ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
ELEKTRONICKÁ FORMA INTERNÍ KOMUNIKACE V PODNIKU
Mirka BOUKALOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Martin Juhas
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Mirka Boukalová
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management obchodu Elektronická forma interní komunikace v podniku
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Martin Juhas
KATEDRA
IIT
POČET STRAN
38
POČET OBRÁZKŮ
19
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce je zaměřena na elektronickou interní komunikaci pro manažery v podniku. Cílem bakalářské práce je navrhnout obsah a strukturu elektronické manažerské komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu společnosti Škoda Auto. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy komunikace, interní komunikace v podniku a elektronické interní komunikace. Analytická část je zaměřena na současný stav elektronické interní komunikace ve společnosti Škoda Auto, je popsáno produkční prostředí pro tvorbu Zaměstnaneckého portálu coby interního média. Dále je na základě absence manažerské komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu navržen její možný obsah a ve dvou variantách je navržena také struktura této komunikace. Po zvážení přínosu obou variant je v závěru jedna vybrána jako ta cesta, kterou se bude vývoj Zaměstnaneckého portálu ubírat.
KLÍČOVÁ SLOVA
interní komunikace, podnik, Intranet, portál, systém, uživatel, manažer, zaměstnanec, portlet
ROK ODEVZDÁNÍ
2009
ANNOTATION
AUTHOR
Mirka Boukalová
FIELD
Business Economics and Trade Management Electronic Form of Internal Communication Within Company
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Martin Juhas
INSTITUTE
IIT
YEAR
NUMBER OF PAGES
38
NUMBER OF PICTURES
19
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
0
2009
SUMMARY
This baccalaureate thesis focuses on electronic internal executive communication in the company. The aim of this baccalaureate thesis is to propose the contents and the structure of the electronic executive communication within Intranet of Škoda Auto company. The theoretical part explains terms such as communication, internal communication within the company and electronic internal communication. The analytical part focuses on the current situation of electronic internal communication in Škoda Auto company, with the description of the production area for creating the Intranet as an internal media. Furthermore, the author suggests possible contents and proposes two versions of the structure of this communication. Having considered the benefits of both versions, one of them is chosen to be the right way for future development of Škoda Auto Intranet.
KEY WORDS
internal communication, executive communication, company, Intranet, portal, system, user, manager, employee, portlet
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 30.11.2009
3
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Martinu Juhasovi za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Obsah .................................................................................................................... 5 Seznam použitých zkratek ................................................................................... 7 Úvod ...................................................................................................................... 8 1 Interní komunikace .......................................................................................... 10 1.1 Komunikace.................................................................................................... 10 1.2 Interní komunikace v podniku ......................................................................... 10 1.2.1 Obsah interní podnikové komunikace ................................................... 11 1.2.2 Cíle interní komunikace ........................................................................ 12 1.2.3 Formy a metody interní komunikace ..................................................... 12 1.3 Elektronická interní komunikace ..................................................................... 13 1.3.1 Historie elektronické komunikace.......................................................... 13 1.3.2 Formy elektronické interní komunikace ................................................. 14 1.3.3 Intranet.................................................................................................. 15 2 Elektronická komunikace ve společnosti Škoda Auto ................................. 17 2.1 Popis současného stavu elektronické komunikace B2E ................................. 18 2.2 Produkční prostředí Zaměstnaneckého portálu .............................................. 21 2.2.1 Architektura portálu ............................................................................... 22 2.3 Bezpečnost..................................................................................................... 23 2.3.1 SSO ............................................................................................................. 24 2.3.2 UMS správa uživatelů ........................................................................... 24 2.3.3 Demilitarizované zóny ........................................................................... 25 2.4 Redakční systém ............................................................................................ 25 2.5 Struktura Zaměstnaneckého portálu .............................................................. 26 3 Manažerská komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu...................... 30 3.1 Návrh obsahu manažerské komunikace ........................................................ 30 3.1.1 Portlet Setkání managementu .............................................................. 31 3.1.2 Portlet Personální změny v managementu ........................................... 31 5
3.1.3 Portlet Informace z rozdělovníků .......................................................... 31 3.1.4 Portlet Manažerské aplikace ................................................................. 32 3.1.5 Portlet Seznam úkolů (Tasklist) ............................................................ 32 3.1.6 Portlet Pořadač vedoucího .................................................................... 32 3.2 Návrh struktury manažerské komunikace....................................................... 33 3.2.1 Varianta realizace I – nová záložka Management ................................ 33 3.2.2 Varianta realizace II – využití záložky Můj portál .................................. 34 3.3 Vyhodnocení návrhů ...................................................................................... 35 4 Závěr ................................................................................................................. 37 Seznam literatury ............................................................................................... 38
6
Seznam použitých zkratek
apod.
a podobně
B2B
elektronické obchodování v oblasti velkoobchodu
B2C
elektronická komunikace ve vztahu podnik - zákazník
B2E
elektronická komunikace ve vztahu podnik - zaměstnanec
CI
Corporate Identity
ČVUT
České vysoké učení technické
DB
databáze
EBP
Enterprise Buyer Professional
HTTP
internetový protokol sloužící k výměně hypertextových dokumentů
IBM
společnost International Business Machines, vyrábějící počítačový hardware a software
KuBi
manažerská aplikace Kurz Biographie
LDAP
protokol pro ukládání a přístup k datům na adresářovém serveru
MFA
multifunkční průkaz pro zaměstnance Škoda Auto
PC
osobní počítač
SSO
jednotné automatické přihlašování do aplikací
TCP/IP
sada protokolů pro komunikaci v počítačové síti
UMS
systém správy uživatelů
VW
Volkswagen
VWG
Volkswagen Group
WS KVP
workshop na téma kontinuální vylepšovací procesy
7
Úvod Ve své bakalářské práci bych se chtěla věnovat problematice elektronické podnikové interní komunikace. V posledních letech se setkáváme stále více s nejrůznějším využitím moderních technologií v našem běžném životě a to se samozřejmě týká i oblasti interní komunikace, kde můžeme mluvit o její elektronizaci. Každá společnost v současné době musí udržovat velkou spoustu různých dat, jde o data o zaměstnancích, o obchodech a prodejích, o partnerech v podnikání apod. Tato data, vzhledem k jejich mnohdy nezměrnému obsahu, již nelze uchovávat jinak než elektronicky. To již většinou není v každé moderní společnosti problém. Jde tu však o to, jak systematicky tato data zveřejnit a nabídnout svým zaměstnancům. K tomu slouží intranet, vnitřní počítačová síť společnosti, kde na jednom místě a podle jasné struktury zaměstnanec vyhledá vše, co k pracovnímu výkonu potřebuje. Má závěrečná práce částí čerpá z praxe mého oboru v zaměstnání, částí shrnuje teorii nalezenou v odborné literatuře a v neposlední řadě vychází ze znalostí získaných během studia na této škole. První část mé bakalářské práce je věnována teorii interní komunikace, jejím cílům a formám. Dále pak také zmíním teorii elektronické interní komunikace. Popíši její historii, rozvoj a taktéž nejvíce rozšířené formy. Další část pojednává o současném stavu elektronické interní komunikace ve společnosti Škoda Auto, ve které pracuji. Popíši jednu z jejích hlavních forem ve Škoda Auto, Zaměstnanecký portál, a také produkční prostředí potřebné pro jeho tvorbu. Zaměstnanecký portál zaručuje rychlý a vyčerpávající přístup k informacím a procesům pro zaměstnance společnosti Škoda Auto a další kategorie pracovníků (externisté, partneři, …). To zvyšuje kvalitu pracovních výsledků a motivaci zaměstnanců Škoda Auto. Zaměstnanecký portál je virtuální domovem zaměstnanců společnosti Škoda Auto. Na portálu jsou k dispozici informace a služby specifické pro skupiny uživatelů, jakož
i
podpora
pro
procesy
a
služby
spolupracovníky.
8
poskytované
a
dostupné
pro
Třetí část práce je věnována nově plánovanému prvku Zaměstnaneckého portálu, obsahové části, která bude sloužit pro interní komunikaci s manažery naší společnosti. Navrhnu strukturu a specifikuji rozsah vhodného obsahu této nové součásti ve dvou variantách. První variantou je zcela nová záložka, druhou variantou je pak využití stávajícího pracovního prostoru na již fungující záložce. Na závěr navržené varianty ohodnotím a vyberu tu vhodnější z variant k realizaci.
9
1 Interní komunikace 1.1 Komunikace Komunikaci z hlediska sociologického bychom mohli charakterizovat slovy: komunikace je přenos informací od určitého jednotlivce nebo skupiny k jiným. Komunikace je nepostradatelným základem všech sociálních interakcí. [4] Obecně lze komunikaci popsat jako proces sdílení určitých informací s cílem eliminovat nejistotu na obou komunikujících stranách. Předmětem komunikace jsou data, informace a znalosti. Data jsou jednoduše řečeno holá fakta, informace dávají data do souvislostí a dávají jim určitý význam, a jestliže umíme pracovat s informacemi a víme, jak je využít, máme znalosti. Důležitější však je, že komunikace je oboustranný proces s cílem dorozumět se. [3] Dvěma hlavními prvky účinné komunikace jsou odesilatel a příjemce, úkolem odesilatele je doručit sdělení příjemci. Čím více je sdělení srozumitelné a čím více se překrývá oblast zkušeností odesilatele s oblastí zkušeností příjemce, tím je pravděpodobnější, že sdělení bude účinné. [1]
1.2 Interní komunikace v podniku V podnicích se sledují především toky informací z vnějšího okolí, informace o trhu a prostředí, ve kterém se podniká a jejich implementace do fungování firmy. Ale uvnitř podniku je tok informací neméně důležitý a o mnoho rychlejší. Sdílení interních informací a práce s nimi, vytváření know-how, však nejsou hlavní náplní komunikace probíhající uvnitř podniku. Komunikace totiž také prostupuje všemi manažerskými funkcemi a je základním spojovacím článkem v procesu řízení. Bez komunikace si nelze vůbec podnik a jeho existenci představit. V této souvislosti chápeme komunikaci jako výměnu, předávání a přijímání informací, které by měly zřetelně odrážet aktivitu a cíle firmy. V praxi managementu se pak významnost komunikace konkrétně projevuje zejména v následujících činnostech: Sdělování zpráv, informací, rozhodnutí Vyjasňování skutečností, stavů, situací Přesvědčování, ovlivňování Implementace zpětné vazby ve všech komunikačních vztazích 10
Konkrétní činy manažerů, jejich chování, dodržování firemních pravidel zásad i obecného etického a morálního rámce, sdílení společných hodnot Informace, které jsou předmětem komunikace z podniku směrem do vnějšího a vnitřního prostředí, jsou součástí koordinované marketingové činnosti. Je velmi důležité, aby si vedení firmy uvědomilo všechny směry komunikace podniku a nepodceňovalo komunikaci s žádným partnerem a aby vhodně volilo formy komunikace se všemi cílovými skupinami. [3]
Zdroj: Interní komunikace ve firmě Obr. 1 Nejdůležitější vnější a vnitřní partneři firmy
1.2.1 Obsah interní podnikové komunikace Vnitropodniková komunikace je v podstatě komunikační propojení útvarů podniku, které umožňuje kooperaci a koordinaci procesů, které jsou nutné pro funkčnost podniku. Obecně jsou předmětem komunikace informace. V podniku ale zaměstnanci pracují nejen s informacemi, ale i s daty a znalostmi. Úspěch podniku je založen na tom, jak zaměstnanci s tímto vším umí zacházet. Informace jsou data, kterým je dán určitý význam, mají určitou vypovídající hodnotu a důležitost. 11
To vše může uživatel při zpracování takových dat rozpoznat na základě svých znalostí a zkušeností. Data, informace a znalosti jsou silně provázány, přímo na sebe navazují a ve výsledku ovlivňují výsledek rozhodovacího procesu.[3]
1.2.2 Cíle interní komunikace Každá společnost si většinou své cíle definuje sama, pro různé období mohou být cíle různé, obecně můžeme cíle definovat ve čtyřech skupinách: Zajištění informačních potřeb všech zaměstnanců společnosti a informační propojenost společnosti zohledňující kontinuitu a koordinaci procesů Zajištění vzájemného pochopení a spolupráce, zajištění porozumění ve společných cílech mezi manažery společnosti a jejich zaměstnanci Ovlivňování a vedení k potřebným postojům a pracovnímu chování zaměstnanců, zajištění loajality zaměstnanců Sledování zpětné vazby a implementace zjištěného do praxe [3]
1.2.3 Formy a metody interní komunikace Komunikace v podniku většinou probíhá v následujících formách: Osobní – porady, pohovory, meetingy, školení, prezentace, konzultace, společenské či sportovní akce, dny otevřených dveří Prostřednictvím médií o Písemné – manuály, metodické pokyny, organizační normy, popisy procesů, firemní časopis, výroční zprávy, nástěnky o Elektronické – e-maily, intranet, e-portál, chat, online dotazníky Ostatní formy – reklamní předměty, služby pro zaměstnance, firemní oblečení Každá z těchto forem se hodí pro jinou situaci, některé lze použít pro řešení aktuálního problému, jiné patří mezi standardní cesty, např. firemní periodikum. Volba jednotlivých forem se tedy odvíjí od závažnosti sdělované informace a především od znalostí cílové skupiny. Důležitý je fakt, že ani jedna z forem interní komunikace nebude fungovat sama o sobě jen na základě své existence. Je nutné, aby vedení podniku své zaměstnance buď motivovalo k využívání prostředků interní komunikace, nebo aby komunikační prostředek správně „prodalo“, aby přesvědčilo zaměstnance o jeho přínosu a užitečnosti.[3] 12
Zdroj: Interní komunikace ve firmě Obr. 2 Četnost používaných prostředků interní komunikace ve skupinách firem podle počtu zaměstnanců
Hlavní náplní interní komunikace je informování zaměstnanců o strategických prioritách společnosti, o úloze, jakou mají při jejich uskutečnění, a posilování jejich motivace. Interní komunikace začíná společně s budováním firemní identity a s motivací a školením zaměstnanců tak, aby se chovali v souladu s touto identitou při jednání s vnější veřejností. Také zaměstnanci musí mít informace o různých marketingových akcích nebo o důležitých rozhodnutích, které je mohou nějakým způsobem ovlivňovat, aby byli připraveni je přijmout a podílet se na nich. Také rodinní příslušníci zaměstnanců jsou součástí rozhodování nebo aktivit týkajících se zaměstnanců, proto je vhodné organizovat pro ně dny otevřených dveří. [5]
1.3 Elektronická interní komunikace 1.3.1 Historie elektronické komunikace Historie internetových sítí sahá až do 60. let 20. století, kdy se americká armáda snažila najít způsob, jak zajistit, aby armádní počítače rozmístěné po celém území USA mohly spolu bez problému komunikovat. K internetu se postupně připojovaly 13
další instituce, především univerzity. V této době byl internet čistě nekomerční záležitostí. Na jeho vybudování přispívala americká armáda a různé vládní agentury. Podnikatelé o něj ani nestáli, protože nenacházeli způsob jak jej využít. V roce 1989 vymyslel T. Berners-Lee nový způsob komunikace, hypertextové dokumenty, texty, které obsahují odkazy na další dokumenty třeba na druhém konci světa. Díky jednoduchému a intuitivnímu ovládání se tento způsob komunikace rozšířil do světa a dnes jej známe pod jménem World Wide Web. Zanedlouho byly k dokumentům připojeny i obrázky. Vzhled dokumentů byl přirozenější a umožnil ještě lepší komunikaci. Právě existence www spolu s masovým rozšířením osobních počítačů přilákala na internet miliony nových uživatelů, a tím začal být internet zajímavý i pro podnikatele. Komerční provoz na internetu se datuje od roku 1992. Jako datum připojení Československé federativní republiky k internetu se uvádí listopad 1991. Na ČVUT tehdy zdárně proběhly první pokusy s připojením na internet k uzlu v Linci. Formální připojení naší republiky k internetu se slavnostně uskutečnilo 13. února 1992. Internet byl tedy dostupný v Praze na ČVUT, ale po připojení volaly i ostatní vysoké školy. V listopadu 1992 byly pevnou linkou propojeny Praha a Brno, dva hlavní uzly sítě CESNET, a koncem března 1993 bylo připojeno již 9 měst. [7]
1.3.2 Formy elektronické interní komunikace Elektronická komunikace zažívá v posledních letech neobyčejný rozmach, dochází i k neustálému rozvoji jejích forem. Nejpoužívanějšími jsou telefony (pevné linky i mobilní telefony), e-maily, Intranet (i jako informační portál) a další on-line komunikátory.
14
Zdroj: Interní komunikace ve firmě Obr. 3 Nejpoužívanější prostředky ICT v interní komunikaci firmy
1.3.3 Intranet Intranet je počítačová síť, která používá stejné technologie (TCP/IP, HTTP) jako internet. Je soukromá, to znamená, že je určena pro použití pouze určité skupiny uživatelů. Používá se také stejná infrastruktura jako na internetu, TCP/IP jako komunikační protokol, internetové služby (webové servery) a webové prohlížeče jako univerzální přístupový prostředek. Intranet je nezávislý na internetu, to znamená, že pokud si podnik bude chtít zprovoznit vlastní intranet, nepotřebuje mít přístup k internetu. [8] Základním cílem intranetu jako portálu je poskytnout zaměstnancům společnosti výchozí bod, který zajistí přístup do informačních systémů společnosti a přístup k dalším informacím, které zaměstnanci potřebují k výkonu své práce i k uspokojení ostatních informačních potřeb. Z pohledu interní komunikace má intranet všechny předpoklady stát se hlavním nástrojem tohoto procesu, neboť může zajistit sdílení, distribuci a uchovávání všech informací důležitých pro fungování podniku. [3] Vytvořit interní webové stránky je jedna věc, ale přilákat návštěvníky je věc druhá. Zde je důležité zajistit dostatečnou kvalitu a publicitu, aby se uživatelé na intranet často a rádi vraceli. Dnešní uživatelé rychle opustí jakékoliv webové stránky, které jejich očekávání nesplňují. Proto musí firmy vytvářet přehledné a čisté stránky a neustále je aktualizovat, aby byly čerstvé, neokoukané a vzrušující. To samozřejmě stojí čas a peníze. Klíčovým problémem je navrhnout takové stránky, 15
které jsou na první pohled atraktivní a zároveň dostatečně zajímavé, aby se na ně uživatelé
rádi
vraceli.
Původní,
převážně
textové
webové
servery byly
v posledních letech nahrazeny graficky propracovanými stránkami s textem a animacemi. [2]
16
2 Elektronická komunikace ve společnosti Škoda Auto Ve společnosti Škoda Auto můžeme sledovat tři druhy komunikačních toků, které se liší svým zacílením na koncovou skupinu. První tok elektronické komunikace je směrován na externí oblast. Z hlediska Škoda Auto jde o nejdůležitější komunikační tok, neboť oslovuje největší skupinu. Jsou to internetové stránky společnosti. Tento typ komunikace je nazýván B2C (z anglického business to customers). Jelikož jde o nejsledovanější komunikační médium Škoda Auto.
Zdroj: Portál B2C Škoda Auto Obr. 4 Portál B2C Škoda Auto
Druhým komunikačním tokem je komunikace cílená na distributory, tzv. B2B (z anglického business to business). U B2B je kladen větší důraz na logistiku a zajištění samotného obchodu, je zde důležitá je především funkčnost umožňující plynulou spolupráci mezi Škoda Auto a jejími smluvními odběrateli.
17
Zdroj: Portál B2B Škoda Auto Obr. 5 Portál B2B Škoda Auto
Třetím druhem komunikačního toku ve Škoda Auto je komunikace je nazývaná B2E (z anglického business to employees) a je blíže popsána v následujících kapitolách.
2.1 Popis současného stavu elektronické komunikace B2E Interní elektronická komunikace v rámci Škoda Auto v současnosti probíhá několika různými cestami. První z nich je hojně využívaná elektronická pošta (MS Outlook), prostřednictvím které zaměstnanci komunikují nad svými pracovními úkoly. Touto cestou je také centrálně rozesíláno velké množství tzv. hromadných mailů – jedná se např. o různá upozornění na aktuální problémy ve společnosti (uzavírka komunikací, uzavření hlavní pokladny apod.), dále o zprávy významnějšího charakteru (např. přechod na jinou domovskou stránku, informační týdeník pro zaměstnance od útvaru interní komunikace společnosti), a v neposlední řadě i různé úkoly ze systémů společnosti (EBP, Day Communiqué, telefony apod.). Druhou cestou je poměrně mladý Zaměstnanecký portál. Ten v průběhu letošního roku postupně nahrazuje zastaralý Intranet pro zaměstnance a rozšiřuje tak portfolio poskytovaných informací doplněním dalších často vyžadovaných nebo jinak užitečných informací. Kromě toho portál umožňuje přístup k celým skupinám aplikací a rovněž jasné rozdělení a správu uživatelských rolí. Toto všechno, v 18
kombinaci s jednotným přístupem, jednotným uživatelským rozhraním a určitým stupněm přizpůsobení požadavkům zaměstnance nabízí novou úroveň kvality práce s informacemi v rámci společnosti. Zaměstnanecký portál je rozšířený, standardizovaný a vysoce personalizovaný intranet, vyvinutý s využitím portálových technologií umožňujících v budoucnosti integrovat několik set aplikací / portletů a různé typy dalšího obsahu.
Zdroj: Portál B2E Škoda Auto Obr. 6 Portál B2E Škoda Auto
Intranet jako cesta komunikace na konci tohoto roku zanikne. Prezentace jednotlivých útvarů v závislosti na migraci obsahu na Zaměstnanecký portál jsou postupně skrývány z rozbalovacího menu na úvodní stránce intranetu. Již nyní je zde k dispozici jen několik málo takových prezentací a volba interního telefonního seznamu.
19
Zdroj: Intranet Škoda Auto Obr. 7 Intranet Škoda Auto
Další možností interní elektronické komunikace je málo využívaný intranet pro manažery s minimálním obsahem informací, jde spíše o pouhé zobrazení několika manažerských aplikací, na které manažeři většinou obdrží od správců aplikace pouze odkaz a o tomto prostředí mnohdy ani nevědí. Intranet pro manažery je provozovaný zcela separátně na vlastním serveru vedle intranetu pro všechny zaměstnance. Ve společnosti Škoda Auto zaměstnanci mohou komunikovat přibližně jednou za čtvrtletí se svými manažery v rámci dotazovací akce Chat pro manažery. Zde je místo pro položení různých otázek, které řadové zaměstnance trápí a rádi by na ně měli odpověď z míst nejvyššího managementu. Chatu se účastní pokaždé jiný člen představenstva či člen Top managementu. Chat probíhá v rámci jednoho předem nahlášeného dne, otázky kladou zaměstnanci online a online je jim také odpovídáno. Na otázky, které nemohou být například z důvodu potřeby prověření zodpovězeny online, jsou vloženy odpovědi dodatečně. Výsledky Chatu pro manažery jsou vystaveny na Zaměstnaneckém portálu ještě cca jeden měsíc po ukončení této akce.
20
Zdroj: Portál B2E Škoda Auto Obr. 8 Chat pro manažery
2.2 Produkční prostředí Zaměstnaneckého portálu Následující schéma zobrazuje kontextový diagram, ve kterém je Zaměstnanecký portál umístěn mezi ostatními portálovými řešeními a samostatnými aplikacemi v rámci infrastruktury VWG:
Okolí B2E portálu
VWG portály (Mynet, VW Händler portál…)
Intranet ŠKODA AUTO (dočasně)
B2E Škoda Auto
Samostatné aplikace ŠKODA AUTO
B2B ŠKODA AUTO
B2C portál (www.skoda-auto.com)
Zdroj: Systémová specifikace Portál B2E Obr. 9 Okolí B2E portálu 21
2.2.1 Architektura portálu Zaměstnanecký portál je provozován na infrastruktuře Škoda Auto. Infrastruktura se
člení
do
tří
hlavních
zón
(více
v kapitole
Demilitarizované
zóny).
Na následujícím obrázku jsou uvedeny základní komponenty nutné pro činnost portálu.
Zdroj: Systémové specifikace projektu B2E – Zaměstnaneckého portálu Obr. 10 Architektura Zaměstnaneckého portálu
Hlavní komponentou je portálový server (IBM Websphere Portal Server), který zajišťuje běh aplikací. Základní funkčností portálového serveru je uspořádání portálových komponent do webových stránek. Portálový server zavádí pojem portlet, což je samostatná ohraničená část portálu poskytující statický či dynamický obsah. Pro Zaměstnanecký portál je použit databázový server Oracle. [6] Pro uložení content informací je použito Enterprise Content Management řešení společnosti Day (více o tomto řešení v kapitole Redakční systém). Vyhledávacím serverem pro indexaci content je řešení MS Fast společnosti Microsoft.
22
Všechny komponenty jsou zobrazeny na pravé části obrázku 10. Nedílnou součástí architektury je UMS (User Management System) pro ověření identity a rolí uživatele, zde se používá autentifikační mechanismus založený na službě LDAP v koncernu VW s nadstavbou UMS (levá část obrázku 10). [6]
2.3 Bezpečnost Všude na světě je dnes bezpečnost informačních systémů velmi sledovanou záležitostí, stejně tomu je ve společnosti Škoda Auto. Jakýkoliv únik dat by znamenal vysoké riziko. V případě úniku osobních dat může dojít k trestnímu stíhání, nebo v případě úniku informací technického charakteru může dojít ke zvýhodnění konkurence. Investice do zabezpečení jsou proto velmi důležité. Za vysoké zabezpečení systémů pro uživatele však často bývá cenou pomalejší odezva nebo i snížený uživatelský komfort při práci s aplikacemi. Na základě bezpečnostních požadavků v rámci společnosti Škoda Auto je nutné, aby k některým utajeným informacím měli přístup pouze uživatelé s určitým stupněm autentizace. Následující schéma znázorňuje rozdělení informací do několika úrovní zabezpečení.
Zdroj: Systémové specifikace projektu B2E – Zaměstnaneckého portálu Obr. 11 Bezpečnostní stupně
23
Škoda Auto rozlišuje tři základní přístupy k Zaměstnaneckému portálu: PC v síti Škoda Auto Přístup k většině informací na portálu, PC je zabezpečeno standardními postupy (antivir, bezpečnostní záplaty, vzdálený dohled). Informační kiosek Informační kiosky jsou rozmístněny ve společnosti s cílem umožnit přístup zaměstnancům, kteří nemají vlastní PC. Přístup umožňuje dostupnost základních informací, pokud se zaměstnanec autorizuje zaměstnaneckým průkazem, jsou informace dostupné jako na PC Škoda Auto. Internetový přístup Přístup s největšími bezpečnostními riziky, zde bude dostupná jen velmi omezená množina informací. V současné době je tento přístup teprve plánován. Do budoucna je zvažován ještě čtvrtý přístup, který bude z PC společnosti Škoda Auto, bude vyžadována navíc autentifikace zaměstnaneckým průkazem, na kterém je certifikát (PC Škoda Auto mají standardně čtečky karet). Tento způsob ověřování by umožnil vybraným uživatelům přístup k velmi citlivým datům (finanční, osobní data zaměstnanců, apod.).
2.3.1 SSO Důležitým
bezpečnostním
prvkem
v řešení
Zaměstnaneckého
portálu
je
technologie Single Sign On (SSO), neboli jednotné přihlášení. Jedná se o posílání autentifikačních informací o uživateli bezpečným způsobem jiné aplikaci. Díky zmíněné technologii se uživatel nemusí do dalších aplikací znovu přihlašovat uživatelským jménem a vstupním heslem, je ověřen a přihlášen automaticky. Tím odpadá často problematické pamatování si několika uživatelských jmen a hesel do různých systémů a zvýší se tak uživatelský komfort. [6]
2.3.2 UMS správa uživatelů UMS je User Management Systém sloužící pro správu uživatelů a jejich oprávnění. Systém UMS spravuje uživatele - zaměstnance Škoda Auto, koncernu VW nebo pracovníky externích firem. Systém UMS je provozován ve VW Wolfsburg. Jeho úkolem je založit uživatele do příslušných registrů uživatelů v 24
dané lokalitě a do příslušných uživatelských skupin. Tyto registry uživatelů jsou pak využívány nástrojem WebSEAL server pro autentizaci uživatelů a také pro autorizaci z hlediska oprávnění přístupu na jednotlivé aplikace, které jsou chráněny WebSEAL serverem. Další využití tohoto registru uživatelů je z hlediska autorizace práv v jednotlivých aplikacích, což znamená přiřazení uživatele nebo uživatelských skupin do rolí konkrétní aplikace. [6]
2.3.3 Demilitarizované zóny Z důvodu bezpečnosti je architektura portálových řešení rozdělena do třech hlavních zón: databázová - databáze aplikací v cluster řešení (vice spolupracujících serverů), v případě portálových řešení DB Oracle aplikační - aplikační servery, jádro portálového řešení, zde jsou kladeny největší nároky na výkon a odezvu, na portálovém řešení používáme IBM WebSphere Portal Server webová - zóna webových serverů, používáme IBM IHS (Internet Host Server) Komunikace mezi zónami je z důvodu bezpečnosti vždy přes firewall. [6]
2.4 Redakční systém Redakčním systémem pro Zaměstnanecký portál je software Day Communiqué od společnosti DAY. Důvodem výběru Day Communiqué je jeho použití v koncernu VW (Audi, VW). Základním úkolem této technologie je poskytnout takový redakční systém, který několika stovkám zaměstnanců Škoda Auto umožní komfortní tvorbu webových stránek, a zpřístupnit zaměstnancům Škoda Auto, uživatelům Zaměstnaneckého portálu, tyto webové stránky v standardizované, ale velmi personalizované podobě. Redakční systém umožňuje tvorbu portálových stránek a jejich statického obsahu (např. texty ve formě webových stránek, obrázky, hypertextové odkazy, vkládání dokumentů v elektronické podobě apod.). Redakční systém však není určen k tvorbě dynamického obsahu čili aplikací. Základním procesem je tvorba obsahu v rámci portálu a schválení a publikace změn (nových verzí webových stránek, dokumentů). Dále je zajištěna efektivní správa a administrace redakčního systému (tvorba portletů, administrace práv 25
uživatelů, apod.) a soulad s Corporate Identity společnosti Škoda Auto a styleguide pro webové stránky B2E Portálu. Tvorba obsahu v Day Communiqué je řešena hierarchicky - stránky tvoří tzv. redaktoři, jejich práci schvaluje tzv. šéfredaktor prostřednictvím schvalovacího workflow. Za celý obsah portálu potom ručí content manager. Vzhledem k tomu, že Škoda Auto je společností mezinárodního charakteru, je třeba zajistit dvojjazyčnost interního média. Při tvorbě portálových stránek je toto zajištěno prostřednictvím překladového workflow, kdy redaktor odešle vytvořenou stránku k překladu na jednoho z redaktorů, který pracuje jako centrální překladatel pro Zaměstnanecký portál
Publikace v redakčním systému Úvodní nastavení a průběžná správa Rozhodnutí o konkrétním obsahu.
Správa obsahových témat
Zřízení a začlenění nových obsahových témat do stávajícího obsahu. Jmenování redaktorů a šéfredaktorů pro obsahové téma. Vydavatel/dramaturg, Content manager
Opakovaná publikace informací
Informace: Připraveny k publikaci na portálu,
Tvorba obsahu Schválení a publikace obsahu Redaktor
Správa technologií
Schváleny odpovědným pracovníkem, Publikovány.
Šéfredaktor
Zdroj: Systémová specifikace Zaměstnaneckého portálu – CMS Obr. 12 Publikace obsahu na Zaměstnaneckém portálu v redakčním systému
2.5 Struktura Zaměstnaneckého portálu Zaměstnanecký portál se skládá z pěti záložek: Úvodní stránka Úvodní stránka Zaměstnaneckého portálu obsahuje telefonní seznam, stručnou navigaci o portálu, jídelní lístek spolu s možností lokalizace pro jednotlivé závody, aktuální předpověď počasí, informace ze ServiceDesku, výběr z tisku, různé informační bannery, internetové odkazy zpřístupněné i zaměstnancům bez přístupu k internetu a základní informace o společnosti. Střední část je rozdělena 26
do dalších čtyř záložek, kde jsou zobrazovány aktuální informace za společnosti, z regionu, informační týdeníky a měsíčník Škoda Mobil.
Zdroj: Zaměstnanecký portál Obr. 13 Úvodní stránka Zaměstnaneckého portálu
Záložka Informace Záložka Informace sdružuje veškeré informace potřebné k běžnému dennímu pracovnímu využití pro všechny zaměstnance. Informace strukturované dle procesů a témat jsou dále rozděleny do devíti základních dlaždic. Uživatel může požadovanou informaci vyhledat buď v rámci stromu v levé části obrazovky či prostřednictvím tzv. rychlých odkazů přímo v jedné z dlaždic. Na tuto záložku je migrován obsah starých intranetových stránek jednotlivých útvarů, proces je plánován k ukončení na konci tohoto roku.
27
Zdroj: Zaměstnanecký portál Obr. 14 Záložka Informace
Záložka Organizace V rámci záložky Organizace je k dispozici náhled na podrobnou organizační strukturu společnosti Škoda Auto, v detailu poté vždy i činnosti zvolené organizační jednotky a k ní náležející dokumenty Procesní dokumentace.
Zdroj: Zaměstnanecký portál Obr. 15 Záložka Organizace
Záložka Můj portál Na této záložce jsou údaje personalizovány dle přihlášeného uživatele. Každý zaměstnanec tak má k dispozici údaje přímo jen o sobě (portlet Osobní informace) a svá předvolená data. Sem si může vložit své osobní Oblíbené odkazy jak z portálu, tak i z internetu. Zvolí si, které ze systémem nabídnutých aplikací chce 28
vidět a které skrýt. Dalším portletem je Seznam úkolů, zde je možno schvalovat přiřazené úkoly z aplikace EPB či z Day Communiqué. Uživatel tu vidí svou útratu za jídlo u společnosti Eurest i útratu za tankování pohonných hmot a další portlety, z kterých lze některé maximalizovat pro detailnější zobrazení zobrazovaných údajů.
Zdroj: Zaměstnanecký portál Obr. 16 Záložka Můj portál
Vyhledávání Poslední záložkou je záložka Vyhledávání. Toto prostředí se otevírá v návaznosti na zadání hledaného textu do pole vyhledávání. Spolu s nalezenými výsledky vyhledávání se otevře celá záložka, která umožňuje uživateli použít i pokročilé vyhledávání.
Zdroj: Zaměstnanecký portál Obr. 17 Záložka Vyhledávání
29
3 Manažerská komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu Manažerská komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu v současnosti citelně chybí. Řada materiálů a informací, které jsou z důvodu vysokého stupně důvěrnosti dostupné pouze řídícím pracovníkům, nelze dohledat uspořádané na jednom místě. V současné chvíli není k dispozici žádný jednotný informační nástroj, což může řídícím zaměstnancům komplikovat jejich každodenní práci. Informace určené vedoucím zaměstnancům jsou rozesílány prostřednictvím elektronické pošty na základě rozdělovníků definovaných podle výše úrovně řízení daných manažerů. Těm se v důsledku toho značně zaplňuje e-mailová schránka a orientace v doručené poště může být se vzrůstajícím počtem mailů následně velmi nepřehledná. Výše
popsaný
problém
by
pomohlo
vyřešit
pracovní
prostředí
v rámci
Zaměstnaneckého portálu vyhrazené pouze řídícím pracovníkům, kterých se důvěrné informace týkají. Samozřejmě zde musí existovat ještě vyšší úroveň zabezpečení s ohledem na povahu zveřejňovaných dat. V následující kapitole navrhuji dvě možné varianty realizace řešení manažerské komunikace ve společnosti Škoda Auto, následně poté obě varianty zhodnotím a vyberu jednu z nich.
3.1 Návrh obsahu manažerské komunikace Cílem
návrhu
struktury
je
zobrazení
manažerských
informací
v B2E
zaměstnancům tak, aby je měli vždy k dispozici srozumitelné a přehledné. Manažerská komunikace se skládá z mnoha druhů informací, které jsou často natolik odlišné, že je třeba je logicky strukturovat. Co se týká obsahu této záložky, měl by se zde vyskytovat jak dynamický, tak i statický obsah. Dynamickým obsahem je myšlena například reportingová aplikace Moji lidé, aplikace pro výběr manažerských benefitů, aplikace KUBI, kde se uživatel může seznámit s kompletním pracovním profilem všech zaměstnanců, apod. Obsahem statickým se v tomto případě rozumí data plněná prostřednictvím redakčního systému Day Communiqué jako například zprávy o personálních změnách v managementu, zápisy ze setkání představenstva a dalších grémií, statistiky, seznam akcí managementu apod.
30
Pro lepší orientaci cílové skupiny uživatelů by měly být poskytované informace tematicky rozděleny do jednotlivých portletů. Není žádoucí, aby se portlety manažerské komunikace zobrazovaly všem uživatelům, přihlášeným do Zaměstnaneckého portálu. Důvodem může být jejich důvěrný obsah, určený pouze této skupině zaměstnanců. Oprávnění vidět tyto portlety by bylo zajištěno prostřednictvím UMS skupin.
3.1.1 Portlet Setkání managementu Portlet Setkání managementu by mohl být složen ze dvou částí. První textová bude sloužit pro základní informování manažerů o nejbližších termínech Setkání managementu, zde se bude nacházet odkaz na aplikaci EduPlan, prostřednictvím které se manažeři mohou na tyto akce přihlásit. V druhé části budou odkazy na dokumenty z uskutečněných setkání. Pro přehlednost zde budou odkazy na poslední čtyři dokumenty, které budou umístěny na chráněném úložišti spravovaném útvarem Interní komunikace. Manažeři musí mít přístup i na starší dokumenty prostřednictvím odkazu na archiv, ten bude směřovat na chráněné úložiště na disku G.
3.1.2 Portlet Personální změny v managementu Informace o personálních změnách v managementu jsou již součástí informačního obsahu oblasti Péče o management na záložce Informace. Tento portlet s totožnými informacemi bude sloužit jako součást servisu pro manažery v rámci jednoho manažerského pracovního prostředí. Plnění portletu bude zajištěno automaticky přebíráním obsahu ze stránky Personální změny v managementu (Day Communiqué - skrytá stránka v rámci stromu Péče o management a MNK), portlet bude zobrazovat 5 nejnovějších odkazů na dokumenty ze zdrojové stránky. Starší dokumenty budou k dispozici pod volbou Archiv, který bude součástí tohoto portletu ve spodní části, odkaz povede na zdrojovou stránku, kde jsou k nalezení všechny dostupné dokumenty.
3.1.3 Portlet Informace z rozdělovníků Informace z rozdělovníků by měl být portlet, který by nahradil současnou hromadnou mailovou komunikaci na členy existujících manažerských rozdělovníků v MS Outlook. V portletu by měly být zobrazeny všechny informace, které danému 31
uživateli přísluší díky jeho členství v rozdělovnících.
Portlet by měl být
strukturován dle rozdělovníků na x částí (x=počet rozdělovníků) prostřednictvím portletů bez záhlaví, jednotlivé zprávy budou tříděny dle data. Každému portletu bude odpovídat UMS skupina odpovídající rozdělovníku. Aby se zabránilo nepřehlednosti, je třeba, aby každý rozdělovník obsahoval archiv, kde budou informace staršího data. V rootu portletu by bylo zobrazeno 5 posledních zpráv, starší budou automaticky přesunovány do příslušného archivu. Plnění portletu bude ve správě redaktorů útvaru Péče o management. Data budou optimálně ukládána na disk G, kde budou zřízeny adresáře odpovídající rozdělovníkům s patřičnými právy.
3.1.4 Portlet Manažerské aplikace Manažerské aplikace jsou aplikace, které fungují na Intramng nebo jsou k dispozici na záložce Informace v informačním obsahu personalistiky. Pro každou aplikaci musí být nastavena UMS skupina, která určí, komu budou jednotlivé aplikace zobrazeny. Toto se týká následujících aplikací využívaných manažery: EduPlan
plánování vzdělávacích akcí
WS KVP
rezervační systém pro workshopy KVP
Benefit
benefity pro manažery - dlouhodobé
Benefit Speciál
benefity pro manažery - jednorázové
Škoda Jsme My
dotazníková aplikace
Moji lidé
reporting o podřízených
KuBi
pracovní profily všech zaměstnanců
Business Inteligence
reporting o podřízených
3.1.5 Portlet Seznam úkolů (Tasklist) Tento portlet již je v současné době funkční na záložce Můj portál. Jedná se zatím o schvalování úkolů z EBP a z Day Communiqué, integrace dalších aplikací je předmětem dalšího rozvoje tohoto portletu. Je počítáno s integrací dalších úkolů z EBP, schvalování telefonů apod.
3.1.6 Portlet Pořadač vedoucího Každý vedoucí zaměstnanec je dle vnitřních metodických pokynů společnosti Škoda Auto povinen vytvořit tzv. Pořadač vedoucího zaměstnance. Obsah tohoto 32
portletu nahradí dřívější papírovou podobu této manažerské dokumentace. V tomto portletu by dle původní struktury pořadače měly být informace o společnosti, dále informace s tématem organizační jednotka a její procesní dokumentace a v neposlední řadě informace – přehledy o podřízených a přiřazené organizační jednotce. Tato třetí část by měla být řešena vstupem do nově připravované reportingové aplikace. Tato aplikace by měla manažerům nabídnout jednoduché a rychlé řízení lidských zdrojů elektronickou cestou. V závislosti na tom, že by se jednalo o velice důvěrná data, měl by se proces přihlášení právě do této části Zaměstnaneckého portálu realizovat prostřednictvím MFA karty druhého stupně (Multi Funktions Ausweis II – multifunkční zaměstnanecký průkaz), kterou disponuje každý řídící pracovník. Tato karta je osazena dvěma čipy, z nichž jeden je čitelný čtecím zařízením integrovaným ve služebních noteboocích Škoda Auto. Každý řídící pracovník vlastní služební notebook s takovou čtečkou. Po procesu ověření zaměstnance by systém přihlášenému manažerovi zobrazil pouze data, na která má nastavena práva.
3.2 Návrh struktury manažerské komunikace V této kapitole na základě návrhu obsahu manažerské komunikace, který je podrobně popsán v předchozí kapitole, navrhuji možnou strukturu manažerské komunikace. Zde se nabízejí dvě cesty realizace. První variantou je rozpracování jednotlivých navrhovaných portletů do zcela nové, šesté záložky. Druhá varianta realizace manažerské komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu spočívá ve využití již existujícího a hojně využívaného pracovního prostředí záložky Můj portál.
3.2.1 Varianta realizace I – nová záložka Management Zcela nová záložka, s eventuálním názvem Management, je složena obdobně jako záložka Můj portál. Portlety, jejichž obsah je detailně rozpracován v předešlé kapitole, nabízejí manažerům různé funkce a jsou poskládány v rámci čtyř stejně širokých sloupců dle svého obsahu (podle ustanoveného CI Zaměstnaneckého portálu je zobrazovaná obrazovka rozdělena do čtyř stejně širokých oddílů pro další využití). Jak lze vidět na obrázku 18, portlet Manažerské aplikace je záměrně umístěn do stejné pozice na stránce, jako je portlet Aplikace na záložce Můj portál. Nastaví se 33
tím pomyslné pravidlo pro uživatele hledat aplikace vždy v tomto umístění na obou záložkách. Portlet Oblíbené odkazy je přebrán ze záložky Můj portál ve stejné podobě, manažer si sem může umístit odkazy ze záložky Informace či Organizace potřebné pro vedení jeho podřízených či organizační jednotky. I některé další portlety jsou duplikovány ze záložky Můj portál, manažer by v tomto pracovním prostředí měl určitě vidět portlet Seznam úkolů nebo Přehled plateb ze závodního stravování a především za čerpání pohonných hmot do služebního vozu.
Obr. 18 Návrh manažerské komunikace – varianta I
3.2.2 Varianta realizace II – využití záložky Můj portál Jako druhá varianta realizace manažerské komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu se nabízí využití již existujícího a uživateli značně využívaného pracovního prostředí záložky Můj portál. Význam této personifikované záložky na uživatele leží v její nabídce „pracovních“ portletů.
34
Jednotlivé nově navrhované portlety manažerské komunikace popsané výše by se jednoduše začlenily mezi ostatní portlety záložky Můj portál. Výjimku tvoří jedině portlet Manažerské aplikace. Navrhuji tento portlet vůbec nově nevytvářet a všechny zmíněné manažerské aplikace včlenit do již existujícího portletu s ostatními aplikacemi tak, aby byly všechny aplikace k dispozici na jednom místě. Zde může manažer samozřejmě využít funkce vlastního nastavení portletu a v editačním módu zvolit pouze ty aplikace, které opravdu používá a které chce v tomto portletu mít denně k dispozici. Ostatní nově navrhované portlety by se pak na tuto záložku včlenily jako samostatná pole dle obsahu buď v šířce dvou čtvrtin obrazovky, nebo čtvrtiny jedné (viz obrázek 19).
Obr. 19 Návrh manažerské komunikace – varianta II
3.3 Vyhodnocení návrhů Cílem této kapitoly je zhodnotit oba návrhy z předchozích kapitol a vybrat z nich ten efektivnější.
35
První varianta odděluje všechny nabídnuté manažerské komunikační portlety od ostatních pracovních portletů, které může uživatel z řad manažerů nalézt na záložce Můj portál. Toto by mohlo být chápáno jako určitá výhoda vzhledem k možné přehlednosti nabízených dat na dvou různých záložkách. Avšak vidím zde nevýhodu v rozdělení dvou pracovních prostředí. V druhé variantě řešení manažerské komunikace záložka Můj portál již nabízí portlet se všemi přístupnými aplikacemi dle přihlášeného uživatele a manažerské aplikace bychom tím pádem mohli sloučit s ostatními, jak již bylo popsáno v předešlé kapitole. Manažer, pokud bychom volili variantu druhou, by měl přehledně všechny výše popsané pracovní portlety na jednom místě, v jednom pracovním prostoru, což by mu zaručilo především rychlý přístup ke všem požadovaným informacím bez nutnosti přecházet z jedné záložky do druhé. Dále by byl manažer zbaven nutnosti zvykat si na dvě pracovní prostředí a ušetřen zdržujících obav, na které záložce má jaké aplikace a portlety. Na základě těchto důvodů navrhuji zvolit k realizaci variantu druhou, kde se nám nabízí jedno jediné pracovní prostředí. Zásadním přínosem této druhé varianty realizace manažerské komunikace je zde informování uživatelů - manažerů v co nejkratším možném čase. Vedlejším efektem tohoto řešení je šetření nákladů na vývoj nové záložky. V rámci již existující záložky je možno manažerskou komunikaci dále rozšiřovat vývojem dalších nových portletů, které by bylo možné navrhnout například na základě průzkumu spokojenosti s nabídnutou komunikací mezi manažery společnosti Škoda Auto.
36
4 Závěr Každodenní činnost současných moderních manažerů je založena především na práci s informačními systémy. Elektronická manažerská komunikace by se měla v blízké
budoucnosti
stát
nedílnou
součástí
také
pracovního
prostředí
Zaměstnaneckého portálu. Poptávka ze strany manažerů společnosti Škoda Auto po takovéto funkci portálu je opravdu vysoká. Elektronická komunikace by měla vzhledem k velkému pracovnímu vytížení všech manažerů nabízet především jednoduchost, rychlost a snadnou ovladatelnost. Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout obsah a strukturu elektronické manažerské komunikace v rámci Zaměstnaneckého portálu společnosti Škoda Auto. V úvodní teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy z oblasti komunikace, jako jsou interní komunikace v podniku, její obsah a cíle, formy a metody a dále pak také pojmy z oblasti elektronické interní komunikace. Analytická část práce je zaměřena na současný stav elektronické interní komunikace ve společnosti Škoda Auto, jsou zde popsány všechny její toky, kterými jsou MS Outlook, Zaměstnanecký portál, Intranet a chat s manažery. V druhém oddílu analytické části je popsáno produkční prostředí pro tvorbu Zaměstnaneckého portálu coby interního média. V závěrečné kapitole je na základě chybějící manažerské komunikace v rámci prostředí Zaměstnaneckého portálu navržen její možný obsah, který je členěn na jednotlivé manažerské portlety. Jsou jimi portlety Setkání managementu, Personální změny va managementu, Informace z rozdělovníků, Aplikace, Seznam úkolů a reportingový portlet Pořadač vedoucího. Ve dvou variantách je navrženo usazení těchto portletů v pracovním prostředí portálu. Po zvážení přínosu obou navržených variant struktury a obsahu manažerské komunikace je výsledkem návrh jedné cesty, kterou je využití stávajícího prostředí záložky Můj portál. Tato cesta již byla odsouhlasena vedením projektu Zaměstnaneckého portálu a vývoj tohoto projektu se jí bude ubírat v nejbližších měsících.
37
Seznam literatury 1) KOTLER, P. Marketing management. 10.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0016-6. 2) KOTLER, P. Moderní marketing. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. 3) HOLÁ, J. Interní komunikace ve firmě. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1250-0. 4) GIDDENS,
A.
Sociologie.
1.vyd.-
dotisk,
Praha:
Argo,
1999.
ISBN 80-7203-124-4. 5) PELSMACKER, P. aj. Marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0254-1. 6) Systémové specifikace projektu B2E – Zaměstnaneckého portálu 7) Historie internetu [online] Brno: ADPNET.cz, Marketing Solution [citováno 28. 10. 2009]. Dostupné z URL http://www.adpnet.cz/inethistory.html 8) Wikipedie
[online]
[citováno
28.
38
10.
2009].
Dostupné
z URL
