Energetika 21. Století – co patří k všeobecným znalostem M. Hron, F.Pazdera Ústav jaderného výzkumu Řež a.s.
1. Úvod - harmonický rozvoj světa Historie lidstva, je historií válek, historií vzniku a zániku impérií. Je dnešní realita pokračováním historie, nebo jsme na cestě přechodu k harmonické společnosti: o Války byly vedeny z mnoha různých důvodů, základním předpokladem pro existenci
válek jsou však velké ekonomické rozdíly mezi regiony a nedostupnost některých komodit, o Sjednocování Evropy do jednoho celku s vyrovnanou a dostačující životní úrovní je
předpokladem míru v Evropě, o Probíhající globalizace v celosvětovém měřítku povede k ekonomickému růstu
v akových regionech s velkou populací, jako je Čína, Indie atd. o Globalizace bude mít za následek vznik řady superstátů schopných za určitých
podmínek řídit harmonický rozvoj světa (opačný vývoj znamená lokální konflikty mezi těmito superstáty na cizích teritoriích, tajnou podporu teroristických aktivit až po případný globální konflikty mezi některými superstáty) Tento přechod ohrožuje nezajištění trvalé udržitelnosti rozvoje zejména v chudých zemích, ten však závisí na schopnosti zajistit dostatek: o Potravin o Vody o Energie o Sociálních potřeb o Přijatelné životní prostředí
161
Zajištění dostatku energie za přijatelné náklady a s přijatelným vlivem na životní prostředí je základním předpokladem naplnění ostatních položek. Naplnění tohoto cíle musí vycházet z objektivního poznání a ověřených znalostí, a to je možno zajistit v demokratické společnosti pouze poskytnutím vzdělání v této oblasti co největšímu počtu lidí. Náhrada poznání emocemi vede k fundamentalismu a zárodku konce demokracie. Kvalitní vzdělání je základním předpokladem udržení demokracie.
2. Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj je zaklínadlo mnoha hnutí, vedoucí někdy až k požadavku na revoluční změny a návrat k pravěku. Tato cesta je nereálná. Druhým extrémem jsou tvrzení, že příroda a přirozený vývoj společnosti vyřeší tento problém sám. I toto tvrzení je nebezpečné a dosavadní zkušenosti potvrzují, že neřešení těchto problémů může mít nedozírné následky. Pravděpodobně nejlepší definicí trvale udržitelného rozvoje je Rio deklarace převzatá z Brundtlandovy komise definující trvale udržitelný rozvoj jako: “development that meets the needs of the present generation without compromising the ability of future generations to meet their own needs” [1] (rozvoj uspokojující potřeby současné generace bez omezení schopnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby). Koncepce trvale udržitelného rozvoje
Sustainable Development: Societal and social objectives
Economy: Transformation-process for satisfaction of needs for goods and services Social dimensions
Economical
Sustainable Development
Natural resources and assets
162
3. Trvale udržitelný rozvoj - energetika Jakým způsobem aplikovat trvale udržitelný rozvoj na oblast energetiky: Hodnocení životního cyklu je jediným správným přístupem ke koncepčnímu hodnocení jednotlivých alternativ dodávek energie. Toto hodnocení musí zahrnovat vlivy na: o
Zdroje
o
Zdraví
o
Životní prostředí A musí zahrnovat nejen přímé vlivy na zdroje a životní prostředí z výstavby, provozu
a vyřazení z provozu energetických zařízení, ale též všech předcházejících a následných procesů v energetickém řetězci. V úvahu je též nutno vzít dosažený technický rozvoj vytvářející prostor pro další využití energetických zdrojů budoucími generacemi. Příklad:
Jak lze technologickým vývojem zvýšit parametr udržitelnosti jaderné energie: Stávající využití uranu: Pro roční výrobu elektřiny v reaktoru VVER 1000 (1000 MWe) s ročním využitím 0,85%: Vytěžený uran - 167 t U (99, 3% U238, 0,7 % U235) Obohacení na 3,6 % U 238 - 23 t pro palivo, 144 t ochuzený uran (0,25 % U235) Spálení v reaktoru – ve vyhořelém palivu 21,9 t uranu (0,8 % U235) a 0,4 t Pu239) Vyrobeno 7,446 TWh elektrické energie, spáleno 0,8 t U235. Komerčním zvládnutím rychlých reaktorů produkujícího na 1 spálený atom Pu 239 více P239 z U238, lze využít všechen zbytkový U238, U235 a Pu239 na skladech v ochuzeném uranu a vyhořelém palivu. Výrobou 7,4 TWh ve stávajících reaktorech je připraveno ve skladech pro budoucí generace palivo pro výrobu 1689,5 TWh elektřiny v budoucnu v technologii vyvinuté pro budoucí generace.
163
Palivový cyklus reaktoru VVER 1000 Elektrický výkon: Účinnost Teplný výkon Koeficient využití Vyrobená elektřina Vyrobená teplo
MWe
Uhelná elektrárna Elektrický výkon: Účinnost Teplný výkon Koeficient využití Vyrobená elektřina Vyrobené teplo
TWhel. TWh
1000 33,0% 3030 85,0% 7,446 22,564
Vytěženo
tU
166,9
%U
Obohaceno
tU
23,2
%U
Ochuzený odpad
tU
143,7
%U
Vsazeno na rok do rektoru:
tU
23,2
%U
MW
Palivo
MWe
TWhel. TWh
1000 35,0% 2857 85,0% 7,446 21,274
5 105 829
MW
Palivo 235
0,715%
Vytěženo
t uhlí
235
3,600%
Výhřevnost
kJ/kg
15 000
235
0,250%
Výhřevnost
TWh/t
4,17E-06
235
3,600% [TWh/t]/kJ/kg] 3,60E+09
0,804%
Přepočet kJ/kg na TWh/t Emise Emise CO2
0,715%
Emise CO2
Vyjmuto z reaktoru ve vyhořelém palivu Obohacený uran tU
21,889
%U
Plutonium
tPu
0,440
% Pu
Na výrobu 7,446 TWh el. spotřebováno
tU
0,834
U
235 239
t CO2/TWh el. 2 514 286 10 EUR/t CO2
CO2 daň 235
tU/TWh el. 0,112 Potencilání energie ve skladech: V ochuzeném reaktoru Ve vyhořelém palivu
TWhel. Násobek vyrobené 1490,1 200 199,4 27
Celkem
1689,5
227
18 721 371
t CO2
CO2 daň
EUR/t CO2
60
CO2 daň 10 - navýšení ceny za kWh
Kč/KWh
0,75
CO2 daň 60 - navýšení ceny za kWh
Kč/KWh
4,53
Atomová hmotnost C Atomová hmotnost O Na výrobu 7,446 TWh el. spotřebováno t uhlí t uhlí/TWh el.
12 16 5 105 829 685 714
4. Klimatické změny Potenciální klimatické změny z lidské činnosti začínají být celosvětovou hrozbou. Jednou z největších hrozeb jsou emise skleníkových plynů vznikajících spalováním fosilních paliv v: o Energetice, o Dopravě, o Průmyslu a vytápění.
Klimatickými změnami se již zabývají nejenom odborníci ale i prezidenti světových velmocí. Program USA toho je příkladem [3]. www.climatescience.gov,
U
www.usgcrp.gov
HT
TH
V Evropě již existuje direktiva na obchodování s limity CO 2 B
B
a uvažuje se zavedením daně. Odhadované výše jsou: o 2010 – 10 EUR /t CO 2 B
o 2010 – 60 EUR /t CO 2 B
A Conceptual Matrix
164
B
Příklad:
Jak lze uložit CO 2 do oceánů? B
U k lá d á n í C O D o ja k é CO2 k r it i c k ý k r it i c k á h u s to ta
2
B
do oceánů
h lo u b k y a p o d ja k ý m tla k e m je tř e b a č e r p a t C O tla k te p lo ta v k r itic k é m s ta v u
M PA C k g /m
7 ,3 8 1 3 1 ,0 4 468
o
P o tř e b n ý tla k
M PA
P o tř e b n á h lo u b k a
m
2
3
H lo u b k a p o č ítá n a p r o te p lo tu 3 1 o C , p r o te p lo tu 4 b u d e h lo u b k a o d p o v íd a jíc n ě m e n š í
7 ,3 8 1 7 3 8 ,1
J a k ý o b je m b u d e z a u j í m a t C O 2 p o t ř e b n ý k v ý r o b ě 7 , 4 4 4 T W h e l e k t ř i n y E m is e C O 2 O b j e m k a p a l n é h o p ly n u v m o ř i
t CO m3
P lo c h a v r s tv y o tlo u š ť c e 1 0 m
km
2
18 721 371 40 002 930
2
4 ,0 0
5. Světová energetika
Energetika je jedním z klíčových celosvětových problémů, nejdůležitějšími aspekty jsou: o Emise CO 2 B
B
o Strategická nezávislost na zdrojích z rizikových oblastí o Postupné vyčerpávání zdrojů fosilních paliv
Tyto problémy jsou analyzovány a jsou připravovány nové energetické strategie jak celosvětově [4, 5 ], tak v USA [6 ], EU [7, 8, 9 ] a dalších zemích a regionech.
165
o
C
Ukazatele průmyslových států za rok 1996 Pořadí
Stát
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
USA Ruská federace Japonsko SRN Spoj. Království Francie Itálie Ukrajina Španělsko Polsko Kanada Rumunsko Austrálie Nizozemí Jugoslávská FR Řecko Česká republika Bělorusko Maďarsko Belgie Portugalsko Švédsko Bulharsko Rakousko Švýcarsko Izrael Slovensko Dánsko Finsko Chorvatsko Norsko
Počet PPP/ob. Spotřeba Spotřeba obyvatel elektřiny PEZ
Ukazatele rozvojových států za rok 1996 Pořadí
mil. USD/ob. kWh/ob. kgoe/ob. 265,28 28020 12980 8044 147,74 4190 5588 4525 125,76 32420 8074 3661 81,91 21110 6582 4087 58,78 19960 6232 3936 58,38 21510 7518 3922 57,38 19890 4870 2817 50,72 2230 3482 3029 39,26 15290 4384 2242 38,62 6000 3540 2617 29,96 21380 17455 7703 22,61 4580 2744 1880 18,31 19870 9820 5861 15,52 20850 6143 5627 10,57 3685 1045 10,48 12730 4617 2381 10,32 10870 5948 3988 10,30 4380 3119 2216 10,19 6730 3624 2564 10,16 22390 7899 5054 9,93 12450 3533 1610 8,84 18770 16421 4782 8,36 4280 4991 2582 8,06 21650 6882 3052 7,07 26340 7735 3226 5,69 18100 5678 2701 5,34 7460 5386 3032 5,26 22120 7528 3209 5,13 18260 15515 5397 4,77 4290 2861 1510 4,38 23220 23830 3332
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Stát
Čína Indie Indonésie Brazílie Pákistán Bangladéš Nigérie Mexiko Vietnam Filipíny Irán Turecko Thajsko Egypt Etiopie Korejská rep. Česká republika
Počet obyvatel
PPP/ob.
Spotřeba Spotřeba elektřiny PEZ
mil. USD/ob. kWh/ob. kgoe/ob. 1215.41 3330 891 709 945.12 1580 459 197 197.06 3310 368 460 161.37 6340 2026 670 133.51 1600 407 253 121.67 1010 103 76 114.57 870 129 96 93.18 7660 1754 1413 75.36 1570 217 149 71.90 3550 502 306 62.51 5360 1180 1273 62.70 6060 1555 890 60.00 6700 1570 1037 59.27 2860 801 560 58.23 500 27 17 45.55 13080 5022 3113 10.32 10870 5948 3988
Regionální nerovnováha mezi spotřebou a ložisky zemního plynu- mezinárodní obchod
166
Spotřeba elektřiny na obyvatele v zemích EU (1990-2000) ve srovnání s ČR a USA Švédsko Finsko Lucem bursko Belgie Francie Rakousko Nizozem í Dánsko Něm ecko Anglie Irsko Česká republika Španělsko Itálie Řecko Portugalsko Prům ěr EU USA
13 000 13 000
15 200 14 920 14 600 14 500
7 515 7 440 6 950 7 440 6 470 6 345 6 375 6 190 6 325 6 220 6 050 5 923 5 690 5 430 5 310 5 190 5 093 4 949 4 945 4 625 4 830 4 660 4 080 4 020 3 770 3 725 6 120 5 925
2000 1999
12 100 12 040
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
14 000
16 000
kWh/obyvatele
NUCLEAR SHARE OF ELECTRICITY GENERATION 0,00% France Lithuania Belgium Bulgaria Slovakia Sw eden Ukraine Kore, Rep. of Hungary Slovenia Arm enie Sw itzerland Japan Finland Germ any Spain United Kingdom Taiw an Czech Republic United States Russia Canada Rom ania Argentina South Africa Mexico Netherlands India Brazil China Palistan Iran
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
47,12% 47,02% 46,80% 43,77% 42,84% 38,30% 37,18% 36,36% 36,03% 34,65% 33,05% 31,21% 30,99% 28,87% 25,32% 20,77% 19,80% 14,41% 12,44% 10,60% 9,04% 7,08% 5,21% 4,02% 2,65% 1,25% 1,15% 0,12%
Podíl jaderné energetiky na světové produkci elektřiny
167
60,00%
57,74%
70,00%
80,00% 75,00% 73,11%
6. Perspektivy světové energetiky
Vztah reálného GDP/ob. (PPP/ob.) a spotřeba elektřiny v roce 1996 - průmyslové státy 25 1$/kWh
1,5$/kW
20 [MWh/ob.]
2$/kWh
15 3$/kWh
10
ČR 4$/kWh
5 0 0
5
10
15
20
25
30
35
PPP/ob. [tis.$/ob.]
Úkolem světové energetiky je vyrovnat se s: o Omezit závislost na dodávkách surovin z nestabilních oblastí o Prudkým nárůstem cen ropy a zemního plynu o Emisemi CO 2 B
B
Postupně krystalizují následující opatření: o Nahradit ropu a zemní plyn v domácnostech jiným nosičem, neboť distribuované
spalování ropy a zemního plynu neumožňuje se vyrovnat s emisemi CO 2 a navíc B
B
tyto zásoby budou vyčerpány v první řadě o Připravuje se nasazení vodíkových technologií (vodík je však pouze nosič
energie, neřeší otázku její výroby a zajištění zdrojů) o Vyvinout technologie umožňující využití vodíku (palivové články
a spalovací motory) o Připravit obecně přijatelné a cenově dostupné technologie výroby elektřiny
a vodíku k nasazení po roce 2020 (krystalizují následující klíčové technologie): o Jadernou energetiku o Čisté uhlí o ???
168
o Připravit jadernou fúzi ke komerčnímu nasazení do roku 2100. o Vyjma toho je třeba zvyšovat úsporná opatření v používání energií a v maximální
míře využívat cenově výhodných energetických zdrojů kde je to možné.
7. Vodíková ekonomie Hydrogen – a «U.S. Vision» ? [10, 11]
169
Vlastnosti vodíku
H2
CH4
LHV
10 800 kJ/Nm
3
UHV
12 770 kJ/Nm
3
P
P
35 790 kJ/Nm
3
39 850 kJ/Nm
3
P
P
P
P
P
P
141 890 kJ/kg
55 660 kJ/kg
3
0.716 kg/Nm
3
ρ (gas)
0.090 kg/Nm
ρ (liquid)
70.9 kg/m (-252°C)
430 kg/m3 (-162°C)
Ignition limits
4 tot 75 vol % in air
5 tot 15 vol %
Laminar flame speed
~ 250 à 300 cm/s
~ 35 à 45 cm/s
P
P
P
P
3
P
P
Výroba vodíku
electrolysis of H2O
η ~ 70 %
- electricity from renewables - electricity from nuclear plants (fission & fusion) reforming of CH4 (or other fossil fuels): especially for fuel cells gassificatie of coal or biomassa - syngas CO, CH 4 , H 2 B
B
B
- with
B
steam supply
CH 4 => CO + H 2
(high T)
B
B
B
B
(low T) CO => CO 2 + H 2 Thermal-chemical splitting of water B
B
B
* direct cracking
B
2 H 2 O => 2 H 2 + O 2 B
B
B
T ~ 2500°C
B
B
B
* by means of catalysts Ca Br 2 + 2 H2O => Ca (OH) 2 + 2 H Br
730°C
Hg + 2 H Br => Hg Br 2 + H 2
250°C
B
B
B
B
B
B
B
B
Hg Br 2 + Ca (OH) 2 => Ca Br 2 + Hg O + H 2 O B
B
B
B
B
Hg O => Hg + ½ O 2 B
B
B
200°C
600°C
B
H2O
B
B
B
=> H 2 + ½ O 2B y biological means; through bacterial action B
B
B
B
combined with photosynthesis “photobiological” route
170
8. Čisté uhlí
Rozvoj konvenčních uhelných elektráren
171
Kombinovaný (paroplynový) cyklus na zemní plyn
Projekty tepelných elektráren se superkritickými parametry páry
172
Snížení emisí CO 2 nahrazením starých uhelných elektráren B
B
moderními uhelnými a plynovými elektrárnami
9. Jaderná energetika Jaderná energetika: N U C LE A R P O W E R S TA TU S A R O U N D TH E W O R LD R E A C T O R S IN O P E R A T IO N N O . O F U N IT S
A rg e n tin a A rm e n ie B e lg iu m B ra z il B u lg a r ia C anada C h in a C z e c h R e p u b lic F in la n d F ra n c e G e rm a n y H u n g a ry In d ia Ira n Jap an K o re , R e p . o f L ith u a n ia M e x ic o N e th e rla n d s P a lis ta n R o m a n ia R u s s ia S o u th A fr ic a S lo v a k ia S lo v e n ia S p a in S w eden S w itz e r la n d T a iw a n U n ite d K in g d o m U k r a in e U n ite d S ta te s
W O R LD TO TA L
R E A C T O R S U N D E R C O N S T R U C T IO N
TO TAL N E T M W E
1
5 1 1
2 1 7 2 6 4 3 6 4 9 9 4 4
53 16 2 2 1 2 1 29 2 6 1 9 11 5 6 35 13 104
439
N O . O F U N IT S
9 3 7 8 5 9 1 4 6 1 1 7 5
3 7 1 8 3 9 6 8 5 0 2 2 0
5 6 2 5 8 8 7 1 6 3 2 9 3
43 6 12 9 2 3 1 3 4 4 6 19 8 1 8 2 4 6 7 4 9 4 3 0 4 8 12 9 11 2 97 1
9 9 7 0 4 2 5 4 4 0 3 7 3 7 8 6 0 4
1 0 0 8 9 5 0 3 2 8 2 0 2 9 4 8 7 5
5 1 3 9 2 3 2 63 21 1 2
351 998
TO TAL N E T M W E
1
692
7
5 420
2 4 4
2 111 4 515 3 820
1 3
650 3 375
2
776
2
3 820
4
3 800
30
28 979
Současný stav jaderné energetiky ve světě
o Generace IV [12, 13] o Jaderné elektrárny k nasazení do roku 2010 [14, 15]Palivový cyklus [16, 17]
173
Dlouhodobá strategie rozvoje jaderné energetiky
Role jaderné energetiky
Jaderná energetika USA v roce 2010 ve státní energetické politice USA
174
Které koncepty vybrány pro další vývoj?
6 vybraných z 94 navržených
Jaderně energetické systémy IV. Generace (jaderná energetika pro nové století)
•Otevřený a částečně otevřený (MOX) palivový cyklus : –Velmi-vysokoteplotní plynem chlazený
Velikost
reaktor – VHTR –Superkritický lehkovodní reaktor - SCWR
Large Monolit
–Sodíkem chlazený rychlý reaktor - SFR –Olovo-vizmutem chlazený rychlý reaktor - LFR
– – – –
–Plynem chlazený rychlý reaktor - GFR –Tekutými solemi chlazený rychlý reaktor - MSR •Různé koncepty budou přednostně vyvíjeny
LFR* MSR SFR* SCW
Small Modul
Mid– GFR – VHT
– LF
R
* Range of
v různých zemích
Produkty Electricity Productio – SCWR – SFR 500°C
Bot – GFR – LFR – MSR Outlet Temperature
Palivový cyklus Hydrogen Productio
OnceThrough
– VHTR
– VHT
1000°C
175
Eithe – SCW
Actinide Managemen – – – –
GFR LFR MSR SFR
Portfolio systémů IV. Generace Superkritický lehkovodní reaktor -SCWR
Charakteristiky • chladivo-H2O při superkritických podmínkách • 500°C výstupní teplota • 1700 MWe • Zjednodušený sekundární systém Výhody • Účinnost téměř 45% s vynikající ekonomikou • Tepelné nebo rychlé spektrum neutronů
Charakteristiky • Chladivo He • >1000°C výstupní teplota • 600 MWe • Grafitové bloky jako GT-MHR Výhody • vysoká účinnost • Výroba vodíku • Výroba procesního tepla • Vysoká úroveň pasivní bezpečnosti
Velmi-vysokoteplotní plynem chlazený reaktor - VHTR
176
Sodíkem chlazený rychlý reaktor- SFR
Charakteristiky • chladivo Na • 150 to 500 MWe • Kovové palivo pyro processing / MOX palivo s pokročilým přepracováním Výhody • Spotřeba aktinidů z LWR
Charakteristiky • Pb or Pb/Bi chladivo • 540°C to 750°C výstupní teplota • 120-400 MWe • 15-30 let životnost AZ Výhody • distribuovaná výroba el. energie • Vodík a pitná voda • Kazetová AZ, oblastní přepracování • Vysoká pasivní bezpečnost • Odolnost proti zneužití jaderných materiálů
Olovem chlazený rychlý reaktor – LFR
177
Plynem chlazený rychlý reaktor
Charakteristiky • Chladivo He (S-CO2) • 850°C výstupní teplota • přímý cyklus, Brayton – účinnost 48%? • 600 MW th /288 MW e • Několik možností paliva a konfigurací AZ B
B
B
B
Výhody • Minimalizace odpadu a efektivní využití suroviny • potenciál nízké kapitálové náročnosti
Reaktor s kapalným palivem a chladivem na bázi roztavenýcvh fluoridových solí - MSR
Charakteristiky • palivo: tekuté Li, Be, Th a U fluoridy • 700°C Texit • 1000 MWe • Nízký tlak (<0.5 MPa) & vysoká T (>700°C) Výhody • Nízký zdrojový člen díky on-line přepracování • Minimalizace odpadu a efektivní využití suroviny
178
SPCWR – proč? Významné zjednodušení oproti PWR a BWR •Kompaktnější systém (malý specifický objem) •Eliminace recirkulačního systému a separace páry (oproti BWR) •Eliminace parogenerátoru oproti PWR •Vysoká účinnost (44% versus 33%)
Lepší ekonomika !
Zdokonalený palivový cyklus minimalizující ukládání štěpitelných materiálů
179
6000
5000
T O T A L
E lectrical generating capacity, G W e
7000
4000
3000
2000
1000
Closed cycle LWR Open cycle LWR
1980
2000
2020
2040
2060
2100 Year
2080
Perspektivní scénář růstu jaderně – energetické kapacity bez rychlých reaktorů (uváženy potenciálně levnější uranové reservy přibližně 10 miliónů tun)
6000
5000
T O T A L
Electrical generating capacity, GWe
7000
4000
FAST REACTORS (U- Pu)
AR LE UC N
3000
THERMAL REACTORS
2000
1000 235
1980
2000
2020
U
233U)
(Th -
2040
2060
2100 Year
2080
Perspektivní scénář růstu jaderně – energetické kapacity s rychlými reaktory (uváženy potenciálně levnější uranové reservy přibližně 10 miliónů tun)
10. Jaderná fúze 2
3
4
1
Popis technologie•V současné době 1 D + 1 T => 2 He + 0 n = 17.6 MeV P
B
P
P
B
P
B
B
2
P
B
P
P
B
B
P
B
2
2
•V budoucnu snad také 1 D + 1 D cyklus nebo 1 D + 2 He B
P
B
P
B
P
P
B
B
P
P
B
B
3 P
P
B
6
• Tritium je získáváno ozařováním 3 Li v přírodní směsi s 3 Li
7
P
B
B
P
B
B
P
• Plazma musí být ve stavu charakterizovaném vysokou hodnotou Loschnitova čísla (nTt) • Plazma je stlačována magnetickým polem
180
• Dva nejznámější systémy: Tokamak a Stellarator • Také inertní fúze
Ukázka různých versí termojaderného zařízení typu Tokamak
11. Závěr Energetika z celosvětového pohledu: •Emise CO2 •Strategická nezávislost na zdrojích z rizikových oblastí •Postupné vyčerpávání zdrojů fosilních paliv Z pohledu ČR - prosperita ČR závisí na: •Ceně pracovní síly (poroste) •Kvalitě pracovní síly (vzdělanosti) •Surovinových zdrojích (nejsou) •Ceně energií Český průmysl má dostatek zkušeností, aby sehrál důstojnou roli v energetice 21. Století [20]. Vliv veřejného mínění a politiků má často negativní vliv na rozhodovací procesy: •Potřebujeme plošnou vzdělanost v technických vědách •Schopnost komunikace technické inteligence mezi sebou a politiky, novináři a obyvatelstvem pro ně srozumitelným způsobem, umožňujícím udělat si vlastní názor Základní úkol školství je naučit studenty chápat základní principy techniky a jednoduchá kvantitativní ocenění.
181
Literatura [1]
ALFRED Voß: Energy in a sustainable development perspective. University of
Stuttgart. [2]
Strategic Plan for the U.S. Climate Change Science Program. A Report by the Climate Change Science Program and the Subcommittee on Global Change Research.
[3]
F.Pazdera, F.Klik: Jaderná energetika (Klady a rizika v ČR, výhledy, ukládání
paliva). Seminář Elektroenergetika a životní prostředí, Brno 25. září 2001. [4]
F.Pazdera, F.Klik: Jaderná energetika (Klady a rizika v ČR, výhledy, ukládání
paliva). Seminář Elektroenergetika a životní prostředí, Brno 25. září 2001. – folie. [5]
Reliable, Affordable, and Environmentally Sound Energy for America’s Future. Report of the National Energy Policy Development Group. May 2001.
[6]
World Energy, Technology and Climate Policy Outlook (WETO). EC – EUR 20366, 2003.
[7]
GREEN PAPER. Towards a European strategy for the security of energy supply. EC, November 2001.GREEN PAPER. Towards a European strategy for the security of energy supply. Brief presentation. 29 November 2000. Toward a More Secure and Cleaner Energy Future for America. NATIONAL HYDROGEN ENERGY ROADMAP. PRODUCTION • DELIVERY • STORAGE • CONVERSION • APPLICATIONS • PUBLIC EDUCATION AND OUTREACH. Based on the results of
the National Hydrogen Energy Roadmap Workshop, Washington, DC, April 2-3, 2002 November 2002. DOE. [10] Toward a More Secure and Cleaner Energy Future for America. A NATIONAL VISION OF AMERICA'S TRANSITION TO A HYDROGEN ECONOMY — TO 2030 AND BEYOND. Based on the results of the National Hydrogen Vision Meeting, Washington, DC, November 15-16, 2001. February 2002, DOE. [11] A Technology Roadmap for Generation IV Nuclear Energy Systems. December 2002. Issued by the U.S. DOE Nuclear Energy Research Advisory Committee and the Generation IV International Forum. Hejzlar, Massachusetts Institute of Technology. Současný stav výzkumu a vývoje reaktorů 4. generace. Seminář ÚJV, Rez 3. 12. 2002. [13] A Roadmap to Deploy New Nuclear Power Plants in the United States by 2010. Volume I Summary Report. Prepared for the United States Department of Energy
182
Office of Nuclear Energy, Science and Technology and its Nuclear Energy Research Advisory Committee Subcommittee on Generation IV Technology Planning. October 31, 2001. [14] A Roadmap to Deploy New Nuclear Power Plants in the United States by 2010. Volume II Main Report. Prepared for the United States Department of Energy Office of Nuclear Energy, Science and Technology and its Nuclear Energy Research Advisory Committee Subcommittee on Generation IV Technology Planning. October 31, 2001.Professor V.I. Ratchkov, MINATOM, Nuclear Power Development Strategy of RUSSIA. EAES combined meeting 2001, NIDA, LITHUNIA, 26 - 30 May 2001. [16] Generation-IV Roadmap. Report of the Fuel Cycle Crosscut Group. March 18, 2001. [17] The Nuclear Energy Future The Nuclear Energy Future William D. Magwood, IV, Director Office of Nuclear Energy, Science and Technology U.S. Department of Energy. June 2, 2003. Presentation at the 2003 American Nuclear Society Annual Meeting San Diego, California. [18] Report to Congress on Advanced Fuel Cycle Initiative: The Future Path for Advanced Spent Fuel Treatment and Transmutation Research. January 2003. Prepared by Office of Nuclear Energy, Science, and Technology. U.S. Department of Energy. [19] František Pazdera, František Klik, Nuclear Research Institute Řež plc: Contribution of Czech Research to Nuclear Energy Development. 17th International Conference on
STRUCTURAL MECHANICS IN REACTOR TECHNOLOGY, Prague, Czech Republic, August 17-22, 2003.
183
184
