Elektronické dizertace on-line ˇ Zuzana Repišová a Hana Vochozková Ústav výpoˇcetní techniky Masarykovy univerzity Botanická 68a, 602 00 Brno ˇ Abstrakt Clánek pojednává o projektu zpˇrístupˇnování elektronických dizertaˇcních prací ve webovském prostˇredí na Masarykovˇe univerzitˇe v Brnˇe. Struˇcnˇe také informuje o mezinárodní aktivitˇe elektronických dizertaˇcních a diplomových prací NDLTD, z které projekt na MU vychází. V závˇeru pak podává výˇcet ˇ a struˇcný pˇrehled sekundárních zjištˇených aktivit podobného zamˇerˇení na dalších vysokých školách v CR informaˇcních zdroj˚u o dizertacích.
1 Úvod Pojem Digital Library (DL) se v našem prostˇredí skloˇnuje stále cˇ astˇeji. Množství informací v elektronické podobˇe dostupných na WWW se neustále zvyšuje, dochází k postupnému propojování primárních a sekundárních informaˇcních zdroj˚u, díky konsorciálním aktivitám vysokých škol jsou na WWW dostupné špiˇckové zahraniˇcní odborné databáze. V poslední dobˇe se u nás vˇenuje zvýšená pozornost vysokoškolským absolventským pracím. Jejich informaˇcní hodnota je nesporná a zpˇrístupnˇení tˇechto zdroj˚u pro uživatele on-line by vedlo v významnému obohacení sbírek digitálních knihoven. Masarykova univerzita zahájila projekt, který úzce souvisí s mezinárodními aktivitami zpˇrístupˇnování elektronických absolventských prací.
2 Elektronické dizertace v zahraniˇcí, projekt NDLTD Využití technologií DL má daleký dosah a v zahraniˇcí se ve spojení s celkovou vˇedeckou komunikací zaˇcíná mluvit už o Virtuální univerzitˇe. Existuje zde celá ˇrada národních a mezinárodních projekt˚u založených na bázi DL. Jejich spoleˇcným cílem je vytváˇrení nových informaˇcních zdroj˚u a lepší komunikace informací a poznání. V oblasti uchovávání a zpˇrístupˇnování dizertací (a v nˇekterých pˇrípadech i diplomových prací) v elektronické podobˇe existuje nˇekolik zajímavých aktivit a projekt˚u. V první ˇradˇe se jedná o akademický projekt Networked Digital Library of Theses and Dissertations (NDLTD), který si dále popíšeme podrobnˇeji. NDLTD je mezinárodní iniciativa zamˇeˇrená na zpˇrístupˇnování diplomových a dizertaˇcních prací ve webovském prostˇredí. První aktivity v této oblasti se datují do roku 1987 a garantem se stala americká univerzita Virginia Tech (Virginia Polytechnic Institute and State University). Pod jejím vedením byla vypracována metodika, navržen metadatový formát pro popis elektronických dizertací, vybrány standardní formáty pro ukládání dat a pˇripraveny návody/styly pro uživatele produkující své elektronické práce ve kterémkoliv z bˇežnˇe používaných textových procesor˚u (MS Word, TEX, Word Perfect). Iniciativa je otevˇreným spoleˇcenstvím v souˇcasnosti 79 univerzit ze 14 zemí. Nad projektem také pˇrevzalo záštitu UNESCO. Hlavní cíle iniciativy je možno shrnout do následujících bod˚u: – zkvalitnˇení postgraduální výuky: umožnit student˚um produkovat elektronické dokumenty, využívat digitální knihovny a pochopit problematiku elektronického publikování; – zlepšení dostupnosti studentského výzkumu a uchovávání výsledk˚u v elektronické podobˇe; – snížení náklad˚u spojených s odevzdáváním a manipulací s diplomovými a dizertaˇcními pracemi v klasické podobˇe;
– posílení vypovídací hodnoty prací využitím multimediálních a hypermediálních technologií; – podnícení univerzit k otevˇrení svých informaˇcních zdroj˚u; – využívání DL technologií. Mezi hlavní výstupy projektu patˇrí distribuovaná databáze dizertací a diplomových prací, dále pak automatizovaný systém podávání absolventských prací, pokyny pro studenty, formuláˇre styl˚u, multimediální školící materiál, návrh definice typu dokumentu pro diplomové práce a dizertace v SGML a XML, webový generátor z formátu SGML do HTML a LATEX-u a Wordovské šablony a konvertory. Další informace o NDLTD lze nalézt na [1].
3 Elektronické dizertace na Masarykovˇe univerzitˇe Na Masarykovˇe univerzitˇe vznikla iniciativa, která si klade podobné cíle, jako ty výše uvedené. Protože se jedná o komplexnˇejší problém, nebot’ situace kolem pˇrípravy a zpˇrístupˇnování absolventských prací nepatˇrí na MU mezi zrovna nejpˇrehlednˇejší, je nutné se dopracovat k daným výsledk˚um po etapách. Zámˇerem projektu je zpˇrístupnˇení zatím jednoho typu absolventských prací – doktorských dizertací v elektronické formˇe ve standardním formátu na Webu s možností plnotextového vyhledávání. Tomu bude pˇredcházet sjednocení praxe odevzdávání, zpracovávání, uchovávání a zpˇrístupˇnování dizertaˇcních prací v rámci celé Masarykovy univerzity. 3.1 Souˇcasná situace Na Masarykovˇe univerzitˇe v Brnˇe studuje na osmi fakultách pˇribližnˇe 18.500 student˚u. Z nich témˇeˇr 1.400 tvoˇrí posluchaˇci r˚uzného stupnˇe postgraduálního studia a dá se pˇredpokládat, že se tento poˇcet bude dále zvyšovat. Obhájené absolventské práce pˇredstavují kvalitní zdroj p˚uvodních informací, který se v souˇcasnosti využívá pouze omezenˇe. Na univerzitˇe zatím nejsou pro manipulaci s absolventskými pracemi zavedena jednotná pravidla. Po pˇredbˇežném pr˚uzkumu uskuteˇcnˇeném letos v cˇ ervnu se ukázalo, že i zp˚usob, s jakým se s dizertacemi nakládá na jednotlivých fakultách MU, je znaˇcnˇe rozdílný. Instrukce pro studenty se vˇetšinou omezují pouze na informaci o poˇctu exempláˇru˚ k odevzdání a náležitostech, jako napˇríklad citovaná literatura, pˇrípadnˇe popisují pokyny k celkové úpravˇe práce. Ve vˇetšinˇe pˇrípad˚u jsou dizertace uloženy v knihovnách na speciálním místˇe a jsou urˇceny pouze k prezenˇcnímu studiu (ˇcasto jen se souhlasem vedoucího práce). Nˇekdy jsou archivovány na oddˇeleních pro vˇedu a výzkum na pˇríslušné fakultˇe a nepodléhají tedy knihovnickému zpracování. Ne vždy je možné urˇcit míru jejich využití a nˇekdy také nelze zkontrolovat úplnost sbírek. Navíc, nˇekteré fakulty aktualizují, a tím i mˇení, pokyny pro postgraduální studenty podle potˇreby jedenkrát roˇcnˇe, v jiném pˇrípadˇe mohou jednotlivé oborové rady vydat v rámci jedné fakulty znaˇcnˇe se lišící pokyny cˇ i smˇernice. 3.2 Dílˇcí cíle projektu Jako dílˇcí problémy pˇri rˇešení projektu jsme definovali následující okruhy problém˚u. Nˇekteré z nich je možné ˇrešit paralelnˇe, nicménˇe snažili jsme se nastínit postupnost krok˚u pˇri realizaci projektu: – vypracování a projednání (na úrovni vedení fakult a školy) jednotné metodiky a metodologie pro odevzdávání, zpracovávání, uchovávání a zpˇrístupˇnování elektronických dizertaˇcních (a výhledovˇe i ostatních absolventských) prací; – vypracování právních expertíz týkajících se autorsko-právního aspektu zveˇrejˇnování absolventských prací na Internetu;
– stanovení formátu/formát˚u, ve kterých se budou dizertace ukládat a vystavovat na WWW; – zpracování metadatové struktury pro katalogizaci tˇechto elektronických zdroj˚u a vytvoˇrení formuláˇre na zápis metadat ve webovském prostˇredí; – vytvoˇrení WWW stránky pro pˇrístup k elektronickým dizertacím a propojení s NDLTD iniciativou na Virginia Tech v USA; – vytvoˇrení technického zázemí pro pˇrijímání, archivování, zpˇrístupˇnování a ochranu elektronických dizertací; – rozvíjení spolupráce se Státní technickou knihovnou v Praze, k jejímž hlavními úkol˚um patˇrí od roku 1999 také zajišt’ování celostátní agendy uchovávání a zpˇrístupˇnování obhájených dizertací a habilitaˇcních prací a vedení a zpˇrístupˇnování báze dat o tˇechto dokumentech, s perspektivou pokusit se výhledovˇe ˇrešit problematiku on-line dizertací na národní úrovni. 3.3 Zpusob ˚ rˇ ešení V první fázi bude nutné vyˇrešit legislativní otázky spojené se zpˇrístupˇnováním elektronických dizertací, a v budoucnu i diplomových (popˇr. bakaláˇrských) prací. Podle pˇredbˇežného šetˇrení Státní technické knihovny v Praze je možné vycházet z pˇredpokladu, že byla-li už jednou dizertace zveˇrejnˇena – a to podle pravidel pro obhajoby dizertací být musela – není už žádný právní titul, na jehož základˇe by se mohl autor dalšímu zveˇrejnˇení bránit. Souˇcasnˇe s legislativním šetˇrením by mˇela probˇehnout jednání za úˇcasti všech zainteresovaných stran (vedoucích ústˇredních knihoven, vedení jednotlivých fakult, vedení MU, referátu pro vˇedu a výzkum, KIC MU) s cílem vypracovat jednotné instrukce pro formální úpravu závˇereˇcných prací, jejich ukládání a zpˇrístupˇnování. Tuto cˇ ást projektu bychom chtˇeli zvládnou do konce roku 2000. Po zjištˇení a ošetˇrení všech legislativních podmínek a po jednáních v rámci univerzity buˇ dou podniknuty první kroky k pˇripojení do NDLTD. Clenství je kategorizováno podle toho, jak závaznˇe pˇristupuje univerzita k požadování dizertaˇcních a diplomových prací v elektronické podobˇe od svých student˚u. Pˇripojením k projektu získáme zdarma cˇ ást softwarového balíku potˇrebného ke konverzím mezi datovými formáty a získáme partnera ke konzultacím pˇri realizaci ˇrešení. Pˇredpokládáme, že v roce 2001 se zamˇeˇríme na dizertace a zapojíme nejdˇríve vybraná pracovištˇe; po zabˇehnutí rutinního provozu se budou postupnˇe pˇridávat ostatní fakulty univerzity. V dalších etapˇe pak pˇredpokládáme stejný postup i pro zpracování diplomových prací. Jako pilotní knihovny byly vybrány Ústˇrední knihovna Fakulty informatiky a Ústˇrední knihovna Filozofické fakulty. První jmenovaná zejména proto, že u student˚u FI se pˇredpokládá dobrá znalost zpracování absolventských prací v r˚uzných textových editorech a sázecích systémech. Ústˇrední knihovna Filozofické fakulty je zase rozsahem svých fond˚u (asi 500.000 knihovních jednotek) nejvˇetší knihovnou na MU a rovnˇež velmi užiteˇcné bude získat zkušenosti s pˇrípravou elektronických prací u velkého množství humanitnˇe zamˇeˇrených student˚u.
ˇ 4 Další projekty obdobného zamˇerˇ ení v CR V rámci cˇ eských vysokých škol probíhá ˇrešení nˇekolika projekt˚u jejichž cílem je zpˇrístupnˇení p˚uvodních informaˇcních zdroj˚u v elektronické podobˇe v prostˇredí WWW. Protože jejich podchycení nebylo jednoduché a nelze vylouˇcit existenci dalších obdobných aktivit, jedná se spíše o výbˇerový pˇrehled zjištˇených cˇ inností. Univerzita Pardubice pracuje v rámci projektu FRVŠ na rok 2000 na vývoji systému pro zpˇrístupnˇení vysokoškolských prací a sborník˚u vˇedeckých prací Univerzity Pardubice. Navrhovaný systém by mˇel sloužit pro zpˇrístupnˇení dokument˚u šedé literatury“ vydávaných na UPa, ”
jejich archivaci v digitální podobˇe a indexaci, která bude umožˇnovat plnotextové vyhledávání na WWW. Postupnˇe dojde k ˇrešení problematiky katalogizace tˇechto dokument˚u, jejich archivace, indexace a zpˇrístupˇnování. Pro zpˇrístupˇnování digitálních dokument˚u je plánovaná WWW služba, pomocí které bude možné k vybraným dokument˚um zajistit zabezpeˇcený pˇrístup a publikované dokumenty také elektronicky oznaˇcit a zajistit tak jejich autentiˇcnost pro pˇríjemce. Na Vysoké škole ekonomické v Praze se pracuje na projektu on-line katalogu a digitální knihovny vysokoškolských prací. Cílem je pˇripravit on-line systém pro rutinní zpracování vysokoškolských prací v elektronické podobˇe a to jak z hlediska technického a softwarového, tak z hlediska organizaˇcního zajištˇení. Pracovištˇe Ústˇrední knihovny VŠB – Technické univerzity v Ostravˇe se orientuje na digitalizaci a zpˇrístupnˇení dokument˚u vzniklých na p˚udˇe univerzity. S využitím technologie firmy Minolta, je zpracováván a archivován Sborník vˇedeckých prací VŠB-TU Ostrava. Do budoucna se poˇcítá s využitím stejné technologie i pro dizertaˇcní a další vˇedeckokvalifikaˇcní práce. V tomto pˇrípadˇe se bude jednat o samostatnou aplikaci dostupnou v prostˇredí WWW. Cílem by mˇela být nejen dodateˇcná digitalizace dokument˚u publikovaných tradiˇcní formou, ale zejména zpˇrístupnˇení elektronických verzí tˇechto dokument˚u.
5 Sekundární informaˇcní zdroje o dizertacích Další možnost, jak se dostat k informacím o dizertacích i k jejich plným text˚um, at’ již formou výp˚ujˇcky nebo v podobˇe papírové kopie cˇ i na mikrofilmu/mikrofiši (ovšem za úhradu), pˇredstavují sekundární informaˇcní zdroje cˇ asto spojené se službou dodávání dokument˚u. Vhodným výchozím bodem pro uvedení do problematiky šedé literatury1 , jíž jsou dizertace d˚uležitou souˇcástí, jsou stránky mezinárodní sítˇe GreyNet – Grey Literature Network Service na adrese http://www.konbib.nl/infolev/greynet. Zde se mimo jiné nachází informace o databázi GL-Compendium: A Net-based Directory of Grey Literature Collections, jejímž cílem je soustˇredit na jenom místˇe informace o sbírkách šedé literatury. V další cˇ ásti pˇríspˇevku bychom se zamˇeˇrily na otázku pˇrístupu k šedé literatuˇre vznikající na vysokých školách, konkrétnˇe na dizertaˇcní práce. 5.1 USA UMI (University Microfilms Inc.), od roku 1985 souˇcást Bell and Howell Information and Learning pˇrejmenované letos v cˇ ervnu na ProQuest Inc. (http://www.umi.com/), již dlouhou ˇradu let buduje rozsáhlý fond dizertaˇcních prací, který zpˇrístupˇnuje prostˇrednictvím UMI’s Dissertation Services (http://www.umi.com/hp/Products/Dissertations.html). Základem jednotlivých produkt˚u a služeb je Dissertation Abstracts database, která obsahuje záznamy více než 1,4 milionu doktorských dizertací a diplomových prací publikovaných od roku 1861. Roˇcní pˇrír˚ustek cˇ iní asi 50 000 dokument˚u. Zastoupena je vˇetšina dizertací z univerzit v USA a dále ˇrada dizertací kanadských, australských a od roku 1988 též britských a evropských. Poˇcínaje tituly z roku 1997 jsou všechny dizertace digitalizovány. Úplné kopie text˚u, at’ už v papírové podobˇe nebo na mikrofilmech/mikrofiších, je možno získat na objednávku. V roce 1998 Kongresová knihovna rozhodla o tom, že fond dizertací UMI (Bell and Howell) bude sloužit jako oficiální americký elektronický archiv dizertaˇcních prací. 1
Existuje nˇekolik definic pojmu šedá literatura (angl. grey literature) – uved’me jednu z nich: To co je ” vydáváno na všech úrovních státní správy, akademické, obchodní i pr˚umyslové sféry a to v tištˇené i elektronické podobˇe, ale co není kontrolováno komerˇcními nakladateli.“
5.2 Velká Británie D˚uležitým referenˇcním zdrojem pro získání informací o britských a irských dizertacích bez ohledu na místo jejich uložení je Index to Theses with Abstracts Accepted for Higher Degrees by the Universities of Great Britain and Ireland vydávaný nejdˇríve Aslib a v poslední dobˇe Expert Information Limited na základˇe podklad˚u dodávaných zpravidla knihovnami britských a irských univerzit. Index zachycuje dizertace od roku 1950 (roˇcní pˇrír˚ustek se pohybuje kolem 10 000 záznam˚u) a je dostupný v tištˇené i elektronické podobˇe na Internetu na adrese http://www.theses.com/. Elektronická verze zachycující dizertace od roku 1970 je však pˇrístupná pouze pro odbˇeratele tištˇené verze. Britské dizertace pˇred rokem 1950 jsou zachyceny v Retrospective Index to Theses in Great Britain and Ireland 1716–1950. Ve Velké Británii neexistuje centrální kanál pro dodávaní dizertací aˇckoli British Library Document Supply Centre (BLDSC) (http://www.bl.uk/services/bsds/dsc/overview.html) celkem úspˇešnˇe buduje sbírku doktorských dizertací od roku 1970 – ty v souˇcasné dobˇe dostává z prakticky všech univerzit ve Velké Británii. Sbírka obsahuje více než 130 000 doktorských dizertací a roˇcní pˇrír˚ustek se pohybuje kolem 7 000. Podrobné informace o novˇe získaných dizertacích jsou každý mˇesíc zveˇrejˇnovány v British National Bibliography for Report Literature (BNBRL) dˇríve British Reports, Translations and Theses (BRTT). Kopie dizertací (papírové nebo na mikrofilmech/mikrofiších) je možno získat prostˇrednictvím služby British Thesis Service (http://www.bl.uk/services/bsds/dsc/brittheses.html), nˇekteré dokumenty jsou ale dostupné pouze formou výp˚ujˇcky. BLDSC spravuje také rozsáhlý soubor doktorských dizertací z USA a Kanady. Další d˚uležitou sbírku dizertací vlastní University of London – sbírka obsahuje ˇradu dizertací, které nejsou k dispozici v BLDSC. 5.3 Evropa Slabá pozice Evropy v oblasti tvorby bibliografických databází, zejména pokud jde o šedou literaturu, vedla v roce 1980 Komisi Evropského spoleˇcenství k založení systému SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe), jehož základním cílem je podpora využívání šedé literatury (nejprve pouze vˇedeckých a technických výzkumných zprávy a od roku 1983 i dalších druh˚u dokument˚u, hlavnˇe dizertací), která je vytváˇrena v zemích Evropského spoleˇcenství (od roku 1991 v zemích Evropské unie a od roku 1992 ve všech evropských zemích). Základním nástrojem je stejnojmenná bibliografická báze dat sloužící pˇredevším k identifikaci, lokaci a dodávání šedé literatury. V roce 1985, kdy skonˇcila finanˇcní podpora Komise ES, vytvoˇrili zástupci národních center zemí podílejících se na systému SIGLE asociaci EAGLE (European Association for Grey Literature Exploitation) (http://www.kb.nl/infolev/eagle/frames.htm), která nadále ˇrídí celý projekt. Od roku 1992 je cˇ lenství možné nejen pro cˇ lenské zemˇe EU, ale pro všechny evropské zemˇe. SIGLE je polytematická databáze obsahující dokumenty z oblasti cˇ istých a aplikovaných vˇed, od roku 1980 z ekonomiky a od roku 1984 také z oblasti sociálních a humanitní vˇed. V ˇríjnu 1999 obsahovala databáze záznamy asi o 630 000 dokumentech. Podrobný rozbor databáze pˇrináší cˇ lánek J. Šilhánka a M. Novotné [4], zde bychom pouze uvedli jejich závˇery týkající se dizertací: . . . i když dizertace pˇredstavují tˇretinu všech záznam˚u v této bázi, nelze ” v žádném pˇrípadˇe pˇredpokládat, že pokývají evropskou produkci tohoto druhu literatury vyjma Velké Británie a pravdˇepodobnˇe Nizozemska.“ Báze dat je dostupná prostˇrednictvím on-line pˇrístupu v evropských databázových centrech a na CD-ROM. Primární dokumenty lze objednat cestou národních center EAGLE v jednotlivých zemích. Dokumenty jsou poskytovány ve formˇe kopií, v nˇekterých pˇrípadech ale pouze formou výp˚ujˇcky.
ˇ 5.4 Ceská republika ˇ Po otevˇrení se EAGLE nejen zemím EU, ale všem evropským zemím došlo i k zapojení Ceské ˇ (KNAV) a v roce republiky. V roce 1994 se cˇ lenem EAGLE stala Knihovna Akademie vˇed CR 1995 Státní technická knihovna (STK) v Praze. Obˇe knihovny mají zajišt’ovat spoleˇcnou úˇcast ˇ Ceské republiky v EAGLE: STK je zodpovˇedná za sbˇer dat o šedé literatuˇre, jejich zpracování a zpˇrístupnˇení za univerzity a vysoké školy, KNAV vykonává analogické funkce za ústavy a další ˇ instituce AV CR. ˇ Národní knihovna Ceské republiky registrovala na základˇe povinného výtisku od roku 1964 do roku 1996 vˇcetnˇe kandidátské a doktorské dizertace a v posledním období i habilitaˇcní práce ˇ vˇcetnˇe autoreferát˚u, které byly obhájeny na území bývalého Ceskoslovenska (do roku 1976), ˇ pozdˇeji na území Ceské republiky. Bibliografické údaje byly doplˇnovány nebo upˇresˇnovány ˇ z Vˇestníku Ceské komise pro udˇelování vˇedeckých hodností. V letech 1964–1989 vycházel ˇ soupis dizertací v tištˇené podobˇe roˇcnˇe v rámci Bibliografického katalogu pod názvem Ceské dizertace; poslední vydaná roˇcenka vyšla za rok 1989 jako tištˇený výstup z poˇcítaˇcové báze. Od roku 1989 existuje báze pouze v elektronické podobˇe (Dizertace a autoreferáty) a je dostupná na CD-ROM [5]. Od roku 1997 registruje kandidátské a doktorské dizertace Státní technická knihovna, která pˇrevzala tuto agendu poˇcátkem roku 1999.
Odkazy [1] Networked Digital Library of Theses and Dissertations Dostupný na: http://www.ndltd.org [2] C.P. Auger. Information sources in grey literature. London : Bowker-Saur, 1998. ISBN 1-85739-194-2. ˇ [3] J. Bayer, H. Skálová. Ceská úˇcast v evropském informaˇcním systému o šedé literatuˇre. Infocus. ISSN 1211-0892, 1995, roˇc. 1, cˇ . 12, s. 305-307. [4] J. Šilhánek, M. Novotná. SIGLE – evropská báze dat šedé literatury z pohledu uživatele. Infocus. ISSN 1211-0892, 1996, roˇc. 2, cˇ . 4, s. 75-77. ˇ ˇ [5] Ceská národní bibliografie. Praha, Národní knihovna Ceské republiky, 1994-. ISSN 1210-8995. (CD-ROM). [6] další odkazy jsou uvedeny v textu
ˇ Mgr. Zuzana Repišová pracuje od prosince 1996 na Ústavu výpoˇcetní techniky MU. Spravuje WWW stránky Virtuální knihovny MU a podílí se na aplikovaném výzkumu a pˇrebírání nejnovˇejších poznatk˚u v oblasti Digital Libraries formou zapojení do národních a mezinárodních projekt˚u. V roce 1999 získala tˇrímˇesíˇcní stipendium Soros/IFLA UDT v Národní knihovnˇe Kanady v Ottawˇe zamˇeˇrené na studium problematiky digitálních knihoven, metadatových a znaˇckovacích formát˚u a internetových technologií. PhDr. Hana Vochozková pracovala v letech 1989–1994 v Ústˇrední knihovnˇe FF MU a od rok 1994 pracuje na Ústavu výpoˇcetní techniky MU kde se vˇenuje problematice automatizace knihoven. Aktivnˇe se podílí na vytváˇrení národních standard˚u pro bibliografický popis dokument˚u a na programech týkajích se výmˇeny a sdílení bibliografických záznam˚u.
