EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové

EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové

Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prost edí a zdraví

®

O Ozznnáám meenníí zzáám m rruu ddllee zzáákkoonnaa .. 110000//22000011 SSbb..,, oo ppoossuuzzoovváánníí vvlliivvuu nnaa žžiivvoottnníí pprroosstt eeddíí vv ppllaattnnéém m zznn nníí,, vv rroozzssaahhuu pp íílloohhyy .. 33

SST TR RO OJJÍÍR RE EN NSSK KÝ ÝZ ZÁ ÁV VO OD DV VL LO OG GIISST TIIC CK KÉ ÉM MP PA AR RK KU U P PO O ÍÍ A AN NY Y

Vedoucí ešitelského týmu:

Ing. Vladimír Plachý . odborné zp sobilosti 182/OPV/93 z 21.1.1993 Archivní íslo: 7/07

Hradec Králové, leden 2007 Obchodní jméno:

Administrativní sídlo:

EMPLA spol. s r.o. ul. Jana Krušinky 500 02 Hradec Králové

EMPLA spol. s r.o. ul. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové

DI : CZ 421 95 667 I : 421 95 667 Bank. spoj. 790747-511/0100

Spole nost je zapsána v obchodním rejst íku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 1178

tel.: 495 218 875, 495 217 499 tel./fax.: 495 211 579 e-mail: [email protected]

www.empla.cz

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________

Bez písemného souhlasu spole nosti EMPLA spol. s r. o. Hradec Králové a odpov dného zástupce uvedeného v osv d ení o autorizaci nesmí být toto oznámení, ani jeho ásti, reprodukovány.

EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

2


OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI..................................................................... 6 1. 2. 3. 4.

Obchodní firma ......................................................................................................................... 6 I .............................................................................................................................................. 6 Sídlo (bydlišt ).......................................................................................................................... 6 Jméno, p íjmení, bydlišt a telefon oprávn ného zástupce ozmanovatele................................ 6

B. ÚDAJE O ZÁM RU ..................................................................................... 6 I.

Základní údaje................................................................................................................ 6

1. Název zám ru a jeho za azení podle p ílohy . 1 ..................................................................... 6 2. Kapacita (rozsah) zám ru ......................................................................................................... 7 3. Umíst ní zám ru (kraj, obec, katastrální území) ...................................................................... 7 4. Charakter zám ru a možnost kumulace jeho vliv s jinými zám ry (realizovanými, p ipravovanými, uvažovanými) ........................................................................................................... 8 5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod (i z hlediska životního prost edí) pro jejich výb r, resp. odmítnutí........................................ 8 6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru................................................... 9 7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení....................................... 12 8. Vý et dot ených územn samosprávných celk ..................................................................... 12 9. Vý et navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat ............................................................................................................................ 13

II.

1. 2. 3.

Údaje o vstupech........................................................................................................... 13

III.

1. 2. 3. 4. 5.

Zábor p dy.............................................................................................................................. 13 Odb r a spot eba vody ............................................................................................................ 15 Surovinové a energetické zdroje............................................................................................. 16

Údaje o výstupech ..................................................................................................... 18

Množství a druh emisí do ovzduší .......................................................................................... 18 Množství odpadních vod a jejich zne išt ní ........................................................................... 25 Kategorizace a množství odpad ............................................................................................ 26 Hluk, vibrace a zá ení ............................................................................................................. 34 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ....................................... 35

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................... 38 1. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území........................... 38 2. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném území, které budou pravd podobn významn ovlivn ny ................................................................................................ 48

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ................................................................................... 59 1. pravd 2. 3. 4. 5.

Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska podobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)...................................................................... 59 Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci ....................................................... 74 Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahujících státní hranice................ 75 Opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv ............. 75 Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytly p i specifikaci vliv .... 79


3


E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁM RU ........................................ 80 F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................ 81 1. 2.

Mapová a jiná dokumentace týkající se údaj v oznámení..................................................... 81 Další podstatné informace oznamovatele ............................................................................... 82

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ................................................................................................ 83 H. P ÍLOHA..................................................................................................... 87


4


Zkratky a symboly použité v textu B(a)P BPEJ CHOPAV HMÚ OV HDV HIM HZS ISKO KN LAeq,T LBC LDV MŽP R NN NOx NP ORL OV PAU PCDD/F PK PM10 PUPFL RBC RBK SO2 TZL ÚSES VKP VN VZT WHO ZPF

Benzo(a)pyren Bonitovaná p dn -ekologická jednotka Chrán ná oblast p irozené akumulace vod eský hydrometeorologický ústav istírna odpadních vod T žká nákladní vozidla Hmotný investi ní majetek Hasi ský záchranný sbor Informa ní systém kvality ovzduší Katastr nemovitostí Hladina akustického tlaku v ase T Lokální biocentrum Lehká nákladní vozidla Ministerstvo životního prost edí eské republiky Nízké nap tí Oxidy dusíku Nadzemní podlaží Odlu ova ropných látek Osobní vozidla Polyaromatické uhlovodíky Polychlorované dibenzodioxiny/furany Pozemková kniha Suspendované ástice frakce PM10 Pozemek ur ený k pln ní funkce lesa Regionální biocentrum Regionální biokoridor Oxid si i itý Tuhé zne iš ující látky Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Vysoké nap tí Vzduchotechnika Sv tová zdravotnická organizace Zem d lský p dní fond


5


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Družstvo REVITAL

2. I 00505803

3. Sídlo (bydlišt ) U Zvona ky 15 120 03 Praha 2

4. Jméno, p íjmení, bydlišt a telefon oprávn ného zástupce oznamovatele Ing. Rudolf Kaplan, p edseda družstva Lupá ova 24 130 00 Praha 3 Tel: 602 375 572

B.

ÚDAJE O ZÁM RU

I.

Základní údaje

1. Název zám ru a jeho za azení podle p ílohy . 1 Název zám ru: Strojírenský závod v logistickém parku Po í any Za azení zám ru do p íslušné dle p ílohy . 1: Podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prost edí v platném zn ní, p ílohy . 1, pat í zám r do kategorie II mezi zám ry vyžadující zjiš ovací ízení. Zám r svým charakterem spl uje charakteristiku bodu 4.1 Pr myslové provozy na zpracování železných kov , v etn válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, v etn slévání i legování, neželezných kov krom vzácných kov , v etn recyklovaných produkt – kovového šrotu, jeho rafinace a lití. kraje.

P íslušným ú adem k provedení zjiš ovacího ízení je Krajský ú ad St edo eského


6


2. Kapacita (rozsah) zám ru P edpokládaná m sí ní výroba se v závod bude pohybovat z po átku na výši 150 tun výrobk za m síc a postupn dojde k navýšení na p edpokládaných 450 tun výrobk za m síc. Nebude však p ekro ena denní produkce 20 000 tun. Zastav ná plocha: Plocha pozemku celkem: 56 240,00 m2, zastav ná plocha výrobní haly: 5 338,55 m2, zastav ná plocha administrativní budovy: 624,00 m2, zastav ná plocha sociálního zázemí a trafostanice: 448,80 m2, zastav ná plocha detašovaného pracovišt : 252,00 m2, zastav ná plocha celkem: 7 057,80 m2. P edpokládaná intenzita dopravy: Cca 10 nákladních a dodávkových vozidel do 3,5t za den, cca 2 kamionová vozidla/týden, cca celkem 120 osobních vozidel za 24 hod. P edpokládaný kone ný po et zam stnanc : 450 zam stnanc na 3 sm ny.

3. Umíst ní zám ru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: St edo eský Obec: Po í any Katastrální území: Po í any Zájmová lokalita pro realizaci zám ru se nachází v bezprost ední blízkosti sjezdu z dálnice . 11 Praha – Hradec Králové ve sm ru na Po í any za budovou pat ící Správ a údržb dálnic.


7


Obrázek . 1: Situace umíst ní zám ru

Z Z m Zááám m rrr

Výkresová dokumentace stavby je sou ástí p ílohy . 1 tohoto oznámení.

4. Charakter zám ru a možnost kumulace jeho vliv (realizovanými, p ipravovanými, uvažovanými)

s jinými zám ry

Zám rem investora je zavedení výroby odlitk ze slitin hliníku ze stávajícího podniku v jiném regionu St edo eského kraje do nov vybudované výrobní haly v katastrálním území obce Po í any v pr myslové zón . Na území obce Po í any ani v nejbližším okolí se obdobný slévárenský provoz nenachází. Za projekty s možným kumulativním vlivem lze ozna it ostatní zám ry jiných investor v této pr myslové zón . Za další stavbu s možným kumulativním vlivem lze považovat stávající dálnici 1/11 vedoucí v t sné blízkosti zájmové lokality.

5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod (i z hlediska životního prost edí) pro jejich výb r, resp. odmítnutí Hlavním cílem tohoto zám ru je výrazn zvýšit strojírenskou výrobu, její produktivitu i rentabilitu, zárove zproduktivnit ízení stávajících provoz p esného lití neželezných kov , plast a návaznosti této výroby na další strojírenské operace. Dalším cílem zám ru je vytvo it nová pracovní místa v regionu s relativn vyšší mírou nezam stnanosti. S ohledem na pom rn vysokou míru zam stnanosti v lokalit stávajícího závodu investora v t sném sousedství hl. m sta Prahy je prakticky nemožné p es dlouhodobé úsilí i solidní platové ohodnocení zajistit pot ebné d lnické profese. Podnik je proto nucen ešit nedostatek pracovních sil najímáním zahrani ních pracovník . Nejpodstatn jším dopadem tohoto stavu je postupná ztráta d lnických i technických profesních dovedností a zkušeností získávaných a p edávaných generacemi vlastních zam stnanc po dobu tém sedmdesáti let. Tento stav ohrožuje perspektivu podniku. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

8


Proces výroby odlitk ze slitin hliníku je ve stávajícím závodu umíst n v relativn nové výrobní hale (kolaudace v r. 1979). S ohledem na aktuální nár st poptávky po Alodlitcích již plochy výrobní haly (co do velikosti) nevyhovují. V novén provozu v Po í anech se po ítá s optimálním a plynulým výrobním procesem v jednom objektu, s aplikací prvk mechanizace a automatizace procesu jako základního nástroje r stu produktivity a rentability výroby. Tento nový stav by m l vytvo it podmínky pro akceptování vysoké poptávky po hliníkových odlitcích, neztratit tak zájem zákazník a významn zvýšit výrobu eského pr myslového podniku. Pozemek pro navrženou novostavbu se nachází na východním území obce Po í any, svým severovýchodním cípem se dotýká dálni ního násypu dálnice Praha – Pod brady. Dle vyjád ení Obce Po í any je sou ástí schváleného územního plánu obce s návrhem funk ního využití dle variantní studie „Obchodní a pr myslová zóna Po í any“, kterou vypracovala spole nost Agroprojekt Brno. V sou asné dob jsou již pozemky uvoln ny pro výstavbu, do asné využití objekt po dobu výstavby není plánováno. Není plánováno ani kácení porost a vzrostlé zelen . Výstavbou bude dot eno ochranné pásmo silnice II. t ídy a ochranné pásmo VN 22kV a trafostanice. Realizace zám ru bude bez požadavku na zábor ZPF a sousedních pozemk .

6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru Navrhovaný objekt výrobního komplexu respektuje podmínky území, charakter okolní zástavby a ú el budoucího provozu. Jedná se v komplexu o dvoupodlažní výrobní objekt o p dorysných rozm rech cca 117 x 49 m, výška stavby je 10,0 m, s ástí pro administrativu o p dorysných rozm rech 78 x 12 m, výška 10,8 m a sociální zázemí zam stnanc o p dorysných rozm rech 66 x 6 m, výška 7,5 m. Výrobní hala bude obsahovat sklad vstupního jednicového materiálu (ingoty Al-slitin), sklad rafina ních a modifika ních materiál , sklad kokil a forem, tavírnu, slévárnu, mezisklad rozpracované výroby, pracovišt provozní údržby, dílny pro apretaci odlitk , pracovišt tepelného zpracování, strojní obrobnu odlitk , expedici, pracovišt technické kontroly jakosti a m rové st edisko. Administrativní ást ve které je umíst na i konstrukce a sociální zázemí zam stnanc je dimenzováno na kone ný stav zam stnanc . Zárove bude realizováno samostatné dislokované administrativní pracovišt východním okraji areálu, které bude v pr b hu výstavby sloužit jako za ízení staveništ .

na

Výrobní objekt je situován svojí podélnou osou v soub hu s komunikací II/330. Na trasu silnice II/330 je napojen jedním komunika ními p ipojeními. Parkovací plochy pro návšt vníky a zam stnance jsou situovány ve dvou lokalitách v rámci areálu, celkový po et parkovacích míst je 95. Vlastní provoz nakládky a vykládky, manipula ních a odstavných ploch je situován do jižní ásti objektu. Parkování zam stnanc a návšt vník je umíst no v jižní a východní ásti areálu p ed objekty administrativy. Ostatní plochy areálu budou plošn ozelen ny. Oplocení areálu bude provedeno jako pr hledné. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

9


Výrobní technologie a pomocné provozy jsou sou ástí vyššího výrobního celku v oblasti p esného lití neželezných kov a plast v etn jejich dalšího strojního opracování. Materiálový vstup do výrobních proces bude p es vstupní sklad v 1. NP, sklad jednicového materiálu bude umíst n ve 2. NP, sklad kovových forem v regálovém zakládacím systému. Ze skladu jednicového materiálu budou pomocí vysokozdvižného vozíku navezeny spole n s neshodnými výrobky jednotlivé slitiny do prostoru tavicí pece kde je materiál taven a naléván do transportního kelímku. Transportní kelímek je nejprve zah átý nad plynovým ho ákem a potom je do n j nalita tavenina. Pak je slitina ihned transportována do jednotlivých udržovacích pecí. Odsud jsou pln ny jednotlivé kokily. Kokilové lití je ve slévárn rozd leno dle typu do dvou základních zp sob . Gravita ní lití taveniny a nízkotlaké lití taveniny. Nízkotlaké lití taveniny je provád no na pracovišti sestávajícím z udržovací kelímkové pece a nástavby pro upnutí licího nástroje – kokily. Udržovací kelímková pec je vyh ívána elektrickými odporovými spirálami. Po dobu lití je tavenina hermeticky uzav ena. Samotná pec je propojena s dutinou kokily v nástavb stoupací trubicí. P ivedením stla eného vzduchu a 0,6 bar nad hladinu roztaveného kovu v kelímkové peci je kov vytla ován do kokily. Celý proces lití a udržování teploty v peci je ízen po íta em. S ohledem na dosažení vyšší produktivity práce budou jednotlivé pece soust ed ny v hnízdech po ty ech kusech. P i gravita ním lití taveniny je uvažováno s instalací stávajících udržovacích pecí p i emž každá pec je složena ze dvou samostatných kelímk . K t mto pecím jsou standardn p i azeny ty i licí stolice, každá s jednou gravita ní kokilou. Lití je provád no ru n . Kvalita taveniny u všech druh lití je kontrolována pr b žn a vždy p ed zapo etím lití. Po odlití výrobku je odlitek odvezen do prvního meziskladu k vychladnutí, odsud pak k apretaci (ru nímu opracování). Apretace je provád na nejprve na pásové pile, kde dochází k u íznutí vtoku a nálitku. Dále je provád no broušení na pásových bruskách a ru ní broušení u složit jších tvar . Tato pracovišt budou v budoucnu robotizována. Po t chto operacích p ichází meziopera ní kontrola. Zde jsou kontrolovány veškeré díly. Je zde také rozhodnuto o dalším umíst ní odlitku. Odlitek je možné p ímo dodat zákazníkovi a je tedy p epraven do expedice, kde je možné jej naložit na vozidlo a odvést z areálu závodu. V druhém p ípad je možné odlitek poslat do kooperace na strojní nebo povrchové úpravy. Po té je op t provedena kontrola a zboží je odvezeno do expedice a dodáno zákazníkovi. V posledním p ípad jsou strojní operace obráb ní provád ny p ímo v obrobn slévárny a po kontrole odvezeny do expedice. Poslední popsaný zp sob bude p evažovat nad ostatními úpravami. Pro bezproblémový, ekonomický a ekologický chod celé slévárny se starají další pomocné provozy, umíst né ve 2. NP výrobní ásti provozu. Jedná se o nástrojárnu, p ípravu ná adí a údržbu. V t chto pomocných provozech je používáno pouze základní strojní vybavení jako nap íklad soustruh, frézka, vrta ka, bruska a podobn . Dále je zde umíst no m rové st edisko, odd lení technologie, mist i a kontrolní odd lení. Jižní ást traktu obsahuje energocentrum. Skladové zázemí provozu je situováno na západní okraj areálu – jednopodlažní objekt obsahuje sklad HIM, odpad a ho lavin. Administrativní provoz je situován do objektu navazujícího stavebn a provozn na objekt slévárny. Obsahuje hlavní sídlo firmy pro všechny stávající provozy akciové spole nosti, ízení komplexu p esného lití neželezných kov a lisování plast , konstruk ní a vývojová pracovišt , zásobování, obchodní odd lení a ást stravovací pro všechny


10


zam stnance výrobního komplexu. V 1. NP objektu je umíst na vrátnice návšt vní místnosti a provoz vnitrozávodního HZS. Šatny a sociální zázemí pro zam stnance jsou p edstav ny vlastnímu výrobnímu provozu na jeho jižní stran . Obsahují ve dvou NP šatny pro ženy a muže, odpovídající sociální zázemí – WC, umývárny a sprchy (návrh dle zákona . 178/2001Sb., ve zn ní zákona . 523/2002 Sb., zákona . 441/2004 Sb, zákona . 258/2000Sb., o ochran ve ejného zdraví) a denní místnost zam stnanc . Pod schodišt m je umíst na ošet ovna. Vedle schodišt v 1. a 2. NP je umíst no provozní WC v dostupných vzdálenostech. Sou ástí provozu areálu je samostatné detašované administrativní pracovišt na východním okraji areálu – dvoupodlažní montovaný objekt z mobilních bun k s vlastním sociálním zázemím. Dopravn je areál napojen na silni ní sí prost ednictvím silnice . II/330 vedoucí severovýchodn sm rem na Sadskou a Nymburk a jihozápadn sm rem na eský Brod. Silnice . II/330 sou asn spojuje areál s dálnicí D11 s exitem ve vzdálenosti cca 300m. Napojení na silni ní sí bude provedeno jedním navrženým vjezdem. Vnitroareálová doprava je obousm rná. Areálové komunikace budou realizovány v typizovaných ší kách jako komunikace ú elové. Celkové uspo ádání výroby ve výrobní hale je zcela orientováno na technologický tok materiálu tak, aby bylo dosaženo jeho minimálního pohybu po celé hale. Doprava v prostorech slévárny a v navazujících strojírenských provozech bude ešena elektrickými vysokozdvižnými vozíky. Osv tlení Osv tlení areálu bude provedeno typizovanými svítidly m stského typu tak, aby osv tlenost komunikace na srovnávací rovin odpovídala sou asné platné legislativ a hygienickým p edpis m. Vytáp ní Vytáp ní výrobní haly bude provedeno po dobu provozu odpadním teplem. Toto odpadní teplo bude distribuováno vzduchotechnikou. Ta bude zárove sloužit po dobu letního provozu jako odvod tepelné zát že. Pro vytáp ní a temperování haly bude použito nep ímotopných plynových oh íva . Vytáp ní administrativní budovy je navrženo teplovodní. Otopnými t lesy jsou radiátory, zdrojem tepla pak plynové kotle o výkonu 3 x 49 kW umíst né v p ízemí objektu v technické místnosti. Vytáp ní sociálního zázemí je navrženo teplovodní. Otopnými t lesy jsou radiátory, zdrojem tepla pak plynový kotel o výkonu 50 kW umíst ný v 2. NP objektu v technické místnosti. Vzduchotechnika Vzduchotechnika zajistí p edevším odvod tepelné zát že z prostoru tepeln exponovaných pracoviš . Jedná se o prostor tavírny a prostor lití do kokil. Po dobu letního EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

11


provozu bude využíváno p edevším aera ního v trání bez p edeh evu vzduchu, po dobu zimního provozu bude p ivád ný vzduch oh íván p edevším p i využití odpadní energie. Sou ástí vzduchotechniky bude i v trání sociálního zázemí, tak aby byl spln n požadavek na hygienické limity. Zdravotní technika P ípojka vody bude vedena z vodom rné šachy umíst ná na hranici pozemku. Rozvody vody a kanalizace budou provedeny v souladu s platnou legislativou. Rozvody vody v administrativní budov povedou mezi jednotlivými patry za výtahovou šachtou. Rovn ž tak odpady. Rozvod vody bude dále proveden do provozního sociálního zázemí, sociálního bloku a rozvod pouze studené vody po hale. Požární voda po závod bude provedena v souladu s platnou legislativou a požární zprávou. Oh ev užitkové vody v administrativní ásti bude provád n pouze na toaletách a v kuchy kách. V obou p ípadech bude oh ev provád n p ímo elektrickým oh íva em. Oh ev vody pro pot eby šatny, mytí termos a mytí nádobí bude zajišt n samostatným akumula ním elektrickým oh íva em užitkové vody umíst ném v prostoru mytí nádobí. Oh ev užitkové vody pro pot eby šaten bude provád n ve t ech zásobnících. Zdrojem tepla bude plynový kotel a odpadní teplo z kompresoru. Zásobníky teplé vody budou umíst ny v technické místnosti na 2.NP

7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení P edpokládaný termín zahájení výstavby zám ru: srpen 2007 P edpokládaný termín dokon ení zám ru: leden 2009

8. Vý et dot ených územn samosprávných celk S ohledem na charakter zám ru budou p ímé vlivy jeho výstavby a provozu p sobit p edevším v okolí zám ru. Z hlediska vlivu na životní prost edí pat í k potencionáln dot eným územím tato území: Dot ené samosprávné celky: Obec:

Po í any

Kraj:

St edo eský

kraje.

P íslušným ú adem k provedení zjiš ovacího ízení je Krajský ú ad St edo eského


12


9. Vý et navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat V rámci realizace zám ru bude investor žádat dle stavebního zákona . 50/1976 Sb., v platném zn ní o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení p íslušný stavební ú ad v eském Brod . Navazující rozhodnutí dle složkových legislativních p edpis : Povolení k vypoušt ní odpadních vod z deš ové kanalizace po p edchozím p ed išt ní v ORL do recipientu. P íslušným ú adem je vodoprávní ú ad – M stský ú ad eský Brod, odbor životního prost edí a zem d lství, souhlas k nakládání s nebezpe nými odpady dle § 16 odst. 3 zákona . 185/2001 Sb., v platném zn ní, který ud luje m stský ú ad obce s rozší enou p sobností – M stský ú ad eský Brod (do 100 t/rok nebezpe ného odpadu), pop ípad Krajský ú ad (nad 100 t/rok nebezpe ného odpadu), p ed realizací zám ru je t eba požádat k umíst ní, stavb a provozu st edního a velkého zdroje zne iš ování ovzduší o povolení p íslušný orgán ochrany ovzduší - Krajský ú ad Královehradeckého kraje (dle §17 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní),

II.

Údaje o vstupech

1. Zábor p dy V souvislosti s realizací zám ru budou využity pozemky na následujících parcelách v katastrálním území Po í any: 709/1, 706, 707/6, 708, 709/45. Zám r je umíst n na pozemcích zajišt ných investorem. Celková plocha pozemk je 58 907 m2. Dot ené pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí jako ostatní plocha. Pozemky kategorie ZPF a PUPFL ani ochranné pásmo lesa nebudou zám rem dot eny. V následující tabulce je uveden seznam zájmových parcel a další informace o zp sobu využití, ochran , celkové vým e parcel aj. Tabulka . 1: Seznam zájmových parcel Parcelní íslo dle KN

íslo parcely dle PK

Druh pozemku

Zp sob ochrany

Kód BPEJ

Celková vým ra parcely [m2]

709/1

(708)

ostatní plocha

-

-

7 125

R – PF

, Praha

(711)

ostatní plocha

-

-

11 989

R – PF

, Praha

(717)

ostatní plocha

-

-

11 718

BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna a. s. Pr honice

(718)

ostatní

-

-

6 916

BENEŠ a LÁT, slévárna a


Vlastník

13

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Parcelní íslo dle KN

íslo parcely dle PK

Druh pozemku

Zp sob ochrany

Kód BPEJ


plocha

706, 707/6, 708

Vlastník strojírna a. s. Pr honice

(1252)

ostatní plocha

-

-

799


(1250)

ostatní plocha

-

-

1 184

Obec Po í any

(687)

ostatní plocha

-

-

2 389


(690)

ostatní plocha

-

-

8 622

(721)

ostatní plocha

-

-

2 331


(722)

ostatní plocha

-

-

1 720


(714)

ostatní plocha

-

-

1 195


(712/3)

ostatní plocha

-

-

158

R – PF

(1290/3)

ostatní plocha

-

-

245

Obec Po í any

(715)

ostatní plocha

-

-

1 526


ostatní plocha

-

-

990


709/45 celkem

R – PF

, Praha

, Praha

58 907

V následující tabulce jsou uvedeny parcely, u nichž se nebude jednat o trvalý zábor v souvislosti s realizací zám ru, budou pouze dot eny plánovanou výstavbou. Vý ez z katastrální mapy je sou ástí p ílohy . 12 tohoto oznámení. Tabulka . 2: Seznam parcel dot ených realizací zám ru Parcelní íslo dle KN

Druh pozemku

Zp sob ochrany

Kód BPEJ


Vlastník

705/1

ostatní plocha

-

-

8 378

MALABO spol. s. r. o., U Dálnice 419, Po í any

897/1

ostatní plocha

-

-

29 048

St edo eský kraj, Zborovská 11, . p. 81, Praha – Smíchov, 150 00 (Správa a údržba silnic Kurná Hora, p ísp vková organizace)


14

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Parcelní íslo dle KN

Druh pozemku

Zp sob ochrany

Kód BPEJ


Vlastník

897/3

ostatní plocha

-

-

108


898/2

ostatní plocha

-

-

7 007


895/5

ostatní plocha

-

-

398

R (Ú ad pro zastupování státu ve v cech majetkových)

Na pozemcích nebude v souvislosti se stavbou provedena nezbytn nutná skrývka kulturních vrstev p dy, protože se jedná o plochy, které byly nezem d lsky využity p edešlými uživateli a nájemci na základ souhlasu k do asnému použití zem d lské p dy k nezem d lským ú el m dle § 9 odst. 6 zákona . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, v platném zn ní. Dne 21.3.2005 byl vydán Krajským ú adem St edo eského kraje souhlas k trvalému odn tí p dy ze ZPF na ásti pozemku s pozemkovým íslem 709/1 dle KN blíže vymezených íslem (717), (718), (711), (708) a (690) dle PK. M stský ú ad eský Brod ud lil souhlas k trvalému odn tí p dy ze ZPF na pozemcích íslo 687, 709/45 a 1252 dle KN. Všechna citovaná stanoviska jsou sou ástí p ílohy . 10 tohoto oznámení. Zm nou . 1 Územního plánu obce Po í any, která byla schválena dne 16.8.2006 byl pozemek s . 706 dle KN vy at z kategorie PUPFL a za azen do kategorie VN – výrobní území nespecifikované. P íprava plochy pro výstavbu bude vyžadovat p esun zemin na ploše v sou asnosti deponovaných, které byly p et íd ny mobilním t ídi em EXTEC. P et íd ní bylo provedeno specializovanou firmou REMEX, Bohemia spol. s r. o. Zemina bude využita jako zdroj druhotných surovin. Pokud bude ást výkopových zemin využívána mimo areál stavby, musí být dodržen zákon . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu. Využití parcel k realizaci zám ru je v souladu s platným územním plánem obce Po í any. Usnesení zastupitelstva obce Po í any je sou ástí p ílohy . 8 tohoto oznámení.

2. Odb r a spot eba vody Vodovodní p ípojka bude provedena protlakem pod silnicí II/330 s p ipojením na stávající trasu vodovodního p ivad e Po í any – T ebestovice, vedené v soub hu se silnicí II/330 na její jižní stran . P ípojka bude ukon ena na hranici pozemku vodom rnou šachtou. Pro zásobování areálu bude sou asn využit stávající zdroj – podzemní vrt na pozemku investora. Odb r vody v dob výstavby a provozu Po dobu výstavby areálu se p edpokládá jednak spot eba vody pro sociální ú ely pracovník (osobní hygiena a pití) a dále pro údržbu staveništ (mytí komunikací a stavebních celk ). Množství odebírané vody je obtížné v této fázi objektivn ur it, dle informací a zkušeností zadavatele je možno uvažovat s množstvím okolo padesáti litr na EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

15


osobu a den. Výstavba ani provoz skladového areálu nebudou mít zvláštní nároky na spot ebu pitné i užitkové vody. Pot ebné objemy budou kryty ze stávajících zdroj vody, které jsou pro tento odb r bez problém k dispozici. Výpo et pot eby pitné vody: Celkový po et zam stnanc : 450 Specifická pot eba vody: 80 l/osobu za sm nu Pr m rná denní pot eba Qp: 450 x 80 = 36 000 l/den = 36,0 m3/den = 1,50 m3/hod. Maximální hodinová pot eba vody Qh: Sm na 1: 36,0 : 450 x 210 = 16,8 m3, z toho 50 % - 8,4 m3/hod, tj. 2,33 l/s Sm na 2: 36,0 : 450 x 120 = 9,6 m3, z toho 50 % - 4,8 m3/hod, tj. 1,33 l/s Sm na 3: 36,0 : 450 x 120 = 9,6 m3, z toho 50 % - 4,8 m3/hod, tj. 1,33 l/s Toto množství bude zárove vypoušt no do kanalizace jako voda odpadní. Celková spot eba vody Qr: 36 x 200 = 7 200 m3

3. Surovinové a energetické zdroje Suroviny a materiály pro hlavní výrobu odlitk ze slitin hliníku a pomocné suroviny jsou uvedeny v následujících tabulkách: Tabulka . 3: Hliníkové slitiny a legury DIN

EN

230A

GB-AlSi12

AB-44200

424330

360

239 A

GB-AlSi10Mg

AB-43000

424331

5 236

226 A

GB-AlSi9Cu3

AB-46200

424339

928

231 A

GB-AlSi12(Cu)

AB-47000

AlSi7Mg0,3wa

AB-42100

GB-AlSi7Mg0,6wa

AB-42200

Unifont

SN

Spot eba [kg/den]

Interní ozna ení

1 046 424334

AlZn10Si8Mg

2 296 34 602

Tabulka . 4: Post iky na formy, modifika ní tablety a rafina ní s l Ozna ení

Spot eba [kg/den]

Ozna ení

Spot eba [kg/den]

Dycote 34 ESS

0,90

AlSr10 (drát 0,5)

7,30


16

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Ozna ení

Spot eba [kg/den]

Ozna ení

Spot eba [kg/den]

Dycote 36

0,30

AlTiB5/1 (drát 0,5)

6,80

Dycote 39 ESS

0,60

S l – rafinace

30,00

Dycote D BN 120

0,06

Tableta – modifikace

10,00

Dycote 11

0,60

Tableta – zjemn ní

12,50

Bezpe nostní listy k vybraným chemickým p ípravk m jsou sou ástí p ílohy . 11 tohoto oznámení. Zemní plyn Pro p ipojení areálu je navržená st edotlaká plynovodní p ípojka. Na hranici pozemku bude v samostatném pilí i umíst n hlavní uzáv r plynu a plynom r. Odtud bude potrubí p ivedeno do výrobní haly. Regula ní ada s ohledem na rozlehlost areálu bude provedena na hale dle pot eby. Zemní plyn se v závod využívá pro oh ev tavicích pecí a pro pot eby vytáp ní objektu. Za ízení tavírny: Šachtová tavicí pec: 55,0 Mm3.h-1 Kelímková tavicí pec: 65,0 Mm3.h-1 Temperan ní ho ák kelímku: 4,0 Mm3.h-1 Temperance forem: 0,5 Mm3.h-1 Rezerva: 65,0 Mm3.h-1 Instalované spot ebi e plynu pro tavírnu: 189,5 Mm3.h-1 Ro ní spot eba zemního plynu pro pot eby technologie je uvažovaná 935 310 m3.rok-1. Zemní plyn bude využíván pro zásobování dvou plynových kotl o celkovém výkonu do 100 kW v p ízemí administrativní budovy. Kotle jsou umíst ny v technické místnosti. Kotle zajiš ují vytáp ní administrativní budovy. Dalším spot ebi em bude plynový kotel v technické místnosti sociálního zázemí. Ta je situovaná v 2.NP p ístavku. P edpokládaný výkon kotle bude do 50 kW. Samostatným plynovým spot ebi em bude v místnosti m rového st ediska plynový nást nný p ímotopný oh íva o topném výkonu 14 kW. Pro vytáp ní haly budou rozmíst ny lokální plynové p ímotopné oh íva e. Po et, umíst ní a topný výkon bude up esn n v dalších stupních projektové dokumentace.


17


Elektrická energie Vnit ní silnoproudé rozvody, zajistí osv tlení celého objektu, napojení oh evu vody v administrativní ásti, napojení vzduchotechniky na v trání sociálního zázemí, napojení kotelen a jednotlivých nep ímotopných plynových oh ev vzduchu. Dále napojení elektrických zavírání dve í a zásuvkového okruhu. Provozní rozvod silnoproudu bude napojen na NN stran transformátor . Rozvodna nízkého nap tí je situována v 2. NP výrobní haly. Odsud je napojeno veškeré technologické za ízení. Sou ástí rozvod je i napojení objektu odlou eného pracovišt a OV. Po hale budou stroje napojeny na p ípojnicové vedení. P edpokládaná spot eba el. energie za rok bude 11 333 022 kWh/rok.

III. Údaje o výstupech 1. Množství a druh emisí do ovzduší Etapa výstavby zám ru Zdrojem emisí p i výstavb zám ru bude provoz stavebních mechanism na staveništi a obslužná nákladní automobilová doprava na p íjezdových komunikacích. Vzhledem k neznalosti po tu a nasazení stavebních mechanism a obslužné dopravy není možné p esn vy íslit množství emitovaných zne iš ujících látek vyvolaná provozem mechanism obslužné dopravy, ale vzhledem k rozsahu a charakteru stavby lze p edpokládat, že budou nízké. Proto nebyla etapa výstavby uvažována. Etapa provozu zám ru Bodovými zdroji emisí bude spole ný výduch od t í kotl pro vytáp ní administrativní budovy, výduch od kotle pro vytáp ní sociálního zázemí a spole ný výduch od t í tavících pecí. Liniovými zdroji emisí NOx, PM10, benzenu a benzo(a)pyrenu bude osobní a nákladní doprava na komunikacích v posuzovaném areálu a navazujících komunikacích. Plošným zdrojem emisí bude parkovišt osobních vozidel zam stnanc . Kapacita parkovišt je 80 míst. Pro výpo et emisí zne iš ujících látek byl tedy použit p edpoklad, že b hem jedné hodiny p ijede a odjede 80 osobních vozidel. Tato situace nastane vždy v dob st ídání sm n, tj. t ikrát za den. Plošným zdrojem emisí bude rovn ž výrobní hala – emise ze spalování zemního plynu v ho áku transportního kelímku a temperace forem budou do ovzduší odvád ny p es pracovní prost edí. V rámci plošného zdroje emisí byly také uvažovány emise z vytáp ní výrobní haly (v sou asné dob není znám p esný typ, výkon, po et a umíst ní jednotek).


18


Návrh za azení zdroj Tavení a lití Dle na ízení vlády . 615/2006 Sb. se jedná o velký zdroj zne iš ování ovzduší, roztavování a odlévání neželezných kov a jejich slitin. Platí emisní limity uvedené v následující tabulce. Autorizované m ení emisí velkých zdroj se dle vyhlášky . 356/2002 Sb., v platném zn ní provádí jedenkrát za kalendá ní rok, ne d íve než po uplynutí 6 m síc od data p edchozího m ení. Tabulka . 5: Emisní limit pro roztavování a odlévání neželezných kov a jejich slitin emisní limit [mg/m3] TZL

NO2

Zinek

50

400

10

Vztažné podmínky

Kategorie

C

Velký zdroj

Poznámka: Vztažné podmínky C znamenají koncentraci p íslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (101,325 kPa, 293,15 K).

Velký zdroj – tavení a odlévání hliníku a jeho slitin, tavení a odlévání ostatních neželezných kov s projektovaným výkonem vyšším než 100 t/rok. Obráb ní kov (brusírny a obrobny): Dle na ízení vlády . 615/2006 Sb. (p íloha . 1, bod 2.8) se nejedná o st ední zdroj zne iš ování ovzduší, kterým jsou za ízení o celkovém elektrickém p íkonu vyšším než 100 kW. V souladu s na ízením vlády . 615/2006 Sb., § 3, odst. 4 se jedná o malý zdroj zne iš ování ovzduší. Vzhledem k tomu, že se jedná o malý zdroj zne iš ování ovzduší a emise tuhých zne iš ujících látek z proces obráb ní a ru ní apretace nebudou odvád ny do ovzduší definovaným výduchem (za ízení budou zdrojem fugitivních emisí) nelze tedy emise TZL stanovit, a proto nebyly v rozptylové studii uvažovány. Kalení a popoušt ní v elektrické peci: Dle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní se nejedná o zdroj zne iš ování ovzduší. Spalovací zdroje: Vytáp ní administrativní budovy: 3 x 49 kW - podle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a na ízení vlády . 352/2002 Sb. se jedná o malé spalovací stacionární zdroje zne iš ování ovzduší – spalovací za ízení spalující plynná paliva, vytáp ní sociálního zázemí: 50 kW - podle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a na ízení vlády . 352/2002 Sb. se jedná o malý spalovací stacionární zdroj zne iš ování ovzduší – spalovací za ízení spalující plynná paliva,


19


temperan ní ho ák kelímku: 40 kW - podle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a na ízení vlády . 352/2002 Sb. se jedná o malý spalovací stacionární zdroj zne iš ování ovzduší – spalovací za ízení spalující plynná paliva, temperance forem: 5 kW - podle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a na ízení vlády . 352/2002 Sb. se jedná o malý spalovací stacionární zdroj zne iš ování ovzduší – spalovací za ízení spalující plynná paliva, vytáp ní a temperování haly: 700 kW - podle zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a na ízení vlády . 352/2002 Sb. se jedná o st ední spalovací stacionární zdroj zne iš ování ovzduší – spalovací za ízení spalující plynná paliva. Pro st ední spalovací zdroj platí limity uvedené v následující tabulce. Tabulka . 6: Spalovací za ízení spalující plynná paliva - emisní limity Jmenovitý tep.výkon [MW]

Emisní limit v (mg/m3 vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn) pro

0,2 a v tší, ale jmen. tep. p íkon menší než 50 MW

TZL

SO2

NOx jako NO2

CO

Org.látky*

50 1

35

200

100

nest.

Vysv tlivky: 1 pro plynná paliva z neve ejných distribu ních sítí (vy išt ný koksárenský nebo vysokopecní plyn, bioplyn, propan i butan nebo jejich sm si, plyn z rafinérií)

* Organické látky jako suma uhlíku

Výb r zne iš ujících látek Technologické zdroje Na základ stanovených emisních limit byly v rozptylové studii uvažovány emise TZL - (resp. prašný aerosol frakce PM10) a oxidy dusíku (resp. NO2). Dále byly modelové výpo ty provedeny rovn ž pro sumu polyaromatických uhlovodík p epo tenou na benzo(a)pyren a sumu polychlorovaných dioxin a polychlorovaných dibenzofuran p epo tenou pomocí koeficient ekvivalent toxicity 2,3,7,8-TCDD. Spalování zemního plynu Zemní plyn bude spalován ve spalovacích zdrojích ur ených k vytáp ní, oh evu forem a transportního kelímku a také v ho ácích technologických zdroj (tavící pece). Jako nejzávažn jší škodlivinou p i spalování zemního plynu se z hlediska množství emisí jeví oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Jako modelové látky byly vzhledem k velikosti imisního limitu uvažovány NOx a PM10 ze spalování zemního plynu. Doprava Zdrojem emisí je také doprava. Sledovanými škodlivinami produkovanými spalovacími motory vozidel jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid si i itý, alifatické a


20


aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, aldehydy, ketony, pevné ástice, atd. Jako další modelové látky byly proto uvažovány rovn ž emise NOx, PM10, benzenu a benzo(a)pyrenu vznikající p i spalování motorové nafty a benzinu. Technologie Na základ autorizovaného m ení emisí na obdobných pecích byla uvažována jako další zne iš ující látka PCDD/F. Bodové zdroje emisí Bodovým zdrojem emisí bude spole ný výduch od t í tavících pecí a spole ný výduch od t í kotl pro vytáp ní administrativní budovy a výduch od kotle pro vytáp ní sociálního zázemí. Tabulka . 7: Emisní parametry bodového zdroje – tavící pece Zdroj

MNox [g/s]]

MPM10 [g/s]]

MBaP [µg/s]]

MPCDD/F [ng/s]]

VS [m3/s]]

H [m]]

d [m]]

x [m]]

y [m]]

z [m]]

Tavící pece

0,0987

0,0080

0,05997

0,01981

3,5

12

0,6

1510

721

200

Vysv tlivky: MNOx

hmotnostní tok NOx

MBaP

hmotnostní tok sumy PAU p ep. na benzo(a)pyren

MPCDD/F hmotnostní tok sumy PCDD/F vyj. v TEQ/m3 MPM10

hmotnostní tok PM10

VS

objem spalin na výstupu z výduchu

H

výška koruny výduchu nad terénem

d

pr m r výduchu

x, y

x-ová a y-ová sou adnice zdroje

z

nadmo ská výška zdroje

Tabulka . 8: Emisní parametry bodových zdroj – vytáp ní Zdroj

MNOx [g/s]]

MPM10 [g/s]]

VS [m3/s]]

H [m]]

d [m]]

x [m]]

y [m]]

z [m]]

.2

0,0075

0,00009

0,049

3

0,1

1 700

772

200

.3

0,0025

0,00003

0,016

8

0,1

1 700

772

200

Vysv tlivky: MNOx

hmotnostní tok NOx

MPM10

hmotnostní tok PM10

VS

objem spalin na výstupu z výduchu

H

výška koruny výduchu nad terénem

d

pr m r výduchu

x, y

x-ová a y-ová sou adnice zdroje

z

nadmo ská výška zdroje


21


P edpokládané emise škodlivin ze spalování zemního plynu p i vytáp ní administrativní budovy a sociálního zázemí budou dosahovat hodnot uvedených v následující tabulce. Tabulka . 9: Ro ní emise zne is ujících látek Zne iš ující látka

Ro ní emise [kg/rok]]

Tuhé zne iš ující látky

1

Oxidy dusíku

82

Oxid si i itý

36

Oxid uhelnatý

16

Organické látky*

3

Poznámka: *

Organické látky vyjád ené jako suma org. C

Plošné zdroje emisí Plošným zdrojem emisí bude parkovišt osobních vozidel zam stnanc , spalování zemního plynu v ho áku transportního kelímku a temperance forem a vytáp ní výrobní haly. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty hmotnostních tok plošného zdroje. Tabulka . 10: Emise z plošného zdroje (parkovišt ) Zne iš ující látka

Emise – plošný zdroj (parkovišt ) [g/den]]

[g/h]]

[g/s]]

[kg/rok]]

Benzen

25,9

8,64

0,0024

8,55

Benzo(a)pyren

1,718*10-4

5,728*10-5

1,591*10-8

5,67*10-4

NOx

969,1

323,0

0,0897

319,8

TZL

2,9

0,96

2,67*10

-4

0,95

Poznámka: Pro emise z dopravy iní procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu

Tabulka . 11: Emise z plošného zdroje (spalování zemního plynu ve výrobní hale) Zne iš ující látka

[g/den]]

[g/h]]

[g/s]]

[kg/rok]]

Vytáp ní výrobní haly NOx

3 777,6

157,4

0,04373

31,5

TZL

38,4

1,6

0,00044

0,3

Ho ák transportního kelímku a temperace forem NOx

172,8

7,2

0,00200

35,4

TZL

2,4

0,1

0,00003

0,4


22


Liniové zdroje emisí Liniovými zdroji emisí NOx, PM10, benzenu a benzo(a)pyrenu bude osobní a nákladní doprava na komunikacích v posuzovaném areálu a navazujících komunikacích. Pro ú ely rozptylové studie byly uvažované komunikace rozd leny do jedenácti úsek . Rozd lení komunikace na jednotlivé úseku a rozložení dopravy je znázorn no na obrázku v p íloze . 1 rozptylové studie. Intenzita dopravy vyvolaná provozem zám ru iní: Osobní vozidla: 240 OV/den, nákladní vozidla: 10 LDV/den a 1 HDV/den (11 HDV/m síc). Rozložení dopravy bude následující: 20 % z celkového po tu osobních vozidel ve sm ru na Po í any, 80 % z celkového po tu osobních vozidel na silnici I. t ídy . D11 (E67), 40 % ve sm ru na Prahu a 40 % ve sm ru na Pod brady, 100 % z celkového po tu nákladních vozidel (HDV, LDV) na silnici I. t ídy . D11 (E67), 50 % ve sm ru na Prahu a 50 % ve sm ru na Pod brady. Tabulka . 12: Emise NOx z navazující automobilové dopravy Úsek

[g/den/km]

[g/h/km]

[g/s/m*10-7]

[kg/rok/km]

1

106

37

101,58

35

2a)

26

11

30,02

9

2b)

35

14

37,77

11

3

17

6

15,48

6

4

17

6

15,48

6

5a)

26

11

30,02

9

5b)

43

16

45,51

14

6

106

37

101,58

35

7

9

3

8,66

3

8a)

7

2

6,80

2

8b)

7

2

6,58

2

9

78

28

78,53

26

10a)

55

18

50,78

18

10b)

40

13

36,78

13

11a)

103

38

106,50

34

11b)

19

10

29,08

6


23

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Úsek

[g/den/km]

[g/h/km]

[g/s/m*10-7]

[kg/rok/km]

11c)

84

28

77,42

28

Tabulka . 13: Emise TZL z navazující automobilové dopravy Úsek

[g/den/km]

[g/h/km]

[g/s/m*10-7]

[g/rok/km]

1

2,14

0,80

2,22

705

2a)

1,23

0,71

1,97

406

2b)

1,25

0,72

1,99

414

3

0,05

0,02

0,04

16

4

0,05

0,02

0,04

16

5a)

1,23

0,71

1,97

406

5b)

1,28

0,73

2,01

422

6

2,14

0,80

2,22

705

7

0,07

0,02

0,06

22

8a)

0,02

0,01

0,02

8

8b)

0,03

0,01

0,03

10

9

1,69

0,83

2,29

557

10a)

0,34

0,11

0,31

111

10b)

0,34

0,11

0,31

111

11a)

2,60

1,47

4,07

859

11b)

2,36

1,39

3,85

780

11c)

0,24

0,08

0,22

79

Poznámka: Pro emise z dopravy iní procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu

Tabulka . 14: Emise benzenu z navazující automobilové dopravy Úsek

[g/den/km]

[g/h/km]

[g/s/m*10-7]

[kg/rok/km]

1

2,29

0,73

2,04

757

2a)

0,39

0,15

0,40

129

2b)

0,56

0,20

0,56

184

3

0,34

0,11

0,31

111

4

0,34

0,11

0,31

111

5a)

0,39

0,15

0,40

129

5b)

0,73

0,26

0,71

240

6

2,29

0,73

2,04

757

7

0,13

0,04

0,12

44


24

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Úsek

[g/den/km]

[g/h/km]

[g/s/m*10-7]

[kg/rok/km]

8a)

0,13

0,04

0,12

44

8b)

0,13

0,04

0,12

44

9

1,27

0,44

1,22

419

10a)

0,98

0,33

0,91

325

10b)

0,86

0,29

0,80

285

11a)

1,79

0,63

1,74

590

11b)

0,11

0,07

0,18

36

11c)

1,68

0,56

1,56

554

Tabulka . 15: Emise BaP z navazující automobilové dopravy Úsek

[µ µg/den/km]

[µ µg/h/km]

[g/s/m*10-13]

[mg/rok/km]

1

120

40,9

113,72

39,58

2a)

3

1,1

3,10

0,98

2b)

4

1,5

4,30

1,41

3

3

0,9

2,41

0,86

4

3

0,9

2,41

0,86

5a)

3

1,1

3,10

0,98

5b)

6

2,0

5,50

1,84

6

120

40,9

113,72

39,58

7

11

3,5

9,81

3,50

8a)

2

0,7

1,90

0,68

8b)

3

1,0

2,91

1,04

9

20

7,0

19,43

6,49

10a)

62

20,7

57,53

20,50

10b)

45

15,0

41,69

14,86

11a)

293

97,8

271,77

96,62

11b)

1

0,5

1,37

0,25

11c)

292

97,3

270,40

96,37

Rozptylová studie je sou ástí p ílohy . 5 tohoto oznámení.

2. Množství odpadních vod a jejich zne išt ní P i provozu budou vznikat splaškové odpadní vody. Vzhledem k charakteru zám ru se nep edpokládá produkce technologických odpadních vod.


25


Produkce splaškových odpadních vod koresponduje s množstvím spot ebované pitné vody (viz. kapitola . B. II. 2. Odb r a spot eba vody). Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být spln ny limity dané kanaliza ním adem. Nakládání s odpadními vodami musí být v souladu se smlouvou o odvád ní odpadních vod, uzav enou s provozovatelem ve ejné kanalizace a OV. Dle rozhodnutí p íslušného vodoprávního ú adu a dle platné legislativy bude provád n rozbor kvality vypoušt ných odpadních vod. Deš ová kanalizace odvádí deš ové vody ze st ech objekt , komunikací a zpevn ných ploch. Deš ové vody ze st ech staveb budou odvedeny prost ednictvím navržené kanaliza ní sít do stávající povrchové retence, jejím prost ednictvím do stávajícího bezejmenného toku a dále do toku Šembera. Deš ové odpadní vody z povrch komunikací, zpevn ných manipula ních ploch a odstavných parkovacích ploch budou odvedeny prost ednictvím navržené kanaliza ní sít a p es navržený ORL do stávající povrchové retence. ORL bude zabezpe en proti vyplavení látek intenzivním dešt m. P esný typ a výrobce odlu ovacího za ízení v sou asné dob není znám. P i k ížení kanaliza ní p ípojky s jinými vedeními budou navržena taková opat ení, aby nedocházelo k vzájemnému ohrožování jednotlivých vedení a nebyla poškozena jejich funk nost. Splašková odpadní voda bude svedena do navržené OV na pozemku investora a po p e išt ní do stávající jednotné kanalizace na jihovýchodním okraji areálu. K odvád ní deš ových vod do recipientu (po p ed išt ní v ORL) bude v rámci projektové p ípravy investor žádat o povolení p íslušný vodoprávní ú ad. V povolení s nakládáním s vodami p íslušný vodoprávní ú ad stanoví ú el, rozsah, povinnosti a pop ípad podmínky, za kterých se povolení vydává. Vy išt ná odpadní voda musí spl ovat parametry dle vodoprávního povolení. Odlu ova bude pravideln kontrolován a provozován tak, aby nedošlo ke zne išt ní povrchových vod a byl udržen maximální istící efekt. Spln ní parametr bude prokazováno rozborem vy išt né odpadní vody, které bude provád t smluvn akreditovaná laborato dle norem platných pro chemický a fyzikální rozbor odpadních vod. Doklady o výsledcích rozbor a m ení vypoušt ného množství budou písemn pravideln p edávány p íslušným ú ad m a dále budou také uchovávány u provozovatele pro p ípad kontroly. Technické parametry odlu ovacího za ízení budou známy až v dalším stupni projektové dokumentace. V rámci projektových p íprav je proto nutné vy íslit zne išt ní v odpadních vodách, bilan ní hodnoty zne išt ní.

3. Kategorizace a množství odpad Nakládání s odpady b hem výstavby i provozu zám ru musí být ešeno v souladu se zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon , v platném zn ní (dále jen „zákon o odpadech“) a v souladu s p íslušnými provád cími p edpisy. Na zájmové ploše se v sou asnosti mimo deponie rozt íd né nekontaminované zeminy nachází vesm s stavební odpad, který je ve vlastnictví firmy TK Plyn a bude zlikvidován na základ zákona o odpadech p ed za átkem výstavby.


26


Zám r vyvolá jednorázový vznik odpad b hem výstavby hal a dlouhodobý vznik odpad b hem jeho provozu. Etapa výstavby zám ru Po dobu výstavby zám ru budou vznikat odpady typické pro stavební innosti tohoto druhu a rozsahu (tj. zemní stavební a montážní práce, vybavování objekt , úklidové práce, apod.). B hem výstavby zám ru budou vznikat odpady charakteru nevyužitých ástí konstruk ních prvk (nap . zbytky neupot ebených t snících fólií, zbytky potrubí, kabel aj.) Dále budou vznikat také odpady typické pro stavební práce a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních obal jako jsou nap íklad papírové a lepenkové obaly, plastové obaly od stavebních a montážních hmot, úlomky cihel, betonu, nevyužité ásti kovových konstrukcí (železo, ocel, sm sné kovy, atd). Ve fázi výstavby bude vznikat i komunální odpad, který bude t íd n na využitelné složky – plasty, sklo, papír. P edpokládá se zapojení do systému sb ru komunálního odpadu obce. B hem výstavby hal nebude provád na demolice žádné budovy, dojde pouze k p esunu mobilní betonárky, maringotek a bun k se stávající výrobou palet. Vznik stavebních sutí bude tedy minimální. V p ípad , že p esto dojde k nahromad ní v tšího množství sm sí nebo odd lených frakcí betonu, cihel, tašek a keramických výrobk bez obsahu nebezpe ných látek, musí být zajišt no p ednostní využití tohoto odpadu v za ízení k recyklaci stavebních sutí. Vznikající odpady budou v maximální možné mí e recyklovány. Pokud budou n které odpady i jejich ásti zne išt ny nebezpe nými látkami, bude s t mito odpady nakládáno jako s nebezpe ným odpadem. Odpady vznikající b hem výstavby budou odd len shromaž ovány ve sb rných nádobách a kontejnerech, po jejich napln ní budou tyto odpady p edávány k využití i k odstran ní. P ípadn vznikající nebezpe né odpady budou také t íd ny dle jednotlivých druh , shromaž ovány odd len ve speciálních uzav ených nepropustných nádobách ur ených k tomuto ú elu a zabezpe ených tak, aby nemohlo dojít k neoprávn né manipulaci s nebezpe nými odpady nebo k úniku škodlivin ze shromážd ných odpad . Shromaž ovací nádoby musí být ozna eny v souladu se zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech v platném zn ní. V p ípad shromaž ovacích nádob s nebezpe nými odpady musí být tyto nádoby opat eny katalogovým íslem, názvem odpadu, symboly nebezpe nosti a osobou zodpov dnou za obsluhu a údržbu shromaž ovacího prost edku. V blízkosti shromaž ovacího místa i prost edku nebezpe ných odpad nebo na nich musí být umíst n identifika ní list nebezpe ných odpad . U odpadu, u kterého nelze vylou it kontaminaci nebezpe nými látkami, je nutné provést hodnocení nebezpe ných vlastností odpad dle zákona . 185/2001Sb., o odpadech v platném zn ní. U odpad potenciáln kontaminovaných se provede test na vylou ení nebezpe ných vlastností a to akreditovanou laborato í. Odb r odpadu provede pov ená osoba (dle platných právních p edpis ), podle výsledku hodnocení bude navržen zp sob nakládání s t mito druhy odpad .


27


Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy sou asn p vodcem odpad , zajistí vedení evidence o množství vznikajících odpad a zp sob nakládaní s ním, stejn tak jako další nakládání s t mito odpady v souladu s platnými legislativními p edpisy. P esná specifikace odpad vznikajících v pr b hu výstavby není v sou asné dob možná, bude up esn na v provád cích projektech, kde budou uvedeny jednotlivé druhy odpad vznikající b hem výstavby zám ru, jejich p edpokládané množství a zp sob shromaž ování, t íd ní, odstran ní i využití. O ekávané druhy odpad uvedeny v následující tabulce:

vznikajících b hem p ípravy a výstavby zám ru jsou

Tabulka . 16: P edpokládané druhy odpadu vznikající p i výstavb zám ru Katalogové íslo

Kategorie

Název druhu odpadu

Vznik

02 01 03

O

Odpad rostlinných pletiv

Odstra ování bylinné a d evinné vegetace

08 01 11

N

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt dla nebo jiné nebezpe né látky

Odpad vznikající b hem stavby

08 01 12

O

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod íslem 08 01 11


08 01 17

N

Odpady z odstra ování barev nebo lak obsahujících organická rozpoušt dla nebo jiné nebezpe né látky


08 04 09

N

Odpadní lepidla a t snící materiály obsahující organické rozpoušt dla nebo jiné nebezpe né látky


08 04 10

O

Jiná odpadní lepidla a t snící materiály neuvedené pod íslem 08 04 09


12 01 20

N

Upot ebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpe né látky


12 01 21

O

Upot ebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod íslem 12 01 20


13 02 05

N

Nechlorované minerální motorové, p evodové a mazací oleje

Údržba za ízení

15 01 01

O

Papírové a lepenkové obaly

Obaly stavebních materiál a hmot apod.

15 01 02

O

Plastové obaly

Obaly stavebních materiálu a hmot apod.

15 01 03

O

D ev né obaly


15 01 04

O

Kovové obaly


15 01 05

O

Kompozitní obaly


15 01 06

O

Sm sné obaly

Obaly stavebních hmot apod.


28

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Katalogové íslo

Kategorie

Název druhu odpadu

Vznik

15 01 10

N

Obaly obsahující zbytky nebezpe ných látek nebo obaly t mito látkami zne išt né

Obaly z nát rových a t snících hmot

15 02 02

N

Absorp ní inidla, filtra ní materiály (v etn olejových filtr jinak blíže neur ených), isticí tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami


17 01 01

O

Beton

Zbytky stavebních hmot – odpad vznikající b hem stavby

17 01 02

O

Cihly


17 01 03

O

Tašky a keramické výrobky

Odpad z odstra ování stavby

17 01 06

N

Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk obsahující nebezpe né látky


17 01 07

O

Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 17 01 06

Poškozené nebo jinak nepoužitelné stavební hmoty, odpad vznikající b hem stavby

17 02 01

O

D evo

Odpadní stavební d evo, odpad vznikající b hem stavby

17 02 02

O

Sklo

Zbytky, poškozené stavební materiály

17 02 03

O

Plasty

Odpad plast

17 02 04

N

Sklo, plasty a d evo obsahující nebezpe né látky nebo nebezpe nými látkami zne išt né


17 04 02

O

Hliník


17 04 05

O

Železo a ocel


17 04 07

O

Sm sné kovy

Zbytky, poškozené stavební materiály odpad vznikající b hem stavby

17 04 09

N

Kovový odpad zne išt ný nebezpe nými látkami

Odpad ze stavebních úprav

17 04 10

N

Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpe né látky


17 04 11

O

Kabely neuvedené pod 17 04 10

Odpad izola ních stavebních materiálu, odpad vznikající b hem stavby

17 05 03

N

Zemina a kamení obsahující nebezpe né látky



29


Kategorie

Název druhu odpadu

Vznik

17 05 04

O

Zemina a kamení neuvedené pod íslem 17 05 03


17 05 05

N

Vyt žená hlušina obsahující nebezpe né látky


17 05 06

O

Vyt žená hlušina neuvedená pod kódem 17 05 05


17 06 01

N

Izola ní materiál s obsahem azbestu


17 06 03

N

Jiné izola ní materiály, které jsou nebo obsahují nebezpe né látky


17 06 04

O

Izola ní materiály jiné jako uvedené v 17 06 01 a 17 06 03

Odpad izola ních stavebních materiál , odpad vznikající b hem stavby

17 06 05

N

Stavební materiály obsahující azbest


17 09 03

N

Jiné stavební a demoli ní odpady (v etn sm sných stavebních a demoli ních odpad ) obsahujících nebezpe né látky


17 09 04

O

Sm sné stavební a demoli ní odpady neuvedené pod ísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03


20 01 01

O

Papír a lepenka


20 01 02

O

Sklo


20 01 39

O

Plasty


20 02 01

O

Biologicky rozložitelný odpad


20 03 01

O

Smíšený komunální odpad


20 03 03

O

Uli ní smetky


Vysv tlivky: O

ostatní odpad

N

nebezpe ný odpad

S odpady je nutno nakládat v souladu se zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech v platném zn ní. V tšina odpad bude pr b žn p edávána k využití i zneškod ování specializovaným firmám. Dodavatel stavby je povinen vést evidenci odpad , kterou po ukon ení stavby p edloží p íslušnému ú adu.


30


Etapa provozu zám ru B hem provozu zám ru budou vznikat pevné a kapalné odpady charakteristické pro innosti probíhající v objektech spole nosti - odpady mající p vod v jednotlivých výrobních operacích, v technickém zázemí (vybalování, skladování a manipulace se surovinami a materiály, balení výrobk apod.), p i zajiš ování chodu technologické ásti a v administrativ . Z provozu vlastní technologie budou vznikat p edevším odpadní zbytky pilin, t ísek a vtok hliníku, st ry z tavících pecí. Ve významném množství budou produkovány také odpadní oleje a emulze, odpadní obaly, filtra ní materiály, isticí tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami aj. Dále mohou vznikat odpady pocházející z úklidu, využívání, údržby a opravy za ízení v prostorách areálu (nap . odpady z obal , zbytky nát rových a t snících hmot, uli ní smetky, p evodový olej, vy azené akumulátory, vy azených elektrických a elektronických za ízení apod.). Opravy strojního za ízení budou zajiš ovány odborným servisem na základ smluvních vztah v etn zajišt ní odpovídajícího nakládání (dle platné legislativy) s odpady vzniklými v rámci provedení servisní innosti. B hem provozu zám ru se p edpokládá vznik odpad uvedených v Katalogu odpad jako skupina 20 „Komunální odpady“ a složky odd leného shromaž ování. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané druhy odpad , které by mohly vznikat p i provozu zám ru. Tabulka . 17: Vybrané druhy odpadu vznikající p i provozu zám ru Katalogové íslo

Kategorie

Název druhu odpadu

Vznik

05 01 06

N

Ropné kaly z údržby za ízení

Odpad z údržby

07 06 99

O

Odpady jinak blíže neur ené

Odpad z údržby

08 01 11

N

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpoušt dla nebo jiné nebezpe né látky

Odpad z údržby

08 03 17

N

Odpadní tiska ský toner obsahující nebezpe né látky

Odpad z údržby

08 04 09

N

Odpadní lepidla a t snící materiály obsahující organická rozpoušt dla nebo jiné nebezpe né látky

Odpad z údržby

10 03 09

N

erné st ry z druhého tavení

Odpad z provozu technologie

12 01 01

O

Piliny a t ísky železných kov


12 01 03

O

Piliny a t ísky neželezných kov


13 01 05

N

Nechlorované emulze


13 01 10

N

Nechlorované hydraulické minerální oleje


13 05 03

N

Kaly z lapák ne istot

Odpad z údržby

13 08 02

N

Jiné emulze

Odpad z provozu


31


Kategorie

Název druhu odpadu

Vznik technologie

15 01 01

O

Papírové a lepenkové obaly


15 01 02

O

Plastové obaly


15 01 10

N

Obaly obsahující zbytky nebezpe ných látek nebo obaly t mito látkami zne išt né


15 02 02

N

Absorp ní inidla, filtra ní materiály (v etn olejových filtr jinak blíže neur ených), istící tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami

Odpad z údržby

15 02 03

O

Absorp ní inidla, filtra ní materiály, istící tkaniny a ochranné od vy neuvedené pod íslem 15 02 02

Odpad z údržby

16 02 13

N

Vy azená za ízení obsahující nebezpe né složky neuvedená pod ísly 16 02 09 až 16 02 12

Odpad z údržby

16 05 07

N

Vy azené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpe né látky


16 06 01

N

Olov né akumulátory

Odpad z údržby

16 06 02

N

Nikl-kadmiové baterie a akumulátory

Odpad z údržby

16 06 04

O

Alkalické baterie (krom baterií uvedených pod íslem 16 06 03)

Odpad z údržby

17 02 03

O

Plasty


17 04 02

O

Hliník


17 04 05

O

Železo a ocel


20 01 01

O

Papír a lepenka


20 01 21

N

Zá ivky a jiný odpad obsahující rtu

Údržba objektu

20 01 23

N

Vy azená za ízení obsahující chlorofluorovodíky

Údržba za ízení

20 01 33

N

Baterie a akumulátory, za azené pod ísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod íslem 16 06 03 a net íd né baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

Údržba za ízení

20 01 35

N

Vy azené elektrické a elektronické za ízení obsahující nebezpe né látky neuvedené pod ísly 20 01 21 a 20 01 23

Údržba objekt

20 01 39

O

Plasty

Odpad z celého areálu

20 01 40

O

Kovy


20 02 01

O

Biologicky rozložitelný odpad


20 03 01

O

Sm sný komunální odpad


20 03 03

O

Uli ní smetky



32


Kategorie

Název druhu odpadu

Vznik

20 03 99

O

Komunální odpady jinak blíže neur ené


20 06 07

O

Objemný odpad


Vysv tlivky: O

ostatní odpad

N

nebezpe ný odpad

Odpady budou t íd ny a shromaž ovány v ur ených prostorech, které budou zabezpe eny proti zne išt ní okolní p dy a vod, v intencích dot ených p edpis . Odpady budou ukládány v odpovídajících sb rných nádobách a obalech s ozna ením odpadu. S odpady bude nakládáno v souladu s p íslušnými právními normami. O produkci odpadu bude vedena požadovaná evidence. Místa pro nádoby na kapalné odpady budou vybavena záchytnými vanami nebo jímkami. B žný komunální odpad bude shromaž ován v kontejneru a odstra ován v rámci centrálního svozu komunálního odpadu. Rovn ž tak odd len shromaž ované sklo, kovy, plasty a papír. V p ípad , že nefunk ní zá ivky nebudou povrchov poškozeny je možno je vrátit prodejní nebo servisní organizaci v p vodních obalech. S upot ebenými zá ivkami, akumulátory, oleji a pneumatikami bude snahou nakládat v režimu zp tného odb ru použitých výrobk (dle ustanovení § 38 zákona .185/2001 Sb.). Odpady budou na základ smlouvy p edávány k dalšímu nakládání pouze osobám s oprávn ním k této innosti. Pro veškeré druhy odpad nelze celkovou ro ní produkci v sou asné dob objektivn stanovit. Využití i odstra ování odpad bude zajišt no servisním zp sobem u specializovaných firem s p íslušným oprávn ním (osoba oprávn ná k nakládání s t mito druhy odpad ve smyslu § 4 a § 12 zákona .185/2001 Sb.). Komunální odpad bude umís ován do popelnicových a kontejnerových nádob s pravidelným odvozem. Nakládání s odpady b hem výstavby i provozu zám ru musí být ešeno v souladu se zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon , v platném zn ní a v souladu s p íslušnými provád cími p edpisy. Dle § 11 zákona 185/2001 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , má každý v rozsahu své p sobnosti povinnost zajistit p ednostn využití odpad p ed jejich odstran ním. Materiálové využití odpad má p ednost p ed jiným využitím odpad . P i posuzování vhodnosti zp sob odstran ní odpad má vždy p ednost zp sob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrn jší k životnímu prost edí. Odpady vznikající p i ukon ení provozu zám ru Ukon ení provozu strojírenského závodu v logistickém parku Po í any není plánováno. Pokud by v budoucnu došlo k ukon ení provozu, bude spektrum vznikajících EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

33


odpad obdobné jako v etap výstavby. Odstran ní objekt , budov a zpevn ných ploch musí být realizováno dle požadavk platných legislativních p edpis . 4. Hluk, vibrace a zá ení Hluk Po dokon ení zám ru se p edpokládá v posuzované lokalit vznik nových stacionárních zdroj hluku (vyústky vzduchotechniky, výrobník chladící vody, aera ní otvory)aj.). Základní parametry t chto zdroj hluku jsou uvedeny v následující tabulce. Dalším zdrojem hluku bude dopravní hluk vyvolaný p edevším provozem nákladních vozidel zajiš ujících dopravní obslužnost. Po ty pr jezd vozidel vyvolané zám rem jsou uvedeny v tabulce . 19. Tabulka . 18: Stacionární zdroje hluku umíst né na zám ru LAeq,T 1)

Zdroj hluku

Umíst ní

Po et

Vyústka VZT

jihovýchodní st na

3

55,0

Vyústka VZT – rozvodna NN


2

82,3

Vyústka VZT – p ípravna forem


1

55,0

Vyústka VZT – kalírna

st echa

2 (sání + výdech)

55,0

Výrobník chladící vody (chiller)

st echa

1

72,0

Sv tlík – aera ní otvory – tavírna a lití

st echa

2

80,0

Sv tlík – aera ní otvory – kalírna

st echa

2

80,0

Sv tlík – aera ní otvory – sklad jednicového materiálu

st echa

2

80,0

[dB]

Areál zám ru 160 pr jezd za 8 hodin po trasách, které jsou vyzna eny na obrázku íslo 3 v hlukové studii

Vozidla v areálu Vysv tlivky: 1)

ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 4,0 m od zdroje hluku

Tabulka . 19: Po ty pr jezd vozidel vyvolané pouze zám rem Výpo tový rok 2009

po et pr jezd vozidel za 16 hod – denní doba 1

2

3

4

5

34 / 0

306 / 2

34 / 0

136 / 1

136 / 1


34

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ po et pr jezd vozidel za 8 hod – no ní doba 16 / 0

144 / 0

16 / 0

64 / 0

64 / 0

Poznámka: vozidel celkem / z toho nákladních

Rozložení dopravy a ozna ení úsek dopravních tras je znázorn no na obrázku . 3 v hlukové studii. Hluková studie je sou ástí p ílohy . 6 tohoto oznámení. Vibrace Hlavními faktory, které ur ují intenzitu vibrací, je intenzita dopravy na p íjezdových komunikacích a v areálu zám ru a stav geologického podloží. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších obytných objekt od místa zám ru se p enos vibrací z provozu zám ru do t chto objekt nep edpokládá. P i jízd nákladních aut (pop . mechanism ) po komunikaci vznikají tzv. dopravní ot esy. Jejich velikost je dána typem vozidla (mechanismu), úrovní jeho technického provedení a technického stavu, zrychlením i kvalitou povrchu vozovky. Tyto ot esy se ší í v podloží, obvykle se však projevují pouze n kolika metr od liniového zdroje. Vzhledem k o ekávanému p ír stku ke stávající intenzit dopravy se nep edpokládá, že by ot esy vyvolané pr jezdem obslužné dopravy zám ru byly p í inou statických poruch staveb situovaných v blízkosti využívané p íjezdové komunikace. Zá ení radioaktivní, elektromagnetické Posuzovaný zám r není zdrojem radioaktivního, elektromagnetického a jiného zá ení.

5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Z b žného provozu skladového areálu v Lovosicích p i dodržování legislativních p edpis a dále navržených opat ení nevyplývají pro pracovníky, obyvatele a životní prost edí v okolí areálu žádná významná rizika. Riziko bezpe nosti provozu a lokálního zne išt ní životního prost edí by tedy p edstavoval pouze p ípad mimo ádné události (v d sledku technické závady i selhání lidského faktoru, p i nevhodné organizaci, nekázni apod.). Za nejzávažn jší mimo ádné události z hlediska negativního vlivu na životní prost edí a zdraví obyvatel lze považovat únik závadných látek a požár. Únik závadných látek Potenciálním zdrojem ohrožení a kontaminace povrchových a podzemních vod a p dy (pop . geologického podloží) by se mohly stát nebezpe né látky používané k pohonu a k údržb nákladních automobil a nakládacích stroj (motorová nafta, oleje, mazadla atd.), n které z produkovaných odpad (stavební odpady kategorie N, filtry nasycené olejem, obaly obsahující zbytky nebezpe ných látek nebo obaly t mito látkami zne išt né, emulze apod.) a odpadní vody. Mohlo by dojít k náhodnému úniku ropných látek a jiných závadných látek z neuzav ených, nesprávn uzav ených nebo nedokonale t snících nádob a shromaž ovaných obal , kontejner , z nádob se závadnými látkami i odpady, dále k únik m nafty z


35


nedokonale t snících nádrží, úniku olejovitých tekutin a mazadel z net snících ástí motorových automobil a stroj na nezpevn né plochy v míst výkop a stavby (p edevším v dob výstavby zám ru) a na zpevn né plochy používaných p epravních tras. Z kanalizace na odpadní splaškové vody by k náhodnému úniku došlo pouze v p ípad porušení nepropustného materiálu potrubí. P ípravné i stavební práce budou zabezpe eny tak, aby se riziko nestandardního stavu a havárií minimalizovalo. Používané instalace a technologická za ízení se budou pravideln a udržovat v rozsahu dle požadavk dodavatele a platné legislativy.

kontrolovat

B hem výstavby se na ploše zám ru nebudou realizovat vým ny olej , opravy stroj , mytí nákladních vozidel a stroj . Dopl ování pohonných hmot do mechanism a stroj bude provád no výhradn na zpevn né ploše. Na této ploše budou t žební a nakládací stroje také parkovat. Plocha musí být zabezpe ena tak, aby v p ípad náhodného úniku závadných látek p i parkování mechanism i erpání pohonných hmot nemohlo dojít ke kontaminaci okolních nezpevn ných ploch. P i odstavení vozidel a stroj na nezpevn né ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami nebo instalován technický bezpe nostní prvek (nap . lapol), který by absorboval p ípadné úniky ropných látek z vozidel. Nákladní automobily a pohyblivé stroje budou dopl ovat pohonné hmoty na erpacích stanicích. Pro p ípady zne išt ní p dy náhodnými úniky technických kapalin z motorových vozidel b hem výstavby zám ru bude v prostoru technického zázemí z ízen tzv. havarijní bod s prost edky pro zdolání náhodného úniku. Zázemí bude také vybaveno hasícími prost edky, lékárni kou pro první p edléka skou pomoc a ochrannými pom ckami pro pracovníky (pracovní a gumové rukavice, ochranný štít i brýle, gumová ochranná obuv). Havarijní bod bude vybaven havarijní sudovou hydrofóbní soupravou na ropné kapaliny. Prost edky pro zdolání náhodného úniku závadných látek budou uloženy na p ístupném míst . V p ípad následovn :

úniku závadných látek na nezpevn nou plochu se bude postupovat

1.

Ihned p erušit únik látek a odstranit možné zdroje vznícení,

2.

zachytit a zneškodnit uniklou kapalinu,

3.

odstranit a zneškodnit kontaminovanou zeminu.

Je nutné ihned p erušit nebo alespo omezit únik závadných látek – dle charakteru mimo ádné události (do asn ut snit poškozená místa, otvory i praskliny (nap . ut s ovací pastou i tmelem, fóliemi, využít náhradních nádob, apod.). Také je d ležité z místa odstranit možné zdroje vznícení (vypnout chod stroje i mechanismu apod.). P i úniku závadných látek na nezpevn nou plochu je nutné dle možností zabránit rozši ování látek do míst dosud nezamo ených a závadnou látku urychlen zachytit - uniklou kapalinu p emístit do náhradní nepropustné nádoby, zbytek zachytit pomocí savého materiálu (sypký sorbent, piliny, sorp ní rohože atp.). Zne išt né sorbenty je t eba shromáždit do ozna ených PE pytl nebo ozna ených a uzav ených sud s víkem a poté je t eba zajistit jejich odstran ní. Kontaminovanou zeminu je nutné urychlen odstranit z terénu ru n EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

36


(pomocí lopaty a krumpá e), nebo v p ípad v tšího rozsahu úniku vyt žit pomocí strojní mechanizace a odvézt na zabezpe enou skládku nebezpe ných odpad . S postupem p i odstran ní náhodného úniku závadných látek a také s provozním ádem a požárními p edpisy budou pravideln seznamováni všichni dot ení pracovníci. Pracovníci budou d kladn proškoleni i v oblasti bezpe nosti práce na pracovišti. V provád cích projektech budou up esn ny jednotlivé druhy odpad vznikající b hem výstavby i provozu bytového komplexu a bude stanoveno jejich množství a p edpokládaný zp sob shromaž ování, skladování, t íd ní a zneškodn ní. Dodavatel stavby bude specifikovat prostory pro shromaž ování nebezpe ných odpad a ostatních látek škodlivých vodám v etn pr b žn skladovaných množství; tyto budou shromaž ovány pouze v nejmenším nutném množství a to ve vybraných a ozna ených prostorách v souladu s p íslušnými vodohospodá skými p edpisy a p edpisy odpadového hospodá ství. S chemickými látkami a p ípravky musí být nakládáno v intencích požadavk zákona . 356/2003 Sb., o chemických látkách a o zm n n kterých zákon v platném zn ní. Požár Požár p edstavuje ohrožení vzhledem k nahromad ní ho lavých látek (vybavení prostor, zásoby pohonných hmot v automobilech). Riziko požáru je možné uvažovat nap . vlivem poruchy elektroinstalací, vlivem poruchy instalovaných za ízení, havárií i nestandardním provozem vozidel apod. P i požáru by mohly unikat do ovzduší toxické zplodiny ho ení, mohlo by dojít u n kterých škodlivin k p ekro ení jejich nejvyšších p ípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Dále by mohla být kontaminována p da a podzemní voda použitím hasebných prost edk a vyplavením skladovaných látek a odpad p i hašení. Vliv p sobení potenciálních mimo ádných událostí lze ozna it za krátkodobý. Zám r je projektován s ohledem na požární rizika vyplývající z charakteru inností v etn nárok na požární vodu. Pro p ípad vzniku požáru na staveništi nebo v jednotlivých objektech v pr b hu jejich využívání budou objekty zajišt ny dostate ným p ísunem p ívodem požární vody, jednotlivé stavební objekty budou dále vybaveny p enosnými hasicími p ístroji. Vjezd do areálu staveništ a následn k novým stavebním objekt m, které jsou p edm tem posuzování, bude p izp soben vjezdu požárních vozidel. Ve všech objektech bude vyv šena požární poplachová sm rnice. ešení požární ochrany bude zahrnuto v projektové dokumentaci zám ru. Dodavatelé zajistí bezpe nostní opat ení p i soub hu montážních prací provád ných n kolika organizacemi najednou. Dodavatelé za ú asti bezpe nostního technika ur í rozsah zvláštních opat ení k dodržování bezpe nosti a jejich kontrolu. Dodavatelé s požárním technikem zajistí opat ení k protipožární bezpe nosti, zejména p i svá e ských pracích. Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat všeobecn platné požární p edpisy a pravideln kontrolovat stav za ízení z hlediska požární ochrany. P i montážních pracích i p i provozu za ízení je nutno dbát na zajišt ní bezpe nosti práce. Je nutno se ídit všemi platnými bezpe nostními p edpisy, vyhláškami, hygienickými p edpisy, požárními p edpisy, p edpisy EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

37


o bezpe nosti práce na stavbách, p i doprav a manipulaci. Pro vlastní montáž a údržbu platí p íslušné provozní p edpisy a pokyny pro montáž jež jsou sou ástí dodávky za ízení. Je t eba kontrolovat neporušenost uzemn ní za ízení ve strojovn . P i opravách a údržb je t eba dodržovat odpojení t chto za ízení od p ívod elektro. Ve strojovnách musí být p ipraveny ochranné pom cky a prost edky v etn lékárni ky první pomoci. Na dve ích strojovny a na za ízení musí být i v pr b hu montáže umíst ny nápisy zakazující vstup a manipulaci se za ízením neoprávn ným osobám. Obsluhující personál musí být zaškolen a musí znát a dodržovat všechny základní a bezpe nostní p edpisy, které se na dané za ízení vztahují. P i pr chodu požárn d lící konstrukcí budou kovové trubky ut sn ny pomocí protipožárního laminátu a protipožárního silikonu. Jestliže jsou rozvody vedeny v šacht , která tvo í samostatný požární úsek, bude provedeno pouze dozd ní nebo dobetonování v úrovni požárn d lící konstrukce. P i zpracování projektu bylo dbáno p íslušných SN a p edpis výrobc za ízení.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ 1. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území Dosavadní využívání a priority jeho trvale udržitelného využívání Zám r bude situován severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace . 330. Severn od zám ru se nachází lesní komplex vymezen jako regionální biocentrum. Zám rem investora je zavedení výroby odlitk ze slitin hliníku ze stávajícího podniku v jiném regionu St edo eského kraje do nov postaveného objektu v katastrálním území obce Po í any v pr myslové zón . Na území obce Po í any ani v nejbližším okolí se obdobný slévárenský provoz nenachází. Jiný obdobný zám r pro tuto lokalitu není znám.


38


Obrázek . 2: Umíst ní zám ru

Celková plocha správního území obce Po í any, kam ešený zám r náleží, je cca 576,5 ha. Správní území obce se pohybuje v pr m rné výšce 203 m n. m. Zám r je umíst n v k.ú. Po í any, na pozemcích, zajišt ných investorem. Celková plocha pozemk je 58 907 m2. Realizací zám ru nedojde k dot ení pozemk kategorie ZPF ani PUPFL. Nebude dot eno ani ochranné pásmo lesa. Pr myslový park Po í any, kde se ešený zám r bude nacházet, leží od obce Po í any cca 1 700 m. Snadná dostupnost ze silnice . 330 eský Brod – Nymburk a z dálni ní komunikace D 11, blízkost obou m st tvo í vhodné podmínky pro umíst ní pr myslových výroben. Dle Územního plánu obce Po í í, kam ešený zám r spadá, se lokalita nachází na plochách „výrobní území nespecifikované“. Tato území p edstavují monofunk ní plochy zem d lské nebo pr myslové výroby a sklad , nep ipoušt jící kombinaci s bydlením. Lze zde umis ovat provozy zem d lské výroby, které svými ochrannými pásmy nep esahují jejich návrh v územním plánu a dále plochy ur ené pro výrobu, u kterých se nestanovuje dominující podíl funkce pr myslové nebo zem d lské. P edpokládá se umíst ní spíše menších provozoven a kombinace s prodejem výrobk . Nejbližší obytné domy se nacházejí cca 850 m východn od zám ru v obci T ebestovice a cca 950 m západn od zám ru v obci Po í any. Obytná zástavba v obou obcích je tvo ena p evážn jednopodlažními a dvoupodlažními rodinnými domy.


39


Neuspokojivý stav krajiny si vynucuje opat ení vedoucí k obnov ekologické stability. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou p irozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylu uje, ale nutn zahrnuje jejich trvalou existenci. Destabilizace ekosystém je podmín na vysokými výnosy potravin v zem d lství a vysokou tržbou v lesnictví. Cílem by m lo být hledání míry destabilizace krajiny, která sta í pro naši obživu, aniž dojde k nevratnému narušení regenera ní schopnosti života v ní. ešení lze hledat kompromisech ve zp sobech využívání p dy a to uchovávat nebo vytvá et ekosystémy relativn produktivní a sou asn relativn stabilní, dále využívat vývojov vysp lé ekosystémy s vysokou stabilitou a p ispívat prostorovým uspo ádáním jednotlivých kultur k dosažení racionální proporce mezi produktivními ekosystémy a mezi málo produktivními, ale stabilními ekosystémy. Pro ekologickou optimalizaci je t eba krom ÚSES stanovovat optimálními zp soby využívání krajiny (zem d lství, lesní hospodá ství, osídlení, pr mysl, rekreace apod.). P edpokladem trvale udržitelného využívání tohoto území p i provozu je respektování všech požadavk daných legislativou v oblasti životního prost edí a ochrany zdraví obyvatelstva. V lokalit je t eba podporovat a udržovat soustavu ekologicky stabiln jších ástí krajiny (dopl ováním zelen , b ehových a liniových porost , interak ních prvk ) tak, aby byla funk ní, a aby bylo v území zajišt no udržení p írodní rovnováhy. Plochy ÚSES a zvláš chrán ných území p írody je t eba chránit p ed degradací nej ast ji antropogenního p vodu, p ed zne išt ním složek životního prost edí, kultivací a ruderalizací. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace p írodních zdroj Zájmová lokalita se nenachází v chrán né oblasti p irozené akumulace vod. V severní ásti obce Po í any se nachází chrán né ložiskové území. Cca 3 km od zám ru sm rem na východ se nachází ochranné pásmo lé ivých zdroj , které nebude zám rem dot eno. Obrázek . 3: Mapa chrán ných ložiskových území


40


Plánovaný zám r bude konstruk n zabezpe en tak, aby nemohlo dojít p i provozu zám ru ke zne išt ní podzemních vod. Nakládání s látkami závadnými vodám musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod souladu se zákonem . 254/2001 Sb. o vodách, v platném zn ní. Schopnost p írodního prost edí snášet zát ž Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabiln jších ástí krajiny, ú eln rozmíst ných podle funk ních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních p írodních ekosystém v ešeném území, na základ jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametr (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridor a minimální nutné ší ky), dle aktuálního stavu krajiny a spole enských limit a zám r ur ujících sou asné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny v platném zn ní je územní systém ekologické stability krajiny vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Biocentrum je ást krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umož uje existenci druh nebo spole enstev rostlin a živo ich . Biokoridor je ást krajiny, která spojuje biocentra a umož uje organism m p echody mezi biocentry. Interak ní prvky jsou základní stavební ástí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spole enstva, vytvá ející existen ní podmínky rostlinám a živo ich m, významn ovliv ující funkce ekosystém krajiny. V nejbližším okolí ešeného zám ru se nachází regionální biocentrum RBC 1 „Na Elišce“ (tento lesní komplex je od zám ru vzdálen cca 125 m severozápadn ). Cca 500 m jižn od zám ru protéká potok Šembera, který tvo í regionální biokoridor RBK 1. V tomto biokoridoru je vloženo n kolik lokálních biocenter, nejbližšími je LBC 3 „Na lukách“ (vzdálen od zám ru cca 550 m) a LBC 4 „Na struhách“ (cca 900 m). Zám r se nijak nebude dotýkat funk nosti t chto systém . Nejbližší prvky ÚSES v zájmovém území jsou znázorn ny v následujícím obrázku.


41


Obrázek . 4: Mapa nejbližších prvk ÚSES

Mapa se zákresem nejbližších prvk ÚSES je sou ástí p ílohy . 3 tohoto oznámení. Zvlášt chrán ná území, území p írodních park Z hlediska ochrany p írody je území mén významné. Ústav ochrany p írody St ední echy eviduje v území pouze jednu lokalitu ochrany p írody a to pískovnu mezi Po í any a Ho any jako hnízdišt b ehulí. V míst zám ru ani v bližším okolí se zvlášt chrán ná území nevyskytují. Obrázek . 5: Mapa nejbližších chrán ných území v okolí zám ru

Na území Po í an zasahuje P írodní park Kersko - Bory. Jeho sou ástí jsou lesní pozemky ležící severn od dálnice. Jedná se o okrajovou plochu tohoto parku, ležící v okrese Nymburk. Tento komplex rozsáhlých borových les je chrán n jako P írodní park Kersko -


42


Bory. Rozsáhlé lesy se rozprostírají v k.ú. obcí Sadská, Hradištko, Velenka, T ebestovice, Zv ínek a Písty. Hranice tohoto p írodního parku je znázorn na v následujícím obrázku. Obrázek . 6: Mapa znázor ující hranici p írodního parku

Významné krajinné prvky, památné stromy Významný krajinný prvek – dle § 3 odst.1) písm. b) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utvá ející její typický vzhled nebo p ispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany p írody jako významný krajinný prvek, zejména mok ady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamen lin, um lé i p irozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar v etn historických zahrad a park . Registrovaný VKP se v míst zám ru ani v bezprost edním okolí nenachází. Nejbližším významným prvkem „ze zákona“ je vodní tok Šembera (od lokality vzdálena cca 500 m jižním sm rem) a lesní komplex (cca 125 m severozápadn ). Památné stromy se v bezprost ední blízkosti ešeného zám ru ani v širším okolí nevyskytují. Evropsky významné lokality a Pta í oblasti Dle zákona . 114/1992 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis byla v souladu s právem Evropských spole enství v eské republice vytvo ena soustava, která na území R vymezila Evropsky významné lokality a Pta í oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chrán ny jako zvlášt chrán né území. Pta í oblasti se v okolí zám ru ani v širším okolí nevyskytují.


43


Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je lokalita Kerské rybní ky (kód lokality CZ 0213794) o rozloze cca 9,23 ha. Tato lokalita je dle kategorie chrán ného území evidována také jako p írodní památka. Tato Evropsky významná lokalita je charakterizována jako soustava t í lesních rybní k v Kerském lese mezi dálnicí D11 a silnicí 611 mezi Velenkou a T ebestovicemi (okres Nymburk) v blízkosti motorestu Ohio. Geologie: Zejména kvartérní deluviofluviální pís itohlinité sedimenty a k ídové kaolinické pískovce , pís ité slínovce a vápence a slínovce jizerského souvrství, v okolí zejména pleistocénní fluviální písky a št rkovité písky. Geomorfologie: St edolabská tabule. Reliéf: 3 m lké rybní ky v pom rn rovinatém terénu. Pedologie: Kambizem arenická. Krajinná charakteristika: Soustava t í lesních rybní k s vyvinutým litorálem v lesním komplexu zbudovaných v rámci odvod ovací soustavy Horního Kerského lesa. P da v okolí je pís itá. M lké rybní ky, jejichž okraj je lemován litorálem (Phragmites australis), sublitorál je zastoupen mj. žebratkou bahenní (Hotonia palustris). Okolní les je tvo en mozaikou acidofilních doubrav na písku (L7.4) a vlhkých acidofilních doubrav (L7.2). Jedna z nejvýznamn jších populací druhu ve st edních echách. Obrázek . 7: Mapa nejbližších Evropsky významných lokalit

Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb. je sou ástí p ílohy . 4 tohoto oznámení. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Jak dokládají archeologické nálezy, bylo okolí dnešní obce souvisle osídleno již v mladší dob kamenné. Osada, která byla p edch dkyní Po í an, byla umíst na na návrší nad ohybem potoka Šembery, kde st ežila vstup do údolí. První dochovaná písemná zmínka o Po í anech pochází z roku 1295. O p vodu názvu obce existuje n kolik domn nek. V první polovin 17. století zasáhla do osud celého kraje t icetiletá válka. Zájmové území je územím s archeologickými nálezy. Dle vyjád ení Ústavu archeologické památkové pé e st edních ech je nutno zejména sd lit termín výstavby zám ru, ohlásit veškeré zemní práce a umožnit archeologický výzkum lokality.


44


P íslušné vyjád ení je sou ástí p ílohy . 9 tohoto oznámení. Území hust zalidn ná Zám r bude situován severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace . 330. Severn od zám ru se nachází lesní komplex vymezen jako regionální biocentrum. Okolí území je v sou asné dob intenzivn zatíženo provozem na dálnici D11. Realizace zám ru a s ním spojené nároky na vyvolanou dopravu jsou s ohledem na sou asné využití území zanedbatelné. Liniové stavby jakou je sousedící dálnice a železni ní tra území m že v budoucnosti zatížit environmentální schopnosti území, na základ zvýšení intenzity dopravy a to p evážn vzhledem k centrální poloze jak eské republiky z hlediska evropského významu, tak St edo eského kraje s p irozeným spádovým centrem Praha v rámci regionálního, republikového i evropského významu. Nejbližší obytné domy se nacházejí cca 850 m východn od zám ru v obci T ebestovice a cca 950 m západn od zám ru v obci Po í any. Obytná zástavba v obcích Po í any a T ebestovice je tvo ena p evážn jednopodlažními a dvoupodlažními rodinnými domy. Území zat žovaná nad míru únosného zatížení (v etn starých zát ží) Na pozemcích, kde se nachází ešený zám r ani v bezprost ední blízkosti nejsou známy staré zát že. Nejbližší staré zát že v území jsou znázorn ny v následujícím obrázku. Obrázek . 8: Staré ekologické zát že v zájmovém území

Geofaktory Podle regionálního geomorfologického len ní území sou ástí: provincie:

eské republiky (Demek, 1987) je

eská vyso ina,


45


soustavy:

eská tabule,

podsoustavy:

St edo eská tabule,

celku:

St edolabská tabule,

podcelku: okrsku:

eskobrodská tabule, Bylanská pahorkatina.

Území se nachází v eskobrodské tabuli, v okrsku Bylanská pahorkatina. Jedná se o lenitou pahorkatinu v povodí toku Šembery, na permokarbonských jílovcích, prachovcích a pískovcích s denunda ními zbytky cenomanských pískovc a slepenc , která na severu p echází tzv. Kounickým zlomem do mladších druhohor (svrchní k ída). Reliéf je erozn denunda ní, p evážn ze staropleistocenních plošinných zarovnaných povrch a strukturn denunda ních plošin, stup ovit klesajících, s patrnými údolími vodních tok . Povrch je p evážn kryt sprašemi. P dy jsou v jižní ásti správního území ernozemní, v severní ásti jde o asociace hn dozemí p írodních a zem d lsky zkulturn ných. Území je charakteristické zásobami št rkopísku a cihlá ských surovin. Je zde výhradní ložisko slín . Podle Culka (1996) se lokalita nachází na rozhraní eskobrodského bioregionu 1.5, Polabského bioregionu 1.7 a p echodné nereprezentativní zóny. eskobrodký bioregion leží uprost ed st edních ech, zabírá p ibližn eskobrodskou tabuli, východní ást Pražské plošiny a ást áslavské kotliny; tvo í tak úpatí eskomoravské vrchoviny a St edo eské pahorkatiny sm rem k Polabí. Bioregion má plochu cca 1 214 km2 a je výrazn protažen ve sm ru Z – V. Geologickou stavbu bioregionu 1.5 vyzna uje poloha na okraji eské k ídové pánve. Reliéf má charakter tabule uklon né od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpest ují etná malá, výrazn za íznutá, ale jen 20 – 50 m hluboká údolí, sm ující z vyšší pahorkatiny sm rem k Vltav a Labi, tj. zhruba k severu. Údolí mají asymetrický profil; ploché svahy orientované k východu jsou v tšinou kryté spraší, svahy se západní orientací jsou strmé, n kdy i skalnaté. Polabský bioregion leží ve st ední ásti st edních ech, zabírá Terezínskou, M lnickou a Nymburskou kotlinu a rozkládá se v nejnižší ásti eské tabule. Má výrazn protáhlý tvar ve sm ru ZSZ – VJV a celkovou plochu 1 183 km2. Povrch bioregionu tvo í z velké ásti sedimentu kvartéru, jednak v r zné mí e pís ité až jílovité hlíny labské nivy, jednak št rkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpest ují výpln etných zazemn ných ramen (hnilokaly, humózní jíly a jemné písky, místy zakon ené tvorbou slatiny). Na nízkých terasách lemujících nivu jsou místy celé okrsky píse ných p esyp nebo váté písky, které tvo í tenký pokryvný pláš . Na hranách teras a sv deckých vyvýšeninách nacházíme výchozy staršího podloží, které naprostou v tšinou poz stává z turonských slín a slínovc .


46


Bioregion zaujímá široké dno o ploše rozev eného údolí Labe, tj. vlastní nivu a nízké terasy. V rovin nivy a nízkých teras se uplat ují drobné tvary – ramena, hrany teras a píse né p esypy. Reliéf má charakter roviny s výškovou lenitostí do 30 m, pouze v oblasti sv deckých vrch má charakter ploché pahorkatiny s lenitostí 30 – 75 m. Povrch Polabského bioregionu tvo í z velké ásti sedimenty kvartéru, jednak v r zné mí e pís ité až jílovité hlíny labské nivy, jednak št rkopísky až písky nižších teras, které pokrývají rozsáhlé plochy. Nivu zpest ují výpln etných zazemn ných ramen. Hydrogeologie Oblast náleží hydrogeologicky k rajónu 117 – Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru. Hlavní zvodn lé horizonty jsou vázány na bazální cenomanský kolektor k ídy s prom nlivou mocností pr m rn 30 m a fluviální kvartérní sedimenty na pleistocenních terasách o mocnosti 2,5 až 4 m. Vydatnost lokálních vodních zdroj na m lkých zvodn lých horizontech je p íznivá, tyto zdroje jsou však vesm s špatné jakosti a proto jen omezen využitelné. Pedologie V bioregionu 1.5 na spraších p evažují ermozem , na západ karbonátové, na východ hn dozemní, které jižn ji p echázejí do hn dozemí. Na jílovitých b idlicích paleozoika se vyvinuly t žké oglejené hn dozem , lokáln až pelické ernozem . Ostr vkovit na vápnitých horninách k ídy jsou zastoupeny pararendziny a místn rendziny; na pískovcích a št rkopíscích se lokáln vyvinuly chudé kambizem . Na výchozech tvrdých hornin p edk ídového podloží p evažují kambizem slab nasycené, ojedin le se objevují i rankery. V Polabském bioregionu p evládá typická fluvizem (typu vega). Na terasových št rkopíscích vystupují chudé (oligobazické) arenické kambizem , na vátých píscích málo vyvinuté p dy typu kyselých ranker . V plochých, špatn drenovaných okrscích podél bo ních p ítok Labe se vyskytují ernice, obvykle vícemén oglejené, na výchozech k ídy se vyvinuly pararendziny. ernozem a hn dozemní šedozem se váží na pokryvy spraše a sprašovitých hlín. Zám r je umíst n na pozemcích, zajišt ných investorem. Celková plocha pozemk je 58 907 m2. Realizací zám ru nebude dot ena p da kategorie ZPF ani PUPFL. Nebude dot eno ani ochranné pásmo lesa. Podrobný popis katastrálních pozemk je popsán v kapitole B. II.1. Vý ez z katastrální mapy je sou ástí p ílohy . 12 tohoto oznámení. Hydrologie Celé území se nachází v povodí eky Labe (1 – 04 – 01). Území p ímo odvod uje Šembera (povodí 1 – 04 – 07 – 029). I po regulaci Šembery z stává ást správního území obce Po í any v zátopovém území tzv. stoleté vody. Šembera pramení 0,7 km severovýchodn od Jevan ve výšce 415 m n. m., ústí zleva do Výrovky u Zv inku v 182 m n. m., plocha povodí je cca 190,2 km2 a délka toku 28,1 km.


47


Zne išt ní povrchových vod je zna né. Vzhledem k tomu, že odvod ují p evážn intenzivn zem d lsky obd lávanou ornou p du a sídla, lze u nich p edpokládat velmi nízkou kvalitu vody. P edm tná lokalita se nenachází v CHOPAV ani v ochranném pásmu vodních zdroj . Obrázek . 9: Hydrologická sí v zájmovém území

Šembera

2. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném území, které budou pravd podobn významn ovlivn ny Ovzduší Klimatické faktory Podle klimatické klasifikace náleží dot ená lokalita do teplé oblasti T2. Pro tuto oblast je charakteristické dlouhé teplé a suché léto, velmi krátké p echodné období s teplým až mírn teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. Podrobn jší charakteristiky této klimatické oblasti jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka . 20: Klimatické charakteristiky oblasti T2 Charakteristiky

Klimatická oblast T2

Po et letních dn

50 - 60

Po et dn s pr m rnou teplotou >10°C

160 - 170

Po et mrazových dn

100 - 110

Po et ledových dn

30 - 40

Pr m rná teplota v lednu v °C

-2 až -3


48

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ Charakteristiky

Klimatická oblast T2

Pr m rná teplota v ervenci v °C

18 - 19

Pr m rná teplota v dubnu v °C

8-9

Pr m rná teplota v íjnu v °C

7-9

Pr m rný po et dn se srážkami > 1 mm

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegeta ním období v mm

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období v mm

200 - 300

Po et dn se sn hovou p ikrývkou

40 - 50

Po et dn zamra ených

120 - 140

Po et dn jasných

40 - 50

Pro zájmové území byla použita v trná r žice pro lokalitu Nymburk. Odborný odhad této r žice zpracoval HMÚ Praha. V trná r žice udává etnost sm r v tr ve výšce 10 m nad terénem pro p t t íd stability p ízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a t i t ídy rychlosti v tru (1,7 m/s5 m/s a 11 m/s). Obrázek . 10: Grafické zobrazení v trné r žice

Z této v trné r žice vyplývá, že nejv tší etnost výskytu má západní vítr s 21 % a východní vítr se 17, 1 %. etnost výskytu bezv t í je 16,91 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m.s-1 se vyskytuje v 66,42 % p ípad , vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m.s-1 lze o ekávat v 31,80 % a rychlost v tru nad 7,5 m.s-1 se vyskytuje v 1,78 % p ípad . I. a II. t ída stability po así v p ízemní vrstv atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 30,98 % p ípad .


49


Charakteristika t íd stability a výskyt t íd rychlosti v tru vyplývají z následující tabulky. Tabulka . 21: T ídy stability atmosféry T ída

Rozptylové

Výskyt t íd

stability

podmínky

rychlosti v tru [m/s]

I

silná inverze, velmi špatný rozptyl

1,7

II

inverze, špatný rozptyl

1,7

5

III

slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírn zhoršené rozptylové podmínky

1,7

5

11

IV

normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5

11

V

labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7

5

Termická stabilita ovzduší souvisí se zm nami teploty vzduchu s m nící se výškou nad zemí. Vzr stá-li teplota s výškou, t žší studený vzduch z stává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohyb v ovzduší a tím k nedostate nému rozptylu zne iš ujících látek, nastává inverze (I. a II. t ída stability). Inverze se vyskytují p evážn v zimní polovin roku, kdy se zemský povrch intenzivn ochlazuje. V d sledku nedostate ného slune ního zá ení mohou inverze trvat i n kolik dní. V letní polovin roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí v tru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. B žn se vyskytující rozptylové podmínky p edstavují t ídy stability III a IV, kdy dochází bu k nulovému (III. t ída) nebo mírnému (IV. t ída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti v tru, p i silném v tru obvykle nastávají podmínky IV. t íd stability. V. t ída stability popisuje rozptylové podmínky p i silném poklesu teploty s výškou. Za t chto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosfé e, protože leh í vzduch sm uje od zem vzh ru a t žší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu zne iš ujících látek. Výskyt t chto podmínek je omezen na letní p lrok a slune ná odpoledne, kdy v d sledku p eh átého zemského povrchu se siln zah ívá i p ízemní vrstva ovzduší. Kvalita ovzduší Základním obecným podkladem pro hodnocení sou asného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky poza ového imisního m ení. Posuzovaná lokalita nepat í mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sd lení . 38 MŽP R uve ejn né ve v stníku MŽP.


50


M ící stanice: Oxid dusi itý (NO2) Ve St edo eském kraji se monitoring oxidu dusi itého provádí ve 13 m ících stanicích. Z m ících stanic se nejblíže posuzovanému zám ru nachází ve vzdálenosti cca 20 km stanice . 1492 – Brandýs nad Labem a . 1191 Kolín SAZ, ve vzdálenosti 25 km je stanice . 1337 – Rož álovice a ve vzdálenosti cca 26 km se nachází stanice . 1108 – Ond ejov. Charakteristika stanice . 1492 – Brandýs nad Labem: Klasifikace EOI: Zkratka: B/S/R. Typ stanice: poza ová. EOI - typ zóny: p edm stská. EOI - charakteristika zóny: obytná. Terén: rovina, velmi málo zvln ný terén. Krajina: ídká nízkopodlažní zástavba(ves, vilová tvr ). Reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 až 4 km). Umíst ní: Na zahrad soukromého domu, nad komunikací se slabým provozem, v blízkosti eky Labe. Cíl m icího programu: stanovení reprezentativní koncentrací pro osídlené ásti území. Charakteristika stanice . 1191 – Kolín SAZ: Klasifikace EOI: Zkratka: B/U/R. Typ stanice: poza ová. EOI - typ zóny: m stská. EOI - charakteristika zóny: obytná. Terén: horní nebo st ední ást povlov. svahu (do 8 %). Krajina: zástavba admin., obchod. a bytovými objekty. Reprezentativnost: oblastní m ítko - m stské nebo venkov (4 - 50 km).


51


Umíst ní: Stanice je umíst na v rovinném mírn vyvýšeném terénu cca 20 m od budovy Sdruženého ambulantního za ízení. Jedná se o m stskou zástavbu, cca 220 m od nájezdu na most, tedy rušné komunikace. Od 1.9.2002 je stanice umíst na v rovinném mírn vyvýšeném terénu cca 40 m od budovy Sdruženého ambulantního za ízení, na menším parkovišti osobních automobil . Jedná se o m stskou zástavbu cca 100 m od rušné komunikace. Cíl m icího programu: ur ení nejvyšší koncentrace zne is ující látky v oblasti. Charakteristika stanice . 1337 – Rož alovice: Stanice je umíst na v areálu OV na okraji obce. Reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 až 4 km). Cíl stanice: ur ení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Terén: rovina, velmi málo zvln ný terén. Krajina: ást zastav ná, ást nezastav. plocha, okraj obcí. Typ stanice: poza ová. EOI - typ zóny: venkovská. EOI - charakteristika zóny: zem d lská. EOI B/R – podkategorie: p ím stská Charakteristika stanice . 1108 – Ond ejov: Klasifikace EOI: Zkratka: B/R/N-REG. Typ stanice: poza ová. EOI - typ zóny: venkovská. EOI - charakteristika zóny: p írodní. EOI B/R – podkategorie: regionální. Terén: horní nebo st ední ást strm jšího svahu (nad 8 %). Krajina: zem d lská p da, trvalý travní porost. Reprezentativnost: oblastní m ítko - m stské nebo venkov (4 - 50 km). Umíst ní: Stanice je umíst na v areálu Astronomického ústavu asi 20 m od p ijímací antény radioteleskopu. Cíl m icího programu: stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené ásti území.


52


V p íloze . 3 rozptylové studie (Imisní charakteristiky) jsou uvedeny imisní koncentrace NO2 nam ené v roce 2005 na stanicích . 1492 Brandýs nad Labem, . 1108 Ond ejov, . 1191 Kolín SAZ a . 1337 Rož álovice. Posuzovanou lokalitu vzhledem ke klasifikaci a reprezentativnosti stanic nejlépe vystihuje m ící stanice . 1108 Ond ejov. P ehled stavu zne išt ní ovzduší NO2 na stanici . 1108, Ond ejov: Hodnota maximální hodinové imisní koncentrace NO2 v roce 2005 byla 92,0 µg/m3 (25.2.2005), 98% kvantil iní 33,7 µg/m3. Denní maximum v roce 2005 dosahovalo hodnoty 54,4 µg/m3 (25.2.2005), 98% kvantil iní 26,7 µg/m3. Hodnoty tvrtletních pr m rných koncentrací byly 17,2 µg/m3 (1. tvrtletí), 9,5 µg/m3 (2. tvrtletí), 8,0 µg/m3 (3. tvrtletí) a 15,2 µg/m3 (4. tvrtletí), hodnota ro ní pr m rné koncentrace (tj. ro ní aritmetický pr m r) byla 12,5 µg/m3. Stanovené hodnoty imisních limit pro NO2 nejsou na m ící stanici p ekra ovány. Suspendované ástice frakce PM10 (PM10) Imisní koncentrace PM10 se ve St edo eském kraji monitorují na 10 m ících stanicích. Z m ících stanic se nejblíže posuzovanému zám ru nachází ve vzdálenosti cca 20 km stanice . 1492 – Brandýs nad Labem a . 1191 Kolín SAZ, ve vzdálenosti 25 km je stanice . 1337 – Rož álovice. V p íloze . 3 rozptylové studie (Imisní charakteristiky) jsou uvedeny imisní koncentrace PM10 nam ené v roce 2005 na stanicích . 1492 Brandýs nad Labem, . 1191 Kolín SAZ a . 1337 Rož álovice. Posuzovanou lokalitu vzhledem k reprezentativnosti stanic nejlépe vystihuje m ící stanice . 1191 Kolín SAZ. P ehled stavu zne išt ní ovzduší PM10 na stanici . 1191, Kolín SAZ: Denní maximum v roce 2005 dosahovalo hodnoty 78,6 µg/m3 (4.11.2005), 98% kvantil iní 59,9 µg/m3. V roce 2005 byla na stanici . 1191 – Kolín SAZ p ekro ena hodnota denního imisního limitu pro PM10 16krát (povolený po et p ekro ení za rok je 35). Hodnota 36. nejvyšší koncentrace v roce 2005 byla 41,0 µg/m3 (27.11.2005). Hodnoty tvrtletních pr m rných koncentrací byly 26,3 µg/m3 (1. tvrtletí), 22,2 µg/m (2. tvrtletí), 23,4 µg/m3 (3. tvrtletí) a 26,2 µg/m3 (4. tvrtletí), hodnota ro ní pr m rné koncentrace (tj. ro ní aritmetický pr m r) byla 24,5 µg/m3. 3

Stanovené hodnoty imisních limit pro PM10 nejsou na m ící stanicí p ekra ovány, s výjimkou denního limitu pro PM10 (50 g/m3), celkový po et p ekro ení je však nižší než stanovený limit (35krát za rok). Benzo(a)pyren M ení imisních koncentrací benzo(a)pyrenu se ve St edo eském kraji provádí pouze na jedné m ící stanici – . 1454, Kladno-st ed m sta. Vzhledem ke klasifikaci a reprezentativnosti stanice nelze údaje pro posuzovanou lokalitu použít. V eské republice se imisní koncentrace benzo(a)pyrenu monitorují na t chto m ících stanicích: Pha4-Libuš (Praha 4), Pha4-Libuš (Praha 4), Pha5-Smíchov (Praha 5), Pha5-Smíchov (Praha 5), Pha10Šrobárova (Praha 10), Kladno-st ed m sta (Kladno), .Bud jovice-Antala Staška,( eské


53


Bud jovice), Plze -Roudná (Plze -m sto), Plze -Slovany (Plze -m sto), Sokolov (Sokolov), Most (Most), Rudoltice v Horách (Most), Teplice (Teplice), Ústí n.L.-Ko kov (Ústí nad Labem), Ústí n.L.-ZÚ, Pasteurova (Ústí nad Labem), Liberec-m sto (Liberec), Hr.Král.Sukovy sady (Hradec Králové), Hradec Králové-Brn nská (Hradec Králové), Pardubice Dukla (Pardubice), Košetice (Pelh imov), Ždár nad Sázavou (Ž ár nad Sázavou), BrnoKroftova (Brno-m sto), Brno-Húskova ul. (Brno-m sto), Olomouc (Olomouc), Zlín (Zlín), Karviná-ZÚ, (Karviná), eský T šín (Karviná), Ostrava-Poruba/ HMÚ (Ostrava-m sto) a Ostrava-P ívoz ZÚ, (Ostrava-m sto). Stanicí, která klasifikací a reprezentativností nejlépe odpovídá posuzované lokalit je stanice . 916 – Košetice ( HMÚ): reprezentativnost: oblastní m ítko (desítky až stovky km), klasifikace stanice: poza ová, venkovská, zem d lská; p írodní, datum vzniku: 1.1.1985 - stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Hodnoty imisních koncentrací BaP nam ené v roce 2005 na stanici . 916 jsou uvedeny v p íloze . 3 (Imisní charakteristiky). Hodnota pr m rné ro ní imisní koncentrace benzo(a)pyrenu iní 0,4 ng/m3. Benzen M ení imisních koncentrací benzenu se ve St edo eském kraji provádí pouze na jedné m ící stanici – . 1454, Kladno-st ed m sta. Vzhledem ke klasifikaci a reprezentativnosti stanice nelze údaje pro posuzovanou lokalitu použít. Proto byly pro p edm tnou lokalitu použity hodnoty nam ené v roce 2005 na stanici . 1562 Košetice (viz výše). Pr m rná ro ní imisní koncentrace benzenu za rok 2005 iní 0,42 µg/m3. Hodnoty m sí ních imisních koncentrací jsou uvedeny v p íloze . 3 (Imisní charakteristiky). PCDD/F M ení imisních koncentrací PCDD/F se v eské republice neprovádí. Shrnutí výše uvedených hodnot: NO2 - hodinová imisní koncentrace, 98% kvantil: 26,7 µg/m3 ( . 1108, Ond ejov) - ro ní imisní koncentrace: 12,5 µg/m3 ( . 1108, Ond ejov) PM10 - denní imisní koncentrace, 98% kvantil: 59,9 µg/m3 ( . 1191 Kolín SAZ) - ro ní imisní koncentrace: 24,5 µg/m3 (stanice . 1191 Kolín SAZ) Benzen - ro ní imisní koncentrace: 0,42 µg/m3 (stanice . 1562, Košetice)


54


BaP - ro ní imisní koncentrace: 0,4 ng/m3 ( . 916, Košetice) Rozptylová studie je sou ástí p ílohy . 5 tohoto oznámení. Biologické pom ry zájmového území Podle Culka (1996) se lokalita nachází na rozhraní eskobrodského bioregionu 1.5, Polabského bioregionu 1.7 a p echodné nereprezentativní zóny. Bioregion 1.5 tvo í plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací háj s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními spole enstvy. P evažuje slab teplomilná biota 3. (dubovo – bukového) vegeta ního stupn . Biodiverzita je podpr m rná, exklávních a mezních prvk je velmi málo, vyznívají zde n které západní prvky. Bioregion se rozkládá z ásti v termofytiku, z ásti v mezofytiku. Potenciální p irozenou vegetaci tvo ily p edevším háje svazu Carpinion, a to zejména Melampyro nemorosi – Carpinetum, na t žších podmá ených p dách charakteristicky i Tilio – Betuletum. Okrajov sem zasahovaly i acidofilní doubravy a mén náro né typy teplomilných doubrav. Buk je zastoupen pouze fragmentárn , skute né bu iny chyb jí. Podél vodních tok byly luhy, zastoupené nejspíše asociacemi Pruno – Fraxinetum, Stellario – Alnetum glutinosae a Carici remotae – Fraxinetum. P irozená náhradní vegetace je p edevším reprezentována travinobylinnými porosty. Na vlhkých stanovištích jsou to louky, náležící vegetaci svaz Calthion i Molinion, výjime n snad i Caricion davallianae a možná i Caricion fuscae, na n ž navazovaly z ejm i fragmetny svazu Violion caninae. Flóra Flóra bioregionu je charakterizována zastoupením hercynské hájové kv teny. Lokální mezní prvky nejsou p íliš výrazné, jsou reprezentovány n kterými termofiln jšími druhy t žších p d, exklávní prvky jsou výjime né. B žnou hájovou flóru reprezentuje nap . sasanka prysky níkovitá. Charakteristické jsou druhy t žších p d, z ásti i kontinentáln lad né, nap . srpice barví ská, mochna bílá, ost ice stinná, p esli ka obrovská, v minulosti nez ídka hvozdík pyšný. Mezi termofilními druhy jsou vzácné typy se západní tendencí, jako b lozá ka liliovitá, hojn jší s tendencí kontinentální, nap . koniklec lu ní, k ivatec eský, kost ava walliská, oman n mecký, kavyl Ivan v, k. vláskovitý a zlatovlásek obecný. Výjime ný je výskyt mezofilních druh , mezi nimiž jsou prvky subatlantské, jako prha chlumní, hadí mor nízký i druhy boreokontinentální. K nim v minulosti náležela ost ice plstnatoplodá, o. Hartmanova, ln nka bezlistenná, snad i rosnatka okrouholistá, pozoruhodný byl i výskyt druh , jako zvone ník hlavatý, ho epník lu ní, úpolín evropský aj., dnes v tšinou rovn ž vymizelých. Fauna Fauna bioregionu je hercynského p vodu, siln ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá, kobylka Leptophyes punctatissima). P evládá otev ená kulturní step (havran polní), do níž jsou vmeze eny nepatrné zbytky xerotermních spole enstev (z m kkýš nap . trojzubka stepní). Do lesnatých stanoviš v m lkých údolích pronikají nap . EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

55


slimá ek táhlý, b ehovými porosty podél vod moudivlá ek lužní. Vodní toky bioregionu mají charakter potok a menších í ek, náleží do pstruhového, na dolních tocích do lipanového pásma. Mezi významné druhy pat í nap . ježek západní, b ehule í ní, moudivlá ek lužní, havran polní, ropucha krátkonohá, skokan štíhlý, mlok skvrnitý, suchomilka obecná, s. rýhovaná, trojzubka stepní, slimá ek táhlý a kobylka Leptophyes punctatissima. Typickým rysem bioregionu 1.7 je katéna niv, nízkých a st edních teras. Biota pat í do 2. bukovo – dubového vegeta ního stupn , vlivem substrátu ovšem bez buku. Na terasách p evažují borové doubravy s výskytem sarmatských prvk , v podmá ených sníženinách jsou typické slatinné ernavy s ojedin lým výskytem eského endemitu tu nice eské. Biota je celkov dosti diverzifikovaná, výb žek pod soutokem s Vltavou je však mén pestrý. Nereprezentativními ástmi jsou vystupující sv decké opukové a slínovcové vrchy s teplomilými doubravami a dubohab inami a vyšší terasy s áste n hlinitým povrchem s dubohabrovými háji. V niv Labe jsou etné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních les , fragmenty slatin a mrtvých ramen. Na vyšších terasách jsou hojné kulturní bory. Nivní louky jsou zastoupeny relativn málo, dominuje orná p da, zna nou plochu zabírají sídla. Potenciální p irozenou vegetací í ních niv jsou lužní porosty podsvazu Ulmenion (Ficario – Ulmetum campestris), které se na nejvlh ích místech st ídaly s ostr vky vrbin svazu Salicion albae. Na slatinách, nep eplavovaných každoro ními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny svazu Alnion glutinosae. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicae - Quercion), z ejm i s autochtonní borovicí, které na extrémn jších stanovištích p echázely do bor svazu Dicrano – Pinion a na t žších, podmá ených p dách i ve vegetaci asociace Tilio – Betuletum. Vzácn byly p ítomny dubohabrové háje (Melampyro nemorosi – Carpinetum), teplomilné doubravy (Potentillo albae - Quercetum) jen výjime n na opukových vyvýšeninách. Primární bezlesí bylo ostr vkovité a m lo podobu jednak slatinné vegetace extrémních asociací svaz Caricion davallinae (nap . Schoenetum nigricantis) a Magnocaricion elatae (Cladietum marisci), a dále katény vodní a mok adní vegetace, kterou tvo ily r zné asociace svaz Phragmition communis, Phalaridion arundinaceae, Caricion gracilis, Oenanthion aquaticae, Hydrocharition, nymphaeion albae a Potamion lucentis. P irozená náhradní vegetace vlhkých luk je p edstavována r znými typy, které náležejí svaz m Calthion i Molinion, asto p echázejí i do ost icových porost svazu Caricion gracilis. Na slatinách jsou typické r zné asociace svazu Caricion davallinae. Na suchých stanovištích jsou to zejména suché trávníky svazu Plantagini – Festucion ovinae, které p echázejí na otev en jších místech do vegetace svaz Corynephorion a Koelerion glaucae. Pouze na opukových elevacích se vyskytuje vegetace svazu Cirsio – Brachypodion pinnati. Flóra Flóra je dosti pestrá, p evažuje soubor nivních druh st edoevropského typu. Zejména na slatinách které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjime n i endemity. K typickým druh m pat í sn ženka p edjarní (Galanthus nivalis), esnek medv dí (Allium ursinum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris) a st edoevropský endemit kruštík polabský (Epipactis albensis). Druhy demontánní jsou ne etné, nap . knotovka lesní (Melandryum sylvestre). Mezi kontinentální druhy (v n kterých p ípadech sarmatské


56


tendence) jsou kozinec píse ný (Astragalus arenarius), sinokv t chrpovitý (Jurinea cynoides), violka nízká (Viola pumila), jarva žilnatá (Cnidium dubium), ost ice benátská (Carex buekii), me ík bahenní (Gladiolus palustris), d íve matiza bahenní (Oristecum palustre) i len vytrvalý (Linum perenne). Druh , evidentn p esahujících z Panonie, je málo, p íkladem je ln nka v tvená (Thesium arvense). Na reliktní stanovištích slatin a písk jsou zastoupeny jednak borokontinentální, nap . t tina tuhá (Calamagrostis stricta), tomkovice vonná (Hierochloë odorata), ln nka bezlistenná (Thesium ebracteatum), ost ice Buxbaumova (Carex buxbaumii), hlízovec Loesel v (Liparis loeselii), d íve i rosnatka anglická (Drosera anglica), jednak druhy alpidské, alpidsko – baltické, respektive baltické, k nimž náleží t tina pestrá (Calamagrostis varia), šášina na ernalá (Schoenus nigricans), š. rezavá (S. ferrugineus), kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata), p chava slatinná (Sesleria uliginosa) a tu nice obecná (Pinguicula vulgaris). Od ní je odvozen neoendemit tu nice eské (Pinguicula bohemica). Fauna Krajina bioregionu je vodohospodá skými úpravami a hospodá skou inností siln pozm n ná, s náhradními spole enstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanoviš menšího rozsahu. Odpovídající fauna hercynského p vodu je siln ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedin lými zástupci xerotermní fauny (ješt rka zelená). Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích (v etenuška pozdní, ke natka vrás itá), se zbytky lužních les (moudivlá ek lužní, cvr ilka í ní), mok ad a luk s periodickými t n mi (korýši, m kkýši jantarka obecná, ke ovka plavá aj., ptáci vodouš rudonohý, cvr ilka slavíková aj.). Labe a jeho v tší p ítoky náleží do cejnového pásma. Mezi významné druhy pat í nap . ježek západní (Erinaceus europaeus), ch ástal malý (Porzana parva), vodouš rudonohý (Tringa totanus), mandelík hajní (Coracias garrulus), b ehule í ní (Riparia riparia), cvr ilka í ní (Locustalla fluviatilis), c. slavíková (L. luscinioides), sýko ice vousatá (Panurus biarmicus), moudivlá ek lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ješt rka zelená (Lacerta viridis), ke natka vrás itá (Euomphalia strigella), hlemýž zahradní (Helix pomatia), jantarka obecná (Succinea pustris), ke ovka plavá (Bradybaena fruticum), závornatka kyjová (Clausilia pumila), plášt nka sliznatá (Myxas glutinosa), v etenuška pozdní (Zygaena laeta), žábronožky Siphonophanes grubii, Branchipus schaefferi, listonozi Lepidurus, Apus, škeblovky Ostracoda. Je územím teplomilné vegetace s typickými lužními porosty v í ních nivách. Geobotanická jednotka je charakterizována bukodubovým stupn m s výrazným podílem borových doubrav a zem d lské p dy. Lesy byly v nedávné minulosti výrazn narušeny t žbou písku. Sou asné porosty svou skladbou v podstat p vodním spole enstvím odpovídají, ovšem jejich rozsah je zna n redukován. Jedná se o siln antropogenn narušenou lokalitu, fotodokumentace z obhlídky lokality je sou ástí p ílohy . 2 tohoto oznámení. Z hlediska charakteru lokality nebylo provedeno biologické hodnocení. Dle regulativ územního plánu obce by m lo dojít k dodržení minimální plochy zelen (30% z celkové plochy pozemku). P i obhlídce lokality byla po ízena fotodokumentace, která je sou ástí


57


p ílohy . 2 tohoto oznámení. Lokalita je navržena v Územním plánu obce Po í any jako výrobní území nespecifikované (VN). Krajina Reliéf krajiny m l vždy zna ný vliv na vznik sídla a formování jeho zástavby. Struktura a zp sob zastav ní se vždy pod izovaly konfiguraci terénu. Sídlo tak tvo ilo v historické dob s krajinou zpravidla vždy jednotný, harmonický celek. Teprve od sklonku minulého století za al lov k díky novým technickým prost edk m krajinu výrazn m nit asto i ve velkém m ítku. Po í any se nachází v centrálním intenzivn urbanizovaném prostoru eské republiky na východním okraji Pražského metropolitního regionu. Správní území obce se pohybuje v pr m rné výšce 203 m n. m. Nejnižším místem je tok Šembery v míst , kde opouští katastr obce – 196 m n. m. Nejvyšším bodem je návrší 249 m n. m. jižn od obce mezi Po í any a Klu ovem. Území však není sou ástí nejúrodn jší a zem d lsky nejproduktivn jší oblasti eské kotliny. Hospodá ský rozvoj tohoto území sou asn vede k poškozování životního prost edí, které je hodnoceno v polabském pásu ve II. a III. t íd p tistup ové klasifikace kvality životného prost edí jako prost edí narušené a siln narušené. Z hlediska krajiná ského len ní je území za azeno do socioregionu I. 3 Polabská tabule. Malá vzdálenost Po í an od Prahy a výborné spojení (na trati z Prahy je zaveden intervalový provoz a dálnice D 11) dávají p íslib rozvoje a stavebního ruchu v obci. Po í any jsou navíc díky své poloze ideálním východiskem p ších i cyklistických výlet . Na následujícím obrázku je znázorn no okolí zám ru. Obrázek . 11: Letecký snímek zám ru a jeho okolí

ešený zám r

Zám r bude situován severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace . 330. Severn od zám ru se nachází lesní komplex vymezen jako regionální biocentrum. Na lokalit se nenalézá žádné zvlášt chrán né území, ve smyslu zákona . 114/1992 Sb., v platném zn ní., Chrán ná území, jiná zvlášt chrán ná území (Pta í oblasti nebo Evropsky významné lokality), památné nebo významné stromy se v míst zám ru ani v jeho EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

58


bezprost edním okolí nevyskytují. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je lokalita Kerské rybní ky. Na území Po í an zasahuje P írodní park Kersko - Bory. V nejbližším okolí ešeného zám ru se nachází regionální biocentrum RBC 1 „Na Elišce“ (vzdálen cca 125 m severozápadn ). Cca 500 m jižn od zám ru protéká potok Šembera, který tvo í regionální biokoridor RBK 1. V tomto biokoridoru je vloženo n kolik lokálních biocenter, nejbližšími je LBC 3 „Na lukách“ (vzdálen od zám ru cca 550 m) a LBC 4 „Na struhách“ (cca 900 m). Zám r se nijak nebude dotýkat funk nosti t chto systém . Obyvatelstvo V obci Po í any je evidováno 436 adres a žádná ást obce ani ulice. V obci je k trvalému pobytu p ihlášeno 1 250 obyvatel, z toho je 551 muž nad 15 let, 87 chlapc do 15 let, 532 žen nad 15 let, 80 dívek do 15 let. Zdroj: Ministerstvo vnitra R, stav k 18.12.2006

Nejbližší obytné domy se nacházejí cca 850 m východn od zám ru v obci T ebestovice a cca 950 m západn od zám ru v obci Po í any. Obytná zástavba v obcích Po í any a T ebestovice je tvo ena p evážn jednopodlažními a dvoupodlažními rodinnými domy. Hmotný majetek Zám r bude situován severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace . 330. V míst areálu ani okolí se nenachází žádné další objekty, které by byly narušeny plánovaným zám rem.

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 1. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravd podobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Vliv na ovzduší a klima Hodnocení vliv na ovzduší vychází z modelových výpo t rozptylové studie, resp. z o ekávaných imisních p ísp vk modelových látek v zájmovém území. Rozptylová studie byla ešena pro etapu provozu zám ru. Rozptylová studie je sou ástí p ílohy . 5 tohoto oznámení. Bodovým zdrojem emisí bude spole ný výduch od t í tavících pecí., spole ný výduch od t í kotl pro vytáp ní administrativní budovy a výduch od kotle pro vytáp ní sociálního zázemí.


59


Liniovými zdroji emisí bude osobní a nákladní doprava na komunikacích v posuzovaném areálu a navazujících komunikacích. Plošným zdrojem emisí bude parkovišt osobních vozidel zam stnanc , spalování zemního plynu v ho áku transportního kelímku a temperance forem a vytáp ní výrobní haly. Popis a základní charakteristika zdroj emisí je uveden v kapitole . B. III.1. Pro hodnocení kvality ovzduší byly vybrány následující látky a to na základ p edpokládaného emitovaného množství a ú ink t chto látek: prašný aerosol (frakce PM10) a oxidy dusíku, benzen, suma PAU vyjád ená jako benzo(a)pyren, PCDD/F. Nejprve byly stanoveny charakteristiky zne išt ní v husté geometrické síti referen ních bod pro výšku 1,5 metru (výška dýchací zóny lov ka). Dále byly výpo ty imisních koncentrací (maximálních a ro ních) ve zvolených referen ních bodech – ve stávající bytové zástavb (ve výšce st ešní ímsy každé budovy) v okolí areálu. Výpo ty byly provedeny p ísp vkovým zp sobem. P esný zákres umíst ní referen ních bod je p ílohou rozptylové studie. Hodnoty imisních koncentrací byly vypo teny pro všech p t t íd stability p ízemní vrstvy atmosféry a t i t ídy rychlosti v tru, s p ísp vky po úhlových krocích 1°. Vypo tené hodnoty maximálních imisních koncentrací škodlivin mohou být dosahovány p i špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí a slabého v tru. S rostoucí rychlostí v tru vypo tené koncentrace zna n klesají. Za b žných rozptylových podmínek jsou koncentrace n kolikanásobn nižší než p i inverzích. Ve skute nosti se tyto maximální hodnoty koncentrací mohou vyskytovat pouze n kolik hodin nebo dní v roce, v závislosti na etnosti výskytu inverzí a specifických meteorologických podmínkách v posuzované lokalit . Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny na ízením vlády . 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limit jsou vyjád eny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem p epo tený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných zne iš ujících látek a meze tolerance jsou shrnuty v následujících tabulkách. Tabulka . 22: Imisní limity Zne iš ující látka

Doba pr m rování

Hodnota imisního limitu/maximální povolený po et jejího p ekro ení za rok

Datum, do n hož musí být limit dosažen

Benzen

1 rok

5 µg.m-3

31.12. 2009

Oxid dusi itý

1 hodina

200 µg.m-3/18

31.12. 2009

Oxid dusi itý

1 rok

40 µg.m-3

31.12. 2009

-3

PM10

24 hodin

50 µg.m /35

-

PM10

1 rok

40 µg.m-3

-


60


Tabulka . 23: Meze tolerance Zne iš ující látka

Doba pr m rování

Jednotka

2007

2008

2009

Benzen

1 rok

µg.m-3

3

2

1

-3

Oxid dusi itý

1 hodina

µg.m

30

20

10

Oxid dusi itý

1 rok

µg.m-3

6

4

2

V následující tabulce je uvedena hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, tj. úrove zne išt ní ovzduší benzo(a)pyrenem stanovená za ú elem odstran ní, zabrán ní nebo omezení škodlivých ú ink na zdraví lidí a na životní prost edí celkov , které je t eba dosáhnout, pokud je to b žn dostupnými prost edky možné, ve stanovené dob . Tabulka . 24: Cílové imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Zne iš ující látka

Doba pr m rování

Cílový imisní limit 1)

Datum, do n hož musí být limit dosažen

Benzo(a)pyren

1 rok

1 ng.m-3

31.12. 2009

Poznámka: 1)

Pro celkový obsah v PM10

Imisní limity pro PCDD/F nejsou na ízením vlády

. 597/2006 Sb. stanoveny.

Sm rnicová hodnota dle WHO (2000) pro koncentrace PCDD/F ve volném ovzduší nebyla navržena, protože p ímá inhalace p edstavuje pouze velmi malou ást z celkového p íjmu (obecn mén než 5 % denního p íjmu z potravy). Dle U.S. EPA Region III Risk – Based Concetration Table je pro 2,3,7,8 TCDD (tetrachloro-dibenzo-para-dioxin) ve venkovním ovzduší uvád na hodnota RBC(ambient air) pro karcinogenní efekty = 4,2E-08 g/m3, tj. 0,042 pg/m3. Výpo et p ísp vk k imisním koncentracím ve výpo tových bodech mimo sí Výstupy modelových výpo t shrnuty v následující tabulce.

ve zvolených referen ních bodech (mimo sí ) jsou

Tabulka . 25: P ísp vky imisních koncentrací NO2, PM10 a benzenu NO2

PM10

Benzen

Bod

Ch [µg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [µg/m3]

Cd [µg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [µg/m3]

Ch [µg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [ng/m3]

1

1,36

1,7

I

0,0082

0,50

1,7

I

0,0032

0,0071

1,7

I

0,062

2

1,05

1,7

I

0,0056

0,34

1,7

I

0,0020

0,0073

1,7

I

0,035

3

1,59

1,7

I

0,0089

0,44

1,7

I

0,0029

0,0129

1,7

I

0,086


61

Strojírenský závod v logistickém parku Po í any _________________________________________________________________________________________ NO2

PM10

Benzen

Bod

Ch [µg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [µg/m3]

Cd [µg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [µg/m3]

Ch [µg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [ng/m3]

4

1,80

1,7

I

0,0109

0,53

1,7

I

0,0037

0,0152

1,7

I

0,115

5

1,90

1,7

I

0,0129

0,58

1,7

I

0,0045

0,0149

1,7

I

0,158

6

2,11

1,7

I

0,0153

0,66

1,7

I

0,0055

0,0172

1,7

I

0,193

7

1,05

1,7

I

0,0097

0,41

1,7

I

0,0040

0,0050

1,7

I

0,038

8

1,11

1,7

I

0,0081

0,42

1,7

I

0,0032

0,0059

1,7

I

0,046

limit

200,00

----

-

40,00

50,00

----

-

40,00

nestan.

----

-

5 000

Tabulka . 26: P ísp vky imisních koncentrací sumy PAU p epo tené na BaP a sumy PCDD/F p ep. na 2,3,7,8-TCDD Suma PAU p epo tená na BaP Bod

Suma PCDD/F p ep. na 2,3,7,8-TCDD

Ch [pg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [pg/m3]

Ch [fg/m3]

V [m/s]]

S

Cr [fg/m3]

1

4,64

1,7

I

0,031

1,43

1,7

I

0,0096

2

3,21

1,7

I

0,019

0,97

1,7

I

0,0059

3

4,26

1,7

I

0,030

1,22

1,7

I

0,0085

4

5,08

1,7

I

0,039

1,45

1,7

I

0,0109

5

5,39

1,7

I

0,048

1,61

1,7

I

0,0133

6

6,09

1,7

I

0,059

1,82

1,7

I

0,0162

7

3,85

1,7

I

0,039

1,20

1,7

I

0,0121

8

3,94

1,7

I

0,031

1,21

1,7

I

0,0097

Limit

nestan.

----

----

1 000

nestan.

----

---

nestan.

Vysv tlivky k tabulkám . 25 a 26: Cr

p ísp vek pr m rné ro ní imisní koncentrace uvažované zne iš ující látky ve výpo tovém bod

C

p ísp vek maximální hodinové imisní koncentrace uvažované zne iš ující látky ve výpo tovém bod

h

Cd

p ísp vek maximální denní imisní koncentrace PM10 ve výpo tovém bod

v

t ídy rychlosti v tru (1.7, 5 a 11 m.s-1), v níž jsou uvedená maxima koncentrací docílena

S

t ídy stability, v níž jsou uvedená maxima koncentrací docílena

Výpo et p ísp vk k imisním koncentracím v geometrické síti referen ních bod Výpo et p ísp vk k imisním koncentracím v geometrické síti referen ních bod je uveden v následující tabulce.


62


Tabulka . 27: P ísp vky imisních koncentrací ve výšce 1,5 m nad terénem Typ koncentrace

Vypo tená hodnota [µg/m3]

Limit [µg/m3]

Procenta z limitu [%]]

Pozadí [µg/m3]

Max. hodinová

0-2

200,0

0-1

26,7

Pr m rná ro ní

0,00 – 0,01

40,00

0,0 – 0,03

12,5

Max. 24hodinová

0,0 – 0,5

50,00

0-1

59,9

Pr m rná ro ní

0,000 – 0,005

40,00

0,00 – 0,01

24,5

Benzen

Pr m rná ro ní

0,0000 – 0,0002

5

0,000 – 0,004

0,42

BaP

Pr m rná ro ní

0 – 3*10-5

1*10-3

0 – 3*10-6

4*10-4

2,3,7,8-TCDD

Pr m rná ro ní

0 – 5*10-7

------

------

------

Látka

NO2

PM10

Klima nebude zám rem ovlivn no. Vliv na hlukovou situaci Realizace zám ru vyvolá vznik nových zdroj hluku - stacionární zdroje hluku (vyústky VZT, výrobník chladící vody, aera ní otvory), dopravní hluk vyvolaný vozidly zajiš ujícími dopravní obslužnost zám ru. Podkladem k hodnocení jsou modelové výpo ty hlukové studie. Výpo tové body byly umíst ny u nejbližšího chrán ného venkovního prostoru a nejbližšího chrán ného venkovního prostoru staveb v blízkosti zám ru - viz následující tabulka. Situace a umíst ní bod je uvedena na obrázku . 2 v hlukové studii. Tabulka . 28: Umíst ní výpo tových bod íslo bodu

Umíst ní Chrán ný venkovní prostor staveb

1

Obytný d m .p. 288 - zhruba 2 m od fasády východní st ny obytného domu, obec Po í any

2

Hranice pozemku - východní roh plochy pozemku ur ené dle územního plánu k individuálnímu bydlení, obec Po í any

3

Obytný d m (OD1) - zhruba 2 m od fasády západního rohu obytného domu, obec T ebestovice Chrán ný venkovní prostor

4

Hranice pozemku obytného domu OD1 - západní roh hranice pozemku ur eného k individuálnímu bydlení, obec T ebestovice

5

Hranice pozemku obytného domu .p.288 - východní roh hranice pozemku ur eného k individuálnímu bydlení, obec Po í any

Situace a umíst ní výpo tových bod je uveden na obrázku . 2 v hlukové studii. Výsledky modelových výpo t pro provoz zám ru jsou shrnuty v následující tabulce. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

63


Tabulka . 29: Výpo et hluku z dopravy a stacionárních zdroj hluku v denní a no ní dob Výpo tové místo LAeq,T [dB]

Výpo tový rok 2009

1

2

3 00

4

5

00

Denní doba 06 - 22 hod a) nulová varianta - stávající stav bez zám ru Stacionární zdroje hluku

minimáln 15 dB pod úrovní hluku z dopravy

Dopravní hluk

35,0

46,2

52,8

53,5

40,6

b) pouze zám r Stacionární zdroje hluku

16,1

21,7

31,9

29,8

16,6

Dopravní hluk

9,2

20,6

26,0

26,6

13,9

Stacionární zdroje + doprava

16,9

24,2

32,9

31,5

18,5

c) aktivní varianta - celková situace po zprovozn ní zám ru (stávající stav + zám r) Stacionární zdroje hluku

16,1

21,7

31,9

29,8

16,6

Dopravní hluk

35,0

46,2

52,8

53,5

40,6


35,1

46,2

52,8

53,5

40,6

Nár st c) oproti a)

+ 0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

No ní doba 2200 - 0600 hod a) nulová varianta - stávající stav bez zám ru Stacionární zdroje hluku

minimáln 15 dB pod úrovní hluku z dopravy

Dopravní hluk

27,9

39,4

47,5

48,2

32,8

b) pouze zám r Stacionární zdroje hluku

16,1

21,7

31,9

29,8

16,6

Dopravní hluk

8,9

20,3

25,6

26,3

13,7


16,9

24,1

32,8

31,4

18,4

c) aktivní varianta - celková situace po zprovozn ní zám ru (stávající stav + zám r) Stacionární zdroje hluku

16,1

21,7

31,9

29,8

16,6

Dopravní hluk

28,0

39,5

47,5

48,2

32,8


28,3

39,6

47,6

48,3

32,9

Nár st c) oproti a)

+ 0,4

+ 0,2

+ 0,1

+ 0,1

+ 0,1

Akustické posouzení se provádí porovnáním p edpokládaných hladin akustického tlaku A s hodnotami požadovanými na ízením vlády . 148/2006 Sb. Stacionární zdroje hluku Z následující tabulky vyplývá, že ve všech modelových bodech budou spln ny hygienické limity pro hluk ze stacionárních zdroj hluku. Dominantním zdrojem hluku budou aera ní sv tlíky a vyústky VZT – rozvodna NN.


64


Tabulka . 30: Porovnání s hygienickými limity Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T [dB]


1

2

3

4

5

Denní doba (nejhlu n jších po sob jdoucích 8 hodin) Hygienický limit

50,0

50,0

50,0

50,0

50,0

Pouze zám r

16,1

21,7

31,9

29,8

16,6

Hygienický limit spln n

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

No ní doba (nejhlu n jší no ní hodina) Hygienický limit

40,0

40,0

40,0

50,0

50,0

Pouze zám r

16,1

21,7

31,9

29,8

16,6


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Dopravní hluk Z následující tabulky vyplývá, že ve všech modelových bodech bude spln n hygienický limit pro hluk z dopravy vyvolané pouze zám rem strojírenského závodu v logistickém parku Po í any i dopravy vyvolané zám rem v etn p edpokládaného stavu dopravy v roce 2009. Tabulka . 31: Porovnání s hygienickými limity Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T [dB]


1 00

2

3

4

5

00

Denní doba 06 - 22 hod (T = 16 hod) Hygienický limit

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

Nulová varianta

35,0

46,2

52,8

53,5

40,6


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Hygienický limit

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

Pouze zám r

9,2

20,6

26,0

26,6

13,9


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Hygienický limit

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

Aktivní varianta

35,0

46,2

52,8

53,5

40,6


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Nár st aktivní oproti nulové variant

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

No ní doba 2200 - 0600 hod (T = 8 hod) Hygienický limit

50,0

50,0

50,0

60,0

60,0

Nulová varianta

27,9

39,4

47,5

48,2

32,8


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Hygienický limit

50,0

50,0

50,0

60,0

60,0


65



Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T [dB] 1

2

3

4

5

Pouze zám r

8,9

20,3

25,6

26,3

13,7


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Hygienický limit

50,0

50,0

50,0

60,0

60,0

Aktivní varianta

28,0

39,5

47,5

48,2

32,8


Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Nár st aktivní oproti nulové variant

+ 0,1

+ 0,1

0,0

0,0

0,0

Stacionární zdroje hluku a doprava V modelových bodech . 1, 2 a 5 bude dominantním zdrojem hluku p i nulové i aktivní variant hluk z celkové automobilové dopravy na silnici II. t ídy . 330. V modelových bodech . 3 a 4 bude dominantním zdrojem hluku p i nulové i aktivní variant hluk z celkové automobilové dopravy na silnici I. t ídy . D11 (E67). Nár st ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (aktivní oproti nulové variant ) bude v denní dob o 0,1 dB a to pouze ve výpo tovém bod . 1. V no ní dob dojde k nár stu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (aktivní oproti nulové variant ) nejvýše o 0,4 dB ve výpo tovém bod . 1. Tyto nízké hodnoty navýšení LAeq,T budou subjektivn nerozpoznatelné. Hluková studie je sou ástí p ílohy . 6 tohoto oznámení. Vliv na vody Nakládání s odpadními vodami a s látkami závadnými vodám musí respektovat ochranu jakosti povrchových a podzemních vod podle zákona . 254/2001 Sb., o vodách v platném zn ní a dle p íslušných provád cích p edpis . Látky závadné vodám musí být ádn zabezpe eny. Celé území se nachází v povodí eky Labe, území p ímo odvod uje Šembera. Nep edpokládá se negativní ovlivn ní kvality povrchových a podzemních vod. P edm tná lokalita se nenachází v CHOPAV ani v ochranném pásmu vodních zdroj . ást správního území obce Po í any leží v zátopovém území tzv. stoleté vody toku Šembery. Zájmová lokalita do tohoto záplavového území nezasahuje. Pro danou lokalitu nevyplývají žádná zvláštní omezení vztahující se k ochran vod. Etapa výstavby zám ru Výstavbou nebude zasažen žádný povrchový tok. Riziko pro kvalitu vod v dot ené lokalit p edstavují p ípadné náhodné úkapy nebo úniky ropných látek (nafta, benzín, hydraulické oleje apod.) z provozu zemních a nakládacích stroj . Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na nezpevn ných plochách budou v dokonalém technickém stavu. Nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkap ropných látek. Kontrola bude provád na pravideln , vždy p ed zahájením prací v t chto prostorech. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

66


Zásobování zemních stroj pohonnými hmotami bude provád no výhradn na zpevn né ploše, kde budou tyto stroje i parkovat. Tato plocha musí zabezpe ena tak, aby v p ípad náhodného úniku závadných látek p i parkování mechanism i erpání pohonných hmot nemohlo dojít ke kontaminaci okolních nezpevn ných ploch. P i odstavení vozidel a stroj na nezpevn né ploše musí být tyto mechanismy podloženy záchytnými plechovými vanami nebo instalován technický bezpe nostní prvek (nap . lapol), který by absorboval p ípadné úniky ropných látek z vozidel. Nákladní automobily a pohyblivé stroje budou dopl ovat pohonné hmoty na erpacích stanicích. Pokud se bude b hem stavby nakládat se závadnými látkami ve v tším rozsahu (§ 2 vyhlášky . 450/2005 Sb.), bude pro etapu výstavby zám ru vypracován havarijní plán. Potenciálním kontaminantem srážkových vod by mohly být v etap výstavby zejména látky ropného charakteru (NEL). Nestandardní stavy jsou popsány v kapitole D. IV oznámení. Postup v p ípad náhodného úniku ropných nebo jiných závadných látek eší kapitola . B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií. V projektové dokumentaci budou podrobn specifikovány všechny prostory pro shromaž ování nebezpe ných odpad a ostatních látek závadných vodám (v souladu s platnou legislativou odpadového hospodá ství a ochrany vod) a bude ešena ochrana vod p ed zne išt ním látkami závadnými vodám (zejména ropnými látkami). Etapa provozu zám ru Areál závodu je napojen na stávající vodovodní p ivad Po í any – T ebestovice. P ípojka bude ukon ena na hranici pozemku vodom rnou šachtou. Pro zásobování areálu bude sou asn využit stávající zdroj – podzemní vrt na pozemku investora. Celkový odb r vody se p edpokládá 7 200 m3/rok. Deš ové vody ze st ech staveb budou odvedeny prost ednictvím navržené kanaliza ní sít do stávající povrchové retence, jejím prost ednictvím do stávajícího bezejmenného toku a dále do toku Šembera. Deš ové odpadní vody z povrch komunikací, zpevn ných manipula ních ploch a odstavných parkovacích ploch budou odvedeny prost ednictvím navržené kanaliza ní sít a p es navržený ORL do stávající povrchové retence. ORL bude zabezpe en proti vyplavení látek intenzivním dešt m. Odlu ova bude pravideln kontrolován a provozován tak, aby nedošlo ke zne išt ní povrchových vod a byl udržen maximální istící efekt. Správnost provozu za ízení bude kontrolována p íslušným vodoprávním ú adem a také provozovatelem, který bude provád t pravidelné rozbory a jejich výsledky uchovávat pro p ípad kontroly. Kaly z istícího za ízení budou odstra ovány dle platných právních p edpis , v rámci nakládání s odpady. Jakákoliv mimo ádná situace i havarijní únik bude ihned nahlášena vodoprávnímu ú adu a správci toku. Splašková odpadní voda bude svedena do navržené OV na pozemku investora a po p e išt ní do stávající jednotné kanalizace na jihovýchodním okraji areálu. Celkové ro ní množství splaškových odpadních vod se p edpokládá 7 200 m3/rok. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být spln ny limity dané kanaliza ním ádem. Dle rozhodnutí p íslušného vodoprávního ú adu a dle platné legislativy bude provád n rozbor kvality vypoušt ných odpadních vod. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

67


Zám r je stavebn ešen tak, aby nemohlo jeho provozem dojít ke zne išt ní podzemních ani povrchových vod. Látky závadné vodám (používané p ípravky, odpadní vody, odpady) budou ádn zabezpe eny a budou shromaž ovány ve schválených prostorách zabezpe ených v souladu s požárn bezpe nostními p edpisy. Podlahy shromaž ovacích prostor budou mít povrchovou úpravu odolnou v i p sobení chemikálií, s kterými zde bude nakládáno. Látky závadné vodám budou ádn zabezpe eny a bude s nimi nakládáno v souladu se zákonem . 254/2001 Sb. o vodách, v platném zn ní a dle zákona . 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických p ípravcích, v platném zn ní. P i skladování a manipulaci s chemickými látkami/p ípravky budou dodržovány následující obecné zásady: Veškeré nebezpe né chemické látky a p ípravky musí být vybaveny na obalech etiketou dle zákona o chemických látkách/p ípravcích v etn bezpe nostního listu. Bezpe nostní listy shromaž ovaných chemikálií musí být k dispozici odpov dným pracovník m, stá ení látek a p ípravk do nádob je nutné provád t tak, aby byly eliminovány i drobné úkapy a fugitivní emise, p ed manipulací s chemickými látkami/p ípravky je nutné zkontrolovat stav držadel, uzav ení nádob a pevnost obalu, p epravní obaly se musí ukládat otvorem nahoru a musí být zajišt né proti p evržení a uzáv ry musí zaru ovat t snost p i b žných provozních podmínkách v etn p epravy, komunikace nesmí být v žádném p ípad látkami/p ípravky nebo manipula ní technikou,

zastav ná skladovanými chemickými

pro jednotlivá pracovišt bude z ízen bod havarijního zásahu a zam stnanci budou proškoleni v rámci školení bezpe nosti práce nebo bezpe ného nakládání s chemickými látkami a p ípravky o havarijních situacích dle havarijního plánu pro p ípad úniku látek závadným vodám, pokud se p i provozu zám ru bude nakládat se závadnými látkami ve v tším rozsahu (§ 2 vyhlášky . 450/2005 Sb.), bude vypracován havarijní plán. Pro provoz strojírenského závodu lze p edpokládat, že nedojde k negativnímu ovlivn ní povrchových a podzemních vod v dané lokalit . Vliv na p du V souvislosti s realizací zám ru budou využity pozemky na následujících parcelách v katastrálním území Po í any: 709/1, 706, 707/6, 708, 709/45. Zám r je umíst n na pozemcích zajišt ných investorem. Celková plocha pozemk je 58 907 m2. Realizací zám ru nebude dot ena p da kategorie ZPF ani PUPFL, ochranné pásmo lesa nebude dot eno. Výpis dot ených pozemk je sou ástí kapitoly B.II. 1 Zábor p dy. Vý ez z katastrální mapy je sou ástí p ílohy . 12 tohoto oznámení.


68


Dot ené pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí jako ostatní plocha. Pozemky kategorie ZPF ani PUPFL nebudou zám rem dot eny. Nebude dot eno ani ochranné pásmo lesa. Lesní komplex se nachází cca 125 m severozápadn od zám ru. Problematika možného zne išt ní p dy b hem realizace zám ru souvisí p edevším s vlastní výstavbou p i používání pot ebné stavební techniky (nákladních aut, zemních a nakládacích stroj ) a v procesu nakládání a odstran ní nevyužitých stavebních materiál a odpad z procesu výstavby. V p ípad náhodných úkap pohonných hmot a jiných závadných látek p i provozu mechanism bude kontaminovaná zemina ihned odstran na z terénu, shromážd na v uzav ené nepropustné nádob a odvezena na zabezpe enou skládku nebezpe ných odpad . Podrobn ji je tato problematika ešena v kapitole B. III. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií. V sou asné dob nelze množství odpad vznikajících v etap zemních prací a vlastí výstavby objektivn ur it. V kapitole B. III. 3. Kategorizace a množství odpad je specifikována p edpokládaná struktura vznikajících odpad v rámci výstavby. V provád cích projektech budou jednotlivé druhy odpad vznikající b hem výstavby i provozu zám ru up esn ny a stanoveno jejich množství a p edpokládaný zp sob shromaž ování, skladování, t íd ní, zneškodn ní i využití. Pro shromaž ování jednotlivých druh odpad vytvo í investor pot ebné podmínky. P i dodržení dále navržených opat ení je riziko negativního vlivu výstavby i provozu zám ru na zne išt ní p dy minimální. V rámci výstavby musí být provedena v maximální možné mí e všechna dostupná opat ení zabra ující erozi p dy. Odkryté plochy budou rekultivovány a osázeny co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projev m, prašnosti a splach m p dy. Vliv na horninové prost edí V posuzované lokalit bude v rámci p ípravných prací proveden stavebn -geologický pr zkum. P edm tem pr zkumu bude posouzení stavebn -geologických a hydrogeologických pom r v prostoru plánované výstavby. Pr zkum ov í základové pom ry pro ú ely projektování a výstavby plánovaného komplexu, v etn optimálního zp sobu založení objektu. Zm ny hydrogeologických charakteristik se nep edpokládají. Ložiska nerostných surovin ani dobývací prostory se v dot eném území nenachází. Vliv na horninové prost edí lze proto ozna it za nulový. Vliv na faunu a flóru Zájmová plocha pro realizaci plánovaného zám ru je situována severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D11, severozápadn od komunikace II/330. Toto území je zcela p em n no lidskou inností. Fotodokumentace zájmové lokality je p ílohou . 2 tohoto oznámení. Památné a významné stromy se v plochách dot ených zám rem nenachází. S ohledem na umíst ní a charakter samotných stavebních objekt by realizace a provoz strojírenského závodu nem l mít významn jší negativní vliv na místní flóru a faunu.


69


Vybudování skladových hal dle navrženého ešení si nevyžádá kácení d evin rostoucích mimo les ani lesních porost . V rámci realizace zám ru je navrženo ozelen ní areálu. Sadové úpravy vnitroareálových ploch budou provedeny výp stky domácí provenience, soliterní zele bude dopln na formou stromo adí v soub hu se silnicí II/330 uvnit areálu. Rozsah a situa ní umíst ní bude up esn no v dalším stupni dokumentace. Výstavbou strojírenského závodu v posuzované lokalit nedojde k ovlivn ní populace zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich uvedených ve vyhlášce MŽP R . 395/1992 Sb., v platném zn ní. Nep edpokládá se negativní vliv zám ru na zm ny v biologické rozmanitosti a ve struktu e a funkci ekosystém . P i výstavb , b žném provozu zám ru a za podmínek dodržování navržených opat ení se nep edpokládá kontaminace potravních et zc (a tím nep íznivé ovlivn ní živo ich a rostlin v okolí) látkami, surovinami, odpady a odpadními vodami používanými, zpracovanými i produkovanými v souvislosti s výstavbou a provozem strojírenského závodu. Vliv na zvlášt chrán ná území, území p írodních park Z hlediska ochrany p írody je území mén významné. Ústav ochrany p írody St ední echy eviduje v území pouze jednu lokalitu ochrany p írody a to pískovnu mezi Po í any a Ho any jako hnízdišt b ehulí. V míst zám ru ani v bližším okolí se zvlášt chrán ná území nevyskytují. Vliv na ÚSES V nejbližším okolí ešeného zám ru se nachází regionální biocentrum RBC 1 „Na Elišce“ (tento lesní komplex je od zám ru vzdálen cca 125 m severozápadn ). Cca 500 m jižn od zám ru protéká potok Šembera, který tvo í regionální biokoridor RBK 1. V tomto biokoridoru je vloženo n kolik lokálních biocenter, nejbližšími je LBC 3 „Na lukách“ (vzdálen od zám ru cca 550 m) a LBC 4 „Na struhách“ (cca 900 m). Zám r se nijak nebude dotýkat funk nosti t chto systém . ÚSES.

Vzhledem k charakteru a umíst ní zám ru se nep edpokládá negativní vliv na prvky

Vliv na Evropsky významné lokality a Pta í oblasti Pta í oblasti se v okolí zám ru ani v širším okolí nevyskytují. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je lokalita Kerské rybní ky. Tato lokalita je dle kategorie chrán ného území evidována také jako p írodní památka. Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb. je sou ástí p ílohy . 4 tohoto oznámení.


70


Vliv na estetické kvality území a krajinný ráz Krajinný ráz je definován v § 12 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny jako zejména p írodní, kulturní a historická charakteristika ur itého místa i oblasti, který je chrán n p ed inností snižující jeho estetickou a p írodní hodnotu by nem l být zám rem nikterak narušen. Zásahy do krajinného rázu (zejména umis ování a povolování staveb) mohou být provád ny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk , zvlášt chrán ných území, kulturních dominant krajiny, harmonického m ítka krajiny a vztah v krajin . Lokální krajinný ráz zájmové lokality je ovlivn n lidskou inností. Estetická kvalita zájmové oblasti již byla narušena p edchozími innostmi v lokalit . Na lokalit se nenalézá žádné zvlášt chrán né území, ve smyslu zákona . 114/1992 Sb., v platném zn ní. Chrán ná území, jiná zvlášt chrán ná území (Pta í oblasti nebo Evropsky významné lokality), památné nebo významné stromy se v míst zám ru ani v jeho bezprost edním okolí nevyskytují. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je lokalita Kerské rybní ky. Na území Po í an zasahuje P írodní park Kersko - Bory. Sou ástí projektu je i ešení ozelen ní areálu. Solitérní zele bude dopln na formou stromo adí v soub hu s komunikací II/330. Vliv na obyvatelstvo v etn sociáln ekonomických vliv Tato kapitola shrnuje záv ry hodnocení vlivu zám ru z hlediska zdravotních rizik, které bylo zpracováno držitelem osv d ení odborné zp sobilosti pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví. Hodnocení zdravotních rizik bylo provedeno dle autoriza ního návodu AN/14/03 a AN/15/04 Státního zdravotního ústavu Praha pro hodnocení zdravotních rizik dle zákona . 258/2000 Sb. o ochran ve ejného zdraví, v platném zn ní. Chemické škodliviny, prach Bylo zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí areálu vyplývající z inhala ní expozice škodlivinám emitovaných v souvislosti s b žným provozem zám ru (resp. provozem technologických a spalovacích zdroj a z vyvolané obslužné dopravy). Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality ovzduší v dané lokalit byly výsledky modelových výstup rozptylové studie. Pro hodnocení zdravotních rizik byly vybrány následující látky a to na základ p edpokládaného emitovaného množství a ú ink t chto látek: oxid dusi itý, prašný aerosol (frakce PM10), benzen, PAU (p epo tené na benzo(a)pyren) a PCDD/F (vyjád ené jako 2,3,7,8 - TCDD). Na základ provedeného hodnocení lze konstatovat, že samotný p ísp vek míry rizika nekarcinogenního ú inku posuzovaných škodlivin (oxidu dusi itého (NO2), suspendovaných ástic frakce PM10) vyvolaný zprovozn ním zám ru není významný. Vlastní ro ní imisní p ísp vek z provozu zám ru je nízký (pohybuje se u NO2v ádu tisícin až setin g/m3 a u PM10 v ádu tisícin g/m3).


71


S benzenem, polyaromatickými uhlovodíky a polychlorovanými dibenzodioxiny a dibenzofurany je spojeno riziko karcinogenního p sobení, proto byla provedena charakterizace rizika této látky z hlediska jejich karcinogenních ú ink . (U látek s karcinogenními ú inky se z hlediska p edb žné opatrnosti vycházelo z hypotézy, že neexistuje prahová úrove expozice. Každá dávka je spojena s vzestupem pravd podobnosti vzniku nádorového bujení; nulové riziko je p i nulové expozici.) Imisní p ísp vky benzenu, benzo(a)pyrenu a 2,3,7,8 - TCDD vyvolané pouze provozem zám ru (resp. obslužnou dopravou) jsou velmi nízké. Z výpo tu míry pravd podobnosti zvýšení výskytu karcinom nad b žný výskyt v populaci (tzv. ILCR) pro inhala ní expozici vyplývá, že zjišt né ILCR pouze pro samotný nejvyšší zjišt ný imisní p ísp vek ze zám ru bude pro benzen i benzo(a)pyrenu nižší o 3 ády a pro 2,3,7,8 TCDD nižší o 4 ády než je p ijatelná úrove rizika (1.10-6, tj. 1 p ípad onemocn ní rakovinou p i celoživotní expozici na milion exponovaných osob). Pro hodnocení expozice byly použity nejvyšší hodnoty imisních p ísp vk hodnocených látek z provozu zám ru a byla uvažována nep etržitá expozice obyvatelstva t mto imisním koncentracím, ímž dochází k nadhodnocení reálného rizika. Na druhé stran nebyl uvažován vliv pobytu osob v jiných prost edích – nap . na pracovišti (zejména p i práci v riziku) apod. Ve výpo tech rozptylové studie, ze kterých vychází hodnocení zdravotních rizik, nebyl uvažován vliv sekundární prašnosti, což by mohlo b hem výstavby navyšovat p edpokládanou imisní zát ž prachovými ásticemi v lokalit . P sobení t chto zdroj bude asov omezené. Emise tuhých zne iš ujících látek do ovzduší p i výstavb zám ru je t eba snižovat vhodnými technickými a organiza ními opat eními (pravidelné išt ní p íjezdových komunikací, o ista vozidel p ed výjezdem z areálu a zajišt ní nákladu proti úsyp m, v dob nep íznivých pov trnostních podmínek omezovat prašnost pravidelným, dostate ným skráp ním i mlžením, minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiál a ostatních potencionálních zdroj prašnosti a vhodn s nimi manipulovat, aj.). Hluk Pro zám r bylo zhodnoceno zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí uvažovaného zám ru vyplývající z expozice hluku ze zdroj hluku umíst ných v areálu a z vyvolané osobní a obslužné automobilové dopravy. Sou asné poznatky o nep íznivých ú incích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí shrnuje autoriza ní návod AN 15/04 Státního zdravotního ústavu. Nadm rný hluk provokuje v lidském organismu adu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; m že vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a obt žování hlukem je astou subjektivní stížností na kvalitu životního prost edí a m že p edstavovat prvotní podn t rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stres u etných nemocných. Je pravd podobné, že snižuje obecnou odolnost v i zát ži, zasahuje do normálních regula ních pochod . Nadm rná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a produktivitu a kvalitu práce. Významn je také ohrožena bezpe nost práce. D sledkem zvýšené hladiny hluku m že docházet také ke zhoršení komunikace e i a tím ke zm nám v oblasti chování a vztah a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku, k astému probouzení b hem spánku). Za dostate n


72


prokázané nep íznivé zdravotní ú inky hluku je považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nep íznivé osvojování e i a tení u d tí. Ze záv r WHO vyplývá, že v obydlích je kritickým ú inkem hluku rušení spánku, obt žování a zhoršená komunikace e í. No ní ekvivalentní hladina akustického tlaku A by z hlediska rušení spánku nem la p esáhnout LAeq 45 dB (p edpokládá se pokles hladiny hluku o 15 dB p i p enosu venkovního hluku do místnosti z ásti otev eným oknem) a denní ekvivalentní hladina hluku pak hodnotu LAeq 55 dB, m eno 1 m p ed fasádou. Podkladem k hodnocení expozice byly výpo ty hlukové studie. V této studii byla hluková zát ž modelována pro 5 bod u nejbližšího chrán ného venkovního prostoru staveb v blízkosti zám ru. Výstupy modelových výpo t (celkových ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq z provozu stacionárních zdroj a obslužné dopravy) jsou shrnuty v tabulce . 13, v hlukové studii. Zhodnocení Za p edpokladu dodržení vstupních akustických parametr jednotlivých uvažovaných zdroj hluku a spln ní dalších p edpoklad hlukové studie lze situaci v dob provozu zám ru charakterizovat takto: V sou asné dob se celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq v denní dob dle hlukové studie pohybují u obytné zástavby, resp. u nejbližšího chrán ného venkovního prostoru staveb a chrán ného venkovního prostoru v rozsahu hodnot 35,0 – 53,5 dB v denní dob a 27,9 – 48,2 dB v no ní dob . Dle výsledk modelových výpo t lze o ekávat, že v dob provozu strojírenského závodu budou celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq dosahovat hodnot v rozsahu 35,1 – 53,5 dB v denní dob a 28,3 – 48,3 dB v no ní dob . Obecn lze konstatovat, že provoz strojírenského závodu bude vnímán subjektivn . Vnímání hluku m že ovliv ovat umíst ní obytné zástavby vzhledem k areálu a dále také vztah, který k n mu osoba zaujímá. Ze srovnání výskytu nep íznivých ú ink na zdraví p i r zné intenzit hlukové zát že z provozu automobilové dopravy a o ekávaných hladin akustického tlaku A vyplývá, že hluková zát ž dosahuje za stávající situace v n kterých místech (modelový bod . 3 a 4) takových hladin, p i kterých bylo u n kterých exponovaných jedinc sledováno zejména nep íznivé ovliv ování pohody (vznik negativních emocí, vyvolání pocit obt žování). Nep íznivé p sobení však není vyvoláno realizací zám ru, jedná se o stav zp sobený p edevším celkovou dopravou na hlavních komunikacích. Nár st celkových ekvivalentních hladin akustického tlaku po realizaci zám ru oproti stávajícímu stavu bude v jednotlivých bodech minimální, subjektivn nezaznamenatelný – bude init 0 až + 0,1 dB v denní dob a + 0,1 až + 0,4 dB v no ní dob . V tomto posuzovaném p ípad je možné na základ vypo ítaného rozsahu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq v no ní dob individuální riziko možnosti poškození zdraví hlukem odhadnout: pro stávající stav na 0 – 3,3 % (p i LAeq 27,9 – 48,2 dB) a po provozn ní zám ru také na 0 – 3,3 % (p i LAeq v rozsahu 28,3 – 48,3 dB). Rozsah pravd podobnosti rizika poškození zdraví hlukem se realizací zám ru nezm ní v porovnání se stávajícím stavem. Skute nou situaci z hlediska hlukové zát že v dot ené lokalit je t eba ov it p ímým m ením po zprovozn ní posuzovaného zám ru.


73


Jiné vlivy a socioekonomické faktory Výstavba zám ru bude organiza n zabezpe ena zp sobem, který bude omezovat narušení faktor pohody - v no ních hodinách nebude výstavba realizována veškerá p eprava stavebních materiál a stavebních odpad bude uskute ována pouze v denní dob . Realizací zám ru dojde k vytvo ení nových pracovních p íležitostí. Sou asn lze p edpokládat, že realizace zám ru bude mít také pozitivní vliv na vznik nových pracovních míst v dodavatelských firmách, v navazujícím infrastruktu e a v oblasti služeb apod. Hodnocení vlivu na ve ejné zdraví je sou ástí p ílohy . 7 tohoto oznámení. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky P edkládaný zám r bude umíst n pouze na pozemcích investora. Dle vyjád ení Ústavu archeologické památkové pé e st edních ech je zájmové území územím s archeologickými nálezy. V souvislosti s realizací zám ru je nutno zejména sd lit termín výstavby zám ru, ohlásit veškeré zemní práce a umožnit archeologický výzkum lokality. P íslušné vyjád ení je sou ástí p ílohy . 9 tohoto oznámení.

2. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci Zájmová lokalita je situována severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace II/330. Severn od zám ru se nachází lesní komplex vymezen jako regionální biocentrum. V souvislosti s realizací zám ru nedojde k záboru p dy kategorie ZPF ani PUPFL, nebude dot eno ani ochranné pásmo lesa. Celkový zábor bude 58 907 m2. P i dodržení všech navržených opat ení a respektování platných legislativních p edpis je riziko negativního vlivu p i výstavb i provozu zám ru na zne išt ní p dy a ovlivn ní jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod minimální. Investor v maximální mí e p izp sobí výstavbu i samotný provoz plánovaného zám ru požadavk m ochrany životního prost edí vyplývající z platné legislativy. Byl zhodnocen vliv zne iš ujících látek vznikajících p i b žném provozu zám ru (z automobilové dopravy, parkoviš osobních vozidel zam stnanc , ze spalování zemního plynu, z výduch kotl , atd.). Hodnoty poza ových imisních koncentrací zne iš ujících látek jsou nižší než stanovené hodnoty imisních limit , s výjimkou 24-hodinového imisního limitu pro PM10, který je za nep íznivých pov trnostních podmínek na m ících stanicích p ekra ován. Celkový po et p ekro ení je však nižší než stanovený limit (35krát za rok). Hodnoty imisních limit pro NO2, PM10, benzen a benzo(a)pyren nebudou v d sledku provozu zám ru p ekro eny. Klima nebude zám rem ovlivn no. Realizace zám ru vyvolá vznik nových stacionárních zdroj hluku (vyústky VZT, výrobník chladící vody, sv tlíky). Dále bude zdrojem hluku dopravní hluk vyvolaný vozidly zajiš ujícími dopravní obslužnost zám ru. Ekvivalentní hladina akustického tlaku vyvolaná zám rem by na žádném modelovém bodu nem la p ekro it požadované hygienické limity pro chrán ný venkovní prostor a chrán ný venkovní prostor staveb. Ve všech modelových bodech EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

74


nedojde po zprovozn ní zám ru k významné zm n hlukového zatížení posuzované lokality (aktivní oproti nulové variant ) a nár st o maximáln + 0,4 dB, lze ozna it za subjektivn nezaznamenatelný. Ve všech modelových bodech bude pro ob varianty (nulová a aktivní) spln n hygienický limit pro chrán ný venkovní prostor a chrán ný venkovní prostor staveb ze všech zdroj hluku umíst ných v posuzované lokalit . Rozsah vliv provozu zám ru na ovzduší a hlukovou zát ž v zájmovém území je patrný ze znázorn ní sítí p edpokládaných imisních koncentrací vybraných škodlivin uvedených v p íloze rozptylové studie a z grafického znázorn ní izofon v hlukové studii. Zám r se nedotkne žádné chrán né ásti p írody. Nep edpokládá se negativní vliv zám ru na prvky ÚSES ani na zm ny v biologické rozmanitosti a ve struktu e a funkci ekosystém . Sou ástí realizace zám ru je i návrh ozelen ní areálu. Posuzovaná plocha je antropogenním územím, které je zna n p em n no lidskou inností. Realizací zám ru nedojde k poškození biologicky významného území, ani ohrožení chrán ných druh rostlin a živo ich . Estetická hodnota krajinného rázu lokality byla již narušena d ív jší inností. Dle vyjád ení Ústavu archeologické památkové pé e st edních ech je dot ené území územím s archeologickými nálezy. V souvislosti s realizací zám ru je nutno zejména sd lit termín výstavby zám ru, ohlásit veškeré zemní práce a umožnit archeologický výzkum lokality. Toto vyjád ení je sou ástí p ílohy . 9 tohoto oznámení. Z b žného provozu zám ru nevyplývají pro obyvatele a životní prost edí v okolí areálu rizika za podmínek dodržení platných legislativních p edpis a respektování dále navržených opat ení. Realizací zám ru dojde k vytvo ení nových pracovních p íležitostí. V areálu bude pracovat celkem cca 450 zam stnanc . Z hlediska územního plánování je realizace zám ru v souladu s územním plánem obce Po í any. Za p edpokladu realizace dále navržených podmínek k ochran zdraví obyvatelstva a životního prost edí vyplývajících z procesu posouzení lze konstatovat, že životní prost edí v dot ené lokalit jako celek nebude ovlivn no nad únosnou míru.

3. Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahujících státní hranice Navrhovaný zám r nebude mít žádné nep íznivé vlivy p esahující státní hranice R.

4. Opat ení k prevenci, nep íznivých vliv

vylou ení,

snížení,

pop ípad

kompenzaci

Dle provedeného komplexního posouzení zám ru z hlediska vliv na zdraví obyvatel a na životní prost edí plynou pro dodavatele staveb a provozovatele skladového areálu následující povinnosti i doporu ení:


75


A. Opat ení pro fázi p ípravy a stavby zám ru P íprava zám ru: - p ed realizací zám ru je t eba požádat k umíst ní, stavb a provozu st edního a velkého zdroje zne iš ování ovzduší o povolení p íslušný orgán ochrany ovzduší - Krajský ú ad Královehradeckého kraje (dle §17 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní). - souhlas k nakládání s nebezpe nými odpady dle § 16 odst. 3 zákona . 185/2001 Sb., v platném zn ní, který ud luje m stský ú ad obce s rozší enou p sobností – M stský ú ad eský Brod (do 100 t/rok nebezpe ného odpadu), pop ípad Krajský ú ad (nad 100 t/rok nebezpe ného odpadu), V provád cích projektech budou jednotlivé druhy odpad vznikající b hem výstavby i provozu zám ru up esn ny a bude stanoveno jejich množství a p edpokládaný zp sob shromaž ování, skladování, t íd ní a zneškodn ní. Dodavatel stavby bude specifikovat prostory pro shromaž ování nebezpe ných odpad a ostatních látek škodlivých vodám v etn pr b žn skladovaných množství; tyto budou shromaž ovány pouze v nejmenším nutném množství a to ve vybraných prostorách v souladu s p íslušnými vodohospodá skými p edpisy a p edpisy odpadového hospodá ství. V dokumentaci pro stavební povolení je t eba vypracovat komplexní projekt sadových úprav a po dokon ení výstavby komplexu je realizovat. Ozelen ní okrasnými d evinami by m lo být ešeno s ohledem na p vodní – p irozená spole enstva a biogeografické podmínky. Projekt by m l obsahovat i plán údržby zelen . (Zám r ozelen ní areálu je nutné konzultovat s p íslušným orgánem ochrany životního prost edí). Výstavba zám ru: Technická opat ení pro zajišt ní bezpe nosti práce: P i realizaci je t eba dodržovat všechny p edpisy o hygien a bezpe nosti práce pro daný druh objektu, p i používání místních a státních komunikacích je t eba d sledn dbát dodržování pravidel silni ního provozu a istoty t chto komunikací, Technická opat ení pro ochranu ovzduší: Minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiál zdroj prašnosti,

a ostatních potencionálních

-

provád t pravidelné išt ní vozovky a v p ípad sucha kropení,

-

p ed výjezdem z areálu stavby ádn o istit vozidla,

-

zabezpe it náklad na automobilech proti úsyp m,

up ednostnit nasazení stavebních mechanism hodnotami emisí zne iš ujících látek.

a nákladních vozidel s nízkými

Technická opat ení na ochranu p ed hlukem:


76


Celý proces výstavby zajiš ovat organiza n tak, aby maximáln omezoval možnost narušení faktor pohody, vylou ení výstavby v no ních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Technická opat ení pro ochranu vod: V pr b hu stavby provád t pravidelnou kontrolu stavebních mechanism , a to p edevším z hlediska možných úkap všech provozních náplní, u komunikací a manipula ních ploch, kde je riziko únik a úkap provozních náplní vybudovat nepropustnou plochu, p ed provád ním projek ních prací je nutno provést podrobný inženýrsko-geologický pr zkum, který detailn objasní úložné pom ry v prostoru plánované výstavby a úrovn hladiny podzemní vody, vzhledem k tomu, že bude v za ízení nakládáno se závadnými látkami, musí uživatel závadných látek vypracovat plán opat ení pro p ípady havárie (havarijní plán), který bude p edložen ke schválení vodoprávnímu ú adu p ed uvedením za ízení do provozu. Technická opat ení pro ochranu p dy a pozemk : Omezit b hem výstavby negativní vlivy zp sobené pojezdy stavební techniky a provozem staveništ . Udržovat dobrý stav stavební techniky, mechanismy odstavovat na zabezpe ené ploše, za ízení staveništ musí být umíst no na pozemcích investora. Nesmí být významn omezen provoz na p ilehlých komunikacích. Opat ení v oblasti nakládání s odpady a chemickými látkami: S odpady vznikajícími s provozem zám ru nakládat dle zákona . 185/2001 Sb. o odpadech a jeho provád cích p edpis v platném zn ní, s chemickými látkami a p ípravky nakládat dle zákona . 356/2003 Sb., o chemických látkách, ve zn ní pozd jších p edpis . Další technická zabezpe ení: Jelikož je zám r umíst n na území s archeologickými nálezy, je t eba spolupracovat p i realizaci zám ru s Ústavem archeologické památkové pé e st edních ech, ú inn chránit d eviny nacházející se v blízkosti staveništ p ed možným poškozením r znými technickými opat eními (oplocení, bedn ní atd.). B. Opat ení pro fázi provozu zám ru Opat ení pro ochranu ve ejného zdraví: Provozovat za ízení v souladu se zákonem . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a s ním souvisejících p edpis , v platném zn ní,


77


ve zkušebním provozu ov it akreditovaným m ením kvalitu osv tlení vnit ních prostor a ov it též soulad osv tlení s projektem a s normami denního a um lého osv tlení. Technická opat ení na ochranu p ed hlukem: P i provozu zám ru akreditovaným m ením ov it hlukovou situaci a tím i spln ní hygienických limit v nejbližším chrán ném prostoru v souladu s na ízením vlády . 148/2006 Sb., v platném zn ní. Opat ení pro ochranu ovzduší: Plnit povinnosti provozovatel zdroj zne iš ování ovzduší, stanovené v § 11 a § 12 zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní, vypracovat provozní evidenci st edních zdroj zne iš ování ovzduší v souladu s p ílohou . 9 k vyhlášce . 356/2002 Sb., v platném zn ní, pro velký zdroj vypracovat soubor technickoprovozních parametr a technickoorganiza ních opat ení k zajišt ní provozu stacionárních zdroj , v etn opat ení ke zmír ování pr b hu a odstra ování d sledk havarijních stav v souladu s podmínkami ochrany ovzduší („provozní ád”) dle vyhlášky . 356/2002 Sb., v platném zn ní a p edložit ke schválení kompetentnímu orgánu ochrany ovzduší – Krajský ú ad St edo eského kraje, ve zkušebním provozu provést autorizované m ení emisí ze st edního a velkého zdroje, v pravidelných intervalech v souladu s vyhláškou . 356/2002 Sb., v platném zn ní provád t autorizované m ení emisí z velkého a st edního zdroje zne iš ování ovzduší. Opat ení pro ochranu vod a p d: Nakládat s odpadními vodami v souladu se zákonem 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ní a v souladu se zákonem . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném zn ní, prostory, kde se bude nakládat s látkami závadné vodám vybaveny sana ními prost edky,

i odpady, musí být

pro vypoušt ní odpadních vod do kanalizace p i jejich p edchozím išt ním (p es ORL) je nutné opat it povolení vodoprávního ú adu dle § 18 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, odlu ova ropných látek bude pravideln kontrolován a provozován tak, aby nedošlo ke zne išt ní povrchových vod a byl udržen maximální istící efekt. Správnost provozu za ízení bude kontrolována p íslušným vodoprávním ú adem a také provozovatelem, který bude provád t pravidelné rozbory a jejich výsledky uchovávat pro p ípad kontroly. Jakákoliv mimo ádná situace i havarijní únik bude ihned nahlášena vodoprávnímu ú adu a správci toku.


78


Opat ení pro ochranu p írody a krajiny: Provést ozelen ní dle projektové dokumentace za spolupráce p íslušného orgánu ochrany p írody. Opat ení v oblasti nakládání s odpady a chemickými látkami: S odpady vznikajícími s provozem zám ru nakládat dle zákona . 185/2001 Sb., o odpadech a jeho provád cích p edpis v platném zn ní, zpracovat podrobný plán nakládání s odpady. Jde zejména o up esn ní množství a druhu odpadu vznikajícího p i provozu, v etn navržení prostoru pro shromaž ování odpad . Je t eba preferovat recyklaci a t íd ní odpad , s chemickými látkami a p ípravky nakládat dle zákona . 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických p ípravcích, ve zn ní pozd jších p edpis a p i skladování a manipulaci s chemickými látkami/p ípravky dodržovat obecné zásady (viz. kapitola D.I. Vlivy na vodu). Další technická a organiza ní zabezpe ení: Pracovníci budou d kladn proškoleni s provozním ádem a požárními p edpisy a v oblasti bezpe nosti práce na pracovišti, p i provozu zám ru bude provád na pravidelná kontrola a údržba instalací a technologických za ízení v rozsahu dle požadavk dodavatele a platné legislativy a kontrola dodržováním provozních a pracovních postup a pracovní kázn . Dále se bude kontrolovat dodržování pracovních postup a p edpis . C. Celkové zhodnocení povinnosti provozovatele P íprava stavby a zkušební provoz zám ru budou ve všech svých fázích podléhat povinnosti kontroly p íslušných ú ad , p ípadn specialisty z týmu zpracovatele tohoto oznámení.

5. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytly p i specifikaci vliv V sou asné dob není známo p esné nasazení stavebních mechanism , jejich po et a typ a s tím související spot eba pohonných hmot, emisní úrove a akustické parametry mechanism . Pro vyhodnocení imisní a hlukové zát že v dot ené lokalit p i provozu zám ru byly použity modelové výpo ty (viz. hluková a rozptylová studie). Pokud p icházelo v úvahu více ešení, byla použita nejmén p íznivá varianta, tzn. ta, která bude mít nejvíce negativní vliv na životní prost edí v dané lokalit . Imisní pozadí v zájmové lokalit není monitorováno. Pro stanovení poza ových imisních koncentrací NO2, benzenu, PM10 a benzo(a)pyrenu byly použity údaje z ISKO nam ené na reprezentativních monitorovacích stanicích. Tyto imisní hodnoty nemusí p esn vystihovat reálnou situaci v posuzované lokalit .


79


Do výpo t rozptylové studie nebyla zahrnuta sekundární prašnost p i zemních pracích a výstavb zám ru na obslužných komunikacích a manipula ních plochách a uvol ování jemných prachových ástic p i manipulaci se sypkými materiály. Tato prašnost by mohla vést ke zvýšení imisního p ísp vku PM10 v zájmové lokalit , proto byla pro období výstavby doporu ena zmír ující opat ení. Hluková zát ž je vypo tena uznávanými prognostickými postupy (výpo tový program Hluk+, verze 7.16 Profi) na základ p edpokládaného dopravního zatížení. Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku nejsou a nemohou být absolutn p esnou prognózou, jelikož jsou postaveny na základ sou asného poznání, vycházejí z experimentáln získaných dat. Nejistoty hodnocení zdravotních rizik vycházejí z výsledk hlukové a rozptylové studie. Tyto podkladové studie, které vypracovala spole nost EMPLA spol. s r. o. jsou sou ástí p ílohové ásti oznámení a jsou zapracovány do p íslušných kapitol textu oznámení. Jako podkladové materiály pro technický popis zám ru a pro vyhodnocení vlivu projektovaného zám ru na životní prost edí bylo erpáno z poskytnutých podklad a z informací od zástupce investora a se zástupc samosprávných a státních orgán (od M stského ú adu v eském Brod a obecního ú adu v Po í anech aj.). Zárove byla provedena obhlídka lokality a mapování sou asného stavu životního prost edí zájmového území. Pro plánovanou stavbu nebylo uskute n no vlastní ú elové biologické hodnocení lokality, jelikož se jedná o antropogenn siln ovlivn nou plochu a proto se žádné ovlivn ní zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich nep edpokládá. Vzhledem k tomu, že není znám podrobný plán organizace výstavby, bilance materiál , surovin, vody a energií b hem výstavby, jakož i druhy a množství odpad , bude možné detailní vyhodnocení vliv výstavby ur it až po up esn ní plánu organizace výstavby, materiálových tok a vypracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Tyto skute nosti by však zásadn nem ly ovlivnit ešení stavby ve vztahu k životnímu prost edí a zdraví obyvatelstva.

E.

POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁM RU

Samotný zám r výstavby strojírenského závodu není zpracován variantn . Navrhovaná varianta z hlediska lokalizace zám ru je v souladu s platným územním plánem obce Po í any. Byly popsány a hodnoceny následující varianty: Nulová varianta – referen ní stav - odpovídá popisu životního prost edí v zájmové lokalit (viz. kapitola C tohoto oznámení). Znamená zachování stávajícího stavu areálu bez plánované výstavby nového strojírenského závodu, tj. zájmové plochy by z staly nevyužity, aktivní varianta – spo ívá v realizaci plánovaného zám ru, tedy ve výstavb strojírenského závodu v logistickém parku Po í any.


80


P i výstavb strojírenského závodu bude zdrojem emisí zejména provoz nákladních vozidel a stavebních mechanism na staveništi a na okolních komunikacích, po zprovozn ní zám ru pak automobilová doprava vyvolaná provozem tohoto závodu, parkovišt osobních vozidel zam stnanc , emise ze spalování zemního plynu v ho áku transportního kelímku a temperace forem a výduchy kotl Realizace zám ru vyvolá vznik nových stacionárních zdroj hluku (vyústky VZT, výrobník chladící vody, sv tlíky). Dále bude zdrojem hluku dopravní hluk vyvolaný vozidly zajiš ujícími dopravní obslužnost zám ru. Realizace zám ru si nevyžádá zábor pozemk kategorie ZPF ani PUPFL, nebude dot eno ani ochranné pásmo lesa. Celkový zábor je vy íslen na 58 907 m2. Realizace zám ru si nevyžádá kácení lesních porost ani d evin rostoucích mimo les. Celkov lze konstatovat, že u všech negativních vliv na složky životního prost edí není p ekro eno lokální m ítko významnosti vliv .

F.

DOPL UJÍCÍ ÚDAJE Všechny dopl ující údaje a ostatní p ílohy jsou p iloženy v záv ru oznámení.

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údaj v oznámení Mapové podklady Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony eské republiky, m ítko 1 : 500 000, zem m i ský a katastrální, Spole nost pro životní prost edí, Brno 1993. Neuhäuselová, Z.; Moravec, J. a kol.: Mapa p irozené potenciální vegetace Pr honice, 1997. Quitt, E: Mapa klimatických oblastí Brno 1970.

eský ú ad

R. BÚ

SAV,

SSR, m ítko 1 : 500 000, Geografický ústav

SAV,

Územní plán obce Po í any, Ing. arch. V ra Soukeníková, 2002, mapa 1 : 5 000. Zm na . 1 Územního plánu obce Po í any, Ing. arch. V ra Soukeníková, 2006, mapa 1 : 5 000. Literární podklady Culek, M.: Biogeografické len ní eské republiky. Enigma, Praha 1996. Demek J. a kol.: Zem pisný lexikon SR - Hory a nížiny, nakladatelství SAV - Academia, Praha 1987, I. vydání. EMPLA (2007): Hluková studie. Strojírenský závod v logistickém parku Po í any. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové. EMPLA (2007): Rozptylová studie. Strojírenský závod v logistickém parku Po í any. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

81


Mackov in, P., Sedlá ek, M.:Chrán ná území R – Pardubicko. Agentura ochrany a p írody R a EkoCentrum Brno, Praha 2002 Míchal, I. a kol.: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplat ování ve ve ejné správ , Metodické doporu ení Agentury pro ochranu p írody a krajiny R, Praha 1999. Míchal, I.: Ekologická stabilita. Veronica, ekologické st edisko SOP, Ministerstvo životního prost edí eské republiky. Print, Brno. Pelikánová, D. (2007): Hodnocení vliv zám ru na ve ejné zdraví. Strojírenský závod v logistickém parku Po í any. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ústav SAV. Brno.

eskoslovenska. Studia Geographica 16. Geografický

Územní plán obce Po í any, Ing. arch. V ra Soukeníková, 2002. Zm na . 1 Územního plánu obce Po í any, Ing. arch. V ra Soukeníková, 2006. Modelové prognostické výpo ty Software – výpo tový model dle metodiky SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdroj , verze 2003 Výpo tový program pro vyhodnocování vliv zdroj hluku Hluk +, verze 7.16 Profi Webové stránky www.cenia.cz www.env.cz www.heis.vuv.cz www.natura2000.cz www.obec-poricany.cz Ústní informace Informace a podklady od pracovník : - M stského ú adu v eském Brod , - Obecního ú adu v Po í anech, - zástupce oznamovatele.

2. Další podstatné informace oznamovatele P i popisu zájmového území byly využity údaje týkající se stavu dot eného území a jeho p írodních podmínek z dostupných literárních pramen a studií a na základ obhlídky lokality. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

82


Charakteristika zám ru vycházela ze zpracované projektové dokumentace k územnímu ízení a z informací sd lených zástupcem investora. Vliv zám ru na jednotlivé složky životního prost edí a ve ejné zdraví byl vyhodnocen dle platných legislativních p edpis . P i vypracování hlukové studie byl použit výpo tový software pro vyhodnocování vliv zdroj hluku „Hluk +, Verze 7.16 Profi. Výpo et imisních koncentrací byl proveden podle metody SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdroj , kterou vydal HMÚ Praha. K vlastnímu výpo tu byla použita verze výpo etního programu 2003. Vybrané dopl ující údaje, studie, mapové podklady a ostatní p ílohy jsou p iloženy v záv ru oznámení.

G. VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

SHRNUTÍ

V textu tohoto oznámení byly komplexn posouzeny o ekávané vlivy související s výstavbou a provozem plánovaného zám ru „Strojírenský závod v logistickém parku Po í any“ na složky životního prost edí a zdraví obyvatel. Zám rem investora je zavedení výroby odlitk ze slitin hliníku ze stávajícího podniku v jiném regionu St edo eského kraje do nov vybudované výrobní haly v katastrálním území obce Po í any v pr myslové zón . Na území obce Po í any ani v nejbližším okolí se obdobný slévárenský provoz nenachází. Z provozu zám ru nevyplývají za podmínek dodržení platných legislativních p edpis a respektování navržených opat ení pro obyvatele a životní prost edí v okolí areálu žádná významná rizika. Zám r bude situován severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace . II/330. Severn od zám ru se nachází lesní komplex vymezen jako regionální biocentrum. P i provozu zám ru budou emitovány škodliviny do ovzduší. Lze p edpokládat, že výstavba zám ru by mohla vyvolat malý imisní p ísp vek a mírný nár st hlukové zát že ke stávajícímu pozadí. Jedná se o vliv krátkodobý, do asný – po dobu výstavby. Výstavba zám ru bude organiza n zabezpe ena zp sobem, který bude omezovat narušení faktor pohody - v no ních hodinách nebude výstavba zám ru realizována, veškerá p eprava stavebních materiál a stavebních odpad bude uskute ována pouze v denní dob . Ovzduší Zdrojem emisí p i výstavb zám ru bude provoz stavebních mechanism na staveništi a obslužná nákladní automobilová doprava na p íjezdových komunikacích. Vzhledem k neznalosti po tu a nasazení stavebních mechanism a obslužné dopravy není možné p esn vy íslit množství emitovaných zne iš ujících látek vyvolané provozem mechanism a obslužné dopravy, ale vzhledem k rozsahu a charakteru stavby lze p edpokládat, že bude nízké. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

83


P i výstavb se mohou uvol ovat emise poletavého prachu - tuhé zne iš ující látky. Nejprašn jší stavební práce (zemní a výkopové práce) budou realizovány v krátkém asovém úseku. Prašnost bude omezována technickými a organiza ními opat eními. Plánovaný zám r bude produkovat emise do ovzduší. P i provozu zám ru budou emitovány škodliviny do ovzduší. Bodovým zdrojem emisí bude spole ný výduch od t í tavících pecí., spole ný výduch od t í kotl pro vytáp ní administrativní budovy a výduch od kotle pro vytáp ní sociálního zázemí. Liniovými zdroji emisí bude osobní a nákladní doprava na komunikacích v posuzovaném areálu a navazujících komunikacích. Plošným zdrojem emisí bude parkovišt osobních vozidel zam stnanc , spalování zemního plynu v ho áku transportního kelímku a temperance forem a vytáp ní výrobní haly. P da, geofaktory Zám r bude situován severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D 11, severozápadn od silni ní komunikace . II/330. Celková plocha pozemk je 58 907 m2. Pozemky kategorie ZPF a PUPFL ani ochranné pásmo lesa nebudou zám rem dot eny. P i dodržení dále navržených opat ení je riziko negativního vlivu výstavby i provozu zám ru na zne išt ní p dy minimální. V rámci výstavby musí být provedena v maximální možné mí e všechna dostupná opat ení zabra ující erozi p dy. Odkryté plochy budou rekultivovány a osázeny co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projev m, prašnosti a splach m p dy. P i dodržení všech navržených opat ení a respektování platných legislativních p edpis je riziko negativního vlivu p i výstavb zám ru i provozu zám ru na zne išt ní p dy a ovlivn ní jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vod minimální. V posuzované lokalit bude v rámci p ípravných prací proveden stavebn -geologický pr zkum. P edm tem pr zkumu bude posouzení stavebn -geologických a hydrogeologických pom r v prostoru plánované výstavby. Pr zkum ov í základové pom ry pro ú ely projektování a výstavby plánovaného komplexu, v etn optimálního zp sobu založení objektu. Voda Výstavbou nebude zasažen žádný povrchový tok. Celé území se nachází v povodí eky Labe, území p ímo odvod uje Šembera. Nep edpokládá se negativní ovlivn ní kvality povrchových a podzemních vod. P edm tná lokalita se nenachází v CHOPAV ani v ochranném pásmu vodních zdroj . ást správního území obce Po í any leží v zátopovém území tzv. stoleté vody toku Šembery. Zájmová lokalita do tohoto záplavového území nezasahuje. Pro danou lokalitu nevyplývají žádná zvláštní omezení vztahující se k ochran vod. EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové

84


Areál závodu je napojen na stávající vodovodní p ivad Po í any – T ebestovice. P ípojka bude ukon ena na hranici pozemku vodom rnou šachtou. Pro zásobování areálu bude sou asn využit stávající zdroj – podzemní vrt na pozemku investora. Deš ové vody ze st ech staveb budou odvedeny prost ednictvím navržené kanaliza ní sít do stávající povrchové retence, jejím prost ednictvím do stávajícího bezejmenného toku a dále do toku Šembera. Deš ové odpadní vody z povrch komunikací, zpevn ných manipula ních ploch a odstavných parkovacích ploch budou odvedeny prost ednictvím navržené kanaliza ní sít a p es navržený ORL do stávající povrchové retence. ORL bude zabezpe en proti vyplavení látek intenzivním dešt m. Splašková odpadní voda bude svedena do navržené OV na pozemku investora a po p e išt ní do stávající jednotné kanalizace na jihovýchodním okraji areálu. Celkové ro ní množství splaškových odpadních vod se p edpokládá 7 200 m3/rok. Z hlediska látkového zatížení odpadních vod musí být spln ny limity dané kanaliza ním ádem. Dle rozhodnutí p íslušného vodoprávního ú adu a dle platné legislativy bude provád n rozbor kvality vypoušt ných odpadních vod. Pro provoz strojírenského závodu lze p edpokládat, že nedojde k negativnímu ovlivn ní povrchových a podzemních vod v dané lokalit . Zvlášt chrán ná území, území p írodních park Z hlediska ochrany p írody je území mén významné. Ústav ochrany p írody St ední echy eviduje v území pouze jednu lokalitu ochrany p írody a to pískovnu mezi Po í any a Ho any jako hnízdišt b ehulí. V míst zám ru ani v bližším okolí se zvlášt chrán ná území nevyskytují. Flóra, fauna, ekosystémy Zájmová plocha pro realizaci plánovaného zám ru je situována severovýchodn od obce Po í any, jižn od dálni ní komunikace D11, severozápadn od komunikace II/330. Toto území je zcela p em n no lidskou inností. V rámci realizace zám ru je navrženo ozelen ní areálu. Sadové úpravy vnitroareálových ploch budou provedeny výp stky domácí provenience, soliterní zele bude dopln na formou stromo adí v soub hu se silnicí II/330 uvnit areálu. Rozsah a situa ní umíst ní bude up esn no v dalším stupni dokumentace. Zám r si nevyžádá kácení lesních porost ani vzrostlé zelen . Výstavbou strojírenského závodu v posuzované lokalit nedojde k ovlivn ní populace zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich uvedených ve vyhlášce MŽP R . 395/1992 Sb., v platném zn ní. ÚSES V nejbližším okolí ešeného zám ru se nachází regionální biocentrum RBC 1 „Na Elišce“ (tento lesní komplex je od zám ru vzdálen cca 125 m severozápadn ). Cca 500 m


85


jižn od zám ru protéká potok Šembera, který tvo í regionální biokoridor RBK 1. V tomto biokoridoru je vloženo n kolik lokálních biocenter, nejbližšími je LBC 3 „Na lukách“ (vzdálen od zám ru cca 550 m) a LBC 4 „Na struhách“ (cca 900 m). Zám r se nijak nebude dotýkat funk nosti t chto systém . ÚSES.

Vzhledem k charakteru a umíst ní zám ru se nep edpokládá negativní vliv na prvky

Evropsky významné lokality a Pta í oblasti Pta í oblasti se v okolí zám ru ani v širším okolí nevyskytují. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je lokalita Kerské rybní ky. Tato lokalita je dle kategorie chrán ného území evidována také jako p írodní památka. Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb. je sou ástí p ílohy . 4 tohoto oznámení. Estetické kvality území a krajinný ráz Lokální krajinný ráz zájmové lokality je ovlivn n lidskou inností. Na lokalit se nenalézá žádné zvlášt chrán né území, ve smyslu zákona . 114/1992 Sb., v platném zn ní. Chrán ná území, jiná zvlášt chrán ná území (Pta í oblasti nebo Evropsky významné lokality), památné nebo významné stromy se v míst zám ru ani v jeho bezprost edním okolí nevyskytují. Nejbližší Evropsky významnou lokalitou je lokalita Kerské rybní ky. Na území Po í an zasahuje P írodní park Kersko - Bory. Sou ástí projektu je i ešení ozelen ní areálu. Solitérní zele bude dopln na formou stromo adí v soub hu s komunikací II/330. Struktura a funk ní využití území Umíst ní zám ru je v souladu s územním plánem obce Po í any. Hmotný majetek a kulturní památky V míst areálu ani okolí se nenachází žádné další objekty, které by byly narušeny plánovaným zám rem. Zájmové území je územím s archeologickými nálezy.

Záv r Oznámení na zám r „Strojírenský závod v logistickém parku Po í any“ bylo zpracováno podle p ílohy . 3 k zákonu . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí v platném zn ní a podle metodického pokynu odboru posuzování vliv na životní prost edí MŽP. Byly posouzeny o ekávané vlivy b hem provozu zám ru na složky životního prost edí a ve ejné zdraví, a to komplexn . P edkládané oznámení prokázalo, že realizace a provoz strojírenského závodu v logistickém parku Po í any nebude významn nep ízniv ovliv ovat životní prost edí ani obyvatelstvo.


86


S realizací zám ru výstavby strojírenského závodu v logistickém parku Po í any dle navrženého technického ešení lze souhlasit a to za podmínek respektování všech navržených doporu ení a opat ení.

H. P ÍLOHA P íloha . 1:

Výkresová dokumentace stavby

P íloha . 2:

Fotodokumentace z obhlídky lokality

P íloha . 3:

Situace širších vztah s vyzna ením prvk ÚSES

P íloha . 4:

Stanovisko orgánu ochrany p írody ve smyslu § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní zákona . 218/2004 Sb.

P íloha . 5:

Rozptylová studie

P íloha . 6:

Hluková studie

P íloha . 7:

Hodnocení vlivu na ve ejné zdraví

P íloha . 8:

Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu z hlediska územn dokumentace

P íloha . 9:

Odborné vyjád ení dle ustanovení § 22 a § 23 zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn ní

plánovací

P íloha . 10: Vyjád ení dot ených orgán k realizaci zám ru P íloha . 11: Bezpe nostní listy jednotlivých chemických p ípravk P íloha . 12: Vý ez z katastrální mapy


87


SEZNAM ZPRACOVATEL OZNÁMENÍ Vedoucí ešitelského týmu: Ing. Vladimír Plachý Prokopa Holého 459 500 02 Hradec Králové telefon: 495 218 875, 495 211 579 e-mail: [email protected] ešitelský tým: Text oznámení: Ing. Vladimír Plachý, Bc. Nad žda Jarošová Hluková studie: Mgr. David Svoboda, Ing. Miroslav Vinkler Rozptylová studie: Ing. Vladimír Plachý, Ing. Marcela Sk í ková Hodnocení vlivu na ve ejné zdraví: Mgr. Denisa Pelikánová Kontaktní adresa a telefon: EMPLA spol. s r.o., ul. Jana Krušinky, 502 00 Hradec Králové tel./fax. 495 218 875, 495 211 579, 495 217 499 Datum zpracování oznámení: leden 2007 Podpis vedoucího zpracovatelského týmu: Ing. Vladimír Plachý


88

EMPLA, spol. s. r. o. Hradec Králové

Recommend Documents