EMOFF ŠKOLÍCÍ A UČEBNÍ TEXTY. příručka informačního systému na podporu krizového řízení EMOFF. České Budějovice 2007

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta

EMOFF ŠKOLÍCÍ A UČEBNÍ TEXTY příručka informačního systému na podporu krizového řízení EMOFF Tato pomůcka vychází z uživatelského manuálu T-SOFT s.r.o., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4-Lhotka, tel.: 261 34 87 38, fax: 261 34 87 91, e-mail: [email protected]

České Budějovice 2007 Tato pomůcka vznikla na základě podpory projektu FRVŠ č. 295/2007. Školící a učební texty

1

České Budějovice 2007


OBSAH : 1. Úvod 2. Co je IS EMOFF 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Podporované fáze krizového řízen Struktura Technologické vlastnosti Mezinárodní vlastnosti Od PC k rozsáhlým sítí

3. Jak je IS EMOFF uspořádán 4. Co je obsahem jednotlivých modul 4.1 4.2. 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12 4.13 4.14 4.15 4.16 4.17 4.18 4.19 4.20

Ohrožení Plány Opatření Postupy (SOP – stálé operační postupy) Zdroje Osoby Organizace Události Vyrozumění Protokol Škody a ztráty Stav vody Dokumenty Přílohy Sestavy Tisk plánu Číselníky Konfigurace map Nápověda O systému

5. Jak jsou vzájemně propojeny moduly EMOFF 6. Co je třeba, aby byl IS EMOFF připraven k použití 7. Čím začít a jak pokračovat 7.1 Shromáždění údajů o organizaci 7.2 Přehled o osobách 7.3 Vytvoření přehledu zdrojů 7.3.1 Síly 7.3.2 Prostředky 7.3.3 Zařízení 7.4 Zpracování výsledku rizikové analýzy v modulu Ohrožení Školící a učební texty

2


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 7.5 7.6 7.7 7.8

Příprava a shrnutí všech opatření Příprava standardních operačních postupů Příprava vyrozumívacích seznamů v modulu Vyrozumění Příprava krizového plánu

8. Udržování systému 9. Použití systému při mimořádné situaci 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9

Funkčnost celého systému a propojení pracoviště se spojovými kanály Oznámení informace o vzniku události Vytvoření záznamu o události Vyrozumění určených funkcí (ohlášení ) Nasazení určených sil a prostředků Nasazení určených osob Zprávy, informace, hlášení Provádění opatření a stanovených postupů Obnova

10. Závěr

Školící a učební texty

3



1. Úvod Krizové situace vznikající v současné době ve světě, ale i v České republice nás neustále přesvědčují, že různou intenzitou a různými následky mohou ohrozit životy a zdraví lidí, způsobit velké majetkové škody a narušit životní prostředí. K předcházení a k eliminaci jejich negativních důsledků si každý stát vytváří svůj bezpečnostní systém, kde jeho smyslem je, aby daný stát adekvátním a efektivním způsobem byl schopen nejen reagovat na celou škálu možných krizových situací a eliminovat jejich následky, ale také, aby byl schopen jim včas a efektivně předcházet. Základem úspěchu v této oblasti je tedy především včasná, systémová a koordinovaná příprava rozhodujících činností a příslušných řídících orgánů a výkonných sil na všech úrovních státní správy a samosprávy. Základním předpokladem pro řešení krizových situací je vytvoření a použití mimořádných podmínek, postupů a opatření odpovídajících předpokládaným krizovým situacím. K tomu musí sloužit systém sběru, vyhodnocení, zpracování a využití dat a informací pro přípravu na krizové situace, tak i pro jejich řešení. Nezbytností se stalo využití výpočetní techniky a specializovaného softwaru. Do rukou se Vám dostává školící příručka informačního systému na podporu krizového řízení EMOFF. Název tohoto systému v sobě ukrývá a nese zkratku anglického názvu „Emergency Office“. Pokud se blíže zaměříme na samotný překlad a význam tohoto názvu – můžeme ho volně přeložit jako „službu pro nepředvídatelné situace či nouzové stavy“. Pojem „emergency“ či „emergenční“ již dávno pronikl do názvosloví a oblasti krizového plánování a řízení a právě proto byl zvolen jako synonymum krizové problematiky. Cílem tohoto dokumentu je v prvé řadě poskytnout všem studentům, současným i budoucím uživatelům, přehledný a srozumitelný návod, jak postupovat při uvádění tohoto systému do praxe. V druhé řadě zodpovědět otázku, jak jej naplnit daty tak, aby se stal skutečným pomocníkem při rozsáhlých mimořádných událostech a krizových situací. Dokument samotný je rozdělen do několika částí, které Vám zodpoví zejména tyto otázky: Co je IS EMOFF – stručná charakteristika IS EMOFF. Jak je IS EMOFF uspořádán – seznam modulů. Co je obsahem jednotlivých modulů – stručný popis jednotlivých modulů, jejich funkce a informací, které v nich lze nalézt. Jak jsou moduly IS EMOFF vzájemně propojeny – schéma vzájemných vazeb mezi moduly. Co je třeba, aby byl IS EMOFF připraven k použití – souhrn požadavků pro úspěšné využití systému v praxi. Čím začít a jak pokračovat – podrobný postup a návod jednotlivých kroků při plnění IS EMOFF daty. Kterými moduly je vhodné začít, co obsahují jednotlivé položky atd. Udržování systému – pravidelná aktualizace. Použití IS EMOFF při mimořádné události – jak postupovat a jakým způsobem je možno využívat jednotlivé moduly EMOFF v konkrétní mimořádné události/krizové situaci.


4


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Školící a učební texty jsou určeny zejména jako návod při postupném seznamování se samotným systémem, shromažďování údajů a následné naplňování daty k jejich využití v případě vzniku konkrétní mimořádné události nebo krizové situace. Nijak nenahrazuje podrobnou uživatelskou příručku ani nepopisuje využití všech funkcí systému. Naopak představuje pouze výchozí a základní dokument, který je třeba dále rozšiřovat společně s tím, jak podrobně do hloubky informační systém bude využíván. Na tento dokument můžete plynule navázat : • uživatelskou příručkou • systémovou příručkou


5



2. Co je IS EMOFF IS EMOFF je řídicí informační systém pro krizové řízení, který slouží jako podpora k zajištění všech fází činnosti krizového managementu, tedy: podpora analýzy, plánování i řešení mimořádných událostí / krizových situací. Celý systém je koncipován modulárně se vzájemným účelným propojením jednotlivých modulů. Tyto moduly využívají celou řadu číselníků, které jsou předem nadefinované s tím, že si je uživatelé mohou dále případně dle své potřeby libovolně doplňovat. 2.1 Podporované fáze krizového řízení Systém podporuje tyto 3 základní fáze krizového řízení : ♦ analýzu rizik – určení ohrožujících a ohrožených entit, určení druhu ohrožení a analýzu možných dopadů na obyvatelstvo a infrastrukturu, ♦ plánování – vytváření plánů, opatření a postupů vhodných k řešení možných mimořádných událostí, plánování personálního i technického zabezpečení těchto opatření, ♦ řešení vzniklé mimořádné události - automatické vyrozumívání na definovaných osob, sledování nasazení osob a prostředků použitých pro řešení mimořádné události, sledování plnění definovaných postupů a opatření, zadávání a sledování úkolů, vytváření hlášení o stavu a průběhu řešení.

2.2 Struktura Základní strukturu technologických modulů lze popsat takto: – – – – –

databázové jádro přístup přes bezpečné spojení (šifrování, využití čipových karet) pomocí web browseru napojení na mapové servery přístupné přes Internet (např. SMC) zajištění interoperability se zdroji dat (povodí apod.) na bázi standardů NATO vyrozumívací subsystém

2.3 Technologické vlastnosti Systém je určen k centralizovanému provozu na zabezpečeném serveru. Základní přístup k aplikaci je možný přes web browser (Internet Explorer apod.). Bezpečnost systému je řešena modulárním způsobem podle priorit (bezpečnostních cílů) stanovených gestorem systému. Mezi základní bezpečnostní funkce patří: – ochrana důvěrnosti, kdy je veškerá komunikace mezi serverem a browserem je zabezpečena šifrováním, – řízení přístupu s doporučením využití nástrojů silné autentizace (např. digitální certifikáty + čipové karty, případně biometrické prostředky), – ochrana integrity a dostupnosti (replikační, zálohovací nástroje, elektronické podpisy apod.).


6


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 2.4 Mezinárodní vlastnosti Systém je realizován jako vícejazyčný s možností volby jazyka z češtiny do angličtiny a naopak. Produkt je také dále vybaven pro přidání jakéhokoliv dalšího jazyka. Mimo zavedení zcela jiného jazyka je možno vytvářet i terminologické mutace v rámci českého jazyka, například pro zapojení různých angažovaných složek.

2.5 Od PC k rozsáhlým sítím Systém je možno provozovat : • jak na jednom počítači (notebook), v rámci lokální či privátní uzavřené sítě (Intranet) • ale i na komerční síti Internet s využitím technologie virtuálních privátních sítí Systém je jednoduchý na obsluhu a využívá převážně obecných znalostí práce na PC a uživatelů sítě internet.


7



3. Jak je IS EMOFF uspořádán


8


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Celkové uspořádání ukazuje následující přehled modulů: OHROŽENÍ – modul analýzy rizik, jejich příčin a možných dopadů, určení ohrožujících a ohrožených objektů

PLÁNY – modul tvorby typových krizových plánů, kterými ústřední správní úřady, odpovídající za řešení příslušných druhů krizových situací, stanovují doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení a tvorby krizových plánů shrnující v plánovacích dokumentech nezbytné činnosti, procedury a vazby uskutečňované krizovým managementem

OPATŘENÍ – modul přípravy a provádění opatření pro prevenci vzniku, podporu řešení a zmírnění dopadů mimořádných událostí a krizových stavů

POSTUPY (SOP) – modul přípravy standardních operačních postupů – SOP (postupů řešení) ZDROJE (Síly, Prostředky, Zařízení) – modul pro evidenci a přehledy sil, prostředků a zařízení pro podporu řešení

OSOBY – modul pro evidenci osob zapojených do plánu řešení a kontaktních osob orgánů a organizací

ORGANIZACE – modul pro evidenci a přehledy orgánů a organizací zapojených do krizového řízení

UDÁLOSTI – modul řešení krizových stavů a mimořádných událostí VYROZUMĚNÍ – modul pro přípravu vyrozumění osob a orgánů umožňuje předem připravit stanovená vyrozumění a hlášení a nakonfigurovat seznamy osob a organizací, které mají být prostřednictvím tohoto systému vyrozumívány

PROTOKOL – modul sloužící jako nesmazatelný otisk předešlých provedených operací, plní též funkci zpětné vazby pro následující kontrolu přehledu zpráv při mimořádné události

ŠKODY A ZTRÁTY – modul pro záznam vzniklých škod a ztrát STAV VODY – modul informací o povodňové aktivitě v povodí vodních toků DOKUMENTY – modul podpory pro zpracování různých dokumentů, terminologických slovníků, vedení diskusí apod. TISK PLÁNU – modul podporující tisk všech plánovacích dokumentů a podkladů

ČÍSELNÍKY – modul obsahuje správu uživatelských číselníků využívaných v produktu KONFIGURACE MAP – modul sloužící k nastavení mapové podpory systému NÁPOVĚDA – otevře okno nápovědy O SYSTÉMU – informace o systému EMOFF KONEC – ukončí práci s celým systémem EMOFF


9



4. Co je obsahem jednotlivých modulů 4.1 Ohrožení Modul slouží jako podpora analýzy ohrožení tj. určení možných MU, míst jejich vzniku, možných příčin a dopadu případně vzniklé MU, ohrožujících, ale i ohrožených objektů. Pomocí tohoto modulu lze vytvořit evidenci jednotlivých druhů ohrožení územních celků, objektů se základními kvalitativními i kvantitativními parametr, ale také možných následků vytipovaných událostí. Na základě evidence těchto ohrožení se automaticky vytváří přehled ohrožujících a ohrožených objektů s údaji o nebezpečných látkách, které se v objektech nacházejí. Modul obsahuje tři základní okruhy, které jsou vzájemně propojené: • Přehled Ohrožení – informace o možné MU, jejím druhu, místu (oblasti), zobrazení v mapě, napojení na objekt, který ohrožuje (tj. může být příčinou ohrožení), včetně napojení na objekty, které mohou být ohrožené. Do přehledu patří též dosah a přepokládaný účinek ohrožení, počty ohrožených osob a popis ohrožení. • Ohrožující objekty – informace se skládají z těchto údajů: název, místo, adresa, provozovatel, kontakty, určení v mapě, zdroj ohrožení (látka, technologie,...), množství. • Ohrožené objekty – informace se skládají z těchto údajů: název, adresa, provozovatel, druh, počet ohrožených osob, vzdálenost od místa ohrožení. Pro část analýzy, zabývající se pravděpodobností vzniku MU lze uvažovat o využití existujícího nástroje RISKAN. Součástí modulu ohrožení by mohlo být napojení na tento produkt. 4.2 Plány Modul je určen k vytváření a evidenci plánovacích dokumentů. Umožňuje zaznamenat typový plán řešení krizové situace, vytvářet různé druhy a formy havarijních a krizových plánů pro různá ohrožení a to podle struktury zadané MV—GŘ HZS či struktury zadané uživatelem systému. Jednotlivé body struktury mohou být vyjádřeny textem či propojením k datům o organizacích, osobám, zdrojích, opatření i standardních postupů. Vytvořený plán lze následně vytisknout a při jakékoliv změně relativně jednoduše aktualizovat. Obsahem modulu je: – – – – – – – –

název plánu vyjadřující i bližší označení druhu plánu (krizový, povodňový apod.), druh ohrožení pro které je plán zpracován, v závislosti na zvoleném druhu ohrožení se při založení plánu zobrazí příslušná struktura plánu, zpracovatel, která plán zpracovává resp. pro kterou je zpracován, stav zpracování plánu, jednotlivé položky struktury plánu, které lze členit na další podpoložky, každá z položek a podpoložek může být v detailu vyjádřena textem, daty či číselníkem, Využitím struktury s možností jejího doplňování a modifikace lze vytvořit jakýkoli plán.


10


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 4.3 Opatření Modul Opatření umožňuje plánovat celou řadu možných opatření, která mají zamezit vzniku MU. V případě, že ke vzniku MU přesto dojde, napomáhají k jejímu řešení a k zmírnění dopadů. Modul svou strukturou připomíná SOP. Ze zkušeností byl pro lepší využitelnost a přehlednost osamostatněn, aby zde nedocházelo k záměnám činností, úkolů a opatření. Zatímco SOP udává časový sled činností určitého subjektu, opatření představuje komplex úkolů, které je třeba udělat ke splnění určitého cíle. Tyto úkoly tvoří seznam obdobný seznamu činností SOP pod nímž je dále rozpracován obsah či bližší popis úkolu s údaji, koho se úkol týká, kdo je nositelem úkolu a jaké jsou termíny pro jeho splnění. Modul Opatření umožňuje zpracovávat jednotlivá opatření (vést přehled, zakládat a upravovat nová opatření a rozpracovávat jednotlivé body daného opatření). Při řešení mimořádných událostí a sledování plnění opatření mohou být jednotlivá plánovaná opatření uplatňována (aktivována). Pro vytváření kontrolních seznamů pro jednotlivé úkoly opatření a sledování jejich plnění spolupracuje modul Opatření s modulem SOP. 4.4 Postupy (SOP – stálé operační postupy) Standardním operačním postupem, dále jen SOP, se rozumí sled postupných a na sebe navazujících činností směřujících k určitému cíli. Může to být celkový postup řešení určitého druhu mimořádné situace, obecný postup činnosti krizového orgánu, organizace, organizační časti i jednotlivých osob nebo konkrétní postup těchto subjektů v určité mimořádné (krizové) situaci a její části. Modul podporuje tvorbu SOP pro různé druhy mimořádných situací a pro různé druhy úrovně řízení. Umožňuje aktivování postupu pro konkrétní událost a sledování stavu plnění jeho jednotlivých bodů. SOP lze přiřadit i k více druhům ohrožení. SOP lze též členit dle úrovně řízení a funkcí orgánu, organizace či osoby, pro které jsou určeny. 4.5 Zdroje Modul Zdroje umožňuje vést přehledné informace o dostupných zdrojích (tj. silách, prostředcích a zařízeních), které jsou využitelné při řešení konkrétní MU. Úloha zdrojů je v modulu dvojí: za prvé je možné si jejich využití plánovat pro zajištění opatření (přiřazení zdrojů k opatření) nebo je za druhé možné při vlastním řešení MU zdroje k MU nasazovat a sledovat tak jejich využití. Modul se dá dále členit, neboť jednotlivé typy zdrojů jsou z hledisek funkčních i obsahových (potřebné údaje) dost značně odlišné. Dle povahy zdroje rozlišujeme tři základní okruhy: • Zdroje – síly – jedná se o lidské zdroje – organizační celky (zásahové jednotky či týmy). Představují organizační celky Integrovaného záchranného systému, armády, ekonomických subjektů, dobrovolných organizací a sdružení, s kterými se počítá pro zásahy a další činnosti v systému krizového plánování a řešení mimořádných (krizových) situací. Základními parametry jsou: druh organizačního celku (týmu), název, sídlo, odpovědná osoba se spojením, nadřízená organizace, časová norma aktivace celku a způsob jejího nasazení. Další vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři jako počty osob, vybavení, doba aktivace a jiné, si může uživatel opět doplnit sám, podle své potřeby pomocí číselníků. • Zdroje – prostředky – pod tímto názvem se rozumí stroje, nástroje, dopravní prostředky, výstroj, ochranné prostředky, suroviny, polotovary, výrobky, v podstatě všechny prostředky materiální povahy plánované či využitelné v systému řešení mimořádných (krizových) situací. Školící a učební texty

11


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Parametry těchto prostředků jsou: druh, typ a název, dodavatel prostředku se sídlem, spojením, časová norma aktivace a způsob nasazení. Další vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři např. rozměry, hmotnosti, způsob zacházení, spotřeba PHM, dosah, obsluha, lhůty kontrol a jiné, si může uživatel doplnit sám, podle své potřeby pomocí číselníků. • Zdroje – zařízení – zařízení bylo vyčleněno jako samostatný druh prostředků. Patří sem prostředky se zvláštní funkcí, zahrnující i činnosti jako celku. Zařízeními jsou zejména rozuměny nemocnice, jiná zdravotnická zařízení, veterinární zařízení, ubytovací a stravovací zařízení všech typů, úkryty, obchody, sklady, distribuční centra, opravny, laboratoře, monitorovací, informační, spojovací, varovací a jiná speciální zařízení. Opět vše, s čím se počítá, či je využitelné v systému řešení mimořádných (krizových) situací. Používá se výběr druhu podle číselníku. Vedle obvyklých parametrů jako je název, provozovatel, umístění, spojení na odpovědné osoby, časové normy aktivace zařízení jsou podle povahy (druhu) zařízení sledovány též různé vlastnosti detailů. Vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři (kapacity, vybavení, obsluhu, lhůty aktivace a další) si může uživatel doplnit sám, podle své potřeby pomocí číselníků. Modul Zdroje umožňuje vést evidenci jednotlivých zdrojů, zadávat jejich parametry a nasazovat jednotlivé zdroje k mimořádným událostem. Další funkcí modulu Zdroje bude možnost využití zdrojů definovaných v jiných systémech – např. v IS ARGIS. 4.6 Osoby Modul umožňuje vytvoření a udržování databáze osob zařazených v systému krizového plánování a řešení mimořádných situací i dalších osob případně využitelných jako pouhý kontakt. Podle potřeby umožňuje sledovat osoby podle jejich zařazení či specializace. Takže lze vytvářet samostatné seznamy pracovních týmů nebo specialistů určitého druhu. Pro evidenci těchto osob je důležité sledování parametrů, kterými jsou zejména (jméno a příjmení osoby, spojení na tuto osobu, případně i zaměstnavatel, funkce, specializace, další znalosti a dovednosti, věková skupina osoby, zařazení v rámci krizového řízení, absolvovaná školení, zdravotní prohlídky atd.). Tedy vlastnosti, které mohou ovlivňovat nasazení osoby při řešení MU. Vlastnosti, které nejsou uvedeny v základním formuláři si může uživatel doplnit sám, podle své potřeby pomocí číselníků. V rámci modulu Osoby jsou sledovány nejen osoby zařazené do plánů řešení MU, tj. např. specialisté, členové řídicích orgánů a komisí atp., ale i kontaktní osoby na orgány a organizace, které v rámci systému vystupují jako dodavatelé prostředků, provozovatelé ohrožených a ohrožujících objektů či správní orgány různých území. U těchto osob stačí sledovat pouze jejich jména, funkce a spojení na ně. Modul Osoby umožňuje dále sledovat nasazení osob pro mimořádné události a jejich předurčení pro zajištění opatření resp. vyrozumění (provázanost do modulů Opatření, Mimořádné události a Vyrozumění). Existuje zde též propojení s modulem Organizace a to v části kontaktních osob na organizace. 4.7 Organizace Modul Organizace je jedním ze základních modulů umožňující funkci celého systému. Je určen k zavedení evidence organizačních celků – orgánů, úřadů, útvarů, podniků i jejich Školící a učební texty

12


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta organizační struktury. Slouží zejména pro evidenci orgánů a organizací, které se nějakým způsobem mohou dotýkat a podílet na řešení vzniklých mimořádných situací. Modul funguje zároveň jako adresář, seznam kontaktů a telefonní seznam v jednom.Je též podkladem pro zavádění evidence ohrožení, zdrojů, osob i plánů. Jsou zde sledovány základní parametry názvu organizace, umístění (adresy), kontaktních osob (propojení do modulu Osoby). Dále se zde sleduje základní spojení na organizaci, předmět podnikání s vazbou na číselník OKEČ. Pro začlenění organizace do systému je důležitý její druh, který charakterizuje, jaké místo v krizovém řízení organizace zastává (řídící, zásahové, výrobní atd.). K tomu slouží opět číselník. 4.8 Události Tento modul slouží pro podporu vlastního řešení mimořádné události. Je určen k záznamu údajů o vzniklé mimořádné situaci a vytváření přehledu o všech zprávách, rozhodnutích, nasazení osob, sil a prostředků, přidělení zařízení, aktivovaných opatřeních a standardních operačních postupech. Postupným doplňováním údajů dochází k vytvoření protokolu o řešení jakékoli mimořádné ( krizové) situace. Obsahem modulu je: – záznam MU (tj. zadání základních parametrů MU): místo resp. Adresa, kde k události došlo, datum a čas vzniku události, kdo vznik události ohlásil, spojení do místa události nebo na osobu, která událost ohlásila, druh události, okolnosti a určení rozsahu postižení. – vedení protokolu o mimořádné události – tj. evidence informací o všech zprávách, hlášeních, úkolech a požadavcích, nasazení a odvolání osob a zdrojů atd., které se k mimořádné události vztahují. – možnost zaznamenání místa vzniku, předpokládané oblasti zasažení (na základě modelovacích programů) a skutečně zasažené oblasti (na základě hlášení o situaci) do mapy, – možnost aktivování předpřipraveného SOP k MU, – možnost aktivování předpřipraveného opatření a generování zpráv o jeho průběhu, – navázání MU k dříve vytipovanému ohrožení, – možnost nasazení zdroje a osoby k MU, včetně vygenerování zprávy, – generování standardizovaných zpráv: • hlášení o vzniku MU • pPožadavek k provedení opatření • hlášení k opatření • hlášení o činnosti • hlášení o situaci • aktivování předpřipraveného schématu vyrozumění

Modul mimořádné události je propojen v zásadě do všech ostatních modulů, ze kterých čerpá informace z provedených analýz a plánů: – – – – –

Mapový modul – umístění místa a rozsahu MU SOP – využití šablon SOP pro aktivování k MU Osoby – využití osob pro nasazení k řešení MU (specialisté, členové krizových štábů ap.) Zdroje – vyžití sil, prostředků a zařízení pro řešení MU a zajištění opatření Ohrožení – přiřazení vzniklé MU k dříve analyzovanému ohrožení


13


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 4.9 Vyrozumění Modul je určen k přípravě typových informací pro vyrozumění stanovených osob podle předem připravených seznamů. Předem připravené texty typových vyrozumění lze před odesláním aktualizovat podle skutečné situace. Modul má několik funkcí. Jednak umožňuje konfiguraci osob a organizací, které mají být v konkrétní situaci vyrozuměny. Tento seznam je plněn do databáze vyrozumění a může být navázán na konkrétní bod SOP nebo opatření. Je uveden i způsob vyrozumění jednotlivých osob a organizací s využitím přednostního a alternativního spojení. Modul také umožňuje zaznamenávat, zda a kdy byly jednotlivé osoby vyrozuměny a zda a kdy potvrdily příjem informace. Je možno využít též funkci hromadného vyrozumění – pro konkrétní zvolený nakonfigurovaný seznam osob je spuštěno automatické zaslání e-mailu nebo SMS zprávy všem členům tohoto seznamu. Text zprávy může být předem standardizován, nebo upraven uživatelem, který akci spouští. Další funkcí modulu vyrozumění je konfigurace tzv. automatického vyrozumívání. Mohou být nakonfigurována spojení (v současném stadiu připadá v úvahu e-mailová adresa nebo možnost zaslání SMS zprávy) na vybrané osoby, pomocí kterého jsou automaticky vyrozumívány v případě nastane-li nějaká předpokládaná situace nebo za předpokladu provedení nějaké akce. Zpráva může být generována při: – – – –

založení mimořádné události generování hlášení o situaci nebo činnosti, aktivování opatření splnění bodu SOP nebo opatření vygenerování požadavku nebo úkolu

Text zaslaných zpráv je standardizován a může se lišit podle povahy spojení (např. jiný pro e-mail, jiný pro SMS). 4.10 Protokol Modul protokol nám umožňuje detailní pohled na přehled zpráv k řešené mimořádné události, včetně všech provedených předešlých operací. Seznam se nám zobrazí samostatně ve zvláštním okně. Tento modul je obdobou protokolu obsaženého v modulu Události. 4.11 Škody a ztráty Úlohou tohoto modulu je, zjištění a evidence vzniklých škod a následným vygenerováním hlášení a sestav o těchto škodách a zprávách. Pokračování potom může být zabezpečováno pomocí modulů Opatření, Zdroje a SOP. 4.12 Stav vody Modul poskytuje aktuální i archivní informace o stavu hladin vodních toků v České republice podle toho, jak jsou zpřístupněny příslušnými vodohospodářskými orgány. 4.13 Dokumenty Modul Dokumenty podporuje zpracování různých dokumentů, terminologických slovníků a vedení diskusí.


14


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 4.14

Přílohy

Modul přílohy slouží pro práci s přílohami, které se vyskytují v celém systému EMOFF. Uživatel zde má možnost vidět všechny přílohy, které jsou připojeny k záznamům ve všech modulech, ke kterým má oprávnění alespoň na čtení. Jedna příloha může být připojena k více záznamům. Uživatel se zde naskýtá možnost další práce s přílohou – může si přílohu otevřít a blíže se s ní seznámit nebo si udělat přehled o tom, k jakým záznamům je daná příloha připojena. 4.15 Sestavy Modul sestav uchovává pohromadě všechny tiskové sestavy, které byly vytvořený v daných modulech a jsou připraveny k dalšímu zpracování a tisku. 4.16 Tisk plánu Modul sloužící k tisku všech plánovacích dokumentů, které jsou neoddělitelnou součástí IS EMOFF. Jedná se jak o plány typové tak například naše vlastní vytvořené plány. Stejně tak je možné vytvořit si pro daný plán vzorovou, již nadefinovanou šablonu. 4.17 Číselníky Podpůrný modul, který nám umožňuje vytvářet a upravovat číselníky jak podle potřeb jednotlivých uživatelů, tak podle jednotlivých druhů: – organizace – zařazení osob – specializace osob – ohrožení – látky – funkce osob – opatření – síly – zařízení – vlastnosti Pomocí těchto číselníků lze vytvářet potřebné struktury. Kromě toho je zde pro prostředky Číselník nezbytných dodávek. Jiné číselníky prostředků si může uživatel vytvářet sám, popřípadě je tu možnost nechat vložit jiný stávající číselník. Dále je zde také zobrazen Terminologický slovník (zobrazující přehled terminologických slovníků) a Vlastnosti osob (zobrazující přehled vlastností osob). 4.18 Konfigurace map Jedná se o modul sloužící k samostatnému nadefinování přístupu k mapovým podkladům. Defaultně jsou využívány mapy Státního mapového centra. Lze však také využívat vlastní podklady v adresáři našeho počítače.


15


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 4.19 Nápověda Podpůrná součást celého systému, která nám umožňuje nápovědu k námi vybraným modulům.

4.20 O systému Obsah tvoří základní informace, charakteristika, struktura, podporované fáze a technologické vlastnosti celého systému včetně stručného popisu jednotlivých modulů.


16



5. Jak jsou vzájemně propojeny moduly EMOFF O soby

S ouèást bodu kontro lního sezna mu

Zdroje

Pøe durèen é zdro je

Typované ohrože ní N asaze né os o by

Ohrožené objekty

Vyrozum ění

Prov ozo

Zajiš u je

Prov o zovate l

Koho ohrožu je

L átky

Org anizace

vate l / doda vatel

Ohrožující objekty

Z amì s tnavate l

Ko ntaktní osoby

Provo zovat e l

Zdroj o hrože ní

Ohrožení

Sez nam koho

Ko ntrolní seznam

Obsa h

Ob sah

Opatření

Z právy

SOP

P ro ohr ožení

Pr o ohrož ení

Akt ivovan á opat øení

Plány

Dru h

Druh ohro žení Dru h Na sazené zdroje

Mimořádné události

Akti vované plány Aktivované vyrozumění Aktiv ované SOP


17



6.

Co je třeba, aby byl IS EMOFF připraven k použití

IS EMOFF je uspořádán tak, aby mohl sloužit jak libovolné úrovni řízení (místní, objektové, krajské, centrální) tak případně libovolné funkci (řídící, evidenční, štábní, logistické a dalším). Tato jeho „univerzálnost“ sebou však nese i vyšší nároky a požadavky na uživatele v období přípravy systému k činnosti, tj. ve fázi, kdy je třeba systém naplnit údaji. Základním požadavkem je, aby uživatel dostatečně znal problematiku a způsob práce na stupni řízení, na němž bude systém provozován. To také předpokládá odbornou způsobilost pracovníka v oboru krizového řízení. Druhým požadavkem je, aby si pracovník nebo kolektiv pracovníků předem rozmyslel, jaké údaje chce v systému mít a jak je chce uspořádat. To je velmi důležité. Právě to, že v IS EMOFF není předepsáno, jak data členit, umožňuje univerzálnost využití systému. Pokud způsob členění údajů nezvolíme, vznikne slepenec, ve kterém se nikdo nevyzná a nebude možné jej efektivně využít. Dalším požadavkem této univerzálnosti je také potřeba pokud možno úplného vkládání údajů, je nebylo nutné několikrát upravovat a dále měnit. Také uložení dat do mapy je vhodné provádět ihned, aby nebyla potřeba je znovu a znovu vyhledávat. K tomu je ovšem nutné mít v systému připraveny potřebné mapy. Konečně je nutno počítat s dostatečně dlouhou dobou na přípravu systému k úplné činnosti, neboť vkládání dat a mapových údajů je alespoň z počátku časově náročné. Sami uvidíte, že postupným vkládáním a zaplňován systémů se toto doplňování stane pro Vás snazší a snazší. Teprve při naplnění podstatné části předpokládaných dat začne systém skutečně částečně sloužit. Systém, jak bylo uvedeno již výše, se skládá z jednotlivých vzájemně propojených a na sobě závislých modulů. Teprve po naplnění všech potřebných dat do příslušných modulů může systém poskytnout služby, které jsou při řešení mimořádných situací nezbytné a zásadní. V následujícím přehledu modulů je základní stručná charakteristika každého z nich. Pořadí modulů nesouvisí s jejich důležitostí, sledem uplatnění či obsahem. Je spíš odrazem kombinace postupu tvorby systému a některých aspektů optimalizace použití při MU.


18



7. Čím začít a jak pokračovat Při samotném postupném zaplňování systému daty je třeba účelné zvolit optimální postup tak, aby nebylo třeba se vracet zpátky nebo doplňovat již vyplněné a tím ztrácet přehled i čas. Postup, který byl již několikrát vyzkoušen a osvědčil se v praxi může vypadat například následovně:

1. Základ tvoří shromáždění nezbytných údajů o organizacích, které budeme potřebovat v systému evidovat, stanovit jejich členění podle jejich účelu či činnosti a zapsat tyto údaje do formulářů systému s následným zařazením do mapy. 2. Získat údaje o osobách, které bude nutné evidovat pomocí modulu Osoby. K tomu bude potřebné určit, které osoby je nutné vést ve formulářích osob, k jakému účelu a které z těchto údajů o nich se povedou. Údaje se zadají do formulářů a osoba se přičlení k organizaci, do které patří. 3. V další fázi je možné v modulech Zdroje vytvořit přehled zdrojů, tedy přehled všeho co máme k dispozici pro řešení mimořádných či krizových situací. 4. V modulu Ohrožení se zpracuje výsledek rizikové analýzy objektu či území a každý případ ohrožení se charakterizuje kvalitativně i kvantitativně. 5. V modulu Opatření mohou být předem připravena a shrnuta všechna opatření, která budou přijímána v určité situaci či ještě před jejím vznikem. Opatření budou řazena do skupin podle druhu opatření či oblasti činnosti. 6. Standardní operační postupy (SOP) lze připravovat v libovolném pořadí, přesto lze doporučit, aby na jejich pořízení bylo vázáno a dříve popsaným způsobem stanoveno zejména: druh ohrožení, stanoveny organizace, funkce a osoby v těchto organizacích které bude nutno v rámci jednotlivých bodů SOP nějakým způsobem vyrozumět či aktivovat. 7. V modulu Vyrozumění jde zejména o přípravu seznamů vyrozumění. Tyto seznamy je možné předem připravit včetně základního textu zpráv, které budou doplněny aktuálními údaji bezprostředně před odesláním.

7.1 Shromáždění údajů o organizaci Samo vyplnění údajů v modulu Organizace je jednoduché. Základem je zapisování jen to, co budeme potřebovat. Pokud nám není známo jméno a příjmení odpovědného činitele, lze ho nahradit jeho funkcí. Velmi důležité je také samotné členění. Pokud bychom toto členění neprovedli, dostaneme pouhý seznam organizací řazený dle abecedy, uspořádaného bez ladu a skladu. Tím, že organizace rozčleníme podle druhu např. na ohrožující, IZS, dodavatele, úřady, obce a další, budeme je moci posléze lépe vyhledávat. Na druhé straně se nám v databázi mohou vyskytovat také organizace, které budou nejen zdrojem ohrožení, ale také dodavatelem. Zde lze zadat obě ( i více) variant. Školící a učební texty

19



Název (organizace) – je hlavním určujícím údajem a výběrovým kriteriem. Na jeho místo vyplňujeme oficiální název organizace. Obecně se nám budou názvy organizací řadit podle abecedy. Bude-li potřeba vést organizací mnoho, bude třeba tyto názvy nějak uspořádat pro lepší orientaci. Pokud chceme vytvořit organizační strukturu nějaké organizace, pomůžeme si tak, že do názvu uvedeme na prvním místě název či zkratku organizace a za odrážkou nebo lomítkem samotný název části či případné podčásti. Příklad: Agrozet-ředitelství/sekretariát nebo KÚ JmK-sekretariát rady obrany. Protože je možno použít relativně málo znaků je lépe využít možnost zkratek. Obdobně si můžeme pomoci i při členění jednotlivých organizací, při němž nám pomůže údaj o druhu organizace, uvedený níže. – IČO – tento údaj není v podstatě povinný. V některých případech samotná organizace IČO nemá nebo není tento údaj znám. V podstatě se bez něj obejdete, pokud nebude potřeba vést ekonomický styk s touto organizací. U organizační struktury mají všechny jednotky IČO stejné. – Druh (organizace) – důležitý údaj, který nám pomůže při třídění a vyhledávání názvů organizací. Druh se zadává ze seznamu (číselníku), který lze podle své potřeby doplňovat. Tím dostaneme skupiny organizací, zejména podle jejich určení. Mohou se ovšem vyskytovat organizace, které budou patřit do více skupin, např. ohrožující / dodavatelé. Zde je možné, buď zvolit zařazení podle priority, nebo tuto organizaci uvést dvakrát. To nám ovšem přinese určité komplikace při přiřazování osob, zdrojů a dalších atributů. – Adresa – území, obec, část obce, ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ – tyto údaje lokalizují sídlo organizace a udávají data pro poštovní styk. Zadávájí se z číselníku adres. Způsob je dostatečně popsán v nápovědě. U organizační struktury, kde organizační jednotky mají adresu stejnou, není potřeba dále vyplňovat. – Kód činnosti – kód podle OKEČ, automaticky naskočí při výběru názvu oboru činnosti z číselníku. Jedná se o nepovinný údaj, vyplňuje se zejména pro potřeby sledování ekonomických činností organizace, například pro plán nezbytných dodávek. – Obor činnosti – název oboru podle OKEČ. Vybírá se opět z číselníku. Nepovinný údaj, vyplňující se zejména pro potřeby sledování ekonomických činností, například pro plán nezbytných dodávek. – Poznámka – do poznámky je možné zapsat jakékoliv údaje které budeme potřebovat. Mohou to být upřesňující údaje o činnosti organizace, jejím postavení nebo úkolech v systému, počty osob i cokoli jiného. – Organizační jednotka – zaškrtnutím je zaznamenáno, že tato organizace je organizační jednotkou jiné organizace. Toto zaškrtnutí nám však nic neříká o tom, které organizace se toto členění týká. To je nutné dříve vyřešit, jak je uvedeno u údaje Název (organizace). – Ověřeno – udává, že vyplněné údaje byly ověřeny a jsou platné. – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.

Kontakty/Nový kontakt – pomocí tohoto tlačítka lze vytvořit seznam kontaktních osob k organizaci či organizační jednotce. Tento seznam bude po vytvoření sloužit jako adresář a telefonní (spojovací) seznam na kontaktní (potřebné) představitele či jiné příslušníky organizace/organizační jednotky. Po kliknutí na toto pole se nám zobrazí formulář s těmito kolonkami. Školící a učební texty

20


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta – Jméno. – Příjmení/Nová osoba – pomocí příjmení lze zadat osobu ze seznamu v modulu Osoby. Není-li seznam dosud k dispozici, nebo není-li zadávaná kontaktní osoba v seznamu, lze použitím tlačítka Nová osoba a zadat tak nové příjmení a ostatní související data osoby. Současně se nám tato data zapíší také do modulu Osoby. Takto lze současně naplňovat jak modul Organizace, tak modul Osoby. – Tituly před a za jménem, hodnost – tituly a hodnosti jsou uváděny záměrně zvlášť, aby nemohlo dojít k ovlivnění začátečního písmena příjmení a tedy výběru ze seznamu osob. – Funkce – často je jako kontakt potřebnější funkce než jméno a příjmení. – Popis funkce – z názvu funkce nemusí být přesně patrné kompetence a oblast činnosti, které jsou pro vyhledání kontaktu velmi důležité. Proto je vhodné název funkce stručným textem charakterizovat. – Spojení druh a spojovací údaje (číslo, znak) – zde mohou být zahrnuta všechna potřebná spojení na danou osobu – telefonní (domů, na pracoviště, alternativní místa výskytu), radiová, elektronická i další. Záleží na naší potřebě, kolik spojení a kam je zaznamenáme.

7.2 Přehled o osobách Přehled o osobách lze vést podle jeho účelu různě. Jinak bude veden přehled o zaměstnancích a jinak o pracujících v záchranných sborech a na rizikových pracovištích. V tomto případě bude nutné vést též i údaje o vybavení, zdravotních prohlídkách, školeních, případně i o platových podmínkách. Pro účely vedení přehledu o osobách zařazených v různých orgánech a osobách, které je nutno vyrozumět či aktivovat, budou postačovat základní identifikační údaje jako např. adresa pracoviště, bydliště nebo údajů pro spojení. Pro účely výběru je vhodné využívat číselníku specializace (znalostí a zkušeností) a číselníku zařazení. Pokud není potřebný údaj v číselníku, lze jej dodatečně vytvořit. Tak lze např. zařazovat osoby do různých dočasných orgánů či jednotek (krizový štáb, okresní povodňová komise atd. Tím docílíme toho, že zadávanou osobu stačí zapsat jen jednou, i když je členem celé řady komisí, štábů či dočasných týmů, přičemž jeho kmenovou organizací je ta, u níž je zaměstnán.

Základní údaje se vyplňují obdobně jako u kontaktů na organizace: – Příjmení/Nová osoba – pomocí příjmení lze zadat osobu ze seznamu v modulu Osoby. Není-li seznam dosud k dispozici, nebo není-li zadávaná kontaktní osoba v seznamu, lze použitím tlačítka Nová osoba a zadat tak nové příjmení a ostatní související data osoby. Současně se nám tato data zapíší také do modulu Osoby. Takto lze současně naplňovat jak modul Organizace, tak modul Osoby. – Jméno. – Tituly před a za jménem, hodnost – tituly a hodnosti jsou uváděny záměrně zvlášť, aby nemohlo dojít k ovlivnění začátečního písmena příjmení a tedy výběru ze seznamu osob. – Funkce /nová funkce – často je jako kontakt potřebnější funkce než jméno a příjmení. Je možné přímo zaznamenat nový název funkce v případě, že tato funkce, není v seznamu. Tím se ovšem seznam rozšiřuje na úkor přehlednosti. Může se nám také stát, že pro stejnou funkci bude v seznamu více názvů. Proto je třeba zavádění každé nové funkce pečlivě zvážit. – Popis funkce – z názvu funkce nemusí být přesně patrná kompetence a oblast činnosti, které jsou pro vyhledání kontaktu velmi důležité. Proto je vhodné název funkce stručným textem charakterizovat.


21


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Přibývají zde další položky: – Identifikační číslo osoby – vyplňuje se jen pro evidenční účely tam, kde se identifikačních čísel využívá. Je to zpravidla uvnitř organizací. – Organizace – každá osoba se přiřazuje k organizaci v níž působí v systému, pro který se data v EMOFF vedou. Vybírá se ze seznamu organizací vytvořeného ve výše popsaném modulu Organizace.

Teprve po vyplnění těchto základních údajů a jejich uložení se objeví formulář pro zápis spojení. – Spojení druh a spojovací údaje (účel, druh, číslo, znak) – zde mohou být zahrnuta všechna potřebná spojení na danou osobu – telefonní (domů, na pracoviště, alternativní místa výskytu), radiová, elektronická i další. Záleží na naší potřebě, kolik spojení a kam je zaznamenáme.

Pro specializované osoby (jedná se o osoby zařazené uvnitř systému) jedná se o potřebné údaje charakterizující osobu po stránce profesionálních, zdravotních a fyzických předpokladů a dosažitelnosti. Některé z údajů o absolvovaných školeních, dosažených oprávněních a zdravotních prohlídkách budou postupně doplňovány v dalších verzích systému. – Nasazen pro událost, datum a čas nasazení/resp. ukončení nasazení – vyplňuje se až v období praktického používání sytému k řízení při MU. Záznamem nasazení pro určitou událost se současně v modulu Události automaticky zapíše nasazení do chronologického sledu informací o průběhu události. Stejně tak při zápisu o ukončení nasazení. – Rok narození – orientačně nám ukazuje fyzický stav osob. Tento údaj může ovlivnit výběr osob pro nasazení k určitým činnostem. – Adresa – Jde zpravidla o trvalé bydliště, může se ovšem používat i bydliště přechodné, na kterém se osoba pro účely svého zařazení převážně zdržuje. Vybírá se z několikastupňového číselníku adres ČR a to postupně: Území, obec, část obce, ulice (přidává se jen číslo popisné případně i orientační. PSČ se nám zobrazí automaticky podle části obce. – Specializace – umožňuje zaznamenat veškeré odbornosti, znalosti a zkušenosti osoby, které by pro nás mohli být do budoucna využitelné. Pro účely výběru je vhodné využívat číselníku specializace. Pokud není požadovaná specializace v číselníku k dispozici je možné její doplnění v samostatném modulu Číselníky. – Zařazení – pro účely jednoduššího výběru je vhodné využívat číselníku zařazení. Pokud není potřebný výběr v číselníku, lze jej vytvořit obdobně jako u specializace. Tak lze zařazovat osoby do různých dočasných orgánů či jednotek, například krizových štábů, okresní povodňové komise atd. Tím lze docílit toho, že osobu stačí zapsat jen jednou, i když je členem celé řady komisí, štábů či dočasných týmů, přičemž jeho kmenovou organizací je ta, u níž je zaměstnán. – Vlastnosti – vlastnosti si definuje uživatel systému podle vlastního uvážení, v základní dodávce nejsou zpravidla definovány. To se provádí tak, že se v číselníku Druh vlastností nadefinují jednotlivé vlastnosti např. míry a hmotnosti (výška osoby, hmotnost, velikost obuvi), údaje o přezkoušeních, zdravotních prohlídkách (poslední, příští), kvalifikacích (zdravotní, profesní), vybavení (prostředky ochrany, velikosti prostředků atd.) a jiné. Takto definované vlastnosti se vloží do číselníku Vlastnosti osob. Teprve pak se tyto vlastnosti objevují ve formuláři osob. – Přílohy – ke každé osobě lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.

7.3 Vytvoření přehledu zdrojů Přehled nemusí být definitivní – při dalších fázích plánování a vyplňování IS EMOFF se mohou vyskytnou potřeby, pro které bude potřeba vyhledat další zdroje. Přesto i tento částečný přehled přispěje k tomu, že IS EMOFF bude již alespoň částečně použitelný a umožní snáze zpracovávat náplň modulů Opatření, SOP i Vyrozumění. Je třeba určit, které


22


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta síly, prostředky a zařízení jsou k dispozici stejně tak je ale potřebné je na konkrétním stupni uživatele vést a členit. Pro prostředky lze buď použít číselník, který je v systému k dispozici, nebo si zpracovat seznam či číselník vlastní. Ten můžeme posléze zapsat mezi příslušné číselníky ve stejnojmenném modulu. Zdroje jsou členěny na: – Síly – jedná se o týmy, jednotky, útvary zásahových složek IZS, armády, dobrovolných a humanitárních organizací, ale i ekonomických subjektů a celé firmy. Obecně vzato jde o organizační celky a jejich části, které se zúčastní na řešení mimořádných či krizových situacích činností lidí na různých (většinou libovolných) místech. – Prostředky – zde máme namysli stroje, nástroje, dopravní prostředky, výrobky, produkty, ale i zvířata. Tedy všechno co má materiální charakter a je možné či nutné využití pro mimořádné a krizové situace. – Zařízení – představují souhrn lidských i materiálních kapacit s povahou objektů, předurčených k nějakému účelu, zpravidla ve stabilním místě. Jsou to zejména zdravotnická zařízení, ubytovny, stravovny, kryty, sklady, školicí zařízení a další.

Lze doporučit vést jen ty zdroje, které jsou na daném stupni řízení skutečně potřebné. Modul Zdroje obsahuje všechny tři části odděleně a proto je třeba k vyplňování dat přistupovat zvlášť. K tomuto účelu slouží formuláře Nová síla, Nový prostředek, Nové zařízení. 7.3.1 Síly – Název – je základním údajem pro evidenci síly. Pokud budeme psát pouze názvy dostaneme ve výsledku nic neříkající abecední seznam. To nám bude posléze na obtíž, pokud evidujeme pouze menší počet položek. Zvláště je možné vyvolat řazení podle druhu. Poněkud složitější bude situace, budeme-li evidovat velké množství sil, z toho některé až do organizačních složek. Pak se osvědčuje jednotlivé názvy přičlenit do celků, které spolu nějak souvisí. Například: IZS, armáda, policie, služby, a to vše podle vlastní potřeby a fantazie. Opět lze pro nedostatek znaků doporučit použití zkratek, např. IZS, AČR, PČR, např. IZS – SDH Střílky pro jednotku sboru dobrovolných hasičů. – Druh sil – vybírá se ze seznamu. Umožňuje lepší přehled při výběru podle druhu sil. – Odpovědná osoba – je představitel organizačního celku – ředitel, velitel, vedoucí či majitel, odpovědný za připravenost a pohotovost k nasazení. Vybírá se ze seznamu osob. – Sídlo organizačního celku – adresa, kde organizační celek sídlí – území, obec, část obce, ulice, číslo popisné a orientační, PSČ. Zadává se z číselníku adres ČR systému EMOFF jako ve všech obdobných případech. – Časová norma aktivace – je doba, za kterou je po vyrozumění možné počítat s využitím (s připraveností k zásahu, výjezdu). Podle složitosti přípravy a stupně pohotovosti může být v rozmezí od několika minut až několik hodin nebo dní. – Způsob využití – zde lze stručným textem charakterizovat činnosti, kterými daná síla přispává k řešení situace. V dalších verzích budou pro charakteristiku prostředku zaváděny další položky jako výkonové a vytrvalostní normy, hlavní vybavení, příslušníci a další. – Nadřízený orgán/Organizace – jde o údaj o nadřízeném řídícím stupni, který je zejména důležitý u organizačních složek vyššího celku dislokovaných mimo tento celek. Zadává se ze seznamu organizací. – Vlastnosti – Vlastnosti si definuje uživatel systému podle vlastního uvážení, v základní dodávce nejsou zpravidla definovány. To se provádí tak, že se v číselníku Druh vlastností nadefinují jednotlivé vlastnosti, například složení, vybavení, možnosti, aktivační a jiné časy a jiné. Takto definované vlastnosti se přiřadí k Číselníku druhů sil přímo ke konkrétnímu druhu. Teprve pak se tyto vlastnosti objevují ve formuláři sil. Tak mohou být sledovány různé vlastnosti například u sil vojenských, hasičů, zdravotníků a dalších. Školící a učební texty

23


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce. 7.3.2 Prostředky – Typ – udává druh prostředků, buď z číselníku nezbytných dodávek nebo z uživatelského číselníku, který si pro tento účel vytvoříme, – Název prostředku – je základním údajem pro evidenci prostředku.Pokud budeme psát pouze názvy, dostaneme ve výsledku nic neříkající abecední seznam. To nám bude posléze neobtíž, pokud evidujeme pouze menší počet položek. Zvláště můžeme li vyvolat řazení podle typu. Poněkud složitější bude situace, budeme-li evidovat velké množství prostředků. Poté se osvědčuje jednotlivé názvy přičlenit do celků, které spolu nějak souvisí. Například: Automobil, zemní stroj, odmořovací prostředek, stan a to vše podle vlastní potřeby a fantazie. Opět lze pro nedostatek znaků doporučit použití zkratek, např. AUT, ODM, ZEM, STAN. – Dodavatel – udává organizaci vlastníka, správce nebo úřad, který prostředek spravuje a v případě potřeby zajišťuje jeho fyzické dodání či přidělení. Zadává se z vytvořeného seznamu organizací. – Množství – udává celkové množství daného prostředku u příslušného dodavatele. – Disponibilní množství – udává množství prostředků, které jsou v současné době k dispozici k dodání či přidělení. – Měrná jednotka – udává měrnou jednotku v níž se s prostředkem kalkuluje. Zadává se z číselníku měrných jednotek. – Jednotková cena – udává cenu za měrnou jednotku. – Měna – udává v jaké měně je uvedená cena stanovena. – Poznámka – stručným textem je zde možné charakterizovat prostředek a jeho využití. V dalších verzích budou pro charakteristiku prostředku zaváděny další položky jako výkonové normy, spotřeba PHM, obsluha, dislokace a další. – Vlastnosti – vlastnosti si definuje uživatel systému podle vlastního uvážení, v základní dodávce nejsou zpravidla definovány. To se provádí tak, že se v číselníku Druh vlastností nadefinují jednotlivé vlastnosti, například rozměry, hmotnosti, druh pohonu, spotřeba pohonných hmot, termíny kontrol a ošetřování, obsluha, předurčení a jiné. Takto definované vlastnosti se vloží do číselníku, který uživatel využívá k evidenci prostředků, ať číselník nezbytných dodávek či jiný číselník uživatelský. Pak mohou být vlastnosti přičleňovány, podle druhu a charakteru jednotlivých prostředků, např. jiné pro vozidla, zemní a jiné stroje, nástroje a další – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce. 7.3.3 Zařízení – Název – je základním údajem pro evidenci zařízení.Pokud budeme psát pouze názvy dostaneme ve výsledku nic neříkající abecední seznam. To nám bude posléze naobtíž, pokud evidujeme pouze menší počet položek. Zvláště můžeme li vyvolat řazení podle druhu. Poněkud složitější bude situace, budeme-li evidovat velké množství zařízení. Poté se osvědčuje jednotlivé názvy přičlenit do celků, které spolu nějak souvisí. Například ubytovna, sklad, úkryt, a to vše podle vlastní potřeby a fantazie. Opět lze pro nedostatek znaků doporučit použití zkratek, např. UBYT, STRAV, SKL, KRYT. – Druh zařízení – vybírá se ze seznamu. Umožňuje lepší přehled při výběru podle druhu zařízení. – Odpovědná osoba – je představitel organizačního celku – ředitel, velitel, vedoucí či majitel, odpovědný za připravenost a pohotovost k využití. Vybírá se ze seznamu osob. – Adresa zařízení – území, obec,část obce, ulice, číslo popisné a orientační, PSČ. Zadává se z číselníku adres ČR systému EMOFF jako ve všech obdobných případech – Časová norma aktivace – je doba za kterou je po vyrozumění možné počítat s využitím zařízení. Podle složitosti přípravy a stupně pohotovosti může být od několika minut až několik hodin i dní. Školící a učební texty

24


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta – Způsob využití – zde lze stručným textem charakterizovat možnosti využití zařízení. V dalších verzích budou pro charakteristiku zařízení zaváděny další položky jako kapacity, organizace obsluhy a další. – Provozovatel/Organizace – udává vlastníka, správce, úřad který činnost zařízení řídí či spravuje. Zadává se z vytvořeného seznamu organizací. – Vlastnosti – Vlastnosti definuje uživatel systému podle vlastního uvážení, v základní dodávce nejsou zpravidla definovány. To se provádí tak, že se v číselníku Druh vlastností nadefinují jednotlivé vlastnosti, například různé kapacity, určení, obsluha, termíny kontrol a další. Takto definované vlastnosti se přiřadí k Číselníku druhů zařízení přímo ke konkrétnímu druhu. Teprve pak se tyto vlastnosti objevují ve formuláři zařízení. Tak mohou být sledovány různé vlastnosti například u zdravotnických ubytovacích, stravovacích zařízení, úkrytů, skladů a jiných. – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.

7.4 Zpracování výsledku rizikové analýzy v modulu Ohrožení V modulu Ohrožení se zpracovává výsledek rizikové analýzy objektu či území. Každý takovýto případ ohrožení se charakterizuje jak kvalitativně tak i kvantitativně. K organizacím jsou přičleněny látky, které mohou způsobit ohrožení a ke každému z ohrožení lze přiřadit také objekt či území, k němuž se ohrožení vztahuje jako ke zdroji či jako k potenciální oběti. Ke každému takovému objektu lze přiřadit též nebezpečné látky, které mohou být zdrojem primárního či sekundárního ohrožení. Základním údajem je v tomto případě název látky. V objektu se může vyskytovat také řada látek s různými vlastnostmi. Pokud se vztahují k různým ohrožením je nutno zpracovat více záznamů. Pokud je lze ale brát pouze jako jediné ohrožení, k posuzování následků se volí následky pro látku působící největší rozsah. – Název ohrožení – zvolíme tak, aby jasně charakterizoval o jaký konkrétní případ ohrožení půjde, aby mohl být využíván k jednoznačnému výběru. V názvu může být například o jakou poruchu či havárii jde a její základní lokalizace. – Druh ohrožení – přičleňuje konkrétní ohrožení do určité skupiny. Vybírá se z číselníku. – Místo/Oblast –udává co nejpřesněji lokalitu ohrožení – objekt, místo v terénu, územní celek k němuž se zdroj ohrožení vztahuje – Druh místa – charakterizuje jaká část území je ohrožena. Vybírá se ze seznamu. – Zdroj ohrožení – udává obecně co je zdrojem ohrožení. Vybírá se z číselníku., V případě potřeby lze na objednávku programátorsky konkretizovat. – Počet ohrožených osob – udává počet osob předpokládaných v ohroženém prostoru. U objektu či areálu se zpravidla jedná o počet trvale žijících obyvatel, počet pracovníků atd., u území jde zejména o počet obyvatel. U vybraných lokalit (divadla, stadiony, rekreační centra a oblasti) je však nutné kalkulovat s počty návštěvníků i dočasných obyvatel. – Popis ohrožení – zde lze stručným textem vyjádřit další důležité okolnosti, které ohrožená charakterizují jako jsou možnosti vzniku události, průběh, působení, účinky a následky a další. – Dosah účinků v km • Smrtící – okruh předpokládaných smrtících účinků na osoby. • Zraňující – okruh předpokládaných zraňujících účinků na osoby. • Destruktivní – okruh předpokládaného účinku destruktivních sil na budovy a zařízení. – Ohrožující objekt – charakterizuje objekt, který je zdrojem ohrožení. – Název – název objektu, který je nositelem ohrožení. Zadává se z číselníku objektů. – Provozovatel – název organizace, provozující v objektu ohrožující činnost. Zadává se ze seznamu modulu Organizace. – Území, obec, část obce, ulice, č.p., č.o., PSČ – zadává se jako v ostatních modulech.


25


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta – Skupina ohrožení dle zákona č. 59/2006 Sb. – udává do které skupiny je objekt zařazen, vzhledem k látkám, které se v objektu nacházejí. – Možnost vzniku sekundárních událostí – udává, zda se při vzniku primární události vyplývající s charakterizovaného ohrožení mohou vyvinout události sekundární. – Látky v objektu – udává, které nebezpečné látky se v objektu nacházejí a v jakém množství. – Druh ( látky) – chemický či obchodní název látky. Vybírá se z číselníku látek. – UN kód – vyplní se automaticky při zadání názvu látky. – Množství max. – maximálně předpokládané množství látky, zpravidla maximální kapacita nádrží, skladů apod. – Množství min. – hranice pod kterou množství látky v objektu neklesá. – Množství denní/průměrné – běžná denní zásoba látky. Zahrnuje množství v technologických zařízeních, ve skladech i pojízdných cisternách (např. na železniční vlečce). – Objekt je současně ohroženým objektem – Zaškrtnutí udává, objekt je současně objektem ohroženým tímto druhem ohrožení. Jde-li o vyplňování objektů ohrožených, pak zaškrtnutí znamená, že je objekt současně objektem ohrožujícím. – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.

7.5 Příprava a shrnutí všech opatření Nyní je v systému již dostatek údajů, aby bylo možné stanovit jak budou vzniklé mimořádné a krizové situace řešeny. V modulu Opatření mohou být předem připravena a shrnuta všechna opatření, která budou přijímána v určité situaci či ještě před jejím vznikem. Opatření budou řazena do skupin podle druhu opatření, či oblasti činnosti. Blíže k jednotlivým položkám. – Název opatření – by měl na první pohled charakterizovat co bude hlavním obsahem činnosti, například Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou, Zabezpečení evidence evakuovaných osob, Vytvoření protipovodňových bariér apod. – Druh opatření – udává skupinu, ke které dané opatření patří, například Evakuace, Varování, Nouzová péče a další. Zadává se z číselníku. – Druh ohrožení – ukazuje ke kterému druhu ohrožení se opatření připravuje či aktivuje. Vybírá se z číselníku jako v ostatních modulech. – Adresa – bližší lokalizace objektu. Zadávání shodné se všemi ostatními moduly v IS EMOFF. – Zajišťující orgán/organizace – je organizace, která je rozhodující pro přípravu a provádění opatření. Zadává se ze seznamu organizací modulu organizace. – Odpovědná osoba – uvádí se osoba, která je odpovědná za přípravu či provádění opatření. – Termín – den, měsíc a rok/hodina minuta – uvede se, pokud lze určit čas a datum, kdy má být opatření připraveno či provedeno. – Lhůta – uvede se, pokud nelze přesně stanovit den a hodinu. Příklad: 1x za 3 měsíce, do 2 dnů a pod.. – Finanční prostředky – zde je možné uvádět finanční náklady potřebné pro přípravu či provedení opatření. – Měna – vztahuje se k předchozí položce, ve které měně jsou náklady uvedeny. – Popis opatření – stručným textem lze vyjádřit bližší údaje o opatření, zejména cíl opatření jako např., kdy opatření vyhlásit, bližší obsah a další údaje podle úvahy uživatele. – V detailu opatření – lze podrobně rozpracovat jednotlivé úkoly, které jsou pro splnění opatření potřebné. • Pořadí – jednotlivé úkoly se řadí do pořadí podle důležitosti, časové posloupnosti nebo jiných kriterií tak, že se každému úkolu udělí číslo. Pokud bude úkolů málo, stačí rozmezí 1, 2, 3, … až Školící a učební texty

26



– –

9. Desítka už by se řadila za jedničku. Je-li úkolů více, osvědčuje se číslovat vícemístnými čísly nejlépe s desetinnou tečkou, např. 1.001, 1.002,... 2.001,... To nám umožní i možnost vsunout nějaký úkol např. mezi čísla 1.001 a 1.002. V tomto případě stačí napsat 1.0011 a nový úkol se automaticky zařadí na správné místo. • Anotace úkolu/činnosti – je název úkolu či činnosti v rámci opatření. Měl by vyjadřovat, o co v úkolu půjde. • Popis – zde je možné podrobně rozpracovat obsah úkolu, metodu jeho provedení, odpovědné osoby, zabezpečení zdroji a všechny ostatní potřebné údaje. Ke každému úkolu lze připojit vyrozumění z modulu Vyrozumění a vytvořit seznam vyrozumění. Blíže ve Vyrozumění. Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.

7.6 Příprava standardních operačních postupů Standardní operační postupy (SOP) je možno připravovat v libovolném pořadí, přesto lze doporučit, aby před jejich pořízením byly nejdříve popsaným způsobem stanoveny druhy ohrožení, organizace, funkce v těchto organizacích a osoby, které bude nutno v rámci jednotlivých bodů SOP nějakým způsobem vyrozumět či aktivovat. Standardních operačních postupů je možné vytvořit desítky i stovky. Měřítkem je potřebnost a použitelnost. Vždy je třeba postup dovést až do podrobností a doplnit jej seznamem osob, které bude potřeba vyrozumět či aktivovat. Na tomto místě je třeba poznamenat následující: ne vždy bude známo jméno této osoby, případně se může také měnit. V tomto případě je vhodné zaznamenat funkci místo příjmení. To se provede vložením osoby, jejímž příjmením bude funkce (příklad Operační důstojník, dozorčí, směnový inženýr). Pokud si na tento nezvyklý způsob zvykneme, přestane nám posléze činit potíže a bude fungovat v náš prospěch. – Název SOP –na první pohled by měl charakterizovat co bude hlavním obsahem činnosti, například: Činnost krizového štábu při..., Činnost starosty při..., Postup řešení při … v rámci podniku a pod. – Pro druh ohrožení – vztahuje se k druhu ohrožení uvedeném v modulu Ohrožení. Zadává se z číselníku jako u ohrožení. – Úroveň řízení – uvede se úroveň řízení pro kterou je SOP určen, např. podnik, dílna, pracoviště, obec, město, kraj atd. – Funkce – uvede se funkce pracovníka, pro kterou je SOP určen. – Nový bod postupu – zde se zadávají jednotlivé body postupu: • Pořadí – do pořadí se jednotlivé body řadí podle časové posloupnosti tak, že se každému bodu udělí číslo. Pokud bude bodů málo, stačí rozmezí 1, 2,3 … až 9. Desítka už by se řadila za jedničku. Je-li bodů více, osvědčuje se číslovat vícemístnými čísly nejlépe s desetinnou tečkou, např. 1.001, 1.002, … 2.001,... To nám umožní i možnost např. vsunout nějaký úkol (bod) mezi čísla 1.001 a 1.002 V tomto případě stačí napsat 1.0011 a nový bod se automaticky zařadí na správné místo. • Postup – vyplní se název bodu postupu. Název by měl jednoznačně vyjadřovat obsah činnosti tohoto bodu postupu. • Popis – zde je možné podrobně rozpracovat obsah činnosti, metodu provedení, odpovědné osoby, zabezpečení zdroji a všechny ostatní potřebné údaje – Ke každému úkolu lze připojit vyrozumění z modulu Vyrozumění a vytvořit tak seznam vyrozumění. Blíže ve Vyrozumění. – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce. Školící a učební texty

27



7.7 Příprava vyrozumívacích seznamů v modulu Vyrozumění Modul Vyrozumění je možné naplňovat daty jak souběžně s moduly Opatření a SOP tak samostatně později a oba moduly tímto vyrozuměním doplnit. Oba způsoby jsou rovnocenné. Jde zejména o přípravu seznamů vyrozumění, v kterých je možné předem připravit základní text zpráv, které by byly doplněny aktuálními údaji bezprostředně před odesláním. – Název vyrozumění – vyplní se zvolený název vyrozumění. Měl by vyjadřovat, komu je vyrozumění určeno a čeho se vyrozumění týká. Může být použit jen základní název, který bude před odesláním doplněn. Příklad: Únik NL (doplnit: Agrochem 14.3.2006). – Typ vyrozumění – podle typu zvoleného ze seznamu se nastaví předem připravená hlavička zprávy a základ textu. – Časová norma provedení – udává do které doby musí vyrozumění proběhnout, tj. zpravidla do kolika minut musí zpráva odejít z centra vyrozumění. – Centrum vyrozumění – tím je míněno pracoviště, orgán nebo organizace ze kterého se vyrozumívání provádí. – Hlavička zprávy pro e-mail – je předvyplněna podle typu vyrozumění, aktuální údaje se doplní před odesláním. – Text zprávy pro e-mail – Předem připravení kostra textu se může doplnit, konkrétní údaje se doplní před odesláním. – Hlavička zprávy pro SMS – Obdobně jako u pole e-mail. – Text zprávy pro SMS – Obdobně jako u pole e-mail. – Pro automatické vyrozumění – zde není Časová norma a centrum – je nahrazeno Akce pro automatické vyrozumění. – Vyrozumívací seznam • Přidat osobu 1. Příjmení, jméno, funkce, organizace, spojení, účel – zadává se osoba ze seznamu modulu Osoby.


28



Schéma přípravy EMOFF k použití Nastavení

Organizace Osoby (kontakty)

Osoby

Uspořádání a doplnění stanovenými textovými s oubory a částmi

Síly

Zař ízení

Číselník prostředky

Ohrožení

Opatření

Ohrožující objekty

Texty vyrozumění

Prostředky

Ohrožené objekty

Seznamy vyrozumění

SOP Krizové-havarijní-obranné plány


29


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 7.8 Příprava krizového plánu Metodika zpracování krizových plánů Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru dělí strukturu krizového plánu na část Základní a Přílohovou. Obsah plánu je v podstatě různý pro územní správní orgány a centrální správní úřady. Proto bude tedy vytvoření Krizového a dalších doplňujících plánů vždy určitým originálem odpovídajícím konkrétním podmínkám každého zpracovatele. Základní část pro správní úřady zahrnuje : a. Působnost, odpovědnost a úkoly zpracovatele krizového plánu • název zpracovatele krizového plánu • adresu, telefonní a faxové spojení, e-mailovou adresu, adresu informační internetové stránky, spojení na operační a informační střediska nebo stálé informační služby • vymezení odpovědnosti zpracovatele a jeho působnost pro řešení krizových situací vyplývající z právních předpis, • přehled zpracovatelů příloh krizového plánu b. Charakteristiku organizace krizového řízení • organizační struktura úřadu s popisem řízení a součinnosti a působnosti jednotlivých organizačních celků za krizových stavů, schéma organizace krizového řízení s definováním orgánů krizového řízení a jejich působností ve vztahu k řešení krizové situace • předpokládané změny organizační struktury zpracovatele nutné k zabezpečení činnosti za krizových stavů • charakteristika specifických odborných činností úřadu, souvisejících s činnostmi nebo předpokládanými požadavky vlastního či dalších oprávněných krizových štábů • seznam osob podílejících se na zpracování krizového plánu a nezbytnými údaji c. Krizová rizika a zajištění krizových opatření • výčet a hodnocení možných krizových rizik, která mají vliv na jeho řídící, koordinační a odbornou činnost, a jejich předpokládaný dopad na území stanovené působnosti • činnost orgánů, organizačních složek a jejich organizačních celků podílejících se na zajištění krizových opatření

Další potřebné podklady a zásady : • přehled krizové a ostatní související legislativy • statut a jednací řád krizového štábu • formuláře pro vyhlašování krizových stavů a další související dokumenty specifikující rozsah krizových opatření • metodiky, scénáře, pomůcky pro práci krizového štábu • vzory dokumentace spisové služby krizového štábu a směrnice pro manipulaci s neutajovanými, zvláštními a utajovanými skutečnostmi • vzory a formuláře dokumentace pro rozhodování a provádění řídících opatření • zásady manipulace s krizovým plánem a způsob jeho aktualizace


30


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Přílohová část krizového plánu Obsahuje plánovací, řídící, koordinační a další dokumentaci zpracovanou pro řešení krizových situací zpracovatelem krizového plánu, nebo dalšími smluvně zajištěnými subjekty. Zahrnuje: 1. Přehled sil a prostředků Zpravidla jen sil a prostředků s nimiž orgány a organizace disponují 2. Katalog krizových opatření (vydává GŘ HZS ČR) - seznam krizových opatření připadajících v úvahu - katalogové listy těchto krizových opatření 3. Typové plány Typové plány pro jednotlivé druhy krizových situací zpracovaly určení gestoři typových plánů. V současné době jsou k dispozici typové plány zpracované ministerstvy zemědělství (povodně, zvláštní povodně, veterinární krizové situace), ministerstvem průmyslu a obchodu (narušení dodávek plynu, elektřiny a tepla), ministerstvem informatiky (oblasti telekomunikačních a informačních systémů a poštovních služeb), ministerstvem dopravy ( narušení funkčnosti dopravní soustavy v jednotlivých druzích dopravy), ministerstvem financí (krizové situace v oblasti narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu), ministerstvo vnitra (radiační havárie, havárie velkého rozsahu, znečištění vody, ovzduší, migrační vlny, narušení zákonnosti atd.), ministerstvo zdravotnictví (epidemie, narušení dodávek léčiv, hromadné postižení osob mimo epidemie). Nejsou dosud k dispozici typové plány za něž nese gesci Ministerstvo spravedlnosti. 4. Operační plány Operační plány pro jednotlivé druhy ohrožení podle katalogu krizových opatření, typových plánů a krizového plánu HMP. 5. Plán nezbytných dodávek Zpracovávají ústřední správní úřady a krajské úřady. 6. Plán hospodářské mobilizace Zpracovávají ústřední správní úřady, plán opatření k zajištění dodávky zpracovává dodavatel mobilizační dodávky. 7. Plán akceschopnosti Obsahuje reakci zpracovatele KP na vyhlášení jednotlivých krizových stavů, tedy jeho připravenost plnit stanovené úkoly a opatření, Úkoly k pohotovosti pracoviště krizového plánu a aktivaci sil a prostředků využitelných při vyhlášení krizových stavů. Zahrnuje zejména: - umístění plánovaných a záložních pracovišť krizového štábu, přehled jejich vybavení technikou, službami, nezávislými energetickými zdroji, proviantem, písemnostmi, celková kapacita pracovišť KŠ, včetně maximální předpokládané maximální doby jejich autonomního provozu - seznam osob, u nichž se předpokládá, že budou pracovat v krizových štábech, poskytovat expertní pomoc nebo služby s uvedením nezbytných osobních údajů, případně další kontaktní osoby - postupy pro vyrozumění a zabezpečení připravenosti k plnění úkolů včetně způsobu svolání KŠ - opatření k ochraně osob a pracovišť KŠ před následky krizových situací - opatření ke zprovoznění a zajištění ochrany záložního pracoviště - další nutná opatření k zajištění akceschopnosti zpracovatele KP


31


Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 8. Plány spojení - způsob spojení mezi KŠ a ostatními subjekty podílejícími se v součinnosti na řešení krizové situace - náhradní způsoby spojení a komunikace v případě výpadku energií nebo telekomunikačních sítí - spojení na orgány krizového řízení a složky podílející se na řešení krizové situace s uvedením řídících a koordinačních vztahů - sloučení jednotlivých plánů spojení do jednoho celku s vyznačením spojení pro krizové stavy. 9. Plán zdravotnického zabezpečení Obsahuje specifikaci potřeb zdrojů a služeb souvisejících se zdravotnickým zabezpečením činností zpracovatele KP a jiných složek. 10. Plán materiálně technického zabezpečení - potřeby materiálně technického zabezpečení činností zpracovatele KP - potřeby zdrojů a služeb souvisejících se zabezpečením činnosti KŠ ve vazbě na činnost zpracovatele KP a jiných složek 11. Mapy rizik a řešení - do map zakreslené pravděpodobné nebezpečné zóny, místa dislokace krizových štábů, rozmístění složek IZS, důležité objekty, evakuační trasy, úkryty, shromaždiště osob a další údaje, zatím jako přiřazené naskenované dokumenty - Kromě elektronické podoby musí být připraveny i listinné podoby a připravené soulepy map území vhodného měřítka Způsob vytváření krizového i dalších plánů je poměrně jednoduchý. Významnou pomůckou je zde struktura krizového plánu, odpovídající obsahu stanovenému vyhláškou. Pro jednotlivé uživatele je však možné strukturu přizpůsobit vlastním potřebám a to buď zrušením některých bodů (položek), které nejsou pro daného uživatele potřebné či naopak přidáním nového řádku (položky ). V každém řádku – položce lze volit ( upravit ) název pomocí tlačítka „Definice“ a dále specifikovat, který druh dat bude pro obsah položky použit: Text – Data – Číselník. Zpočátku bude převážná většina položek vyjádřena textem tak, jak je v současné době krizový (a další plány) zpracován. Postupně lze předpokládat, že bude přibývat položek vyjádřených daty z modulů OSOBY, ORGANIZACE, ZDROJE, OHROŽENÍ, OPATŘENÍ a SOP i dalších. Text i ostatní data se vkládají pomocí tlačítka „Data“. Pokud je třeba vyjádření textem i daty, je nutné přidat k dané položce podpoložky. Ke každé položce lze vložit potřebný dokument. Pokud je třeba vložit dokumentů více, opět je nutno přidat podpoložky a k nim další dokumenty přiřadit. Je ovšem také možné různá schémata i další dokumenty slučovat a přidat pouze výsledný souhrnný dokument.


32



8. Udržování systému Jako každý podobný systém pracující s údaji, které se mění a vyvíjejí, není IS EMOFF výjimkou. Stále do něho vstupují nové údaje o osobách, orgánech, organizacích, další vazby, zdokonalují se opatření i postupy a mění se ohrožení i zdroje k řešení událostí. Proto je třeba pravidelně kontrolovat uchovávaná data a včas celý systém aktualizovat. Je proto vhodné stanovit pravidelné časové lhůty a ty poté dodržovat. Kromě toho by se měla provést kontrola po každém řešení větší události. K efektivní aktualizaci je nutné také to, aby podobně jako u vyplňování základních dat, bylo prováděno toto doplňování stejným pracovníkem, aby tak nedocházelo k duplikování údajů např. volbou různých názvů. Při použití IS EMOFF při řešení mimořádné či krizové situace dochází většinou k úpravám a upřesněním opatření, SOP i jiných údajů. Do systému tak mohou vstoupit nové subjekty nebo být dodány doplňující zdroje. Nově mohou být upraveny také různá vyrozumění. U opatření a SOP by měly být úpravy provedeny na úrovni aktivních dokumentů, jinde však naopak v základních datech. Je proto žádoucí prověřit, zda jde o změny trvalé, tedy ty, které zůstanou zachovány, nebo změny týkající se právě jen jednoho řešeného případu. Pokud bude účelné zachovat i změny opatření a SOP, je nutné zavést tyto změny do plánovaných opatření a předloh SOP.


33



9. Použití systému při mimořádné situaci

9.1 Funkčnost celého systému a propojení pracoviště se spojovými kanály Základní podmínkou použití systému při řešení nějaké události je, aby systém bezchybně fungoval na stávajících technických prostředcích a byl dostatečně naplněn platnými údaji. V podstatě nerozhoduje, zda je systém použit lokálně (např. v rámci jednoho pracoviště či organizace) nebo při širokém zapojení řady orgánů a organizací do řešení. Způsob používání se může v obou případech podstatně lišit. Záleží zejména na tom, zda systém pouze zajišťuje rychlý přístup k datům, celkový přehled nebo záznam průběhu události či zajišťuje řízení celého průběhu události a jejich částí. Podle tohoto mohou být poté využity jednotlivé moduly systému. Při širším zapojení orgánů a organizací musí být jedno ze zapojených pracovišť podle kompetence řídícím. V dalším výkladu se zaměříme na řízení průběhu celé události právě na takovémto řídícím pracovišti. Vycházejme z toho, že pracoviště je v pohotovosti, má příslušní spojení, systém EMOFF a je funkční a zcela naplněno smysluplnými daty.


34



SOP Řízení koordinace

Zji št ě ní vzniku MU

Klidový stav

Příjem informace

SOP Př íj em inf o rma ce o MU

Říd ící záznam

Vyroz umění

Aktivace a nasaz eni S+P

Varo vání

Nasazení sil

SCHÉMA použití EMOFF při řešení mimořádných událostí a krizových situací

Přidě le ní Nasazení prostř edk ů

ROZHODOVÁNÍ

Využití zařízení Zji št ě ní ško d a ztr át

SOP

Nasaz ení os ob Obno va

Aktivace op atření

SOP

SOP


35


SOP

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta 9.2 Oznámení informace o vzniku události Na pracoviště přichází zpráva o vzniku mimořádné situace. Podle druhu pracoviště může tato zpráva přijít různými pojítky od různých subjektů. V rámci jedné organizace to může být od osob některé ze součástí, jinak mohou zprávy přijít od některé organizace zapojené v systému, či náhodného svědka vzniku události. V každém případě je třeba co nejrychleji ověřit, zda je informace platná a zda nejde o žert či jinou mystifikaci. K tomu se nejčastěji používá zpětné volání toho, kdo zprávu poslal. Proto je nutné se již při příjmu zprávy dotázat na možné zpětné spojení. Čas přijetí zprávy i ověření totožnost oznamovatele včetně spojení na něj je třeba zaznamenat k dalšímu použití a dokumentaci. Informace o vzniku události by měla zahrnovat zejména tyto údaje: co se stalo, kde se stalo, čas a kdo událost oznamuje. Pokud ohlašovatel neumí přesně určit a definovat, co se stalo, jsou třeba identifikovat alespoň příznaky toho, co se děje. 9.3 Vytvoření záznamu o události Zjištěné údaje poslouží k vytvoření záznamu o události. Pro záznam slouží formulář modulu Události. Tento záznam slouží posléze jako základní dokument průběhu řešení události, ale též jako podklad pro rozhodování i pro vyhodnocení provedeného řešení. V průběhu můžeme sledovat aktuální stav řešení a po ukončení lze naopak hodnotit úspěšnost, klady, nedostatky řešení a přijímat opatření ke zlepšení systému. Událost Význam a obsah jednotlivých položek formuláře ukazuje následující přehled: – Název události – závisí na uživateli. Měl by jednoznačně vyjadřovat základní charakteristiku události. Například: „Únik chlóru Agrochem 24.6.2006“ nebo Požár domu Josefská 15, 020624“. Název by se již neměl měnit a používat jej musí všichni účastníci řešení. K tomuto názvu budou směřovat všechny zprávy, hlášení, nasazení, zahájení i ukončení opatření a bodů SOP. – Druh události/ohrožení – udává, o jaký druh události jde a slouží k pozdějším výběrům. Zadává se z číselníku. – Druh situace – charakterizuje vyhlášený či předpokládaný stav. Zadává se z číselníku (zvláštní, krizová a pod). – Datum vzniku – Čas vzniku – Kým hlášeno – uvádí se osoba, která vznik události ohlásila příjmením a jménem. – Kde k události došlo – lokalizuje místo události – území, obec, město, část, objekt. – Spojení – může udávat spojení na ohlašovatele, častěji však bude důležitější spojení na objekt vzniku události. Spojení na ohlašovatele pak bude dokumentováno provedeným zpětným voláním pro ověření platnosti ohlášení. – Rozsah – stručným textem charakterizuje údaje o rozsahu události a následků. Tyto údaje se budou v průběhu konkretizovat. Proto se bude obsah této položky postupně rozšiřovat a zpřesňovat podle obdržených dalších informací. – Popis – stručným textem blíže charakterizuje situaci a předpoklady vývoje. Jako u předešlé položky se pravděpodobně bude obsah postupně zpřesňovat a rozšiřovat. – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.


36


9.4 Vyrozumění určených funkcí (ohlášení ) Jednou z prvních činností po vzniku MU je zpravidla informovat stanovené orgány, instituce či osoby o tom, že se něco stalo. Vyrozuměním se zpravidla rozumí první zpráva, kterou orgán, instituce či osoba obdrží v dané věci. K provedení vyrozumění se použije předem připravených vyrozumívacích seznamů a předem připravených základů textů. Texty se před odesláním doplní aktuálními časovými, prostorovými a věcnými údaji. Způsob vyplnění viz. v přípravě modulu Vyrozumění. Základním způsobem je odeslání vyrozumění elektronickou poštou nebo v podobě SMS, je však možné připojení i jiných spojových prostředků. 9.5 Nasazení určených sil a prostředků Nasazením sil, vyčleněním či přidělením určitých zařízení a použitím prostředků dochází k úbytku disponibilní kapacity, opotřebení či vyčerpání. K efektivnímu využití zdrojů je bezpodmínečně nutné sledovat aktuální stav a podle něho rozhodovat a přijímat potřebná opatření k doplňování, střídání, odpočinku a další. Sledování slouží i k posouzení ekonomických ukazatelů, stanovení náhrad za využití i k dalším účelům podle potřeby uživatele. Evidence nasazení se provádí velmi jednoduše v modulech Zdroje – síly, prostředky a zařízení. U sil sledujeme zejména: – – – – –

disponibilní síly útvary, jednotky, týmy, které jsou v danou chvíli k dispozici a mohou být použity, nasazené či vyčleněné síly (celkové, po místech nasazení, po druzích apod.), celkovou dobu nasazení (využití), dobu po kterou je nasazení (využití) možné či za kterou je třeba provést vystřídání či doplnění.

U prostředků sledujeme zejména: – – – – –

celkové počty prostředků po druzích a typech, disponibilní počty prostředků po druzích a typech, nasazené či využité prostředky po druzích a typech, místech použití, celkovou dobu nasazení (využití), dobu, po které je třeba prostředek vyměnit, doplnit např. palivem, provést ošetření apod.

U zařízení sledujeme zejména: – celkové počty různých zařízení po druzích a typech a jejich kapacity ( úkryty, ubytovací, stravovací, zdravotnická a další zařízení ), – disponibilní počty různých zařízení po druzích a typech a jejich kapacity, – vyčleněná, přidělená či využitá zařízení (vyčerpané kapacity), – celkovou dobu přidělení, vyčlenění či využití.

9.6 Nasazení určených osob Obdobně jako u sil je potřebné vést přehled o řadě osob, využitelných pro činnosti spojené s řešením MU. Při řadě činností mohou být osoby značně fyzicky i psychicky zatíženy, vystaveny působení nepříznivých podmínek, mohou být v ochranných prostředcích a podobně. O těchto okolnostech musí být veden přehled a při dosažení stanovených časových lhůt musí dojít k odvolání či vystřídání. Školící a učební texty

37

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta V průběhu řešení situace, můžeme u osob sledovat: – – – – – –

jednotlivé osoby podle řady kriterií, zejména specializace a zařazení a možnosti spojení k nim, počty osob v jednotlivých specializacích a zařazení, složení pracovních a jiných týmů (jednotek, útvarů), disponibilní osoby, nasazené či vyčleněné osoby, dobu nasazení jednotlivých osob pro určitou činnost v určitém místě.

Evidence nasazení se provádí velmi jednoduše v modulu Osoby ve formuláři konkrétní osoby. Platí to ovšem jen u osob, u nichž je vyplněno zařazení či specializace. Nespecializované a nezařazené osoby se nenasazují a jejich evidence se vede jen pro možnost kontaktu k nim (do objektů apod.). 9.7 Zprávy, informace, hlášení Nutnou podmínkou efektivního, rychlého a úplného řešení všech MU je dostatek včasných a úplných informací. Jedině na základě takových informací mohou příslušní činitelé rozhodovat o dalším postupu, nutných opatřeních, nasazování a odvolávání zdrojů a osob a řídit a koordinovat veškeré činnosti. Tok těchto potřebných informací lze zabezpečovat právě pomocí IS EMOFF. Každá z došlých a odeslaných zpráv je zde evidována a je tak také součástí protokolu o průběhu a řešení dané MU. Tak mohou být využitím IS EMOFF zabezpečovány: – Příjem a distribuce zpráv, – Organizace/koordinace řešení, – Příjem rozhodnutí nadřízených, – Distribuce rozhodnutí, pokynů a úkolů. Obecně jde zejména o tyto zprávy a informace : – zprávy z místa události (hlášení, informace, požadavky), – zprávy, informace a hlášení od nižších stupňů k vyšším, – rozkazy, nařízení a pokyny z vyšších řídících stupňů ke stupňům nižším.

9.8 Provádění opatření a stanovených postupů Pokud je systém EMOFF skutečně připraven, měl by obsahovat v modulu Opatření řadu předem připravených opatření s jednotlivými úkoly, kterými bude toto opatření prováděno. Obdobně v modulu SOP budou předem připraveny postupy jednotlivých činností územních a organizačních celků, orgánů, organizací, útvarů, jednotek, týmů i jednotlivců podle úrovně, na jaké je IS EMOFF používán. SOP pak obsahují postupné kroky vedoucí k cíli. Ke každému kroku by měl být zpracován konkrétní popis, jak daný krok provést. Záleží jen na zpracovateli a uživateli do jaké hloubky a jak opatření či SOP rozpracovat. Takto předem připravené postupy se při řešení MU použijí tak, že uživatel podle své pravomoci aktivuje potřebná opatření a SOP. Tyto aktivované dokumenty se zkopírují a automaticky přiřadí k názvu řešené události. U každého úkolu opatření či kroku SOP lze zadat začátek provádění a po jeho provedení i konec. Tak se čas začátku a konce dostane do řídícího záznamu události s údaji kdo zahájil a kdo ukončil. U těchto aktivovaných opatření i SOP lze úkoly a kroky podle potřeby a rozhodnutí přidávat. Úkoly a kroky opatření a SOP, které nejsou pro daný případ potřebné, či již nejsou aktuální se vypustí tak, že se začátek ani ukončení nezaznamená. Školící a učební texty

38


9.9 Obnova Obnova v podstatě zahrnuje souhrn opatření, úkolů a činností k uvedení postiženého území, sídelní jednotky či její části a objektu do přijatelného stavu. Pro obnovu mohou být připravena opatření i SOP předem a běžně zařazeny v obou modulech. Základním úkolem a podmínkou zahájení obnovy je zjištění stavu, ztrát, materiálních škod a jiných postižení. K evidenci těchto zjištěných podkladů je v IS EMOFF formulář Škody a ztráty. Do něho se zaznamenají všechny zjištěné/hlášené údaje o mrtvých, raněných, nezvěstných osobách, o ztrátách ubytování, poškození či zničení budov, technologických zařízeních, komunikací, infrastruktury. Na základě těchto údajů lze organizovat jednak prověření k účelům odškodňování, jednak práce a činnosti potřebné k obnově zásobování energiemi, vodou a potravinami, ostatními životními prostředky, spojení, cest, infrastruktury, technologických i ekonomických procesů a postupně všech funkcí řešeného celku. Podle konkrétních škod a narušení bude třeba předem připravený obsah opatření i SOP podstatně korigovat. Formulář Škody/ztráty se zpracuje takto: – Událost – zaznamená se název události ke které je záznam škod a ztrát přiřazen. – Název území, objektu – uvést co nejpřesnější název podle toho zda jde o územní celek, jeho část, či jde o objekt výrobní, obytný nebo prvek infrastruktury. – Druh území/objektu – z číselníku vybrat údaj, který nejlépe vystihuje druh tohoto území/objektu. – Poškozeno – uvede se co bylo postiženo. – Účel území/objektu – uvede se k čemu byl postižený celek určen. – Adresa – území, obec,část obce, ulice, ČP, ČO, PSČ. – Stupeň poškození – udává z číselníku zda byl celek zničen nebo do jaké míry poškozen těžce či lehce. – Použitelnost – udává z číselníku zda je celek dále použitelný či nikoli. – Vlastník/správce – uvede se organizace, která postižený celek spravuje či vlastní (např. u obce obecní úřad). – Odpovědná osoba – uvede se odpovědná osoby, se kterou budou vedena všechna další jednání. – Počet mrtvých – Počet nezvěstných – Počet raněných lehce, středně, těžce – Specifické druhy zranění – např. popáleniny, radiační ozáření, vše co vyžaduje zvlášť specializovanou lékařskou péči. – Počet osob bez přístřeší – Počet rodin bez přístřeší – Výše škod (předpoklad) s měnou – jedná se zpravidla o předběžný odhad, který je třeba prověřit, vede se zvláště pro účely odškodnění. – Výše škod zjištěná s měnou – skutečně zjištěná výše škody. – Zjistil – uvede se osoba odpovědná za správné zjištění škody (která zjištění prováděla). – Datum – datum provedení kontrola ke zjištění skutečné výše škody. – Vyřešení (text) – volným textem lze popsat způsob jak byly škody a ztráty řešeny (kým, co, kdy, jaké odškodnění, lhůty a další, vše s údaji kdo za jednotlivé věci odpovídá, či kdo je provedl). Školící a učební texty

39

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta – Přílohy – ke každému záznamu lze připojit další dokumenty způsobem popsaným v uživatelské příručce.

Po zjištění škod a ztrát se provádí celé další řešení obnovy stejně jako byla řešena MU, která škody způsobila, pomocí zpráv, opatření a SOP. Ovšem obnova je proces podstatně delší než prvotní řešení události. Je proto s tím třeba počítat a stanovit lhůty, kdy se bude s IS EMOFF pracovat, kdy předávat jednotlivé informace a rozhodnutí i osoby, které budou činnosti pomocí systému EMOFF zajišťovat a aktivovat předem.

10 Závěr

V dokumentu jsme rámcově probrali smysl a obsah práce se systémem EMOFF. Zaměřili jsme se zejména na jeho využití při jeho přípravě k nasazení na řídících místech ať státní správy, místní samosprávy, záchranných sborů, armády či ekonomických subjektů. Na závěr bychom rádi zdůraznili, že příprava i použití je výlučně v rukou uživatele a je pouze na něm, co ze systému EMOFF využije a bude používat. Věříme, že se IS EMOFF stane významným a nenahraditelným pomocníkem všech, kdo se řešením rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací zabývají.


40

EMOFF ŠKOLÍCÍ A UČEBNÍ TEXTY. příručka informačního systému na podporu krizového řízení EMOFF. České Budějovice 2007

Recommend Documents