EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové

EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví

®

O Ozznnáám meenníí zzáám měěrruu ddllee zzáákkoonnaa čč.. 110000//22000011 SSbb..,, oo ppoossuuzzoovváánníí vvlliivvuu nnaa žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí vv ppllaattnnéém m zznněěnníí,, vv rroozzssaahhuu ppřříílloohhyy čč.. 33

Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý č. odborné způsobilosti 182/OPV/93 z 21.1.1993 Hradec Králové, září - říjen 2008 EMPLA spol. s r.o. ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

Archivní číslo: 365/08 tel.: 495 218 875, 495 217 499 tel./fax.: 495 211 579 e-mail: [email protected]

DIČ: CZ 421 95 667 IČ: 421 95 667

Bank. spoj. 790747-511/0100Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 1178

www.empla.cz

Lyžařský areál Černý Důl - Špičák _________________________________________________________________________________________

Bez písemného souhlasu společnosti EMPLA spol. s r. o. Hradec Králové a odpovědného zástupce uvedeného v osvědčení o autorizaci nesmí být toto oznámení, ani jeho části, reprodukovány.

EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

2


OBSAH ÚVOD .....................................................................................................6 A. 1. 2. 3. 4.

B. I.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI ...........................................................7 Obchodní firma......................................................................................................... 7 IČ ............................................................................................................................. 7 Sídlo (bydliště).......................................................................................................... 7 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele................ 7

ÚDAJE O ZÁMĚRU ........................................................................8 Základní údaje..................................................................................................... 8

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ..................................................... 8 2. Kapacita (rozsah) záměru......................................................................................... 8 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)....................................................... 9 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry .........................10 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ...........11 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ..................................11 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení........................21 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků......................................................21 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat .....................................................................................................21

II. 1. 2. 3.

III. 1. 2. 3. 4. 5.

Údaje o vstupech ........................................................................................... 21 Zábor půdy ..............................................................................................................21 Odběr a spotřeba vody ............................................................................................25 Surovinové a energetické zdroje..............................................................................26

Údaje o výstupech ......................................................................................... 27 Množství a druh emisí do ovzduší ...........................................................................27 Množství odpadních vod a jejich znečištění .............................................................31 Kategorizace a množství odpadů.............................................................................32 Hluk, vibrace a záření..............................................................................................37 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií...........................41

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ................................................................................................... 45 I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území.. 45 1. Dosavadní využívání a priority jeho trvale udržitelného využívání .................................45 2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů .......................45 3. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž ................................................................45

II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny ............................................. 51 1. Ovzduší.........................................................................................................................51 2. Geofaktory ....................................................................................................................53 3. Hydrologie.....................................................................................................................57


3


4. Biologické poměry zájmového území ............................................................................59 5. Krajina...........................................................................................................................61

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................... 61 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti).........................................62 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci.........................................76 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice....76 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.76 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů .................................................................................................................79

E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.................................. 80

F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE.................................................................... 81

1. 2.

Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení ......................................81 Další podstatné informace oznamovatele ................................................................82

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU..................................................................................... 83 H.

PŘÍLOHA ...................................................................................... 88


4


Zkratky a symboly použité v textu ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

Čistírna odpadní vod

EVL

Evropsky významná lokalita

CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHVP

Chráněný venkovní prostor

CHVPS

Chráněný venkovní prostor staveb

KRNAP

Krkonošský národní park

k.ú.

katastrální území

LAeq,T

Hladina akustického tlaku v čase T

LD

lyžařská dráha

LV

lyžařský vlek

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NA

Nákladní vozidla

NO2

Oxid dusičitý

NOx

Oxidy dusíku

NN

Nízké napětí

NP

Národní park

NRBK

Nadregionální biokoridor

OV

Osobní vozidla

OS

Osobní vozidla

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PO

Ptačí oblast

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

RBC

Regionální biocentrum

TS

Trafostanice

TTP

Trvalý travní porost

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

VN

Vysoké napětí

ZPF

Zemědělský půdní fond


5


ÚVOD Záměr je navržen v katastrálním území Černý Důl. Posuzované stavební objekty lyžařského areálu Černý Důl byly povoleny a zkolaudovány jako stavby dočasné do 31. 05. 2010 (LV Hřbiťák 2 byl zkolaudován do 31.12. 2012). Záměr řeší prodloužení dočasných staveb těchto stavebních objektů do 17. 11. 2029. Investorem záměru je společnost MARKID TRUTNOV, spol. s.r.o. (Do Polí 227/38, 541 00 Trutnov). Inženýrskou činnost zajišťuje společnost INGENIRING Krkonoše, a.s. (Pražská 135, 541 01 Trutnov), která zastupuje zájmy investora. Projekční činností při přípravě záměru se zabývá společnost JOSTA, s.r.o. (Palachova 1742, 547 01 Náchod). Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí v platném znění, přílohy č. 1, patří záměr do kategorie II mezi záměry vyžadující zjišťovací řízení. Záměr svým charakterem splňuje charakteristiku dikci bodu 10.10 (Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů). Záměr však také naplňuje bodu 10.7 (Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. Vyjádření Ministerstva ohledně zařazení záměru je v příloze oznámení č. 4. Vyjádření Ministerstva ohledně zařazení záměru je v příloze oznámení č. 4. Předložené oznámení je zpracováno podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Ski areál Černý Důl byl posouzen jako celek, se jedná o prodloužení doby stavby LD, LV, sjezdovek a jejich obslužných objektů. Jelikož jsou k provozu areálu nezbytné plochy parkoviště byly tyto plochy v rozptylové a hlukové studii posouzeny. Parkoviště však nejsou majetkem investora, návštěvníci parkují na veřejných místech obce, u soukromích hotelů a penzionů a na odstavné ploše, která v létě slouží jako hřiště.


6


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma MARKID Trutnov, spol. s.r.o.

2. IČ 620 26 429

3. Sídlo (bydliště) Do Polí 227/38 541 00 Trutnov

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele MUDr. Petr Martinov Do Polí 227/38 541 00 Trutnov tel.: 499 814 827


7


B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I.

Základní údaje

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru: lyžařský areál Černý Důl - Špičák Zařazení záměru do příslušné kategorie dle přílohy č. 1: Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí v platném znění, přílohy č. 1, patří záměr do kategorie II mezi záměry vyžadující zjišťovací řízení. Záměr svým charakterem splňuje charakteristiku dikci bodu 10.10 (Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů). Záměr však také naplňuje bodu 10.7 (Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení. Vyjádření Ministerstva ohledně zařazení záměru je v příloze oznámení č. 4.

2. Kapacita (rozsah) záměru Lanová dráha „Saxner“ Teoretická přepravní kapacita Druh vozů Počet vozů Provoz

1 800 osob/hod 3-sedačková 147 ks celoroční

Lanová dráha „U Lomu“ Teoretická přepravní kapacita Druh lanovky Počet vozů Provoz

1 770 osob/hod 3-sedačková 84 ks zimní

Lyžařský vlek „Bonischovy Boudy“ Teoretická přepravní kapacita Druh vleku Počet vleku Provoz

1 077 osob/hod dvoukotva 54 ks zimní

Lyžařský vlek „Skalka“ Teoretická přepravní kapacita Druh vleku Počet vleku Provoz Plocha sjezdovky

1 240 osob/hod dvoukotva 2 x 52 ks zimní 1,98 ha

Lyžařský vlek „Veronika 3“ Teoretická přepravní kapacita Druh vleku


675 osob/hod teleskop

8


Počet vleku Provoz Plocha sjezdovky

25 ks zimní 0,60 ha

Lyžařský vlek „Hřbiťák 2“ Teoretická přepravní kapacita Druh vleku Počet vleku Provoz Plocha sjezdovky

600 osob/hod teleskop 48 ks zimní 1,51 ha

Přeložka vn + TS Posílení TS 35/0,42 kV z 160 kVA na 630 kVA Trafostanice TS 35/0,42 kV 2 x 630 kVA Úprava sjezdových tratí Plocha sjezdovky „Saxner“ 7,00 ha Plocha sjezdovky „U Lomu“ 5,98 ha Plocha sjezdovky „Bonischovy Boudy“ 3,50 ha Přípojka užitkové vody a umělé zasněžování sjezdovky Maximální roční povolený odběr Qrok = 165 000 m3/rok Přípojka pitné vody Délka DN

444 m 80 mm

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Královéhradecký Obec: Černý Důl Katastrální území: Černý Důl Lyžařský areál Černý Důl – Špičák se nachází severozápadně od obce Černý Důl. Rozsah nadmořských výšek zájmového území je 610 až 885 m.


9


Obr. č. 1: Situace umístění záměru

4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry Záměrem oznámení je posoudit stavební objekty, které jsou již povoleny a zkolaudovány jako stavby dočasné a prodloužit tak dobu využívání těchto staveveb. Součástí areálu je lanová dráha „Saxner“, Lanová dráha „U lomu“, lyžařský vlek „Bonischovy Boudy“, přeložka vn + TS, úprava sjezdových tratí, přípojka užitkové vody a umělé zasněžování sjezdovky, přípojka pitné vody,lyžařský vlek „Veronika 3“, lyžařský vlek „Skalka“ a lyžařský vlek „U Hřbitova 2“.


10


Oznámení a jeho doprovodné studie (rozptylová a hluková studie) se zabývají také navazující automobilovou dopravou a plochami pro parkování. Parkování pro Ski areál Černý Důl představují 3 odstavné plochy (odstavná plocha pod areálem, parkovací místa u hotelů a penzionů a parkovací místa veřejná v obci). Tyto parkoviště nejsou v majetku investora. Pro výstavbu parkoviště (odstavná plocha pod areálem) bylo zpracované Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění s názvem „Úprava parkovacích ploch s letním využitím pro ČeskoPolskou hranici – Černý Důl“ v říjnu 2005. Dne 2.11. 2005 (č.j. 23685/ŽP/2005 – Hy) byl vydán závěr zjišťovacího řízení se závěrem, že záměr nebude dále posuzován. Toto nové parkoviště nahradí současnou odstavnou plochu na hřišti.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Posuzované stavební objekty lyžařského areálu Černý Důl byly povoleny a kolaudovány jako stavby dočasné do 31. 05. 2010 (LV Hřbiťák 2 byl zkolaudován do 31.12. 2012). Záměr řeší prodloužení dočasných staveb těchto stavebních objektů do 17. 11. 2029. K posouzení vlivů na životní prostředí byla předložena jedna aktivní varianta technického řešení a prodloužení provozu dočasných staveb do 17.11. 2029. Nulová varianta (tj. řešení bez činnosti) znamená zachování dočasných staveb do 31.5. 2010 (LV „Hřbiťák 2“ do 31.12. 2012). Dle vyjádření obecního úřadu Rudník, obvodní stavební úřad pro obce Rudník a Černý Důl jsou předkládané objekty v souladu s platným územním plánem obce Černý Důl Toto vyjádření je součástí přílohy č. 2 tohoto oznámení.

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Část lyžařského areálu Černý Důl - Špičák je situována na svazích vrchu Špičák a Černá Hora. Přístup do centrální části lyžařského areálu je po místní komunikaci z náměstí v Černém Dole. Areál je komunikačně propojen jednotlivými přepravními zařízeními. Výkresová dokumentace stavby je součástí přílohy č. 1 tohoto oznámení. Technický popis objektů SO 01 Lanová dráha „Saxner“ Jedná se o běžnou lanovou dráhu s vozy pevně uchycenými na dopravní lano. Jako vozy slouží 3-místné sedačky. Výrobce technologie LD LEITNER A.G. – Itálie. Součástí jsou dva obslužné objekty „A“ a „B“ a napojení na inženýrské sítě. Výška dolní stanice


626,40 m n. m.

11


Výška horní stanice Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Poháněcí napínací stanice Vratná stanice Teoretická přepravní kapacita Druh vozů Počet vozů Výkon motoru trvalý Výkon motoru rozjezdový Provoz

864,90 m n. m. 981,00 m 1 013,50 m 238,50 m 24,60 % dole nahoře 1 800 osob/hod 3- sedačková 147 ks 190 kW 240 kW celoroční

Obslužný objekt „A“ u nástupu

zastavěná plocha obestavěný prostor

29,76 m2 134 m3

Obslužný prostor „B“ u výstupu


11,10 m2 54,60 m3

V objektu „A“ se nachází chodba, velín, pokladna, šatna a sociální zařízení (WC). Střecha objektu je sedlová se střešním šindelem hnědé barvy. Objekt „B“ nacházející se u výstupu má místnost pro velín, předsíň a chemické WC. Střecha je ze stejného materiálu jako objekt u vstupu. Oba objekty jsou obloženy palubkovými obklady červenohnědé barvy.

Obr. č. 2: Obslužné objekty a) spodní objekt

b) horní objekt

SO 02 Lyžařský vlek „U lomu“ Jedná se o oběžnou lanovou dráhu s vozy pevně uchycenými na dopravní lano. Jako vozy slouží 3-místné sedačky. Výrobce technologie LD Graffer Seggiovie s.a.s.


12


Trento – Itálie. Součástí jsou přípojka nn, obslužný objekty „B“ sjezdovka a napojení na inženýrské sítě. Obslužný objekt „A“ je po původním LV. Výška dolní stanice Výška horní stanice Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Poháněcí napínací stanice Vratná stanice Výjezdová strana Rychlost jízdy – lyžaři Rychlost jízdy – pěší Teoretická přepravní kapacita Druh vozů Počet vozů Výkon motoru trvalý Výkon motoru rozjezdový Provoz Přípojka nn: - délka úseku 1 - délka úseku 2

615,90 m n.m. 768,50 m n.m. 689,30 m 707,97 m 152,60 m 22,45 % dole nahoře pravá 0 – 2,3 m/s 1,50 m/s 1770 osob/hod 3-sedačka 84 ks 89 kW 121 kW zimní 125,00 m 10,00 m


zastavěná plocha 17,00 m2 obestavěný prostor 68,00 m3

Obslužný objekt „B“ u výstupu

zastavěná plocha 5,00 m2 obestavěný prostor 15,00 m3

Obr. č. 3: Obslužné objekty a) Obslužný objekt pro obsluhu vleku


b) pokladna a objekt pro občerstvení

13


SO 03 Lyřařský vlek „Bonischovy Boudy“ Jedná se o samoobslužný lyžařský vlek dvoumístný bubínkový TSC 2.Výrobce technologie LV MARKID Trutnov spol. s.r.o. – ČR. Součástí jsou dva obslužné objekty „A“ a „B“ a přípojka nn. Výška dolní stanice Výška horní stanice Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklo Poháněcí stanice Vratná napínací stanice Teoretická přepravní kapacita druh unášečů Počet unášečů Výkon motoru trvalý Výkon motoru rozjezdový provoz

756,58 m n. m. 896,03 m n. m. 552,30 m 569,63 m 139,45 m 25,36 % nahoře dole 1 077 osob/hod dvoukotva 54 ks 44 kW 55 kW zimní



12 m2 60 m3

Obslužný objekt „B“u výstupu


12 m2 60,60 m3

V objektu „A“ se nachází chodba, velín, pokladna a sociální zařízení (WC), střecha objektu je sedlová se střešním šindelem hnědé barvy.Objekt „B“ nacházející se u výstupu má místnost pro velín, chodbu a sociální zařízení. Střecha je ze stejného materiálu jako objekt u vstupu. Oba objekty jsou obloženy palubkovými obklady červenohnědé barvy. SO 04 Přeložka vn + TS Vrchní vedení bylo sneseno do zemního kabelového vedení vn, došlo k posílení stožárové trafostanice č. 809, kabelovou přípojkou vn do nové trafostanice č. 1296 a novou trafostanici č. 1296. Přeložka vrchního vedení vn 35 kV Posílení TS 35/0,42 kV z 160 kVA na Kabelová přípojka vn 35 kV Trafostanice TS 35/0,42 kV

zastavěná plocha TS obestavěný prostor TS

565 m 630 kVA 185 m 2 x 630 kVA 47,97 m2 278,23 m3

V objektu se bude nacházet místnost pro trafostanici, místnosti pro rozvodnu a čerpací stanici. Konstrukce je železobetonová.


14


SO 05 Úprava sjezdových tratí Jedná se o využití území pro lyžování. Stávající sjezdové trati byly vymezeny na menších plochách. Nově vymezené sjezdové trati odpovídají skutečnému využití území a odpovídají bezpečné přepravní kapacitě dopravních zařízení a nevyžadují další úpravy. Plocha sjezdovky: Sjezdovka „Saxner“ 7 ha Sjezdovka „Bonischovy Boudy“ 3,5 ha SO 06 Přípojka užitkové vody a umělé zasněžování sjezdovky Objekt se skládá z podávací čerpací stanice ČS-NT s jímacím objektem, trubní vedení NT včetně kabelové přípojky nn, vysokotlakou čerpací stanici ČS-VT a vysokotlaké trubní rozvody vody jednotlivých řadů k hydrantovým skříním včetně kabelových rozvodů nn. Nízkotlaká čerpací stanice se skládá ze spodní jímacího objektu a z vrchního obslužného objektu. Střecha objetu je sedlová se střešním šindelem hnědé barvy. Venkovní omítka je okrové barvy. Čerpací stanice ČS-NT: zastavěná plocha obestavěný prostor podávací čerpadlo Q = 43,6 l/s H = 75 m Pi = 55 kW

12,69 m2 114,20 m3 2 ks

Vodovodní řad NT: L = 490 m DN = 200 mm Čerpací stanice ČS-VT: zastavěná plocha obestavěný prostor vysokotlaké čerpadlo Q = 126 l/s H = 340 m Pi = 160 kW

51,33 m2 256,65 m3 2 ks

Vodovodní řad „A1“ VT: L = 1 115 m D = 219 – 168 mm Hydroboxy

25 ks

Vodovodní řad „A2“ VT L = 401 m D = 168 – 114 mm


15


Hydroboxy

11 ks

Vodovodní řad „B1“ VT L = 795,7 m D = 219 – 89 mm Hydroboxy

16 ks

Vodovodní řad „B2“ VT L = 151,4 m D = 219 – 114 mm Hydroboxy

3 ks

Maximální povolený odběr vody: Qmax = 60 l/s Qměsíc = 41 250 m3/měsíc Qrok = 165 000 m3/rok Sanitární průtok Q300 = 86 l/s SO 07 Přípojka pitné vody Jedná se o trubní vedení pitné vody z vodoměrné šachty v místě napojení na obecní vodovod do lyžařského areálu. L = 444 m DN = 80 mm Lyžařský vlek „Skalka“ Jedná se o samoobslužný lyžařský vlek „TCS 2“ s dvoumístnými bubínkovými unášeči. Výrobce technologie Markid Trutnov spol. s r.o. Součástí jsou sjezdovka „Skalka“, obslužné objekty LV „A“ a „B“ a přípojka nn. Lyžařský vlek „Skalka“ je liniová stavba s poháněcí nahoře a vratnou napínací stanicí dole. Konstrukce lyžařského vleku je ocelová žárově zinkovaná. Obslužné objekty lyžařského vleku jsou jednoduché přízemní dřevostavby obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou, krytina střešní asfaltový šindel. Výška dolní stanice Výška horní stanice Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Poháněcí stanice Vratná napínací stanice Výjezdová strana Rychlost jízdy – lyžaři Teoretická přepravní kapacita Druh unášeče Počet závěsů Výkon motoru trvalý Výkon motoru rozjezdový Provoz


721,21 m n.m. 844,39 m n.m. 463,34 m 479,43 m 123,18 m 26,59 % nahoře dole levá 3,20 m/s 1240 osob/hod 2-kotva 2 x 52 ks 44 kW 55 kW zimní

16


Sjezdovka „Skalka“ Začátek sjezdovky Dojezd sjezdovky Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Plocha sjezdovky Obslužný objekt „A“ u nástupu zastavěná plocha obestavěný prostor Obslužný objekt „B“ u výstupu zastavěná plocha obestavěný prostor Přípojka nn délka úseku 1 délka úseku 2

836,89 m n.m. 721,21 m n.m. 445,00 m 459,66 m 115,17 m 25,59 % 1,98 ha 12,00 m2 48,00 m3 12,00 m2 48,00 m3 140,00 m 480,00 m

Lyžařský vlek „Veronika 3“ Lyžařský vlek „Veronika 3“ je liniová stavba s poháněcí stanicí dole a vratnou napínací stanicí nahoře. Jedná se o samoobslužný lyžařský vlek „TCS - MINI“ s jednomístnými teleskopickými unášeči. Výrobce technologie Markid Trutnov spol. s r.o. Konstrukce lyžařského vleku je ocelová žárově zinkovaná. Součástí je sjezdovka „Veronika 3“ a přípojka nn. Výška dolní stanice Výška horní stanice Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Poháněcí stanice Vratná napínací stanice Výjezdová strana Rychlost jízdy – lyžaři Teoretická přepravní kapacita Druh unášeče Počet unášečů Výkon motoru trvalý Výkon motoru rozjezdový Provoz


612,43 m n.m. 638,08 m n.m. 156,00 m 158,00 m 26,00 m 16,47 % dole nahoře levá 2,40 m/s 675 osob/hod teleskop 25 ks 7,5 kW 5,3 kW zimní

17


Obr. č. 4: Přístup k dětskému vleku „Veronika 3“

Sjezdovka „Veronika 3“ Začátek sjezdovky Dojezd sjezdovky Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Plocha sjezdovky Přípojka nn délka

633,18 m n.m. 612,08 m n.m. 150,00 m 151,50 m 21,10 m 14,06 % 0,60 ha 51,00 m Obr. č. 5: Dětská sjezdovka „Veronika 3“


18


Lyžařský vlek – „Hřbiťák 2“ Lyžařský vlek „Hřbiťák 2“ je liniová stavba s poháněcí dole a vratnou napínací stanicí nahoře. Jedná se o upravený samoobslužný lyžařský vlek „TLV“ s jednomístnými teleskopickými unášeči. Výrobce technologie METASPORT Ostrava. Konstrukce lyžařského vleku je ocelová se syntetickým nátěrem a žárově zinkovaná. Součástí je sjezdovka „Hřbiťák 2“ a přípojka nn. Jednotlivé stavby jsou řádně povoleny a zkolaudovány. Při stavbě byly dodrženy příslušné obecné požadavky na výstavbu, dotčené ČSN a bezpečnostní předpisy. Objekty jsou udržovány a jsou podrobovány pravidelným prohlídkám a revizím. Výška dolní stanice Výška horní stanice Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Poháněcí stanice Vratná napínací stanice Výjezdová strana Rychlost jízdy – lyžaři Teoretická přepravní kapacita Druh unášeče Počet vozů Výkon motoru trvalý Výkon motoru rozjezdový Provoz

614,99 m n.m. 689,30 m n.m. 357,52 m 365,18 m 74,31 m 20,78 % dole nahoře pravá 0 - 2,50 m/s 600 osob/hod teleskop 48 ks 9 kW 11 kW zimní

Obr. č. 6: Obslužný objekt pro vlek

Sjezdovka „Hřbiťák 2“ Začátek sjezdovky Dojezd sjezdovky


684,00 m n.m. 615,00 m n.m.

19


Délka vodorovná Délka šikmá Převýšení Průměrný sklon Plocha sjezdovky Přípojka nn délka

340,00 m 345,00 m 69,00 m 20,29 % 1,51 ha 12,00 m Obr. č. 7: Pohled na lyžařský vlek a sjezdovku

Oznámení včetně rozptylové a hlukové studie se zabývá také navazující automobilovou dopravu. V obou studiích bylo uvažováno se třemi odstavnými plochami (odstavná plocha pod areálem, parkovací místa u hotelů a penzionů a parkovací místa veřejná v obci). Kapacita parkovišť: odstavná plocha (pod areálem) do 250 míst, parkovací místa u hotelů a penzionů do 150 míst a parkovací místa veřejná v obci do 220 míst. Odstavná plocha pod lyžařským areálem (plocha hřiště) bylo v říjnu 2005 zpracováno oznámení na záměr „Úprava parkovacích ploch s letním využitím pro česko – polskou hranici – Černý Důl“. Předmětem tohoto záměru je úprava parkovacích ploch s doprovodnými objekty, jenž je součástí dokompletace rekreačních služeb a plnohodnotného fungování lyžařského areálu pod Špičákem. Výstavba komplexu parkoviště je navržena na ploše, určené v územním plánu obce k těmto účelům. Na jihovýchodním rohu parkoviště je navržen obslužný objekt. Na komunikaci, která vybíhá v severovýchodním rohu parkoviště směrem k lyžařskému areálu jsou navrženy další dva objekty – obslužný objekt pro lyžařský areál a provozní objekt pro lyžařskou školu. Dne 2.11. 2005 (č.j. 23685/ŽP/2005 – Hy) byl vydán závěr zjišťovacího řízení se závěrem, že záměr nebude dále posuzován. Toto nové parkoviště nahradí současnou odstavnou plochu na hřišti. Investorem záměru je obec Černý Důl. Počet parkovacích stání v letním období bude 131 a v zimním období 229.


20


Součástí areálu jsou i objekty občerstvení, jedná se převážně o malé dřevěné objekty. Jeden se nachází ve spodní části LD „U lomu“ a druhý ve spodní části LD „Saxner“.

7. Předpokládaný dokončení

termín

zahájení

realizace

záměru

a

jeho

Záměr řeší prodloužení dočasných staveb těchto stavebních objektů do 17. 11. 2029.

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků S ohledem na charakter záměru budou přímé vlivy jeho výstavby a provozu působit především v okolí záměru. Z hlediska vlivu na životní prostředí patří k potencionálně dotčeným územím tato území: Dotčené samosprávné celky: Obec: Černý Důl Městský úřad: Vrchlabí Kraj: Královéhradecký Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Ministerstvo životního prostředí.

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat V rámci prodloužení dočasných staveb bude investor žádat o vydání rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území a změnu užívání stavby stavební úřad Rudník, dále pak Městský úřad Vrchlabí odbor regionálního rozvoje a životního prostředí a Drážní úřad Praha.

II.

Údaje o vstupech

1. Zábor půdy Areál je situován na pozemcích ZPF, PUPFL a ostatní plocha. Nedojde k záboru nových ploch kategorie ZPF ani PUPFL. Všechny řešené objekty jsou na stávajících pozemcích k.ú. Černý Důl. SO 01 Lanová dráha „Saxner“ 1164/1 (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 602/2 (trvalý travní porost), 602/1 (trvalý travní porost), 600 (lesní pozemek), 939/5 (ostatní plocha), 613/1 (lesní pozemek), 596 (trvalý travní porost), 594 (ostatní plocha), 592/1 (trvalý travní porost), 941/1 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost), 589 (ostatní plocha), 588/1 (572/2) - trvalý travní porost.


21


ZPF Objekt „A“ a dolní stanice LD p.č. 1164/1 – ostatní plocha Trasa LD – liniová stavba – není zábor ZPF Objekt „B“ a horní stanice LD p.č. 589 – ostatní plocha, p.č. 588/1 (572/2) – 25m2 PUPFL Trasa LD – p.č. 600 – 3800 m2, p.č. 613 – 138 m2 Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 02 Lanová dráha „U lomu“ Lanová dráha: 605/13 (trvalý travní porost), 942/1 (ostatní plocha), 608/1 (trvalý travní porost), 611 (trvalý travní porost), 634 (ostatní plocha), 633/1 (trvalý travní porost), 631 (ostatní plocha), 614/1 (trvalý travní porost) Přípojka nn: 1164/1 (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 939/2 (ostatní plocha), 605/13 (trvalý travní porost) Obslužný objekt „A“: 605/13 (trvalý travní porost) Obslužný objekt „B“: 631 (ostatní plocha), 614/1 (trvalý travní porost) ZPF Objekt „A“ a dolní stanice LD p.č. 605/13 – dle PD 918 m2 Trasa LD – liniová stavba – není zábor ZPF Objekt „B“ a horní stanice LD p.č. 614/1 – dle PD 965 m2 PUPFL Není zábor PUPFL Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 03 Lyžařský vlek „Bonischovy boudy“ Lyžařský vlek + obslužné objekty LV: 538 (trvalý travní porost), 1248 (lesní pozemek), 933/1 (ostatní plocha), 1238/1 (trvalý travní porost), 939/3 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost), 588/1 (575/2) - trvalý travní porost, Kabelová přípojka NN: 1194/2 (ostatní plocha), 592/1 (trvalý travní porost), 941/1 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost), 588/1 (575/2) - trvalý travní porost, ZPF Objekt „A“ p.č. 538 – 25 m2 Trasa LV – liniová stavba – není zábor ZPF Objekt „B“ p.č. 588/1 (572/2) – 25 m2 PUPFL Trasa LV – p.č. 1248 – 380 m2, p.č. 753 – 100 m2 Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 04 Přeložka VN + TS Přeložka VN: 633/1 (trvalý travní porost), 631 (ostatní plocha), 614/1 (trvalý travní porost), 613/1 (lesní pozemek), 596 (trvalý travní porost), 594 (ostatní plocha), 592/1 (trvalý travní porost) Výměna transformátoru: 1194/2 (ostatní plocha)


22


Přípojka VN: 605/13 (trvalý travní porost), 939/2 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 1115/1 (vodní plocha), 1165 (ostatní plocha), 1164/3 (ostatní plocha), 1164/1 (ostatní plocha) Trafostanice: 1164/1 (ostatní plocha) ZPF Trasa přeložky vn - stavba ČEZ Distribuce a.s., přípojka vn a posílení TS – liniová stavba – není zábor ZPF Trafostanice p.č. 1164/1 – ostatní plocha PUPFL Trasa přeložky vn – stavba ČEZ Distribuce a.s. SO 05 Úprava sjezdových tratí Sjezdovka „Saxner“: 1164/ (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 602/2 (trvalý travní porost), 602/1 (trvalý travní porost), 600 (lesní pozemek), 939/5 (ostatní plocha), 613/1 (lesní pozemek), 596 (trvalý travní porost), 613/1 (lesní pozemek), 594 (ostatní plocha), 614/2 (lesní pozemek), 592/1 (trvalý travní porost), 941/1 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost) Sjezdovka „Bonischovy Boudy“: 538 (trvalý travní porost), 1248 (lesní pozemek), 933/1 (ostatní plocha), 1238/1 (trvalý travní porost), 939/3 (ostatní plocha), 940/2 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost), 588/2 (trvalý travní porost), 588/1 (572/2) - trvalý travní porost, ZPF Jedná se pouze o využití území – není zábor ZPF PUPFL Trasa LD – p.č. 600 – 3800 m2, p.č. 613 – 138 m2, p.č. 614/2 – 2859 m2, p.č. 1248 – 380 m2 Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 06 Přípojka užitkové vody a umělé zasněžování sjezdovky Čerpací stanice – NT: 651/2 (ostatní plocha), 1019/7 (vodní plocha), 1019/8 (vodní plocha) Přípojka užitkové vody – NT: 651/2 (ostatní plocha), 1019/7 (vodní plocha), 649/2 (ostatní plocha), 946/1 (ostatní plocha), 608/7 (ostatní plocha), 608/10 (ostatní plocha), 608/1 (trvalý travní porost), 942/1 (ostatní plocha), 605/13 (trvalý travní porost), 939/2 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 1164/1 (ostatní plocha) Čerpací stanice – VT: 1164/1 (ostatní plocha) Řad „A1“ – VT: 1164/1 (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 602/2 (trvalý travní porost), 602/1 (trvalý travní porost), 600 (lesní pozemek), 939/5 (ostatní plocha), 596 (trvalý travní porost), 939/1 (ostatní plocha), 592/1 (trvalý travní porost), 941/1 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost) Řad „A2“ – VT: 1238/1 (trvalý travní porost), 939/3 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost), 588/1 (572/2) - trvalý travní porost, Řad „B1“ – VT: 1164/1 (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 602/2 (trvalý travní porost), 939/2 (ostatní plocha), 603 (ostatní plocha), 605/13


23


(trvalý travní porost), 942/1 (ostatní plocha), 608/1 (trvalý travní porost), 611 (trvalý travní porost), 634 (ostatní plocha), 633/1 (trvalý travní porost), 631 (ostatní plocha), 614/1 (trvalý travní porost) Řad „B2“ – VT: 605/13 (trvalý travní porost) ZPF Trasa přípojky užitkové vody – liniová stavba – není zábor ZPF ČS-NT – p.č. 651/2 – ostatní plocha, p.č. 1019/7 a p.č. 1019/8 – vodní plocha ČS-VT – 1164/1 – ostatní plocha PUPFL Není zábor PUPFL Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 07 Přípojka pitné vody 649/2 (ostatní plocha), 1019/7 (vodní plocha), 946/1 (ostatní plocha), 608/7 (ostatní plocha), 608/10 (ostatní plocha), 608/1 (trvalý travní porost), 942/1 (ostatní plocha), 605/13 (trvalý travní porost), 939/2 (ostatní plocha), 599/2 (ostatní plocha), 1165 (ostatní plocha), 1164/1 (ostatní plocha) ZPF Trasa přípojky užitkové vody – liniová stavba – není zábor ZPF PUPFL Není zábor PUPFL Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 08 Lyžařský vlek „Skalka“ Lyžařský vlek a sjezdová trať: 1190 (trvalý travní porost), 1191 (ostatní plocha), 1194/1 (trvalý travní porost), 1188 (ostatní plocha), 939/1 (ostatní plocha), 592/1 (trvalý travní porost), 1194/2 (ostatní plocha) Obslužné objekty: 1190 (trvalý travní porost), 592/1 (trvalý travní porost) Přípojka nn: 589 (ostatní plocha), 588/5 (trvalý travní porost), 941/1 (ostatní plocha), 592/1 (trvalý travní porost), 939/1 (ostatní plocha), 1188 (ostatní plocha), 1194/1 (trvalý travní porost), 1191 (ostatní plocha), 1190 (trvalý travní porost) ZPF Objekt „A“ p.č. 1190 – 12 m2 Trasa LV – liniová stavba – není zábor ZPF Objekt „B“ p.č. 592/1 – 12 m2 PUPFL Není zábor PUPFL Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m SO 09 „Veronika 3“ Lyžařský vlek, sjezdovka: 605/13 (trvalý travní porost), 942/1 (ostatní plocha), 608/1 (trvalý travní porost) Přípojka nn: 605/13 (trvalý travní porost) ZPF Trasa LV – liniová stavba – není zábor ZPF


24


PUPFL Není zábor PUPFL SO 10 Lyžařský vlek „Hřbiťák 2“ Lyžařský vlek, sjezdovka: 245/1 (trvalý travní porost), 962/1 (ostatní plocha), 247 (vodní plocha), 250/1 (trvalý travní porost) Přípojka nn: 245/1 (trvalý travní porost) Bude nutné v souladu s ustanovením § 9, odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů požádat o vydání souhlasu s dočasným odnětím dotčených pozemků pro realizaci záměru ze ZPF. souhlas se stavbou na pozemcích ochranného pásma lesa podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, ve znění změn a doplňků (podle § 14 odst. 2 „lesního zákona“), příslušným orgánem je správa KRNAP. ZPF Trasa LV – liniová stavba – není zábor ZPF PUPFL Není zábor PUPFL Stavba zasahuje do ochranného pásma lesa 50m Dle vyjádření obecního úřadu Rudník, obvodní stavební úřad pro obce Rudník a Černý Důl jsou předkládané objekty v souladu s platným územním plánem obce Černý Důl Toto vyjádření je součástí přílohy č. 2 tohoto oznámení.

2. Odběr a spotřeba vody Etapa výstavby záměru Během výstavby záměru nebude docházet ke spotřebě vody Etapa provozu záměru V areálu je spotřebována jak voda pitné pro sociální účely a voda užitková pro zasněžování. Pitná voda Do lyžařského areálu je pitná voda odebírána z obecního vodovodu. Jedná se o trubní vedení z vodoměrné šachty. Přípojka pitné vody (DN 80) je dlouhá 444 m. Pitná voda se využívá pro obsluhu LD, LV, sjezdovky a zasněžení = 30 osob (60 l/osobu). Qp = 30 x 60 = 1 800 l/den Qm = 1 800 x 1,5 = 2 700 l/den Qh = 2 700 x 1,8/8 x 3 600 = 0,17 l/s Qr = 1 800 x 100 = 180 m3 Užitková voda Qmax = 60 l/s Qměsíc = 41 250 m3/měsíc


25


Qrok = 165 000 m3/rok Sanitární průtok vodního toku Čistá Q300 = 86 l/s Zdroj požární vody Jako zdroj požární vody je do lyžařského areálu přivedena voda v rámci SO-07 Přípojka pitné vody. Požární hydrant je před společným objektem trafostanice a čerpací stanice VT. Jako alternativní zdroj vody by bylo možné využít zasněžovací systém včetně jeho rozvodů. Technologická voda nebude záměrem využívána. Etapa ukončení provozu záměru Technologická voda Provozní technologická voda bude spotřebovávána při odstraňování staveb, k čištění vozidel, strojů (popř. k ochraně proti nadměrné prašnosti). Pro vlastní demoliční účely bude zajištěna voda ze stávající přípojky areálu tj. z vodovodního řádu obce. Množství vody spotřebované během odstraňování staveb nelze v současné době objektivně stanovit. Pitná voda Množství pitné vody bude záviset na počtu pracovníků a době trvání demoličních prací. Ve této fázi bude pracovníky stavebních firem používáno stávající sociální zázemí, popř. bude zřízeno mobilní sociální zařízení. Pro pitné účely bude používána pitná voda balená pitná voda, popř. pitná voda z vodovodu. Předpokládá se, že v době výstavby bude spotřeba vody pro sociální účely (voda k pití, WC, sprchy) minimální.

3. Surovinové a energetické zdroje Zásobování elektrickou energií Provoz lyžařského areálu vyžaduje dodávku elektrické energie pro pohon jednotlivých technologií a dodávku užitkové vody pro výrobu umělého sněhu. LD „Saxner“ Obslužné objekty LD LD „U Lomu“ Obslužné objekty LD LV „Bonisch. Boudy“ Obslužné objekty LV ČS-NT Podávací čerpadlo ČS-VT Vysokotlaké čerpadlo Hydroboxy LV „Skalka“ Obslužné objekty LV

Pi (kW) 240 kW 13 kW 169 kW 10 kW 55 kW 10 kW 3 kW 100 kW 12 kW 320 kW 250 kW 55 kW 8 kW


Pp (kW) 220 kW 9 kW 89 kW 8 kW 44 kW 6 kW 2 kW 90 kW 9 kW 290 kW 250 kW 44 kW 6 kW

Ar (MWh/rok) 150 MWh/rok 14 MWh/rok 64 MWh/rok 8 MWh/rok 40 MWh/rok 8 MWh/rok 4 MWh/rok 43 MWh/rok 10 MWh/rok 139 MWh/rok 120 MWh/rok 40 MWh/rok 8 MWh/rok 26


LV „Veronika 3“ LV „Hřbiťák 2“ Celkem

7,5 kW 11 kW 1 263,5 kW

5,3 kW 9 kW 1 081,3 kW

4 MWh/rok 6 MWh/rok 658 MWh/rok

Zásobování teplem Vytápění obslužných objektů je elektrickými přímotopy. Spotřeba převodového oleje Spotřeba převodového oleje je 1025 litrů za 5 let. Výměna olejů je prováděna servisem.

III.

Údaje o výstupech

1. Množství a druh emisí do ovzduší Etapa provozu záměru Rozptylová studie byla zpracována pro dodatečné povolení Ski areálu Černý Důl. V současné době je Ski areál již provozován. Celý areál obsahuje celkem 6 sjezdovek. Návštěvníci jednotlivých sjezdovek parkují na odstavných plochách v obci Černý Důl. Jedná se o tři odstavné plochy. Plochy jsou znázorněny na obr. 8 níže v textu. Kapacita jednotlivých odstavných ploch: P1 – 250 parkovacích míst P2 – 50 parkovacích míst P3 – 220 parkovacích míst Využití odstavných míst bude především v zimním období. Zdrojem emisí bude automobilová doprava. Bude se jednat především o osobní automobily návštěvníků Ski areálu Černý Důl a nákladní automobily zásobující jednotlivé Ski areál. Zdrojem znečišťování ovzduší při provozu motorových vozidel je nedokonalé spalování paliva (motorové nafty). Sledovanými škodlivinami produkovanými spalovacími motory vozidel a mechanismů jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Na základě předpokládaného množství emisí znečišťující látky a stanovených imisních limitů byly v rozptylové studii uvažovány benzen, PM10 a oxidy dusíku. Plošné zdroje emisí Jako plošný zdroj emisí byly v rozptylové studii uvažovány emise z dopravy osobních vozidel, které se budou pohybovat po jednotlivých parkovacích plochách. V rozptylové studii byly uvažovány tři parkovací plochy (P1, P2 a P3). Jednotlivé parkovací plochy jsou znázorněny na následujícím obrázku.


27


Obr. č. 8: Znázornění parkovacích ploch

P3

P1 P2

Emisní faktory osobních a nákladních automobilů byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je pro tyto účely určen. Výpočet byl proveden pro rok 2010, rychlost jízdy 10 km/h a emisní úroveň Euro 3. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty hmotnostních toků na plošných zdrojích.

Tab. č. 1: Emisní hodnoty plošného zdroje - parkoviště Počet průjezdů OV/h

Vzdálenost ujetá na parkovišti [m]

P1

500

P2 P3

Zdroj emisí

Hmotnostní tok [g/s] Benzen

NOx

PM10

100

7,5*10-5

2,92*10-3

8,33*10-6

100

25

3,75*10-6

1,46*10-4

4,16*10-7

440

50

3,3*10-5

1,29*10-3

3,67*10-6


28


Liniové zdroje emisí Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude doprava po stávající komunikaci II/297 vedoucí obcí Černý Důl a po místních komunikacích v obci. Pro výpočet rozptylové studie byl použit předpoklad zadavatele rozptylové studie, že přijíždějící vozidla přijedou v poměru 60 % ze směru Janské Lázně a 40 % ze směru Čistá. Rozptylová studie byla vypočtena pro 620 osobních vozidel, tj. 1 240 průjezdů osobních vozidel, které přijedou do obce během zimní sezóny. V rozptylové studii bylo uvažováno, že všechna vozidla přijedou během jedné hodiny, jedná se o nejhorší možnou variantu. Emisní faktory osobních vozidel a nákladních vozidel byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je pro tyto účely určen. Tento program umožňuje výpočet emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce. Výpočet byl proveden pro rok 2010 a emisní úroveň Euro 3. V dodatku č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP zveřejněném ve Věstníku MŽP jsou uvedeny procentuelní zastoupení frakce PM10. Pro emise z dopravy činí procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu. Pro účely rozptylové studie byla příjezdová komunikace rozdělena do 6 úseků (viz následující obrázek - Znázornění liniových zdrojů).


29


Obr. 9: Znázornění liniových zdrojů a rozložení dopravy – okolní komunikace

6

2 5

3 4

1

Množství benzenu, NOx a PM10 uvedených v následující tabulce bylo vypočteno z tabelovaných emisních faktorů uvedených v tabulce č. 2 (viz rozptylová studie – příloha oznámení č. 6).

Tab. č. 2: Emise z navazující automobilové dopravy na příjezdových komunikacích Zdroj emisí

Hmotnostní tok [g/m/s]

Počet průjezdů OV/h Benzen

Úsek 1 (50 km/h)

2,19*10

-5

6,8*10

-7

2,49*10

-7

2,36*10

-7

2,69*10

-7

4,17*10

-8

-5

6,8*10

-5

7,4*10

-5

7,4*10

-5

2,89*10

496 4,82*10

Úsek 2 (50 km/h)

4,16*10

-8

-8

536

Úsek 2 (20 km/h)


PM10

-7

3,85*10

Úsek 1 (20 km/h)

Úsek 3 (90 km/h)

NOx

5,21*10 744

7,85*10

-8

-7

30


Zdroj emisí

Hmotnostní tok [g/m/s]

Počet průjezdů OV/h Benzen 5,78*10

Úsek 3 (20 km/h)

7,23*10

Úsek 5 (50 km/h)

PM10 -7

Úsek 3 (50 km/h)

Úsek 4 (20 km/h)

NOx

600

-7

3,28*10

-7

3,73*10

-7

3,01*10

-7

2,21*10

-7

2,51*10

-7

1,94*10

-7

2,21*10

5,83*10

3,88*10

-5

1,03*10

-5

1,03*10

-7

-5

8,3*10

-5

6,9*10

-5

6,9*10

-5

6,1*10

-5

6,1*10

-8

-8

500

Úsek 5 (20 km/h)

4,86*10

Úsek 6 (50 km/h)

3,42*10

-8

-8

440

Úsek 6 (20 km/h)

4,27*10

-8

Rozptylová studie je součástí přílohy č. 6 tohoto oznámení.

2. Množství odpadních vod a jejich znečištění Etapa výstavby záměru Během výstavby záměru nebude docházet ke vzniku splaškových vod. Etapa provozu záměru Množství vznikajících splaškových vod koresponduje se spotřebovaným množstvím pitné vody používané v sociálním zázemí posuzovaných objektů. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace obce. Spotřeba vody je spočítána pro 30 osob (60 l/osobu). Qp = 30 x 60 = 1 800 l/den Qm = 1 800 x 1,5 = 2 700 l/den Qh = 2 700 x 1,8/8 x 3 600 = 0,17 l/s Qr = 1 800 x 100 = 180 m3 Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být splněny limity dané kanalizačním řadem. Nakládání s odpadními vodami musí být v souladu se smlouvou o odvádění odpadních vod, uzavřenou s provozovatelem veřejné kanalizace a ČOV. Veškeré dešťové vody jsou svedeny na terén, kde vsakují. Realizací záměru nedošlo k výraznému odtoku vody z krajiny. Sjezdovky a vleky se nacházejí na nezpevněných plochách. Dešťové vody, které dopadají na obslužné objekty jsou neznečištěné a vzhledem k malým rozměrům těchto objektů bude množství dešťových vod malé.


31


Etapa ukončení provozu Během ukončení provozu komplexu budou vznikat splaškové odpadní vody. Pracovníci stavebních firem budou využívat stávající zázemí společnosti, popř. budou instalována chemická WC přímo v místě areálu. Produkce splaškových odpadních vod bude minimální. Produkci odpadních vod v souvislosti se samotnou demolicí (technologických odpadních vod) nelze v současné době objektivně určit.

3. Kategorizace a množství odpadů Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměrem, lze rozdělit na odpady vznikající za běžného provozu a v etapě ukončení provozu. Jelikož záměrem hodnocení je již stávající lyžařský areál, kde jsou veškeré stavby a objekty již realizované a řádně zkolaudované, ke vzniku odpadu během výstavby nedojde. Etapa provozu záměru Vzhledem ke zkušenostem ze stávajícího provozu během provozu záměru vznikají především odpady uvedené v Katalogu odpadů jako skupina 20 „Komunální odpady“ a složky odděleného shromažďování. Dále v malém množství vznikají odpady pocházející z úklidu, využívání, údržby a opravy zařízení v prostorách areálu (např. odpady z obalů, zbytky nátěrových a těsnících hmot, uliční smetky, převodový olej, vyřazené akumulátory, vyřazených elektrických a elektronických zařízení apod.). Opravy strojního zařízení jsou a budou zajišťovány odborným servisem na základě smluvních vztahů včetně zajištění odpovídajícího nakládání (dle platné legislativy) s odpady vzniklými v rámci provedení servisní činnosti. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané druhy odpadů, které vznikají při provozu záměru.

Tab. č. 3: Vybrané druhy odpadu vznikající při provozu záměru Katalogové Kategorie číslo

Název druhu odpadu

Vznik

08 01 11

N

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

Odpad z údržby

08 03 17

N

Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky

Odpad z údržby

08 04 09

N

Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

Odpad z údržby

13 02 05

N

Nechlorované minerální motorové,

Odpad z údržby LD


32


Katalogové Kategorie číslo

Název druhu odpadu

Vznik

převodově a mazací oleje 15 01 01

O

Papírové a lepenkové obaly

Odpad ze zásobování

15 01 02

O

Plastové obaly


15 01 03

O

Dřevěné obaly


15 01 04

O

Kovové obaly


15 01 06

O

Směsné obaly


15 01 10

N

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

Odpad z údržby

15 02 02

N

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

Odpad z údržby

15 02 03

O

Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

Odpad z údržby

20 01 01

O

Papír a lepenka

Příprava jídel, údržba

20 01 02

O

Sklo

Příprava jídel, údržba

20 01 21

N

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

Údržba objektů

20 01 23

N

Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorovodíky

Údržba zařízení

20 01 33

N

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

Údržba zařízení

20 01 35

N

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23

Údržba objektů

20 01 39

O

Plasty

Odpad z celého areálu

20 01 40

O

Kovy

Odpad z celého


33


Katalogové Kategorie číslo

Název druhu odpadu

Vznik areálu

20 02 01

O

Biologicky rozložitelný odpad


20 03 01

O

Směsný komunální odpad


Vysvětlivky: O ostatní odpad N nebezpečný odpad

S upotřebenými zářivkami musí být nakládáno dle ustanovení § 38 zákona č.185/2001 Sb. a zajištěn zpětný odběru použitých výrobků. Komunální odpad + vytříděné složky se skladují v uzavíratelných kontejnerech a smluvně zajištěná firma oprávněná k nakládání s odpady zajišťuje jejich odstranění (osoba oprávněná k nakládání s těmito druhy odpadů ve smyslu § 4 a § 12 zákona č.185/2001 Sb.). Nakládání s odpady během provozu záměru musí být řešeno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v souladu s příslušnými prováděcími předpisy. Dle § 11 zákona 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má každý v rozsahu své působnosti povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Odpady vznikající při ukončení provozu záměru Odstranění objektů, budov a zpevněných ploch musí být realizováno dle požadavků platných legislativních předpisů. Během ukončení provozu záměru budou vznikat odpady charakteru konstrukčních prvků (např. těsnících fólií, potrubí, kabely aj.). Dále budou vznikat úlomky cihel, střešních krytin, betonu, nevyužité části kovových konstrukcí (železo, ocel, směsné kovy, atd.). Ve fázi ukončení provozu záměru bude vznikat i komunální odpad, který bude tříděn na využitelné složky – plasty, sklo, papír. Předpokládá se zapojení do systému sběru komunálního odpadu obce. Vznikající odpady budou v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny nebezpečnými látkami, bude s těmito odpady nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Odpady vznikající během ukončení provozu záměru budou odděleně shromažďovány ve sběrných nádobách a kontejnerech, po jejich naplnění budou tyto EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

34


odpady předávány k využití či k odstranění. Případně vznikající nebezpečné odpady budou také tříděny dle jednotlivých druhů, shromažďovány odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu a zabezpečených tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo k úniku škodlivin ze shromážděných odpadů. Shromažďovací nádoby musí být označeny v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. V případě shromažďovacích nádob s nebezpečnými odpady musí být tyto nádoby opatřeny katalogovým číslem, názvem odpadu, symboly nebezpečnosti a osobou zodpovědnou za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. V blízkosti shromažďovacího místa či prostředku nebezpečných odpadů nebo na nich musí být umístěn identifikační list nebezpečných odpadů. U odpadu, u kterého nelze vyloučit kontaminaci nebezpečnými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpečných vlastností odpadů dle zákona 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. U odpadů potenciálně kontaminovaných se provede test na vyloučení nebezpečných vlastností a to akreditovanou laboratoří. Odběr odpadu provede pověřená osoba (dle vyhlášky č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů), podle výsledku hodnocení bude navržen způsob nakládání s těmito druhy odpadů. Původce odpadů zajistí vedení evidence o množství vznikajících odpadů a další nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy. Přesná specifikace odpadů vznikajících v průběhu ukončení provozu není v současné době možná, bude upřesněna v prováděcích projektech, kde budou uvedeny jednotlivé druhy odpadů, jejich předpokládané množství a způsob shromažďování, třídění, odstranění či využití. Očekávané druhy odpadů vznikajících během ukončení provozu záměru jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. č. 4: Předpokládané druhy odpadu vznikající při ukončení provozu záměru Katalogové číslo

Kategorie

Název druhu odpadu

08 01 11

N

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

08 01 12

O

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11

08 01 17

N

Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

08 04 09

N

Odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organické rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

08 04 10

O

Jiná odpadní lepidla a těsnící materiály neuvedené pod číslem 08 04 09

12 01 20

N

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály


35


Katalogové číslo

Kategorie

Název druhu odpadu obsahující nebezpečné látky

12 01 21

O

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20

13 02 05

N

Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje

15 02 02

N

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

17 01 01

O

Beton

17 01 02

O

Cihly

17 01 03

O

Tašky a keramické výrobky

17 01 06

N

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

17 01 07

O

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

17 02 01

O

Dřevo

17 02 02

O

Sklo

17 02 03

O

Plasty

17 02 04

N

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

17 03 02

O

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 04 02

O

Hliník

17 04 05

O

Železo a ocel

17 04 07

O

Směsné kovy

17 04 09

N

Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami

17 04 11

O

Kabely neuvedené pod 17 04 10

17 05 03

N

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

17 05 04

O

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 05 05

N

Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky

17 05 06

O

Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05

17 06 03

N

Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

17 06 04

O

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

17 09 04

O

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

20 01 01

O

Papír a lepenka


36


Katalogové číslo

Kategorie

Název druhu odpadu

20 01 02

O

Sklo

20 01 39

O

Plasty

20 03 01

O

Směsný komunální odpad

Vysvětlivky: O ostatní odpad N nebezpečný odpad

4. Hluk, vibrace a záření SKI areál Černý Důl je v provozu pouze v zimní sezóně – v denní době. V noční době probíhá pouze úprava sjezdovek. Ve zbývajícím čase jsou prváděny pouze opravy a údržba zařízení. Možné zdroje hluku: SO-01 Lanová dráha „Saxner“ SO-02 Lanová dráha „U Lomu“ SO-03 Lyžařský vlek „Bönischovy Boudy“

3 místné sedačky, pohon dole 3 místné sedačky, pohon dole 2 místný, pohon dole

Dále jsou to: lyžařský vlek „Veronika“ 1 místný, pohon nahoře lyžařský vlek „Skalka“ 2 místný, pohon nahoře lyžařský vlek „U Hřbitova“1 místný, pohon nahoře, umělé zasněžování - NE Mimo sjezdovku „Hřbiťák“ je pro celý areál zajištěno umělé zasněžování – je zajištěno 10 sněžnými mobilními děly Latemar M18, rozvoz na místě působení zajišťují dvě sněžné rolby Kässbohrer PD 300 D. Zařízení na obsluhu a údržbu areálu:

10 x sněžné dělo – umístění dle potřeb 2 x sněžná rolba – pohyb v areálu

Doprava: doprava po veřejných komunikacích – vozidla zaměstnanců, obslužná vozidla (zásobování, odvoz odpadu, …), vozidla návštěvníků parkoviště – veřejná, u hotelů a penzionů, odstavná plocha (v areálu) Areál nemá vlastní parkoviště – doprava (včetně parkování) je zajištěna pouze veřejnými a obecními komunikacemi. Modelové body jsou umístěny na hranici nejbližšího CHVPS, výpočet je proveden pro výšku 3 m nad terénem (viz následující tabulka).


37


Tab. č. 5: Umístění modelových výpočtový bodů Číslo bodu 1 2 3

Umístění 2 m od západní fasády domu RD č.p. 235 2 m od jižní fasády domu RD č.p. 250 2 m od severní fasády domu RD č.p. 201

4

2 m od východní fasády domu RD č.p. 45

5

2 m od západní fasády domu RD č.p. 79

6

2 m od východní fasády domu RD č.p. 249

CHVPS

Umístění modelových bodů je zakresleno v obr. č. 1 v hlukové studii a v její příloze Umístění modelových bodů je zakresleno v příloze

Druh prostoru CHVPS CHVPS CHVPS CHVPS CHVPS CHVPS

chráněný venkovní prostor staveb

Etapa provozu záměru Stacionární zdroje A – Letní období V posuzované lokalitě není žádný významný stacionární zdroj hluku. B – Zimní období Zdrojem hluku zde jsou: v denní době – jednotlivé lyžařské vleky a sedačkové lanovky – s ohledem na posuzovaný chráněný venkovní prostor jsou to především pohonné jednotky uvedených vleků a lanovek v denní i noční době – 10 x sněžné dělo a 2 x sněžná rolba U vleků a lanovek se jedná o stacionární zdroje s neměnným umístěním. U sněžných děl a rolb se jedná o stacionární zdroje hluku, které jsou umístěny (a využívány) dle potřeb v celém prostoru SKI areálu. Standardně je osm sněhových děl využíváno ve spodní části SKI areálu, zbývající dvě děla v horní, samostatné části areálu – Bänischovy boudy. Rolby jsou využívány k úpravě SKI areálu a k přemísťování sněžných děl. Poznámka: nafta pro sněžné rolby je dopravována kanystry (ve SKI areálu není žádný sklad pohonných hmot). V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny zadané stacionární zdroje hluku do modelového výpočtu – zdroje uvedené v jednotlivých tabulkách nejsou v provozu současně. V tab. č. 6 jsou uvedeny stacionární zdroje hluku, které jsou v provozu pouze v denní době, v tab. č. 7 pak stacionární zdroje hluku, které jsou v provozu v denní a v případě potřeby i v noční době. Rozmístění zadaných stacionárních zdrojů hluku je zakresleno v obrázcích v příloze na konci hlukové studie (příloha č. 7). Poznámka: sjezdovka „Hřbiťák“ se nezasněžuje.


38


Tab. č. 6: Stacionární zdroje hluku zadané do modelového výpočtu – denní doba (provoz SKI areálu – vleků a lanovek = zimní období 1) Zdroj Umístění 1 2 3 4, 5 6 7 1)

pohon sedačkové lanovky „U lomu“ pohon sedačkové lanovky „Saxner“ pohon lyžařského vleku „Veronika“ 2 x pohon lyžařského vleku „Hřbiťák“ pohon lyžařského vleku „Bänischovy boudy“ pohon lyžařského vleku „Skalka“

LWA [dB] 92,6 1) 92,6 1) 73,0 85,0 85,0 85,0

Výška [m] 5 5 3 4 4 4

hodnoty odvozené od naměřených hodnot v modelovém/měřícím bodě č. 1-3

Tab. č. 7: Stacionární zdroje hluku zadané do modelového výpočtu – denní doba (provoz SKI areálu – sněžná děla a sněžné rolby = zimní období 2) Zdroj Umístění 8 sněžné dělo ve středu sjezdovky „Veronika“ 9-15 sněžná dělo ve spodní a dojezdové části sjezdovky „U lomu“ 16 sněžná rolba – na sjezdovce „Veronika“ sněžná rolba – ve spodní, dojezdové části sjezdovky 17 „U lomu“ 1)

2)

3)

93,0 1) 93,0 1) 85,0 2)

Výška [m] 1,5 1,5 1,5

88,0 3)

1,5

LWA [dB]

hodnota LWA = 93,0 dB je přepočítána z akustických parametrů dodávaných ke sněžným dělům, kdy LpAeq = 60 – 63 dB (dle typu) ve vzdálenosti 20 m od čelní strany děla (přepočet proveden pro LpAeq = 63 dB) hodnota LWA = 97 dB je přepočítána na 0,5 hodiny provozu rolby (pro výpočet v Hluk+), hodnota přebrána z internetu pro rolbu Kässbohrer a max. otáčky motoru hodnota LWA = 97 dB je přepočítána na 1,0 hodiny provozu rolby (pro výpočet v Hluk+), hodnota přebrána z internetu pro rolbu Kässbohrer a max. otáčky motoru

Dopravní zdroje A – Letní období Posuzovaný záměr není v provozu. Jedná se o dopravu po silnici II/297 – úsek Čistá (napojení na I/14) – Svoboda na Úpou (napojení na II/296). Na vybraných komunikacích bylo v roce 2005 ŘSD provedeno oficiální statistické šetření intenzity dopravy. Sčítání bylo provedeno v letních měsících. Výsledky jsou uvedeny na www.rsd.cz. B – Zimní období Posuzovaný záměr je v provozu. Vozidla nezajíždějí, ani neparkují v areálu SKI centra, využívají pouze veřejné a obecní komunikace a obecní parkoviště. V zimním období se na silnici II/297 navyšuje intenzita dopravy a to vlivem provozu SKI areálu. Cca 60 % osobních vozidel přijíždí ze směru Svoboda nad Úpou a cca 40 % ze směru Čistá.


39


Návštěvníci parkují na vymezených parkovacích plochách:

odstavná plocha (pod areálem) – patřící obci do 250 míst parkovací místa u hotelů a penzionů do 150 míst parkovací místa veřejná v obci do 220 míst

Pro následující modelové výpočty je uvažováno: doprava bude navýšena v denní době (0600 – 2200 hod) doprava bude navýšena o 620 průjezdů vozidel (kapacita parkovacích míst navýšena na dvojnásobek – příjezd a odjezd vozidel) 60 % osobních vozidel návštěvníků přijíždí ze směru Svoboda nad Úpou, 40 % vozidel návštěvníků ze směru Čistá parkovací místa veřejná v obci – na centrálním náměstí 50 osobních vozidel (= 100 průjezdů=příjezd a odjezd) parkovací místa na odstavné ploše pod SKI areálem – 250 vozidel zbývající parkovací místa – obecní, u hotelů a penzionů nejsou do modelového výpočtu zahrnuta – jsou umístěna mimo posuzovanou oblast – jsou zahrnuta pouze do celkového navýšení dopravy na silnici II/297 Tab. č. 8: Intenzita dopravy na silnici II/297 – zadaná do modelového výpočtu Směr Čistá OS NA 1604 188

Rok 2005 1) Letní období (záměr mimo 1780 provoz) – 2010 2) Navýšení dopravy v zimním +248 období 3) Zimní období (záměr v provozu) 2028 – 2010 1) 2)

3)

Směr Svoboda nad Úpou Celkem OS NA Celkem 1792 1604 188 1792

207

1987

1780

207

1987

0

+248

+372

0

+372

207

2235

2152

207

2359

viz www.rsd.cz doprava navýšena růstovými koeficienty ŘSD pro rok 2010; pro osobní vozidla 1,11 a pro nákladní vozidla 1,10 uvedená doprava je v programu Hluk+ přičtena k dennímu podílu dopravy

Tab. č. 9: Intenzita dopravy na silnici mezi II/297 a odstavnou plochou pod SKI areálem 1) – zadaná do modelového výpočtu

OS

NA

úsek náměstí – odstavná plocha Celkem OS NA Celkem

120

0

120

100

0

120

600

0

600

500

0

500

úsek II/297 – náměstí Letní (záměr mimo provoz) Zimní (záměr v provozu) 1)

období období

tato doprava je zadána pro denní dobu (na této komunikaci není uvažováno s nočním provozem)


40


Tab. č. 10: Kapacita parkovišť – zadaná do modelového výpočtu

Letní (záměr mimo provoz) Zimní (záměr v provozu) 1)

parkovací náměstí období 10 1)

plochy

na odstavná plocha pod SKI areálem 50 1)

období 50

250

je uvažováno s 20 % využitím parkovacích ploch

Etapa ukončení záměru Emise hluku do okolí areálu během odstraňování objektů lze velmi těžko v daném stupni projektové přípravy stanovit, protože nejsou známy základní údaje pro výpočet - skladba a počty stavebních mechanismů, časová součinnost a délka nasazení strojů, harmonogram, postup a technologie výstavby, atd. Nejhlučnější etapa ukončení provozu bude při zahájení demoličních prací. Výsledná emise hluku bude odvislá od konkrétního nasazení jednotlivých stavebních strojů a jejich případná kumulace. Vibrace Hlavními faktory, které určují intenzitu vibrací, je intenzita dopravy na příjezdových komunikacích a stav geologického podloží. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších obytných objektů od místa záměru se přenos vibrací z provozu záměru do těchto objektů nepředpokládá. Při jízdě nákladních aut (popř. mechanismů) po komunikaci vznikají tzv. dopravní otřesy. Jejich velikost je dána typem vozidla (mechanismu), úrovní jeho technického provedení a technického stavu, zrychlením i kvalitou povrchu vozovky. Tyto otřesy se šíří v podloží, obvykle se však projevují pouze několika metrů od liniového zdroje. Vzhledem k očekávanému přírůstku ke stávající intenzitě dopravy se nepředpokládá, že by otřesy vyvolané průjezdem obslužné dopravy záměru byly příčinou statických poruch staveb situovaných v blízkosti využívané příjezdové komunikace. Záření radioaktivní, elektromagnetické Posuzovaný záměr není zdrojem radioaktivního, elektromagnetického a jiného záření. Hluková studie je součástí přílohy č. 7 tohoto oznámení.

5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Z běžného provozu lyžařského areálu, při dodržování legislativních předpisů a dále navržených opatření nevyplývají pro pracovníky, obyvatele a životní prostředí v okolí areálu žádná významná rizika. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

41


Riziko bezpečnosti provozu a lokálního znečištění životního prostředí by tedy představoval pouze případ mimořádné události (v důsledku technické závady či selhání lidského faktoru, při nevhodné organizaci, nekázni apod.). Za nejzávažnější mimořádné události z hlediska negativního vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel lze považovat únik závadných látek a požár. Únik závadných látek Potenciálním zdrojem ohrožení a kontaminace povrchových a podzemních vod a půdy (popř. geologického podloží) by se mohly stát nebezpečné látky používané k pohonu a k údržbě roleb (motorová nafta, oleje, mazadla atd.) a odpadní vody. Používané instalace a technologická zařízení se budou pravidelně kontrolovat a udržovat v rozsahu dle požadavků dodavatele a platné legislativy. V zimním období se po areálu pohybují pouze dvě rolby (Kässbohrer PD 300 D), u kterých se palivo doplňuje dle potřeby dovezenými kanistry. Osoba, která bude zabezpečovat doplňování paliv musí dodržovat bezpečností opatření, aby nedocházelo k únikům pohonných hmot na nezpevněné plochy. Doplňování pohonných hmot do mechanismů a strojů bude prováděno výhradně na zpevněné ploše. Při odstavení vozidel a strojů na nezpevněné ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami. Dále je v současnosti v převodových skříních lanových drah obsažen převodový olej a to v množství – 1025 litrů za 5 let. Výměna převodového oleje bude zajišťována servisní organizací. Odčerpání náplně musí být prováděno tak, aby při náhodném úniku nemohlo dojít ke kontaminaci okolí (plocha pod převodovou skříní je zpevněná, převodová skříně při výměně náplně podložena záchytnou plechovou vanou). Používané instalace a technologická zařízení se musí pravidelně kontrolovat a udržovat v rozsahu dle požadavků dodavatele a platné legislativy. Pro případy znečištění půdy náhodnými úniky technických kapalin z roleb musí být v prostoru technického zázemí zřízen tzv. havarijní bod, zázemí musí být také vybaveno hasícími prostředky, lékárničkou pro první předlékařskou pomoc a ochrannými pomůckami pro pracovníky (pracovní a gumové rukavice, ochranný štít či brýle, gumová ochranná obuv). Prostředky pro zdolání náhodného úniku závadných látek musí být uloženy na přístupném místě. Havarijní bod musí být vybaven havarijní sudovou hydrofóbní soupravou na ropné kapaliny (obsahuje: sběrnou pevnou nádobu (např. sud s víkem), sorpční rohože, utěsňovací pastu, úložné sáčky a PE pytle na použité sorpční prostředky, plastová fólie, rukavice), sypkým sorbentem vhodným pro záchyt ropných látek, (popř. piliny), smetákem, lopatkou, kbelíkem, lopatou. V případě úniku závadných látek na nezpevněnou plochu se bude postupovat následovně: 1. 2. 3.

Ihned přerušit únik látek a odstranit možné zdroje vznícení, zachytit a zneškodnit uniklou kapalinu, odstranit a zneškodnit kontaminovanou zeminu.


42


Je nutné ihned přerušit nebo alespoň omezit únik závadných látek – dle charakteru mimořádné události (dočasně utěsnit poškozená místa, otvory či praskliny (např. utěsňovací pastou či tmelem, fóliemi, využít náhradních nádob, apod.). Také je důležité z místa odstranit možné zdroje vznícení (vypnout chod stroje či mechanismu apod.). Při úniku závadných látek na nezpevněnou plochu je nutné dle možností zabránit rozšiřování látek do míst dosud nezamořených a závadnou látku urychleně zachytit uniklou kapalinu přemístit do náhradní nádoby, zbytek zachytit pomocí savého materiálu (sypký sorbent, piliny, sorpční rohože atp.). Znečištěné sorbenty se shromáždí do označených PE pytlů nebo označených a uzavřených sudů s víkem a poté je třeba zajistit jejich odstranění. Kontaminovanou zeminu je nutné urychleně odstranit z terénu ručně (pomocí lopaty a krumpáče), nebo v případě většího rozsahu úniku vytěžit pomocí strojní mechanizace a odvézt na zabezpečenou skládku nebezpečných odpadů. S postupem při odstranění náhodného úniku závadných látek a také s provozním řádem a požárními předpisy budou pravidelně seznamováni všichni dotčení pracovníci. Pracovníci budou důkladně proškoleni i v oblasti bezpečnosti práce na pracovišti. V současné době se nevyužívají ani neskladují žádné chemické látky nebo přípravky. Pokud by se v areálu nacházely chemické látky a přípravky musí s nimi být nakládáno v intencích požadavků zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a o změně některých zákonů v platném znění. Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické musí být zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (dle § 44 b). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně 1 x za rok a o tomto proškolení musí být pořízen písemný záznam. Požár Požár představuje ohrožení vzhledem k nahromadění hořlavých látek (vybavení prostor). Riziko požáru je možné uvažovat např. vlivem poruchy elektroinstalací, vlivem poruchy instalovaných zařízení, havárií apod. Při požáru by mohly unikat do ovzduší toxické zplodiny hoření, mohlo by dojít u některých škodlivin k překročení jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Dále by mohla být kontaminována půda a podzemní voda použitím hasebných prostředků. Vliv působení potenciálních mimořádných událostí lze označit za krátkodobý. Jako zdroj požární vody je do lyžařského areálu přivedena voda v rámci SO-07 Přípojka pitné vody. Požární hydrant je před společným objektem trafostanice a čerpací stanice VT. Jako alternativní zdroj vody by bylo možné využít zasněžovací systém včetně jeho rozvodů. Jednotlivé stavební objekty a jednotlivé stavby jsou navrženy v souladu s platnými ČSN a předpisy z hlediska požární ochrany v době jejich vzniku.


43


K objektům ve spodní části areálu je zajištěn příjezd požární techniky po zpevněných místních komunikacích. K objektům v horní části areálu je omezený příjezd požární techniky – částečně po zpevněných místních komunikacích, částečně po horských loukách. Pro objekty ve spodní části areálu je zajištěna požární voda z požárního hydrantu před společným objektem trafostanice a čerpací stanice VT. Pro objekty v horní části areálu není zajištěna požární voda. Jako alternativní zdroj požární vody by bylo možné využít zasněžovací systém. Jednotlivé stavební objekty a jednotlivé stavby jsou dále vybaveny v souladu s platnými ČSN a předpisy z hlediska požární ochrany ručními hasícími přístroji. Dále je pro tyto stavební objekty a stavby investorem zpracován požární řád.


44


C. ÚDAJE O STAVU V DOTČENÉM ÚZEMÍ

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1. Dosavadní využívání a priority jeho trvale udržitelného využívání Lyžařský areál Špičák je situován na svazích vrcholu Špičák. Přístup do centrální části lyžařského areálu je po místní komunikaci z náměstí v Černém Dole. Areál je komunikačně propojen jednotlivými přepravními zařízeními. Zájmové území lyžařského areálu je v jižní části krkonošského krystalinika. V blízké okolí areálu probíhala v minulosti důlní činnost. Před zahájením prací na jednotlivých stavebních objektech byl proveden geologický průzkum území. Stavba se nenachází v záplavovém území. Lyžařský areál je situován v ochranném pásmu KRNAP, horní část LV „Bonischovy Boudy“ zasahuje do 3. zóny KRNAP. Areál zasahuje do ochranného pásma lesa (50 m). Předpokladem trvale udržitelného využívání tohoto území při provozu je respektování všech požadavků daných legislativou v oblasti životního prostředí a ochrany zdraví obyvatelstva.

2. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Zájmová lokalita se částečně nachází (severní část území) v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše. Západně od obce se nachází vápencový lom, lom se bezprostředně v areálu lyžařského střediska nenachází. V areálu dochází pouze k minimálnímu nakládání s látkami závadným vodám dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění. Nejsou zde využívány žádné chemické přípravky ani látky.

3. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

45


Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Interakční prvky jsou základní stavební částí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňující funkce ekosystémů krajiny. Interakční prvky jsou tvořeny např. okraji lesa, porosty na mezícch, doprovodnou liniovou zelení, skupinou stromů aj. Z hlediska nadregionálního se na katastrálních územích Černého Dolu nachází nadregionální biocentrum 85 Prameny Úpy a nadregionální biokoridor K 28 Prameny Úpy – Adršpašské skály – osy koridoru mezofilní bučinné a horské. Na tyto navazují regionální biocentra a biokoridory. Místní územní systém ekologické stability byl pro řešené území zpracován v roce 1996, jeho koncepce byla zapracována do návrhu územního plánu s cílem chránit stávající prvky ÚSES a vyčlenit potřebné plochy pro prvky navržené. Prostor navrhovaného záměru je mimo prvky ÚSES, není tedy nezbytné se popisem ÚSES dále podrobněji zabývat. Pouze se nachází v ochranném pásmu NRBK. Západně od areálu je situován regionální biokoridor „Černý Důl – Lázně“, do tohoto biokoridoru je vloženo RBC „Černý Důl“. Biocentrum je situováno do lesního komplexu mezi osadami Černý Důl a Horní Lánov. V těsné blízkosti vápencového dolu. Funkčním základem biocentra jsou velmi kvalitní bučiny na prudších svazích převážně severní expozice nad Pekelským potokem s jeho levostranným přítokem. Svým charakterem, velikostí a zachovalým stavem se jedná o velmi významný segment v rámci celého ochranného pásma. Na dotčených lokalitách sjezdovek, lanovek a vleků se nachází pouze interakční prvky.


46


Obr. č. 10: Mapa nejbližších prvků ÚSES

Zvláště chráněná území, území přírodních parků Řešený záměr se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Částečně severní části sjezdovek zasahují do 3. zóny KRNAP. Celková rozloha Krkonošského národního parku činí 36 357 ha (I. zóna 4 432 ha, II. zóna 4 000 ha, III. zóna 27 925 ha). Ochranné pásmo zaujímá plochu 18 430 ha. Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963 a jeho celková výměra je 54.969 ha. Území Krkonošského národního parku je rovněž biosférickou rezervací UNESCO (ve spojení s KPN – Karkonosskim parkem narodowym). Z hlediska ochrany přírody nejsou v dosahu navržené stavby žádná maloplošná zvláště chráněná území ani jejich ochranná pásma. V místě nejsou ani velkoplošná chráněná území, tedy chráněné krajinné oblasti nebo krajinné parky ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. Území přírodních parků se v místě záměru nevyskytují. Obr. č. 11: Mapa nejbližších zvláště chráněných území


47


Významné krajinné prvky, památné stromy Významný krajinný prvek – dle § 3 odst.1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V řešeném území lze za VKP označit všechny prvky ÚSES, vodoteče, zvláště chráněná území, lesní komplexy apod. Registrované významné krajinné prvky se v bezprostřední blízkosti řešeného záměru ani v širším okolí nevyskytují. V k.ú. Černý Důl, v centru obce u potoka Čistá (č.p. 1128) se nachází vrba křehká (Salix fragilis L.), která byla vyhlášena za památný strom. Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Řešený záměr je součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti Krkonoše. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění je přílohou oznámení č. 3. Evropsky významné lokality Rozloha Evropsky významné lokality Krkonoše (CZ0524044) je 54 979,6 ha. Hranice se v zásadě kryje s vnější hranicí ochranného pásma KRNAP. Z Krkonoš je popsáno přes 1 250 druhů cévnatých rostlin, které se vyskytují celkem v 68 biotopech uvedených v Katalogu biotopů České republiky. Z toho je 12 biotopů prioritních naturových. Přítomné naturové biotopy se vyznačují bohatým zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což z přírodního komplexu Krkonoše činí lokalitu NATURA 2000 významnou. EVL byla zřízena k ochraně následujících typů přírodních stanovišť: 4030 Evropská suchá vřesoviště 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 4070 Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) 4080 Subarktické vrbové křoviny 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně


48


6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7110 Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně přístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem – Acer a šťovíkem horským – Rumex arifolius) 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0 Rašelinný les 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Celé zájmové území je součástí Evropsky významné lokality Krkonoše. Velká většina plochy lyžařského areálu je zarostlá lučními společenstvy, která patří k předmětům ochrany EVL. Podle výsledků mapování biotopů, které realizovala Agentura ochrany přírody ČR (obr. 3 v biologickém hodnocení), se na většině ploch nachází biotop T1.2 – Horské trojštětové louky, který v pojetí klasifikace přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 odpovídá stanovišti 6520 - Horské sečené louky. Na sjezdovce Hřbiťák se nachází biotop T1.1 - Mezofilní ovsíkové louky, který odpovídá stanovišti 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Při horním okraji sjezdovky Hřbiťák je vymapován biotop T2.3B - Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce, ten v pojetí klasifikace Natura 2000 představuje stanoviště 6230 - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech. Všechny uvedené typy přírodních stanovišť patří k předmětům ochrany EVL Krkonoše. Stanoviště 6230 - Druhově bohaté smilkové louky je dokonce prioritním předmětem ochrany. V dolní části sjezdové trati u lanovky Saxner je vymapován biotop T1.3 – poháňkové pastviny, tento typ stanoviště však nepatří k předmětům ochrany EVL Krkonoše. Ptačí oblasti Ski areál Černý Důl se nachází v ptačí oblasti „Krkonoše“ (kód lokality CZ 0521009) o rozloze 40 906,53 ha. Ptačí oblast Krkonoše tvoří celý národní park spolu s částmi jeho ochranné zóny. V 90. letech bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků s prokázaným, pravděpodobným nebo možným hnízděním. Hlavním předmětem ochrany je chřástal polní, čáp černý, datel černý, lejsek malý, slavík modráček, sýc rousný a tetřívek obecný. Hodnocený lyžařský areál zasahuje do území PO jen svou severní částí. Jediný druh, který je předmětem ochrany PO a zároveň obývá výhradně luční porosty, je chřástal polní (Crex crex). Relativně suché svahové louky nejsou pro tohoto ptáka právě optimálním biotopem. Jeho trvalou přítomnost v zájmovém území však prakticky vylučuje pastva dobytka, k níž jsou zdejší louky využívány. Z dalších


49


předmětů ochrany PO byl v okolních lesích zaznamenán výskyt datla černého (Dryocopus martius) a není vyloučen ani výskyt sýce rousného (Aegolius funereus).

Obr. č. 12: Mapa nejbližších Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Městys Černý Důl leží v údolí potoka Čisté na úpatí Krkonoš 6,5 km východně od Vrchlabí ve výšce 684 m. n. m. Název vznikl patrně díky poloze uprostřed hlubokých černých lesů. Městys se stával z několika částí, z městyse Černý Důl, obce Nová Ves a tzv. III. horského dílu, což bylo uskupení horských bud Bobí, Böhnischovy, Hrnčířské, Liščí a Spieglovy boudy, zvané také Na Zrcadle. Po celou svoji historii je obec úzce spjata s obcí Nová ves. K jejich formálnímu spojení pod názvem Černý důl došlo na konci roku 1902. Nejstarším dílem byla Nová Ves, první zmínka o ní pochází již z roku 1489. Byla to ves lánového typu rozložená na obou březích potoka Čisté. Vznik Černého Dolu souvisí s počátky těžby rud v Krkonoších. Počátky obce jsou úzce spjaty s rozvojem těžby drahých kovů a železné rudy. Osada Gottes Hilf, nazvaná podle jednoho z dolů, byla roku 1564 povýšena na městečko s novým názvem Černý důl. O to se postarala Eustachi z Gendorfu, která také zajistila pro nový městys různé svobody a práva. Když byla po třicetileté válce ukončena těžba v dolech, našlo si obyvatelstvo nové zdroje obživy. Především plavení dřeva, plátenictví, zemědělství a chov dobytka. Od poloviny 19. století se začíná ve městě rozvíjet průmyslová výroba. Již v 18. se začal těžit vápenec, k němu později přibyla i vápenka a zpracování mramoru. Rozvíjí se i další obory – pily, výroba šindelů, brusírna dřeva, tkalcovství. Výskyt archeologických nalezišť na posuzované lokalitě se nepředpokládá (jde o stavby již postavené a zkolaudované).


50


Území hustě zalidněná Kromě lokality „Hřbiťák“, která je situována v severovýchodní části obce se Lyžařský areál Černý Důl – Špičák nachází severozápadně od obce Černý Důl. V příloze oznámení č. 1 je přiložen výkres situace záměru. V území převládá rozptýlená výstavba – převážně ubytovacích a komerčních objektů, částečně i objektů trvalé obytné zástavby. V obci Černý Důl je k trvalému pobytu přihlášeno 791 obyvatel, z toho je 335 mužů nad 15 let, 74 chlapců do 15 let, 330 žen nad 15 let, 52 dívek do 15 let. Stav je prezentován k 29. srpnu 2008 (zdrojem informací je Ministerstvo vnitra ČR). Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) Posuzovaná lokalita nepatří mezi hustě zalidněná území. Vzhledem k tomu, že lokalita nebyla v minulosti průmyslově využívána, nejsou zde známy žádné havárie většího rozsahu ani případ nezabezpečeného skladování látek ohrožujících životní prostředí či zdraví obyvatelstva (herbicidy, pesticidy apod.), můžeme vyloučit přítomnost starých ekologických zátěží (Geoportal CENIA).

II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 1. Ovzduší 1.1 Klimatické faktory Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do mírně teplé oblasti CH7. Pro tuto oblast je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Podrobnější charakteristiky této klimatické oblasti jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. č. 11: Klimatické charakteristiky oblasti CH7 Charakteristiky

Klimatická oblast CH7

Počet letních dnů

10 - 30

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C

120 - 140

Počet mrazových dnů

140 - 160

Počet ledových dnů

50 - 60

Průměrná teplota v lednu v °C

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci v °C

15 - 16

Průměrná teplota v dubnu v °C

4-6

Průměrná teplota v říjnu v °C

6-7


51

Lyžařský areál Černý Důl - Špičák _________________________________________________________________________________________ Charakteristiky

Klimatická oblast CH7

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm

120 - 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

500 - 600

Srážkový úhrn v zimním období v mm

350 - 400

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

100 - 120

Počet dnů zamračených

150 - 160

Počet dnů jasných

40 - 50

Meteorologickou situaci pro potřebu rozptylové studie popisuje větrná růžice, která udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Pro výpočet rozptylové studie byla použita větrná růžice pro lokalitu Černý Důl. Odborný odhad větrné růžice zpracoval ČHMÚ Praha. Zobrazení větrné růžice je v příloze rozptylové studii č. 2. Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má jihozápadní vítr s 39,50 %. Četnost výskytu bezvětří je 1,10 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 46,63 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat v 45,57 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 7,80 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 24,29 % případů. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky.

Tab. č. 12: Třídy stability atmosféry Třída stability

Rozptylové podmínky

I

silná inverze, velmi špatný rozptyl

1,7

II

inverze, špatný rozptyl

1,7

5

III

slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky

1,7

5

11

IV

normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5

11

V

labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7

5


Výskyt tříd rychlosti větru [m/s]

52


Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability). Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní. V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. 1.2. Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Posuzovaná lokalita nepatří mezi oblasti ze zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení MŽP ČR– vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006. Nejbližší měřící stanice benzenu, PM10 a NO2 se nachází v Královéhradeckém kraji. Měřící stanice: Oxidy dusíku (NO2) V Královéhradeckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí v 9 měřících stanicích, nejbližší měřící stanice se nachází v Hradci Králové. Trutnov - Mládežnická, stanice č. 1504 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 – 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, městská, obytná, nadmořská výška: 432 m, datum vzniku: 01.01.2004 - stanovení repr. konc. pro osídlené části území.


53


Vrchlabí, stanice č. 1496 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 – 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná, nadmořská výška: 482 m, datum vzniku: 01.07.2003 stanovení repr. konc. pro osídlené části území, určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva.

Tab. č. 13: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2007 na stanicích č. 1504 a č. 1496 Hodinové hodnoty Stanice č.

Max.

19 MV

VoL

50% Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98% Kv

Datum

88,4

43,6

0

9,4

30,8

28.3.

28.11.

0

31,9

17.11.

Jednotka

µg/m3

1504

Denní hodnoty

51,0

µg/m3

1496

95% Kv

23,3

23,3

13.2.

Limity pro rok 2007 hodinový limit hodinová mez tolerance

3

200,0 µg/m 3 30,0 µg/m

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

9,8

15,3

8,2

7,5

16,1

11,8

5,84

355

27,8

85

87

91

92

10,5

1,59

3

8,9

13,8

7,8

6,9

12,1

10,1

7,12

359

30,6

90

90

90

89

8,1

2,01

2

3

roční limit roční mez tolerance

40,0 µg/m 3 6,0 µg/m

PM10 V Královéhradeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1504 Trutnov – Mládežnická a stanice č. 1496 Vrchlabí (charakterizace stanic je uvedena výše v textu).

Tab. č. 14: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2007 na stanicích č. 1504 a č. 1496 Hodinové hodnoty Stanice č.

Jednotka

1504

1496

µg/m3

Denní hodnoty

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

36MV

VoL

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

Datum

VoM

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

528,3

50,5

16,1

78,8

37,5

13

16,4

25,2

20,4

13,2

21,6

20,0

12,36

358

24.3.

255,3

63,1

23.3.

11.10.

13

54,1

85

90

91

92

16,9

1,80

3

92,0

37,0

14

16,0

25,1

17,6

11,0

23,5

19,3

14,04

363

24.3.

24.4.

14

63,0

89

91

92

91

15,1

2,10

1

µg/m3

Limity pro rok 2007: denní limit

3

50,0 µg/m

roční limit

3

40,0 µg/m

Benzen V Královéhradeckém kraji se monitoring benzenu provádí pouze na měřících stanicích č. 396 a č. 1503 v Hradci Králové. Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z těchto stanic pro posuzovanou lokalitu použít. Stanice s reprezentativností


54


stovky až desítky km jsou umístěny v Mikulově, Rudolticích v Horách a v Košeticích Pelhřimov. Košetice, stanice č. 1562 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionání, nadmořská výška: 535 m, datum vzniku: 01.01.1985.

Tab. č. 15: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky benzenu naměřené v roce 2007 na stanicích č. 1562 Látka BZN

Měsíční koncentrace

Jednotka µg/m3

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

0,33

0,70

0,62

0,27

0,16

0,20

0,12

0,18

0,35

0,67

0,74

1,15

Limity pro rok 2007: roční limit Vysvětlivky k tabulkám č. 13 – 15: 50 % Kv 95 % Kv 98 % Kv 99,9 % Kv X1q, X2q, X3q, X4q C1q, C2q, C3q, C4q čtvrtletí X XG S SG N dv 36 MV VoL VoM Xm mc

3

5,0 µg/m

roční mez tolerance

Roční průměr 0,46

3

3,0 µg/m

50 % kvantil 95 % kvantil 98 % kvantil 99,9 % kvantil čtvrtletní aritmetický průměr počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané roční aritmetický průměr roční geometrický průměr směrodatná odchylka standardní geometrická odchylka počet měření v roce doba trvání nejdelšího souvislého výpadku 36. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV + MT měsíční aritmetický průměr měsíční četnost měření

Pro posouzení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě lze rovněž použít hodnoty uvedené v rozptylové studii zpracované v rámci Krajského programu snižování emisí Královéhradeckého kraje (příloha J). Rozptylová studie hodnotila stávající stav prezentovaný rokem 2001 a výhledový stav k roku 2010. Do výpočtu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Královéhradeckého kraje a zdroje ze sousedních krajů v pásmu minimálně 5 km od hranice kraje. V příloze č. 3 v rozptylové studie (Imisní charakteristiky) jsou znázorněny maximální hodinové imisní koncentrace NO2 pro stávající (2001) a výhledový (2010) stav, průměrné roční imisní koncentrace NO2 pro stávající a výhledový stav a průměrné roční imisní koncentrace benzenu pro stávající stav. Imisní koncentrace PM10 nebyly v rozptylové studii zpracované v rámci Krajského programu snižování emisí uvažovány.


55


Z obrázku, kde je uvedeno pole maximálních hodinových koncentrací pro současný stav, lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout imisní koncentrace NO2 okolo 30 µg/m3. Z obrázku, kde je uvedeno pole maximálních hodinových koncentrací pro výhledový stav, lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout imisní koncentrace NO2 okolo 20 µg/m3. Roční imisní koncentrace NO2 pro stávající stav (rok 2001) lze odhadnout okolo 1,5 µg/m3, pro výhledový stav (rok 2010) okolo 0,6 µg/m3. Roční imisní koncentrace benzenu pro stávající stav (rok 2000) lze odhadnout okolo 0,02 µg/m3, pro výhledový stav nejsou imisní koncentrace benzenu uvedeny. Rozptylová studie je přílohou oznámení č. 6.

2. Geofaktory Podle regionálního geomorfologického členění České republiky je území součástí: provincie: Česká Vysočina, soustavy: Krkonošsko – jesenická soustava, podsoustavy: Krkonošská podsoustava celku: Krkonoše, podcelku: Vrchlabská vrchovina, okrsku: Lánovská vrchovina. Lánovská vrchovina Okrsek ve střední a západní části Vrchlabské vrchoviny; plochá vrchovina o ploše 26,96 km2. Složená z chlorit-sericitických fylitů a grafit-sericitických fylitů ponikelské skupiny krkonošského krystalinika. při jižním úpatí se uplatňují permokarbonské jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Nejnižší tektonický stupeň při jižním okraji Krkonoš, místy hřebenovitého rázu, oddělený subsekventními údolími od Krkonošských rozsoch, rozčleněný údolními zářezy Labe, Malého Labe a Čisté. Podle Culka (1996) se řešený záměr nalézá v přechodné, nereprezentativní zóně. Ze severu je území ovlivňováno Krkonošským bioregionem 1.68. Krkonoše mají charakteristický reliéf kerné hornatiny se zbytky zarovnaného povrchu na temenech pohoří. Svahy jsou rozčleněny hlubokými erozními údolími. Na řadě míst na severovýchodních, východních a jihovýchodních svazích jsou vytvořeny ledovcové kotle – kary se strmými, asi 300 m vysokými skalnatými stěnami, tzv. jámy. Tyto kary přecházejí do ledovcových údolí – trogů, hlubokých až 600 m (Obří důl). Na jejich opačném konci se nacházejí zpravidla nápadné čelní morény. Na náhorní plošině vystupují místy drobné skalní útvary a balvanová moře z odolných hornin. Zvětraliny na plošinách nesou stopy mrazového třídění. Významný je ostrý skalnatý kvarcitový hřeben Kozích hřbetů, odlišný od ostatních plochých hřbetů.


56


Geologie a hydrogeologie Krkonošský bioregion má poměrně pestrou geologickou stavbu, uspořádání v pruzích směru západ – východ. V pohraničním hřbetu žuly až granodiorirty, většinou hrubozrnné. Silněji metamorfované horniny – svorové ruly až svory – budují Sněžku a obecně převažují na východě. Na jihu jsou lemované ortorulami a kvarcity, a to v oblasti Zadní Žalý – Černá hora. Kvartérní sedimenty mají v oblasti poměrně malé rozšíření vzhledem k horskému, tj. denudačnímu charakteru oblasti. Větší plochy zaujímají jen deluviální hlinitokamenité svahové sedimenty v závěru pramenních mís či na úpatí plošších svahů. Pedologie Na pohraničním hřbetu a vyšších svazích pohoří převládají kambizemní podzoly, na jižnějších (českých) hřbetech humuso-železité podzoly, často zrašelinělé. Na obou hřbetech přecházejí podzoly do podzolových rankerů a litozemí. Na plošinách a ve sníženinách jsou vyvinuty značné plochy organozemí typu vrchovišť. V nižších částech po obvodu pohoří jsou dystrické kambizemě. Všechny řešené objekty jsou na stávajících pozemcích. Areál je situován na pozemcích ZPF, PUPFL a ostatní plocha. Nedojde k záboru nových ploch kategorie ZPF ani PUPFL. Výčet parcelních čísel a parcely u kterých bylo žádáno vyjmutí půd ze ZPF je uveden v kapitole B.II.1. Zábor půdy.

3. Hydrologie Území je relativně bohaté na infiltraci srážkové vody, avšak nemá v krystaliniku vhodnou hydrogeologickou strukturu pro rozsáhlejší akumulaci, neboť oběh podzemní vody v horninách probíhá zpravidla mělko v pásmu přípovrchového rozvolnění. V pestrém terénním reliéfu je běžným zjevem mělké zvodnění kvarterních sedimentů, vázaných na údolí potoků uzávěrovité deprese, které jsou přirozenými vodními sběrači.

Tab. č. 16: Přehled vodotečí: název toku

hydrologické plocha řád číslo povodí povodí P toku (km2)

délka toku (km)

charakteristika lesnatost povodí P/L2

Čistá

1-01-01-026

11,964

II.

7,8

0,20

4,0

Zrcadlový potok

1-01-01-027

5,287

III.

3,9

0,35

8,0

Čistá pod Zrcadlovým potokem

17,251

II.

7,8

0,28

5,0

Čistá od Zrcadlového potoka

15,399

II.


3,0

57


název toku

hydrologické plocha řád číslo povodí povodí P toku (km2)

délka toku (km)

charakteristika lesnatost povodí P/L2

po soutok s Lučním potokem Čistá po soutok s Lučním potokem

1-01-01-02

32,650

II.

16,2

0,12

4,0

Hydrologické údaje vodoteče Čistá: hydrologické číslo povodí: plocha povodí: roční úhrn srážek: odtok srážek z povodí: odtokový součinitel: specifický odtok: průměrný dlouhodobý průtok:

1-01-01-028 32,65 km2 960 mm 536 mm 0,58 16,97 l/sec/km2 0,55 m3/sec

V katastrech obce Černý Důl v současné době nejsou vymezené území zvláště ohrožené povodněmi. Průtočná kapacita koryta vodoteče Čistá je v intravilánu katastrů Černý Důl – Čistá dostatečná pro odvedení velkých vod. Vlastní území je součástí hydrogeologického masívu, tvořeného horninovými komplexy krystalinika. Hlavním kolektorem v masivu je připovrchová zóna, tj. zóna připovrchového rozvolnění horninového masívu spolu se zvětralinovým pláštěm. Sahá zpravidla do hloubek několika metrů až několika desítek metrů pod terénem, probíhá víceméně konformně s povrchem terénu a vykazuje řádově vyšší propustnost než hlubší partie horninového masívu, velmi často bez ohledu na primární petrografické rozdíly. Lyžařský areál se částečně nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše. Obr. č. 13: Zdroje pitné vody a ochranná pásma vodních zdrojů


58


4. Biologické poměry zájmového území Podle Culka (1996) se řešený záměr nalézá v přechodné, nereprezentativní zóně. Ze severu je území ovlivňováno Krkonošským bioregionem 1.68. Krkonošský bioregion zabírá nejvyšší pohoří celé hercynské podprovincie a jako jediný v ČR dostatečně vystupuje nad horní hranici lesa a má dokonale vyvinutý subalpinský stupeň a autochtonní kosodřevinou. Je tvořen žulami a krystalickými břidlicemi. Z tvarů reliéfu jsou významné vysoké hřbety a pláně s dobře vyvinutými ledovcovými kary. Biota má převážně horský hercynský ráz, jsou zde zastoupeny společenstva 5. jedlovo-bukového až 8. subalpinského, klečového vegetačního stupně a dokonce i ostrůvky přirozeného alpinského bezlesí. Potenciální vegetace je tvořena květnatými, klenovými a acidofilními horskými bučinami, přirozenými smrčinami, subalpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je obohacena mnoha relativně teplomilnými prvky v ledovcových karech, arkto-alpinskými reliktními druhy i řadou neoendemitů, např. jestřábníky a jeřábem sudetským. Netypickými částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zpravidla pouze s květnatými bučinami, nanejvýše s ostrovy acidofilních bučin. V současnosti převažující kulturní smrčiny jsou kulturní smrčiny jsou těžce poškozeny imisemi, ale alpinské trávníky, kosodřevinné porosty, malé zbytky bučin a některé louky jsou stále velmi hodnotné. Krkonoše jsou nejvyšší hercynské pohoří, jediné s úplně vyvinutou vegetační stupňovitostí od montánního až do alpinského stupně. Od sousedních bioregionů se odlišují především bohatým rozvojem horské flóry a vegetace. Rozsah nadmořských výšek zájmového území je 610 až 885 m. Dotčené území bylo navštíveno dne 23. 7. 2008, byl zde proveden biologický průzkum zaměřený na výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dalšími podklady pro hodnocení byly odborné publikace zabývajících se danou problematikou a předložená projektová dokumentace. Tento materiál může být rovněž využit jako vodítko pro zavedení opatření, která by minimalizovala vliv záměru na chráněné části přírody. Zpracovatelem biologického hodnocení byl Mgr. Jan Losík, Ph.D. Lyžařský areál se nachází převážně na horských loukách, některé stavební objekty částečně zasahují na lesní pozemky. Lyžařský areál je v provozu pouze v zimním období. Během vegetační sezóny je téměř celá plocha areálu využívána k pastvě dobytka nebo produkci sena. Ačkoli je zájmové území poměrně rozsáhlé, vyskytuje se zde jen několik málo typů rostlinných porostů a charakter jejich rozmístění se ve všech částech areálu opakuje. V okolí spodních stanic lanovky a lyžařských vleků se vyskytují nereprezentativní porosty poznamenané narušením stavební činností. Na těchto plochách bylo po ukončení výstavby areálu provedeno zatravnění, takže druhová skladba porostů je velmi omezená. Obvykle zde dominuje jetel plazivý, jetel luční, jílek vytrvalý, pampeliška lékařská a jitrocelvětší. Pravidelně se zde vyskytuje i šťovík tupolistý, š. kyselý, kontryhel, řebříček obecný, srha laločnatá a lipnice roční. Na plochách sjezdovek, které zaujímají největší plochu území, nalezneme luční společenstvo, v němž na většině ploch dominuje kostřava červená a psineček obecný nebo ovsík vyvýšený. Hojné jsou i další druhy trav jako tomka vonná, lipnice EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

59


luční, trojštět žlutavý, srha laločnatá a místy i poháňka hřebenitá. Hojnými bylinami v celém území jsou chrpa luční, jetel luční, zvonek okrouhlolistý, z. rozkladitý, kopretina bílá, kakost luční, kakost lesní, kontryhel, bolševník obecný, škarda dvouletá, mrkev obecná, chrastavec rolní, bedrník obecný, třezalka skvrnitá, šťovík kyselý, černohlávek obecný, jitrocel kopinatý, silenka nadmutá, vikev ptačí, hrachor luční, máchelka podzimní. Další druhy rostlin se střídají podle vlhkostních poměrů. Na sušších místech se vyskytuje hvozdík kropenatý, pupava bezlodyžná, štírovník růžkatý, mateřídouška obecná, jestřábník chlupáček, pryšec chvojka a úročník bolhoj. Vlhčí místa včetně několika lučních pramenišť jsou díky častému narušování dobytkem ruderalizována. Většinou zarůstají šťovíkem a kopřivou dvoudomou, ale vyskytují se zde i původní vlhkomilné druhy jako skřípina lesní, krvavec toten, pcháč bahenní. Hranice sjezdových tratí jsou na mnoha místech tvořeny zapojenými porosty vzrostlých dřevin, které vznikly spontánně na snosech kamenů nebo jimi zarostly staré úvozy a úžlabiny. Jsou tvořeny především listnatými dřevinami. Dominuje javor mléč, javor klen, jeřáb ptačí a topol osika. Dále jsou přítomny další běžné náletové druhy stromů a keřů jako je bříza bělokorá, třešeň ptačí, smrk ztepilý, bez hroznatý, jasan ztepilý a vrba jíva. V jejich podrostu se kromě zmlazení uvedených dřevin vyskytuje hlavně netýkavka malokvětá, ale jsou přítomny i druhy typické pro bylinný podrost původních porostů květnatých bučin, např. kyčelnice cibulkonosná, sasanka hajní, mařinka vonná. V nepasených lemech na okrajích této rozptýlené zeleně a na hranicích areálu s lesními celky se spolu s mladými jedinci náletových dřevin hojně vyskytuje starček vejčitý, ostružiník ježiník, maliník, konopice sličná. Na narušených místech i kopřiva dvoudomá a pelyněk černobýl. Obdobnou vegetaci nalezneme i na místech, kde v minulosti došlo k vykácení porostů rozptýlené zeleně. Soupis všech 157 zaznamenaných druhů rostlin je uveden v biologickém hodnocení v tabulce 1 (viz příloha oznámení č. 5). Živočichové jsou na lokalitě a v jejím okolí zastoupeni běžnými druhy podhorské krajiny. Z ptáků byl na území lyžařského areálu a v blízkém okolí zaznamenán výskyt několika druhů pěvců: rehek domácí (Phoenicurus ochruros), linduška lesní (Anthus trivialis), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), kos černý (Turdus merula), pěvuška modrá (Prunella modularis), konipas bílý (Motacilla alba), sojka obecná (Garrulus glandarius), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), budníček menší (Phylloscopus collybita). Okolní lesní porosty obývá celá řada dalších druhů ptáku např. strakapoud velký (Dendrocopos major), datel černý (Dryocopus martius), brhlík lesní (Sitta europaea), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), sýkory (Parus sp.), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), králíčci (Regulus sp.), čížek lesní (Carduelis spinus), křivka obecná (Loxia curvirostra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a další. Výskyt savců byl monitorován zejména sledováním pobytových stop. Na plochách sjezdovek žije krtek obecný (Talpa europaea) a hraboš polní (Microtus arvalis). V době, kdy jsou luční porosty nespasené do nich mohou pronikat i lesní a lemové druhy, které osidlují dřevinnou zeleň v okolí sjezdovek. Jsou to např. norník rudý (Clethrionomys glareolus), myšice (Apodemus sp.) nebo rejsek obecný (Sorex araneus). V okolních lesích také žije ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris). Z větších druhů je lyžařský areál osídlen zajícem polním (Lepus europaeus) a srncem obecným (Capreolus capreolus). Byly zde také nalezeny stopy běžných


60


druhů šelem – liška obecná (Vulpes vulpes), kuna (Martens sp.). V širším okolí žije také prase divoké (Sus scrofa) a jelen lesní (Cervus elaphus). Výskyt obojživelníků nebyl při terénním šetření zaznamenán. Z plazů byly pozorovány silně ohrožené druhy slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus).

5. Krajina Reliéf krajiny měl vždy značný vliv na vznik sídla a formování jeho zástavby. Struktura a způsob zastavění se vždy podřizovaly konfiguraci terénu. Sídlo tak tvořilo v historické době s krajinou zpravidla vždy jednotný, harmonický celek. Teprve od sklonku minulého století začal člověk díky novým technickým prostředkům krajinu výrazně měnit, často i ve velkém měřítku. Obec Černý Důl je rozdělena do tří katastrálních území – Černý Důl, Čistá, Fořt. Obec Černý Důl tvoří typické středisko vesnického charakteru s podélným uspořádáním v krajinném celku na rozhraní podhorské a horské části středních Krkonoš. Je střediskem cestovního ruchu s vyšší úrovní vybavenosti a subregionální funkcí. Přirozená koncentrace zástavby těchto sídel vytváří předpoklady pro jejich optimální rozvoj, dostavbu a rekonstrukci, včetně plnění všech funkcí sídla v oblasti ubytovacích kapacit, bydlení, vybavenosti, dopravy a z části též průmyslové a zemědělské výroby. Ski areál Černý Důl je situován do ochranného pásma KRNAP (severní části lanové dráhy se nachází ve 3. zóně). Popisované objekty se nacházejí na loukách, kterou jsou ohraničeny liniovými prvky stromořadí, kterou tvoří interakční prvky v krajině. Krajina vykazuje relativně dochovaný charakter krajinných struktur s ohledem na dynamický krajinný reliéf. Jelikož se jedná pouze o prodloužení doby dočasnosti stavby a nebudou vystavěny nové objekty, nedojde ke změně kulturních hodnot. Rozsah nadmořských výšek zájmového území je 610 až 885 m. Dle vyjádření obecního úřadu Rudník, obvodní stavební úřad pro obce Rudník a Černý Důl jsou předkládané objekty v souladu s platným územním plánem obce Černý Důl Toto vyjádření je součástí přílohy č. 2 tohoto oznámení.


61


D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Vliv na ovzduší a klima Hodnocení vlivů na ovzduší vychází z modelových výpočtů rozptylové studie, resp. z očekávaných imisních příspěvků modelových látek v zájmovém území. Rozptylová studie byla zpracována pro dodatečné posouzení Ski areálu Černý Důl a navazující automobilové dopravy. Rozptylová studie byla uvažována pouze pro zimní sezónu. Zdrojem znečišťování ovzduší při provozu motorových vozidel je nedokonalé spalování paliva – benzinu a motorové nafty. Sledovanými škodlivinami z automobilové dopravy jsou zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Popis a základní charakteristika zdrojů emisí jsou uvedeny v kapitole č. B. III.1. Pro hodnocení kvality ovzduší byly vybrány následující látky a to na základě předpokládaného emitovaného množství a účinků těchto látek: benzen, oxidy dusíku a prašný aerosol (frakce PM10). Nejprve byly stanoveny charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů pro výšku 1,5 metru (výška dýchací zóny člověka). Dále byly výpočty imisních koncentrací (maximálních a ročních) ve 4 zvolených referenčních bodech – ve stávající bytové zástavbě (ve výšce horní římsy u zvolených objektů) v okolí areálu. Výpočty byly provedeny příspěvkovým způsobem. Přesný zákres umístění referenčních bodů je přílohou rozptylové studie. Hodnoty imisních koncentrací byly vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru, s příspěvky po úhlových krocích 1°. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a meze tolerance jsou shrnuty v následujících tabulkách.


62


Tab. č. 17: Imisní limity Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolení počet jejího překročení za rok

Datum, do něhož musí být limit dosažen

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3/18

1.1.2010

Oxid dusičitý

1 rok

PM10

40 µg.m

50 µg.m /35

1 rok

Benzen

1.1.2010

-3

24 hodin

PM10

-3

40 µg.m

1 rok

5 µg.m

-

-3

-

-3

1.1.2010

Tab. č. 18: Meze tolerance Znečišťující látka

Doba průměrování

2008

2009

Oxid dusičitý

1 hodina

20 µg.m-3

10 µg.m-3

Oxid dusičitý

1 rok

4 µg.m-3

2 µg.m-3

Benzen

1 rok

2 µg.m-3

1 µg.m-3

Výstupy modelových výpočtů ve zvolených referenčních bodech (mimo síť) jsou shrnuty v následující tabulce.

Tab. č. 19: Příspěvek záměru k imisním koncentracím znečišťujících látek ve výpočtových bodech mimo síť Výpočtový bod

Benzen

NO2

PM10

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

cmax – 24 hod [µg/m3]

cr [µg/m3]

1

0,126493

0,000075

0,715517

0,000421

0,021667

0,000012

2

0,158669

0,000257

1,007674

0,001533

0,030095

0,000043

3

0,087752

0,000309

0,427212

0,001776

0,014233

0,000052

4

0,187123

0,000234

1,100771

0,001421

0,026049

0,000042

limit

nest.

5,0

200,0

40,0

50,0

40,0

Vysvětlivky k tabulce: cr příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci benzenu ve výpočtovém bodě mimo síť cmax-h maximální hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím benzenu, NO2 ve výpočtovém bodě mimo síť cmax-24 hod maximální hodnota příspěvků k 24-hodinovým imisním koncentracím PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť

V kapitole C.II.1.2 Kvalita ovzduší jsou uvedeny hodnoty imisních koncentrací benzenu naměřené v roce 2007 na stanici č. 1562 Košetice (průměrná roční hodnota 0,46 µg/m3).


63


Hodnoty imisních koncentrací NO2 naměřené v roce 2007 na stanici č. 1504 Trutnov. Mládežnická jsou uvedeny výše v textu. Nejvyšší hodinová imisní koncentrace NO2 naměřena v roce 2007 byla 88,4 µg/m3 (28.3.), 98% Kv = 31,9 µg/m3. Průměrná roční hodnota koncentrace NO2 byla stanovena na 11,8 µg/m3. V návrhu krajského programu snižování emisí Královéhradeckého kraje (vztaženo k roku 2010) lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout maximální krátkodobé koncentrace NO2 okolo 20 µg/m3. Průměrné roční koncentrace NO2 okolo 0,6 µg/m3. Hodnoty imisních koncentrací PM10 naměřené v roce 2007 na stanici č. 1496 Vrchlabí jsou uvedeny výše v textu. V roce 2007 byla naměřena nejvyšší 24-hodinová imisní koncentrace PM10 92,0 µg/m3 (24.3.), 98% Kv = 63,0 µg/m3. Hodnota 36. nejvyšší naměřené 24-hodinové koncentrace (imisní limit připouští překročení hodnoty 50 µg/m3 35x za rok) v roce 2007 byla 37,0 µg/m3 (24.4.). V roce 2007 byl překročen stanovený 24-hodinový imisní limit 14x, hodnota 24-hodinového imisního limitu byla překročena 14x. Průměrná roční hodnota koncentrace PM10 byla stanovena 19,3 µg/m3. Příspěvky k imisním koncentracím v geometrické síti referenčních bodů V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené příspěvky k imisní koncentraci znečišťujících látek ve stávající obytné zástavbě.

Tab. č. 20: Příspěvek k imisním koncentracím znečišťujících látek v síti referenčních bodů Znečišťující látka Benzen

NO2

PM10

cr [µg/m3]

cmax [µg/m3]

cr [µg/m3]

c24-hod [µg/m3]

cr [µg/m3]

Vypočtený příspěvek

0 – 4*10-4

0,4 – 1,0

5*10-4 – 3*10-3

0,01 – 0,03

2*10-5 – 1*10-4

% z limitu

0 – 8*10-3

0,2 – 0,5

4

0,02 – 0,06

5*10-5 – 2,5*10-4

Limit

5,0

200,0

40,0

50,0

40,0

1,25*10-3 – 7,5*10-

Vysvětlivky k tabulce: cr příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci znečišťujících látek ve výpočtovém bodě mimo síť cmax maximální hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím NO2 ve výpočtovém bodě mimo síť c24-hod maximální hodnota příspěvků k 24-hodinovým imisním koncentracím PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť

V kapitole C.II.1.2 Kvalita ovzduší jsou uvedeny hodnoty imisních koncentrací benzenu naměřené v roce 2007 na stanici č. 1562 Košetice (průměrná roční hodnota 0,46 µg/m3).


64


Hodnoty imisních koncentrací NO2 naměřené v roce 2007 na stanici č. 1504 Trutnov Mládežnická jsou uvedeny výše v textu. Nejvyšší hodinová imisní koncentrace NO2 naměřena v roce 2007 byla 88,4 µg/m3 (28.3.), 98% Kv = 31,9 µg/m3. Průměrná roční hodnota koncentrace NO2 byla stanovena na 11,8 µg/m3. V návrhu krajského programu snižování emisí Královéhradeckého kraje (vztaženo k roku 2010) lze pro posuzovanou lokalitu odhadnout maximální krátkodobé koncentrace NO2 okolo 20 µg/m3. Průměrné roční koncentrace NO2 okolo 0,6 µg/m3. Hodnoty imisních koncentrací PM10 naměřené v roce 2007 na stanici č. 1496 Vrchlabí jsou uvedeny výše v textu. V roce 2007 byla naměřena nejvyšší 24hodinová imisní koncentrace PM10 92,0 µg/m3 (24.3.), 98% Kv = 63,0 µg/m3. Hodnota 36. nejvyšší naměřené 24-hodinové koncentrace (imisní limit připouští překročení hodnoty 50 µg/m3 35x za rok) v roce 2007 byla 37,0 µg/m3 (24.4.). V roce 2007 byl překročen stanovený 24-hodinový imisní limit 14x, hodnota 24-hodinového imisního limitu byla překročena 14x. Průměrná roční hodnota koncentrace PM10 byla stanovena 19,3 µg/m3. Závěr Předmětem rozptylové studie bylo dodatečné posouzení předkládaného záměru, provoz Ski areálu Černý Důl a navazující automobilové dopravy, na kvalitu ovzduší. V současné době návštěvníci Ski areálu parkují na třech odstavných plochách v obci Černý Důl. Rozptylová studie byla vypočtena pro emise z automobilové dopravy v obci Černý Důl a na stávajících odstavných plochách. V rozptylové studii byly uvažovány tři parkovací plochy (P1, P2 a P3). Rozptylová studie byla zpracována pouze pro zimní sezónu. Hodnoty pozadí přímo v posuzované lokalitě nejsou známy, hodnoty naměřené na okolních imisních stanicích jsou uvedeny v kapitole č. 4. Pozadí (viz rozptylová studie – příloha oznámení č. 6) nebo v kapitole C.II.1.2 Kvalita ovzduší. V důsledku provozu Ski areálu Černý Důl a navazující automobilové dopravy nedochází a nebude docházet k překračování imisních limitů posuzovaných znečišťujících látek s výjimkou 24-hodinového imisního limitu pro PM10, který bude stejně jako v současné době za nepříznivých povětrnostních podmínek překračován. 24-hodinový imisní limit byl v roce 2007 překročen 14x, imisní limit připouští překročení hodnoty 50 µg/m3 35x za rok. Příspěvek posuzovaného záměru bude však minimální. Vypočtené hodnoty maximálních imisních koncentrací škodlivin mohou být dosahovány při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí a slabého větru. S rostoucí rychlostí větru vypočtené koncentrace značně klesají. Za běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace několikanásobně nižší než při inverzích. Ve skutečnosti se tyto maximální hodnoty koncentrací mohou vyskytovat pouze několik hodin nebo dní v roce, v závislosti na četnosti výskytu inverzí a specifických meteorologických podmínkách v posuzované lokalitě. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem souhlasí zpracovatel rozptylové studie s posuzovaným záměrem, tj. s provozováním Ski areálu Černý Důl a


65


s navazující automobilovou dopravou s tím, že provoz záměru budou provedeny v souladu s rozptylovou studií. Vliv na hlukovou situaci Podkladem pro toto hodnocení byly výsledky modelových výpočtů hlukové studie (viz příloha oznámení č. 7). V této studii byla hluková zátěž modelována pro 6 výpočtových bodů – u chráněného venkovního prostoru staveb v blízkosti záměru a do blízkosti příjezdových tras k záměru. (Umístění výpočtových bodů viz. kapitola B.III.4). Výpočet hlukové situace byl proveden pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku a pro dopravní hluk. Modelový výpočet byl u všech posuzovaných zdrojů hluku proveden pro níže uvedené režimy provozu: Letní období – stav bez posuzovaného záměru Zimní období – stav s posuzovaný záměrem – jeho délka je závislá na klimatických podmínkách (teplotě a sněhu) Hygienické limity Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížející k místním podmínkám a denní době podle tabulek.

Tab. č. 21: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru Druh chráněného prostoru Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný venkovní prostor

Korekce dB. 1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+ 15

0

0

+5

+ 15

0

+5

+ 10

+ 20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce –10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce –5 dB. Vysvětlivky: 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku 6) , s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelovou komunikaci, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách.


66

Lyžařský areál Černý Důl - Špičák _________________________________________________________________________________________ 3)

4)

6)

Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. § 30 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb.

Konečné posouzení přísluší místně příslušnému územnímu pracovišti Krajské hygienické stanice, stejně jako určení korekcí a stanovení opatření v případě překročení povolených hodnot. Dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. jsou pro zájmovou lokalitu stanoveny hygienické limity pro denní a noční dobu (viz následujíc tabulka).

Tab. č. 22: Důsledky pro řešení – hluk z běžného provozu Základní hladina akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB Korekce na místní podmínky – stacionární zdroje hluku Chráněné venkovní prostory staveb 0 dB Korekce na místní podmínky – dopravní hluk Chráněné venkovní prostory staveb + 10 dB 1) Korekce na denní dobu Den 0600 – 2200 hod 0 dB Noc 2200 – 0600 hod - 10 dB Výsledná nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T Stacionární zdroje hluku (den – T = 8 hod; noc – T = 1 hod) Den LAeq,T = 50 dB Chráněné venkovní prostory staveb Noc LAeq,T = 40 dB Den LAeq,T = 50 dB Chráněné venkovní prostory Noc LAeq,T = 50 dB Dopravní hluk 1) (den – T = 16 hod; noc – T = 8 hod) Den LAeq,T = 60 dB Chráněné venkovní prostory staveb Noc LAeq,T = 50 dB Den LAeq,T = 60 dB Chráněné venkovní prostory Noc LAeq,T = 60 dB 1)

korekce je stanovena pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích

Stacionární zdroje hluku Modelový výpočet je proveden pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku umístěných na posuzovaném záměru. V současné době nejsou v posuzované lokalitě žádné významné stacionární zdroje hluku. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

67


Pro denní dobu jsou vyhodnoceny dvě varianty:

pro stacionární zdroje uvedené v tab. 6 pro stacionární zdroje uvedené v tab. 7

zimní období 1 zimní období 2

Pro noční dobu jsou vyhodnoceny zdroje uvedené v tab. 7 a současně je zde uvedena bezpečná vzdálenost od hranice posuzovaného CHVP a CHVPS, za kterou mohou uvedené stacionární zdroje bez problémů v noční době pracovat. Modelový výpočet byl proveden pro 6 výpočtových bodů a to v noční době. V následující tabulce jsou uvedeny ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T ze stacionárních zdrojů hluku – denní doba, hygienické limity a porovnání s hygienickými limity.

Tab. č. 23: Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T [dB] – jednotlivé varianty a porovnání s hygienickými limity – denní doba

3m 50,0 37,6 Ano 42,0 Ano 43,3 44,6 Ano 45,4 Ano

6m 50,0 37,6 Ano 41,7 Ano 43,1 44,6 Ano 45,4 Ano

LAeq,16 hod (dB) pro den (0600 – 2200 hod) 2 3 4 5 3m 6m 3m 6m 3m 6m 3m 6m 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 37,6 37,6 37,6 37,6 37,6 37,6 37,6 37,6 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 39,5 39,5 47,7 47,7 16,2 18,0 16,4 19,1 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 41,7 41,7 40,6 48,1 37,6 37,6 37,6 37,7 43,3 43,3 46,9 46,9 32,3 32,3 23,1 25,0 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 44,3 44,3 47,4 47,4 38,7 38,7 37,8 37,8 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

7,8

7,8

6,7

Číslo modelového bodu Výška nad terénem Hygienický limit Letní období 1) Hyg. limit splněn Jen záměr 2) Hyg. limit splněn Zimní období 1 4) Jen záměr 3) Hyg. limit splněn Zimní období 2 4) Hyg. limit splněn Rozdíl mezi letním a zimním obdobím 5) 1) 2) 3) 4) 5)

1

6,7

9,8

9,8

1,1

1,1

0,2

0,2

6 3m 50,0 37,6 Ano 29,4 Ano 38,2 29,2 Ano 38,2 Ano

6m 50,0 37,6 Ano 29,8 Ano 38,3 30,3 Ano 38,3 Ano

0,6

0,7

naměřená hodnota v modelovém/měřícím bodě č. 3 viz zdroje uvedené v tab. č. 8 (viz hluková studie) viz zdroje uvedené v tab. č. 9 (viz hluková studie) energetický součet stavu letního a samotného záměru (SKI areálu) posouzena je horší varianta (zimní období 2), tedy provoz sněžných děl a rolb

Z výsledků uvedených v předchozí tabulce vyplývá:

v denní době jsou hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku splněny ve všech modelových bodech (platí pro veškerý CHVP a CHVPS v posuzované oblasti)

z hlediska hluku nastává horší varianta při použití sněžných děl a sněžných rolb

z výsledků v modelových bodech 1 – 4 vyplývá, že v případě nočního provozu (od 2200 –do 0600 hod) sněžných děl a sněžných rolb může v některých částech posuzované lokality docházet k překračování hygienických limitů daných pro stacionární zdroje hluku ⇒ sjezdovku „Veronika“ a „U lomu“ je potřebné uměle


68


zasněžovat a upravovat ve večerních hodinách (do 2200 hod), případně v ranních hodinách (od 0600 hod) V následující tabulce jsou uvedeny výpočtové hodnoty pro minimální doporučenou vzdálenost provozu sněžných děl a rolb v noční době.

Tab. č. 24: Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T [dB] – jednotlivé varianty a porovnání s hygienickými limity – noční doba Číslo modelového bodu Výška nad terénem Hygienický limit Zimní období 1) 1)

LAeq,8 hod (dB) pro noc (2200 – 0600 hod) 1 2 3 4 5 6 3m 6m 3m 6m 3m 6m 3m 6m 3m 6m 3m 6m 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 40,0 38,9 39,0 36,7 36,8 39,2 39,2 28,1 28,2 20,9 22,3 27,8 28,4

hodnoty platné pro umístění nejbližšího sněžného děla ve vzdálenosti 300 m od nástupní stanice sedačkové lanovky „U lomu“ (335 m od modelového bodu č. 3) a 150 m od modelového bodu č. 1

Celkové zatížení posuzované lokality stacionárními zdroji hluku je v příloze na konci hlukové studie. Protihluková opatření pro stacionární zdroje hluku umístěné na záměru V denní době jsou hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku splněny:

pro provoz jednotlivých lyžařských vleků a sedačkových lanovek pro provoz sněžných děl a sněžných rolb

V noční době nejsou lyžařské vleky a sedačkové lanovky v provozu V noční době v případě potřeb jsou v provozu sněžná děla a sněžné rolby. Pro splnění hygienických limitů daných pro stacionární zdroje hluku a noční dobu je nutné dodržet následující:

sjezdovku „Veronika“ zasněžovat pouze v denní době, tedy buď do 2200 hod večer, nebo po 0600 hod ráno dojezdovou a spodní část sjezdovky „U lomu“ zasněžovat pouze v denní době, tedy buď do 2200 hod večer, nebo po 0600 hod ráno provoz sněžných rolb omezit v nočních hodinách (2200 – 0600 hod) v dojezdové a spodní část sjezdovky „U lomu“ jen na nezbytně nutnou dobu další část sjezdovky „U lomu“, sjezdovku „Skalka“ a sjezdovku „Bänischovy boudy“ lze zasněžovat v noční době bez omezení

Dopravní hluk Modelový výpočet byl proveden pro 6 výpočtových bodů a to v denní době. Byly porovnány následující varianty: zimní a letní období. Akustické posouzení je provedeno pro dopravu na silnicích a parkovištích uvedenou v tab. 3 – 5 v hlukové studii pro rok 2010 – pro maximální počet průjezdů vozidel.


69


Poznámka: v noční době nebude SKI areál návštěvníky využíván, hluk z dopravy v noční době je zde uveden pouze pro informaci a z důvodu, že se pro noční dobu vyhodnocují stacionární zdroje hluku. V následující tabulce je uvedeno zatížení modelových bodů hlukem z dopravy po veřejných komunikacích v posuzované lokalitě v denní době.

Tab. č. 25: Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T [dB] – jednotlivé varianty a porovnání s hygienickými limity

3m 55,0 37,1 Ano 37,7 Ano

6m 55,0 37,5 Ano 38,2 Ano

LAeq,16 hod (dB) pro den (0600 – 2200 hod) 2 3 4 5 3m 6m 3m 6m 3m 6m 3m 6m 55,0 55,0 55,0 55,0 55,0 55,0 60,0 60,0 38,4 39,7 37,5 38,7 54,8 54,9 62,9 63,1 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne 39,0 40,3 44,3 45,5 61,8 61,8 63,3 63,4 Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne

1,6

1,7

1,6

1,3

1,4

1,3

45,0 27,4 Ano 27,4

45,0 27,8 Ano 27,8

LAeq,8 hod (dB) pro noc (2200 – 0600 hod) 45,0 45,0 45,0 45,0 45,0 45,0 50,0 50,0 29,8 31,2 26,9 27,8 46,7 46,9 54,6 54,8 Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne 29,8 31,2 26,9 27,8 46,7 46,9 54,6 54,8

50,0 48,8 Ano 48,8

50,0 49,6 Ano 49,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Číslo modelového bodu Výška nad terénem Hygienický limit Letní období Hyg. limit splněn Zimní období 1) Hyg. limit splněn Rozdíl mezi letním a zimním obdobím Hygienický limit Letní období Hyg. limit splněn Zimní období 1) Rozdíl mezi letním a zimním obdobím 2) 1)

1

1,6

0,0

7,8

0,0

7,8

0,0

8,0

0,0

7,9

0,0

1,4

0,0

0,0

6 3m 60,0 57,2 Ano 57,6 Ano

6m 60,0 58,1 Ano 58,4 Ano

v době provozu SKI areálu v noční době k nárůstu intenzity dopravy vlivem provozu SKI areálu nedojde

2)

Doprava související s provozem SKI areálu bude probíhat pouze v denní době. Vlivem dopravy související s provozem SKI areálu dojde v denní době k navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T ve všech modelových bodech. Mimo body č. 3 a 4 se jedná o navýšení malé (nižší, než standardně uváděná nejistota měření). Modelové body č. 3 a 4:

u modelového bodu č. 3 je i přes výrazné navýšení hygienický limit daný pro hluk z dopravy splněn modelový bod č. 4 je umístěn v bezprostřední blízkosti místní komunikace. Zde kromě vlastního výrazného navýšení LAeq,T dojde i k překročení hygienického limitu daného pro hluk z dopravy a denní dobu – obdobná situace platí i pro další 3 domy nacházející se podél silnice propojující náměstí s odstavnou plochou

V modelovém bodu č. 5 je hygienický limit daný pro hluk ze silniční dopravy překročen již v současné době. Doprava související s provozem SKI areálu zde


70


v denní době navýší ekvivalentní hladinu akustického tlaku o 1,4 dB. Nárůst je pod standardně uváděnou nejistotou měření hluku z dopravy. Obdobná situace, jako v modelovém bodě č. 5 je u všech domů nalézajících se v bezprostřední blízkosti silnice II/297 – v referenční vzdálenosti 7,5 m od středu bližšího jízdního pruhu je ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T = 57,7 dB (v denní době) ⇒ hygienický limit je splněn pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb nalézající se v referenční vzdálenosti a vyšší. Poznámka 1: hygienické limity jsou splněny v případě, že pro uvedené komunikace bude použita korekce pro starou hlukovou zátěž, tedy LAeq,T = 70,0 dB v denní době. Poznámka 2: pro posuzovanou oblast (viz obrázky v příloze HS) je situace obdobná modelovému bodu č. 5 u dalších 8 domů. V noční době se situace nemění. Protihluková opatření pro hluk z dopravy Pro protihluková opatření je v posuzované lokalitě minimum možností. Proto zde bude potřebné zajistit splnění hygienických limitů ve vnitřním chráněném prostoru.

Tab. č. 26: Výpočet hluku ve vnitřním chráněném prostoru staveb Vypočtená hodnota L1 (max. LAeq,T - vypočteno v bodu č.5) Stavební vzduchová neprůzvučnost R´W nejslabšího článku obvod. pláště 1) C 3) Vypočtená hodnota L2 (max LAeq ve vnitřním prostoru) Hygienický limit LAeq,T pro chráněný vnitřní prostor 1) 2) 3)

den (T=16h) 63,3 dB

noc (T=8h) 54,6 dB

25,0 dB 3,0 dB 35,3 dB 40,0 2)

26,6 dB 30,0 2)

okna dvojitá dřevěná pro hluk z pozemní dopravy C – index zhoršení stavební neprůzvučnosti vlivem vedlejších cest šíření hluku

Šíření hluku do vnitřních prostor je funkcí stř. stupně stavební neprůzvučnosti konstrukce a je popsáno matematickým vztahem L2 = L1 - R´W - 6 + C L1 L2

ekvivalentní hladina ak. tlaku A na vnější straně stěny obvodového pláště ekvivalentní hladina ak. tlaku A na vnitřní straně stěny obvodového pláště

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ve vnitřním chráněném prostoru staveb – modelový bod č.5, je hygienický limit daný pro chráněný vnitřní prostor staveb splněn (včetně připočtené nejistoty výpočtu) v denní (i noční) době. Obdobné platí i pro další domy (chráněný vnitřní prostor staveb) nalézající se v bezprostřední blízkosti silnice II/297, tj.ve vzdálenosti menší než 7,5 m. Poznámka: u nových oken je stavební vzduchová neprůzvučnost R´W vyšší – standardně bývá R´W ≈ 30,0 dB.


71


Na základě vypočtených hodnot LAeq,T, lze konstatovat, že pro zajištění splnění hygienických limitů pro chráněný vnitřní prostor staveb, který je umístěn v objektech podél posuzované komunikace a kde jsou překročeny hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, není nutné provádět žádná dodatečná protihluková opatření. Závěr Akustické posouzení vychází z podkladů oznamovatele. Z hlediska hluku jsou v posuzované lokalitě významnější stacionární zdroje hluku související s provozem SKI areálu. Při dodržení podmínek uvedených v kapitole 6.5.3 v hlukové studii budou hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku splněny v denní i noční době. Veškerá doprava související s provozem SKI areálu bude využívat pouze pozemní (ne účelové) komunikace a obecní parkoviště. U domů, kde budou v denní době překročeny hygienické limity dané pro hluk ze silniční dopravy na veřejných komunikacích a denní době, budou splněny hygienické limity dané pro chráněný vnitřní prostor staveb. Skutečnou hlukovou situaci bude možné ověřit přímým měřením hladin akustického tlaku A po zprovoznění posuzovaného záměru – tedy v zimním období. Hluková studie je součástí přílohy č. 7 tohoto oznámení. Vliv na vody Během výstavby záměru nebude docházet ke spotřebě vody. V areálu je spotřebována jak voda pitná pro sociální účely a voda užitková pro zasněžování. Do lyžařského areálu je pitná voda odebírána z obecního vodovodu. Roční spotřeba pitné vody je 180 m3 a užitkové vody 165 000 m3/rok. Jako zdroj požární vody je do lyžařského areálu přivedena voda v rámci SO-07 Přípojka pitné vody. Technologická voda nebude záměrem využívána. Během výstavby záměru nebude docházet ke vzniku splaškových vod. V etapě provozu množství vznikajících splaškových vod koresponduje se spotřebovaným množstvím, tj 180 m3/rok. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace obce. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být splněny limity dané kanalizačním řadem. Nakládání s odpadními vodami musí být v souladu se smlouvou o odvádění odpadních vod, uzavřenou s provozovatelem veřejné kanalizace a ČOV. Po případném ukončení provozu bude potřeba vody zajištěna ze stávající přípojky areálu tj. z vodovodního řádu obce. Množství vody spotřebované během odstraňování staveb nelze v současné době objektivně stanovit. V této fázi bude pracovníky stavebních firem používáno stávající sociální zázemí, popř. bude zřízeno mobilní sociální zařízení. Pro pitné účely bude používána pitná voda balená pitná voda, popř. pitná voda z vodovodu. Předpokládá se, že v době výstavby bude spotřeba vody pro sociální účely minimální.


72


Veškeré dešťové vody jsou svedeny na terén, kde vsakují. Realizací záměru nedošlo k výraznému odtoku vody z krajiny. Sjezdovky a vleky se nacházejí na nezpevněných plochách. Prodloužením provozu záměru se nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod. Lyžařský areál se částečně nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše. Předmětná lokalita se nenachází v ochranném pásmu vodních zdrojů ani v záplavovém území, proto pro danou lokalitu nevyplývají žádná zvláštní omezení vztahující se k ochraně vod. Nakládání s odpadními vodami a s látkami závadnými vodám musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a dle příslušných prováděcích předpisů. Látky závadné vodám musí být řádně zabezpečeny. Při dodržení všech navržených opatření a respektování platných legislativních předpisů je riziko negativního vlivu při provozu záměru na znečištění půdy a ovlivnění jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod minimální. Pokud dojde k ukončení provozu bude za předpokladu dodržování navržených opatření a legislativních opatření vliv nulový. V kapitole D. 4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů jsou navržena opatření eliminující negativní vliv na povrchové a podzemní vody. Postup v případě náhodného úniku ropných nebo jiných závadných látek řeší kapitola B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být splněny limity dané kanalizačním řádem a ČOV. Jakákoliv mimořádná situace či havarijní únik bude ihned nahlášena vodoprávnímu úřadu. Nakládání s látkami a odpady ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění. Pro provoz lyžařského areálu lze předpokládat, že při respektování dále navržených opatření nedojde k negativnímu ovlivnění povrchových a podzemních vod v dané lokalitě. Ke změnám hydrogeologických charakteristik nedošlo a ani se nepředpokládají. Vliv lze označit za nulový. Vliv na půdu Všechny řešené objekty jsou na stávajících pozemcích. Areál je situován na pozemcích ZPF, PUPFL a ostatní plocha. Nedojde k záboru nových ploch kategorie ZPF ani PUPFL. Výčet parcelních čísel a parcely u kterých bylo žádáno vyjmutí půd ze ZPF je uveden v kapitole B.II.1. Zábor půdy.


73


Dle vyjádření obecního úřadu Rudník, obvodní stavební úřad pro obce Rudník a Černý Důl jsou předkládané objekty v souladu s platným územním plánem obce Černý Důl Toto vyjádření je součástí přílohy č. 2 tohoto oznámení. Výstavbou ani provozem nedošlo k znečištění půd. I když některé pozemky jsou situovány na lesních pozemcích, tak dle informace investora nedošlo ke kácení lesních porost. Zábor ZPF lze označit za minimální. Vyjímaly se plochy pro obslužné objekty nebo objekty trafostanice a pod). Pokud dojde k ukončení záměru musí být v rámci odstraňování staveb provedena v maximální možné míře všechna dostupná opatření zabraňující erozi půdy. Odkryté plochy budou rekultivovány a osázeny co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projevům, prašnosti a splachům půdy. Vliv na faunu a flóru Na lokalitě určené k výstavbě byl v červenci roku 2008 proveden biologický průzkum zaměřený na zjištění přítomných druhů rostlin a živočichů s důrazem na výskyt taxonů chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění a také na zjištění přítomnosti předmětů ochrany PO a EVL Krkonoše. Biologické hodnocení je přílohou oznámení č. 5. Při budování lyžařského areálu došlo k dočasnému zastavění části lučních porostů, narušení vegetace při ukládání elektrického vedení a rozvodů umělého zasněžování a při úpravách terénu. Také byly vykáceny některé porosty náletových dřevin v okolí spodní stanice lanovky Saxner. Rozloha trvale zastavěných ploch je poměrně malá, většina staveb je lokalizována v dolní části svahu, kde byla vegetace již v minulosti částečně degradovaná v důsledku eutrofizace způsobené pastvou dobytka. Na narušených místech většinou již regenerovala původní vegetace, pouze v těsném okolí stanic lanové dráhy a lyžařských vleků je patrná silnější ruderalizace. V současné době je určujícím faktorem pro stav biotopů na pozemcích v lyžařském areálu způsob jejich obhospodařování ve vegetačním období. Při terénním šetření bylo zjištěno, že všechny plochy sjezdovek jsou využívány k pastvě hovězího dobytka nebo jsou pravidelně sečeny za účelem sklízení sena. Pasené plochy a jednou ročně posečené porosty jsou ještě ke konci léta mulčovány. Vzhledem k tomu, že lyžařský areál je ve vegetační sezóně mimo provoz, je jeho současný vliv na živou přírodu jen velmi omezený. V zimní sezóně může provoz vleků a zvýšený pohyb lyžařů působit vyrušování ptáků a větších savců. V porovnání se stávajícím stavem však tento vliv nebude dále sílit a ani současná intenzita rušení významně neovlivňuje populace zjištěných druhů živočichů. Pokud bude provoz sjezdových tratí omezen na období s dostatečně vysokou sněhovou pokrývkou, nebude docházet ani k narušování povrchu půdy a vegetace, takže dopady provozu na přírodní stanoviště budou minimální. V porovnání s aktivitami spojenými s lyžováním je pro přírodní prostředí zájmového území daleko významnější vliv pastvy a pravidelného sečení travních porostů. Vlivem intenzivní pastvy se v některých částech areálu začínají stanoviště květnatých luk měnit na poháňkové pastviny. Negativně se velký počet pasených krav projevuje na vlhkých a podmáčených místech, která se na malých


74


plochách vyskytují na sjezdovkách Saxner, Skalka a Hřbiťák. Na těchto místech dochází k silnému rozšlapávání vegetace a degradaci stanovišť, která hostí vlhkomilné druhy rostlin a představuje prvek zvyšující biodiverzitu území. Pastva společně s mulčováním a sečením ovlivňuje také společenstvo bezobratlých, především hmyzu. Na často sečených nebo vypasených plochách je omezen výskyt druhů vázaných na kvetoucí rostliny a bezobratlí v nízké trávě ani nenacházejí dostatečný úkryt. Jako vhodné opatření by se proto jevilo ponechání některých částí sjezdovek neposečených až do konce září, aby byla zajištěna vhodná stanoviště pro širší škálu drobných živočichů. Celý areál je v současné době dobudován a je již několik let v provozu. Důvodem pro vypracování hodnocení je zájem provozovatele o prodloužení užívání stavby do roku 2029. Terénním šetřením v území bylo zjištěno, že současný režim provozu lyžařského areálu má jen minimální vliv na živou přírodu. Pro celé zájmové území je z biologického hlediska mnohem významnější způsob zemědělského využívání zdejších pastvin a luk. Při zachování stávajícího režimu lyžařského areálu (provoz jen v zimním období), nebude mít prodloužení jeho provozu do r. 2029 významně negativní vliv na živou přírodu, přírodní stanoviště ani zvláště chráněné části přírody. Vliv na Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Celý areál je situován do EVL Krkonoše, severní části areálu se nacházejí v ptačí oblasti Krkonoše. V prostoru sjezdovek jsou vymapovány hlavně typy přírodních stanovišť a předměty ochrany EVL Krkonoše 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Brachypodio-Centaureion nemoralis) a 6520 Horské sečené louky. Místy je na sjezdovkách pozorován chřástal polní (Crex crex), který je předmětem ochrany PO Krkonoše. Na základě stanoviska správy Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí, lze vyloučit, že posuzovaný záměr může mít významný vliv na území soustavy Natura 2000, tj. na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše nebo na Ptačí oblast Krkonoše. Stanovisko orgánu ochrany přírody ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění je součástí přílohy č. 3 tohoto oznámení. Vliv na ÚSES Na dotčených lokalitách sjezdovek, lanovek a vleků se nachází pouze interakční prvky. Záměr se nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru K 28 Prameny Úpy – Adršpašské skály. Vzhledem k charakteru a umístění záměru se nepředpokládá negativní vliv na prvky ÚSES, které se v bezprostřední blízkosti záměru nevyskytují. Vliv na estetické kvality území a krajinný ráz Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.


75


Krajina vykazuje relativně dochovaný charakter krajinných struktur s ohledem na dynamický krajinný reliéf. Jelikož se jedná pouze o prodloužení doby dočasnosti stavby a nebudou vystavěny nové objekty, nedojde ke změně kulturních hodnot. Obslužné objekty jsou malých rozměrů a netvoří výrazný prvek v krajině. Všechny objekty byly řešeny tak, aby jejich dopad na krajinný ráz byl nulový nebo minimální. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Záměr neznamená přímé ovlivnění zájmů památkové péče, není předpokládáno ovlivnění archeologicky významných území s ohledem na polohu staveniště, záměr rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy V místě areálu ani okolí se nenachází žádné další objekty, které by byly narušeny plánovaným záměrem. Přímé vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Předkládaný záměr je v daném území v tomto oznámení posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska charakteru předloženého záměru a dotčených vyjádření je patrné, že se jedná o záměr, který není v rozporu s územním plánem. Z této skutečnosti se také odvíjí komplexní vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí. Z hlediska posuzovaných vlivů hodnocených dle kapitoly D.I. předloženého oznámení je patrné, že záměr nepředstavuje významnější vlivy z hlediska velikosti a významnosti vlivů na jednotlivé složky životního prostředí. Vlivy na imisní a akustickou studii jsou posouzeny rozptylovou a hlukovou studií, která je součástí předkládaného oznámení. Součástí oznámení je i biologické hodnocení. Cílem biologického hodnocení bylo posoudit vliv záměru na živou přírodu v dotčeném území, zvláštní pozornost byla věnována vzácným a zvláště chráněným druhům.

3. Údaje o možných významných přesahujících státní hranice

nepříznivých

vlivech

Navrhovaný záměr nebude mít žádné nepříznivé vlivy přesahující státní hranice ČR.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Dle provedeného komplexního posouzení záměru z hlediska vlivů na zdraví obyvatel a na životní prostředí plynou pro dodavatele staveb a provozovatele lyžařského areálu a souvisejících služeb následující povinnosti či doporučení: Nakládání s odpady S odpady vznikajícími s provozem záměru nakládat dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů v platném znění,


76


upřesnit množství a druhy odpadů vznikající při provozu, je třeba preferovat recyklaci a třídění odpadů, pokud se budou v areálu využívat chemické látky a přípravky, musí se s nimi nakládat dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. Nakládání s odpadními vodami Nakládat s odpadními vodami v souladu se zákonem 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění. Ochrana prostředí, vod a půd, prevence havárií V případě úniku závadných látek na nezpevněnou plochu bude okamžitě přerušen únik látek, unikající kapalina bude zachycena a zneškodněna, kontaminovaná zemina bude sejmuta a odvezena k likvidaci oprávněným osobám. Pro tyto situace musí být stavebník připraven na účelné provedení kompenzačních opatření (vybavení sorpčními prostředky a ochrannými pomůckami a oděvy, pracovním náčiním a pevnou sběrnou nádobou), investor je povinen uvést pozemky do původního stavu, tzn. odstranit stavby, urovnat terén, vysbírat kameny a osít travním semenem, v rámci projektové přípravy pro ukončení provozu vytipovat vhodná místa na mezideponie půdy použitelné pro závěrečné terénní či vegetační úpravy. Tyto deponie zabezpečit proti uvolňování prachových částic, v rámci přípravných prací pro ukončení provozu provést na zájmových pozemcích průzkum kontaminace zemin, který vyloučí existující starou zátěž, jedním z preventivních opatření k zamezení vzniku požáru způsobeného lidským faktorem je zákaz kouření uvnitř objektů (obslužných objektů, trafostanice apod.). Zaměstnanci budou obeznámeni s požárně bezpečnostními směrnicemi. Požárně bezpečnostní řešení musí být zapracováno v projektové dokumentaci k územnímu řízení. Protipožární ochraně bude věnována patřičná pozornost také v rámci dalších stupňů projektové dokumentace, používané instalace a technologická zařízení se musí pravidelně kontrolovat a udržovat v rozsahu dle požadavků dodavatele a platné legislativy. strojní mechanismy a nákladní doprava, která bude při odstraňování objektů záměru využívána, musí být ve vyhovujícím technickém stavu. Proto bude nezbytné zajišťovat jejich kontrolu zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Kontrolu je doporučováno provádět pravidelně před zahájením prací, pohyb nákladních vozidel a strojních zařízení bude prováděn pouze po komunikacích a zpevněných plochách k tomuto účelu určených,


77


doplňování pohonných hmot do mechanismů a strojů bude prováděno výhradně na zpevněné ploše. Při odstavení vozidel a strojů na nezpevněné ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami. Ochrana přírody Pokud dojde k ukončení provozu bude předložen návrh ozelenění areálu. Ozelenění by mělo být konzultováno s příslušným orgánem ochrany životního prostředí již ve fázi návrhu, narušené plochy je třeba rekultivovat výsadbou autochtonních druhů dřevin a oset vhodnou travní směsí. Důležité je zabránit uchycení a šíření nepůvodních expanzivních druhů na těchto plochách, na lesních ani zemědělských pozemcích nesmí být ukládán žádný odpadní materiál, v ochranném pásmu lesa nesmí být prováděno nic, co by způsobilo poškození pozemků určených k plnění funkci lesa, ani porostů na nich rostoucích, provoz sjezdových tratí musí být omezen na období s dostatečně vysokou sněhovou pokrývkou, nesmí docházet k narušování povrchu půdy a vegetace, pro provoz v zimním období nejsou vyspecifikována žádná opatření, opatření se týkají pouze obhospodařování ve vegetačním období, kde by mělo dojít k ponechání některých částí sjezdovek neposečených až do konce září, aby byla zajištěna vhodná stanoviště pro širší škálu drobných živočichů, pokud dojde k ukončení záměru musí být v rámci odstraňování staveb provedena v maximální možné míře všechna dostupná opatření zabraňující erozi půdy. Odkryté plochy budou rekultivovány a osázeny co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projevům, prašnosti a splachům půdy. během prací při odstraňování objektů nesmí dojít k ovlivnění biotopu chráněných druhů živočichů a rostlin, -

práce při odstraňování objektů provádět za dohledu správy KRNAP.

Ochrana ovzduší Během odstraňování objektů realizovat opatření proti prášení a úletu sypkých hmot (kropení prašných povrchů, pravidelná očista ploch), -

provádět pravidelné čištění vozovky a v případě sucha kropení,

za nepříznivých povětrnostních podmínek zamezit šíření prašnosti do okolí vhodnou manipulací se sypkými materiály, kropením, -

před výjezdem z areálu stavby řádně očistit vozidla,

-

zabezpečit náklad na automobilech proti úsypům,


78


upřednostnit nasazení stavebních mechanismů a nákladních vozidel s nízkými hodnotami emisí znečišťujících látek, při používání místních a státních komunikacích je třeba důsledně dbát dodržování pravidel silničního provozu a čistoty těchto komunikací.

Technická opatření na ochranu před hlukem:

Celý proces výstavby zajišťovat organizačně tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, vyloučení výstavby a návozu surovin, materiálů v nočních hodinách. Ochrana obyvatel Při provozu záměru akreditovaným měřením ověřit hlukovou situaci a tím i splnění hygienických limitů v nejbližším chráněném prostoru v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., v platném znění.

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku nejsou a nemohou být absolutně přesnou prognózou, jelikož jsou postaveny na základě současného poznání, vycházejí z experimentálně získaných dat. Použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem nelze považovat za absolutně platné vzhledem k rozdílnému stupni vnímavosti a citlivosti jedinců a vlivem konkrétních místních podmínek. Zdrojem informací pro vypracování oznámení byla konzultace se zástupci projektové kanceláře JOSTA, s.r.o., se zástupci společnosti INGENIRING Krkonoše, a.s., která pro investora zajišťuje inženýrskou činnost, se zástupci investora společnost MARKID TRUTNOV, spol. s.r.o. a se zástupci samosprávných a státních orgánů. Zároveň byla provedena obhlídka lokality a mapování současného stavu životního prostředí zájmového území. Jako podkladové materiály pro technický popis záměru a pro vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí bylo čerpáno z informací poskytnutých správou KRNAP ve Vrchlabí a z dalších údajů dodaných zadavatelem. Tyto skutečnosti by však zásadně neměly ovlivnit řešení stavby ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví obyvatelstva.


79


E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Posuzované stavební objekty lyžařského areálu Černý Důl byly povoleny a kolaudovány jako stavby dočasné do 31. 05. 2010 (LV Hřbiťák 2 byl zkolaudován do 31.12. 2012). Záměr řeší prodloužení dočasných staveb těchto stavebních objektů do 17. 11. 2029. K posouzení vlivů na životní prostředí byla předložena jedna aktivní varianta technického řešení a prodloužení dočasných staveb do 17.11. 2029. Navrhovaná varianta z hlediska lokalizace záměru je v souladu s platným územním plánem . Nulová varianta (tj. řešení bez činnosti) znamená zachování dočasných staveb do 31.5. 2010 (LV „Hřbiťák 2“ do 31.12. 2012). Celkově lze konstatovat, že u všech negativních vlivů na složky životního prostředí není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů.


80


F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

Mapové podklady

Atlas České republiky, měřítko 1 : 200 000 Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1970.

Literární podklady

Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání. Hepl fores spol. s.r.o.: Místní územní systém ekologické stability (Horní Lánov, Bolkov, Dolní Dvůr, Černý Důl, Rudník, Prostřední Lánov, Dolní Lánov, Čistá v Krkonoších), 1996. EMPLA: Hluková studie. Ski areál Černý Důl. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové 2008. EMPLA: Rozptylová studie. Ski areál Černý Důl. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové 2008. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV. Brno.

Modelové prognostické výpočty

Software – výpočtový model dle metodiky SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdrojů, verze 2003 Výpočtový program pro vyhodnocování vlivů zdrojů hluku Hluk +, verze 7.16 Profi Webové stránky www.cenia.cz www.cernahora.cz www.env.cz www.heis.vuv.cz www.hory-krkonoše.cz www.janske-lazne.cz www.kr-kralovehradecky.cz www.mvcr.cz www.natura2000.cz


81


Další informace

Informace a podklady byly získány od pracovníků společnosti INGENIRING Krkonoše, a.s., společností JOSTA, s.r.o. a investora společnosti MARKID TRUTNOV, spol. s.r.o. Informace a podklady byly dodány od pracovníků Krkonošského národního parku, terénní obchůzka zpracovatelů oznámení.

2. Další podstatné informace oznamovatele Při popisu zájmového území byly využity údaje týkající se stavu dotčeného území a jeho přírodních podmínek z dostupných literárních pramenů a studií a na základě obhlídky lokality. Charakteristika záměru vycházela z informací sdělených zaměstnanci společnosti INGENIRING Krkonoše, a.s. a společností JOSTA, s.r.o. Vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví byl vyhodnocen dle platných legislativních předpisů. Při vypracování hlukové studie byl použit výpočtový software pro vyhodnocování vlivů zdrojů hluku „Hluk +, verze 7.16 Profi. Výpočet imisních koncentrací byl proveden podle metody SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha. K vlastnímu výpočtu byla použita verze výpočetního programu 2003. Vybrané doplňující údaje, studie, mapové podklady a ostatní přílohy jsou přiloženy v závěru oznámení.


82


G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

SHRNUTÍ

V textu tohoto oznámení byly komplexně posouzeny očekávané vlivy související s lyžařským areálem Černý Důl na složky životního prostředí a zdraví obyvatel. Posuzované stavební objekty lyžařského areálu Černý Důl byly povoleny a kolaudovány jako stavby dočasné do 31. 05. 2010 (LV Hřbiťák 2 byl zkolaudován do 31.12. 2012). Záměr řeší prodloužení dočasných staveb těchto stavebních objektů do 17. 11. 2029. Z provozu záměru nevyplývají za podmínek dodržení platných legislativních předpisů a respektování navržených opatření pro obyvatele a životní prostředí v okolí areálu žádná významná rizika. Vlivy na obyvatele, ovzduší, hlukovou situaci Předmětem rozptylové studie bylo dodatečné posouzení předkládaného záměru, provoz Ski areálu Černý Důl a navazující automobilové dopravy, na kvalitu ovzduší. V současné době návštěvníci Ski areálu parkují na třech odstavných plochách v obci Černý Důl. Rozptylová studie byla vypočtena pro emise z automobilové dopravy v obci Černý Důl a na stávajících odstavných plochách. V rozptylové studii byly uvažovány tři parkovací plochy (P1, P2 a P3). Rozptylová studie byla uvažována pouze pro zimní sezónu. Na základě předpokládaného množství emisí znečišťující látky a stanovených imisních limitů byly v rozptylové studii uvažovány benzen, PM10 a oxidy dusíku. Hodnoty pozadí přímo v posuzované lokalitě nejsou známy, hodnoty naměřené na okolních imisních stanicích jsou uvedeny v rozptylové studii (příloha oznámení č. 6). V důsledku provozu Ski areálu Černý Důl a navazující automobilové dopravy nedochází a nebude docházet k překračování imisních limitů posuzovaných znečišťujících látek s výjimkou 24-hodinového imisního limitu pro PM10, který bude stejně jako v současné době za nepříznivých povětrnostních podmínek překračován. 24-hodinový imisní limit byl v roce 2007 překročen 14x, imisní limit připouští překročení hodnoty 50 µg/m3 35x za rok. Příspěvek posuzovaného záměru bude však minimální. Zpracovatel rozptylové studie souhlasí s posuzovaným záměrem, tj. s prodloužením provozu. Z hlediska hluku jsou v posuzované lokalitě významnější stacionární zdroje hluku související s provozem SKI areálu. Při dodržení podmínek uvedených v hlukové studii budou hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku splněny v denní i noční době. Veškerá doprava související s provozem SKI areálu bude využívat pouze pozemní (ne účelové) komunikace a obecní parkoviště. U domů, kde budou v denní době překročeny hygienické limity dané pro hluk ze silniční dopravy na veřejných


83


komunikacích a denní době, budou splněny hygienické limity dané pro chráněný vnitřní prostor staveb. Skutečnou hlukovou situaci bude možné ověřit přímým měřením hladin akustického tlaku A po zprovoznění posuzovaného záměru – tedy v zimním období. Půda Výstavbou ani provozem nedošlo k znečištění půd. I když některé pozemky jsou situovány na lesních pozemcích, tak dle informace investora nedošlo ke kácení lesních porost. Zábor ZPF lze označit za minimální. Vyjímaly se plochy pro obslužné objekty nebo objekty trafostanice a pod). Voda Během výstavby záměru nebude docházet ke spotřebě vody. V areálu je spotřebována jak voda pitné pro sociální účely a voda užitková pro zasněžování. Do lyžařského areálu je pitná voda odebírána z obecního vodovodu. Roční spotřeba pitné vody je 180 m3 a užitkové vody 165 000 m3/rok. Jako zdroj požární vody je do lyžařského areálu přivedena voda v rámci SO-07 Přípojka pitné vody. Technologická voda nebude záměrem využívána. Během výstavby záměru nebude docházet ke vzniku splaškových vod. Množství vznikajících splaškových vod koresponduje se spotřebovaným množstvím, tj. 180 m3/rok. Splaškové odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace obce. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být splněny limity dané kanalizačním řadem. Nakládání s odpadními vodami musí být v souladu se smlouvou o odvádění odpadních vod, uzavřenou s provozovatelem veřejné kanalizace a ČOV. Produkci odpadních vod v souvislosti s případným ukončením záměru a samotnou demolicí nelze v současné době objektivně určit. Nakládání s odpadními vodami v etapě ukončení provozu bude upřesněno v projektové dokumentaci, respektive v rámci plánu výstavby. Veškeré dešťové vody jsou sváděny na terén, kde se vsakují. Realizací záměru nedošlo k výraznému odtoku vody z krajiny. Sjezdovky a vleky se nacházejí na nezpevněných plochách. Nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod. Lyžařský areál se částečně nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše. Předmětná lokalita se nenachází v ochranném pásmu vodních zdrojů ani v záplavovém území, proto pro danou lokalitu nevyplývají žádná zvláštní omezení vztahující se k ochraně vod. Nakládání s odpadními vodami a s látkami závadnými vodám musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a dle příslušných prováděcích předpisů. Látky závadné vodám musí být řádně zabezpečeny. Při dodržení všech navržených opatření a respektování platných legislativních předpisů je riziko negativního vlivu při provozu záměru na znečištění půdy a ovlivnění jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod minimální. Pokud dojde k ukončení provozu, EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

84


bude za předpokladu dodržování navržených opatření a legislativních opatření vliv na vodní poměry nulový. Zvláště chráněná území, území přírodních parků Legislativní ochrana přírodních hodnot území, která spočívá v jedinečnosti a diverzitě přírodních společenstev a druhů rostlin i živočichů, je zajištěna Národním parkem Krkonoše. Většina hodnocené stavby je situována do ochranného pásma NP v blízkosti hranice 3. zóny. Vlek „Bonischovy boudy“ okrajově zasahuje i do 3. zóny NP. Celé území NP Krkonoše je také zařazeno na seznam biosférických rezervací v rámci mezinárodního programu Man and the Biosphere (MAB) pod záštitou UNESCO. Mezinárodní ochrana vybraných druhů a přírodních stanovišť na území NP byla dále posílena vyhlášením soustavy Natura 2000. Krkonoše jsou v rámci této soustavy vyhlášeny jako evropsky významná lokalita i ptačí oblast. Flóra, fauna, ekosystémy Celý areál je v současné době dobudován a je již několik let v provozu. Důvodem pro vypracování hodnocení je zájem provozovatele o prodloužení užívání stavby do roku 2029. Terénním šetřením v území bylo zjištěno, že současný režim provozu lyžařského areálu má jen minimální vliv na živou přírodu. Pro celé zájmové území je z biologického hlediska mnohem významnější způsob zemědělského využívání zdejších pastvin a luk. Při zachování stávajícího režimu lyžařského areálu (provoz jen v zimním období), nebude mít prodloužení jeho provozu do r. 2029 významně negativní vliv na živou přírodu, přírodní stanoviště ani zvláště chráněné části přírody. ÚSES Na dotčených lokalitách sjezdovek, lanovek a vleků se nachází pouze interakční prvky. Záměr se nachází v ochranném pásmu nadregionální biokoridor K 28 Prameny Úpy – Adršpašské skály. Vzhledem k charakteru a umístění záměru se nepředpokládá negativní vliv na prvky ÚSES, které se v bezprostřední blízkosti záměru nevyskytují. Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Na základě stanoviska správy Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí, lze vyloučit, že posuzovaný záměr může mít významný vliv na území soustavy Natura 2000, tj. na Evropsky významnou lokalitu Krkonoše nebo na Ptačí oblast Krkonoše. Struktura a funkční využití území Dle vyjádření obecního úřadu Rudník, obvodní stavební úřad pro obce Rudník a Černý Důl jsou předkládané objekty v souladu s platným územním plánem obce Černý Důl Toto vyjádření je součástí přílohy č. 2 tohoto oznámení.


85


Hmotný majetek a kulturní památky V místě areálu ani okolí se nenachází žádné další objekty, které by byly narušeny prodloužením doby trvání stavby. Přímé vlivy na hmotný majetek se nepředpokládají. K archeologickým nálezům během výstavby areálu nedošlo.


86


Závěr Oznámení na záměr „Lyžařský areál Černý Důl - Špičák“ bylo zpracováno podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Předkládané oznámení prokázalo, že provoz záměru významně nepříznivě neovlivňuje životní prostředí ani obyvatelstvo. Zpracovatel oznámení souhlasí prodloužením doby provozu do 17.11. 2029 za podmínek respektování všech navržených doporučení a opatření.


87


H. PŘÍLOHA Příloha č. 1: Výkresová dokumentace Příloha č. 2: Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace Příloha č. 3: Stanovisko orgánu ochrany přírody ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění Příloha č. 4: Vyjádření Ministerstva životního prostředí ohledně zařazení záměru z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Příloha č. 5: Biologické hodnocení zájmového území Příloha č. 6: Rozptylová studie Příloha č. 7: Hluková studie


88


SEZNAM ZPRACOVATELŮ OZNÁMENÍ Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý Prokopa Holého 459 500 02 Hradec Králové telefon: 495 218 875, 495 211 579 e-mail: [email protected], [email protected]

Řešitelský tým: Text oznámení: Ing. Vladimír Plachý, Eva Šeberová, DiS. Hluková studie: Ing. Milan Závadský Rozptylová studie: Ing. Vladimír Plachý, Ing. Marcela Skříčková

Kontaktní adresa a telefon: EMPLA spol. s r.o. ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel./fax. 495 218 875, 495 217 499 e-mail: [email protected]

Datum zpracování oznámení: září - říjen 2008

Podpis vedoucího zpracovatelského týmu:

Ing. Vladimír Plachý


89

EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové

Recommend Documents