Elektronické informace mìní vysokokolské studium Jiøí POTÁÈEK
1. Úvod Poslední desetiletí minulého století pøineslo mnoho zmìn, a to nejen v oblasti politické, ale i v dalích oborech, zejména technických. Prudký rozvoj techniky, která je vyuívána témìø vude, ovlivnil oblasti, kde jsou její produkty, a to zejména elektroniky, pouívány. Monosti vyuívání informaèních technologií jsou toti závislé na stupni vývoje elektroniky a právì ta v poslední dobì pronikala i do humanitních oborù. Prostøedky výpoèetní techniky, které byly pùvodnì urèeny jen pro poèetní úkony, postupnì rozíøily své uplatnìní do zpracování textù a tím se dostaly do mnoha dalích lidských èinností. Bylo to i knihovnictví, které nezùstalo stranou a zaèaly se tam pouívat poèítaèe. Klasické formy byly doplòovány novými prvky, které nabízejí stále více moností pro ukládání, výbìr a zpracování dokumentù. Vysokokolské knihovny, které byly od nepamìti nutným studijním zázemím, dostaly nové funkce a zmìnila se jejich úloha v podpoøe studia.
2. Pohled do historie Vysokokolské studium v naich zemích patøí mezi nejstarí v Evropì. Vdy Karlova univerzita byla zaloena ji v r. 1348 a postupnì pak vznikaly dalí univerzity a vysoké koly, kterých u je nyní v Èeské republice a na Slovensku, vèetnì soukromých, nìkolik desítek. Snadno si také vybavíme obrázek døívìjího vysokokolského studenta, který nesl balíèek knih svázaných øemínkem a vozil je sebou v døevìném kufru. Ale to a po vynálezu knihtisku. V Èínì byl znám tisk z desky ji od 8. století a od 11. století tisk pohyblivými typy, na poèátku 15. století se pouíval v Koreji a v Evropì objeven v polovinì 15. století v Nìmecku J. Gutenbergem, odkud se tehdy zaèal rychle íøit. Nejstarí známou èesky titìnou knihou je Kronika trojánská z r. 1468. Takto klasicky psané a titìné dokumenty byly po dlouhá staletí jedinými studijními materiály a do nedávné minulosti. Vysokokolské univerzitní knihovny vznikaly obvykle spoleènì se zaloením pøísluné univerzity a byly hlavními a prakticky jedinými informaèními zdroji pro vysokokolskou výuku. Jejich sbírky patøily vdy k nejvìtím a obsahovì nejnovìjím, aby umonily studovat dosaené poznatky ve vìdì a technice v pøísluném historickém období. A do konce dvacátého století probíhala vysokokolská výuka klasicky skládala se z pøednáek a semináøù, kde si studenti sami zaznamenávali své poznámky z pøednáek a vypracovávali písemnì seminární práce. Kromì relativnì malého poètu uèebnic byla vydávána skripta, jako vysokokolské studijní texty. Skripta, která mìla být aktualizovaným studijním materiálem, psali vyuèující jednotlivých pøedmìtù a v mnoha pøípadech to byly jediné tiskem vydávané studijní texty. Pøístup k zahranièním dokumentùm byl velmi omezen. Ani pedagogové nemìli mnoho moností pro pohotové získávání informací. Mezinárodní setkání odborníkù urèitých profesí, konference, sborníky pøednáek, èasopisy to byly hlavní zdroje informací pro vysokokolskou výuku. A záleelo na aktivitì a také vnìjích monostech kadého jednotlivce, aby se mohl akce zúèastnit nebo materiály získat. Také pedagogickou formu tvoøila pøímá výuka a monolog uèitele lektora. Z pøednáek, uèebnic a skript se studenti uèili a pak skládali zkouky. Samostudium se soustøeïovalo pouze na získávání informací z uèebnic, skript nebo odborných knih, pøípadnì èlánkù v èasopisech a vlastních poznámek, jejich úroveò záleela vdy na osobnosti, zkuenostech i pedagogických schopnostech pøednáejícího a peèlivosti studenta. Je jasné, e samostatná aktivita studentù byla minimální.
3. Zmìny ve vysokokolské výuce Tím, e se otevøely po roce 1990 hranice do vyspìlého svìta, zaèaly pronikat i do naich zemí nové metody ve vysokokolské výuce, které byly podporovány rozvojem informaèních technoINFOS 2005
115
logií. Nejen otevøená svìtová poèítaèová sí World Wide Web internet, ale také elektronické informaèní zdroje a databáze na elektronických mediích, výraznì ovlivnily zpùsob a formy vysokokolské výuky. Základním principem moderní vysokokolské výuky se stává dùraz na vìtí podíl samostudia na úkor pøímé výuky. To vak vyaduje vytvoøení infrastruktury a podmínek pro samostudium, a to zvlátì zpøístupnìním potøebných studijních materiálù a elektronických dokumentù. Vznikají i nové formy studia, jako napø. celoivotní vzdìlávání a univerzity tøetího vìku, kde se uplatòují i metody elektronického uèení e-learningu. Zmìny mezi døívìjím pojetím a novými trendy lze schématicky znázornit v tabulce:
Sloka
Tradièní pojetí
Úloha studenta
Pøíjemce pøímých informací
Informaèní zdroje
Uèebnice Skripta Pedagogem vybrané materiály
Osnovy
Dùraz na obsah poznání
Hodnocení
Jednostranné hodnocení zkouení studenta
Komunikace
Pøevaující monolog lektora
Úloha knihovny
Poskytování klasických informaèních zdrojù
Úloha uèitele
Osobní pøímé pùsobení
Nový trend
Prùvodce informaèním prostøedím Tvorba e-learningu Multimedia ve výuce Pøíjemce informací z rùzných pramenù Samostatné vyhledávání a zpracování informací Studium z elektronických dokumentù Klasické informaèní zdroje Elektronické informaèní zdroje Internet Databáze Dùraz na vlastní kompetence studenta Dovednost zacházet s informacemi a rozumìt obsahu Informaèní gramotnost nejvyího stupnì Hodnocení uèitelem sebehodnocení rùzné testy s vyuitím poèítaèù Dialog, výmìna informací mezi uèitelem a studentem, Návaznost na poèítaèové sítì Poskytování klasických i elektronických informaèních zdrojù. Knihovna se stává informaèním centrem Studijní místa s poèítaèi a pøístupem na internet. Pøístup do zahranièních databází.
Také ve vybavení vysokokolských poslucháren, cvièeben a laboratoøí se uplatòuje nyní výpoèetní technika. Pøednáejícímu se dávají k dispozici nástroje, které usnadòují výuku a umoòují vyuití multimediálních elektronických dokumentù ve výuce. Katedra je vybavena nejen poèítaèem na lokální nebo mezinárodní síti s moností pøehrávání disket, CD ROM a DVD, ale také videopøehrávaèem, vizualizérem a dataprojektorem, take volba je jen na vyuèujícím, jaké prostøedky pro pøedávání informací pøi své výuce vyuije. Specializované uèebny jazykové, laboratorní apod. mají poèítaèe i na studentských pracovitích a umoòují komunikaci mezi uèitelem a jednotlivými studenty i mezi studenty navzájem.
4. Elektronické dokumenty ve vysokokolském studiu Zájem o vysokokolské studium se neustále zvyuje a k tomu narùstá i informaèní gramotnost, která vychází ji z niích stupòù studia. Ji na støedních kolách se studenti seznamují s prací na poèítaèích a jak je vyuívat ve studiu. Vysokokolské studium vak vyaduje vìtí samostatnost a musí nauèit vyhledávat potøebné informaèní zdroje k daným tématùm studijních programù. K tomu pøispívá monost pøístupu do celosvìtové sítì internetu. A byly to pøedevím vysokokolské knihovny, které se v posledním desetiletí transformovaly na moderní informaèní centra, poskytující nejen klasické, ale i elektronické dokumenty nutné k výuce a studiu, ale také pro vìdecký výzkum uskuteèòovaný na vysokých kolách.
116
INFOS 2005
V posledním desetiletí se svìtoví producenti zamìøili na vydávání odborných databází, nejprve na CD ROM s pravidelnou mìsíèní, ètvrtletní nebo roèní aktualizací, pozdìji pak umonili pøímý pøístup prostøednictvím internetu v rámci poskytnutých licencí. Vysokokolské knihovny a informaèní centra se staly jedním z prvních míst, která pøístup k elektronickým dokumentùm zaèala zabezpeèovat a znaènì tím rozíøily poèet nabízených dokumentù a s tím souvisejících slueb. Elektronické dokumenty pøinesly mnoho nových výhod. Zejména je to rychlejí pøístup k informacím, vìtí komplexnost vlivem hypertextových odkazù, získání témìø vyèerpávajících pøehledù na základì zadaných parametrù výbìru témat a hesel, snadnìjí pøístup k informacím prostøednictvím poèítaèových sítí, sníení nákladù ve srovnání s poøizováním duplicitních a multiplicitních exempláøù titìných dokumentù, monost pøenosu a pøípadného pøevzetí èástí dokumentù pro citování z vybraných zdrojù, úspora místa depozitáøù a jistì i dalí výhody. Nespornì jsou zde i nevýhody spoèívající ve vìtích monostech zneuití a v poøizování nelegálních kopií, jisté zranitelnosti pøenosových cesty zavirováním, dosud neovìøené dobì uchovatelnosti medií a zpùsobu pøechodu na jiné typy médií nebo jiné hardwarové a softwarové vybavení. Kadopádnì vak dolo k zásadnímu kroku v modernizaci a dosaení vyího stupnì v poskytování informací na vysokých kolách a samozøejmì i v dalích místech, kde jsou vyhledávány a zpracovávány informace.
5. Vysokokolské knihovny a informaèní centra Vysokokolská knihovna byla vdy místem urèeným nejen pro prezenèní studium a absenèní vypùjèování studijních materiálù, ale také místem setkávání studentù. Klasické informaèní zdroje byly tvoøeny sbírkami knih, skript, èasopisù, pøípadnì mikrofií a zvukových dokumentù. Vyhledávalo se v lístkových katalozích jmenných nebo pøedmìtových, abecednì øazených, kde staèilo patné zaøazení nebo pøehození lístku v katalogu, aby se titul nikdy nenael. Pro potøeby pedagogù nebo vìdeckých pracovníkù se zpracovávaly reere, tzv. hlavoruèním zpùsobem vyhledáváním ve vlastních lístkových katalozích reerních pracovníkù nebo vyhledáváním v referátových èasopisech, které poskytovaly sekundární informace, v lepích pøípadech i s anotacemi. Záleelo nejen na peèlivosti, znalostech problematiky, ale také stupni únavy, jak kvalitnì byla reere zpracována, nehledì k èasové nároènosti práce. Ze zákona jsou také knihovny povinny zapùjèovat na omezenou dobu a na základì vyádání informaèní zdroje jiným knihovnám, které tyto dokumenty nevlastní, ale pro své uivatele potøebují. Tyto meziknihovní výpùjèní a výmìnné sluby se realizují nejen v tuzemsku, ale i v mezinárodním mìøítku. Tím, e se vysokokolské knihovny stávají informaèními centry, stávají se i poskytovatelem stále vìtího rozsahu komplexních informaèních slueb. Jsou vybaveny nejen poèítaèi pro výbìr z katalogù, ale pøipojením na internet je umonìn pøístup do souborných katalogù a jiných knihoven, kde je umonìno vyhledání potøebného titulu. Nabízejí audio a videotéky, databáze na CD ROM a DVD, vèetnì potøebných pøehrávaèù a licenèního software pro zpracování získaných dat. Narùstají tak poadavky na poèet studijních míst nejen pro klasické studium z volného výbìru nabízených publikací, ale vybavených potøebnou technikou pro práci s elektronickými dokumenty. Reerní sluby pro pedagogiku, vìdu a výzkum získávají nejen vìtí poèet zdrojù, ale také nové nástroje pro výbìr dokumentù. Z databází lze obdret kvalitní a ucelený pøehled o existujících zdrojích a s pomocí softwarových nástrojù lze vhodnì kombinovat parametry výbìru, prùbìnì je mìnit a výsledky v elektronické podobì pøedávat adatelùm. Zásadními promìnami proly také meziknihovní výmìnné a výpùjèní sluby proti døívìjímu zpùsobu, kdy se tyto publikace na základì písemného poadavku zasílaly potou adateli a tento je musel v relativnì krátké dobì opìt potou vrátit. Pøesto vak tento titul v domovské INFOS 2005
117
knihovnì po dobu výpùjèky chybìl a mnohdy se i cestou ztrácel. Nové monosti sem pøináí systém document delivery, kdy se vyádaný titul, pøevánì jen jeho potøebná èást, naskenuje a posílá elektronickou potou adateli, take dokument zùstává neustále u vlastníka, kde je k dispozici uivatelùm a potøebná kopie se dostává prakticky okamitì tomu, kdo ji poadoval. Ten si ji mùe buï pøeèíst nebo vytisknout nebo pøevzít do svého díla samozøejmì pøi dodrení autorského zákona a povinnosti citování pramene. Zamìstnancùm a studentùm vysoké koly se nabízejí i nové formy pro práci s informacemi. Jde nejen o monost výbìru z elektronických katalogù, ale také o pøístup do souborných katalogù knihovny vlastní vysoké koly, ale i jiných institucí. Zamìstnanci vysoké koly mají pøístup k informaèním zdrojùm nejen v knihovnì nebo informaèním centru, ale také z vlastního pracovitì. Vybavení poslucháren audiovizuální technikou a jejich pøipojení na lokální a mezinárodní poèítaèovou sí umoòuje demonstrovat pøi vysokokolské výuce vybrané èásti pøímo z informaèních zdrojù. Studentùm mohou být zadávány úkoly pro zpracování seminárních a diplomových prací tak, aby vyuívali celou íøi nabízených informaèních zdrojù. Ve studovnách jsou nabízeny také nové formy studia, napø. e-learning, jsou nabízeny výukové multimediální programy ve spojení poèítaèù a audiovizuálních prostøedkù. Uivatelùm se také poskytují související sluby, jako reprografie a tisk, vìtinou i barevný. Mìní se rovnì úloha knihovníka, jeho kvalifikace se zvyuje a který se stává informaèním pracovníkem, schopným poradit uivatelùm, pomáhat najít potøebné prameny v klasické i elektronické podobì a dokázat s jistou servilností komunikovat se spoleèensky mnohem výe postavenými pedagogy a vìdeckými pracovníky.
5. Pøedpokládaný vývoj Vysokokolská výuka by mìla být organizována s ohledem na to, e bakaláøské studium trvá tøi roky, magisterské studium pak dalí dva roky, aby absolventi, kteøí opoutìjí vysokou kolu, pøináeli do praxe nejnovìjí poznatky, ale také znalosti, kde získávat informaèní zdroje pro svou odbornou práci a jak s informacemi pracovat. Vybavení knihoven a informaèních center na vysoké kole by tedy mìlo být co nejmodernìjí, aby se pedagogové mohli sami vzdìlávat a pøipravovat výuku s vyuitím informací, které prùbìnì získávají z klasických i elektronických informaèních zdrojù. Podobnì i vìdeètí pracovníci musí mít co nejaktuálnìjí informace o stavu a vývoji oboru jejich pùsobnosti a pøedmìtu výzkumné èinnosti, které získávají nejen z odborné literatury, ale i elektronických informaèních zdrojù, u nich se pøedpokládá pohotová aktualizace. Studenti pak musí být vedeni k samostatnému výbìru dokumentù k vyuèovaným pøedmìtùm, aby nezùstalo jen u studia ze zastaralých uèebnic nebo skript, jejich vydání rovnì nemusí být vdy vèas aktualizována. Perspektiva nejbliího desetiletí ve vysokokolských informaèních slubách se dìlí na dvì skupiny, a to na oblast klasickou a oblast elektronickou. Ukazuje se, e u klasických informaèních zdrojù bude tøeba orientovat se pøedevím na úplnou elektronickou katalogizaci existujících publikací knih, èasopisù, mikrofií, filmù apod. - od vzniku vysokokolské knihovny, tedy na úplnou retrospektivní katalogizaci. Mezi klasickými zdroji existuje i øada vzácných dokumentù, které není mono zpøístupnit pro jejich stav ani k prezenènímu, nato k absenènímu studiu. Cestou øeení je jejich digitalizace, co je dalím dùleitým úkolem nejbliího období. Elektronické informaèní zdroje budou tak zaujímat významnìjí úlohu, i kdy je tøeba konstatovat, e titìné neperiodické i periodické informaèní zdroje nezaniknou a budou stále tvoøit základ studijních materiálù. O pøechodu na masové studium textù pøímo z obrazovky lze toti s vysokou pravdìpodobností pochybovat. Elektronické zdroje umoní jistì rychlejí a kvalitnìjí vyhledávání a také získávání plných textù. Pro studijní i vìdecké úèely vak bude potøebný jejich pøevod do titìné podoby.
118
INFOS 2005
Knihovny a informaèní centra budou pùsobit v oblasti výchovy k informaèní gramotnosti pojem informaèní technologie bude tøeba chápat ne jako pouívání poèítaèù, ale jako dovednost vyhledávat, tøídit a zpracovávat informace, a to jistì i s vyuitím poèítaèù, jako jednoho z dùleitých nástrojù. Vysokokolská knihovna bude nadále základem podpory vech forem vysokokolského studia a výzkumné a vývojové èinnosti. Bude tøeba zvyovat poèet studijních míst a jejich vybavení poèítaèi. V neposlední øadì bude tøeba vychovávat uivatele, aby nejen znali podrobnì nabídku informaèních zdrojù, ale dovedli se v ní orientovat a náleitì ji vyuívat. V personální oblasti bude tøeba, aby informaèní pracovník mìl vyí odborné nebo vysokokolské vzdìlání. Nestaèí, aby mìl znalosti o klasických autorech a zdrojích, ale jeho pøehled o obsahu elektronických zdrojích a zpùsobech pøístupu k nim byl základním pøedpokladem pro výkon této nároèné funkce. S tím souvisí té ohodnocení, kdy bude tøeba vemonì usilovat o to, aby informatici byli platovì zaøazeni jako vysoce kvalifikovaní pracovníci a jejich platy byly srovnatelné s pedagogy. Bohuel, mùeme se oprávnìnì domnívat, e mnohé z tìchto perspektiv se v dohledné dobì neuskuteèní, protoe nebudou vytvoøeny finanèní, technické ani personální podmínky, Navzdory tomu musíme vichni usilovat o udrení poadované úrovnì knihovnických a informaèních slueb nejen na vysokých kolách, aby jak v oblasti vzdìlávání, tak ve vìdì a výzkumu byla vdy odpovídající úroveò informaèního zázemí a informaèních slueb.
Pøechod na automatizovaný knihovní systém nové generace (Pøípadová studie) Iva PROCHÁSKOVÁ
Úvod Univerzita Pardubice má v souèasnosti ètyøi fakulty a dva celouniverzitní ústavy, na nich v akademickém roce 2004/2005 studuje témìø 6900 studentù ve ètyøiceti tøech studijních programech. Univerzitní knihovna je centrálním knihovnicko-informaèním pracovitìm Univerzity Pardubice a zajiuje knihovnické a informaèní sluby pro vechny fakulty a ústavy. Sídlí v nové moderní budovì otevøené koncem r. 1997. Budova byla projektována v souladu s moderními trendy zpøístupòování informaèních zdrojù, tj. disponuje odpovídajícími prostory pro volnì pøístupné fondy, dostateèným poètem studijních míst a nìkolika poèítaèovými studovnami s pøipojením na Internet. Poèátkem r. 2002 ji bylo zcela zøejmé, e knihovní systémy pouívané v knihovnì pro zpracování dokumentù a výpùjèní sluby jsou nevyhovující jak z hlediska pouití zastaralých technologií a nedodrování standardù, tak nekomplexností a malou robustností pøi vysokém zatíení v provozu knihovny. Proto bylo v souladu s Dlouhodobým zámìrem vzdìlávací, vìdecké, výzkumné, vývojové a dalí tvùrèí èinnosti Univerzity Pardubice rozhodnuto o pøechodu na komplexní automatizovaný knihovní systém nové generace (AKS), který zkvalitní stávající knihovnicko-informaèní sluby, zavede nové sluby prostøednictvím webového pøístupu, zajistí pro registrované uivatele dostupnost vybraných typù slueb 24 hodin dennì bez ohledu na otevírací dobu knihovny a umoní budoucí rozvoj systému s ohledem na standardy pouívané v ÈR a EU. Pro zajitìní financování této nároèné investice byl podán v r. 2002 transformaèní projekt do programu MMT ÈR pro zkvalitnìní informaèní a technické infrastruktury veøejné vysoké koly. Poadavky na software byly formulovány následovnì: l vyuití pièkové databázové technologie
INFOS 2005
119
