železnice_město_architektura
7. ročník odborné konference
3. 6. 2015
www.krizovatkyarchitektury.cz
KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY | železnice_město_architektura 3. 6. 2015 | Hlavní nádraží v Praze „V srpnu 1845 vjel do Prahy první vlak. A v následujících desetiletích železnice zásadním způsobem ovlivnila města, hospodářství i životy lidí. O 170 let později jsou ovšem nádraží i celé tratě opouštěny, jiné se transformují do nové podoby nebo se převádějí do majetku obcí. Má železnice ještě i dnes potenciál ovlivňovat ekonomický i sociální život tak, jako ve svých počátcích?“
Tomáš Šenberger
PROGRAMOVÁ RADA Předseda prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger | proděkan FSv ČVUT v Praze Členové PhDr. Anna Matoušková | náměstkyně ministra kultury Mgr. Karel Ksandr | generální ředitel NTM Mgr. Květa Vitvarová | Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D. | FSv ČVUT v Praze, kARek architektonický ateliér Ing. Petr Prokeš | České dráhy, a.s. JUDr. Petr Bým | šéfredaktor Stavebního fóra
ZAHÁJENÍ | BLOK I a BLOK II
MODERÁTOR: Petr Král, ČRo - Radiožurnál
ZAHÁJENÍ KONFERENCE PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury Mgr. František Bureš, MBA, LL.M., člen představenstva Českých drah Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele Odboru územního plánování, MMR
BLOK I ŽELEZNICE: HISTORICKÝ EXKURZ
JAK ŽELEZNICE ZASÁHLY DO VÝVOJE MĚST Mgr. Michal Novotný, ředitel Železničního muzea NTM PRINCIPY A VÝCHODISKA PRÁVNÍ OCHRANY ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., ředitel Odboru památkové péče, MK ŽELEZNICE JAKO SOUČÁST KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Mgr. Alena Borovcová, Ph.D., Metodické centrum technických památek a průmyslového dědictví územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě NÁDRAŽÍ HAVÍŘOV, NÁDRAŽÍ VÍTKOVICE: DVA RŮZNÉ OSUDY Ing. arch. Jiří Kugl, FSv ČVUT v Praze Ing. arch. Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ – diskusní příspěvek
BLOK II ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA: CO A JAK CHRÁNIT?
KOŘENOV: OBNOVA TOPÍRNY Ing. Petr Prokeš, ředitel o.p.s. Železniční společnost Tanvald
BLOK III a BLOK IV AKTUÁLNÍ SITUACE Mgr. Ing. Jan Krofta, ředitel kanceláře úseku pro techniku, servis a majetek, České dráhy, a.s. PERSPEKTIVY NÁDRAŽÍ NA ČESKÉ ŽELEZNICI Tomáš Drmola, MBA, náměstek generálního ředitele pro správu majetku, SŽDC HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V PRAZE: REVITALIZACE ŽELEZNIČNÍ STANICE Ing. Libor Martínek, hlavní inženýr projektu, METROPROJEKT Praha a.s. ŽELEZNIČNÍ EXPOZICE NTM V BÝVALÉM LOKOMOTIVNÍM DEPU NA MASARYKOVĚ NÁDRAŽÍ V PRAZE Mgr. Karel Ksandr, generální ředitel NTM OBEC - ŽELEZNICE - NÁDRAŽÍ JINDŘICHOHRADECKÉ ÚZKOKOLEJKY, HISTORIE A SOUČASNÝ TURISTICKÝ POTENCIÁL PhDr. Pavel Matlas, Ph.D., Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. SPOLUPRÁCE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ A ČESKÝCH DRAH Ing. arch. Aleš Holý, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje, Město Uherské Hradiště
BLOK III NÁDRAŽÍ PRO XXI. STOLETÍ
ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ ROZVOJ Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele Odboru územního plánování, MMR HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V BRNĚ: RELOKACE A JEJÍ URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna pro oblast sociálně-kulturní, radní MASARYKOVO NÁDRAŽÍ V PRAZE: PAMÁTKA, DOPRAVA, KOMERCE Ing. Petr Palička, výkonný ředitel, Penta Investments MOŽNOSTI ROZVOJE: ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY, ZKUŠENOSTI Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D., FSv ČVUT v Praze
BLOK IV MĚSTO A KOLEJE: URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI
František Bureš, ČD
DOPROVODNÝ PROGRAM PROHLÍDKA VLÁDNÍHO SALONKU ČD Vládní salonek navržený Josefem Fantou zkraje 20. století se exkluzivně stal místem, kam vedle prezidentů či korunovaných hlav tentokrát zavítali účastníci konference, aby se nejen kochali secesním interiérem, ale rovněž společně poobědvali.
VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ FSV ČVUT V PRAZE Výstava předdiplomních projektů studentů Katedry architektury řešící oblast nákladového nádraží na Žižkově a nádraží v Kolíně.
VERNISÁŽ VÝSTAVY 170 LET ŽELEZNICE V PRAZE | 18.00 HOD. NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Výstava v dopravní hale vznikla v souvislosti se 170. výročím příjezdu prvního vlaku do Prahy na dnešní Masarykovo nádraží. Výstava nabízí průřez historií celého železničního uzlu Praha a je doplněna unikátními modely vlaků ze stavebnice Merkur. Vernisáž výstavy zahájil generální ředitel NTM Karel Ksandr a náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková.
NA KONFERENCI ZAZNĚLO NEŠŤASTNÁ NÁDRAŽÍ ANEB NA ŽELEZNICI (NE)DĚJOU SE VĚCI Česko má více než 1200 nádražních budov. Mnohé z nich – vzhledem k proměně provozu na železnici – už svému původnímu účelu nemohou sloužit. Zjevně šance pro investice – ve městech jsou totiž nádražní budovy obvykle v centru nebo na hlavní městské komunikaci. Pro smysluplné projekty veřejného sektoru nebo development jsou tak jako stvořená. Realita je – bohužel a naneštěstí – naprosto jiná. Nelze říci, že by se dnes o už nefunkční nádraží nikdo nestaral. Hodně práce na tomto poli udělalo bienále Industriální stopy stejně jako Benjamin Fragner a jeho VCPD, starají se památkáři i občanské iniciativy. Občas tyto aktivity mají i praktické dopady, v poslední době například záchranu pozoruhodného nádraží v Havířově před demolicí. Najít nové funkce pro „přebytečná“ nádraží ale musí někdo jiný, to je věcí Českých drah (ČD), Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), státních institucí (ministerstvo dopravy, pro místní rozvoj či průmyslu a obchodu) a samozřejmě také samotných obcí. Právě na těchto místech by se měly rodit smysluplné projekty konverze – buď jako přímá veřejná investice nebo v podobě vytvoření prostoru pro investice soukromé. To se ovšem neděje. S jedinou výjimkou.
DROBEČEK ÚSPĚCHU Před lety do Česka s velkým halasem vstoupila Grandi Stazioni, italská developerská firma, jejíž specializaci signalizuje už samotné její jméno. Za asistence ČD se rozmáchla skutečně velkoryse: po kompletní rekonstrukci a revitalizaci pražského Wilsonova/Hlavního nádraží měla přijít na řadu nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních a pak – věřilo se – to bude pokračovat dále. Postupem doby se ale tyto plány rozpustily v nelítostné ekonomické realitě. Zbyla jen dnes už dokončená (a v zásadě zdařilá) rekonstrukce hlavní haly Wilsonova nádraží, když ovšem na zásadní opravu stále čeká původní Fantova budova. Co se vlastně stalo, nikdo neví, ani Italové, ani dráhy nejsou příliš sdílné. Od majitele, tedy ČD, na konferenci zaznělo alespoň, že „snad“ do roku 2017. Nebo 2018. Nebo ještě později.
CO S TÍM? ČD dnes spravují přes 1100 nádražních budov, na údržbu toho všeho, natož pak na konverzi nevyužitých nádraží dráhy prostě nemají ani peníze, ani energii. A navíc by měla nádraží být převedena do majetku SŽDC.
JEN VEDLE NÁDRAŽÍ Nešikovná legislativa ale není hlavní bariérou řešení „nádražního“ problému, ta je jinde. Už jmenovaní systémoví hráči, jeho předpokládaní řešitelé, se bohužel k ničemu nemají. Zbývá sektor soukromý a občanský. Ten druhý ovšem má manévrovací prostor značně limitovaný. Může zabránit té či oné demolici jako třeba nedávno v Havířově (což ovšem není konverze), v praktické rovině má ale sílu jen na malé projekty. Například Železniční sdružení Tanvald s pomocí norských fondů zachraňuje topírnu ozubnicové dráhy v Kořenově a nejspíš se mu to podaří. Soukromý sektor, typicky developer, by zase u velkorysejších projektů potřeboval spolupráci toho veřejného. Ve Vídni i jinde jsou hybateli revitalizačních nádražních projektů obec a majitel, tedy dráhy samotné, kteří ho připraví a naplánují. Samotná realizace obvykle zůstává na soukromých investorech, kteří jsou do projektu implementováni prostřednictvím společného podniku. V Česku to z výše uvedených i jiných příčin nejde – trefně to vyjádřil Petr Palička ze společnosti Penta Investments: U nás je možné stavět jen VEDLE nádraží! ČD leckterá nádraží nabízejí k prodeji, k mání je dnes třeba bývalá výpravní budova v Domažlicích za tři miliony korun. To je snad jediná cesta k využití alespoň části potenciálu sociálního i ekonomického, který mnohé nádražní budovy nepochybně mají.
MOŽNÉ JE VŠECHNO Na konferenci Křižovatky architektury byly – jako vždy s lítostivými úsměvy – prezentovány mnohé příklady revitalizace velkých, ale hlavně malých, možno říci „okresních“ nádraží v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Obvykle se pro ně našlo nové využití v podobě knihoven, malých koncertních a výstavních sálů, obchodů nebo restaurací, a to často s pokračujícím železničním provozem. Možností je jistě bezpočet. Jednu – stejně vizionářskou, jako utopickou – prezentoval nedávno Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea, jako „pražskou muzejní stezku“. Ta by začínala v historické budově Národní muzea, pokračovala v jeho nových prostorách, pak ve Fantově nádražní budově, odkud by návštěvník pokračoval do železniční expozice NTM na Masarykově nádraží, dále do městského muzea na Florenci a skončil by ve Vojenském muzeu pod Vítkovem. To by ovšem pro švarné mládence, zaměstnané na dráze, jimž se zatím Fantova secese rozpadá pod rukama, bylo asi zcela nestravitelné sousto. Petr Bým, šéfredaktor Stavebního fóra
ŘEKLI O NÁS
Anna Matoušková, MK ČR
Naděžda Goryczková, NPÚ
„Letošní „Křižovatky architektury“ již posedmé přesvědčily širokou odbornou i zainteresovanou veřejnost o tom, že hlavní pořadatel konference - Společnost ABF, a.s., disponuje velice cennou devizou, kterou je léty působnosti vybudovaná široká síť vztahů a mimořádná schopnost nové vztahy přinášející synergie vytvářet. Byť je pořádání konference pro firmu doplňkovou činností, má tato aktivita díky využití oné komparativní výhody mimořádnou kvalitu a tím i význam. Křižovatky architektury je tak možno v rámci konferenčního dění na našem území považovat za ojedinělý počin nejen pro uplatnění mezioborového a interinstitucionálního přístupu a volbu opravdu „žhavých“ témat, ale též pro sedmiletou kontinuitu s trvale vysokým standardem odborné i organizačně logistické stránky počinu. Ministerstvo si velice váží spolupráce s ABF, a.s. a oceňuje to, že může participovat na tomto konferenčním projektu. Letošní téma soustřeďující se na architektonické a urbanistické aspekty železniční infrastruktury bylo z pohledu našeho resortu více než aktuální. Stačí připomenout několik medializovaných řízení o prohlášení některých prvků železniční infrastruktury za kulturní památky vedených naším úřadem v posledních letech. Železnice se od poloviny 19. století zásadním způsobem podílela na dějinném vývoji českých zemí a také se velice čitelně vepsala do tváře naší krajiny městské i venkovské. Železnice je širokou veřejností vnímána nejen jako důležitý ekonomický faktor, ale svým způsobem také kulturní fenomén. Železnice je nedílnou součástí naší minulosti i našeho kulturního dědictví. Tento fakt, jemuž společnost přikládá v jistých periodách větší či menší váhu, klade před Ministerstvo kultury a celý systém státní památkové péče, zejména v posledních letech, mnoho koncepčních a metodických otázek. Stačí vyslovit tři nejzásadnější: Jak dále postupovat při rozšiřování segmentu železniční infrastruktury v památkovém fondu ČR? Jak oživit tyto památky? Jak o ně pečovat a jak je zprostředkovávat veřejnosti? Při bližším pohledu na program letošních Křižovatek v konfrontaci s těmito otázkami každý pochopí, proč jsme za široké mezioborové otevření tematiky velmi rádi. Jsem přesvědčena, že stejně tak jako v předchozích letech najdou poznatky z konference svoji rezonanci i v naší památkářské praxi. Ohlédnutí za letošními Křižovatkami nemůže opominout poděkování programové radě a jejímu předsedovi, všem přednášejícím i účastníkům a samozřejmě také organizátorovi. Těšíme se na spolupráci při přípravě dalšího ročníku Křižovatek architektury.“ Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury „Bylo mi ctí se Vaší konference zúčastnit, byla perfektně zorganizovaná, tematicky velmi aktuální, zajímavá a užitečná a mě osobně to skutečně bavilo.“ Aleš Holý, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje, Městský úřad Uherské Hradiště „Děkuji za milou spolupráci a perfektní organizaci.“ Tomáš Šenberger, proděkan FSv ČVUT v Praze „Bylo nám potěšením být hlavním mediálním partnerem konference. A rádi jím budeme i příští rok.“ Ivan Ryšavý, šéfredaktor, odborný měsíčník Moderní obec „Mnohokrát srdečně děkuji za úžasnou spolupráci s Vámi a Vaši profesionální přípravu celé konference a těším se někdy v budoucnu na další spolupráci.“ Karel Hájek, FSv ČVUT v Praze, kARek architektonický ateliér
Karel Ksandr, NTM
„Děkujeme za pozvání, zajímavý zážitek v noblesním prostředí i skvělý oběd.“ Olga Koníčková, šéfredaktorka www.kulturaok-eu.cz
MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Mediální kampaň probíhala na stránkách odborných titulů a odborných webových portálů. Celkem bylo publikováno více než 50 mediálních výstupů. Do Kulturního sálu Hlavního nádraží v Praze přišlo diskutovat na 120 účastníků. NEŠŤASTNÁ NÁDRAŽÍ
7Ý[WZrOBCÎELZrP[OÃNFOÎ
KONFERENCE
n OZNÁMENÍ
MŽP dá 50 milionů na rozvoj pro obce v národních parcích Ministerstvo životního prostředí otevřelo dotační program pro obce a správy národních parků na podporu rozvoje infrastruktury, environmentálního vzdělávání, ekologické dopravy apod. Letos mají zájemci o dotaci k dispozici celkem 50 milionů Kč. Státní fond životního prostředí ČR bude žádosti s návrhy projektů přijímat poštou nebo přímo v podatelně až do 30. září 2015. Program, který je přímo zaměřený na rozvoj obcí ležících na území národních parků, funguje už od roku 2010 a ministerstvo na něj za tu dobu poskytlo už 180 milionů korun. Nyní nabízí na ekologické projekty obcí dalších 50 milionů. S ohledem na proběhlá jednání ke spuštění letošní výzvy programu i se zástupci národních parků se dá očekávat, že zájem o dotaci bude velký, žadatelé by tedy s podáním žádosti podle ministra Richarda Brabce rozhodně neměli dlouho váhat. Připomeňme si, že v minulosti byl v tomto programu určeném pro obce či správy národních parků díky dotaci téměř 1,5 milionu zajištěn např. provoz návštěvnického a informačního centra v Domě Českého Švýcarska. Obec Dolní Dvůr v Krkonošském národním parku zase získala podporu přes půl milionu korun na intenzifikaci ČOV ke stabilizaci procesu biologického čištění odpadních vod a zlepšení účinku jejich čištění. Šumavská obec Srní si za příspěvek téměř čtvrt milionu Kč nechala vysadit nové dřeviny a ošetřit ty staré podél pěší zóny a nové silnice. Správa NP Šumava díky téměř milionové dotaci zajistila programy pro veřejnost a návštěvníky spojené s 20. výročím založení parku.
odborné webové portály
ANEB NA ŽELEZNICI (NE)DĚJOU SE VĚCI
V pořadí už 4. výzva programu se zaměřuje na projekty na podporu ekologicky přátelské infrastruktury a vybavenosti obcí, jež zahrnuje i úpravu zeleně, a to s cílem zajistit její ekosystémovou funkci a udržitelnost. Dále se podpora týká projektů na zlepšení a podporu environmentálního vzdělávání a výchovy, která má za cíl zlepšit znalosti široké veřejnosti a žáků všech stupňů škol o přírodních hodnotách daného regionu v národním parku. Dotace je možné žádat i na podporu ekologicky příznivé dopravy v národních parcích, snížení tzv. světelného znečištění, kterým trpí ptactvo, nebo na zpracování dokumentů a studií pro územní plánování v obcích národních parků, zaměřených na zachování a ochranu krajinného rázu.
V srpnu 1845 vjel do Prahy první vlak. A v následujících desetiletích železnice zásadním způsobem ovlivnila města, hospodářství i životy lidí. O 170 let později jsou ovšem nádraží i celé tratě opouštěny, jiné se transformují do nové podoby nebo se převádějí do majetku obcí. Má železnice ještě i dnes potenciál ovlivňovat ekonomický i sociální život tak, jako ve svých počátcích?
3. 6. 2015 HLAVNÍ NÁDRAŽÍ PRAHA
železnice _město _architektura on-line registrace:
Na 7. ročníku konference vystoupí např.: Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Karel Ksandr, generální ředitel NTM Tomáš Drmola, náměstek pro správu majetku SŽDC Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna Petr Palička, Penta Investments železnice jako fenomén rozvoje měst a obcí co železnice městům dala, co vzala a co jim vrací zpět památková ochrana železniční infrastruktury nádraží pro XXI. století
Cílem již 7. ročníku konference Křižovatky architektury je otevřít diskusi na téma dopadu vlivu železnice na urbanismus města vs. vracení ploch zpět městům a hledání nové funkce. Téma konference navazuje na výročí 170 let příjezdu prvního vlaku do Prahy a oslavy železnice po ČR. Česko má více než 1200 nádražních budov, z nichž mnohé již svému původnímu neslouží. Zjevně šance pro investice – ve městech jsou totiž nádražní budovy obvykle v centru nebo na hlavní městské komunikaci. Pro smysluplné projekty veřejného sektoru nebo development jsou tak jako stvořená. Realita je bohužel naprosto jiná. Nelze říci, že by se dnes o už nefunkční nádraží nikdo nestaral. Hodně práce na tomto poli udělal například Benjamin Fragner a jeho VCPD, starají se památkáři i občanské iniciativy. Občas tyto aktivity mají i praktické dopady, například nedávnou záchranu pozoruhodného nádraží v Havířově před demolicí. Najít nové funkce pro „přebytečná“ nádraží je ale věcí Českých drah, Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), státních institucí (ministerstva dopravy, pro místní rozvoj či průmyslu a obchodu) a samotných obcí. Měly by se rodit smysluplné projekty konverze – buď jako přímá veřejná investice nebo v podobě vytvoření prostoru pro investice soukromé. To se ovšem neděje. S jedinou výjimkou. Drobeček úspěchu Před lety do Česka s velkým halasem vstoupila zahraniční developerská firma, která se za asistence ČD rozmáchla skutečně velkoryse: po
Projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury.
www.krizovatkyarchitektury.cz
HLAVNÍ PARTNER:
PARTNEŘI:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
ZÁŠTITA:
ORGANIZÁTOR:
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
SPRÁVA A ROZVOJ
Architektura, železnice, město… O čem bude červnová konference Křižovatky architektury? Dopadu vlivu železnice na urbanismus měst versus vracení ploch zpět městům a hledání nové funkce se bude 3. června v Praze zabývat letošní konference Křižovatky architektury 2015.
J
ak připomíná předseda její programové rady prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, už v 19. století zásadně ovlivnila expanzi průmyslu, nebývalý rozvoj sídel včetně architektury a následně i životy lidí.
OTÁZKY, NA NĚŽ HLEDEJME ODPOVĚDI Počítač a vynález internetu, který stejným způsobem ignoruje hranice, politická uspořádání i zeměpisnou situaci, mění společnost podobně rychle a nekontrolovaně, jak se o to zasloužila železnice ve druhé polovině 19. století. Také kvůli těmto přicházejícím změnám se mění nároky kladené dnešní společností na železniční dopravu. Zvyšuje se rychlost a cestovní komfort, zmenšují se naopak požadavky na plošný rozsah staveb a zařízení pro dopravu. »Nádraží i celé tratě jsou opouštěny, jiné se přestavují a do té doby rozsáhlé drážní plochy se vracejí zpět městu. Jak s nimi nakládat? Jak se vypořádat s jejich kulturním odkazem? A má železnice stále potenciál ovlivnit život stejně, jako to měla na svém počátku?« klade otázky profesor Šenberger.
odborné tituly
NA ČEM VÁZNE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Železniční infrastruktuře v kontextu územního rozvoje se na konferenci bude věnovat 1. náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Ing. Klára Dostálová. V rámci územního plánování se mj. vymezují i plochy a koridory pro umístění jednotlivých záměrů také z oblasti železniční dopravy, přičemž platí hierarchická posloupnost závazných nástrojů územního plánování od celostátního dokumentu, jímž je politika územního rozvoje, přes krajské zásady územního rozvoje až po územní plány jednotlivých obcí.
květen 2015
HLAVNÍ PARTNEŘI:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
PARTNEŘI:
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:
Přitom však podle Kláry Dostálové často dochází k problémům, protože ze strany orgánů, jež mají dopravní infrastrukturu obecně ve své kompetenci, chybějí podrobné projekty, na jejichž základě by k žádoucímu zpřesnění došlo. To následně v území může způsobovat komplikace, neboť v poměrně podrobném územním plánu je nutné např. pro napřímení tratí vymezovat až 300 metrů široké koridory. Důvodem těchto problémů je mj. obecně vyšší tempo pořizování jednotlivých územně plánovacích dokumentací. CO PŘINESE OPTIMALIZACE PROVOZU NÁDRAŽÍ Zejména starosty a další zástupce obcí a měst jistě zaujme vystoupení náměstka generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Tomáše Drmoly, MBA. Promluví totiž mj. i o tom, které cíle a záměry si SŽDC stanovila z hlediska osobních nádraží a co pro tyto objekty bude znamenat optimalizace jejich hospodaření. SŽDC hodlá při rekonstrukcích nádražních budovy a jejich infrastruktury zároveň řešit i celý prostor stanice a přednádraží, včetně propojení na jiné druhy dopravy (parkoviště, MHD, P+R). Preferováno bude řešení formou integrovaných dopravních terminálů. Optimalizace provozu nádražních budov má spočívat zejména ve financování pomocí komerčních výnosů (nájemné z obchodních prostor), dotací na provozuschopnost železniční infrastruktury ze SFŽP a výhledově také díky platbám dopravců za přístup k nádražním budovám, jejichž výše bude stanovena podle spravedlivého algoritmu. I ve stanicích s velmi nízkým počtem nastupujících cestujících chce SŽDC ponechat základní služby při zajištění ekonomické udržitelnosti, tedy minimálně převést stanice do režimu »zastávka«. Časem se však může uvažovat i o jejich prodeji, popř. dlouhodobém pronájmu a to i k využití pro jiné účely než pro potřeby železnice. Krajním řešením by měla zůstat asanace a následné vybudování vhodných přístřešků, případně zakonzervování budov.
PŘESUNE SE BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ? S posledním vývojem okolo přesunu/nepřesunu brněnského nádraží v kontextu moderní města seznámí účastníky konference Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna. Podle jeho slov Brno, resp. SŽDC, nyní stojí před finální a nejtěžší zkouškou – udělat takovou studii proveditelnosti a do ní vstupní studie, aby obě strany po publikování výsledku seznaly, že »závěry studie proveditelnosti jsou skutečně objektivní a jedna nebo druhá varianta je objektivně výhodnější pro cestující a občany města a je finančně alespoň nějak realizovatelná«. KONFRONTAČNÍ STŘETY KOLEM ŽELEZNIČNÍCH PAMÁTEK Na konferenci vystoupí i Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., ředitel Odboru památkové péče Ministerstva kultury. Bude se věnovat problematice právní ochrany památek železniční infrastruktury. V Ústředním seznamu kulturních památek ČR je evidováno jen něco málo přes dvě stě památek, které mají spojitost se železnicí. Přitom tento seznam obsahuje téměř 45 tisíc záznamů o kulturních památkách. Jak Jiří Vajčner upozorňuje, péče o železniční památky funguje na platformě obecných mechanismů památkového zákona a zároveň se opírá o mechanismy pro zajištění ochrany či alespoň zmapování jejich kulturně historických hodnot. Navíc v případě železničních památek bývá památková péče více než jinde konfrontována se střetem veřejného zájmu na ochraně památkového fondu a veřejného zájmu na zajištění bezpečné a moderní dopravní obslužnosti a přepravy. Podrobný program konference, jejímž hlavním mediálním partnerem je i měsíčník Moderní obec najdete na: www.krizovatkyarchitektury.cz. K dispozici je tam /zr/ také on-line přihláška.
45
kompletní rekonstrukci a revitalizaci pražského Wilsonova/Hlavního nádraží měla přijít na řadu nádraží v Karlových Varech a Mariánských lázních a pak se mělo pokračovat dále. Postupem doby se tyto plány rozpustily. Zbyla jen dnes už dokončená rekonstrukce hlavní haly Wilsonova nádraží, na zásadní opravu stále čeká původní Fantova budova. Co se vlastně stalo, nikdo neví – dráhy nejsou příliš sdílné, na nedávné konferenci Křižovatky architektury, která byla letos věnována roli železniční dopravy v městských zástavbách, zaznělo alespoň, že „snad“ do roku 2017. Nebo 2018. Nebo ještě později. ČD dnes spravují přes 1 100 nádražních budov, nemovitostí vlastní celkem 5 300, k tomu 67 milionů metrů čtverečních pozemků. Je to velké sousto na údržbu, natož pak na konverzi nevyužitých nádraží – dráhy prostě nemají ani peníze, ani energii. Navíc by měla nádraží být převedena do majetku SŽDC. O této transakci se už jedná roky (k čemuž přispívají časté změny vedení ČD) a musí ji schválit Brusel. SŽDC ale hodlá převzít jen funkční nádraží, nikoli desítky již nefunkčních (např. secesní nádraží na pražském Vyšehradě, viz foto), která jako Černý Petr zůstanou ČD. Přičemž koleje jsou majetkem SŽDC, pozemky pod nimi patří ČD. V takových krkolomných poměrech se nepochybně pracuje velmi obtížně. Nešikovná legislativa ale není hlavní bariérou řešení „nádražního“ problému. Už jmenovaní řešitelé se bohužel k ničemu nemají. Zbývá sektor soukromý a i občanský, který má manévrovací prostor značně limitovaný. Může zabránit té či oné demolici, jako třeba nedávno v Havířově (což ovšem není konverze), v praktické rovině má ale sílu jen na malé projekty. Například Železniční sdružení Tanvald zachraňuje topírnu ozubnicové dráhy v Kořenově a nejspíš se mu to podaří. Ve Vídni i jinde jsou hybateli revitalizačních nádražních projektů obec a majitel – dráhy, kteří je připraví a naplánují. Samotná realizace obvykle zůstává na soukromých investorech, kteří jsou do projektu implementováni prostřednictvím společného podniku. V Česku to ze všech
možných příčin nejde. ČD leckterá nádraží nabízejí k prodeji, k mání je dnes třeba bývalá výpravní budova v Domažlicích. To je snad jediná cesta k využití alespoň části potenciálu sociálního i ekonomického, který mnohé nádražní budovy nepochybně mají. Možná by pomohlo, kdyby se takové nemovitosti prodávaly za symbolickou korunu, ovšem se závazkem určitého záměru a při zachování těchto výjimečných staveb. Což ale vzhledem k tomu, že jde o státní majetek, nepřichází do úvahy. Na letošní konferenci Křižovatky architektury byly prezentovány mnohé příklady revitalizace velkých, ale hlavně malých – okresních nádraží v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Obvykle se pro ně našlo nové využití v podobě knihoven, malých koncertních a výstavních sálů, obchodů nebo restaurací, často s pokračujícím železničním provozem, což je ideální stav. Možností je jistě bezpočet. Jednu – stejně vizionářskou, jako utopickou – prezentoval nedávno Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea, jako „pražskou muzejní stezku“. Ta by začínala v historické budově Národní muzea, pokračovala v jeho nových prostorách, ve Fantově nádražní budově, a odtud by návštěvník pokračoval do železniční expozice NTM na Masarykově nádraží a dále do městského muzea na Florenci a skončil by ve Vojenském muzeu pod Vítkovem. To by ovšem pro dráhy, jimž se zatím Fantova secese rozpadá pod rukama, bylo asi zcela nestravitelné sousto. Konference Křižovatky architektury se konala za podpory Ministerstva kultury ČR. Časopis ARCHITEKT jako mediální partner Konference poskytnul bezplatně prostor na svých stránkách.
www.krizovatkyarchitektury.cz
konference KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY: ŽELEZNICE_MĚSTO_ARCHITEKTURA Ve středu 3. června od 8.30 do 16 hodin se v budově Hlavního nádraží v Praze uskuteční 7. ročník konference Křižovatky architektury. Její téma Železnice_město_architektura navazuje na 170. výročí příjezdu prvního vlaku do Prahy a oslavy železnice v České republice. Cílem konference je otevřít diskuzi na téma dopadu vlivu železnice na urbanismus města vs. vracení ploch zpět městům a hledání nové funkce. Na konferenci vystoupí například Anna Matoušková (MK ČR), Klára Dostálová (MMR ČR), Karel Ksandr (NTM), Tomáš Drmola (SŽDC), Matěj Hollan (Město Brno), Petr Palička (Penta Investments). www.krizovatkyarchitektury.cz RESITE 2015 Ve dnech 18. a 19. června se v pražském Foru Karlín uskuteční již počtvrté největší konference ve střední Evropě o zlepšování kvality života ve městech díky lepšímu plánování, architektuře a správě reSITE 2015. Tématem letošního ročníku je Sdílené město jako řešení pro akutní problémy naší doby, kterými jsou nedostatek zdrojů, zvláště prostoru, případně jeho špatné využití, a nezájem obyvatel o veřejné dění.
Jako hlavní řečníci vystou James Corner a Michael si připraví: Alfredo Brillem Henk Ovink. Jednotlivých zaměří na témata Soukro město, Město 2.1: prostor ve veřejném prostoru a Vy poučení z chyb se dále zú i zahraničních odborníků bohatý doprovodný progr sdílené bydlení nebo sdíle www.resite.cz
přednáška KRISTINE JENSEN A IW Jarní část přednáškového pořádaného v letošním ro Kruh, bude pokračovat ve hodin pražském Studiu H zahraničních tvůrkyň. Kri a kreativní ředitelka dáns Jensens Tegnestue, bude Na stavbě i mimo ni vyprá a proměnách města. Pols v rámci své přednášky Sn malého nekomerčního ate
železnice_město_arc V srpnu 1845 vjel do Prahy první vlak. A v následujících desetiletíc ovlivnila města, hospodářství i životy lidí. O 170 let později jsou ovš jiné se transformují do nové podoby nebo se převádějí do majetk potenciál ovlivňovat ekonomický i sociální život tak, jako ve svých
3. 6. 2015 Hlavní nádraží Praha
železnice jako fenomén rozvoje měst a obcí co železnice městům dala, co vzala a co jim vrací z památková ochrana železniční infrastruktury nádraží pro XXI. století
w
2
ZÁŠTITA:
ORGANIZÁTOR:
Projekt byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury.
KONTAKT: Bc. Eva Pácaltová, manažerka projektu e-mail:
[email protected] tel.: +420 222 891 117 ABF, a.s. | Mimoňská 645/2a | Praha 9 - Prosek
