EP 84.1)

Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění

Brusel XX. října 2015

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 – Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci a hospodářskou a sociální situaci ANALYTICKÝ PŘEHLED Oblast působnosti: EU28 (28 150 občanů EU) Cílová skupina: Evropané ve věku od 15 let výše Metodika: Osobní dotazování (CAPI) Práce v terénu: 19.–29. září 2015, provedeno společností TNS opinion I.

VÝZVY, JIMŽ ČELÍ EVROPSKÁ UNIE ........................................................................................................... 10

II.

MIGRACE .............................................................................................................................................................. 14 A.PRO SPOLEČNÝ CELOSVĚTOVÝ PŘÍSTUP SMĚREM K MIGRAČNÍ POLITICE................................ 14 1. Rozhodování o otázkách migrace................................................................................................................... 14 2. Finanční podpora pro členské státy, které v současnosti čelí největším migračním tokům............................ 17 3. Podobné postupy legální migrace ve všech členských státech EU ................................................................. 20 4. Zjednodušení postupů legální migrace ........................................................................................................... 23 B.ROZDĚLENÍ ŽADATELŮ O AZYL MEZI ČLENSKÉ STÁTY ..................................................................... 26 1. Lepší rozdělení žadatelů o azyl....................................................................................................................... 26 2. Lepší rozdělení žadatelů o azyl, pokud ano, na jakém základě?..................................................................... 29 C.LEGÁLNÍ MIGRACE A NÁZORY NA HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................. 32 D.VNÍMÁNÍ PŘÍTOMNOSTI STÁTNÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ Z JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ EU ............. 35 1. Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a dopad na hospodářství.................................. 35 2. Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a kulturní rozmanitost ..................................... 38

III. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE ........................................................................................................ 41 A.RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE............................................................................................................ 41 B.REAKCE ČLENSKÝCH STÁTŮ NA KRIZI ..................................................................................................... 45 C.JAK SI V KRIZI VEDEME? ................................................................................................................................ 49 D.VNÍMÁNÍ OSOBNÍ FINANČNÍ SITUACE ....................................................................................................... 52 1. Finanční situace domácnosti do současnosti .................................................................................................. 52 2. Finanční situace domácnosti v budoucnosti ................................................................................................... 55

1

Poznámka:

Upozorňujeme čtenáře, že výsledky průzkumu veřejného mínění jsou odhady, jejichž přesnost závisí za jinak stejných okolností na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách. V případě vzorku přibližně 1 000 rozhovorů (obvykle používaná velikost vzorku v měřítku členských států) by se skutečné procento – tj. případ, kdy by byla dotazována celá populace, pohybovalo v rámci těchto intervalů spolehlivosti: Hodnota v procentech

10 % nebo 90 %

Interval spolehlivosti

+/– 1,9 bodu

20 % nebo 80 % +/– 2,5 bodu

2

30 % nebo 70 % +/– 2,7 bodu

40 % nebo 60 % +/– 3,0 body

50 % +/– 3,1 bodu

Úvod

Toto je první část průzkumu veřejného mínění Eurobarometr pro Evropský parlament, který probíhal v 28 členských státech EU. Terénní šetření provedla společnost TNS opinion ve dnech 19. až 29. září 2015. První část průzkumu je věnována migraci a hospodářské a sociální situaci. Druhá část, která bude zveřejněna samostatně, se zaměří na tradiční témata v rámci průzkumu Eurobarometru pro Evropský parlament, jmenovitě na Evropský parlament, identitu, občanství a tak dále. Podobně jako u každého průzkumu tohoto typu je nutné zohlednit evropské, vnitrostátní a mezinárodní okolnosti, za kterých dotazování probíhalo. Prostředí EU bylo z velké části ovlivněno nedávnou vlnou migrace a s ní souvisejícími důsledky a diskusí o budoucnosti EU, zvláště hospodářské a měnové unie. K významným událostem na vnitrostátní úrovni patří volby v Řecku konané dne 20. září, předvolební debaty v Portugalsku a Polsku a regionální volby ve Španělsku a Rakousku. Pokud jde o mezinárodní scénu, hlavní pozornost je i nadále věnována situaci na Blízkém východě a v neposlední řadě i boji proti terorismu. Z výsledků je zřejmé, že některé události významně ovlivnily odpovědi respondentů.

Evropský průměr je vážený průměr, kdy šest nejlidnatějších členských států představuje přibližně 70 %.

3

Hlavní zjištění I.

VÝZVY PRO EVROPSKOU UNII

 Do budoucna je třeba počítat se dvěma hlavními výzvami, a to bojem proti nezaměstnanosti a problematikou migrace. 

Nezaměstnanost je stále považována za nejnaléhavější problém, a to v očích 49 % respondentů (pokles o 6 procentních bodů oproti červnu 2013), ale otázka migrace vystoupala na žebříčku a nyní zaujímá druhé místo podle 47 % respondentů (nárůst o 33 procentních bodů). V devíti zemích ji jako problém vnímá více než 50 % respondentů.



Další velkou výzvou je podle Evropanů terorismus, který se rovněž dostal prudce do popředí – vyzdvihlo ho 26 % respondentů (o 15 procentních bodů více oproti červnu 2013).

II.

MIGRACE

Průzkum veřejného mínění pokrývá několik témat, konkrétně: přístup k migraci, jak občané vnímají vztah mezi migrací a ekonomikou, a dále způsob, jak je vnímána přítomnost státních příslušníků jiných členských států, a to jak z ekonomického, tak kulturního hlediska. A. Podpora globálního přístupu k migrační politice 

Rozhodování: 66 % respondentů se domnívá, že na evropské úrovni by se mělo přijímat více rozhodnutí, zatímco 23 % zastává opačný názor.



Finanční pomoc: Pokud jde o preferenční finanční pomoc, kterou nedávno obdržely členské státy, jež se na svém pobřeží a hranicích potýkají s největšími důsledky migrace, 62 % lidí se domnívá, že se jedná o „dobrou věc“. 15 % osob se domnívá, že to „není správné“, zatímco 20 % o tom nesmýšlí „ani pozitivně, ani negativně“.



Řízení legální migrace: 79 % respondentů se domnívá, že řízení by mělo být „identické“ ve všech členských státech EU, zatímco 15 % tento přístup odmítá.



Zjednodušení: 66 % Evropanů se přiklání k možnosti „zjednodušit řízení legální migrace“, což by podle jejich názoru „umožnilo účinně bojovat proti nelegální migraci“. Naproti tomu 23 % je „proti“ a 11 % „neví“.

B. Rozdělení žadatelů o azyl mezi členské státy Stejně jako v případě všech dalších otázek jsou členění podle jednotlivých zemí uvedena v tabulkách a grafech níže. Odrážejí širokou škálu veřejného mínění vyplývající z konkrétních okolností, ke kterým došlo v jednotlivých členských státech. Následující otázka byla rozdělena do dvou částí.  Zaprvé: Občané všech členských států byli dotázáni, zda „by počet žadatelů o azyl měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU“. 4

Respondentů, kteří uvedli ano, bylo téměř 8 z 10 (78 %), ale mezi jednotlivými zeměmi panují značné rozdíly, od 97 % v Německu a 94 % ve Švédsku až po 31 % na Slovensku a 33 % v České republice. V Řecku a Itálii, které nesou na svých bedrech největší odpovědnost za prvotní přijímání migrantů, dosahují tyto hodnoty 91 % (Řecko) a 84 % (Itálie).  Zadruhé: Těm, kteří ve všech členských státech odpověděli na předchozí otázku „ano“ (78 % v EU jako celku) byla položena otázka, zda „by rozdělení žadatelů o azyl mělo být rozhodnuto na úrovni EU na základě závazných kvót“. V celé EU 75 % rovněž „souhlasilo“ s posledně uvedeným návrhem, ale opět existují velmi výrazné rozdíly v údajích za jednotlivé země. Z 97 % Němců, kteří se domnívají, že žadatelé o azyl by měli být lépe rozděleni, 89 % podporuje závazné kvóty. Naproti tomu z 31 % Slováků, kteří schvalují lepší rozdělení žadatelů o azyl, 51 % upřednostňuje závazné kvóty.

C. Legální migrace a ekonomické vnímání „Potřebují země EU legální migranty pro práci v některých odvětvích ekonomiky“? 

Na úrovni EU tento přístup schvaluje absolutní většina, ale vyjádření tohoto souhlasu je nižší než v odpovědích na předchozí otázky. 51 % Evropanů odpovídá na tuto otázku kladně oproti 42 %, kteří vyjadřují nesouhlas.



Na úrovni jednotlivých států zůstávají rozdíly z velké části tak, jak je uvedeno výše. Nejvyšší možnou podporu lze očekávat ve Švédsku (77 %), Německu a Dánsku (72 %) a Spojeném království (70 %). Z 19 členských států, kde méně než 50 % dotázaných odpovědělo ano, zaujímá nejvíce negativní postoj Slovensko (19 %), Bulharsko (24 %), a Maďarsko (24 %), dále následuje Česká republika (25 %), Rumunsko (28 %), Řecko (31 %) a Slovinsko (32 %).

D. Vnímání přítomnosti státních příslušníků jiných členských států Dotazování bylo zakončeno dvěma otázkami ohledně tohoto aspektu života v EU.  Přítomnost státních příslušníků jiných členských států a dopad na ekonomiku 

Na úrovni EU 56 % respondentů „souhlasí“ s tvrzením, že přítomnost státních příslušníků jiných členských států na jejich území je „dobrá“ pro ekonomiku jejich země, zatímco 35 % respondentů „nesouhlasí“.



Na vnitrostátní úrovni závěry zdůrazňují rozdíly mezi jednotlivými státy. 5

Země, které zaujímají nejvstřícnější postoj vůči jiným státním příslušníkům EU na svém území, jsou Švédsko (79 %), Lucembursko (77 %), Německo (72 %) a Dánsko (71 %). Avšak v pěti zemích se vyskytuje absolutní většina těch, kteří nepovažují přítomnost státních příslušníků jiných členských států za žádoucí. Je to 66 % lidí na Kypru, 60 % v České republice a na Slovensku, 58 % v Řecku a 56 % v Maďarsku.  Přítomnost státních příslušníků jiných členských států a kulturní rozmanitost 

Na úrovni EU se 66 % respondentů domnívá, že přítomnost státních příslušníků jiných členských států posiluje kulturní rozmanitost jejich země.



Na vnitrostátní úrovni je zjevné totožné rozlišení. Uvedená myšlenka má největší podporu ve Švédsku (88 %), Lucembursku (84 %) a Dánsku (83 %). Naopak nejmenším příznivcem je Česká republika (33 %), Slovensko (39 %), Bulharsko (42 %) a Maďarsko (49 %).

III.

HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Evropští občané byli dotazováni ohledně několika aspektů hospodářské a sociální situace, konkrétně tempa integrace EU, reakce členských států na krizi, jejich osobní pocitů, zda dochází k hospodářskému oživení (či nikoli), a toho, jak vnímají finanční situaci své domácnosti.

A. Tempo evropské integrace Měla by evropská integrace obecně postupovat stejným tempem ve všech oblastech, nebo by se tempo mělo lišit podle společných politik, které budou realizovány? 

Pokud by bylo považováno za žádoucí posílit společnou evropskou politiku v určitých klíčových oblastech na evropské úrovni, jak rychle by k tomu mělo dojít? 48 % respondentů (v loňském roce o 1 procentní bod méně) se domnívá, že by bylo lepší „počkat na všechny členské státy EU, až budou připraveny“, a 41 % (+2 body) se domnívá, že státy, které chtějí pokročit, by tak měly „učinit, aniž by musely čekat na ostatní členské státy“.



Na vnitrostátní úrovni nejvíce vzrostl počet lidí, kteří se domnívají, že je třeba pokračovat, aniž by se čekalo, na Kypru (48 %, +16 bodů), v Rumunsku (37 %, +10 bodů) a Maďarsku (52 %, +8 bodů). Naopak ve Spojeném království (62 %, +9 bodů), v Estonsku (44 %, +4 body), ve Francii (46 %, +3 body) a Polsku (46 %, +3) se nyní více respondentů domnívá, že je žádoucí počkat, až budou všechny členské státy připraveny pokračovat stejným tempem.

6

B. Reakce členských států na krizi 

Na evropské úrovni došlo od posledního průzkumu Eurobarometru ze září 2011 k velmi výrazné změně trendu. V současnosti se absolutní většina (51 %, +10 bodů) domnívá, že členské státy jednaly „individuálně“. Naproti tomu 39 % (–9 bodů) si myslí, že členské státy jednaly „koordinovaně s ostatními zeměmi EU“.



Na vnitrostátní úrovni se prudce zvýšil dojem, že členské státy v reakci na krizi přijaly svá vlastní opatření, na Kypru (61 %, +28 bodů ve srovnání se zářím 2011) a v Řecku (61 %, +21 bodů), kde v roce 2011 většina zastávala názor, že členské státy postupují koordinovaně. Další zjevnou změnou je pokles vnímání koordinovaných opatření ve dvou členských státech v reakci na krizi, a to v Bulharsku (37 %, –19 bodů) a v Německu (43 %, –18 bodů).

C. Krize: Jak se věci mají? 

Na evropské úrovni došlo rovněž v tomto ohledu k významným změnám. I když se stále vysoký počet dotázaných (32 %) domnívá, že „krize bude trvat ještě řadu let“, oproti roku 2011 tato hodnota výrazně poklesla. Tehdy činila 41 %, což představuje pokles o 9 procentních bodů. Naopak počet respondentů, kteří si myslí, že „se již vracíme k růstu“, viditelně roste (20 %, +12 bodů).



Na vnitrostátní úrovni se nejvíce lidí domnívá, že se opětovně vracíme k růstu, na Maltě (65 %, +52), v Irsku (47 %, +45 bodů) a ve Spojeném království (40 %, +35 bodů).

D. Vnímání osobní finanční situace Respondenti byli dotázáni, jak vnímali situaci své domácnosti za poslední dva roky a jak by se podle nich mohla vyvíjet v příštích dvou letech. 

Evropské naděje do budoucna

 40 % Evropanů se domnívá, že se jejich situace v minulých dvou letech „zhoršila“, 24 % si „polepšilo“ a 35 % uvádí, že se jejich situace „nezměnila“ (spontánní odpověď).  Pokud jde o další dva roky, 31 % si myslí, že se jejich situace „zlepší“, 25 % si myslí, že se „zhorší“ a 38 % neočekává „žádnou změnu“ (spontánní odpověď).

7



Opačná situace na vnitrostátní úrovni

 Nejméně optimistické země: V Řecku se 90 % respondentů domnívá, že se jejich situace za poslední dva roky zhoršila, a 12 % věří, že se v příštích dvou letech zlepší. Na Kypru 68 % respondentů uvádí, že se jejich situace v minulosti zhoršila, a 29 % uvádí, že se v budoucnu zlepší. Ve Francii 57 % respondentů uvádí, že se jejich situace v uplynulých dvou letech zhoršila, a 22 % uvádí, že se v budoucnu zlepší.  Nejoptimističtější země: V Dánsku má 17 % respondentů pocit, že se jejich situace zhoršila, a 41 % si myslí, že se jejich situace zlepší. Na Maltě si 18 % myslí, že se jejich situace zhoršila, a 44 % očekává zlepšení. V Německu se 22 % respondentů domnívá, že se jejich situace v minulosti zhoršila, a 24 % očekává, že se v budoucnu zlepší.

8

Útvar pro sledování veřejného mínění Jacques Nancy +32 2 284 24 85 [email protected]

9

I. VÝZVY, JIMŽ ČELÍ EVROPSKÁ UNIE 1) Průměr EU

10

2) Vnitrostátní výsledky a) Nezaměstnanost

11

b) Přistěhovalectví

12

3) Vnitrostátní vývoj

Uvedeno prvních šest položek Hierarchie vychází z vývoje tématu „přistěhovalectví“

13

II. MIGRACE A. PRO SPOLEČNÝ CELOSVĚTOVÝ PŘÍSTUP SMĚREM K MIGRAČNÍ POLITICE 1. Rozhodování o otázkách migrace 1) Průměr EU

14

2) Vnitrostátní výsledky

15

16

2. Finanční podpora pro členské státy, které v současnosti čelí největším migračním tokům 1) Průměr EU

17

2) Vnitrostátní výsledky

18

19

3. Podobné postupy legální migrace ve všech členských státech EU 1) Průměr EU

20

2) Vnitrostátní výsledky

21

22

4. Zjednodušení postupů legální migrace 1) Průměr EU

23

2) Vnitrostátní výsledky

24

25

B. ROZDĚLENÍ ŽADATELŮ O AZYL MEZI ČLENSKÉ STÁTY 1. Lepší rozdělení žadatelů o azyl 1) Průměr EU

26

2) Vnitrostátní výsledky

27

28

2. Lepší rozdělení žadatelů o azyl, pokud ano, na jakém základě? 1) Průměr EU

* Základ: respondenti, kteří souhlasí s výrokem: „Počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU“ (78% z celkového vzorku na úrovni EU)

29

2) Vnitrostátní výsledky

 

* Základ: respondenti, kteří souhlasí s výrokem: „Počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU“ (78% z celkového vzorku na úrovni EU) Na vnitrostátní úrovni by výsledky měly být interpretovány takto: V Německu je z 97% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 89% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót. Na Slovensku je z 31% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 51% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót.

30

 

* Základ: respondenti, kteří souhlasí s výrokem: „Počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU“ (78% z celkového vzorku na úrovni EU) Na vnitrostátní úrovni by výsledky měly být interpretovány takto: V Německu je z 97% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 89% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót. Na Slovensku je z 31% respondentů, kteří si myslí, že počet žadatelů o azyl by měl být lépe rozdělen mezi všechny členské státy EU, 51% toho názoru, že o tomto rozdělení by se mělo rozhodnout na úrovni EU na základě závazných kvót.

31

C. LEGÁLNÍ MIGRACE A NÁZORY NA HOSPODÁŘSTVÍ

1) Průměr EU

32

2) Vnitrostátní výsledky

33

34

D. VNÍMÁNÍ PŘÍTOMNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ EU

STÁTNÍCH

PŘÍSLUŠNÍKŮ

Z

JINÝCH

1. Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a dopad na hospodářství 1) Průměr EU

35

2) Vnitrostátní výsledky

36

37

2. Přítomnost státních příslušníků z jiných členských států EU a kulturní rozmanitost 1) Průměr EU

38

2) Vnitrostátní výsledky

39

40

III. HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE A. RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE 1) Průměr EU

41

2) Vnitrostátní výsledky

42

43

3) Vnitrostátní vývoj

44

B. REAKCE ČLENSKÝCH STÁTŮ NA KRIZI 1) Průměr EU

45

2) Vnitrostátní výsledky

46

47

3) Vnitrostátní vývoj

* ON = otázka nepoložena. Otázka nebyla v předcházejícím průzkumu v této zemi položena.

48

C. JAK SI V KRIZI VEDEME? 1) Průměr EU

49

2) Vnitrostátní výsledky

50

3) Vnitrostátní vývoj

* ON = otázka nepoložena. Otázka nebyla v předcházejícím průzkumu v této zemi položena.

51

D. VNÍMÁNÍ OSOBNÍ FINANČNÍ SITUACE 1. Finanční situace domácnosti do současnosti 1) Průměr EU

52

2) Vnitrostátní výsledky

53

54

2. Finanční situace domácnosti v budoucnosti 1) Průměr EU

55

2) Vnitrostátní výsledky

56

57