ŽENA A STRES
Číslo 1; prosinec 2011
Třinácté komnaty profesionálů
Dobrý sluha; špatný pán
Protipřenos, vyhoření
STRES
Kdy nám slouží a kdy škodí
Co jsem to vlastně zač Poznejte samy sebe
„Asi se zcvoknu“ Tajemství Str. 1
štěstí
Snadné recepty na štěstí a spokojenost
Kdy uţ je na čase navštívit psychiatra Str. 2
Pasti, pasti, pastičky Jaké boudy si na sebe šijeme sami Str. 3
Str. 4
Umíš správně řešit problémy??? Nauč se to! Str. 5
Křížovka dne !
Změň svůj ţivot
Zn. HNED! Str. 6
Stres- Dobrý sluha, ale špatný pán
Kdy nám stres pomáhá a kdy naopak škodí 1. Stres je prastarý adaptační mechanismus, který představuje reakci organismu na hrozící narušení jeho integrity. Vede k mobilizaci veškerých rezerv, které jsou připraveny k pouţití pro boj nebo útěk. Stresory mohou být různé. Vedle biologických stresorů, jako je např. tělesná nemoc, na náš-zvláště v dnešní době- číhá řada stresorů psychosociálních. Nietzche se domníval, ţe „co nás nezabije, to nás posílá“, ale řada prací se kloní k názoru, ţe chronický stres má neurodegenerativní účinky, vede ke úbytku dendritů neuronů a prokazatelnému sníţení objemu hippocampu. 2. Svaly se ve stresu napínají, coţ můţe vést aţ ke třesu, bolestem i migrénám 3. Dýchací systém- Stres dělá váš dech hlubším a rychlejším. Cíle m je zajistit co nějvětší přísun kyslíku pro další zásobení orgánů. Hyperventilace můţe provokovat panickou ataku. 4. Kardiovaskulární systém- Stres vede prostřednictvím aktivace sympatiku ke zrychlení srdeční frekvence, ke zvýšení síly kontrakce. Rozšiřují se cévy ve svalech, naopak zuţují v GIT a na kůţi. Chronický stres významně zatěţuje KVS a můţe vyústit aţ v ischemickou chorobu srdeční. K přímému dlouhodobě neblahému vlivu stresu na KVS se přidávají další rizika vyvstávající z důsledků stresu na ţivotosprávu. 5. Endokrinní systém- Kdyţ je organismus ve stresu, mozek vysílá z hypothalamu signály, v jejichţ důsledku jsou ţlázy s vnitřní sekrecí buzeny ke zvýšené produkci tzv. stresových hormonů- adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu. Tyto hormony se pak podílí na koordinaci dalších dějů v organismu.
6. Gastrointestinální trakt- Stres pravděpodobně zasáhne do vaší ţivotosprávy; můţe způsobit, ţe budete jíst buď o hodně více, nebo o hodně méně neţ obvykle. Spojí-li se stres s uţíváním alkoholu a kouřením, můţe to vést k gastroesofageálnímu refluxu. Ţaludek je ve stresu jako na vodě. Časté bývá překyselení, bolesti břicha, pocity na zvracení, nadýmání, sevření. Střeva ve stresu nejsou schopna absorbovat nutricienty z potravy; to můţe vyústit v průjmy, ale i zácpy
7. Reprodukční systém- Akutní stres nemusí mít na reprodukční systém zásadnější následky. Chronický stres vede u muţů ke sníţené produkci testosteronu, ke sníţené produkci spermií a impotenci. U ţen vede dlouhodobý stres k nepravidelné menstruaci, podmiňuje bolestivější periody a sniţuje chuť na sex
STRES A PSYCHICKÉ PORUCHY Psychóza
Organické poruchy
Problematika návykových chorob
Deprese
Psychopatie
STRES
Poruchy příjmu potravy
Úzkostné a somatoformní poruchy
Nespavost
Pasti, pasti, pastičky
Některé stresory nemůžeme odstřihnout, neřešit je a hodit za hlavu. Nelze se vyhnout všem rizikům, které na nás číhají, zároveň to ani pro vývoj osobnosti není příznivé. Člověk ke své progresi potřebuje podněty a zkušenosti a jejich přijímání s sebou může nésti stres. Řada nástrah ale vychází z toho, jak jsme se okolní podněty naučili zpracovávat; jak v jejich kontextu vidíme sami sebe a jak o nich přemýšlíme. Pasti, které tkví v nás samotných, jsou naším souborem iracionálních přesvědčení o sobě a o světe. Jsou výsledkem nepříznivých zkušeností. Označujeme je jako jádrová přesvědčení. Od nich jsou odvozena pravidla, která se uplatňují v tom, jak jednotlivým podnětům rozumíme. Nutí nás domnívat se, ţe něco nezvládneme. Naše touhy jsou nezbytnými potřebami. Naše hodnota se odvíjí od úspěchů a nezdarů. Musíme si udrţet souhlas autorit. Svět by se k nám měl chovat slušně. Věci se nedějí podle našich představ. Dopadneme špatně, kdyţ si dopředu nebudeme myslet a říkat, ţe věci jsou strašné a překáţky nepřekonatelné. Lidské štěstí je dáno souborem vnějších událostí a člověk má malou moţnost toto ovlivnit. Přání, která na nás někdo má, jsou naše povinnosti.
Kognitivní omyly Osobní filosofie, vycházející z iracionálních přesvědčení, vedoucí k nereálným a zobecňujícím předpokladům. •Svévolná dedukce- „závěry skokem“;věštby • Nepřiměřené zobecňování •Magnifikace, (minimalizace)-zvěličování •Personalizace- vztahovačné myšlení •Dichotomní „černobílé“ myšlení •Mentální černý filtr- “černé brýle“ •Diskvalifikace pozitivního •Musturbace- „musím“
Třinácté komnaty profesionálů- protipřenos Přestoţe mezi klientem a terapeutem vzniká profesionální vztah, pořád se jedná jen o setkání dvou lidí, z nichţ kaţdý má svou osobnost s celou různě dlouhou historií a předchozími záţitky. Tento kontakt nikdy není prost emocí. Důleţité je uvědomit si, ţe některé emoce, které se u klienta či terapeuta během terapie objeví, se podvědomě vztahují k jeho zkušenostem s někým nebo něčím významným v jeho vlastním příběhu, aniţ by s terapií jakkoliv jinak souvisely.
Přestoţe se jedná o nevědomý proces, často významně ovlivňuje terapeutický vztah i průběh poskytování sluţeb tím, ţe podněcuje komplementární jednání. Jde o takové jednání, kdy člověk opouští profesionální linii a nechá se strhnout k reakci na protipřenosové emoce, které zaţívá. Nedojde-li k uvědomění si tohoto fenoménu, naruší celý smysl léčby. Navíc nezvládnuté protipřenosy mohou výrazně katalyzovat rozvoj syndromu vyhoření.
Syndrom vyhoření ztráta iniciativ, bagatelizace, cynismus
přenos zátěţe na rodinné příslušníky; hádky, houstnutí atmosféry
přenos zátěţe na kolegy, konflikty
pokles kvality péče + ztráta zázemí a podpory + tělesné a duševní poruchy Syndrom vyhoření je důsledkem nerovnováhy mezi emoční investici jedince a „zisky“, které se mu navracejí v podobě kladných podnětů, uznání a pocitu úspěšnosti. Osobnostní dispozice (závislost na odměně zvenčí (pochvale, uznání), perfekcionismus; nadměrná zátěţ, stres a konfliktní napětí i v soukromí, neschopnost poţádat druhého o pomoc, nedostatek asertivity (poţádat o oprávněné poţadavky, říci „ne“, uzavírat kompromisy) Zevní okolnosti (práce s obtíţnými pacienty, kteří se nelepší, nadměrný časový tlak, špatná organizace práce, nedostatečná podpora v rámci kolektivu, omezený ţivotní styl (chybí pohyb, příjemné aktivity, přátelská setkání)
POZNEJME SAMI SEBE Sebepřijetí Potřebuji se v sobě vyznat, poznat své silné a slabé stránky, mít se rád takový, jaký jsem, znát svou hodnotu i hranice, a prosadit se. Silným není ten, kdo nemá slabost nebo ji nedává najevo. Silný je ten, kdo své slabosti můţe a dokáţe připustit
Asertivita Jsem takový, jaký jsem a dělám to, co dělám. Nejsem tu proto, abych plnil něčí představy, stejně jako ostatní tu nejsou proto, aby plnili představy moje. Jsem oprávněn sám posuzovat své jednání. Za to, co učiním jsem připraven převzít odpovědnost a nést důsledky.
Pozitivní aserce Soubor dovedností umoţňujících vyjádřit druhým lidem pochvalu a ocenění, dát najevo blízkost, vřelost, pochválit, povzbudit, sloţit kompliment. X často na druhých vnímáme spíše to, co nám vadí a to, za co bychom je mohli kritizovat X to, co je dobré, bereme jako samozřejmé X raději neřekneme nic, protoţe by to bylo „blbé“
STRATEGIE ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Mezi základní oblasti možných problémů patří vztahy, zaměstnání a výkonová oblast, oblast prožitková a jiné…
konflikty, závislost, osamělost, sexuální nesoulad, rozchod, obavami z odmítnutí, problémy s vyjádřením svých potřeb atd. Vztahové problémy souvisejí s potíţemi v komunikaci „Neumím si říci o to, co potřebuji.“ „Bojím se kritiky.“ s nepřiměřeným očekáváním od vztahů: „Chci aby mě všichni měli vţdy rádi„ a malou dovedností řešit problémy systematickým způsobem: „Jednou jsem zkoušela mu to říci a k ničemu to nevedlo, nemá to cenu!")
přetíţení v práci, sníţená výkonnost, potíţe se zvládáním domácnosti, problémy se studiem, odkládání aktivit, potíţe s určením si priorit, potíţe s plánováním aktivit a organizací činnosti, perfekcionismus nebo nadměrné poţadavky na sebe („vysoká laťka"), vyhýbání se činnostem, které nejsou příjemné, chaotické řešení problémů nebo řešení typu pokus-omyl, přetíţení z důvodu neschopnosti říci ne, nedostatek odpočinku a příjemných aktivit
vyhýbání se příjemným aktivitám, tlak „povinnosti“ je tak velký, ţe na příjemné aktivity není čas, nejsou vůbec zařazeny do programu, schází schopnost odpoutat se od problémů, sebepozorování, porovnávání se s druhými schází schopnost relaxovat či plně se proţitku oddat proţitek sice je dostatečný, ale v následující chvíli je bagatelizován. očekávání intenzity „příjemnosti“ je tak vysoké, ţe nejde naplnit
nedostatek peněz změna role v ţivotě (například po odchodu do důchodu, odchodu dětí z rodiny) nezaměstnanost tělesné onemocnění vlastní nebo rodinných příslušníků výchova malých dětí bez pomoci jiné osoby chybění vzdělání
Cíl: naučit systematický přístup k řešení problémů Kroky: seznam problémů, výběr problému z několika problémových oblastí, sledování a konkretizace – definice problémů v ABC, pojmech, stanovení cíle a dílčích cílů, brainstorming vhodných řešení, plán, realizace, hodnocení, odměny
Změňte svůj život
Zn. HNED! Konstruktivní řešení problémů Plánování práce i příjemných aktivit
Bilancování a ocenění se Aktivní odpočinek
Správná ţivotospráva Relaxace, meditace Dostatek spánku
Modrý ţivot jako inspirace od Foglara
Křížovka dne Ř
E
O
S
T
E
S
E
T
I
V
Proţitky a reakce ve vztahu ke klientovi
P
R
O
T
I
P
Způsob zpevnění ţádoucí změny
O
D
M
Ě
N
A
Nejúčinnější zbraň proti stresu
H
U
M
O
R
O
S
O
B
N
D
E
P
R
A
S
E
R
Soubor získaných a vrozených vlastností člověka
Důsledek dlouhodobého stresu Ochrana před manipulací
I
N
O
T
A
S
Obsah • • • • • • • •
Stres jako dobrý sluha ale špatný pán……… str. 1 Kdy uţ je na čase navštívit psychiatra……… str. 2 Pasti, pasti, pastičky………………………….. str. 3 Třinácté komnaty profesionálů………………..str. 4 Poznejme sami sebe…………………………. str. 6 Nauč se správně řešit problémy…………….. str. 7 Změň svůj ţivot; HNED………………………. str. 8 Kříţovka o ceny………………………………...str. 9
[email protected]
