Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Informačních technologií a elektronického obchodování
Elektronický zabezpečovací systém s GPRS přenosem na pult centralizované ochrany Bakalářská práce
Autor:
Tomáš Kofroň Informační technologie, Manaţer projektů
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Jiří Uhlík
červenec, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou resp. diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Písku dne 13. 7. 2009
Tomáš Kofroň
Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Jiřímu Uhlíkovi za odborné vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat firmě eLektronik Ladislav Řeřábek za její vstřícnost při realizování této práce.
Anotace práce Elektronický zabezpečovací systém, jeho vlastnosti, výhody a vyuţití v praxi. Důvody jeho pořízení. Popis funkcí a vlastností detektorů. Detektory pohybu, detektory destrukce skla, detektory poţáru, polohové detektory, detektory úniku hořlavých plynů. . Umístění detektorů a jejich montáţní vlastnosti. Technické specifikace. Drátová instalace. Popis funkcí a vlastností zabezpečovací ústředny. Popis dalších rozšiřujících modulů, moţností výstupů. Sirény, domácí automatizace. Popis způsobu přenosu poplachů a technických zpráv. GPRS přenos. Pult centralizované ochrany (PCO). Programování ústředny, modulů vstupů a výstupů. Programování GPRS komunikátoru. Programovací tabulky a software pro ústřednu - DSC DLS 2002. Konfigurační software GPRS komunikátoru SXS24 – GSMConfig.
Electronic alarm system, it’s properties, advantages and usage in practice. Grounds for purchasing. Description of functions and detector properties. Motion detectors, glass destruction detectors, fire detectors, position detectors, detectors of escape of flammable gases. Detector placement and mounting instructions. Technical specification. Wire installation. Description of functions and properties of security control panel. Description of extension modules, output options. Alert siren, home automation.
Description of
transmission mode of alarm alerts and technical reports. GPRS transfer. Centralized Security Desk (PCO). Programming of Control panel, modules of inputs and outputs. GPRS communicator programming.
Programming tables and software for control panel - DSC DLS 2002 Configuration software for GPRS communicator SXS24 - GSMConfig.
Obsah Úvod ................................................................................................................................ 7 1
Co je EZS .............................................................................................................. 8
2
Ţivotní cyklus EZS ................................................................................................ 9 2.1
Proces zadání ..................................................................................................... 9
2.1.1
Teorie GSM ............................................................................................. 12
2.1.2
Teorie GPRS ............................................................................................ 13
2.2
Analýza systému .............................................................................................. 16
2.2.1
Detektory obecně. .................................................................................... 16
2.2.1.1
Detektory napájené ............................................................................. 17
2.2.1.2
Detektory nenapájené ......................................................................... 20
2.2.2
Akustická signalizace .............................................................................. 21
2.2.3
Kabeláţ .................................................................................................... 21
2.2.4
Navrţené komponenty EZS ..................................................................... 22
2.3
2.2.4.1
Ústředna DSC PC 1832 ...................................................................... 22
2.2.4.2
Transformátor ..................................................................................... 23
2.2.4.3
Zálohovaný stabilizovaný napájecí zdroj PS1520.............................. 24
2.2.4.4
Expandér PC5108 v2.0 ....................................................................... 24
2.2.4.5
Akumulátor ......................................................................................... 25
2.2.4.6
LCD Klávesnice PK5500 ................................................................... 25
2.2.4.7
Venkovní zálohovaná siréna BENTEL CALL ................................... 26
2.2.4.8
Vnitřní siréna SATEL SPW 100 ........................................................ 27
2.2.4.9
Detektor poţáru SD-280 ..................................................................... 27
2.2.4.10
Detektor hořlavých plynů GS-133 ................................................... 27
2.2.4.11
PIR detektor DSC LC-100-PI........................................................... 28
2.2.4.12
Kombinovaný PIR a MW detektor DSC LC-104-PIMW ................ 28
2.2.4.13
Detektor mechanického poškození DSC LC-105-DGB ................... 29
2.2.4.14
Kombinovaný detektor LC-102-PIGBSS ......................................... 30
2.2.4.15
Magnetický kontakt Sunwave SD-8561 ........................................... 30
2.2.4.16
GPRS vysílač RADOM SXS24 ....................................................... 31
Implementace systému – Realizace ................................................................. 32
2.3.1
Kabeláţ .................................................................................................... 32
2.3.2
Zapojení detektorů a ostatních komponent.............................................. 32
2.3.3
Programování zabezpečovací ústředny DSC Power 1832 ...................... 34
2.3.4
Programování GPRS komunikátoru SXS24 ............................................ 36
2.3.5
Výchozí revize ......................................................................................... 39
2.4
Pouţívání systému ........................................................................................... 40
2.5
Revize EZS ...................................................................................................... 41
2.6
Ukončení ţivotního cyklu EZS ....................................................................... 41
Závěr .............................................................................................................................. 42 Seznam pouţité literatury .............................................................................................. 44 Přílohy ........................................................................................................................... 47
6
Úvod Ţijeme v době zlepšující se ţivotní úrovně, snadné dostupnosti nejrůznějších úvěrů a půjček, v době, ve které (moţná aţ přespříliš) hraje velkou roli hodnota hmotných statků. Je samozřejmé, ţe v takovém prostředí zaţívá svůj rozmach i kriminalita. Rizika se neustále zvyšují, zabezpečení nás samotných, našich movitých i nemovitých věcí, cenných dat nebo nenahraditelných osobních předmětů, je stále náročnější. Z obsahu zpravodajských relací se stále dozvídáme o kriminálních případech a navyšující se drzosti vypočítavosti a technické vybavenosti kriminálních ţivlů. Musíme se zamyslet, jak toto riziko sníţit, protoţe pouhé zamčení dveří či branky domu dnes opravdu nestačí. Tento nedostatek často ovlivňuje kvalitu našeho ţivota, coţ jistě potvrdí kdokoli, kdo se s tímto lidským nešvarem setkal. Jestliţe je narušeno naše bezpečí domova, má takováto událost neblahý účinek na psychiku člověka – postiţenému se vrací vzpomínky na to, ţe někdo cizí se dotýkal jeho věcí, ţe vůbec někdo cizí byl v jeho domě a přemýšlí, co mohl udělat lépe, aby tomuto incidentu zabránil. Prvotní ochranou svého majetku jsou mechanické zábrany, jsou to například ploty okolo svého pozemku. Další doporučenou mechanickou zábranou jsou bezpečnostní vloţky a zámky, které jsou v dnešní době odolné vůči vyvrtání či vylomení. Dveře a okna by měla být opatřena bezpečnostními panty a zámky. Popřípadě lze tyto přístupová místa opatřit mříţemi. Toto mechanické zajištění objektu ale nemusí být dostatečné, proto přichází na řadu elektronický zabezpečovací systém (EZS). V této práci bych chtěl přiblíţit právě problematiku elektronických zabezpečovacích systémů. Protoţe některé levné a neodborně namontované systémy dokáţí udělat více škody neţ uţitku. Dále se zaměřuji na problematiku moţností přenosu informací (poplachů a technických zpráv) z objektu pomocí různých přenosových cest a výběrem té nejbezpečnější.
7
1 Co je EZS Elektronické zabezpečovací zařízení je soubor detektorů, tísňových hlásičů, ústředen, prostředků
poplachové
signalizace,
přenosových
zařízení,
zapisovacích
zařízení
a ovládacích zařízení, jejichţ prostřednictvím je opticky nebo akusticky signalizováno na určeném místě narušení střeţeného objektu nebo prostoru (1) Základem systému je ústředna, která monitoruje a vyhodnocuje stavy jednotlivých detektorů umístěných v objektu. Uţivatel ovládá celý systém, či jeho některé podsystémy pomocí systémové klávesnice, bezdrátového ovladače či jiných komponent. Detekce funguje na různých principech – detektory reagují na infračervené záření pohybujícího se objektu vůči pozadí (reakce na pohyb), detekují změny v odrazu mikrovlnného záření (změny v prostoru), vyuţívají magnetických vlastností (otevření oken a dveří), snímají zvuk tříštění skla (rozbití okenní tabule), reagují na otřesy, tlakové vlny atp. Z hlediska provedení dělíme elektronické zabezpečovací systéme na systémy drátové a systémy bezdrátové. Kabelové systémy sebou nesou nutnost vysekání dráţek, kterými kabely povedou. Jejich výhodou je zejména bezúdrţbový provoz a obvykle i niţší pořizovací náklady. Naopak bezdrátové systémy potřebují výměnu baterií a vhodné rozmístění z hlediska dosahu signálu mezi detektorem a ústřednou. Při výběru drátového či bezdrátového provedení se většinou přihlíţí v jakém se objekt nachází stavu – stavba, hotový dům, dům před rekonstrukcí, památkový objekt, sklad, či jiné firemní a soukromé prostory. Dojde-li k narušení prostoru je vyhlášen např. akustický (siréna) či optický poplach (maják). Akustický poplach zajišťuje vnitřní siréna. Oba poplachy (optický a akustický) pokrývá venkovní siréna, která obsahuje akustický měnič a maják. Modul výstupů, který obsahuje deska ústředny umoţňuje i jiný způsob poplachu (rozsvícení světel před objektem, uzamčení některých prostorů, které jsou vybavena elektronickými zámky atd.). Hlášení o poplachu můţe být realizováno telefonicky, datově či SMS zprávou. Další výhodou elektronických zabezpečovacích systémů je domácí automatizace. Mnoho lidí si myslí, ţe tento systém umí pouze houkat a posílat o tom zprávy. Je pouze na instalační firmě, jak představí zákazníkovi daný typ ústředny. Pomocí pouhým prozvoněním daného telefonního čísla v ústředně se dá povel, aby začalo topit topení, či se
8
srolovali předokenní ţaluzie, aţ budete vyjíţdět ráno třeba na chatu, aby byla připravena na váš příjezd. Celková architektura systému je popsána pomocí UML v příloze č. 1.
2 Životní cyklus EZS Ţivotní cyklus elektronického zabezpečovacího systému je uveden v příloze č. 2. Všechny úrovně ţivotní cyklu jsou popsány v kapitolách níţe.
2.1 Proces zadání První ţivotní etapou EZS je proces zadání, kdy se technik seznamuje s objektem a stanoví rizikové části objektu jako jsou např. světlíky, střecha, sklep, podkroví a jiné snadno překonatelné překáţky. Nebo zkoumá jiţ nainstalovaný systém. Pouţívaná technika EZS se rozděluje viz tabulka č. 1 do určitých úrovní z hlediska aplikace i z hlediska nároků na kvalifikaci instalační firmy či uţivatele.
Tabulka č. 1 rozdělení techniky (1) Nejdůleţitějším kritériem pro zatřídění příslušného prvku EZS jsou tzv. stupně zabezpečení , které jsou definovány v ČSN EN 50131-1 a stanovují kritéria na výbavu a funkci jednotlivých komponentů popřípadě i systému z hlediska: přístupové úrovně,
zabezpečení proti sabotáţi,
provozování,
monitorování,
vyhodnocení,
propojení,
9
záznamu událostí,
detekci, napájení (1).
Tabulka č. 2 – Stupně zabezpečení (1) Dalším důleţitým kritériem je klasifikace prostředí. Aby byla zajištěna správná činnost komponentů EZS, musí být komponenty zařazeny do jedné z následujících tříd prostředí: Třída І – Prostředí vnitřní Komponenty musí správně pracovat, jsou-li vystavena vlivům prostředí, které se vyskytují ve vytápěných místnostech. Předpokládají se změny teplot v rozmezí od +5 C do +40 C při střední relativní vlhkosti okolo 75 % bez kondenzace. Příklad: V místnostech trvalého bydlení nebo obchodní činnosti, kde se předpokládá udrţování stále teploty (20). Třída ІІ – Prostředí vnitřní všeobecné Komponenty musí správně pracovat, jsou-li vystavena vlivům prostředí, které se vyskytují všeobecně v objektech, kde není udrţována stálá teplota. Předpokládají se změny teplot v rozmezí od -10 C do +40 C při střední relativní vlhkosti okolo 75 % bez kondenzace. Příklad: V chodbách, halách nebo schodištích a tam, kde se můţe objevit kondenzace vlhkosti na oknech a v nevytápěných skladových prostorech nebo skladištích s přerušovaným vytápěním (20). Třída ІІІ – Prostředí venkovní chráněné Komponenty musí správně pracovat, jsou-li vystavena vlivům prostředí, které se vyskytují všeobecně vně budov s tím, ţe komponenty EZS nejsou vystaveny plně vlivům 10
počasí. Předpokládají se změny teplot v rozmezí od -25 C do +50 C při střední relativní vlhkosti okolo 75 % bez kondenzace. V průběhu roku se po dobu 30 dnů před pokládají změny relativní vlhkosti v rozmezí 85 % aţ 95 % bez kondenzace (20). Třída IV – Prostředí venkovní všeobecné Komponenty musí správně pracovat, jsou-li vystavena vlivům prostředí, které se vyskytují všeobecně vně budov s tím, ţe komponenty EZS nejsou vystaveny plně vlivům počasí. Předpokládají se změny teplot v rozmezí od -25 C do +60 C při střední relativní vlhkosti okolo 75 % bez kondenzace. V průběhu roku se po dobu 30 dnů před pokládají změny relativní vlhkosti v rozmezí 85 % aţ 95 % bez kondenzace (20). Komponenty EZS pouţité v tomto návrhu odpovídají třídě prostředí І a ІІ. Z hlediska aplikace a z hlediska nároků na kvalifikaci instalační firmy či uţivatele, lze techniku EZS posoudit úrovní ІІ. Stupeň zabezpečení, jelikoţ se jedná o rodinný dům v klidné oblasti odpovídá stupni ІІ. Další částí procesu zadání je zjištění, zda poplachy a technické zprávy systému budou přenášeny. Přenos je v kaţdém případě doporučen i v objektech s nízkou mírou rizika. Po určení kam se poplachy budou přenášet se musí zjistit přenosová cesta, jakým způsobem se přenos uskuteční. Jedná-li se o přenos na soukromý mobilní telefon, postačí běţná GSM brána. Bude-li se přenos uskutečňovat na pult centralizované ochrany (PCO), musí se tento přenos uskutečňovat několika způsoby: 1)
Pomocí telefonní linky – telefonní komunikátor, kterým je vybavena kaţdá zabezpečovací ústředna vyvolá telefonní číslo PCO a pomocí tzv. datagramů předá informace o objektu – tento způsob je zastaralý a nedoporučuje se.
2)
Pomocí profesionální GSM brány, která přijímá data od ústředny EZS a transformuje je do SMS zpráv. V případě poplachu prozvoní zadaná telefonní čísla a pošle přesný popis událostí SMS zprávou.
3)
Pomocí vysokofrekvenčního vysílače – Vysílač vyuţívá elektromagnetických vln o frekvencích od 350 MHz do 500MHz. Vysílač přijímá data z ústředny EZS a přetransformuje je do vhodného přenosového formátu a odesílá na PCO. Výhodou tohoto přenosu je, ţe objekt a PCO si vyměňují v krátkých časových intervalech data o stavu systému.
4)
Pomocí LAN komunikátoru – a sítě Internet či lokální sítě. Komunikátor odesílá data ve formě datových paketů na příslušnou IP adresu PCO 11
5)
Pomocí GPRS vysílače – Tento způsob přenosu vyuţívá GSM sítě a datového spojení GPRS. Taktéţ přijímá data z ústředny a kóduje je do vhodného přenosového formátu - datových paketů. Nedojde-li jakýmkoli způsobem k přenosu informací z objektu pomocí GPRS spojení, vysílač přepne do GSM módu a data posílá pomocí SMS zpráv. Tento způsob je doporučen v poměru pořizovací ceny, ceny provozu a kvality přenosu. PCO je s objektem víceméně online. V našem případě bude pouţit právě tento způsob přenosu. V následující kapitole je popsána princip GPRS.
V neposlední řadě patří k procesu zadání projektu další potřeby zákazníka tj. domácí automatizace a moţnosti dalších individuálních moţností propojení EZS. Celkový proces zadání je popsán na obrázku č.1.
Obrázek č. 1 Proces zadání
2.1.1 Teorie GSM Základem GSM sítě je mobilní stanice – telefon, GSM brána, GSM ústředna. Mobilní zařízení je v podstatě transciever (vysílač/přijímač) komunikující se základnovou stanicí
12
BTS doplněný řídícími obvody (mikroprocesor) a vstupně/výstupními zařízeními (klávesnice, display, sluchátko, mikrofon, porty). Mobilní stanice je jednoznačně identifikována pomocí čísla IMEI (International Mobile Equipment Identity), uloţeného v její paměti. Sám účastník je identifikován pomocí SIM karty (Subscriber Identification Module). Subsystém základnových stanic (BSS) - Jedná se o subsystém, se kterým prostřednictvím rádiového rozhraní komunikují jednotlivé mobilní stanice MS. Samozřejmě není moţná komunikace jednotlivým mobilních stanic přímo mezi sebou. Mobilní stanice nepatří do BSS ani do ţádného z dalších subsystému, ale jsou samostatnou součástí systému GSM. Síťový propojovací systém (NSS) - Jde vlastně o systém mobilních resp. radiotelefonních ústředen. Na rozdíl od klasických telefonních ústředen však celý tento systém vykonává kromě obvyklých přepojovacích funkcí ještě mnoho dalších činností, vyplývajících z mobility účastníků (určování polohy, handover, přidělování kanálů apod.) Operační a podpůrný systém (OSS) - Cílem tohoto subsystému je zajišťovat řádnou činnost a údrţbu celé sítě GSM. Je zde prováděn monitoring, diagnostika a opravy poruch systému a mnoho dalších úkonů. Další funkcí tohoto bloku je také administrativní podpora. Systém GSM dále spolupracuje s externími sloţkami. Uživatelé systému, účastníci (subscribers): Ti přicházejí do styku se systémem pouze prostřednictvím svých mobilních stanic MS, Operátoři: Budují a provozují systém GSM. Pod dohledem regulačních orgánů se starají o stránku technickou, administrativní i finanční, Externí telekomunikační sítě: K těmto sítím náleţí především veřejná komutovaná telefonní síť PSTN (Public Switching Telecommunication Network) a digitální sítě integrovaných sluţeb ISDN (Integrated Services digital Network), dále například sítě PSPDN (Packet Switched Public Data Network), PLMN (Public Land Mobile Network) nebo druţicové telekomunikační systémy (22).
2.1.2 Teorie GPRS GPRS (General Packet Radio System) je zatím nejmodernější pouţívaná technologie přenosu dat prostřednictvím sítě GSM. Celý přenos dat touto technologií spočívá na 13
principu přepojování paketů, coţ přináší do mobilní komunikace řadu novinek. Přenosové kapacity zde nejsou nikomu trvale vyhrazovány, ale jsou k dispozici všem uţivatelům zároveň. Takovéto řešení má několik zásadních výhod. První výhodou je maximálně efektivní vyuţití přenosové kapacity těmi uţivateli, kteří skutečně potřebují data v daný okamţik přenášet. To je zásadní odlišnost od předchozí varianty s přepojováním okruhů, kdy byla kaţdému uţivateli vyčleněna taková přenosová kapacita o kterou poţádal, bez ohledu na její skutečné vyuţívání. Další podstatnou výhodou, která vyplývá z principu přepojování paketů, je způsob zpoplatňování. Technologie GPRS umoţňuje platbu nikoliv za čas (dobu spojení), ale podle objemu skutečně přenesených dat. Celý proces zavedení GPRS do sítě GSM si lze v jednoduchosti představit jako "přeloţení" další sítě (fungující na principu přepojování paketů) přes stávající pevnou část sítě GSM a provázání těchto dvou sítí s řídicími prvky. Změny v původní síti se týkají jednak programového vybavení, v některých případech i samotného zařízení. Důleţitou změnou je rozšíření základnové řídicí jednotky BSC o blok PCU (Packet Controller Unit), který je bodem kde se obě sítě střetávají. Novými prvky v celé architektuře jsou potom především uzly pro podporu GPRS, tzv. GSN (GPRS Support Node). SGSN (Serving GPRS Support Node): Plní především následující funkce: Směruje v obou směrech datové pakety a obsluhuje všechny uţivatele přihlášené do GPRS sítě kteří se nacházejí v jeho dosahu, Provádí autentizaci, šifrování a kontrolu IMEI, Funkce mobility managementu, Řízení logických kanálů směrem k mobilní stanici. Další důleţitou součástí GPRS sítě je GGSN (Gateway GPRS Support Node). Poskytuje rozhraní mezi GPRS sítí a externími sítěmi pracující podle standardu IP nebo X.25, je tedy jakousi branou mezi GSM a vnějšími sítěmi. V GGSN jsou také obsaţeny funkce tzv. mobility managementu. Dalšími funkcemi GGSN je např. směrování paketů na správný uzel SGSN, konverze protokolů mezi GPRS a vnějšími sítěmi a můţe také pracovat jako firewall, tzn. ochrana sítě před neţádoucím vniknutím zvenku. Mezi sebou pak uzly SGSN a GGSN komunikují prostřednictvím protokolu GTP (GPRS Tunelling Protocol), který lze povaţovat za aplikační protokol rodiny protokolů TCP/IP - sám
14
vyuţívá ke svému fungování transportní protokoly UDP nebo TCP, pod kterými je provozován protokol IP. Přenosové rychlosti jsou opět nejvíce limitovány rádiovým rozhraním GSM, kde na kaţdý slot připadá přenosová rychlost 33,8 kbit/s. Kdyţ se do ní započítá reţie připadající na fungování sítě, zbývá přenosová rychlost 22,8 kbit/s. Z této rychlosti se pak u standardního přenosu odečítá ještě dalších 13,2 kbit/s připadajících na zajištění samotného přenosu, zejména jeho spolehlivosti (u klasických a HSCSD přenosů rychlostí 14,4 kbit/s je tato reţie jen 8,4 kbit/s). I v případě GPRS je moţné vyjít opět jen z oněch 22,8 kbit/s a snaţit se minimalizovat počet dalších reţijních bitů připadajících na zajištění přenosů. Zde velmi záleţí na konkrétních podmínkách šíření signálu - při optimálních podmínkách je moţné výrazněji oslabit reţii na zajištění přenosu, a při horších podmínkách šíření je naopak nutné ji zase zvětšit. Dále GPRS vychází vstříc skutečnosti, ţe různé druhy datových přenosů mohou mít různé poţadavky na jejich kvalitu, resp. kvalitativní parametry. GPRS nabízí různé úrovně kvality sluţeb QoS (Quality of Service) pokud jde o : Prioritu - zde jsou definovány tři úrovně priority: vysoká, střední a nízká, Spolehlivost - zde jsou definovány opět tři varianty, resp. třídy spolehlivosti, které definují určité kombinace pravděpodobnosti toho, ţe dojde ke ztrátě paketu, k přijetí duplikátu, k poškození paketu či jeho doručení mimo pořadí, Zpoždění - definovány jsou 4 třídy vztaţené k průměrnému zpoţdění a ke zpoţdění 95% přenášených paketů, Propustnost - zde je definována maximální (špičková) a střední přenosová rychlost. GPRS tedy přináší uţivatelům mnoho nových moţností a nabízí : levnější přístup do datových sítí, vyšší přenosové rychlosti, kratší doba sestavení spojení, nepřetrţité spojení s vnější datovou sítí, lepší podpora při roamingu, lepší podpora přístupu do různých datových sítích Internet, podnikové sítě atd. (21).
15
2.2 Analýza systému Další ţivotní etapou elektronického zabezpečovacího systému je analýza viz obrázek č 2. Jedná se o to, jaké komponenty zařadit do daného projektu a analýze, kam dané detektory umístit. Vyhodnotit zda bude montován drátový či bezdrátový systém (většinou se vypracovávají obě varianty). Jedná-li se o drátový systém, musí se uváţit typy kabeláţe, vypracovat soupis prací s tím spojený (zednické práce).
Obrázek č. 2 – Analýza systému
2.2.1 Detektory obecně. Detektory elektronických zabezpečovacích systémů lze obecně rozdělit podle toho, zda ke svému provozu vyţadují napájení elektrickou energií, na : 1) Detektory napájené 2) Detektory nenapájené
16
Obrázek č. 3 – stavy detektorů Obrázek č. 3 popisuje, jakých stavů nabývají detektory, za předpokladu ţe je pouţito zapojení DEOL – dvojitě vyváţená smyčka.V klidovém stavu je odpor smyčky 5600Ω a přejde-li detektor do poplachového stavu, změní se odpor smyčky na 11200Ω. Kdyţ je kryt detektoru otevřen, je vyhlášena sabotáţ – odpor smyčky nekonečně velký.
2.2.1.1 Detektory napájené Detektory napájené se dělí z hlediska toho, zda do zabezpečeného prostoru vyzařují nebo nevyzařují vyuţitelnou energii na:
Aktivní detektory Pro zjištění charakteristických rysů nebezpečí vytvářejí své pracovní prostředí aktivním zásahem do okolního prostoru (např. vysíláním elektromagnetického nebo ultrazvukového vlnění), proto je moţné tyto detektory snadno detekovat a určovat jejich mrtvé zóny. Jsou schopny porovnávat vstupní signály s předem definovanými kritérii (rychlost, frekvence, amplituda, směr) před vysláním poplachového signálu či zprávy (2). Ultrazvukové detektory Ultrazvukové detektory (Ultrasonic sensor – US) vyuţívají část spektra mechanického vlnění nad pásmem kmitočtu slyšitelných lidským uchem (pozor při aplikaci, některá zvířete jej slyší – pes, netopýr, komár). Tyto detektory jsou aktivní, to znamená ţe do prostoru vysílají energii. Vysílač vysílá vlnění o konstantním kmitočtu. Přijímač přijímá vlnění odraţené od překáţek v uzavřeném prostoru. V klidovém stavu elektronika vyhodnotí přijatou vlnu ve stále stejném vztahu k vlně vyslané. Pohybuje-li se v prostoru libovolné těleso, mění se fáze přijatého vlnění. Tato změna fáze je vyhodnocena
17
elektronikou a vede k vyhlášení poplachu. Jedná se v podstatě o aplikaci Dopplerova jevu v pásmu ultrazvukových kmitočtů (1). Mikrovlnné detektory Mikrovlnné detektory (Mikrowave senzore – MW) vycházejí ze stejného principu jako detektory ultrazvukové, ale v pásmu elektromagnetického vlnění. Jedná se většinou o pásma 2,5 GHz, 10 GHz a nebo 24 GHz. Je to opět aktivní systém zachycení pohybu, principielně shodný s ultrazvukovými detektory, ale technologicky uzpůsobený danému kmitočtovému pásmu (1). Kombinované detektory V prostorách s obtíţnými podmínkami nasazení, s výrazným negativním vlivem okolního prostředí, se nabízí vyuţití kombinovaných detektorů PIR – US či PIR – MW. Vlastní myšlenka vývoje kombinovaných (duálních) detektorů vychází ze zásady, ţe je zanedbatelná pravděpodobnost součastného vzniku jevů, které by mohly vyvolat planý poplach u více detektorů pracujících na různých fyzikálních principech (1). Profil detekce u kombinovaných detektorů je popsán na následujícím obrázku č. 4 kde paprsky patří detektoru PIR a ovál patří vyzařované energii aktivního prvku (6).
Pasivní detektory Detektory pouze pasivně reagují na fyzikální změny ve svém okolí, například pasivní infračervený detektor (PIR) registruje změnu teplotního gradientu. Narozdíl od aktivních detektorů jsou tato obtíţně identifikovatelná běţnými technickými prostředky. (např. detekce PIR detektoru infravizorem.) (2). Infračervené detektory Obvykle jsou tyto detektory označovány jako PIR detektory (Passive infra red sensor). Jsou zaloţena na principu zachycení změn vyzařování v infračerveném pásmu kmitočtového spektra elektromagnetického vlnění. Pro teplotu lidského těla cca 35 C je charakteristická vlnová délka 9,4 mm. Tohoto jevu je vyuţito k zachycení pohybu těles, jeţ mají odlišnou teplotu od teploty okolní. Detekční prvek je měnič gradientní povahy, to znamená, není schopen z principu detekovat stálou úroveň záření, ale jen změny záření na 18
něj dopadající. Obraz střeţeného prostoru v infračerveném pásmu je transformován pomocí optiky (1). V praxi se setkáváme s optikou dvojího druhu: buď se jedná o zobrazené pomocí soustavy Fresnelových čoček, nebo je optika tvořena soustavou křivých zrcadel. Fresnelova čočka jsou nejpouţívanější z ekonomického důvodu a technologii výroby. Fresnelova čočka ovlivňuje citlivost a způsob vyhodnocení poplachu pouţitého detektoru. Typy čoček umoţňují střeţit prostor cca 15m od detektoru, ale i dlouhé prostory do cca 60m (1). Obrázek č. 5 ukazuje jak klasická Fresnelova
čočka
rozdělí
střeţený
prostor. V praxi se pouţívají a jiné typy Fresnelových
čoček,
jako
například
čočka závora či stěna kdy horizontální vějíř má paprsky soustředěné do středu Obrázek č. 5 Fresnelova čočka
(1).
Detektory destrukce skla Detektory destrukce skla obsahují analyzátory, které analyzují dvě rozdílná, typická stadia zvuku spojeného s rozbitím skla. Jakmile je sklo násilně rozbito, počáteční porušení povrchu generuje krátký puls zvukových vln nízké frekvence (infrazvuk), jehoţ intenzita přesahuje 90 dB. O něco později, tedy v době, kdy rozbitá části, nebo kus skla dopadne na zem, vzniká druhá zvuková vlna, která obsahuje komponenty s vyššími frekvencemi. Vícepásmový analyzátor sleduje tvar zvukových vln v reálném čase, stejně jako spektrum charakteristické pro oba signály. Při pouţití statické analýzy, která je zaloţena na vyhodnocení
různých
zvukových
projevů,
a
v případě,
kdy
nízkofrekvenční
a vysokofrekvenční zvuk byl zachycen ve správném pořadí, je iniciován poplach (2). Obrázek č. 6 ukazuje záběrovou charakteristiku detektoru destrukce skla. Umístění detektoru závisí i na pouţitých záclonách. Detektor musí na skleněné plochy „VIDĚT“ (7).
19
Obrázek č. 6 Záběrová charakteristika (7). Vibrační detektory K prvkům střeţení pláště budov, nebo trezorů, dále patří vibrační detektory pro hlídání průrazů stěn a stavebních konstrukcí. Základem je elektromechanický měnič doplněný vyhodnocovací elektronikou. Tyto detektory mají větší šířku pásma vyhodnocovaných kmitočtů, nastavitelnou citlivost a optickou indikaci s pamětí. Osazují se podle konstrukčního provedení na riziková místa moţného průchodu zdí, luxfery či na rámy oken a dveří (1). Optické detektory kouře K detekci kouře se vyuţívá principu rozptylu infračerveného světla na pevných částicích v optické komoře. Detektory velmi dobře reagují na viditelný kouř, vznikající doutnáním např. dřeva, papíru, textilu apod. Méně vhodné pouţití, je detekce poţárů a otevřených ohňů s malým vývinem kouře a rychlým nárůstem teplot (líh apod.). Pro tento případ jsou detektory vybaveny pomocným teplotním senzorem aktivujícím poplach pokud dojde k překročení teploty v rozmezí 60 - 70°C (v závislosti na rychlosti teplotního nárůstu). Tyto detektory se umísťují na strop a směrem ke dveřím (1). Detektory úniku plynů Detektory úniku plynu se pouţívají tam, kde hrozí únik nebezpečných plynů, jako jsou zemní plyn, svítiplyn, propan, butan, a další. Pouţívají se nejčastěji u plynových výtopních kotlů, plynových vařičů a jiných zařízení, kde hrozí únik těchto plynů.
2.2.1.2 Detektory nenapájené Magnetické kontakty V součastné době jde o nejrozšířenější kontaktní detektor, vyráběný ve velkém počtu provedení a aplikačních variant. Podle výsledné funkce a konstrukčního uspořádání je dělíme do těchto skupin: S jedním jazýčkovým kontaktem, S více jazýčkovými kontakty, S vestavěným ochranným rezistorem zapojeným do série či paralelně, 20
S funkcí spínací či rozpínací, S tzv. předmagnetizací („BIASED“). Jednotlivé typy magnetických kontaktů mohou mít na svém konstrukčním uspořádání i řadu kombinací výše uvedených funkčních vlastností. Jsou vhodné ke střeţení všech stavebních otvorů. Jsou-li prostupy opatřeny roletami, pouţívá se magnetický kontakt v těţkém provedení pouzdra z nemagnetické slitiny, mechanicky i klimaticky odolném. Magnet se montuje na pohyblivou část (křídla dveří, oken nebo na rolety apod.). Jazýčkový kontakt pak na pevnou část (okenní rám, zárubeň atd.). Hlavní výhodou magnetických kontaktů je poměrně jednoduchá montáţ, vysoká ţivotnost a odolnost proti působení vnějších vlivů. Všechny magnetické kontakty jsou zaloţeny na
principu
jazýčkového
kontaktu,
spínaného
magnetickým
polem
permanentního magnetu (2). Mikrospínače, závěsné kontakty, koncové spínače Všechny tyto prvky fungují na principu spínání či rozpínání kontaktů. Slouţí především jako ochranné kontakty některých komponent EZS, popřípadě jako prvky předmětové ochrany (2).
2.2.2 Akustická signalizace Akustická výstraţná zařízení mohou být realizována pomocí různých houkaček a sirén. Sirény mají dvojí účel. V první řadě slouţí v objektech jako upozornění okolí na poplachovou situaci. Podstatně účinnější je jejich druhý účel, a to odradit pachatele psychologickým účinkem od pokračování v jeho započaté činnosti. Sirény dle svého provedení dělíme na venkovní a vnitřní. Venkovní sirény jsou navíc vybaveny optickým signalizátorem. Aby při houkání venkovní siréna nezatěţovala ústřednu EZS ( při poplachu má velký proudový odběr) je vybavena záloţním akumulátorem a při houkání neodebírá proud z ústředny. Venkovní siréna je provedena s robustním dvouplášťovým krytem, který chrání elektroniku proti klimatu a proti násilnému zneškodnění. Vnitřní sirény bývají většinou menší a mají pouze jeden kryt (2).
2.2.3 Kabeláž Rozvody jsou zdánlivě nejjednodušší částí instalace EZS. Přitom obdobně jako u detektorů se zde objevuje řada nedostatků, která jak po stránce technické spolehlivosti, 21
tak po stránce bezpečnostní úrovně systému mnohdy zcela znehodnocující nasazenou techniku a jejich náprava bývá velmi obtíţná. Pro elektrické zabezpečovací systémy se pouţívají rozvody slaboproudé
pomocí
sdělovacích kabelů. Jako spojovací materiál jsou nařízeny vodiče s měděnými jádry. Nejčastěji se pouţívá kabel SYFK kde jsou měděné vodiče a hliníkové stínění. Obrázek č.
7. zobrazuje pouţívaný
zabezpečovací kabel SYFK. Obecně nesmí být kabely zabezpečovacích rozvodů EZS přístupné bez pouţití nástrojů. Vedení mimo zabezpečenou oblast (k signalizačním nebo ovládacím zařízením, linky
Obrázek
č.
7
SYFK
přenosových prostředků) nesmějí být rozpoznatelná jako součást zabezpečovacího zařízení, nebo musí být prakticky nedostupná (2).
2.2.4 Navržené komponenty EZS Všechny pouţité komponenty vyplívají z analýzy objektu a procesu zadání (technické specifikace, třída zabezpečení atd.). Při výběru bylo dbáno i na ekonomická omezení a design komponent.
2.2.4.1 Ústředna DSC PC 1832
Obrázek č. 8 DSC PC 1832 Na obrázku č. 8 je deska elektroniky zabezpečovací ústředny, která je dodávána v plechové krabici pro povrchovou i podpovrchovou montáţ.
22
Popis ústředny: 8 zón na základní desce, rozšířitelných aţ na 32 zón, Ústřednu jde rozdělit na 4 samostatné bloky, jednotlivým blokům lze přiřadit programovatelné výstupy, Drátové zóny lze přidat pomocí modulů PC 5108 nebo klávesnic se zónovým vstupem. Bezdrátové zóny se zpřístupní připojením modulu PC5132 do systému, 2 programovatelné výstupy na základní desce, a max. 10 výstupů na modulech, Lze připojit aţ 8 klávesnic, Na klávesnici s LCD displejem lze prohlíţet paměť posledních 500-ti událostí, záznam času a data události, Telefonní komunikátor: 3 telefonní čísla (třetí zálohuje první), 3 identifikační čísla, komunikace můţe být v jednom z následujících formátů - pulsní formát 10 a 20 Baud, 1400/2300Hz, SIA, Contact ID, Pageru formátu a Volání na domácí telefon a další, Pomocí modulu PC 5100 lze k ústředně připojit adresovatelné detektory - max. 32, Přímé připojení ústředny k PC pro konfiguraci a diagnostiku, Podporuje moduly T-Link pro připojení ústředny do počítačové sítě a umoţňují dálkový přístup, Napájení: 16,5V AC doporučený transformátor 40VA, Záloţní baterie: 12V, 4/7/14 Ah podle pouţitých detektorů a jejich počtu, Sirénový výstup: 12V, 700mA (8).
2.2.4.2 Transformátor Jelikoţ zabezpečovací ústředna potřebuje 16,5 V AC pro svou funkci, je nutné pouţít transformátor (Obr. č. 9). Vstupní střídavé napětí 230V, Výstupní střídavé napětí 16 V, Výkon 40 VA, Odpovídá normě ČSN 351330 (9). Obrázek č. 9 Transformátor
23
2.2.4.3 Zálohovaný stabilizovaný napájecí zdroj PS1520 Na obrázku č. 10 je modul zálohovaného stabilizovaného zdroje 1,5 A s indikátorem síťového AC napětí. Napájecí napětí 16 – 18 V AC, přepínání 6 nebo 12 V pomocí propojky, obvod dobíjení baterie je nastaven pro dobíjení olověných akumulátorů s gelovým elektrolytem. Pomocí trimtu je moţné nastavit velikost dobíjejícího napětí,
Obrázek č. 10
LED kontrolka indikující AC síťové napájení, automatický přepínač, který zaručuje bezvýpadkové přepnutí na baterii při přerušení síťového napájení, je zaručena moţnost krátkodobého zatíţení zdroje aţ na 3 A (jištěno pojistkou), kdy je odebírána část energie z akumulátoru (10).
2.2.4.4 Expandér PC5108 v2.0 Expandér PC5108 v2.0 je modul, který umoţňuje rozšířit ústřednu o dalších osm smyček. Viz obrázek č. 11. Zónový expandér rozšiřující ústřednu Power o 8 smyček, modul se připojuje aţ 300 m od ústředny na sběrnici KEYBUS, adresace
zón
se
provádí
dvěma Obrázek č. 11 Expandér PC5108
trojicemi propojek,
obě čtveřice zón se adresují nezávisle na sobě, pomocný napájecí výstup AUX pro napájení detektorů s max. zatíţením 100 mA, vlastní proudový odběr 35mA (17).
24
2.2.4.5 Akumulátor Nedílnou součástí systému je záloţní akumulátor. Při jeho výběru se musí dbát na pravidla stupně zabezpečení (v tomto případě stupeň II), aby systém v případě výpadku proudu byl schopen fungovat minimálně dalších 12 Hod. Tímto se řídí norma EN50131-1. V tabulce č. 3 je uveden maximální proudový odběr, který můţe být odebírán ze svorek ústředny 1832 (svorky AUX+, RED a PGM1-4) při různých velikostech zálohovací baterie a doby na jakou má být zajištěna funkce zařízení.
Tabulka č. 3 – Proudové odběry (8). Proto se musejí vypočítat proudové odběry všech pouţitých komponent a zváţit, jaký záloţní akumulátor pouţít. Pro tento objekt byl pouţit akumulátor 12V s kapacitou 17 Ah. Jelikoţ plechová krabice dodávaná k ústředně nepočítá se záloţním akumulátorem této kapacity (pouze 7Ah a menší), musí být pouţito vlastní krabice s Tamperem (ochranným kontaktem proti otevření.).
2.2.4.6 LCD Klávesnice PK5500 Hlavním
ovládacím
prvkem
systému
je
systémová klávesnice (Obrázek č. 12), ta slouţí nejen
pro
ovládání,
ale
i
nastavování
a programování celého nebo částí systému. Moderní design klávesnice s LCD displejem, V globálním reţimu zobrazuje stav všech bloků v systému, Kompatibilní s ústřednami PC 585, PC 1565, PC 5010, PC 5020, PC 1616, PC 1832, Obrázek č. 12 klávesnice PK 5500
PC 1864,
25
Klávesnice má 1 svorku, která můţe být pouţita jako zónový vstup nebo jako PGM výstup, Velký 32 znakový dvou řádkový displej umoţňuje zobrazení poruchových stavů a stavů systému, paměti událostí, zobrazuje instrukce k ovládání systému a identifikaci zón, Klávesnice má 5 programovatelných funkčních kláves s 18 funkcemi, jako jsou aktivace Doma, Odchod, Rychlý odchod a pod, Čtyři kontrolky přehledně zobrazují stav systému Připraveno, Zapnuto, Porucha a AC napájení, Tři klávesy pro aktivování poplachu z klávesnice Poţár, Tíseň a Nouze, Uţivatelský kód programovaný jako nátlakový, Podsvícené klávesy jsou viditelné i při nízké hladině osvětlení, displej má nastavitelný jas i kontrast, Piezo-elektrický bzučák potvrzuje správné stisknutí klávesy, upozorní na poplach nebo poruchu, Klávesnice je připojena k čtyřvodičové sběrnici KEYBUS aţ 300 m od ústředny, Proudový odběr je 125 mA při zesíleném podsvícení (19).
2.2.4.7 Venkovní zálohovaná siréna BENTEL CALL Na obrázku č. 13 je venkovní zálohovaná siréna s majákem s moţností nastavení tónu. Pro zálohu napětí se pouţívá akumulátor 12V s kapacitou 2,3 Ah. Elegantní design, Volitelný tón s modulovanou frekvencí, Dva
vstupy
pro
akustickou
signalizaci
alarmu
s automatickým časovačem, Robustní plastový kryt odolný vlivům počasí, Druhotná ochrana vnitřním ocelovým krytem,
Obrázek č. 13 siréna
Magnetodynamická siréna 105dB/3m řízená mikropočítačem,
26
Ochrana před přestřiţením vedení, utrhnutím, poškozením ţárovky a proti sabotáţi, Napájení 12V DC (24).
2.2.4.8 Vnitřní siréna SATEL SPW 100 Obrázek č. 14 ukazuje vnitřní sirénu Satel Piezoelektrický měnič, Ochrana proti otevření krytu, Napájení při poplachu 12V DC (23). Obrázek č. 14 vnitřní siréna
2.2.4.9 Detektor požáru SD-280 Detektor SD-280 (Obrázek č. 15) slouţí k detekci poţárního nebezpečí interiéru obytných nebo obchodních budov. Obsahuje v sobě dva detektory – optický detektor kouře a detektor teploty. Dvojí analýza vyhodnocení poplachu, Ochrana proti odejmutí krytu, RELE výstup NC nebo NO, Vnitřní siréna s červenou LED, Napájení 12V DC (5). Obrázek č. 15 detektor požáru
2.2.4.10
Detektor hořlavých plynů GS-133
Detektor GS-133 (Obrázek č. 16) slouţí k indikaci úniku hořlavých plynů, umisťuje se ke stropu či k zemi podle druhu moţného úniku plynu. Reaguje na zemní plyn, svítiplyn, propan butan, acetylén, vodík, Vynikající stabilita, dlouhá ţivotnost, Vnitřní siréna, LED indikace,
27
RELE výstup NC nebo NO, Napájení 12V DC odběr v klidu 100mA, Pouţití -20°C aţ +50°C (4). Obrázek č. 16 GS-133
2.2.4.11
PIR detektor DSC LC-100-PI
Detektor LC-100-PI (Obrázek č. 17) efektivně spojuje spolehlivou funkci s velmi zajímavou cenou. Ideální pro domácí aplikace pro svou inteligentní analýzu signálu a spolehlivou detekci, odolnost proti planým alarmům způsobeným pohybem domácích mazlíčků do hmotnosti 25kg a designem který elegantně doplní kaţdý interiér. Technologie Quad Linear Imaging zajišťuje přesnou analýzu rozměrů lidského těla a odlišení od pozadí a malých zvířat, Alarmový rozpínací kontakt a ochranný kontakt, Digitální zpracování signálu, Ignoruje pohyb zvířat do 25kg, Technologie ASIC, Kompaktní design pro domácí instalace, Nastavitelný čítač impulsů, Nastavitelná citlivost, Bez nutnosti kalibrace podle výšky instalace, Detekční metoda: čtyřnásobný (quad) PIR senzor,
Obrázek č. 17 PIR
Napájení: 8,2 – 16V DC (18).
2.2.4.12
Kombinovaný PIR a MW detektor DSC LC-104-PIMW
Detektor LC-104-PIMW (Obrázek č. 18) kombinuje klasickou detekční technologii PIR s MW technologií vyuţívající Dopplerova efektu. Alarmový rozpínací kontakt a ochranný kontakt, Digitální zpracování signálu, Technologie Quad Linear Imaging zajišťuje přesnou analýzu rozměrů lidského těla a odlišení od pozadí a malých zvířat, Snadná instalace s moţností pouţití otočného kloubu (prodává se samostatně),
28
Mikrovlnná detekce na principu Dopplerova efektu, Ignoruje pohyb zvířat do 25kg, Mikrovlnný senzor se speciální anténou, Technologie ASIC, Bez nutnosti kalibrace podle výšky instalace, Samostatné nastavení citlivosti PIR a MW systémů , Detekční metoda: čtyřnásobný (quad) PIR senzor, Napájení: 8,2 – 16V DC, Odběr v klidu/v alarmu : 18mA/25,5mA (12). Obrázek č. 18 - PIMW
2.2.4.13
Detektor mechanického poškození DSC LC-105-DGB
Rozbité okno je nejjednodušší a nejčastější způsob násilného vniknutí do domu. Okamţitou signalizaci takového napadení zajišťují detektory jako je právě LC-105-DGB (Obrázek č. 19). Speciální algoritmy spolehlivě odliší zvuk rozbití skla od běţných podobných zvuků ve všech typech objektů. Alarmový rozpínací kontakt a ochranný kontakt, Digitální zpracování signálu, Detekuje rozbití rámovaných skel všech druhů, Detekuje řezání diamantem, Frekvenční a fázový detektor, Samostatné nastavování detektorů, Montáţ na stěnu nebo na strop, Napájení: 9 – 16V DC,
Obrázek č. 19 LC-105-DGB
Odběr v klidu/v alarmu : 15mA/40mA (13).
29
2.2.4.14
Kombinovaný detektor LC-102-PIGBSS
Kombinovaný detektor pohybu PIR a destrukce skla Detektor PIGBSS (Obrázek č.20) je vhodný pro domácí a malé komerční aplikace, kombinující PIR a glassbreak technologie s inteligentní ASIC analýzou signálu. Alarmový rozpínací kontakt a ochranný kontakt, Digitální zpracování signálu, Ignoruje pohyb zvířat do 25kg, Technologie Quad Linear Imaging zajišťuje přesnou analýzu rozměrů lidského těla a odlišení od pozadí a malých zvířat, Oddělené nastavení citlivosti obou systémů, Dva
oddělené
reléové
výstupy
pro
jednotlivé
technologie, Technologie ASIC, Detekční metoda: čtyřnásobný (quad) PIR senzor, Obrázek č. 20 LC-102-PIGBSS Napájení: 8,2 – 16V DC, Odběr v klidu/v alarmu: 18mA/25,5mA (11).
2.2.4.15
Magnetický kontakt Sunwave SD-8561
Magnetický kontakt (Obrázek č. 21) je určen pro povrchovou montáţ na dveře, okna atd. často pouţívaný jako Tamper (ochranný) kontakt do vně zabezpečovacích skříní a krabic. Sepnutí 30 mm, Rozměry 28x7,5x12,5 mm, Šroubovací, samolepicí, Délka přívodních vodičů je 44cm, Dva přívodní vodiče,
Obrázek č. 21 magnet. kontakt
Max. zatíţení 28Vss / 0,5A (14).
30
2.2.4.16
GPRS vysílač RADOM SXS24
Výběr vhodného komunikátoru je velice důleţitý nejen z hlediska stupně zabezpečení, ale také provozních nákladů spojených s jeho provozem, pořizovací cenou a hlavně kompatibility přenosových formátů mezi ústřednou EZS, samotným komunikátorem a pultem centralizované ochrany (PCO). Byl vybrán komunikátor SXS24 (Obrázek č. 22) Přenos poplachových a servisních dat z ústředny EZS na PCO, pravidelné kontroly spojení s PCO přenosem GPRS diagramu, záloţní datový kanál GSM v případě rozpadu GPRS spojení, moţnost propojení s komunikátorem LAN/WAN pro přenos dat v ethernetových sítích, přenos informací z přímých vstupů, 4 digitální vstupní smyčky, 4 jednoduše vy\váţené vstupní smyčky, 4 výstupy (nejsou galvanicky oddělené), 1. výstup – sepnut v případě přihlášení do GSM sítě, 2. výstup – sepnut v případě GPRS spojení s PCO, 3. výstup – uţivatelský definovatelný výstup, 4. výstup – uţivatelský definovatelný výstup,
Obrázek č. 22 SXS24
přenos dat na velkou vzdálenost (závislost na rozsahu sítě GSM operátora), vnitřní telefonní komunikátor – propojení s EZS ústřednou (přenosový formát Contact ID), napájení 230V AC, záloţní akumulátor 6V/12Ah (15). Výstupem analýzy systému je vyhotovení nabídky a cenové kalkulace. Viz příloha č. 3. Cenová kalkulace je vyhotovena z aktuálního ceníku firmy KELCOM na internetové adrese http://www.kelcom.cz/ceniky_free.asp? .
31
2.3 Implementace systému – Realizace Jsou-li všechny předchozí podmínky splněny a odsouhlaseny, přichází na řadu veškeré práce které jsou popsány v příloze č. 4 – Implementace systému. V níţe uvedených kapitolách jsou fáze implementace vysvětleny.
2.3.1 Kabeláž Jelikoţ se v našem případě jedná o nový rodinný dům ve výstavbě, bude veškerá kabeláţ pod povrchem omítky. Veškerou dokumentaci o rozloţení a umístění kabelů obdrţí stavbyvedoucí. Montáţní krabice pro ústřednu a záloţní akumulátor je taktéţ určena pro podpovrchovou montáţ.
2.3.2 Zapojení detektorů a ostatních komponent Různé druhy detektorů pouţívají různá zapojení. Taktéţ kaţdá ústředna vyţaduje zapojení, která podporuje. V případě DSC ústředny této řady Power je moţno pouţít dvojitě vyváţené smyčky (DEOL). Zapojení se provádí pomocí dvou párů vodičů, kdy jeden pár slouţí k napájení daného detektoru z výstupních svorek ústředny či pomocného zdroje AUX (+) a AUX (-). Druhý pár vodičů je zapojen z detektoru na svorky COM a Z1 aţ Zx ústředny či expandéru. Zx proto ţe tato zabezpečovací ústředna podporuje rozšíření pomocí expandérů PC 5108 celého systému aţ na 32 vstupních (zónových) smyček. Na jeden zónový vstup lze zapojit pouze jeden detektor.
Obrázek č. 23 DEOL (8)
Obrázek č. 24 EOL (8).
Způsob fyzického zapojení DEOL ukazuje Obrázek č. 23. Pomocí tohoto DEOL zapojení ústředna pozná, zda daný detektor je právě v poplachovém stavu (Odpor na smyčce je 11200Ω), v klidovém (5600Ω), nebo je detektor otevřený (∞Ω). Je-li na těchto svorkách zkrat ústředna rozezná čtvrtý stav – Porucha, informuje o tomto stavu klávesnicí 32
a komunikátorem. Pouze jedna smyčka nebude mít zapojení DEOL nýbrţ EOL (Obrázek č. 24) a to Tamperová 24hodinová smyčka. To je myčka, která při rozváţení odporu 5600 Ω na jakoukoli jinou hodnotu vyhlásí okamţitě poplach. Do této smyčky zapojíme veškeré kryty krabic a sirén. PIR detektory v garáţi jsou propojeny s motorem elektrických vrat. Je-li řídící jednotka elektrických vrat sepnutá a vrata se pohybují, je zároveň sepnut dvojitý relé kontakt, který překlemuje svorky C a NC kontaktů těchto dvou detektorů aby nemohly vyhlásit poplach. Toto zapojení se vyţaduje z toho důvodu, aby nemusela obsluha nejdříve systém vypnout a pak teprve vjet do objektu. Zapojení expandérů a klávesnic se uskutečňuje pomocí KEYBUS a to na svorky RED, BLK, YEL a GRN. Všechny komponenty připojované na KEYBUS mají stejné označení těchto svorek. Klávesnice PK5500 má svorky RED, BLK, YEL, GRN a Z. Mezi svorkou Z a BLK
lze zapojit další detektor a rozšířit si systém ještě o další zónu. Napájení
detektoru pokud ho potřebujeme, lze uskutečnit na svorkách RED a BLK. Klávesnice v prvním nadzemním podlaţí bude zapojena klasickým RED, BLK, YEL,GRN způsobem. Klávesnice v druhém nadzemním podlaţí a v garáţi budou právě vyuţívat svůj zónový vstup. Systém bude mít 18 zón. Při pouţití jednoho rozšiřovacího modulu expandéru PC5108 se systém ze základních osmi zón rozšíří na 16 a dvě zóny tedy vyuţijeme jako klávesnicové. Vnitřní siréna má dvě svorky TMP, SA+ a SA-. Svorky TMP se zapojují do série s dalšími Tamper svorkami vnější sirény a jiných krytů do ústředny na COM a Zx jako EOL. Svorky ústředny BELL + a BELL – přivedeme na SA + a SA - . Svorky BELL na ústředně slouţí pro připojení sirén a fungují tak, ţe v klidu je na svorce BELL+ oproti zemi +12V, svorka BELL – je odpojena a při poplachu se připojí na zem, tím vzniká na těchto svorkách 12V. Venkovní siréna potřebuje stálé napětí 12V proto se připojuje na výstupní svorky ústředny AUX + a AUX - . Spínání této sirény je programovatelné, proto se musí nastavit na desce logiky sirény polarita spínání. Propojkou MODE se nastaví, zda přivedením kladného či záporného potenciálu na vstup A se siréna rozhouká a rozsvítí. Další svorky sirény AS a ASG jsou Tamperové a zapojí se do série s ostatními Tampery systému. Deska ústředny a deska zálohovaného zdroje obsahují další výstup - pro zálohovací akumulátor. Proto svorky AKU + a AKU – přijdou zapojit na kladný a záporný pól akumulátoru. 33
GPRS komunikátor, který je umístěn vedle plechové krabice ústředny potřebuje pro svou funkci 230V AC, který je propojen z ústředny EZS kabelem CYKY3x1,5. A zapojují se na vstupní svorky L, N, PE. Vestavěný komunikátor na desce ústředny EZS značený svorkami RING a TIP se propojí se svorkami JS1.1 a JS1.2 (Telefonní linka). Tím je fyzicky zabezpečena komunikace mezi ústřednou EZS a GPRS komunikátorem. EZS ústředna má programovatelný výstup (značen PGM1), kterým bude spínat relé, které zkratuje vstupní svorky na desce komunikátoru SXS24 komunikátor tak odešle tento stav na PCO. Tímto je zaručeno, ţe vyhlásí-li ústředny EZS poplach, na straně PCO bude potvrzen změnou stavu svorek SXS24 komunikátoru. Po zapojení a propojení všech komponent se musí toto zapojení pro jistotu opětovně zkontrolovat. Poté přichází na řadu programování systému EZS pomocí programu DLS2002 a GPRS komunikátoru programem GSMConfig.
2.3.3 Programování zabezpečovací ústředny DSC Power 1832 Ústředna
se
programuje
pomocí
počítačového
software
DLS2002.
Ukázka
programového základního okna viz příloha č. 5. Před samotným programováním se softwarově načtou všechny připojené komponenty. Při programování ústředny se nejprve nadefinují jednotlivé zóny, k tomu je potřeba vědět označení zón, na kterých jsou připojeny detektory. Viz přehled zón v Příloze č. 9 – Výchozí revize. Jelikoţ bude systém rozdělen do tří bloků (kaţdý se bude ovládat samostatně), je potřeba rozdělit do kterého bloku bude daná zóna přiřazena. Programování zón a bloků Tamperové
zóny se nastavují jako smyčka 24Hod. Bezpečnostní, to znamená ţe
systém vyhlásí poplach bez ohledu na to, zda je systém vypnut či zapnut. Plynová a poţární smyčka jsou také nastaveny jako 24Hod. Bezpečnostní. PIR vchod, PIR Garáţ 1 a 2 a PIR chodba 2NP jsou nastaveny jako zpoţděné, to znamená ţe v zapnutém stavu ústředna čeká definovanou dobu, zda nebude zadán kód pro vypnutí střeţení. Ostatní detektory jsou na smyčkách okamţitých – ve střeţeném stavu systém vyhlásí poplach okamţitě. Tyto definice se nastavují v programovacích sekcích 001 a 002. Dále je důleţité nastavení atributů zón v rozšířeném programování zón v sekci 101 aţ 132. Zde se nastavuje jakým způsobem je smyčka vyváţena, má limit alarmu atd. 34
Jsou-li zóny nastaveny, musejí se přiřadit do bloků. Nejprve se musí definovat kolik bloků bude a kolik detektorů do dané bloku patří. Systémové časy Další programovací sekcí 005 se programují vstupní a výstupní zpoţdění. Jedná se o to, jak dlouho bude systém čekat na zadání kódu, kdyţ bude detektor ve zpoţděné smyčce hlásit pohyb. Naopak, při zakódování, jak dlouho nebude brát zřetel na pohyb v této zóně. Dále se zde programuje, jak dlouho má být při poplachu sepnut BELL výstup. Přístupové kódy Programování přístupových kódů – zde se určuje, jaká práva má zadaný kód. Tedy zda má právu udělat na zóně tzv. bypass a tím vyřadí detektor ze systému, zda můţe tím kódem přidávat další kódy, nebo jak dlouhou má kód platnost, v neposlední řadě i zda můţe ovládat všechny bloky systému, nebo ne. Programování klávesnic Zde se přiřadí klávesnice k danému bloku, tedy zadáme-li platný kód na klávesnici v garáţi, garáţ se zakóduje. Dále se nastaví funkce přepínání do ostatních bloků, aby se mohlo ovládat vše z jednoho místa. Tedy při odjezdu z objektu lze z garáţe přepnout na ovládání 2NP a zakódovat ho, dále přepnout do 1NP a taktéţ ho zapnout, pak zapnout garáţ a zpoţděnou zónou se vzdálit z objektu. Další programování Dalšími programovacími sekcemi určujeme, jak se ústředna má chovat v dalších situacích jako například: Zobrazení AC poruchy, Potvrzení zakódování tím, ţe houkne siréna, Nastavení tónů kláves, Podsvícení tlačítek klávesnice, Zobrazování ostatních poruch, Nastaví se aktuální čas, Uloţí, kdy se mění letní a zimní čas, Časy automatického zamčení, Korekce času, A další např. automatizace.
35
Programování telefonního komunikátoru ústředny Komunikátor obsaţený na desce ústředny bude pouţit tím způsobem, ţe bude posílat do GPRS komunikátoru automaticky přednastavené přenosové kódy. Ve známém formátu Contact ID pro všechny strany tedy, GPRS komunikátor a PCO. V případě výpadku GPRS spojení přepne SXS24 z GPRS módu na mód GSM a posílá nastavené kódy dál. Telefonní komunikátor zabezpečovací ústředny se programuje stejně jako ústředna, tedy pomocí programu DLS2002. Viz. Příloha č. 6. Nastavují se zde telefonní čísla, kam má v případě nějaké události ústředna komunikovat. Jelikoţ zde není potřeba vytáčet skutečné číslo, stačí zadat nějaké čtyřmístné náhodné číslo. Toto číslo musí být zadáno, aby do k tzv. vyzvednutí telefonní linky, kterou simuluje GPRS komunikátor SXS24. Dále se zde nastavují identifikační čísla bloků, aby na PCO obsluha mohla odlišit, který blok byl zapnut. Protoţe lze hlídat třeba v noci garáţ. Dalším důleţitým nastavením je zvolení správného přenosového formátu telefonního komunikátoru ústředny. GPRS komunikátor umí rozpoznávat a přenášet pouze formát Contakt ID (CID), nelze tedy zvolit jiný formát ze seznamu neţ CID. Dále se nastavují přenosové kódy. Ústředny řady POWER 1832 umí vygenerovat přednastavené přenosové kódy, stačí tedy jen povolit přenos automatických CID kódů. Další poloţky určují zda z daného bloku přenášet všechny události, nebo třeba jen pouze poplachy. GPRS přenos není ale nákladný, doporučuje se tedy zvolit přenášení veškerých událostí. Dále lze nastavit: Zpoţdění přenosu poruchy baterií, zpoţdění přenosu výpadku AC napětí, cyklus testu spojení (zabezpečovací ústředny), zvolení DTMF (tónové) či pulzní volby, vstup do programovacího módu, atd. (8).
2.3.4 Programování GPRS komunikátoru SXS24 GPRS komunikátor není volně k zakoupení veřejnosti, proto musí být objednán provozovatelem pultu centralizované ochrany. SIM karta pouţitá v tomto komunikátoru je vlastnictvím PCO. Zákazník si tedy prostřednictvím PCO koupí vysílač a na SIM kartu platí pronájem. Tato SIM karta je umístěna přímo na desce komunikátoru (viz příloha č. 7).
36
Dále jsou umístěny LED diody, které jsou důleţité pro instalujícího techniky. První zelená LED1 indikuje tři stavy:
1) Normální provozní stav 2) Konfigurační reţim 3) porucha systému, nebo není AC napájení
Další ţlutá LED2 indikuje zda je či není porucha na SXS24 Další v pořadí zelená LED4 ukazuje, zda je SXS24 v reţimu GSM nebo GPRS Poslední v této řadě zelená LED5 znázorňuje zda komunikuje SXS24 s EZS Další řada LED diod znázorňuje stavy čtyř výstupů. První výstup je sepnut a LED6 svítí v případě ţe je SXS24 zaregistrován v GSM síti. Druhý výstup a LED7 signalizuje spojení SXS24 a PCO. Třetí s LED8 a čtvrtý s LED8 jsou uţivatelsky programovatelné. Tedy ţe z PCO můţe obsluha tyto dva výstupy ovládat. GPRS komunikátor se konfiguruje pomocí software GSMConfig, který je určen pro pohodlné nastavení celého vysílače. Komunikátor se spojí pomocí speciálního kabelu dodávaného firmou RADOM, označeného KK 650 57, který se spojuje s počítačem pomocí sériového portu a vysílačem RJ konektorem. GPRS komunikátor se programuje následovně. Instalující technik musí mít informace od pultu centralizované ochrany, jinak není schopen tento vysílač konfigurovat. Nakonfigurované hodnoty se musejí shodovat s hodnotami na PCO. První konfigurovanou poloţkou je APN (Acces Point Name), coţ je jméno přístupového bodu mezi komunikátorem a pultem centralizované ochrany. Dále následuje IP adresa PCO, která slouţí jako cílová adresa, která jednoznačně identifikuje připojovaný pult, pro přenos přes GPRS. Pak nastavení identifikačního čísla a objektu. Podle těchto identifikátorů je objekt zapsán na pultu centralizované ochrany. Např. číslo objektu 1234 s identifikačním číslem 1111 je objekt v daném městě s určitou adresou a konkrétní kontaktní osobou. Dále má PCO informace o všech detektorech a pouţitých komponentech a nákres objektu (Příloha č. 11), aby se při poplachu mohla výjezdová sluţba co nejlépe orientovat. Jelikoţ bude při výpadku sluţby GPRS pouţit záloţní GSM přenos pomocí SMS zpráv je potřeba nastavit číslo sítě a adresu operátora, kterého pouţívá pult centralizované ochrany. Tyto informace je povinen sdělit provozovatel pultu. Poslední informací od pultu je číslo jeho GSM brány. Další poloţka je perioda udrţování spojení s pultem centralizované ochrany přes GPRS. Toto nastavení je důleţité pro kontrolu, zda je přenos 37
přes GPRS funkční a bezproblémový. Na pult centralizované ochrany jsou v nastavených periodách posílány udrţovací datagramy, v případě ţe pult nepotvrdí příjem datagramu, přejde komunikátor na záloţní komunikaci GSM pomocí SMS zpráv. Perioda se doporučuje nastavit na hodnotu 4, coţ znamená, ţe kaţdou minutu vysílač odešle jeden datagram. Dále se nastavuje jestli mají být potvrzovány všechny datagramy. Nakonec se nastavuje způsob připojení zabezpečovací ústředny, v našem případě pomocí telefonního komunikátoru. Na vysílač lze připojit i další zařízení, které je schopno spínat či rozpínat relé. Tím by bylo moţno kontrolovat tedy i jiné zařízení. Nastavení komunikátoru je v příloze č. 8 – GSMConfig. Nastavená data lze zkontrolovat výpisem, který vyhodnotí SW GSMConfig. Čtení nastavení z konfiguračního souboru: VERZE : SXS24 APN : radom IPADR1 : 172.18.1.18 CISLO1 : 420724038241 OBJEKT1 : 1234 SIT1 : 7 ADRESA1 : 12 UDRZ : 4 POMERAB : 0 ZALOHOVATGPRS : 1 ZALOHOVATNET : 0 POKUSY : 1,1 IDCISLO : 1111 MODIFIKACE : 50000001 +DIN1 : 0,0 +DIN2 : 0,0 +DIN3 : 0,0 +DIN4 : 0,0 +AIN1 : 0 +AIN2 : 0 +AIN3 : 0 +AIN4 : 0 Konfigurace ze souboru načtena.
Pokud je vše v pořádku výše uvedený výpis je zelený, vyskytne-li se jakákoli chyba (nesmyslná hodnota), příslušný řádek se označí červenou barvou (15). Nyní jen zbývá vyzkoušet chování celého systému a přenos informací na PCO. Zákazník si musí zajistit smlouvu o hlídání s příslušným PCO, v našem případě Garance Písek.
38
2.3.5 Výchozí revize Po dokončení instalace musí být systém vyzkoušen a přeměřen, aby mohla být vyhotovena výchozí revize. Prvotní činností výchozí revize je zjištění, zda jsou řádně načteny všechny moduly. Jsou-li připojené komponenty na KEYBUS zkontrolovány, kontrolují se Klávesnice, popisy zón na nich a zkouší se jejich všechny naprogramované funkce, v našem případě hlavně přepínání do ostatních bloků. Po vizuální a softwarové kontrole musí být provedeno měření. Nejprve se měří výstupní napětí transformátoru, výstupní DC napětí ústředny a zálohovaného stabilizovaného přídavného zdroje a dobíjení záloţního akumulátoru. Následně se měří samotný akumulátor jak naprázdno, tak při zátěţi 1A po dobu 30 sekund. Akumulátor musí totiţ v případě výpadku proudu AC udrţet systém v chodu několik hodin, v závislosti na stupni zabezpečení. Ústředna si po celou dobu kontroluje stav svého záloţního akumulátoru a v případě potřeby upozorní nejen PCO, ale i vyhlásí poruchu systému na klávesnici. Obrázek č. 25 popisuje rozhodovací úrovně dobíjení akumulátoru.
Obrázek č. 25 AKU Je-li akumulátor v pořádku, měří se odpor všech smyček (na všech zónových vstupech). Z naměřených hodnot se vyhodnocují dovolená vychýlení od povelených hodnot. Při větší neţ dovolené výchylce se musí vyvaţovací rezistory vyměnit a opětovně přeměřit, či eliminovat tento problém. V příloze č. 9 je ukázka protokolu výchozí revize. Je-li revize úspěšná, můţe se systém předat novému majiteli. Obsluha musí být seznámena s naprogramovanými funkcemi systému a řádně zaškolena o způsobu pouţívání
39
systému. Po proškolení a vyzkoušení obsluhy je vyhotoven předávací protokol (Příloha č. 10), kterým se systém předá.
2.4 Používání systému Pokud je systém v pořádku předán a nemusela být dodatečně upravována smlouva, je systém plně v provozu. Zákazník s manuálem dokáţe systém spravovat a uţivatelsky měnit. Uţivatelé se dělí do dvou skupin, tedy běžní uživatelé – zapínají a vypínají systému, MASTER uživatelé kteří mají přístupné následující funkce z klávesnice: Příkaz (*)(1)(MASTER kód) slouţí pro odpojování zón. Po zadání předchozího příkazu klávesnice naviguje jak odpojit zóny, tedy pořadové číslo zóny. Po odpojení nereaguje odpojená zóna na ţádný podmět. Systém lze zapnout, uţivatel je upozorněn, ţe je daná zóna odpojena a daný prostor (detektor) je bez dohledu. Opakováním tohoto příkazu lze jednoduše zónu zařadit opětovně do provozu, Příkaz (*)(2)(MASTER kód) zobrazí klávesnice případné poruch systému – nízké napětí záloţního akumulátoru, výpadek AC, porucha obvodu sirény, porucha obvodu zóny a další, Příkaz (*)(3)(MASTER kód) zobrazí paměť předchozího poplachu. Přesný čas a zónu, kdy k události došlo, Příkaz (*)(4)(MASTER kód) zapnutí či vypnutí zvonkohry. Naprogramuje-li se některá zóna, ţe kdyţ na ní ve vypnutém stavu poplach, zapípá klávesnice. (Toto je vhodné např. v malém obchodu na dveřích s magnetem, kdy je prodavačka upozorněna ţe někdo dveře otevřel), Příkaz (*)(5)(MASTER kód) slouţí ke vkládání dalších přístupových kódů základní úrovně, Příkaz (*)(6)(MASTER kód) zde se nastavuje systémový čas, zobrazuje paměť událostí, reguluje hlasitost tlačítek klávesnice, systémový test a nastavuje týdenní kalendář automatické aktivace systému či jen některých jeho bloků, Příkaz (*)(7)(MASTER kód) slouţí pro ovládání výstupu, je-li naprogramován, tím lze ovládat domácí automatizaci či jiné prvky, Příkaz (*)(8)(MASTER kód) tento příkaz je pouze pro instalujícího technika a přístup s MASTER kódem je zamítnut,
40
Příkaz (*)(9) slouţí pro okamţitou aktivaci systému bez odchodového zpoţdění a nutnosti zadávat platný kód, Příkaz (*)(0) slouţí pro okamţitou aktivaci systému s odchodovým zpoţděním a bez nutnosti zadávat platný kód (8). Pravidlem bývá, ţe po připojení na pult centralizované ochrany je objekt hlídán v takzvaném zkušebním reţimu. Prostředí a okolní vlivy působí na detektory, které mohou v prvních počátcích vyhlašovat falešné poplachy. Správnou konfigurací se zkušenostmi instalujících techniků by ale k těmto jevům nemělo docházet. V průběhu pouţívání systému můţe dojít k jeho rozšíření či upravení.
2.5 Revize EZS Revize EZS se opakuje kaţdý rok (podle stupně zabezpečení). Provádí se stejné úkony jako u výchozí revize systému viz příloha č. 9. Zde je systém opět podrobně zkoušen, testován a měřen. Detektory a komponenty mají samozřejmě omezenou ţivotnost, proto kaţdoroční revize ukáţe drobné nedostatky, zejména pak slabé záloţní akumulátory. Popřípadě technik doporučí výměnu nebo rozšíření systému. Po skončení revize je vystavena opět revizní zpráva, kde jsou všechny potřebné informace a systému a případných jeho nedostatcích.
2.6 Ukončení životního cyklu EZS Pokud je uţ systém zastaralý a nesplňuje poţadavky zabezpečení, či některé jeho součásti vykazují chyby, musí být systém případně jeho části demontovány a vyměněny. Ţivotní cyklus můţe být také ukončen tím, ţe uţivatel systém nechce pouţívat a tak se odpojí od napájení a záloţních akumulátorů. V tomto případě by se mohl systém vrátit na začátek ţivotního cyklu, být časem rozšířen a opět pouţíván.
41
Závěr Závěrem bych chtěl podotknout, ţe elektronický zabezpečovací systém, buď s připojením na PCO či bez, se dnes stává samozřejmostí. Velké i malé firmy si dnes nedovolí být bez EZS. Ve výstavbě rodinných domků není EZS brána jako nadstandard, ale běţnou samozřejmostí. Pořizovací cena (u jednoduchých systémů) je ve srovnání s případnou škodou a psychickou újmou zanedbatelná. Při umístění a vybrání těch správných komponentů jsem dbal svých zkušeností, kterých jsem nasbíral praxí u firmy eLektronik Ladislav Řeřábek a hodin strávených na odborných seminářích či certifikovaných školení. Vyráběné detektory (všeobecně) dnes splňují plno technický poţadavků a norem, ale zákazník hledí na vzhled detektoru. Myslím si, ţe v objektech jako jsou rodinné domky a rekreační chalupy je právě design pro zákazníka důleţitý. Při výběru zabezpečovací ústředny jsem dbal hlavně aby šla rozšiřovat pomocí přídavných modulů a mohla tím plnit další funkce. Jednoznačně zvítězila drátová forma této ústředny. Bezdrátová varianta je dle mého názoru zbytečná, kdy se jedná ještě o stavbu a ne o hotový dům, kde by se kabeláţ musela řešit povrchovými lištami. Při rozšiřování systému lze následně pouţít i bezdrátový přijímač a systém tak rozšířit bezdrátově. Dalším kritériem pro výběr této ústředny byl poţadovaný přenosový formát Contakt ID (CID). GPRS komunikátor neumí přijímat jiný formát neţ právě tento a pult centralizované ochrany preferuje rychlý a bezporuchový formát, jako je právě tento. Menší nevýhodou této ústředny je nedostačující vysvětlení některých specifikací, které vyplynou aţ z praxe. Výběr vhodného přenosu na PCO záleţí také na poţadavcích zákazníka. Vysílač SXS24 je v podstatě úplně samostatný a nepotřebuje ţádný zásah uţivatele. Nevýhodou tohoto vysílače je, ţe uţivatel není informován o událostech (poplachu, servisní události atd.) na svůj mobilní telefon a nemá moţnost jak do systému telefonem zasahovat. Tento vysílač většinou instalujeme do průmyslových objektů. Pro rodinné domy, kde zákazník vyţaduje ovládání domácí automatizace pomocí SMS příkazů či pouhým prozvoněním, doporučuji GSM bránu VT21, která je levnější, uţivatelsky přístupná, ale na provoz draţší - cena SMS a volání. Programovací SW DLS2002 je nenáročný na technické vybavení. Orientace v tomto programu je jednoduchá, ale postrádám u některých programovacích sekcí lepší nápovědu.
42
Výhodou je, ţe lze pracovat offline. Technik si tedy můţe připravit konfiguraci dopředu, nebo mít připravenou vzorovou. Během minuty je systém kompletně naprogramován. Při online komunikaci DLS2002 a ústřednou došlo ke špatnému načtení verze pouţitých klávesnic. Klávesnice v Garáţi musela být naprogramována dodatečně. Konfigurační program dodávaný firmou RADOM – GSMConfig je určen pro více druhů komunikátorů, proto při jeho spuštění se program ptá na druh vysílače. V tomto SW lze opět pracovat offline. Stejně jako DLS2002 je nenáročný na technické vybavení. I tento program má menší nevýhodu, která se ukáţe uţ při prvotním seznámení. Poloţka objekt (1234 – toto číslo sdělí PCO) se v programu, který pouţívá pult centrální ochrany nazývá číslem řádky v tabulce. Tedy v této tabulce bude náš objekt na řádce č. 1234. Obsluha a technik proto musí této nepatrnosti dbát, aby mohlo dojít ke správnému nastavení. Celkové nastavení parametrů jak ústředny, tak vysílače nebylo výjimečně náročné.
43
Seznam použité literatury 1) KŘEČEK, Stanislav, et al. Příručka zabezpečovací techniky. 3. aktualiz. vyd. Blatná: Blatenská tiskárna, 2006. 313 s. ISBN 80-902938-2-4. 2) UHLÁŘ, Jan. Technická ochrana objektů. II. díl. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, Katedra technických prostředků bezpečnostních sluţeb, 2005. 229 s. ISBN 807251-189-0. 3) Bravo 2 a 3 : instalační manuál [online]. c1999 [cit. 2009-06-01]. Dostupný z WWW:
. 4) Detektor hořlavých plynů GS-133: manuál [online]. c2008 , 25.10.2008 [cit. 200906-01]. Dostupný z WWW: . 5) Detektor požáru SD-280 : manuál [online]. c2008 , 18.6.2009 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: . 6) DSC LC-104-PIMW: instalační manuál [online]. c1999 [cit. 2009-06-01]. Dostupný z WWW: . 7) GBS-210 detektor rozbití skla [online]. c2008 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: . 8) Instalační manuál: DSC PC1616, PC 1832, PC1864 [online]. Kelcom International, c2006 [cit. 2009-05- 29]. Dostupný z WWW: . 9) Instalační manuál napájecího transformátoru Tr3 [online]. Kelcom International, c1999-2007 [cit. 2009-05-14]. Dostupný z WWW: . 10) Instalační manuál zálohovaného stabilizovaného zdroje PS1520 [online]. Kelcom International, c1999-2007 [cit. 2009-05-14]. Dostupný z WWW: .
44
11) LC-102-PIGBSS: PIR detektor s Pet Immunity (odolností proti zvířeti) a s detekcí rozbitého skla [online]. Kelcom International, c2007 [cit. 2009-06-01]. Instalační návod. Dostupný z WWW: . 12) LC-104-PIMW : Duální detektor pohybu (PIR a MW) s odolností proti zvířatům [online]. Kelcom International, 2009 [cit. 2009-06-01]. Instalační návod. Dostupný z WWW: . 13) LC-105-DGB : Detektor rozbitého skla [online]. Kelcom International, c2006 [cit. 2009-06-01]. Instalační návod. Dostupný z WWW: . 14) Magnetický kontakt Sunwave SD-8561 [online]. c1999-2007 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: . 15) Návod na montáž a obsluhu GSM hlásiče SXS24 [online]. c2009 , 4.5.2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: . 16) Optický detektor kouře SD-212SP [online]. c2008 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: . 17) PC 5108 v2.0 : Instalační manuál [online]. Kelcom International, c2002 [cit. 200905-15]. Dostupný z WWW: . 18) PIR detektor DSC LC-100-PI [online]. c1999-2007 [cit. 2009-05-18]. Dostupný z WWW: . 19) PK55XX / RFK55XX–433 : Instalační manuál [online]. Kelcom International, c2007 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: . 20) Pracovní norma pro Poplachové systémy v ČR: PN 50131-1 [online]. Jablonec n. Nisou:
Jablotron,
2007
[cit.
2009-05-14].
Dostupný
z
WWW:
. 21) RICHTR, Tomáš. Přenos dat v systému GSM [online]. 2002, 19.1.2002 [cit. 2009-0530]. Dostupný z WWW: . 22) RICHTR, Tomáš. Základní struktura sítě GSM [online]. 2002, 19.1.2002 [cit. 200905-30]. Dostupný z WWW: . 45
23) SATEL SPW-100 Indoor siren [online]. c1990-2008 , 22.8.2008 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: . 24) Venkovní zálohovaná siréna BENTEL CALL : instalační manuál [online]. c1999 [cit. 2009-05-20]. Dostupný z WWW: .
46
Přílohy Příloha č. 1: Architektura systému Příloha č. 2: Ţivotní cyklus Příloha č. 3: Rozpočet Příloha č. 4: Implementace systému Příloha č. 5: DLS2002 základní okno Příloha č. 6: Programování tel. komunikátoru ústředny Příloha č. 7: Deska komunikátoru SXS24 Příloha č. 8: GSMConfig Příloha č. 9: Výchozí revize Příloha č. 10: Předávací protokol Příloha č. 11: Plánky objektu a rozmístění detektorů
47
Příloha č. 1 Architektura systému EZS
Příloha č. 2 Životní cyklus EZS
Příloha č. 3 Rozpočet Cena za kus
počet kusů
celkem Kč
EZS ústředna PC1832 s LCD PK5500
4960
1
4960
systémová klávesnice PK5500
2495
2
4990
expander PC5108
680
1
680
transformátor TR3
399
1
399
Akumulátor Jackyl 12V/17Ah
606
1
606
Kryt akumuklátoru s Tamperem
397
1
397
PIR LC-100-PI
440
11
4840
duální LC-104-PIMW
1125
1
1125
kombinované LC-102-PIGBSS
920
1
920
destrukce skla LC-105-DGB
530
1
530
detektor plynu GS133
799
1
799
magnetický kontakt
53
1
53
siréna CALL venkovní
1385
1
1385
akumulátor Jackyl 12V/2,3Ah
158
1
158
vnitřní siréna Satel
463
1
463
Požární detektor SD280
774
1
774
GPRS komunikátor SXS24
9934
1
9934
Cena za m
počet m
celkem Kč
Komponenta
Kabeláž kabel 6x0,22mm
2
6
80
480
kabel 8x0,22mm
2
8
110
880
doprava
2000
práce
12000
program
2000
CELKEM
50373
Příloha č. 4 Implementace systému
Příloha č. 5 Základní okno DLS2002
Příloha č. 6 Programování tel. komunikátoru ústředny
Příloha č.7 Deska komunikátoru SXS24 (15)
Příloha č. 8 GSMConfig
Příloha č. 9 Výchozí revize
ZPRÁVA O VÝCHOZÍ REVIZI EZS v objektu: xxx Datum revize Typ ústředny Počet smyček Počet detektorů PIR Počet detektorů destrukce Počet detektorů Combo Počet detektorů DUAL Počet POŽÁR detektorů Počet detektorů PLYNu
1. 5. 2009 PWR 1832 18 11 1 1 1 1
Akumulátor systému (V/Ah) Siréna vnitřní Siréna vnější Záložní aku sirény (V/Ah) Přídavný zdroj Přídavný záložní zdroj (V/Ah) Vysílač GPRS Připojení na PCO Číslo objektu
12/17 1 1 12/2,3 1 SXS24 Garance 1234
Výsledky revize ústředny:
Legenda: Měření
BLOK
Odchylka
1
Napětí na sekundárním vinutí transformátoru
-0,02
2
Napětí výstupu AUX
-0,01
3
Napětí dobíjecí akumulátoru systému
-0,01
Napětí na sekundárním vinutí transformátoru pro přídavný 4
zdroj
-0,02
5
Napětí výstupu AUX z přídavného zdroje
-0,03
6
Napětí dobíjecí akumulátoru systému z přídavného zdroje
-0,02
7
Napětí akumulátoru systému naprázdno
-0,06
8
Napětí akumulátoru systému při zátěži 1A/30s
-0,11
9
Napětí dobíjecí akumulátoru vysílače
-0,01
10
Napětí akumulátoru vysílače naprázdno
-0,02
11
Napětí akumulátoru vysílače při zátěži 1A/30s
-0,09
12
Napětí dobíjecí akumulátoru venkovní sirény
-0,02
13
Napětí akumulátoru sirény naprázdno
-0,02
14
Napětí akumulátoru sirény při zátěži 1A/30s
-0,09
15
Z1 – Tamper ochranné kontakty
A
-0,06
16
Z2 – PIR Vchod
A
-0,05
17
Z3 – PIR hala
A
-0,05
18
Z4 – Destrukce skla obývák
A
-0,03
19
Z5 – DUAL obývák
A
-0,04
20
Z6 – PIR spíž
A
-0,06
21
Z7 – Destrukce skla ložnice
A
-0,01
22
Z8 – PIR ložnice
A
-0,02
23
Z9 – PLYN kotelna
A
-0,06
24
Z10 – PIR garáž 1
B
-0,01
25
Z11 – PIR garáž 2
B
-0,01
26
Z12 – PIR dílna
B
-0,02
27
Z13 – PIR sklepy
B
-0,02
28
Z14 – PIR domácí práce
B
-0,04
29
Z15 – PIR chodba patro
C
-0,04
30
Z16 – PIR pokoj
C
-0,01
31
Z17 – POŽÁR
A
-0,02
32
Z18 – PIR pracovna
C
-0,02
Blok A – 1NP Blok B – 1PP Blok C – 2NP
Provedené revizní práce: Vizuální kontrola systému Nastavení citlivosti detektorů Kontrola činnosti detektorů Kontrola a měření ústředny Kontrola a měření jednotlivých smyček Kontrola a měření akumulátorů Kontrola funkce sirény Kontrola nastavení kódů Test klávesnice Kontrola přenosu poplachů a technických zpráv na PCO
Závěr revize EZS: Zařízení EZS je provozuschopné ve smyslu normy ČSN EN 50131-1. Vzhledem k pouţitým komponentům a pouţité konfiguraci splňuje zařízení EZS
podmínky pro provoz - stupeň zabezpečení 2, prostředí I.
Návrh na opatření: Nezakrývejte výhled detektorů (střeţený prostor před detektory) předměty, které by jakýmkoli způsobem sniţovaly jejich dosah a funkci !. Pravidelně odstraňujte pavučiny před prostorovými detektory hlavně v letních měsících. Zabráníte tím případným falešným poplachům. V prostorech se zvýšenou prašností pravidelně čistěte povrch detektorů. Zabraňte otevření detektorů a jejich mech. poškození (moţnost vyhlášení poplachu!). V případě poruchy systému EZS ihned volejte naši firmu. Zabráníte tím případným dalším škodám na zařízení i majetku.
Správná činnost systému EZS je podmíněna revizí síťového přívodu ústředny, která je součástí pravidelné revize elektroinstalace dle ČSN 33 1500. Systém minimálně 1x za 2 měsíce testujte zapnutím a způsobením poplachu. Předem je však nutné upozornit PCO o zkoušení systému.
Další údaje S výsledky revize byla seznámena : p. XXX Revizi provedli: Ladislav Řeřábek, Tomáš Kofroň, DiS.
Příloha č. 10 Předávací protokol
PROTOKOL o předání a převzetí díla do trvalého provozu ELEKTRONICKÉHO ZABEZPEČOVACÍHO SYSTÉMU
Níţe uvedení zástupci prohlašují, ţe jsou zmocněni jednat o převzetí EZS do trvalého provozu.
Přítomni: pan XXX 1)předmět díla elektronický zabezpečovací systém podle PNJ 131 as ČSN 50131-1 a ČSN EN 50131-1/Z1 dodávka, montáţ, zkušební a trvalý provoz název objektu a adresa XXXXXX Na této zakázce je namontována ústředna EZS, včetně komponentů splňující poţadavky stupně zabezpečení
třídy prostředí II podle ČSN EN 50131-1. Dále je
posouzena NBÚ pro kategorii Důvěrné.
2)Dodavatel: XXX 3)Název objektu: XXX
4)Projektová a rozpočtová dokumentace č.: XXX 5)Datum zahájení prací: 6)Datum ukončení prací: 7)Podepsaný dodavatel potvrzuje, že zařízení uvedené v tomto protokolu bylo instalováno v souladu se skutečností a se soupisem zařízení. 8)Odběratel potvrzuje, že tyto údaje přezkoušel a neshledal závad, které by bránily proplacení a zařízení přejímá. Odběratel dále potvrzuje, že byl seznámen s funkcí a obsluhou zařízení. Jakýmkoli neodborným zásahem, nebo zásahem jiné firmy pozbývá odběratel záruku. 9)Závěrečný posudek: Zařízení je funkční, komponenty EZS jsou II. kategorie. Zařízení splňuje požadavky pro zabezpečení objektů se středními a vyššími riziky. V případě poplachu zní vnitřní sirény a komunikátor oznamuje stav poplachu a případné poruchy na Pult centralizované ochrany Garance. 10)Záruční lhůta začíná běžet od data uvedení zařízení do provozu a činí na montáž 12 měsíců a na komponenty EZS 24 měsíců.
Seznam použitých komponentů Název
Typ
Zabezpečovací ústředna
POWER 1832
1
Systémová klávesnice
PK5500
3
Expander
5108
1
Dual detektor
DSC LC104
1
PIR detektory
DSC LC100
11
Detektor destrukce skla
DSC LC105
1
Transformátor
TR 230/16 kryt,svork.
1
Přídavný zdroj
PS 1520
1
Záloţní AKU 12V
2,3 Ah a 17Ah
POŢÁR detektor
SD280
1
PLYN detektor
GS133
1
Kombinovaný detektor
DSC LC102
1
Venkovní siréna
CALL
1
Vnitřní siréna
Satel
1
GPRS komunikátor
SXS24
1
Ks
1+1
11)Seznam písemností předaných odběrateli: předávací protokol, revizní zpráva, faktura, manuál. Za odběratele
______________________
Za dodavatele
____________________
Datum
_____________
Příloha č. 11 Plánky objektu a rozmístění detektorů
