ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST MAKROEKONOMICKÉ A MIKROEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D.
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973 44 31 55 e-mail:
[email protected]
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)
OBSAH • Úvod
• Ekonomická činnost a EB • Makroekonomická úroveň EB a hospodářský růst
EB a zaměstnanost EB a cenová politika EB a platební bilance
• Mikroekonomická úroveň
Úvod • Do jaké míry mají opatření politiky EB vliv na organizaci a
její základní ekonomické indikátory? • Bezpečnost organizace je spojena s jejími hospodářskými výsledky. • Organizace s dostatečným množstvím zdrojů je schopna lépe reagovat na požadavky a úkoly plynoucí ze zajištění EB.
Ekonomická činnost a EB • Ekonomická
činnost = účelné využívání lidských a přírodních zdrojů k produkci výrobků a služeb, které slouží k co nejplnějšímu uspokojování potřeb lidí. • Ekonomická činnost ovlivňuje environmentální bezpečnost, narušuje životní prostředí. • Snaha o kontrolu a ovlivňování vztahů mezi ekonomickým rozvojem a úrovní EB.
Schéma vztahů mezi ekonomickou činností a EB
Moldan B. a kol. Ekonomické aspekty ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 307 s. ISBN 80-7184-434-9.
Makroekonomická úroveň zkoumá dominantní tendence ve vývoji národního hospodářství jako celku. • Na základě makroekonomické politiky stát ovlivňuje svoji ekonomickou výkonnost. • Základní makroekonomické cíle: rozvíjet produkci výrobků a služeb, tj. zabezpečovat hospodářský růst; zajistit vysokou zaměstnanost obyvatelstva, resp. dosáhnout nízké míry nezaměstnanosti; stabilizovat cenovou úroveň, dosahovat předchozí cíle s co nejnižší inflací; dosahovat vyrovnanou platební bilanci. • Makroekonomie
Ukazatelé: hrubý domácí produkt (HDP); míra nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva; míra inflace; saldo platební bilance. Nástroje: příjmová a výdajová politika; monetární politika; měnový kurz; důchodová politika atd.
Zdroj: http://www.univerzita-online.cz/pek/ekonomika/hospodarska-politika-statu/
EB a hospodářský růst • hospodářský růst - klíčový cíl makroekonomické politiky;
• vysoká úroveň HDP – nemusí zahrnovat imateriální
hodnoty komplexně chápané životní úrovně, tj. i úroveň a kvalitu zajištění EB; • některé země upřednostňují hospodářský růst před úrovní EB. • Je vazba mezi dosažením růstu HDP a úrovní EB?
Hranice produkčních možností
osa x úroveň produkce materiálních statků osa y kvalita EB
• Udržení určitého stupně hospodářského rozvoje je nutné pro:
a) zvyšování materiálních komponent životní úrovně, b) udržení zaměstnanosti, c) lepší
možnosti sociálně spravedlivého rozdělování důchodů, d) plnění hlavních funkcí státu (zabezpečení obrany, vzdělání, zdravotní péče, sociální politiky aj.). • Jednostranná orientace na zvyšování produkce materiálních statků nemůže být z dlouhodobého časového horizontu úspěšná, což potvrdila již i praxe.
Úroveň a kvalita EB se nemusí projevit v hospodářském růstu: • mnohé činnosti, resp. jevy nenacházejí svůj výraz v ukazateli HDP (jako záporná položka); • některé důsledky znečištění či jiného narušení životního prostředí se paradoxně odrážejí v růstu HDP, a působí tedy zcela mylně jako zvyšování životní úrovně; • HDP zvyšuje třeba těžba neobnovitelných přírodních zdrojů.
• Opatření
na zajištění EB nemusí nutně limitovat hospodářský růst, neboť: a) investice, které jsou pro jednu firmu neproduktivní mohou být pro jiné podniky vysoce lukrativní; b) marginální společenské náklady mohou být ve svém souhrnu dokonce nižší (ekonomické škody, negativní externí efekty); c) požadavky zajištění EB nevyvolávají jen neproduktivní investice, nýbrž mohou stimulovat i technologické změny, jež mohou pozitivně ovlivnit celkovou nákladovou bilanci; d) EB indikuje mnohdy nejen environmentálně příznivější řešení, nýbrž i řešení s vyšší užitnou hodnotou, která je sumárně efektivnější.
EB a zaměstnanost • cíl • •
• •
• •
hospodářské politiky – zajištění vysoké míry zaměstnanosti; aplikace strategie udržitelného rozvoje – sociální pilíř; heterogenní problematika; Lisabonská strategie; expandující odvětví – výroba energie z obnovitelných zdrojů, odpadové hospodářství, environmentální poradenství, ekologicky šetrná výstavba, ekoturismus, klimatické změny; Mezinárodní organizace práce – „Green Jobs Initiative“ OECD – „Environment and Employment“
Jak zkoumat dopad politiky EB na zaměstnanost? kroky: • vymezení environmentálních aktivit; • klasifikace dopadů aktivit na zaměstnanost; • metodika pro sběr dat analýzy.
Klasifikace dopadů aktivit na zaměstnanost • stanovení dopadů, které budou předmětem analýzy; • základní rozlišení – pozitivní a negativní dopady; • nepřímé (druhotné) dopady na zaměstnanost; • indukované dopady (zachycují multiplikační efekt); • Problémy: časový horizont (krátkodobé a dlouhodobé dopady); měření dopadu (pracovní místa na částečný nebo plný
úvazek); vytvoření pracovních míst za podpory programů; zachycení dopadů do všech oborů ekonomiky.
Vztah mezi EB a zaměstnaností je ovlivněn faktory • fází • • • • •
ekonomického cyklu, v němž se environmentální opatření realizují (konjunktura, deprese); charakterem nezaměstnanosti; typem prosazované politiky EB; strukturou mixu používaných nástrojů; možnostmi domácí výroby; mezinárodními incidencemi.
Vazba mezi politikou trhu práce a politikou EB 1. podpora zaměstnanosti pomocí zvýšení výdajů z veřejných rozpočtů • tvorba pracovních míst; • multiplikační efekt; • veřejné výdaje na zajištění EB jsou náročnější na pracovní sílu než alternativní výdaje do jiných sfér. 2. stimulace poptávky po práci prostřednictvím konkrétně zaměřených intervencí do pracovního trhu • programy vytváření pracovních míst, které jsou vázány na definovaná kritéria.
3. komplexnější opatření • zkvalitnění nabídkové strany trhu práce; • zaměstnanecké poradny a rekvalifikační programy.
EB a cenová politika • přiměřený a předvídatelný růst všeobecné cenové hladiny
• • • • •
nepředstavuje pro ekonomiku velkou hrozbu, může vyčistit nedokonalé trhy; neočekávaný a nerovnoměrný růst cen vyvolává významné náklady a negativní ekonomické dopady; inflační tlaky – zavádění nových opatření a nástrojů politiky EB; cenové indexy (Laspeyresův, Paascheho a Fisherův index cen) – slouží k hodnocení změn cenové hladiny; index spotřebitelských cen; míra inflace – je vyjadřována pomocí relativního přírůstku indexu spotřebitelských cen, kritika.
průmyslových výrobců (proinflační, protiinflační impulzy); • index cen zemědělských výrobců; • index cen v zahraničními obchodě; • index cen stavebních prací a stavebních objektů. • index
Znaky: • vypočteny na základě výběrových šetření určitých položek v souboru vybraných zpravodajských jednotek; • agregace se provádí s použitím váženého průměru jednotlivých indexů na bázi stálých váhových schémat referenčního období;
Vliv opatření v oblasti zajištění EB na vývoj cen zahrnuje následující aspekty a) nároky na udržení kvality EB zvláště v počátečním období zvyšují náklady, jež se dříve či později přenesou do cen finálních produktů; b) preventivní ochrana v podobě čistých technologií je dlouhodobě efektivnější než cesta zavádění dodatečných zařízení; c) efekt ve formě zvyšování cen je parciálně retardován střednědobými a dlouhodobými substitučními procesy, které spočívají v hledání náhradních, ekologicky příznivějších vstupů a produktů; d) požadavky na EB se prosazují v rámci technického pokroku ve výrobním procesu i ve výrobcích, což vede ke snížení měrných nákladů na zamezení znehodnocování prostředí.
Environmentální výdaje z rozpočtů ekonomických subjektů a jejich vliv na cenovou stabilitu • v prvním stádiu zvýšení úrovně zajištění EB vyvolá
krátkodobé dodatečné náklady → výdaje podniku rostou → náklady se přenáší do cen finálních výrobků a služeb; • v zátěžových oborech může vyvolat vysoké cenové efekty → snížení konkurenceschopnosti, neúměrný útlum produkce → cenový růst, cenová destabilizace se může přenést i do jiných odvětví; • v delším časovém hledisku se náklady integrují do celkových nákladů a nevedou vůbec nebo málo k dodatečnému zvýšení cen, dlouhodobě dokonce i klesat aplikací technologického pokroku a inovacemi; • ovlivněno charakterem tržního prostředí.
• Ve stabilizovaných ekonomikách se pozitivní a negativní
přímé i nepřímé cenové efekty vyvolané opatřeními ke zvýšené environmentální bezpečnosti dlouhodobě vyrovnávají. • Příklad: zvýšení výroby kapalných biopaliv
EB a platební bilance • stimuly pro rozvoj mezinárodního obchodu;
• strategická priorita ČR; • argumenty pro otevřenost hospodářství: efektivnost zaměření na prioritní oblasti svého hospodářství včetně výzkumu, vývoje a inovací; adaptace vzdělávání; zajištění politické podpory; proporcionalita zajišťuje odbytové trhy pro výrobky a služby; zabezpečuje přítok surovin, meziproduktů a produktů pro finální spotřebu, které nemá země k dispozici; demonstrativní efekt aktivní implementace mezinárodních trendů; získávání dobrého jména, značky, důvěry.
• zájem o EB a strategii udržitelného rozvoje vyvolává
zvýšený zájem o obchod se zbožím a službami, které přispívají k naplnění těchto konceptů; • liberalizace mezinárodního obchodu významný nástroj rozvoje, který generuje ekonomický růst, zaměstnanost a podporuje transfer technologií, dovedností a know-how; podporována přijetím závazků na mezinárodních fórech a mezinárodními organizacemi; • mezinárodní obchod s environmentálním zbožím – win-win efekty, odstranění nebo snížení cel a tarifních překážek; • PROTI: země třetího světa, negativní dopady na průmysl, malé a střední podniky a obyvatele s nižší kupní silou.
Mikroekonomická úroveň
Legenda: EDSUB křivka ekonomické škody, kterou působí subjekt znehodnocováním EB sám sobě; EDEXT ekonomická škoda, kterou působí subjekt jiným subjektům; EDSOC křivka ekonomické škody, kterou působí subjekt sobě i jiným subjektům (dohromady); CCSUB křivka nákladů na zamezení daného subjektu; EBESUB křivka ekologické zátěže subjektu při zohlednění pouze škod, které působí sám sobě; EBESOC křivka ekologické zátěže subjektu při zohlednění všech škod, které znehodnocováním EB působí; EBESUBmin minimální ekologická zátěž subjektu; EBESOCmin minimální ekologická zátěž subjektu při zohlednění všech škod působených tímto subjektem; EOPTSUB ekonomicky optimální negativní vliv subjektu na EB z jeho hlediska; EOPTSOC ekonomicky optimální negativní vliv subjektu na EB ze společenského hlediska;
Administrativní zátěž ekonomických subjektů • regulace v oblasti EB způsobuje (přímé a nepřímé) náklady ekonomických subjektů; • nástroje snižování administrativní zátěže: úprava legislativy; optimalizace procesů sběru dat a výběru daní; orientace administrativy směrem k potřebám občanů a podniků; aplikace moderních komunikačních technologií. • modely hodnocení administrativní zátěže – standardní nákladový model (jednorázové, opakující se náklady).
DĚKUJI ZA POZORNOST Dotazy?
