Železnice Ruska Uplynulé 20. století bylo stoletím bouřlivého rozvoje výstavby železnic. Rusko, zaostávající za Evropou a Severní Amerikou, vybudovalo za třičtvrtě století na své celé ekonomicky aktivní části železniční síť. Od první železnice spojující dvě města ve vzdálenosti 650 km se rozšířila síť železnic až na 147 tisíc kilometrů, v rámci Ruské federace pak na 86 tisíc kilometrů. Za tato léta se železnice nejen budovaly, ale také se dále rozvíjely. Zvýšila se jejich kapacita, technická vybavenost a byly zavedeny nejnovější prvky řízení, posílila se vědecká a vzdělávací základna, operativně byly odstraňovány následky zničení částí z doby 2. světové války a jiných válek. Dokonce i v období hospodářských reforem, kdy se snížily objemy přeprav a odvětví se ocitlo ve složitých finančních podmínkách, postupovala elektrifikace železnic, byly zaváděny nové systémy komunikace, řízení přeprav bylo vybavováno výpočetní technikou, zlepšovaly se vnitrooborové hospodářské vztahy. Hospodářské výsledky Po obrovském propadu objemu přeprav v posledních třech letech minulého století pracovala železniční doprava dynamicky, plně zabezpečovala potřeby obyvatelstva a podniků v oblasti přeprav, takže rok 2000 byl aktivním. Odvětví si udrželo své místo jako nejdůležitější v celém komplexu dopravy země a zajišťovalo 43% přeprav cestujících a 81% dopravy nákladů v rámci všech pozemních druhů dopravy. Základní výrobně hospodářské ukazatele jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Ukazatele
2000 Skutečnost
K roku 1999 +, -
Přeprava cestujících, mil.
%
1418,8
+81,3
106,1
167,0
+ 26,0
118,4
116,2
+23,1
124,8
50,8
+2,9
106,0
Objem přepravených nákladů, mil.tun
1042,6
+106,0
111,3
Obrat nákladů, mlrd. tkm
1373,2
+ 168,6
114,0
Kontingent, tisíce osob:
1294,7
+47,4
103,8
v tom přepraveno
1091,8
+ 32,9
103,1
3227
+ 768
131,2
Příjmy z přepravy, mil. rublů xx)
246784
+ 90408
157,8
Provozní náklady, mil. rublů xx)
192795
+ 66677
152,9
55378
+ 23693
174,8
Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom: dálkové přepravy příměstská doprava
Průměrná mzda v přepravě, rublů x)
Zisk z přeprav xx)
x) Průměrná měsíční mzda, mzda bez započtených pohyblivých složek za rok 1999 xx) Operativní údaje
1
Osobní doprava Doprava cestujících v roce 2000 v oblasti dálkových přeprav se zvýšila na všech železnicích a v celé síti pak v průměru o 23,9%, v příměstské dopravě o 4,5%, včetně plnění Severokavkazské, Povolžské a Sverdlovské dráhy. V tabulce 2 jsou obsaženy údaje o osobní dopravě a počtech cestujících na železnicích v roce 2000. Tabulka 2 Dráha
Přeprava cestujících v tis.osob celkem
Oktjabrská
v % k r.1999
Obrat cestujících v mil. osobokilometrů celkem
v%k r.1999
197 313
102,6
19 179
113,7
8 712
124,6
395
134,4
Moskevská
576 567
104,7
36 757
111,4
Gorkovská
81 654
105,3
12 990
122,6
Severní
38 866
111,9
8 805
124,9
Severokavkazská
50 460
103,9
11 287
120,4
Jihovýchodní
47 354
117,5
10 620
119,3
Povolžská
29 138
97,0
5 739
126,5
Kujbyševská
45 127
117,1
9 569
123,3
Sverdlovská
96 464
97,2
14 792
121,5
Jihouralská
33 165
115,3
6 299
125,3
121 608
109,5
12 838
118,2
Krasnojarská
21 044
117,1
4 007
126,1
Východosibiřská
27 533
125,5
5 236
120,8
Zabajkalská
17 020
124,6
4 246
125,1
Dálně-východní
27 268
107,1
4 082
117,1
1 487
109,5
213
110,4
1 418 780
106,1
167 054
118,4
Kaliningradská
Západosibiřská
Sachalinská Celkem
Celkový počet cestujících přepravených v příměstské dopravě se zvýšil o 6%. Zároveň se však zmenšil ve srovnání s rokem 1999 na Jihovýchodní, Povolžské a Sachalinské dráze. V oblasti dálkových přeprav se tento objem zvýšil o 24,8%, a to na všech drahách, přičemž k největším přírůstkům (26,7 - 34,3%) došlo na Severní dráze, Severokavkazské, Krasnojarské, Sverdlovské, Gorkovské, Západosibiřské a Povolžské dráze. Průměrná obsazenost osobního vozu dálkové přepravy vzrostla na všech drahách, kromě Zabajkalské a Sachalinské, i v celé siti o 2,4 osoby, tedy dosáhla úrovně 30,3 cestujících v jednom voze. V příměstské dopravě se obsazenost vozů snížila, jen v Severokavkazské, Jihovýchodní, Povolžské a Sachalinské dráze, i v síti jako celku činila 29,9 cestujících, tj. o 1,1 osoby více než v roce 1999. Toto však nestačilo k zajištění potřeb 2
obyvatelstva, pokud jde o cesty po železnicích, a v důsledku toho byly zaváděny další vlaky. Celkem bylo vypraveno v roce 2000 ve stanicích vlakotvorby i obratu o 18,8 tisíce více osobních vlaků (7%), než v roce 1999. Zvýšení počtu osobních vlaků nemělo vliv na úroveň plnění jízdního řádu v železniční síti (tabulka 3). Tabulka 3 Plnění jízdního řádu v síti, %
Ukazatele 1999
2000
+,- k r.1999
Odjezdy
99,6
99,6
-
Průjezdy
99,3
99,5
0,2
Příjezdy
97,7
97,7
-
Nákladní doprava Ze 42 skupin vlaků operativního určení požadavky odesílatelů na přepravu zařazené do plánu byly splněny ve všech ukazatelích, s výjimkou kamenného uhlí, železné rudy a rud barevných kovů, umělých hnojiv, cementu, stavebních materiálů, rašeliny, břidlice, cukrové řepy a smíšených nákladů. Více, než se plánovalo, bylo přepraveno: obilovin - o 2,8 milionu tun; železných kovů - o 2,6 milionu tun; železného šrotu - o 2,1 milionu tun; dřevařských produktů - o 1,7 milionu tun; chemikálií a soli - o 1,5 milionu tun. Nicméně byl překročen objem roku 1999 ve většině oblastí a rovněž v přepravě ropných produktů, kamenného uhlí, rudy, železných kovů, chemických a minerálních hnojiv, dřevařských a mlýnských produktů, chemikálií, sody a dalších. Plnění základních ukazatelů práce železnic (nákladů a objemu přepravy zboží) jsou uvedeny v tabulce 4. V roce 2000 naložily ruské železnice do zemí SNS 1057,6 tisíc vozů (6% celkového objemu nakládky ruských železnic), což je oproti roku 1999 více o 4,8%. Ke snížení nakládky došlo jen pro Bělorusko (tempo snižování roste), Moldavsko, Ázerbajdžán, Gruzii a Uzbekistán. Nakládky směrem do zemí SNS se prováděly na všech drahách. Kolem 80% nákladů přepravovaných do zemí SNS bylo naloženo na těchto drahách: Moskevská dráha (23%), Jihovýchodní dráha (20%), Západosibiřská dráha (18%), Povolžská dráha (6%), Jihouralská dráha (6%) a Severokavkazská dráha (5,9%), přičemž na všech drahách, kromě Moskevské, nakládka vzrostla. Železnice zemí SNS naložily pro Rusko 1055,5 tisíc vozů, neboli o 35% více než v roce 1999. Hlavními odběrateli nákladů ze států SNS jsou Sverdlovská dráha (28%), Jihouralská dráha (24%), Moskevská dráha (11%), Západosibiřská dráha (10%) a Severokavkazská dráha (6%) (objem nákladů těmto drahám vzrostl o 59%; resp. 112%; 33%; 29%; 9%). Ostatním drahám (kromě Východosibiřské) objem nákladů poklesl. Z celkového objemu nákladů 72% pochází z Kazachstánu, 17% z Ukrajiny a 8% z Běloruska.
Tabulka 4 Objem nákladů v tunách
3
Obrat nákladů v mld. tarifních tkm
v%k r.1999
celkem
v%k r.1999
96 174
105,4
103 807
107,1
1 694
108,5
1 149
105,6
Moskevská
82 869
115,9
78 577
118,0
Gorkovská
30 113
116,9
89 251
120,5
Severní
67 993
108,0
104 197
109,3
Severokavkazská
55 418
113,6
48 283
112,5
Jihovýchodní
80 481
111,2
67 209
109,3
Povolžská
33 491
119,0
47 245
116,9
Kujbyševská
52 593
108,1
97 965
111,6
Sverdlovská
109 949
114,2
127 421
120,6
Jihouralská
70 328
118,5
115 061
117,4
188 425
111,6
165 758
115,9
Krasnojarská
58 744
105,5
55 027
111,9
Východosibiřská
56 809
110,9
83 316
113,5
Zabajkalská
18 686
103,7
103 592
108,6
Dálně-východní
36 628
106,6
84 754
116,1
2 190
117,6
566
102,9
1 042 585
111,3
1 373 178
114,0
Dráha Oktjabrská Kaliningradská
Západosibiřská
Sachalinská Celkem
celkem
Činnost vozového parku V tabulce 5 jsou uvedeny hodnoty kvalitativních ukazatelů práce vozového parku. Střední doba oběhu železničního vozu v síti se oproti roku 1999 snížila o 9,5 hod, tj. o 4,5 %. Vyšší byla jen na drahách Oktjabrskaja a Povolžská. Oběh se zkrátil u všech druhů vozidel, s výjimkou mrazírenských. Hlavní vliv na zrychlení oběhu vozidel mělo zkrácení doby nutné k nakládce a zejména doby pobytu v technických stanicích. Průměrná doba prostoje při jedné nakládací operaci se snížila o 1,8 % a v jedné technické stanici o 5,1 %. Prostoje vozů při jedné nakládací operaci se snížily na všech drahách, kromě Oktjabrské, Povolžské, Kujbyševské, Sverdlovské a Zabajkalské. Na jednu technickou stanici se tato doba snížila na všech drahách, kromě Moskevské, Severní, Sachalinské a Oktjabrské. Podíl oběhů prázdných vozů na celkovém oběhu se snížil ze 40,2 na 39,5 %. Snížení bylo dosaženo na většině drah a ve značné míře (1,7 až 2,6 %) na Gorkovské, Moskevské, Východosibiřské, Dálně-východní, Sachalinské a Severokavkazské dráze. Průměrná brutto hmotnost nákladního vlaku se zvýšila na všech drahách, s výjimkou Kujbyševské a Jihouralské; nejvíce se zvýšila na Oktjabrské dráze (o 74 tun), Západosibiřské (o 72 tun), Dálně-východní (o 68 tun), Zabajkalské a Moskevské (o 51 tun). V elektrické trakci se hmotnost vlaku pohybovala na úrovni 3514 tun (+ 30 tun), u motorové trakce 2960 tun (+ 24 tun). 4
Průměrná denní produktivita lokomotiv dosáhla 1353 tisíc tkm brutto, čímž překročila o 38 tisíc tkm brutto plánovanou hodnotu a o 34 tisíc tkm brutto úroveň v roce 1999. Tento ukazatel, jak k úrovni v roce 1999, tak k plánované hodnotě, poklesl pouze na Severokavkazské a Kujbyševské dráze. Tabulka 5 +,- k roku 1999
Ukazatele
celkem Oběh vozu, za 24 hod
rok 2000
8,60
- 0,39
206,3
- 9,5
45,7
- 1,1
8,3
+ 0,2
při nakládce a vykládce
73,4
- 3,0
v technických stanicích
78,9
- 5,6
39,46
- 0,71
v jedné technické stanici
6,03
- 0,31
Procento oběhu prázdných vozů k celkovému oběhu
39,5
- 0,7
Produktivita vozu, tkm netto
8131
+ 239
Střední hmotnost vlaku brutto, tun
3380
+ 35
Průměrné denní využití lokomotivy, km
500,9
+ 5,7
Produktivita lokomotivy, tis. tkm brutto
1353
+ 34
na trati
38,6
+ 0,1
technická
45,7
+ 0,5
Oběh vozu za 24 hod, v tom: v provozu na zastávkách
Prostoj vozu, hodin: při jedné nakládací operaci
Průměrná rychlost jízdy nákladních vlaků, km/h:
Činnost nejdůležitějších překládkových stanic Na nejdůležitějších překládkových stanicích se v roce 2000 zpracovalo v průměru 137,8 tisíce železničních vozů za 24 hodin, což je o 9,6 tisíce vozových jednotek (o 7%) více, než v roce 1999. Doba prostoje tranzitních vozů ve vlacích připravených k odbavení činila 2,24 hodiny, neboli 17,8% celkové doby pobytu ve stanici u tranzitních vozů s překládkou. Prostoj vozů s překládkou činil 12,53 hod, což bylo o 0,12 hod méně, než v roce 1999. Prostoj tranzitních vozů s překládkou se snížil na sedmi drahách, na Oktjabrské se však zvýšil o 2,75 hodiny. V tabulce 6 jsou uvedeny hodnoty za všechny dráhy o prostojích tranzitních vozů v překládkových stanicích. 5
Tabulka 6 Dráha
Doba prostoje, hod s vykládkou 1999
2000
Oktjabrská
11,67
14,42
Moskevská
10,19
Gorkovská
bez vykládky
+,k 1999
1999
2000
+,k 1999
2,75
2,47
2,79
0,32
10,65
0,46
3,07
2,91
- 0,16
12,98
11,73
- 1,25
1,74
1,50
- 0,24
Severní
12,03
12,06
0,03
1,97
1,96
- 0,01
Severokavkazská
17,23
16,64
- 0,59
3,22
3,26
0,04
Jihovýchodní
13,77
12,14
- 1,63
1,68
1,50
- 0,18
Povolžská
14,31
12,76
- 1,55
2,03
2,75
0,72
Kujbyševská
14,44
13,41
- 1,03
1,56
1,39
- 0,17
Sverdlovská
10,65
10,39
- 0,26
2,26
2,00
- 0,26
Jihouralská
12,39
12,58
0,19
1,37
1,25
- 0,12
Západosibiřská
11,94
11,06
- 0,88
1,91
1,56
- 0,35
Krasnojarská
12,89
13,77
0,88
0,38
1,09
0,71
Východosibiřská
15,74
16,99
1,25
2,18
2,03
- 0,15
Zabajkalská
14,82
16,40
1,58
1,69
1,71
0,02
Dálně-východní
19,47
20,36
0,89
2,02
1,35
- 0,67
Celkem
12,65
12,53
- 0,12
1,97
1,82
- 0,15
Opravy a údržba technických prostředků Rychlé zvyšování přepravních čiností vyžaduje zvláštní pozornost oblasti údržby technických prostředků. Nákup vozového parku prakticky neovlivňoval obnovu vozového a lokomotivního parku, proto se největší pozornost věnovala opravám a modernizaci. Údaje o směrování prostředků do generálních oprav základních fondů jsou uvedeny v tabulce 7 k 1. lednu 2001.
Tabulka 7 Ukazatele
K 1. lednu 2001
Generální opravy (celkem) mil. rublů
37 367,2
Hospodářství 6
r. 2001 k r. 2000 v % 169,8
Traťové
19 737,9
169,3
Budov a vybavení
2 214,4
135,3
Lokomotivní
5 403,4
177,4
Vozové
4 649,3
207,1
Osobní Elektrifikace a napájení elektrickým proudem
1 883,6
170,1
1 184,0
148,6
912,7
152,1
1 081,9
144,5
3 579,1
148,1
162,1
161,6
Moskevská
4 852,1
191,6
Gorkovská
1 746,3
164,6
Severní
2 205,6
208,1
Severokavkazská
2 131,9
187,4
Jihovýchodní
1 881,1
167,6
Povolžská
1 728,7
177,2
Kujbyševská
2 166,2
161,1
Sverdlovská
2 644,4
178,1
Jihouralská
1 972,6
185,6
Západosibiřská
4 129,9
167,7
Krasnojarská
1 412,0
154,7
Východosibiřská
2 305,1
158,3
Zabajkalská
2 084,8
137,5
Dálně-východní
1 924,6
169,1
140,7
251,3
Signalizace a spojů Ostatní Dráha Oktjabrská Kaliningradská
Sachalinská
V tabulce 8 jsou uvedeny ukazatele oprav nákladních vozů. Tabulka 8 Druh oprav
1999
2000
Průběžné opravy s odstávkou
2 430,9
1 907,5
7
+,- k r.1999 78,5
Opravy v depech
384,5
370,1
96,2
Generální opravy v depech
9 005
9 245
102,7
V tabulce 9 jsou uvedeny informace o opravách železničních vozů v depech podle jednotlivých drah. Tabulka 9 Dráha
Výsledek, %
Plnění
plán Oktjabrská
1999
31 417
99,4
79,4
2 739
100,0
92,3
Moskevská
40 380
100,2
102,0
Gorkovská
24 069
100,0
102,0
Severní
25 672
100,0
96,0
Severokavkazská
23 180
100,7
100,8
Jihovýchodní
30 306
100,5
100,2
Povolžská
11 740
100,4
100,1
Kujbyševská
23 862
99,2
88,7
Sverdlovská
30 117
100,0
94,9
Jihouralská
31 389
100,0
98,3
Západosibiřská
36 771
100,6
101,3
9 509
100,1
98,1
Východosibiřská
23 772
100,7
111,6
Zabajkalská
14 044
100,3
79,0
Dálně-východní
11 068
100,4
96,4
370 035
100,2
96,2
Kaliningradská
Krasnojarská
Síť celkem
V tabulce 10 jsou údaje o generálních opravách vozového parku v závodech MPS. Tabulka 10 Roky
Ukazatele 1999 8
2000
k r. 1999, %
Elektrické hnací jednotky (celkem)
722
1 038
143,7
Motorové lokomotivy (celkem)
815
997
122,3
Elektrické sekce (celkem)
835
916
109,8
Vlaky s dieselovým pohonem (celkem), sekce
11
9
81,8
Nákladní vozy (inv. park)
19 895
19 882
99,9
Osobní vozy (inv. park)
2 594
2 993
115,4
Z nich Generální
2 337
2 858
122,3
53
73
137,7
204
62
30,4
Generální nebo obnovovací Opravy osobních vozů v depech Traťové práce a průběžné opravy tratí
Úkoly stanovené kolegiem MPS pro oblast údržby sítě se plní s výjimkou středních oprav. V roce 2000, ve srovnání s rokem 1999, se snížil objem plnění prací spojených se středními a údržbovými opravami tratí (tabulka 11). Tabulka 11 Druhy prací
Uvedeno do provozu, km
Generální opravy: zesílené
1897,1
Procento k ročnímu úkolu
1999
100,7
135,6
na nových kolejích
2536,3
103,0
105,7
na starých tratích
2157,1
100,5
111,8
Střední opravy
6382,2
99,7
99,7
Modernizační opravy
2876,8
110,0
81,9
Pokládka nových bezstykových kolejí
3382,8
102,4
141,2
Pokládka nových železničních úseků
3770,6
101,1
143,2
Bez ohledu na již provedené práce v oblasti oprav nedošlo ke zlepšení ukazatelů jejich technického stavu. Celkové bodové hodnocení stavu tratí je o 3,3 % vyšší a k 1. lednu 2001 dosáhlo hodnoty 62 bodů. Počet kilometrů hlavních tratí s neuspokojivým hodnocením se zvýšil o 17,5 % a činil 859 km (0,7 % celkové délky tratí). Zvýšení délky tratí s neuspokojivým hodnocením je 6 krát vyšší na Povolžské dráze, 4,4 krát vyšší na Zabajkalské, 3,6 krát na Západosibiřské dráze, 3,3 krát na Dálně-Východní dráze a 2 krát větší na Kujbyševské dráze.
9
Celkový počet úseků, na nichž je třeba snížit rychlost jízdy vlaků, činil k 30. prosinci 2000 1,7 tisíce, přičemž se to týkalo 2,2 tisíce kilometrů tratí. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 1999 se délka tratí s omezenou rychlostí jízdy vlaků snížila o třetinu. Celkový rozsah těchto úseků se snížil na Gorkovské, Severokavkazské, Jihovýchodní, Jihouralské, Západosibiřské a Krasnojarské dráze. Produktivita práce V uplynulém roce se produktivita práce zvýšila o 11,4 %. V zásadě došlo k tomuto růstu díky zvýšení objemu živé práce o 14,8 %. Oproti plánu se produktivita práce zvýšila o 1,9 % (tabulka 12). Ve srovnání s rokem 1999 se produktivitaq práce zvýšila na všech drahách. přitom plán temp růstu nebyl splněn na těchto drahách: Severokavkazská (98,3 %), Kujbyševská (98,6 %), Jihovýchodní (99,3 %) a Zabajkalská (99,5 %). Využívání limitů investic Pro posílení materiálně technické základny a sociální oblasti železniční dopravy v roce 2000 bylo věnováno ze všech zdrojů financování celkem 76 179 milionů rublů, neboli 99,3% z ročního plánu. Z nich 96,8% tvořily vlastní prostředky, 0,1% - prostředky z federálního rozpočtu, 1,1% - prostředky z rozpočtů jednotlivých subjektů federace a místních rozpočtů a 2% - půčky. Prostředky z centrálních zdrojů MPS byly využity na 98,4% (tabulka 13). Tabulka 13 Rok 2000
Ukazatele
Získání, vynaložení v roce 1999, %
Využito
Získání, vynaložení, %
76 179,6
99,3
107,1
69 467,8
101,1
110,6
6 711,9
84,2
86,9
zprovoznění základních fondů
45 087,9
78,3
126,6
v tom výrobního charakteru
36 860,2
76,3
123,6
Investice, mlrd. rublů Z nich na: investiční výstavbu nákup vozového parku
Tabulka 12 Dráha
Počet pracovníků v přepravě, tis.os. 2000
Produkce v mld. tkm
% k 1999
2000 10
% k 1999
Produktivita práce, tis. tkm 2000
% k 1999
Oktjabrská
103,8
101,3
147,2
108,8
1 369,2
107,4
5,7
101,0
1,9
115,7
342,4
114,6
Moskevská
122,7
104,4
152,1
114,7
1 239,6
109,8
Gorkovská
71,1
101,6
115,2
121,0
1 621,6
119,1
Severní
65,0
103,7
121,8
111,3
1 874,5
107,4
Severokavkazská
75,1
106,5
70,9
114,9
943,8
107,9
Jihovýchodní
66,3
101,4
88,5
111,6
1 334,4
110,0
Povolžská
45,3
104,3
58,7
118,7
1 296,0
113,8
Kujbyševská
69,6
103,1
117,1
113,4
1 682,4
110,0
Sverdlovská
88,5
103,1
157,0
120,8
1 773,1
117,1
Jihouralská
71,9
102,9
127,7
118,2
1 775,3
114,8
Západosibiřská
94,0
101,2
191,4
116,2
2 036,7
114,8
Krasnojarská
37,3
103,8
63,0
113,6
1 690,7
109,4
Východosibiřská
47,9
105,3
93,8
114,3
1 959,5
108,6
Zabajkalská
52,2
103,4
112,1
109,7
2 145,5
106,0
Dálně-východní
63,0
104,7
92,9
116,2
1 474,9
111,0
Sachalinská
4,5
102,5
1,0
106,0
221,0
103,4
GUP "Refservis"
7,9
89,9
-
-
-
-
1 091,8
103,1
1 707,3
114,8
1 563,8
111,4
Kaliningradská
Síť celkem
Prioritami v tomto odvětví jsou cíle hospodářského charakteru, na něž připadá podíl 84% všech vynaložených prostředků. Tyto tvoří 91,1% ročního limitu, neboli 63 733,2 milionu rublů. V roce 1999 bylo pro tyto cíle využito 38 652,7 milionu rublů, neboli 107% ročního objemu. Plnění ročního plánu v subjektech výrobního charakteru překračuje o více než 10% Severní dráha, Kujbyševská, Sverdlovská, Západosibiřská a Dálně-Východní dráha. Plánované úkoly nesplnily dráhy Severokavkazská (99,7%), Jihouralská (96,8%) a Sachalinská (94,5%). V roce 2000 bylo využito na plnění federálního programu "Hospodářský a sociální rozvoj Dálného Východu a Zabajkalska v letech 1996 - 2005" celkem 2608,8 milionu rublů, přičemž byl plně finančně zajištěn celý rozsah plněných prací. Je třeba zdůraznit, že tento jednotný program, kterému byly věnovány prostředky z federálního rozpočtu ve výši 90 milionů rublů, byl vyčerpán ve výši 18 milionů rublů. Na federální program „Konstrukce a výroba osobních železničních vozů nové generace“ bylo využito 2976,4 milionu rublů a profinancováno bylo 3251,1 milionu rublů. Pro splnění tohoto programu na 100% byly naplánovány i vlastní zdroje. Federální program "Výstavba bytů pro obyvatelstvo přesídlené z oblasti Dálného Severu" byl splněn na 98%. Při uskutečňování tohoto programu se využívají jen vlastní prostředky, i když při jeho tvorbě se plánovalo využít prostředky z federálního rozpočtu.
11
Program "Zvyšování bezpečnosti železniční dopravy" byl splněn na 103%, "Zavádění technických prostředků a technologií šetřících zdroje" byl splněn na 97% a financování s tím souvisejících prací bylo splněno na 98%; program "Informatizace" byl splněn na 99%, "Modernizace prostředků komunikace na železnici prostřednictvím radiového spojení" byl splněn na 98%; "Rozvoj telekomunikací" byl splněn na 98%; "Vybavení speciálního vozového parku s vlastním pohonem systémy bezpečnosti" byl splněn na 80%; "Obnova prostředků napájení elektrickým proudem" byl splněn na 100%; "Vybavování technikou modernizovaných vlaků" byl splněn na 92%; "Obnova a rozvoj prostředků automatizace železnic a telemechanizace" byl splněn na 77%. Celkem bylo ze všech finančních zdrojů proinvestováno v průběhu roku 45 087,9 mil. rublů, neboli 78% plánovaného objemu (tabulka 14). V roce 2000 bylo elektrifikováno 691 km železničních tratí, položeno bylo 555 km mezinárodních kabelových linkových spojů, staniční úseky byly prodlouženy o 49,2 km, elektrickou centralizací byly vybaveny 223 výhybky a autobloky 30 km tratí. Na výstavbu objektů sociální oblasti bylo vynaloženo 12 446,4 milionu rublů, neboli 16% celkového objemu investic vynaložených za rok. Do užívání bylo předáno 405,1 tisíce metrů čtverečních obytné plochy, neboli 6591 bytů. Náklady na uvedení do užívání činily 25% celkových vynaložených prostředků na sociální potřeby. Kromě toho byly vybudovány obytné domy jako náhrada za původní zdrojů (koupě, podíl, atd) 50,6 tisíc metrů čtverečních, neboli 778 bytů. Získány byly prostředky na výstavbu bytů od obyvatelstva ve výši 240 milionů rublů. Do užívání bylo předáno 6 nemocnic, 721 lůžek, 4 polikliniky s možností návštěvy 905 pacientů během jedné pracovní směny a jedna škola pro 981 žáků. Na obnovu hospodářsví Čečenské republiky bylo využito 582,3 milionů rublů. Z nich tvořily investice do objektů výrobního charakteru 103,1 milionu rublů. Z těchto prostředků bylo vybudováno 115 elektrických výhybek v Gudermese, byla vybudována strážní stanoviště na mostech přes řeky Terek, Sunža a Argun, ochrana míst přechodů přes řeky Bělka, Džalka, Sunža a Aksej, bylo vybudováno reléové poloautomatické zařízení na úseku Prochladnaja Iščerskaja, vybavení radioreléových stanic typu R-414 na úseku Iščerskaja-Uzlovaja, bylo vybudováno spojení DPR na úseku Gudermes-Groznyj; na generální opravy objektů výrobního charakteru bylo vynaloženo 392,2 milionu rublů, bylo vynaloženo 33,5 milionu rublů na NDS, výdaje na údržbu železničních vozů přebudovaných na obydlí běžencům a vojenským strukturám činily 32,5 milionů rublů, zálohové platby na nákup materiálů a zařízení činily 20,1 milionů rublů, snížení zadluženosti v oblasti mezd útvaru v Gudermese činilo 33,8 milionu rublů a na nákup vozového parku, techniky a zařízení zničeného v době války bylo vynaloženo 47,1 milionu rublů.
Tabulka 14 Dráha Oktjabrská Kaliningradská
Hlavní úkol mld. rublů
Uvedeno do provozu
Plnění v %
1 420,0
1 761,5
124,0
64,0
68,0
106,3
12
Moskevská
3 369,6
3 475,0
103,1
Gorkovská
666,2
756,9
113,6
Severní
663,3
949,1
143,1
1 712,7
1 905,8
111,3
Jihovýchodní
642,6
865,8
134,7
Povolžská
830,6
840,9
101,2
Kujbyševská
944,7
1 127,2
119,3
Sverdlovská
1 018,0
1 140,0
112,0
Jihouralská
666,1
653,9
98,2
Západosibiřská
857,6
1078,5
125,8
Krasnojarská
830,7
856,9
103,2
1 031,9
1 213,0
117,6
660,4
526,3
79,7
1 556,5
1 782,4
114,5
253,0
300,2
118,7
Součet za dráhu
17 187,9
19 301,4
112,3
Součet za organizaci
40 364,3
25 786,6
63,9
Celkem za MPS
57 552,2
45 088,0
78,3
Severokavkazská
Východosibiřská Zabajkalská Dálně-Východní Sachalinská
Pramen: Železnodorožnyj transport č. 4/2001, str. 2 - 8 Překlad: Petr Zitko Korektura: ODIS
13
