Emoč ční zátěž ěž, ěž rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha
EMOČ ČNÍ ZÁTĚŽ ĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu – tvoří: Pocity Přístupy Zvyky Přesvědčení Může vést k syndromu „vyhoření“ Burn-out Způsobuje emoční vyčerpání Přináší stres Může vyvolat depresi
EMOČ ČNÍ ZÁTĚŽ ĚŽ v podmínkách ARO a JIP
Vysoce odborná práce – jde o život Časový stres – preciznost a rychlost Konfrontace s lidskou bolestí a smrtí
Burn-out syndrom – Syndrom vyhořření v podmínkách ARO a JIP Mechanizmus vzniku Obraz Prevence
Syndrom Burn-out u zdravotnických pracovníků ů– ARO a JIP Počáteční nadšení, maximální nasazení, chybění relaxace a odpočinku a opomíjení psychohygieny Potřeba podat dobrý výkon – být oceněn, někam se posunout – profesně uspět
Psychohygiena - nutná pro duševní pohodu Psychohygiena ve vztahu k zvolené pracovní činnosti Množství směn – služeb (jejich náročnost – prakticky vždy) Následnost směn – denní X noční Složení zdravotníků ve směně (věk, pohlaví, osobnostní specifika, pracovní zkušenosti, odbornost) Tzv. „Popracovní psychohygiena“ - nezapomínat pečovat o sebe
Psychohygiena - nutná pro duševní pohodu Psychohygiena ve vztahu k danému jedinci Mít na mysli specifika každého zdravotnického pracovníka – osobnost (sociální opora zdravotníků) Psychohygiena obecně Uspokojování primárních a sekundárních potřeb (režim jídla, režim spánku, atd.)
Vliv mezilidských vztahů ů v obrazu psychohygieny Osobní i pracovní vztahy výrazně ovlivňují pracovní činnost jedince (nelze je oddělit) Prostor pro řešení problémů – problém neznamená konflikt – můžeme se na něm něco naučit Kooperace Delegování pravomocí – řízení – kompetence – pravomoci – odpovědnost Umět unést odpovědnost – vyrovnat se s ní Skladba zdravotnických pracovníků ve vazbě na pracovní zkušenosti, osobnostní specifika, věk a pohlaví – velký vliv na výkon i klima pracoviště
Pracovní podmínky
Okolnosti výkonu práce Motivace k práci Ohodnocení práce finanční i jiné
Pracovní prostřředí Světlo Teplo Pohodlí Barevnost Tzv. „útulnost prostředí“ - těžko dosažitlné – optimálnost pracovních podmínek
Okolnosti výkonu práce Pracovní skupina – její velikost (možnost podpory a pomoci ve skupině) Tým – role v týmu, jejich rozdělení (prostor pro posun v rolích a pracovní růst) Saturace potřeby bezpečí zdravotnického pracovníka – řešení problémů – např.: využití Bálintovské skupiny
Psychohygiena a dostateč čný odpoč činek Odpočinek pasivní a aktivní Komplementárně zvolená aktivita Potřeba spánku ( 7-9 hodin denně ve vazbě na věk, zdravotní stav, zátěž a zvláštnosti osobnosti a dráždivost nervové soustavy)
Psychohygiena – přřestávky, jejich frekvence a význam Únava – Obranný mechanizmus – ochrana organizmu (vitální kapacita plic, svalová síla – vazba na pohlaví) Role tréninku – adaptace Chronická únava
Psychohygiena – rizika odmítání únavy Snížení výkonnosti Přetížení organizmu – selhávání, poškození organizmu Snížení koncentrace pozornosti – zvýšená chybovost, rizikovost chování Stres – deprese Burn-out syndrom
Psychohygiena zdravotníka – odraz do postoje k nemocnému Pozornost vůči duševní stránce nemocného (nezůstávat na úrovni zájmu o vegetativní funkce – věcnost a praktičnost obvykle zůstává, chybí empatie a vřelost a mění se mimika zdravotníka v tzv. „nervózní“ či „studenou“) Nemoc není jen somatická záležitost – bio-psycho-sociální přístup
Psychohygiena zdravotníka – uspokojování potřřeb pacienta Odborná péče – znalosti a dovednosti zdravotníků – jejich praktičnost a zručnost Potřeby primárně všeobeně lidské – bezpečí, jistota, podpora, pomoc jako taková – komunikací, činností soucítěním – individuální potřeby pacienta
Nedostateč čná psychohygiena u zdravotníka Odraz do pracovní neschopnosti Psychosomatické obtíže Somatopsychycké obtíže Pracovní úrazy – úrazy obecně Odraz do fluktuace
Nejč častě ější charakteristiky obrazů ů prož žívání a chování přři syndrom Burn-out u zdravotníků ů Psychické projevy Oploštělá emocionalita Emoční labilita Impulzivita Nervozita Apatie Anhedonie Výkyvy nálad Pocity prázdnoty Nepřiměřené reakce – zkratové reakce Deprese
Vnímání situace související se syndromem Burn-out zaznívá nejč častě ěji v následující podobě ě: …“zase musím do práce...to bude otrava...už abych šel/šla domů...co tam dnes zase bude...stojí mě to spoustu energie...všechny dny jsou stejné...já už nemůžu...jsem strašně unaven/unavená...já už nechci, ale musím...musím být z něčeho živ/živa...“
Nejč častě ější charakteristiky obrazů ů prož žívání a chování přři syndromu Burn-out u zdravotníků ů Fyzické projevy Zvýšená únava Somatické stesky až obtíže typu „bolí mě celé tělo“ Obtíže spojené s gastrointestinálním traktem Bolesti hlavy Zhoršená ostrost vidění Nechutenství X přejídání se Kombinované projevy Zahrnující jak psychycké tak fyzické obtíže
Nejč častě ější charakteristiky obrazů ů prož žívání a chování přři syndromu Burn-out u zdravotníků ů Některé projevy syndromu Burn-out mohou být shodné s projevy Deprivačního syndromu (může být stejný výskyt některých projevů – nechutenství, přejídání se, agresivita, stereotypní chování, vnitřní neklid, prožitek tenze a napětí) nebo Workholismu.
Prevence syndromu Burn-out u zdravotníků ů Odpočinek Pasivní – knihovny, čítárny, kulturní vyžití, pomocné služby Aktivní – sportovní centra, bazény, parky – procházky – pobyt na zdravém vzduchu Komplementární aktivity Vhodně zvolené typy činností Čas pro odpočinek jako takový, vhodně zvolené směny – služby, jejich přiměřené množství
Prevence syndromu Burn-out u zdravotníků ů Ohodnocení a Motivace Finanční ohodnocení Pochvala – ocenění (před kolektivem, v rámci oddělení či zařízení, v rámci oboru, atd.) Prémie za práci, zahrnující odpočinek jakožto hlavní náplň – zájezd, dovolená, wellness víkend, poukázky na masáže Motivace – pracovní růst, odborné stáže, podmínky pro další vzdělávání – celoživotní vzdělávání – prostor a čas pro práci na sobě
Prevence syndromu Burn-out u zdravotníků ů Kredit profese Sociální status – oblečení – paradigma – důležitý moment – psychologický aspekt Opravdový zájem managera o pracovníka Lidský přístup – pochopení – možnosti a cesty pomoci Zdravotní péče Psychologická péče, eventuálně další
Děkuji za pozornost
