Čemu včelaři věří a co včely dělají

Čemu včelaři věří a co včely dělají Napsal uživatel Jindřich Boháč Neděle, 24 Říjen 2010 12:11

Přiložený článek je jedním z těch, které byly publikovány na původním webu Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ. Dnes je tento informačně velmi bohatý web umístěn na adrese: www.n-vcelari.cz/old_web a kdykoli se na něj můžete podívat (sekce ČLÁNKY STARÝ WEB). Příspěvek je překladem německé předlohy, který provedl zakládající člen a první předseda PSNV-CZ, Jindřich Boháč. Tento inovátor a propagátor moderních metod nástavkového včelaření přinesl českým včelařům spoustu užitečných a cenných informací, zejména ze zahraničních včelařských pracovišť.

Čemu včelaři věří a co včely dělají

Berchtold Lehnherr, Schweizerisches Bienen-Zeitung, r. 2003, č. 3, s. 23 - 26

Gerhard Liebig ze Včelařského ústavu Hohenheim provádí již 25 let měření populace na více než 100 včelstvech. Tato měření mu ukázala, že včely ne vždy dělají to, čemu včelaři věří.

Na letošní (2002) velký včelařský den v severoněmeckém Soltau pozval Christoph Koch známého a kritického včelařského výzkumníka Gerharda Liebiga. Téma přednášky, "Čemu včelaři věří a co včely dělají", bylo Gerhardovi Liebigovi přizpůsobeno na tělo. Jako včelař z povolání a včelař vedlejšího výdělku při včelaření získal stejný názor: s jednoduchou, čas šetřící metodou získat mnoho medu. K tomu včelař musí znát způsob života včelstev a roztočů.

1/9


Ovládat roztoče Varroa Včelařské organizace se dostatečně nezabývají vážností situace ve včelařství, burcoval Liebig včelaře z povolání. "Kdo řekne, že ovládá roztoče Varroa, nepoznal situaci ve varroóze, věří v něco bez exaktního myšlení".

Věřit a vědět jsou dvě rozdílné věci. Liebig nechce vyprávět žádné pohádky, nýbrž zdůvodnit dynamiku včelstva. Za tím účelem musí každé tři týdny počítat plod a včely. Toto provádí také uprostřed léta, když jeho 150 včelstev jsou vysoké věže plné včel. Také roje a slabá včelstva jsou ve své vývojové populaci měřena. Tím je také zjišťována dynamika roztoče Varroa.

Rezistence a tolerance Včelařský výzkumník jasně rozlišuje varroatoleranci od varroarezistence. Rezistence znamená vlastnosti včel bránit se proti škůdci, jako například vyklízením napadeného plodu. Naproti tomu tolerance znamená, že včelstvo přes napadení roztočem Varroa nehyne a tím čelí vysokým počtům napadení. "Rezistentní včelstvo nemusí být bezpodmínečně varroatolerantní. Vynáší předem roztoče ven", vysvětluje Liebig. Rezistent naopak je včelstvo, když například každá včela, na které sedí roztoči, vylétá z úlu. Tak stále mizí všichni roztoči.

V rámci alternativního ošetření proti varroóze se Gerhard Liebig zasadil o kyselinu mravenčí. Včelařský výzkumník poznal, že zpočátku měla tato kyselina mravenčí nedostatky. Až v roce 1999 přišel na metodu s použitím lékařské láhve v nasazeném prázdném nástavku. Při ošetřování kyselinou šťavelovou uskutečnil jednoduché ošetření tkaninou (šátkem) s kyselinou šťavelovou. Kyselina šťavelová a mravenčí jsou metody významné pro praxi, říká Liebig.

Vlastní zkušenosti V polovině 80tých let vybudoval si Gerhard Liebig svoje soukromé včelařství a tehdy sám zjistil, že ne vše souhlasí, co včelařští poradci (již tehdy v nástavkových úlech - pozn. překl.) učí.

2/9


Podněcování, krmení, komplikovaná zábrana rojení, včelaření bez mateří mřížky, to vše byly doporučované metody, které dnes již více nepoužívá. Jeho cíl je, s co nejmenší námahou získat mnoho medu. Již na počátku 90tých let zjistil při měřeních populace, že podněcování včelstev na jaře nebo v pozdním létě nepřináší více včel. Liebig, který byl dříve proti mateří mřížce, najednou vidí, že mateří mřížka šetří práci a nezpůsobuje více rojení (rámek Zander 42 x 22 cm - pozn. překl.).

Více plodu - více roztočů "Abychom udrželi vývoj roztoče Varroa, musíme také rozumět vývoji včelstva". Je souvislost mezi včelstvem a vývojem včelstva, totiž "více plodu - více roztočů". Na druhé straně nedosáhne včelař více včel, když rozdrásává plásty s krmivem. Toto staré dogma zvrátil Liebig v důsledku měření populací. Avšak dnes včelaři věří novému tvrzení "topit místo podněcovat". Gerhard Liebig se tomuto tvrzení věnoval a chce měřením populace ukázat, zda za tím něco je, když včely sedí tepleji. Také dvouvčelstevní metodě je na stopě.

Velké ztráty včelstev v posledním roce musí kompenzovat tvorba oddělků. "Ztráty by nemusely být", říká Liebig. Změněné výsevy řepky, agrochemie jsou pouze hypotézy. Vina musí být nejprve hledána u včelaře, který při léčení varroózy byl nedůsledný. Tlak napadení na ostatních včelstvech přibývá teprve tehdy, když včelstvo hyne v pozdním létě, ne dříve. "Většina roztočů padá do trávy", utěšuje Liebig, který se intensivně zaměstnává tvorbou oddělků a přitom sleduje vývoj mateřských a mladých včelstev.

Oddělky a med V květnu se pro oddělek nespotřebuje tolik plodu a včel. Lépe je tvořit větší počet oddělků a s mateřskými včelstvy současně nasbírat mnoho medu. "Nejdůležitější je stanoviště. Včelař a chov mají menší vliv", shrnuje dohromady Liebig. Se svými 150 zkušebními včelstvy tvoří ročně 100 oddělků, které potřebuje také pro svých 60 včelařských začátečníků. Tím také zmlazuje včelstva. Med produkuje tak, že včelstva přemísťuje do nových snůškových území. Tak jsou včelstva v 5-6 nástavcích (Zander), která mají až 60 kg medu v medníkových nástavcích nad mřížkou, zatímco plodiště zůstává omezeno na dva nástavky. Také takové nástavkové věže prohlíží Liebig a jeho studenti, aby mohli každé tři týdny měřit sílu populace. Přitom zvedá

3/9


nástavek po nástavku a začíná v nejspodnějším, nejsilněji obsazeném nástavku a hodnotí plást po plástu. Že musí Liebig chovat jen mírná včelstva je samozřejmé. Jeho důležité selekční kritérium při chovném výběru je proto mírnost.

"Na konci květové snůšky je toto hodnocení namáhavé na záda", přiznává se sportovní výzkumník. "Kdo se rád cvičí, nemá žádné bolesti zad" povzbuzuje včelaře z povolání, aby zůstal při hodnoceních populace fit. Jako výzkumník hodnotí ve snůšce jak včelstva s mnoha nástavky, tak také slabá včelstva, s dvěma až třemi nástavky. Chce studovat neovlivněný vývoj, jak slabých tak také silných včelstev, aby věděl kolik mají k dispozici plodu a včel. Tak mohou býti rozpoznány provozní chyby a vlivy varroózy.

Při měření populace včelař také vidí zda není včelstvo v rojové náladě. V tomto případě se zhodnotí množství včel, plodové plásty budou oklepnuty, aby se mohla ohodnotit plocha plodu. Potom budou vyhledány matečníky a vylámány. O každém včelstvu má v knize přesné poznámky. Rozezná, které včelstvo se chce rojit. Všechna tato vyřadí ze selekce pro další chov.

Není ale možné předpovědět, jak se bude mladé včelstvo vyvíjet v příštím roce, jaký bude jeho medný výkon. Také produkční včelstva se v druhém roce vyvíjejí rozdílně. "Jednoroční test lže", říká Liebig, "jsou včelstva, která jsou v prvém roce dobrá, a jsou taková, která teprve v druhém roce jsou silná. Musí se ale tvrdě selektovat."

Standardní velikost 30 000 včel. Vytvoření plodového hnízda v březnu, dubnu a květnu s asi 40 000 plodových buněk ukazuje na standardní velikost. "Tolik plodových buněk nalézá se v červnu, červenci také ve dřívějších špatných včelstvech, která teprve později startovala", vysvětluje Liebig. Každé včelstvo dosahuje asi 35 000 plodových buněk. Počet včel je v průměru 30 000 včel, pouze vyjímečně 50 000 včel. Přesto včelaři věří starší literatuře, že mají ve včelstvu 80 000 včel.

Výrazné je také zmenšování plodového hnízda od počátku srpna. Toto se nenechá udržet ani žádným pozdně letním podněcováním. V souvislosti s měření populací je možno poznat, že zimní včely se jen zřídka líhnou před 1. srpnem. Odstranění roztočů musí se provést tedy

4/9


nejpozději na začátku srpna, aby zimní včely měly zdravý plod. O výzkumu juvenilního hormonu, kdy zimní včely přicházely na svět dříve, již v červnu a červenci neříkal Liebig nic. "Žádná národní společnost nemůže si dovolit lidi, kteří budou čekat jen nato, aby přežili zimu", říká a sází na dynamiku včelstva, která také přesto posiluje nepříznivými zvraty a zatížení roztoči, tedy je tolerantní. K tomu jeden příklad: V roce 2001 následoval v polovině dubna dlouhý čas chladného počasí. Obdivuhodným způsobem u slabších včelstev ubývalo méně plodu než u silnějších. Při 2 až 3 dnech chladna ještě stále včelstva plodovala. Teprve když denní teploty klesají delší čas pod 5 °C, klesají včelstva na kolena. Studená stanoviště mohou být přitom smrtelná.

Tvorba oddělků a chov Pro kontrolu rojení naklání Liebig horní plodový nástavek - přednost oproti Dadantovým úlům, kde musí být prohlédnuty celé plásty. Liebig vzhledem pracovní náročnosti neprovádí tvorbu smetenců (umělých rojů). Jeho recept je následující: Na konci dubna/května sestavit sběrný oddělek z plodových plástů a včel (ze včelstev se odebírá pouze po jednom plástu - pozn. překl.) Po jednom týdnu vylámat divoké (nouzové) matečníky a přidat chovný materiál. S vylíhnutými matkami, s plásty a včelami budou vytvořeny oplodňovací jednotky po jednom včelím plástu a plástu s krmivem jakož i souší. Tato oplodňovací včelstvíčka vyrůstají standardně k oddělkovým včelstvům. "Není nic krásnějšího, než vidět mladá včelstva růst. Rád nakouknu večer dovnitř a krmím oddělky", vypráví Liebig. Také se potom lépe podaří, postříkat plásty kyselinou mléčnou a snížit zamoření varroózou.

Liebig také vyzkoušel jak musí být velký počet včel pro včelstvíčko. Na jaře to jde s 800 až 1 000 včelami. Přitom se lépe tvoří tři včelstvíčka s 1 000 včelami než jeden oddělek s 3 000 včelami. "Často je do oddělku vtěsnáno příliš plodu a včel ", s politováním říká Liebig.

Jeho chov matek je již integrován do tvorby oddělků. Důležité kritérium chovu je selekce a kontrolované páření. Vyplatí se ale také šlechtění, když je možno vycházet pouze z mateřské strany. Při selekci přihlíží na mírnost a sklon k rojení. Bodavá a rojivá včelstva automaticky při selekci vypadávají. Také medný výkon a varroatolerance jsou cíle, které jsou zohledňovány při negativní selekci.

Mladá včelstva jsou vytvářena s pouze jedním plástem a jedním plástem s krmivem. V dalším roce, při vyzimování, je možno očekávat jednu třetinu dobrých, špatných a neupotřebitelných

5/9


včelstev. Není to ale tak, že na jaře silnější včelstva v ročním průměru přinesou také více medu než střední včelstva.

Tvorba oddělků - ve čtyřech krocích

Produkčním včelstvům bude odebrán při jejich vzestupném vývoji plod a včely, podle stavu od 20. dubna

V prvém kroku budou utvořeny sběrné oddělky. Po devíti dnech budou vylámány matečníky a přidán ch

Tyto oplodňovací jednotky budou vystaveny tam, dle podle zkušeností víme, že dochází k dobrému opl

Pozn. red.: Liebigovu metodu Moderní tvorby včelař oddělků 02/2008. ve čtyřech Nemáte-li krocích tento formou časopis, článku můžete s grafickým i další starší znázorněním čísla ča

6/9


Výnos a stáří včel Aby stoupal medný výnos má včelař tři možnosti: za prvé kočování, za druhé tvořit silná včelstva a za třetí zvýšit počet včelstev. K vědeckému zjišťování používá Liebig také na jaře úplně špatná včelstva. Teprve při zazimování nebojí se slabá zlikvidovat, neboť nechce utrpět žádné ztráty při přezimování.

Stáří včel je důležitá velikost. "Pravidlo 40-dní je nesprávné", říká Liebig. Vychází 21 denního vývoje od vajíčka ke včele a 19 dní životnosti, která právě není konstantní. Ve skutečnosti včely žijí na jaře kratší čas. Výchova plodu stráví jeho substanci a životnost klesá na asi 12 dní. Snůška a krmení přesto životnost nekrátí. "Pouze plodování, roztoč Varroa a nemoci jsou odpovědné za krátkou životnost", potvrzuje Liebig.

Plodování a tvorba oddělků Plodování je v předjaří určováno v prvé řadě počtem včel. Tato úzká korelace je od března do června. V říjnu je to ale obráceně, takže často mají slabší včelstva více plodu než silná. Počet plodu stoupá do poloviny roku ke svému maximu. To znamená, že matka klade nejvýše 2 000 vajíček za den - více nemůže.

7/9


Plodování a výměna včel je tedy závislé na samotném včelstvu a je důležitý prostředek k zábraně nemocí. Proto každé včelstvo dbá na to, aby provádělo výměnu včel a co nejlépe prošlo rokem. Omezení plodování je tedy proti přírodě. Proto Liebig odebírá k tvorbě oddělků plodové plásty a včely pouze ve fázi růstu včelstev.

Obsah vody Včelaři dělají mnohé příliš pozdě: "Začínají pozdě s léčením varroózy a začínají příliš pozdě s kontrolou rojení, tvoří příliš pozdě oddělky a kočují příliš pozdě. Pouze jedno dělají příliš brzo: vytáčejí med příliš brzo." Pro obsah vody v medu jeví se množství včel jako důležitý faktor. Ovšem rozhodující je jakost snůšky, její obsah vody a perioda přínosu. Prostý recept pro včelaře zní: med ponechat o jeden týden déle ve včelstvu, abychom vytáčeli sušší med. Zda jsou úly z plastické (umělé) hmoty nebo dřevěné nástavky nehraje žádnou roli. Také ne poměr počtu včel k počtu nástavků s medem.

Dvouvčelstevní metoda Slabá včelstva budou jednoduše nasazena nahoru na silná a mateří mřížka se vloží mezi ně. Tak může také slabé včelstvo rozšířit svůj plod, aby později mohlo býti opět rozděleno a přemístěno. Bratr Adam právě tak vyrovnával v březnu/dubnu převěšováním plástů. Dvouvčelstevní metoda, s nižšími nástavky, odpovídá tomuto vyrovnávání v Dadantových úlech.

přeložil Jindřich Boháč

8/9


9/9

Čemu včelaři věří a co včely dělají

Recommend Documents