ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÝ PROVOZ ÚADU

ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÝ PROVOZ Ú ADU

MANUÁL

Projekt „Rozvoj environmentálního poradenství EPIC v Moravskoslezském kraji“

LISTOPAD 2010

Tento manuál vznikl za finan ní podpory SFŽP a MŽP

Environmentáln p íznivý provoz ú adu Manuál

OBSAH I. ÚVOD ...................................................................................................................... 3 II. ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÉ NAKUPOVÁNÍ .................................................. 4 III. OBLASTI PRO ZAVEDENÍ ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÉHO PROVOZU Ú ADU ....................................................................................................................... 8 1. Úspory energie, ochrana ovzduší ........................................................................... 8 2. Ochrana vod ......................................................................................................... 15 3. Nakládání s odpady .............................................................................................. 17 4. Chemické látky a p ípravky................................................................................... 19 IV. SYSTÉMY PRO ZAVEDENÍ ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÉHO PROVOZU Ú ADU ..................................................................................................................... 20

Listopad 2010

2


I. ÚVOD V sou asné dob stále více jednotlivc , pr myslových podnik , ale i ve ejných institucí projevuje rostoucí zájem o otázky vlivu svých inností, služeb a výrobk na životní prost edí. Tento posun je znatelný jak v oblasti pr myslové výroby, kde podniky kladou stále v tší d raz na dobrý environmentální profil, tak v oblasti chování jednotlivc . Zde se projevuje nap íklad preferencí nákupu environmentáln p íznivých výrobk nebo rostoucím zájmem o to jak snižovat zát ž životního prost edí p i provozu domácností. Významnou roli v tomto procesu hrají ve ejné instituce, zejména pak obecní, m stské a krajské ú ady, které jako orgány státní správy a samosprávy zodpovídají za kvalitní životní prost edí ve své územní p sobnosti a dohlížejí na dodržování a napl ování zákon v oblasti ochrany životního prost edí. Ú ady by proto m ly jít p íkladem všem ob an m a podnikatelským subjekt m v oblasti environmentáln p íznivého provozu a ízením svých aktivit ukázat jak snižovat vlivy na životní prost edí a prokázat sv j dobrý environmentální profil. P íchod na ú ad by m l být pro ob any, reprezentanty r zných sdružení ale i p edstavitele podnikatelských subjekt inspirací v otázce environmentáln p íznivého chování. Ú ady by m ly jednozna n ukázat jak vypadá environmentáln p íznivý provoz a jít tak p íkladem celé spole nosti v oblasti ochrany životního prost edí. Environmentáln p íznivý provoz ú adu není p itom n jaký daný stav, nýbrž je ho nutno chápat jako proces, který se neustále vyvíjí a reaguje na nové poznatky v jednotlivých oblastech ochrany životního prost edí. Tento proces vede k neustálému postupnému omezování vliv provozu ú adu na životní prost edí a dosažení dobrého environmentálního profilu. Zavád ní environmentáln p íznivého provozu ú adu by nem lo být odtrženo od spole enské a ekonomické reality. Ekonomické hledisko naopak musí být bráno jako sou ást úvah o plánovaných opat eních, aby došlo k ú elnému vynaložení zdroj . Zavedení environmentáln p íznivého provozu na ú adech m že ve svém d sledku znamenat rovn ž úsporu provozních náklad . Jedná se nap íklad o úspory ve spot eb energie, chemických látek používaných jako istících p ípravk nebo o úspory v množství spot ebovaného kancelá ského papíru. Výb rem vhodných výrobk je navíc možno ovlivnit trh sm rem k environmentáln p íznivým výrobk m. Ve ejné instituce pat í obecn k nejv tším spot ebitel m v Evrop a tím, že využijí svoji kupní sílu ve prosp ch environmentáln šetrného zboží a služeb, mohou trh ovlivnit v jejich prosp ch a p isp t tak významn k udržitelnému rozvoji. P íkladem m že být zkušenost z rakouské Vídn , kde se nemocnice a mate ské školy z ekly používání istících prost edk obsahujících látky zat žující životní prost edí. Místo 120 r zných typ istících prost edk používají v sou asnosti 40 p ípravk mén zat žujících životní prost edí. Tato aktivita byla dopln na školením zam stnanc . Výsledkem je úspora 10% náklad a 23% objemu istících prost edk .

Listopad 2010

3


II. ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÉ NAKUPOVÁNÍ Významným procesem ovliv ujícím prakticky veškeré oblasti environmentáln p íznivého provozu ú adu je Environmentáln p íznivé nakupování (n kdy též zelené nakupování). Jedná se o zp sob nákupu zboží a služeb, p i kterém je brán ohled na dopad nakupovaného zboží a služeb na životní prost edí. P i environmentáln p íznivém nákupu jsou up ednost ovány výrobky a služby, jejichž dopad na životní prost edí je minimální. Nákup ve ejných institucí by se více než u jakéhokoliv jiného subjektu m l ídit preferencí environmentáln šetrných výrobk a služeb. Výsledkem používání environmentáln šetrných výrobk u ve ejných institucí je nejen nižší zát ž životního prost edí, ale zárove i usm rn ní trhu ve prosp ch t chto výrobk v d sledku zvýšené poptávky. Pravidla uplat ování environmentálních požadavk p i zadávání ve ejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy upravuje usnesení vlády eské republiky . 465/2010 ze 14. ervna 2010. Vláda tímto usnesením: • schvaluje Pravidla uplat ování environmentálních požadavk p i zadávání ve ejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy a metodiku pro nákup jednotlivých produktových skupin (metodika pro nákup nábytku, metodika pro nákup kancelá ské výpo etní techniky) • ukládá len m vlády a vedoucím ostatních úst edních orgán státní správy, aby od 1. listopadu 2010 v jimi ízených organizacích p i zadávání ve ejných zakázek podle zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis , nebo p ímých nákupech, jejichž p edm tem m že být dodávka, instalace a použití výrobku a služeb ve vybraných oblastech definovaných v Pravidlech postupovali podle metodik. • doporu uje hejtman m, primátorovi hlavního m sta Prahy, primátor m statutárních m st a starost m obcí, aby v jimi ízených organizacích postupovali podle metodik. • doporu uje len m vlády, vedoucím ostatních úst edních orgán státní správy, hejtman m, primátorovi hlavního m sta Prahy, primátor m statutárních m st a starost m obcí, aby v jimi ízených organizacích up ednost ovali p i zadávání ve ejných zakázek podle zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis , nebo p ímých nákupech výrobk a služeb, jež nepokrývají metodiky, výrobky a služby ozna ené ekozna kou (nap . Ekologicky šetrný výrobek, The Flower (Kv tina), Der Blaue Engel (Modrý and l), Nordic Swan (Severská labu ) apod.). Pravidla uplat ování environmentálních požadavk p i zadávání ve ejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy schválené výše uvedeným Usnesením vlády stanovují, že Centrální orgány státní správy budou p i nákupech vybraných typ výrobk a služeb d sledn uplat ovat environmentální požadavky, a to podle metodik k jednotlivým produktovým skupinám. A koliv pravidla nejsou závazná pro ostatní instituce, je pro oblast environmentáln šetrného nakupování vhodné využít t chto podrobn zpracovaných metodik i t mito institucemi. V sou asné dob jsou zpracovány metodiky pro oblasti: • nákup kancelá ského nábytku • nákup kancelá ské výpo etní techniky

Listopad 2010

4


Do 31.12.2010 by m ly být vytvo eny a p edloženy vlád produktové skupiny: • potraviny a cateringové služby, • doprava a dopravní služby, • od vy, uniformy a jiný textil, • papír a tiska ské služby, • istící výrobky a služby

R ke schválení metodiky pro

V návaznosti na vývoj na mezinárodní úrovni by m ly být v další fázi do Pravidel p ejaty metodiky pro oblasti: • energeticky úsporných a environmentáln šetrných budov, • stavby silnic, • ve ejného osv tlení, • st nových panel , • mobilních telefon , • kombinované výroby tepla a elekt iny, • kotl , • klimatizací a teplených erpadel, • tvrdých podlahových krytin, • tepelné izolace, • vybavení pro zdravotnický sektor, • oken Metodiky jsou krom stanovení standard a požadavk na výrobky a služby také praktickým návodem, jak zadávat a vyhodnocovat zelené ve ejné zakázky. Sou ástí Pravidel jsou také vzorové zadávací dokumentace pro výb rová ízení. Metodiky lze nalézt na internetu na www.ekoznacka.cz. U nakupovaných výrobk a služeb, jež nejsou pokryty metodikami, by m ly být institucemi up ednost ovány produkty ozna ené ekozna kou. Ekozna ka slouží u nakupovaného zboží nebo služby jako významný aspekt pro odstran ní subjektivního pohledu na to, co je ekologicky šetrný výrobek nebo služba. V R se používá zna ka „Ekologicky šetrný výrobek“. Výrobky ozna ené touto zna kou jsou v pr b hu celého životního cyklu šetrn jší nejen k životnímu prost edí, ale i ke zdraví spot ebitele. Jejich kvalita p itom z stává na velmi vysoké úrovni. Podobné zna ky existují i v ostatních státech. Jako p íklad lze uvést ekozna ku N mecka – Der Blaue Engel (Modrý and l), ekozna ku Slovenska – Environmentálne vhodný výrobok nebo ekozna ku EU – The Flower (kv tina). Výrobky (a služby) spl ující kritéria ekologicky šetrného výrobku jsou ozna eny logem, které spot ebiteli slouží jako jasná a srozumitelná informace, že u ozna eného výrobku nebo služby bylo provedeno hodnocení nezávislou t etí stranou, která se tak za výrobek zaru ila. Spektrum certifikovaných ekologicky šetrných výrobk je velmi široké – od toaletního papíru i nát rové hmoty p es teplovodní kotle a istící prost edky až po ekologicky šetrné služby. Odpov dným výkonným orgánem Národního programu ozna ování ekologicky šetrných výrobk je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky, jenž je sou ástí CENIA ( eská informa ní agentura životního prost edí).

Listopad 2010

5


Obrázek .1: Logo ekozna ení ekologicky šetrného výrobku eské republiky

Obrázek .2: Logo ekozna ení ekologicky šetrného výrobku Evropské unie

P ehled všech výrobk a služeb, které nesou eskou zna ku Ekologicky šetrný výrobek, lze nalézt na internetu na www.ekoznacka.cz v etn p ehledu všech kategorií výrobk , jejich výrobc a kontakt . 01 Tepeln izola ní materiály ze sb rového papíru 02 Oleje pro mazání ezných ástí motorových pil 03 Prací prost edky pro textilie 04 Nát rové hmoty editelné vodou 05 Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené atmosférickým ho ákem 06 Teplovodní kotle na plynná paliva vybavené ho ákem s nuceným p ívodem 07 Tekuté isticí p ípravky 08 Lepidla a tmely editelné vodou 09 Hygienický „tissue“ papír ze sb rového papíru 10 Grafický papír ze sb rového papíru 11 Teplovodní kotle pr to né na plynná paliva do výkonu 50 kW 12 Aglomerované materiály na bázi d eva a výrobky z nich 13 Teplovodní kotle pro úst ední vytáp ní na spalování biomasy 14 Brikety z d evního odpadu 15 Hydraulické kapaliny 16 Sv tlé a tmavé infrazá ice na plynná paliva 17 Tenzidové mycí kosmetické prost edky 18 Textilní výrobky 20 Automatické pra ky pro domácnost 21 Mazací, teplonosné a elektroizola ní kapaliny pro ob hové systémy 22 Papírové odnosné tašky a nákupní pytle 23 Výrobky nasávané z papíroviny 24 Prost edky do asné protikorozní ochrany k p ímému nanášení 25 Zrcadla pro interiéry 26 Elektrické sv telné zdroje 27 Ho áky na kapalná paliva do výkonu 120 kW 28 Teplovodní kotle na kapalná paliva do výkonu 70 kW

29 Trubky, tvarovky a potrubní systémy z polyolefinu 30 Lepenka a karton ze sb rového papíru a výrobky z nich 31 Zdrs ující posypové materiály z lehkého kameniva 32 Adsorbenty 33 Vysava e pro domácnost 34 My ky nádobí pro domácnost 35 Chladni ky, mrazni ky a jejich kombinace 36 Osobní po íta e 37 P enosné po íta e 38 Tiskárny 39 Kopírky 40 Multifunk ní kancelá ské p ístroje 41 Kovový nábytek 42 Služby v kempech 43 Turistické ubytovací služby 44 Obuv 45 Ložní matrace 46 Tvrdé krytiny podlah, st n a pracovních ploch 47 Televizní p ijíma e 48 D ev né hra ky 49 Psací a kreslicí pot eby 50 Školy a vzd lávací za ízení 51 P stební substráty 52 Pomocné p dní látky 53 Mýdla, šampony a vlasové kondicionéry 54 Tepelná erpadly 55 Topné pelety z bylinné fytomasy 56 Mul ovací materiály ze zb rového papíru 57 Výrobky z recyklovaného plastu 58 Výrobky z recyklované pryže 59 Obchod 60 Kancelá ské a administrativní služby 61 Tiskoviny 62 Interiérová topidla na spalování biomasy

Tabulka .1: Kategorie výrobk a služeb pro které m že být ud lena zna ka Ekologicky šetrný výrobek eské republiky. V p ípad , že pro danou kategorii nakupovaných výrobk neexistují žádné výrobky spl ující kritéria ekologicky šetrného výrobku, lze u energetických spot ebi využít zna ky potvrzující jejich energetickou úspornost. Toto kritérium by však m lo být druhotné, jelikož zatímco ekologicky šetrný výrobek je posuzován z hlediska celého životního cyklu, výrobky ozna ené

Listopad 2010

6


nap íklad ekozna kou Energy Star (ekozna ka pro energeticky úspornou výpo etní techniku) potvrzující pouze energetickou úspornost. V p ípad energetických spot ebi je vodítkem pro nákup energeticky šetrných spot ebi jejich energetický štítek. Štítkem musí být v souladu se zákonem opat ena každá pra ka, chladni ka, mrazni ka, elektrická trouba, my ka na nádobí, elektrický oh íva vody nebo lampa. Energetický štítek obsahuje údaje o m rné spot eb elektrické energie i za azení spot ebi e do jedné z n kolika kategorií podle energetické náro nosti. Kategorie jsou ozna eny písmeny A až G a jsou od sebe zárove barevn odlišeny. Energeticky nejúsporn jší spot ebi e jsou ozna eny písmenem A. Databázi energeticky nejú inn jších spot ebi m žete nalézt nainternetu na adrese www.uspornespot ebi e.cz.

Obrázek .3: Energetický štítek elektrických spot ebi Up ednostn ní nákupu environmentáln šetrného zboží a výrobk v rámci ve ejných institucí by m lo být v dané organizaci jasn zakotveno ve sm rnici pro nákup zboží. Environmentální šetrnost výrobku dokladovaná ekozna kou musí být jedním z kritérií hodnocení výhodnosti nakupovaného výrobku nebo služby, v etn stanovení váhy takovéhoto kritéria.

Listopad 2010

7


III. OBLASTI PRO ZAVEDENÍ ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÉHO PROVOZU Ú ADU 1. Úspory energie, ochrana ovzduší 1.1. Úspory energie Jednou z d ležitých oblastí environmentáln p íznivého provozu ú adu mající rovn ž dobrou finan ní návratnost je oblast energetických úspor. Hlavní ást spot eby energie p edstavuje v kancelá ích stejn jako v domácnostech vytáp ní místností. Nejd ležit jšími faktory majícími vliv na spot ebu tepla jsou okna, izolace, p izp sobení vytáp ní prostor jejich využití (nap . vytáp ní v noci a o víkendech) a teplota na kterou jsou místnosti vytáp ny. Úspory energie jsou rovn ž spjaty s ochranou ovzduší, jelikož snížení spot eby energie znamená úspory ve spot eb paliva. Zvlášt v ad starších budov zna ná ást tepla uniká zejména patn izolovanými zdmi a okny. Významným nástrojem pro vyhodnocení možností úspor a jejich návratností je energetický audit. Energetický audit má za cíl zmapovat sou asný stav energetického hospoda ení daného objektu, identifikovat potenciál energetických úspor, navrhnout možná opat ení k jejich dosažení a zhodnotit ekonomickou návratnost t chto opat ení. Energetický audit, je-li kvalitn zpracován, posoudí stávající situaci, odhalí slabá místa a navrhne, kudy by se energetické úspory m ly ubírat. Energetický audit by m l p edcházet veškerým plánovaným investi ním akcím, aby bylo možno na základ jeho výsledk stanovit prioritní opat ení s nejlepší návratností vložených finan ních prost edk . Vhodným dopl kovým nástrojem energetického auditu je snímkování budov termovizní kamerou, které je vhodné provést p ed p ípadnými investi ními opat eními ke snížení únik tepla a rovn ž po realizaci t chto opat ení. Termovizní kamera odhalí i úniky tepla, které mohou být jinak skryty pod fasádou objektu i p ípadnou nekvalitní práci stavební firmy p i zateplování objektu.

Zdroj: www.mereni-termovizi.cz

Obrázek .4: Snímek objektu po ízený termovizní kamerou

Listopad 2010

8


Z hlediska jednotlivých opat ení k úsporám energie v rámci ú ad je možno potenciál energetických úspor rozd lit do n kolika oblastí z pohledu investi ní náro nosti. Organiza ní opat ení bez nutnosti investic: - Zahrnutí energetických úspor do pravidel nákupu Zahrnutím povinnosti nákupu pouze energeticky šetrných spot ebi do pravidel nákupu organizace, m že organizace zajistit úsporu energie již v po izovací fázi spot ebi . Organizace m že v pravidlech nákupu nap . stanovit, že bude nakupovat pouze výrobky s nejnižší energetickou náro ností (nap . ozna ené kategorií A na energetickém štítku výrobku). - Provoz elektrických spot ebi Ke snížení vlivu na životní prost edí a úspo e náklad bez jakýchkoliv investic m že v rámci instituce p isp t pouhé stanovení a dodržování pravidel úsporného chování u provozovaných elektrických spot ebi . P íkladem m že být provoz chladni ek v rámci ú ad . U chladni ky je ideální teplota k uchování potravin +5°C, u mrazni ky –18°C, nižší teplota znamená vyšší spot ebu. Chladni ka pat í na chladn jší místo, s každým stupn m navíc nad 20°C vzroste její spot eba o cca 6%. Chladni ka by proto m la být v místnosti umíst na co nejdále od zdroj tepla. Není vhodné ani p íliš vlhké místo, vysokou vlhkostí vzroste spot eba energií až o 4%. Také p ílišná námraza na výparníku tepeln izoluje a tím snižuje chladící výkon. Námraza v tší než 3mm zvyšuje spot ebu energie až o 75%. - Vypínání spot ebi V rámci pravidel pro zam stnance ú adu by zam stnavatelem m lo být stanoveno a kontrolováno d sledné vypínání veškerých elektrických spot ebi , které nejsou v provozu. Pozornost je pot eba v novat i spot ebi m uvedeným do klidového režimu (tzv. stand-by mode). V rámci ú ad se z tohoto hlediska jedná zejména o po íta e, monitory, tiskárny apod., které jsou asto do klidového režimu uvád ny zam stnanci po ukon ení pracovní doby. Spot ebi e spot ebovávají v tomto klidovém stavu energii bez užitku, proto je vhodn jší je úpln vypínat. - Vytáp ní Každý stupe teploty v místnosti sm rem dol m že znamenat úsporu až 6% energie. Organizace by m la stanovit optimální teplotu každé místnosti z hlediska tepelné pohody a teplotu v místnostech regulovat pomocí nastavení termostatických ventil nebo termostat s asovým spína em. Jako optimální teplota pro administrativní práci se sice stanovuje teplota vzduchu 21oC (p i relativní vlhkosti 40-60%), ale hodn záleží rovn ž na teplot st n, na intenzit v trání, i na p ípadné fyzické námaze pracovník . V topné sezón je z hlediska úspor energie nejvhodn jší krátké a intenzivní v trání (3 až 4 x denn na 10 až 15 min.). Tímto zp sobem se ochladí pouze vzduch, zatímco st ny z stanou teplé. Úspora energie p edstavuje p ibližn 10%. Úsporu tepla znamená rovn ž zatahování žaluzií nebo záv s (záv sy nesmí p esahovat p es topná t lesa!), ímž lze omezit únik tepla oknem. Významnou úsporu tepla p edstavuje snižování teploty v ú adech na no ní dobu, kdy je možno teplotu v místnostech snížit až na 17°C a uspo it tak významné množství energie.

Listopad 2010

9


Snadná a levná investi ní opat ení: - Ut sn ní dve í a oken. V p ípad starých oken a dve í u starších budov ú ad existují v tšinou zna né rezervy v omezení prostupu tepla zabudovaným oknem (prosklenou náplní, rámem, osazením) a v provzdušnosti zabudovaného okna. Nejjednodušším, nejmén nákladným opat ením je ut sn ní net sností pomocí izola ních pásk . U starších d ev ných zdvojených oken tak lze snížit únik tepla okny až na polovinu. - Odstran ní p ekážek v cirkulaci tepla Odstran ní p ekážek v cirkulaci tepla ve vnit ním prostoru (nap . kryty topných t les, nábytek nebo dekorace) je d ležitým faktorem pro rovnom rné rozprost ení tepla po místnosti. P ekážky v cirkulaci tepla zp sobují, že se teplo nedostává do vzdálen jších míst od topných t les. V d sledku tohoto efektu pro zvýšení teploty v místnosti zam stnanci zbyte n zvyšují teplotu u topných t les, p i emž toto teplo pak ve zvýšené mí e uniká zdmi a okny mimo budovu. - Instalace reflexních fólií za radiátory. Únik tepla zdmi budovy je nejintenzivn jší zejména v míst umíst ní topných t les. Únik tepla lze významn omezit instalací reflexní fólie za radiátory. Reflexní fólie odráží teplo zp t do místnosti a teplo tak neuniká zdí. - Regulace vlhkosti vzduchu V topné sezón bývá zna ným problémem souvisejícím s vytáp ním budov nízká vlhkost vzduchu v místnosti. Pro úpravu vlhkosti vzduchu na tepelnou pohodu je vhodné použít odpa ova vody nebo pokojové rostliny. Takto provedená úprava vlhkosti se projeví u zam stnanc ve faktoru pohody, což znamená subjektivn p íjemn jší mikroklima již p i nižší teplot v místnosti. V místnosti s velmi nízkou vlhkostí je totiž pro dosažení stejného pocitu tepla pot eba zvýšit teplotu o 2-3°C. - Montáž termoventil na topení. Jedním z jednoduchých, relativn levných a d ležitých opat ení je regulace vytáp cího systému prost ednictvím termostatických ventil . Termostatické ventily umož ují nastavit teplotu v místnosti na požadovanou hodnotu a nestává se tak, že je v místnosti zima nebo p etopeno. Termostatické ventily se montují na topné systémy a p i regulaci teploty se otevírají a uzavírají automaticky. Montáž termostatických ventil m že znamenat úsporu až 15% energie. Výrazn ušet it lze rovn ž instalací pokojového termostatu s asovým spína em. - Osv tlení místností P i svícení by m ly být voleny vhodné energeticky úsporné zá ivky a žárovky. Spo ivé žárovky totiž nejenže spot ebovávají mén energie, ale rovn ž mají výrazn delší životnost. Kompaktní zá ivka ušet í v porovnání s oby ejnou žárovkou až 80% elekt iny. Úsporné zá ivky se vyplatí instalovat všude tam, kde se svítí v pr m ru aspo hodinu denn . S instalací fluorescentních žárovek souvisí velmi úzce rovn ž problematika odpad . Úsporné žárovky jsou nesporn úsporn jší než b žné žárovky, ale obsahují rtu . Podle typu a doby výroby žárovky jí CFL úsporné žárovky obsahují od 1,5 miligram až po 15 miligram . Moderní úsporné žárovky pro b žné použití jí pr m rn obsahují asi 2,5 miligram . Z uvedeného d vodu je nezbytné zajistit na ú adu rovn ž systém nakládání s upot ebenými šetrnými

Listopad 2010

10


žárovkami jako nebezpe ným odpadem, aby se nedostávaly do b žného komunálního odpadu a nemohlo tak docházet ke kontaminaci rtutí. - Energeticky efektivní spot ebi e D ležitým opat ením v organizacích je používání pouze energeticky šetrných spot ebi . Orientaci p i volb takovýchto spot ebi umož uje jejich energetický štítek. Starší spot ebi e by m ly být postupn nahrazeny novými ozna enými písmenem A na energetickém štítku, což jsou energeticky nejúsporn jší spot ebi e. Vým na starých spot ebi za nové, úsporné p ináší až o 50 procent menší spot ebu elekt iny. Výhodnost vým ny starých spot ebi za nové dokládá také statistikami nap . energetická spole nost E.ON. Za p t let starou ledni ku zaplatí spot ebitel podle výpo tu spole nosti p i desetiletém provozu 25 tisíc korun. Úsporná ledni ka stojí p i desetiletém provozu pouze 8,5 tisíce korun. Náro n jší a dražší investi ní opat ení - Náhrada starých oken novými s izola ním sklem Starými okny, která ješt dnes nacházíme u n kterých starších budov, vždy uniká prakticky nejv tší množství tepla. Nová moderní okna izolují více než dvakrát lépe než ta, na která jsme u starších budov zvyklí. Sou asná moderní okna jsou dnes nabízena s r znými typy izola ních dvojskel, ale i trojskel. Rozdíl mezi nejlevn jším a nejdražším typem oken bývá p ibližn 20% ceny okna, naproti tomu však rozdíl v izola ní schopnosti je až dvojnásobný. M li bychom tedy vždy dát p ednost kvalitnímu izola nímu sklu s mezerou mezi skly pln nou argonem nebo jiným inertním plynem. D ležité je, aby vnit ní sklo okna bylo opat eno pokovením (selektivní vrstvou), které dokáže odrážet teplo zp t do místnosti. - Zateplení zdiva Pr niku tepla obvodovým plášt m budovy nelze nikdy zcela zabránit, ale lze ho zna n snížit. Toho lze docílit efektivní izolací. Pro v tšinu budov je nejvhodn jší použít venkovní zateplení. Zejména u panelových budov je to i ú inná cesta k prodloužení životnosti domu. Zateplení chrání budovu v zim p ed mrazem a v lét p ed slune ním žárem, takže klesne namáhání plášt budovy tepelnou roztažností. Zateplením se potla í i tepelné mosty ve spárách a p i správném návrhu i u okenních otvor . Nej ast ji používaná technologie, je vn jší kontaktní zateplení. Spo ívá v nalepení desek z polystyrenu nebo minerální vaty na st nu. Na izolant se nanáší st rková omítka, která je na výb r v mnoha barvách i strukturách povrchu. Venkovní zateplení lze použít i pro domy se lenit jší fasádou. Pokud není možné zateplit d m zvenku (t eba kv li historicky cenné fasád ), lze uvažovat o vnit ním zateplení. Vnit ní zateplení m že spo ívat v p izd ní stávající zdi tepeln -izola ním materiálem nebo i ve vybudování nové vnit ní st ny s izolací v meziprostoru. Jelikož vnit ní zateplení ubere prostor v d sledku tlouš ky izolace (15 až 20 cm), je vždy kompromisem mezi požadavkem na úsporu tepla a velikostí vnit ního prostoru. - Zateplení st echy Zateplení st echy je z hlediska energetických úspor stejn významné jako zateplení zdiva. Týká se zejména starších šikmých i plochých st ech. Jako tepelná izolace se v šikmých st echách nej ast ji používají materiály na bázi minerální vlny. Druhou skupinou materiál jsou izolace na bázi plast (polystyrén nebo desky z polyuretanové p ny). Nej ast ji realizovanou konstruk ní

Listopad 2010

11


variantou zateplení šikmé st echy je st echa dvoupláš ová nebo trojpláš ová s tepelnou izolací mezi krokvemi a s p idanou tepelnou izolací pod krokvemi. U starších plochých st ech je mezi stropní konstrukcí a vn jší spádovou vrstvou stávající tepelná izolace provedena v tšinou z leh ených stavebních materiál (nap . škvárobeton). Dodate ná tepelná izolace je proto aplikována na horní povrch. Z d vodu snížení rizika poškození této izolace se používá systém tzv. obrácené st echy. Na p vodní krytinu je kladena tepelná izolace, která se p ekryje vrstvou kamínk , dlažbou kladenou nasucho nebo jiným zp sobem, kterým voda m že pronikat. Pokud st echa snese v tší p itížení, lze uvažovat i o "zelené st eše", tj. p ekrytím vrstvou zeminy a osázením vhodnými (suchomilnými) rostlinami. Výhodou je, že hydroizolace není namáhána teplotními výkyvy, pov trností ani UV zá ením, což zvyšuje její životnost. Jinou možností je opat it st echu nást ikem polyuretanové p ny, která funguje jako izolace proti vod i proti chladu. Nást ikem se vytvo í souvislá vrstva, která vy eší i problematická místa, jako napojení komínk , atik, výtahových nástaveb atd. - Instalace solárních kolektor V našich podmínkách je možné solární energii využívat zejména k výrob tepla a to k oh evu teplé užitkové vody a k dotáp ní objekt . K tomuto ú elu se používají solární kolektory instalované nap . na st echách budov. Základní ástí každého kolektoru je absorbér, což je plochá deska s neodrazivým povrchem a trubicemi pro odvod teplonosného média. Solární kolektor je v podstat zdokonalený absorbér, umož ující celoro ní provoz. Na vrchní stran je transparentní kryt (sklo, polykarbonát), který propouští krátkovlnné slune ní zá ení a zabra uje zp tnému vyza ování dlouhovlnného zá ení (skleníkový efekt). Na spodní stran a bocích je absorbér izolován klasickými izola ními materiály (nap . minerální vlákna, p nový polyuretan apod.). Celý systém je zapouzd en v tuhém rámu nebo van chránícím absorbér proti mechanickým a vlhkostním ú ink m. Teplo je odvád no z kolektoru prost ednictvím teplonosného média (voda, nemrznoucí sm s na bázi propylenglykolu, vzduch atd.) izolovaným potrubím do místa spot eby, nap . do solárního zásobníku. - Instalace fotovoltaických lánk Fotovoltaická za ízení p edstavují jednoduchý a elegantní zp sob, jak slune ní paprsky p em nit na elekt inu. Pracují na principu fotoelektrického jevu: ástice sv tla - fotony - dopadají na lánek a svou energií z n ho "vyráží" elektrony. Polovodi ová struktura lánku pak uspo ádává pohyb elektron na využitelný stejnosm rný elektrický proud. Se stejnými základními stavebními prvky - solárními lánky - je možné realizovat aplikace s nepatrným výkonem (napájení kalkula ky) až po elektrárny s výkony v MW. Fotovoltaický zdroj elekt iny lze použít pro dodávku do distribu ní sít . ast ji se toto zapojení využívá v budovách, kdy fotovoltaika napájí p ednostn spot ebi e v dom . U p ipojených spot ebi se pak klade d raz na nízkou spot ebu energie - ím menší spot eba, tím menší a levn jší pak je i fotovoltaický systém. Trh nabízí nejr zn jší spot ebi e konstruované na stejnosm rný proud, od zá ivek po chladni ky. Více lze o možnostech úspor energie zjistit nap . na www.setrimeenergii.cz nebo www.svn.cz.

Listopad 2010

12


1.2. Ochrana ovzduší Ochrana ovzduší v pravém slova smyslu se týká p edevším ú ad , ve kterých jsou instalovány zdroje zne iš ování ovzduší. Jedná se zejména o kotelny pro vytáp ní budovy a p ípravu teplé vody. Tyto ú ady mohou ovlivnit množství produkovaných emisí a zárove tak ovlivnit imisní situaci v daném míst . Množství emisí uvol ovaných do ovzduší ovliv uje nejen volba paliva, ale i stá í a kvalita kotle nebo pé e o spalovací za ízení a spalinové cesty. K environmentálním aspekt m ú adu souvisejících s ochranou ovzduší pat í i vst ícnost k environmentáln p íznivým zp sob m dopravy zam stnanc a návšt vník jako nap . vybudování místnosti nebo p íst ešku pro odkládání jízdních kol. Organiza ní opat ení: - Provoz kotle v souladu s pravidly K zajišt ní minimalizace tvorby emisí u stávajících kotl je pot eba dodržovat organiza ní opat ení jako spalování pouze p edepsaného paliva a provozování kotle na projektovaný výkon. D ležitým opat ením je rovn ž pravidelné se ízení spalovacího za ízení a išt ní a kontrola spalinových cest. U malých zdroj zne iš ování ovzduší, jakými jsou v tšinou kotelny u jednotlivých dom , požaduje zákon pro zajišt ní minimalizace tvorby emisí nejmén jedenkrát za dva roky zjiš ovat prost ednictvím oprávn né osoby m ení ú innosti spalování, m ení množství vypoušt ných látek a kontrolu spalinových cest. - Nákup zelené energie N které distribu ní spole nosti nabízejí svým zákazník m možnost nákupu tzv. zelené energie. Jedná se o elekt inu vyrobenou z obnovitelných zdroj energie jako je voda, vítr, slunce nebo biomasa. Ú ad tak nákupem zelené energie m že podpo it dále rozvoj oblasti alternativních zdroj . Investi ní opat ení: - Volba vhodného paliva Základním opat ením z hlediska minimalizace tvorby emisí je volba vhodného paliva. Palivem, které produkuje na jednotku vyrobeného tepla daleko nejmén emisí je zemní plyn. Zemní plyn v porovnání s ostatními palivy produkuje minimum oxidu si i itého, tuhých látek, oxid dusíku i uhlovodík . Jeho jedinou nevýhodou, jako fosilního paliva, je produkce nového CO2 jako významného skleníkového plynu p ispívajícímu ke skleníkovému efektu. Alternativou k plynu proto m že být kotel na biomasu, který nevnáší do prost edí žádné další p idané emise CO2 (jedná se o CO2, který rostliny b hem vegeta ního cyklu odebraly z ovzduší), oproti plynu však produkuje více ostatních druh emisí.

Listopad 2010

13


Emise v kg na 80 GJ 800 700 600 500 400 300 200 100 0

CxHy CO NOx SO2

m ní pl yn Ze

ev o d

ol ej

Pa liv ov é

to pn ý

Ko ks

Le hk ý

dé H n

er

né

uh lí

uh lí

TZL

Obrázek .5: Tvorba emisí v kg za rok pro jednotlivé druhy paliv - Instalace moderního kotle s vysokou ú inností Moderní kotle na jakékoliv druhy paliva mají podstatn vyšší ú innost než kotle staré. To znamená, že ze stejného množství paliva dokáží vyrobit více tepla. V p ípad , že ú ad je vytáp n starším kotlem, je vhodné provést kalkulaci, zda se nevyplatí vým na za nový kotel s vyšší ú inností. Novým nízkoteplotním nebo kondenza ním kotlem m žete dosáhnout až tvrtinové úspory náklad na vytáp ní. V p ípad rekonstrukce celého topného systému je vhodné zvážit instalaci tzv. ekvitermní regulace, která ídí topení efektivn ji podle venkovní teploty.

Listopad 2010

14


2. Ochrana vod 2.1. Úspory vody V rámci provozu ú ad je voda spot ebovávána zejména v rámci sociálního zázemí na toaletách a p i mytí rukou. ást vody je používána rovn ž jako voda pitná, voda na mytí nádobí a voda na úklidové práce. Environmentáln p íznivý provoz ú adu v oblasti nakládání s vodami by m l být zam en p evážn na úspory vody a rovn ž na minimalizaci jejího zne išt ní s ohledem na následný istící proces na komunálních istírnách odpadních vod. Úspor vody lze dosáhnout zejména organiza ními a technickými opat eními, významnou roli však hraje rovn ž výchova zam stnanc ú adu k šetrnému nakládání. Organiza ní opat ení: - Pravidelné kontroly za ízení Významným organiza ním opat ením z hlediska úspor vody je pravidelná kontrola stavu za ízení. Jedná se zejména o pravidelné kontroly stavu umyvadel a toalet z hlediska možných úkap nebo jejich protékání. V p ípad zjišt ných závad je pot eba zajistit rychlou opravu. Velké ztráty vody p edstavuje vadné t sn ní nádrže na splachování. Na základ zkušeností lze íci, že až 25% všech záchod protéká, p i emž je toto v n kterých p ípadech nepost ehnutelné. Pro kontrolu sta í nakapat n kolik kapek potraviná ského barviva do nádrže a pak po kat, jestli se barva objeví dole v toalet . Nehospodárné z hlediska spot eby vody na toaletách je rovn ž splachování kapesní k , nedopalk a ostatních nepot ebných v cí, které navíc mohou ucpávat potrubí. V rámci umyvadel p edstavují ztráty vody zejména kapající nebo protékající kohoutky. Kapajícím kohoutkem m že utéct bez užitku až 20 m3 vody za rok. Investi ní opat ení: - Splachování toalet Výrazné úspory vody a rovn ž finan ních prost edk lze na toalet dosáhnout pomocí kombinovaného klozetu s duálním splachováním. Zatímco staré toalety mají obvykle nádrž na 9 litr vody, nov jší toalety mají v tšinou dvojí splachování na 3 a 6 litr . - Mytí rukou Základní opat ení pro hospodárné nakládání s vodou i energií p i mytí rukou p edstavuje instalace jednopákových nebo termostatických vodovodních baterií s omezova i pr toku vody. Tyto umož ují jednoduché a rychlé nastavení pot ebného pr toku vody o požadované teplot . Doporu it lze zejména termostatické baterie, které umož ují pro vytékající vodu p edem nastavit teplotu. Tím je možno ušet it až t etinu vody a energie. Snížit spot ebu vody pomohou dále tzv. perlátory, které vodu promíchávají se vzduchem. - Umývání nádobí Minimalizaci spot eby vody p i mytí nádobí lze dosáhnout po ízením my ky na nádobí s nízkou spot ebou vody. Úsporná my ka nádobí ušet í v porovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou

Listopad 2010

15


až 60 % vody a p ibližn stejn tolik energie. Hospodárné nakládání s vodou a energií však spo ívá rovn ž ve využívání plné kapacity my ky. 2.2. Odpadní vody Krom úspor vody je z hlediska ochrany vod d ležité rovn ž zne išt ní odpadních vod pocházejících z ú ad . Odpadní vody z ú ad vznikají zejména v sociálním zázemí a v d sledku úklidových prací. Obsahují proto zejména organické zne išt ní, ale rovn ž chemické látky z používaných istících p ípravk . Práv používané chemické látky a p ípravky hrají zásadní roli z hlediska možnosti kvalitního vy išt ní t chto vod. Organiza ní opat ení: - Hledisko biologické rozložitelnosti p ípravk v pravidlech nákupu Z hlediska možnosti išt ní odpadních vod vznikajících v rámci provozu ú ad je d ležité up ednostn ní biologicky snadno rozložitelných mýdel, saponát a istících prost edk . Toho lze dosáhnout stanovením pravidel nákupu, kdy organizace m že stanovit, že bude nakupovat pouze výrobky ozna ené známkou Ministerstva životního prost edí R "Ekologicky šetrný výrobek" nebo bude nakupovat úklidové služby používající pouze takovéto p ípravky.

Listopad 2010

16


3. Nakládání s odpady Základním opat ením v oblasti nakládání s odpady je p edcházení vzniku odpad . P edcházet vzniku odpad lze na ú adech nap íklad preferencí elektronické dokumentace nebo toner s možností opakovaného pln ní. Úpln p edejít vzniku odpad však nelze. Na ú adech, stejn jako ve všech dalších ve ejných institucích, vzniká denn zna né množství odpadu charakteristických pro kancelá skou innost. Dominantním odpadem je zejména kancelá ský papír. Ne vždy je však v rámci ú ad odpad náležit t íd n na jednotlivé složky, které je možno dále využít. Mnohdy kon í veškerý odpad smíchán jako sm sný komunální odpad na skládkách odpadu. Proces t íd ní odpadu na ú adech a preference výrobk z recyklovaného odpadu p itom p ispívají nejen k rozvoji pr myslu recyklace odpad , ale p sobí rovn ž osv tov na ve ejnost. Organiza ní opat ení: - Preference elektronické verze dokument V rámci dokumentace ú adu a p edávání zpráv a uchovávání dat by m la být v maximální možné mí e preferována elektronická verze a využíván intranet. Tisk a kopírování dokument by m lo být provád no oboustrann , na což je t eba brát ohled už p i po izování tiskáren a kopírek. Tato opat ení znamenají zna nou úsporu papíru a rovn ž snížení množství vznikajícího odpadu. - Preference opakovan použitelných výrobk Typickým p ípadem p edcházení vznik odpad je preference dodavatel zajiš ujících zp tný odb r a pln ní toner do kopírek a tiskáren. P i výb ru dodavatele tiskárny a kopírky je pot eba dbát rovn ž na problematiku vým ny toner . V sou asné dob je trhu ada firem, které nabízejí bezplatný zp tný odb r toner a cartridgí. Problematiku toner a catridgí je rovn ž možno ešit pronájmem kopírovacích za ízení, kdy veškerou pé i o za ízení p ebírá pronajímatel za ízení. Dalším p íkladem m že být preference p ístroj , které jsou napájeny ze sít . Tím lze p edejít vzniku odpad jako jsou galvanické lánky, baterie a akumulátory. - Používání výrobk z recyklovaného odpadu Výrobk z recyklovaného odpadu je celá ada. Na ú adech se nabízí zejména používání výrobk z recyklovaného papíru pro kancelá skou innost (papíry do kopírek, papíry oby ejné, sešity, obálky, tiskopisy, šanony, po ada e), rovn ž pak využití výrobk z recyklovaného papíru v hygienickém zázemí (hygienické papíry, ubrousky, ru níky, WC papír), ale i výrobk z recyklovaných plast (židli ky, lavi ky, drobné plastové p edm ty). V p ípad recyklovaného papíru je trendem posledních let dávat p ednost použití kancelá ského papíru, který nebyl b lený chlorem. Takový papír bývá. ozna en jako "tcf" (total chlorfrei). - Používání recyklovaného papíru na výrobu propaga ních materiál Recyklovaný papír je možno využít pro výrobu zpravodaj , publikací, informa ních leták i vizitek. Tiskárny nabízejí tisk na recyklovaném papí e naprosto standardn , p i emž jsou k dispozici r zné gramáže i barvy tohoto papíru. Na materiál je vhodno uvést informaci: tišt no na recyklovaném papí e.

Listopad 2010

17


- T íd ní odpad v kancelá ích T íd ní odpad vznikajících na ú ad by m lo být minimáln v souladu se systémem t íd ní odpadu v dané obci. Dominantním druhem odpad v kancelá ích je papír, proto by zde m l být jeden odpadkový koš na papír k jednomu koši na sm sný komunální odpad. V p ípad t íd ní plast , skla, nápojových karton , p enosných baterií pop ípad bioodpadu je dle možností možno ešit systém centrálními koši pro kancelá i n kolik kancelá í umíst ním nap . na chodbách. Pro správné nakládání je rovn ž nezbytný systém úklidu odpadu uklize kami nebo úklidovou firmou, jelikož uklíze ky neinformované nebo nedbající pravidel mohou celé t íd ní smícháním odpadu p ivést v nive .

Obrázek .6: P íklad nádob na separovaný sb r v kancelá ích - T íd ní nebezpe ných odpad Zvláštní oblast v problematice t íd ní odpad a nakládání s nimi p edstavují nebezpe né odpady. V rámci ú ad se jedná zejména o n které baterie, zá ivky, tonery a podobn . Nebezpe né odpady vyžadují zvláštní postupy pro bezpe né odstran ní, protože jinak poškozují zdraví lidí a zne iš ují životní prost edí. V rámci ú adu by m la být stanovena místnost ur ená ke skladování nebezpe ných složek odpad vznikající p i innosti ú adu, stejn jako stanoven postup nakládání s tímto odpadem. Vhodné je vy len ní osoby zodpov dné za p ebírání odpadu a provoz skladu nebezpe ných odpad a jejich p edání oprávn né osob ve smyslu zákona o odpadech. Investi ní opat ení: - Odpadové nádoby Zajišt ní kvalitního t íd ní odpadu musí být podpo eno dostate ným po tem odpadových nádob v dostupné vzdálenosti. Nádoby je vhodné odlišit barevn dle standardn užívaných barev (papír modrý, plast žlutý, sklo zelené atd.) a ozna it popisky. Jestliže je v rámci innosti ú ad dominantním druhem odpadu kancelá ský papír, je vhodné zvážit po ízení koše na papír pro každé pracovní místo ve stejném po tu jako jsou odpadní nádoby na sm sný komunální odpad. Podle druh t íd ných odpad v daném míst by v objektu m ly být rovn ž rozmíst ny nádoby na ostatní druhy t íd ných odpad , odpovídající odpadové nádoby by m ly být dostupné rovn ž pro návšt vníky ú adu na chodbách.

Listopad 2010

18


4. Chemické látky a p ípravky V rámci innosti ú ad se zam stnanci denn setkávají s chemickými látkami a p ípravky zejména jako sou ástí pracovních pom cek. Jedná se zejména o zvýraz ova e, lepidla, istící p ípravky na monitory, chemické látky a p ípravky jako sou ást za ízení – nap . tonery tiskáren. Výše uvedené výrobky mohou být vyrobeny na r zné bázi, p i emž chemické látky a p ípravky mohou mít r zný stupe nebezpe nosti. Legislativa rozlišuje následující nebezpe né chemické látky a chemické p ípravky: výbušné, oxidující, extrémn ho lavé, vysoce ho lavé, ho lavé, vysoce toxické; toxické; zdraví škodlivé; žíravé; senzibilizující; karcinogenní; mutagenní; toxické pro reprodukci; nebezpe né pro životní prost edí. Cílem environmentáln šetrného provozu ú adu by m lo být v maximální možné mí e preferovat výrobky, které nejsou nebo neobsahují nebezpe né chemické látky a p ípravky. V p ípadech, kdy toto není možné, preferovat mén problematické chemikálie. Veškeré informace o nebezpe nostech jsou uvedeny na obalech nebezpe ných látek a p ípravk nebo jsou sou ástí bezpe nostního listu, který je dostupný u prodejce. Organiza ní opat ení: - Nákup a používání výrobk bez nebezpe ných chemických látek a p ípravk P i výb ru výrobk by všude tam, kde je to možné m ly být preferovány výrobky, které neobsahují nebezpe né chemické látky a p ípravky. P i samotné kancelá ské innosti se jedná se nap íklad o využití zvýraz ova na vodní bázi, lepidel na vodní bázi apod. P i úklidových pracích je to používání istících prost edk na podlahové krytiny, prost edk na nábytek, okna nebo sanitární keramiku se zna kou ekologicky šetrný výrobek. V rámci údržby objekt se nabízí nap íklad použití vodou editelných akrylátových barev místo barev syntetických na bázi edidel. - Bezpe né uskladn ní nebezpe ných chemických látek a p ípravk Veškeré výrobky ozna ené jako nebezpe né chemické látky nebo p ípravky používané a skladované v rámci ú adu by m ly být bezpe n uloženy v zabezpe eném skladu. Dve e skladu by m ly být ozna eny symboly nebezpe ných vlastností skladovaných nebezpe ných chemických látek a p ípravk , uvnit by m l být umíst n soupis skladovaných nebezpe ných chemických látek a p ípravk s údaji o maximálním skladovaném množství a m ly by zde být dostupné jejich bezpe nostní listy. Chemické látky a p ípravky by ve skladu m ly být skladovány umíst né tak, aby nehrozil jejich únik. Skladovány by m ly být pokud možno na záchytných vanách dimenzovaných vždy nejmén na objem nejv tší skladované nádoby. V p ípad skladování v tšího množství nebezpe ných chemických látek a p ípravk by m la být v rámci skladu dostupná havarijní souprava.

Listopad 2010

19


IV. JAK ZAVÉST ENVIRONMENTÁLN P ÍZNIVÝ PROVOZ Ú ADU Samotná volba konkrétních opat ení k environmentáln p íznivému provozu ú adu závisí na daných podmínkách a situaci. P i výb ru a realizaci cíl by ú ady m ly mít na pam ti zejména následující obecné principy: -

Prevence zne iš ování Šet ení zdroj P edcházení vzniku odpad a environmentáln šetrné nakládání s nimi Omezení používání nebezpe ných chemických látek a p ípravk

Zavád ní environmentáln p íznivého provozu ú adu by m lo zahrnovat jednotlivé po sob logicky následující fáze, aby došlo k ú elnému vynaložení zdroj . Ekonomické hledisko by m lo být rovn ž sou ástí úvah o plánovaných opat eních. Jednotlivé fáze zavád ní environmentáln p íznivého provozu ú ady by m ly být minimáln následující: -

analýza sou asného stavu soupis cíl a akcí pro zavedení environmentáln p íznivého provozu ú adu vypracování studií pro posouzení priorit a návratnosti jednotlivých krok stanovení projekt v etn zdroj a jejich asového rámce provedení plánovaných opat ení ustanovení procedur v etn vymezení odpov dností a pravomocí pro zajišt ní b žného provozu a udržení provedených opat ení seznámení zam stnanc ú adu s environmentáln p íznivým provozem ú adu.

P i provád ní naplánovaných opat ení je nezbytné, aby odpov dnost za vedení projekt a provád ní opat ení m ly vždy konkrétní osoby. Provád ná opat ení by m la mít podporu vedení ú adu a m ly by být s nimi seznámeni všichni zam stnanci, kterých se opat ení týká. Zam stnanci by opat ením m li dob e porozum t a ztotožnit se s nimi. Z provád ných zm n je pot eba mít dobrý pocit, jedin tak bude zavedení environmentáln p íznivého provozu ú adu úsp šné. Environmentáln p íznivý provoz ú adu nelze chápat jako n jaký daný stav, nýbrž je ho nutno vid t jako ur itý proces, který se neustále vyvíjí a reaguje na nové poznatky v klí ových oblastech ochrany životního prost edí. Tento proces vede k neustálému postupnému omezování vliv provozu ú adu na životní prost edí a dosažení dobrého environmentálního profilu. N která opat ení lze zavést prakticky ihned, jiná (zejména investi n náro né akce) naopak v dlouhodob jším horizontu. Z výše uvedených d vod je vhodné pro environmentáln p íznivý provoz ú adu ustanovit odpovídající strukturalizovaný systém environmentálního ízení integrovaný v rámci organizace. Systém zavedení a udržování environmentáln p íznivého provozu je možno zajistit prost ednictvím organiza ních sm rnic ú adu, ale také prost ednictvím propracovan jších systém environmentálního managementu. Vhodný je nap íklad systém environmentálního managementu dle EMAS (Eco Management and Audit Scheme). EMAS je jedním z dobrovolných nástroj ochrany životního prost edí, tzn. že pozitivn motivuje organizace k odpov dnému p ístupu a ke zlepšování environmentální výkonnosti nad rámec legislativních požadavk . Byl z ízen Evropskou unií, za ú elem zjiš ování a sledování vlivu

Listopad 2010

20


inností organizací na životní prost edí a zve ej ování informací formou jednotlivých environmentálních prohlášení (prohlášení k životnímu prost edí). Systém EMAS je vedle systému dle ISO 14001 nejrozší en jším systémem environmentálního managementu (EMS). Více o EMAS je možno se dozv d t na http://www.mzp.cz/cz/emas nebo p ímo na stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/environment/emas/index_en.htm, kde je možno si stáhnout i eskou verzi p edpisu, kterým se EMAS z izuje (Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné ú asti organizací v systému Spole enství pro environmentální ízení podnik a audit (EMAS). EMAS p edstavuje systémový p ístup k ízení otázek souvisejících s životním prost edím v organizaci s d razem na integraci environmentálního hlediska jak do celkové strategie organizace, tak do jejích každodenních inností. Požaduje po organizaci definovat si své významné environmentální aspekty (a dopady) a dále konkrétní cíle a opat ení, pomocí kterých bude napl ovat požadavek tzv. neustálého zlepšování. Zavedení systému se dotýká organiza ní struktury, zp sob rozd lení odpov dnosti, technologických postup , proces , zdroj pro stanovení a zavedení politiky životního prost edí apod. Úsp ch zavedení systému environmentáln p íznivého provozu ú adu na základ EMAS závisí na závazku a zapojení všech úrovní a funkcí v organizaci, zejména vrcholového vedení. Takový systém umož uje organizaci p ipravit environmentální politiku, navrhnout cíle a procesy pro dosažení závazk obsažených v politice, p ijmout opat ení nezbytná pro zlepšení svého environmentálního profilu. Systém EMAS je založen na metod známé jako PDCA (plánuj-d lej-kontroluj-jednej). Tuto metodu lze ve stru nosti popsat následovn : -

Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení výsledk v souladu environmentální politikou organizace D lej: uplat uj procesy Kontroluj: monitoruj a m procesy ve vztahu k environmentální politice, cíl m, cílovým hodnotám, požadavk m právních p edpis a dalším požadavk m a podávej zprávy o výsledcích. Jednej: provád j opat ení pro neustálé zlepšování výkonnosti systému environmentálního managementu.

Pokud chce organizace dosáhnout registrace v Programu EMAS, musí uskute nit následující kroky: 1. Provedení environmentálního p ezkoumání (analýza sou asného stavu) 2. Definování environmentální politiky (hlavní zásady a cíle organizace ve vztahu k ŽP) 3. Vytvo ení registru environmentálních aspekt 4. Vytvo ení registru právních a jiných požadavk (požadavky právních p edpis vztahujících se na organizaci) 5. Stanovení cíl , kterých chce organizace v oblasti ochrany ŽP dosáhnout. a definování program a opat ení k jejich spln ní 6. Stanovení struktury systému (definice pravomocí a odpov dností zam stnanc ) 7. Vytvo ení programu školení, vzd lávání a výcviku pro všechny zam stnance 8. Komunikace (interní, externí v etn ve ejnosti) 9. Tvorba a pr b žná aktualizace odpovídající dokumentace ( ízení dokumentace)

Listopad 2010

21


10. ízení provozu (konkrétní postupy k ochran životního prost edí) 11. P ipravenost na mimo ádné stavy a situace, tj. zabezpe ení havarijní p ipravenosti 12. Provád ní m ení a monitoringu (pro zabezpe ení správného fungování systému a kontrolu dosahování stanovených cíl ) 13. Hodnocení dodržování požadavk (dodržování právních p edpis a ostatních požadavk k nimž se organizace zavázala) 14. Definice neshod, stanovení a realizace nápravných a preventivních opat ení 15. ízení záznam 16. Provád ní interních audit 17. P ezkoumání vedením 18. Publikace environmentálního prohlášení, tj. zprávy poskytující informace o vlivu innosti organizace na životní prost edí a pr b žném snižování tohoto vlivu 19. Ov ení všech prvk systému nezávislým akreditovaným ov ovatelem 20. Registrace u odpov dného orgánu (Agentura EMAS p i CENIA) Akreditovaný environmentální ov ovatel schvaluje aktualizované údaje v environmentálním prohlášení jednou ro n . V intervalu 3 let ov uje znovu všechny prvky systému environmentálního ízení, které jsou požadovány pro registraci do programu EMAS. Výše nastín ný proces je rovn ž asové a personáln náro ný. Implementace trvá cca 18-24 m síc a je pot eba na ní vy lenit cca 0,3-0,5 úvazku jednoho pracovníka. K udržení registrace v Programu EMAS musí organizace každoro n zpracovat tzv. aktualizované prohlášení obsahující zm ny, ke kterým došlo od posledního ov ování. Platnost uvedených informací musí být potvrzena ov ovatelem a prohlášení doru eno Agentu e EMAS.

Listopad 2010

22


P íloha .1

Návrh vnit ního p edpisu Pravidla environmentáln p íznivého provozu ú adu

Obsah: l. 1 Úvodní ustanovení l. 2 Nakládání s odpady l. 3 Úspory energie l. 4 Pracovní pom cky a kancelá ské pot eby l. 5 Nákupy materiál a služeb formou zadávání ve ejných zakázek l. 6 Úklidové služby a istící prost edky l. 7 Stravování a ob erstvení l. 8 Komunikace s ve ejností l. 9 Záv re ná ustanovení

Listopad 2010

23


l. 1 Úvodní ustanovení Pro vnit ní pot eby ú adu se zavádí tento systém chování a povinností zam stnanc v rámci environmentáln p íznivého provozu ú adu l. 2 Nakládání s odpady (1)

Každý zam stnanec je povinen t ídit odpad v prostorách ú adu do sb rných nádob.

(2)

Sb rné nádoby pro jednotlivé druhy odpadu jsou umíst ny takto: a)

sb rná nádoba na papír je umíst na ….…………… a je ozna ena ………….……,,

b)

sb rná nádoba na plast je umíst na………………a je ozna ena …………………,,

c)

sb rná nádoba na sm sný odpad je umíst na.……….. a je ozna ena …………,,

d)

sb rná nádoba na kov je umíst na……………………..a je ozna ena ……………,,

e)

sb rná nádoba na biodpad je umíst na.…………. a je ozna ena …………………,,

f)

sb rná nádoba na baterie, akumulátory a vysloužilá elektroza ízení je umíst na ………………………………………….. a je ozna ena …………………,,

l. 3 Úspory energie (1)

(2)

Každý zam stnanec je povinen: a)

v prostorách ú adu udržovat dostate né, nikoli však nadbyte né osv tlení,

b)

vypínat osv tlení p i odchodu z místnosti na delší dobu,

c) d)

vypínat po íta e po skon ení pracovní doby a v pr b hu pracovní doby využívat nastavení úsporného režimu, odstranit p edm ty zamezující proud ní teplého vzduchu z topných t les,

e)

v zim v trat jen nárazov , krátce a intenzivn .

Zam stnanci pov ení nákupem nové techniky a za ízení, jako jsou nap íklad po íta e, mikrovlnné trouby, kopírovací stroje, tiskárny, my ky nádobí, chladni ky, varné konvice, zdroje sv tla apod., jsou povinni dbát na jejich energetickou úspornost a ídit se energetickým štítkem t chto p ístroj , tedy nakupovat p ednostn výrobky t ídy A a energeticky úsporn jší.

Listopad 2010

24


(3)

Zam stnanci zodpov dní za provoz budovy jsou povinni zajistit plné vytáp ní prostor ú adu jen v dob , kdy jsou tyto prostory využívány, tzn. p es noc, o víkendech a svátcích snížit vytáp ní budovy ú adu na možné minimum.

l. 4 Pracovní pom cky a kancelá ské pot eby (1)

Každý zam stnanec je povinen dodržovat pravidla úsporného tisku, tj. využívat oboustranný tisk, tisk dvou stránek textu na jednu stránku papíru, využívat jednostrann použitý papír pro poznámky a zkušební tisky apod., a tím omezovat spot ebu papíru.

(2)

Zam stnanci zodpov dní za nákup kancelá ských pot eb jsou povinni: a)

zabezpe it nákup:

b)

1. psacích pot eb s vym nitelnými nápln mi, 2. papírových výrobk z recyklovaného papíru, 3. lepidel, fix , korek ních lak a zvýraz ova založených na principu vodní báze, zajistit op tovnou recyklaci a pln ní tiskových toner .

(3)

Zam stnanci zodpov dní za nákup kancelá ské a informa ní techniky jsou povinni provád t postupnou vým nu stávajících za ízení za taková, která dovolují používání recyklovaného papíru.

(4)

Zam stnanci, kte í budou vybaveni technikou umož ující používání recyklovaného papíru, jsou povinni up ednost ovat p i své pracovní innosti používání tohoto papíru. Na propaga ní a informa ní materiály lze uvést informaci: „tišt no na recyklovaném papí e“.

(5)

Každý zam stnanec je povinen dle možností up ednostnit elektronické dokumenty p ed tišt nou formou.

(6)

V rámci interní i externí komunikace prost ednictvím elektronické pošty jsou zam stnanci povinni pod sv j podpis uvést text: „Zvažte, prosím, zda je nutno tuto zprávu vytisknout! Šet eme naše životní prost edí!“.

Listopad 2010

25


l. 5 Nákupy materiál a služeb formou zadávání ve ejných zakázek Zam stnanci odpov dní za zadávání ve ejných zakázek jsou povinni p i nákupech materiál a služeb formou ve ejných zakázek vyžadovat ekologicky vhodné výrobky a služby, tj. nap íklad vlastnící certifikát ekologicky šetrný výrobek, využívající recyklované materiály, místní produkty, a to za p edpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné, zejména pak u stavebních prací, úklidových prací, kancelá ských pot eb a techniky atd., a p i zadání zpracování tišt ných dokument jsou povinni pokud možno požadovat oboustranný tisk, eventueln tisk na recyklovaný papír. l. 6 Úklidové služby a istící prost edky P i úklidu prostor ú adu využívat ekologické istící prost edky nebo (pokud ú ad využívá externích služeb) p i uzavírání smluvních vztah na provád ní úklidových prací dbát na to, aby smluvní vztahy obsahovaly podmínky zabezpe ující separovaný sb r odpad v budov a využívání ekologických istících prost edk . l. 7 Stravování a ob erstvení (1)

Zam stnanci budou up ednost ovat na jednáních a akcích, které po ádají jednotlivé odbory ú adu, používání skleni ek, hrnk a podtáck namísto plastového nádobí na jedno použití, pop ípad nápoje ve vratných obalech.

(2)

P i provozu stravovacího za ízení nebo bufetu jsou zam stnanci odpov dní za chod tohoto za ízení zajistit vhodné podmínky týkající se používání opakovan použitelného nádobí, nap íklad sklen ných salátových misek, porcelánových podtáck pro zákusky, up ednost ování vratných obal u nápoj apod. Nebo (pokud ú ad využívá externích služeb) p i uzavírání smluvních vztah s provozovatelem stravovacího za ízení a bufetu budou odpov dní zam stnanci dbát na to, aby smluvní vztahy obsahovaly podmínky týkající se používání opakovan použitelného nádobí, nap íklad sklen ných salátových misek, porcelánových podtáck pro zákusky, up ednost ování vratných obal u nápoj apod.

Listopad 2010

26


l. 8 Komunikace s ve ejností Zam stnanci zabezpe ující komunikaci s ve ejností jsou povinni zavedení Pravidel environmentáln p íznivého provozu ú adu mediáln prezentovat, a to prost ednictvím webových stránek, informa ních ploch v rámci budovy ú adu, informa ních materiál apod. l. 9 Záv re ná ustanovení Tato Pravidla environmentáln p íznivého provozu ú adu byla vydána vnit ním p edpisem . …… a nabývají ú innosti dnem ………………….

Listopad 2010

27

ENVIRONMENTÁLN PÍZNIVÝ PROVOZ ÚADU

Recommend Documents