsou v posledních letech hojně navštěvovány, a my jsme rádi, že se na takovýchto akcích můžeme podílet a že můžeme přispět k zemědělské osvětě jak u dětí všech věkových kategorií, tak třeba i u jejich rodičů či učitelů. Vítáme samozřejmě i další akce se zemědělskou tématikou. Nedílnou a stěžejní součástí našich programů se staly také dny otevřených dveří u našich členských

Závěr roku patří již tradičně také českobudějovické jízdě zručnosti traktoru s vlekem a zemědělské olympiádě, kde si žáci vyzkouší své teoretické i praktické znalosti ze zemědělství. Tyto akce jsou součástí veletrhu „Vzdělání a řemeslo“, kde se prezentují střední školy a učiliště a snaží se získat potenciální nové spolužáky. Toto atraktivní zpestření veletrhu si vždy najde své diváky a snad i pomůže tomu, že si žák základní

Foto: archiv ZS ČR

1 > 2015

23

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

ZPRAVODAJ

DNES EXISTUJE JEDINEČNÁ ŠANCE POSUNOUT VĚCI KU PROSPĚCHU LESNICKO-DŘEVAŘSKÉHO SEKTORU KRÁCENÝ ROZHOVOR S PATRIKEM MLYNÁŘEM, NÁMĚSTKEM MZE PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (PŘEVZATO Z ČASOPISU LESNICKÁ PRÁCE, 12/2014) PO VÍCE NEŽ ROCE, KDY NA MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ NÁMĚSTEK PRO ÚSEK LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ CHYBĚL, SE TÉTO ROLE UJAL PATRIK MLYNÁŘ. JAK SÁM ŘÍKÁ, JEHO NOMINACE NENÍ POLITICKÁ, ALE ODBORNÁ. NENÍ ABSOLVENTEM LESNICKÉ ŠKOLY, ALE V PROSTŘEDÍ LESNICKO-DŘEVAŘSKÉHO SEKTORU SE POHYBUJE OD ROKU 2007. V ROZHOVORU JSME SE HO ZEPTALI NA JEHO PRIORITY, NÁZORY NA NĚKTERÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA I ZMĚNY, KTERÉ JEHO ÚSEK PŘIPRAVUJE JMENOVÁNÍ NÁMĚSTKEM MZE (ÚSEKU LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ) Pozice náměstka pro LH je poměrně exponovaná. Jaké byly vaše hlavní důvody přijetí nabídky ministra zemědělství? Domnívám se, že dnes existuje jedinečná šance některé věci posunout ku prospěchu lesnicko-dřevařského sektoru. Navíc mám v generálním řediteli Lesů ČR ideálního partnera pro věcnou argumentaci stabilizačních kroků a obnovení důvěry ve státní vlastnictví lesů. Vaši kariéru jste začal na ministerstvu zemědělství, pracoval jste po boku Jiřího Nováka, následně jste byl ředitelem ALDP. Považujete vaši reprezentaci dřevařských a následně i lesnických firem spíše za výhodu nebo nevýhodu pro vaše současné působení? Ano, byl jsem tajemníkem náměstka Jiřího Nováka a jsem na to hrdý. Působení po jeho boku mi dalo tu nejlepší lesnickou školu, kterou jsem mohl dostat. Byl pro mne ohromným člověkem po odborné i charakterové stránce. Vždy se snažil řešit věci po dobrém, hledat řešení a při jednáních uměl být nad věcí. Když jsem přešel ze státní správy k reprezentaci lesnicko-dřevařských firem, mohl jsem vidět věci i z druhé strany. Pochopil jsem detailně, v čem tkví nespokojenost podnikatelské obce.

24 1 > 2015

Foto: autor Pracoval jsem znovu po boku profesionálů, kteří se nesnažili pouze hájit své zájmy, ale snažili se věci posunout dopředu ve prospěch celého sektoru. Zájmem ALDP bylo a předpokládám, že dále bude, kultivace podnikatelského prostředí bez ohledu na to, zda tyto zájmy hájí zástupci nadnárodních koncernů nebo menších českých firem. Proto svá předchozí působení vnímám jednoznačně jako výhodu, která mi umožňuje komplexní pohled na problémy lesnicko-dřevařského sektoru. Jak nahlížíte na fungování úseku lesního hospodářství MZe a jaké hlavní změny jste zde stihl učinit? Jaké další změny plánujete na úseku provést? Na začátku svého působení jsem na svůj sekretariát obsadil nové, mně blízké osoby. Po dohodě s panem ministrem jsem dostal prostor, abychom upravili struktu-

ru v rámci odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství, který je dlouhodobě personálně poddimenzován. Došlo k rozdělení dřívějšího oddělení myslivosti a rybářství a vytvoření samostatného oddělení myslivosti a oddělení rybářství a včelařství. V poslední době lesnický úsek jen velmi omezeně komunikoval s lesnickou veřejností, hodláte tento stav nějak měnit? Pokud ano, jak konkrétně? Při nástupu do funkce jsem slíbil, že budu obdobně jako pan ministr komunikovat otevřeně a se zástupci všech oblastí, které ve svém úseku spravuji. Za dobu, co působím na ministerstvu, jsem se již zúčastnil několika odborných akcí, navštěvuji a jednám s reprezentanty profesních oborových organizací. Komunikace je pro mě jedním z podstatných způsobů, jak můžeme věci posunout dál.

Dlouhodobě se bavíme o tom, že je třeba brát lesnicko-dřevařský sektor jako jeden celek, řekněme odvětví průmyslu. Kompetenčně je ovšem sektor rozdělen mezi 3 ministerstva. Budete se snažit zasadit o lepší koordinaci v oblasti státních strategií týkajících se lesů a dříví? V minulosti bylo vyvíjeno úsilí i ze stran zájmových sdružení, aby kompetence nad lesnicko-dřevařským sektorem přešla pod jeden rezort. Častokrát to ale naráželo na odpor ministerstva průmyslu a obchodu, ale samozřejmě i na překážky legislativní, kdy otevření kompetenčního zákona bylo vždy citlivé téma. Chci situaci řešit se svým kolegou na ministerstvu průmyslu a obchodu, kterým je v tuto chvíli pan náměstek Muřický. Ve spolupráci s ním budu chtít vytvořit mezirezortní pracovní skupinu, která bude mít za úkol zpracovat koncepční dokument, jenž by měl pozvednout konkurenceschopnost místních firem a vedl by k nastartování odvětví, například pro firmy vhodnějším nastavením podpor z fondů EU.

STÁTNÍ VLASTNICTVÍ LESŮ Na počátku listopadu představily Lesy ČR koncepci strategického rozvoje podniku pro období 2015–2019. Jak ministerstvo tento návrh hodnotí? Jsem přesvědčen, že je dobře, že po dlouhé době vznikl materiál, který lze

nazvat koncepcí státního podniku. Vládní dokument, odborné veřejnosti známý pod názvem Dřevěná kniha, nelze brát jako koncepci státního podniku, ale spíše strategii samotné obchodní politiky. Dle mého názoru je koncepce jednoznačně stabilizačním prvkem mající všechny parametry, které by měla mít. Otázkou samozřejmě je, nakolik splňuje vládní prohlášení či koaliční smlouvu v sociální oblasti. Zde souhlasím s názorem generálního ředitele Lesů ČR, že tu státní podnik není od toho, aby zachránil politiku zaměstnanosti v ČR. Lesy ČR budou postupně najímat zaměstnance zejména na sezonní práce a počet takto zaměstnaných lidí by měl v roce 2019 přesáhnout 500 lidí. Více by se měly také využívat pozice adjunktů, aby byl personál doplňován především o mladé lidi ze škol. Některé další aspekty koncepce jsou častokrát ztíženy aktuální legislativou. Deklarovaná snaha zavést sociální aspekt do lesnické zakázky je pozitivní vizí, ale současná podoba zákona o zadávání veřejných zakázek to zatím prakticky neumožňuje. Říkáte zatím. Je reálné, že se to povede po novelizaci zákona? Chceme jít cestou novely zákona o zadávání veřejných zakázek, aby zakázky u Lesů ČR mohly mít i kritéria zohledňující sociální aspekty v lesnictví.

Podstatným parametrem pro spolupráci lesnických firem a Lesů ČR je systém valorizace cen v průběhu 5letého tendru, tzv. indexace cen dříví. Do nedávna to bylo jedno z vašich hlavních témat. Jaký způsobem by podle vašeho názoru měla být zvýšena vypovídající schopnost tohoto indexu, který v některých případech spolurozhodoval o bytí a nebytí lesnických firem? Indexace je problém, který není stále dořešený. Přivítal jsem prohlášení generálního ředitele Lesů ČR, že od ledna 2015 budou vytvořeny pracovní skupiny k zásadním tématům, kterým se koncepce LČR věnuje, včetně indexace. Těchto jednání se chci účastnit a doufám, že se po dohodě zúčastněných stran podaří najít optimální nastavení tohoto valorizačního mechanismu. Pokud bude pracovní skupina pracovat rychle, mohly by se dohodnuté výsledky využít již v tendru Lesů ČR pro období 2016+. Od revoluce se mluví o možné privatizaci státních lesů, aby jejich vliv na fungování sektoru nebyl tak výrazný. Jaký je váš názor na možnou privatizaci části státních lesů? Po ukončení církevních restitucí klesne podíl lesů spravovaných Lesy ČR pod polovinu z celkové výměry lesů, zhruba na 45 %. Samotná privatizace je ryze politické rozhodnutí. Nejsem politik a respektuji

SVAZY, SPOLEČENSTVA, KOMISE

koaliční smlouvu a rozhodnutí vlády, kde je uvedeno, že se s privatizací státních lesů nepočítá. Lesy ČR se v minulosti zříkaly možnosti čerpat národní dotace, bude tomu tak i v budoucnosti? Ano, mělo by tomu tak být i v budoucnosti. Lesy ČR by měly zůstat nezávislé na státním rozpočtu a naopak by měly nemalou částkou přispívat do fondu zakladatele.

SOUKROMÉ A OBECNÍ VLASTNICTVÍ LESŮ Lesnictví, a nyní mám na mysli zejména to soukromé, dostává v porovnání se zemědělstvím minimální podporu z národních a evropských dotací. Minulý ministr tuto disproporci hájil tím, že jsou lesníci soběstační a nejsou ve ztrátě. Zisk zemědělství činil v roce 2013 téměř 17 miliard Kč, dotace v témže roce činily 30 miliard. Máte údaje o tom, jakou částkou bylo v roce 2013 podpořeno české lesnictví? Výnos daní, který by měl být v návaznosti na novelu zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2005 kraji použit pro podporu lesního hospodářství v lesích, činil v roce 2013 zhruba 590 mil. Kč. Z rozpočtů krajů ale bylo vlastníkům lesů poskytnuto pouze 150 milionů Kč, to znamená, že 440 mil. Kč bylo přerozděleno kraji do jiných kapitol. Z rozpočtu ministerstva zemědělství bylo na podpory lesního hospodářství (příspěvky na hospodaření v lesích, služby vlastníkům lesů a mandatorní výdaje podle lesního zákona) v roce 2013 vyplaceno 270 mil. Kč. Lesní porosty však poskytují společnosti velké množství zcela zásadních mimoprodukčních funkcí od ekologických aspektů přes vliv na hydrický režim až po rekreační funkci, které v různých metodikách ocenění

ZPRAVODAJ

dosahují hodnot v řádech desítek miliard. Jak se díváte na možnost kompenzace těchto funkcí? Nechci se pouštět do vyčíslování toho, jakou kompenzaci by si vlastníci lesů zasloužili jako náhradu nákladů spojených s plněním mimoprodukčních celospolečensky využívaných funkcí lesů. Mohu slíbit, že budu hledat prostor pro to, aby se podpory do lesnictví zvyšovaly. První cestou bude PGRLF. Rozpočet PGRLF se na příští rok navýšil i ve prospěch lesního hospodářství. Navrhl jsem nové oblasti, kam by podpora mohla směřovat. Jedná se o hrazení úroků z úvěrů na nákup lesnické techniky, techniky pro dřevařskou prvovýrobu, lesní školkařství a hrazení části pojistného v rámci pojištění lesů proti požárům a abiotickým činitelům. To je pojištění, které je podporováno u našich sousedů v Německu i Rakousku.

harmonogramu by novela měla jít v květnu 2015 do vnitřního připomínkového řízení.

MYSLIVOST

regulace lovu u hranic, společných způsobů lovu a použití zbraní, případně jejich doplňků.

Připravujete nějaké legislativní změny, které se dotknou vlastníků lesů? Jedinou významnou změnou bude plánovaná novela zákona o myslivosti. Hlavní prioritou je nalezení efektivních opatření, která povedou ke snížení stavů zvěře a jimi působených škod v zemědělství a lesním hospodářství v ČR. Zároveň je už nyní řečeno, že se novela nebude věnovat tématům, jako je snížení minimálních výměry honiteb pod 500 ha nebo otevření nového procesu vytváření honiteb. Novela má být připravena pro vládu do konce příštího roku. V tuto chvíli připravujeme ustanovení nové myslivecké rady, která jako poradní orgán bude na této novele participovat. Následně bude návrh projednáván s odbornou veřejností – vlastníky lesů, zástupci zemědělských a lesnických organizací. Dle našeho

Co konkrétně by měla novela obsahovat? Určitě by mělo dojít k rozšíření kompetencí orgánů státní správy myslivosti při určování plánů mysliveckého hospodaření, při kontrole dodržování těchto plánů a ukládání sankcí. Je třeba umožnit kontroly skutečně provedeného lovu a zajistit regulaci všech druhů spárkaté zvěře vyskytujících se v honitbě. Bez ohledu na to, zda se honitba nachází na státních či nestátních pozemcích. Dalšími oblastmi, kterým se budeme věnovat, je úprava pravidel pro lov zvěře, zejména se to týká

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Jak vy osobně hodnotíte zdravotní stav lesů v ČR? Já jsem na straně většinového názoru lesníků, že se stav českých lesů zlepšuje. Rozhodně se neztotožňuji s mediálními výstupy ze Zprávy o stavu životního prostředí v ČR za rok 2013, která konstatuje, že se stav lesů zhoršuje. Jsem přesvědčen, že lesníci v drtivé většině pečují o lesy řádně. Dnes je LH na 40 % plochy lesů omezeno ochranou přírody. Jak vnímáte snahy o další rozšiřování těchto území? Rozloha území, které je pod nějakým stupněm ochrany, je v tuto chvíli na takové ploše, že další rozšiřování vlivu ochrany

TÉMAT V ÚSEKU LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ JE CELÁ ŘADA A KAŽDÉ Z NICH SI ZASLOUŽÍ VÍCE NEŽ DOSTATEČNOU POZORNOST STÁTNÍ SPRÁVY.

Podle čeho by měla státní správa kontrolovat plnění plánu lovu? Měla by mít možnosti a nástroje k tomu, aby dodržování plánu lovu spárkaté zvěře mohla kontrolovat na základě jasných důkazů. Jedním z takových opatření může být dokazování na základě předložených markantů, například spodní čelisti. Na obhajobu MZe, které je občas obviňováno z nedostatečné aktivity ve vztahu ke škodám způsobeným přemnoženou zvěří, chci zmínit, že doposud jsme se soustředili především na pozitivní motivaci. V rámci dotační politiky se snažíme nabízet i podpory, které mohou vést ke snížení stavů zvěře. U černé zvěře se jedná např. o podporu na odchytová zařízení, která dnes činí 8 000 Kč na jedno zařízení na 250 ha.

přírody v rámci hospodářských lesů musí být odůvodněno silným a oprávněným zájmem o ochranu přírody, abych s tím byl ztotožněn. Nerad bych byl účasten nesystémového rozšiřování omezení hospodaření v lesích, aniž by to mělo nějaký racionální základ. Platí tato odpověď i pro vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, případně v Jeseníkách? Ano, mé konstatování platí i pro vyhlašování nových národních parků. Pokud se jedná o území s nějakým stupněm ochrany, jako je např. Křivoklátsko, tam chci znát opravdu silné argumenty, proč by měl být stávající stupeň ochrany nedostačující. Kromě zákonných důvodů je pro mě i pro pana ministra důležité stanovisko místních obyvatel a obcí. Podporujete myšlenku vzniku lesnických parků? Jak konkrétně je MZe schopno jejich vznik a fungování podpořit?

Lesnické parky jsou dobrou myšlenkou, jak ukázat, že lesníci v ČR umí hospodařit bez významnějších podpor a dotací a drží princip trvalé udržitelnosti. Pokud by měl být vyhlášen další lesnický park, jsme připraveni jeho vznik podpořit.

spojením se systémem celoživotního vzdělávání. U vysokých škol považuji za zásadní, jakým způsobem připravují studenty na praxi a na kolik je praxe využívá. Bohužel dnes se více hodnotí, kolik má ta která škola studentů, než co a jak kvalitně se tam vlastně učí.

VĚDA A VÝZKUM

VIZE

Z hlediska přístupu k informacím, vytváření strategií, řízení ale i podpory a rozvoje sektoru je důležitá spolupráce vědy a výzkumu a provozu. Ta se v posledních letech ať již v důsledku reforem vědy a výzkumu, nebo přístupu Lesů ČR spíše zhoršovala. Jak si tuto spolupráci představujete? Spolupráci v oblasti vědy a výzkumu považuji za důležitou. Budeme pokračovat ve spolupráci s VÚLHM. Kvalitní práce odborníků z tohoto ústavu si vážím. Je třeba dát této oblasti i další přidanou hodnotu a tu vidím jednak v aktivitě, kterou dělají Lesy ČR – obnovení činnosti grantové služby, která byla za předchozího vedení velmi silně limitována. Druhou oblastí, které se chci věnovat, je spolupráce s vysokými školami, zejména ve vztahu propojení vysokých škol a praxe, protože tato oblast dle mého názoru stále pokulhává.

Lesnictví také čelí určité krizi vztahu veřejnosti k lesnictví a lesníkům, ne tak už k lesům. Co s tím? Domníváte se, že propagace sektoru je dostatečná a efektivní? Co by podle vás lesníci mohli pro zlepšení postavení tohoto oboru udělat? Vnímám to jako úkol nejen pro ministerstvo, ale i pro mě jako pro náměstka, který toto odvětví zaštiťuje. Je to ale úkol na delší časové období. Jde o jeden z klíčových závazků, které musíme plnit vůči veřejnosti, aby nejen les, ale i lesnictví bylo vnímáno pozitivně. Již dnes podporujeme celou řadu aktivit – lesní pedagogiku nebo vzdělávací programy, které jsou v gesci ÚZEI. Podporovat budeme i nadále oborové nevládní organizace. Lesnictví a navazující odvětví si zaslouží, aby mohly být lépe komunikovány s veřejností.

Jak vnímáte postavení lesnického školství? Střední školy se po kauze v Písku bojí o svá polesí a volají po podpoře, lesnické profese ztrácejí atraktivitu. Chystáte se nějak systematicky podpořit lesnické školství? Je obtížné hovořit o podpoře na středních lesnických školách, protože víme, že jsou v kompetenci krajů a jejich politiky. Koncepční pohled zase patří do rezortu ministerstva školství. Atraktivita studia středních lesnických škol může být zvýšena

Jaká je vaše celková vize fungování lesnicko-dřevařského sektoru? Zkuste formulovat tři hlavní konrétní cíle, jichž byste chtěl dosáhnout na své pozici. Já nechci, aby to znělo jako klišé, ale opravdu chci přispět k dlouhodobé stabilitě lesnicko-dřevařského prostředí, transparentnosti a předvídatelnosti kroků státní správy. Budu otevřeně komunikovat a jsem připraven dělat změny, podložené argumentací a racionálním základem, které mohou k těmto cílům přispět.

Děkuji za odpovědi (14. 11. 2014), Jan Příhoda

1 > 2015

25

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

ŽUMPY V OHROŽENÍ ODHADEM AŽ DVA MILIONY OBYVATEL ČR, RESPEKTIVE VŠICHNI LIDÉ, KTEŘÍ NEJSOU NAPOJENI NA VEŘEJNOU KANALIZACI, MOHOU MÍT UŽ LETOS ZÁSADNÍ PROBLÉMY S DODRŽOVÁNÍM NOVELY ZÁKONA O ODPADECH V PŘÍPADĚ, POKUD BUDOU „ODPADNÍ VODY Z BEZODTOKOVÝCH JÍMEK“ NOVĚ POVAŽOVÁNY ZA ODPAD. Zásadní problém by to byl především pro obyvatele na venkově a samozřejmě také pro drtivou většinu zemědělských podniků. Ti by totiž museli řešit vpravdě nerudovskou otázku „kam s ním“, přičemž likvidace takových odpadních vod by nebyla v zásadě možná ani v obecních čistírnách odpadních vod. Další možností by pak už bylo jen skládkování, což by bylo spojeno s nemalými náklady obdobně, jako by tomu bylo v případě vytěžených sedimentů, pokud by i ty spadaly do kategorie odpad. Proti původnímu návrhu ministerstva životního prostředí, které odpadní vody jako celek do odpadů zařadilo, bojuje především Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), které je přitom laickou veřejností vnímáno

odpadních vod z působnosti zákona o vodách a zákona o vodovodech a kanalizacích. Nyní, po sérii konzultací a vyjednávání mezi vodohospodáři a ministerstvem životního prostředí počítá návrh s tím, že odpadní vody nebudou v působnosti zákona o odpadech pouze „v rozsahu, ve kterém se na něj vztahují jiné právní předpisy“. To ale není plnohodnotné řešení. „Takováhle definice v žádném případě neznamená to, že budou postiženy veškeré odpadní vody tak, jak je dneska vnímáme,“ tvrdí Mrkos. Uvedené dva zákony totiž nepokrývají činnosti, jako jsou shromažďování odpadních vod mimo nepropustné jímky, dopravu na čistírnu odpadních vod či vypouštění do k tomu určených míst kanalizační

Foto: Nina Havlová

NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI VODAMI BEZ MOŽNOSTI KANALIZAČNÍCH SVODŮ MŮŽE PRO ČESKÝ VENKOV, JEDNOTLIVÉ DOMÁCNOSTI I PRO ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY ZNAMENAT TĚŽKO ŘEŠITELNÝ A NÁKLADNÝ PROBLÉM.

Foto: Nina Havlová

26 1 > 2015

jako „ti, kteří zdražují vodu“. Jenže právě souboj o legislativní podobu novely zákona o odpadech je o tom, aby se cena vody, v tomto případě odpadních vod z bezodtokových jímek (lidově řečeno žump), skutečně razantně nezvýšila. SOVAK ČR tak svými postoji zvyšování cen vody brání – alespoň v případě novely zákona o odpadech. Podle generálního ředitele společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) a člena představenstva SOVAK ČR Petra Mrkose počítal totiž původní návrh novely zákona s úplným vyjmutím

sítě. Nově by tak spadaly pod zákon o odpadech. Tím, že nejsou připraveny další právní předpisy, na něž novela odkazuje, hrozí, že nebude jasné, které odpadní vody jsou ještě odpadními vodami a které jsou již odpadem. „Pokud by k tomu došlo, vzniká bezprostřední nebezpečí, že dojde k obrovské administrativní zátěži producentů odpadních vod, v tomto případě domácností a drobných podnikatelů,“ tvrdí Mrkos. A navíc hrozí, že odpady nebude kde likvidovat. Velká část čistíren odpadních vod

Foto: Nina Havlová

ZPRAVODAJ

nemá povolení přijímat odpady, ale pouze odpadní vody. Místně příslušné vodoprávní úřady navíc podle vodohospodářů příslušná povolení nevydávají, přičemž pravděpodobnost nevydání povolení je velmi vysoká, v řadě regionů stoprocentní. SOVAK ČR tak požaduje po ministerstvu životního prostředí jasný metodický výklad, jak se mají příslušné subjekty chovat, případně (což by bylo vhodnější řešení), aby byl novelizován také zákon o vodách a jasně určil, co to znamená likvidace odpadních vod, a do ní zahrnul mimo jiné i čerpání jímek a jejich odvoz do čistíren. Obdobně jako v případě sedimentů podporuje stanovisko SOVAK ČR i Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). „Zjednodušeně řečeno to, čemu jsme doposud říkali odpadní vody v bezodtokých jímkách a co zpravidla vozily fekální vozy jako odpadní vodu na čistírny odpadních vod, kde byla standardně zpracována a vyčištěna, by nově mělo být odpadem. Takto to alespoň původně

navrhovalo ministerstvo životního prostředí. Vzhledem k tomu, že z velké části se jedná o produkci od fyzických osob – občanů, jednalo by se dokonce o komunální odpad (nechme stranou, zda

říkat odpady, nebude po náběhu povinnosti kde likvidovat, neboť velká část čistíren odpadních vod nemá povolení od krajského úřadu k příjmu a zpracování odpadů, ale pouze odpadních vod,“ potvrzuje Havelka obavy

VHODNOU A EKOLOGICKOU CESTOU LIKVIDACE JE DRUHOTNÉ VYUŽITÍ ODPADNÍCH VOD, KTERÉ PŘINÁŠÍ TAKÉ EKONOMICKÉ VÝHODY, NAPŘÍKLAD V PRODUKCI ELEKTŘINY Z KALŮ.

kategorie ostatní, či nebezpečný (infekčnost). Množství se odhaduje na 1,7 – 2 miliony tun,“ podotýká výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka. To všem podle ČAOH znamená riziko pro obce, neboť ty by měly ze zákona občanům zajistit nakládání s komunálními odpady. Při případném přijetí problematického znění novely by přitom reálně hrozilo razantní zatížení producentů odpadních vod z bezodtokových jímek v tomto případě zejména domácností a drobných podnikatelů, novými povinnostmi. „Hrozí také, že tyto odpadní vody, kterým bychom nově začali

vodohospodářů. Také podle něj je vhodnějším řešením úprava zákonů týkajících se vod než řešení odpadních vod z bezodtokových jímek prostřednictvím novely zákona o odpadech. Zdá se však, že i tak půjde o řešení spíše ve střednědobém časovém horizontu. Z dlouhodobějšího pohledu je totiž řešením kaly z čistíren odpadních vod (ČOV) a obecně veškeré odpadní vody nějak zpracovávat. Ve světě se tak stále častěji prosazují různé technologie zpracování kalů z čistíren, v případě velkých ČOV se tomu tak děje i u nás. Svým

způsobem je tak otázkou času, kdy se, třeba i na základě legislativního tlaku, prosadí ve větší míře také obdobné technologie pro odpadní bezodtokové jímky a tedy i naše žumpy. Odpadní vody se přitom využívají například i k takzvané rekuperaci tepla. Zatím je však tento proces ekonomicky efektivní jen při velkém objemu odpadních vod odpovídající produkci minimálně několika tisícům obyvatel. Další energetickou možností je také zpracování kalů z ČOV na výrobu elektrické energie z bioplynu, přičemž v této oblasti se již daří ekonomickou efektivitu zvyšovat. Například čistírna odpadních vod Pest Sud (Maďarsko), která zpracovává odpadní vody 300 000 ekvivalentních obyvatel, vyvinula patentované řešení za účelem optimalizace zpracování čistírenských kalů, která umožnila zčtyřnásobit produkci bioplynu a ztrojnásobit množství elektřiny vyráběné v místní elektrárně, která je schopná pokrýt 80 % až 90 % energetických potřeb závodu z vlastních zdrojů. Stejnou cestu zvolila i Čína, kde bylo od konce roku 2013 vyrobeno 20 MW elektrické energie zpracováním 2 000 tun kalů denně, které produkuje jedenáct čistíren odpadních vod v Hongkongu. Tyto technologie se těší velké oblibě – stále je ale třeba instalovat je na středně velkých a velkých ČOV, aby byla investice efektivní. Vzhledem k tomu, že na planetě přibývá lidí a s tím spojená stále vyšší produkce odpadu, roste i potenciál využití odpadů buď k jeho dalšímu zpracování, nebo byznys spojený s likvidací odpadu. Svým způsobem je to, nejen v energetické oblasti, jedna z možností podnikání v mimoměstském prostoru, kde obvykle většina odpadu všeho druhu zatím končí…

Petr Havel

1 > 2015

27

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

PROBLÉM ZVANÝ BIOODPAD

PRVNÍHO LEDNA LETOŠNÍHO ROKU VSTOUPILA V PLATNOST VYHLÁŠKA 321/2014 SB., STANOVUJÍCÍ OBCÍM POVINNOST TŘÍDIT BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD (BRKO). JAK UŽ TO TAK V NAŠICH KRAJÍCH CHODÍ, NE VŠECHNY JIŽ PUBLIKOVANÉ ÚDAJE V MÉDIÍCH JSOU V SOUVISLOSTI S UVEDENOU VYHLÁŠKOU PŘESNÉ. JAK TO TEDY VLASTNĚ VŠECHNO JE? V prvé řadě je potřeba zdůraznit, že vyhláška je sice účinná od počátku kalendářního roku, povinnost obcí zajistit systém odděleného shromažďování BRKO se ale vztahuje každoročně na období od 1. dubna do 31. října. Jinými slovy, až do apríla je možné netřídit, a není to přitom porušením vyhlášky.

v přistavovaných velkoobjemových kontejnerech. Důležité je také uvědomění si rozdílu mezi BRKO a biologicky rozložitelným odpadem (BRO). Platí přitom, že zatímco BRO je veškerý biologicky rozložitelný odpad (ze zemědělství, lesnictví a z veškerých sektorů

BIOLOGICKÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD JE MOŽNÉ VHODNĚ VYUŽÍT NAPŘÍKLAD V KOMPOSTÁRNÁCH A NÁSLEDNĚ JEJ APLIKOVAT JAKO HNOJIVO NA ZEMĚDĚLSKÉ POZEMKY. Třídění BRKO je mediálně spojováno především s existencí hnědých kontejnerů, to však není jediný způsob, jak se s naplněním zmiňované vyhlášky vyrovnat. Další možností je shromažďování BRKO ve sběrných dvorech nebo

Foto: Nina Havlová

28 1 > 2015

včetně potravinářství), BRKO zahrnuje užší spektrum odpadu – jde „pouze“ o odpad produkovaný na území obcí občany a obcí samotnou, případně živnostníky zapojenými do systému obce. Jsou to tedy biologicky rozložitelné odpady zařadi-

telné dle katalogu odpadů do skupiny č. 20 - komunální odpady. Povinností obcí je přitom řešit systém třídění BRKO, ne BRO. BRKO by měl končit v kompostárnách, jejichž úhrnná kapacita činí v ČR podle údajů České asociace odpadového hospodářství 2,4 milionu tun a v současné době je z této kapacity využito jen zhruba 35 %. Přesto vypsalo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí dotační titul na třídění odpadů, v němž mohou až do 19. března 2015 žádat zájemci o podporu na dovybavení obecních systémů třídění odpadů. V praxi to znamená možnost dotací na různé druhy kontejnerů, hnědé či šedé popelnice či vybavení pro kompostárny a sběrné dvory. Kromě toho organizuje MŽP semináře BIOTOUR 2015,

Foto: Nina Havlová určené zástupcům obcí, kde se dozvědí, jaký způsob třídění BRKO zvolit v jejich obci, kolik je to bude stát a jak si požádat o dotace. Světlo světa již také spatřil výklad předpisů a jejich ustanovení související se zákonným

zmocněním k vydávání obecně závazné vyhlášky obce včetně vzoru obecně závazné vyhlášky obce. Metodiku mohou obce využít při přípravě obecně závazných vyhlášek a nalézt jí lze na webové adrese: http://www.tretiruka.cz/ news/metodika-pro-stanoveni-systemu-nakladani-s-komunalnim-odpadem-prosla-aktualizaci/, další informace pak jsou k dispozici na adrese: http://www.caoh.cz/odborne-clanky-a-aktuality/ caoh-prehledne-shrnuti-legislativnich-zmen-pro -obce.html. To vše vypadá jako opravdu zodpovědná příprava na nové povinnosti obcí, občanů a – i zemědělců. Právě v zemědělství je ale zásadní problém. Jde totiž o to, aby mělo veškeré vynaložené úsilí a náklady na systému třídění bioodpadu nějakou finální koncovku – a tou je využití produktů kompostáren na zemědělské půdě. To je ovšem složitější a dražší než doplňovat do půdy potřebné látky prostřednictvím

umělých hnojiv. Pro zlepšení kvality půdy by nicméně bylo zapravování produktů z kompostáren vhodnější. Nabízí se proto otázka, proč se, alespoň v některých případech zbytečně, utratí veřejné peníze za zvyšování kapacit kompostáren, které jsou již dnes z celostátního pohledu naddimenzované, když hlavní problém bioodpadů je v jejich konečném využití právě v zemědělství. Což je mimo jiné jeden z projevů takzvaných dělených kompetencí mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí, kdy v tomto případě jedno ministerstvo na počátku nějakého, obecně prospěšného cíle, má na příslušné projekty dostatek peněz, ale druhé ministerstvo na podporu ukončení tohoto procesu peníze nemá. Do dělených kompetencí přitom spadá veškerá oblast odpadového hospodářství, přičemž každé chybné rozhodnutí na jedné či druhé straně nebo nedohoda dvou v tomto smyslu klíčových resortů může stát všechny miliardy korun. A zbytečně.

Petr Havel

POZVÁNKA NA XXIII. SNĚM AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Kombajn 215x130.indd 1

20.11.14 10:40

SVOLANÝ PŘEDSTAVENSTVEM DLE ZÁKONA Č. 301/1992 SB., § 13, ODST. (7) A STATUTU AGRÁRNÍ KOMORY ČR ČL. 8, ODST. 7. SNĚM SE KONÁ VE ČTVRTEK DNE 12. BŘEZNA 2015 V CLARION CONGRESS HOTELU OLOMOUC, JEREMENKOVA 35. ZAHÁJENÍ SNĚMU V 10.00 HODIN, PREZENCE OD 8.30 HOD.

Foto: archiv AK ČR

PROGRAM 1. Zahájení 2. Volba mandátové komise, určení skrutátorů, zapisovatelů a ověřovatelů zápisu 3. Zpráva mandátové komise 4. Schválení programu, volba volební a návrhové komise 5. Zpráva představenstva AK ČR o činnosti za uplynulé volební období, od XXII. Sněmu a úkolech v příštím období 6. Diskuse 7. Informace o schválení účetní závěrky za r. 2013, o předběžné účetní závěrce za r. 2014 a schválení plánu příjmů a výdajů na r. 2015 8. Zpráva dozorčí rady a stanovisko dozorčí rady k předběžné účetní závěrce za r. 2014 9. Volby viceprezidentů 10. Usnesení, závěr

Na základě rozhodnutí představenstva AK ČR z 9. 10. 2014 uhradí každá OAK a čl. společenstvo částku 2.000 Kč jako úhradu nákladů sněmu za každého svého delegáta delegovaného na sněm AK ČR. Vložné je splatné na základě faktury vystavené po skončení sněmu dle skutečné účasti delegátů. Upozorňujeme, že delegáti nebudou mít hlasovací právo, pokud nebudou uhrazeny členské příspěvky za rok 2014.

Ing. Miroslav Toman, CSc. prezident Agrární komory ČR

1 > 2015

29

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

VYUŽITÍ DRUŽICOVÝCH DAT PRO SLEDOVÁNÍ VEGETACE A PROGNÓZU VÝNOSŮ V MINULÉM ROCE BYL DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ SUCHA (ISSS), JEHOŽ VÝSTUPY JSOU K DISPOZICI NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH WWW.INTERSUCHO.CZ, ZAČLENĚN I NÁSTROJ VYUŽÍVAJÍCÍ PRO HODNOCENÍ STAVU VEGETACE SATELITNÍ POZOROVÁNÍ. Po několika letech výzkumu a vývoje v oblasti tzv. Dálkového průzkumu Země (DPZ) se autoři ISSS rozhodli zúročit dosažené poznatky a zkušenosti se satelitním pozorováním a nabídnout praxi údaje v podobě map tzv. relativní kondice vegetace. Tento údaj je pravidelně aktualizován v týdenním kroku, přičemž se jedná o vyjádření vegetačního indexu NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) v procentech oproti obvyklým hodnotám pro

dané území a část roku. Tento index je vyhodnocen na základě měření záření, které odráží vegetace. Dané měření je možné díky přístroji MODIS nesenému satelitem Terra (viz obr. 1), který s tzv. polární dráhou letu ve výšce kolem 700 km poskytuje data od roku 2000 (v intervalu jeden až dva dny) pro celý povrch planety Země. Rozlišení vlnových délek potřebných pro výpočet námi využívaných vegetačních indexů je 250 x 250 metrů tj. nejmenší velikost pixelu činí 6,25 ha.

Obr. 1. Vizualizace satelitu Terra pořizujícího snímky Zemského povrchu (Zdroj: eospso.nasa.gov)

Obr. 3 Příklad hodnocení vývoje vegetace na orné půdě na základě průměrných, minimálních a maximálních hodnot indexu EVI pro okresy Znojmo a Olomouc v letech 2000-2014. Dále jsou vyneseny křivky popisující situaci v sezónách 2000, 2012 a 2014. Naměřené údaje umožňují prostřednictvím tzv. vegetačních indexů, jako je například NDVI či EVI (Enhanced Vegetation Index), hodnotit v jakém

vypovídací hodnotou. Počínaje sezónou 2014 jsou na webu ISSS (www.intersucho.cz, sekce: Dopady na vegetaci) zveřejňovány mapy v prostorovém roz-

VYUŽÍVÁNÍ NEJMODERNĚJŠÍCH POZNATKŮ VĚDY A VÝZKUMU V PROBLEMATICE SUCHA SE OPÍRÁ NEJENOM O SBĚR DAT PŘÍMO V TERÉNU, ALE TAKÉ O ÚZKÉM ZAPOJENÍ TECHNIKY A TECHNOLOGIÍ VE VESMÍRU.

Obr. 2 Relativní kondice vegetace ke dni 18.5.2014 (zdroj: www.intersucho.cz)

30 1 > 2015

stavu je vegetace oproti obvyklým podmínkám z hlediska množství zelené biomasy a stavu fotosyntetického aparátu. Vzhledem k citlivosti naměřených dat na podmínky v atmosféře byl pracovníky Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, Centra výzkumu globální změny, v.v.i. AV ČR a zahraničních pracovišt vyvinut postup, jak tato data pro podmínky střední Evropy získávat v co největší kvalitě, v téměř reálném čase a s maximální

lišení 5 x 5 km (viz obr. 2). Tato prostorová integrace je prováděna z důvodu eliminace vlivu střídajících se plodin v rámci jednotlivých pozemků. Relativní kondice vegetace je následně vykreslována pro veškerou vegetaci a zvlášť pak pro plodiny na orné půdě a trvalé travní porosty. Mimo to je vždy zveřejněna i mapa zachycující změnu relativní kondice vegetace polních plodin a travních porostů oproti minulému týdnu, což poskytuje dobré vodítko uživatelům

o aktuálním trendu. Získaná satelitní data jsou využívána pro srovnání podmínek v jednotlivých regionech ČR za období od roku 2000. Ukázka dynamiky jarního vývoje vegetace polních plodin (s využitím indexu EVI) na příkladu okresů Znojmo a Olomouc a vybraných let je patrná z obr. 3 (včetně vyznačených průměrných, minimálních a maximálních hodnot pro dané týdny). Porovnání satelitem zjištěného stavu vegetace na orné půdě v letech 2000-2014 s dosaženými výnosy pšenice ozimé v okrese Znojmo a Olomouc zachycuje obr. 4. První testy napověděly, že vypovídací hodnota kondice vegetace (pro obr. 4 stanovena na základě hodnot indexu EVI za období 22.4. až 11.7. každého roku) může být v souvislosti s výnosy polních plodin poměrně vysoká. Proto od sezóny roku 2015 budeme testovat modul, který bude poskytovat prognózu sezónních výnosů, která by měla být

Obr. 4 Porovnání kondice vegetace (na základě indexu EVI od 22.4. do 11.7.) v letech 2000-2014 s průměrnými výnosy pšenice ozimé v okrese Znojmo a Olomouc. (výnosy z roku 2014 pro Znojmo jsou na základě vyhodnocení ke dni 28.7.2014, pro Olomouc k 11.8.2014). k dispozici od počátku července a postupně aktualizována v průběhu letních měsíců. Smyslem tohoto testování bude v reálných podmínkách ověřit přínos alternativní metody odhadu výnosů hlavních plodin, jehož cílem je doplnit v současnosti používané metody nikoliv je nahradit. Přestože odhady výnosů bude možné provádět pro územní celky, pro něž jsou k dispozici sklizňová data

Foto: shutterstock.com

(tj. pro okresy), rozlišení vegetačních indexů umožní určit, jak byla produkce rozložena i v rámci jednotlivých okresů. Výzkum využití družicových dat pro potřeby ISSS a zemědělské praxe bude dále pokračovat, kdy je mimo jiné plánováno i rozšíření mapované oblasti za hranice ČR tak, aby uživatelé systému měli možnost posoudit podmínky v rámci porostů

i v okolních zemích. Dále je připravován výstup, který by umožnil hodnotit situaci odděleně pro trvalé kultury, jako jsou například sady a vinice. V dlouhodobějším měřítku pak předpokládáme využití detailnějších prostorových údajů v rozlišení až 20x20m, které budou dostupné díky pozorování z družice Sentinel 2 (tato má být letos vypuštěna v rámci programu Copernicus).

Hlavní autoři systému: doc. Miroslav Trnka, Dr. Petr Hlavinka, Dr. Martin Možný, Dr. Petr Štěpánek, Dr. Pavel Zahradníček, Dr. Daniela Semerádová, Dr. Lenka Bartošová, prof. Zdeněk Žalud Dotazy: [email protected] Aktivní zapojení do monitoringu sucha: hodnoceni.sucha@ czechglobe.cz Více informací: www.intersucho.cz a [email protected]

1 > 2015

31

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

OVĚŘOVÁNÍ PŮDOOCHRANNÝCH TECHNOLOGIÍ V PODMÍNKÁCH ČR I PŘES SKUTEČNOST, ŽE V POSLEDNÍCH LETECH SE V PROTIEROZNÍ OCHRANĚ PODAŘILO UČINIT POKROK, DEGRADACE PŮDY A TO PŘEDEVŠÍM ZTRÁTA PŮDY ZPŮSOBENÁ VODNÍ EROZÍ STÁLE PŘEDSTAVUJE JEDNO Z NEJVĚTŠÍCH OHROŽENÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ V PODMÍNKÁCH ČR. Neustále se zvyšující požadavek hospodařících subjektů na rozšíření ploch, kde by bylo možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny (širokořádkové plodiny a plodiny s nižší pokryvností půdy), může mít v blízké době zásadní vliv na stav a kvalitu půd v ČR. V konečném důsledků zanedbání či nesprávné používání protierozních technologií může vést k nadměrným ztrátám nejúrodnější části půdy (ornice), ale i zhoršení půdních vlastností, zmenšení půdního profilu, zvýšení štěrkovitosti, snížení obsahu humusu, poškození plodin a znesnadnění pohybu strojů, ztráty osiv a sadby, hnojiv atd. (obr. 1). Navíc transportované půdní částice

znečišťují vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou kapacitu toků, vyvolávají zakalení vod, poškozují intravilány obcí a tím se i zvyšují náklady na likvidaci škod při povodňových událostech. Obnova poškozených půd je velice obtížná, nákladná a mnohdy nevratná. Jedním z nástrojů v boji proti erozi je plnění Standardu Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Dotace jsou podmíněny plněním uvedených podmínek v rámci GAEC 1 a 2. Na zemědělské půdě jsou v rámci GAEC vymezeny plochy silně či mírně erozně ohrožené, kde je nutné uplatňovat půdo-

ochranné technologie. GAEC zatím řeší pouze 11 % z celkových 50 % skutečně erozí ohrožené plochy půd v ČR. Tento příspěvek se zabývá současnými nově ověřovanými technologiemi na ochranu půdy před erozí pro erozně nebezpečné plodiny (především pro kukuřici a brambory). Půdoochranné technologie jako takové spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem

Obr. 1: Následky vodní eroze na kukuřičném poli (VÚMOP, 2010)

32 1 > 2015

a zapojením nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Protierozní půdoochranné technologie však nemusí vždy ochránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici. Pro účinné zabránění erozi půdy je účelné kombinovat agrotechnické opatření s organizačními a technickými opatřeními, je-li to v ekonomických možnostech zemědělského podniku, tak aby nebyla překročena přípustná ztráta půdy na pozemku (k tomuto účelu je vhodné využívat pozemkových úprav).

Od roku 2011 probíhá ve VÚMOP, v.v.i., ověřování technologií pro pěstování erozně nebezpečných plodin. Na základě testování a ověřování účinnosti v provozních a poloprovozních podmínkách bylo již do specifických technologií zařazeno podrývání u cukrovky. V roce 2013

- Technologie jednorázového zapravení organické hmoty do půdy - Technologie pro pěstování čiroku - Technologie pásového zpracování půdy (strip till) - Technologie setí kukuřice s meziřádkovou vzdáleností do 45 cm.

ZÁSADNÍM PŘEDPOKLADEM PRO HOSPODAŘENÍ ČLOVĚKA V KRAJINĚ JE ŠETRNÉ A ROZUMNÉ VYUŽITÍ PŮDY A JEJÍ OCHRANA PŘED EROZÍ A DEGRADACÍ.

VÚMOP, v.v.i., ve spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti, zemědělskou praxí a finanční podporou MZe, zahájil ověřování dalších technologií navržených pro pěstování erozně nebezpečných plodin především zaměřených na kukuřici a brambory, které po prokázání účinnosti, bude možné zařadit mezi specifické půdoochranné technologie. Ověřování účinnosti půdoochranných technologií Při pěstování širokořádkových plodin, které nejméně chrání půdu před erozí a mezi něž patří hlavně kukuřice, je nutné na pozemcích ohrožených erozí upustit od konvenčních způsobů přípravy půdy a jejich výsevu, ale snažit se uplatňovat technologie ochranného obdělávání půdy s maximálním využitím meziplodin a posklizňových zbytků. V současné době jsou ověřovány následující půdoochranné technologie: - Technologie plečkování u kukuřice - Technologie vertikálního zpracování půdy

MZe a budou uveřejněny v dalším roce.

Technologie plečkování u kukuřici V roce 2014 začalo ověřování technologie plečkování (meziřádkový způsob kultivace) na kukuřici a její protierozní účinnosti v podmínkách ČR. Plečkování patří mezi tzv. meziřádkové kultivace, provádí se během vegetačního období u plodin s roztečí řádků nejméně 20 cm (především u cukrovky a kukuřice). Plečkování zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, omezuje výskyt plevele v meziřádku a odstraňuje půdní škraloup čímž zlepšuje infiltrační schopnost půdy. Během doby vegetace se může provádět opakovaně – vždy však záleží na stavu půdy a počasí. Půda se zpravidla zpracovává do hloubky 2–8 cm. Technologie vertikálního zpracování půdy U vertikkálního zpracování půdy dochází k částečnému zapravení rostlinných zbytků z meziplodiny / předplodiny. Půda je kypřena úzkými radličkami v pásech v celém půdním profilu (obr. 2 ).

Obr. 3: Polní simulátor deště

Technologie jednorázového zapracování organické hmoty do půdy Tato technologie je ověřována u brambor. Na podzim je na půdním bloku organická hmota (chlévský hnůj 40 t/ha) rozmetána a následně zapravená do půdy orbou nebo diskováním. Na jaře se brambory sází strojem na vytváření prosátých řádků. Technologie pro pěstování čiroku Čirok je v České republice poměrně novou plodinou a jako energetická plodina získává stále více na významu. Pěstování čiroku je podobé pěstování kukuřice. Čirok je zaset bezoorebným secím strojem (přesné secí stroje) do mulče (technologie přímého setí do nezpracované půdy). Princip bezorebného setí spočívá v ponechání půdy bez narušení od sklizně (předplodiny/meziplodiny) do osevu s výjimkou dodání živin. Osev se provádí v úzkém seťovém lůžku nebo drážce vytvořené předradličkami, čističi řádků, diskovými či hrotovými otvírači. Půda by měla mít v době setí v hloubce 2,5 cm teplotu alespoň 12°C.

Technologie pásového zpracování půdy (Strip till) Pásové zpracování půdy (Strip till) je obecně definováno jako zpracování půdy v pruzích ve směru řádků vysévané plodiny. V řádku vysévané plodiny dochází k odstranění rostlinných zbytků. Samotné pásy jsou široké ± 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 10 až 20 cm se současným uložením hnojiva. Principem pásového zpracování je kombinace výhod plošného zpracování půdy a setí do nezpracované půdy (Brant 2011). Půda v meziřádcích není kultivována, rostlinné zbytky ponechané na povrchu půdu chrání. Strip-till lze provést již na podzim, nebo až na jaře. O jeho termínu provedení rozhodují především půdní podmínky. Tvorba řádků na podzim umožňuje rychlejší ohřev půdy ve zpracovaných pásech na jaře a brzké oschnutí půdy umožní vytvoření dobrého seťového lože při časných výsevech. Jarní termín zpracování může zpozdit termín výsevu a je spojen s tvorbou vlhčího, chladnějšího a hrudovi-

tého seťového lože. Jarní zpracování však může být výhodné na lehčích půdách. Technologie setí kukuřice s meziřádkovou vzdáleností do 45 cm Kukuřice je zaseta bezorebným secím strojem (přesné secí stroje) do mulče (technologie přímého setí do nezpracované půdy). Princip bezorebného setí spočívá v ponechání půdy bez narušení od sklizně (předplodiny /meziplodiny) do osevu s výjimkou dodání živin. Technologie setí kukuřice nezvykle do úzkého řádku umožňují secí stroje Kinze. Spon setí je nastaven v meziřádkové vzdálenosti 37,5 cm a v řádkové vzdálenosti 34 cm, vždy oboustanně do trojsponu. Výsledkem technologie úpravy setí je celkově lepší využití plochy plodinou. Metodika ověřování půdoochranných technologií Pro ověřování půdoochranných technologií byly vytipovány a analyzovány plochy vhodné k ověřování. Pro ověřování pokusů pro kukuřici a čirok slouží lokalita Krásná Hora nad Vltavou. Druhá

lokalita Olešnice slouží pro ověřování pokusů na bramborách. Pokusy byly prováděny polním simulátorem deště a následně odebrané vzorky půdy a sedimentů byly odevzdány ke zpracování centrální laboratoři VÚMOP. Ověřování bylo uskutečněno na pokusných parcelách v roce 2013 a 2014, které měly stejné půdní i sklonitostní poměry. Na vymezených pokusných plochách byla ověřována účinnost jednotlivých technologií a výsledné hodnoty byly srovnávány s údaji získanými z parcelky černého úhoru (kypřená plocha držená bez vegetace), který sloužil jako

kontrolní varianta. Měření probíhalo vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování. Pokusy probíhaly v různých pěstebních období po celou dobu vegetačního období pomocí polního simulátoru deště vyvinutého VÚMOP, v.v.i. Bylo vyhodnocováno množství povrchového odtoku, ztráta půdy erozí, infiltrační schopnost půdy, půdní struktura, půdní stabilita a další hydrologické a pedologické vlastnosti půd. Výsledky vyhodnocení půdoochranných technologií jsou předmětem závěrečné zprávy pro

Závěr Kvalita půdy a omezení její degradace jsou základním kamenem současné vládní strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství v souladu se společnou zemědělskou politikou EU. Jedním z nástrojů jsou zmíněné standardy GAEC, které pomáhají zajišťovat udržitelné zemědělské hospodaření v souladu s ochranou životního prostředí a současně chrání půdu před degradací, především erozí. Rozšířením a úpravou standardů (např. GAEC 2) o nové půdoochranné technologie bude zemědělským podnikům umožněn větší výběr a dostupnost technologií. V ověřování technologií jako půdoochranných je nutné pokračovat minimálně v dalším roce pro zjištění průkazných výsledků. Předběžně se z protierozního hlediska jeví příznivě především technologie pásového zpracování půdy (strip till). Seznam specifických půdoochranných technologií je otevřený, kdokoliv může po dohodě s MZe, navrhnout a rozšířit seznam technologií, které budou následně ověřeny a bude zhodnocena jejich protierozní účinnost.

Eva Procházková, David Kincl, Ivan Novotný, Jan Vopravil, Jiří Hladík

Obr. 2: Vertikální zpracování půdy strojem Terraland (foto ZD Krásná hora)

1 > 2015

33

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

NOVELA ZÁKONA O ODPADECH MŮŽE ZÁSADNĚ OVLIVNIT ZEMĚDĚLSTVÍ

mohly za určitých podmínek vracet do krajiny a na zemědělskou půdu, odkud původně pocházejí. Stejným způsobem tak musí postupovat i ČR, kde je navíc oproti celé řadě členských států EU tato potřeba ještě větší kvůli poměrně značnému ohrožení zemědělské půdy erozemi a také vzhledem k tomu, že z naší „střechy Evropy“ veškerá voda odtéká, takže riziko tvorby sedimentů ve vodních plochách v nižších polohách je výraznější.

ZEMĚDĚLCI, POTRAVINÁŘI, VODOHOSPODÁŘI I OBCE – TI VŠICHNI JIŽ ČÁSTEČNĚ JSOU, ALE V PRŮBĚHU LETOŠNÍHO ROKU MNOHEM VÍCE NEŽ NYNÍ BUDOU DOTČENI PŘIJATOU PODOBOU NOVELY ZÁKONA 185/2001 SB., O ODPADECH. V RESORTU ZEMĚDĚLSTVÍ ZATÍM PODCEŇOVANÁ OBLAST TAK NABUDE ZNAČNÉHO VÝZNAMU. Pokud se přitom v průběhu přijímání novely nedohodnou na rozumném kompromisu ministerstva zemědělství a životního prostředí, může mít nedohoda fatální význam právě pro hospodařící zemědělce. První a zřejmě nejvíce diskutabilní oblastí je problematika sedimentů těžených z vodních nádrží a koryt vodních toků, které lze v současné době mimo jiné ukládat na zemědělské půdě

a v praxi tak působit proti následkům vodní a větrné eroze a také – gravitace. Zdravý selský rozum říká, že pokud se půda vlivem gravitace a počasí samovolně přemístí do rybníků, koryt řek či vodních nádrží, neměl by být žádný problém s tím, opětovně jí do krajiny zase vracet. Samozřejmě za předpokladu, že nebude obsahovat látky, které mohou následně půdu

kontaminovat a díky tomu paralyzovat pěstování zemědělských plodin jako suroviny k výrobě potravin. Jenže stávající možnost ukládat vytěžené sedimenty na zemědělskou půdu může skončit. Stát se tak může za situace, kdy budou tyto sedimenty podle novely zákona o odpadech zařazeny do kategorie „odpad“, aniž by bylo speciálně upraveno

nakládání s ním, a jako takové by nemohly být využity například při

protože jiný způsob likvidace takových hmot prakticky nepřipadá v úvahu,

ŠPATNÁ LEGISLATIVNÍ DEFINICE ODPADŮ MŮŽE ZÁSADNĚ NEGATIVNĚ OVLIVNIT PODNIKÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ, PROTO JE POTŘEBA V TÉTO OBLASTI KOMUNIKOVAT A SEKTOR OBHAJOVAT. úpravách terénu, při zavážení podzemních prostor či ukládány na zemědělské půdě. „Jejich ukládáním na skládky,

by se odstraňování sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků stalo v mnoha případech finančně neúnosným.

Proto lze očekávat, že by tyto sedimenty byly z vodních nádrží a koryt vodních toků těženy v podstatně menší míře. Důsledkem toho by bylo zhoršení ochrany před povodněmi zmenšením retenčních a akumulačních objemů vodních nádrží a retenčních schopností krajiny,“ říká předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR (SVH) Petr Kubala.

Foto: Nina Havlová Sedimenty ve vodních nádržích a korytech vodních toků vznikají, jak už bylo řečeno, samovolně a přirozeně následkem vodní eroze na pozemcích. S ohledem na jejich množství je prakticky vyloučeno, aby se všemi takto vzniklými sedimenty bylo nakládáno striktně jako s odpadem podle všech zásad zákona o odpadech. Použití „sedi-

upraven i způsob nakládání s vytěženými sedimenty z vodních nádrží a koryt vodních toků tak, aby pro ně většina administrativních povinností vyplývajících ze zákona o odpadech pro nakládání s odpady neplatila. Tento oficiální postoj Svazu vodního hospodářství ČR podporuje také Česká asociace odpadového

V ZÁJMU STÁTU JE PODPORA ŠETRNÉHO PODNIKÁNÍ V KRAJINĚ, KE KTERÉ PATŘÍ I RACIONÁLNÍ NAKLÁDÁNÍ S OBNOVITELNÝMI ZDROJI, TEDY I SE SAMOTNÝMI ODPADY.

mentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků“ na pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu předpokládá navíc i novela zákona č. 334/1994 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Foto: Nina Havlová

34 1 > 2015

Pokud by byly veškeré sedimenty vytěžené z vodních nádrží a koryt vodních toků považovány za odpad likvidovaný na skládkách, dostala by se tím také Česká republika do kolize se záměrem Evropské komise a svým vlastním závazkem snížit skládkování odpadů v krajině. Je proto nezbytné, aby novelou zákona o odpadech byl

riziko povodní i rizika sucha, začíná ministerstvo životního prostředí z původního návrhu novely zákona o odpadech, který poslalo do meziresortního připomínkového řízení, částečně ustupovat. K rámcové dohodě o způsobu nakládání se sedimenty tak, aby je bylo možné využít i jinak než jako odpad likvidovaný na skládkách, došlo mezi představiteli ministerstev zemědělství a životního prostředí na jednání v úterý 20. ledna. I tak ale není všem diskusím konec, mezi oběma resorty trvá řada rozporů týkajících se jednotlivých

formulací a pojmů, a přestože se v obecné poloze dohoda rýsuje, odehraje se zřejmě rozhodující střet o konečnou podobu novely zákona ve výborech parlamentu. Bylo by přitom velmi žádoucí, kdyby své připomínky a zkušenosti z praxe uplatnili i zástupci hospodařících zemědělců, bez ohledu na jednotlivé zájmové organizace. Korektně je třeba říci, že změna kategorizace vytěžených sedimentů na „odpad“ není primárním výmyslem ministerstva životního prostředí. Ke

změně v současnosti platné legislativy totiž nutí ČR Evropská komise, která poukazuje na nesprávnou transpozici Rámcové směrnice o odpadech 98/2008/ES. Na druhou stranu, ministerstvo životního prostředí ve svém původním návrhu vyřešilo výtku Komise tak, že příslušnou pasáž uvedené směrnice do novely zákona o odpadech „otrocky“ přepsalo. Lze jen podotknout, že zmiňovaná směrnice se týká všech členských zemí EU, avšak – a to je rozhodující – každá z nich uplatňuje nějakou výjimku tak, aby se sedimenty

Na celé věci je proto zarážející jedna skutečnost – totiž, že v ČR není oficiálně kvantifikován ekonomický dopad případného zařazení sedimentů do kategorie odpadů. Kdyby tomu tak bylo, byla by nepochybně možná protiargumentace proti skládkování sedimentů snazší. Roční potřeba jejich těžby z vodních nádrží a koryt řek se dá totiž odhadovat na stovky milionů kubíků, přičemž poplatek za uložení jednoho kubíku sedimentů činí zhruba 100 korun. To v praxi znamená pro veškeré správce a majitele vodních toků roční vícenáklady v řádu miliard korun.

Petr Havel

hospodářství (ČAOH), která se snaží dlouhodobě o snížení ukládání různých typů odpadů na skládkách. Proti zařazení vytěžených sedimentů do kategorie odpad je logicky i Ředitelství vodních cest ČR. Pokud by se totiž snížil objem těžby z koryt vodních toků, například Labe, omezilo by se tím již tak značně omezené využití vodní přepravy po naší největší řece. Vzhledem k tomu, že skládkování vytěžených sedimentů je problémem pro celou řadu významných organizací, a navíc je i opatřením, které by ve svém důsledku poklesem těžby sedimentů zvýšilo

Foto: Nina Havlová

1 > 2015

35

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

POTRAVINY A PARAGRAFY V PROMĚNÁCH ČASU NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH ZVÝŠILA OD 1. LEDNA 2015 POKUTY ZA NEKVALITNÍ VÝROBKY AŽ NA DESET MILIONŮ KORUN. NĚKOMU SE TO MOŽNÁ ZDÁ PŘÍSNÉ, ALE ZA PRVNÍ REPUBLIKY HROZILO ZA NEDODRŽENÍ TEHDEJŠÍCH ZÁKONŮ O POTRAVINÁCH DOKONCE I VĚZENÍ. NAPŘÍKLAD ZA PORUŠENÍ POVINNOSTI ZÁKONA O VÝROBĚ CHLEBA Č. 46 Z ROKU 1930 MOHL BÝT HŘÍŠNÍK TRESTÁN AŽ DVĚMA TÝDNY VĚZENÍ. A VĚZENÍM AŽ ŠESTIMĚSÍČNÍM PAK MOHL BÝT POTRESTÁN TEN, KDO PORUŠIL VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ Č. 377 O VÝROBĚ A OBCHODU S POTRAVINOVÝMI NÁHRAŽKAMI Z ROKU 1920. PODÍVEJME SE, JAK SE MĚNILY POŽADAVKY NA KVALITU POTRAVIN ZA POSLEDNÍCH STO LET. Novelizovaný zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích zavedl kromě jiného také povinnost poskytovat v prodejnách detailnější informace o nebalených potravinách, například uvádět přítomnost alergenů nebo obsah hlavní složky v párcích či salámech. Obchodníci nad tím právě nejásají. Co by ale řekli na to, kdyby v prodejnách museli na nápadně umístěných cedulích informovat spotřebitele třeba o tom, jaký druh tuku byl použit v pečivu a zda jsou v potravinách přítomny náhražky. Věřte nevěřte, ale právě tyto a k tomu ještě i další povinnosti při prodeji potravin požadovala litera zákona v prvorepublikovém Československu.

Foto: Shutterstock.com

36 1 > 2015

K výrobě používáme jen přírodních tuků V Potravním kodexu československém z prosince 1937 stojí černé na bílém, že prodejny potravin všeho druhu musely zákazníky na nápadném místě zřetelným, čitelným a nesmazatelným nápisem informovat, zda byl k výrobě použit výlučně přírodní tuk. Přírodním tukem se tehdy rozumělo pouze máslo, sádlo, lůj živočišného původu bez jakýchkoli příměsí a olivový olej. Rostlinné tuky a oleje byly až na olej olivový v té době považovány za tuky umělé. Cedule s upozorněním „K výrobě používáme jen přírodních tuků“ byla v té době jasným poselstvím těm zákazníkům,

kteří o umělé tuky v potravinách nestáli. Nápisy, obsahující nepravdivé údaje byly zakázány, jak to doslovně stojí ve vládním nařízení č. 51/1934 Sb. o výrobě a prodeji umělých tuků jedlých. Používání umělých tuků bylo přísně regulováno. Jak vyplývá z již zmíněného vládního nařízení, v řeznické a uzenářské výrobě se vůbec nesměly používat. Povoleny nebyly také v živnosti cukrářské a v továrnách na cukrovinky. Upraveno zákonem bylo i používání umělých tuků ve výrobě pečiva – směly přijít jen do levnějších druhů. Výslovně zakázány byly při výrobě vánoček, mazanců, koblih a bábovek, tehdy souhrnně označovaných jako pečivo přepychové nebo také luxusní. Pro

srovnání: Chceme-li dnes koupit vánočku pouze s máslem, musíme hledat na obalu označení, že je máslová. Výrobci jedlých umělých

tím, že tehdy ještě nebyly známy technologie UHT ošetření mléka a tetrapakové obaly. Například pasterované mléko v lahvích nebo v konvích

KVALITA POTRAVIN PATŘILA JIŽ PŘED STO LETY MEZI VÝZNAMNÁ A FREKVENTOVANÁ TÉMATA A PODVODY BYLY TVRDĚ TRESTÁNY. tuků měli povinnost „především zpracovávati domácí suroviny, zejména olejnatá semena, lůj a vejce za ceny přiměřené“. Dnes v mnoha potravinách používaný palmový olej by v té době tak sotva byl možný. Když se řekne smetana Pravidla pro výrobu a prodej mléka se rovněž poněkud lišila od těch dnešních. A nebylo to jen

se smělo prodávat jen o tučnosti nejméně 2,5 procenta. Dnešní předpisy umožňují prodávat mléko odtučněné až na půl procenta. „Obyčejná smetana, je-li uváděna do oběhu, nesmí obsahovati méně než 12 procent, šlehačka méně než 33 procent tuku“, uvádí se ve vládním nařízení č. 75/1934 Sb. o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami. Nynější legislativa stanoví, že smetana musí mít nejméně deset procent mléčného tuku a smetana ke šlehání nejméně 30 procent. Jako šlehačka se dnes označují i výrobky, v nichž je obsažen rostlinný tuk. Za pozornost stojí, že prvorepubliková kriteria pro smetanu a smetanu ke šlehání u nás platila až do konce roku 1994, kdy byla zrušena závaznost státních norem pro potraviny (ČSN). … a přece se podvádělo Z potravinářských předpisů z doby první republiky čiší až puritánský důraz na kvalitu a autenticitu

potravin a zemědělských surovin k jejich výrobě. Lze si to vysvětlit neblahými zkušenostmi s šizením a všeobecným nedostatkem potravin za první světové války. Šidilo se ale i v samostatném Československu, tzv. Protilichevní služba v roce 1930 zjistila „četná porušení“ zejména u mléka a másla. Mléko bylo ředěno vodou nebo z něj byl odebrán tuk, do másla se přimíchával margarín či se dokonce jen přebaloval do obalů od másla. Špatnou jakostí chleba, vyrobeného z mouky namleté z tzv. intervenčního obilí se v roce 1934 dokonce zabývalo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, které uložilo příslušným úředním orgánům kontrolním zvýšení dozoru nad jakostí chleba i žitné mouky v oběhu. Tehdejší Československo přitom mělo od roku 1930 zákon o výrobě chleba (č. 46/1030 Sb.), pod nímž je podpis tehdejšího prezidenta republiky Tomáše G. Masaryka. Za porušení zákona o chlebu hrozil trest čtrnáctidenního vězení nebo pokuta pět tisíc korun nebo souběh obojího. Každý bochník musel být opatřen značkou pekaře, to je počátečním písmenem jména pekařova nebo registrovanou ochrannou známkou nebo jinou značkou. Značka musela být vpečena do bochníku chleba tak, aby byla zřetelná. V zákoně sice bylo definováno, že chléb musí být vyroben z žitné mouky s přídavkem maximálně deseti procent mouky pšeničné, ale na všechny detaily nepamatoval. Za pozornost ještě stojí, že stejné surovinové

CO DŘÍVE VADILO NA CHLEBU Potravní kodex československý v roce 1937 přesně popsal, jak chléb nesmí vypadat, co v něm nesmí být a jak nesmí chutnat. Z rozsáhlého výčtu požadavků, který zaplnil tři tiskové strany kodexu, vybíráme pouze několik.

Vady celkového vzhledu bochníku

Foto: Shutterstock.com složení musel mít i chléb cizozemský, který se dovážel na území naší tehdejší republiky. Kodex nastolil pravidla Zcela jasná pravidla výroby chleba, ale i pečiva a dalších potravin stanovil až Potravní kodex československý z roku 1937, který upřesnil dokument stejného názvu, jenž u nás začal postupně vycházet od roku 1934. Jednotlivé kapitoly kodexu nejprve vycházely jako český překlad původního německy psaného rakouského

pro výrobce, kontrolní instituce a také pro soudy a soudní znalce. Vydavatelem kodexu bylo tehdejší ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. K textu se před vydáním vyjadřovala všechna ministerstva. Z dnešního hlediska je zajímavé, že text takto závazného dokumentu vytvořili pouze odborníci bez zásahu politiků a neschvaloval ho parlament. Autorský tým kodexu sestával především z profesorů ČVUT Praha,

PRAVIDLA VÝROBY POTRAVIN BYLA POSTUPNĚ SOUSTŘEDĚNA POD POTRAVNÍ KODEX ČESKOSLOVENSKÝ, KTERÝ Z POZNATKŮ TEHDEJŠÍ DOBY VELICE DOBŘE DEFINOVAL ZÁKLADNÍ STANDARDY I KONTROLU. Codex alimentarius austriacus, který byl vydán ještě před první světovou válkou. Protože pouhý překlad nepokrýval požadavky modernější doby, začali čeští odborníci vytvářet pro jednotlivé kapitoly vlastní texty na základě nejnovějších poznatků jak domácích, tak zahraničních. Nakonec, v roce 1937, byly i původní první přeložené kapitoly nahrazeny přepracovanými texty. Kodex sloužil jako závazný standard

kam tehdy spadalo i studium chemie, potravinářství a zemědělství. Dále v něm byli zástupci z řad státních výzkumných ústavů, včetně Státního všeobecného ústavu pro zkoumání potravin při Univerzitě Karlově v Praze. Na textu se podíleli i zástupci z výrobní praxe, například pekařské firmy Odkolek či různá sdružení výrobců potravin, mj. Ústřední spolek čs. průmyslu cukrovarnického.

Chleba do všech detailů Kodex v kapitole Chléb a pečivo obsahoval 40 stran textu, v němž byly podrobně popsány požadavky na množství surovin, jejich druh a kvalitu pro jednotlivé pekárenské výrobky, jejichž pestrost je i v dnešní době ohromující. Uveďme alespoň kategorie, do nichž byly výrobky zařazeny: hladké pečivo, pletené pečivo a hvězdičky, rohlíky, pečivo přepychové (luxusní), chleby a pečivo speciální (dietní) či chléb a pečivo pro diabetiky. Vedle závazných surovinových norem byl detailně popsán i postup při výrobě chleba a pečiva včetně doby pečení. Kodex dále zahrnoval požadavky na chemické, mikroskopické a senzorické vlastnosti hotových výrobků. Samostatná kapitola byla věnována vadám zboží a nekalým způsobům úpravy. Tvůrci kodexu vyjádřili v předmluvě přesvědčení, že „výrobci a obchodníci v oboru potravinovém, nechtějí-li se dostati do konfliktu s úřady a se soudy, budou při svém podnikání pečlivě dbáti příslušných ustanovení kodexových“. Čaj, pivo, sůl i petrolej Potravní kodex obsahoval dvacet kapitol, z nichž první byla právě chléb

a pečivo. Další kapitoly se věnovaly obilovinám, luštěninám a kuchyňské soli. Pak to byla čerstvá zelenina, sušená zelenina, jedlé houby, čerstvé ovoce včetně jižního a ovoce sušené. Následovaly kapitoly kakao, káva, čaj a maté,dále cukry a jejich náhražky, zvláště umělá sladidla, pivo, cukrářské zboží a cukrovinky. Samostatnou kapitolu měla i sodová voda a jiné připravované uhličité nápoje. Další kapitola pojednávala o kysličníku uhličitém (v dnešním názvosloví oxid uhličitý – pozn. aut.), a to v kapalném i tuhém skupenství jako suchý led. Svou vlastní kapitolu v kodexu měl i petrolej, který není poživatinou, ale používal se v domácnostech ve vařičích a v lampách. Po druhé světové válce byl potravní kodex vystřídán československými státními normami (ČSN). Zákon platil 55 let Dodejme, že prvorepublikové Československo převzalo při svém vzniku v roce 1918 spolu s jinými bývalými zákony rakouskými a uherskými také zákon O oběhu poživatin a některých předmětů užitných č. 89 z roku 1897. Tento zákon z dob Rakouska-Uherska platil

Puchýře na kůrce a odfouklá kůrka. Bývá to způsobeno mladým nebo zestárlých kvasem, nedokynutím, příliš horkou pecí, nedostatečně propracovanými kvasy, anebo přídavkem mouky ze zrostlého zrna, což v dnešní terminologii znamená porostlého zrna, když obilí již během sklizně začíná klíčit v klasu. Trhliny v kůrce. Ty vznikají, spéká-li se mouka chudá na bílkoviny, nebo použije-li se staře „vedeného“ těsta, je-li chléb překynutý či je-li pec chladná. Příliš kulatý tvar. Bývá způsoben tuhým těstem, nebo málo kynutým chlebem, horkou pecí apod. Příliš plochý tvar. Bývá zaviněn, použije-li se špatně pečivé mouky (například ze zrostlého obilí), nebo připraví-li se příliš řídké těsto, nechá-li se chléb překynout, peče-li se v chladné peci apod.

Vady chleba patrné teprve na řezu Drolivá střídka. Bývá zaviňována moukou s malou vazností vody, nebo moukou starou či chudou na bílkoviny, použije-li se k zadělání velkého přídavku mouky pšeničné do mouky žitné, anebo příliš mladého kvasu. Kroužek – brousek – duše. Tato vada bývá způsobována špatnou moukou, je-li chléb trochu nedokynutý a poněkud nedopečený apod. Trhlá střídka. Tato vada bývá zaviněna neodleželou, čerstvě namletou moukou, nebo moukou škrobnatou a tedy chudou na bílkoviny, mladým kvasem nebo poněkud nedkynutým chlebem, příliš tuhým těstem apod. Velké póry ve střídce. Bývají způsobovány příliš nerovnoměrným vedením těsta, příliš řídkým těstem, nedokynutým chlebem apod.

Chuťové vady chleba Chléb je příliš kyselý, protože byl vyroben z přestárlého kvásku. Chléb je připálený, protože při pečení byla příliš vysoká teplota. Střídka chleba je mazlavá; takový chléb byl buď vyroben ze zrostlého zrna, nebo byl nedostatečně zakvašen. Zdroj: Potravní kodex československý, Chléb a pečivo, 1937

v Československu až do roku 1952. Tehdy ho nahradil zákon o hygienické a protiepidemické službě. Problematiku potravin dále řešil zákon o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci a také zákon o normalizaci, podle kterého každý nový výrobek včetně potravin musel projít

zkouškami ve státních zkušebnách. Všechny vyráběné a prodávané potraviny musely splňovat požadavky státních nebo oborových norem. Samostatný zákon o potravinách pod č. 110 byl u nás přijat až v roce 1997.

Alice Olbrichová

1 > 2015

37

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

REGIONÁLNÍ POTRAVINY NAŠLY SVÉ PEVNÉ MÍSTO V PRODEJNÁCH BILLA SPOLEČNOST BILLA ČESKÁ REPUBLIKA DLOUHODOBĚ STAVÍ SVOU FILOZOFII NA BOHATÉ NABÍDCE KVALITNÍCH A ČERSTVÝCH POTRAVIN. TATO MYŠLENKA V SOBĚ PŘIROZENĚ NESE ZÁJEM O CO NEJŠIRŠÍ PODPORU TUZEMSKÝCH PRODUCENTŮ. JIŽ NYNÍ TVOŘÍ VĚTŠINU SORTIMENTU V BILLA ČESKÉ POTRAVINY. KVALITNÍ DOMÁCÍ PRODUKTY, PRO KTERÉ SI ZÁKAZNÍCI BILLA SUPERMARKETY OBLÍBILI, DOSTÁVAJÍ LETOS NOVÝ ROZMĚR. BILLA VE VYBRANÝCH PRODEJNÁCH ZAVÁDÍ SPECIÁLNÍ REGIONÁLNÍ KOUTKY S LOKÁLNÍMI POTRAVINAMI. CELÝ PROJEKT STARTUJE PRÁVĚ NYNÍ A DO KONCE ROKU 2016 POKRYJÍ PRODEJNY S REGIONÁLNÍM SORTIMENTEM CELOU REPUBLIKU.

REGIONÁLNĚ Regionální potraviny, zejména pečivo či nápoje, měly své zastoupení ve všech prodejnách BILLA již dříve. Regionální koutky však zákazníkovi nabídnou mnohem více. Nejvíce lokálních produktů nalezne své místo v tzv. Regionálním regálu. Jedná se o klasický čelní regál o šíři jednoho metru a výšky necelých dvou metrů. Regál použitými materiály evokuje český venkov a je doplněn

38 1 > 2015

o výrazný propagační prvek - nepřehlédnutelné čelo s motivy české krajiny. Výrobky od lokálních pekařů budou umístěny ve speciálně označených koších a ostatní výrobky jako mléčné, maso, uzeniny, nápoje budou lákat zákazníky k nákupu pomocí stylového stopperu. Nakupující vždy spolehlivě pozná, že si vybral produkt z vlastního regionu.

„Již nyní tvoří české potraviny 70 % našeho sortimentu. Rádi bychom tento podíl navýšili na celých 75 %. Rozšíření nabídky o lokální produkty je dalším logickým krokem v naší dlouhodobé snaze o podporu české ekonomiky i snížení dopadů složitých dodavatelských procesů na životní prostředí,“ přibližuje projekt regionálních potravin v BILLE její generální ředitel Jaroslaw Szczypka.

V průběhu roku 2015 vybaví BILLA regionálními regály vybrané prodejny v Čechách, moravské prodejny budou následovat v druhé vlně, v průběhu roku 2016. Praha si bude muset na zařazení do projektu počkat na závěr roku 2016, zato se však dočká výběru toho nejlepšího regionálního zboží z celé republiky. Jako první si mohou tuto originální nabídku vyzkoušet zákazníci v 11 prodejnách v Jiho-

českém kraji. V Českých Budějovicích nabízejí regionální potraviny všechny prodejny BILLA. Svůj regionální regál mají také obyvatelé Milevska, Tábora, Strakonic a Týna nad Vltavou. Zdejší obyvatelé ve speciálním regálu naleznou více než 60 položek, které zahrnují džemy, čaje, sušenky a cukrovinky, medy, šťávy, sirupy, mošty, lihoviny, sušené maso a houby. Dalších více než 100 artiklů dodávají místní

pekaři, kolem 25 piv lokalni pivovary a 26 druhů masných výrobků od dalších prvovýrobců. Mléčné výrobky mají ve zdejšim kraji dlouholetou tradici, často jsou oblíbené po cele zemi, proto je lze těžko označit čistě za regionální. Po Jižních Čechách regionalita pokryje Středočeský kraj. Středočeši budou mocipohodlně nakoupit lokální produkty v Bille již toto jaro.

Chcete se i Vy stát regionálním dodavatelem pro prodejny BILLA? V případě zájmu pište na e-mail: [email protected] BILLA_inzerce_Agrobase_REGION_215x269.indd 1

22.01.15 1 > 2015

39

17:11

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

VÝŽIVOVÉ HODNOCENÍ TUKŮ A OLEJŮ TUKY JSOU JEDNOU ZE TŘÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVIN A JIŽ DLOUHODOBĚ TOU NEJDISKUTOVANĚJŠÍ. JEDNÍM Z DŮVODŮ, PROČ TUKY PŘITAHUJÍ VYSOKOU POZORNOST ODBORNÍKŮ I SPOTŘEBITELŮ, JE ZVÝŠENÉ RIZIKO ŘADY ZÁVAŽNÝCH ONEMOCNĚNÍ (SRDEČNĚ CÉVNÍ ONEMOCNĚNÍ, DIABETES 2. TYPU, OBEZITA A NĚKTERÁ NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ), SOUVISEJÍCÍCH S KONZUMACÍ TUKŮ. DALŠÍM DŮVODEM JE MALÁ STABILITA VĚTŠINY TUKŮ A OLEJŮ PŘI VYSOKÝCH TEPLOTÁCH, KTERÝM JSOU VYSTAVOVÁNY PŘI OBLÍBENÝCH KULINÁRNÍCH ÚPRAVÁCH POTRAVIN, ZEJMÉNA PŘI SMAŽENÍ. Rozhodující vliv na zdraví člověka má složení mastných kyselin v tucích. Většina výživových doporučení proto uvádí doporučený příjem jednotlivých skupin mastných kyselin v procentech doporučené denní dávky energie. Detailní doporučení k příjmu tuků a olejů se vyskytují pouze ojediněle. Většinou se doporučuje pouze poměr příjmu živočišných a rostlinných tuků, kdy by rostlinné tuky měly tvořit 2/3 a živočišné tuky 1/3 z přijatých tuků, přičemž celkový denní příjem tuků by neměl přesáhnout 60 až 90 g (GDA doporučení zní 70 g tuků na osobu a den). Běžný spotřebitel většinou nezná složení mastných kyselin tuků a olejů, které používá,

a proto jsme otestovali nejběžněji se vyskytující stoprocentní jednodruhové tuky a oleje. U oleje olivového a řepkového jsme do testování zahrnuli jak oleje rafinované, tak za studena lisované. Místo másla jsme analyzovali ghee (přepuštěné máslo), které lze použít i na smažení, protože díky přepuštění neobsahuje vodu a bílkoviny jako máslo. U všech vzorků jsme také stanovili peroxidové číslo, abychom zjistili, jaká je kvalita tuků a olejů z hlediska oxidativních změn. Na základě výsledků těchto testů je možné posoudit nutriční prospěšnost daného tuku a dále pak jeho vhodnost k různým typům kulinárních úprav.

vázaného kyslíku v tuku. Čím je hodnota vyšší, tím je olej žluklejší. Vyhláška Ministerstva zemědělství stanovuje limit pro jedlé tuky a oleje do 10 mekv. O2/kg (u olejů lisovaných za studena a takto deklarovaných je limitní hodnota 15 mekv. O2/kg). Žádný vzorek tuto hodnotu nepřekročil.

Peroxidové číslo ukazuje na množství peroxidově

SFA (= nasycené mastné kyseliny) patří mezi

TFA (= transmastné kyseliny) mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví, zejména srdečně cévní systém. Diskutuje se též nepříznivý vliv těchto mastných kyselin na vývoj mozku u dětí a dospívajících. Jejich množství je v odborných doporučeních limitováno na 1 % z denního doporučeného příjmu energie.

mastné kyseliny, kterých konzumujeme nadměrné množství, a proto je třeba jejich spotřebu omezovat. A to i s ohledem na skutečnost, že tuky obsahující tyto mastné kyseliny mají dobrou tepelnou stabilitu. Při nadměrné konzumaci mají nasycené mastné kyseliny negativní vliv zejména na hladinu cholesterolu v krvi a srdečně cévní systém. Prokázán je také vliv na přednostní ukládání tuků uvnitř břišní dutiny (abdominální obezita). V poslední době se nadměrná konzumace tuků s převahou nasycených mastných kyselin dává do souvislosti se zvyšováním rizikového prozánětlivého stavu organizmu. MUFA (= mononenasycené mastné kyseliny) mají obecně na zdraví neutrální vliv. Pozitivně

Výsledky testování, které proběhlo v prosinci 2013 v laboratořích VŠCHT, jsou uvedeny v následující tabulce: Peroxidové číslo

TFA

SFA

MUFA

PUFA

n-3

Škvařené vepřové sádlo 1

1,7

0,3

49,4

39,6

10,7

0,8

9,5

Škvařené vepřové sádlo 2

2,2

0,5

40,2

46,1

13,3

0,5

12,2

Ghee, přepuštěné máslo

1,3

3,3

67,6

26

3,1

0,4

2,2

Palmový olej rafinovaný

0,6

0,4

41,2

45,9

12,5

0,2

12,3

Kokosový olej rafinovaný

0,3

0,1

89,8

8,3

1,9

0

1,9

Olivový olej (směs oleje rafinovaného a panenského)

3,7

0,3

16,1

76,1

7,5

0,4

7,1

Extra panenský olivový olej

8,1

0,1

15,5

77,1

7,4

0,4

7

Slunečnicový olej rafinovaný

4,6

0,5

11,4

30,5

57,6

0

57,5

Sójový olej rafinovaný – bio

7,8

0,1

16,2

25,1

58,5

7,2

51,3

Řepkový olej rafinovaný

2,8

0,1

7,3

66,3

26,4

7,6

18,5

Řepkový olej lisovaný za studena

3,4

0,1

7,6

65,1

27,2

7,7

19,2

Označení výrobku

40 1 > 2015

n-6

POTRAVINY NA TRHU

který se při vysokých teplotách oxiduje. Oxidační zplodiny cholesterolu se usazují v cévách snáze než neoxidovaný cholesterol, a zrychlují tak zvětšování aterosklerotických plátů v cévách. Konzumace sádla vede nejen ke zvyšování hladiny cholesterolu, ale vzhledem k vyššímu podílu n-6, oproti minimálnímu obsahu n-3, podporuje i prozánětlivé stavy v organizmu, a zrychluje tak nástup civilizačních onemocnění. Ghee je máslo, ze kterého byla odstraněna voda a další látky v ní obsažené. Jedná se o mléčný tuk, ve kterém více než 2/3 obsahu tvoří nasycené mastné kyseliny, přes 3 % tvoří vysoce rizikové transmastné kyseliny a navíc obsahuje větší množství cholesterolu. Transmastné kyseliny spolu s nasycenými mastnými kyselinami

cených mastných kyselin je nízký a zastoupení n-3 minimální. Stejně jako ostatní rostlinné oleje a tuky neobsahuje cholesterol. Naproti tomu najdeme v jeho složení, stejně jako v ostatních rostlinných olejích, rostlinné steroly, které pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu. Vzhledem k vysokému obsahu nasycených mastných kyselin však není jeho častá konzumace z výživového pohledu vhodná. Kokosový tuk (olej) má extrémně vysoký obsah nasycených mastných kyselin (90 %), které mají negativní vliv na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi a zvyšují riziko srdečně cévních onemocnění. Obsah vícenenasycených mastných kyselin je minimální (2 %) a zastoupení n-3 nulové. Využívání tohoto oleje pro přípravu pokrmů není vhodné (i když je dobře stabilní

Foto: shutterstock.com působí v případě, že ve stravě nahradí SFA. Jejich vysoký obsah v tucích znamená nižší tepelnou stabilitu, než je tomu u tuků s převahou SFA, ale zároveň jsou výhodnější nutričně. S tepelnou stabilitou jsou na tom lépe než PUFA.

WHO 2010). Z hlediska prevence srdečně cévních onemocnění je pro středoevropskou populaci nezbytné zvýšit ve stravě podíl mastných kyselin n-3, kterých konzumujeme na rozdíl od mastných kyselin n-6 nedostatečné množství.

PUFA (= vícenenasycené mastné kyseliny, nejčastěji řady n-6 a n-3) patří mezi nutričně nejhodnotnější mastné kyseliny (zejména mastné kyseliny řady n-3). Jejich nevýhodou je nízká tepelná stabilita. Důležitý není jen obsah mastných kyselin n-3 a n-6, ale též jejich vzájemný poměr. Doporučovaný poměr n-6 : n-3 činí 5 : 1 (zdroj Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR, SPV 2012). Podle některých doporučení není účelné stanovovat poměr pro n-3 a n-6 mastné kyseliny. Obě skupiny mastných kyselin by měly být konzumovány v intervalu doporučovaných hodnot referenčního příjmu (FAO/

CO UKÁZALY VÝSLEDKY HODNOCENÍ? Sádlo má vysoký, téměř 50% obsah nasycených mastných kyselin, které negativně působí na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Obsah prospěšných vícenenasycených mastných kyselin je nízký, ale vyšší než u mléčného tuku. Obsah n-6 činí zhruba 10 %, ale zastoupení n-3 je minimální. Díky svému složení má sádlo vysokou tepelnou stabilitu a hodí se k pečení nebo krátkodobému smažení, ale z nutričního hlediska přináší jeho konzumace řadu negativních důsledků. Jako každý živočišný tuk obsahuje cholesterol,

LABORATORNÍ HODNOCENÍ SLOŽENÍ TUKŮ A OLEJŮ MŮŽE SPOTŘEBITELŮM NAPOMOCI K ORIENTACI V PROBLEMATICE JEDNÉ ZE ZÁSADNÍCH SLOŽEK LIDSKÉ STRAVY. podporují prozánětlivé stavy a zvyšují riziko obezity, srdečně cévních onemocnění, diabetu 2. typu i některých nádorových onemocnění. Velkým nedostatkem másla je nízký obsah nenasycených mastných kyselin. Poměr n-6 : n-3 sice dosahuje hodnoty 5 : 1, ale vzhledem k zanedbatelnému obsahu n-3 nepřináší téměř žádné nutriční výhody. Pozitivně lze hodnotit tepelnou stabilitu ghee, které je dosaženo díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin. Z výživového hlediska je ghee k častému použití zcela nevhodné. Palmový olej má poměrně vysoký obsah nasycených mastných kyselin (41 %), díky nimž je poměrně dobře tepelně stabilní. Obsah nenasy-

při vysokých teplotách), protože pokud přejde i v malém množství do pokrmů, můžeme sledovat negativní zdravotní efekt. Vzhledem k tomu je z výživového hlediska ještě rizikovější než palmový olej. Olivový olej má nízký obsah nasycených mastných kyselin (16 %), ale i vícenenasycených mastných kyselin (8 %), kterých má méně než sádlo nebo palmový olej. Nejvíce zastoupenými mastnými kyselinami jsou mononenasycené mastné kyseliny (77 %), které zajišťují olivovému oleji tepelnou stabilitu a neutrální vliv na hladinu cholesterolu. Poměr n-6 : n-3 činí 20 : 1, což se může negativně projevovat v mírně zvýšeném prozánětlivém efektu tohoto

ZPRAVODAJ

oleje. Z hlediska výživového působí pozitivně rostlinné steroly a antioxidanty, především fenolové. Olej rafinovaný i panenský mají velmi podobné složení mastných kyselin, neboť technologický postup zpracování nemá na složení mastných kyselin příliš velký vliv. Pro tepelnou úpravu potravin se hodí spíše rafinovaný olej. Panenský olej je nutričně výrazně hodnotnější vzhledem k vyššímu obsahu antioxidantů, rostlinných sterolů a vitaminů rozpustných v tucích, proto se využívá zejména pro úpravy za studena. Slunečnicový olej má nízký obsah nasycených mastných kyselin (11 %) a zhruba třetinový podíl mononenasycených mastných kyselin (30 %). Díky tomu nemá slunečnicový olej příliš vysokou tepelnou stabilitu a je vhodné jej používat na studenou kuchyni nebo pouze pro kratší záhřev. Vícenenasycené mastné kyseliny tvoří více než polovinu obsahu slunečnicového oleje (58 %), zastoupení n-3 je však téměř nulové, a tak poměr n-6 : n-3 činí více než 150 : 1, což může vést ke zvýšenému prozánětlivému efektu. Složení slunečnicového oleje je z nutričního hlediska rozhodně méně výhodné než složení oleje řepkového, olivového či sójového. Sójový olej má nízký obsah nasycených mastných kyselin (16 %) a vysoký obsah vícenenasycených mastných kyselin (59 %), což se projevuje nižší tepelnou stabilitou tohoto oleje. Obsahuje vysoké množství mastných kyseliny řady n-6 (51 %), ale i mastné kyseliny řady n-3 (7 %), jejichž poměr činí 7 : 1. Je vhodný zejména pro použití za studena. Řepkový olej má nejnižší obsah nasycených mastných kyselin (7 %) a naproti tomu vysoký podíl mononenasycených

mastných kyselin (66 %), což zajišťuje tomuto oleji vysokou tepelnou stabilitu a předurčuje jej k využití při tepelné úpravě potravin. Obsah nasycených mastných kyselin je dokonce výrazně nižší než u olivového oleje, který bývá brán jako ideální standard vhodného složení rostlinných olejů. Zastoupení vícenenasycených mastných kyselin (27 %) je sice nižší než u slunečnicového a sójového oleje, ale vykazuje jejich vhodnější vzájemný poměr a nejlepší složení. Ze všech analyzovaných vzorků obsahuje řepkový olej nejvíce mastných kyselin n-3 (27 %) a poměr n -6 : n-3 dosahuje ideální hodnoty 3 : 1. Složení mastných kyselin rafinovaného a nerafinovaného oleje se téměř neliší. Zásadním přínosem řepkového oleje je pozitivní vliv při snižování hladiny krevního cholesterolu, protisrážlivostní efekt a vliv na snižování krevního tlaku. Díky složení mastných kyselin a vysokému obsahu n-3 působí řepkový olej i protizánětlivě. Nenajdeme olej, který by byl díky svému složení výhodnější pro naše srdce a cévy, než řepkový olej. Nejvýraznějšího efektu dosáhneme, pokud řepkovým olejem nahradíme kokosový či palmový olej stejně tak jako mléčný tuk. Řepkový olej je z nutričního hlediska jednoznačně nejvhodnější olej do teplé i studené kuchyně. Závěrečné hodnocení Z výživového hlediska je nejlépe hodnocený olej řepkový, vzhledem k nízkému obsahu nasycených mastných kyselin, vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin a nejvyššímu zastoupení mastných kyselin řady n-3, jejichž příjem je v naší populaci nedostatečný. Za ním následuje olej olivový, který nemá tak výhodné složení mastných kyselin jako olej řepkový, ale obsahuje velké množství

Foto: shutterstock.com ochranných látek, zejména antioxidantů. Na třetím místě je hodnocen olej sójový, vzhledem k nízkému obsahu nasycených mastných kyselin a relativně vysokému obsahu mastných kyselin řady n-3. Všechny tyto oleje jsou rostlinného původu a neobsahují cholesterol. Jako nejméně vhodný pro lidskou výživu vychází kokosový olej, vzhledem k extrémně vysokému obsahu nasycených mastných kyselin a téměř nulovému zastoupení nenasycených mastných kyselin. Tuky živočišného původu (sádlo a ghee) obsahují velké množství nasycených mastných kyselin, cholesterol a malé množství nenasycených mastných kyselin. Pro tepelnou úpravu potravin (např. na smažení) jsou výhodné tuky s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin (kokosový a palmový), nízkým obsahem nenasycených mastných kyselin, neobsahující vodu a cholesterol. Ghee sice neobsahuje vodu

a bílkoviny jako máslo, na kterém se často smaží, ačkoliv je na smažení velice nevhodné, ale obsahuje zároveň velké množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Vysoký obsah nasycených mastných kyselin a cholesterolu je také v sádle. Všechny čtyři naposledy jmenované tuky mají z výživového hlediska nevhodné složení mastných kyselin, proto je podstatně lepší používat ke smažení rafinovaný olej řepkový či olivový. Na základě experimentů jsou tyto oleje dobře tepelně stabilní a mají i výhodné nutriční složení. V případě, že hodnotíme nutriční hodnotu i tepelnou stabilitu zároveň, je jednoznačným vítězem olej řepkový.

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., Ústav analýzy potravin a výživy, VŠCHT Praha RNDr. Pavel Suchánek, Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, IKEM Praha

1 > 2015

41

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

EU SE ZAMĚŘUJE NA KONTAMINANTY V POTRAVINÁŘSTVÍ V LETOŠNÍM ROCE MOŽNÁ USTOUPÍ OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN TROCHU DO POZADÍ, ALE O TO VÍCE BUDE NUTNÉ SE VÍCE ZAMĚŘIT NA PROBLEMATIKU KONTAMINANTŮ. SCHYLUJE SE TOTIŽ KE STANOVENÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ NAPŘ. PRO AKRYLAMIDY.

Foto: shutterstock.com Potravina, která obsahuje kontaminant v množství, které je neakceptovatelné z hlediska veřejného zdraví a zejména pak v určité toxikologické koncentraci, nesmí být uvedena na trh. Koncentrace kontaminantu musí být na nejnižší úrovni, které lze rozumně dosáhnout dodržováním doporučených správných výrobních postupů. Pro účely ochrany veřejného zdraví byly stanoveny pro určité kontaminanty maximální koncentrace, a to v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách a které platí od 1.3.2007. Maximální koncentrace v určitých potravinách jsou stanoveny např. pro dusičnany, mykotoxiny (aflatoxiny, ochratoxin A, patulin, deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny), kovy (olovo, kadmium, rtuť, anorganický

42 1 > 2015

cín), apod. Kromě vyjmenovaných kontaminantů je předmětem poměrně velkého zájmu EU akrylamid. Předpokládá se, že EK přistoupí k revizi limitů a že stanoví limity i pro akrylamid.

vyskytují v cereáliích. Vzniká při teplotách vyšších než 120 °C a jeho množství závisí na teplotě, době pečení a receptuře. Ve snídaňových cereáliích vzniká reakcí asparaginu, který se přirozeně vysky-

EVROPSKÁ KOMISE ŘEŠÍ PROBLEMATIKU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ STÁLE DŮRAZNĚJI A S OHLEDEM NA MINIMALIZACI RIZIKA JIŽ V RÁMCI VÝROBNÍCH PROCESŮ.

Akrylamidy Akrylamid byl zjištěn v široké škále potravin, včetně potravin vyráběných průmyslově, ve stravovacích zařízeních i v domácnostech. Byl nalezen v základních potravinách jako např. chlebu nebo bramborách, jakož i v bramborových lupíncích, sušenkách, snídaňových cereáliích nebo kávě. Například v pekařských výrobcích vzniká akrylamid reakcí asparaginu a redukujících cukrů, které se přirozeně

tuje ve všech druzích zrn, a redukujících cukrů, jako je fruktóza a glukóza. I ve snídaňových cereáliích vzniká při teplotě vyšší než 120 °C a jeho tvorba se rapidně zrychluje při poklesu vlhkosti na méně než 5 %. EK dlouhodobě sleduje hladinu akrylamidu v různých potravinách a v prosinci loňského roku uspořádala veřejnou konzultační schůzku se zástupci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“), na níž EFSA prezentovala

závěry veřejné konzultace. Konečné stanovisko by EFSA měla přijmout v první polovině tohoto roku (více informací lze nalézt na stránkách EFSA zde: http://www.efsa. europa.eu/en/events/ event/141210.htm). EK s největší pravděpodobností nepodpoří návrh potravinářského průmyslu, aby zůstaly zachovány dobrovolné doporučené postupy (Acrylamide Toolbox 2013 – nástroje, které by mohly vést ke snižování akrylamidů v potravinách), protože nejsou výrobci aplikovány, a bude se snažit dát opatřením vedoucím k dodržování maximálních limitů akrylamidu v potravinách větší právní sílu, tj. upraví je právním předpisem. Olovo Mezi nejdůležitější expoziční zdroje olova patří především běžné pečivo, brambory a čaj. Nejvyšší koncentrace olova byly zjištěny u koření, kakaa, polévek v prášku a luštěnin. Přestože se expoziční dávka odhadovaná pro populaci v ČR zdá relativně přijatelná, vyžaduje olovo trvalou pozornost kontrolního systému. V únoru tohoto roku by měly být odsouhlaseny návrhy maximálních limitů pro olovo a stávající znění nařízení je doplněno o kategorii zvláštní výživy pro speciální lékařské účely určené speciálně pro kojence. V polovině roku by se nové limity měly schválit. Arsen Měla by být dokončena diskuse o maximálních limitech pro arsen, které se budou týkat rýže

(všechny druhy), výrobků z rýže (rýžové vafle, rýžové oplatky, rýžové krekry a rýžové koláčky) a rýže určené do potravin pro kojence a malé děti. Od roku 2002 limit pro obsah arsenu v rýži není v ČR žádným právním předpisem stanoven. SZPI však dlouhodobě sleduje přítomnost těžkých kovů v obilninách, tzn. i v rýži. Kadmium Na 8. zasedání Codex Alimentarius pro kontaminanty v potravinách bylo odsouhlaseno, že budou zahájeny práce na stanovení maximálních limitů pro kadmium v čokoládě (v závislosti na obsahu kakaa) a kakau a v jejich výrobcích. Vyšetřování na kadmium je v ČR součástí národního monitoringu reziduí a kontaminantů SVS a je součástí monitoringu a kontrolních vyšetření prováděných SZPI. Česká republika dlouhodobě sleduje obsah kadmia v máku. Ostatní kontaminanty Ethylkarbamát je přirozenou součástí kvašených potravin a alkoholických nápojů, jako je chleba,

Foto: shutterstock.com

jogurt, sójová omáčka, víno, pivo, a zejména lihovin z peckovin a lihovin z výlisků peckovin, a to především lihovin vyrobených z třešní, švestek, mirabelek a meruněk. Prozatím je k dispozici málo dat, je potřeba dále pokračovat v monitoringu. EK má v úmyslu převést stávají právní úpravu ve formě doporučení (2010/133/EU) týkající se ethylakarbamátu pod nařízení, které bude mít větší právní sílu. EK předložila návrh doporučení pro nastavení maximálních limitů pro perchloráty, které se týká monitoringu přítomnosti perchlorátů zejména v zelenině, ovoci, mléku a v jejich produktech, dále v potravinách určených pro kojence a malé děti a v potravinách určených pro zvláštní výživu, dále v bylinách a koření, luštěninách, ovocných a zeleninových džusech, ostatních nápojích včetně vody. V návrhu doporučení je také uvedena vhodná metoda stanovení.

ŠKOLSTVÍ

ZPRAVODAJ

PODNĚTY ZAMĚSTNAVATELŮ V ZAHRADNICKÉM OBORU KE ZLEPŠENÍ ODBORNÉ PŘÍPRAVY NEJVÝZNAMNĚJŠÍMI SUBJEKTY REPREZENTUJÍCÍMI ZAMĚSTNAVATELE ZAHRADNICKÉHO OBORU JSOU DNES CELOREPUBLIKOVĚ PŮSOBÍCÍ PROFESNÍ SVAZY. JEDNÁ SE ZEJMÉNA O SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR, SVAZ ŠKOLKAŘŮ ČR, SDRUŽENÍ ZAHRADNICKÝCH CENTER, SVAZ ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY ZELENĚ NEBO SPOLEČNOST PRO ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKOU TVORBU. Patří sem určitě také producenti potravin, tedy Ovocnářská unie ČR a Zelinářská unie Čech a Moravy. Zahradníky se cítí být také mnozí členové Sdružení PELERO (pěstitelé léčivých, kořeninových a aromatických rostlin) nebo někteří členové Svazu vinařů ČR. Částečně úspěšným projektem pro řešení společných zájmů se stala Asociace zahradnických společenstev, která se snaží se všemi jmenovanými subjekty na různé úrovni spolupracovat. Pokud se týká aktivit ohledně odborného vzdělávání, docházelo v předchozích třech letech k několika průzkumům, které primárně oslovovaly přítomné členy na valných hromadách

Markéta Chýlková, PK ČR

Foto: Ovocnářská unie ČR

jmenovaných svazů. Díky takto zvolenému zjišťování informací bylo získáno mnoho podnětů k nápravě v oblasti odborné přípravy zahradníků i mnoho pestrých zkušeností s uplatněním a kvalitami absolventů tohoto vzdělávání. Mezi hlavní podněty patří úkol umožnit odborné veřejnosti, zejména pak zaměstnavatelům, významnější pozici při řízení a hodnocení odborných škol. Tato hypotéza vychází ze skutečnosti, že právě zaměstnavatelé, jsou hlavními objednavateli služeb odborného školství, jim je určen výsledek práce pedagogů a oni také svými daněmi, sice nepřímo, ale přece jen školství platí. Dnešní

představa většiny škol považujících za hlavního klienta žáka je mylná a umožňuje produkování nepotřebného množství neuplatnitelných absolventů, jejichž vybavenost odbornými kompetencemi je buď velmi malá, nebo se často míjí s potřebami zaměstnavatelů. Společnost dnes ponechává výběr vzdělání, v téměř neomezeně vznikajících oborech, na nedospělých jedincích, o něž školy v zájmu své ekonomické stability bojují a mnohdy se jim i nepochopitelně podbízejí. Řízení škol je na ředitelích, hodnocených podle ekonomiky závislé na počtech studujících, a dozor kvality, pokud nějaký vůbec je, náleží krajským úředníkům, kteří odborným záležitostem

příslušného oboru téměř nerozumí. Organizačním problémem je i fakt, že celorepubliková problematika je v případě odborného školství nevhodně řešena často rozdílnými způsoby

nalezneme v odstavci 2 toto: „Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o

DÍKY ROZSÁHLÉMU PRŮZKUMU MEZI ZAMĚSTNAVATELI BYLY POSTUPNĚ LÉPE DEFINOVÁNY POŽADAVKY NA ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A TAK I NA KVALITY NOVÝCH ABSOLVENTŮ. ve čtrnácti odlišných koncepcích, které jednotlivé kraje pro oblast vzdělávání mají. To, že krajské úřady dlouhodobě ignorují signály odborné veřejnosti o špatném řízení, pokládáme v zahradnickém oboru za soustavné porušování paragrafu 177 školského zákona, v němž

a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území, b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

Protože je toto nařízení společné pro základní a střední školy, je jednoznačné, že se s ohledem na odborné vzdělání, k němu nevztahuje ani vztah k obci, která pečuje o základní školy, ani část věty pod písmenem b), tedy dostupnost podle místních podmínek, neboť bydlení v domovech mládeže je u odborných škol nejen nezbytné, ale již dávno zavedené. Co se zájmů občanů týče, mělo by být hlavním zájmem žáka i jeho rodiče studovat na škole, která ho kvalitně připraví k nástupu do zaměstnání ve vystudovaném oboru. Kvalita přípravy je podmíněna hlavně dostatečným vybavením školy, a to nejen pro teoretické hodiny, ale zejména pro praktickou přípravu. Druhým důležitým požadavkem je mít pro odborné předměty specializované pedagogy zhruba tak, jak se specializuje praxe. U zahradnických škol je to alespoň osm pedagogů pro odborné předměty. Pokud předpokládáme, že tito pedagogové budou vyžadovat plný úvazek, jedná se o zhruba devět tříd, kde se odborný předmět bude vyučovat, a to odpovídá cca 180 žákům v těchto třídách. Odborná veřejnost byla velice velkorysá, když stanovila doporučení ukončit výuku zahradnictví na všech školách, kde nestuduje v zahradnickém oboru různého zaměření a úrovní minimálně 130 studentů. Při současných potřebách oboru by s rezervou postačilo mít maximálně jednu zahradnickou školu

1 > 2015

43

ŠKOLSTVÍ

ZPRAVODAJ

Foto: Ovocnářská unie ČR v každém kraji. Kraje, které mají více škol, na nichž je vyučován zahradnický obor, pak naším pohledem neefektivně hýří daňovými prostředky a porušují Školský zákon v paragrafu 177. Vždyť jak je možné, že v době poklesu počtu dětí v populačních ročnících za současného upozorňování na nadbytek absolventů zahradnického vzdělávání, počet škol s tímto oborem neustále narůstá, a to dokonce na troj- až čtyřnásobek optimálního stavu. Dalším ze zásadních problémů je neschopnost škol uznávat dosažené vzdělání a praxi na jiných úrovních vzdělávání. S tím souvisí i strukturální nezařazenost v našem oboru velice ceněných absolventů jediné vyšší odborné školy, kteří v praxi bývají nadřazováni bakalářům. To vše nahrává těm, kteří volají po otevření diskuze o sloučení všech vzdě-

44 1 > 2015

lávacích předpisů do jedné normy po vzoru nového Občanského zákoníku. Propojení Školského a Vysokoškolského zákona by zejména v odborném školství napomohlo řešit mnohé dlouho neřešené problémy včetně spolupráce se středními školami. Nový zákon řekněme například „o celoživotním vzdělávání“, by mohl vyřešit i problematiku mimoškolního zájmového vzdělávání i doučování, které mnohým dětem i studentům chybí pro potřebnou integraci. Zahradnický obor potvrzuje také nemožnost aplikovat ve školství strohé ekonomické poučky. V oboru jsou velice malé příjmy, není snadný, přesto je zájem o jeho studium nepřiměřeně velký. Zahradnický obor je líbivý a očima patnáctiletého uchazeče atraktivní zejména svou náplní. Paradoxem v této

souvislosti je, že i přes velký počet zájemců o obor je díky špatné úrovni a organizaci odborného školství nedostatek, nikoli uchazečů, ale kvalitních uchazečů o práci a zahradnické firmy si velmi často samy vzdělávají absolventy jiných oborů. Stávajícím školám také chybí hodnocení kvality odvedené práce. Na tuto kvalitu vzdělávání by ve spravedlivém systému měly být vázány také rozdělované prostředky. Jak je možné, že dnes školy, které nemají skleník (a nemusí ho tedy opravovat a vytápět), pracně udržované sbírkové záhony ani potřebnou mechanizaci, v důsledku čehož produkují nezaměstnatelné zahradníky, dostanou za špatně odvedenou práci stejné prostředky jako školy, které do kvalitního vzdělávání investují. Takovéto hodnocení by mělo být nejen na odborné ve-

řejnosti, ale i na vysokých školách ve stejném oboru vzdělávání, které se setkávají s absolventy středního školství. Problémem je i velkorysé rozdávání vysvědčení a titulů téměř každému, kdo jakoukoliv školu „vychodí“. Vychováváme si tímto generaci lidí, kteří bez vynaloženého úsilí dostávají nezaslouženou odměnu. Co můžeme od

denně nebo si soustavně vyřizují soukromé záležitosti v pracovní době. K podpoře kvality přípravy v případě našeho zahradnického oboru rozhodně prospěje koncentrace zájemců o obor vždy do jednoho místa v každém kraji. Máme štěstí, že je náš obor v ČR dostatečně veliký, protože menší obory si rozptýlení do

PŘI SOUČASNÝCH POTŘEBÁCH OBORU BY S REZERVOU POSTAČILO MÍT MAXIMÁLNĚ JEDNU ZAHRADNICKOU ŠKOLU V KAŽDÉM KRAJI, KTERÁ BY EFEKTIVNĚ VYUŽÍVALA FINANCE A PRÁCE PEDAGOGICKÝCH ODBORNÍKŮ. takto námi vychované generace v budoucnu očekávat, je otázka pro sociology. S touto poznámkou úzce souvisí kritika velkého množství nastupujících zaměstnanců, kteří nejsou schopni podat požadovaný výkon, pracovat osm hodin

14 míst dovolit nemohou. Přesto bude dobré mít ještě jakási úzce specializovaná centra vybavená nejmodernějšími technologiemi, kam by se každý vzdělávaný v průběhu studia měl možnost podívat a vyzkoušet si úkony, ke kterým by ho

v produkčním podniku v souvislosti s ohrožením ekonomiky firmy nikdo nepustil. Podpora bydlení a cestovného pro žáky odborných škol ze státního rozpočtu by pak nejen efektivně napomohla organizaci a kvalitě odborného vzdělávání, ale dokonce by odstranila handicap uchazeče ze slabší rodiny, za který tento člen rodiny nemůže, i handicap vzdálenější školy pro zájemce, který by jinak mohl výběr oboru podřídit kritériu vzdálenosti od bydliště. Za pozornost stojí také ty názory zaměstnavatelů, které upozorňují na ubývající dovednosti absolventů související s žalostným nedostatkem jejich praxe, a to napříč úrovněmi vzdělání. Pozoruhodné je také výrazné nadřazování odborných kompetencí zaměstnavateli nad jazykovou i počítačovou gramotnost, což je v protikladu se současným vývojem ve školství. Odborné školy nadále omezují praktickou výuku na úkor všeobecně vzdělávacích předmětů, což je opět důsledkem obecně špatné organizace středního školství a jeho nejasné koncepce. V poslední době je čím dál jasnější, že problémy nejsou jen v odborném školství. Česká republika by měla co nejdříve začít pracovat na novém, modernějším systému vzdělávací struktury. Nová koncepce se musí zabývat vzděláváním ve všech obdobích života, tak, jak to předpokládá ve svých pedagogických spisech i v Obecné poradě o nápravě věcí lidských Jan Amos Komenský. Je smutné, že národ, kterému se navrátila do jeho rukou „vláda věcí jeho“, nehledí na odkaz svých předků, a tak málo se věnuje kvalitě vzdělávání, jež bude významně ovlivňovat jeho budoucnost.

Zpracováno na základě četných průzkumů mezi zaměstnavateli pro Národní ústav pro vzdělávání. Ing. Jiří Dusbaba

ŠKOLSTVÍ

ZPRAVODAJ

SEMINÁŘE AK ČR „JAKÁ BUDE SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V NOVÉM PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2015 – 2020?“ AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY AKTUÁLNĚ PŘIPRAVILA PRO ZEMĚDĚLCE DVA CYKLY SEMINÁŘŮ PRÁVĚ SE ZAMĚŘENÍM NA OBSAH DALŠÍHO PLÁNOVACÍHO OBDOBÍ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY. Další aktivitou v oblasti vzdělávání Agrární komory České republiky je Seminář pro zemědělské podnikatele, také na téma Společné zemědělské politiky na období 2015 - 2020. Těchto sedm seminářů má charakter menší akce tj. 20 účastníků, kdy se předpokládá užší a konkrétnější forma diskusního fóra s odborníky

Foto: archiv AK ČR Připraveno je pět velkých seminářů po 90 účastnících na téma Reforma Společná zemědělská politika II. Semináře jsou časově situovány na měsíce únor – duben 2015, kdy očekáváme, že budou připomínky Evropské komise již vypořádány a zemědělci budou informováni o nových pravidlech. Lektoři, kteří budou témata přednášet, jsou fundovaní odborníci a tvůrci pravidel SZP pro Českou republiku. Přednášena budou témata: • Společná zemědělská politika do roku 2020, Ing. Martin Fantyš, AK ČR • Přímé platby a jejich dopad na zemědělství v ČR, Ing. Kateřina Bělinová, MZe • Program rozvoje venkova od roku 2014,

Ing. Pavel Sekáč, nebo Ing. David Kuna, MZe • Inovace v potravinářství, Ing. Tomáš Kreutzer, PK ČR Termíny a místa seminářů pro zimu a jaro 2015: • 24. únor PARDUBICE • 19. březen MOST • 14. duben STŘÍTEŽ U JIHLAVY • 16. duben OLOMOUC • 22. duben SENOHRABY

• Společná zemědělská politika do roku 2020, Ing. Martin Fantyš, AK ČR • Přímé platby a jejich dopad na zemědělství v ČR, Ing. Jaroslav Humpál, ÚZEI • Program rozvoje venkova od roku 2014, Ing. Pavel Sekáč, nebo Ing. David Kuna, MZe Na závěr každého semináře je naplánována exkurze po úspěšných inovativních projektech, realizovaných z PRV, v uplynulém programovacím období. Termíny a místa seminářů pro zimu a jaro 2015: • 19. únor Mžany, Královéhradecký kraj • 25. únor Bernartice u Milevska, Jihočeský kraj

• 5. března Soběšice, Plzeňský kraj • 18. března Říčany, Jihomoravský kraj • 1. dubna Loděnice, Moravskoslezský kraj • 9. dubna Václavice, Liberecký kraj • 15. dubna Dolní Němčí, Zlínský kraj Ke každá akci bude členské základně rozeslána pozvánka s přesným určením místa a času konání. Registrace na semináře budou zcela jen a pouze prostřednictvím portálu APIC. Přihlaste se na semináře on-line! Na některé semináře se budou moct přihlásit pouze členové zaregistrovaní na www.akcr.cz a pouze každý za sebe. Pokud ještě přihlašovací údaje nemáte, požádejte ředitele své OAK, KAK či RAK, aby Vaše jméno, příjmení a e-mailovou adresu nahlásil na adresu [email protected].

Tyto podklady budou sloužit jako: a. základ pro tvorbu prezenční listiny, abyste nemuseli vyplňovat údaje na místě, b. na kontrolu pravidelných absentérů, kteří se přihlásí, zaberou místo a nakonec se nedostaví c. na obeznámení přihlášených, pokud se seminář odvolá, popř. přesune z důvodu nemoci přednášejícího, kalamity apod. 2. Krok - Kliknout nahoře nad editačním profilem na banner „semináře“ – poté vyjede tento náhled

3. Kliknout na banner „přihlásit se“ – pokud už se nevejdete do volných míst, můžete se nahlásit jako náhradník – více uvádí informační bublina pod seznamem seminářů. 4. Odhlášení se před plánovanou akcí je možné, do určitého data. 5. Každý účastník, který se přihlásí a na akci se nedostaví, ani neomluví, je zapsán na tzv. Black list (černou listinu). 6. Trojnásobné uvedení na Black list-u znamená, že už nebude uživateli umožněno se na žádnou akci přihlásit.

Ing. Jaroslava Nekvasilová, Ing. Soňa Berecová

Postupujte prosím následovně: 1. Krok po přihlášení je editace údajů – doplnění telefonu/ mobilu a kontrola e-mailové adresy.

1 > 2015

45

ZAHRANIČÍ

ZPRAVODAJ

ZAHRANIČÍ

ZPRAVODAJ

BERLÍNSKÝ ZELENÝ TÝDEN POTRAVINÁŘSKÝ VELETRH GRÜNE WOCHE, KTERÝ SE KONÁ KAŽDOROČNĚ VE DRUHÉ POLOVINĚ LEDNA V NĚMECKÉ METROPOLI BERLÍNĚ, LÁKÁ SVÉ NÁVŠTĚVNÍKY NA MNOHO ZÁŽITKŮ. AŤ UŽ SE JEDNÁ O MOŽNOST VYZKOUŠET REGIONÁLNÍ POTRAVINY A SPECIALITY Z JEDNOTLIVÝCH SPOLKOVÝCH ZEMÍ, NEBO MEZINÁRODNÍ SPECIALITY, KTERÉ NÁVŠTĚVNÍCI NALEZNOU NA STÁNCÍCH JEDNOTLIVÝCH ZEMÍ. A ŽE BYLO Z ČEHO VYBÍRAT – LETOŠNÍHO JUBILEJNÍHO 80. ROČNÍKU SE ZÚČASTNILI ZÁSTUPCI 70 ZEMÍ OPRAVDU Z CELÉHO SVĚTA. původu potravin souvisí s tím, že ve školách se vůbec neučí nic o rostlinné nebo živočišné výrobě. Průzkum mezi obyvateli SRN ukázal, že více než polovina z nich se domnívá, že zemědělská témata se ve školách vyučují nedostatečně a dokonce dvě třetiny

znamenalo, že některé evropské potravinářské výrobky by mohly přijít o svá chráněná označení původu, protože v USA není evropský způsob označování původu potravin vůbec znám a Evropské komisi se ho stále nepodařilo prosadit v rámci WTO.

Tradiční lotyšská specialita – šakočiai se vyrábí z vajec, mouky, cukru, másla a šlehačky.

Přírodní krásy propagovali ve svém stánku rovněž Estonci

POTRAVINÁŘSKÝ VELETRH V BERLÍNĚ PATŘÍ SE SVÝM ŠIROKÝM ZÁBĚREM K NEJVĚTŠÍM A NEJPRESTIŽNĚJŠÍM AKCÍM SVÉHO DRUHU V EVROPĚ I NA SVĚTĚ. z nich jsou přesvědčeny, že by taková výuku měla být povinná. Náplní výuky zemědělství by měly být základní informace o zemědělství, včetně toho, jak se vyrábí potraviny, návštěvy v zemědělských podnicích, školní projekty na téma zemědělství, ale i práce na školní zahradě. Bylo by zajímavě, jak by dopadl takový průzkum u nás. Se znalostí zemědělství je na tom totiž většina českých dětí úplně stejně jako děti německé.

Na maďarském stánku nemohla chybět typická plodina – pálivá paprika V jedné z výstavních hal jste tak mohli ochutnat nevšední indické speciality nezvyklých chutě a vůní (upřímně se přiznám, že ty vůně byly tak silné, že jsme se při vchodu až zapotáceli), na druhé straně jiné haly vás zvali na pravého norského lososa a v jihoafrickém stánku zase nechybělo vynikající víno a pálenka z cukrové třtiny (upozorňuji, že nejde o rum, ale

46 1 > 2015

o speciální druh tvrdého alkoholu, který se pije hlavně míchaný například s kolou. Ale lze popíjet i samotný). Jako zástupce národa pivařů nás poměrně překvapila návštěva ukrajinského stánku a ochutnávka jejich piva s názvem Oboloň, které bylo výrazně dobré. Jak nám vysvětlil náš ukrajinský kolega novinář, jde o jediný pivovar na Ukrajině, který nemá zahraničního

vlastníka. Inu, globalizace se nevyhýbá ani pivovarnictví, což ostatně známe i z našich krajin. Málo zemědělství ve školách Tradičním tématem Grüne Woche je vzdělávání. A to jak dětí ve školách, tak dospělých spotřebitelů. Letos se jedna z hal – Erlebnis Bauernhofes - zabývala právě výukou zemědělství

na základních školách. Proč? Odpověď je jednoduchá, protože kuřata rostou v ledničce a chipsy se sklízejí na poli. To jsou jen dvě ukázky názoru německých dětí na to, jak se vlastně vyrábí potraviny. Nebude to patrně ale jen problém Německa, i u nás se můžete od dětí dozvědět, že kráva dojí kakao a je fialová. V Německu ale soudí, že tato katastrofální neznalost

Transatlantická smlouva Samozřejmě, že v rámci Grüne Woche se schází politické špičky resortu zemědělství z Evropy i ze světa na různých fórech a diskusích. Nutno podotknou, že jedním z hlavních témat, kromě ruských sankcí a jejich dopadů na unijní trh, byla také tzv. transatlantická smlouva (Transatlantické obchodní a investiční partnerství – TTIP), která, jednoduše řečeno, umožní dovážet na evropský trh americké potraviny. To by ale

V Německu se proti tomuto aktu vzedmula silná vlna odporu již na začátku ledna a pokračovala právě u příležitosti Grüne Woche, a to velkou demonstrací několika tisíc zemědělců v sobotu 17. ledna. Sám německý spolkový ministr zemědělství Christian Schmidt uvedl, že nevidí až takový problém v chráněných značeních původu, ale spíše v tom, že Evropa má na rozdíl od USA daleko vyšší a propracovanější systém hygieny a bezpečnosti potravin. Podle jeho názoru by měla Evropská komise tlačit na to, aby se unijní normy na bezpečnost a hygienu potravin, stejně jako evropský systém označování původu potravin prosadily jako standard pro EU i USA. Partnerem byla země nedotčené přírody – Lotyšsko Takzvanou partnerskou zemí výstavy Grüne Woche je každým rokem jiná země světa. České republice se této cti dostalo v roce 2005, letos bylo partnerskou zemí

Lotyšsko se prezentovalo především nedotčenou a zdravou přírodou pavilonu se Lotyši kromě různých specialit, jak můžete vidět například na fotkách, prezentovali především agroturistikou a nedotčenou přírodou. Právě proto, jak uvedl lotyšský ministr zemědělství Jānis Dūklavs, Lotyšsko podporuje především ekologické a k životnímu prostředí šetrné zemědělství, lesnictví i rybolov. Samozřejmě, že tématem jeho příspěvku na tiskové konferenci byly i ruské sankce, které zvláště na jejich sektor výroby mléka dopadly velmi drsně.

Spolkový ministr zemědělství, životního prostředí a ochrany spotřebitele SRN Christian Schmidt v diskusi s novináři

Nashledanou za rok Jak už bylo řečeno,

Ukázka výukového materiálu k poznání jednotlivých obilovin

ČESKÁ REPUBLIKA SE VELETRHU ÚČASTNÍ DLOUHODOBĚ S CÍLEM POSÍLIT PROPAGACI TUZEMSKÉ PRODUKCE I AGRÁRNÍ A OBCHODNÍ DIPLOMACII. výstava Grüne Woche, otevírá své brány každý rok v lednu, v roce 2016 to bude konkrétně ve dnech 15. – 24. 1. 2016. Chcete-li ochutnat světové kulinářské speciality, nebo se jen tak podívat co nového ve světě potravin, či jaké nové trendy se objevují ve zdravé výživě či zdravém životním stylu (součástí

výstavy jsou i kurzy a ukázky cvičení), ale také zjistit, co hýbe agrární politikou v EU i ve světě, udělejte si výlet do Berlína. Rozhodně to stojí za to. O tom svědčí i téměř půl miliónů návštěvníků z celého světa, kteří navštívili letošní ročník.

Dana Večeřová

1 > 2015

47

FOTOREPROTÁŽE

ZPRAVODAJ

FOTOREPROTÁŽE

ZPRAVODAJ

14. AGRÁRNÍ PLES OPĚT NA ŽOFÍNĚ AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY USPOŘÁDALA DNE 23. LEDNA 2015 JIŽ SVŮJ 14. AGRÁRNÍ PLES, KTERÝ SE OPĚTOVNĚ KONAL V REPREZENTAČNÍCH PROSTORÁCH PALÁCE ŽOFÍN V PRAZE. TOTO VÝZNAMNÉ SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ SE USKUTEČNILO ZA VYSOKÉHO ZÁJMU TÉMĚŘ TISÍCOVKY HOSTŮ, KTEŘÍ SI V PŘÍJEMNÉ A PŘÁTELSKÉ ATMOSFÉŘE UŽILI PESTRÝ PROGRAM, BOHATÉ OBČERSTVENÍ I ZAJÍMAVOU TOMBOLU.

Mezi čestné hosty patřil mimo jiné Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Marian Jurečka, ministr zemědělství ČR, či Jaroslav Faltýnek, předseda Zemědělského výboru PSP ČR a mnoho dalších, jako byli senátoři, poslanci, představitelé státních institucí, podnikatelské akademické sféry, společností, svazů a dalších organizací, včetně jejich vzácného doprovodu. Úřad Agrární komory ČR tímto děkuje všem členům představenstva a dozorčí rady Agrární komory, kteří pomohli k zajištění finan-

48 1 > 2015

cování této náročné akce, a samozřejmě také všem partnerům, kteří svým významným vkladem či věcným darem přispěli ke konání tohoto svátečního večera. JMENOVITĚ PAK JDE O NÁSLEDUJÍCÍ SPOLEČNOSTI: Generální partner • Česká pojišťovna, a.s. Hlavní partner: • Agrofert Holding, a.s. • Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR Mediální partner: • ProfiPress, s.r.o. • Magazín Agrobase

Dalšími partnery plesu byly: • Interlacto Czech group • BOHEMILK, a.s. • STROM Praha, a.s. • BEDNAR Farm Machinery, s.r.o. • Komerční banka, a.s. • Renomia, a.s. • Mach Drůbež Litomyšl, a.s. • Podpůrný rolnický a garanční fond, a.s. • Výstaviště České Budějovice, a.s. • FARMTEC a.s. • AGROTOM, Ing. Jaroslav Tomšů • Tereos TTD cukrovary, a.s. • Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin • Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR

• Svaz chovatelů prasat Čech a Moravy • Zemědělský svaz ČR • FOODSERVIS, s.r.o • Lesnicko dřevařská komora • Lyckeby Amylex, a.s. • Státní zemědělský a intervenční fond • Hollandia Karlovy Vary, s.r.o. • Mikrop Čebín, a.s. • Svaz květinářů a floristů České republiky • Syngenta Czech, s.r.o. • Unie chovatelů hospodářských zvířat • ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s. • Svaz chovatelů českého strakatého skotu • CATTLE MARKET s.r.o. • Veletrhy Brno, a.s.

• ČSOB Pojišťovna, a.s. • Agrotec, a.s. Hustopeče • AGRA Olbramovice, a.s. • Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. • Agrospol Czech, spol. s r.o. • UniCredit Bank, a.s. • Českomoravská drůbežářská unie • Chmelařský institut s.r.o. • Bonagro, a.s. • Chmelařství, družstvo Žatec • Emil Bureš Hopservis s.r.o. • Svoboda-knedlíky, s.r.o • Kverneland Group Czech s.r.o. • Rakovec, a.s. Velešovice • Faurecia Exhaust Systems s.r.o.

• Mlékařské a hospodářské družstvo JIH Tábor • Lupofyt, s.r.o. • CFARMA s.r.o. • NAVOS, a.s. • AGROMEX s.r.o. • Svaz pěstitelů chmele České republiky • Zemědělský podnik Kvasicko, a.s. • Agrodružstvo ‚Postoupky • Caussade osiva, a.s. • AGRA Březnice a.s. • AGRA Chválkovice, spol. s r.o. • AGRA Velký Týnec, a.s. • Agrospol Velká Bystřice s.r.o. • Cukrovar Vrbátky a.s. • MSK Kroměříž a.s. • Úsovsko a.s. • Zemědělské družstvo Hnojnice • Zemědělské družstvo Unčovice • Agrární komora Zlínského kraje • Krajská agrární komora Královéhradeckého kraje • Krajská agrární komora Plzeň • ZD Bohuňovice • Regionální agrární komora Libereckého kraje • Regionální agrární komora Pardubického kraje • Regionální agrární komora Karlovarského kraje • Okresní agrární komora Olomouc • Okresní agrární komora Rakovník Všem partnerům, kteří se podíleli na zdárném průběhu 14. Agrárního plesu, jménem Agrární komory ČR a všech zúčastněných hostů i touto cestou mnohokrát děkujeme!

Úřad AK ČR

Fota: Michal Protivanský Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 6. února 2015. Tisk: UNIPRESS spol. s r. o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 16. dubna 2015. Z P R AV O D A J

1 > 2015

49

Z HISTORIE

ZPRAVODAJ

Z HISTORIE

ZPRAVODAJ

VENKOV V MINULOSTI

vysoce kladně hodnotil jako přínos krajině, která zase zpětně působila na psychiku člověka. Upozorňoval, že „koncentrace plastiky v české krajině nemá obdobu ani v kulturně starších a bohatších oblastech západní Evropy“.

DNEŠNÍ ČESKÁ VESNICE NENÍ TÍM, ČÍM BÝVALA DŘÍVE. ŽIVOT SE V NÍ RADIKÁLNĚ ZMĚNIL, VYTRATILY SE ZVYKY A TRADICE, KTERÉ JI UDRŽOVALY V POSPOLITOSTI A OBOHACOVALY. ZŮSTALI OVŠEM JEJÍ OBYVATELÉ – DOBŘÍ I ŠPATNÍ HOSPODÁŘI SE SVÝMI RADOSTMI I STAROSTMI. PROTO SE PODÍVEJME NA VZNIK SOCIÁLNÍHO SPOLEČENSTVÍ ČESKÉ VESNICE, KTERÉ PROŠLO OSOBITÝM VÝVOJEM A VYKRYSTALIZOVALO DO TYPICKÉ ČESKÉ PODOBY, KTERÁ SE ZÁKONITĚ MUSELA STÁT MINULOSTÍ. Sociální společenství naší vesnice a její duchovní tvářnost se rodily koncem feudalizmu v době nevolnictví. Rozhodující roli přitom hrály nejen majetkové poměry poddaných, ale i samotný vztah panovníků i jednotlivých vrchností k nim. Do doby panování císaře římského a krále českého Leopolda I. (1657-1705) se klade změna státní politiky vůči poddaným, z nezájmu a volné ruky vrchnostem v politiku ochrany venkovského lidu před výstřelky libovůle feudální vrchností. Když Leopold brzy po svém nastoupení dával svým ministrům směrnice pro správu země, prohlásil, že mají vládnout se vší důraznou horlivostí, poddaní však mají býti raději „uchováváni než zkažení“. Je zřejmé, že o tíži poddanských břemen věděl a obával se výbuchu nespokojenosti i v Čechách. Stížnostem sedláků, pokud se k němu dostaly, ačkoliv

jim nebyl příliš nakloněn, věnoval osobní pozornost. Napsal, že „poddaní jsou povinni robotou, ale vrchnosti je nemají přetěžovat a zabraňovat jim v jejich vlastní obživě“. Jistě dobře míněné napomenutí však přišlo pozdě. V roce 1680 vypuklo v Čechách velké selské povstání a císař si postěžoval hraběti Czerninovi. „V těchto zlých časem je třeba udržovat sedláky poněkud ve spokojenosti a dobře s nimi zacházet, neboť jsou konečně lidmi jako my“. To však nezabránilo, aby s jeho souhlasem bylo povstání vojskem potlačeno a aby téměř 100 osob bylo popraveno a na tisíc osob přísně potrestáno. Tíha poddanství Příčiny povstání byly především spojeny s neúměrnými robotními povinnostmi. Roboty byly na jednotlivých panstvích co do rozsahu rozdílné, přestože robotní patenty z let 1680, 1717 a 1735 se snažily je upravit v celé

Foto: reprodukce archivních materiálů autora

50 1 > 2015

zemi jednotně. Poddaní se přirozeně snažili, aby si práci ulehčili nebo se jí dokonce vyhnuli. Zanedbáváni robot bylo trestáno pokutami. Nižší roboty byly zvláště tam, kde vrchnost byla dobrým hospodářem. I když se císařské patenty snažily předepisovat a usměrňovat robotní povinnosti, vrchnosti si přesto dělaly své. Ovšem úsilí dostat za feudální roztříštěnosti výrobní vztahy a výrobní síly sjednotit, bylo předem odsouzeno k nezdaru. Zde platilo jediné – kolik pánů, tolik zvláštností. Poddaní nebyli zatěžováni robotními povinnostmi po celý rok, ale především při zemědělských pracích. Budiž připomenuto, že slova o „zimním lenošení poddaných“ byla dosti pravdivá. Umožňovalo jim práci nezemědělskou, jmenovitě předení a tkalcovství, výrobu konopných provazů a jiných praktických předmětů pro vlastní potřebu a pro trh. Ale dobrý

hospodář si našel přes zimu práci vždy, například důležitou činností byla oprava vozů a zemědělského nářadí. Práce nebyla ještě považována za dobrodiní, nýbrž za trest a všeobecně se se v celé Evropě pracovalo jen tolik, kolik bylo zapotřebí k uspokojení nejnutnější

na Marie Terezie, třeba zodpovědět základní otázku, jaká byla vlastně sociální skladba vesnice v pobělohorském období. O tom, jaký byl početní poměr tří hlavních skupin vesnického obyvatelstva, víme dost přesně na základě údajů berní ruly z let 1654 – 1655. Tento dokument, vlastně nejstarší český katastr,

PRÁCE BYLA V MINULOSTI POVAŽOVÁNA ZA TREST A VŠEOBECNĚ SE V EVROPĚ PRACOVALO JEN TOLIK, KOLIK BYLO ZAPOTŘEBÍ K ZAJIŠTĚNÍ NĚKOLIKA NEJBLIŽŠÍCH DNÍ potřeby nejbližších dní. Kromě toho bylo v Čechách asi 110 svátků a nedělí a pravidelně se držel modrý pondělek. V 70. letech 17. století zrušil pražský arcibiskup některé svátky a omezil i přísné zachovávání různých modlitebních oktáv. Někteří vzdělanci jako Tomáš Pešina z Čechorodu volali: „Běda, jaké poničení svátků. Kde je zbožnost“. Ale lze předpokládat, že arcibiskup provedl tuto úpravu proto, aby při zvýšených robotních požadavcích vrchnosti umožnil poddaným beztrestně pracovat ve dnech zrušených svátků na vlastním hospodářství. V každém případě ale znamenalo prodloužení týdenní pracovní doby ve prospěch vrchnosti možnost zvýšení celkové výroby v zemi. Svědectví berní ruly V souvislosti se státní ochranou poddaných, které se vážně začala věnovat teprve císařov-

představující podrobný soupis poddanské půdy, zachytil skoro přesný počet poddanských usedlostí v Čechách. Jako držitelé půdy převažovali sedláci - držitelé větších statků, dále jsou zastoupeni chalupníci a zahradníci. Ti nebyli povinni potažní robotou, ale jenom pěší, rozsah jejich hospodářství by totiž zajistil držení párů koní nebo volů. Svou vlastní potřebu potažní síly museli uhradit odpracováním a pomoci při zemědělských pracích majitelům potahů sedlákům. Berní rula zachytila stav, kdy bylo chalupníků a zahradníků poměrně nejméně, neboť byli často vrchnostmi dosazováni na větší opuštěné usedlosti. S růstem počtu obyvatelstva sílil ale hlad po půdě. Ani selským synům se přirozeně nechtělo spadnout mezi podruhy, třeba by zůstali na gruntě u bratra. Postupně docházelo k dělení gruntů, kdy sedlák

s poměrně jednoduchými pracovními prostředky nestačil obdělat větší výměru půdy. Ovšem tento vývoj nebyl jednotný, řídil se politikou vrchnosti podle jejich potřeb. Nicméně, i když selské statky byly větší než vypočtená průměrná velikost, nebyla zpravidla výnosnost selského hospodářství příliš velká, a jsme překvapeni, odkud sedlák na platy pro vrchnost (činže), církev (desátek) a stát (daně) vlastně vzal. Jan Erazim Wegener, zámecký hejtman ve Štěkni u Strakonic, k tomu výstižně poznamenal: „Musím podle pravdy vyznat, že když český sedlák veškerou robotu, kterou mu vrchnost ukládá, všechny kontribuce a těžké útisky, jež snášet musí, item všecky škody, jaké mu žoldáctvo způsobuje, trpělivě snese, právem může být pojat v počet svatých mučedníků“. Období 1627-1738 je charakteristické zvyšováním roboty, na 3 dny v týdnu a někdy ještě více, kdykoli vrchnost přikázala. Skladba venkovského obyvatelstva vynikala pestrostí. Majetkově nejsilnější a nejváženější skupinou byli sedláci. Zvláště tzv. lánoví sedláci (v našich zemích asi o výměře 18 ha) nebo i tzv. půlláníci a čtvrtláníci měli někdy i dva podruhy, zpravidla sourozence hospodáře. Sedláci často s čeledíny a podruhy zacházeli jako se svými poddanými a posílali je za sebe na robotu. O práci na statku se dělili

Vztahy k vrchnosti Je na čase skončit s přežívající představou vyvolanou některými našimi beletristy, kteří si upravovali minulost podle své potřeby a přestat konečně dělat z našeho venkovského lidu s opovážlivou urážlivostí zaostalé chudáčky boží. Byli zde lidé světa znalí, znalí cizích jazyků, a to nejen němčiny, lidé podnikaví a inteligentní, kteří stáli u zrodu mnohých technických zdokonalení ne-li přímo vynálezů. Hrabě Czernin mohl poslat kosteleckého poddaného za obchodem až do Cařihradu, jiný kostelecký sedlák Procházka mohl být ustanoven pro svou znalost řečí, počtů, jakož i znalost lidí a přirozenou moudrost, purkrabím panství a jeho syn se stal ředitelem czerninských panství.

Foto: reprodukce archivních materiálů autora se členy rodiny: hojnost dětí byla pokládána za dobrodiní, neboť od raného mládí představovaly pracovní sílu.

přežívali na vesnici i lidé svobodní, ožívající různé výhody potvrzené vrchnosti již z minulého období (mlynáři, myslivci).

O stupeň níže v této hierarchii žili chalupníci a bylo vzácností, když měli čeledíny či podruhy. Za nimi následovali zahradníci mající jen malou výměru půdy. Dále jsme se na vesnici v té době mohli setkat s podruhy, baráčníky, výměnkáři, čeledí, sirotky, vojenskými vysloužilci, pastýři, různými řemeslníky a samozřejmě se žebráky. Sociální a společenský život byl doprovázen nezastupitelným posláním faráře a učitele. Vedle nich

Pozvolný hospodářský a sociální vývoj dospěl ale v 2. polovině 18. století tak daleko, že mezi poddaným venkovským obyvatelstvem žili velmi bohatí sedláci, kteří si přilepšovali mimo jiné i tím, že vedle vlastního hospodářství provozovali obchod nebo živnost. O jejich zámožnosti a jejich hospodářské síle svědčí kromě jiného bohatá lidová architektura, ale i vzácně dochované svědectví až do dnešních dnů, totiž po malebné české krajině rozseté

kapličky, sochy světců na mostech a boží muka na polích. Kunsthistorik V. V. Štech poukázal na vzácný jev v historii českého baroka: „tehdy vrcholná sochařská tvorba opustila přeplněné interiéry kostelů a průčelí paláců a našla své další uplatnění ve volné přírodě české krajiny, v 19. století pak v tomto duchu pokračovala zřizováním soch světců, drobných kapliček a výsadbou pamětních líp lidová zbožnost, která však touto činností strukturu krajiny nenarušovala, nepřetvářela, ale naopak doplňovala a umocňovala“. Ačkoli se jednalo o křesťanskou tématiku, prof. Štech, ač ateista, tento kulturní jev

Obdoba s poměrem šlechty k panovníkovi, co se oddanosti týče, najde se i ve vztahu poddaných k vrchnosti. Výjimky ze všeobecně nepřátelského smýšlení byly všude. Není proč nevěřit v upřímnost projevu, píše-li Zuzana Czernínová synovi, že její poddaní plakali, když v roce 1651 hořel její dvůr v Mitrovicích, a dále, že mnozí plakali radostí, až jim srdce usedalo, když se paní Zuzana vrátila z Prahy na svůj statek a oni ji vítali. Paní Zuzana se domnívala, že je více těch, kteří ji rádi vidí, než těch, kteří se z jejího příjezdu rmoutí. Kéž by byl tento optimismus jinak dobrotivé paní oprávněný - možná však plakali proto, že si uvědomovali, kolik práce je dík požáru čeká a kolik

zvláštních služeb bude hraběnčin pobyt vyžadovat. Případné projevy lítosti vrchnostenských pánů, stihlo-li poddané nějaké neštěstí, je možné považovat rovněž za upřímné. „Drahé úložky, jež nám Bůh stvořil“, jak napsal jeden Schwarzenberg, nebo „moji milí poddaní“, jak říkal hrabě Czernin, to byla vesměs v první řadě lítost projevená nad sebou samými pro ušlý příjem nebo nad vlastní škodou. Lidskost byla vzácná stejně jako dneska a ponětí o občanské rovnosti bylo před rokem 1848 naprosto neznámé. V období feudalismu neměl ostatně ani poddaný lid svoji sounáležitost a stavovskou hrdost projevoval vzácně. Svobodný měšťan stavěl se k městskému poddanému jako člen Zlatého rouna k pacholkovi. Stejně daleko měl svobodný příslušník cechu k poddanému. Měšťanští synové poddanští ženili se většinou s dcerami měšťanů poddanských měst z blízkého sousedství. Vztah k dcerám vesnických poddaných neměl městského mladíka ani ve snu napadnout. Vesnické děvče se jen zcela výjimečně mohlo provdat do města, to spíše šla ještě měšťanská dcerka do vsi. Sedláci a chalupníci Sociální struktura naší vesnice procházela od feudalismu a specifickým vývojem a po zrušení roboty v roce 1848 nabyla definitivní podoby. Na vesnici žili kromě sedláků - starousedlíků, kteří tradičně požívali největší úcty a v celkové hierarchii měli nejvyšší postavení, ještě jiní příslušníci, kteří vytvářeli vesnickou obec, její pospolitost a hmotné a duchovní vazby v ní. Byli to chalupníci, domkáři, rodiny podruhů, později deputátníků a čeledíni. V hospodě měli jiný stůl sedláci, jiní chalupníci a domkáři, zatímco

podruzi zpravidla postávali u šenku. Podobně tomu bývalo i v kostele. Tyto rozdíly se přirozeně odrážely i v zástavbě obce a lidovém stavitelství. Z výše uvedených příslušníků obce věnujeme pozornost sedlákům a chalupníkům. Pro naše podmínky platilo zhruba toto zjednodušené rozlišení: rolníci od výměry 1 do 10 ha byli chalupníci, odtud výše sedláci. Ovšem horní hranici pro výměru středního selského statku třeba konkrétně určit podle výrobních oblastí a výrobního zaměření. Mezi bramboráři z chudých hor a řepaři z úrodné roviny byl velký rozdíl. První se probíjeli jen těžce, druzí měli přece jen jistější úrodu. Zato těžké půdy na rovině daly více práce než lehčí na horách. Chalupa, vlastně chalupníkovo hospodářství, představovala z ekonomického hlediska nejmenší a nejvýkonnější soběstačný zemědělský podnik. Hospodář se členy rodiny stačil udělat téměř všechnu práci a pomoc potřeboval skoro výjimečně ve špičkových pracích. Tak vypadala zhruba naše ves před revolučním rokem 1848, kdy byla zrušena nenáviděná robota. A jaký byl její vztah k celému státu? Sledujeme-li dějiny, zjistíme, že naši buditelé a významní lidé pocházeli právě ze selských chalup (pod tento pojem zahrnujeme sedláky i chalupníky). Stačí vzpomenout Františka Palackého, Karla Havlíčka Borovského, Aloise Jiráska, prezidenty T. G. Masaryka či Edvarda Beneše. Nejde samozřejmě jen o ně, všichni, kdo drželi a vzdělávali půdu, měli své místo a poslání ve společnosti a všem patří naše láska a obdiv.

Antonín Kubačák

1 > 2015

51

INZERCE

ZPRAVODAJ

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu

byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem „ vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem „ na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí „ „

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje „ „ „ „

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? „ „ „

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení „ „ „ „

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 1 > 2015