ŘEMESLA V MATEŘSKÉ ŠKOLE – ZVYKOSLOVÍ A OBŘADY
JARO
1
Vzdělávací centrum v Turnově – 2015 – Mgr. Tereza Nemeth, Mgr. Jana Válková Střílková
ŘEMESLA V MATEŘSKÉ ŠKOLE JARNÍ ZVYKOSLOVÍ A OBŘADY
MASOPUST / 17. 2. – 22. 2. 2015 Masopust je svátek podobný karnevalu. O masopustu měl člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle, proto Masopust tradičně zahajovala zabijačka. Podle tradice půst trvá 6 nedělí, tj. 40 dní do Velikonoc do Božího hodu. Velikonoce začínají 1.neděli po úplňku okolo Božího hodu.
VYNÁŠENÍ SMRTI - jarní rovnodennost / sobota 21. 3. 2015 OBŘAD A LIDOVÁ MAGIE: Smrtka je naražena na dřevěnou hůl a nesena za obec, kde je spálena a hořící svržena do řeky, která ji má odnést pryč. Tím symbolicky končí zima a začíná jaro s létem. OBŘADNÍ PŘEDMĚT: Mařena, Morana, Smrtka, Smrtholka – slámou vycpaná figurína až lidské velikosti oděna do ženského šatu a zdobena vyfouklými vajíčky a prázdnými ulitami / symbol smůly, prázdnoty, smrti /. ZVYKOSLOVNÝ PŘEDMĚT: Líto – na větvičku smrku nebo břízy jsou navlečeny vyfouknutá vajíčka, pestré papírky a pentle; špička stromku je svázána mašlí a dozdobena figurkou; líto je pak vsazeno do květináče, bochánku nebo svázáno; na obchůzce děvčat po vsi je věnováno na koledě. PRANOSTIKY: Zima je trýzeň, jaro je přízeň. Kdo na jaře otálí, v zimě zapláče.
VELIKONOCE / čtvrtek 2. 4. - pondělí 6. 4. 2015 Velikonoční svátky patří k nejstarším křesťanským svátkům a patří k pohyblivým svátkům. Oslavují vzkříšení Ježíše Krista. Slaví se vždy jako první neděle po prvním jarním úplňku. Velikonoce navazují na šest týdnů postního období, od popeleční středy do božího hodu velikonočního. V období půstu má docházet k očištění od hříchů, půst je doba rozjímání, lidé chodili častěji do kostela. Z oděvu zmizí pestré zástěry a šátky, stuhy; ze stolů pak maso, škvarky a pečivo. Zároveň mají velikonoční svátky mnohem starší tradici. Člověk byl v minulosti mnohem více svázán s přírodou, závisela na ní jeho obživa. Slunce bylo symbolem životodárné síly a bylo oslavováno všemi národy a starověkými kulturami - jaro přináší slunce a nový život. Jarní období znamenalo konec dlouhé zimy a počátek nového léta – a s tím souvisely přirozeně oslavy, obřady a zvykosloví zajišťující dobrou úrodu a nové přírůstky ve stájích a v chlévě a prosperující domácnost a hospodářství. Poslední postní neděle před velikonocemi je Květná neděle./ symbol: vjezd Krista do Jeruzaléma./. V kostele se světily ratolesti – nejčastěji kočičky / symbol jara - jíva/. Posvěcené větvičky v představách lidí nabyly magickou moc a chránily je i před zlými silami a nemocemi. Zastrkávaly se ve světnicích za rámy oken, do květináčů, dveří, za svaté obrázky. Hospodář je dal do chléva, aby byl chráněn od nemocí, do sadů, aby byla hojnost ovoce. Na pole, aby byla bohatá úroda a nepřišlo krupobití. Pokud se snědly tři pupence svěcených kočiček – dotyčný netrpěl bolestmi v krku a byl po celý rok zdráv. 2
Pondělí 30. 3. 2015 – MODRÉ
PONDĚLÍ
Po postních nedělích přichází pašijový týden (svatý či veliký, anabáze týdne Kristova života – od příjezdu do Jeruzaléma, Ukřižování a Zmrtvýchvstání). Jídelníček se stále omezoval a vrcholil půst.
Úterý 31. 3. 2015 – ŠEDIVÉ Středa 1. 4. 2015 –
ÚTERÝ
ŠKAREDÁ STŘEDA
Teprve ve středu započaly ve staveních přípravy - veškerý čas se věnoval úklidu. Čistila se kamna, vymetaly komíny, bílila se světnice, protože to byly špinavé práce – odtud název Škaredá středa; též také podle Jidáše, který se škaredě usmíval na Krista. OBŘAD A LIDOVÁ MAGIE: úklid domu a sklepů; pečení jidášského pečiva pomazaného medem jako ochrana před uštknutím či štípnutím hmyzu. RČENÍ, PRANOSTIKY: Kdo na škaredou středu škaredí, škaredí se celý rok. Kdo dnes sní Jidáše potřeného medem,je uchráněn před uštknutím hadů a žihadly vos. OBŘADNÍ PŘEDMĚT: jidášské pečivo – kynuté pečivo kroucené do osmičky, nebo připomíná figurku jidáše či smotané do tvaru šnečí ulity. HRY A
AKTIVITY: hra na hrozný škleb – foto/ soutěž hra na nejmilejší obličejík - / soutěž Jidáš – hra na babu hra na HAVĚŤ - hady, vosy, pavouky/ škatulata batolata pohyb havěti
Čtvrtek 2. 4. 2015 – ZELENÝ
ČTVRTEK
V liturgickém kalendáři je to den radosti i žalu. Připomíná se Poslední večeří Páně, odchod Krista na Olivetskou horu, jeho zatčení a následně jeho odsouzení k smrti ukřižováním. Na zelený čtvrtek mají hospodyně přivstat, znovu provést úklid, smetí se odnášelo co nejdále od domu, aby se v domu nedržela havěť. Ochranou před nemocemi je omytí studenou vodou než vyjde slunce. OBŘADNÍ PŘEDMĚT, RITUÁL A OSLAVA: jidášské pečivo – z kynutého těsta ve tvaru postavy nebo šneků či kroucených tvarů; beránek – symbol oběti JK /Poslední večeře Páně je připomínkou vysvobození Izraelců z egyptského zajetí. Na oslavu osvobození obětovali Izraelci na tento svátek beránka a Ježíš, protože byl obětován, aby vysvobodil lidstvo z područí hříchů, tak je také nazývám ,,Beránkem božím“. / Zelený čtvrtek - zelená barva byla barvou roucha užívaného ten den v kostele, tento den se musí jíst pouze zelená strava / špenát, zelí, hrách, jarní byliny/. Velikonočním jídlem byla také sladká kaše s medem. Řehtačky - Zvony v kostele zvoní na mši naposledy, do neděle utichají, říká se, že „odletěli do Říma“, od tohoto dne se zvučí a rachtá řehtačkami, klapačkami. Obchůzku s řehtačkami a svoláváním lidí do kostela zajišťují děti. Tentýž den se taktéž honil po vsi Jidáš / dospívající chlapec oděný do 3
slaměného kožichu, který vyběhne po bohoslužbě od kostela a je pak dětmi pronásledován až za obec. Proradného Jidáše pak zastupuje vycpaný slaměný panák, který je téhož dne upálen a obec očištěna od hříchu. Umývání ve studené vodě, umývání ranní rosou a umývání nohou starcům – starý obřad, který provádí církevní hodnostáři dodnes. RČENÍ, PRANOSTIKY: Kdo na Zelený čtvrtek smetí spálí, hodí přes plot nebo vynese na rozcestí, pustí jeho stavení hmyz a myši. Kdo si zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho peníze držet celý rok. HRY A
AKTIVITY: Velký úklid – Kimova hra zvony v Římě – Zvuková barikáda kaskádové zvonění BIM-BAM Zelená! / místa si vymění ti,... / Co všechno je zelené – VV aktivita zaměř. na zelená přírodní barviva, apod./ zelený jazyk - potravinářské barvivo
pátek 3. 4. 2015 – VELKÝ
PÁTEK
Velký pátek je po štědrém dnu v obřadním roce vnímán jako nejbohatší den na různé obyčeje a pověrečné praktiky – očištěním těla od nečistých sil a nemocí, omytím či koupáním v proudící vodě – v potoce či říčce a to do chvíle, než se jí dotkly první paprsky slunce. S velkým pátkem byla spojena i magická síla země, kde se země otevře a vydává poklady, chudého a poctivého člověka obdaruje, otvírají se hroby, objevují se bytosti jako vodník, víly. Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. LEGENDY A LIDOVÁ MAGIE: Tento den se otevírají hroby, skály a jeskyně v podzemí a země tak odkrývá své poklady a bohatství. OBŘADNÍ PŘEDMĚT A OSLAVA: Rituál ranní lázně ve studené vodě – načerpání blahodárné síly přírody. PRANOSTIKY: Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý
HRY A
AKTIVITY: Poklad / Kimova hra Otužilost velkého mistra / reflexní masáž Brrrrrr – Němá barikáda / Kaskáda
sobota 4. 4. 2015 – BÍLÁ
SOBOTA
Ježíš je pochován v hrobě.
neděle 5. 4. 2015 – 4
VELIKONOČNÍ NEDĚLE – Boží hod
Nastalo zemětřesení. Ježíš vstal z mrtvých, zázrak vzkříšení a nového života po smrti je hlavní myšlenkou křesťanské víry. Hrob Ježíše je prázdný, zůstalo jen turínské plátno.
OBŘADNÍ PŘEDMĚT A OSLAVA: Jízda na koních – pole, svěcené kříže; chodníčky lásky vysypané k domu své milé. HRY A
AKTIVITY: Turínské plátno – izotop uhlíku / hledá NASA Zmrtvýchvstání - jako pírko Opičky nevidím, neslyším, nemluvím/ Molekuly Zemětřesení / dupání, dunění, rámus / Cvičení na vybití energie
pondělí 6. 4. 2015 – VELIKONOČNÍ
PONDĚLÍ
Oslava vzkříšení Ježíše Krista. OBŘADNÍ PŘEDMĚT A OSLAVA: Zajíček, kuřátka - symboly nového života - mláďátka Kraslice – Zdobení vajec patřilo k úkolům hospodyně a děvčat. Děvčata zdobí kraslice a věnují je chlapcům- koledníkům. Na koho si děvče myslí, tomu dá svou kraslici, chlapec ji pak z letní poutě má za kraslici donést perníkové srdce. Velikonočními barvami byly červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá. Tyto barvy se totiž daly snadno získat z přírodních zdrojů. Nejčastěji užívanou barvou byla červená, která symbolizuje lásku a život a podle pověr ochraňuje před zlými démony. Přírodní barviva: ŽLUTÁ – odvar z cibulových slupek, šafrán, ovesná sláma ČERVENÁ – odvar ze slupek z červené cibule a octa, červeného zelí nebo šťávy z červené řepy ČERVENOHNĚDÁ – hustý odvar z cibulových slupek SVĚTLE ZELENÁ – lipový květ, kmín, mladé obilí, barvínek, šťovík TMAVĚ ZELENÁ – mladé žito, voda ze špenátu, odvar z olšové kůry HNĚDÁ – odvar z dubové nebo olšové kůry, odvar z cibulových slupek, černý čaj ČERNÁ – roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků nebo železa Pomlázka - v lidové tradici je pondělí nejvýznamnějším dnem Velikonoc. Je to den spojený s pomlázkou a hodováním. První pomlázka byla pomlázka tzv. rodičovská, kdy vyšlehaly hospodyně nejprve všechny členy v domácnosti. Poté následovala pomlázka maličkých, kdy chodily děti šlehat své kmotry a babičky a pak následovala pomlázka dospělé mládeže. Ta se konala v noci z neděle na pondělí anebo v pondělí časně ráno. Chlapec, který přišel první do domu, dostal největší výslužku a jeho pomlázkou vyšlehala hospodyně všechno domácí zvířectvo, aby se „pomladilo“. Plést pomlázku musel umět každý muž. Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3-12) se vplétala červená stuha. V pomlázce se ukrývá síla, vitalita a zdraví,proto mají být všichni vyšleháni. Pozn. V úterý následovala tzv. babská pomlázka, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům. Beránek – pečivo z piškotového těsta - podobenství oběti Ježíše. Mazanec – bochánek – základem těsta mazance jsou především vejce, končí tím doba půstu a začíná veselí 5
Koleda: VELIKONOČNÍ KOLEDA Panímámo zlatičká, darujte nám VAJÍČKA. Nedáte-li vajíčka, uteče vám SLEPIČKA! Do horního rybníka a z RYBNÍKA do louže, kdo jí odtud pomůže? Koleda, koleda, proutek z VRBY , mlsný JAZÝČEK mě svrbí. Koleda, koleda HOLOUBEK, Dejte mi něco NA ZOUBEK. Ben, ben, ben, blechy VEN, a VAJÍČKA do košíčka sem! HRY A AKTIVITY: rytmická cvičení – koledy / Kapka vody
FILIPOJAKUBSKÁ NOC / čtvrtek 30. 4. – pátek 1. 5. 2015 Rej čarodějnic a pálení čarodějnic je hluboce zakořeněný lidový obřad. Tu noc mají údajně zlé síly větší moc než jindy, planou ohně na kopcích – a oheň přináší očistu. Čarodějnice neboli bosorky představují zlé bytosti, které z nebe sestupují na zem a představují ďábelské zlo, které láká lidi na scestí. OBŘADNÍ PŘEDMĚT: ochranné kříže, magické kruhy v písku kolem ohně; ochranu chléva zajišťovaly drny a zelené ratolesti a svěcené kočičky, slámou vycpaná figurína čarodějnice je na ohňové hranici upálena /koště z březových větví/. PRANOSTIKY: Filipojakubská chladna jsou pro sady a zahrady zrádná.
MÁJ / pátek 1. 5. 2015 OBŘADNÍ PŘEDMĚT: Májky - stavění májek na návsi – vztyčení osekaného oloupaného kmene smrku nebo břízy, špička větvoví je vynechána, pod ní zavěšený věnec s pentlemi; na májky šplhají chlapci, aby získali trofeje zavěšené na špičce, též docházelo k loupení májky ze sousední vesnice; vsazená májka před domem dívky, kterou mládenec miluje, značí jeho lásku; taneční zábavy organizuje mládež a často se pořádají veselky.
6
SV. FLORIÁN / pondělí 4. 5. 2015 VÝZNAM FLORIÁNA Lidé si velmi považovali tohoto patrona, který chránil stavení před požárem a bleskem. Požár byla jedna z nejčastějších pohrom na vsi i ve městě. Svatý Florián je zobrazený jako římský voják s helmou na hlavě a s vědrem v ruce, polévající vodou hořící kostel. Byl oblíbeným námětem lidových řezbářů a malířů. Florián se objevoval na obrázcích na skle, které se věšely na čestné místo světnice- do rohu nad stůl. Meteorologicky se Florian řadí k Železným mužům: Pankrác, Servác, Bonifác a výjimku potvrzuje žena Žofie – ochlazení na tyto svátky bývá markantní. OBŘADNÍ MAGIE: oběť ohni, trochu ze všeho jídla ze štědrovečerního stolu se obětuje ohni. PRANOSTIKY: Déšť svatého Floriána je ohňová rána. Na svatého Floriána otvírá se pastvin brána. ATRIBUTY: vědro, římský vojenský úbor
SV. JAN NEPOMUCKÝ / sobota 16. 5. 2015 LEGENDA Jan byl koncem 14. století kanovníkem kapituly u sv. Víta a v té době se dostal do centra politického boje mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. V tomto sporu šlo především o moc a obsazení úřadů. Jako odvetu na arcibiskupovo jednání - vynechání krále z výběru nového opata a uvalení klatby na královské úředníky, nechal Václav IV. pronásledovat a zajmout arcibiskupovy spolupracovníky, tak byl Jan Nepomucký zajat a odsouzen k smrti. 20. března roku 1393 byl svržen z Karlova mostu do Vltavy. Místo je dodnes označeno červenou mramorovou deskou. ATRIBUTY: jazyk, 5 hvězd, ratolest PRANOSTIKY: Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku.
7
