ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT. RNDr. Alena Labodová, Ph.D

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT

RNDr. Alena Labodová, Ph.D. 2014

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

Co ovlivňuje stav životního prostředí Z globálního hlediska:  Počet lidí  Stupeň technického rozvoje  Sociální a ekonomická situace

Vývoj světové populace

Technický a sociální rozvoj  Úroveň dopadů – lokální, regionální, globální  Čerpání zdrojů – neobnovitelné, obnovitelné  Vzorce spotřeby a ekologická stopa (Sever X Jih)  Znečištění a znehodnocení životního prostředí, narušení biodiverzity

Vývoj přístupů k ochraně ŽP 

Pasivní



Reaktivní strategie kontroly a řízení 1. Ředění 2. Filtrace 3. (recyklace)



Proaktivní strategie prevence

1. 2. 3.

Princip prevence Princip opatrnosti Princip integrace

odpadní energie emise

suroviny výrobek energie práce

odpadní vody

Sustainable development “Sustainable development is development that meets the needs and aspirations of the current generation without compromising the ability to meet those of future generations” Brundtland Commission (World Commission on Environment and Development - WCED) “Our common future” (1987)

Society

Environment Sustainable development

Economy

Sustainable development The concept of „needs” “Sustainable development is development that meets the needs and aspirations of the current generation without compromising the ability to meet those of future generations”

“basic needs”

“wants” or “desires”?

Sustainable development “Sustainable development is development that meets the needs and aspirations of the current generation without compromising the ability to meet those of future generations” Brundtland Commission (World Commission on Environment and Development - WCED) “Our common future” (1987)

Čistší produkce Uplatnění nástrojů strategie čistší produkce v EMS RNDr.Alena Labodová,PhD.

Strategie čistší produkce Čistší produkce je stálá aplikace integrální preventivní strategie na   procesy,   výrobky a   služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vůči člověku, tak i vůči životnímu prostředí.

Evolution of environmental protection  No action / lack of recognition of the problem until mid-20th century  Dispersion / “solution by dilution” (the 1960’s)  End-of-pipe treatment (the 1970’s)  Recycling and energy recovery (the 1980’s)  Cleaner Production and preventive measures (the 1990’s)  In future: Dematerialisation ? Industrial ecology ?

Key dates 1972 – United Nations Conference on the Human Environment, Stockholm 1987 - Brundtland’s Report “Our Common Future” and the concept of “sustainable development” 1989 - CP Programme at UNEP 1992 – United Nations Conference on Environment and Development and the adoption of Agenda 21 1994 - UNIDO/ UNEP NCPC Programme 1998 - UNEP’s International Declaration on CP

Sustainable development "Sustainable development is development that meets the needs of the present without compromising the ability of future generations to meet their own needs"....

CP as a tool for Sustainable Development  Cleaner Production is recognized as a tool that can contribute to the sustainable forms of economic development, as endorsed in Agenda 21 adopted by the United Nations Conference on Environment and Development (UNCED) (Chapters 20, 30 and 34)  CP is a strategy that protects the environment, the consumer and the worker while improving the industrial efficiency, profitability and competitiveness of enterprises

What is Cleaner Production ?

What is Cleaner Production ? UNIDO’s holistic approach to Cleaner Production is a preventive, integrated strategy that is applied to the entire production cycle in order to: (a) Increase productivity by ensuring a more efficient use of raw materials, energy and water (b) Promote better environmental performance through reduction at source of waste and emissions (c) Reduce the environmental impact of products throughout their life cycle by the design of environmentally friendly but cost-effective products The net effect is to give enterprises in developing and transition countries a more competitive edge, thereby facilitating their access to international markets UNIDO’s holistic approach to CP includes its application in sectoral activities, as well as the implementation of multilateral environmental protocols through development and transfer of CP technology and investment promotion

Cleaner production requires changing attitudes, exercising responsible environmental management and promoting technology change

CP for production processes For production processes, CP aims: a) To reduce the consumption of raw materials and energy used in production of one unit of product b) To eliminate - as far as possible - the use of toxic and dangerous materials c) To reduce at source the quantity and toxicity of all emissions and wastes generated and released

:

CP for products : For products, Cleaner Production aims to reduce the environmental, health and safety impacts of products:  Over their entire life cycles...  From raw materials extraction, through manufacturing and use, to the ultimate’ disposal of the product

CP for services : For services, Cleaner Production implies incorporating environmental concerns into the design and delivery of services The design of a service is crucial: not just “Are we doing things right?” but rather “Are we doing the right things,” and “Are we doing them the right way? ”

CP as a four-in-one tool  A management tool  An economic tool  An environmental tool  A quality improvement tool CP represents a win-win strategy both for the company and the environment. The continuous application of CP will help a company to be more competitive in the market.

Basic scheme of a CP project

3. Assessment 2. Preassess-ment

4. Generation and screening of options

7. Evaluation and continued improvement

5. Feasibility analysis

1. Planning and Organization

6. Implementation of options

Examples of CP opportunities Material substitution Good house-keeping Better process control

Equipment modification Technology change

On-site recovery and reuse Production of useful by-products

Product modification

Why is CP beneficial for industry?  Cost savings through reduced wastage both of energy and materials  Improved operating efficiency of the plant  Better product quality and consistency

 Recovery of some wasted materials  Possibility to improve the working environment (health and safety)

 Improvement of the enterprise’s image  Better compliance with environmental regulations  Cost savings on end-of-pipe waste treatment

 New and improved market opportunities

Other related concepts    

Eco-efficiency Waste minimization Pollution prevention Green productivity

Cleaner production = pollution prevention = waste minimization = ecoefficiency: For businesses, these concepts mean practically the same thing

Other related concepts /2  What all those concepts have in common is an attempt to maintain the same level of output using less inputs (e.g. water, energy, raw materials), thereby improving efficiency and reducing pollution  The underlying principles are innovation and prevention of pollution in the first place, rather than controlling the emissions with end-of-pipe measures once the “necessary” contamination has been generated

CP - three common misconceptions 1. CP is not restricted to industry or to production; it has been successfully applied in the service sector and in municipal programmes 2. CP is not an exclusively technical concept, i.e. it is not the equivalent of ‘Clean Technologies’. CP involves a change in attitudes and management practices, the application of available know-how and the improvement or modification of technologies

CP - three common misconceptions 3. CP does not have to be expensive or involve major changes in technology

The introduction of good housekeeping practices can save an average of 10 – 15 per cent in energy and 15 –20 per cent in water consumption, with little or no investment required

The objectives of a CP policy  The promotion of CP as a tool to improve competitiveness and efficiency, and to protect the environment  The creation of conditions and incentives stimulating businesses to implement efficient technologies, and to apply preventive environmental practices  The optimization of the use of natural resources and raw materials, and minimization of emissions and their impacts  Reward for good environmental performance and innovative as well as proactive approaches  The minimization of behaviours and practices that lead to the exclusive application of end-of-pipe technologies

Why have a CP policy ? From a macroeconomic / nationwide perspective, the benefits of a national CP policy include:  Less pollution and the protection of natural resources  Improvements in public health  Less adversarial enforcement of regulations  Increasing economic competitiveness of industry  Compliance with international environmental protocols

Policy Integration Policy ‘integration’ means ensuring that the CP policy being developed harmonizes with the objectives of various sectors of the economy, and that CP is promoted within sectoral policies (known as mainstreaming). This requires:  Good analysis of existing sectoral policies  Inter-institutional and intersectoral effort  Strong leadership and broad support for CP

Typical policies of relevance to CP        

Industrial development policy Environmental policy Foreign trade policy / customs policy Investment promotion policy Fiscal policy and tax regimes Energy and transport policy Agricultural policy Education and science and technology policy  Health policy

Insertion points for CP in sectoral policies  Improving efficiency and competitiveness  Economic development and investment promotion  Industrial development strategy  Tax and customs provisions  Financing mechanisms and support schemes

Insertion points for CP in sectoral policies /2  Education and R&D policy  Municipal and regional development  Resource conservation and enforcement practice  Health and safety apsects  Activities related to national defence

Procedura IPPC Zákon č. 76/2002 Sb. k Integrované prevenci a omezování znečištění

www.cemc.cz

36

Pozitiva IPPC  Modernizace průmyslu a podpora inovacím  Růst produktivity práce a zvyšování konkurenceschopnosti  Další snižování negativního vlivu na ŽP  Zlepšování stavu ŽP  Snižování surovinové a energetické náročnosti průmyslu www.cemc.cz

37

V

N

Vliv organizace na životní prostředí

OPTIMUM

Náklady organizace na životní prostředí

Poměrná hodnota konkurenceschopnos ti a vlivu nákladů na životní prostředí

K

Zlepšování stavu ŽP

max bod zvratu

Negativa IPPC  Vysoká investiční náročnost  Snižování disponibilních prostředků organizace  Zánik organizací a růst nezaměstnanosti  Dopad na makroekonomiku při nepodržení dynamiky přílivu přímých zahraničních investic www.cemc.cz

39

Parametry zákona o IPPC  Vybrané technologie  660 organizací  1200 technologií

 Platnost 2003 pro nové technologie  Platnost 2007 pro stávající technologie

www.cemc.cz

40

Ekon. parametry IPPC • Investice 320 mld. Kč do roku 2010 – Soukromý sektor – 186 mld. Kč – Obce – 128 mld. Kč

• Předpoklad 2005-6 roční deficit 7,5 mld.Kč • Státní rozpočet: – Monitoring 6 mld. Kč (2002-2003) – Obecní projekty 41 mld. Kč (2002-2010) – Čističky - obce 100 mld. Kč (2002-2010) www.cemc.cz

41

Product Life Cycle Thinking  Life cycle thinking expands the traditional focus on manufacturing processes to incorporate various aspects associated with a product over its entire life cycle.  The producer becomes responsible for the products from cradle to grave and has, for instance, to develop products with improved performance in all phases of the product life cycle

The life cycle of a product – and closing the loop

Goal of Life Cycle Thinking The main goal of life cycle thinking is to reduce resource use and emissions from/to the environment as well as to improve the social performance in various stages of a product’s life. In this way, companies can achieve cleaner products and processes, a competitive advantage in the marketplace, and an improved platform to meet the needs of a changing business climate.

Life Cycle Thinking and Pollution Prevention Life cycle thinking expands pollution prevention to include the complete product life cycle and sustainability. Source reduction in a product life cycle perspective is then equivalent to eco-design principles and what had been called the “6 RE philosophy”:  Re-think the product and its functions. The product may be used more efficiently, thereby reducing use of energy and other natural resources.  Re-duce energy and material consumption throughout a product’s life cycle.  Re-place harmful substances with more environmentally friendly alternatives.  Re-cycle. Select materials that can be recycled, and build the product such that it is disassembled easier for recycling.  Re-use. Design the product so parts can be reused.  Re-pair. Make the product easy to repair so that the product does not yet need to be replaced.

Analýza životního cyklu - LCA

Podklad pro LCA Normy řady ISO 14000:  ČSN EN ISO 14040 - Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova  ČSN EN ISO 14044 - Environmentální management - Posuzování životního cyklu – Požadavky a směrnice

ČSN EN ISO 14040:2007

ČSN EN ISO 14040   

Výrobkový systém Jednotkový proces Vlastní hodnocení:

1. 2. 3. 4.

Cíl a rozsah Funkční jednotka Hranice systému Požadavky na kvalitu údajů

ČSN EN ISO 14040 - inventarizace 

Inventarizační analýza

1. 2. 3.

Sběr dat Výpočty Alokace toků a úniků



Omezení LCI



Zpráva o hodnocení

ČSN EN ISO 14040 - hodnocení Povinné prvky:  Výběr kategorií dopadů, indikátorů kategorií a charakterizačních modelů  Klasifikace (přiřazení výsledků LCI)  Charakterizace (výpočet výsledků indikátorů kategorie)

Volitelné prvky:  Normalizace (výpočet hodnoty indikátorů kategorie vzhledem k referenční informaci  Seskupování  Vážení  Analýza kvality údajů

ČSN EN ISO 14040 INTERPRETACE ŽIVOTNÍHO CYKLU

je čtvrtou fází LCA, jejímž cílem je analyzovat výsledky, dosáhnout závěrů, vysvětlit omezení a poskytnout doporučení založená na tom, co bylo zjištěno v předchozích fázích studií LCA nebo LCI a transparentním způsobem podat zprávu o výsledcích interpretace životního cyklu. Interpretace životního cyklu je často zaměřena na poskytování snadno pochopitelné, kompletní a důsledné prezentace výsledků studií LCA nebo LCI, v souladu se stanovením cíle a rozsahu studie.

ČSN EN ISO 14040:2007

..\LCA\ISO14040.pdf

Environmentální značení Environmentální značky a prohlášení jsou jedním z nástrojů environmentálního managementu, který je předmětem řady norem ISO 14000. Poskytují informace o výrobku nebo službě, týkající se jejich celkového environmentálního charakteru, specifického environmentálního aspektu, nebo jakéhokoli množství aspektů. Odběratelé mohou použít tyto informace při výběru výrobků nebo služeb, a to na základě environmentálních nebo jiných důvodů. Záměrem dodavatele výrobku nebo služby je pomocí environmentální značky nebo prohlášení účinně ovlivnit rozhodování zákazníka ve prospěch jeho výrobků nebo služeb.

Účel environmentálního značení Jestliže environmentální značka nebo prohlášení budou mít tento účinek, může podíl výrobku nebo služby na trhu vzrůst a jiní dodavatelé na to mohou odpovědět zlepšením environmentálních aspektů svých výrobků nebo služeb a použitím environmentálních značek nebo environmentálních prohlášení, což bude mít za následek snížení tlaku takové kategorie výrobků nebo služeb na životní prostředí Důležitá podmínka: Objektivita hodnocení a pravdivé uvádění značek

Typy environmentálního značení  Typ I – označování ekologicky šetrných výrobků (certifikát) - ISO 14024  Typ II - vlastní vyhlášení environmentálních tvrzení, včetně prohlášení, značek a obrazců týkajících se výrobků (např. recyklovatelný) ISO 14021  Typ III - kvantifikovaná environmentální data o výrobku s předem stanovenými kategoriemi parametrů založených na normách souboru norem ISO 14040 - ISO 14025

Národní program env. značení  Vydán usnesením vlády  Vyšel ve Věstníku MŽP 8/2007  Zahrnuje všechny tři typy značení  Servis programu: Agentura pro ekologicky šetrné výrobky Cenia (včetně webu a vedení databazí)

Env.značení typu I Typ I -

např. Národní program označování ekologicky šetrných výrobků. Je založený na vytvoření konkurenčního prostředí na trhu mezi výrobky porovnatelných kvalitativních parametrů, zavedením dalšího výběrového kritéria, které zahrnuje stanovené ekologické požadavky na výrobek. Ovlivňování vzorců spotřeby a výroby vede k realizaci udržitelného rozvoje. Podstata označování ekologicky šetrných výrobků spočívá v certifikaci produktu nezávislou třetí stranou.

Env.značení typu I - postup Úkolem systému ekoznačení je:  výběr skupin výrobků – „výrobkových kategorií“ – u nichž lze snížit jejich negativní působení na životní prostředí  stanovit soubor požadavků – „kritérií“ – které musí výrobky dané skupiny splňovat  udělování ekoznačky výrobkům, které splňují daná kritéria formou licenční smlouvy  provádění kontrol shody vlastností výrobků se stanovenými požadavky a dodržování licenční smlouvy

Současný stav Vývoj směrnic  Výběr nové výrobkové kategorií je věcí Rady. Zásady při výběru jsou:  daná kategorie se vyrábí ve velkém rozsahu a jde o zboží spotřebního charakteru  mezi výrobky téže kategorie, ale od různých výrobců, existují významné rozdíly z hlediska jejich vlivu na životní prostředí  v dané výrobkové kategorii existuje konkurenční prostředí

Současný stav – pokrač. V roce 2014:  36 platných směrnic  Cca 85 výrobků  Čeští výrobci i dovozci  Aktuální informace na www.cenia.cz

Značení typu II Pojmy jako:  Recyklovatelný  Kompostovatelný  S prodlouženou životností  Biodegradovatelný Propojeno s Kodexem environmentální inzerce Mezinárodní obchodní komory (ICC)

Značení typu I a II příklady  Seznam ekoznaček

Značení typu III Typ III environmentálních prohlášení není selektivní, ale podává informace ve formátu, který umožňuje porovnávání mezi výrobky. Zahrnuje informace poskytované průmyslovým zákazníkům a konečným uživatelům. Pro získání doplňkových environmentálních informací, jejichž zahrnutí je volitelné, mohou být rovněž využity výsledky získané pomocí jiných nástrojů environmentální analýzy. Tyto informace mohou nebo nemusí být odvozeny z analýzy životního cyklu výrobku. Mohou se týkat jiných problémů spojených s celkovým environmentálním působením výrobku. To může zahrnovat např. odpovídající prvky udržitelného rozvoje, jako jsou ekonomické nebo sociální prvky.

Značení typu III - příklad  EPD Seznam platných EPD je na www.cenia.cz

Integrovaný management životního prostředí a bezpečnosti v podniku VŠB-TU Ostrava RNDr. Alena Labodová, PhD.

Institut environmentálního inženýrství

Vývoj přístupů k managementu podniku  Intuitivní management – založený na vlastních zkušenostech, znalostech a logice – zejména snaha vyhovět legislativě  Formalizované manažerské systémy – obecné návody, jak dosáhnout cíle Historický vývoj: QMS, EMS, SMS (SMBOZP), SA, CSR …. A co dál? IMS? Management udržitelnosti?

Obecné rysy formalizovaných systémů řízení  Systematické  Dokumentované  Zapojují všechny pracovníky  Založeny na PDCA

PDCA

Metodologie PDCA  Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení výsledků v souladu s politikou organizace  Dělej: uplatňuj procesy  Kontroluj:monitoruj a měř procesy ve vztahu k politice, cílům, cílovým hodnotám, požadavkům právních předpisů a dalším požadavkům a podávej zprávy o výsledcích  Jednej: prováděj opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti systému managementu

QMS – management kvality Dosažení kvality výrobku řízením kvality výrobního procesu Historicky:  Odvětvové předpisy  Národní obecné normy (např. BS 5750)  Mezinárodní normy pro QMS– série ISO 9000 1.1987 zaměřené na výrobek 2.1994 zaměřené na výrobek 3.2000 zaměřené na proces

EMS Kvalita řízení péče o ŽP řízením environmentálních aspektů a dopadů  Národní normy (BS 7750)  Nadnárodní předpisy (EMAS)  Mezinárodní normy pro EMS–série ISO 14000 1.1996 zaměřené na proces 2.2004 dtto

Systémy managementu bezpečnosti Různé části:  Požární ochrana  Prevence závažných havárií  Technická bezpečnost zařízení  Bezpečnost a ochrana zdraví při práci  (Bezpečnost informací)  (Bezpečnost potravin) Přístupy založeny většinou na legislativě, neexistují mezinárodní obecně uznávané normy (kromě OHSAS 18001)

Social Accountability – sociální odpovědnost Mezinárodní standard SA 8000 – vydaný organizací Social Accountability International, založený na úmluvách Mezinárodní organizace práce ILO, Všeobecné deklaraci lidských práv a Úmluvě o právech dětí OSN Může fungovat jako „obal“ pro ostatní manažerské systémy

Základní prvky SA 8000         

Zákaz dětské práce Zákaz vynucené práce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání Ochrana před diskriminací Omezení disciplinárních trestů Pracovní doba Plat, který pokryje základní potřeby Manažerský systém zaměřený na neustálé zlepšování

CSR – společenská odpovědnost Moderní firmy stále více uznávají důležitost společenské odpovědnosti, podnikatelské etiky a kontroly, aby uspokojily nároky investorů a dalších partnerů. Společenská odpovědnost se stává stále více synonymem pro hodnotu firmy, ze které lze usuzovat její budoucnost.

CSR Odpověď ISO: Vývoj standardu ISO 26 000 Vytváří se směrnice, která nebude certifikovatelná, původní termín vydání v r.2008 posunut – stále ve stavu WD, nelze zjistit nic podrobnějšího

Budoucnost Management dodavatelského řetězce? Management životního cyklu? Integrovaný podnikový management? Integrovaný management města, regionu? Průmyslová ekologie?

Integrovaný manažerský systém Je nutno definovat přesněji – pod tímto názvem se může skrývat libovolná kombinace dříve uvedených složkových systémů, nebo něco úplně jiného – kombinace EMS a čistší produkce, EMS a prevence závažných havárií apod. Identifikace – nejlépe z Politiky IMS

IMS Obvyklá kombinace: QMS (ISO 9001) EMS (ISO 14001) SMBOZP (OHSAS 18001)

Začíná se objevovat SA 8000 jako 4.část

IMS

QMS

EMS QMS

EMS IMS

OHSMS

OHSMS

Způsob integrace  Formálně podobná struktura (PDCA)  Možnost využít systémové části pro IMS (systém dokumentace MS, řízení dokumentů, společné audity apod.)  „Specifické“ problémy se objeví v Politice IMS, cílech, cílových hodnotách a programech  Jako základ, počáteční systém, se dá použít kterýkoliv z dílčích systémů

Vřazení preventivních prvků do IMS Nová verze ISO 14001 (ČSN EN ISO 14001:2005) kromě požadavku neustálého zlepšování klade důraz na

prevenci

EMS podle ČSN EN ISO 14001:2005

Neustálé zlepšování Continual improvement

Přezkoumání vedením organizace Management review

Environmentální politika zá Environmental policy Plánování Planning

Kontrola Checking

Zavedení a provoz Implementation and operation

Důraz na prevenci v EMS -1 3 Termíny a definice 3.18: Prevence znečištění, předcházení znečištění Používání procesů,praktik, technik, materiálů, výrobků, služeb,nebo energie k zabránění, snížení nebo regulování (samostatně nebo v kombinaci) vzniku emisí nebo vypouštění jakéhokoliv druhu znečišťující látky nebo odpadu, tak, aby se snížily negativní environmentální dopady

Důraz na prevenci v EMS 2 4.2. Environmentální politika b) obsahovala závazek k neustálému zlepšováni a prevenci znečištění;

Důraz na prevenci v EMS - 3 4.3.3 Cíle, cílové hodnoty a program(-y) Odst.2: Cíle a cílové hodnoty musí byt měřitelné, pokud je to prakticky možné, a musí být v souladu s environmentální politikou včetně závazku předcházet znečištění,..

Model rodiny norem ISO 14000 ..\EMS\model.pdf

Předpisy k EMAS Úroveň EU:  Nařízení č. 761/2001 – EMAS II  Nařízení č. 1221/2009 – EMAS III Národní úroveň:  Národní program EMAS (UV č. 651/2002)  (Aktualizovaná) Pravidla EMAS

Struktura nařízení Kapitoly: 1. Obecná ustanovení 2. Registrace organizací 3. Povinnosti registrovaných organizací 4. Pravidla pro příslušné orgány 5. Environmentální ověřovatelé 6. Akreditační a licenční orgány 7. Pravidla týkající se členských států 8. Pravidla pro Komisi 9. Závěrečná ustanovení

Struktura nařízení Přílohy: 1. Environmentální přezkum 2. Požadavky na systém environmentálního řízení 3. Interní environmentální audit 4. Environmentální prohlášení 5. Logo EMAS 6. Údaje potřebné k registraci 7. Prohlášení o činnostech environmentálního ověřovatele 8. Srovnávací tabulka

Požadavky na organizace

„Staronové“ požadavky  Základní požadavky kladené na organizace zůstávají stejné    

Vazba na ISO 14001 Důraz na soulad s environmentální legislativou Posílení role environmentálního reportingu Využívání oborově specifických referenčních dokumentů  Použití loga EMAS

Vazba na ISO 14001  Příloha II: Požadavky na systém environmentálního řízení  Příloha I: Environmentální přezkum  Příloha III: Interní environmentální audit

Důraz na soulad s environmentální legislativou  Organizace musí dokumentovat, že splňuje potřebné požadavky a má vytvořený systém pro udržení souladu  Státy musí vytvořit systém poskytující organizacím asistenci při identifikaci právních požadavků

Posílení role environmentálního reportingu  Sada klíčových environmentálních indikátorů      

Energetická účinnost Materiálová účinnost Spotřeba vody Produkce odpadů Emise do ovzduší Biodiverzita

 Vazba indikátorů na významné environmentální aspekt  Oborově specifické referenční dokumenty

Oborově specifické referenční dokumenty  Obsah:    

Klíčové environmentální aspekty Techniky/metody řízení Environmentální indikátory Benchmarky

 „Dobrovolně-povinné“ využívání

Používání loga EMAS  Pouze jedna verze loga Podmínky použití:    

Pouze registrované organizace Vždy s registračním číslem Zákaz použití na výrobcích nebo jejich obalech Nesmí vyvolat záměnu se značením (ekologicky šetrných) výrobků

Nové typy registrací

„Globální EMAS“  Otevření rámce Programu EMAS pro organizace ze zemí mimo EU  Pravomoc členských států (ne)přijímat žádosti organizací z nečlenských zemí  Manuály a podrobné postupy

Korporátní registrace  Registrace mateřské organizace, včetně (všech) jejích poboček  Manuály a podrobné postupy

Požadavky na členské státy a Evropskou komisi

Propagační a informační aktivity  Poskytování informací o Programu EMAS (cíle, prvky, obsah nařízení)  Vyvíjení propagační činnosti  Možnost specifického cílení na malé a střední podniky

 Adekvátní výše poplatků (příp. žádné poplatky)

Asistence při zavádění EMAS  Podpora zavádění EMAS v „klastrech“ a fázového zavádění  Uznání jiných systémů environmentálního řízení jako adekvátních k určitým prvkům EMAS  Oborově specifické referenční dokumenty  Manuál zavádění EMAS ve všech jazycích  Postupy pro registraci organizací ze států mimo EU a korporátní registraci

Asistence v oblasti legislativních požadavků  Vytvoření systému pro poskytování asistence organizacím při identifikaci právních požadavků  Informace o jednotlivých požadavcích environmentální legislativy  Informace o příslušných „donucovacích orgánech“ pro jednotlivé právní požadavky

 Donucovací orgány musí poskytovat informace „o prostředcích k prokázání toho, že organizace splňuje příslušné požadavky“ (Alespoň ve vztahu k malým a středním podnikům)

Poskytování výhod registrovaným organizacím  Provázání EMAS s další legislativou

(

)

 „Úlevy“ z právních požadavků  Snížení administrativní zátěže

 Zohlednění EMAS v rámci veřejných zakázek

AGENTURA EMAS

Institucionální zabezpečení Programu EMAS v České republice    

Rada Programu EMAS Agentura EMAS Český akreditační institut Česká inspekce životního prostředí

 Státní fond životního prostředí

Rada Programu EMAS informace

informace informace

Česká inspekce životního prostředí

Český institut pro akreditaci informace

stanovisko informace

Agentura EMAS Státní fond životního prostředí

finanční podpora

Veřejnost

registrace

Organizace ověřené environmentální prohlášení

akreditace

Environmentální ověřovatel

ověření environmentálního prohlášení

Rada Programu EMAS informace

informace

Česká inspekce životního prostředí

informace

Český institut pro akreditaci

stanovisko

informace

informace

Agentura EMAS

Státní fond životního prostředí

registrace finanční podpora

Veřejnost

Organizace ověřené environmentální prohlášení

akreditace

Environmentální ověřovatel

ověření environmentálního prohlášení

Agentura EMAS  Výkonný orgán Programu EMAS v České republice  Zabezpečuje veškeré manažerské a odborné činnosti spojené s Programem EMAS

Činnost Agentury EMAS (1)  Poskytování veřejných informací o Programu EMAS  Registrace organizací s validovaným EMAS

 Vedení národního Registru EMAS a dalších registrů a databází  Zajišťování administrativních prací pro Radu Programu EMAS

Činnost Agentury EMAS (2)  Ostatní manažerské a odborné činnosti spojené s Programem EMAS  Rozvíjení vztahů s obdobnými orgány v zahraničí

 Propagační, osvětová a informační činnost  správa internetové stránky Agentury EMAS

 tvorba publikací a dalších materiálů  aktivní účast na seminářích a konferencích

Registry a databáze vedené Agenturou EMAS  Registr EMAS  Seznam českých podniků se zavedeným EMS podle normy ISO 14001  Seznam akreditovaných environmentálních ověřovatelů  Seznam certifikačních orgánů a společností pro certifikaci EMS podle normy ISO 14001  Databáze organizací pro poradenství a vzdělávání v oblasti EMS

Internetová stránka Agentury EMAS (1) http://www.cenia.cz/EMAS  Základní informace o EMAS, Programu EMAS a Agentuře EMAS  Informace o EMAS III a logu EMAS

 Registry, databáze a statistiky  Informace o projektech a finančních podporách Programu EMAS v ČR

 Aktuality a zajímavosti z oblasti EMS/EMAS

Internetová stránka Agentury EMAS (2) http://www.cenia.cz/EMAS  Dokumenty  české  anglické

 Články z oblasti EMS/EMAS  Nabídky zaměstnání  Odkazy

Akreditace ověřovatelů – EMAS III

Akreditace podle ČSN EN ISO/IEC 17021 ve spojení s NAŘÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1221/2 čl. 20, 21, 22 Environmentální ověřování jako součást certifikačního orgánu pro certifikaci systémů managementu Nebude prováděna akreditace jednotlivců

Předpokládaný termín zavedení 1.7. 2010

117

Akreditace ověřovatelů – EMAS III Důvody a přínosy Rezoluce GA Evropské spolupráce pro akreditaci

Ověřovatel – certifikační orgán bude mít jen jeden systém manage jen jednu akreditaci  zvýšení efektivity  snížení nákladů

118

Činnost ověřovatelů – EMAS III Kapitola V články 18-26 článek 18: Detailnější popsání úkolů environmentálních ověřovatelů Nově ověřování neustálého zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí spolehlivosti výsledků interního auditu Popsány činnosti ověřovatele při ověřování, schvalování environmentálního prohlášení a aktualizovaného environmentálního prohlášení. 24.2. 2010

EMAS III - Změny v akreditaci a ověřování

119

Činnost ověřovatelů – EMAS III Kapitola V články 18-26 článek 20: Požadavky na environmentální ověřovatele nově požadován systém soustavného odborného rozvoje v oblastech způsobilosti články 21 a 22 Nebudou v ČR zatím využívány Ověřovatelé – fyzické osoby Ověřování v třetích zemích

24.2. 2010


120

Dohled nad činností ověřovatelů článek 23: NOVĚ I PRO TUZEMSKÉ OVĚŘOVÁNÍ Alespoň čtyři týdny před každým ověřováním v členském státě oznámí environmentální ověřovatel akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který je odpovědný za dohled nad jeho činnostmi, podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci, jakož i dobu a místo ověřování.

Organizace musí akreditačním nebo licenčním orgánům umožnit provádět dohled nad činností environmentálního ověřovatele při ověřování a schvalování. 24.2. 2010


121

Dohled nad činností ověřovatelů článek 24: Dodatečné požadavky na dohled nad činností environmentálních ověřovatelů působících v jiném členském státě, než ve kterém jim byla udělena akreditace nebo licence Alespoň čtyři týdny před každým ověřováním oznámí environmentální ověřovatel akreditačnímu orgánu, který je odpovědný za dohled nad jeho činnostmi:  podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci, odbornou způsobilost, zejména znalost požadavků vyplývajících z právních předpisů členského státu týkajících se životního prostředí a znalost jeho úředního jazyka, a případně složení týmu;  dobu a místo ověřování a schvalování;  adresu a kontaktní údaje organizace; Toto oznámení se poskytne před každým ověřováním a schvalováním. 24.2. 2010


122

Činnost ověřovatelů – EMAS III článek 25: Podmínky pro provádění ověřování a schvalování Popisuje proces ověřování od písemné dohody s organizací až po vydání Prohlášení o činnostech environmentálního ověřovatele. Příloha VII: Prohlášení o činnostech environmentálního ověřovatele. požadována jednotná forma

24.2. 2010


123

Činnost ověřovatelů – EMAS III Malé organizace DEFINICE - změna doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 Článek 7 Výjimky pro malé organizace Na žádost malé organizace příslušné orgány prodlouží interval ověřování až na čtyři roky nebo interval aktualizace až na období dvou let, potvrdí-li environmentální ověřovatel, který organizaci ověřoval, že jsou splněny všechny tyto podmínky.

Článek 26 Ověřování a schvalování v malých organizacích Při ověřování a schvalování zohlední environmentální ověřovatel charakteristiky malých organizací. 24.2. 2010


124

Klíčové indikátory Ve svém environmentálním prohlášení a v aktualizovaném environmentálním prohlášení organizace podá zprávu o klíčových indikátorech, pokud se týkají přímých environmentálních aspektů organizace, a dalších příslušných existujících indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí energetická účinnost materiálová účinnost voda odpady biologická rozmanitost emise 24.2. 2010


125

Dobrovolné dohody  Dobrovolné dohody - použitelný nástroj v případě, že stát již nechce zavádět přísnější regulační opatření proti znečišťovateli (průmysl, služby) než jsou regulace vyplývající z právních předpisů, ale přesto chce podpořit další snižování environmentálního dopadu z výroby nebo poskytování služeb. Vede ho k tomu snaha neohrozit konkurenceschopnost daného odvětví. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody  Komise EU připravila návod realizaci dobrovolných dohod.

na

 Cíl: zajištění efektivnosti, důvěryhodnosti a transparentnosti.  Zásady: formy dobrovolné dohody, nastavení cílů, ověřování a zveřejňování výsledků, použití sankcí, apod. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody

Dobrovolné dohody  Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions of 17 July 2002 on Environmental Agreements at Community Level within the Framework of the Action Plan on the "Simplification and Improvement of the Regulatory Environment„ [COM(2002) 412 final“ VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody  Snadno identifikovatelní účastníci dohody.  Pokud jsou účastníky sdružení, tak zda vystupují jménem svých členů nebo svým.

 Specifikován předmět dohody (pochopení dopadů dohody, výklad dohody).  Cíle dohody: převedeny na povinnosti účastníků. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody  Definice nejdůležitějších termínů, zejména technických termínů.  Dobrovolné dohody jsou ve veřejném zájmu a součástí politiky životního prostředí. Třetí strany musí mít právo být účastníkem dohody. Proto by měly být definovány podmínky a procedura pro připojení dalších účastníků.

VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody  Doba trvání dohody. V zásadě by dohoda měla skončit až po splnění všech závazků.  Možnost revize dohody.  Možnost jednostranného ukončení dohody - reakce na neplnění předmětu dohody. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody  Možnost odvolání závazku, pokud v rozporu s dohodou, došlo k zavedení jakéhokoliv regulačního opatření nebo daně přímo se dotýkajících předmětu smlouvy.  Rozhodnout o tom, zda smlouva bude uzavřena podle občanského nebo veřejného práva.


Dobrovolné dohody Šauer P. et. al.: Dobrovolné dohody v environmentální politice. VŠE Praha, 2001:1204.


Dobrovolné dohody Příklady z ČR:  Prací prášky I., II.  Zpětný odběr obalů  Hg ze stomatologických zařízení  Baterie a akumulátory  ??


Dobrovolné dohody Dohoda MŽP, SPD a CBCSD Dohoda MŽP, SPS, sdružení Stavíme ekologicky


Dobrovolné dohody  V roce 1995 byla uzavřena dobrovolná Dohoda mezi MŽP a Českým sdružením výrobců mýdla, čisticích a pracích prostředků o postupném snižování dopadu pracích prostředků na životní prostředí.  Hlavním důvodem pro uzavření Dohody a jejich dodatků (podepsaných v roce 1998 a 2001 je snaha řešit problém eutrofizace povrchových vod v ČR.

Dobrovolné dohody  Dohoda formuluje opatření k omezování množství fosfátů i ostatních nežádoucích látek ve vodách. Členové Sdružení tím přijali závazek, že od roku 2005 budou ve všech svých výrobcích dodržovat limity pro bezfosfátové prací prostředky


Dobrovolné dohody Dobrovolná dohoda s Českou stomatologickou komorou  Dohoda mezi MŽP a ČSK uzavřená 13.12.2001 formuluje opatření k minimalizaci vnosu rtuti ve formě amalgamu ze stomatologických pracovišť do kanalizací popř. povrchových vod. Je zde stanoven mj. harmonogram instalace účinných odlučovačů amalgamu v ordinacích. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody DOBROVOLNÁ DOHODA mezi MŽP a Českým sdružením výrobců a dovozců přenosných baterií o uplatňování 38 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon). a principů Směrnice 91/157/EEC o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky, doplněné směrnicemi 93/86/EEC a 98/101 /EEC, zavádějící dosažený technický pokrok do směrnice Rady 91/157/EEC k bateriím a akumulátorům obsahujícím určité nebezpečné látky v ČR. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody Účelem dohody je a) vytvořit komplexní systém nakládání s použitými (odpadovými) EAOCB, v jehož rámci se budou povinné osoby podílet na nákladech spojených s provozem a budováním Systému, a to především v přímé spolupráci s obcemi, průmyslem a obchodem dle přílohy č. 1 (dále jen Systém), umožňující plnění závazků ČR vyplývajících z členství v EU,


Dobrovolné dohody b) vytvořit systém sběru dat a vyhodnocování plnění stanovených cílů, c) podporovat separaci tohoto odpadu, d) propagovat odpovědnost výrobců, obcí a spotřebitelů/občanů za uplatnění principů trvale udržitelného rozvoje v oblastech pro přednostní využití. VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody Aplikace  „malá dobrovolná dohoda“ – na pilotní program?  Inovace „velké“ dohody o spolupráci (SPD)  Jiná velká dohoda (+ komory, další svazy)  Ad hoc dohoda (MPO) k implementaci směrnice k ekodesignu energetických spotřebičů VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT. RNDr. Alena Labodová, Ph.D

Recommend Documents