Energetický audit Domov pro seniory Jiřího z Poděbrad 2046 Sokolov

SUE s.r.o. Most Moskevská 508 434 01, Most tel.: 476 104 189 fax.: 476 104 563 mobil.: 602 445 169 e-mail: [email protected] www.sue-cr.cz

Energetický audit

Domov pro seniory Jiřího z Poděbrad 2046 Sokolov Zpracoval: Datum zpracování:

Ing. Jiří Merhout – energetický auditor ev. č. 0819 leden 2012

Identifikační údaje Zadavatel EA

Město Sokolov

Adresa zadavatele

Rokycanova 1929, 356 20 Sokolov

IČO

259586

Zástupce

Marek Faust – odbor správy majetku

Telefon

359 808 264

Fax

E-mail

Provozovatel předmětu EA

Centrum sociálních služeb Sokolov, o.p.s.

Adresa provozovatele

Jiřího z Poděbrad 2046, 356 01 Sokolov

IČO

28015819

Zástupce

Ing. Bc. Hana Hornová - předsedkyně

Telefon

352 601 958

Fax

E-mail

[email protected]

Zpracovatel EA

Ing. Jiří Merhout

Adresa zpracovatele

Komenského 1215, 436 01 Litvínov 6

Datum narození

18.5.1977

Tel.

Identifikační číslo

0819

Datum vydání oprávnění

Předmět EA

Domov pro seniory

Adresa EA


Majetkoprávní vztah k zadavateli EA

Zadavatel je majitel předmětu EA

Datum zpracování:

I/2012

476104189, 608102350 23.8.2011

Razítko a podpis zpracovatele EA:

Na vypracování EA se podíleli

Jiří Máslo

2

Evidenční list energetického auditu Předmět auditu

Domov pro seniory

Adresa


Zadavatel EA

Město Sokolov

Adresa zadavatele

Rokycanova 1929, 356 20 Sokolov

Telefon

359 808 264

Charakteristika předmětu EA

Předmětem auditu je bytový dům - budova sloužící jako domov pro seniory. Z konstrukčního hlediska se jedná o panelový systém T06B Karlovarská materiálová varianta s keramzitbetonovými panely a dvouplášťovou plochou střechou. Výplně otvorů jsou původní, převážně dřevěná zdvojená okna a dveře.

Fax

E-mail

Výchozí stav

Popis energetického hospodářství ( vč. budov )

Vlastní energetický zdroj

Teplo

Elektřina

Z hlediska tepelné energie je objekt napojen na CZT místního distributora tepla – Sokolovská bytová, s.r.o. – čtyřtrubkovým rozvodem. Topný systém je dvoutrubkový, s nuceným oběhem, rozdělen do 4 otopných zón. Teplota topné vody a doba vytápění je řízena ve VS dodavatele tepla. Teplá voda je připravována ve výměníkové stanici dodavatele. Spotřebičem tepelné energie je vytápění a teplá voda. Pro potřeby zásobování objektu el. energií je objekt napojen na rozvod 400/230 V, TN-C. Dodavatelem el. energie je ČEZ Prodej, s.r.o. Hlavním spotřebičem el. energie jsou výtahy a osvětlení společných prostor. Instalovaný tepelný výkon (MW) Instalovaný el. výkon ( MW ) ------Výroba ve vlast. zdroji ( GJ/a )

0

Nákup ( GJ/a )

3 557 GJ/a

Prodej ( GJ/a )

0

Výroba ve vlast. zdroji (MWh/a )

0

Nákup ( MWh/a )

19,980 MWh/a

Prodej ( MWh/a )

0

Spotřeba paliv a energie (GJ/a )

3 628 GJ/a

Spotřebič energie

Příkon spotřebiče ( kW )

Vytápění Teplá voda Osvětlení Výtahy Tepelné spotřebiče v prádelně

------

374 kW

Z toho technologická spotřeba ( GJ/a ) Spotřeba energie ( GJ/a, MWh/a )

Nositel energie

5,7 kW 7,5 kW

2 481 GJ/a 1 076 GJ/a 9,850 MWh/a 8,640 MWh/a

topná voda topná voda elektrická energie elektrická energie

8,2kW

0,945 MWh/a

elektrická energie

3

Energetický úsporný projekt Výměna výplní otvorů (OZ1, DO1, DO3) Zateplení fasád (SO1 - SO3) Zateplení střechy (SCH1) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. • Důsledné uplatnění TRV • Monitoring a Targeting - energetický dozor (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.7) • • • •

Stručný popis doporučené varianty

Investiční náklady – celkem Investiční náklady související s úspornými opatřeními

19 846 tis Kč 11 972 tis Kč

Před realizací projektu Konečná spotřeba paliv a energie Potenciál energetických úspor

160 tis Kč

Z toho technologie

Po realizaci projektu

Energie

Náklady

Energie

Náklady

3 628 GJ/a

1 733 tis Kč/a

2 619 GJ/a

1 267 tis Kč/a

GJ/a

MWh/a

1 009 GJ/a

280 MWh/a

Přínosy z hlediska ochrany životního prostředí

varianta D Ukazatele vypouštěného znečištění (kg/a) i v doprovodných procesech Popílek SO 2

stav Celkové snížení před realizací

po realizaci

30 680 2 966

21 974 2 135

8 706 831

NO x CO CxH y

3 588 126,6 33,2

2 579 92,9 23,8

1 010 33,7 9,4

CO 2

379 034

278 086

100 947

Ekonomická analýza Cash – Flow projektu Prostá doba návratnosti Reálná doba návratnosti Energetický auditor

Podpis

466 tis Kč

Doba hodnocení

20 roků

25,7 roků

Diskont

3%

49,7 roků Ing. Jiří Merhout

NPV

-5 033 tis Kč

Číslo oprávnění

Datum

-2,3%

IRR

0819/2011

I/2012

4

Obsah 1.

Úvod - zadání................................................................................................................ 7

2.

Popis výchozího stavu................................................................................................. 8 2.1.

Úvodní charakteristika předmětu EA.................................................................. 8

2.2.

Stavebně - fyzikální stav objektu ......................................................................... 9

2.3.

Technický stav objektu ........................................................................................13

3.

Energetické vstupy a výstupy – výpisy z faktur ........................................................17 3.1.

Tepelné energie....................................................................................................17

3.2.

Spotřeba teplé a studené vody ...........................................................................17

3.3.

Elektrická energie ................................................................................................17

4.

Energetické vstupy a výstupy – referenční spotřeba ...............................................18 4.1.

Referenční spotřeba tepelné energie..................................................................18

4.2.

Referenční spotřeba elektrické energie..............................................................20

5.

Soupis energetických vstupů a výstupů ...................................................................20

6.

Analýza energetických spotřeb ..................................................................................21 6.1.

Analýza stávající spotřeby tepla na vytápění .....................................................21

6.2.

Zhodnocení spotřeby tepla pro přípravu teplé vody .........................................21

6.3.

Analýza spotřeby el. energie ...............................................................................22

6.4.

Osvětlení...............................................................................................................22

7.

Zhodnocení dle vyhlášky MPO ČR č. 148/2007 Sb....................................................23

8.

Energetická bilance.....................................................................................................25

9.

Zhodnocení výchozího stavu .....................................................................................26 9.1.

Zhodnocení tepelně izolačního stavu................................................................26

9.2.

Zhodnocení technického zařízení budovy..........................................................28

10.

Návrh opatření ke snížení spotřeby energie ..........................................................29

10.1.

Možnosti snížení tepelné ztráty budov a jejich zhodnocení ..........................29

10.2.

Možnosti technologických úsporných opatření .............................................34

5

10.3.

Využití obnovitelných zdrojů energie..............................................................36

10.4.

Organizační opatření - energetické manažerství............................................37

11.

Dosažitelné energetické a finanční úspory............................................................37

12.

Varianty energetických úsporných opatření..........................................................38

12.1.

Stanovení variant souhrnu energ. úsporných opatření ................................38

12.2.

Upravené energetické bilance navržených variant ........................................40

13.

Ekonomické zhodnocení.........................................................................................42

13.1.

Obecné zásady vyhodnocování ekonomické efektivnosti.............................42

13.2.

Použitý postup vyhodnocování ekonomické efektivnosti .............................47

13.3.

Výchozí předpoklady hodnocení .....................................................................48

13.4.

Ekonomické zhodnocení navržených variant .................................................48

13.5.

Možnosti financování – samofinancovatelná opatření ..................................49

14.

Vyhodnocení z hlediska ŽP.....................................................................................49

15.

Zpráva - výstupy energetického auditu..................................................................50

15.1.

Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství .............................50

15.2.

Celková výše dosažitelných energetických úspor .........................................51

15.3.

Návrh optimální varianty ..................................................................................52

15.4.

Doporučení auditora.........................................................................................53

16.

Přílohy – výpočtová a obrazová část......................................................................55

16.1.

Plochy jednotlivých konstrukcí, tepelné ztráty...............................................56

16.2.

Tepelně – izolační vlastnosti stavebních konstrukcí .....................................57

16.3.

Přepočet emisních faktorů...............................................................................58

16.4.

Vstupní údaje od zadavatele – výpisy z faktur dodavatelů energií ...............59

6

1.

Úvod - zadání

Energetický audit (dále jen EA) ze srpna 2010 je aktualizován podle zákona č.406/2000 Sb., vyhláškou MPO ČR č.148/2007 Sb. a vyhláškami MPO ČR č.213/2001 Sb. a č.425/2004 Sb. Účelem EA je posouzení energetického hospodářství a využívání energie v domově pro seniory v Sokolově, Jiřího z Poděbrad 2046, tj. provedení analýzy potenciálu energetických úspor, návrh souhrnu energetických úsporných opatření a ekonomické zhodnocení investice související s úsporami. Byly použity tyto vstupní údaje : •

údaje z osobní prohlídky dne 20.7. 2010

•

původní projektová dokumentace

•

technická zpráva

•

spotřeby tepla a teplé vody ve výpisech z faktur za roky 2007 až 2009, spotřeba tepla pro vytápění z roku 2010

•

údaje o provozu budovy od zadavatele EA

Při zpracování byly použity tyto základní normy: •

ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov (část 1 až 4)

•

ČSN 38 3350 – Zásobování teplem

•

ČSN 06 0320 – Ohřívání užitkové vody – navrhování a projektování

•

ČSN EN 13790 – Výpočet potřeby energie na vytápění

•

ČSN EN 12831 – Výpočet tepelného výkonu

•

ČSN EN ISO 13 788 – Tepelně vlhkostí chování stavebních dílců a stavebních prvků

•

ČSN EN ISO 10 077-1, 10 077-2 – Tepelné chování oken, dveří a okenic

•

ČSN EN ISO 6946 – Stavební prvky a stavební konstrukce – souč. prostupu tepla

•

ČSN EN ISO 10 211 – 1, 10 211 – 2 – Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích

•

ČSN EN 12464-1 – Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů

•

ČSN 36 0452 – Umělé osvětlení obytných budov

•

zákon ČR č.406/2000 Sb. v platném znění a související prováděcí předpisy a další, pro tento případ použitelné vyhlášky MPO ČR zejména č.193/2007 Sb., č.194/2007 Sb. a č.148/2007 Sb.

7

2.

Popis výchozího stavu 2.1.

Úvodní charakteristika předmětu EA

Předmětem auditu je bytový dům – domov pro seniory v Sokolově. Budova je postavena v konstrukčním systému T06B KV – obvodové keramzitbetonové panely, dvouplášťová plochá střecha. Výplně otvorů jsou původní dřevěná zdvojená okna a dveře. Půdorys a orientace budovy na světové strany je zřejmá z následujícího schématu:

Výškově se jedná o 8-mi podlažní budovu (8 NP), pod úrovní terénu jsou další dvě podlaží, jejichž součástí je především kryt CO. V 1.NP jsou kromě bytů administrativní prostory, v ostatních nadzemních podlažích byty.

•

Z hlediska tepelné energie je budova napojena čtyřtrubkovým rozvodem na výměníkovou stanici centrálního zásobování teplem. Dodavatelem tepla je Sokolovská bytová, s.r.o.

•

Spotřebičem elektrické energie je osvětlení, výtahy a tepelné spotřebiče v prádelně.

•

Budova je situována dle ČSN 73 0540-3/2005 v teplotní oblasti 3, s návrhovou teplotou venkovního vzduchu v zimním období -17°C a se zvýšeným zatížením větrem v krajině.

•

Budova je využívána nepřetržitě

8

2.2. 2.2.1.

Stavebně - fyzikální stav objektu

Svislé neprůsvitné konstrukce

Název budovy

účel konstrukce

Označení konstrukce

plášť budovy

SO1

Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

Popis konstrukce – keramzitbetonové průčelní panely

Předpokládané

Materiál

Tloušťka (cm)

složení neprůsvitné Vnitřní omítka

2

konstrukce

32

Stav konstrukce

Keramzitbetonový panel

Konstrukce nesplňuje požadavek na součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2/2011.

Název budovy Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

účel konstrukce


plášť budovy

SO2, SO3

Popis konstrukce – štítové panely

Předpokládané

Materiál

Tloušťka (cm)

složení neprůsvitné Vnitřní omítka

2

konstrukce

15

Železobetonový panel

9

Keramzitbetonový panel

32

Konstrukce je v dobrém stavu, bez zjevných narušení. Konstrukce neStav konstrukce

splňuje požadavek na součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 05402/2011.

2.2.2.

Výplně otvorů


účel konstrukce


výplně otvorů

OZ1

Popis konstrukce – dřevěné, zdvojené okno a dveře

Okna jsou původní, okenní rámy jsou prohnilé a pokroucené. Spáry Stav oken

v oknech jsou netěsné. Okna neodpovídají současným požadavkům daných ČSN 73 0540-2/2011.


účel konstrukce


výplně otvorů

DO1

Popis konstrukce – kovové dveře s drátosklem

Stav dveří

Konstrukce neodpovídá současným požadavkům daných ČSN 73 0540-2/2011.

10


účel konstrukce


výplně otvorů

DO2

Popis konstrukce: dřevěné dveře - nové

Dveře jsou nové a splňují požadavek na součinitel prostupu tepla

Stav dveří

dle ČSN 73 0540-2/2011.


účel konstrukce


výplně otvorů

DO3

Popis konstrukce: dřevěné, zdvojené dveře – terasy na schodištích

Stav dveří

Konstrukce neodpovídá současným požadavkům daných ČSN 73 0540-2/2011.

11

2.2.3.

Střecha

Název budovy

účel konstrukce


Střecha

SCH1

Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

Popis konstrukce – dvouplášťová plochá střecha

Materiál

Tloušťka (cm)

Vnitřní omítka

2

Předpokládané slo- Železobetonový stropní panel

15

žení neprůsvitné

Čedičová plsť

12

konstrukce

Větraná vzduchová mezera Dřevěný stropní panel hydroizolace Konstrukce střechy je v dobrém stavu bez zjevných závad. Konstrukce

Stav konstrukce

nevyhovuje současným požadavkům ČSN 73 0540-2/2011 na součinitel prostupu tepla.

2.2.4.

Podlaha


účel konstrukce


Podlaha na terénu

PDL1

Popis konstrukce – podlaha v 1. NP

Předpokládané slo- Materiál

Tloušťka (cm)

žení neprůsvitné

PVC

0,3

konstrukce

Betonová mazanina

5

Polystyren

3

12

Hydroizolační vrstva Podkladní beton

15

Konstrukce podlahy nevykazuje žádné poruchy. Konstrukce nevyhovuStav konstrukce

je současným požadavkům ČSN 73 0540-2/2011 na součinitel prostupu tepla.

2.3. 2.3.1.

Technický stav objektu

Technologie vytápění

Topná voda je připravována ve VS dodavatele tepla a do objektu je přivedena dvoutrubkovým rozvodem. V objektu v 1.PP je umístěn rozdělovač, ze kterého jsou vyvedeny 4 topné větve: •

ÚT domov pro seniory – západ

•

ÚT domov pro seniory – východ

•

ÚT kryt CO

•

VZT kryt CO

Topné větve ÚT východ a západ jsou osazeny cirkulační smyčkou s ekvitermním regulátorem Komextherm RVT 052 a frekvenčně řízeným cirkuZdroj tepla, popis

lačním čerpadlem.

technologie, měření a regulace

cirkulační smyčka ÚT Spotřeba tepla pro ÚT a VZT je měřena společným fakturačním kalorimetrem. Otopnou plochu tvoří litinové článkové radiátory. Otopná tělesa jsou rozTopná tělesa.

místěna podle obvodových stěn, zpravidla pod okny. Všechna otopná tělesa jsou osazena termostatickými regulačními ventily. Převážně u radiátorů na chodbách chybí termostatické hlavice. Radiátory v bytech jsou vy-

13

baveny indikátory vytápění.

Rozvody jsou tepelně izolovány minerální vlnou krytou ochranným obalem Tepelné izolace

FATROID nebo ALUDOR. Tepelná izolace chybí v částech rozvodů, v ohybech a na armaturách.

2.3.2.

Teplá a studená voda

Teplá voda je připravována ve VS dodavatele tepla, do objektu je zavedena dvoutrubkovým rozvodem. Spotřeba tepla pro přípravu TV je měřena ve VS dodavatele, v jednotlivých bytech jsou instalovány podružné vodoměry pro účely rozúčtování nákladů.

Příprava teplé vody, měření tepla a přídavné studené vody

Spotřeba studené vody je měřena patním vodoměrem.

14

Rozvody a izolace

Rozvody teplé vody byly rekonstruovány, nahrazeny plastovým potrubím a tepelně zaizolovány návlekovou izolací. Ohyby, armatury a části rozvodů nejsou zaizolovány.

Odběrové baterie

V budově jsou osazeny klasické odběrové baterie teplé a studené vody.

2.3.3.

Elektrická energie

Dodavatel el.

ČEZ Prodej s. r. o., normalizovaná soustava 3+PEN, 400/230V, 50Hz,

eg., soustava

TN-C

Sazba, měření

Sazba

C02d 30

Souhrnná jednotková cena (Kč/MWh, Kč/GJ)

Platby za silovou elektřinu (Kč/MW h)

2 363

4 520

Regulované platby za dopravu elektřiny (Kč/MWh)

2 416

1 256

Hodnota jističe (A)

Popis instalace

•

Elektroinstalace

Elektroinstalace je původní je provedena kabely AYKY (s hliníkovými jádry). Hlavní rozvaděč RH je oceloplechový, odtud jsou napájené podružné rozvaděče. Rozvodnice jsou také oceloplechové, se standardní výzbrojí. Spotřebiče

•

Osvětlení

Většinou jsou použita typizovaná žárovková tělesa s příkonem žárovky 60 W resp. 100 W a světelným tokem 720 lm resp. 1 360 lm. V menší části jsou použita zářivková osvětlovací tělesa, umístění těchto těles je především na stropě. Jedná se o dvoutrubicová tělesa s klasickými předřadníky, s příkonem 84 W a světelným tokem 5 600 lm. Ovládání světel je skupinové.

•

Motory - výtahy

Zde se jedná o 2 výtahy s těmito parametry: Nosnost – typ

počet osob/kg

příkon (kW)

Osobní výtah

3/250

2,5

Osobní výtah

6/500

5

15

•

Tepelné spotřebiče

V této oblasti se jedná o elektrické spotřebiče v prádelně. Výpis hlavních tepelných elektrospotřebičů je v následující tabulce: typ

počet

příkon (kW)

Pračka

2

2,3

Žehlící mandl

1

3,6

•

Ostatní spotřeba

Spotřebiče v této oblasti jsou drobné spotřebiče jako je kancelářská a výpočetní technika, video a audiotechnika, drobné a přenosné spotřebiče. Instalovaný příkon jednotlivých okruhů spotřebičů Spotřebič

Instalovaný el. příkon (kW )

Osvětlení

5,7

Výtahy

7,5

Tepelné spotřebiče v prádelně

8,2

El. energie - ostatní

4,5

Celkem

25,9

16

3.

Energetické vstupy a výstupy – výpisy z faktur

V následujících kapitolách jsou zpracovány fakturační údaje energetických vstupů.

3.1. 3.1.1.

Tepelné energie

Tepelná energie pro vytápění Roční spotřeba tepelné energie pro ÚT

Název objektu

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

Spotřeba tepla (GJ/a)

tes (°C)


tes (°C)


tes (°C)

Domov pro seniory, Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

2 207

7,0

2 301

6,7

2 595

4,2

Cena tepla Kč/GJ

383

425

462

Náklady na teplo Kč/a

845 833

978 500

1 198 890

3.1.2.

Tepelná energie pro přípravu TV Roční spotřeba tepelné energie pro přípravu TV

Název objektu

2007

2008

2009

Spotřeba tepla (GJ/a) Spotřeba tepla (GJ/a) Spotřeba tepla (GJ/a) Domov pro seniory, Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

1 192

1 110

925

Cena tepla Kč/GJ

345

383

425

Náklady na teplo Kč/a

411 878

425 383

393 220

3.2. Rok 2007 2008 2009

Spotřeba teplé a studené vody

Spotřeba teplé vody m3/a 2 130 2 024 2 161

Cena (Kč/a) 128 671 129 471 147 440

Spotřeby studené vody nebyly v době zpracování EA k dispozici.

3.3.

Elektrická energie

Fakturované spotřeby el. energie nebyly v době zpracování EA k dispozici.

17

4.

Energetické vstupy a výstupy – referenční spotřeba

Referenční spotřeba energie je objektivní hodnota spotřeby, která je výchozím údajem, od něhož se odvíjejí úspory energie, úspory nákladu na energii a ekonomické výpočty. V posuzovaném objektu jsou stanovovány následující referenční spotřeby: •

Referenční spotřeba tepla pro vytápění a přípravu teplé vody

•

Referenční spotřeba elektrické energie

•

Referenční spotřeba teplé vody

V následujících kapitolách je stanoven způsob určení referenční spotřeby v jednotlivých technologických okruzích, okrajové podmínky a konkrétní hodnota referenční spotřeby.

4.1. •

Referenční spotřeba tepelné energie

Pro stanovení referenční spotřeby tepelné energie obecně je použit následující postup:

a) Výchozím údajem pro stanovení referenční spotřeby tepla je skutečně tj. objektivně naměřené a fakturované roční množství tepla. Zadavatel poskytl spotřeby tepla z let 2008 až 2010. Z těchto spotřeb byl stanoven průměr a byla k němu přiřazena průměrná venkovní teplota v topném období. b) Roční spotřeba tepla pro vytápění uvedená v odstavci a) je přepočítána denostupňovou metodou na průměrné klimatické podmínky pro území ČR. Tomu odpovídá střední teplota venkovního vzduchu +3,8 °C a 242 topných dnů. c) Spotřeby z odstavce b) jsou upraveny o tzv. zvláštnosti v provozu. Zvláštností v provozu ovlivňující referenční spotřebu se rozumí především neprovozované nebo nefunkční tepelné zařízení v objektu, které má být na žádost vlastníka objektu nebo z hygienických či jiných důvodů zprovozněno. Tímto zprovozněním by došlo reálně ke zvýšení spotřeby, a proto je nutné v takovém případě příslušně upravit referenční spotřebu (v případě uvedení nefunkčního zařízení do provozu navýšit, v případě odstavení funkčního zařízení ponížit).

18

4.1.1.

Referenční spotřeba tepelné energie pro vytápění

ad 4.1a) V následující výpočtové tabulce je uvedena oddělená průměrná spotřeba tepla pro vytápění z let 2008 až 2010 a odpovídající okrajové podmínky, za kterých se spotřeba tepla uskutečnila:

Q ÚT (GJ)

D°

2 300

3 622

t is (°C)

t es (°C)průměr sledovaných let

topné dny

19,3

6,0

272

Vnitřní převažující výpočtová teplota Ti Návrhová teplota venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3/2005

19 °C -17 °C

ad 4.1b) Spotřeba tepla v odstavci 4.1a) je přepočítána na normové okrajové podmínky tj. +3,8 °C a 242 topných dnů:

Q ÚT (GJ)

D°

tis (°C)

tes (°C)průměr sledovaných let

2 411

3 753

19,3

3,8

topné dny

242

Vnitřní převažující výpočtová teplota Ti Návrhová teplota venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3/2005

19,0 °C -17 °C

ad 4.1c) V objektu se nenachází neprovozovaný tepelný spotřebič.

4.1.2.

Referenční spotřeba tepelné energie pro přípravu teplé vody

Z ročních spotřeb tepla pro přípravu teplé vody z let 2007 – 2009 byl stanoven průměr. Tato průměrná hodnota je referenční spotřebou tepla pro přípravu teplé vody a činí 1 076 GJ/a.

19

4.1.3.

Celková referenční spotřeba tepelné energie

Celková referenční spotřeba tepla obsahuje spotřeby pro ÚT, přípravu teplé vody a ztráty v rozvodech. Q teplo total Q ÚT (GJ) (GJ) 3 557

2 411

D°

t is (°C)

t es (°C)průměr sledovaných let

3 753

19,3

3,8

topné dny

teplá voda (GJ/a)

Ztráty v rozvodech (GJ/a)

242

1 076

70

Celková referenční spotřeba tepla činí 3 557 GJ/a.

4.2.

Referenční spotřeba elektrické energie

Referenční spotřeba el. energie je stanovena odborným odhadem, z instalovaného příkonu a doby využití spotřebičů v jednotlivých oblastech. Spotřeba elektrické energie prům ěr

20,0 MWh

90 tis Kč

72 GJ

5.

Soupis energetických vstupů a výstupů

Tab. - Soupis energetických vstupů a výstupů – referenční spotřeba pro rok

Pro stanovení bylo použito několik let Přepočet na GJ

Roční náklady (tis Kč/a)

jednotka

Nákup elektrické energie

MWh

19,980

3,6

72

90

Nákup tepla pro ÚT

GJ

2 481

1,0

2 481

1 146

Nákup tepla pro TV

GJ

1 076

1,0

1 076

497

3 628

1 733

Celkem vstupy paliv a energie

Množství

Výhřevnost (GJ/jednotku)

Vstupy paliv a energie

20

6.

Analýza energetických spotřeb 6.1.

Analýza stávající spotřeby tepla na vytápění

Analýza spotřeby tepla pro vytápění a ztrát v technologii

6.1.1.

V této podkapitole je provedena analýza funkčnosti systému MaR a analýza ztrát v rozvodech tepla. Spotřeba tepla pro vytápění a ztrát vychází z uvedených okrajových podmínek. V následující tabulce je provedeno rozklíčování celkové spotřeby tepla na spotřebu tepla pro vytápění, přípravu teplé vody a ztráty v rozvodech. Q teplo total (GJ)

Q ÚT (GJ)

D°

3 443

2 300

3 622

tis (°C)

tes (°C)průměr sledovaných let

topné dny

teplá voda (GJ/a)

19,3

6,0

272

1 076

Ztráty v rozvodech (GJ/a)

Spotřeba tepla pro vytápění bez započtení tepelných zisků

vnější tepelné zisky vnitřní tepelné zisky

68 2 488 GJ 97 GJ 91 GJ

Z tabulky – analýzy stávající spotřeby tepelné energie vyplývá, že spotřeba tepla pro vytápění při stávajících tepelných ztrátách a skutečném venkovním teplotním průměru odpovídá vytápěné průměrné prostorové teplotě 19,3°C. Převažující vnitřní výpočtová teplota činí

19

°C. Mimo to stávající spotřeba vychází ze skutečného 16 hodinového plného a

8

hodinového tlumeného provozu vytápění.

Dosahovaná průměrná teplota je mírně vyšší, než by odpovídalo racionálnímu provozu tepelného hospodářství u těchto typů objektů.

6.2.

Zhodnocení spotřeby tepla pro přípravu teplé vody

Hodnocení měrné spotřeby tepla pro přípravu teplé vody je provedeno podle vyhlášky MPO ČR č.194/2007 Sb.: Měrná potřeba tepelné energie pro přípravu teplé vody Stávající měrná spotřeba tepelné energie pro přípravu teplé vody

0,28 0,14

2

GJ/m a GJ/m2a

Z výše uvedených hodnot je zřejmé, že požadavky vyhlášky jsou splněny.

21

6.3.

Analýza spotřeby el. energie

Analýza spotřeby el. energie jednotlivých spotřebičů vychází z instalovaného příkonu a doby využívání spotřebičů v jednotlivých oblastech. Spotřebič

Instalovaný el. příkon (kW )

spotřeba el. energie (MWh/a)

spotřeba el. energie (GJ/a)

Náklady (Kč/a)

Osvětlení

5,7

9,850

35,5

44 520

Výtahy

7,5

8,640

31,1

39 053


8,2

0,945

3,4

4 270


4,5

0,546

2,0

2 467

Celkem

25,9

19,980

71,9

90 310

6.4.

Osvětlení

Při posuzování hospodárnosti užití energie osvětlovacích soustav jsme vycházeli z těchto podmínek: Pro osvětlení vnitřních prostorů můžeme využít 3 druhy osvětlení: -

denní osvětlení, které využívá přírodní světlo vnikající do vnitřního prostoru otvory ve stavební konstrukci a navrhuje se nezávisle na umělém osvětlení,

-

umělé osvětlení, které využívá světla od umělých, převážně elektrických zdrojů světla a navrhuje se nezávisle na denním osvětlení,

-

sdružené osvětlení, které využívá současně denní a umělé osvětlení.

Požadavky na osvětlení jsou určeny uspokojením těchto základních lidských potřeb: -

zrakovou pohodou – přispívá k vysoké úrovni produktivity,

-

zrakovým výkonem – pracovníci jsou schopni vykonávat zrakové úkoly i při obtížných podmínkách a během dlouhé doby,

-

bezpečností.

Problematika osvětlení je zaměřena na splnění zejména těchto ukazatelů: •

světelný tok [lm] - udává kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů,

•

svítivost [cd] - udává, kolik světelného toku vyzáří světelný zdroj do prostorového úhlu v určitém směru,

•

osvětlenost (intenzita osvětlení) [lux]– udává, jak je určitá plocha osvětlována,

•

jas [cd/m2] – je měřítkem pro vjem světlosti svítícího nebo osvětlovaného prostoru,

•

rozložení jasů [-] – určuje úroveň adaptace zraku, která ovlivňuje viditelnost úkolů,

22

•

oslnění [-] – vyskytují – li se v zorném poli oka velké jasy nebo jejich rozdíly, popřípadě vniknou-li velké prostorové či časové kontrasty jasů, které výrazně překračují meze adaptability zraku, vzniká oslnění. Oslnění hodnotíme indexem oslnění, eventuálně činitelem oslnění.

•

rovnoměrnost osvětlení [-] - je poměr minimální a průměrné osvětlenosti na daném povrchu (viz též IEC 60050-845/CIE 17.4.:845-09-58 rovnoměrnost osvětlení); osvětlení místa zrakového úkolu musí být co nejrovnoměrnější.

•

osvětlenost bezprostředního okolí [lux] – osvětlenost bezprostředního okolí úkolu musí souviset s osvětlením místa zrakového úkolu a má poskytovat vyvážené rozložení jasů v zorném poli. Velké prostorové změny osvětlenosti v okolí úkolu mohou způsobit namáhání zraku a zrakovou nepohodu.

Osvětlenost bezprostředního okolí může být menší než osvětlenost úkolu, avšak nesmí být menší než hodnoty uvedené v následující tabulce: Osvětlenost úkolu

Osvětlenost bezprostředního okolí

lx

lx

≥ 750

500

500

300

300

200

≤ 200

E úkolu

rovnoměrnost osvětlení: ≥ 0,7

rovnoměrnost osvětlení: ≥ 0,5

Ze zjištěného stavu o systému zásobování a spotřebě el. energie v objektu lze vyvodit následující závěry: Spolehlivost systému je vysoká a nevykazuje nadměrnou poruchovost. Instalované a využívané světelné zdroje neodpovídají dnešním standardům.

7.

Zhodnocení dle vyhlášky MPO ČR č. 148/2007 Sb.

Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizace, přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. V posuzovaném objektu je stanovena celková roční dodaná energie pro vytápění, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení. Způsob stanovení dodané energie a okrajové podmínky jsou uvedeny v následujících bodech:

23

•

Celková roční dodaná energie pro vytápění a větrání

Výpočet součinitele tepelné ztráty prostupem konstrukcí objektu a součinitel návrhové tepelné ztráty větráním je proveden dle ČSN EN 12831, potřeba tepla pro vytápění a větrání je stanovena dle ČSN EN ISO 13790. Průměrná venkovní teplota v topném období a počet topných dnů odpovídá 50tiletému průměru pro město Karlovy Vary. Tyto údaje jsou získány z publikace ČEA - Klimatologické údaje.

Okrajové podmínky pro výpočet: Intenzita výměny vzduchu 0,5 h-1 Doba plného (P) a tlumeného (U) provozu topného systému (P/U):

•

den

P (h)

U (h)

pondělí

16

8

úterý

16

8

středa

16

8

čtvrtek pátek sobota neděle

16 16 16 16

8 8 8 8

Celková roční dodaná energie pro přípravu teplé vody

Potřeba tepla pro přípravu teplé vody je stanovena podle ČSN 06 0320/2006. Okrajové podmínky pro výpočet: Denní počet osob v objektu - 230 Roční počet provozních dnů - 365 Denní perioda úklidu - 1

•

Celková roční dodaná energie pro osvětlení

Celková roční dodaná el. energie pro osvětlení je stanovena dle publikace ČEA – Postup podle EN pro EA a EP pro budovy v části umělé a denní osvětlení, s využitím numerického indikátoru energie pro: •

osvětlení bytů ve výši 317 kWh/byt.a

•

osvětlení společných prostor ve výši 68,38 kWh/podlaží.a

24

BD Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov stav

Energetická náročnost budovy (GJ/a) dodaná energie pomocná energie dodaná energie pomocná energie dodaná energie vytápění, větrání (GJ/a)

stávající

2 537

2

příprava TV (GJ/a)

1 803

0

osvětlení (GJ/a)

8

4 350

2

Měrná spotřeba energie ve stávajícím stavu 154 kWh/m a. Třída energetické náročnosti budovy ve stávajícím stavu: D - nevyhovující.

Požadavky vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. nejsou pro stávající stav splněny. Měrnou spotřebu energie lze především snížit zlepšením tepelně – izolačních vlastností budovy (kap. 10.1) a opatřeními v technologii vytápění (kap. 10.2).

8.

Energetická bilance

V následující tabulce je provedeno rozklíčování celkové spotřeby tepelné a elektrické energie na jednotlivé rozhodující okruhy spotřeb: Varianta Ukazatel Vstupy paliv a energie

stávající stav Před realizací projektu Energie Náklady GJ tis Kč 3 628 1 733

Spotřeba paliv a energie při zap. zásob

3 628

1 733

Konečná spotřeba paliv a energie v objektu

3 628

1 733

Spotřeba energie na vytápění

2 411

1 114

Spotřeba energie na přípravu teplé vody

1 076

497

Ztráty tepla v rozvodech

70

32

Osvětlení

35

45

Výtahy

31

39


3

4


2

2

2 105

144

3

Spotřeba SV a TV (m )

25

Graf energetické bilance Ztráty tepla v rozvodech 1,9%

Osvětlení 1,0%

Výtahy 0,9%

Spotřeba energie na přípravu teplé vody 29,6%

Tepelné spotřebiče v prádelně 0,09%

Spotřeba energie na vytápění El. energie - ostatní 0,05%

Spotřeba energie na přípravu teplé vody Ztráty tepla v rozvodech Osvětlení

Spotřeba energie na vytápění 66,5%

Výtahy Tepelné spotřebiče v prádelně El. energie - ostatní

9.

Zhodnocení výchozího stavu 9.1. 9.1.1.

Zhodnocení tepelně izolačního stavu

Tepelně izolační parametry konstrukcí

Úplné tepelně izolační parametry jednotlivých konstrukcí budovy, které tvoří obálku budovy jsou uvedeny v příloze. V následující tabulce jsou tyto údaje shrnuty tj. označení a umístění konstrukce, tepelné odpory konstrukcí při prostupu tepla a součinitele prostupu tepla zabudované konstrukce – pro účely výpočtu tepelných ztrát obálkovou metodou. Popis a paramentry vybraných funkčních stavebních dílů Označení konstrukce

funkč ní stavební díl

s távající stav

Umístění, obecná identifikace

Ro (m .K/W)

2

U (W/m K)

2

průčelí

1,15

0,87

štíty - I

1,23

0,81

štíty - II

1,23

0,81

2,22

0,45

0,80

1,25

svislé vnější stavební konstrukc e SO 1 SO 2

obvodový plášť

SO 3

vnější vodorovné konstrukce - střecha - stropy SCH 1

střecha

PDL1

podlahy

dvouplášťová plochá střecha vnější vodorovné konstrukce - podlahy podlaha v 1. NP výplně otvorů

OZ 1

dřevěná zdvojená okna a dveře

0,42

2,40

DO 1

kovové dveře s drátosk lem

0,18

5,65

nové dřevěné dveře (východ)

0,59

1,70

dřevěné zdvojené dveře - terasy u schodišť

0,42

2,40

DO 2 DO 3

výplně otvorů

26

9.1.2.

Výpočet tepelných ztrát a jejich analýza

Ke kontrole spotřeby tepla pro vytápění byl proveden přepočet tepelných ztrát. Výpočtové tabulky tepelných ztrát budov jsou uvedeny v příloze. Z nich je možné vyčíst podíl dílčích ztrát jednotlivých konstrukcí, např. oken, na celkových tepelných ztrátách budovy. Součinitele prostupu tepla konstrukcí jsou uvedeny v předcházející kapitole. Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách prostupem tepla

SO 42%

45%

SCH PDL výplně otvorů

4%

9,1%

Nejvýrazněji se na tepelných ztrátách prostupem projevují výplně otvorů a fasády.

9.1.3.

Posouzení konstrukcí z hlediska ČSN 73 0540-2

Energetické hodnocení budov bylo provedeno podle ČSN 73 0540-2/2011. Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou energii. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov. Výpočty pro jednotlivé konstrukce, průběhy teplot v konstrukci a průběhy částečných tlaků jsou uvedené podrobně v příloze. Výsledky posouzení jsou shrnuté v následující tabulce a poté jsou vyvozené dílčí závěry a doporučení. Zhodnocení podle ČSN 73 0540-2/2011

Domov pro seniory, Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

Budova

Poznámka

Název konstrukce

SO 1 SO 2 SO 3 SCH 1 PDL1 OZ 1 DO 1 DO 2 DO 3

N ejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce

Součinitel Zkondenzovaná Pokles Intenzita Průvzdušnost prostupu vodní pára uvnitř dotykové obvodového výměny vzduchu tepla konstrukce teploty pláště (1/h) 2 2 podlahy (W/m K) (kg/m a)

fRsi ? fR si,N

U < UN

+ + + + + -

+ -

-

Mc = 0 nebo Mc < Mc ,N

nN < n < 1,5 n N

+ + + +

ilvn >ilv

θ10Ν >θ1 0

+ +

-

Symboly "+" nebo "-" vyjadřují vyhovuje nebo nevyhovuje z hlediska příslušné normy, podrobné informace, včetně příslušných normových hodnot jsou uvedeny v příloze. Nevyplněné buňky znamenají, že se konstrukce nehodnotí

27

9.1.4.

Posouzení průměrného součinitele prostupu tepla budovy

Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla posuzovaného objektu Uem,rq 2

2

činí 0,50 W/m K, stávající hodnota je 1,26 W/m K. Jak vyplývá z uvedených hodnot průměrný součinitel prostupu tepla hodnoceného objektu nevyhovuje požadavkům ČSN 73 05402/2011.

9.2. 9.2.1.

Zhodnocení technického zařízení budovy

Technologie ÚT a TV

Úroveň měření

Systém vytápění a rozvodů teplé vody je dostatečně vybaven měří-

ÚT a TV

cími přístroji – patními i poměrovými měřiči. Nástěnná otopná tělesa jsou funkční, netěsnosti a neprůchodnost topných těles se nevyskytuje. Umístění otopných těles je především

Otopná tělesa a ventily, doprovodné armatury

pod okny nebo u nejchladnějších stěn. Rozložení odpovídá tepelným ztrátám jednotlivých vytápěných prostor i s ohledem na tlumené vytápění. Otopná tělesa jsou osazena termostatickými regulačními ventily,

každá

topná

větev

je

osazena

cirkulačním

čerpadlem

s frekvenčním měničem - topný systém je schopen zohlednit vnější a vnitřní tepelné zisky. Instalovaný regulační sytém Komexterm RVT 052 není funkční, provoz topného systému je plně závislý na regulaci ve výměníkové sta-

MaR

nici dodavatele tepla. (doba vytápění a teplota topné vody) Lokální regulaci zajišťují TRV. Ležaté rozvody ÚT a tepelná izolace jsou v dobrém stavu. Rozvody

Rozvody, tepelné izolace

teplé a studené vody prošly rekonstrukcí, byly nahrazeny plastovým potrubím a tepelně zaizolovány návlekovou izolací. Části rozvodů, ohyby a armatury zaizolovány nejsou. Tepelně neizolované rozvody ÚT a TV nesplňují požadavky vyhlášky MPO ČR č.193/2007 Sb.

Odběrové bate-

Klasické odběrové baterie neodpovídají současným požadavkům

rie

na racionální odběr.

9.2.2.

Sazba za elektrickou energii, hodnota jističe

Sazba

Stávající sazba C02 odpovídá optimální sazbě.

Jistič

Hodnota jističe před elektroměrem odpovídá instalovanému příkonu.

28

9.2.3.

Elektrospotřebiče

Stav

•

Osvětlení

Osvětlovací tělesa jsou původní a neodpovídají dnešnímu standardu. •

Motory – výtahy

Výtahy mají zabudovanou novou elektroniku pro řízení provozu. Jsou provozuschopné, procházejí pravidelnou revizí.

Ostatní spotřebiče jsou nové a provozuschopné.

10.

Návrh opatření ke snížení spotřeby energie 10.1.

Možnosti snížení tepelné ztráty budov a jejich zhodnocení

Objekt nesplňuje požadavky ČSN 73 0540-2/2011 viz. kap. 9.1.3 a 9.1.4 Návrh na zlepšení tepelně izolačních vlastností objektu byl zpracováno pro varianty: •

výměna výplní otvorů (OZ1, DO1, DO3)

•

zateplení fasád (SO1 – SO3)

•

zateplení střechy (SCH1)

•

zateplení podlahy (PDL1)

•

výměna výplní otvorů, zateplení fasád

•

výměna výplní otvorů, zateplení střechy a fasád - I

•

výměna výplní otvorů, zateplení střechy a fasád - II

Varianty jsou navrženy tak, aby příslušné konstrukce splňovaly ČSN 73 0540-2/2011. Z jednotlivých výpočtových tabulek jsou zřejmé energetické úspory v důsledku snížení potřeba tepla, finanční úspory a prostou dobu návratnosti.

10.1.1.

Výměna výplní otvorů

Pro splnění požadavků ČSN 73 0540-2/2011 je předpokladem dosažení součinitele prostupu tepla nejvýše 1,5 W/m2K (doporučeno 1,2 W/m2K) a součinitele průvzdušnosti (i)=0,000087 m3.s-1/m Pa-0,67 do výšky 8 m, (i)=0,000060 m3.s-1/m Pa-0,67 a (i)=0,000030 m3.s-1/m Pa-0,67 nad 20 m včetně. V současnosti se stupňují požadavky na okna a používají se okna s hodnotou součinitele prostupu tepla Uw = 1,4 W/m2K včetně rámu – tyto požadavky splňují plastové okna s pětikomorovými profily a dřevěné eurookna se zasklením z izolačního dvojskla s pokovenou vrstvou a plněné inertním plynem argonem, distanční rámeček plastový, nebo nerezový, součinitel prostupu tepla zasklení Ug = 1,1 W/m2K (nesmí se vydávat za vlastnost celého okna včetně rámu). Nedoporučujeme použít zasklení s hliníkovým 29

distančním rámečkem, v zimním období hrozí v této oblasti vznik kondenzátu, který může narušit navazující konstrukce. V souvislosti s instalací velmi těsných oken je nutné řešit otázku přívodu hygienicky požadovaného množství vzduchu do interiéru. Přívod čerstvého vzduchu lze zajistit několika způsoby: spárové větrání a otevírání oken, mikroventilací v rámu okna, nucené větrání. •

Spárové větrání a otevíraní oken – závisí na lidském faktoru, nedá se regulovat

•

Mikroventilace v okenním rámu – závisí na povětrnostních podmínkách, zhorší tepelně technické vlastnosti okna

•

Nucené větrání – nezávisí na povětrnostních podmínkách a je nutná plná regulace

V tomto opatření je posuzována výměna výplní otvorů (OZ1) se součinitelem prostupu tepla U = 1,5 W/m2K, (DO1, DO3) U = 1,7 W/m2K. Přínos z hlediska tepelných ztrát, příslušné spotřeby jsou uvedeny v tabulce ve výpočtové části - variantní řešení. Jednotkové náklady na výměnu výplní otvorů jsou uvažovány ve výši 4 500,- Kč/m2.

Měrná ztráta prostupem tepla HT

BD J iřího z Poděbrad 2046, Sokolov

10.1.2.

462

Cena za teplo Náklady na jednotku zateplení

Výměna výplní otvorů (OZ1, DO1, DO3)

stávající stav

po rek onstrukci

3 597 W/K

1 989 W/K

roční úspora

GJ/a 369 GJ

Kč /GJ Kč/m2

4 500

investiční náklady celkem

Náklady související s instalací energetického ús porného opatření

prostá návratnost

kWh/a

Kč/a

Kč

Kč

(roky)

102 430 kWh

170 361 Kč

4 905 900 Kč

2 943 540 Kč

17,3

Zateplení fasád

Pro splnění požadavků ČSN 73 0540-2/2011 je předpokladem dosažení součinitele prostupu tepla nejvýše 0,3 W/m2K. Doporučuji venkovní kontaktní zateplovaní systém. Pokud bude tepelně - izolačním materiálem např. polystyren (tep. vodivost = 0,044 W/mK) je nutná minimální tloušťka tepelně izolačního materiálu pro konstrukce: •

SO1 11 cm

•

SO2, SO3 10 cm

Doporučujeme provést zateplení obvodových stěn až k úrovni terénu. Současně se zateplením fasády, doporučujeme zateplit oblast okenního ostění, nadpraží a parapety. Optimální tloušťka v těchto místech se pohybuje mezi 20 – 40 mm. Před samotnou aplikací VKZS se musí provést sanace obvodových konstrukcí. Doporučuji použít materiály na bázi PCC (Polymer cement concrete) a dodržet všechny technologické kroky, jedině tak budou sanované konstrukce dlouhodobě funkční.

30

Při provádění VKZS dbejte na dodržování technologického postupu výrobce a kontrolujte úpravu podkladu – omytí tlakovou vodou, založení soklové lišty, lepení izolantu (obvodový pás a 3 body, minimálně na 40 % plochy), přesahy izolace během lepení, vyřezávání izolantu kolem otvorů, kotvení – odpovídající druh a počet hmoždinek, správné provedení armovací vrstvy – skelná tkanina v horní třetině armovací vrstvy, diagonální výztuž v rozích otvorů, rovinnost armovací vrstvy před aplikací dekorační omítky. Napojení VKZS na stavební konstrukce (okenní rám, parapety…) musí být pružné. Do oblasti soklu použijte nenasákavou tepelnou izolaci – např. extrudovaný polystyren, soklové desky, desky perimetr. V místech se zvýšenými požadavky na mechanickou odolnost (okolo vstupu, sokl), doporučuji použít mechanicky odolnější systém (vyztužení pancéřovou tkaninou, silnou armovací vrstvu, keramický obklad atd.). Pro zateplení je možné použít i jiný tepelně - izolační materiál s obdobnými tepelně – izolačními vlastnostmi. Přínos z hlediska tepelných ztrát, příslušné spotřeby jsou uvedeny v tabulce ve výpočtové části - variantní řešení. Jednotkové náklady na zateplení fasád uvažovány ve výši 2 200,- Kč/m2. 462


Zateplení fasád (SO1 - SO3)



10.1.3.

stávající stav

po rek onstrukci

3 824 W/K

1 111 W/K


roční úspora

GJ/a 560 GJ

Kč /GJ Kč/m2

2 200 Náklady související s instalací energetického ús porného opatření

prostá návratnost

kWh/a

Kč/a

Kč

Kč

(roky)

155 419 kWh

258 493 Kč

6 984 560 Kč

4 190 736 Kč

16,2

Zateplení střechy

V souladu s ČSN 73 0540-2/2011 je požadavek dosažení součinitele prostupu tepla střechou 0,24 W/m2K. Pokud bude použita technologie založena na tepelně – izolačním materiálu např. minerální vlna (tep. vodivost = 0,045 W/m.K) je nutná minimální tloušťka tepelně izolačního materiálu pro konstrukci SCH1 10 cm.

Pro zateplení je možné použít i jiný tepelně izolační materiál s obdobnými tepelně izolačními vlastnostmi. Konkrétní řešení a podrobný návrh je věcí projektanta. Jednotkové náklady na zateplení střech jsou uvažovány ve výši 2 200,- Kč/m2


stávající stav BD J iřího z Poděbrad 2046, Sokolov

462


Zateplení střechy (SCH1)

773 W/K

po zateplení 280 W/K

roční úspora

GJ/a 66 GJ

Kč /GJ Kč/m2

2 200



prostá návratnost

(roky)

kWh/a

Kč/a

Kč

Kč

18 393 kWh

30 591 Kč

2 336 400 Kč

1 401 840 Kč

45,8

31

10.1.4.

Zateplení podlahy

V souladu s ČSN 73 0540-2/2011 je požadavek dosažení součinitele prostupu tepla podla2

hou na terénu 0,45 W/m K. Pokud bude použita technologie založena na tepelně – izolačním materiálu např. XPS (tep. vodivost = 0,037 W/m.K) je nutná minimální tloušťka tepelně izolačního materiálu pro konstrukci PDL1 6 cm.

Pro zateplení podlah je možné použít i jiný tepelně - izolační materiál s obdobnými tepelně – izolačními vlastnostmi. Jednotkové náklady na zateplení jsou uvažovány ve výši 2 900,- Kč/m2 462


Zateplení podlahy (PDL1)


stávající stav BD J iřího z Poděbrad 2046, Sokolov

po zateplení

305 W/K

10.1.5.

193 W/K


roční úspora

GJ/a 62 GJ

Kč /GJ Kč/m2

2 900

kWh/a

Kč/a

17 149 kWh

28 522 Kč

Kč 3 079 800 Kč


prostá návratnost

Kč

(roky)

1 847 880 Kč

64,8

Výměna výplní otvorů, zateplení fasád

Tato varianta je souhrnem předchozích. Uvažované tepelné vodivosti a minimální tloušťky tepelně – izolačních materiálů pro jednotlivé konstrukce jsou uvedeny v následující tabulce:

konstrukce

tepelně - izolač- tepelná vodivost

součinitel pro-

Tloušťka tepelné

stupu tepla

ní materiál

(W/mK)

izolace (cm)

SO1

polystyren

0,044

0,3

11

SO2

polystyren

0,044

0,3

10

SO3

polystyren

0,044

0,3

10

OZ1

-----

-----

1,5

-----

DO1, DO3

-----

-----

1,7

-----

(Wm2K)

Poznámka: projektant provádí volbu tepelně izolačního materiálu tak, aby byly splněny požadavky ČSN 73 0540-2/2011, součinitel prostupu tepla musí být však maximálně roven hodnotám, které jsou uvedeny v předchozí tabulce.



462


Výměna výplní otvorů, zateplení fasád

stávající stav

po rek onstrukci

7 421 W/K

3 100 W/K


roční úspora

GJ/a 744 GJ

Kč /GJ Náklady související s instalací energetického ús porného opatření

prostá návratnost

kWh/a

Kč/a

Kč

Kč

(roky)

206 642 kWh

343 688 Kč

11 890 460 Kč

7 134 276 Kč

20,8

32

10.1.6.

Výměna výplní otvorů, zateplení střechy a fasád - I

Tato varianta je souhrnem předchozích. Projektant provádí volbu tepelně izolačního materiálu tak, aby byly splněny požadavky ČSN 73 0540-2/2011. Součinitel prostupu tepla musí být však maximálně roven hodnotám, které jsou uvedeny v následující tabulce. Součinitel prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce bude splněn např. pro níže uvedené tepelné vodivosti a tloušťky tepelně izolačních materiálů: součinitel pro-

tepelně – izo-

tepelná vodivost

lační materiál

(W/mK)

SO1

polystyren

0,044

0,3

11

SO2

polystyren

0,044

0,3

10

SO3

polystyren

0,044

0,3

10

SCH1

minerální vlna

0,045

0,24

10

OZ1

-----

-----

1,5

-----

DO1, DO3

-----

-----

1,7

-----

konstrukce



10.1.7.

stávající stav

po rek onstrukci

8 195 W/K

3 380 W/K

462


roční úspora

GJ/a 804 GJ

izolace (cm)

(Wm2K)



Tloušťka tepelné

stupu tepla

Kč /GJ


prostá návratnost

kWh/a

Kč/a

Kč

Kč

(roky)

223 250 kWh

371 309 Kč

14 226 860 Kč

8 536 116 Kč

23,0


Tato varianta je souhrnem předchozích. Projektant provádí volbu tepelně izolačního materiálu tak, aby byly splněny požadavky ČSN 73 0540-2/2011. Součinitel prostupu tepla musí být však maximálně roven hodnotám, které jsou uvedeny v následující tabulce. Součinitel prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce bude splněn např. pro níže uvedené tepelné vodivosti a tloušťky tepelně izolačních materiálů: součinitel pro-

tepelně – izo-

tepelná vodivost

lační materiál

(W/mK)

SO1

polystyren

0,044

0,25

14

SO2

polystyren

0,044

0,25

13

konstrukce

stupu tepla (Wm2K)

Tloušťka tepelné izolace (cm)

33

SO3

polystyren

0,044

0,25

13

SCH1

minerální vlna

0,045

0,16

20

OZ1

-----

-----

1,2

-----

DO1, DO3

-----

-----

1,7

-----

Poznámky: - SCH1 - projektant volí způsob rekonstrukce dvouplášťové střechy: •

uzavření vzduchové vrstvy a zateplení

•

sejmutí svrchního pláště, realizace jednoplášťové střechy

•

sejmutí svrchního pláště, zateplení a realizace nízké sedlové střechy (konstrukci je pak možno posuzovat jako strop)

Podle zvoleného způsobu sanace volí tloušťku a typ tepelné izolace tak, aby výsledný souč. prostupu tepla byl max. 0,16 W/m2K.

- v ceně pro zlepšení tepelně izolačních vlastností nejsou zahrnuty doprovodné náklady jako např. sanace skrytých vad, sanace omítek, úprava parapetů, demontáž a montáž hromosvodu, odvoz materiálu a další úpravy vyplývající z projektové dokumentace.



stávající stav

po rek onstrukci

8 195 W/K

2 824 W/K

10.2. 10.2.1. •

462


Výměna výplní otvorů, zateplení střechy a fasád - II


roční úspora

GJ/a 965 GJ

Kč /GJ


prostá návratnost

kWh/a

Kč/a

Kč

Kč

(roky)

268 181 kWh

446 039 Kč

19 686 428 Kč

11 811 857 Kč

26,5

Možnosti technologických úsporných opatření

Otopná soustava budov a příprava teplé vody

Instalace adaptivní ekvitermní regulace

Každý topný okruh (západ a východ) bude nově vybaven regulační smyčkou s třícestným směšovacím ventilem a cirkulačním čerpadlem s plynulou regulací otáček. Regulační smyčku bude řídit adaptivní ekvitermní systém, tj. kromě vnější teploty bude snímána a použita i teplota ve vnitřním referenčním prostoru, kde budou umístěna čidla vnitřní teploty. Tím bude docíleno základní zohlednění tepelných zisků.

34

Adaptivní ekvitermní systém bude umožňovat následující základní funkce: •

adaptivitu na tepelně izolační vlastnosti vytápěné části objektu

•

provázanost zdrojového a spotřebitelského okruhu, tj. výkonu zdroje s potřebou tepla v systému vytápění, přípravy teplé užitkové vody, případně dalších okruhů

•

nastavení žádané teploty ve vytápěném prostoru

•

nastavení doby plného a útlumového vytápění pro každý den v týdnu zvlášť

•

uživatelskou přístupnost, tj. obsluze bude umožněno nastavit žádané teploty v prostoru v časových úsecích podle potřeby

•

automatiku rozpoznání topné sezóny

•

letní protočení čerpadla

•

čerpadlo bude mít plynulou regulaci otáček

Ideové schéma adaptivní ekvitermní regulace je na následujícím obrázku:

•

Tepelné izolace rozvodů

Stávající i nové rozvody ÚT a TV budou vybaveny tepelnou izolací splňující požadavky vyhlášky MPO ČR č.193/2007 Sb.

10.2.2.

Teplá a studená voda

Klasické odběrové baterie je vhodné vyměnit za pákové nebo bezdotykové úsporné typy.

35

10.2.3.

Hospodářství elektro

Spotřeba elektrické energie a úspory jsou dány intenzitou provozu elektrospotřebičů. V tomto případě se jedná především o spotřebu výtahů a spotřebičů v prádelně. Vzhledem k tomu, že spotřebiče v prádelně jsou poměrně nové, lze úspory realizovat organizačními opatřeními uvedenými v kapitole 10.4. Poznámka: zákazník musí počítat s rekonstrukcí výtahů dle nyní platných předpisů a právních norem.

10.3.

Využití obnovitelných zdrojů energie

Druh energie

Možnost využití

1.

Energie větru

ne

2.

Energie tekoucí vody

ne

3.

Solární energie

ne

4.

Geotermální energie

ne

5.

Tepelná čerpadla

ne

6.

Spalování biomasy

ne

Vysvětlivky: 1. objekt se nachází v městské zástavbě - využití energie větru není reálné a není proto posuzováno. 2. v blízkosti objektu se nenachází vodní tok s odpovídajícími parametry, využití energie tekoucí vody není reálné a není proto posuzováno. 3. v blízkosti objektu nebyly zjištěny nadstandardní možnosti uplatnění solární energie,

jak z hlediska dostupnosti, tak z hlediska vhodnosti využití. 4. v blízkosti objektu se nenachází zdroje geotermální energie nebo možnost využití této energie z jiných zdrojů a proto nebylo posuzováno její využití. 5. využití tepelných čerpadel (např. vzduch/topná voda) je možné jen v nízkoteplotních otopných systémech, což není tento případ, i když je výkon topných těles předimenzován. 6. posuzovaný objekt pokrývá svoje potřeby tepla pro vytápění z vlastního zdroje tepla, což lze považovat v dané lokalitě za ekologicky přijatelný způsob vytápění, není účelné zkoumat využití biomasy jako zdroje energie pro posuzovaný objekt. Zdroj biomasy není v dané lokalitě přístupný.

36

10.4.

Organizační opatření - energetické manažerství

Opatření vyžaduje, aby všechny osoby pohybující se v zadaném hospodářství, dodržovali zásady úsporného nakládání s energií. Energetické manažerství představuje řídící nástroj na hospodárné využívání energie a obsahuje následující nejpodstatnější činnosti:

•

Technologických zařízení

− Důsledné využívání TRV – nastavení optimální požadované teploty, snižování teploty v místnostech v době, kdy se tam nikdo nezdržuje. − Pravidelné vyhodnocování spotřeby tepla, el. energie, spotřeby teplé a studené vody, okamžité reagování na anomálie – monitoring a targeting. − Zainteresování obsluhy do energetických úspor – obsluha se podílí na vyhodnocování spotřeby. − Vytvořit a dodržovat systém plánovaných oprav a běžné údržby − Dodržovat intervaly pravidelných revizí (týká se všech vyhrazených zařízení) •

Světelné zdroje

−

využívat je jen v době, kdy nejsou příznivé venkovní světelné podmínky

−

v prostorách, kde není přístup denního osvětlení

−

využívat je jen v době, kdy se v daných prostorách někdo pohybuje

−

provádět komplexní plán údržby, včetně intervalu výměny světelných zdrojů

11.

Dosažitelné energetické a finanční úspory

V tabulce jsou uvedena jednotlivá opatření, která jsou podrobně rozepsána v samostatných kapitolách, dále energetické a finanční úspory a nakonec náklady na pořízení jednotlivých úsporných opatření. Opatření jsou v této kapitole studována izolovaně, úspory není možné sčítat. Zákazníkovi uvedené hodnoty slouží jako orientace, kde jsou nejvyšší dosažitelné

tis Kč/a

Náklady související s instalací energetického úsporného opatření

3

GJ/a (m )

Náklady související s pozdrženou údržbou dle vyhlášky MPO ČR č.425/2004 Sb

Úspory Typ opatření


úspory.

tis Kč

tis Kč

tis Kč

Výměna výplní otvorů (OZ1, DO1, DO3); U = UN,rq

369 GJ

170

4 906

1 962

2 944

Zateplení fasád (SO1 - SO3); U = UN,rq

560 GJ

258

6 985

2 794

4 191

37

Zateplení střechy (SCH1); U = UN,rq

66 GJ

31

2 336

935

1 402

Zateplení podlahy (PDL1); U = UN,rq

62 GJ

29

3 080

1 232

1 848

Výměna výplní otvorů, zateplení fasád - viz. kapitola 10.1.5.

744 GJ

344

11 890

4 756

7 134

Výměna výplní otvorů, zateplení střechy a fasád II (viz. kapitola 10.1.7.)

965 GJ

446

19 686

7 875

11 812

Výměna výplní otvorů, zateplení střechy a fasád I (viz. kap. 10.1.6.)

804 GJ

371

14 227

5 691

8 536

12.

Varianty energetických úsporných opatření 12.1.

Stanovení variant souhrnu energ. úsporných opatření

Souhrn opatření byl navržen a ekonomicky zhodnocen ve čtyřech variantách, které jsou uvedené v následujících tabulkách. Součástí tabulek jsou i okrajové výchozí hodnoty, za kte-

Úspory (tis. Kč/a)

Investiční náklady celkem (tis Kč)

Náklady související s pozdrženou údržbou dle vyhlášky MPO Č R č.425/2004 Sb (tis Kč)

Náklady související s instalací energetického úsporného opatření (tis Kč)

201

5 066

1 962

3 104


Náklady související s pozdrženou údržbou dle vyhlášky MPO ČR č.425/2004 Sb (tis Kč)


varianta A



Stručný popis opatření

Úspory el. a tep. energie (GJ/a)

rých byly úspory stanoveny :

372

12 050

4 756

7 294

435 GJ tep/a

Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV




Monitoring a Targeting - energetický dozor

806 GJ tep/a

variant a B

Zateplení fasád (SO1 - SO3) (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.5) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV Monitoring a Targeting - energetický dozor

38








400

14 387

5 691

8 696

865 GJ tep/a


varianta C

Zateplení střechy (SCH1) (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.6) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV Monitoring a Targeting - energetický dozor

Varianta "D" obsahuje souhrn opatření v technologii vytápění, rozšířený o zásadní změnu tepelně – izolačních vlastností konstrukcí budovy. Hodnota průměrného součinitele prostupu








tepla obálkou budovy splňuje podmínku Uem ≤ Uem,N,rq.

466

19 846

7 875

11 972

1 009 GJ tep/a

varianta D

Zateplení fasád (SO1 - SO3) Zateplení střechy (SCH1) (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.7) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV Monitoring a Targeting - energetický dozor

Pro všechny varianty jsou uvažovány stejné okrajové podmínky – viz. následující tabulka Výpočtová vnitřní teplota Ti Návrhová teplota venkovního vzduchu dle ČSN 73 0540-3/2005 Normová venkovní teplota v topném období Normová délka topného období Doba plného vytápění Doba tlumeného vytápění

19,0 °C -17 °C 3,8 °C 242 dní 16 hod 8 hod

39

Posouzení měrné spotřeby energie budovy jednotlivých variantách podle vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. je následující tabulce: Energetická náročnost budovy (GJ/a)

BD Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

varianta A varianta B varianta C varianta D

3 3 3 2

Měrná spotřeba energie budovy (kW h/m2 a)

Třída energetické náročnosti

Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy

139 112 107 103

D C C C

nevyhovující vyhovující vyhovující vyhovující

930 164 024 919

Z uvedených hodnot vyplývá, že požadavek vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. na měrnou spotřebu energie budovy je splněn ve všech posuzovaných variantách, kromě varianty „A“.

Dále byly jednotlivé varianty posouzeny podle ČSN 73 0540-2/2011. Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla – Uem,N ,rq Hodnota průměrného Hodnota průměrného Hodnota průměrného Hodnota průměrného

součinitele prostupu tepla součinitele prostupu tepla součinitele prostupu tepla součinitele prostupu tepla


0,50 1,04 0,61 0,54 0,46

2

W/m K 2

W/m K W/m 2K 2 W/m K 2 W/m K

Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2 je splněn pouze ve variantě „D“. 12.2.

Upravené energetické bilance navržených variant

Pro jednotlivé varianty je v následujících tabulkách uvedeno rozklíčování celkové spotřeby tepelné a elektrické energie na jednotlivé rozhodující okruhy spotřeb: Varianta Ukazatel Vstupy paliv a energie


varianta A Po realizaci projektu Energie Náklady GJ tis Kč 3 193 1 532


3 628

1 733

3 193

1 532


3 628

1 733

3 193

1 532


2 411

1 114

1 985

917


1 076

497

1 076

497


70

32

61

28

Osvětlení

35

45

35

45

Výtahy

31

39

31

39


3

4

3

4


2

2

2

2

40

Varianta Ukazatel Vstupy paliv a energie


varianta B Po realizaci projektu Energie Náklady GJ tis Kč 2 823 1 361


3 628

1 733

2 823

1 361


3 628

1 733

2 823

1 361


2 411

1 114

1 621

749


1 076

497

1 076

497


70

32

54

25

Osvětlení

35

45

35

45

Výtahy

31

39

31

39


3

4

3

4


2

2

2

2

Varianta Ukazatel Vstupy paliv a energie


varianta C Po realizaci projektu Energie Náklady GJ tis Kč 2 763 1 334


3 628

1 733

2 763

1 334


3 628

1 733

2 763

1 334


2 411

1 114

1 563

722


1 076

497

1 076

497


70

32

53

24

Osvětlení

35

45

35

45

Výtahy

31

39

31

39


3

4

3

4


2

2

2

2

41

Varianta


Ukazatel Vstupy paliv a energie

varianta D Po realizaci projektu Energie Náklady GJ tis Kč 2 619 1 267


3 628

1 733

2 619

1 267


3 628

1 733

2 619

1 267


2 411

1 114

1 422

657


1 076

497

1 076

497


70

32

50

23

Osvětlení

35

45

35

45

Výtahy

31

39

31

39


3

4

3

4


2

2

2

2

13.

Ekonomické zhodnocení 13.1.

Obecné zásady vyhodnocování ekonomické efektivnosti

Hodnocení ekonomické efektivnosti úsporných opatření je obecně prováděno na bázi porovnání finančních efektů plynoucích z realizace hodnoceného opatření a finančních nároků spojených s realizací navrženého úsporného opatření.

Opatření lze z hlediska nároků na finanční zdroje rozdělit na: A/ beznákladová B/ nákladová - realizovaná v rámci oprav a údržby - investiční akce Všechna opatření realizovaná bez nároků na finanční zdroje tzv. beznákladová opatření vedoucí k úsporám energie jsou vždy ekonomicky efektivní. Jedná se zejména o organizační opatření, zlepšení obchodních smluv, úsporné chování spotřebitelů apod. Ekonomický efekt těchto opatření tedy je kvantifikován výší úspor nákladů na energii.

Opatření vyžadující finanční prostředky je nezbytné vždy vyhodnotit na základě kritérií ekonomické efektivnosti. Jak již bylo výše řečeno, tato opatření jsou rozdělena na dvě skupiny.

První skupina opatření je tvořena opatřeními nízkonákladovými, které lze realizovat v rámci oprav a údržby zařízení a jsou financována z provozních prostředků.

42

Druhá skupina opatření zahrnuje tzv. vysokonákladová opatření, která jsou založena na realizaci rekonstrukce či náhrady málo efektivních stávajících energetických zařízení a vyžadují vynaložení investičních nákladů spojených s pořízením nově instalovaných zařízení či stavebních úprav. U nákladových opatření se vychází z hodnocení přínosu z jejich realizace na hospodářský výsledek hospodářského subjektu, tj. jeho zisku resp. nákladů a toku hotovosti. Pro hodnocení ekonomické efektivnosti opatření se používají zejména kritéria založená na diskontování. Jedná se o kritéria: čisté současné hodnoty – net present value NPV, vnitřního výnosového procenta – internal rate of return IRR, dynamické(reálné) doby návratnosti – dynamic pay back period.

Tato kritéria jsou založena na: • stanovení ročních čistých toků hotovosti • přepočtu různodobých čistých toků na současnou hodnotu pomocí diskontního činitele. Čistý tok hotovosti (cash flow) v daném roce se pro opatření navržená a hodnocená v rámci energetického auditu stanovuje takto:

A/ nízkonákladová opatření Cash flow (CF) = Úspory (U) – Mimořádné náklady na opravy a údržbu spojené s dosažením úspor energie (NPM) kde:

Úspory (U) se stanoví jako rozdíl ročních provozních nákladů před a po realizaci opatření včetně případných změn tržeb za energii, přičemž jejich výše se opakuje po dobu trvání realizovaného opatření. Mimořádné provozní náklady (NPM) jsou provozní náklady vyvolané realizací předmětného opatření v rámci mimořádných opravárenských a údržbových činností.

B/ vysokonákladová opatření Cash flow (CF) = Úspory (U) – Investiční náklady (IN) kde: Úspory (U) - reprezentují změnu provozních nákladů vyvolaných realizací opatření a stanoví se jako rozdíl provozních nákladů před realizací a po realizaci opatření. Rovněž zahrnují změny tržeb za případný prodej energie.Tato komponenta zahrnuje tedy úspory nákladů na energii vyplývající z upravené energetické bilance, změnu dalších provozních nákladů jako jsou mzdy, servisní služby, opravy, provozní hmoty a rovněž změnu tržeb za prodej energie.

43

Investiční náklady (IN) – výdaje kapitálového charakteru spojené s pořízením energetických zařízení a stavebních konstrukcí.

Hodnocení je možné provádět dvěma způsoby a to z pohledu: - projektu, kdy se posuzuje efektivnost celkových vložených finančních zdrojů a nezkoumá se způsob jejich zajištění a ani se nezahrnuje vliv daní na ekonomický efekt, - investora, kdy se posuzuje efektivnost vložených prostředků respektující způsob financování a vliv daní.

Na základě toho pak kriteriální ukazatele současné hodnoty čistého toku hotovosti lze stanovit pomocí těchto výpočetních vztahů:

Hledisko projektu a) nízkonákladová opatření Th

∑ (U

=

NPV

t

− NPM

t

).( 1 + r ) − t

t =1

b) vysokonákladová opatření Th

NPV =

∑ (U

t

− IN t ).( 1 + r ) − t

t =1

Hledisko investora a) nízkonákladová opatření Th

NPV = ∑ (U t − NPM t − Dzt ).(1 + r ) −t t =1

b) vysokonákladová opatření Th

NPV = ∑ (U t − IN t − NU t + INCZ t − NSPt + Dt − D zt ).(1 + r ) −t t =1

Vnitřní výnosové procento se obecně vypočte ze vztahu Th

∑ CF .(1 + IRR) t

−t

=0

t =1

Dynamická(reálná) doba návratnosti investice se pak vypočte z rovnice Tsd

∑ CF .(1 + r ) t

−t

=0

t =1

Význam použitých symbolů je následující: CF

roční hodnota toku hotovosti (cash flow)

DCF

- diskontovaný tok hotovosti 44

U

- úspory nákladů vlivem realizace hodnoceného opatření

NPM

- mimořádné provozní náklady spojené s realizací provozních opatření v auditovaném systému výroby, distribuce a užití energie

IN

- investiční náklady celkem , které je nutné vynaložit na realizaci navrženého opatření

D

- dotace investičního záměru

Dz

- daň ze zisku

NSP

- splátky investičního úvěru

INCZ - cizí kapitálové zdroje jako bankovní úvěry, obligace apod. NU

- úroky z úvěrů

r

- diskontní míra

Th

- doba hodnocení

Tsd

- reálná doba návratnosti investice

Pro správné pochopení a interpretaci výše uvedených ukazatelů uvádíme stručnou charakteristiku jednotlivých komponent těchto kritérií. Investiční náklady – zahrnují všechny náklady kapitálového charakteru, které je nezbytné vynaložit za účelem opatření nových energetických zařízení a zabezpečení jejich provozu. Mají charakter jednorázových nákladů a jsou dlouhodobě vázány. Jedná se zejména o náklady spojené s koupí a montáží technologických zařízení a stavebních konstrukcí a zpracování projektové dokumentace. Provozní náklady – zahrnují náklady spojené s provozem auditovaného systému a obsahují zejména spotřebu přímého a nepřímého materiálu, paliv a energie, služby zahrnující zejména náklady na opravy a údržbu, dopravu a spoje atd., osobní náklady tvořené souhrnem mezd, pojištění, odměn a ostatních osobních nákladů, ostatní náklady, které zahrnují zejména daně a poplatky a ostatní provozní náklady.

Mimořádné provozní náklady – reprezentují náklady spojené opatřeními navrženými auditorem ve stávajícím energetickém systému v rámci provozně – technických opatření. Jedná se zejména o spotřebu materiálu, služeb, osobních nákladů a dalších provozních nákladů, které je nezbytné vynaložit za účelem realizace předmětného opatření.

Úspory – lze vyjádřit dvojím způsobem a to buď jako rozdíl provozních nákladů před realizací opatření a po realizaci opatření, nebo jako úsporu paliv a energie vynásobené jednotkovými cenami za nákup.

Čistá současná hodnota – reprezentuje diskontovaný součet rozdílů příjmů a výdajů v jednotlivých letech hodnoceného období navrženého projektu úspor energie. Přepočet se 45

provádí pomocí diskontního činitele za účelem přepočtu na současnou hodnotu. NPV se vyjadřuje za účelem stanovení ekonomické efektivnosti jednak celkového kapitálu použitého k financování úsporného projektu bez ohledu na poskytovatele kapitálu, jednak kapitálu vloženého pouze investorem. Jedná se pak o hodnocení z pohledu projektu a hodnocení z pohledu investora.

Úroky z úvěrů – závisí na podílu bankovních úvěrů na celkových investičních nákladech, které je nutné vynaložit na realizaci navržených úsporných opatření, výši úrokové míry a doby splácení úvěru. Splácení úvěrů se provádí různým způsobem jako např. individuálně, rovnoměrně či anuitně. Ve výpočtech z hlediska projektu se převážně používá anuitního splácení a při hodnocení z hlediska investora se používá rovnoměrného splácení.

Odpisy – patří do nákladů, které však nejsou výdaji neboť zůstávají k dispozici firmě a jejich použití je možné pro různé účely (např. pro splácení investičních úvěrů ). Vliv odpisů se bezprostředně projevuje v základně pro výpočet daně ze zisku a z hlediska cash flow je na straně příjmů. Propočet odpisů se provádí pomocí odpisových sazeb pro jednotlivé odpisové skupiny. Výše těchto sazeb je definována zákonem o dani z příjmů. Při propočtech ekonomické efektivnosti se nejčastěji používá rovnoměrného odepisování.

Daň ze zisku (příjmu) – se stanovuje jako součin sazby daně z příjmu a tzv. základny daně ze zisku. Tato základna se stanoví jako rozdíl zisku před zdaněním korigovaná o připočitatelné a odpočitatelné položky. Jednou z důležitých odpočitatelných položek je odpočet 10% ze vstupní hodnoty nově pořizované investice zařazené do odpisové skupiny 1, 2 a 3. Tento odpočet se provádí v prvém roce provozu předmětného zařízení.

Dotace – představují finanční zdroje poskytnuté zejména státem na podporu určitých programů, kterými jsou např. státní programy na podporu úspor energie a ekologizace provozu různých technologií. V rámci toku hotovosti jsou zahrnuty na straně příjmů.

Diskontní činitel (úročitel)(1+r) – slouží k přepočtu různodobých příjmů a výdajů ke stejnému časovému okamžiku a jejich vzájemnému porovnání. Výše diskontu r se v zásadě odvíjí buď od nákladovosti kapitálu nebo od očekávané míry výnosnosti.

46

13.2.

Použitý postup vyhodnocování ekonomické efektivnosti

V souladu s vyhláškou MPO ČR č.213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu ve znění vyhlášky MPO ČR č.425/2004 Sb. je provedeno ekonomické vyhodnocení úsporných opatření ve dvou fázích. První fáze je zaměřena na vyhodnocení jednotlivých úsporných opatření na bázi kvantifikace úspor nákladů na energii •

investičních nákladů spojených s realizací opatření

•

provozních nákladů po realizaci opatření

•

stanovení prosté doby návratnosti dle vztahu Ts =

IN CF

Druhá fáze ekonomického hodnocení je pak zaměřena na vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant úsporných opatření sestavených z množiny formulovaných úsporných opatření. Jednotlivé varianty jsou tvořeny souborem dílčích úsporných opatření, které se liší energetickým, ekonomickým a ekologickým efektem. Ekonomické hodnocení variant úsporných opatření se provádí na bázi těchto kriteriálních ukazatelů:

•

prostá doba návratnosti

•

reálná doba návratnosti

•

čistá současná hodnota toku hotovosti

•

vnitřní výnosové procento.

Ve výpočtech se přínosy uvažují v cenové úrovni roku realizace projektu. Peněžní toky projektu se posuzují bez vlivu předpokládané státní podpory a neobsahují náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby.

Za optimální variantu je považována ta z posuzovaných variant souboru úsporných opatření, která dosahuje nejlepších hodnot předmětných kriteriálních ukazatelů tj. maxima hodnoty NPV a IRR a minima reálné doby návratnosti resp. prosté doby návratnosti.

Varianty projektů úspor energie jsou prezentovány v kapitole 12.1 zprávy. Výsledky vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant úsporných projektů jsou pak prezentovány v kapitole 13.4.

47

13.3.

Výchozí předpoklady hodnocení

Všechny výpočty byly provedeny na bázi těchto předpokladů: Název parametru

Měr. jednotka

Hodnota

Diskontní činitel

-

3%

Doba porovnání

roky

20 roků

Kč/GJ

462

Kč/MWh

4 520

%

0

Cena tepla z roku 2010 Cena el. energie (včetně ceny za jistič) Meziroční eskalace cen

13.4.

Ekonomické zhodnocení navržených variant

Ekonomické zhodnocení bylo zpracováno pro všechny varianty: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení variant souboru úsporných opatření hodnocená varianta

varianta A

stav před realizací úsporných opatření stav po realizací úsporných opatření náklady na úsporná opatření ve smyslu vyhl. MPO ČR č.425/2004 Sb. změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) změna ostatních provozních nákladů, v tom : - změna osobních nákladů ( mzdy, pojistné,…) (±) - změna ostatních provozních nákladů, (±) - změna nákladů na emise a odpady (±) změna tržeb (za teplo, elektřinu apod.), (+ zvýšení, - snížení) přínosy projektu celkem časové období pro ekonomické zhodnocení diskont

- prostá doba návratnosti Ts - reálná doba návratnosti Tsd - čistá současná hodnota NPV - vnitřní výnosové procento IRR daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) ostatní

roční úspory energií

3 193 GJ 1 532 tis Kč 3 104 tis Kč -201 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 201 tis Kč 20 roků

hodnoty kriteriálních ukazatelů 15,4 roků 21,1 roků -113 tis Kč 2,6% 0 tis Kč 0 tis Kč GJ/a MWh/a %

435 GJ 121 MWh 11,99%

varianta B varianta C 3 628 GJ 1 733 tis Kč 2 823 GJ 2 763 GJ 1 361 tis Kč 1 334 tis Kč 7 294 tis Kč 8 696 tis Kč -372 tis Kč -400 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 372 tis Kč 400 tis Kč 20 roků 20 roků 3,0%

varianta D


19,6 roků 30,0 roků -1 755 tis Kč 0,2% 0 tis Kč 0 tis Kč

21,8 roků 35,8 roků -2 750 tis Kč -0,8% 0 tis Kč 0 tis Kč


806 GJ 224 MWh 22,21%

865 GJ 240 MWh 23,84%

1 009 GJ 280 MWh 27,82%

Z ekonomických hodnocení investice jsou zřejmé vstupní údaje pro ekonomické zhodnocení (diskontní sazba a časové období pro ekonomické zhodnocení): • Tok hotovosti v obou posuzovaných variantách financování • Čistá současná hodnota investice (NPV) • Vnitřní výnosové procento (IRR) • Kumulovaný finanční tok • prostá doba návratnosti • reálná doba návratnosti

48

Vysvětlivky: • IRR – je tzv. výnosové procento z vložené investice do úsporných opatření. IRR informuje o výhodnosti nebo nevýhodnosti investice. IRR musí být větší než např. výše inflace nebo obvyklý úrok z termínovaného vkladu • NPV – čistá současná hodnota investice - finanční výnosy z úspor snížené o diskontní sazbu (nebo o inflaci) 3% a o počáteční investici. Investice je výhodná, když je NPV kladné. Když je NPV = 0 je investice úročená jen výší diskontní sazby tj. 3 %.

Ekonomická efektivnost je posuzována kritériem NPV. Z uvedené tabulky vyplývá jako nejvýhodnější varianta „C“. Ale vzhledem k tomu, že se jedná u ostatních variant o investici spojenou se zásadní modernizací tj. výměnou výplní otvorů, zateplením fasády, střechy a podlahy, které je kromě úspor vyvoláno havarijním stavem, postrádá hodnocení dle čisté současného hodnoty investice na významu.

13.5.

Možnosti financování – samofinancovatelná opatření

Energetický úsporný projekt není vhodný pro financování jiným než standardním způsobem.

14.

Vyhodnocení z hlediska ŽP

Vyhodnocení z hlediska škodlivých emisí pro jednotlivé varianty je stanoveno podle zákona č.86/2002 Sb. a vyhlášky č.205/2009 Sb.: varianta A Ukazatele vypouštěného znečištění (kg/a) i v doprovodných procesech tuhé látky SO 2

stav před realizací 30 679,5 2 965,6

celkové snížení po realizaci 26 927,9 2 607,5

3 751,6 358,1

NO X CO Cx Hy

3 588,4 126,6 33,2

3 153,4 112,1 29,1

435,0 14,5 4,1

CO2

379 033,6

335 531,6

43 502,0

varianta B Ukazatele vypouštěného znečištění (kg/a) i v doprovodných procesech tuhé látky SO 2



6 950,4 663,5

NO X CO Cx Hy

3 588,4 126,6 33,2

2 782,4 99,7 25,7

806,0 26,9 7,5

CO2

379 033,6

298 440,1

80 593,5

49

varianta C Ukazatele vypouštěného znečištění (kg/a) i v doprovodných procesech tuhé látky SO 2



7 460,2 712,2

NO X CO Cx Hy

3 588,4 126,6 33,2

2 723,3 97,7 25,1

865,1 28,9 8,1

CO2

379 033,6

292 529,2

86 504,5

varianta D Ukazatele vypouštěného znečištění (kg/a) i v doprovodných procesech tuhé látky SO 2



8 705,7 831,1

NO X CO Cx Hy

3 588,4 126,6 33,2

2 578,9 92,9 23,8

1 009,5 33,7 9,4

CO2

379 033,6

278 086,5

100 947,1

15.

Zpráva - výstupy energetického auditu 15.1.

Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství

Popis energetického hospodářství a jeho zhodnocení - nedostatky jsou uvedeny v kapitolách 2.3 a 9. V následující kapitole jsou shrnuty nejdůležitější poznatky, které jsou podrobně popsány v uvedených kapitolách. Topný systém – regulační systém osazený na obou topných větvích pro nadzemní podlaží (topná větev východ a západ) není funkční, teplota topné vody a doba vytápění je regulována ve VS dodavatele tepla. Radiátory jsou v souladu s vyhláškou MPO ČR č.194/2007 Sb. vybaveny termostatickými regulačními ventily, topný systém je schopen využití vnějších a vnitřních tepelných zisků.. Rozvody, tepelné izolace - ležaté rozvody systému ÚT jsou původní a v dobrém stavu. Lokálně je narušena tepelná izolace, části rozvodů, příruby a armatury nejsou zaizolované. Rozvody SV a TV jsou po rekonstrukci, v plastu a tepelně izolovány návlekovou izolací. Spotřeba teplé a studené vody – klasické odběrové baterie neodpovídají současným požadavkům na racionální odběr.

50

V následující tabulce je zhodnocena měrná spotřeba energie budovy dle vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb.: BD Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov

Energetická náročnost budovy (GJ/a)




stávající

4 350

154

D

nevyhovující

Měrná spotřeba energie budovy ve stávajícím stavu nesplňuje požadavky vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. Stavební část objektu nevyhovuje ČSN 73 0540-2/2011 – viz. kapitola 9.1.3 a 9.1.4. 15.2.

Celková výše dosažitelných energetických úspor

Energetické úspory byly vyhodnoceny ve čtyřech variantách souhrnu úsporných opatření. Tyto souhrny jsou uvedeny v kapitole 12.1, přičemž jednotlivá opatření a přínosy



Náklady související s pozdrženou údržbou dle vyhlášky MPO Č R č.425/2004 Sb (tis Kč)


201

5 066

1 962

3 104




variant a A





v jednotlivých druzích energií jsou podrobně rozepsána a analyzována v kapitole 10 a 11.

372

12 050

4 756

7 294

435 GJ tep/a

Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV




Monitoring a Targeting - energetický dozor

806 GJ tep/a

variant a B

Zateplení fasád (SO1 - SO3) (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.5) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV Monitoring a Targeting - energetický dozor

51





400

14 387

5 691

8 696




865 GJ tep/a


varianta C

Zateplení střechy (SCH1) (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.6) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV Monitoring a Targeting - energetický dozor

Varianta "D" obsahuje souhrn opatření v technologii vytápění, rozšířený o zásadní změnu tepelně – izolačních vlastností konstrukcí budovy. Hodnota průměrného součinitele prostupu




466

19 846

7 875

11 972



tepla obálkou budovy splňuje podmínku Uem ≤ Uem,N,rq.



1 009 GJ tep/a

varianta D

Zateplení fasád (SO1 - SO3) Zateplení střechy (SCH1) (specifikace zateplení viz. kap. 10.1.7) Rekonstrukce TS - instalace 2 cirkulačních smyček s adaptivní ekvitermní regulací. Důsledné uplatnění útlumových programů. Důsledné uplatnění TRV Monitoring a Targeting - energetický dozor

15.3.

Návrh optimální varianty

Ekonomické zhodnocení bylo zpracováno pro všechny varianty: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení variant souboru úsporných opatření hodnocená varianta

varianta A

stav před realizací úsporných opatření stav po realizací úsporných opatření náklady na úsporná opatření ve smyslu vyhl. MPO ČR č.425/2004 Sb. změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) změna ostatních provozních nákladů, v tom : - změna osobních nákladů ( mzdy, pojistné,…) (±) - změna ostatních provozních nákladů, (±) - změna nákladů na emise a odpady (±) změna tržeb (za teplo, elektřinu apod.), (+ zvýšení, - snížení) přínosy projektu celkem časové období pro ekonomické zhodnocení diskont


varianta B varianta C 3 628 GJ 1 733 tis Kč 2 823 GJ 2 763 GJ 1 361 tis Kč 1 334 tis Kč 7 294 tis Kč 8 696 tis Kč -372 tis Kč -400 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 0 tis Kč 372 tis Kč 400 tis Kč 20 roků 20 roků 3,0%

varianta D


52

hodnoty kriteriálních ukazatelů 15,4 roků 21,1 roků -113 tis Kč 2,6% 0 tis Kč 0 tis Kč

- prostá doba návratnosti Ts - reálná doba návratnosti Tsd - čistá současná hodnota NPV - vnitřní výnosové procento IRR daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) ostatní

GJ/a MWh/a %

roční úspory energií

435 GJ 121 MWh 11,99%

19,6 roků 30,0 roků -1 755 tis Kč 0,2% 0 tis Kč 0 tis Kč



806 GJ 224 MWh 22,21%

865 GJ 240 MWh 23,84%

1 009 GJ 280 MWh 27,82%

V následující tabulce je zhodnocena měrná spotřeba energie budovy podle vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. BD Jiřího z Poděbrad 2046, Sokolov



3 3 3 2




139 112 107 103

D C C C

nevyhovující vyhovující vyhovující vyhovující

930 164 024 919

Dále byly jednotlivé varianty posouzeny podle ČSN 73 0540-2/2011. Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla – Uem,N ,rq Hodnota průměrného Hodnota průměrného Hodnota průměrného Hodnota průměrného

součinitele prostupu tepla součinitele prostupu tepla součinitele prostupu tepla součinitele prostupu tepla


0,50 1,04 0,61 0,54 0,46

2

W/m K 2

W/m K W/m 2K 2 W/m K 2 W/m K

Ekonomická efektivnost je posuzována kritériem NPV a dle tohoto kritéria se nejvýhodněji jeví varianta „C“. Ale vzhledem k tomu, že se jedná u ostatních variant o investici spojenou se zásadní modernizací tj. výměnou oken, zateplením fasády a stropů, které je kromě úspor vyvoláno havarijním stavem, postrádá hodnocení dle čisté současného hodnoty investice na významu. Požadavek vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. na měrnou spotřebu energie budovy je splněn ve variantě „B“ - „D“. Požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla dle ČSN 73 05402/2011 je splněn pouze ve variantě „D“.

15.4.

Doporučení auditora

Audit prokázal existenci energetického úsporného potenciálu, který je uveden v tabulce kapitoly 12 a ekonomicky zhodnocen v kapitole 13. Požadavek vyhlášky MPO ČR č.148/2007 Sb. na měrnou spotřebu energie budovy a požadavek ČSN 73 0540-2/2011 na hodnotu průměrného součinitel prostupu tepla je splněn pouze ve variantě „D“. Varianta „D“ splňuje podmínku Uem ≤ Uem,N,rq podle ČSN 73 05402/2011. K realizaci doporučuji variantu „D“.

53



Měrná spotřeba energie budovy

varianta D

2 919

(kW h/m2 a)



103

C

vyhovující

Energetický štítek obálky budovy Typ budovy, m ístní označení:

Domov pro seniory

Adresa budovy: Celková podlahová plocha Ac = CI

Hodnocení obálky budovy

Jiřího z Poděbrad 2046, 356 01 Sokolov 7 842

m2

stávající

doporučení

Velmi úsporná

A 0,5

B 0,75

C

C

1,0

D 1,5

E 2

F 2,5

G

Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy 2

Uem ve W /(m K)

G

2,52

0,92

1,26

0,46

0,50

0,50

2,00 1,00

2,50 1,25

Uem = HT / A

Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 2

Uem,N ve W/(m K) Klasifikační ukazatel Cl a jim odpovídající hodnoty Uem Cl 0,50 Uem 0,25

0,75 0,38

Datum: 6.1.2012 Jméno a příjmení:

1,00 0,50

1,50 0,75

Ing. Jiří Merhout

Ing. Jiří Merhout – energetický auditor ev.č. 0819 Středisko pro úspory energie Most, Moskevská 508, 434 01

54

16.

Přílohy – výpočtová a obrazová část

V následující části jsou uvedeny výpočtové listy, jejichž výsledky jsou použity v textu auditu. K výpočtům jsou použity jednak vlastní produkty, které byly vytvořeny s pomocí tabulkového procesoru Excel a jednak jsou využity softwarové produkty firmy PROTECH Nový Bor, dále ČEA a softwarový produkt GEMIS.

55

16.1.

Plochy jednotlivých konstrukcí, tepelné ztráty

Zóna 1



plocha konstrukce vnější rozměry A (m2 )

SO 1 SO 2 SO 3 SCH 1 PDL1 OZ 1 DO 1 DO 2 DO 3

2 359 640 177 1 062 1 062 930 15 5 145

součinitel venkovní převažující vnitřní prostupu tepla výpočtová teplota Ti výpočtová teplota (°C) Te (°C) U (W/m2 K) 0,87 0,81 0,81 0,45 1,25 2,40 5,65 1,70 2,40

19 19 19 19 19 19 19 19 19

-17 -17 -17 -17 -17 -17 -17 -17 -17

24 214 6 394

m3 2 m

Vnitřní vytápěný objem zóny budovy Vi Intenzita výměny vzduchu n Měrná ztráta prostupem H T Měrná tepelná ztráta větráním HV

19 371

m

0,40 8 499 2 634

h -1 W /K W /K

Měrná tepelná ztráta budovy H

11 134

W /K

Vnější objem vytápěné zóny budovy V Celková plocha ochl. konstrukcí na systémové hranici A

3

činitel teplotní redukce b (1)

Měrná ztráta prostupem tepla (W /K)

1,00 1,00 1,00 0,91 0,66 1,15 1,15 1,15 1,15

2 877 742 205 773 305 3 048 107 9 434

16.2.

Tepelně – izolační vlastnosti stavebních konstrukcí

V této kapitole je uvedeno hodnocení jednotlivých konstrukcí na systémové hranici budovy dle požadavků ČSN 73 0540-2/2011. Hodnocení se týká „výchozího stavu“.

57

16.3.

Přepočet emisních faktorů palivo CZT - hnědé uhlí zemní plyn elektrická energie těžký topný olej

prach 8,624 0,000528 0,106 0,073

druh emise / emisní faktor (kg/GJ) oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý uhlovodíky 0,823 1 0,033 0,009 0,000253 0,042207 0,008441 0,001688 0,519 0,442 0,111 0 0,125 0,25 0,013 0,007

CO2 100 56 325 75

58

16.4.

Vstupní údaje od zadavatele – výpisy z faktur dodavatelů energií

V této kapitole jsou uvedeny poskytnuté výpisy z faktur dodavatelů energií

59

Energetický audit Domov pro seniory Jiřího z Poděbrad 2046 Sokolov

Recommend Documents