EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

EMPLA AG spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví ®

Posouzení Územního plánu Prosečné z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

ÚZEMNÍ PLÁN PROSEČNÉ

Objednatel:

Obec Prosečné

Zpracovatel:

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové Ing. Vladimír Plachý číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 ze dne 21. 1. 1993

Spolupracovali:

Bc. Eva Lukášková, Mgr. Denisa Pelikánová, Ph.D.

Hradec Králové, červenec 2014

EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

IČO: 259 96 240 DIČ: CZ 259 96 240 Bank. spoj. 27-9410870237/0100

Archivní číslo: 129/14

tel.: 495 218 875 fax.: 495 217 499 e-mail: [email protected]

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004

www.empla.cz

Územní plán Prosečné – hodnocení SEA

_____________________________________________________________________

OBSAH: 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ..................................................................................................... 5 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni .........................................................16 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ......................................................................................................................25 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny..................................................................37 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti .....................................................38 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných .............................................................................39 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení .....................................................74 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí..............................................................................................................................75 9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ......................................................................................................................77 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ............................................................................................................77 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ......................................79 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .............................................................81

EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové

strana 2 (celkem 89)


_____________________________________________________________________

Zkratky a symboly použité v textu AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

BaP

Benzo(a)pyren

BSK5

Biochemická spotřeba kyslíku

BZN

Benzen

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadních vod

EIA

Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví

EVL

Evropsky významná lokalita

EVVO

Ekologické vzdělávání, výchova a osvěta

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

KO

Kriticky ohrožený druh

LBC

Lokální biocentrum

LBK

Lokální biokoridor

NO2

Oxid dusičitý

O

Ohrožený druh

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PM2,5

Suspendované částice frakce PM2,5

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

RBC

Regionální biocentrum

RBK

Regionální biokoridor

SEA

Strategic enviromental assessment

SO

Silně ohrožený druh

SO2

Oxid siřičitý

STL

Středotlaký

TO

Třída ochrany

ÚP

Územní plán

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VOC

Těkavé organické sloučeniny

VTL

Vysokotlaký

WHO

Světová zdravotnická organizace

ZCHD

Zvláště chráněný druh

ZPF

Zemědělský půdní fond

ŽP

Životní prostředí




_____________________________________________________________________ Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Územního plánu Prosečné z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek plyne ze stanoviska vydaného dne 24.4. 2012 Krajským úřadem Královéhradeckého kraje (číslo jednací: 6288/ZP/2012), který byl vydán k návrhu zadání územního plánu Prosečné. SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění.

Údaje o pořizovateli Městský úřad Vrchlabí Zámek čp. 1 54301 Vrchlabí Ing. Miroslava Adamová, e-mail: [email protected] tel.: 499 405 355, 739 342 384

Údaje o zpracovateli Ing. arch. Libor Sommer Zoubkova 2129/5 150 00 Praha 5 - Smíchov tel: 603 416 365 email: [email protected]

Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí EMPLA AG spol. s r.o. Ing. Vladimír Plachý Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875 e-mail: [email protected]




_____________________________________________________________________

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Podkladem pro zpracování návrhu územního plánu Prosečné bylo Zadání pro vypracování územního plánu Prosečné, schválené dne 16.6.2012 Zastupitelstvem obce Prosečné. Cílem územního plánování je vytváření územních podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území při minimalizaci negativních dopadů na vyváženost vztahů mezi životním prostředím, hospodářským rozvojem a sociálními podmínkami. Územní plán stanovuje koncepci rozvoje území obce založenou na vyváženém rozvoji obce při respektování limitů využití území a při ochraně hodnot v území existujících. Navržená urbanistická koncepce si klade za cíl vytvořit kompaktní sídelní celek se zvýrazněním jeho přírodního rámce a s respektováním dochovaných historických hodnot centrální části obce, které představuje především zachovalý historický půdorys navazující na trasu komunikace podél toku Malého Labe, a struktura nízkopodlažní zástavby s dominantou věže kostela sv. Alžběty uplatňující se při panoramatických pohledech. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy zejména v místech, kde dochází k přirozenému navázání nových ploch bydlení na stávající zástavbu. A to jak v místech proluk při komunikaci III/32552, tak v převážně v okrajových částech obce, které jsou součástí zastavěného území nebo na něj navazují a jsou dobře přístupné po stávajících místních komunikacích. Nové zastavitelné plochy budou využity převážné k obytné zástavbě formou rodinných domů venkovského typu. Svým charakterem, formou a měřítkem budou navazovat na charakter a prostorové uspořádání stávající zástavby v konkrétních lokalitách. Prostor mezi navrženým rozšířením obytné zástavby nově sousedící se stávajícími plochami zemědělské výroby bude oddělen filtrem navržené ochranné zeleně umístěné přímo na pozemcích určených k bydlení. Z hlediska ochrany životního prostředí jsou respektovány plochy veřejné, vyhrazené a ochranné zeleně. Dále pak prvky územních systémů ekologické stability. V územním plánu jsou navrženy nové výsadby liniové, ochranné a izolační zeleně. Pro zachování krajinného rázu a posilování ekologické stability území – tedy pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot, se stanovuje koncepce uspořádání krajiny, spočívající v respektování vymezených stabilizovaných ploch v krajině a naplňování ploch změn v krajině, včetně koncepce ÚSES. Pro zachování urbanistické kompozice obce a zkvalitňování podmínek pro životní prostředí a hospodářský rozvoj, tedy pro ochranu a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot, se stanovuje urbanistická koncepce spočívající v respektování vymezených stabilizovaných ploch v zastavěném území a v naplňování zastavitelných ploch uvnitř zastavěného území nebo na něj přímo navazujících. Pro zkvalitnění a znovuvyužití urbánního prostředí jsou navrženy plochy přestaveb. Historicky vzniklá urbanistická kompozice Prosečné bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a výroby, a to tak, že obec bude mít nadále




_____________________________________________________________________ charakter kompaktně zastavěného sídla s několika izolovanými zastavěnými územími při respektování charakteru a hladiny zástavby původního sídla. Návrh vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch sídelní zeleně Z1 – Rodinné domy Sever I. Základní charakteristika: −

rozloha: 0,49 ha

−

stávající využití: zemědělská půda,

−

základní využití plochy: bydlení v rodinných domech venkovského charakteru.

Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 – 1500 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od západu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v severní části obce. Na východním okraji zastavitelné plochy bude provedeno oddělení budoucích ploch pro bydlení od volné krajiny umístěním vzrostlé, geograficky původní, pásové nebo alespoň liniové zeleně.

Z2 – Rodinné domy Sever II. Základní charakteristika: −

rozloha: 0,51 ha

−

stávající využití: zemědělská půda, sportovní plocha

−

základní využití plochy: bydlení v rodinných domech venkovského charakteru – cca 50% plochy, sportovní plocha – cca 50% plochy.

Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu.




_____________________________________________________________________ Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od západu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v severní části obce.

Z3 – Rodinné domy Sever III. Základní charakteristika: −

rozloha: 4,65 ha

−

stávající využití: vesměs zemědělská půda

−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 - 1500 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od jihu a východu z místních komunikací. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v severní části obce. Specifické podmínky: Nezbytná podmínka realizace: vypracování projektové dokumentace celého území, projektantem s odpovídající autorizací, ve stupni pro vydání územního rozhodnutí, která bude obsahovat zejména: jasnou strukturu dělení parcel, velikost parcel, jasnou strukturu komunikační sítě, návrh zástavby s vyznačením závazné uliční čáry, návrh veřejné zeleně.




_____________________________________________________________________ Z4 – Rodinné domy Sever IV. Základní charakteristika: −

rozloha: 5,46 ha

−


−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 - 1500 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od jihu a východu z místních komunikací. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v severní části obce. Specifické podmínky: Nezbytná podmínka realizace: vypracování projektové dokumentace celého území, projektantem s odpovídající autorizací, ve stupni pro vydání územního rozhodnutí, která bude obsahovat zejména: jasnou strukturu dělení parcel, velikost parcel, jasnou strukturu komunikační sítě, návrh zástavby s vyznačením závazné uliční čáry, návrh veřejné zeleně.

Z5 – Rodinné domy Střed I. Základní charakteristika: −

rozloha: 3,91 ha

−


−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 - 1500 m2. Odstavování vozidel na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu.




_____________________________________________________________________ Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od západu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce. Specifické podmínky: Nezbytná podmínka realizace: jasná struktura obslužné komunikační sítě, která umožní zpřístupnění všech parcel zástavbové plochy.

Z6 – Smíšené území Střed Základní charakteristika: −

rozloha: 6,44 ha

−

stávající využití: vesměs zemědělská půda, bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, zeleň,

−

základní využití plochy: potvrzení bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, potvrzení soukromé a přírodní zeleně a lesních ploch, návrh občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (1,74 ha),

Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu, v případě sportovní plochy na zpevněných vyhrazených plochách. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navrženého obslužného objektu sportoviště sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od západu z místní komunikace. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce.




_____________________________________________________________________ Z7 – Rodinné domy Střed II. −

rozloha: 5,60 ha

−

stávající využití: vesměs zemědělská půda – trvalý travní porost

Z7/1 – Rodinné domy Střed II. Základní charakteristika: −

rozloha: 5,27 ha

−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 - 1500 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od jihovýchodu ze stávající komunikace. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce. Z7/2 – Sběrný dvůr, kompostárna, ochranná a izolační zeleň Základní charakteristika: −

rozloha 0,33 ha,

−

základní využití plochy: sběrný dvůr, kompostárna.

Nezbytná podmínka realizace: realizace pásu ochranné a izolační zeleně mezi navrženou přilehlou obytnou zástavbou a adekvátních protihlukových opatření provedených v souladu s §30 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k charakteru okolní zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených objektů sklon střech pod úhlem cca 30 – 450 a objekty řešit jako jednopodlažní s přízemím využitým pro skladové prostory a administrativní účely, výška objektů do 6 metrů). Specifické podmínky pro Z7: Nezbytná podmínka realizace: vypracování projektové dokumentace celého území, projektantem s odpovídající autorizací, ve stupni pro vydání územního rozhodnutí, která bude obsahovat zejména: jasnou strukturu dělení parcel, velikost parcel,




_____________________________________________________________________ jasnou strukturu komunikační sítě, návrh zástavby s vyznačením závazné uliční čáry, respektování podmínek pietního pásma hřbitova, návrh ochranné zeleně oddělující plochy bydlení od kompostárny a sběrného dvora umístěné v jižní části lokality.

Z8 – Rodinné domy Jih Základní charakteristika: −

rozloha: 0,39 ha

−


−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od jihovýchodu ze stávající komunikace. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v jižní části obce.

P1 – Přestavbová plocha „Sever I.“ −

rozloha: 0,53 ha

−


P1/1 – Přestavbová plocha „Sever I.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 0,52 ha

−

základní využití plochy: bydlení v rodinných domech venkovského charakteru mimo záplavové území

Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu.




_____________________________________________________________________ Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od východu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v severní části obce. P1/2 – technická infrastruktura Základní charakteristika: −

rozloha 0,01 ha,

−

základní využití plochy: technická infrastruktura - stávající,

−

stávající využití technické infrastruktury je návrhem územního plánu potvrzeno.

P2 – Přestavbová plocha „Sever II.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 0,19 ha

−

stávající využití: ostatní plocha,

−

základní využití plochy: plochy skladování ve stávajícím objektu – výstavba nového objektu není přípustná.

Dopravní napojení plochy bude ze stávajícího vjezdu od západu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude zachováno stávající kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce. −

základní využití plochy: skladový objekt,

Nezbytná podmínka realizace: realizace adekvátních protihlukových opatření provedených v souladu s §30 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

P3 – Přestavbová plocha „Střed I.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 0,35 ha

−

stávající využití: ostatní plocha, neplodná půda




_____________________________________________________________________ −

základní využití plochy: bydlení v rodinných domech venkovského charakteru smíšené na místě bývalých zahrad.

Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude z místních nebo od západu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné.

účelových

komunikací

od

jihu

Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce.

P4 – Přestavbová plocha „Střed II.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 1,18 ha

−

stávající využití: trvalý travní porost

−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude z místních účelových komunikací od severu. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce.

P5 – Přestavbová plocha „Střed III.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 0,61 ha

−


−





_____________________________________________________________________ Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude z místních účelových komunikací od severu. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce. Specifické podmínky: Nezbytná podmínka realizace: respektování podmínek pietního pásma hřbitova.

P6 – Přestavbová plocha „Střed IV.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 0,23 ha

−


−


Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od západu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v centrální části obce.

P7 – Přestavbová plocha „Sever III.“ Základní charakteristika: −

rozloha: 1,24 ha

−


−





_____________________________________________________________________ Předpokládaná velikost parcel je cca 1000 m2. Odstavování vozidel bude na vlastních pozemcích na zpevněných plochách nebo v garážích, které mohou být součástí domu. Vzhledem k charakteru okolní venkovské zástavby obce je doporučeno respektovat sklon střech a podlažnost okolní zástavby (u nově navržených domů sklon střech pod úhlem cca 35 – 500 a objekty s přízemím a s obytným podkrovím). Dopravní napojení plochy bude od východu ze silnice III/32552 Lánov – Prosečné. Napojení lokality na elektrickou energii bude realizováno kabelovou smyčkou od trafostanice v severní části obce.

NSs1 - plochy smíšené nezastavitelného území - sportovní

−

rozloha: 2,39 ha

−

stávající využití: kulturní intenzivně obhospodařovaná louka (13 550 m2) a lesní pozemek - holina (10 399 m2)

−

základní využití plochy: plocha k rekreaci a sportu (golfové hřiště) Napojení lokality na areál golfového hřiště.

Plochy sídelní zeleně Zeleň v územních systémech ekologické stability (zeleň přírodního charakteru) Novým územním plánem je navrženo založení lokálního biocentra LBC1 Suchý potok, navazujícího na regionální biocentrum RBC U Prosečného. Součastně byla územním plánem navržena nová plocha lokálního biokoridoru LBK1, která bude funkční po realizaci rybníka na Suchém potoce. Dále jsou územním plánem potvrzeny plochy stávajícího regionálního biokoridoru RBK 708, 710 a 717, regionálních biocenter RBK 1646 U Prosečného a RBK 1653 Nad Čistou. Ochranná a izolační zeleň Územní plán vymezuje na ploše Z7, mezi severní částí 7/1 určenou pro rodinné domy a jižní částí 7/2 určenou pro sběrný dvůr a kompostárnu ochrannou a izolační zeleň. Výsadba ochranné a izolační zeleně bude realizována výsadbou tvořenou několika patry zeleně. Např. dvouřadé stromořadí vzrostlých stromů kombinované s keřovitou podsádkou charakteristických místních dřevin, botanických a rostlinných druhů. Výsadba introdukovaných dřevin se připouští pouze mimo pozemky s funkcí biocenter a biokoridorů ÚSES.




_____________________________________________________________________ V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy koncepce na celostátní a krajské úrovně. Celostátní koncepční návaznost nového územního plánu Prosečné lze vyhodnotit zejména u Státní politiky životního prostředí, Národního programu snižování emisí České republiky, Státní surovinové politika České republiky, Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky, Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, Strategie hospodářského růstu České republiky, Strategie regionálního rozvoje České republiky, Národního rozvojového plánu České republiky, Plánu hlavních povodí České republiky, Národního strategického plánu pro rozvoj venkova České republiky a Programu rozvoje venkova České republiky, Operačního programu životního prostředí, Politiky územního rozvoje České republiky 2008 i u Národního lesnického program II. Vztah nového územního plánu Prosečné k dalším schváleným koncepcím na krajské úrovni lze nalézt u Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Integrovaného krajského programu snižování emisí a krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, Programu zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje, Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Královéhradeckého kraje, Regionální surovinové politiky Královéhradeckého kraje, Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje, Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006-15a u Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje. V novém územním plánu Prosečné jsou podporovány cíle v souladu se strategickými dokumenty celostátní i regionální úrovně.

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy koncepce na celostátní a krajské úrovně. Zhodnocení jejich vztahu k novému územnímu plánu Prosečné je uveden níže pomocí zvolené hodnotící stupnice. Hodnotící stupnice: 1 – řešením územního plánu Prosečné je možné ovlivnit dosažené cíle, 0 – řešení územního plánu Prosečné nemá na dosažení cíle žádný vliv. Celostátní úroveň: Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především: • dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, • uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik,




_____________________________________________________________________ • zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností. V posuzovaném dokumentu se uplatňují všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro území České republiky. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Národní program snižování emisí ČR Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky. V posuzovaném dokumentu se uplatňují všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro území České republiky. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Státní surovinová politika ČR Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých krajů. Surovinová politika není předmětem řešení posuzovaného Návrhu územního plánu obce. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 0.

Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Posuzovaná koncepce přispívá k odstranění disparit jednotlivých pilířů rozvoje území. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.




_____________________________________________________________________ Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíly této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové). Posuzovaná koncepce při respektování všech navržených opatření významněji nezasáhne do biologické rozmanitosti republiky. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Při řešení využití území bylo v územním plánu Prosečné nalezeno takové řešení a umístění nových ploch, které vyloučilo, popř. minimalizovalo negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí včetně chráněných území. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Strategie hospodářského růstu ČR Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje (sociální a environmentální dimenze). Návrh nových ploch přispěje k hospodářskému rozvoji kraje při současném respektování ostatních pilířů udržitelného rozvoje. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české




_____________________________________________________________________ regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. Návrh nových ploch v zájmovém území přispěje k rozvoji území Královéhradeckého kraje. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Národní rozvojový plán ČR Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 2007-2013. Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Národní rozvojový plán, jak již bylo zmíněno, vychází z dalších strategických dokumentů, se kterými je posuzovaná koncepce v souladu. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje. Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů. Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství. Nový územní plán Prosečné respektuje současnou síť vodních toků a současné vodní toky. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.




_____________________________________________________________________ Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR Vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova. Ochrana přírodních zdrojů a ochrana životního prostředí ve venkovských oblastech je prioritou, která prostřednictvím přiměřeného obhospodařování krajiny přispívá k již schváleným národním i EU strategiím a legislativě pro životní prostředí (NATURA 2000, Rámcová směrnice o vodě, Kjótský protokol), zvláště v souvislosti se změnami biodiverzity, vod a klimatu. Specifikem České republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí tří moří a plné závislosti zdrojů vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a čistota vody a vodních zdrojů. V posuzovaném územním plánu je zakotveno vytváření územních podmínek pro doplnění ploch bydlení právě návrhem nových ploch s tímto využitím území. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Operační program ŽP Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové organizace. Předkládaný územní plán vytváří podmínky pro postupné zvyšování kvality životního prostředí a životní úrovně obyvatel při současném zvyšování potenciálu pro rozvoj obce. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry




_____________________________________________________________________ na změny v území republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezuje zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezuje rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy jsou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj. Nový územní plán Prosečné je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008. Plochy zde vymezené přispívají k naplnění všeobecných priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, a to především: - prověřením požadavků na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje, - prověřením využití zastavěného území a podporou zachování veřejné zeleně, - vytvářením podmínek pro ochranu krajinného rázu, - vytvářením podmínek pro založení nových prvků ekologické stability, - vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, - prověřením možnosti ochrany obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy, - vytváření podmínek pro postupný nárůst třídění odpadů, jejich využití a recyklaci. Územní plán Prosečné svým komplexním řešením nesnižuje dosaženou úroveň udržitelného rozvoje, protože pro naplňování většiny výše uvedených priorit pomáhá na území obce vytvářet příznivé územní podmínky. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Národní lesnický program II Strategie Společenství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora trvale udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující. Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na lesnickou politiku, zvýšit povědomí o důležitosti lesů a zajistit spoluúčast zodpovědných resortů vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytvořit předpoklady k zajištění příslušných kapacit, které se mají zaměřovat na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci různých státních institucí. Předkládaná koncepce podporuje trvale udržitelné obhospodařování lesa, přestože si její realizace vyžádá zásah právě do ploch PUPFL. Jedná se však o zásah zanedbatelný.




_____________________________________________________________________ Vztah mezi těmito koncepcemi lze proto označit jako slabý až nepřímý, a to z důvodu zásahu do PUPFL (tj. 1). Krajská úroveň: Další sledovanou úrovní je úroveň krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prostředí. Územní plán Prosečné je s těmito koncepcemi v souladu.

Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje vychází z plánu odpadového hospodářství České republiky a je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Strategické cíle jsou zaměřeny na provedení změn stávajícího systému tak, aby odpovídal evropskému standardu a aby byl schopen flexibilně reagovat na budoucí potřeby a aby fungoval efektivně (tj. minimalizoval dopady své činnosti na životní prostředí). Systém sběru a třídění odpadů zůstává v novém územním plánu obce zachován. Pro zajištění systému nakládání s odpadem se vymezuje nová plocha výroby a skladování – plochy skladování, která bude určena pro sběrný dvůr a kompostárnu. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany přírody Královéhradeckého kraje specifikuje cíle v oblasti ochrany přírody a krajiny v rámci zájmového území a vazeb na sousedící regiony. Koncepce navrhuje opatření vedoucí k obnově a ochraně jednotlivých složek životního prostředí. Sídelní zeleň je posilována především návrhem nových ploch zeleně. Na nových plochách ÚSES bude upraveno hospodaření podle typu prvku ÚSES po dohodě s orgánem ochrany přírody. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Integrovaný krajský program snižování emisí a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší Královéhradeckého kraje přináší základní informace o emisích kraje od roku 1994 se zaměřením především na roky 2000 a 2001 a jejich porovnání s původně schválenými i nově navrhovanými doporučenými emisními stropy. Současně se věnuje problematice kvality ovzduší a trendy ve zlepšení kvality ovzduší kraje v závislosti na čase převážně od poloviny 90. let, ale v některých případech i trendy kvality ovzduší od poloviny 70. let minulého století.




_____________________________________________________________________ Územní plán Prosečné je zpracován v souladu s Integrovaným krajským programem snižování emisí a krajským programem ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Program zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje Globálním cílem tohoto programu je na celém území zóny Královéhradeckého kraje zajistit kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Celkové priority jsou formulovány jako snížení imisní zátěže PM10, polycyklických aromatických uhlovodíků (B(a)P), oxidů dusíku a VOC. Specifickými cíly jsou zejména snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány, a to ve stanovených termínech, udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak, a to ve stanoveném termínu. Územní plán Prosečné je zpracován v souladu s Programem zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Koncepční materiál Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje je základním prvkem v plánování v oboru vodovodů a kanalizací, který analyzuje podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje, stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. Zneškodňování odpadních vod je v posuzovaném územním plánu řešeno v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Královéhradeckého kraje Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty vede ke zvyšování ekologického vědomí obyvatel kraje, k jejich zapojení do rozhodování, k vytváření občanské společnosti a k zodpovědnému jednání ve prospěch udržitelného rozvoje jednotlivých míst, obcí a kraje podle principů Agendy 21. To je považováno za prioritní podmínku udržitelného




_____________________________________________________________________ (ekologicky a sociálně odpovědného) rozvoje Královéhradeckého kraje jako nejširšího cíle v rozvoji kraje. K dosažení výše uvedených širších cílů je vytvořen a krajem podporován efektivní a otevřený systém EVVO, založený na spolupráci veřejné správy, neziskového a podnikatelského sektoru, opírající se o síť středisek ekologické výchovy a ekologických informačních a poradenských středisek a o systém grantů, příspěvků a zakázek veřejné správy. Tento systém je bezprostředním strategickým cílem koncepce EVVO. Rozvoj EVVO není na základě požadavků stavebního zákona na rozsah a obsah této územně plánovací dokumentace předmětem řešení tohoto územního plánu. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 0.

Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje Regionální surovinová politika kraje vychází ze státní surovinové politiky a představuje základní koncepční materiál definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Jako jeden z hlavních úkolů byl deklarován požadavek „rozpracovat surovinovou politiku do konkrétních podmínek regionů a lokalit pro účely rozhodování v území“. Tento dokument se stal jedním ze základních koncepčních dokumentů kraje, nezbytným pro rozhodovací činnost orgánů krajské samosprávy, zpracovatelů územně plánovací dokumentace, pro tvorbu plánů rozvoje kraje a krajských plánů odpadového hospodářství ve vztahu k problematice využívání neobnovitelných přírodních zdrojů. Součástí nového územního plánu je plocha pro nakládání s odpady. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje Cílem programu je vytvoření organizačních a ekonomických podmínek k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství. Nový územní plán navrhuje zejména nové plochy bydlení venkovského charakteru. Měřítko a struktura nové zástavby respektují charakter původního venkovského osídlení. V limitech jsou navrženy podmínky prostorového uspořádání. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006-15 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006 – 15 je jedním z významných koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje tohoto kraje. Tvorba strategie vychází z moderních obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů založených na principech místní Agendy 21 s cílem respektovat zásady trvale udržitelného rozvoje. Výsledná strategie vychází ze skutečných a identifikovaných




_____________________________________________________________________ potřeb regionu a představuje dohodu významných regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje Královéhradeckého kraje. Postupnou realizací jednotlivých stanovených kroků může vést k naplňování dohodnuté vize a cílů. Při zpracování územního plánu Prosečné bylo vycházeno ze SWOT analýzy této koncepce a jsou vytvářeny územní předpoklady pro její postupné naplňování. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Koncepce Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje je dokumentem, který koordinuje územně plánovací dokumentace územně plánovacích celků na nižších úrovních, což platí i pro územní ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v rámci řešeného území. Obsahem a účelem Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje je stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, a stanovení požadavků na jejich využití, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanovení kritérií pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje dále vymezují plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, přičemž dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití – územní rezervy. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje dále v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. K dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území se ve vazbě na priority stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008 stanovují priority územního plánování na území Královéhradeckého kraje. Zpracovatel hodnocení SEA hodnotí vztah územně plánovací dokumentace k této koncepci stupněm 1.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Územní plán Prosečné byl navržen monovariantně, ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy jednotlivých lokalit. Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí) Nulovou variantu reprezentuje současný stav životního prostředí v zájmovém území bez realizace záměrů předkládaných v novém územním plánu Prosečné. Upřednostnění nulové varianty se nepředpokládá.




_____________________________________________________________________ Geomorfologie, reliéf Podle regionálního geomorfologického členění České republiky(Demek, 2006) je území součástí: provincie:

Česká vysočina,

soustavy:

Krkonošsko - Jesenická,

podsoustavy:

Krkonošská,

celku:

Krkonošské podhůří,

podcelku:

Podkrkonošská pahorkatina,

okrsku:

Hostinská pahorkatina.

Hostinská pahorkatina Jedná se o okrsek ve střední části Podkrkonošské pahorkatiny. Hostinská pahorkatina je členitá a má rozlohu 137,11 km2. Je složená z permských pískovců, jílovců, slínovců a vápenců s charakteristickým černohnědým zbarvením ornice. Zaujímá níže položený, výškově homogenní destrukční povrch, který se mírně sklání od severozápadu k jihovýchodu a je charakterizovaný širokými meziúdolními hřbety s úzkými plošinami sníženého mladotřetihorního zarovnaného povrchu (převážně pedimenty) a středně zahloubenými údolími stromovité vodní sítě s výraznými nivami v povodí Labe, údolní svahy místy porušují erozní rýhy. Dle biogeografického členění leží předmětné území v Podkrkonošském bioregionu 1.37 (Culek a kol., 1996). Bioregion je tvořen monotónní pahorkatinou na permu s ochuzenou podhorskou hercynskou biotou, odpovídající v převažující míře 4. bukového vegetačnímu stupni. Potenciální vegetaci tvoří bučiny, na jižním okraji též acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Vyskytují se zde demontánní druhy, exklávní a reliktní prvky téměř chybějí. Dnes převažuje orná půda a kulturní smrčiny. V bioregionu převládá podkrkonošský perm, tvořený poměrně složitým komplexem červených pískovců, lupků až rozpadavých břidlic a jílovců, jejichž některé horizonty jsou mírně vápnité nebo dolomitické. Obdobný ráz mají i horniny nejspodnějšího triasu, vystupující v úzkém pruhu na východě bioregionu. Karbonské a křídové pískovce tvoří pás při jižním okraji území. Reliéf v poloskalních horninách permu je většinou měkký, mírně zvlněný, jen místy jsou ostřejší údolní zářezy a vyvýšeniny, tvořené především melafyry. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 100 – 150 m. Typická výška bioregionu je 380 – 582 m. V souvislosti s realizací posuzovaného územního plánu nedojde ke změně geomorfologie a reliéfu krajiny zájmového území.




_____________________________________________________________________ Hydrogeologické a hydrologické poměry Širší území náleží k povodí Horního a Středního Labe. Celkem zaujímá plochu 14 735 km2 a leží v nadmořské výšce 157 – 1 602 m n. m. Nejvyšším pohořím v této oblasti povodí jsou Krkonoše. Směrem na západ na ně navazují Jizerské hory. Třetím nejvyšším pohořím jsou Orlické hory. Po hřebenech těchto pohoří prochází evropské rozvodí oddělující úmoří Baltského a Severního moře. Hlavními toky v oblasti jsou Labe a jeho přítoky Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka a Jizera. Zájmové území spadá do povodí Labe a toku Malé Labe. Před zaústěním do Labe v jižním cípu katastru prochází řeka Malé Labe podél celého zastavěného území obce Prosečné. Malé Labe má vyhlášenou aktivní zónu záplavového území Q100 a záplavové území Q100, které částečně zasahují i do zastavěného území obce. Na jeho území není vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje ani ochranné pásmo vodního toku. Území se nenachází v CHOPAV. Pouze okrajově do katastrálního území Prosečné (v severovýchodním cípu dotčeného území) zasahuje území chráněné po akumulaci povrchových vod. Změna hydrogeologických charakteristik území se v souvislosti s realizací nových ploch využití území nepředpokládá.

Pedologické poměry V Podkrkonošském bioregionu naprosto převládají kyselé typické kambizemě, často oglejené, místy se na hlubších substrátech na plošinách vyvinuly primární pseudogleje. Na úživnějších substrátech jsou ostrovy typických kambizemí, naproti tomu na jižním okraji tvořeném pískovci jsou zastoupeny arenické kambizemě. Základní charakteristiku půd v zájmové oblasti lze určit z bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž: Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin a je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu, hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením a je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.




_____________________________________________________________________ Dotčeny bude tyto BPEJ: 7 56 00, 7 3011 a 8 34 21 (I. TO), 7 58 00, 7 33 11 (II. TO), 7 22 12 (III. TO), 7 33 41, 7 30 41 (IV. TO), 7 68 11, 7 40 67, 7 40 89 a 8 48 41 (V. třída ochrany zemědělské půdy). Kód 7 56 00 -

mírně teplý, vlhký,

-

nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry,

-

kategorie sklonitosti 0 - 1 (tj. rovina až úplná rovina), kategorie expozice 0, (úplná rovina),

-

kategorie skeletovitosti 0, kategorie hloubky půdy 0 (bezskeletovitost s celkovým obsahem skeletu do 10 %), půda hluboká (60 cm).

Kód 7 30 11 -


-

hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry,

-

kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 0, (úplná rovina),

-

kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (bezskeletovitost až slabě skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 25 %), půda hluboká až středně hluboká (do 60 cm).

Kód 8 34 21 -

mírně chladný, vlhký,

-

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry,

-

kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 1, (jih),

-


Kód 7 58 00 -


-

nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé,

-

kategorie sklonitosti 0 - 1 (tj. rovina až úplná rovina), kategorie expozice 0, (úplná rovina),

-

kategorie skeletovitosti 0, kategorie hloubky půdy 0 (bezskeletovitost s celkovým obsahem skeletu do 10 %), půda hluboká (60 cm).




_____________________________________________________________________ Kód 7 33 11 -


-

hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách; středně těžké až těžké, s příznivými vláhovými poměry,

-


-


Kód 7 22 12 -


-

hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí,

-


-

kategorie skeletovitosti 1, kategorie hloubky půdy 0 (slabě skeletovité s celkovým obsahem skeletu do 25 %), půda hluboká (60 cm).

Kód 7 33 41 -


-

hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách; středně těžké až těžké, s příznivými vláhovými poměry,

-

kategorie sklonitosti 3 (tj. střední svah), kategorie expozice 1, (jih),

-


Kód 7 30 41 -


-

hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry,

-


-


Kód 7 68 11 -


-

glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky,

-





_____________________________________________________________________ -


Kód 7 40 67 -


-

svažité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách,

-

kategorie sklonitosti 4 (tj. výrazný svah), kategorie expozice 1, (rovina),

-


Kód 7 40 89 -


-

svažité půdy (nad 12 °) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách,

-

kategorie sklonitosti 5 - 6 (tj. výrazný až příkrý svah), kategorie expozice 1, (rovina),

-

kategorie skeletovitosti 0 - 3, kategorie hloubky půdy 0 - 2 (bezskeletovitost až středně skeletovité), půda hluboká až mělká.

Kód 8 48 41 -

mírně chladný, vlhký,

-

hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření,

-


-


Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní ochranou území a to zejména při činnosti zemědělské, lesním hospodářství a veškeré činnosti stavební. Změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by nedošlo k realizaci posuzované koncepce, nedošlo by k dalšímu záboru půdy kategorie ZPF.




_____________________________________________________________________ Biogeografická poloha Dle biogeografického členění leží předmětné území v Podkrkonošském bioregionu 1.37. Bioregion je tvořen monotónní pahorkatinou na permu s ochuzenou podhorskou hercynskou biotou, odpovídající v převažující míře 4. bukového vegetačnímu stupni. Potenciální vegetaci tvoří bučiny, na jižním okraji též acidofilní doubravy s ostrovy květnatých bučin. Vyskytují se zde demontánní druhy, exklávní a reliktní prvky téměř chybějí. Dnes převažuje orná půda a kulturní smrčiny.

Klimatické poměry Klimatické faktory Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do mírně teplé oblasti MT2. Pro tuto oblast je charakteristické krátké, mírné až mírně chladné léto, mírně vlhké přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, suchá, s mírnými teplotami s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Podrobnější charakteristiky této klimatické oblasti jsou uvedeny v následující tabulce. Území je dobře zásobené srážkami, klima je vyrovnané, bez výrazných anomálií.

Tabulka č. 1: Klimatické charakteristiky oblasti MT2 Charakteristiky

Klimatická oblast MT2

Počet letních dnů

20 - 30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

140 - 160

Počet mrazových dnů

110 - 130

Počet ledových dnů

40 - 50

Průměrná teplota v lednu v °C

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci v °C

16 - 17

Průměrná teplota v dubnu v °C

6-7

Průměrná teplota v říjnu v °C

6-7

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

120 - 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

450 - 500

Srážkový úhrn v zimním období v mm

250 - 300

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

80 - 100

Počet dnů zamračených

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50




_____________________________________________________________________ Meteorologickou situaci popisuje větrná růžice, která udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Pro názornost byla použita větrná růžice pro lokalitu Vrchlabí. Odborný odhad větrné růžice zpracoval ČHMÚ Praha.

Obr. č. 1: Grafické zobrazení větrné růžice

Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má jihozápadní vítr s 26,72 %. Četnost výskytu bezvětří je 9,30 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 55,48 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat v 37,22 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 7,30 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 26,63 % případů. Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Pětileté průměry (ČHMÚ) Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven roční imisní limit. Následující tabulka uvádí, rozsah hodnot v rámci všech čtverců pokrývající zájmové území obce Prosečné.




_____________________________________________________________________ Tabulka č. 2: Pozaďové imisní koncentrace (2008 – 2012) Znečišťující látky

Koncentrace

NO2 [µg/m3]

10,5 – 12,0

PM10 [µg/m3]

18,0 – 19,3

BZN [µg/m3]

1,0

BaP [ng/m3]

0,41 – 0,49

PM10_M36 [µg/m3]

32,5 – 35,0

SO2_M4 [µg/m3]

15,1 – 16,0

PM2,5 [µg/m3]

14,1 – 14,8

Vysvětlivky: M36 36. nejvyšší hodnoty 24hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce M4 4. nejvyšší hodnota 24hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce

Dle hodnot klouzavého průměru koncentrací znečišťující látky uvedených v předchozí tabulce za předchozích 5 kalendářních let nejsou překračovány imisní limity výše uvedených látek. Změnu klimatických charakteristik území, které by byly vyvolány realizací posuzované koncepce, nelze v současné době objektivně určit.

Fauna a flóra Podle biogeografického členění patří řešené území do Podkrkonošského bioregionu (1.37). Potenciální přirozenou vegetaci bioregionu tvoří převážně bikové bučiny (LuzuloFagetum), maloplošně na bohatších půdách též květnaté bučiny podsvazu Fagenion. Okolí vodních toků zaujímají luhy (Stellario-Alnetum glutinosae, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Flaxinetum), jejich břehy lemuje vegetace svazu Phalaridion arundinaceae. Výjimečně jsou snad přítomny i bažinné olšiny (Alnion glutinosae), poblíž Hořiček dokonce i fragmenty rašelinných borů (snad náležející svazu Sphagnion medii). Přirozenou náhradní vegetaci reprezentují vlhké louky svazu Calthion, které přecházejí v rašelinné louky svazu Caricion fuscae. Na suchých stanovištích je přítomna vegetace pastvin svazu Cynosurion a Violion caninae. Lesní lemy představuje vegetace svazu Trifolion medii. Flóra bioregionu je poměrně chudá, reprezentovaná především středoevropskou mezofilní lesní flórou, v níž dominují zejména hercynské typy, často suboceanického ladění. Mezní prvky mají pouze relativní charakter, exklávní prakticky chybějí. Charakteristickým rysem je sestup některých horských druhů z výše položených Krkonoš, např. zvonku širokolistého (Campanula latinofolia), řeřišničníku Hallerova (Cardaminopsis halleri), chrpiny parukářky (Jacea phrygia) a mázdřince rakouského (Pleurospernum austriacum). Typickým




_____________________________________________________________________ druhem bioregionu je bledule jarní (Leucojum vernum). Směrem k severu vyznívají méně náročné teplomilné prvky, např. srpek obecný (Falcaria vulgarit), opletka křovištní (Fallopia dumetorum) a kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola). Vyskytuje se zde běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny. Hlavně v zalesněných roklích kolem řek se objevují submontánní druhy (lejskek malý, vřetenovka Cochlodina dubiosa corcontica aj.). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Labe a Úpa převážně do lipanového pásma. V čistých tocích se lokálně vyskytuje rak kamenáč. Z významných druhů bioregionu jmenujme ježka západního (Erinaceus europaeus), ježka východního (Erinaceus concolor), netopýra pobřežního (Myotis dasycneme), netopýra severního (Eptesicus nilssoni), lejska malého (Ficedula parva), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), vřetenovku mnohozubou (Laciniaria plicata), závornatku malou (Clausilia parvula), vřetenovku Cochlodina dubiosa corcontica a raka kamenáče (Astacus torrentium). Biologická charakteristika jednotlivých ploch je blíže popsána v kapitole č. 6 tohoto hodnocení. Bez realizace koncepce nedojde k ovlivnění fauny a flóry na plochách nového využití území.

Lesní porosty Lesy pokrývají asi třetinu plochy Podrkonošského bioregionu. Lesy s přirozenou skladbou jsou ojedinělé, dnes převažují smrkové monokultury. Odlesněné plochy jsou převážně zemědělsky využívány jako pole, ve vyšších polohách též jako louky a pastviny.

Zvláště chráněná území, území přírodních parků, Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, VKP, území historického, kulturního nebo archeologického významu V Podkrkonošském bioregionu se nezachovaly významnější segmenty, kterým by věnovala ochrana přírody pozornost. Maloplošných chráněných území je relativně velmi málo. Zájmové území není součástí žádného velkoplošného ani maloplodého chráněného území. V území se nenachází žádný přírodní park. Zájmové území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Podél západní hranice katastrálního území Prosečné se nachází Evropsky významná lokalita CZ0523277 Labe – Hostinné. Ptačí oblasti nejsou v území zastoupeny. V katastrálním území Prosečné není podle zákona č. 114/1992 Sb. evidován žádný významný krajinný prvek. Přímo ze zákona však vyplývá, že významnými krajinnými prvky jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. V jižní části katastrálního území Prosečné (na jižním konci obce v blízkosti zemědělské usedlosti čp. 1) se nachází památný dub letní.




_____________________________________________________________________ V zájmovém území je evidována celá řada kulturních památek. Jedná se zejména o Kostel sv. Alžběty, kaple se sochou Madony, hrob neznámé oběti II. svět. války, boží muka při čp. 100, boží muka před čp. 30, socha sv. Jana Nepomuckého při čp. 62, stodola u čp. 50, čp. 29 venkovský dům, čp. 41 základní škola – bývalá a čp. 100 venkovský dům v lukách při cestě. Dále se zde nachází drobné objekty bez památkové ochrany v krajině (kapličky, boží muka, kříže, sochy, pietní místa aj.). Dále je celé katastrální území obce respektováno jako území s předpokládaným výskytem archeologických nalezišť a je územím archeologického zájmu. Jestliže v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, umožnit záchranný archeologický výzkum. Realizací návrhu ÚP se nepředpokládá výrazný zásah do VKP ze zákona. Plocha NSs1 je částečně navržena na pozemcích PUPFL, dle informací majitele pozemku byl po větrné kalamitě pozemek odlesněn (dle porostní mapy: holina). Záměrem je pozemek částečně zalesnit tak, aby zůstali dva volné pruhy napříč pozemkem (golfové dráhy).

Územní systém ekologické stability V řešeném katastrálním území obce Prosečné se uplatňují plochy ÚSES zejména regionálního významu. Stávající regionální biokoridor 710 propojující údolím Labe přes Kunčice nad Labem a Klášterskou Lhotu regionální biocentra RBC 1656 Bělá a RBC 1646 Prosečné (hydrofilní větev na horním toku Labe a pravobřežní část mezofilní větve kolem Dolní Branné, Kunčic nad Labem a Hostinného). Biokoridor se nachází v jihozápadní části řešeného území. Stávající regionální biokoridor 708 propojující levobřežními svahy údolí Labe u Kunčic nad Labem RBC 1217 Podhůří a RBK RK 710. Biokoridor se nachází v jihozápadní části řešeného území. Stávající regionální biokoridor 717 propojující různorodé území mezi Černým Dolem, Lánovem a Rudníkem RBC 1209 Černý důl a RBC 1653 Lázně, nepatrně v rámci ochranné zóny NRBK K 28. Biokoridor se nachází v severovýchodní části řešeného území. Mezofilní větev mezi Lánovem, Černým Dolem, Rudníkem a Hostinným vedená od místa napojení na mezofilní bučinou osu NRBK K 28 mezi Dolním Dvorem a Černým Dolem k jihu a dále z východní strany Hostinného do RBC 1649 Lesní domky mezi Čermnou, Chotěvicemi a Pilníkovem, v severní části na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Součásti větve – RBK RK 716, RBC 1209 Černý důl, RBK RK 717 (s dílčími variantami trasy mezi Lánovem a Čistou), RBC 1653 Lázně, RBK RK 718, RBC H026 Nad Hostinným, RBK RK H003, RBC 1649 Lesní domky. Stávající regionální biocentrum RBC 1646 Nad Čistou, situované v trase mezofilní větve R ÚSES v lesním celku západně od jižní části Rudníku, převážně ve svazích údolí Čisté. Reprezentativní pro typ biochory 4BL v bioregionu 1.37 Podkrkonošském. Cílové ekosystémy – mezofilní bučinné.




_____________________________________________________________________ V řešeném území nejsou zastoupeny prvky místní (lokální) úrovně ÚSES. V případě, že by nový územní plán Prosečné nebyl realizován, nedošlo by k zajištění vymezení lokálních prvků ekologické stability (LBC 1 Rybník na Suchém potoce a LBK 1 Suchý potok) v území. To bude mít jednoznačný pozitivní vliv na celkovou koncepci ÚSES v zájmovém území. Při výsadbě a obnově tohoto prvku ÚSES je nutné použít výhradně stanovištně původní druhy rostlin, které budou odpovídat stanovištním podmínkám území.

Hluková situace Do základní sítě jsou zařazeny silnice III/32551 Vrchlabí – Klášterní Lhota – Hostinné a III/32552 Lánov – Prosečné, které mají dopravně – obslužný význam. Na silnici III/32552 Lánov – Prosečné navazuje systém obecních účelových komunikací a navazujících polních cest. Stávající hluková situace v zájmovém území je ovlivněna zejména silniční dopravou na komunikaci č. III/32552, jež procházejí centrem obce a zajišťují hlavní dopravu v obci. Dále jsou to místní komunikace, jež jsou využívána převážně osobními vozidly místních občanů. Posouzení vlivu jednotlivých komunikací na okolní chráněný venkovní prostor lze, v případě potřeby, provést měřením. Silnice III/32552 Lánov – Prosečné plní, v rozsahu území obce Prosečné, funkci místních sběrných komunikací. Tato komunikace vykazuje dopravní zátěž cca 1670 vozidel/24 hod., dle sčítání intenzity dopravy z roku 2005. Systém obecních sběrných komunikací je stabilizovaný. Dalším zdrojem hluku v území jsou stacionární zdroje hluku ze zemědělského areálu Farma Basařovi, s.r.o., který kromě rostlinné a živočišné výroby provozuje i bioplynovou stanici (zahrnuje i dopravu v areálu). Posouzení vlivu zdrojů hluku situovaných do jednotlivých provozoven na okolní chráněný venkovní prostor lze, v případě potřeby, vyhodnotit měřením. Velmi okrajově je hluková situace zájmového území ovlivněno i železniční dopravou. Jižně od řešeného území prochází železniční trať celostátního významu č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov hlavní nádraží. Tato trať je neelektrifikovaná, jednokolejná, provozovaná nezávislou dieselovou a motorovou trakcí. Posouzení vlivu trati na okolní chráněný venkovní prostor lze, v případě potřeby, provést měřením. V případě, že by nedošlo k realizaci posuzovaného územního plánu, nedojde k navýšení hlukové zátěže. Bude se však zejména jednat o dopravní hluk vyvolaný osobní dopravou průjezdů vozidel k novým plochám bydlení.

Ložiska nerostných surovin, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin se v území nevyskytují. V řešeném území se, dle platné databáze ČGS – Geofond Praha, nenacházejí území s registrovaným výskytem sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. Nové plochy




_____________________________________________________________________ pro protierozní opatření nejsou územním plánem navrženy. Ani se zde nenachází území vymezenými plochami pro dobývání nerostů nebo poddolované území. V katastrálním území Prosečné nejsou dle portálu Cenia evidována kontaminovaná místa. Zájmové území se nachází v záplavovém území. Katastrální území obce není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Zájmové území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší.

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Znečištění ovzduší a hluková zátěž obyvatelstva Uplatněním Územního plánu se nepředpokládá výrazné ovlivnění ovzduší ani obyvatelstva. V důsledku realizace jednotlivých rozvojových ploch se nepředpokládá významné zvýšení intenzity doprava. Míra vlivu se odvíjí od charakteru stavby. Obecně jsou kladně hodnoceny silniční stavby, které odvádějí dopravu mimo sídla a také záměry, které umožňují jiný než silniční způsob dopravy, např. cyklistické stezky. Fauna, flóra a biologická rozmanitost Fauna, flóra a biologická rozmanitost by mohly být uplatněním koncepce významně ovlivněny, a to v případě realizace navrhovaných záměrů, které jsou spojeny s vlivy na významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES a zásahy do biotopů ZCHD. Na dotčených plochách se nacházejí běžné druhy rostlin, zvláště chráněné druhy rostlin nebyly během terénní obhlídky zaznamenány. Realizací ÚP Prosečné může dojít k lokálnímu ovlivnění populací některých zvláště chráněných druhů živočichů. Půda a horninové prostředí Lze předpokládat jisté ovlivnění půdního fondu v důsledku realizace záměrů navrhovaných ÚP Prosečné a to zejména z důvodu záboru bonitně nejcennějších půd. V tomto ohledu je důležité, aby byl tento vliv minimalizován zejména s ohledem na zemědělskou půdu nejvyšší kvality. Na druhou stranu se jedná o návrh ploch, které navazují na stávající zástavbu. Převážně se jedná o plochy bydlení venkovského typu, které mají malý koeficient zastavěnosti a umožňují chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu a tím i péči o ZPF. Podzemní a povrchové vody Potenciálně nejzávažnějšími zásahy do životního prostředí představují návrhy, které se ostávají do kontaktu s územními a environmentálními limity využití území. V řešeném území je v oblasti vodního režimu reprezentují: území chráněné po akumulaci povrchových vod citlivé oblasti záplavová území vodních toků




_____________________________________________________________________ Kladně mohou být ovlivněny vodní poměry v území vymezením ploch systému sídelní zeleně.

Hmotné statky a kulturní dědictví V souvislosti s uplatněním územního plánu nejsou předpokládány významné vlivy na hmotné statky a kulturní dědictví. Případný negativní vliv by mohly mít záměry, které svým charakterem snižují estetickou hodnotu území.

Krajina Krajina by mohla být uplatněním koncepce významně ovlivněna, zejména realizací navrhovaných záměrů, jejichž charakter by znamenal zásah do krajinného rázu. Jedná se zejména o stavby v pohledově exponovaných horizontech. Problematické mohou být také záměry výstavby, které nemají přímou návaznost na stávající obytnou zástavbu a zasahují do volné krajiny a mění tak ráz území další urbanizací území. Kladným způsobem by mohla být krajina ovlivněna v důsledku záměrů týkajících se založení zeleně nebo vodních ploch. Koncepce návrhu ÚP Prosečné respektuje kulturní, estetickou i historickou hodnotu krajinného rázu obce. V návrhu ÚP jsou navrženy dostatečné regulativy, které případné negativní vlivy minimalizovat.

Podrobné hodnocení těchto lokalit je uvedeno v kapitole č. 6.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody minimalizovat. Z hlediska odtokových poměrů trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území. Tento stav je způsoben zejména odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organismů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu.




_____________________________________________________________________ Zastavěním nových zelených ploch lze předpokládat zrychlení odtoku srážkových vod z území, a tím zvýšení rizika povodní. Z hlediska povodní představuje největší riziko řeka Malé Labe. Do katastrálního území Prosečné zasahuje Evropsky významná lokalita LabeHostinné. Další nejbližší lokalitou soustavy Natura 2000 je Evropsky významná lokalita Krkonoše, jejíž hranice leží cca 2 km severozápadně od hranice katastrálního území Prosečné. Území obce leží mimo ptačí oblasti. Hodnocený návrh ÚP obce Prosečné nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Zájmové území není územím se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nenacházejí se zde významní znečišťovatelé ovzduší. Stávající hluková situace v zájmovém území je ovlivněna zejména silniční dopravou na komunikaci č. III/32552, jež procházejí centrem obce a zajišťují hlavní dopravu v obci. Dále jsou to místní komunikace, jež jsou využívána převážně osobními vozidly místních občanů. Obec Prosečné je plynofikována STL plynovodem, napojeným na VTL DN 150 z Vrchlabí do Hostinného. Obec Prosečné má střední stupeň plynofikace (území obce je plynofikováno v rozsahu pod 50 %). Pro plynofikaci dalších částí obce se nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. V současné době je nedostatečně řešena problematika likvidace splaškových a dešťových vod. Obec Prosečné nemá v současnosti vybudovaný celoplošný systém veřejné kanalizace. Pouze v některých částech obce je vybudováno několik sběračů dešťové kanalizace, které jsou zaústěné do Malého Labe. Odpadní vody z obce jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vod nebo trativodů. Dále je to pomocí domovních mikročistíren s odtokem do povrchových vod, do dešťové kanalizace nebo do trativodů. Dešťové vody jsou z cca 20 % obce odváděny dešťovou kanalizací. Sběrače jsou na příhodných místech zaúsťovány do Malého Labe. Zbytek obce je odvodňován systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí. V obci jsou problémy s odváděním dešťové vody způsobené špatnou údržbou dešťové kanalizace.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných 6.1. Vyhodnocení vlivů realizace Návrhu územního plánu Cílem této kapitoly je identifikovat ty oblasti životního prostředí, které mohou být realizací posuzovaného Návrhu ÚP ovlivněny. Realizace Návrhu územního plánu Prosečné tvoří z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může určitým způsobem projevit na složkách životního prostředí. Není možné při současné míře neznalosti jednotlivých projektů umístěných ve funkčních plochách kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí. Proto jsou v této kapitole hodnoceny vlivy vymezených ploch v rámci jejich regulativů na referenční cíle




_____________________________________________________________________ životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Níže uvedené vyhodnocení tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Z těchto důvodů byly rovněž navrhovány opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura, získané zkušenosti kolektivu SEA ) i na základě údajů a informací obsažených v územním plánu a aby zároveň postihlo specifika regionu. Realizace navrhovaného územního plánu Prosečné z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí může ovlivnit následující složky životního prostředí: 6.1.1 Vliv na půdu Vzhledem k výskytu bonitně nejkvalitnějších půd bude vliv na půdu jednou z nejvíce ovlivněných složek životního prostředí. Návrh ÚP řeší převážně realizaci ploch pro bydlení, v menší míře plochy občanské vybavenosti – tělovýchovná a sportovní zařízení a plochy skladování. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak ve stávajícím zastavěném území (zde se jedná o doplnění stávajících, dosud nezastavěných ploch), ve větší míře však v intravilánu obce Prosečné. V tomto případě se jedná o doplnění ploch, které přímo navazují na stávající zástavbu, jsou přímo dostupné z obecních účelových komunikací a jsou dobře napojitelné na jednotlivé části technické infrastruktury obce. Nově navržená obytná zástavba je zařazena do ploch venkovského bydlení v rodinných domech. Rozsah záboru půdy kategorie ZPF je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 3: Vynětí ze ZPF u jednotlivých ploch ZASTAVITELNÉ PLOCHY číslo zastav. plochy

kód BPEJ

třída ochrany ZPF

Z1

75600

I.

výměra záboru třídy ochrany ZPF m2 4907

Z2

75800

II.

5058

73311 (95%)

II.

44164

73341 (4%)

IV.

1860

74089 (1%)

V.

464

73311 (52%)

II.

28414

73341 (27%)

IV.

14753

76811 (21%)

V.

11475

Z3

Z4




_____________________________________________________________________ ZASTAVITELNÉ PLOCHY číslo zastav. plochy

Z5

Z6

Z7

Z8

kód BPEJ

třída ochrany ZPF

75600 (68%)

I.


75800 (14%)

II.

5470

73341 (18%)

IV.

7035

73311 (17%)

II.

8762

75800 (53%)

II.

27318

74067 (30%)

V.

15464

75600 (41%)

I.

22969

73011 (31%)

I.

17367

73041 (20%)

IV.

11204

74067 (8%)

V.

4483

73341

IV.

3974

PŘESTAVBOVÉ PLOCHY číslo zastav. plochy

kód BPEJ

třída ochrany ZPF

P1

75800

II.


P2

-

-

-

P3

-

-

-

75600 (20%)

I.

2185

73341 (25%)

IV.

2731

74067 (55%)

V.

6008

75600 (81%)

I.

4943

74067(19%)

V.

1159

-

-

-

73311 (79%)

II.

9834

74089 (21%)

V.

2614

P4

P5 P6 P7

PLOCHY ÚSES kód BPEJ

třída ochrany ZPF

75800 (5%)

II.


72212 (68%)

III.

27676

74067 (6%)

V.

2442

74089 (21%)

V.

8547

RBC 1653

-

-

-

RBK 708

-

-

-

RBK 710

75800

II.

3530

RBK 717

-

-

-

číslo zastav. plochy

RBC 1646




_____________________________________________________________________ PLOCHY ÚSES číslo zastav. plochy

LBC 1

LBK 1

kód BPEJ

třída ochrany ZPF

73011 (77%)

I.


73341 (2%)

IV.

516

76811 (21%)

V.

5418

73011 (9%)

I.

7839

73041 (12%)

IV.

10452

74089 (4%)

V.

3484

74067 (6%)

V.

5226

76811 (69%)

V.

60099

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ – SPORTOVNÍ NSs1

83421 (65%)

I.

8737

84841 (35%)

V.

4813

Uvedené výměry záborů jsou maximální a vyjadřují celou rozlohu návrhových ploch. Při navazujících řízeních může být odňata nejvýše část odpovídající míře využití (zastavění), stanovené pro každý typ plochy s rozdílným způsobem využití. Z toho zábor I. třídy ochrany ZPF:

115385 m2,

−

zastavitelné plochy

71815 m2,

−

přestavbové plochy

7128 m2,

−

plochy ÚSES

−

plochy smíšené nezast. území – sportovní

27705 m2, 8737 m2,

Z toho zábor II. třídy ochrany ZPF:

139863 m2,

−


119186 m2,

−


15112 m2,

−

plochy ÚSES

Z toho zábor III. třídy ochrany ZPF:

5565 m2, 27676 m2,

−


0 m2,

−


0 m2,

−

plochy ÚSES

27676 m2,

Z toho zábor IV. třídy ochrany ZPF:

52525 m2,

−


38826 m2,

−


2731 m2,

−

plochy ÚSES


10968 m2,



_____________________________________________________________________

Z toho zábor V. třídy ochrany ZPF:

131696 m2,

−

Zastavitelné plochy

31886 m2,

−


9781 m2,

−

plochy ÚSES

−

plochy smíšené nezast. území – sportovní

85216 m2, 4813 m2.

Třídy ochrany ZPF jsou klasifikovány následujícím způsobem: Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmínečně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranným pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Plochy bydlení v rodinných domech venkovského charakteru (BV) Jedná se o plochy, kde hlavním využitím je bydlení, je zde možné přípustné využití i pro komerční využití (občanské vybavení, podnikání, rodinné penziony apod.). Nově je navrženo 13 ploch pro bydlení, z toho 6 ploch jsou vymezeny jako přestavbové. Lokality jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území nebo v prolukách, které mají přímou návaznost na stávající zástavbu. Z toho 6 ploch přesahují zábor větší než je 1 ha. Nulový vliv je vyhodnocen u plochy P3, u které nedojde k záboru ZPF, jedná se o ostatní plochu. Plochy, které nepřekračují výměru 1 ha (Z1, Z2, Z8, P1/1, P5 a P6) lze vliv označit jako trvalý, mírně negativní.




_____________________________________________________________________ Plocha P4 o rozloze 1,09 ha je z 25 % vymezena v I. TO, z 25 % ve IV. TO a z 50 % V. TO. Vzhledem k menšímu záboru bonitně nejkvalitnějších půd lze vliv označit jako trvalý a malý. Z hlediska charakteru využití je předpoklad, že u lokalit pro bydlení v rodinných domech část plochy bude využita pro zahrady u každých jednotlivých objektů – tím dojde k eliminaci rozsahu záboru půd (v podmínkách využití je navržen pro plochy BV koeficient zastavění 0,4). Podmínky využití: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme respektovat navržený koeficient zastavěnosti v rozsahu max. 40%. Výraznější vliv bude u ploch, které svým rozsahem překračují 1 ha a nacházejí se na nejkvalitnějších bonitách (tj. TO I. a II.). Jedná se o tyto plochy: Z3, Z4, Z5, Z7/1 a P7. Pro plochy Z3, Z4 a Z7/1 jsou v návrhu ÚP navrženy specifické podmínky: vypracování projektové dokumentace celého území, projektantem s odpovídající autorizací, ve stupni pro vydání územního rozhodnutí, která bude obsahovat zejména: jasnou strukturu dělení parcel, velikost parcel, jasnou strukturu komunikační sítě, návrh zástavby s vyznačením závazné uliční čáry, návrh veřejné zeleně. Plocha Z3 – plocha se nachází v severozápadní části katastrálního území a částečně navazuje na zastavěné území obce. Celá plocha zaujímá 4,65 ha, z toho 95% je vymezeno v II. TO. Podmínky zpracovatele hodnocení SEA: Navržení snížení koeficientu zastavěnosti na 0,3, zábor půdy pro zastavěnou část bude tedy max. cca 1,4 ha. Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. Plocha Z4 – rozsáhlá plocha o rozloze 5,46 ha navržená na mírně ukloněném svahu v údolí Suchého potoka, v sousedství rozvolněné zástavby. Plocha je vymezena z 52 % na II. TO, z 27 % na IV. TO a 21 % na V. TO. Podmínky zpracovatele hodnocení SEA: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme respektovat navržený koeficient zastavěnosti v rozsahu max. 40%.




_____________________________________________________________________ Plocha Z5 – rozsáhlá plocha navržena v sousedství souvisle zastavěného území obce a v prolukách podél silnice III/32552. Tato plocha o rozloze 3,91 ha je vymezena z 68 % na I. TO, z 14 % na II. TO a z 18 % na IV. TO. Podmínky zpracovatele hodnocení SEA: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme respektovat navržený koeficient zastavěnosti v rozsahu max. 40%. Plocha Z7/1 – Rozsáhlá plocha o rozloze 5,27 ha navržená v prostoru mezi lesními porosty a zastavěným územím obce. Větší část plochy je vymezena v I. TO a východní část v IV. TO. Z důvodu většího záboru bonitně nejcennějších půd a tím, že plocha zasahuje i do volné krajiny navrhuje zpracovatel hodnocení SEA redukci plochy (viz následující nákres – obrys plochy je vyznačen zelenou barvou). Podmínky zpracovatele hodnocení SEA: Respektování navrženého snížení rozlohy plochy. Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme respektovat navržený koeficient zastavěnosti v rozsahu max. 40%. Obr. č. 2: Návrh zmenšení plochy Z7/1

Z7/1




_____________________________________________________________________

Plocha P7 – plocha přestavby sousedí s plochou Z3 a částečně navazuje na zastavěné území obce. Celková rozloha plochy je 1,24 ha (z toho 79 % je v II. TO a 21 % je v V. TO). Podmínky zpracovatel hodnocení SEA: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. U těchto ploch doporučujeme respektovat navržený koeficient zastavěnosti v rozsahu max. 40%. Požadujeme, aby byly navrženy specifické podmínky, které budou součástí projektové dokumentace tohoto území, ve stupni pro vydání územního rozhodnutí se zaměřením zejména na jasnou strukturu dělení parcel a návrh veřejné zeleně. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Plocha Z6 navazuje částečně na rozptýlenou zástavbu obce a je situována na plošině mezi dvěma údolími Suchého potoka a Malého Labe. Plocha o rozloze 5,15 ha v ZPF lze charakterizovat jako plocha se smíšeným funkčním využitím. Základní využití plochy je potvrzení ploch bydlení v rodinných domech venkovského charakteru a soukromé a přírodní a lesní plochy. Celá tato plocha je vymezena z 70 % na II. TO a z 30 % na V. TO. V současné době není konkrétní využití této plochy známo. Vliv lze označit jako trvalý, mírně negativní. Plochy smíšené nezastavitelného území - sportovní Část plochy NSs1 určená pro golfové hřiště je s ochranou ZPF (parcela 903/4 o celkové rozloze 1,36 ha). Dotčená parcela je vymezena z 65 % na I. TO a z 35 % na V. TO. V současné době je golfové hřiště provozováno na pronajatých pozemcích p.p.č. 855/5 a 855/8. V případě schválení této plochy by došlo k výměně pozemků a současné pozemky na kterých je golf provozován budou znovu obnoveny na trvale travní porost. Vzhledem k charakteru využití lze vliv vyhodnotit jako trvalý, mírně negativní. Plochy výroby a skladování – plochy skladování (VK) V návrhu ÚP jsou navrženy dvě plochy skladování – Z7/2 a přestavbovou plochu P2. Plocha Z7/2 je určena pro realizaci sběrného dvora a kompostárny o rozloze 0,33 ha. Celá plocha je vymezena v I. TO. Vliv lze označit jako trvalý, mírně negativní. Podmínky zpracovatele hodnocení SEA: Během výstavby doporučujeme, aby zemina vytěžená v rámci terénních úprav byla v maximální míře využita na zásypy a terénní úpravy. Přestavbová plocha P2 určená pro zázemí golfového areálu se nachází mimo pozemky zemědělského půdního fondu (na ostatní ploše). Vliv lze označit jako nulový.




_____________________________________________________________________ Plochy sídelní zeleně Součástí návrhu územního plánu Prosečné je navrženo rozšíření ploch sídelní zeleně o lokální biocentrum (LBC1) formou realizace rekreačního rybníka v nivě Suchého potoka a jednoho lokálního biokoridoru (LBK1) formou zeleně přírodního charakteru, který bude veden po západní hranici zastavěného území obce. Dále se na pozemcích ZPF nachází regionální biocentrum (RBC 1646) a regionální biokoridor (RBK 710). V územním plánu je také navržena plocha ochranné a izolační zeleně (součástí plochy Z7/2), která bude oddělovat plochu pro bydlení a plochu skladování (sběrný dvůr a kompostárnu). Všechny plochy ÚSES jsou situovány celkem na 15,71 ha ploch ZPF, z toho 17,63 % na I. TO, 3,54 % na II. TO, 17,61 % na III. TO, 6,98 % na IV. TO a 54,23 % na V. TO. Rozšíření ploch ÚSES – lokální biocentrum LBC1 je navržen na 2,58 ha ploch ZPF (z toho 77 % na I. TO, 2 % na IV. TO a 21 % na V. TO) a lokální biokoridor LBK1 na 8,71 ha ploch ZPF (z toho 9 % na I. TO, 12 % na IV. TO a 77 % na V. TO). Vliv vyhodnotit jako trvalý, mírně negativní. 6.1.2 Ovlivnění lesních porostů, PUPFL Část smíšené plochy nezastavitelného území (sportovní) - NSs1 na parcele 852/3 je vymezena jako lesní pozemek. Dle porostní mapy se jedná o oddělení 10 D f 0. K 1.1. 2012 byl tento pozemek dle výpisu z hospodářské mapy holina. Dle informací majitele pozemku z důvodu větrné kalamity byl pozemek odlesněn. Na následujících snímcích je zobrazen aktuální stav porostu. Ve východo-západním směru probíhá erozní rýha s periodickým vodním tokem podél kterého rostou javory kleny. V severní části nalezneme náletový porost listnatých druhů dřevin jako je bříza bělokorá, jeřáb ptačí, javor klen, jasan ztepilý, bez hroznatý a bez černý a také střemcha obecná. Při jižním okraji plochy roste několik jedinců smrku ztepilého a modřínu opadavého. Obr. č. 3: Část plochy NSs1 (lesní pozemek)




_____________________________________________________________________ Obr. č. 3: Část plochy NSs1 (lesní pozemek)

Záměrem majitele pozemku je pozemek zalesnit částečně tak, aby zůstali dva volné pruhy napříč pozemkem pro golfové hřiště. Poznámka: Na odklad zalesnění je majitel pozemku dohodnut s pracovníky odboru životního prostředí státní správa lesů a čekají na schválení územního plánu obce. Po zahrnutí pozemku do územního plánu obce bude omezena funkce lesa tak, aby bylo možné využívat pozemek jako součást golfového hřiště. Vzhledem k současnému stavu porostu lze vliv vyhodnotit jako malý, nevýznamný. Většina nově navržených ploch se nachází částečně v ochranném pásmu lesa. Konkrétně se jedná o tyto: Z1, Z3, Z4, Z5, Z6, Z7/1, Z8, P1, P4, P5, P6 a P7. Situační řešení, rozsah zastavěnosti u ploch zasahující do ochranného pásma lesa doporučujeme řešit individuelně v projektové dokumentaci jednotlivých již konkrétních záměrů. Vzhledem k tomu, že tyto plochy jsou navrhovány v návaznosti na stávající zástavbu nebo do proluk vliv lze vyhodnotit jako nevýznamný až nulový. Rozsah kácení dřevin rostoucí mimo les nelze v současné době odhadnout. Pokud dojde na posuzovaných lokalitách ke kácení dřevin rostoucích mimo les bude se uplatňovat ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcích předpisů (zejména vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.) v platném znění. Orgán ochrany přírody může takové povolení vydat na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém dřevina roste.




_____________________________________________________________________ 6.1.3 Vliv na prvky ÚSES, významné krajinné prvky, krajinu a krajinný ráz Vliv na prvky ÚSES Žádná z nově navrhovaných ploch nebude ve střetu s prvky ÚSES. Velmi pozitivně lze naopak hodnotit nově navržené lokální prvky ekologické stability (biokoridor LBK1 a biocentrum LBC1). Druhové složení stromů při zakládání sadových úprav v rámci jednotlivých záměrů na dotčených plochách by mělo odpovídat původnímu složení místním podmínkám. Doporučujeme minimalizovat monokulturní uspořádání porostů. Vliv na krajinný ráz, estetické kvality území a vztahy a měřítka v krajině Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových úprav u jednotlivých záměrů. Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých staveb. V současné době nelze určit významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit u jednotlivých záměrů. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu, spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Realizace záměrů v předmětných zachování zde přítomných základních ke stávajícím přírodním dispozicím, tak dopadů souvisejících s jeho zřízením. terénních zásahů).

plochách vyžaduje dodržení nezbytných podmínek krajinotvorných funkcí – a to jednak ve vztahu také s ohledem na vizuální účinek nezbytných Nutným opatřením je především minimalizace

Dalším nezbytným opatřením je pak zachování rozptýlené zeleně. Nevyhnutelné ojedinělé zásahy do solitérních dřevin je žádoucí kompenzovat náhradní výsadbou. Náhradní výsadby je vhodné realizovat rovněž pro eliminaci vizuálního účinku prováděných terénních úprav. Pro lepší začlenění staveb do okolí a tím zmírnění případného negativního ovlivnění krajinného rázu by mělo být realizováno jak ozelenění uvnitř samotných ploch a areálů, tak i na okrajích ploch, které jsou pohledově exponovány obyvatelstvu. Základní předpoklad přijatelného vlivu na vizuální charakteristiku území spočívá v konceptu usilujícím o začlenění navržených záměrů na dotčených plochách do stávajících přírodních dispozic a jejich harmonickému působení. SEA zpracovatel doporučuje doplnění další doprovodné zeleně výsadbou původních nebo běžných dřevin pro zmírnění negativních vlivů rozvojových ploch. Výškovou regulaci jednotlivých záměrů na řešených plochách je nutné řešit individuálně pro každou plochu, kde maximální výška bude řešena s ohledem na výšku okolní zástavby. Je třeba respektovat navržený sklon střechy uvedený v textové části návrhu ÚP Prosečné. Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, takže jsou vytvořeny podmínky pro postupnou a ucelenou výstavbu bez rozptylu zástavby do volné krajiny.




_____________________________________________________________________ Vymezené zastavitelné plochy nenarušují historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla a umožňují svébytnou urbanistickou kompozici při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Zlepšování prostupnosti území bude zajištěno především návrhem nových lokálních prvků ekologické stability, které nejsou doposud v území zastoupeny, včetně pravidelnou péči o všechny vymezené i nově navržené prvky ÚSES. Dalším pozitivním jevem je doplňování krajinné zeleně. Z tohoto důvodu byl významný pozitivní vliv přiřazen plochám LBK1 a LBC1. Mírně negativní vlivy na krajinu a krajinný ráz lze očekávat na plochách nového využití, které se mohou stát novým negativním prvkem v krajině, vyžadujících odstranění vegetačního a půdního krytu většího rozsahu nebo plochy, které mají jen malou návaznost na zastavěné území. Konkrétně se jedná o plochy Z3, Z4 a Z7/1. Podmínky realizace: Respektování navržených plošných regulativů uvedených v kapitole 6.1.1 Respektování navržených specifických podmínek uvedených v návrhu ÚP, včetně sklonů střechy a podlažnosti. U ostatních zastavitelných ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový. Součástí návrhu územního plánu Prosečná je navrženo rozšíření ploch sídelní zeleně o lokální biocentrum (LBC1) formou realizace rekreačního rybníka v nivě Suchého potoka a jednoho lokálního biokoridoru (LBK1) formou zeleně přírodního charakteru, který bude veden po západní hranici zastavěného území obce. Vliv na krajinný ráz lze vyhodnotit jako významně pozitivní. 6.1.4 Vliv na zvláště chráněná území, kulturní architektonického a archeologického, NATURA 2000

dědictví

včetně

dědictví

Zvláště chráněná území Zájmové území není součástí žádného velkoplošného ani maloplodého chráněného území. V území se nenachází žádný přírodní park – vliv koncepce bude nulový. V jižní části katastrálního území Prosečné (na jižním konci obce v blízkosti zemědělské usedlosti čp. 1) se nachází památný dub letní. Žádná z nově navržených ploch není ve střetu s tímto památným stromem – vliv nulový. V katastrálním území Prosečné není podle zákona č. 114/1992 Sb. evidován žádný významný krajinný prvek. Přímo ze zákona však vyplývá, že významnými krajinnými prvky jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Realizací návrhu ÚP se nepředpokládá výrazný zásah do VKP ze zákona. Plocha NSs1 je částečně navržena na pozemcích PUPFL. Dle porostní mapy se jedná o oddělení 10 D f 0. K 1.1. 2012 byl tento pozemek dle výpisu z hospodářské mapy holina. Dle informací majitele pozemku z důvodu větrné kalamity byl pozemek odlesněn. Vliv lze označit za nevýznamný.




_____________________________________________________________________ Kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Vzhledem k tomu, že je celé katastrální území obce respektováno jako území s předpokládaným výskytem archeologických nalezišť a je územím archeologického zájmu může během stavby na těchto plochách dojít k archeologickým nálezům. Má-li se provádět stavební činnost na takovém území, jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění). O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.). Natura 2000 Dle vyjádření Krajského úřadu Královehradeckého kraje, odboru ŽP a zemědělství č.j. 6288/ZP/2012 ze dne 24.4.2012 nevyloučil, že návrh ÚP obce Prosečné může mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Evropsky významné lokality Labe - Hostinné. Území obce leží mimo ptačí oblasti. Vyjádření je přílohou č. 2 hodnocení SEA. Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významnou lokalitu Labe - Hostinné bylo provedeno jako součást vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území realizace Návrhu ÚP prosečné, které bylo zpracováno autorizovanou osobou (Mgr. Alice Háková). Text tohoto hodnocení je součástí dokumentace v části B. Všechny návrhové plochy hodnoceného ÚP Prosečné nejsou v územním střetu s lokalitami soustavy Natura 2000. K ovlivnění populace vranky obecné, která je jediným předmětem ochrany v EVL Labe – Hostinné může dojít působením nepřímých vlivů. V rámci předloženého ÚP je plánována výstavba více jak stovky stavebních objektů. S výstavbou mimo jiné také souvisí produkce odpadních vod, které se mohou stát potenciálním zdrojem znečištění v oblasti. Realizace nové zástavby je dle textové části návrhu ÚP podmíněna řádným odkanalizováním v souladu s § 5 zákona č.254/2001 Sb., o vodách v platném znění. Způsob likvidace dešťových vod se v návrhu ÚP řeší u všech nově zastavovaných lokalit vsakem na vlastním pozemku stavebníka. Obec Prosečné nemá v současnosti vybudovaný celoplošný systém veřejné kanalizace. Pouze v některých částech obce je vybudováno několik sběračů dešťové kanalizace, které jsou zaústěné do Malého Labe. Odpadní vody z obce jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vod (cca 75 %) nebo do trativodů (cca 15 %), v domovních mikročistírnách s odtokem do povrchových vod (cca 3 %), do dešťové kanalizace (cca 5 %) nebo do trativodů (cca 2 %). Dešťové vody jsou z cca 20 % obce odváděny dešťovou kanalizací. Sběrače jsou na příhodných místech zaúsťovány do Malého Labe. Zbytek obce je odvodňován systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí.




_____________________________________________________________________ Z ekonomických důvodů je v návrhu ÚP navrženo zajistit likvidaci odpadních vod z nové zástavby individuálním způsobem s využitím domovních mikročistíren a nepropustných jímek. Jímky budou používány pouze v případech, kdy není k dispozici vhodný recipient a kdy hydrogeologický posudek neumožní vypouštění vyčištěných odpadních vod z domovních mikročistíren do podmoku. U rekreačních objektů budou při návrhu domovních čistíren upřednostňovány extenzivní mikročistírny (septik nebo štěrbinová nádrž se zemním filtrem). Nadměrné množství a kvalita vypouštěných odpadních vod z nově navržených ploch může potenciálně ovlivnit kvalitu vody v Malém Labi, které je přítokem Labe, kde je vymezena EVL Labe – Hostinné. Pro vyhodnocení vlivu realizace ÚP Prosečné na kvalitu vody v EVL Labe – Hostinné byla použita směšovací rovnice pro určení hodnoty biochemické spotřeby kyslíku (BSK5), která je vhodným ukazatelem pro vyhodnocení změny kvality vody. Výsledná koncentrace BSK5 je nižší než 3 mg/l, což je přípustná hodnota pro lososové vody dle nařízení vlády č. 71/2003, příloha 2. Jedná se o hodnotu, kdy jsou zaručeny vhodné podmínky pro reprodukci původních ryb, kterou je i vranka obecná, a dalších vodních živočichů. U ploch Z1 – Z8 a P1 – P7, u kterých nebylo vyloučeno potenciální ovlivnění populace vranky obecné v EVL Labe – Hostinné byl vyhodnocen vliv jako mírně negativní, tj. mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit zmírňujícími opatřeními. Tento vliv však nevylučuje realizaci koncepce. U ploch určených pro golf a ploch pro založení lokálního systému ekologické stability (LBK1 a LBC1) byl vliv na EVL vyloučen – vliv nulový. Na základě výsledku směšovací rovnice, kdy dochází k navýšení koncentrace BSK5 v Labi o 0,01 mg/l a výsledná koncentrace nepřekročí hodnotu danou nařízením vlády č. 71/2003, nebude znamenat realizace ÚP Prosečné významné ovlivnění populace vranky obecné v EVL Labe – Hostinné. S ohledem na minimalizaci ovlivnění kvality vody v Labi, doporučujeme realizovat v Prosečném navrženou ČOV s třetím stupněm čištění nebo napojení splaškové kanalizace na ČOV v Hostinném. Vyhodnocení kumulativních vlivů - kumulativním vlivem se rozumí ovlivnění jedné lokality větším počtem záměrů, jejichž společné působení může přesáhnout hranici významně negativního vlivu. Dle informačního serveru EIA/SEA nejsou v zájmovém území a jeho okolí evidovány žádné záměry, které by mohly kumulativně ovlivnit předmět ochrany EVL Labe – Hostinné. Na základě vyhodnocení bylo konstatováno, že hodnocený návrh ÚP obce Prosečné nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000.




_____________________________________________________________________ 6.1.5 Vliv na povrchové a podzemní vody CHOPAV a ochranné pásmo vodního zdroje (OPVZ) V katastrálním území Prosečné není vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje ani ochranné pásmo vodního toku. Území se nenachází v CHOPAV. Pouze okrajově do katastrálního území Prosečné (v severovýchodním cípu dotčeného území) zasahuje území chráněné po akumulaci povrchových vod, návrh ÚP však nijak neovlivní toto území – navrhované plochy zde nejsou navrženy. Celé území obce se nachází v citlivé oblasti dle §32 zákona 254/2001 Sb., v platném znění, proto je potřeba již v projektu jednotlivých záměrů brán zřetel na tento limit v území a jednotlivými záměry tak nesnižovat dále jakost vod v dotčeném území. Vliv na kvalitu povrchových vod, záplavová území a odtokové poměry Na jakost povrchových a podzemních vod má dlouhodobě zásadní vliv komunální znečištění. Dále realizací nových zastavitelných ploch dojde k zvyšování odtokových poměrů v území. To způsobí, že voda dopadající za dešťové situace na povrch povodí nemůže přirozeně infiltrovat do kolektoru podzemních vod. Též úroveň evapotranspirace je oproti přirozeným podmínkám snížena. Větší část objemu dešťové vody odtéká po zpevněném povrchu povodí do dešťových vpustí a stokovou sítí je odváděna z urbanizovaných povodí. Kromě zvýšení objemu dochází i k podstatnému urychlení povrchového odtoku a snížení schopnosti transformace kulminačního průtoku. Důsledkem zvýšeného objemu povrchového odtoku a jeho rychlosti je změna hydrologického režimu vodního toku, který se projevuje výskytem lokálních povodní. To je významné zejména v situacích, kdy větší urbanizovaný celek leží na malém vodním toku. Náhlé zvýšené průtoku může způsobit škody na hmotném majetku v okolí toku, případně i zdraví, obdobně jako při klasické povodni. V řízeních týkajících se zástavby lokality je třeba uplatnit podmínky na vsakování dešťových vod v zahradách, v plochách veřejné zeleně a na plochách vnitroareálové zeleně. Plochy bydlení – v rodinných domech - venkovské (BV) Realizace záměru na plochách určené pro bydlení, nijak zásadně neovlivní kvalitu podzemních a povrchových vod. Dojde k nárůstu spotřeby pitné vody a dále ke zvýšené produkci splaškových vod a navýšení odtokových poměrů oproti stávajícímu stavu. Negativní vliv se dá předpokládat u ploch většího rozsahu, tj. u ploch jejich rozsah je nad 1 ha, jedná se o: Z3, Z4, Z5, Z7/1, P4 a P7. Z výše uvedených důvodů jsou proto pro tyto plochy navrženy podmínky realizace: V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity. Na jednotlivých plochách samostatně řešit možnost retence dešťových vod. Vhodnou variantu retence dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách. Plocha P1 se nachází z větší části v záplavovém území (viz obrázek níže). Z tohoto důvodu je plocha podmínečně přípustná za předpokladu respektování níže navržených podmínek.




_____________________________________________________________________ Výstavba bude realizována pouze v jihovýchodní části podél komunikace III/32552 (tedy mimo záplavové území), v části zasahující do záplavového území nebudou budovány žádné objekty (rodinné domy, přístřešky, hospodářské objekty apod.) a bude zde realizována pouze zahrada.

Obr. č. 4: Výřez z koordinačního výkresu – plocha P1

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) Realizace záměru na těchto plochách s hlavní funkcí zejména stadióny, sportovní haly, tělocvičny, hřiště, jezdecké areály, golf, letní tábory apod. nijak zásadně neovlivní kvalitu podzemních a povrchových vod, ani odtokové poměry. Dojde k nárůstu spotřeby pitné vody, lze předpokládat zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. V návrhu územního plánu je navržena plocha Z6 o celkové výměře 6,44 ha. Návrh funkčního využití OS je navrženo v rozsahu 1,74 ha. Schválení této plochy musí být podmíněno soběstačností v rámci řešení nakládání s odpadními vodami, tak i řešením retence dešťových vod v rámci areálu. Ve fázi projektu vyřešit kapacitní možnosti ohledně přívodu pitné vody a odvodu splaškových vod. Samostatně zde řešit možnost retence dešťových vod. (Vhodnou variantu retence dešťových vod lze však vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách.) V rámci projektu musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity. Dále je v ÚP vymezena smíšená plocha nezastavitelného území pro sportovní využití NSs1 (pro golf). Nepředpokládá se, že navrhované funkční využití na předmětné ploše bude mít vliv na charakter odvodnění oblasti, nezpůsobí změny hydrogeologických charakteristik ani neovlivní kvalitu podzemní vody. Pro fázi realizace golfového hřiště jsou navrhovány preventivní opatření:




_____________________________________________________________________ Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Plochy výroby a skladování – plochy skladování (VK) V rámci návrhu ÚP jsou vymezeny dvě plochy pro skladování. Jedná se o plochu Z7/2 určenou pro sběrný dvůr a kompostárnu a plocha přestavby P2, která je vymezena jako zázemí pro skladování golfového areálu. Vzhledem k rozsahu a využití ploch se nepředpokládá ovlivnění kvality podzemních, povrchových vod nebo odtokových poměrů. Plochy sídelní zeleně Součástí návrhu územního plánu Prosečná je navrženo rozšíření ploch sídelní zeleně o lokální biocentrum (LBC1) formou realizace rekreačního rybníka v nivě Suchého potoka a jednoho lokálního biokoridoru (LBK1) formou zeleně přírodního charakteru, který bude veden po západní hranici zastavěného území obce. Dále je v územním plánu navržena plocha ochranné a izolační zeleně (součástí plochy Z7/2), která bude oddělovat plochu pro bydlení a plochu skladování (sběrný dvůr a kompostárnu). Tyto plochy mají významně pozitivní vliv na vodní poměry v území. 6.1.6 Vliv na faunu a flóru Pro účely vyhodnocení SEA byl na základě terénní obhlídky provedena biologická charakteristika jednotlivých navrhovaných ploch. Vliv byl vyhodnocen na základě výsledků této charakteristiky a z vlastních zkušeností s obdobnými typy biotopů. Z1 (BV): Plocha je navržena v návaznosti na zastavěné území obce podél silniční komunikace III/32552. V současnosti zde nalezneme kulturní louku, která je pravidelně kosena a příležitostně hnojena. Dominantními druhy jsou zde psárka luční a pampeliška lékařská. Z dalších druhů zde roste pryskyřník prudký, šťovík kyselý, jetel luční, řebříček obecný, kakost luční, mochna husí, bolševník obecný, svízel bílý a rozrazil rezekvítek. Z2 (BV): Plocha je navržena v proluce zastavěného území obce podél silniční komunikace III/32552 a navazuje na areál golfového hřiště. V současnosti zde nalezneme ochuzenou ovsíkovou louku, která je pravidelně kosena a příležitostně hnojena. V porostu se vyskytují tyto druhy: kostřava červená, psárka luční, tomka vonná, bika ladní, pryskyřník prudký, šťovík kyselý, jetel luční, řebříček obecný, kakost luční, mochna husí, bolševník obecný, svízel bílý, sedmikráska chudobka, vikev ptačí, řeřišnice luční, bedrník obecný, jitrocel kopinatý, kerblík lesní, kopretina bílá, rozrazil rezekvítek, místy orsej jarní a pampeliška lékařská. Z3 (BV): Plocha částečně navazuje na rozptýlenou zástavbu. Nyní se zde nachází pole. Z4 (BV): Rozsáhlá plocha navržená na mírně ukloněném svahu v údolí Suchého potoka, v sousedství rozvolněné zástavby. V současnosti je využívána k produkci sena, na části je pastvina. Jedná se o kulturní louku s dominancí pampelišky lékařské, jetele lučního, šťovíku kyselého, jitrocele prostředního, řebříčku obecného, krabilice chlupaté a svízelu bílého. Ojediněle se zde vyskytují jabloně, na okraji také lípy malolisté.




_____________________________________________________________________

Obr. č. 5: Plocha Z4

Z5 (BV): Rozsáhlá plocha navržena v sousedství souvisle zastavěného území obce a v prolukách podél silnice III/32552. Jedná se o kulturní, příležitostně hnojenou louku, která je kosena, část je využívána k pastvě ovcí. Dominantními druhy jsou zde psárka luční a pampeliška lékařská. Z dalších druhů zde roste pryskyřník prudký, šťovík kyselý, jetel luční, řebříček obecný, kakost luční, mochna husí, bolševník obecný, svízel bílý a rozrazil rezekvítek. U silnice se hojně vyskytuje orsej jarní a řeřišnice luční. V rámci pastviny se vyskytují ovocné dřeviny. Obr. č. 6: Plocha Z5

Z6 (OS): Plocha navazuje částečně na rozptýlenou zástavbu obce a je situována na plošině mezi dvěma údolími Suchého potoka a Malého Labe. Nachází se zde poměrně zachovalá ovsíková louka s dominancí kostřavy červené. Z dalších druhů zde roste kontryhel, jetel luční, pryskyřník prudký, chrastavec luční, řeřišnice luční, mrkev obecná, řebříček obecný, bika ladní, černohlávek obecný, hrachor luční, jitrocel kopinatý a bedrník




_____________________________________________________________________ obecný. Podél přístupové cesty k jižnímu okraji plochy se vyskytuje 6 vzrostlých jedinců jírovce maďalu. Plocha je ohraničena dřevinným porostem lípy malolisté, modřínu opadavého a smrku ztepilého, v severozápadní části náletem trnky obecné a hlohů. Na severním okraji plochy na prudkém svahu nalezneme fragment vegetace sv. Violinion caninae s dominancí druhů jako je pryšec chvojka, ostřice kulkonosná, pupava bezlodyžná, mochna nátržník, metlička křivolaká, rožec rolní, jahodník, ale i rozchodník ostrý a česnek ořešec. Byla zde pozorována silně ohrožená ještěrka obecná. Obr. č. 7: Plocha Z6

Z7 (BV): Rozsáhlá plocha navržená v prostoru mezi lesními porosty a zastavěným územím obce. Nyní se na většině plochy vyskytují luční porosty intenzivně obhospodařovaných luk, které jsou paseny, na části je výsadba smrku stříbrného a borovice lesní. Na mezi nalezneme trnky obecné a hlohy. V lučním porostu dominuje pampeliška lékařská, jetel luční, šťovík kyselý, jitrocel prostřední, řebříček obecná, krabilice chlupatá, místy kohoutek luční, ptačinec žabinec a svízel bílý, dále vikev plotní, mrkev obecná, kokoška pastuší tobolka a pryskyřník prudký. Obr. č. 8: Plocha Z7




_____________________________________________________________________

Z8 (BV): Plocha svou západní hranicí navazuje na současnou zástavbu. Nachází se zde porost rychlerostoucích dřevin. V okolí nalezneme intenzivně využívané travní porosty. NSs1: plocha je navržená pro golfový areál, skládá se ze dvou částí - lesního pozemku (p.č. 852/3) a louky (p.č. 903/4). Na lesním pozemku ve východo-západním směru probíhá erozní rýha s periodickým vodním tokem, podél kterého rostou javory kleny. Z důvodu větrné kalamity je pozemek odlesněn. V severní části nalezneme náletový porost listnatých druhů dřevin jako je bříza bělokorá, jeřáb ptačí, javor klen, jasan ztepilý, bez hroznatý a bez černý a také střemcha obecná. Při jižním okraji plochy roste několik jedinců smrku ztepilého a modřínu opadavého. V bylinném podrostu se uplatňují druhy jako je lipnice hajní, šťavel kyselý, kerblík lesní, maliník obecný, kopřiva dvoudomá, pcháč rolní, svízel přítula, třtina rákosovitá, bršlice kozí noha, starček vejčitý, pryskyřník prudký, jahodník a ojediněle kokořík přeslenitý. Na druhé části plochy se nachází kulturní intenzivně obhospodařovaná louka s dominancí psárky luční, pampelišky lékařské, dále srhy laločnaté, lipnice obecné a ovsíku vyvýšeného. Z dalších druhů se zde vyskytuje řebříček obecný, třezalka skvrnitá, rozrazil rezekvítek, svízel bílý, jetel plazivý, hluchavka skvrnitá, penízek rolní, barborka obecná, místy je porost ruderalizovaný s hojným výskytem kopřivy dvoudomé a šťovíku tupolistého. Svým severním okrajem plocha sousedí s občasně zavodnělou erozní rýhou, podél které roste dub letní, javor klen, bříza bělokorá, lípa malolistá, jeřáb ptačí, vrba jíva, bez černý a střemcha obecná. Obr. č. 9: Část plochy NSs1 (pozemek p.č. 903/4)

P1 (BV): Plocha je navržena v prostoru mezi sinicí III/32552 a vodním tokem Malé Labe. Nyní se zde nachází poměrně zachovalá ovsíková louka, místy mírně podmáčená, na části je patrná eutrofizace. Roste zde jabloň. Mezi dominantní druhy patří psárka luční, tomka vonná, pcháč zelinný, krvavec toten, sasanka hajní, orsej jarní, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, kakost luční, rdesno hadí kořen, sasanka pryskyřníkovitá, vikev ptačí, na eutrofizovaných místech pak šťovík tupolistý, kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha,




_____________________________________________________________________ bolševník obecný, hluchavka skvrnitá. Podél koryta Malého Labe se nachází liniový porost olše lepkavé, lípy malolisté, javoru klenu a vrby křehké. P2 (VK): Plocha je vymezena mezi areálem golfu a bioplynovou stanicí u silniční komunikace III/32552. Jedná se o skladovací halu, která má sloužit pro účely zázemí golfového areálu. P3 (BV): Plocha se nachází u silniční komunikace III/32552. Jedná se o plechovou halu. Bez výskytu vegetace. P4 (BV): Plocha je navržena v prostoru mezi souvisle zastavěným územím obce a lesními porosty. V současnosti se zde nachází kulturní, intenzivně obhospodařovaná louka, kde dominuje jen několik druhů rostlin jako je pampeliška lékařská, jetel luční, srha laločnatá, kostřava červená, šťovík kyselý, řebříček obecný, mrkev obecná, pryskyřník prudký, kerblík lesní a svízel bílý. Obr. č. 10: Plocha P4

P5 (BV): Plocha je vymezena v sousedství plochy Z7 v návaznosti na zastavěného území obce. Jedná se o kulturní louku, která je občas hnojena. Dominuje zde pampeliška lékařská, jetel luční, srha laločnatá, kostřava červená, šťovík kyselý, řebříček obecný, mrkev obecná, pryskyřník prudký, kerblík lesní a svízel bílý. P6 (BV): Plocha se nachází v proluce mezi zástavbou rodinných domů u silnice III/32552. Nachází se zde travní porosty kulturní louky s dominancí druhů jako je pampeliška lékařská, psárka luční, srha laločnatá, svízel bílý, rozrazil rezekvítek, řebříček obecný, jetel luční, bolševník obecný. P7 (BV): Plocha sousedí s plochou Z3 a částečně navazuje na zastavěné území obce. Na ploše se vyskytují travní porosty kulturní louky, jedná se pravděpodobně o zaseté pole. V porostu se vyskytuje jen několik druhů rostlin jako je pampeliška lékařská, jetel luční, srha laločnatá, kostřava červená, šťovík kyselý, řebříček obecný, mrkev obecná, pryskyřník prudký, jitrocel prostřední, ptačinec žabinec, krabilice chlupatá a svízel bílý. Porosty jsou koseny.




_____________________________________________________________________

Obr. č. 11: Plocha P7

Na základě údajů z nálezové databáze ochrany přírody (AOPK ČR 2014) se v zájmovém území vyskytuje několik zvláště chráněných druhů živočichů, jejichž populace mohou být potenciálně ovlivněny při realizaci návrhu ÚP Prosečné. Seznam těchto druhů je uveden v následující tabulce.

Tabulka 4: Seznam zvláště chráněných druhů živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění, jejichž populace mohou být ovlivněny realizací návrhu ÚP Prosečné Druh vranka obecná (Cottus gobio) střevle potoční (Phoxinus phoxinus) mihule potoční (Lampetra planeri)

ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Kategorie Biotop a ohrožení výskyt

Vliv na populaci druhu K ovlivnění jejich populací může dojít změnou v kvalitě vody v přítocích Labe, tj. v Malém Labi, případně Suchém potoce. Výpočtem směšovací rovnice (viz vyhodnocení vlivu ÚP dle §45 i z.č.114/1992 Sb.) nedojde k překročení limitu BSK5 pro lososové vody dané nařízením vlády č. 71/2003 Sb. K ovlivnění populace mihule potoční může také dojít při výstavbě rybníka v rámci plochy PE 02 (LBC1). Je nutné aby rybník byl vystavěn jako neprůtočný. Realizace ÚP Prosečné nebude znamenat významné ovlivnění jejich populací.

O

Labe

O

Labe

KO

Labe, Suchý potok

SO

Výskyt zaznamenán v rámci plochy Z6. Na základě charakteru návrhových ploch předpokládáme její výskyt v celém zájmovém území. K omezení roztroušeně ovlivnění její populace navrhujeme provádět ve všech terénní práce většího rozsahu např. skrývku ornice vhodných v době vegetačního klidu. Při realizaci jednotlivých biotopech záměrů dojde vždy k ovlivnění několika jedinců, což nebude znamenat významný zásah do její populace v širším okolí záměru.




_____________________________________________________________________

konipas luční (Motacilla flava)

SO

chřástal polní (Crex crex)

SO

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

O

K ovlivnění populace může dojít pouze ojediněle. Jedná se o tažný druh, k omezení ovlivnění jeho v okolí populace navrhujeme provádět terénní práce vodních většího rozsahu např. skrývku ornice v okolí toků vodních toků v době vegetačního klidu mimo jeho hnízdní období květen - červenec. Jedná se o tažný druh, který hnízdí v travních ojediněle porostech, jeho výskyt můžeme předpokládat např. v travních v rámci návrhových ploch P4, Z4, Z5, Z7. porostech, K omezení ovlivnění jeho populace navrhujeme preferuje provádět terénní práce většího rozsahu např. mokřadní skrývku ornice na výše uvedených plochách v louky období mimo květen - srpen. roztroušeně K ovlivnění jeho populace může dojít pouze lokálně v křovinách a to zásahem do jeho hnízdního biotopu v době na okrajích hnízdění. K minimalizace tohoto vlivu navrhujeme lesa nebo provádět odstraňování dřevin v době vegetačního na mezích klidu.

Realizací ÚP Prosečné může dojít k lokálnímu ovlivnění populací některých druhů živočichů, kteří jsou uvedeny v tabulce č. 4. Vzhledem k velké rozloze některých návrhových ploch a charakteru stanovišť, které se zde vyskytují, navrhujeme před realizací záměrů provést zde biologický průzkum lokality ve vegetačním období. Jedná se o tyto návrhové plochy - kód P1, P4, Z4, Z5, Z6, Z7 a PE02 (LBC1). V případě výskytu zvláště chráněných druhů je nutné před realizací výstavby požádat příslušný orgán ochrany přírody, kterým je Krajský úřad Královehradeckého kraje, o výjimku k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů dle §56 zákona č. 114/1992 Sb. 6.1.7 Vliv na znečištění ovzduší Imisní limity vybraných znečišťujících látek Imisní limity jsou stanoveny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry. Tabulka č. 5: Imisní limity Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid dusičitý Oxid dusičitý Oxid uhelnatý

Doba průměrování

Imisní limit

1 hodina 24 hodin 1 hodina 1 kalendářní rok maximální denní osmihodinový průměr1)

350 µg·m-3 125 µg·m-3 200 µg·m-3 40 µg·m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 3 18 0

10 mg·m-3

0




_____________________________________________________________________

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Benzen Částice PM10 Částice PM10 Částice PM2,5

1 kalendářní rok 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

5 µg·m-3 50 µg·m-3 40 µg·m-3 25 µg·m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 0 35 0 0

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Fáze výstavby záměru Při výstavbě budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během výstavby se mohou uvolňovat emise polétavého prachu (při provádění zemních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.). V tomto období budou mobilním zdrojem znečištění ovzduší automobily přivážející materiály a stacionárním zdrojem znečištění pak budou terénní úpravy ploch. Působením těchto zdrojů znečištění nelze v této fázi odhadnout, bude záviset na době trvání výstavby, rozsahu plánovaných záměrů a řešením dopravy na staveniště. Dále lze očekávat, že oproti současnému stavu dojde k zvýšenému vznosu prachových částic. U stavebních mechanismů na staveništi a obslužné nákladní automobilové dopravy na příjezdových komunikacích budou emitovány polutanty z provozu motorů při spalování paliva. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po dobu realizace stavby. K omezování prašnosti je třeba minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potencionálních zdrojů prašnosti a za nepříznivých povětrnostních podmínek zamezit šíření prašnosti do okolí - vhodnou manipulací se sypkými materiály (popř. kropením prašných povrchů během terénních úprav, realizací náročnějších terénních úprav v co nejkratším termínu, snížením příjezdů stavebních mechanismů, racionalizací stavebních postupů atd.). Výše uvedené negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání stavby, lze je významně omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací a používáním stavebních mechanismů v odpovídajícím technickém stavu. Veškerá přeprava stavebních materiálů a odpadů musí být uskutečňována pouze v denní době, bude minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. V současné době nelze přesně vyčíslit vliv v etapě výstavby, to bude závislé na rozsahu terénních prací a době výstavby jednotlivých záměrů na dotčených plochách. Vzhledem k charakteru jednotlivých ploch lze předpokládat, že vliv bude nevýrazný.




_____________________________________________________________________ Fáze provozu záměru Zdroje znečištění ovzduší Zdrojem znečišťování ovzduší v dotčeném území je stávající doprava, stacionární zdroje ze stávajících provozů a plošné zdroje z parkovacích ploch. Návrhem ÚP dojde k vymezení nových ploch pro plošné a mobilní zdroje znečišťování. Mobilní zdroje znečištění ovzduší Hlavním mobilním zdrojem znečištění je automobilová doprava, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Mobilním zdrojem znečištění je doprava po příjezdových komunikacích. Jedná se především o osobní vozidla a o dopravu spojenou k plochám zemědělské výroby, výrobě a skladování, občanského vybavení a sportu. Produkované množství znečišťujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla – osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, těžké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky. Plochy bydlení – v rodinných domech - venkovské (BV) Většina ploch pro bydlení je navržena pro doplnění stávající zástavby a neměli by být ovlivněny plochami výroby a komunikacemi. Plochy bydlení (BV) nebudou mít výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) U ploch občanského vybavení – sportu se nepředpokládá výrazný vliv na kvalitu ovzduší, realizací může dojít pouze k nárůstu dopravy, výrazný nárůst se však nepředpokládá. Plochy výroby a skladování – plochy skladování (VK) Plocha Z7/2 - na ploše Z7 (reps. Z7/2) je navržena plocha pro skladování. Její využití se předpokládá pro realizaci sběrného dvoru a kompostárny. Plocha západně navazuje na plochy stávající zemědělské výroby. Mezi nově navrženou výstavbou bytových domů Z7/1 a touto plochou pro skladování je v návrhu ÚP navržena ochranná a izolační zeleň, která bude součástí plochy Z7/2. Tím by mělo být zaručena minimalizace potenciálního negativního vlivu na imisní situaci v obci. Komporstárny jsou zařazeny podle zákona č. 201/2012 Sb. jako vyjmenovaný stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2, bod 2.3. Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu. Emisní limity pro vyjmenované stacionární zdroje podle zákona č. 201/2012 Sb. jsou stanoveny vyhláškou č. 415/2012 Sb. Kompostárny nemají stanoveny emisní limity, mají stanoveny technické podmínky provozu.




_____________________________________________________________________ Při výrobě kompostu jsou emise tuhých znečišťujících látek minimalizovány až vyloučeny tím, že jednotlivé kompostové základky jsou skrápěny vodou. Intenzita zápachu při kompostování je závislá na aeraci zrajícího kompostu. Emisemi pachových látek sevyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, a to v důsledku vytváření anaerobních podmínek. Dobrým provzdušněním a dodržováním správné vlhkosti kompostu se dosáhne odstranění tohoto stavu. Jako nákladnější náhradní opatření je možno do kompostu aplikovat enzymatické nebo mikrobiologické preparáty zabezpečující přeměnu organických látek při nedostatečné aeraci kompostu (např. oxygenerátor). Při dodržování technologie kompostování, příjmu pouze biologicky rozložitelného odpadu, dodržením požadované teploty a vlhkosti by nemělo docházet k obtěžování obyvatel zápachem. Technické podmínky provozu kompostárny: Násypné bunkry budou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkru odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů. Zkondenzované výpary a voda vznikající při komponovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí. Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny budou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů. P2 – plocha je vymezena jako zázemí pro skladování golfového areálu. Ovlivnění kvality ovzduší se proto nepředpokládá. Návrh ÚP nebude znamenat významně negativní vliv na kvalitu ovzduší v obci Prosečné. 6.1.8 Vliv na hlukovou situaci Níže je pro jednotlivé řešené plochy vyhodnocena míra vlivu změny využití daných ploch na hlukovou situaci v posuzované v území. Potenciální vliv na hlukovou situaci je řešen ve vztahu ke stávajícímu a plánovanému chráněnému venkovnímu prostoru a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Vlivem realizace jednotlivých navrhovaných územních změn dojde (respektive může dojít) ke změnám hlukové zátěže v prostoru navrhovaných územních změn a v jejím bezprostředním okolí. Doprava související s jednotlivými záměry má vliv na liniové zdroje hluku po celé, nebo významné části těchto liniových zdrojů hluku. Změny hlukové zátěže v posuzované lokalitě lze rozdělit na časově omezené a trvalé. Zdroje hluku dočasného charakteru - stavební práce, včetně související dopravy (hlukové události trvající řádově týdny až měsíce). Trvalé zdroje hluku - stacionární a liniové zdroje hluku situované do jednotlivých posuzovaných lokalit.




_____________________________________________________________________ V rámci hodnocení SEA byly rozčleněny = vytipovány jednotlivé navrhované územní změny: -

na územní změny, jež nemají žádný, případně dlouhodobý vliv na hlukovou situaci,

-

na územní změny, jež mají (mohou) mít dlouhodobý, nebo trvalý vliv na hlukovou situaci.

Řešené plochy dle hlavního způsobu využití lze z hlediska hlukového posouzení rozdělit do 3 níže uvedených kategorií. 1)

Plochy, které budou tvořit nový chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor a nebudou potencionálním zdrojem hluku Jedná se o plochy označené:

BV - plochy bydlení OS

- plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

U těchto ploch je nutno posoudit zda tyto plochy nebudou zasaženy nadlimitní hladinou hluku od stávajících zdrojů hluku umístěných v posuzované lokalitě i od potenciálně nových zdrojů hluku (plánované plochy s využitím VK). 2)

Plochy, které nebudou tvořit nový chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor a budou potencionálním zdrojem hluku Jedná se o plochy označené: VK

- plochy výroby a skladování – plochy skladování

U těchto ploch je nutno posoudit jaký vliv bude mít hladina hluku vyvolaná zdroji hluku umístěnými na těchto plochách na nejblíže umístěný stávající a plánovaný (plochy s využitím BV, OS) chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. 3)

Plochy, které můžou tvořit nový chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor a mohou být současně potencionálním zdrojem hluku Jedná se o plochy označené:

OS

- plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

Odvisle od hlavního využití dílčích částí dané plochy je u těchto ploch nutno posoudit: -

pokud se bude jednat o nový chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb zda tyto plochy nebudou zasaženy nadlimitní hladinou hluku od stávajících zdrojů hluku umístěných v posuzované lokalitě i od potenciálně nových zdrojů hluku (plánované plochy s využitím VK),

-

pokud se nebude jednat o nový chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor je nutno posoudit jaký vliv bude mít hladina hluku vyvolaná zdroji hluku umístěnými na těchto dílčích plochách na nejblíže umístěný stávající a plánovaný (plochy s využitím BV, BH) chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb.




_____________________________________________________________________ Akustické posouzení Odvisle od umístění a hlavního využití řešených ploch je v tabulce níže u každé plochy vyhodnoceno zda je pro danou plochu nutno provádět akustické posouzení nebo nikoliv. Plochy, u kterých je doporučeno provést akustické posouzení je současně stanovena i forma akustického posouzení a jeho potřebnost. Plochy, kterým není nutno věnovat pozornost a není nutné provádět akustické posouzení, byly vybrány na základě níže uvedených kritérií: - plochy s využitím BV, OS, které nejsou umístěny v blízkosti stávajících i plánovaných významných zdrojů hluku, - plochy s využitím VK na kterých nejsou umístěny žádné významné zdroje hluku anebo jsou tyto plochy umístěny mimo stávající a plánovaný chráněný venkovní prostor staveb. Použité zkratky v tabulce: forma akustického posouzení M - měření hladiny hluku HS - hluková studie potřebnost akustického posouzení N - nutné D - doporučené O - zřejmě nebude nutné, ale doporučujeme provést odborný odhad nutnosti posouzení na základě bližší specifikace V následující tabulce je kromě výše popsaného, dále ve sloupci „Charakter vlivu“ uveden předpokládaný vliv těchto posuzovaných lokalit na stávající stav z hlediska hluku. 1 – pozitivní vliv (zlepší stávající hlukovou situaci) 0 – bez vlivu -1 – mírně negativní vliv -2 – významně negativní vliv -3 – závažný záporný negativní vliv Tabulka č. 6: Stanovení nutnosti akustického posouzení jednotlivých ploch včetně formy a potřebnosti posouzení a charakteru vlivu Akustické posouzení

Forma/ potřebnost

Char. vlivu

Z1 (BV)

ano

M/D

0

Z2 (BV)

ano

M/D

0

Z3 (BV)

ne

-/-

0

Z4 (BV)

ne

-/-

0

Označení


Poznámka vyhodnotit hluk ze III/32552 vyhodnotit hluk ze III/32552 mimo významné hluku mimo významné hluku

silnice silnice zdroje zdroje



_____________________________________________________________________

Označení

Akustické posouzení

Forma/ potřebnost

Char. vlivu

Z5 (BV)

ano

M/D

0

Z6 (OS)

ne

-/-

0

Z7/1 (BV)

ano

M/D

0

Z7/2 (VK, ZO)

ano

M/N

-1

Z8 (BV)

ne

-/-

0

NSs1

ne

-/-

0

P1/1 (BV)

ano

M/D

0

P1/2 (TI)

ne

-/-

0

P2 (VK)

ne

-/-

0

P3 (BV)

ano

M/D

0

P4 (BV)

ne

-/-

0

P5 (BV)

ne

-/-

0

P6 (BV)

ano

M/D

0

P7 (BV)

ne

-/-

0

LBK1 LBC1

ne ne

-/-/-

0 0

Poznámka vyhodnotit hluk ze silnice III/32552 a vyhodnotit hluk ze stávající plochy VZ mimo významné zdroje hluku vyhodnotit hluk ze stávající plochy VZ a nové plochy Z7/2 vyhodnotit vliv na CHVP a CHVPS mimo významné zdroje hluku mimo významné zdroje hluku vyhodnotit hluk ze silnice III/32552 jedná se o stávající stav bez vlivu mimo CHVP a CHVPS vyhodnotit hluk ze silnice III/32552 mimo významné zdroje hluku mimo významné zdroje hluku vyhodnotit hluk ze silnice III/32552 mimo významné zdroje hluku

Použité zkratky: BV bydlení – v rodinných domech – venkovské OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení VK výroba a skladování – plochy skladování ZO zeleň – ochranná a izolační TI technická infrastruktura – inženýrské sítě LBK lokální biokoridor LBC lokální biocentru,

U nově navržených ploch pro bydlení musí být v následných řízeních prověřena a posouzena vhodnost lokalit z hlediska hlukové zátěže ze stávajících nebo navržených ploch zemědělské výroby a dopravní infrastruktury a z hlediska reálné možnosti případné protihlukové ochrany tak, aby bylo prokázáno, že hluková zátěž nepřekročí hodnoty stanovených hygienických limitů pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostory staveb.




_____________________________________________________________________ Vliv lze vyhodnotit jako potenciálně negativní u plochy Z7/2, a to z důvodu předběžné opatrnosti, neboť se v těsné blízkosti nachází obytná zástavba nebo je zde nově navrhována a jedná se tedy o chráněný venkovní prostor staveb. Ostatní plochy nebudou představovat negativní vliv na hlukovou situaci v území. 6.1.9 Vliv na obyvatelstvo Metodika hodnocení Zdravotní rizika lze vyhodnotit na základě znalosti konkrétního návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik. Dále jsou vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině a stručně charakterizovány vybrané faktory ovlivňující zdraví (škodliviny a hluk). Plochy výroby a skladování Vymezení těchto ploch podporuje podnikání v rámci řešeného území. To by mohlo vést k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je velmi důležité zejména pro skupinu populace nezaměstnaných. Socioekonomické postavení je důležitou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými příjmy, s nižším dosaženým vzděláním nebo dlouhodobě nezaměstnaní mají také častěji horší zdraví. Vzdělání, zaměstnání a výše příjmů také významně ovlivňuje individuální životní styl, který se dále uplatňuje jako významná zdravotní determinanta. Případný negativní vliv na zdraví obyvatel souvisí s provozem jednotlivých ploch, resp. s konkrétními záměry umístěnými na těchto plochách. Realizací nových podnikatelských záměrů nebo zkapacitněním stávajících (především výrobních) aktivit by mohlo dojít ke vzniku nových zdrojů hluku i emisí v provozech a k vyšší potřebě nároků na obslužnou dopravu (tj. k nárůstu intenzity dopravy na využívaných komunikacích a v prostoru areálu). S tím souvisí zvýšení hladin akustického tlaku A a imisní koncentrace některých znečišťujících látek v okolí těchto provozů a podél obslužných komunikací. To může být velmi problematické v blízkosti obytných lokalit, ploch určených k rekreaci a odpočinku. Při rozhodování o vhodnosti umístění každého podnikatelského záměru je třeba důsledně zvážit možné negativní vlivy vyplývající z jeho provozu (včetně nároků na navazující obslužnou dopravu). Je nutno respektovat využití okolních pozemků pro bydlení či rekreaci a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území. V koncepci je navrženo zařízení pro nakládání s odpady – sběrný dvůr a úložiště posečené trávy – „kompostárna“ (Z7/2). V těsné blízkosti (severně) je navržena plocha pro bydlení Z7/1. Kompostování umožňuje recyklovat organické látky a rostlinné živiny. Hlavní plynnou emisí, která vzniká rozkladem rostlinných tkání z provozu kompostárny je oxid uhličitý. Kompostárny obecně mohou při nedodržení správných technologických postupů emitovat pachové látky (amoniak, metan aj.) a způsobovat tím obtěžování obyvatelstva. Organizačnětechnickým řešením je možné ale tyto negativní vlivy kompostáren na životní prostředí




_____________________________________________________________________ podstatně omezit. Při dodržování technologie kompostování, příjmu pouze biologicky rozložitelného odpadu, dodržením požadované teploty, vlhkosti a provzdušnění by nemělo docházet k obtěžování obyvatel zápachem. Plochy pro bydlení Územní plán řeší také rozvojové plochy pro bydlení v návaznosti na zastavěné území. Utváření vhodných podmínek pro vybudování nových rodinných domů včetně doprovodné infrastruktury umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se může pozitivně promítnout v oblasti jejich zdraví. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení Vytvářením územních podmínek pro sport může dojít k aktivnímu trávení volného času s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví. Podpora rozvoje rekreačních aktivit určených široké veřejnosti je také významným preventivním opatřením k omezování vzniku sociálně-patologických jevů. Realizace sportovních ploch může mít pozitivní dopad i na oblast rozvoje rekreačních aktivit a cestovního ruchu. S tím jsou spojeny i možné ekonomické přínosy obci a podnikatelům v regionu (zejména v oblasti služeb), popř. i vznik nových pracovních příležitostí. Plochy systému sídlení zeleně: V územním plánu jsou navrženy také plochy zeleně. Podél západní hranice zastavěného území je vymezen nový lokální prvek systému ekologické stability LBK1, do kterého bude vložen lokální biokoridor LBC1. Dále je na ploše Z7 navržena ochranná a izolační zeleň mezi plochou určenou pro bydlení a plochou pro sběrný dvůr a kompostárnu. Zeleň plní řadu významných funkcí – mimo funkce rekreační a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba podél problematických areálů a frekventovaných komunikací může mimo lepšího začlenění staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozeleňování přispívá ke zlepšování životních podmínek, vytváření pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivně ovlivňovat zdraví. Některé dřeviny ale mohou významně zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo ke zvyšování alergických reakcí u těchto jedinců, je potřeba pro ozeleňování volit méně alergizující druhy dřevin. Plochy vodní a vodohospodářské V řešeném území je vymezena vodní plocha, jejíž účel bude sloužit jako lokální biocentrum LBC1. Tato vodní nádrž mohou mít (při vhodném řešení a začlenění do prostředí) plnit více funkcí, mimo jiné funkci krajinotvornou a rekreační, což by se mohlo u obyvatelstva také příznivě odrazit v oblasti psychické a zdravotní.




_____________________________________________________________________ 6.1.10 Odpady Problematika odpadového hospodářství je v obci celkem zabezpečena. Svoz a likvidaci domovního odpadu včetně jeho separace provádí na většině území města společnost A.S.A. a.s. Sběrný dvůr obec Prosečná nemá, stejně jako obecní kompostárnu. Součástí smluvních povinností je rovněž ambulantní svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Biologicky rozložitelný odpad je zpracováván na soukromých zahradních kompostech, nebo se stává součástí komunálního odpadu. Proto je v návrhu ÚP vymezena plocha Z7/2 pro obecní sběrný dvůr, kde bude rovněž umístěna i kompostárna pro biologicky rozložitelný odpad. Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměry na řešených plochách, lze rozdělit na odpady vznikající při výstavbě a na odpady vznikající za běžného provozu.

Pouze po dobu výstavby záměrů budou produkovány odpady ze stavebních prací a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obalů (papírové, lepenkové a plastové obaly). Vznikající odpady by měly být v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami, bude s těmito odpady nakládáno v režimu odpadů kategorie nebezpečný. Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy. Druhy a množství odpadů, vznikající během výstavby záměrů, nelze v současné době objektivně určit. Pokud bude na základě chemického rozboru půd akreditovanou laboratoří zjištěn výskyt staré ekologické zátěže v území (znečištění zeminy) bude na základě zjištěných dat specifikováno další nakládání s tímto odpadem. Nebo budou v rámci dalšího povolovacího řízení dořešeny varianty způsobu provedení zemních prací, terénních úprav a s nimi souvisejícím nakládáním se zeminou. Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s výstavbou, budou pravděpodobně v kategorii ostatní. Nelze však vyloučit, že v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů, na základě jejich případného obsahu nebezpečných složek, zařazeny pod jiný druh odpadu. Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod.) bez nebezpečných látek budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Sejmuté živičné vrstvy budou použity na výrobu recyklovaných živičných směsí nebo uloženy na skládce příslušné skupiny. Druhy a množství odpadů, vznikající během provozů jednotlivých záměrů nelze v současné době objektivně určit, budou odvislé od provozovaných činností. V navržených lokalitě je možné předpokládat především komunální odpady, směsný komunální odpad, složky z odděleného sběru a odpad související s provozem jednotlivých záměrů.




_____________________________________________________________________ Nakládání s odpady během výstavby i provozu jednotlivých záměrů musí být řešeno v souladu s platnými legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění). Odpady vznikající během výstavby i provozu záměrů musí být odděleně shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích (nádobách, kontejnerech) a po jejich naplnění budou tyto odpady předávány oprávněným osobám. Případně vznikající nebezpečné odpady budou tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin z těchto odpadů do okolního prostředí. U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona o odpadech. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří, podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání a odstranění tohoto druhu odpadu. Ukončení využívání navrhovaných záměru není plánováno. Pokud by v budoucnu došlo k ukončení provozů, bude spektrum vznikajících odpadů obdobné jako v etapě výstavby. Odstranění zpevněných ploch musí být realizováno dle požadavků platných legislativních předpisů.

6.2. Trvalé a dočasné vlivy realizace Návrhu územního plánu V následující tabulce jsou souhrnně popsány trvalé a dočasné vlivy realizace Návrhu územního plánu Prosečné.

Tabulka č. 7: Identifikace trvalých a dočasných vlivů TRVALÉ VLIVY Pozitivní

Negativní

koordinace rozvoje

zábor orné půdy

zlepšení občanského vybavení

nebezpečí možných změn půdních vlastností, vodního , odtokového režimu a retenční schopnosti krajiny

výstavby nových domů – kvalitní moderní bydlení

nárůst spotřeby vody a produkce odpadních vod, včetně dešťových – ovlivnění kvality vodního prostředí, nárůst produkce odpadů

možnost nabídky pracovních míst pro místní obyvatele nárůst počtu obyvatel a jejich stabilizace zlepšení způsobu odstraňování odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů – realizace sběrného dvora a kompostárny vymezení chybějících lokálních prvků ekologické stability


nárůst znečištění ovzduší a hlukového zatížení (navýšení dopravní zátěže)



_____________________________________________________________________

DOČASNÉ VLIVY Pozitivní

Negativní zvýšená prašnost zhoršení hlukové situace

možnost pracovních příležitostí pro místní obyvatele během výstavby jednotlivých záměrů

vznik dočasných deponií zeminy spotřeba vody během výstavby a možné znečištění povrchových a podzemních vod možné havárie ohrožující ŽP (kontaminace půdy, vody, atd.)

6.3 Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů Návrh ÚP přispěje realizací nových zastavitelných ploch ke kumulativním a synergickým vlivům. Dojde ke zvýšením odtokových poměrů, spotřeby vody a produkce odpadních vod, intenzity dopravy, vznikem nových zdrojů znečišťování ovzduší, zmenšení biotopu pro rostliny a živočichy, k další urbanizaci území a záboru zemědělských a lesních pozemků. ÚP však přispívá novými nezastavitelnými plochami (plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň, zeleň přírodního charakteru, vodní plocha), v zastavitelných plochách je navržena regulace v podobě koeficientů zastavěnosti. Nové zastavitelné plochy jsou řešeny, v návaznosti na stávající zástavu a přednostně je navrženo zástavbu umístit do proluk. Cílem je rozšířit nabídku pro bydlení venkovského charakteru se zajištěnou související veřejnou infrastrukturou a zlepšení sociálně-demografických charakteristik a stabilizace obyvatelstva. Číselné vyhodnocení významnosti vlivu návrhových ploch Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů je součástí kapitoly č. 6.1 tohoto hodnocení. V této kapitole (viz tabulku č. 8) jsou souhrnně uvedeny jednotlivé záměry v přehledné tabulce a jejich vliv na jednotlivé složky životního prostředí. V rámci vyhodnocení a specifikace potenciálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, které by mohly být realizací posuzované koncepce ovlivněny, byly vzaty v potaz i možné kumulativní a synergické vlivy.




_____________________________________________________________________

Označení plochy

Plánovan é využití

ZPF

PUPFL

ZCHÚ, PP

Fauna, flóra

ÚSES

NATURA

Krajinný ráz

Voda

Ovzduší

Hluk

Obyvatel stvo

Tabulka č. 8: Číselné vyhodnocení významnosti vlivu návrhových ploch na jednotlivé složky ŽP

Z1

BV

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

Z2

BV

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

Z3

BV

-2

0

0

0

0

-1

-1

-1

0

0

+1

Z4

BV

-2

0

0

§/-1

0

-1

-1

-1

0

0

+1

Z5

BV

-2

0

0

§/-1

0

-1

0

-1

0

0

+1

Z6

OS

-1

0

0

§/-1

0

-1

0

?

0

Z7/1

BV

-2

0

0

§/-1

0

-1

-1

-1

0

0

+1

Z7/2

VK, ZO

-1

0

0

§/-1

0

-1

0

0

?

-1

?

Z8

BV

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

NSs1

S

-1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

P1/1

BV

-1

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

+1

P1/2

TI

0

0

0

§/-1

0

-1

0

0

0

0

0

P2

VK

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

P3

BV

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

+1

P4

BV

-1

0

0

§/-1

0

-1

0

-1

0

0

-1

P5

BV

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

P6

BV

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

P7

BV

-2

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

+1

LBK1

NP

0

0

0

+2

+2

0

+2

+2

+1

0

+1

LBC1

W

-1

0

0

+2

+2

0

+2

+2

+1

0

+1

+1

Vysvětlivky k tabulce: -3 závažný záporný vliv -2 významně negativní vliv -1 mírně negativní vliv 0 bez vlivu +1 pozitivní vliv +2 významný pozitivní vliv ? možný negativní vliv § výskyt zvláště chráněného druhu




_____________________________________________________________________

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Dokument Návrh ÚP Prosečné byl navržen monovariantně. Ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy posuzovaných lokalit. Tato varianta řešení byla porovnána s variantou nulovou, tj. bez realizace nově navržených ploch v tomto územním plánu obce. Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů). Hlavní použitou metodou při vyhodnocování vlivů posuzované koncepce na jednotlivé složky životního prostředí bylo srovnání nulové a aktivní varianty stavu životního prostředí v zájmové lokalitě. Nulová varianta, tedy stávající stav složek životního prostředí je popsána v kapitole č. 3. Na základě tohoto vyhodnocení byly vyspecifikovány záměry složky životního prostředí, které by mohly být realizací Návrhu územního plánu Prosečné negativně ovlivněny. Pro eliminaci těchto negativních vlivů a maximální posílení pozitivních vlivů byla navržena opatření. Skutečnou hlukovou a imisní situaci v jednotlivých lokalitách bude možné ověřit přímým měřením po zprovoznění všech plánovaných záměrů. V případě překračování hygienických limitů budou navržena a realizována technická či organizační opatření. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo vycházeno zejména ze znalosti stávajícího stavu životního prostředí v posuzované lokalitě a posouzení možných vlivů záměrů na životní prostředí se opíralo o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a současného respektování platné legislativy. Podklady pro kapitolu 3. Údaje o současném stavu životním prostředí byly pořízeny jednak během obhlídky posuzovaných lokalit, z odborné literatury a internetových stránek (použitá literatura je uvedena na konci hodnocení). Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy Návrhu ÚP Prosečné na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty (současný stav, pozaďové znečištění atd.) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životní prostředí: Vliv koncepce na ovzduší byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší. Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF a také vzhledem k rozsahu záboru. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy. Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Hodnocení bylo vztaženo i na změnu odtokových poměrů.




_____________________________________________________________________ Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: -

významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona

-

lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo

-

soustava NATURA 2000

-

památné stromy a jejich ochranná pásma

-

ÚSES

Hodnocení vlivu koncepce na biosféru bylo provedeno jako srovnání současného stavu bioty (rostlinstva a živočišstva) v zájmovém území a obecně předpokládaných dopadů navrhovaných záměrů na rostliny a živočichy. Hodnocení vlivu na urbanizovaná území bylo provedeno jako srovnání současného stavu a předpokládaných dopadů jednotlivých záměrů na urbanistickou strukturu a architekturu sídla a na estetické hodnoty.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zpracovatel hodnocení SEA na základě provedeného vyhodnocení nezjistil žádný závažný záporný vliv předkládané koncepce na jednotlivé složky životního prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že byl u některých záměrů vyhodnocen negativní vliv, navrhl zpracovatel SEA následující kompenzační opatření: při územně plánovací činnosti u jednotlivých záměrů respektovat podmínky stanovené v dokumentu SEA, u staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, respektovat podmínky pro výstavbu a provoz záměru, které budou stanoveny v závěru zjišťovacího řízení, respektovat současnou hladinu okolní zástavby u ploch, kde není stanovena výšková hladina zástavby nebo je omezena pouze shora, do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (jednotlivé záměry budou respektovat urbanistický charakter území, výškovou hladinu okolní zástavby, harmonické měřítko) a navrhnout ozelenění, při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních a vytváření nových výhledů a průhledů, zejména na výškové dominanty obce, zvyšovat pestrost krajiny, zejména obnovou a doplňováním krajinné zeleně, zvyšovat prostupnost krajiny rozšiřováním a obnovou cestní sítě, při zakládání nových lokálních prvků ÚSES je nutné použít výhradně stanovištně původní druhy rostlin, které budou odpovídat stanovištním podmínkám území,




_____________________________________________________________________ dbát na to, aby zejména v etapě realizace nového funkčního využití ploch nedošlo k jakémukoliv negativnímu ovlivnění vyhlášené plochy soustavy NATURA 2000, pokud dojde na posuzovaných lokalitách ke kácení dřevin rostoucích mimo les uplatňovat ochranu těchto dřevin, kácení dřevin provádět mimo vegetační období před hnízděním ptáků, tj. od října do začátku března, v plochách, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa umisťovat stavby hlavní i vedlejší nejblíže ve vzdálenosti 25 m od okraje lesa, maximální snaha o to, aby srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu byly vsakovány nebo zadržovány v rámci dané plochy, u nově navržených ploch pro bydlení bude v následných řízeních prověřena a posouzena vhodnost lokalit z hlediska hlukové zátěže ze stávajících nebo navržených ploch zemědělské výroby a dopravní infrastruktury a z hlediska reálné možnosti případné protihlukové ochrany tak, aby bylo prokázáno, že hluková zátěž nepřekročí hodnoty stanovených hygienických limitů pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostory staveb, při umisťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí, při umísťování zdrojů respektovat požadavky Krajského plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje, při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území, u zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti realizovat opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek, v případě problematických ploch realizovat technická opatření včetně výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí; u prašných příjezdových komunikací, odstavných a manipulačních ploch provést úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajistit jejich pravidelné čištění, při ozeleňování vybraných ploch věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel – alergiků, během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů minimalizovat dobu trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo; vlastní výstavbu organizačně zabezpečit způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době, minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby.




_____________________________________________________________________

9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení V rámci posuzování vlivů Územního plánu Prosečné na životní prostředí byla hodnocena jedna předkládaná varianta umístění návrhových ploch. Vliv na jednotlivé složky životního prostředí byl hodnocen u všech vymezovaných ploch. V rámci návrhu řešení předkládaného územního plánu byly v rámci možností maximálně respektovány požadavky na ochranu životního prostředí a všech jeho složek. Relevantní strategické dokumenty vztahující se k předmětnému území jsou harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prostředí. Územní plán Prosečné je s těmito koncepcemi v souladu. Další sledovanou úrovní je úroveň krajská, jejíž relevantní strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíly v oblasti ochrany životního prostředí. Územní plán Prosečné je s těmito koncepcemi taktéž v souladu.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Pro Územní plán Prosečné zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů: rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok), podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru ZPF (%), změna výměry lesních porostů (ha) koeficient odtoku vody z území (m3/rok), počet realizovaných protipovodňových opatření, počet obyvatel napojených na veřejný vodovod, počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV, míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody, celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok), překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3), podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%) rozsah plynofikace obcí v území (%),




_____________________________________________________________________ změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%), počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel), procento rozlohy chráněných území na území kraje (%), stav sítě územního systému ekologické stability území, koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám ekologicky nestabilních ploch), účinnost opatření k ochraně krajinného rázu, početnost chráněných druhů rostlin a živočichů, produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok), procento separace a materiálového využití odpadů (%),

Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech: rozsah (velikost) záměru, realizace doprovodných investic, navýšení dopravy, vstupy energetických a surovinových zdrojů, zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku), zdroj nebezpečných odpadů, havárií, změny klimatických poměrů (inverze, mlhy), znečištění povrchových a podzemních vod, ovlivnění režimu vody v krajině, zvýšení eroze, snížení kvality půd, narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů, zdravotní rizika, psychosociální dopady, narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES, snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,




_____________________________________________________________________ narušení krajinného rázu, narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, narušení územní ochrany a integrity lokality Natura 2000, poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů, fauny, flóry, zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny. Při znalosti konkrétního návrhu realizace jednotlivých záměrů je možné pomocí hlukové a rozptylové studie ověřit vhodnost navrhovaného řešení a umístění v rámci vymezené plochy. Lze provést zhodnocení záměru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpočty a následně odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného záměru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu nepříznivých faktorů na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se jedná o jediný způsob hodnocení jejich nebezpečnosti a stanovení akceptovatelných hladin těchto látek v ovzduší. V kapitole 8 a 11 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví, a to pro fázi před přípravou území pro stavbu, výstavbu, provozu záměru a pro případné ukončení provozu záměru. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že příprava územního plánu probíhala v součinnosti s posouzením SEA byla většina doporučení vznesených k jednotlivým plochám již zapracována do návrhu územního plánu a návrhu regulativů k jednotlivým typům funkčního využití území.

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí V této kapitole je uveden konkrétní návrh požadavků pro jednotlivé navržené plochy, kde byl v kapitole č. 6 vyhodnocen potenciální negativní vliv a je možné tento vliv snížit na únosné minimum. Dále je v této kapitole uvedeny požadavky na další studie či průzkumy, které mohou být provedeny až v dalších stupních řízení, kde již bude známy konkrétní záměry a bude tak možné lépe vyhodnotit potenciální vliv. Plocha Z3 Respektování navržených specifických podmínek uvedených v ÚP Prosečné. Navržení snížení koeficientu zastavěnosti na 0,3, zábor půdy pro zastavěnou část bude tedy max. cca 1,4 ha.




_____________________________________________________________________ Plocha Z6 Schválení této plochy musí být podmíněno soběstačností v rámci řešení nakládání s odpadními vodami, tak i řešením retence dešťových vod v rámci areálu. Ve fázi projektu vyřešit kapacitní možnosti ohledně přívodu pitné vody a odvodu splaškových vod. Samostatně zde řešit možnost retence dešťových vod. (Vhodnou variantu retence dešťových vod lze však vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na konkrétních lokalitách.) V rámci projektu musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity. K omezení ovlivnění populace silně ohrožené ještěrky obecné navrhujeme provádět terénní práce většího rozsahu např. skrývku ornice v době vegetačního klidu. Plocha Z7/1 Respektování návrhu redukci plochy o jihovýchodní část plochy (viz nákres uvedený v kapitole 6.1.1). Plocha P1 Výstavba bude realizována pouze v jihovýchodní části podél komunikace III/32552 (tedy mimo záplavové území), v části zasahující do záplavového území nebudou budovány žádné objekty (rodinné domy, přístřešky, hospodářské objekty apod.) a bude zde realizována pouze zahrada. Plocha P4 K omezení ovlivnění populace silně ohroženého chřástala polního navrhujeme provádět terénní práce většího rozsahu např. skrývku ornice na výše uvedených plochách v období mimo květen - srpen. LBC1 Z důvodu možného ovlivnění populace kriticky ohrožené mihule potoční může je nutné aby rybník byl vystavěn jako neprůtočný. Plochy P4, Z4, Z5, Z7 K omezení ovlivnění populace silně ohroženého chřástala polního navrhujeme provádět terénní práce většího rozsahu např. skrývku ornice na výše uvedených plochách v období mimo květen - srpen. Plochy P1, P4, Z4, Z5, Z6, Z7 a PE02 (LBC1) Vzhledem k velké rozloze těchto návrhových ploch a charakteru stanovišť, které se zde vyskytují, navrhujeme před realizací záměrů provést zde biologický průzkum lokality ve vegetačním období.




_____________________________________________________________________ Plocha Z7/2 U této plochy je nutné prokázat naplnění hygienických limitů hluku z provozu, a to v chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním a venkovním prostoru staveb v denní i noční době. V rámci realizace na plochách navržených v ÚP může dojít k lokálnímu ovlivnění populace ohroženého ťuhýka obecného, který se vyskytuje roztroušeně v křovinách na okrajích lesa nebo na mezích. K minimalizace tohoto vlivu navrhujeme provádět odstraňování dřevin v době vegetačního klidu. Z důvodu možného omezení ovlivnění populace silně ohroženého konipase lučního navrhujeme provádět terénní práce většího rozsahu např. skrývku ornice v okolí vodních toků v době vegetačního klidu mimo jeho hnízdní období květen – červenec.

12.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Návrhu územního plánu Prosečné z hlediska vlivů na životní prostředí. Posuzovaný návrh je předkládán monovariantě. Z hlediska umístění a rozsahu možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Návrhu územního plánu Prosečné. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány v kapitole č. 4 a č. 6 tohoto hodnocení SEA. Cíl SEA hodnocení SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny: - zvláště chráněná území (ZCHÚ), - významné krajinné prvky (VKP), - územní systém ekologické stability (ÚSES), - biotop zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zdraví obyvatelstva je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka (hluk, atd.). Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo zejména ze znalostí o stávajícím stavu životního prostředí v posuzované lokalitě. Dále se posouzení možných účinků záměrů na životní prostředí opíralo o respektování platné legislativy.




_____________________________________________________________________ Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů vyjadřujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Modelace příslušných vlivů na životní prostředí se opírala o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a o jejich realizaci v souladu s platnou legislativou ČR a souladu s koncepcemi vztahujícími se k předmětnému území. Podkladem pro posouzení byl Návrh územního plánu Prosečné. Zpracovatelé ÚP a SEA (URÚ) Hodnocený návrh ÚP Prosečné zpracoval Ing. arch. Libor Sommer, na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje a dalších informací. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA hodnocení) zpracovala firma EMPLA AG, s.r.o.., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové. Ing. Vladimír Plachý osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona: ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 182/OPV/93 z 21. 1. 1993 Způsob hodnocení Konečná podoba Návrhu ÚP Prosečné v jedné variantě byla posouzena v rozsahu přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda je návrh v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty (celorepublikové koncepce a koncepce Královéhradeckého kraje). Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy bydlení, občanské vybavení, výroba a skladování, zeleň ochranná a izolační, zeleň – přírodního charakteru a plocha vodní a vodohospodářská. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva a také pravděpodobný vývoj území bez jejich uskutečnění (tzv. srovnání s nulovou variantou). Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životní prostředí (hluk, ovzduší, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: závažný záporný vliv, významně negativní vliv, mírný, vliv nulový až významně pozitivní. Vliv na veřejné zdraví bylo posuzováno s ohledem na imisní a hlukové zatížení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní). V SEA vyhodnocení bylo upozorněno na některé možné důsledky realizace záměrů předkládaných v posuzovaném návrhu ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatel. V průběhu „předprojektového řízení“ v dokumentaci SEA byly vyzdviženy některé vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, které se předpokládají z průběhu realizace záměru v lokalitách.




_____________________________________________________________________ -

zábor ZPF

-

zábor PUPFL

-

ovlivnění odtokových poměrů

-

ovlivnění fauny a flóry

-

nové zdroje znečišťování ovzduší

-

nové zdroje hluku

-/+

ovlivnění krajinného rázu (dle projektu stavby)

+

zvýšení zaměstnanosti

+

zvýšení podnikatelských aktivit

+

zlepšení služeb

+

zvýšení atraktivnosti obce

+

zvýšené množství vytříděných využitelných odpadů




_____________________________________________________________________ Použitá literatura Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995 ČSN ISO 1996-1-3 „Popis a měření hluku prostředí“ Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Metodický návod pro měření hluku v mimopracovním prostředí HEM-300-11.12.2001 Národní lesnický program II, Ministerstvo zemědělství, 2008 Národní program snižování emisí ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2007 Národní rozvojový plán ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR, Ministerstvo zemědělství, 2006 Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Operační program ŽP, Ministerstvo životního prostředí, 2007 Plán hlavních povodí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, 2005 Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 Provazník, K. a kol. (2000): Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno. Sommer, L. (2014): Územní plán obce Prosečné - návrh. Praha. Sommer, L. (2014): Odůvodnění územního plánu Prosečné. Praha. Sommer, L. (2014): Územní plán obce Prosečné - návrh. Hlavní výkres – urbanistická koncepce. Měřítko 1 : 5 000. Praha. Sommer, L. (2014): Územní plán obce Prosečné - návrh. Koordinační výkres. Měřítko 1 : 5 000. Praha. Sommer, L. (2014): Územní plán obce Prosečné - návrh. Výkres předpokládaného záboru ZPF. Měřítko 1 : 5 000. Praha. Sommer, L. (2014): Územní plán obce Prosečné - návrh. Výkres základního členění území. Měřítko 1 : 5 000. Praha. Státní politika životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí ČR, 2004 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2003 Strategie hospodářského růstu ČR, Úřad vlády České republiky, 2005




_____________________________________________________________________ Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2005 Strategie regionálního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje, 2007- 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Integra Consulting Services s.r.o. Zpracovatel se dále opíral o legislativu ČR v platném znění.

Internetové stránky http://mapy.nature.cz/ www.cenia.cz http://geoportal.gov.cz/web/guest/map www.chmi.cz http://heis.vuv.cz/ šwww.natura2000.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_pam%C3%A1tn%C3%BDch_strom%C5%AF_v_okrese_ Trutnov http://kontaminace.cenia.cz/ http://www.gccprosecne.cz/hriste/ http://www.farmabasarovi.cz/onas.php




_____________________________________________________________________

Návrh stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Název koncepce:

Územní plán Prosečné

Umístění záměru: Kraj:

Královéhradecký

Obec:

Prosečné

Katastrální území:

Prosečné

Předkladatel:

Městský úřad Vrchlabí

Zpracovatel posouzení:

EMPLA AG spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec králové

Odpovědný řešitel - autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění: Ing. Vladimír Plachý Osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1.1993 Průběh posuzování Územní plán Prosečné byl odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje předložen dne ……………. Dne 24.4.2012 bylo vydáno stanovisko orgánů státní správy k návrhu zadání územního plánu Prosečné s tímto výsledkem: Krajský úřad jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“), vydává podle ust. § 4 odst. 2 písm. b) a ust. § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), následující stanovisko: Návrh územního plánu Prosečné je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona EIA. Z posouzení obsahu návrhu zadání, na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a vyjádření věcně příslušných oddělení odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu provedl úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i zákona EIA. Po důkladném prostudování předloženého návrhu zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, a to převážně z těchto důvodů:




_____________________________________________________________________ Územní plán Prosečné může závažně ovlivnit životní prostředí. Územní plán Prosečné je koncepcí, která může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů. Uvedenou koncepci nelze dostatečně posoudit ve fázi předloženého návrhu zadání územního plánu Prosečné (na základě kritérií stanovených přílohou č. 8 zákona o posuzování vlivů) Příslušný orgán ochrany přírody (krajský úřad) nevyloučil možný významný vliv na soustavu NATURA 2000. Na informačním systému SEA (http://www.ceu.cz/EIA/SEA) byl závěr zjišťovacího řízení zveřejněn dne …………… Veřejné projednání k Územnímu plánu Prosečné včetně posouzení vlivů na životní prostředí proběhlo dne …………… Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství obdržel dne …………… všechna vyjádření k Územnímu plánu Prosečné. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí Územního plánu Prosečné bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Stanovisko Krajský úřad Královéhradeckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, vydává na základě vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí, výsledku veřejného projednání, vypořádání došlých připomínek dotčených správních úřadů, územních samospráv a veřejnosti

SOUHLASNÉ STANOVISKO

k vyhodnocení vlivů na životní prostředí k územnímu plánu Prosečné za předpokladu splnění těchto podmínek: při územně plánovací činnosti u jednotlivých záměrů respektovat podmínky stanovené v dokumentu SEA, u staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, respektovat podmínky pro výstavbu a provoz záměru, které budou stanoveny v závěru zjišťovacího řízení, respektovat současnou hladinu okolní zástavby u ploch, kde není stanovena výšková hladina zástavby nebo je omezena pouze shora,




_____________________________________________________________________ do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny (jednotlivé záměry budou respektovat urbanistický charakter území, výškovou hladinu okolní zástavby, harmonické měřítko) a navrhnout ozelenění, při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních a vytváření nových výhledů a průhledů, zejména na výškové dominanty obce, zvyšovat pestrost krajiny, zejména obnovou a doplňováním krajinné zeleně, zvyšovat prostupnost krajiny rozšiřováním a obnovou cestní sítě, dbát na to, aby zejména v etapě realizace nového funkčního využití ploch nedošlo k ochuzení druhové bohatosti, ekologické stability, při realizaci nových prvků ÚSES je nutné použít výhradně stanovištně původní druhy rostlin, které budou odpovídat stanovištním podmínkám území, dbát na to, aby zejména v etapě realizace nového funkčního využití ploch nedošlo k jakémukoliv negativnímu ovlivnění vyhlášené plochy soustavy NATURA 2000, pokud dojde na posuzovaných lokalitách ke kácení dřevin rostoucích mimo les uplatňovat ochranu těchto dřevin, kácení dřevin provádět mimo vegetační období před hnízděním ptáků, tj. od října do začátku března, v plochách, které zasahují do vzdálenosti 50 m od okraje lesa umisťovat stavby hlavní i vedlejší nejblíže ve vzdálenosti 25 m od okraje lesa, srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu vsakovat nebo zadržovat v rámci dané plochy, u ploch vymezených v návaznosti na plochy dopravní infrastruktury prokázat naplnění hygienických limitů hluku z provozu na těchto plochách, a to v chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním a venkovním prostoru staveb v denní i noční době, u záměrů, u kterých se dají očekávat významně hlučné zdroje hluku a současně se nacházejí blízko chráněného venkovního prostoru vyhodnotit stávající stav v posuzované lokalitě, vliv samostatného záměru na posuzovanou lokalitu, vyhodnotit, k jakým změnám dojde v posuzované lokalitě vlivem posuzovaného záměru a případně navrhnout protihluková opatření, při umisťování a povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší vycházet z imisní situace v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí, při umísťování zdrojů respektovat požadavky Krajského plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje, při umisťování a povolování nových staveb se zdroji znečišťování ovzduší respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území,




_____________________________________________________________________ u zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti realizovat opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek, při ozeleňování vybraných ploch věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny obyvatel – alergiků, během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů minimalizovat dobu trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo; vlastní výstavbu organizačně zabezpečit způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době, minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby.



EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

Recommend Documents