EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

EMPLA AG, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

PPoossoouuzzeenníí zz hhlleeddiisskkaa vvlliivvůů nnaa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí ddllee zzáákkoonnaa čč.. 110000//22000011 SSbb..,, oo ppoossuuzzoovváánníí vvlliivvůů nnaa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí vv ppllaattnnéém m zznněěnníí

INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ÚSTECKÉHO KRAJE, INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ÚSTECKÉHO KRAJE

Objednatel: Zpracovatel:

Spolupracovali:

Ústecký kraj EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993 Bc. Naděžda Jarošová Ing. Marcela Skříčková Mgr. Denisa Pelikánová Ing. Milan Závadský

Hradec Králové, březen 2010

Archivní číslo: 54/10

EMPLA AG spol. s r.o. IČO: 259 96 240 tel.: 495 218 875, 495 211 579 Za Škodovkou 305 DIČ: CZ 259 96 240 fax.: 495 217 499 503 11 Hradec Králové Bank. spoj. 27-9410870237/0100 e-mail: [email protected] Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004

www.empla.cz

Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje, Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje – hodnocení SEA

__________________________________________________________________________

Bez

písemného

souhlasu

společnosti

EMPLA

AG

spol. s r. o. Hradec Králové a odpovědného zástupce uvedeného v osvědčení o autorizaci nesmí být tento dokument, ani jeho části, reprodukovány.

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-2-


__________________________________________________________________________

OBSAH: 1.

Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím ...................................................... 6

2.

Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.............................................................. 12

3.

Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy ........................................................................................ 42

4.

Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) .................................... 53

5.

Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vztahy v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení........................ 56

6.

Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí ........................................... 59

7.

Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce.................. 68

8.

Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) ..................................................................... 70

9.

Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí 70

10.

Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce.................................................................................. 72

11.

Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.......................................................... 72

12.

Vlivy koncepce na veřejné zdraví................................................................................... 73

13.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.................................................................... 87

14.

Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví................................................................................................ 92

15.

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci.......................................... 97


-3-


__________________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

CO

Oxid uhelnatý

CO2

Oxid uhličitý

CZT

Centrální zásobování teplem

ČEZ

Česká energetika

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

DMKP

Dlouhodobé měsíční křivky překročení

EIA

Posuzování vlivů na životní prostředí

CH4

Metan

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NH3

Amoniak

NO2

Oxid dusičitý

NOx

Oxidy dusíku

ORP

Obec s rozšířenou působností

PAH, PAU Polycyklické aromatické uhlovodíky PM10

Suspendované částice (tuhé znečišťující látky) – frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µg/m3

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

RIVM

Národní ústav veřejného zdraví a životního prostředí

SO2

Oxid siřičitý

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VOC

Těkavé organické látky

WHO

Světová zdravotnická organizace

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚ

Zdravotní ústav

ŽP

Životní prostředí


-4-


__________________________________________________________________________ Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Integrovaného Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. hodnocení SEA). Tento požadavek plyne ze závěru zjišťovacího řízení vydaného dne 13. 8. 2009 Ministerstvem životního prostředí (číslo jednací: 63407/ENV/09), který byl vydán k Aktualizaci Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Vyhodnocení bylo zpracováno nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení: vyhodnocení souladu koncepce s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, např. Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, programy snižování emisí a plány odpadového hospodářství, vyhodnocení, zda a jak koncepce zohledňuje strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR, vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje ochranu zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, přírodních parků, krajinného rázu, územního systému ekologické stability krajiny, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a zranitelných biotopů, vyhodnocení, zda je koncepce v souladu s Plány péče o zvláště chráněná území, která leží, nebo zasahují na území Ústeckého kraje, porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny, vyhodnocení, zda a jaký vliv může mít koncepce na veřejné zdraví, a to v souladu s metodikou HIA a vyhodnocení souladu koncepce se schválenou Zdravotní politikou Ústeckého kraje, která vychází z programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 21, posouzení, zda a jakým způsobem koncepce zohledňuje stávající imisní zatížení dotčeného území (zejména ve vztahu k imisím PM10, PM2,5, emisím těkavých látek a oxidů dusíku) a jak přispívá k odstranění nadlimitní imisní zátěže obyvatelstva, v lokalitách s chemickým průmyslem posoudit škodliviny v ovzduší charakteristické pro tento průmysl, posoudit, jakým způsobem jev koncepci zohledněna nepřípustnost nárůstu znečištění ovzduší v důsledku budování energetických zdrojů v Ústeckém kraji, posouzení, zda a jakým způsobem koncepce řeší dopad na ovzduší pro jednotlivé druhy používaných paliv u jednotlivých zdrojů znečišťování a při jejich případném nahrazení palivy alternativními, popřípadě kvalitnějšími svým složením,


-5-


__________________________________________________________________________ posouzení, zda a jak koncepce řeší dopad na ovzduší, ke kterému dochází vlivem lokálního vytápění v rodinných domcích, neboť zdražováním ekologicky ušlechtilých paliv (plyn, koks) dochází ke zvýšení množství spalování nejen dřeva, ale i jiných druhů materiálů (např. tuhý komunální odpad), které následně znečišťují ovzduší, vyhodnocení vlivů rozvoje jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Dále pak posouzení, zda a jak koncepce podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy, posouzení, zda a jak koncepce řeší možnosti využití obnovitelných zdrojů energie s ohledem na změnu krajinného rázu a případné riziko šíření invazních druhů, posouzení, jaké jsou případné dopady využívání obnovitelných zdrojů energie na přírodu a krajinu, zejména s ohledem na navazující potřebnou infrastrukturu a vlivy při optimalizaci dopravní sítě, vyhodnocení vlivů koncepce ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod. Posouzení, zda a jak koncepce řeší znečištění v povodí povrchových toků, závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení koncepce vypořádat. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, dle přílohy č. 9 a dle Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí MŽP vydané v květnu 2004.

1.

Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím

1. 1 Údaje o zadavateli Zadavatel:

Ústecký kraj

Pořizovatel:

Ústecký kraj

Sídlo:

Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

Oprávněné osoby:

Ing. Pavel Sedlecký - vedoucí oddělení OPR odboru ŽPZ tel. 475 657 185 e-mail: [email protected]

1. 2 Údaje o zpracovateli Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje DHV CR, spol. s r. o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha-Karlín EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-6-


__________________________________________________________________________ Tel: 236 080 550 1. 3 Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected], [email protected] 1. 4 Obsah a cíle koncepce Primárním cílem Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje je dosáhnout doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Ústecký kraj. Doporučené hodnoty krajských emisních stropů jsou pro Ústecký kraj stanoveny nařízením vlády č.351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č.417/2003 Sb. Stanovené hodnoty pro Ústecký kraj jsou pro SO2 70,1 kt/rok, pro NOx 66,5 kt/rok, pro VOC 24,8 kt/rok a pro NH3 4,0 kt/rok. Základním cílem Programu je dále omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází. V období 2000 až 2007 bylo na území Ústeckého kraje zjištěno nedodržování imisních limitů stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované částice velikostní frakce PM10, oxid siřičitý a oxid dusičitý a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a)pyren, arsen a troposférický ozón. Pro oxid uhelnatý a olovo nebylo během sledovaného období na území Ústeckého kraje nedodržování imisních limitů zjištěno. Rovněž nedocházelo v letech 2000 – 2007 k překračování cílového imisního limitu pro kadmium. Vedlejšími cíli programu jsou: přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména oxidu uhličitého a metanu (cestou preference nástrojů a opatření omezujících současně jak emise znečišťujících látek, tak emise skleníkových plynů),

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji,

přispět k omezování vzniku odpadů.


-7-


__________________________________________________________________________ Krajský program snižování emisí Ústeckého kraje je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). V souladu s aktuálním světovým trendem je v Programu zdůrazněn integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu a jsou proto upřednostňovány takové nástroje a opatření, které vedle snížení emisí znečišťujících látek současně vedou také k omezení emisí hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého. Velký důraz je proto kladen na:

normativní a organizační nástroje v kompetenci kraje,

nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek obchodních soutěží, vyhlašovaných správními úřady či jimi přímo ovlivňovanými organizacemi), ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší), normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje),

dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody),

vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí, výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí, v případě nápravných opatření u stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na přednostní využívání stávajících odlučovacích zařízení.

Globálním cílem Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje je zajistit na celém území Ústeckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Mezi cíle vyžadující ochranu patří obyvatelé žijící v oblastech s překročenými hodnotami imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví.


-8-


__________________________________________________________________________ Specifickými cíli Programu jsou: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak. Mezi celkové priority Programu patří: snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10, oxidem siřičitým, oxidem dusičitým a benzo(a)pyrenem, snížení emisí oxidů dusíku (prekurzor ozónu; riziko nedodržení doporučené hodnoty krajského emisního stropu), snížení emisí oxidu siřičitého (riziko nedodržení doporučené hodnoty krajského emisního stropu),

snížení emisí těkavých organických látek (prekurzor ozónu).

Z lokálního hlediska a z hlediska časové naléhavosti jsou prioritou města a obce kategorie I a II, protože v každém z nich žije více než 1 tisíc obyvatel. Významná část obcí kategorie III je navíc ovlivněna emisemi ze zdrojů znečišťování ovzduší, provozovaných či existujících na území měst či obcí kategorie I a II. 1. 5 Vztah koncepce k jiným koncepcím Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na (Integrovaný) Národní program snižování emisí České republiky a na Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů (je zaměřen na snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). Tyto koncepce se staly hlavním podkladem pro stanovení relevantních cílů pro jednotlivé složky životního prostředí posuzovaných koncepcí. Tyto koncepce jsou ve vzájemné vazbě, zejména pro společný cíl snižování emisního zatížení. Kromě toho jsou významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: Státní politika životního prostředí ČR Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především dosažení dalšího zlepšení EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

-9-


__________________________________________________________________________ kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí. Posuzované koncepce z tohoto dokumentu vycházejí, je jedním z hlavních podkladů. Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je dalším ze základních dokumentů pro tvorbu KPSE a KPZKO. Jednou z prioritních os operačního programu je právě zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie a omezování průmyslového znečištění, v porovnání se stanovenými opatřeními posuzovaných koncepcí je vazba těchto koncepcí zřejmá. Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Posuzované koncepce vychází ze Státní energetické koncepce, naplňuje její hlavní cíl, ve svých navržených opatřeních řeší mimo jiné rozvoj environmentální příznivé energetické infrastruktury, ekologizaci velkých zdrojů znečišťování i úspory a efektivnější využívání energie a rozvoj nespalovacích a alternativních zdrojů energie, lze ji tedy označit za relevantní, Statní energetická koncepce se stala relevantním podkladem při tvorbě KPSE a KPZKO. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Vizí Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů je energetické hospodářství postavené na hospodárném a environmentálně šetrném využívání všech zdrojů energie, s rostoucím využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie a alternativních paliv v dopravě. Vazba posuzované koncepce na Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů je zřejmá, navržená opatření vycházejí z vize tohoto programu. Koncepce byla tedy relevantním dokumentem při stanovování jednotlivých opatření KPSE a KPZKO. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Obě posuzované koncepce byly vytvořeny s ohledem na další z relevantních koncepcí, a to na Národní program na zmírnění dopadů klimatu v České republice. Ta mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů. Kromě vysvětlení fyzikálních principů změny klimatu a nastínění vývoje mezinárodních jednání obsahuje tento program údaje o hodnotách emisí skleníkových plynů v České republice včetně projekcí dalšího vývoje a prezentuje návrhy konkrétních opatření na snižování emisí skleníkových plynů i adaptačních opatření. Právě EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 10 -


__________________________________________________________________________ z těchto návrhů bylo vycházeno při formulaci jednotlivých opatření navržených v obou posuzovaných koncepcích. Státní dopravní politika Základním cílem dopravní politiky České republiky je realizace svobody trvale udržitelné mobility osob a věcí jako nutný atribut naplnění požadavků Listiny základních práv a svobod i požadavků svobodného obchodu a optimální podpora udržitelného rozvoje přiměřeným dotvářením dopravního systému. K tomu vede strategie udržitelných způsobů dopravy s podporou enviromentálně šetrných způsobů a omezováním způsobů nejméně šetrných. Státní dopravní politika je taktéž relevantním podkladem pro tvorbu obou posuzovaných koncepci. Základní cíl Státní dopravní politiky je zohledněn v souboru opatření pro snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy. Operační program Doprava Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Zkvalitnění dopravní infrastruktury je v posuzovaných koncepcích naplněn několika navrženými opatřeními pro snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy. Operační program doprava byl tedy jedním z relevantních dokumentů pro tvorbu KPSE a KPZKO. Strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. I tento dokument se stal v širších souvislostech podkladem pro stanovení relevantních cílů obou posuzovaných koncepcí. Na horizontální úrovni je významná vazba na Územní energetickou koncepci Ústeckého kraje, Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Ústeckého kraje, Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje a v širších souvislostech na Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. Tyto koncepce vycházejí z výše uvedených dokumentů celostátní úrovně. Územní energetická koncepce je součástí Konceptu snižování emisí a imisí, avšak vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena Státní energetická koncepce, nebyla provedena její aktualizace. Konceptu snižování emisí a imisí a její aktualizace byla podkladem pro zpracování návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. V současné době je návrh EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 11 -


__________________________________________________________________________ Zásad územního rozvoje ÚK zpracován, projednán se všemi dotčenými orgány, připomínky jsou zapracovány, je zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je i SEA, a probíhá zapracování připomínek k tomuto materiálu. Po veřejném projednání budou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vydány. Na lokální úrovni byly zpracovány místní Programy ke zlepšení kvality ovzduší ve městech Děčín, Chomutov, Jirkov, Litoměřice, Litvínov, Lovosice a Ústí nad Labem. Ty vycházejí z výše uvedených dokumentů celostátní úrovně. Koncepce Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje jsou v souladu s cíly a opatřeními všech koncepcí, které se vztahují k předmětnému území, ať již na celorepublikové nebo krajské úrovni.

2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Obě koncepce jsou navrženy monovariantně, ke zhodnocení byla předložena jedna varianta postupu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v oznámení koncepce hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole 3 tohoto vyhodnocení SEA. Při popisu zájmového území byly využity údaje týkající se stavu dotčeného území a jeho přírodních podmínek z dostupných literárních pramenů a studií. Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) Nulovou variantu reprezentuje současný stav životního prostředí v zájmovém území bez realizace záměrů předkládaných v Integrovaném Krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje a v Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší. Upřednostnění nulové varianty se nepředpokládá. Z hlediska vlivů na životní prostředí patří k potencionálně dotčenému území celé území Ústeckého kraje. Ústecký kraj se nachází v severozápadní části České republiky. Rozprostírá se na 5 335 km2 a tvoří tak 6,8 % rozlohy České republiky. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským, na jihozápadě s Plzeňským a na jihu se Středočeským krajem. Jeho severní hranici tvoří státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Ústecký kraj se skládá z šestnácti správních obvodů, obcí s rozšířenou působností Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec. Ty se dále dělí na třicet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.


- 12 -


__________________________________________________________________________ Přírodní poměry kraje jsou velmi rozmanité a do značné míry ovlivnily osídlení i hospodářské využívání území. Západ kraje při hranicích s Německem tvoří řídce osídlené Krušné hory, nejvyšší místo kraje leží na úbočí Klínovce (Macecha, 1 113 m n. m.). Krušné hory směrem do vnitrozemí strmě spadají do podkrušnohorské pánevní oblasti, která vzhledem ke svému geologickému vývoji (jde o tektonickou sníženinu s mocnými třetihorními sedimenty) disponuje značnými zásobami hnědého uhlí, s čímž souvisí i velká koncentrace průmyslu, zejména energetického. Z pánevní oblasti směrem na východ se zvedá vulkanické České středohoří, východ kraje tvoří rovinatá a zemědělsky využívaná krajina v okolí Litoměřic a Loun. Na severu kraje se rozkládá převážně pískovcová Děčínská hornatina, jejíž součástí je i národní park České Švýcarsko. Kostru říčního systému v kraji tvoří Labe, které pod Litoměřicemi protéká Českým středohořím a posléze Děčínskými stěnami. Jeho levostrannými přítoky jsou Bílina a Ohře, pravostrannými Ploučnice a Kamenice. Místo, kde Labe opouští území ČR, je nejnižším místem kraje i ČR (Hřensko, 115 m n. m.). Klimaticky je možné kraj rozdělit na chladné a vlhké Krušné hory, mírně teplé Podkrušnohorské pánve a Šluknovsko a teplý a suchý jihovýchod kraje. Vzhledem k přírodním podmínkám je Ústecký kraj převážně průmyslový. Zpracovatelský průmysl má i největší podíl na zaměstnanosti v Ústeckém kraji (28 %). Trendy v průmyslu (pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob) mají za následek, že míra registrované nezaměstnanosti v kraji patří v národním srovnání k dlouhodobě nejvyšším (7,4 % v roce 2008). Kraj má (s výjimkou Šluknovského výběžku) velmi dobré dopravní napojení, neboť jím procházejí důležité silniční i železniční mezinárodní tahy (např. dálnice D8 a železniční koridor přes Ústí nad Labem a Děčín do Německa). Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v ČR a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři. V roce 2007 se kraj podílel na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) ČR 6,5 %. V přepočtu na jednoho obyvatele dosáhl 80,7 % republikového průměru a mezi kraji je na dvanácté pozici. Krajina, reliéf V severní části území se rozkládá pásmo Krušných hor, Lužických hor a Labských pískovců. Labské pískovce tvoří unikátní skalní města, soutěsky a skalní věže o výškách až 400 m n. m. Nejvyšším bodem Ústeckého kraje je úbočí hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se však již nachází na území Karlovarského kraje. Nejvyšší hora na území Ústeckého kraje je Macecha v okrese Chomutov, se svými 1 113 m n. m. Nejnižším bodem pak hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.). V jihovýchodní části kraje se rozprostírají roviny, tzv. Česká křídová tabule pocházející z druhohor, kde se nachází historicky nejznámější hora České republiky, Říp. Území Českého středohoří, které vzniklo v období třetihor sopečnou činností, bylo pro svůj neopakovatelný krajinný ráz a přírodní bohatství z větší části vyhlášeno jako chráněná krajinná oblast. Jeho nejvyšším vrcholem je Milešovka (836 m n. m.). České středohoří je geologicky nejmladší pohoří v České republice. S ohledem na hospodářský význam lze Ústecký kraj rozlišit na čtyři různé oblasti Podkrušnohoří, s rozvinutou průmyslovou výrobou, zemědělskou oblast Polabí a Poohří, samotné Krušné hory, řídce osídlené s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec území Děčínska, kde se setkávají plochy velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko) společně s územím Šluknovska. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 13 -


__________________________________________________________________________ Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně geomorfologie, reliéfu krajiny a fragmentaci krajiny v důsledku hrubých terénních úprav, příprav území pro stavbu a nových staveb. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. V případě nerealizování koncepce k tomuto předpokládanému ovlivnění nedojde. Historie Velká část území Ústeckého kraje byla historicky ovlivněna přítomností podpovrchového nerostného bohatství, zejména rozsáhlých ložisek hnědého uhlí. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod Krušnými horami, od Ústí nad Labem až po Kadaň. Dalšími významnými nerostnými surovinami, které se na území kraje vyskytují, jsou kvalitní sklářské a slévárenské písky a stavební kámen. Díky bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Památkově chráněno je celkem 6578 objektů, třináct z nich je zapsáno na seznamu národních kulturních památek (např. klášter v Oseku, klášter františkánů v Kadani, kostel sv. Mikuláše v Lounech, hora Říp, Malá pevnost s hřbitovem v Terezíně atd.). Veřejnosti málo známou památkově chráněnou skupinou jsou archeologická naleziště a hradiště. V kraji se nachází celkem 21 hradišť, 15 tvrzišť a 4 archeologické lokality. V případě nerealizování posuzovaných koncepcí nedojde ke změně historických hodnot Ústeckého kraje. Geomorfologie Z geomorfologického hlediska můžeme rozdělit Ústecký kraj na čtyři oblasti a to Krušné hory, Mosteckou pánev, České středohoří a Doupovské hory a Českou křídovou tabuli. Krušnohorská oblast je charakterizována starohorním a prvohorním krystalinikem, které představují především hojně využívaná rudná ložiska. Významnými místy výskytu a těžby byly například Cínovec, Krupka, Hora Svaté Kateřiny a Měděnec. Raritou této oblasti je prvohorní černouhelná pánev u obce Brandov v Krušných horách. Mosteckou pánev tvoří třetihorní usazeniny, ze kterých se vytvořily hnědouhelné sloje. Těžba hnědého uhlí je pro tuto oblast charakteristická a největší měrou ovlivňuje životní prostředí. Další surovinou, která se zde těžila, byly keramické suroviny. České středohoří a Doupovské hory jsou výsledkem třetihorní sopečné činnosti. Horniny vzniklé touto činností jsou především čediče, znělce a sopečné popely. Na území Ústeckého kraje zasahuje také Česká křídová tabule s křídovými vrstvami vápence (např. v Čížkovicích). Významnou a také chráněnou oblastí pískovců je CHKO Labské pískovce. Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně geomorfologie a reliéfu krajiny v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. V případě nerealizování koncepce k tomuto předpokládanému ovlivnění nedojde.


- 14 -


__________________________________________________________________________ Geologické poměry Celé severozápadní Čechy jsou jako většina území České republiky součástí Českého masivu. Jejich geologická stavba je velmi složitá a podílejí se na ní horniny rozmanitého stáří, původu a vlastností, což se projevuje i bohatými tvary reliéfu. Jsou zde tedy zastoupeny horniny krušnohorského krystalinika (ruly, telnický žulový masiv), sedimenty křídy (především pískovce) vystupují v Tiských stěnách a v denudačních zbytcích na plošině krystalinika i v údolí Labe a Bíliny. Třetihorní činnost, v tomto území viditelnou nejvíce, dokládají sedimenty a vulkanity. Hospodářsky nejdůležitější je sedimentární výplň Chabařovické pánve (hnědé uhlí, nadložní štěrky, diatonik, písky a jíly). Hnědouhelné slojky byly v minulosti těženy i hlubinně ze sopečných hornin. Docházelo i k samovznícení a prohořívání těchto slojí a tím k vypálení nadložních jílů ve tvrdé a pestře zbarvené porcelanity (okolí Trmic a v ústecké části Klíše). Vulkanity dominují v jižní části Ústecka, ležící prakticky v samém centru Českého středohoří. Jeho výrazný reliéf je tvořen hřbety a vrcholy, které vznikly během třetihorní sopečné činnosti. Současnou podobu však krajina získala až později. Především ve čtvrtohorách, kdy docházelo k intenzivnímu zvětrávání a erozi měkkých křídových usazenin. Poslední výzkumy dokládají, že velká část středohorských vrchů vznikla vypreparováním výplní sopečných sopouchů. Dnes tvoří výrazné krajinné dominanty. Z geologického hlediska jsou zde nejvíce zastoupeny čediče, dále pak fonolity, tefrity a trachyty rozrůzněné magmatickou diferencí až ve velmi vzácné typy (žilné odštěpeniny camptonit, monchiquit, bostonit a gauteit). Proslulým a mineralogy vyhledávaným nalezištěm je trachyt Mariánské skály, který, obnažen erozí, vystupuje prakticky v samém centru Ústí nad Labem (minerály se vyskytují v dutinách horniny). U čedičů je pozoruhodná sloupcová odlučnost, která se vyskytuje na mnoha místech Ústecka. Čtvrtohory zastupují většinou naváté sprašové hlíny, v jižní části Ústecka i pravé vápnité spraše, svahové sedimenty smíšené povahy při úpatí Krušných hor i vulkanických vrchů Českého středohoří a říční sedimenty v údolí řek Labe a Bíliny. Ty jsou nejčastějšími místy nálezů čtvrtohorních fosilií. K těm patří například pozůstatky mamutů, rohy nebo parohy velkých býložravců a kosterní pozůstatky dalších savců. Ve čtvrtohorách také vznikl malebný kaňon řeky Labe s četnými terasami a zákrutami. Odnosem méně odolných hornin pak vznikl dnešní kopcovitý reliéf krajiny. V případě, že posuzované koncepce nebudou realizovány, nedojde ke změně geologických poměrů zájmového území. Pedologické poměry, ZPF Převažujícím půdním představitelem v Mosteckém bioregionu (1.1) je černozem. Černozemě se vytvořily v nejteplejších a nejsušších oblastech v rovinatém a mírně zvlněném terénu do nadmořské výšky asi 300 metrů. Půdotvorným substrátem černozemí jsou zde hlavně spraše, v menší míře a jen lokálně písčité sedimenty. Černozemě se vyvíjely v důsledku intenzivní tvorby i akumulace organických látek v půdě pod původní travinnou vegetací. Hlavním probíhajícím půdotvorným procesem u černozemí je proces humifikace, tj. složitý proces tvorby a vývoje půdního humusu, vyznačující se u černozemí vznikem kvalitní, tmavě zbarvené humínové substance (kvalitního humusu humínového typu). Typickou charakteristikou profilu černozemí jsou hluboké, tmavě zbarvené vrstvy (horizonty) tzv. molikového diagnostického typu. Obsahují 1,9 až 3,0 % humusu v ornici. Svrchní humózní horizont má obyčejně hloubku 20 až 70 cm. Reakce je neutrální, ve spodině až mírně alkalická. Sorpční komplex bývá nasycen výměnnými bazemi. V popisované lokalitě se nachází subtyp černozemě – černozem typická na spraši, charakteristická vyloužením EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 15 -


__________________________________________________________________________ uhličitanu vápenatého z celého humusového horizontu a většinou i z horizontu přechodného. V místech s mělkými sprašovými vrstvami se na písčitých substrátech vytvořily drnové půdy černozemní. V Řipském bioregionu (1.2) jsou převažujícím půdním typem karbonátové černozemě na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy až do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jižní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na spraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené, fluvizemě na Ohři. Zvláštností jsou okrem prosycené gleje v luhu Myslivna u Libochovic. V západní části Úštěckého bioregionu (1.3) převažují typické až hnědé pararendziny na vápnitých svahovinách, slínech a opukách, na ostrovech spraší jsou vyvinuty typické černozemě. Ve východní části převažují hnědozemě na spraších. Na vápnitých pískovcích v severní a východní části jsou ostrůvkovitě vyvinuty luvizemě arenické, na mělčích zvětralinách pak arenické kambizemě. V nivách se vyskytují převážně vápnité fluvizemě. Milešovský bioregion (1.14) se vyznačuje rozmanitostí půd. Hlavní roli mají eutrofní kambizemě a pestrá škála slabě vyvinutých půd od nejrůznějších typů rankerů po pararendziny na čedičích. Lokálně se vyskytují i kambizemě typické a pelické kyselé. V nižších suchých polohách jsou různé typy černozemních půd, od typických černozemí na spraších, po těžké pelické karbonátové černozemě na slínech. Půdní poměry charakteristické naprostou převahou eutrofních kambizemí se vyskytují ve Verneřickém bioregionu (1.15). Tyto půdy jsou však ve vyšších rovinatých polohách často oglejené. Na úpatích kopců v severovýchodní části jsou vyvinuty rozsáhlé plochy primárních pseudoglejů, přecházejících do pseudoglejových luvizemí na sprašových hlínách a slínech. Nacházejí se zde i velké ostrovy kyselých typických kambizemí. Na exponovaných místech skal a srázů jsou různé typy rankerů podle úživnosti substrátu. Stepní půdy v podobě živných rankerů nebo černozemí na hlubších hlinitých podkladech zasahují do tohoto bioregionu jen zcela okrajově. Půdy Šlukovského bioregionu (1.57) odpovídají bázemi chudému podkladu a vlhkému podnebí. Převládají kyselé typické kambizemě, v plochých sníženinách se vyskytují větší plochy primárních pseudoglejů, na sušších místech na sprašových hlínách přecházejí do pseudoglejových luvizemí. V nejvlhčích centrálních částech sníženin jsou relativně hojné i typické gleje, přecházející do organozemních glejů. Na ojedinělých neovulkanických sucích a některých dalších vrcholech jsou rankery, zpravidla eutrofní, až eutrofní kambizemě. V Krušnohorském bioregionu (1.59) jsou nejrozšířenějšími půdami vrcholové plošiny kambizemní podzoly, místy též oglejené, nebo zrašelinělé podzoly. Charakteristické jsou i větší plochy typických glejů na podmáčených místech, na vlhčích místech přecházejí do značně rozsáhlých organozemí typu vrchovištních rašelin. Na vrcholech nad 1 000 m jsou vyvinuty typické podzoly. Na čedičích jsou naopak zastoupeny ostrůvky eutrofních rankerů a kambizemí. I půdy na okrajovém svahu, vzhledem k chudému substrátu, zůstávají chudé a kyselé. Zcela převládají bystrické EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 16 -


__________________________________________________________________________ kambizemě, na strmých skalních srázech se objevují oligotrofní rankery, časté jsou i nevyvinuté suťové litozemě. Pouze na úpatích strmějších svahů v dolní části údolí se vyskytují relativně bohatší kyselé typické kambizemě. Údolní nivy jsou z velké části štěrkovité až hrubě kamenité. Všeobecným znakem půd (s výjimkou půd na neovulkanitech) je nedostatek účinných dvojmocných bází, především vápníku. Na hlubších substrátech půd svahovin a zvětralin na plošinách Lužickohorského bioregionu (1.66) převládají arenické podzoly, přecházející do arenických bystrických kambizemí, V plochých sníženinách a úpatích se vyskytují primární pseudogleje. Pestřejší škála půd je vyvinuta na vyvřelinách, kde jsou zastoupeny jednak eutrofní kambizemě na čedičích, jednak mezobazické chudší kambizemě na trachytických vyvřelinách. Je zde i pestrá škála maloplošné vyvinutých rankerů. Rozloha Ústeckého kraje v roce 2008 činila 533 452 ha. Meziročně klesla rozloha orné půdy o 441 ha, vzrostla výměra trvalých travních porostů o 37 ha, lesních pozemků o 488 ha a zastavěné plochy o 89 ha. Ostatní kategorie se významně nezměnily. Pokračoval trend nárůstu trvalých travních porostů, zastavěných ploch a lesních pozemků na úkor orné půdy. V Ústeckém kraji v roce 2008 tvořila výměra zemědělské půdy obdělávané ekologicky 10,4 %, resp. 28 850 ha celkové výměry zemědělské půdy v kraji (276 366 ha), což kraj řadí na 6. místo v ČR. Výměra ekologicky obdělávané zemědělské půdy v ČR dosáhla 8,04 % zemědělské půdy. Změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by ani k dalšímu záboru půdy kategorie ZPF, výstavbě na nezpevněných plochách a případnému záboru kvalitní zemědělské půdy. Hydrologické poměry Nejvýznamnější řekou Ústeckého kraje je řeka Labe, s důležitými přítoky, Ohří a Ploučnicí. Všechny vodní plochy kraje zaujímají pouze 2 % celého území. Z hlediska odtoku byl rok 2008 v povodí Ohře a jejích přítoků na úrovni 89 % dlouhodobého průměru. Nadprůměrně vodným byl na Ohři měsíc duben s odtokem na úrovni 124 % měsíčního průměru. Podprůměrně vodnými byly měsíce červenec a srpen, kdy se průtoky ve stanici Louny pohybovaly kolem 63 %, resp. 61 % průměru. V povodí Bíliny byl odtok celkově podprůměrný (okolo 80 % průměru). Nejvíce vodným měsícem byl leden se 105 % a duben s 94 % měsíčního průměru. Naopak nejméně vodným byl listopad, kdy se průtoky pohybovaly na 52 % průměru. V povodí Ploučnice byl rok z hlediska odtoku celkově podprůměrný. Vlastní tok Ploučnice měl průtoky podprůměrné na 68 až 89 % průměru. Tok dolního Labe měl v roce 2008 v profilu Děčín v porovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961-2005 průtok na úrovni 77 %. Jarní tání bylo zaznamenáno v březnu, kulminace na dolním toku proběhla 4. 3. a byla větší než 30denní voda. Nejsušším měsícem bylo na Labi září, minima se pohybovala mezi Q355 a Q364. Podprůměrnými průtoky byl ovlivněn rovněž provoz na Labské vodní cestě. Vodní stav na vodočtu v Ústí nad Labem poklesl na 150 cm a nižší, tj. pod hranici ekonomické únosnosti poproudního provozu EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 17 -


__________________________________________________________________________ na regulovaném Labi pod Střekovem, v červenci, srpnu a v září celkem na 70 dnů a vodní stav 155 cm, při kterém ustává pouze protiproudní provoz, byl zaznamenán celkem 20 dnů. Na žádost přepravců byl v 64 případech vodní stav v Ústí nad Labem nadlepšen z kapacity zdrže Střekov, většinou pro umožnění proplutí plavidel úsekem Střekov až Děčín, pro spouštění lodí na vodu v loděnicích a jejich přepravu po vodě do Německa nebo pro plánované zvýšení ponorů plavidel při současném využití vody z jezových zdrží na Vltavě a středním Labi. Hladiny podzemní vody u vrtů v povodí dolní Ohře a Bíliny byly začátkem ledna podnormální na průměrné úrovni 68 % dlouhodobé měsíční křivky překročení (DMKP). V dubnu stoupaly hladiny u všech vrtů na roční maxima na úrovni 58 % DMKP. Poté začaly hladiny klesat až do konce srpna, někde až do září, kdy dosáhly ročních minim na úrovni 86 % DMKP. V říjnu byly hladiny ještě poměrně nízké, ale začaly pomalu růst až na prosincovou úroveň 77 % DMKP. Vydatnosti pramenů v povodí dolní Ohře a Bíliny se začaly během ledna zvětšovat a to až do dubna, kdy dosáhly maximálních hodnot. Poté se vydatnosti zmenšovaly, během dubna a května poměrně strmě, potom mírněji až do srpna resp. září, kdy dosáhly minimálních hodnot na úrovni 83 % DMKP. Od října se vydatnosti postupně zvětšovaly až na prosincovou úroveň 41 % DMKP. V povodí Ploučnice začaly hladiny vrtů během ledna mírně stoupat a stoupaly až do března, popř. do začátku dubna. V březnu byla u většiny vrtů naměřena roční maxima 48 % DMKP. Postupné a dlouhodobé klesání hladin začalo začátkem dubna a trvalo zhruba do října, kdy hladiny klesly na úroveň 81 % DMKP. Roční minima byla ovšem dosažena již v září. Poté nastal poměrně strmý vzestup hladin u všech objektů. Koncem roku byly hladiny celkově na 51 % DMKP. U pramenů měly vydatnosti na počátku roku průměrné hodnoty 58 % DMKP. V průběhu února začaly vydatnosti pomalu růst až do dubna, kdy většina pramenů dosáhla na roční maxima na úrovni 56 % DMKP. Potom začala vydatnost velice pomalu klesat až do konce října. Prameny měly v tomto období naměřené minimální hodnoty na úrovni 65 % DMKP. Koncem října, někde od poloviny listopadu, vydatnosti velmi mírně rostly nebo stagnovaly na úrovni 59 % DMKP. V povodí dolního Labe hladiny podzemních vod během ledna mírně stoupaly. Tento vzestup trval zhruba do dubna, u některých vrtů až do května, kdy bylo dosaženo ročních maximálních hodnot na úrovni 60 % DMKP. Poté začaly hladiny dlouhodobě klesat. V červenci byl pokles zaznamenán u 94 % objektů. U většiny objektů byly naměřeny minimální hodnoty na úrovni 74 % DMKP v říjnu. Poté nastal mírný vzestup hladin a to téměř u všech vrtů. Koncem roku byly hladiny celkově na 66 % DMKP. Povodňové situace se v povodí dolní Ohře a Bíliny v roce 2008 nevyskytly. V roce 2008 bylo dokončeno první protipovodňové opatření realizované po povodních v roce 2002. Jedná se o protipovodňovou hráz v délce 981 m v Ústí nad Labem na pravé straně Labe v části Střekov. Tato hráz bude sloužit pro ochranu Střekova před přibližně pětiletou vodou. V případě hrozící větší povodně, dojde k montáži mobilního hrazení, které zvýší ochranu až na úroveň dvacetiletých průtoků. V období mimo povodňové situace slouží protipovodňová hráz jako cyklostezka a chodník. Rovněž pokračovaly práce spojené s přípravou dalších protipovodňových opatření, konkrétně v lokalitách Ústí nad Labem levý břeh, Lovosicko, Děčín, Křešice, České Kopisty,


- 18 -


__________________________________________________________________________ Dolní Zálezly, Budyně nad Ohří, Březno, Lenešice, Štětí-Hně-vice-Počeplice, Terezín, Bohušovice nad Ohří. V zájmovém území se nacházejí dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod. CHOPAV Krušné hory leží v severní části kraje, CHOPAV Severočeské křída pak v severovýchodní části území. Realizací posuzované koncepce může dojít ke změně hydrogeologických a hydrologických poměrů v území v důsledku hrubých terénních úprav a příprav území pro stavbu, stejně tak jako v důsledku zastavění zelených ploch a tím zapříčiněných změn odtokových poměrů v území. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit. Změna hydrogeologických charakteristik území se nepředpokládá. Hydrologické poměry by mohly být změněny zvýšením zastavěných ploch a tím i rychlejším odtokem vody z území. Míru změny nelze v současné době objektivně určit. V případě nerealizace koncepcí k těmto předpokládaných vlivům nedojde. Klimatické poměry Podle klimatické klasifikace náleží Ústecký kraj do devíti klimatických oblastí a to do T2, MT2, MT3, MT4 MT7, MT9, MT11, CH6 a CH7. Popis jednotlivých oblastí včetně jejich charakteristik je uveden níže. T2: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky, MT2: krátké léto, mírně až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá a s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou, MT3: krátké léto, mírně až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky, MT4: krátké léto, mírně až suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, MT7: normálně dlouhé, mírné, suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, MT9: dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky, MT11: dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 19 -


__________________________________________________________________________ CH6: léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky, CH7: velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou.

Tabulka č. 1: Charakteristiky klimatických oblastí kraje – teplé oblasti, mírně teplé oblasti Charakteristiky

T2

MT2

MT3

MT4

MT7

MT9

MT11

Počet letních dnů

50 - 60

20 - 30

20 - 30

20 - 30

30 - 40

40 - 50

40 - 50

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

160 - 170

140 - 160

120 - 140

140 - 160

140 - 160

140 - 160

140 - 160

Počet mrazových dnů

100 - 110

110 - 130

130 - 160

110 - 130

110 - 130

110 - 130

110 - 130

Počet ledových dnů

30 - 40

40 - 50

40 - 50

40 - 50

40 - 50

30 - 40

30 - 40

Průměrná teplota v lednu v °C

-2 až -3

-3 až -4

-3 až -4

-2 až -3

-2 až -3

-3 až -4

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci v °C

18 - 19

16 - 17

16 - 17

16 - 17

16 - 17

17 - 18

17 - 18

Průměrná teplota v dubnu v °C

8-9

6-7

6-7

6-7

6-7

6-7

7-8

Průměrná teplota v říjnu v °C

7-9

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

7-8

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

90 - 100

120 - 130

110 - 120

110 - 120

100 - 120

100 - 120

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

350 - 400

450 - 500

250 - 450

350 - 450

400 - 450

400 - 450

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období v mm

200 - 300

250 - 300

250 - 300

250 - 300

250 - 300

250 - 300

200 - 250

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

40 - 50

80 - 100

60 - 100

60 - 80

60 - 80

60 - 80

50 - 60

Počet dnů zamračených

120 - 140

150 - 160

120 - 150

150 - 160

120 - 150

120 - 150

120 - 150

Počet dnů jasných

40 - 50

40 - 50

40 - 50

40 - 50

40 - 50

40 - 50

40 - 50


- 20 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 2: Charakteristiky klimatických oblastí kraje – chladné oblasti Charakteristiky

Klimatická oblast CH6

Klimatická oblast CH7

Počet letních dnů

10 - 30

10 - 30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

120 - 140

120 - 140

Počet mrazových dnů

140 - 160

140 - 160

Počet ledových dnů

60 - 70

50 - 60

Průměrná teplota v lednu v °C

-4 až -5

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci v °C

14 - 15

15 - 16

Průměrná teplota v dubnu v °C

2-4

4-6

Průměrná teplota v říjnu v °C

5-6

6-7

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

140 - 160

120 - 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

600 - 700

500 - 600

Srážkový úhrn v zimním období v mm

400 - 500

350 - 400

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

120 - 140

100 - 120

Počet dnů zamračených

150 - 160

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50

40 - 50

Průměrný roční úhrn srážek na povodí Ohře a dolního Labe odpovídal 95 až 105 % normálu. Rok lze ve všech povodích oblasti vyhodnotit jako srážkově normální. Průměrný roční úhrn srážek byl na povodí dolní Ohře 510 mm (100 % normálu), na Bílině 623 mm (102 %), na Ploučnici 700 mm (95 %) a na dolním Labi 692 mm (99 %). Měsíční úhrny se ale v jednotlivých povodích lišily. Například na dolní Ohři nebyl žádný měsíc srážkově podnormální, zatímco v povodí Ploučnice to bylo září (40 %) a silně podnormální květen (38 %). Nadnormální byly na dolní Ohři říjen (187 %) a silně nadnormální duben (172 %), na Bílině, Ploučnici a dolním Labi navíc ještě mírně nadnormální leden (123 %, 127 %, resp. 134 %). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl na dolní Ohři zaznamenán v červnu, na Bílině a Ploučnici v červenci a na dolním Labi v dubnu. Změnu klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací posuzované koncepce, nelze v současné době objektivně určit. Vzhledem k tomu, že dojde k zastavění nových nezpevněných ploch, dojde ke změně odtokových poměrů v území a tím i k částečnému ovlivnění klimatu. V případě, že by koncepce nebyly realizovány, předpokládá se, že k těmto vlivům nedojde. Fauna a flóra Dle biogeografického členění (Culek a kol. 1996) se v zájmovém území nachází mnoho bioregionů a přechodných a nereprezentativních zón. Vzhledem k rozsahu předmětného území a obecnosti posuzované koncepce nebylo pro potřeby hodnocení SEA zpracováno biologické hodnocení území. Biologická hodnocení a průzkumy budou dle potřeby prováděny v dalších stupních projektových dokumentací konkrétních záměrů předkládaných v rámci Integrovaného EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 21 -


__________________________________________________________________________ Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Bez realizace koncepce nedojde k případnému dalšího zastavování zelených ploch a nebudou ovlivněny stanoviště rostlin a živočichů, kteří se na těchto plochách v současné době nacházejí. Zvláště chráněná území Na území Ústeckého kraje se z velkoplošných chráněných území nachází Národní park České Švýcarsko a CHKO České středohoří, Labské pískovce, Lužické hory a Kokořínsko. V roce 2008 byla podepsána deklarace za zápis Českého Švýcarska do UNESCO. Z maloplošných zvláště chráněných území v Ústeckém kraji v současné době existuje 11 národních přírodních rezervací, 13 národních přírodních památek, 53 přírodních rezervací a 63 přírodních památek. Vzhledem k rozsahu dotčeného území je přiložena pouze mapka vykreslující rozložení chráněných území a území v Ústeckém kraji.

Obrázek č. 1: Mapka zvláště chráněných území Ústeckého kraje

Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, negativní vliv na zvláště chráněná území Ústeckého kraje. Území přírodních parků, významné krajinné prvky, památné stromy Na území Ústeckého kraje se k 31.12.2008 nacházelo 7 přírodních parků. Jedná se o Doupovskou pahorkatinu, Údolí Prunéřovského potoka, Východní Krušné hory, Džbán, Dolní Poohří, Bezručovo údolí a Loučenskou hornatinu. K 31.12.2008 bylo na území Ústeckého kraje takto registrováno na cca 130 VKP. Nejčastěji se jedná o podmáčené, případně horské nebo xerofilní louky, tůňky, porosty dřevin EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 22 -


__________________________________________________________________________ a keřů, komplexy skalních masivů a bylinné vegetace či lesa, lokality ohrožených rostlin a živočichů a parky a aleje. Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ jsou v zájmovém území lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. K 31.12.2008 je na území Ústeckého kraje dle informací Ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny evidováno 376 památných stromů. Obrázek č. 2: Mapka přírodních parků v zájmovém území

V případě, že nebudou obě koncepce realizovány, lze předpokládat, že nedojde ke změně této složky životního prostředí. Pozemky určené k plnění funkce lesa Výměra lesů Ústeckého kraje v roce 2008 činila dle ČÚZK 160 207 ha, lesnatost dosáhla 30,1 % (průměr ČR je 33,7 %), tj. páté nejnižší hodnoty v ČR. Lesy zvláštního určení tvořily 40 % rozlohy lesů, meziročně se jejich rozloha procentuálně nezměnila. Výše celkových nahodilých těžeb dosáhla druhé nejnižší hodnoty v ČR, 159 tis. m3 dřeva, výše nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy, z nichž polomy vázané na poškození větrem tvoří rozhodující většinu, dosáhla 106 tis. m3 dřeva. Zdravotní stav lesních porostů je určován především mírou defoliace. Míra defoliace v Ústeckém kraji byla v roce 2008 pátá nejnižší v ČR. Mezi největší škůdce lesa v Ústeckém kraji patří lýkožrout smrkový (LČR zpracovaly v roce 2008 24 648 m3 kůrovcového dřeva). Výskyt ostatních kalamitních škůdců jako je ploskohřbetka smrková, bekyně mniška a obaleč modřínový je průběžně monitorován, škody jimi způsobené jsou zanedbatelné. Nemalé škody způsobil v roce 2008 i vítr (LČR zpracovaly 47 226 m3 dříví z větrných polomů). LČR s.p., jako jeden z největších vlastníků lesních pozemků eviduje škody způsobené zvěří v celkové částce 3,5 mil. Kč. Pro porosty náhradních dřevin V Krušných horách byly v 70. letech 20. století vybrány dřeviny (bříza pýřitá, smrky pichlavý, modřín opadavý, jeřáb ptačí, borovice lesní apod.) potenciálně schopné prosperovat na stanovištích silně narušených lidskou činností. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 23 -


__________________________________________________________________________ V současné době však porosty smrku pichlavého velice rychle chřadnou, nedochází k obměně starých jehlic za jehlice nové. Vzniklá situace byla vyhodnocena Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, Lesní ochrannou službou. Jediným možným řešením tohoto problému bude finančně velmi náročná postupná přeměna takto postižených porostů na porosty s cílovou porostní skladbou. Tuto přeměnu bude nutné realizovat s ohledem na celkový charakter a dynamiku chřadnutí náhradních porostů a zabránit tak nežádoucímu odlesnění Krušných hor. Pokud se přistoupí k nerealizaci koncepcí, nedojde k případnému ovlivnění lesních porostů a dřevin rostoucích mimo les při případné výstavbě nových záměrů na těchto plochách. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti (lokality soustavy NATURA 2000) Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava NATURA 2000, která na území ČR vymezila evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Na území Ústeckého kraje bylo nařízením vlády zřízeno 4 ptačích oblastí a 98 evropsky významných lokalit. Vzhledem k množství lokalit soustavy NATURA 2000 je přiložena pouze mapka těchto lokalit. Podrobná charakteristika jednotlivých lokalit včetně předmětů ochrany je k dispozici na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Obrázek č. 3: Mapka lokalit soustavy NATURA 2000 v zájmovém území

V případě odstoupení od realizace obou posuzovaných k potencionálnímu ovlivnění lokalit soustavy NATURA 2000.


koncepcí

nedojde

- 24 -


__________________________________________________________________________ Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Cílem ÚSES je vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilních ploch v krajině, které by příznivě ovlivňovaly okolní ekologicky méně stabilní části. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Interakční prvek je strukturní součást územního systému ekologické stability zprostředkovávající příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvořící hraniční pásmo mezi rozdílnými druhy společenstev či ekosystémů. Typickými interakčními prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny stromů, drobná prameniště, aleje, vysokokmenné sady, parky, atd. Základním posláním ÚSES je zabezpečení odolnosti krajiny proti vnějším stresům, uchování a reprodukce přírodního bohatství genofondu živočichů i rostlin, příznivé působení na okolní, méně stabilní krajinu a zvýšení její přirozené úrodnosti. Systém je cíleně tvořen výlučně soustavou společenstev přirozené vegetace, v ekologických vazbách a odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, v kulturách les, vodní plochy, mokřady, krajinná zeleň a louky (pastviny). Z hlediska významnosti je těmto krajinným segmentům přiřazen statut nadregionální, regionální nebo lokální. Systém má pozitivní vliv na krajinu a sídelní zóny. Statut ochrany limituje míra a způsob využití sousedních zón. V zájmovém území je územní systém ekologické stability zastoupen prvky lokálními, regionálními i nadregionálními. V roce 2008 bylo zahájeno zpracovávání aktualizace a doplnění Plánu ÚSES Ústeckého kraje, s předpokladem dokončení během roku 2009; následně by měl být tento nový plán ÚSES převzat do Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.


- 25 -


__________________________________________________________________________ V současné době, na základě nedostatečných mapových podkladů koncepce, nelze vliv na prvky ÚSES vyhodnotit. Lze však předpokládat, že tím, že by se koncepce nerealizovaly, nemuselo by dojít k případným střetům prvků ÚSES s novými, nevhodně trasovamými liniovými stavbami. Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší V Ústeckém kraji je vymezeno 21 stavebních úřadů, které jsou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Celkem je vymezeno 14 Městských úřadů, 3 Obecních úřadů a 4 Magistráty měst. Ve všech oblastech je překročen denní imisní limit pro PM10. Ve 21 oblastech je překročen roční imisní limit pro PM10, ve dvou oblastech je překročen roční imisní limit pro NO2 a v 1 oblasti je překročen denní imisní limit pro SO2. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren V Ústeckém kraji je vymezeno 34 stavebních úřadů s překročením cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Celkem je vymezeno 27 Městských úřadů, 2 Obecních úřadů a 5 Magistrátů měst. Ve všech oblastech je překročen cílový imisní limit pro B(a)P. Měřící stanice nacházející se v Ústeckém kraji reprezentující imisní situaci pro běžně sledované škodliviny jsou: Pro oxid dusičitý (NO2) V Ústeckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 34 měřících stanicích. Sněžník, stanice č. 1570 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální, datum vzniku: 20.05.2004 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Valdek, stanice č. 1015 (MÚTř), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, příměstská, datum vzniku: 01.04.1993 – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Děčín, stanice č. 1014 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 19.03.1992 – stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Tušimice, stanice č. 1002 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, průmyslová, zemědělská, příměstská, datum vzniku: 01.11.1968 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Nová Víska u Domašína, stanice č. 1332 (ČEZ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, přírodní, datum vzniku: 01.01.1978 - určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 26 -


__________________________________________________________________________ Horní Halže, stanice č. 1188 (ČHMÚ), okrskové měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, přírodní, datum vzniku: 09.12.1994 - určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Měděnec, stanice č. 1000 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, průmyslová, příměstská, datum vzniku: 04.03.1992 – využití při operativním řízení a regulaci (SVRS), Droužkovice, stanice č. 1331 (ČEZ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 09.12.1994 – určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Chomutov, stanice č. 1001 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 20.01.1992 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Milešovka, stanice č. 57 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální, datum vzniku: 01.01.1969 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Libkovice pod Řípem, stanice č. 1575 (ČEZ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 01.01.2005, Doksany, stanice č. 80 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, zemědělská, příměstská, datum vzniku: 01.11.1968 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Litoměřice-ZÚ, stanice č. 617 (ZÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, obchodní, datum vzniku: 03.01.1983 stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Litoměřice, stanice č. 1475 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 10.04.2003 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Žatec, stanice č. 1623 (SŠZE Žatec), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná, datum vzniku: 01.01.2006 stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Smolnice, stanice č. 590 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, zemědělská, příměstská, datum vzniku: 01.01.1982 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Strojetice, stanice č. 1306 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, zemědělská, příměstská, datum vzniku: 01.10.1995 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací,


- 27 -


__________________________________________________________________________ Most, stanice č. 1005 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 12.08.1992 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Most-ZÚ, stanice č. 537 (ZÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 01.01.1970 – stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Blažim, stanice č. 1351 (ČEZ), reprezentativnost: neurčeno, klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 01.01.1996 - určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Havraň, stanice č. 205 (ČEZ), reprezentativnost: střední měřítko (100 - 500 m), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 01.01.1997 stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Milá, stanice č. 1330 (ČEZ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 18.11.1994 určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Litvínov, stanice č. 929 (ZÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 01.01.1991 – stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Lom, stanice č. 1507 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, průmyslová, přírodní, příměstská, datum vzniku: 12.11.2004 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Rudoltice v Horách, stanice č. 1317 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální, datum vzniku: 06.10.1995 – určení nejvyšší konc. znečišťující látky v oblasti, Teplice, stanice č. 1008 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 11.03.1992 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Komáří Vížka, stanice č. 1328 (ČEZ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální, datum vzniku: 04.11.1994 - určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Kostomlaty pod Mileš., stanice č. 1329 (ČEZ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: průmyslová, venkovská, zemědělská, datum vzniku: 04.11.1994 - určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Krupka, stanice č. 1007 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, příměstská, datum vzniku: 12.06.1992 - využití při operativním řízení a regulaci (SVRS), Teplice-ZÚ, stanice č. 267 (ZÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 01.01.1970 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 28 -


__________________________________________________________________________ Ústí n. L.-Kočkov, stanice č. 1011 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná, přírodní, datum vzniku: 01.12.1973 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, Ústí n. L.-Všebořická (hot spot), stanice č. 1481 (ČHMÚ), reprezentativnost: střední měřítko (100 – 500 m), klasifikace stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní, datum vzniku: 29.07.2004 – určení nejvyšší konc. znečišťující látky v oblasti, určení vlivu význačných zdrojů na hladinu imisí, Ústí n. L.-město, stanice č. 1571 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, obchodní, datum vzniku: 01.01.2005 – stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, Ústí n. L.-ZÚ, Pasteurova, stanice č. 1457 (ZÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: průmyslová, městská, obytná, datum vzniku: 27.09.1999 – určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva.

Tabulka č. 3: Hodinové, denní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2008 v Ústeckém kraji Hodinové hodnoty Stanice č.

1570

1015

1014

1002

1332

1333

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

Datum

84,7

65,6

0

8,2

48,7

10.9.

8.2.

0

48,4

9.2.

52,8

43,2

0

8,0

34,0

12.2.

9.2.

0

31,0

12.2.

115,2

75,0

0

20,5

59,3

24.2.

26.10.

0

57,6

9.1.

61,0

51,5

0

9,2

45,7

13.2.

12.2.

0

38,4

13.2.

79,9

56,6

0

8,5

40,6

10.2.

13.2.

0

41,4

12.2.

142,5

93,7

0

7,0

68,3

1.11.

29.12.

0

60,9

1.11.

95%Kv

Čtvrtletní hodnoty

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

9,9

16,3

8,5

9,1

18,0

13,0

9,13

365

41,6

91

90

90

92

10,5

1,90

1

8,5

11,8

8,6

6,3

12,7

9,8

5,43

361

27,3

91

87

91

92

8,6

1,69

4

21,0

30,2

18,6

18,1

27,0

23,5

8,91

366

44,6

91

91

92

92

21,9

1,44

0

10,6

15,4

13,8

7,0

11,7

12,0

7,47

361

33,3

91

91

92

87

10,0

1,86

5

9,8

13,3

10,9

8,9

15,9

12,2

7,35

355

32,3

86

90

92

87

10,4

1,72

4

8,0

6,6

8,6

10,1

23,9

12,3

11,94

366

56,0

91

91

92

92

9,1

2,07

0

10,5

11,6

88

91

31

9

14,9

18,8

15,5

13,6

18,6

16,6

7,22

365

41,8

91

91

91

92

15,4

1,46

1

27,1

21,0

91

91

29

12

41,9

18,3

14,3

13,1

15,0

15,2

6,99

60

20.1.

15

16

15

14

14,0

1,48

6

15,8

8,2

6,2

7,5

9,4

6,78

361

31,4

20,5

39,2

27,0

27,4

38,3

1000

1331

87,0

59,0

0

14,2

50,0

3.7.

10.1.

0

44,9

10.1.

31,4

1001

57 1575

86,6

57,9

0

7,4


Roční hodnoty

55,1

24,3

7,9

219 144

223 143

- 29 -


__________________________________________________________________________ Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

11.2.

13.2.

0

36,9

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

11.2.

31,9

89

89

92

91

7,8

1,85

2

14,5

18,6

11,7

14,9

20,1

16,4

8,13

345

35,7

88

80

92

85

14,3

1,75

4

24,0

33,4

22,0

18,6

30,0

26,3

10,93

345

55,0

91

75

87

92

24,2

1,50

10

16,1

23,7

14,6

13,0

22,6

18,4

8,18

362

40,2

88

91

91

92

16,8

1,53

3

19,1

16,9

12,9

91

91

92

51

27,4

11,9

10,1

9,1

13,7

11,2

4,95

59

14.1.

15

15

15

14

9,9

1,72

6

23,2

11,9

12,9

8,1

12,3

11,3

5,38

61

13.2.

15

16

15

15

9,7

1,83

0

21,7

23,7

22,7

19,3

25,6

22,9

8,90

362

42,3

91

91

88

92

21,1

1,51

3

7,0

10,6

7,4

6,7

8,5

8,3

4,70

348

21,0

89

84

90

85

7,2

1,73

6

10,3

14,7

10,4

8,2

16,9

12,5

7,47

361

32,3

91

91

91

88

10,8

1,71

4

15,2

14,3

15,4

13,6

20,5

16,0

8,22

361

36,5

90

91

88

92

13,8

1,75

1

9,0

12,8

8,5

8,1

14,0

10,8

5,99

365

28,2

91

91

92

91

9,6

1,61

1

5,0

6,4

4,5

3,9

9,8

6,1

4,19

364

18,0

90

91

91

92

4,9

1,98

1

12,1

18,0

11,3

10,0

18,7

14,5

8,02

359

38,1

91

91

87

90

12,7

1,66

3

8,5

10,7

10,0

7,9

13,8

10,6

6,40

366

27,3

91

91

92

92

9,0

1,78

0

31,0

9.1. 86,0

617

45,0

9.12. 1475

77,5

58,9

0

15,3

51,7

28.4.

14.1.

0

46,1

9.1.

34,7

1623

590

1306

1005

89,5

76,1

0

19,3

55,3

26.4.

3.2.

0

60,1

10.1. 29,0

537

38,3

18,0

10.1. 1351

205

1330

72,7

54,0

0

10,1

45,2

13.2.

20.2.

0

37,9

10.1.

67,0

56,8

0

13,4

51,3

13.1.

13.1.

0

43,5

10.1.

62,4

49,8

0

8,6

41,6

12.2.

26.6.

0

32,6

10.1. 26,0

929

28,4

31,3

22,5

14,0

24.10. 1507

1317

73,1

57,4

0

11,3

47,5

9.2.

13.1.

0

43,2

10.1.

109,0

54,7

0

7,3

34,6

7.5.

30.12.

0

38,1

10.4.

29,7

24,0

1329

1007

325 41

34,8

1008

1328

Roční hodnoty

50%Kv

58,1

80

95%Kv


109,3

79,5

0

9,1

61,0

27.4.

25.6.

0

54,2

9.2.

42,6

33,1

0

7,4

25,9

8.5.

8.10.

0

24,5

13.10.

92,0

68,3

0

10,7

52,4

11.2.

7.1.

0

49,9

9.2.

267


35,0

31,5

17,3

34,7

24,05

86

86

0

0

0

279

11,2

18,4

11,1

10,9

16,4

14,2

9,45

366

41,5

91

91

92

92

11,6

1,88

0

7,8

8,3

7,6

8,1

11,7

9,0

3,88

353

20,4

87

85

92

89

8,3

1,46

3

12,7

19,4

11,2

11,0

20,6

15,6

9,54

362

40,1

91

89

90

92

13,0

1,83

2

11,0

16,2

9,3

9,2

15,7

12,6

5,51

366

- 30 -



Denní hodnoty

Max.

19MV

VoL

50%Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98%KV

1481

1571

Roční hodnoty

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

11.2.

26,0

91

91

92

92

11,5

1,52

0

12,6

20,3

9,2

10,0

20,2

14,9

9,57

366

40,3

91

91

92

92

12,2

1,92

0

43,0

42,5

42,1

48,1

42,9

43,9

10,13

366

66,7

91

91

92

92

42,7

1,28

0

27,3

35,4

24,4

22,4

30,9

28,3

10,53

364

53,5

91

91

92

90

26,3

1,48

2

21,0

34,5

24,2

22,6

22,9

15,23

344

62,0

90

91

91

17,1

2,37

20

73,8

60,8

0

11,1

50,6

11.2.

13.2.

0

45,3

20.2.

130,3

101,4

0

42,7

77,1

8.1.

10.6.

0

82,8

8.1.

120,5

82,3

0

25,8

73,0

8.1.

9.1.

0

64,7

8.1.

1011

79,0

1457

6.11.

95%Kv


34,6

62,5

46,0

50,0

72

Poznámka: Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2008: 30,0 µg/m3

hodinový limit

200,0 µg/m3

roční limit

hodinová mez tolerance

30,0 µg/m3

roční mez tolerance 4,0 µg/m3

Pro PM10 V Ústeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 26 měřících stanicích. stanice č. 1570 – Sněžník (ČHMÚ), stanice č. 1015 – Valdek (ČHMÚ), stanice č. 1014 Děčín (ČHMÚ), stanice č. 1356 Čeladná (ČHMÚ), stanice č. 1188 Třinec - Kosmos (ČHMÚ), stanice č. 1002 Tušimice (ČHMÚ), stanice č. 1000 Měděnec (ČHMÚ), stanice č. 1001 Chomutov (ČHMÚ), stanice č. 80 Doksany (ČHMÚ), stanice č. 617 Litoměřice-ZÚ (ZÚ), stanice č. 1475 – Litoměřice (ČHMÚ), stanice č. 1623 Žatec (SŠZE Žatec), stanice č. 590 Smolnice (ČHMÚ), stanice č. 1306 Strojetice (ČHMÚ), stanice č. 1005 Most (ČHMÚ), stanice č. 537 Most-ZÚ (ZÚ), stanice č. 929 Litvínov (ZÚ), stanice č. 1507 Lom (ČHMÚ), stanice č. 1317 Rudoltice v Horách (ČHMÚ), stanice č. 1008 – Teplice (ČHMÚ), stanice č. 1007 Krupka (ČHMÚ), stanice č. 1011 Ústí n. L.-Kočkov (ČHMÚ), stanice č. 1571 Ústí n. L.-město (ČHMÚ), stanice č. 1457 Ústí n. L.-ZÚ, Pasteurova (ZÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše, stanice č. 576 – Děčín-ZÚ (ZÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní, datum vzniku: 01.09.1980 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, stanice č. 637 – Lovosice-MÚ (ZÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: dopravní, městská, průmyslová, obytná, obchodní, datum vzniku: 01.02.1984 - stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území, stanice č. 545 – Ústí n. L.-Krás.Březno (ZÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 - 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, datum vzniku: 01.01.1982 – určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 31 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 4: Hodinové, denní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2008 v Ústeckém kraji Hodinové hodnoty Stanice č.

1570

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

146,0

48,0

20,0

60,4

34,1

7

19,9

21,0

22,5

19,4

24,8

21,9

9,42

365

4.11.

97,0

62,0

28.12.

3.1.

7

48,2

91

91

92

91

20,1

1,51

1

26,0

239

576 62

71

86

20

70

157,0

42,0

11,0

57,5

28,1

2

12,1

12,3

18,7

14,1

11,7

14,2

10,12

350

10.7.

101,0

53,0

14.8.

26..6

2

40,5

91

86

82

91

10,3

2,42

9

193,0

83,0

25,0

103,0

57,2

55

26,3

38,9

27,0

23,5

38,0

31,8

18,16

366

13.1.

162,0

102,0

29.12.

7.1.

55

85,6

91

91

92

92

27,6

1,71

0

159,0

59,0

19,0

102,0

41,6

17

21,2

24,4

24,6

19,5

25,7

23,5

14,10

365

29.7.

129,0

73,0

12.2.

9.4.

17

57,5

91

91

92

91

19,8

1,84

1

85,0

43,0

16,0

55,3

28,5

1

17,8

15,3

23,1

19,9

17,0

18,8

7,04

364

10.6.

76,0

51,0

13.2.

28.7.

1

37,3

90

90

92

92

17,7

1,43

1

420,0

58,0

20,0

138,4

43,8

20

21,0

29,3

23,1

18,1

27,3

24,4

16,00

359

10.1.

213,0

77,0

10.1.

30.5.

20

64,7

91

91

92

85

20,6

1,79

4

126,0

42,0

19

16,0

30,9

14,2

13,7

23,5

20,6

17,12

338

12.2.

2.1.

19

70,0

84

84

86

84

15,6

2,16

2

143,0

46,0

26

23,0

36,6

24,0

20,2

30,3

28,2

18,96

339

11.2.

7.1.

26

93,0

91

75

82

91

24,3

1,66

10

138,0

59,0

49

26,0

43,2

27,7

21,1

36,1

31,8

22,27

349

12.2.

21.10.

49

106,0

85

91

89

84

26,1

1,88

2

1015

1014

1002

1000

1001

80

617

637

1475

1623

227,0

68,0

22,0

145,1

49,3

35

22,2

36,2

23,2

18,8

32,1

27,6

19,48

366

13.11.

184,0

99,0

11.2.

30.11.

35

90,1

91

91

92

92

23,2

1,75

0

99,0

44,0

13,0

69,1

27,9

6

15,1

20,4

16,5

13,2

17,3

10,39

307

12.2.

90,0

56,0

13.2.

15.1.

6

45,9

72

91

92

52

14,9

1,72

40

108,0

34,0

8

15,0

24,2

16,1

14,0

21,2

18,9

13,17

340

12.2.

30.1.

8

51,0

85

84

86

85

15,3

1,96

1

72,0

27,0

7

13,0

18,8

13,6

11,8

16,2

15,0

10,95

321

12.2.

6.11.

7

52,0

77

83

86

75

11,3

2,25

4

590

1306

1005

222,0

73,0

24,0

125,8

51,1

39

26,3

32,5

28,3

23,2

32,9

29,2

17,43

366

16.6.

148,0

95,0

12.2.

18.11.

39

78,1

91

91

92

92

24,9

1,78

0

22,2

22,4

19,6

89

90

90

24

537

929

1507

293 66

99,0

36,0

11

18,0

22,9

19,5

16,6

26,4

21,3

12,42

344

12.2.

8.2.

11

58,0

73

88

91

92

18,8

1,61

10

495,0

99,0

27,0

154,2

58,5

59

31,5

37,3

33,9

29,1

39,8

35,0

19,81

351

10.1.

218,0

125,0

10.1.

27.9.

59

87,0

90

91

85

85

29,8

1,84

5


- 32 -



1317

Denní hodnoty


Max.

95%Kv

50%Kv

Max.

36MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9%Kv

98%Kv

Datum

Datum

VoM

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

150,0

31,0

11,0

45,0

21,8

0

11,3

11,5

16,3

12,4

11,2

12,8

7,27

358

4.11.

73,0

38,0

12.2.

4.11.

0

33,0

89

91

86

92

10,9

1,82

3

40,0

1008

1007

86

0

0

0

279

45,0

17,0

55,8

31,3

3

18,9

20,8

22,7

16,6

19,9

20,0

8,60

359

17.6.

174,0

61,0

17.6.

9.3.

3

44,5

91

91

86

91

18,2

1,58

4

78,0

37,0

11

18,0

26,1

19,1

14,6

24,6

20,8

12,77

344

12.2.

29.2.

11

58,0

79

91

92

82

17,5

1,884

9

163,0

59,0

19,0

96,3

39,8

16

19,8

28,9

20,9

16,3

25,1

22,8

12,95

365

13.2.

135,0

75,0

13.2.

24.2.

16

57,8

91

91

91

92

19,9

1,68

1

119,0

56,0

50

27,0

40,5

27,8

22,3

38,9

32,3

17,68

366

11.2.

7.1.

50

80,0

91

91

92

92

28,4

1,65

0

1579

1571

86

254,0

545

1011

Roční hodnoty

224,0

94,0

25,0

143,0

60,9

54

27,4

43,8

28,2

23,6

37,2

33,2

20,58

365

20.2.

182,0

117,0

12.2.

31.12.

54

92,5

91

91

92

91

28,5

1,72

1

84,0

35,0

11

15,0

22,8

18,8

11,9

22,8

19,0

14,71

284

12.2.

13.11.

11

58,0

69

72

73

70

13,7

2,37

3

1457

Poznámka: Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2008: denní limit

50,0 µg/m3

roční limit

40,0 µg/m3

Pro oxid siřičitý (SO2) V Ústeckém kraji se monitoring SO2 provádí na 32 měřících stanicích. stanice č. 1570 – Sněžník (ČHMÚ), stanice č. 1015 – Valdek (ČHMÚ), stanice č. 1014 Děčín (ČHMÚ), stanice č. 1002 Tušimice (ČHMÚ), stanice č. 1332 Nová Víska u Domašína (ČEZ), stanice č. 1333 Horní Halže (ČEZ), stanice č. 1000 Měděnec (ČHMÚ), stanice č. 1331 Droužkovice (ČEZ), stanice č. 1001 Chomutov (ČHMÚ), stanice č. 57 Milešovka (ČHMÚ), stanice č. 1475 Libkovice pod Řípem (ČEZ), stanice č. 80 Doksany (ČHMÚ), stanice č. 617 Litoměřice-ZÚ (ZÚ), stanice č. 637 – Lovosice-MÚ (ZÚ), stanice č. 1475 – Litoměřice (ČHMÚ), stanice č. 590 Smolnice (ČHMÚ), stanice č. 1306 Strojetice (ČHMÚ), stanice č. 1005 Most (ČHMÚ), stanice č. 1351 (ČEZ), stanice č. 205 Havraň (ČEZ),stanice č. 1330 Milá (ČEZ), stanice č. 929 Litvínov (ZÚ), stanice č. 1507 Lom (ČHMÚ), stanice č. 1317 Rudoltice v Horách (ČHMÚ), stanice č. 1008 – Teplice (ČHMÚ), stanice č. 1328 Komáří Vízka (ČEZ), stanice č. 1329 Kostomlaty pod Mileš. (ČEZ), stanice č. 1007 Krupka (ČHMÚ), stanice č. 267 Teplice-ZÚ (ZÚ), stanice č. 1011 Ústí n. L.-Kočkov (ČHMÚ), stanice č. 1571 Ústí n. L.-město (ČHMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše,


- 33 -


__________________________________________________________________________ stanice č. 1120 – Úštěk (ZÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, obchodní, datum vzniku: 13.11.1991 stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území.

Tabulka č. 5: Hodinové, denní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2008 v Ústeckém kraji Hodinové hodnoty Stanice č.

1570

1015

1014

1002

1332

1333

1000

1331

1001

Denní hodnoty

Roční hodnoty

Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

347,5

102,8

0

4,0

62,9

53,4

0

6,0

11,7

5,5

6,5

13,3

9,3

9,91

366

9.10.

10.1.

0

58,9

13.10.

20.2.

28,3

42,5

91

91

92

92

6,1

2,49

0

75,6

44,7

0

3,7

33,1

23,4

0

4,6

8,1

3,9

3,9

6,4

5,6

4,29

361

12.2.

17.2.

0

24,5

9.2.

13.1.

12,6

18,9

91

87

91

92

4,5

1,94

4

94,8

47,1

0

3,7

40,3

31,9

0

5,0

11,2

3,6

3,4

8,4

6,7

6,08

363

8.2.

9.10.

0

30,6

8.2.

17.2.

20,5

24,7

91

88

92

92

4,7

2,28

2

157,6

47,7

0

2,9

28,0

21,0

0

3,8

5,4

6,6

3,9

5,6

5,4

4,30

366

26.6.

9.4.

0

28,2

13.2.

9.4.

14,5

18,2

91

91

92

92

4,1

2,05

0

281,0

91,2

0

8,4

56,7

36,0

0

9,5

11,8

14,0

10,1

12,6

12,1

7,72

355

31.7.

24.6.

0

47,0

31.7.

9.2.

28,7

32,2

86

90

92

87

10,2

1,78

4

261,9

116,3

0

7,9

87,4

51,3

0

8,6

9,2

14,2

8,8

15,4

11,9

10,03

363

1.11.

1.11.

0

55,9

1.11.

29.12.

31,3

47,6

91

91

92

89

9,5

1,85

3

213,0

99,9

0

4,5

43,5

42,8

0

5,1

7,8

10,9

6,6

9,1

8,6

8,55

366

28.4.

29.5.

0

47,9

1.11.

2.11.

28,2

36,2

91

91

92

92

5,9

2,34

0

97,4

57,0

0

10,1

38,8

33,8

0

10,8

15,8

12,4

11,7

9,8

12,4

6,18

362

8.6.

8.4.

0

35,6

7.3.

28.2.

25,1

30,9

90

91

90

91

11,2

1,57

1

129,4

71,6

0

5,1

38,0

30,5

0

7,4

9,1

8,8

7,6

8,8

8,6

6,00

366

15.5.

10.7.

0

39,1

10.12.

21.4.

20,9

25,7

91

91

92

92

6,8

2,05

0

10,1

3,1

2,4

2,1

3,7

2,8

2,16

61

8.3.

15

16

15

15

2,1

2,20

0

57

1575


157,4

36,0

0

4,0

40,7

21,1

0

4,3

6,7

4,8

4,0

4,7

5,0

3,40

361

13.2.

12.2.

0

16,5

13.2.

9.2.

10,2

14,3

89

89

92

91

4,4

1,60

2

12,6

9,9

0

2,2

4,0

2,2

1,9

2,4

2,6

1,92

351

13.2.

4.1.

6,6

9,0

89

88

87

87

2,1

2,00

2

42,0

30,0

0

9,0

16,2

8,8

9,6

7,0

15,0

6,21

345

8.2.

12.2.

24,0

27,0

91

75

87

92

8,9

1,78

10

134,0

73,0

1

17,0

21,7

4,8

25,2

20,7

18,38

304

9.1.

14.1.

53,0

67,0

87

88

86

13,0

2,88

40

80

617

1120

637

1475


43 14,1

170

87

70

8,6

4,4

88

91

13

0

170 209

30

0

153

- 34 -



Denní hodnoty


Max.

25MV

VoL

50%Kv

Max.

4MV

VoL

50%Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

Datum

VoM

98%Kv

Datum

Datum

95%Kv

98%Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

5,9

2,9

2,5

1,8

1,9

2,3

1,36

57

2.1.

13

15

14

15

1,9

1,96

6

14,8

2,8

1,6

1,4

2,1

2,0

2,33

60

2.1.

15

16

15

14

1,3

2,49

6

9,8

8,7

91

91

30

0

590

1306

1005

1351

205

0

6,5

30,5

24,5

0

7,4

8,7

8,3

7,7

9,5

8,6

4,06

361

11.4.

13.2.

0

28,0

13.1.

9.1.

16,2

21,1

91

91

91

88

7,8

1,50

4

130,6

74,0

0

8,9

46,3

29,2

0

9,9

9,5

11,8

9,2

14,1

11,2

6,15

360

13.1.

27.9.

0

37,9

13.1

19.4.

23,5

27,8

90

91

87

92

9,7

1,73

2

96,0

41,4

0

7,8

26,5

23,1

0

8,0

10,5

8,7

7,6

10,5

9,3

4,45

362

8.10.

1.4.

0

23,0

11.2.

19.9.

18,2

20,1

88

91

92

91

8,3

1,67

3

84,0

75,0

0

14,0

24,6

12,7

10,4

22,7

17,6

14,25

364

9.1.

31.12.

42,0

58,0

90

91

91

92

12,9

2,26

1

222,6

116,6

0

4,3

46,6

44,7

0

7,5

15,4

7,0

6,9

11,2

10,1

9,16

363

10.9.

8.5.

0

61,5

9.1.

24.10.

33,8

38,0

90

91

90

92

7,1

2,38

1

229,0

82,3

0

1,3

40,9

32,4

0

4,1

7,5

7,6

4,9

9,7

7,4

7,79

366

9.11.

10.12.

0

46,1

4.1.

2.1.

24,1

28,6

91

91

92

92

4,4

2,79

0

13,1

1008

1328

1329

1007

1571

86

86

0

0

0

279

353,1

136,8

1

7,6

67,9

57,3

0

9,6

14,5

10,0

10,1

21,8

14,2

11,51

361

25.10.

24.10.

1

70,7

9.12.

20.10.

37,2

48,0

91

88

90

92

10,8

2,09

3

222,5

86,9

0

11,3

68,9

50,8

0

12,7

19,2

14,4

9,0

12,3

13,7

8,07

351

13.2.

15.10.

0

46,1

13.2.

10.2.

26,1

36,6

89

86

87

89

12,0

1,69

4

244,5

103,3

0

4,3

63,7

44,9

0

7,0

14,4

6,5

6,2

13,4

10,1

9,87

362

19.8.

9.1.

0

60,5

9.1.

9.12.

30,7

38,3

91

89

90

92

6,5

2,63

2

78,0

64,0

0

11,0

19,7

12,1

10,3

15,1

14,3

10,97

366

11.2.

9.2.

37,0

46,0

91

91

92

92

11,3

2,00

0

267

1011

153

60,2

929

1317

212

106,9

1330

1507

Roční hodnoty

169,1

70,6

0

4,0

53,3

37,8

0

5,8

11,4

4,7

5,3

9,4

7,7

7,16

366

9.2.

13.1.

0

39,9

9.2.

10.9.

19,9

33,3

91

91

92

92

5,4

2,32

0

128,4

63,4

0

4,8

48,9

33,9

0

6,6

11,3

5,5

5,4

9,1

7,8

6,10

365

9.10.

25.10.

0

34,1

25.10.

9.2.

18,1

26,3

91

91

92

91

6,1

2,06

1

Poznámka: Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2008: denní limit

125,0 µg/m3


roční limit

50,0 µg/m3

- 35 -


__________________________________________________________________________ Pro oxid uhelnatý (CO) V Ústeckém kraji se monitoring CO provádí pouze na 8 měřících stanicích. stanice č. 1014 Děčín (ČHMÚ), stanice č. 1001 Chomutov (ČHMÚ), stanice č. 1005 Most (ČHMÚ), stanice č. 1008 – Teplice (ČHMÚ), stanice č. 267 Teplice-ZÚ (ZÚ), stanice č. 1011 Ústí n. L.-Kočkov (ČHMÚ), stanice č. 1481 Ústí n. L.-Všebořická (hot spot) (ČHMÚ), stanice č. 1571 Ústí n. L.-město (ČHMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše.

Tabulka č. 6: Hodinové, denní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2008 v Ústeckém kraji 8Hodinové hodnoty Stanice č.

Jednotka

Max. Datum

µg/m3

1014

Max. VoM

1982,8 10.1.

µg/m3

1001

µg/m3

0,0

1570,3 10.1.

719,0

10.1.

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

462,5

341,8

374,5 944,6

688,8 432,6 389,3 647,5 539,1 229,09 365 91

1618,0

µg/m3

1027,0

11.2. µg/m3

1011

928,6 4.11.

µg/m3

1481

µg/m3

727,8 0,0

2632,8 10.1.

1571

92

91

500,1

1,45

0,0

1812,5 18.1.

536,4

8.1.

302,2 589,7

1342,9

10.1. 1479,9

0,0

1128,0

10.1. 1904,2

435,0

708,3 1546,9

931,3

427,2 1051,7

0

479,7 331,4 285,1 465,6 390,3 150,14 361 91

91

90

89

366,9

1,41

2

493,2 377,0 337,8 513,2 430,1 174,40 365 91

86 267

91

91

92

91

403,4

1,40

586,0

µg/m3

1008

Roční hodnoty

X1q

772,8 803,8


50% Kv

1208,2

10.1. 1194,6

0,0

1035,9

8.1. 1059,2

0,0

95% Kv

Datum 1520,7

1476,6 10.1.

1005

Denní hodnoty

0 86

0

0

0

279

676,8 447,3 276,6 565,9 491,3 253,57 366 436,3

1,62

0

369,4 299,1 267,5 368,1 326,0

94,06

366

1,29

0

91

91

91

91

92

92

92

92

314,7

856,4 699,1 643,7 864,3 765,0 274,11 363 91

91

92

89

720,0

1,42

3

616,4 406,0 365,8 603,1 497,5 204,06 365 91

91

92

91

464,7

1,42

1

Poznámka: Limit pro rok 2008: 8-hodinový limit

10 000 µg/m3

Pro benzen V Ústeckém kraji se monitoring benzenu provádí na 5 měřících stanicích. stanice č. 1550 Tušimice (ČHMÚ), stanice č. 1005 Most (ČHMÚ), stanice č. 1317 Rudoltice v Horách (ČHMÚ), stanice č. 1481 Ústí n. L.-Všebořická (hot spot) (ČHMÚ), stanice č. 1571 Ústí n. L.-město (ČHMÚ) – charakterizace stanic je uvedena výše.


- 36 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 7: Hodinové, denní a roční charakteristiky benzenu naměřené v roce 2008 v Ústeckém kraji Hodinové hodnoty Stanice č.

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

95% Kv


50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

2,0

1,5

1,1

2,8

1,9

1,77

26

6

7

7

6

1,5

1,85

0

0,9

1,6

0,9

0,7

1,9

1,3

0,98

358

4,3

84

90

92

92

1,0

1,93

3

0,4

0,7

0,3

0,2

0,7

0,5

0,39

341

1,6

80

87

82

92

0,3

2,49

9

2,3

3,1

2,1

4,6

2,9

2,05

323

12,0

83

65

84

91

2,5

1,79

15

1,1

2,3

0,9

0,7

2,3

1,6

1,25

353

5,2

89

82

92

90

1,2

2,07

8

1550

1005

15,4

3,9

0,8

5,6

10.1.

8,8

5,4

10.1.

9,6

1,4

0,4

2,2

7.10.

3,3

1,8

11.1.

29,1

6,6

2,3

12,0

18.1.

12,4

12,0

23.12.

11,9

4,8

1,0

7,1

18.1.

9,1

6,0

10.1.

1317

1481

1571

3,6

1,4

5,8

4,5

Roční hodnoty

Poznámka: Jednotka: µg/m3 Limity pro rok 2008: roční limit

5,0 µg/m3

roční mez tolerance

2,0 µg/m3

Pokud posuzované koncepce nebudou realizovány, nedojde prostřednictvím splnění navržených cílů a opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji, bude pokračovat stávající trend nárůstu emisí a oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedojde k dodržení doporučených krajských emisních stropů, Hluková situace Zvyšující se hluková zátěž patří mezi negativní civilizační faktory. Významným zdrojem hluku je doprava. Vysokou hlukovou hladinou jsou zatíženy především velké sídelní jednotky a obce s nevyřešenou vysokou tranzitní dopravou. Základním předpokladem pro snížení hlukové zátěže ve městech a obcích je komplexní řešení dopravy (podpora integrovaných dopravních systémů, podpora rozvoje veřejné dopravy ve městech, realizace opatření ke zvýšení plynulosti dopravy, zkvalitnění vozového parku, dořešení chybějící nebo nevyhovující infrastruktury.). Hygienické limity Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A: Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T je hlavním deskriptorem pro posuzování hluku v pracovním i venkovním prostředí. Je definována:


- 37 -


__________________________________________________________________________

L Aeq,T = 10 ⋅ log ⋅

n

1

⋅ ∑ fi ⋅ 10

n

∑f i =1

Li 10

i =1

[dB]

i

kde fi je míra časového výskytu hladin z měřeného časového úseku v i-tém hladinovém intervalu v procentech, sekundách nebo četnosti čtení, Li je střední hladina v i-tém hladinovém intervalu v dB, n je celkový počet hladinových intervalů.

Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížející k místním podmínkám a denní době podle tabulek. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru.

Tabulka č. 8: Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Korekce (dB)

Způsob využití území 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+ 15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+ 15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

+5

+ 10

+ 20

Poznámka: korekce se nesčítají Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce - 10 dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních dráhách, kde se použije korekce - 5 dB (1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů (2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách (3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. (4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.1. 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměny kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Chráněný venkovní prostor – nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce. Chráněný venkovní prostor staveb – prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely.


- 38 -


__________________________________________________________________________ Budoucí vývoj hlukové situace bez realizace předkládaných koncepcí znamená neumisťování případných nových zdrojů hluku, ale zároveň nezlepšení hlukové situace realizací navrhovaných opatření. Obyvatelstvo V roce 2008 rostl počet obyvatel v Ústeckém kraji, stejně jako porodnost. Ke konci roku 2008 měl kraj 835 891 obyvatel, což je o 4,7 tisíce více, než v roce 2007. Již třetím rokem v řadě se na celkovém přírůstku obyvatel kladně podílel přirozený přírůstek. V roce 2008 se v Ústeckém kraji narodilo o 1 222 dětí více, než kolik obyvatel kraje v tomto roce zemřelo. Vývoj hustoty osídlení v případě, že by nedošlo k realizaci posuzované koncepce nelze objektivně určit. Pravděpodobně by však nedošlo k celkovému zlepšení životních podmínek území, a tím ani k přílivu nových obyvatel do kraje. Odpady Odpadové hospodářství Ústeckého kraje je do značné míry ovlivněno expanzí nově vznikajících výroben a poměrně velkým množstvím průmyslových zařízení, což je charakterizováno především zvýšenou produkcí stavebních a průmyslových odpadů. Celková produkce odpadů Ústeckého kraje posledních let byla doposud ustálená na 2,5 mil. tun odpadů za rok. Tento trend byl však v roce 2008 narušen významným nárůstem na 3,2 mil. tun odpadů za rok a téměř zdvojnásobením roční produkce nebezpečných odpadů. Toto navýšení bylo způsobeno především nárůstem objemu odpadů ze sanací starých zátěží. Produkce komunálního odpadu v roce 2008 mírně klesla, avšak způsob dalšího nakládání s ním se nemění - jednoznačně převažuje skládkování. V roce 2008 bylo 94 % komunálních odpadů skládkováno. Nebylo tedy zaznamenáno ani snížení množství komunálních odpadů ukládaných na skládky a s ním i množství uloženého biologicky rozložitelného komunálního odpadu, a to navzdory tomu, že ve vydaných povoleních k provozování skládek je skládkování biologicky rozložitelné složky potlačováno. Vývoj produkce vytříděných biologicky rozložitelných komunálních odpadů sice svědčí o zvýšení třídění těchto odpadů, nebylo však dosaženo snížení množství směsných komunálních odpadů, jak by se dalo očekávat. Nastupující separátní sběr BRKO je využíván přednostně pro odpady ze zahrad, které se do systému komunálních odpadů dosud nedostaly, neboť byly kompostovány na zahradách u rodinných domů. Hlavními producenty odpadů Ústeckého kraje jsou Mondi Štětí, a.s., Železárny Veselí, a.s., AGC Automotive Czech a.s. a dále stavební a sanační firmy. K největším producentům nebezpečných odpadů v roce 2008 patří především společnosti provádějící sanační práce. Jsou to zejména: Dekonta, a.s. (Tlaková plynárna Úžín), GEO-SAN GROUP, a.s (Spolchemie), Purum s.r.o. (bývalý areál ROSS Roudnice nad Labem), Speciální stavby Most (Unipetrol RPA), AVE CZ odpadové hospodářství (Unipetrol RPA). Kromě produkce stavebních a demoličních odpadů ze sanačních prací jsou dalšími významnými producenty nebezpečných odpadů: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy), Eurosup spol. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 39 -


__________________________________________________________________________ s r. o. (průsaková voda ze skládek), Alcan Děčín Extrusions s.r.o. (hořlavé stěry), Magnesium Elektron CZ s.r.o. (solné strusky). Mezi nejvýznamnější zařízení na odstraňování odpadů patří skládky. Na území Ústeckého kraje bylo v roce 2008 provozováno 15 skládek, z toho 11skládek ostatních odpadů a 4 skládky nebezpečného odpadu. Jako příklad lze jmenovat skládku: Všebořice - Podhoří (Ústí nad Labem), Tušimice (Kadaň), Celio (Litvínov), Modlany (Teplice), SONO (Lovosice) a Orlík (Děčín). V současné době je řada dosluhujících kazet provozovaných skládek uzavírána a tyto jsou postupně rekultivovány. Během roku 2008 byl ukončen provoz skládky inertních odpadů Jedlová Hora. Škálu zařízení k odstraňování odpadů na území kraje doplňuje spalovna nebezpečných odpadů SITA CZ a.s (Ústí nad Labem). Nejvýznamnější zařízení na využívání odpadů jsou: Lafarge Cement, a. s. (Čížkovice) - energetické využití odpadů a výroba paliva z odpadů, CANNONNER a.s. (Horní Jiřetín) - recyklace kovů, kompostárna EKODEND-RA, s.r.o. (Teplice) a kompostárna Ahníkov (Chomutov), Ravel spol. s.r.o. (Ústí nad Labem) recyklace stavebních odpadů, Papírna APIS (Česká Kamenice). Odpadového hospodářství kraje se bude pravděpodobně vyvíjet stejně i bez realizace posuzovaných koncepcí. Horninové prostředí, těžba Horninové prostředí Ústeckého kraje je charakterizováno rozsáhlými ložisky hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi, ložisky písků a štěrkopísků v oblasti Litoměřicka a Lounska, kameniva v Českém středohoří a Šluknovském výběžku, kaolínu v oblasti Podbořan, pyroponosné horniny v oblasti Třebenic. V Severočeské hnědouhelné pánvi, která se rozprostírá od Ústí nad Labem až ke Kadani, se nachází největší ložiska hnědého uhlí. Těžba hnědého uhlí probíhala v roce 2008 především na dole Bílina - Velkolom M. Gorkij a v oblasti Chomutovska v dole Nástup Tušimice, tyto lokality jsou ve vlastnictví Severočeských dolů a.s. Dále probíhala těžba uhlí v oblasti Mostecka na dolech ČSA, Vršany a Dolní Jiřetín - Centrum, které jsou ve vlastnictví společnosti Czech Coal a.s. Těžební lokalitu ČSA spravuje Litvínovská uhelná a.s., těžební lokalitu Vršany organizace Vršanská uhelná a.s. Hlubinný důl Dolní Jiřetín - Centrum provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., Dolní Jiřetín. Díky těžbě hnědého uhlí je Ústecký kraj největším producentem nerostných surovin v ČR. Ústecký kraj zajišťuje téměř 78 % veškeré domácí těžby. V roce 2008 bylo v Severočeské hnědouhelné pánvi vytěženo 37 724 tis. tun hnědého uhlí (z toho Severočeské doly, a.s. - 22 581 tisíc tun, CzechCoal, a.s. - 15 143 tisíc tun). Dalšími významnými těženými surovinami na území Ústeckého kraje jsou bentonity na ložisku Braňany - Černý vrch, kaolín na Podbořansku a těžba všech druhů stavebních surovin (stavební kámen, štěrkopísky). Změny těchto charakteristik území po realizaci koncepce se nepředpokládají. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže V Ústeckém kraji je vymezeno 21 stavebních úřadů, které jsou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Celkem je vymezeno 14 Městských úřadů, 3 Obecních úřadů a 4 Magistráty měst. Ve všech oblastech je překročen denní imisní limit pro PM10. Ve 21 oblastech je


- 40 -


__________________________________________________________________________ překročen roční imisní limit pro PM10, ve dvou oblastech je překročen roční imisní limit pro NO2 a v 1 oblasti je překročen denní imisní limit pro SO2. V Ústeckém kraji je vymezeno 34 stavebních úřadů s překročením cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Celkem je vymezeno 27 Městských úřadů, 2 Obecních úřadů a 5 Magistrátů měst. Ve všech oblastech je překročen cílový imisní limit pro B(a)P. Zájmová lokalita, určená pro realizaci oznamované koncepce je územím s množství starých ekologických zátěží. Za starou ekologickou zátěž je považována kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Zejména se jedná o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod. Privatizace státních podniků po roce 1989 nastartovala nový proces v řešení některých starých ekologických zátěží. Stát tehdy volil mezi dvěmi cestami. Jednou z cest bylo privatizovat státní podniky za ceny snížené o podíl starých zátěží a odpovědnost za ně přenést v plném rozsahu na nového majitele a druhou cestou bylo prodat podniky za tržní ceny a zavázat stát k likvidaci starých zátěží z prostředků získaných z privatizace. Stát se rozhodl pro druhou variantu. Mezi Fondem národního majetku ČR (FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány tzv. ekologické smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací. Zrušením FNM ČR byla přenesena působnost na Ministerstvo financí ČR. Proces odstraňování starých ekologických zátěží v režimu ekologických smluv pokračoval i v roce 2008. Nejvýznamnějšími z těchto zátěží na území Ústeckého kraje s dosud nedokončeným procesem odstraňování jsou zátěže v bývalém Chemopetrolu, a.s. Litvínov (dnes UNIPETROL RPA, s.r.o.), ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu akciové společnosti Ústí nad Labem a v Tlakové plynárně Ústí nad Labem a.s. v lokalitě Úžín. UNIPETROL Litvínov Stará ekologická zátěž je evidována jak v samotném průmyslovém areálu Záluží, tak na jeho okolních skládkách. Jedná se zejména o skládky tekutých kalů Růžodol, skládky popílku K3 a K4 a jejich předpolí, skládku tuhých průmyslových odpadů, skládky vápenných kalů a skládku UHLODEHTA. Znečištění lokalit je zejména zbytky dehtů a odpadů z rafinace ropy, ropnými látkami, vápennými kaly s fenoly a popílky. Na základě ekologické smlouvy bylo v roce 2008 na sanační práce této ekologické zátěže čerpáno 144 milionů korun. Celkové náklady hrazené z prostředků Ministerstva financí ČR na odstraňování této ekologické zátěže činí od zahájení sanačních prací 1 992 milionů korun. Očekávané budoucí náklady činí cca 2 755 milionů korun. Spolek pro chemickou a hutní výrobu Předmětem sanačních prací je realizace nápravných opatření v areálu závodu v centru Ústí nad Labem, kde se nachází kombinované znečištění nesaturované a saturované zóny. Ekologické zátěže způsobené činností provozů před privatizací jsou představovány znečištěním budov, zemin a podzemní vody zejména chlorovanými uhlovodíky, aromatickými uhlovodíky a polyaromatickými uhlovodíky, organickými chlorovanými pesticidy, ropnými látkami a kovy, zejména olovem, rtutí a arsenem. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 41 -


__________________________________________________________________________ Kromě vlastního areálu společnosti pokračovaly také práce v areálu asanované uzavřené skládky Chabařovice, kde v roce 2008 probíhala na celém skládkovém tělese a jeho předpolí předepsaná pěstební péče, po dokončené technické rekultivaci zemníku probíhaly předepsané cykly biologické rekultivace a postsanační monitoring všech složek životního prostředí. Na základě ekologické smlouvy bylo v roce 2008 na sanační práce této ekologické zátěže čerpáno cca 141 milionů korun, z toho v areálu společnosti cca 130 milionů korun a v areálu asanované skládky cca 11 milionů korun. Tlaková plynárna Ústí nad Labem Stará ekologická zátěž je evidována v prostoru bývalého výrobního areálu Tlakové plynárny, který byl od roku 1961 využíván jako závod na výrobu svítiplynu. Výroba svítiplynu se prováděla dvěma způsoby, a to tlakovým zplyňováním uhlí v tlakových generátorech a od roku 1976 také katalytickým štěpením zemního plynu. V roce 2008 byl proveden předsanační doprůzkum, v jehož rámci byla lokalizována místa a charakter znečištění stavebních objektů, jímek, zemin a podzemních vod s vymezením 4 kontaminačních mraků. Bylo zjištěno překročení limitů znečištění zejména ropnými látkami, benzenem, fenoly a naftalenem. V roce 2008 pokračovaly v prostoru bývalých objektů Fenolka a Tankoviště práce na odstraňování ekologické havárie z roku 2007, kdy došlo k havarijnímu úniku těžkého a lehkého hnědouhelného dehtu z tanků v těchto bývalých provozech. Budoucí vývoj bez realizace předkládaných koncepcí znamená nezlepšení ovzduší v Ústeckém kraji.

3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prostředí, které mohou být realizací posuzovaných koncepcí ovlivněny. Realizace Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může projevit na jednotlivých složkách životního prostředí následujícími níže uvedenými způsoby: Potenciální ovlivnění půdy kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty a dřeviny rostoucí mimo les Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, významný negativní vliv na půdu kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty i dřeviny rostoucí mimo les. K ovlivnění půdy, lesních porostů a dřevin rostoucích mimo les bude docházet zejména případnou výstavbou nových záměrů na nezpevněných plochách Nejzávažnější složkou, která by mohla být negativně ovlivněna jednotlivými záměry, je případný zábor kvalitní zemědělské půdy. Jedná se tedy o možný negativní vliv.


- 42 -


__________________________________________________________________________ Konkrétní vyhodnocení vlivu na tato chráněná území je uvedeno v kapitole č. 6. Potenciální vliv na zvláště chráněná území Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, významný negativní vliv na zvláště chráněná území Ústeckého kraje. Vzhledem k tomu, že není v současné době známo přesné trasování liniových staveb, stejně tak jako konkrétní záměry, které budou realizovány v rámci jednotlivých opatření, je u některých opatření vyhodnocen možný negativní vliv. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tato chráněná území je uvedeno v kapitole č. 6. Potenciální vliv na faunu a flóru, ekosystémy, ÚSES, VKP, památné stromy Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, významný negativní vliv na faunu a flóru, ekosystémy, VKP a památné stromy v Ústeckém kraji. U některých opatření byl však vyhodnocen možný negativní vliv na tyto složky životního prostředí. Prvky ÚSES, které udržují přírodní rovnováhu jsou chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky. Ke střetům s prvky ÚSES by mohlo dojít v případě nevhodného trasování liniových staveb, kde by veřejný zájem mohl převyšovat zájmy ochrany přírody a krajiny. V současné době, na základě nedostatečných mapových podkladů koncepce, nelze vliv u některých navržených opatření na prvky ÚSES vyhodnotit. U těchto opatření byl vyhodnocen možný negativní vliv. Konkrétní vyhodnocení vlivu na tato chráněná území je uvedeno v kapitole č. 6. Potenciální vliv na soustavu NATURA 2000 Na základě stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění nelze vyloučit významný vliv posuzované koncepce na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Stanoviska orgánů ochrany přírody ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění jsou součástí přílohy č. 1 tohoto hodnocení SEA. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzované koncepce nedovoluje vyhodnocení všech návrhů aktivit a opatření uvedených v koncepci. Pro většinu navržených opatření je možné významné ovlivnění soustavy Natura 2000 vyloučit. V některých případech však není možné vyloučit, že záměry realizované v souladu s navrženými opatřeními nebudou mít na soustavu Natura 2000 negativní vliv. Vzhledem k obecnému zadání těchto opatření však není možné vyhodnotit míru významnosti vlivu, ani určit, které součásti soustavy Natura 2000 by mohly být ovlivněny. Záměry navržené v souladu s naplňováním cílů hodnocené koncepce bude třeba z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 vyhodnotit v procesu dalšího posuzování v rámci nižších stupňů územně plánovací dokumentace a konkrétních projektů.


- 43 -


__________________________________________________________________________ Potenciální vliv na estetické kvality území, krajinný ráz Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, významný negativní vliv na krajinný ráz Ústeckého kraje. U některých opatření byl však vyhodnocen možný negativní vliv na tuto složku životního prostředí. Podmínkou pro jednotlivé projekty realizované v rámci opatření je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území. Tím bude zaručen jejich minimální vliv na estetické kvality území a krajinný ráz. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Podrobné vyhodnocení významnosti vlivu na tuto složku životního prostředí je popsáno v kapitole č. 6. Potenciální vliv na vody Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, by neměl mít, vzhledem k charakteru koncepce, významný negativní vliv na povrchové a podzemní vody zájmového území. K ovlivnění hydrologických poměrů v území by mohlo docházet pouze případnou výstavbou nových záměrů na nezpevněných plochách a tím ke zvýšení odtoku vody z území, jedná se tedy o možný negativní vliv. Podrobné vyhodnocení významnosti vlivu na tuto složku životního prostředí je popsáno v kapitole č. 6. Potenciální vliv na znečištění ovzduší Primárním cílem krajského programu je dosáhnout doporučených hodnot krajských stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak stanovených pro Ústecký kraj. Základním cílem je omezování emisí těch znečišťujících látek, u kterých bylo zjištěno nedodržování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k nedodržování imisních limitů nedochází. Vedlejším cílem Programu je přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“, zejména CO2 a metanu, k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji, k omezování vzniku odpadů. Program snižování emisí Ústeckého kraje hodnotí vývoj emisí základních znečišťujících látek v ústeckém kraji a strukturu zdrojů znečišťování ovzduší. Dále hodnotí současné emisní situace v České republice a v Ústeckém kraji s ohledem na emisní stropy. V letech 2000 – 2007 došlo na území Ústeckého kraje k poklesu emisí oxidu siřičitého (pokles 8,4 kt), oxidu uhelnatého (pokles 4,3 kt), těkavých organických látek (pokles 4,0 kt), amoniaku (pokles 1,4 kt). Naopak nárůst emisí byl zaznamenáván u tuhých znečišťujících EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 44 -


__________________________________________________________________________ látek (přibližně o 0,5 kt). Krajské emise oxidů dusíku měly v tomto období stabilizovaný chod a pohybovaly se na úrovni přibližně 70 kt. Dále jsou v Programu vyhodnoceny podíly emisí základních znečišťujících látek na úrovni jednotlivých zdrojů Ústeckého kraje. Podíl zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidu siřičitého (97 %), oxidů dusíku (88 %), významný v případě tuhých znečišťujících látek (46 %), amoniaku (32 %), oxidu uhelnatého (31 %) a těkavých organických látek (28 %). Podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je významný v případě amoniaku (11 %), marginální v případě tuhých znečišťujících látek, emisí oxidu uhelnatého, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a VOC. Podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě emisí VOC (50 %) a amoniaku (51 %), částečně významný v případě tuhých znečišťujících látek (18 %) a oxidu uhelnatého (18 %) a zanedbatelný v případě emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě emisí oxidu uhelnatého (50 %), významný u emisí tuhých znečišťujících látek (32 %) a VOC (21 %), částečně významný u oxidů dusíku (11 %) a zanedbatelný v případě amoniaku a oxidu siřičitého. Zdroje znečišťování ovzduší na území Ústeckého kraje emitují v porovnání s ostatními kraji největší množství oxidu siřičitého (35 %) a oxidů dusíku (25 %), třetí nejvyšší množství emisí tuhých znečišťujících látek (9 %). Z emisní analýzy vyplývá, že hlavní cíl, který je stanoven Národním programem snižování emisí České republiky, tj. plnění národních emisních stropů od roku 2010, nebude dosažen u SO2 a oxidů dusíku. Vzhledem k tomu, že Ústecký kraj by nesplnil hodnoty emisních stropů pro oxid siřičitý a oxidy dusíků je nezbytné věnovat pozornost zejména množství vypouštěných emisí těchto polutantů. Z posouzení emisní situace na úrovni jednotlivých ORP Ústeckého kraje vyplývá, že rozhodující množství emisí základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší je emitováno v ORP Kadaň, Louny, Litvínov a v případě emisí NH3 ORP Roudnice nad Labem a ORP Lovosice. Na základě vyhodnocení podílu klíčových zdrojů na emisích základních znečišťujících látek do ovzduší Ústeckého kraje vyplývá, že pro emise tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší naprosto rozhodující a poskytují proto významný redukční potenciál, využitelný v rámci integrovaného povolování podle zákona o integrované prevenci. Výrazně menší potenciál snížení emisí poskytují zvláště velké zdroje i v případě emisí těkavých organických látek a amoniaku. Podíl silniční dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek z dopravy je dominantní ve všech případech s výjimkou oxidu siřičitého. Emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě oxidu siřičitého a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku. Emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí tuhých látek a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku. Dálnice a silnice I.třídy mají zhruba


- 45 -


__________________________________________________________________________ dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek. Program hodnotí vztah k Národnímu programu snižování emisí České republiky. Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje se shoduje s Národním programem snižování emisí v oblasti cílů, které jsou buď identické nebo z Národního programu odvozené. Identické cíle jsou dodržování imisních limitů, podpora úspor energie, omezování skleníkových plynů. Odvozené cíle jsou doporučené hodnoty krajských emisních stropů. Vztah k Územní energetické koncepci. Integrovaný program snižování emisí se částečně překrývá s Územní energetickou koncepcí Ústeckého kraje jak v oblasti cílů, tak v oblasti nástrojů. Oblast cílů zahrnuje podporu úspor energií, podporu užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Oblast nástrojů zahrnuje energetické audity, podporuje změnu vytápění. Program je v souladu s dalšími koncepčními dokumenty. Program se částečně překrývá se Státním programem podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů jak v oblasti cílů, tak v oblasti nástrojů. Vztah ke Krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší je zaměřen pouze na ty znečišťující látky, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a týká se přednostně těch částí území kraje, kde k tomu překračování došlo a kde byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje pracuje se souborem nástrojů a opatření, definovaným v rámci Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje s tím, že z nich vybírá prioritní nástroje a opatření, vhodné pro aplikaci u zájmových znečišťujících látek v zájmových územích – oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Krajský program snižování emisí Ústeckého kraje je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty. V Ústeckém kraji se nachází 21 oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ve všech oblastech jsou překročeny denní imisní koncentrace PM10. Ve 2 oblastech jsou překročeny roční imisní koncentrace NO2 a v 1 oblasti jsou překročeny denní imisní koncentrace pro SO2. V integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje je vyhodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených kraji. Nejvýznamnějším původcem emisí tuhých znečišťujících látek na území ústeckého kraje jsou velké tepelné elektrárny společnosti ČEZ, a.s. (Elektrárna Prunéřov 2, Elektrárna Počerady, Elektrárna Prunéřov 1, Elektrárna Ledvice, Elektrárna Tušimice). Dalšími významnými původci emisí TZL jsou AGC Flat Glass Czech a.s. – Řetenice a UNIPETROL RPA, s.r.o. - teplárna T 700. Druhou nejvýznamnější kategorií zdrojů produkujících TZL jsou zdroje kategorie REZZO 4, které se však emisně s podílem 32 % nacházejí pod republikovým průměrem. V horizontu příštích pěti až šesti let lze očekávat na území Ústeckého kraje očekávat stagnaci emisí tuhých znečišťujících látek ve srovnání s rokem 2007.


- 46 -


__________________________________________________________________________ Nejvýznamnějším původcem emisí oxidu siřičitého je společnost ČEZ, a.s., Dalkia Česká republika, Česká rafinérská, a.s., United Energy, a.s. a UNIPETROL RPA, s.r.o. V případě oxidu siřičitého platí rozhodující vliv zvláště velkých spalovacích zdrojů na emisní situaci kraje jak v současnosti tak v následujících šesti letech. Ve výhledovém období bude stav v produkci emisí oxidu siřičitého setrvalý a bude přibližně na úrovni roku 2007. Nejvýznamnějším původcem emisí oxidů dusíku je společnost ČEZ a.s., AGC Flat Glass Czech a.s., UNIPETROL RPA, s.r.o. a Dalkia Česká republika. Rozhodující pro vývoj trendu emisí oxidů dusíku v Ústeckém kraji jsou tedy opět strategické plány provozovatelů, především velkých energetických zdrojů v čele se společností ČEZ. V následujících šesti letech lze předpokládat poměrně setrvalý stav ve vývoji emisí NOx. Zdrojová struktura emisí těkavých organických látek na území Ústeckého kraje je zhruba obdobná zdrojové struktuře emisí na území České republiky. V souvislosti se současným trendem energetických úspor v domácnostech lze očekávat mírný pokles emisí VOC, který by se měl pozitivně promítnout i do celkového vývoje emisní situace v kraji pro uvedené znečišťující látky. Zdrojová struktura emisí amoniaku na území Ústeckého kraje je charakteristická převládajícím vlivem zdrojů kategorie REZZO 3 a REZZO 1. Většina emisí amoniaku pochází z chovu zemědělských zvířat. V horizontu příštích pěti let lze na území Ústeckého kraje očekávat stagnaci emisí amoniaku. Naprostá většina regulovaných (zvláště velkých, velkých a středních) znečišťování ovzduší na území Ústeckého kraje je provozována v souladu s požadavky právních předpisů a jsou u nich dodržovány stanovené emisní limity i další podmínky jejich provozování. Dodržování emisních limitů a dalších technických požadavků u naprosté většiny stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší není dostatečné k tomu, aby byly na území Ústeckého kraje dodržovány zákonem stanovené emisní limity (zejména pro suspendované částice velikostní frakce PM10). Nástroje v Programu snižování emisí jsou rozděleny na normativní nástroje, ekonomické nástroje, organizační nástroje, institucionální nástroje, informační nástroje a dobrovolné nástroje. Ke každému z uvedených nástrojů je v Integrovaném programu snižování emisí uveden komentář a doporučení k jeho aplikaci. Komentáře jsou zaměřeny na řešení imisní situace kraje (tedy na suspendované částice a polycyklické aromatické uhlovodíky) s tím, že naprostá většina navrhovaných nástrojů vede k omezení emisí oxidů dusíku. Z hlediska regulačních nástrojů omezování emisí znečišťujících látek, které má Ústecký kraj k dispozici, jsou prioritou nově budované, či podstatně modernizované zvláště velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší, u kterých je na úrovni kraje možná individuální regulace v rámci integrovaného povolení. V případě stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, kterým již bylo vydáno integrované povolení, je nutno prioritně posoudit, zda stanovené závazné podmínky integrovaného povolení jsou dostatečným nástrojem k omezení jejich vlivu na kvalitu ovzduší z hlediska suspendovaných částic velikostní frakce PM10, oxidů dusíku a oxidů síry. Velmi omezená je naopak možnost dalšího snížení emisí znečišťujících látek u stávajících velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které již mají vydána veškerá povolení nutná k jejich provozu a jestliže


- 47 -


__________________________________________________________________________ dodržují emisní limity, emisní stropy a další stanovené technické požadavky na provoz, nelze je k dalšímu snižování emisí jednoduchým způsobem nutit. Aktualizovaný Krajský program snižování emisí Ústeckého kraje stanovuje soubor prioritních základních nástrojů, které je nutno realizovat co nejdříve anebo, v co největším rozsahu. Stanovení priorit je provedeno pro základní nástroje nápravné (týkající se stávajících stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší), základní nástroje preventivní (týkající se nově budovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší) a základní nástroje aplikované u mobilních a liniových zdrojů znečišťování ovzduší. V Integrovaném programu snižování emisí Ústeckého kraje jsou zohledněny očekávané nástroje omezování emisí. Očekávaný vývoj právní úpravy ochrany ovzduší, integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) a ochrany klimatu na evropské i české úrovni přinese celou řadu nových regulačních nástrojů, kterých bude možno v nadcházejícím období využít při realizaci cílů a priorit aktualizovaného Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje. Na závěr Integrovaného programu snižování emisí Ústeckého kraje je uveden souhrn všech stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů programu. Důsledky pro posouzení Pro posouzení jednotlivých území jsou stanoveny imisní limity. Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných znečišťujících látek

Tabulka č. 9: Imisní limity Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený počet jejího překročení za rok

Datum, do něhož musí být limit dosažen

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3/18

1.1.2010

Oxid dusičitý

1 rok

40 µg.m-3

1.1.2010

Suspendované částice PM10

24 hodin

50 µg.m-3/35

-

Suspendované částice PM10

1 rok

40 µg.m-3

-

Benzen

1 rok

5 µg.m-3

1.1.2010


- 48 -


__________________________________________________________________________ Závěr posouzení Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje V integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje jsou vyhodnoceny emise ze stávajících zdrojů znečišťování ovzduší. Dále je vyhodnocena celková imisní situace v Ústeckém kraji. V Integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje jsou uvedeny cíle k dosažení požadovaných emisních stropů znečišťujících látek, jsou navrženy opatření, které povedou ke snížení emisí z jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší a tím, ke zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji. Podrobné vyhodnocení významnosti vlivu na tuto složku životního prostředí je popsáno v kapitole č. 6. Potenciální vliv na hlukovou situaci Vliv návrhu koncepce na hlukovou situaci vychází z plánovaného umístění nových zdrojů hluku. S realizací a následným provozem některých alternativních zdrojů energie (větrné elektrárny, zpracování biomasy, vodní elektrárny apod.) a procesů s nimi spojených (např. doprava surovin) je nevyhnutelně spojena i tvorba hlukových emisí, které mohou mít vliv na změnu hlukové situace v dotčené lokalitě, proto je nutno posoudit vliv těchto nových emisí hluku na nejbližší chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb tzn., aby zprovoznění nového zdroje energie popř. místa, kde je s energií nakládáno, nemělo negativní vliv na hlukovou situaci v dotčené lokalitě a hluk z provozu realizovaných záměrů byl v souladu s hygienickými limity. Důsledky pro posouzení Vzhledem k tomu, že každý záměr je nutno nejprve postavit a po jeho zprovoznění je nutno zajistit jeho dopravní obslužnost (silniční a železniční doprava) je nutno rovněž posoudit hluk ze stavební činnosti a hluk z dopravy (silniční a železniční doprava). Na základě nařízení vlády č. 148/2006 Sb. vyplývá pro posuzované území následující stanovení hygienických limitů. Důsledky pro posouzení jsou stanoveny pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. Poznámka: Denní dobu (den) uvažujeme od 0600 hod do 2200 hod a noční dobu (noc) od 2200 hod do 0600 hod.

Hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku Důsledky pro posouzení jsou stanoveny pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejdeli o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.


- 49 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 10: Důsledky pro posouzení - hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku Základní hladina akustického tlaku A

LAeq,T = 50 dB

KOREKCE NA MÍSTNÍ PODMÍNKY Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

0 dB

KOREKCE NA DENNÍ DOBU Chráněné venkovní prostory staveb Den

Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

0 dB

Chráněné venkovní prostory

0 dB

Chráněné venkovní prostory staveb

- 10 dB

Noc VÝSLEDNÁ NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ EKVIVAL. HLADINA AK. TLAKU A LAeq,T Den


LAeq,T = 50 dB


LAeq,T = 50 dB


LAeq,T = 40 dB

Noc

Hluk ze stavební činnosti Důsledky pro posouzení jsou stanoveny pro hluk ze stavební činnosti v areálu staveniště v období od 7:00 hod do 21:00 hod. Tabulka č. 11: Důsledky pro řešení - hluk ze stavební činnosti Základní hladina akustického tlaku A

LAeq,T = 50 dB

Nejvyšší přípustná hodnota hluku LAeq,s ze stavební činnosti se stanoví ze vztahu: LAeq,S = LAeq,T +10 log ((429 + t1)/ t1) t1

je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 7:00 - 21:00 hod LAeq,T

základní hladina akustického tlaku A

VÝSLEDNÁ NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ EKVIVAL. HLADINA AK. TLAKU A LAeq,T (staveno pro dobu trvání t1 = 14 hod) Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

7:00 - 21:00 hod

LAeq,T = 65 dB

Hluk ze silniční dopravy na veřejných pozemních komunikacích Důsledky pro posouzení jsou stanoveny pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích, s výjimkou účelových komunikací a drahách a pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích.


- 50 -


__________________________________________________________________________ Tabulka č. 12: Důsledky pro posouzení – hluk ze silniční dopravy na veřejných pozemních komunikacích Základní hladina akustického tlaku A

LAeq,T = 50 dB

KOREKCE NA MÍSTNÍ PODMÍNKY + 10 dB 1) Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

+ 5 dB 2)

KOREKCE NA DENNÍ DOBU Den


0 dB


0 dB


- 10 dB

Noc VÝSLEDNÁ NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ EKVIVAL. HLADINA AK. TLAKU A LAeq,T Dopravní hluk 1) Den


LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 60 dB

Noc Chráněné venkovní prostory staveb Dopravní hluk Den

LAeq,T = 50 dB

2)


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 45 dB

Noc Poznámka: 1)

korekce je stanovena pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích 2)

korekce je stanovena pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích

Hluk z dopravy na železnici Důsledky pro posouzení jsou stanoveny pro hluk z pozemní dopravy na drahách a pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy.

Tabulka č. 13: Důsledky pro posouzení – hluk z dopravy na železnici Základní hladina akustického tlaku A

LAeq,T = 50 dB

KOREKCE NA MÍSTNÍ PODMÍNKY + 10 dB 1) Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory

+ 5 dB 2)

KOREKCE NA DENNÍ DOBU Den


0 dB

Noc


0 dB


- 51 -


__________________________________________________________________________ Základní hladina akustického tlaku A Chráněné venkovní prostory staveb

LAeq,T = 50 dB - 5 dB

VÝSLEDNÁ NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ EKVIVAL. HLADINA AK. TLAKU A LAeq,T Dopravní hluk 1) Den


LAeq,T = 60 dB


LAeq,T = 60 dB

Noc Chráněné venkovní prostory staveb Dopravní hluk Den

LAeq,T = 55 dB

2)


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 55 dB


LAeq,T = 50 dB

Noc Poznámka: 1)

korekce je stanovena pro hluk z pozemní dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy

2)

korekce je stanovena pro hluk z pozemní dopravy na drahách

Výhledový stav U většiny posuzovaných opatření je předpoklad, že její realizace nebude mít vliv na změnu hlukové zátěže v dotčeném území. U některých navrhovaných zdrojů energie (větrné elektrárny, spalování biomasy, bioplynové stanice, vodní elektrárny) je možnost vzniku významnějších hlukových emisí, které budou mít vliv na hlukovou situaci v blízkosti těchto záměrů. Proto pro případ, kdy bude některý z výše uvedených zdrojů hluku plánováno situovat do blízkosti chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb se doporučuje zpracování hlukové studie, která zajistí splnění hygienických limitů. Současně je nutné u všech realizací zajistit v průběhu provádění samotné stavby splnění hygienických limitů pro hluk ze stavební činnosti. Pro případ, že realizovaná stavba je většího rozsahu nebo je situována do bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb se doporučuje zpracovat hlukovou studii, která vyhodnotí hluk ze stavební činnosti a zajistí splnění hygienických limitů. U všech posuzovaných úkolů a aktivit navržených v rámci Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje je nutno zajistit, aby jejich zprovoznění nemělo negativní vliv na změnu hlukové situace v dotčeném území tzn., aby bylo zajištěno splnění hygienických limitů u nejbližšího chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. I přesto, že posuzovaná koncepce nebude mít prokazatelně negativní vliv na většinu složek životního prostředí, navrhl zpracovatel hodnocení SEA monitorovací ukazatele (indikátory) a kritéria pro výběr projektů. Přestože vliv byl v této fázi posuzování vyloučen, je třeba, právě pomocí navržených monitorovacích ukazatelů a kritérií, do budoucna sledovat, zda se situace nezměnila.


- 52 -


__________________________________________________________________________

4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů) Ovzduší Na úseku ochrany životního prostředí patří k nejvýznamnějším problémům znečištění ovzduší, které je na území Ústeckého kraje dlouhodobě nad celorepublikovým průměrem. Z hlediska emisí je rozhodující umístění pěti velkých uhelných elektráren provozovaných společností ČEZ, a.s.; z hlediska imisí je významný vliv automobilové dopravy a lokálního topení (vytápění rodinných domů kamny na pevná paliva). Problémem je překračování imisních limitů pro suspendované částice (polétavý prach) na řadě měřících míst, které je důsledkem zvýšené dopravy na území kraje a nárůstem počtu lokálních topenišť na pevná paliva (přechod z vytápění zemním plynem nebo el. energií po několikerém zvýšení cen energií). Další problematickou oblastí se v současné době jeví zvýšená pachová zátěž a obtěžování obyvatel zápachem ve vybraných lokalitách. Vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy na úseku ochrany ovzduší dávají správním orgánům jen omezené možnosti řešení, je náprava stavu velmi komplikovaná. Voda Přes dlouhodobě pozitivní trend v celkovém množství odstraněného znečištění v odpadních vodách se zatím nedaří změnit situaci na některých menších tocích, na nichž je obvykle čištění odpadních vod do nich vypouštěných z malých obcí spojeno s vyššími měrnými náklady a potýká se dlouhodobě s nedostupností finančních zdrojů. Velmi nepříznivá zůstává situace na řece Bílině, v jejímž povodí je koncentrováno mimořádné množství zdrojů odpadních vod i starých zátěží. Rovněž v roce 2008 zde došlo v letních měsících k havárii spojené s výskytem ropných uhlovodíků způsobené pravděpodobně starými zátěžemi v oblasti Záluží u Litvínova a k prohloubení kyslíkového deficitu, který si vyžádal nadlepšování průtoků mimořádnými manipulacemi v rámci Podkrušnohorské vodohospodářské soustavy. Je zřejmé, že trvalé zlepšení velmi nepříznivého stavu toku zejména v úseku Dolní Jiřetín - Chánov je podmíněno nejenom opatřeními na zdrojích odpadních vod, ale rovněž jeho revitalizací doprovázenou odstraněním kontaminovaných sedimentů z koryta toku. Negativní trend zůstává všeobecně zachován rovněž ve stále narůstajícím zatížení povrchových vod rozpuštěnými anorganickými solemi z průmyslových zdrojů, a to zejména v ústecké průmyslové aglomeraci. Řešení tohoto problému je velmi nákladné a bylo proto značně zkomplikováno rozvojem ekonomické krize v závěru roku, která dopadla rovněž na dlouhodobé plány průmyslových podniků v oblasti ekologických investic. Dlouhodobě se nedaří řešit problém ovlivnění řek Ohře a Ploučnice provozem velkého množství malých vodních elektráren, z nichž některé nedodržují stanovené minimální zůstatkové průtoky. Zjednání nápravy je v současné době velmi obtížné, neboť platná právní úprava neumožňuje podřídit dodržování minimálních zůstatkových průtoků na elektrárnách trvalému operativnímu dozoru vodohospodářského dispečinku. V oblasti bilance vody se dále prohlubuje deficit zdrojů pro zemědělské závlahy v povodí Blšanky a Liboce, který stále více limituje zejména pěstování chmele. Z hlediska EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 53 -


__________________________________________________________________________ bilance vody i protipovodňové ochrany je rovněž problémem přetrvávající absence racionálního přístupu k nakládání s dešťovými vodami i systematické a důsledné úpravy srážkoodtokových poměrů při územním plánování a při projektování a provádění staveb. Vzhledem ke značnému nárůstu zpevněných a nepropustných ploch, k němuž dochází prakticky ve všech částech kraje v souvislosti se zakládáním průmyslových zón a výstavbou obchodních a logistických center, jakož i vzhledem ke zvyšující se pravděpodobnosti přívalových srážek, nabývá tento fenomén na významu. V oblasti zásobování pitnou vodou je třeba v nejbližší době počítat zejména s intenzifikací úpravárenské technologie na úpravně vody Meziboří, která se bude muset vyrovnat s očekávanými vzestupy koncentrací huminových látek v surové vodě. Ty jsou spojeny s přirozenými vegetačními změnami v povodí vodárenské nádrže Fláje i s postupnými změnami klimatu. Odpady Nadále se nedaří odklonit přiměřené množství biologicky rozložitelného odpadu od jeho odstranění skládkováním. V tomto směru je zřejmé, že se již nepodaří v tomto směru naplnit cíle stanovené Plánem odpadového hospodářství Ústeckého kraje a vyplývající z právních závazků České republiky vůči EU. To je způsobeno dlouhodobě relativně nízkou cenou skládkování, vlastnickým propojením provozovatelů skládek s provozovateli svozových systémů a rovněž neexistencí kapacit pro alternativní způsoby využívání či odstraňování směsného komunálního odpadu. Závažným problémem je propad cen druhotných surovin, způsobený v závěru roku ekonomickou krizí. Problémy v odbytu druhotných surovin v závěru roku negativně ovlivnily celkovou úroveň využívání odpadu i ekonomickou situaci řady firem podnikajících v této oblasti. Ekonomická krize rovněž dopadá na investiční záměry některých významných původců odpadu, které směřovaly k využití nebo prevenci vzniku odpadu. Stále častějším fenoménem je deklarování odpadů jako „výrobků" a to bez ohledu na možný negativní vliv při jejich využití v nezabezpečených prostorech. Ochrana přírody Ochrana přírody v působnosti Ústeckého kraje se dlouhodobě prioritně zaměřuje na ochranu biodiverzity, jejíž úroveň je na území kraje jedna z nejvyšších v Evropě. V této oblasti zůstávají hlavním problémem dalekosáhlé a v historickém měřítku revoluční změny ve využívání krajiny, k nimž dochází v posledních desetiletích s neobvyklou prudkostí. Tyto změny jsou způsobeny nejen dlouhodobým ústupem od tradičních forem hospodaření v zemědělství a lesnictví, na nichž je v kraji závislá existence mnoha typů přírodních biotopů významných pro biodiverzitu, ale v posledních letech i masivním zaváděním evropských i národních dotačních programů kompenzujících ztrátu trhů se zemědělskými produkty a podporujících nové způsoby využití krajiny, například k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Vznikají tak celá odvětví zemědělských a výrobních činností závislých zčásti nebo zcela na dotacích z veřejných zdrojů, z nichž mnohé jsou spojeny s významnými zásahy do krajiny, ať už se jedná o větrné elektrárny, intenzivní kultury vysokoprodukčních energetických plodin, bioplynové stanice s nadprodukcí dusíkatých hnojiv, malé vodní EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 54 -


__________________________________________________________________________ elektrárny nebo fotovoltaické elektrárny. Některé podnikatelské aktivity v krajině zároveň přestávají sledovat tržní cíle; například produkce biomasy z dotované údržby travních porostů místy nenachází uplatnění na trhu a nakládá se s ní jako s odpadem, množí se zalesňování neplodných pozemků v obvodu teplomilné květeny, jejichž význam z hlediska budoucí produkce dřeva je nicotný, často však představují zbytky tzv. primárního bezlesí se stěžejním významem pro biodiverzitu. Po vlně hydrotechnických meliorací, která v 70. a 80. letech minulého století představovala z hlediska biodiverzy volné krajiny v Česku zřejmě nejmohutnější devastační kampaň v historii země, se tak začínají rýsovat další systémové hrozby pro biodiverzi-tu, a to v regionálním i nad regionálním měřítku. Na všechny tyto změny v krajině musí orgány kraje i státu odpovědné za ochranu přírody reagovat především zintenzivně-ním úsilí o urychlené evidenční podchycení zbytků cenných přírodních biotopů se zastoupením vzácných a ohrožených organismů a v jednotlivých případech jednáním s vlastníky a uživateli pozemků. Specifickým problémem ochrany krajinného rázu je překotná výstavba větrných elektráren, která se soustřeďuje v Krušných horách a v menší míře rovněž na Šluknovsku. Zatímco realizace těchto staveb se ve větším měřítku teprve rozbíhala, projektová příprava i veřejnoprávní projednávání řady z nich bylo v roce 2008 v plném proudu. Protože v regionálním měřítku dosud neexistuje nástroj pro jednotnou územní regulaci těchto staveb, projednávají se jednotlivé projekty izolovaně a příležitosti pro posouzení a hodnocení jejich významu v jejich vzájemné souvislosti jsou značně omezené. Významný problém z hlediska ochrany krajinného rázu i ochrany biodiverzity pak představují zejména větší soubory větrných elektráren, které chtějí investoři umístit do přírodních parků nebo ptačích oblastí. Lesy Novým problémem Krušnohorských lesů je neočekávaně rychlý průběh chřadnutí porostů smrku pichlavého. Vzniklá situace byla nově vyhodnocena Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, Lesní ochrannou službou. Jediným možným řešením tohoto problému zřejmě bude finančně velmi náročná postupná přeměna takto postižených porostů na porosty s cílovou porostní skladbou. V průběhu jarních měsíců 2008 se v některých městských aglomeracích Ústeckého kraje začaly objevovat výrazné příznaky poškození smrku pichlavého („stříbrného smrku"), spočívající v hnědnutí a následném opadávání starších ročníků jehlic. Míra defoliace dosáhla v některých případech desítek procent a velmi výrazně poznamenala vzhled postižených stromů. V extrémních případech mohlo dojít až k úhynu v důsledku ztráty asimilačního aparátu. Poškození smrku pichlavého se objevilo například na Teplicku, Ústecku a Lovosicku, zpravidla v nižších polohách a v intravilánech obcí, a postihlo především sadovnické výsadby v parcích a zahradách. Vyšetření vzorků poškozených jehličnanů Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti prokázalo ve všech případech především stopy po sání mšice smrkové, byly však konstatovány rovněž barevné změny jehlic, které mohou nasvědčovat spolupůsobení dalších škodlivých činitelů. Podle závěrů Výzkumného ústav lesního hospodářství a myslivosti je třeba považovat za prvotní příčinu poškození vláhový stres v roce 2007 kombinovaný se sáním přemnožené mšice smrkové na jaře roku 2008. Výzkumný ústav zároveň konstatoval, že k tomuto typu poškození smrku pichlavého došlo ve stejné době i v jiných oblastech státu.


- 55 -


__________________________________________________________________________

5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vztahy v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Dle metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je předmětem této kapitoly stanovit cíle ochrany životního prostředí definované v relevantních dokumentech a posoudit jejich vazby s navrženými cíly koncepce. Dalším cílem kapitoly je zjistit, zda a jakým způsobem mohou posuzované koncepce ovlivnit jiné koncepční dokumenty a naopak. V rámci posuzování vlivů Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje na životní prostředí byla hodnocena jedna předkládaná varianta plánovaných cílů a opatření. Při výběru těchto opatření pro snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji byly v rámci možností maximálně respektovány požadavky na ochranu životního prostředí a všech jeho složek. Jednotlivé koncepce, které mají určitý vztah k posuzované lokalitě jsou zmíněny v kapitole č. 1. 5 tohoto dokumentu. Za hlavní strategický dokument pro oblast životního prostředí je možno považovat Státní politiku životního prostředí, se kterou musí být v souladu i další navazující dokumentace zpracované pro jednotlivé oblasti životního prostředí. Dalšími dokumenty a podklady, s nimiž byla navrhovaná koncepce konfrontována jsou tyto: Státní politika životního prostředí ČR, Státní energetická koncepce, Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů, Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, Státní dopravní politika, Operační program Životní prostředí, Operační program Doprava, Strategie regionálního rozvoje České republiky, Národní program snižování emisí ČR, Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, Státní surovinová politika ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Národní rozvojový plán ČR, Plán hlavních povodí ČR, Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR, Program rozvoje venkova ČR, Politika územního rozvoje, Národní lesnický program II, Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší, Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Ústeckého kraje, Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje, Program rozvoje územního obvodu Ústeckého kraje, Programy ke zlepšení kvality ovzduší ve městech Děčín, Chomutov, Jirkov, Litoměřice, Litvínov, Lovosice a Ústí nad Labem, Plány péče o CHKO České středohoří, Labské pískovce, Lužické hory, Kokořínsko a Plán péče o NP České Švýcarsko. Vztah k Národnímu programu snižování emisí České republiky Národní program snižování emisí České republiky je vypracován podle § 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, který tímto transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES z 23. října 2001, o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky (NECD). Integrovaný národní program snižování emisí v České republice byl schválen v roce 2004 a byl přijat usnesením vlády České republiky č. 454/2004. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 56 -


__________________________________________________________________________ Jeho aktualizace proběhla v letech 2006 a 2007 v souladu s požadavky na revize národních programů podle NECD a aktualizovaný Národní program byl vládou schválen 11.6.2007. S ohledem na současný nevyhovující stav kvality ovzduší a vzhledem ke snaze splnit cíle, ke kterým se členské státy zavázaly přijetím Tematické strategie o znečišťování ovzduší, přijaté Evropskou komisí dne 21. září 2005 (COM(2005)446 final), byla přijata adekvátní opatření ke snížení znečišťování ovzduší PM10 a PM2,5, benzo(a)pyrenem a NOx. Opatření realizovaná v letech 2002 - 2006 a zahrnutá ve scénáři WM (”With measures”) se ve velké míře shodují s opatřeními přijatými na úrovni celé Evropské unie (např. úspory energie, podpora obnovitelných zdrojů, Národní program snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů). Jedná se především o soubor legislativních opatření vycházejících z evropské legislativy, která jsou podporována ekonomickými nástroji na národní úrovni (většinou finančními dotacemi). Aktualizovaný Národní program snižování emisí České republiky se opírá o scénář WAM (”With additional measures”), který vychází ze scénáře WM a navrhuje jeho rozšíření o dodatečná opatření zaměřená na snížení emisí PM10 a PM2,5, prekurzorů těchto částic a snížení emisí polycyklických aromatických uhlovodíků. Program se zcela shoduje s (Integrovaným) Národním programem snižování emisí v oblasti cílů, které jsou buď identické (dodržování imisních limitů, podpora úspor energie, omezování emisí skleníkových plynů), nebo z Národního programu odvozené (doporučené hodnoty krajských emisních stropů). Program je z hlediska nástrojů a opatření vůči Národnímu programu snižování emisí komplementární. Zatímco Národní program zakládá anebo modifikuje nástroje a opatření, které jsou v kompetenci ústředních orgánů státní správy (zejména legislativní kroky), krajský Program je zaměřen na nástroje a opatření, které jsou v kompetenci kraje, krajského úřadu nebo v kompetenci obcí. Vztah k Územní energetické koncepci Program se částečně překrývá s Územní energetickou koncepcí Ústeckého kraje jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.). Tento překryv je posílen důrazem Programu na integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu. Vztah k dalším koncepčním dokumentům Program je v souladu s následujícími dokumenty:

Státní politika životního prostředí ČR (ochrana ovzduší je jednou z hlavních priorit),

Státní energetická koncepce (společný cíl podpory úspor energií),

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů (společný cíl podpory úspor energií),


- 57 -


__________________________________________________________________________ Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu (společný cíl omezování emisí „skleníkových plynů“), Státní dopravní politika a materiály navazující (společný cíl omezování emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší),

Operační program Životní prostředí (ochrana ovzduší je předmětem prioritní osy 2),

Operační program Doprava (ochrana ovzduší je jednou z priorit),

Program rozvoje Ústeckého kraje (společný cíl v oblasti snižování produkce emisí).

Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů Program se částečně překrývá se Státním programem podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů jak v oblasti cílů (podpora úspor energií, podpora užívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie), tak v oblasti nástrojů (energetické audity, podpora změny vytápění atp.). Tyto vazby jsou posíleny důrazem Programu na integrovaný přístup k ochraně ovzduší a ochraně klimatu. Vztah ke Krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje je formulován jako „nadstavba“ Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje. Zatímco Krajský program snižování emisí pokrývá všechny znečišťující látky, pro které byly vyhlášeny krajské emisní stropy anebo pro které byly stanoveny emisní limity, a týká se celého území kraje, Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší je zaměřen pouze na ty znečišťující látky, u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a týká se přednostně těch částí území kraje, kde k tomuto překračování došlo a kde byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). S ohledem na imisní situaci v Ústeckém kraji je tedy Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší zaměřen na následující znečišťující látky:

suspendované částice velikostní frakce PM10,

oxid dusičitý,

oxid siřičitý,

polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) vyjádřené jako benzo(a) pyren,

arsen,

troposférický ozón,

oxidy dusíku.

Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje pracuje se souborem nástrojů a opatření, definovaným v rámci Krajského programu snižování emisí Ústeckého EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 58 -


__________________________________________________________________________ kraje s tím, že z nich vybírá prioritní nástroje a opatření, vhodné pro aplikaci u zájmových znečišťujících látek v zájmových územích (oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší). Složkami životního prostředí, které budou posuzovanými koncepcemi nejvíce ovlivněny budou zejména klima a ovzduší. Hlavními cíli v obou složkách je snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší. K naplnění těchto cílů realizace posuzovaných koncepcí přispěje významnou měrou. Hlavním cílem v oblasti hospodaření s půdou nejen kategorie ZPF a PUPFL je zejména zamezit novému záboru půdy a její erozi. Naplnění těchto cílů může být realizací koncepcí ovlivněno negativně zejména v souvislosti s výstavbou nových zařízení na výrobu energie, nových komunikací, obchvatů a parkovacích ploch. Pozitivní ovlivnění lze očekávat v souvislosti s realizací opatření na snížení prašnosti (realizace nových ploch zeleně). Hlavním cílem ochrany podzemních a povrchových vod je zejména efektivní využívání vodních zdrojů a zamezení jejich znečišťování. Posuzované koncepce nejsou na tuto složku životního prostředí primárně zaměřeny, realizací KPSE a KPZKO by se neměla negativně obrazit na naplnění těchto cílů. Krajina, příroda, ekosystémy a jejich ochrana před poškozováním, snižování biodiverzity a fragmentaci krajiny není primárním problémem řešeným v posuzovaných koncepcích. K ovlivnění této složky může ale přesto v souvislosti s realizací obou koncepcí dojít. Jednotlivé záměry a opatření předkládané v Integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje jsou v souladu s těmito koncepcemi, případné vzniklé odchylky od těchto koncepcí musí být do nich zapracovány a schváleny příslušnými úřady. Nesoulad jednotlivých záměrů a aktivit navrhovaných v rámci posuzované koncepce s dokumenty na mezinárodní, komunitární či vnitrostátní úrovni nebyl nalezen.

6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů je součástí kapitoly č. 3 tohoto hodnocení. V této kapitole jsou uvedeny jednotlivá navržená opatření v přehledné tabulce a jejich vliv na jednotlivé složky životního prostředí spolu se slovním vyhodnocením. V rámci vyhodnocení a specifikace potencionálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, které by mohly být realizací posuzované koncepce ovlivněny, byly vzaty v potaz i možné kumulativní a synergické vlivy. Posuzované koncepce obsahují řadu nástrojů (např. normativní, ekonomické, organizační, institucionální, informační či dobrovolné), které jsou prostředkem k plnění jednotlivých opatření programu. Proto nebyl hodnocen jejich vliv na jednotlivé složky životního prostředí, hodnocení byla podrobena jednotlivá opatření programů. V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá opatření koncepcí, je zde číselně specifikován jejich vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Slovní vyhodnocení následuje pod tabulkou.


- 59 -


__________________________________________________________________________

Obyvatelstvo

Hluk

Ovzduší

Voda

Krajinný ráz

NATURA

ÚSES

Fauna, flóra

ZCHÚ, PP

PUPFL

ZPF

Opatření

Tabulka č. 14: Číselné vyhodnocení významnosti vlivu opatření na jednotlivé složky ŽP

Opatření vedoucí ke snižování emisí z energetických zdrojů kategorie REZZO 1 a omezování spotřeby tuhých paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury

?

?

?

?

?

?

?

?

+1

0

+2

Ekologizace velkých energetických zdrojů

0

0

0

0

0

0

0

0

+2

+1

+2

Přeměna topných systémů v domácnostech

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

+2

Úspory a efektivnější využívání energie

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

Nespalovací a alternativní zdroje energie

?

?

?

?

?

?

?

0

+2

0

+1

Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.)

?

?

?

?

?

?

?

?

+1

+1

+1

Odstraňování bodových závad na komunikacích za účelem zvýšení plynulosti dopravy

?

?

?

?

?

0

?

?

0

+2

+2

Zavádění moderních technologií a značení na komunikacích

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

Organizační opatření k omezení automobilové dopravy a zvýšení plynulosti v sídlech

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+2

Parkovací politika

?

?

?

?

?

0

?

?

0

+1

+2

Podpora rozvoje hromadné veřejné dopravy

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+2

Ekologizace dopravních prostředků v majetku měst a obcí

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

Využití alternativních paliv ve veřejné dopravě

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

Podpora cyklistické dopravy

0

0

0

0

0

?

0

0

+1

0

+1

Opatření k omezování prašnosti Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti

0

0

0

+1

0

0

+2

0

+1

+1

+2

Zvýšení intenzity čištění komunikací včetně pořízení potřebné techniky

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

-1

+2


- 60 -


Opatření

ZPF

PUPFL

ZCHÚ, PP

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatelstvo

__________________________________________________________________________

Omezování prašnosti v areálech a v jejich okolí

0

0

0

0

0

0

?

?

+1

-1

+2

Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami

0

0

0

+1

0

0

+2

0

+1

+1

+2

Úpravy komunikací s cílem snížení dopadů prašnosti na obyvatelstvo

0

0

0

0

0

0

?

?

+1

+1

+2

Opatření k snižování emisí z dalších (technologických) zdrojů znečišťování Podpora snižování emisí tuhých látek, NOx, VOC a NH3 z nespalovacích zdrojů znečišťování

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

-1

+2

Informační opatření a technická pomoc Informování a osvěta veřejnosti

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+2

Informování a osvěta veřejné správy

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+2

Podpora monitoringu kvality ovzduší

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

+2

Technická pomoc

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+2

Vysvětlivky k tabulce: -2

významně negativní vliv

-1

negativní vliv

0

bez vlivu

+1

pozitivní vliv

+2

výrazně pozitivní vliv

?

možný negativní vliv

-

nelze vyhodnotit

Poznámka: Číselné vyhodnocení významnosti vlivu uvedené výše v tabulce se vztahuje k opatření v etapě provozu. V etapě přípravy (např. výstavba obchvatů) dojde v zájmových lokalitách k dočasným negativním vlivům v podobě zvýšené imisní a hlukové zátěže vyplývající z realizace výstavby (provoz stavebních mechanismů a navazující obslužné dopravy).

Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury Negativní vliv environmentálně příznivé energetické infrastruktury na půdy kategorie ZPF, plochy určené k plnění funkce lesa, zvláště chráněná území, faunu a flóru, prvky ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000, krajinný ráz a vodu nelze v této fázi posouzení vyloučit. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat jeho celkové mírné zlepšení. Hluková situaci se v souvislosti s realizací opatření nezmění, nedojde k nárůstu ani ke snížení hlukového zatížení území. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako významně pozitivní, v důsledku očekávaného snížení emisí znečišťujících látek. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 61 -


__________________________________________________________________________ Ekologizace velkých energetických zdrojů Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Ekologizace velkých energetických zdrojů bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako významně pozitivní, neboť lze předpokládat jeho celkové zlepšení. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako významně pozitivní, v důsledku očekávaného snížení emisí znečišťujících látek a hlukového zatížení. Přeměna topných systémů v domácnostech Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Přeměna topných systémů v domácnostech bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat jeho celkové mírné zlepšení. Hluková situaci se v souvislosti s realizací opatření nezmění, nedojde k nárůstu ani ke snížení hlukového zatížení území. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako významně pozitivní, v důsledku očekávaného snížení emisí znečišťujících látek. Úspory a efektivnější využívání energie Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Efektivnější využití energie bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako významně pozitivní, neboť lze předpokládat jeho celkové zlepšení. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako pozitivní, v důsledku očekávaného zlepšení ovzduší i hlukové situace v kraji.


- 62 -


__________________________________________________________________________ Nespalovací a alternativní zdroje energie Negativní vliv zavedení nespalovacích a alternativních zdrojů energie na půdy kategorie ZPF, plochy určené k plnění funkce lesa, zvláště chráněná území, faunu a flóru, prvky ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000 a krajinný ráz nelze v této fázi posouzení vyloučit. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako významně pozitivní, neboť lze předpokládat jeho celkové zlepšení. Hluková situaci se v souvislosti s realizací opatření nezmění, nedojde k nárůstu ani ke snížení hlukového zatížení území. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako pozitivní, v důsledku očekávaného snížení emisí znečišťujících látek. Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.) Negativní ovlivnění půd kategorie ZPF, plochy určené k plnění funkce lesa, zvláště chráněná území, faunu a flóru, prvky ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000, krajinný ráz a vodu nelze v souvislosti s odkloněním tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu vyloučit. Vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci kraje je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat celkové zlepšení imisní i hlukové zátěže v kraji na místech odklonění tras, nová zátěž však vznikne v okolí obchvatů. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i přesto hodnotit jako pozitivní. Odstraňování bodových závad na komunikacích za účelem zvýšení plynulosti dopravy Negativní ovlivnění půd kategorie ZPF, plochy určené k plnění funkce lesa, zvláště chráněná území, faunu a flóru a prvky ÚSES nelze v souvislosti s navrhovaným opatřením vyloučit. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Negativní ovlivnění krajinného rázu a vodního režimu nelze taktéž vyloučit. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako nulový, emisní zatížení území se významně nezmění. Hluková situace se v souvislosti s realizací opatření významně zlepší v souvislosti s vyšší plynulostí dopravy. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako významně pozitivní, v důsledku očekávaného snížení hlukového zatížení. Zavádění moderních technologií a značení na komunikacích Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Zavádění moderních technologií a značení na komunikacích bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci bude vzhledem k charakteru opatření nulový. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i přesto vyhodnotit jako pozitivní. Organizační opatření k omezení automobilové dopravy a zvýšení plynulosti v sídlech Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 63 -


__________________________________________________________________________ žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Omezení dopravy a zvýšení její plynulosti bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat menší imisní zatížení kraje. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na obyvatelstvo kraje lze z tohoto důvodu vyhodnotit jako významně pozitivní. Parkovací politika Negativní ovlivnění půd kategorie ZPF, plochy určené k plnění funkce lesa, zvláště chráněná území, faunu a flóru a prvky ÚSES nelze v souvislosti s navrhovaným opatřením vyloučit. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Negativní ovlivnění krajinného rázu a vodního režimu nelze taktéž vyloučit. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako nulový, emisní zatížení území se významně nezmění. Hluková situace se v souvislosti s realizací opatření zlepší. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako významně pozitivní. Podpora rozvoje hromadné veřejné dopravy Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Podpora hromadné dopravy v kraji bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat menší imisní zatížení kraje. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na obyvatelstvo kraje lze z tohoto důvodu vyhodnotit jako významně pozitivní. Ekologizace dopravních prostředků v majetku měst a obcí Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Ekologizace dopravních prostředků bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat menší imisní zatížení kraje. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako pozitivní, v důsledku očekávaného zlepšení kvality ovzduší. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 64 -


__________________________________________________________________________ Využití alternativních paliv ve veřejné dopravě Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Využití alternativních paliv ve veřejné dopravě kraje bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat menší imisní zatížení kraje. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako pozitivní, v důsledku očekávaného zlepšení kvality ovzduší. Podpora cyklistické dopravy Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Navržené opatření bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Možný negativní vliv podpory cyklistické dopravy v zájmovém území na lokality soustavy NATURA 2000 nelze vyloučit. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Podpora cyklistiky bude mít pozitivní vliv na ovzduší. Hluková situace se rozvojem tohoto druhu dopravy nezmění.Vliv na kvalitu života obyvatel lze hodnotit jako pozitivní, vzhledem k očekávanému zlepšení ovzduší v kraji. Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci lze předpokládat pozitivní vliv na faunu a flóru zájmového území, neboť dojde k vytvoření nových stanovišť. Výsadba izolační zeleně bude mít nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace opatření bude mít významný pozitivní vliv na krajinný ráz území. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat snížení prašnosti. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na obyvatelstvo kraje lze z tohoto důvodu vyhodnotit jako významně pozitivní. Zvýšení intenzity čištění komunikací včetně pořízení potřebné techniky Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 65 -


__________________________________________________________________________ charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Čištění komunikací bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat snížení prašnosti. Opatření však vyvolá nové zdroje hluku, proto lze vliv vyhodnotit jako negativní. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i tak vyhodnotit jako významně pozitivní. Omezování prašnosti v areálech a v jejich okolí Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Čištění komunikací bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Negativní ovlivnění krajinného rázu a vodního režimu nelze taktéž vyloučit. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat snížení prašnosti. Opatření však vyvolá nové zdroje hluku, proto lze vliv vyhodnotit jako negativní. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i tak vyhodnotit jako významně pozitivní. Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci lze předpokládat pozitivní vliv na faunu a flóru zájmového území, neboť dojde k vytvoření nových stanovišť. Výsadba izolační zeleně bude mít nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace opatření bude mít významný pozitivní vliv na krajinný ráz území. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat snížení prašnosti. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného opatření v území zlepší. Vliv na obyvatelstvo kraje lze z tohoto důvodu vyhodnotit jako významně pozitivní. Úpravy komunikací s cílem snížení dopadů prašnosti na obyvatelstvo Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Čištění komunikací bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Negativní ovlivnění krajinného rázu a vodního režimu nelze taktéž vyloučit. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat snížení prašnosti. Rovněž hluková situace se realizací uvedeného


- 66 -


__________________________________________________________________________ opatření v území zlepší. Vliv na obyvatelstvo kraje lze z tohoto důvodu vyhodnotit jako významně pozitivní. Podpora snižování emisí tuhých látek, NOx, VOC a NH3 z nespalovacích zdrojů znečišťování Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Podpora snižování znečišťujících látek z nespalovacích zdrojů bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší je hodnocen jako pozitivní, neboť lze předpokládat jeho celkové zlepšení. Opatření však vyvolá nové zdroje hluku, proto lze vliv vyhodnotit jako negativní. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i tak vyhodnotit jako významně pozitivní. Informování a osvěta veřejnosti Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Informování a osvěta veřejnosti bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci bude vzhledem k charakteru opatření nulový. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i přesto vyhodnotit jako významně pozitivní. Informování a osvěta veřejné správy Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Informování a osvěta veřejné správy bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci bude vzhledem k charakteru opatření nulový. Vliv na kvalitu života obyvatel lze však i přesto vyhodnotit jako významně pozitivní.


- 67 -


__________________________________________________________________________ Podpora monitoringu kvality ovzduší Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Opatření bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Podpora monitoringu kvality ovzduší bude mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v kraji. Vliv na hlukovou situaci bude vzhledem k charakteru opatření nulový. Vliv na kvalitu života obyvatel lze vyhodnotit jako významně pozitivní. Technická pomoc Vzhledem k charakteru opatření nedojde k zasažení a novému záboru půdy kategorie ZPF, vliv lze tedy vyhodnotit jako nulový. Plnění opatření nebude mít ze stejného důvodu žádný vliv na plochy určené k plnění funkce lesa. Opatření nebude mít vzhledem ke svému charakteru žádný vliv na zvláště chráněná území kraje. Při jeho realizaci se nepředpokládá žádné ovlivnění fauny a flóry zájmového území, neboť nedojde k novému záboru stanovišť jejich výskytu. Technická pomoc bude mít stejně tak nulový vliv na prvky ÚSES. Vliv na lokality soustavy NATURA 2000 byl vyloučen. Realizace úkolu neovlivní pozitivně ani negativně stávající krajinný ráz. Ten zůstane nezměněn. Ovlivnění vodního režimu a kvality povrchových a podzemních vod bude nulové. Plánované opatření bude mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a hlukovou situaci v kraji. Vliv na kvalitu života obyvatel lze vyhodnotit jako významně pozitivní.

7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Zpracovatel hodnocení SEA na základě provedeného vyhodnocení nezjistil žádný závažný záporný vliv posuzovaných koncepcí na jednotlivé složky životního prostředí (v tabulce č. 14 označen jako -2 tedy významně negativní vliv). Vzhledem k tomu, že u některých opatření Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší byl vyhodnocen možný negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí, navrhl zpracovatel hodnocení SEA některá opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci těchto potenciálních vlivů: plánování a rozvoj aktivit na územích s prvky ÚSES musí respektovat podmínky ochrany těchto území a pro předcházení možným střetům musí být přednostně umísťovány mimo tato území, střety s biokoridory řešit optimálním křížením vedení a biokoridoru, tj. ve vhodném místě a v kolmém směru, záměry požadující zábory ZPF směřovat přednostně do oblastí s méně kvalitní půdou, EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 68 -


__________________________________________________________________________ u většího rozsahu záboru půdy provést také hydrogeologické posouzení s cílem zabránit negativnímu ovlivnění vodního režimu lokality a okolí, zajistit ochranu krajinného rázu (zpracovat hodnocení krajinného rázu, aby nedocházelo ke fragmentaci krajiny), do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajinného rázu (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění, atd.) ve spolupráci s příslušnými orgány, u nově navrhovaných ploch vyřešit vhodné začlenění do okolní krajiny, doplněním zeleně apod.,

u ozeleňování nových ploch používat původní druhy rostlin a dřevin,

u výstavby komunikací snížit negativní vnímání krajiny výsadbou liniových prvků dřevin (stromů a keřů) apod., před zahájením jednotlivých staveb vypracovat biologické hodnocení zájmové lokality ve vhodném vegetačním období z důvodu vyloučení střetu výstavby s lokalitami výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů, organizačně zabezpečit výstavbu jednotlivých záměrů, která zajistí bezpečnost provozu a maximálně omezí možnost vzniku negativního ovlivnění životního prostředí v dotčeném území, používané mechanismy využívané během stavebních prací musí být v dobrém technickém stavu tak, aby se vyloučilo znečištění půd a vod únikem motorových kapalin a nadměrný hluk z nich emitovaný. Kontrolu a dobrý technický stav vozidel a mechanismů je povinen zajistit dodavatel stavby, pro eliminaci prašnosti provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby, pro maximální eliminaci narušení faktorů pohody obyvatel žijících v blízkosti plánovaných staveb směřovat veškeré stavební práce do denní doby a pracovních dnů, pro předejití znečištění povrchových a podzemních vod a půdy náhodnými úkapy nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje, …) z nedokonale těsnících nádrží motorových vozidel a stavebních strojů je nutné, aby veškerý pohyb automobilové dopravy byl omezen pouze na zpevněné komunikace a aby strojní mechanismy a nákladní doprava byly v dokonalém technickém stavu, k omezení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a oxidu uhličitého mohou významným způsobem přispět následující aktivity, zaměřené prioritně na řešení problémů energetiky a dopravy: úspory energie a její efektivnější využívání na území kraje na straně výroby i spotřeby (včetně zvýšení účinnosti konverze a omezení ztrát v rozvodech),


- 69 -


__________________________________________________________________________ snížení spotřeby fosilních paliv ve stacionárních spalovacích zdrojích znečišťování ovzduší lokalizovaných na území kraje a náhrada fosilních paliv obnovitelnými a alternativními zdroji energie (s tím, že v případě spalování biomasy je na místě určitá obezřetnost z hlediska emisí tuhých znečišťujících látek), zvýšení plynulosti silniční dopravy na území kraje (cestou jak výstavby obchvatů sídel tak i budování „inteligentních dopravních systémů“ uvnitř sídel), které vede nejen ke snížení spotřeby pohonných hmot a tím k omezení emisí z výfukových systémů, ale také k omezení emisí tuhých znečišťujících látek z otěrů pneumatik, brzd a povrchů komunikací, zvýšený počet parkovacích míst ve městech, pokud možno spojený s telematickými systémy (omezení zbytečného popojíždění v městských podmínkách značně „neplynulého“ pohybu vozidel), rozvoj, zkvalitnění a zatraktivnění veřejné dopravy (s důrazem na integrované dopravní systémy).

8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) V průběhu posuzování vlivů předložené koncepce na životní prostředí byla zvažována jedna předkládaná varianta plánovaných opatření pro snižování emisí a ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Skutečnou hlukovou a imisní situaci v jednotlivých lokalitách bude možné ověřit přímým měřením po zprovoznění všech plánovaných záměrů. V případě překračování hygienických limitů budou navržena zmírňující opatření. Hodnocení dopadů na vybrané složky životního prostředí v kapitole č. 6 nevycházelo z žádné metodiky, jednalo se o subjektivní hodnocení provedené zpracovatelem SEA. Vyhodnocení spočívalo v porovnání nulové a aktivní varianty, přičemž upřednostnění nulové varianty se nepředpokládá. Předkládaná koncepce a její vize a cíle byly porovnány s ostatními relevantními koncepcemi vztahujícími se k dané problematice a k danému území a to jak na krajské tak celorepublikové úrovni. Předpokládané negativní i pozitivní vlivy realizace koncepce byly posouzeny komplexně včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých či vlivů přechodných. Při shromažďování údajů potřebných k vyhodnocení se nevyskytly žádné závažné problémy, které by měly vliv na průběh na hodnocení SEA.

9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí Pro Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů:


- 70 -


__________________________________________________________________________

rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok),

podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%),

podíl dopravou nefragmentovaných území,

koeficient odtoku vody z území (m3/rok),

celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok),

překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3),

rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%),

podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)

rozsah plynofikace obcí v území (%),

změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%),

počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel),

procento rozlohy chráněných území (%),

stav sítě územního systému ekologické stability území,

koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch),

účinnost opatření k ochraně krajinného rázu,

početnost chráněných druhů rostlin a živočichů,

produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok),

procento separace a materiálového využití odpadů (%),

počet starých ekologických zátěží,

počet sanovaných starých ekologických zátěží,

počet realizovaných revitalizačních opatření,

počet návštěvníků území.

V následujícím přehledu jsou převzaty hlavní indikátory, na jejichž základě bude vyhodnocováno plnění cílů koncepcí. Uvedené indikátory jsou pro území ČR kvantifikovány v rámci Operačního programu. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 71 -


__________________________________________________________________________ rozsah oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro aktuální rok a expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek, zejména nadlimitním koncentracím PM10,

snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (dle potenciálu tvorby částic),

snížení emisí znečišťujících látek, pro které jsou Ústeckému kraji stanoveny doporučené hodnoty krajských emisních stropů (SO2, NOx, VOC, NH3),

počet podaných a schválených projektových žádostí.

10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Návrh obecných opatření, která by měla být dodržena v rámci realizace Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje je uveden v kapitole č. 7.

11.

Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu

Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech:

rozsah (velikost) záměru,

realizace doprovodných investic,

navýšení dopravy,

vstupy energetických a surovinových zdrojů,

zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku),

zdroj nebezpečných odpadů, havárií,

změny klimatických poměrů (inverze, mlhy),

znečištění povrchových a podzemních vod,

ovlivnění režimu vody v krajině,

zvýšení eroze, snížení kvality půd,

narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů,

zdravotní rizika, psychosociální dopady,

narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES,


- 72 -


__________________________________________________________________________ snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,

narušení krajinného rázu,

narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území,

narušení územní ochrany a integrity Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí,

poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů, fauny, flóry,

zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny,

přeshraniční vlivy.

Při znalosti konkrétních návrhů záměrů je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ověřit vhodnost jejich řešení a umístění v rámci vymezených ploch. Lze provést zhodnocení záměru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpočty a následně odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného záměru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný způsob hodnocení jejich nebezpečnosti a stanovení akceptovatelných hladin těchto látek v ovzduší. V kapitole č. 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.

12.

Vlivy koncepce na veřejné zdraví

Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdraví je klíčovým předpokladem pro příznivý sociální, ekonomický i kulturní vývoj jedinců i populace. Lidské zdraví je složitý stav podmíněný různorodými strukturami a ději, jejich vzájemnými vazbami, vztahy a jejich schopnostmi měnit se, zanikat a znovu se obnovovat. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) není za zdraví považována pouze nepřítomnost nemoci nebo vady, ale stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody. Zdraví jedince a populace je odrazem tělesné a duševní kondice jedince, na které se podílí vliv biologických faktorů - vnitřní genetické výbavy jedince a podmínek prostředí. Z hlediska podmínek prostředí se uplatňují především:


- 73 -


__________________________________________________________________________ životní a pracovní prostředí - stav a kvalita životního, pracovního a obytného prostředí, postoje a chování lidí k vlastnímu zdraví - životní styl (pohybové aktivity, rekreace, stravovací návyky, zvládání stresu, rizikové chování: nepoužívání ochranných prostředků a ochranných pracovních pomůcek, konzumace alkoholu, drog, kouření, nepřiměřené slunění apod.), sociální a ekonomické faktory (výše příjmu, zaměstnanost/nezaměstnanost, míra dosaženého vzdělání, kvalita bydlení, ...), systém péče o zdraví - zdravotnické služby (resp. jejich kvalita, dostupnost, organizace). Z hlediska životního a pracovního prostředí se uplatňují faktory chemické (chemické látky v různých médiích - vzduch, voda, půda, potraviny, …), fyzikální (např. hluk, vibrace, záření) a biologické (infekční agens, …). Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat. Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, ty mohou být často vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků Státního zdravotního ústavu ovlivňují zdravotní stav především faktory způsobu života (z 50 - 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také přibližně z 20 %. Faktory můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Za ovlivnitelné jsou považovány především ty, které vychází ze způsobu života (pohybová aktivita, výživa, duševní zátěž, zvládání stresu, kuřáctví, konzumace alkoholu, aj.) a do určité míry ovlivnitelné podmínky prostředí (kvalita životního a pracovního prostředí, sociální, ekonomické a kulturní podmínky prostředí). Životním stylem lze do určité míry ovlivnit i některé parametry, které mohou působit jako rizikové faktory - fyziologické (např. aerobní kapacita) či biochemické parametry (krevní cholesterol, krevní cukr). Za faktory neovlivnitelné lze považovat genetickou výbavu jedince, věk (s přibývajícím věkem riziko stoupá), pohlaví (některé nemoci se vyskytují častěji u žen, jiné u mužů), předchozí nemoci vedoucí k dlouhodobému poškození zdraví organismu, atd. V současné době je pro hodnocení vlivů záměrů dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, používán postup hodnocení zdravotních rizik (HRA – Health Risk Assessment). Tento postup využívá všech dostupných údajů (dle současného vědeckého poznání) pro určení faktorů, které mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem. Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem hodnocené aktivity či záměru na zdraví exponované populace. Hodnocení zdravotních rizik je zejména u látek, pro které nejsou stanoveny hodnoty limitů (imisní limity), prakticky jediným způsobem, jak posoudit zda se hladiny koncentrací škodlivin EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 74 -


__________________________________________________________________________ pohybují na společensky přijatelné úrovni – tj. v akceptovatelné míře zdravotního rizika. Imisní limity samy o sobě o míře ani typu účinku na zdraví nevypovídají. Výsledky hodnocení by měly být podkladem pro řízení rizika – tj. např. pro rozhodování o podmínkách provozu aktivity či záměru nebo o potřebných opatřeních k minimalizaci rizik, pro vypracování stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví, k informování veřejnosti apod. Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže či v případě rozhodování o vhodnosti umístění zamýšleného záměru - modelové výpočty rozptylové či hlukové studie. Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost technického řešení záměrů, formuluje koncepční cíle a opatření, proto nelze provést kvantifikaci expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik vyplývajících z provozu uvažovaných záměrů. Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce by mělo být provedeno podrobné hodnocení. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známa přesná lokalizace i řešení projektů, bude možné hodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci, eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů. Dále jsou vyhodnoceny cíle a opatření Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje v obecné rovině a stručně charakterizovány vybrané faktory ovlivňující zdraví (škodliviny a hluk). Hodnocení realizace Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje na veřejné zdraví Hlavními cíly programu je dodržení doporučených hodnot emisních stropů pro SO2, NOx, VOC a NH3, snížení emisí znečišťujících látek, jejichž imisní limity jsou překračovány a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překročení imisních limitů nedochází. Dalšími cíli je omezování prekurzorů ozónu a dosažení plnění imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Bylo zjištěno nedodržování imisních limitů stanovených pro ochranu zdraví obyvatel pro suspendované částice velikostní frakce PM10, oxid siřičitý a oxid dusičitý a překračování cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky (vyjádřené jako benzo(a)pyren), arsen a troposférický ozón. Vedlejšími cíly programu je omezování emisí „skleníkových plynů“ (zejména CO2 a CH4), přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji a ke snižování vzniku odpadů. Pro naplňování cílů program stanoví nástroje ochrany ovzduší a opatření. Realizace těchto aktivit může obecně ovlivňovat zdraví občanů přímým vlivem na jednotlivé složky životního prostředí (především na kvalitu ovzduší, popř. na hlukovou situaci) či nepřímým vlivem – ovlivněním sociální, ekonomické, kulturní či sportovní oblasti života veřejnosti. Dále jsou obecně charakterizovány jednotlivé oblasti a vyhodnoceny jejich možné vlivy na zdraví obyvatel: EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

navržených

opatření

- 75 -


__________________________________________________________________________ Snižování emisí z energetických zdrojů kategorie REZZO 1 a omezování spotřeby tuhých paliv ve zdrojích kategorie REZZO 3. Jedná se o opatření týkající se zejména rozvoje environmentálně příznivé energetické infrastruktury (výstavba, rekonstrukce CZT, zvýšení efektivity výroby tepla, rozšíření rozvodu plynu), ekologizace energetických zdrojů (rekonstrukce zdrojů, instalace a modernizace odlučovačů apod.) a podpory přeměny topných systémů v domácnostech (připojení na CZT, instalace nízkoemisních spalovacích zdrojů). V programu je doporučena také podpora úspor energie a efektivnějšího využívání energie (zlepšení tepelně technických konstrukcí budov, instalace regulační a měřící techniky), podpora obnovitelných a nespalovacích alternativních zdrojů energie (tepelná čerpadla, fotovoltaické systémy,...). Realizací technických opatření na zdrojích a rozvodných sítích bude dosaženo snížení produkce emisí znečišťujících látek ze spalovacích zdrojů a tím také příznivého dopadu na lidské zdraví. Podpora nízkoemisních způsobů vytápění povede k nižší potřebě fosilních druhů paliv, jejichž spotřeba a spalování (zejména uhlí) má výrazný negativní vliv zejména na kvalitu ovzduší v aglomeracích. Zároveň využívání těchto zdrojů pro vytápění objektů k bydlení má vliv také pro rozvoj volnočasových aktivit obyvatel. Určité negativní vlivy lze očekávat v době výstavby záměrů (např. nových zdrojů, energetické infrastruktury). Jedná se zejména o zvýšení imisní a hlukové zátěže v dotčených lokalitách vyplývající z realizace stavby – resp. z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále může být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava či její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy mají relativně krátkodobý charakter (po dobu výstavby). Omezení emisí z dopravy Je navrženo budování nových a zkapacitnění stávajících obchvatů sídel, což povede k odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby. Opatření v této oblasti se týkají také zkapacitnění frekventovaných komunikací a odstraňování bodových závad na komunikacích. Realizace těchto opatření sníží nejen imisní ale i hlukové zatížení obydlených lokalit, což by mělo mít i pozitivní dopad v oblasti zdraví obyvatel. Současně je nutno zajistit, aby vybudování nových silničních úseků a obchvatů nemělo negativní vliv na změnu hlukové situaci v blízkosti tras těchto staveb, tzn. především na okrajích sídel. Mimo převažujících přínosů je třeba si uvědomit, že změna vedení dosavadních tras komunikací (obchvaty měst, vesnic, přeložky silnic) může mít také u určité skupiny obyvatel negativní efekt v podobě útlumu některých forem zejména živnostenského podnikání, které jsou vázány právě na příliv potencionálních uživatelů těchto služeb v rámci automobilové dopravy vedoucí přes sídelní útvary, s následnými nepříznivými socioekonomickými vlivy odrážejícími se na zdraví jedinců. Součástí opatření je i zavádění moderních technologií, značení na komunikacích a organizačních opatření (telematické systémy, koordinace systému světelných křižovatek) EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 76 -


__________________________________________________________________________ ke zvýšení plynulosti dopravy na komunikacích. V rámci parkovací politiky budou zřizována a zkapacitňována záchytná parkoviště (na okrajích sídel, u terminálů hromadné dopravy,...), budovány parkovací domy s informačními panely s údaji o počtu volných parkovacích míst apod. Dále jsou navržena opatření ke zklidnění dopravy ve městech (zejména omezení vjezdu, rychlostní omezení, jednosměrné systémy, rozvoj klidových zón,...). Obnova a modernizace dopravní infrastruktury, optimalizace řízení dopravy ve městech se odrazí ve spokojenosti uživatelů a také ve zvýšení bezpečnosti provozu. Současně lze očekávat i snížení tvorby emisí hluku vyvolaných provozem vozidel na rekonstruovaných úsecích oproti původním komunikacím s nerovným povrchem. Dostatek parkovacích míst v periferních částech sídel je nutnou podmínkou pro existenci doporučovaných systémů typu „park and ride“ (nebo „park and go“), které by spolu s ostatními opatřeními odvedly velkou část automobilové dopravy z centra měst či obcí mimo hustě obydlené části. V případě vybudování krytých parkovacích stání by v zimním období také došlo k částečně utlumení emisního efektu „studených startů“. Snížení intenzity pohybu vozidel v sídlech a vhodné vyřešení dopravního systému by mohlo pomoci zajistit zvýšení bezpečnosti pohybu chodců a cyklistů s přímými vlivy na zdraví obyvatel. U dopravy, kterou nelze z center měst „vymístit“ jsou doporučena opatření ke zvýšení její plynulosti. Při plynulém pohybu vozidel je nižší spotřeba pohonných hmot a na ně vázané nižší emise znečišťujících látek z výfukových systému a navíc i výrazně nižší emise znečišťujících látek z otěrů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Stanovení klidových zón v blízkosti obytných lokalit, ploch určených k rekreaci a odpočinku a míst pobytu rizikových skupin populace (školky, školy, nemocnice, léčebny, domovy důchodců apod.) může mít velmi příznivé dopady v oblasti zdraví dotčených skupin populace. V rámci programu je také podporován rozvoj hromadné veřejné dopravy (budování a rekonstrukce terminálů, zastávek; systémy informování, integrace všech druhů přepravy, odstranění bodových problémů aj.), ekologizace dopravních prostředků v majetku měst a obcí a využití alternativních paliv ve veřejné dopravě. Modernizace a zkvalitnění veřejné dopravy by mohla přispět k lepšímu komfortu přepravy a tím i k jejímu většímu zatraktivnění a využívání. Jde o významnou službu všem obyvatelům a návštěvníkům měst. Její rozvoj má pozitivní dopad na řadu oblastí (např. mobilita obyvatel, snížení intenzity silniční dopravy v sídlech aj.). Součástí navrhovaných projektů je i podpora cyklistické dopravy (výstavba stezek a pruhů, projekty ke zvýšení bezpečnosti cyklistů apod.). Realizace těchto projektů by měla přispět k rozvoji cyklodopravy jakožto běžné přepravy obyvatel, tím k nahrazení části automobilové dopravy a zároveň s tím spojeným snížením produkce emisí z provozu individuální automobilové dopravy. Dalším pozitivním efektem je i zvýšení pohybové aktivity u skupiny populace využívající tuto přepravu, což se může odrazit i zlepšováním zdravotního stavu jedinců. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 77 -


__________________________________________________________________________ Pohyb posiluje většinu přirozených funkcí organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšují tělesnou zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňují kosti, pomáhají udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost aj. Výše uvedená opatření budou mít významné pozitivní vlivy na kvalitu ovzduší i hlukovou situaci v dotčených lokalitách. Případné narušení faktorů pohody (zvýšená hlučnost, emise znečišťujících látek) je možné předpokládat během výstavby některých záměrů (obchvatů, komunikací, cyklostezek, aj.) a to v případě jejich situování v blízkosti obytné zástavby. Tyto negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací (např. stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době, minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby,...). Opatření k omezování prašnosti V rámci této priority jsou u rozhodujících zdrojů prašnosti - u hlavních dopravních tahů, problematických ploch a areálů aj. - plánována technická opatření (včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí). U prašných komunikací, cest a ploch jsou navrženy úpravy (zpevnění povrchu) a zvýšení intenzity jejich čištění. Na plochách, které jsou zdrojem prašnosti je doporučováno snižování prašnosti vegetačními úpravami, zvyšováním zastoupení zeleně – parkové úpravy, zatravňování, zalesňování ploch. U zdrojů, které jsou nebo by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by tedy mělo dojít k realizaci technických nebo organizačních opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení lokalit s možnými pozitivními dopady v oblasti zdraví obyvatel. Mimo výše uvedených zdrojů mohou být významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek také stavby, i když jejich působení je časově omezené. Jedná se zejména o bourací a výkopové práce, skladování sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...). Opatření k snižování emisí z dalších zdrojů znečišťování V rámci této skupiny opatření je podporována ekologizace dalších konkrétních zdrojů znečišťování ovzduší, které nespadají do již uvedených skupin (tj. mimo oblasti dopravy, energetiky spalovacích zdrojů a zdrojů prašnosti). Prioritní je snižování emisí tuhých látek, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku. Jedná se o opatření na technologických zdrojích (např. instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí, instalace termooxidačních jednotek), nahrazování některých vstupních surovin (přechod na vodou ředitelné barvy aj.), opatření snižující emise amoniaku, oxidu dusičitého, methanu a sirovodíku v zemědělských provozech (krmení s přídavkem biotechnologických přípravků) atd. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 78 -


__________________________________________________________________________ Realizací opatření na technologických zdrojích a v zemědělství dojde ke snížení celkové produkce emisí znečišťujících látek z těchto zdrojů v území. S tím je spojen také příznivý dopad na kvalitu ovzduší a na lidské zdraví. Informační opatření a technická pomoc Jedná se zejména o komunikaci s veřejností (poskytování informací, osvěta a diskuse) a o informační a technickou podporu veřejné správy. Tyto opatření mají celoplošnou působnost, přispívají ke snižování emisní a imisní zátěže ze všech skupin zdrojů znečišťování. Pomocí osvěty může být veřejnost informována také o vlivu kvality ovzduší na lidské zdraví a o tom, jak mohou občané ke snížení znečištění ovzduší přispět. Tyto opatření by mohly vést v dlouhodobém horizontu k postupné změně vzorců chování směrem ke snižování environmentální zátěže. Informování veřejnosti o realizaci jednotlivých aktivit programu a konkrétních projektů je také důležité z hlediska toho, že úspěšná aplikace řady nástrojů a opatření není možná bez pochopení a podpory široké veřejnosti. Pokud se navíc občané kraje budou moci vyjadřovat k naplňování plánu či se přímo realizovat v tzv. pracovních skupinách, může to u obyvatel, kteří se chtějí aktivně účastnit správy veřejných věcí, přispět k posílení pocitu spokojenosti a tím k pozitivnímu ovlivňování jejich zdraví. Do této oblasti opatření patří i podpora při zajišťování informací o stavu imisní zátěže v konkrétních oblastech (monitoring kvality ovzduší). Informace o kvalitě ovzduší v jednotlivých částech kraje a o možných vlivech na veřejné zdraví jsou nutnou podmínkou pro výkon veřejné správy, pro rozhodování o zavedení dalších opatření ke snižování imisní zátěže v příslušných lokalitách. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví pro všechny v 21. století, program zdravotní politiky Ústeckého kraje Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století (dále jen „ZDRAVÍ 21“) je dokumentem o dlouhodobé zdravotní strategii České republiky. Zahrnuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. ZDRAVÍ 21 obsahuje 21 cílů a jednotlivé cíle mají dílčí úkoly jak přispět k zlepšení zdravotního stavu populace. Je zde uplatněna koncepce cílů definovaných ukazateli zdraví. Součástí strategických přístupů u většiny cílů je prevence nemocí a podpora zdraví. Cíle se opírají o analogický dokument Světové zdravotnické organizace. Současně je zaváděno monitorování ukazatelů, které budou indikovat realizaci ZDRAVÍ 21, signalizovat problémy a iniciovat případné úpravy. Velký význam přikládá tento program účasti všech složek společnosti na zlepšování národního zdraví a společné odpovědnosti všech resortů. Program zdravotní politiky „Zdravý kraj České republiky – Ústecký kraj“ vychází z cílů programu ZDRAVÍ 21. Pro Ústecký kraj byly jako prvořadé vytipovány cíle č. 3 – 12:


- 79 -


__________________________________________________________________________ Cíl 3: Zdravý start do života: Do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měly lepší zdraví umožňující jim zdravý start do života, Cíl 4: Zdraví mladých: Vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti, Cíl 5: Zdravé stárnutí: Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti, Cíl 6: Zlepšení duševního zdraví: Do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb, Cíl 7: Prevence infekčních onemocnění: Podstatně snížit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti, Cíl 8: Snížení výskytu neinfekčních nemocí: Do roku 2020 by se na území celého evropského regionu měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úroveň, Cíl 9: Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy: Do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů trvale a výrazně poklesly, Cíl 10: Zdravé a bezpečné životní prostředí: Do roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt zdraví nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy, Cíl 11: Zdravější životní styl: Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl, Cíl 12: Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem: Do roku 2015 výrazně snížit nepříznivé důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy. Cílem programu je systémové zlepšení kvality života a zdraví obyvatel v Ústeckém kraji a k tomu vytvoření podmínek ve zdravotní péči, v prevenci nemocí a podpoře zdraví, s cílem prodloužení střední délky života na úroveň ČR. Mezi další priority patří zavedení standardů EU v oblasti péče o veřejné zdraví a posílení pocitu sounáležitosti obyvatel v Ústeckém kraji. Posuzovaná koncepce Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje je v souladu se strategií péče o veřejné zdraví vyplývající z cílů a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví pro všechny v 21. století a z programu zdravotní politiky Ústeckého kraje. Zlepšováním kvality životního prostředí (snižováním imisní, popř. hlukové zátěže) a dalšími potenciálními kladnými vlivy na zdraví může přispět k dosažení zlepšení kvality života a zdravotního stavu obyvatel Ústeckého regionu.


- 80 -


__________________________________________________________________________ Charakterizace nebezpečnosti vybraných znečišťujících látek Na základě emitovaného množství a možných účinků těchto látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější znečišťující látky považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, oxid siřičitý a polycyklické aromatické uhlovodíky a benzen. Níže je uvedena jejich stručná charakteristika z hlediska možných vlivů na lidské zdraví: Oxidy dusíku NOx, oxid dusičitý NO2 Jako oxidy dusíku se označuje směs vyšších oxidů dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusičitého. V rámci spalovacích procesů je převážně emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusičitý (NO2). Ten může reagovat s organickými sloučeninami za vzniku nitroderivátů. Oxidy dusíku patří mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxidačního smogu. Z hlediska toxicity a účinků na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamnější oxid dusičitý (NO2). Hlavní účinek oxidu dusičitého je dráždivý. Dráždí a ovlivňuje dýchací funkce a snižuje odolnost dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu nemocí dolních cest dýchacích (a jejich projevů) a astmatických záchvatů. Chronické působení může vyvolat vznik chronického zánětu spojivek, nosohltanu a průdušek. Střednědobé a dlouhodobé studie zvířat kromě toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické změny. Cestou vstupu NO2 do organismu jsou dýchací cesty. Při inhalaci může být absorbováno 80 – 90 % NO2, z toho významná část v nosohltanu. Při akutní expozici (WHO, 2000) působí na zdravé osoby jen velmi vysoké koncentrace (1990 µg/m3, > 1000 ppb). U citlivějších lidí (např. astmatiků, pacientů s chronickou obstrukční chorobou plic) se může projevovat respiračními symptomy, ovlivněním plicních funkcí, reaktivity dýchacích cest při nižších koncentracích. WHO byla navržena směrnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace NO2 200 µg/m3. Výsledky některých epidemiologických studií u dětské populace ukazují nárůst respiračních symptomů, délky jejich trvání a snížení plicních funkcí. U dětí ve věku 5 - 12 let dochází podle těchto epidemiologických studií k 20 % nárůstu rizika respiračních obtíží a onemocnění při každém zvýšení expozice o 28 µg/m3 (dvoutýdenní průměr) při expozici v rozsahu dvoutýdenních průměrů 15 -128 µg/m3 (nebo vyšší). Žádné z epidemiologických studií doposud spolehlivě necharakterizovala dlouhodobé (chronické) expozice a působení NO2 na lidské zdraví. Dostupné výsledky dost jasně ukazují vznik respiračních efektů u dětí při dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu průměrné roční koncentrace 50 - 75 µg/m3 a vyšší. WHO převzalo jako směrnicovou hodnotu průměrnou roční imisní koncentraci 40 µg/m3.


- 81 -


__________________________________________________________________________ Prašný aerosol (tuhé znečišťující látky) Tuhé znečišťující látky představují směs látek. Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.). Tzv. PM10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do spodních dýchacích cest a PM2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků. Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné. Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány cca do vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a prašných cestách apod. Prašný aerosol může způsobovat podráždění čichové sliznice a negativně ovlivňovat funkci i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních či virových respiračních infekcí. Akutní zánětlivé změny mohou přejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy s následným postižením oběhového systému. Vyšší výskyt těchto změn je možno sledovat u citlivých skupin populace (děti, staří lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srdečně cévního systému, kuřáci, aj.). Prašný aerosol má účinky, které nelze přesně specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly stanoveny referenční dávky a koncentrace. WHO na základě epidemiologických studií v roce 2000 publikovala směrné hodnoty kvality ovzduší a uvedla závislosti procentuální změny zdravotních parametrů na denních (ročních) průměrných koncentracích PM10. Denní zvýšení průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 vyvolá nárůst celkové úmrtnosti o 0,74%, hospitalizaci pro respirační onemocnění o 0,8 %, spotřebu antiastmatik o 3% a osob s příznaky ovlivnění respiračních funkcí o 3,6 %. Zvýšení roční průměrné koncentrace PM10 o 10 µg/m3 vyvolá nárůst celkové úmrtnosti o 10 % a prevalence bronchitis u dětí o 29%. V roce 2005 WHO aktualizovala některé dříve uvedené poznatky a využila pro odvození vztahů studie, kde byl indikátorem prašný aerosol frakce PM2,5. Byly zde stanoveny směrné hodnoty a přechodné (prozatímní) cíle. Směrná doporučená roční koncentrace činí 20 µg/m3 a směrná doporučená 24 hodinová koncentrace je 50 µg/m3.


- 82 -


__________________________________________________________________________ Oxid siřičitý SO2 Oxid siřičitý je bezbarvý plyn charakteristického, ostrého dráždivého zápachu, snadno rozpustný ve vodném prostředí. Při inhalační expozici dochází u SO2 v důsledku jeho vysoké reaktivity a rozpustnosti k absorpci především v slizničních membránách nosu a horních cestách dýchacích. V klinických studiích byl u osob exponovaných SO2 ověřen negativní vliv na plicní funkce (zvýšení specifické plicní resistence, snížení vynuceného výdechového objemu). Při sledování dlouhodobějších expozic SO2 (WHO, 2005) byla nalezena prevalence mezi respiračními symptomy a frekvencí výskytu respiračních chorob a dlouhodobou expozicí koncentracemi SO2 a pevných částic převážně v období spalování uhlí. U několika studií (WHO, 2005) týkajících se směsi emisí z průmyslových a dopravních zdrojů byly prokázány účinky na mortalitu (celkovou, kardiovaskulární a respirační) a na naléhavý příjem v nemocnici pro respirační důvody. (Roční průměrná koncentrace SO2 se pohybovala pod 50 µg/m3 a denní koncentrace obvykle nepřekročily hodnoty 125 µg/m3.). V roce 2000 Světová zdravotnická organizace doporučila pro ochranu veřejného zdraví hodnotu imisní koncentrace 500 µg /m3 pro krátkodobou expozici do 10 minut, 125 µg/m3 jako 24 hodinový průměr a roční průměrnou hodnotu 50 µg/m3 (WHO, 2000). V roce 2005 byly publikovány tzv. přechodné cíle IT-1 (125 µg/m3), IT-2 (50 µg/m3) a směrnou hodnotu WHO pro 24 hodinové koncentrace (WHO, 2005). Na základě nejnovějších studií byla snížena hodnota z 125 µg/m3 na preventivní hodnotu 20 µg/m3. Agency for toxic substances and disease registry (ATSDR, 2008) stanovila r. 1998 referenční koncentrace MRL (Minimal Risk Level) pro akutní inhalační expozici SO2 v hodnotě 0,01 ppm (26 µg/m3). Uhlovodíky Směs uhlovodíků obsažená v pohonných hmotách je heterogenní skupinou látek, kterou nelze jednoduše toxikologicky charakterizovat. Všeobecným celkovým účinkem uhlovodíků je ovlivňování centrální nervové soustavy, mohou ve vysokých koncentracích působit narkoticky. Páry pohonných hmot dráždí oči a sliznice. Na základě možných účinků látek na lidské zdraví lze za nejvýznamnější považovat skupinu polycyklických aromatických uhlovodíků a benzen. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou sloučeniny s velice rozmanitými rizikovými vlastnostmi. Vyznačují se značnou variabilitou v toxických vlastnostech a různými vlivy na jednotlivé organismy. Společnou vlastností PAU je fotosensibilizace a dráždění pokožky. Podle míry těkavosti mohou dráždit dýchací cesty. Za nejzávažnější biologický účinek PAU je považována indukce nádorových procesů. V této velké skupině látek se vyskytují izomery, které nevykazují karcinogenní účinky, řada látek se slabými účinky, ale také karcinogeny (např. benzo(a)pyren). EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 83 -


__________________________________________________________________________ Polycyklické aromatické uhlovodíky primárně emitované ze zdrojů do atmosféry podléhají v atmosféře transformačním reakcím a mohou být transportovány na značné vzdálenosti, především sorbované na tuhé částice. V prostředí navíc dochází k současné interakci s jinými látkami. (Přítomnost oxidů síry a dusíku může ještě více zvyšovat potenciální karcinogenní účinky PAU tvorbou přímých karcinogenů i zvyšováním metabolizace PAU v plicích (nitroderiváty PAU, sulfonové kyseliny, …)) Ministerstvo zdravotnictví České republiky (SZÚ, 2003) v souvislosti s hodnocením a řízením zdravotních rizik uvádí referenční roční koncentraci pro fenantren = 1 µg/m3 a benzo(a)antracen = 0,01 µg/m3. Tyto referenční koncentrace látek odpovídají úrovni karcinogenního rizika 1.10-6 Pro benzo(a)pyren jako indikátor PAU je dle WHO (WHO, 2003) pro úroveň karcinogenního rizika 10-6 (tj. jeden případ onemocnění rakovinou na 1 milión celoživotně exponovaných osob) uvedena koncentrace 0,012 ng/m3 – tj. 0,000 012 µg/m3. (Pro úroveň karcinogenního rizika 10-5 je uváděna koncentrace 0,12 ng/m3 – tj. 0,00012 µg/m3 a pro úroveň karcinogenního rizika 10-4 pak 1,2 ng/m3 – tj. 0,0012 µg/m3.) Benzen (benzol, cyklohexatrien) C6H6 Benzen je přímo uvolňován při nedokonalém spalování pohonných hmot (především u vozidel se zážehovým motorem) a dále vzniká uvolňováním z vyšších aromatických sloučenin. Významným zdrojem expozice ve vnitřním prostředí je tabákový kouř. Do těla benzen proniká především při inhalační, ale také kožní expozicí. Benzen má vliv na imunitní systém (včetně poklesu T lymfocytů), snižuje odolnost těla vůči infekci, alergiím. Také má účinky hematotoxické. Ovlivňuje na orgány krvetvorby poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Vzácněji může nepříznivě působit i na játra, ledviny a další orgány. Početné studie demonstrují vztah mezi expozicí benzenu a výskytem různých typů leukémií, rakovinou krvetvorných orgánů. Působení benzenu a eventuelně jeho metabolitů může vést ke vzniku chromozomálních aberací. Dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) patří do skupiny 1 – látka je karcinogenní pro člověka. RIVM v roce 1999 stanovila pro inhalační expozici benzenu (karcinogenní efekty) koncentraci 2E-02 mg/m3 (= 20 µg/m3) pro úroveň karcinogenního rizika 10-4 (tj. jeden případ onemocnění rakovinou na 10 000 celoživotně exponovaných osob). Dle U.S. EPA přijatelné úrovni rizika (1 x 10-6) odpovídá referenční koncentrace v ovzduší 0,13 – 0,45 µg/m3. Dle U.S. EPA Risk – Based Concetration Table je pro benzen ve venkovním ovzduší uváděna hodnota RBC (koncentrace založená na riziku), tj. RBC(ambient air) pro karcinogenní efekty = 0,23 µg/m3.


- 84 -


__________________________________________________________________________ Charakterizace nebezpečnosti - hluk Nadměrný hluk provokuje v lidském organismu řadu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; může vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obtěžování hlukem je častou subjektivní stížností na kvalitu životního prostředí a může představovat prvotní podnět rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stresů u četných nemocných. Je pravděpodobné, že snižuje obecnou odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů. Nadměrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významně je také ohrožena bezpečnost práce. Důsledkem zvýšené hladiny hluku může docházet také ke zhoršení komunikace řeči a tím ke změnám v oblasti chování a vztahů a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k častému probouzení během spánku). Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepříznivé osvojování řeči a čtení u dětí (WHO, 1999): Poškození sluchového aparátu: Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95 % exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani při celoživotní expozici hluku v životním prostředí a aktivitách ve volném čase do 24 hodinové ekvivalentní hladiny hluku LAeq,24h = 70 dB. Zhoršení komunikace řečí: Pro dostatečně srozumitelné vnímání složitějších zpráv a informací (cizí řeč, výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané řeči měl být nejméně 15 dB a to nejméně v 85 % doby. Při průměrné hlasitosti řeči 50 dB by tak nemělo hlukové pozadí v místnostech převyšovat 35 dB. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči. Obtěžování hlukem: U každého člověka existuje určitý stupeň citlivosti, respektive tolerance k rušivému účinku hluku, jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10 - 20 % vysoce senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60 - 80 % populace víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Dle doporučení WHO (1999) je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB, nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB a nad LAeq = 35 dB uvnitř interiéru pro bydlení. Tam, kde je to možné, zejména při novém rozvoji území, by proto měla být limitující hladina hluku nižší, přičemž během večera a noci by hladina hluku měla být o 5 – 10 dB nižší, nežli ve dne. K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Podle doporučení WHO (1999) by noční ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domů přesáhnout 45 dB, přičemž se předpokládá pokles hladiny hluku až o 15 dB při přenosu venkovního hluku do místnosti zčásti otevřeným oknem. Maximální hodnoty jednotlivých hlukových událostí by pak neměly uvnitř místností přesáhnout LAmax = 45 dB, resp. 60 dB venku a počet těchto událostí by během noci neměl přesáhnout 10 - 15 ze všech zdrojů hluku. Pro senzitivní osoby by pak tyto hodnoty hluku měly být ještě nižší. Po aktualizaci WHO (2007) doporučuje základní hladinu hluku v noční době pro ochranu zdraví NNGL (Night Noise Guideline) Lnight,outside = 30 dB (ekvivalentní hladina akustického tlaku v době 23.00 – 7.00 hod či 22.00 – 6.00 hod). NNGL zohledňuje i citlivé EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 85 -


__________________________________________________________________________ skupiny obyvatelstva jako děti, chronicky nemocné a starší lidé. Jsou zde uvedeny i tzv. prozatímní cíle IT-1: Lnight,outside = 55 dB a IT-2: Lnight,outside = 40 dB. WHO IT-2 (Lnight,outside = 40 dB) je doporučeno pro nové projekty jako dálnice, železnice, letiště, nové obytné zóny. Prahová hodnota dostatečně prokázaných zdravotních účinků hluku pro rušení spánku hlukem je nad Lnight,outside = 42 dB. Vliv na kardiovaskulární systém byl prokázán v řadě epidemiologických studií u populace žijící v hlučných oblastech v okolí hlučných komunikací, průmyslových závodů, letišť. Ovlivnění je dle WHO (1999) spojeno s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je poněkud silnější pro ischemickou chorobu srdeční než pro hypertenzi. V aktualizované směrnici WHO (2007) pro noční hluk jsou uvedeny jako nedostatečně prokázané účinky na kardiovaskulární choroby, hypertenzi a infarkt myokardu nad Lnight,outside = 50 dB. Je to dáno ovlivněním expozice hluku i v denní době. Na základě provedené metaanalýzy nárůst rizika infarktu myokardu prokazatelně koreluje s Lday (6.00 - 22.00 hod), ale neprokazatelný je účinek v případě vlivu Lnight,outside. Nepříznivé ovlivnění výkonnosti hlukem: Zvláště citlivá na působení zvýšené hlučnosti je tvůrčí duševní práce a plnění úkolů spojených s nároky na paměť, soustředěnou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý účinek hluku je významný zejména při činnostech náročných na pracovní paměť, kdy je třeba udržovat část informací v krátkodobé paměti, jako jsou matematické operace a čtení. Nejvyšší přípustné hladiny hluku platné v České republice jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Doporučení pro přípravu a realizaci záměrů Proces územní plánování i územní rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci. Při umisťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší se musí vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí. V rámci přezkoumávání integrovaného povolení by měla být stanovena další opatření ke snížení emisí znečišťujících látek (především tuhých znečišťujících látek, persistentních organických polutantů, oxidu siřičitého, oxidu dusíku aj.). Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. Během výstavby a rekonstrukce záměrů se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 86 -


__________________________________________________________________________ způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu musí být uskutečňovány v denní době, měl by být minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření. Je nutno zajistit, aby případně nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících zařízení se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Po zprovoznění jednotlivých záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Pokud by došlo k nárůstu a hladiny akustického tlaku dosahovaly takových hodnot, při kterých je možné očekávat výskyt nepříznivých účinků na zdraví a pohodu obyvatel, musí být realizována technická či organizační opatření za účelem snížení hlukové zátěže v dotčených částech lokality.

13.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Předmětem posouzení SEA je vliv Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší na jednotlivé složky životního prostředí. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů popisujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Míra potenciálního ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí byla vztažena ke standardnímu provozu jednotlivých záměrů. Podkladem pro posouzení SEA byla textová část Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje včetně programového dodatku a Přílohy dle Rozhodnutí Komise Evropských společenství 2004/224/ES. V SEA vyhodnocení bylo upozorněno na některé možné důsledky realizace záměrů předkládaných v koncepci ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel. ZPF, PUPFL Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření navržených v koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, významný negativní vliv na půdu kategorie ZPF, PUPFL, lesní porosty i dřeviny rostoucí mimo les. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 87 -


__________________________________________________________________________ K ovlivnění půdy, lesních porostů a dřevin rostoucích mimo les bude docházet zejména případnou výstavbou nově navrhovaných záměrů na nezpevněných plochách Nejzávažnější složkou, která by mohla být negativně ovlivněna jednotlivými záměry, je případný zábor kvalitní zemědělské půdy. ZCHÚ Na území kraje se nachází množství velkoplošných i maloplošných chráněných území a přírodních parků. Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou koncepcích by neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, negativní vliv na tato území. Fauna a flóra, ÚSES, NATURA 2000 Vzhledem k rozsahu předmětného území a obecnosti posuzované koncepce nebylo pro potřeby hodnocení SEA zpracováno biologické hodnocení území. Biologická hodnocení a průzkumy budou dle potřeby prováděny v dalších stupních projektových dokumentací konkrétních záměrů předkládaných v rámci realizace Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. V zájmovém území je územní systém ekologické stability zastoupen prvky lokálními, regionálními i nadregionálními. Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření navržených v posuzovaných koncepcích by neměl mít, vzhledem k charakteru koncepcí, významný negativní vliv na faunu a flóru, ekosystémy, VKP a památné stromy v kraji. Prvky ÚSES, které udržují přírodní rovnováhu jsou chráněny zákonem o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky. Ke střetům s prvky ÚSES by mohlo dojít v případě nevhodného trasování liniových staveb, kde by veřejný zájem mohl převyšovat zájmy ochrany přírody a krajiny. V současné době, na základě nedostatečných mapových podkladů koncepce, nelze vliv na prvky ÚSES vyhodnotit. Na území Ústeckého kraje bylo nařízením vlády zřízeno 4 ptačích oblastí a 98 evropsky významných lokalit. Na základě stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění nelze vyloučit významný vliv posuzované koncepce na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny.


- 88 -


__________________________________________________________________________ Krajinný ráz Podmínkou pro budoucí posuzované záměry vyplývající z navržených aktivit je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území. Tím bude zaručen jejich minimální vliv na estetické kvality území a krajinný ráz. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. Voda Nejvýznamnější řekou Ústeckého kraje je řeka Labe, s důležitými přítoky, Ohří a Ploučnicí. Všechny vodní plochy kraje zaujímají pouze 2 % celého území. V zájmovém území se nacházejí dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod. CHOPAV Krušné hory leží v severní části kraje, CHOPAV Severočeské křída pak v severovýchodní části území. Vyhodnocení potenciálního ovlivnění této složky životního prostředí nelze v této fázi posouzení objektivně určit. Realizace veškerých opatření v obou posuzovaných koncepcích by však neměl mít, vzhledem k jejich charakteru, by neměl mít, vzhledem k charakteru koncepce, vliv na povrchové a podzemní vody zájmového území. K ovlivnění hydrologických poměrů v území by mohlo docházet pouze případnou výstavbou nových záměrů na nezpevněných plochách a tím ke zvýšení odtoku vody z území. Ovzduší V Ústeckém kraji se nachází 21 oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ve všech oblastech jsou překročeny denní imisní koncentrace PM10. Ve 2 oblastech jsou překročeny roční imisní koncentrace NO2 a v 1 oblasti jsou překročeny denní imisní koncentrace pro SO2. Podíl zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, významný v případě tuhých znečišťujících látek, amoniaku, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek. Podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je významný v případě amoniaku, marginální v případě tuhých znečišťujících látek, emisí oxidu uhelnatého, oxidů dusíku, oxidu siřičitého a VOC. Podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě emisí VOC a amoniaku, částečně významný v případě tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého a zanedbatelný v případě emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje je rozhodující v případě emisí oxidu uhelnatého, významný u emisí tuhých znečišťujících látek a VOC, částečně významný u oxidů dusíku a zanedbatelný v případě amoniaku a oxidu siřičitého. Zdroje znečišťování ovzduší na území Ústeckého kraje emitují v porovnání s ostatními kraji největší množství oxidu siřičitého a oxidů dusíku, třetí nejvyšší množství emisí tuhých znečišťujících látek. Na základě vyhodnocení podílu klíčových zdrojů na emisích základních znečišťujících látek do ovzduší Ústeckého kraje vyplývá, že pro emise tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší naprosto rozhodující a poskytují proto významný redukční potenciál, využitelný v rámci integrovaného povolování podle zákona o integrované prevenci. Výrazně menší EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 89 -


__________________________________________________________________________ potenciál snížení emisí poskytují zvláště velké zdroje i v případě emisí těkavých organických látek a amoniaku. Podíl silniční dopravy na emisích hlavních znečišťujících látek z dopravy je dominantní ve všech případech s výjimkou oxidu siřičitého. Emise z osobních vozidel mají dominantní podíl na celkových emisích ze silniční dopravy v případě uhlovodíků a benzenu, mírně nadpoloviční podíl v případě oxidu siřičitého a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku. Emise z těžkých nákladních vozidel mají rozhodující podíl v případě emisí tuhých látek a více než 40 % podíl v případě oxidů dusíku. Dálnice a silnice I.třídy mají zhruba dvoutřetinový podíl na celkových emisích ze silniční dopravy u všech sledovaných znečišťujících látek. V integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje jsou vyhodnoceny emise ze stávajících zdrojů znečišťování ovzduší. Dále je vyhodnocena celková imisní situace v Ústeckém kraji. V Integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje jsou uvedeny cíle k dosažení požadovaných emisních stropů znečišťujících látek, jsou navrženy opatření, které povedou ke snížení emisí z jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší a tím, ke zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji. Hluk Vliv návrhu koncepce na hlukovou situaci vychází z plánovaného umístění nových zdrojů hluku. S realizací a následným provozem některých alternativních zdrojů energie (větrné elektrárny, zpracování biomasy, vodní elektrárny apod.) a procesů s nimi spojených (např. doprava surovin) je nevyhnutelně spojena i tvorba hlukových emisí, které mohou mít vliv na změnu hlukové situace v dotčené lokalitě, proto je nutno posoudit vliv těchto nových emisí hluku na nejbližší chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb tzn., aby zprovoznění nového zdroje energie popř. místa, kde je s energií nakládáno, nemělo negativní vliv na hlukovou situaci v dotčené lokalitě a hluk z provozu realizovaných záměrů byl v souladu s hygienickými limity. Vzhledem k tomu, že každý záměr je nutno nejprve postavit a po jeho zprovoznění je nutno zajistit jeho dopravní obslužnost (silniční a železniční doprava) je nutno rovněž posoudit hluk ze stavební činnosti a hluk z dopravy (silniční a železniční doprava). U většiny posuzovaných opatření je předpoklad, že její realizace nebude mít vliv na změnu hlukové zátěže v dotčeném území. U některých navrhovaných zdrojů energie (větrné elektrárny, spalování biomasy, bioplynové stanice, vodní elektrárny) je možnost vzniku významnějších hlukových emisí, které budou mít vliv na hlukovou situaci v blízkosti těchto záměrů. Proto pro případ, kdy bude některý z výše uvedených zdrojů hluku plánováno situovat do blízkosti chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb se doporučuje zpracování hlukové studie, která zajistí splnění hygienických limitů. Současně je nutné u všech realizací zajistit v průběhu provádění samotné stavby splnění hygienických limitů pro hluk ze stavební činnosti. Pro případ, že realizovaná stavba je většího rozsahu nebo je situována do bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb se doporučuje zpracovat hlukovou studii, která vyhodnotí hluk ze stavební činnosti a zajistí splnění hygienických limitů.


- 90 -


__________________________________________________________________________ U všech posuzovaných úkolů a aktivit navržených v obou koncepcích je nutno zajistit, aby jejich zprovoznění nemělo negativní vliv na změnu hlukové situace v dotčeném území tzn., aby bylo zajištěno splnění hygienických limitů u nejbližšího chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Obyvatelstvo Proces územní plánování i územní rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci. Při umisťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší se musí vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí. V rámci přezkoumávání integrovaného povolení by měla být stanovena další opatření ke snížení emisí znečišťujících látek (především tuhých znečišťujících látek, persistentních organických polutantů, oxidu siřičitého, oxidu dusíku aj.). Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie. Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů (tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem. Během výstavby a rekonstrukce záměrů se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu musí být uskutečňovány v denní době, měl by být minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících hluk by měla být pomocí hlukové studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových opatření. Je nutno zajistit, aby případně nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu s hygienickými limity. Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících zařízení se musí minimalizovat doba trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. Po zprovoznění jednotlivých záměrů je třeba hlukovou situaci v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Pokud by došlo k nárůstu a hladiny akustického tlaku dosahovaly EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 91 -


__________________________________________________________________________ takových hodnot, při kterých je možné očekávat výskyt nepříznivých účinků na zdraví a pohodu obyvatel, musí být realizována technická či organizační opatření za účelem snížení hlukové zátěže v dotčených částech lokality.

14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Proces posuzování vlivů na životní prostředí byl zahájen na základě závěru zjišťovacího řízení vydaného Ministerstvem životního prostředí k Aktualizaci Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje dne 13. 8. 2009 (číslo jednací: 63407/ENV/09). Vyhodnocení bylo zpracováno nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení: vyhodnocení souladu koncepce s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, např. Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politikou životního prostředí ČR, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, programy snižování emisí a plány odpadového hospodářství Bylo splněno v kapitolách č. 1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím a č. 5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vztahy v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení vyhodnocení, zda a jak koncepce zohledňuje strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR Bylo splněno v kapitolách č. 1 Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím a č. 5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vztahy v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení vyhodnocení, jak koncepce zohledňuje ochranu zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, přírodních parků, krajinného rázu, územního systému ekologické stability krajiny, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a zranitelných biotopů Ochraně zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, přírodních parků, krajinného rázu, územního systému ekologické stability krajiny, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a zranitelných biotopů se koncepce věnují nepřímo a to prostřednictvím plnění imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace. vyhodnocení, zda je koncepce v souladu s Plány péče o zvláště chráněná území, která leží, nebo zasahují na území Ústeckého kraje Požadavek byl splněn v kapitole č. 5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob,


- 92 -


__________________________________________________________________________ jak byly tyto cíle vztahy v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny Obě posuzované koncepce byly navrženy monovariantně, požadavek nemohl být splněn. vyhodnocení, zda a jaký vliv může mít koncepce na veřejné zdraví, a to v souladu s metodikou HIA a vyhodnocení souladu koncepce se schválenou Zdravotní politikou Ústeckého kraje, která vychází z programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 21 Bylo splněno v kapitole č. 12 Vlivy koncepce na veřejné zdraví posouzení, zda a jakým způsobem koncepce zohledňuje stávající imisní zatížení dotčeného území (zejména ve vztahu k imisím PM10, PM2,5, emisím těkavých látek a oxidů dusíku) a jak přispívá k odstranění nadlimitní imisní zátěže obyvatelstva Mezi cíle vyžadující ochranu patří obyvatelé žijící v oblastech s překročenými hodnotami imisních limitů a cílových imisních limitů stanovených pro ochranu lidského zdraví. Cílem koncepce je snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10, oxidem siřičitým, oxidem dusičitým a benzo(a)pyrenem. v lokalitách s chemickým průmyslem posoudit škodliviny v ovzduší charakteristické pro tento průmysl Bylo splněno v kapitole č. 3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Na základě vyhodnocení podílu klíčových zdrojů na emisích základních znečišťujících látek do ovzduší Ústeckého kraje vyplývá, že pro emise tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého jsou zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší naprosto rozhodující a poskytují proto významný redukční potenciál, využitelný v rámci integrovaného povolování podle zákona o integrované prevenci. Výrazně menší potenciál snížení emisí poskytují zvláště velké zdroje i v případě emisí těkavých organických látek a amoniaku. posoudit, jakým způsobem jev koncepci zohledněna nepřípustnost nárůstu znečištění ovzduší v důsledku budování energetických zdrojů v Ústeckém kraji Z hlediska regulačních nástrojů omezování emisí znečišťujících látek, které má Ústecký kraj k dispozici, jsou prioritou nově budované, či podstatně modernizované zvláště EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 93 -


__________________________________________________________________________ velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší, u kterých je na úrovni kraje možná individuální regulace v rámci integrovaného povolení. V případě stávajících zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, kterým již bylo vydáno integrované povolení, je nutno prioritně posoudit, zda stanovené závazné podmínky integrovaného povolení jsou dostatečným nástrojem k omezení jejich vlivu na kvalitu ovzduší z hlediska suspendovaných částic velikostní frakce PM10, oxidů dusíku a oxidů síry. Velmi omezená je naopak možnost dalšího snížení emisí znečišťujících látek u stávajících velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které již mají vydána veškerá povolení nutná k jejich provozu a jestliže dodržují emisní limity, emisní stropy a další stanovené technické požadavky na provoz, nelze je k dalšímu snižování emisí jednoduchým způsobem nutit. posouzení, zda a jakým způsobem koncepce řeší dopad na ovzduší pro jednotlivé druhy používaných paliv u jednotlivých zdrojů znečišťování a při jejich případném nahrazení palivy alternativními, popřípadě kvalitnějšími svým složením K omezení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a oxidu uhličitého mohou významným způsobem přispět následující aktivity, snížení spotřeby fosilních paliv ve stacionárních spalovacích zdrojích znečišťování ovzduší lokalizovaných na území kraje a náhrada fosilních paliv obnovitelnými a alternativními zdroji energie (s tím, že v případě spalování biomasy je na místě určitá obezřetnost z hlediska emisí tuhých znečišťujících látek). posouzení, zda a jak koncepce řeší dopad na ovzduší, ke kterému dochází vlivem lokálního vytápění v rodinných domcích, neboť zdražováním ekologicky ušlechtilých paliv (plyn, koks) dochází ke zvýšení množství spalování nejen dřeva, ale i jiných druhů materiálů (např. tuhý komunální odpad), které následně znečišťují ovzduší Lokální topeniště na pevná paliva patří mezi největší zdroje TZL v kategorii REZZO 3. Koncepce řeší dostupnost alternativy k stávajícímu způsobu vytápění (např. možnost připojení k CZT nebo zemnímu plynu). vyhodnocení vlivů rozvoje jednotlivých druhů dopravy na životní prostředí. Dále pak posouzení, zda a jak koncepce podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy Požadavek byl splněn v kapitole č. 3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Kapitola Opatření – konkrétně opatření vedoucí ke snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy se ekologicky šetrnými druhy dopravy zaobírá dostatečně (podpora rozvoje hromadné veřejné dopravy, ekologizace dopravních prostředků v majetku měst a obcí, využití alternativních paliv ve veřejné dopravě, podpora cyklistické dopravy). Podporou ekologicky šetrné dopravy se koncepce dále zabývá v kapitolách Podpůrné aktivity pro omezování emisí na území kraje (rozvoj, zkvalitnění a zatraktivnění veřejné dopravy s důrazem na integrované dopravní systémy), na podporu ekologicky šetrné druhy dopravy jsou zaměřeny i kapitola Ekonomické nástroje (finanční podpora hromadné dopravy, finanční podpora vybraným provozovatelům při obnově vozového parku, podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem, podpora dodatečných technických opatření u vozidel - filtry u vozidel s dieselovým motorem) a kapitola Organizační nástroje (rozvoj EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 94 -


__________________________________________________________________________ kvality hromadné osobní dopravy, rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, rozvoj pěších zón a zklidněných ulic, vyšší využití kapacity vozidel IAD, hromadná doprava o nízké kapacitě řízená poptávkou). posouzení, zda a jak koncepce řeší možnosti využití obnovitelných zdrojů energie s ohledem na změnu krajinného rázu a případné riziko šíření invazních druhů Možnostmi využití obnovitelných zdrojů energie s ohledem na změnu krajinného rázu a případné riziko šíření invazních druhů se koncepce nezabývají. Během výstavby vodních elektráren nelze vyloučit nutnost kácení břehových porostů a s nimi spojený negativní vliv na břehové porosty a na hnízdění druhů ptáků vázaných na biotopy vyskytující se v lokalitě. Nedodržení správných stavebních a organizačních postupů během výstavby MVE může vyvolat negativní účinek na vodní biotu (populace ryb, vodní bezobratlé živočichy). Základními opatřeními pro eliminaci negativních vlivů jsou: minimalizace rozsahu kácení, provádění kácení primárně v období vegetačního klidu nebo v mimohnízdním období, respektování veškerých doporučení k ochraně dřevin. Pro zamezení ovlivnění ryb a vodních živočichů je třeba vybudovat funkční rybí přechod, zabezpečit nátokový objekt proti vnikání živočichů hrubými a jemnými česlemi a případně elektronickou rybí bariérou. V případě větrných elektráren je před jejich realizací nutné provést celoroční ornitologický průzkum v dotčeném území. Nepřímo může provoz větrné elektrárny ovlivnit mimo ptáky (Aves) také savce, a to zejména příslušníky řádu letounů (Chiroptera). Dále je nutné umístit větrné elektrárny mimo tahové „cesty“ ptáků. Během provozu záměrů předkládaných v návrhu této koncepce se nepředpokládají negativní vlivy působící na živou složku životního prostředí. Pro využívání biomasy je nutné zvolit vhodnou oblast jejího získávání tak, aby nebyly dotčeny přírodě cenné lokality (např. při založení porostů rychle rostoucích dřevin na druhově bohatých loukách nebo nešetrné odstraňování zbytků po těžbě dřeva) a aby nedošlo k invazi nepůvodních druhů, ohrožena biodiverzita a nebylo omezeno využívání zemědělských půd k zemědělským účelům. Konkrétní podmínky a opatření pro pěstování rychle rostoucích dřevin a travin budou stanoveny na základě specifikace území pro pěstování biomasy a jeho rozsahu. posouzení, jaké jsou případné dopady využívání obnovitelných zdrojů energie na přírodu a krajinu, zejména s ohledem na navazující potřebnou infrastrukturu a vlivy při optimalizaci dopravní sítě Dopadem využívání obnovitelných zdrojů energie a jejich vliv na přírodu a krajinu se částečně zabývá kapitola Ekonomické nástroje (podpora obnovitelných a alternativních zdrojů energie (zejména „nespalovacích“ zdrojů).


- 95 -


__________________________________________________________________________ vyhodnocení vlivů koncepce ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod. Posouzení, zda a jak koncepce řeší znečištění v povodí povrchových toků Požadavek byl splněn v kapitole č. 3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Znečištění v povodí povrchových toků není předmětem řešení posuzovaných koncepcí. závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení koncepce vypořádat Požadavek byl splněn.

Tabulka č. 15: Vypořádání připomínek dotčených orgánů Předkladatel, požadavku, podnětu, připomínky, číslo jednací, značka, ze dne

MěÚ Louny MULN/11075/2009/OŽP 28.7.2009

MěÚ Žatec MUZA 26034/2009 30.7.2009

MM Děčín OŽP/77797/2009 31.7.2009

Úplné znění nebo podstatná část požadavku, podnětu nebo připomínky

Vypořádání

Požadujeme, aby do Programu zlepšení kvality ovzduší ÚK byla zahrnuta i ochrana obytných území před obtěžujícím zápachem z průmyslových zón či zemědělských areálů.

Řešeno v rámci Programového dodatku k Integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje, opatření 3.4. – Opatření ke snižování emisí z dalších (technologických) zdrojů znečišťování v souvislosti se snižováním emisí VOC a NH3.

Z hlediska odpadového hospodářství požadujeme, aby se vzniklými odpady při realizaci aktualizace krajského programu bylo nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a vyhláškami s ním souvisejícími (vyhláška č. 381/2001 a č. 383/2001). Upozorňujeme, že podle zákona o odpadech musí být odpady přednostně využívány.

Bude splněno při realizaci koncepce

Doporučujeme doplnit koncepci o řešení problému jednotlivých obcí s odpojováním stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2, REZZO 3)od CZT.

Tato problematika je součástí normativního nástroje NOR 11 Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje.

Požaduje doplnit do základních principů a postupů řešení tyto činnosti: MM Ústí nad Labem

a) v Etapě I:

30.7.2009

- projednání požadavku na zajištění finančních prostředků na realizaci opatření a podopatření Programů Ústeckého kraje v rámci dotačních


Řešeno v Programovém dodatku k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje.

- 96 -


__________________________________________________________________________ Předkladatel, požadavku, podnětu, připomínky, číslo jednací, značka, ze dne

Úplné znění nebo podstatná část požadavku, podnětu nebo připomínky

Vypořádání

programů Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen MŽP ČR) a Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen SFŽP ČR) s MŽP ČR. b) v Etapě II: - projednání potřebné výše finančních prostředků pro realizaci opatření a podopatření Programů Ústeckého kraje v samosprávných orgánech Ústeckého kraje, s MŽP ČR a SFŽP ČR. c) v Etapě III. - příprava návrhu dotačních programů pro realizaci opatření a podopatření Programů Ústeckého kraje pro samosprávné orgány Ústeckého kraje, - spolupráce na přípravě dotačních programů pro realizaci opatření a podopatření krajských programů snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší s MŽP ČR a SFŽPČR. d) v Etapě IV: - projednání návrhu dotačních programů pro realizaci opatření a podopatření Programů Ústeckého kraje v samosprávných orgánech Ústeckého kraje, projednání návrhů dotačních programů potřebných pro realizaci opatření a podopatření krajských programů snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší s MŽP ČR a SFŽPČR.

Správa Národního parku České Švýcarsko

15.

Pro zpracování vyhodnocení doporučujeme věnovat se případným dopadům využívání obnovitelných zdrojů energie a navazující potřebně infrastruktury na přírodu a krajinu a také vlivům při optimalizaci dopravní sítě.

Bylo splněno v příslušných kapitolách hodnocení SEA

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci

Je zřejmé, že záměry předkládané v Integrovaném krajském programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší se určitou měrou odrazí na stavu životního prostředí v dané lokalitě. Na základě vyhodnocení potenciálních vlivů jednotlivých aktivit a záměrů zpracovatel posouzení SEA doporučil k realizaci všechny předkládané aktivity a záměry směřující ke snížení emisního zatížení a zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Dokument v zásadě naplňuje požadavky ochrany životního prostředí a všech jeho složek a za předpokladu respektování doporučení uvedených výše v textu, nevyplývají v případě realizace ostatních posuzovaných záměrů a aktivit pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí žádné významné negativní vlivy a účinky narušující kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území. EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 97 -


__________________________________________________________________________ U záměrů, které budou dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, podléhat povinnému posuzování vlivů na životní prostředí, budou komplexně vyhodnoceny jejich všechny potenciální vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, včetně navrhovaných variantních řešení. Posuzovaná koncepce nebude mít žádné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice České republiky.


- 98 -


__________________________________________________________________________ Návrh stanoviska Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Název koncepce: Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje, Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Umístění záměru: Kraj:

Ústecký

Předkladatel:

Ústecký kraj

Zpracovatel posouzení:

EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

Odpovědný řešitel - autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění: Ing. Vladimír Plachý Osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1.1993 Průběh posuzování Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší byl Ministerstvu životního prostředí, odboru posuzování vlivů na životní prostředí, oddělení SEA předložen dne ……………. Dne 13.8.2009 byl vydán závěr zjišťovacího řízení s tímto výsledkem: Jedná se o změnu koncepce ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 písm. c) zákona a stanovujeme, že bude zpracováno vyhodnocení vlivů koncepce „Aktualizace Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje“ na životní prostředí a veřejné zdraví podle ustanovení §10e zákona. Na informačním systému SEA (http://www.ceu.cz/EIA/SEA) byl závěr zjišťovacího řízení zveřejněn dne …………… Veřejné projednání k Integrovanému krajskému programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje včetně posouzení vlivů na životní prostředí proběhlo dne …………… Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí, oddělení SEA obdrželo dne ……………všechna vyjádření k Integrovanému krajskému programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje.


- 99 -


__________________________________________________________________________ Posouzení vlivů koncepcí Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Stanovisko Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, ve smyslu ustanovení § 10i odst. 9 uvedeného zákona vydává na základě vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí, výsledku veřejného projednání, vypořádání došlých připomínek dotčených správních úřadů, územních samospráv a veřejnosti

SOUHLASNÉ STANOVISKO

k vyhodnocení vlivů na životní prostředí koncepcí Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejného zdraví se vydává souhlasné stanovisko za těchto doporučených podmínek: plánování a rozvoj aktivit na územích s prvky ÚSES musí respektovat podmínky ochrany těchto území a pro předcházení možným střetům musí být přednostně umísťovány mimo tato území, střety s biokoridory řešit optimálním křížením vedení a biokoridoru, tj. ve vhodném místě a v kolmém směru, záměry požadující zábory ZPF směřovat přednostně do oblastí s méně kvalitní půdou, u většího rozsahu záboru půdy provést také hydrogeologické posouzení s cílem zabránit negativnímu ovlivnění vodního režimu lokality a okolí, zajistit ochranu krajinného rázu (zpracovat hodnocení krajinného rázu, aby nedocházelo ke fragmentaci krajiny), do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajinného rázu (zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění, atd.) ve spolupráci s příslušnými orgány, u nově navrhovaných ploch vyřešit vhodné začlenění do okolní krajiny, doplněním zeleně apod.,

u ozeleňování nových ploch používat původní druhy rostlin a dřevin,


- 100 -


__________________________________________________________________________ u výstavby komunikací snížit negativní vnímání krajiny výsadbou liniových prvků dřevin (stromů a keřů) apod., před zahájením jednotlivých staveb vypracovat biologické hodnocení zájmové lokality ve vhodném vegetačním období z důvodu vyloučení střetu výstavby s lokalitami výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů, organizačně zabezpečit výstavbu jednotlivých záměrů, která zajistí bezpečnost provozu a maximálně omezí možnost vzniku negativního ovlivnění životního prostředí v dotčeném území, používané mechanismy využívané během stavebních prací musí být v dobrém technickém stavu tak, aby se vyloučilo znečištění půd a vod únikem motorových kapalin a nadměrný hluk z nich emitovaný. Kontrolu a dobrý technický stav vozidel a mechanismů je povinen zajistit dodavatel stavby, pro eliminaci prašnosti provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby, pro maximální eliminaci narušení faktorů pohody obyvatel žijících v blízkosti plánovaných staveb směřovat veškeré stavební práce do denní doby a pracovních dnů, pro předejití znečištění povrchových a podzemních vod a půdy náhodnými úkapy nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje, …) z nedokonale těsnících nádrží motorových vozidel a stavebních strojů je nutné, aby veškerý pohyb automobilové dopravy byl omezen pouze na zpevněné komunikace a aby strojní mechanismy a nákladní doprava byly v dokonalém technickém stavu, k omezení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a oxidu uhličitého mohou významným způsobem přispět následující aktivity, zaměřené prioritně na řešení problémů energetiky a dopravy: úspory energie a její efektivnější využívání na území kraje na straně výroby i spotřeby (včetně zvýšení účinnosti konverze a omezení ztrát v rozvodech), snížení spotřeby fosilních paliv ve stacionárních spalovacích zdrojích znečišťování ovzduší lokalizovaných na území kraje a náhrada fosilních paliv obnovitelnými a alternativními zdroji energie (s tím, že v případě spalování biomasy je na místě určitá obezřetnost z hlediska emisí tuhých znečišťujících látek), zvýšení plynulosti silniční dopravy na území kraje (cestou jak výstavby obchvatů sídel tak i budování „inteligentních dopravních systémů“ uvnitř sídel), které vede nejen ke snížení spotřeby pohonných hmot a tím k omezení emisí z výfukových systémů, ale také k omezení emisí tuhých znečišťujících látek z otěrů pneumatik, brzd a povrchů komunikací, zvýšený počet parkovacích míst ve městech, pokud možno spojený s telematickými systémy (omezení zbytečného popojíždění v městských podmínkách značně „neplynulého“ pohybu vozidel), rozvoj, zkvalitnění a zatraktivnění veřejné dopravy (s důrazem na integrované dopravní systémy). EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

- 101 -


__________________________________________________________________________ Hodnocení vlivů Integrovaného krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Integrovaného krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje na území soustavy Natura 2000 bylo vyhotoveno jako součást dokumentace Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (SEA). Důvodem pro zadání hodnocení byla skutečnost, že příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku nevyloučil možnost vlivu IKPSE a IKPZKO na lokality soustavy Natura 2000. Konkrétně se jedná o stanovisko vydané správou CHKO Kokořínsko: Stanovisko č.j.: 01160/KK/2009/AOPK ze dne 9.6.2009. Na základě tohoto stanoviska je požadavek na vyhodnocení vlivu koncepce na soustavu Natura 2000 uveden i v Závěrech zjišťovacího řízení vydaných MŽP ČR dne 13.8.2009 pod č.j. 63407/ENV/09. Cílem tohoto hodnocení bylo zjistit, zda koncepce Aktualizace Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Aktualizace Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje může mít významný vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzované koncepce nedovoluje vyhodnocení všech návrhů aktivit a opatření uvedených v koncepci. Pro většinu navržených opatření je možné významné ovlivnění soustavy Natura 2000 vyloučit. V některých případech však není možné vyloučit, že záměry realizované v souladu s navrženými opatřeními nebudou mít na soustavu Natura 2000 negativní vliv. Vzhledem k obecnému zadání těchto opatření však není možné vyhodnotit míru významnosti vlivu, ani určit, které součásti soustavy Natura 2000 by mohly být ovlivněny. Záměry navržené v souladu s naplňováním cílů hodnocené koncepce bude třeba z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 vyhodnotit v procesu dalšího posuzování v rámci nižších stupňů územně plánovací dokumentace a konkrétních projektů. Schválení koncepce Aktualizace Krajského programu snižování emisí Ústeckého kraje a Aktualizace Krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Koncepce obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definována žádná opatření nebo projekty, jejichž realizace by způsobila významně negativní ovlivnění soustavy Natura 2000.

Použitá literatura

Mapové podklady

Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1993. Neuhäuselová, Z.; Moravec, J. a kol.: Mapa přirozené potenciální vegetace ČR. BÚ ČSAV, Průhonice, 1997. Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970.


- 102 -


__________________________________________________________________________

Literární podklady

ATSDR, 2009: Minimal Risk Levels (MRLs) for Hazardous Substances. [on-line]. ATSDR, 2009. [cit. 10.3.2010]. (Dostupné na: http://www.atsdr.cdc.gov/mrls/mrls_list.html) Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. DHV CR, spol. s r. o.: Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje, Praha červen 2009 DHV CR, spol. s r. o.: Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje, Praha červen 2009 DHV CR, spol. s r. o.: Programový dodatek k integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje, Praha červen 2009 Krajský úřad Ústeckého kraje: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2008 Míchal, I. a kol.: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, Metodické doporučení Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR, Praha 1999. Míchal, I.: Ekologická stabilita. Veronica, ekologické středisko ČSOP, Ministerstvo životního prostředí České republiky. Print, Brno. Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Příloha dle Rozhodnutí Komise Evropských společenství 2004/224/ES. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno. SZÚ, 2003: Referenční koncentrace vydané SZÚ (dle §45 Zákona č. 86/2002 sb. o ochraně ovzduší). SZU. Praha, 2003. (staženo dne 16.9.2009) Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003. pdf WHO (1999b): Guidelines for Community Noise, Geneva 1999. WHO (2000): Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen, 2000. WHO (2005): WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Summary of risk assessment, global update 2005, Copenhagen, 2005. WHO (2006): Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution, Regional Office for Europe, 2006.


- 103 -


__________________________________________________________________________ WHO (2007): European centre for environment and health Bonn office, Night noise guidelines (NNGL) for Europe, Final implementation report, 2007.

Webové stránky

www.aopk.cz www.cenia.cz www.env.cz www.kr-ustecky.cz www.mvcr.cz www.natura2000.cz www.geoportal.cenia.cz

Ústní informace

Informace od pracovníků Krajského úřadu Ústeckého kraje. Zpracovatel se dále opíral o legislativu ČR v platném znění. Přílohy Příloha č. 1:

Stanoviska orgánů ochrany přírody ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Příloha č. 2:

Hodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.


- 104 -


__________________________________________________________________________

SEZNAM ZPRACOVATELŮ HODNOCENÍ SEA Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý Prokopa Holého 459 500 02 Hradec Králové telefon: 495 218 875, 495 211 579 e-mail: [email protected] Řešitelský tým: Text hodnocení: Ing. Vladimír Plachý, Bc. Naděžda Jarošová, Ing. Marcela Skříčková, Mgr. Denisa Pelikánová, Ing. Milan Závadský Kontaktní adresa a telefon: EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel./fax. 495 218 875, 495 211 579, 495 217 499 Datum zpracování hodnocení: březen 2009 Podpis vedoucího zpracovatelského týmu:

Ing. Vladimír Plachý


- 105 -

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

Recommend Documents