Elektromagnetické signály jsou vytvářeny vodními nanostrukturami odvozenými od částí bakteriálních DNA (Luc MONTAGNIER, Jamal AÏSSA, Stéphane FERRIS, Jean-Luc MONTAGNIER, Claude LAVALLÉE)
http://www.babyboomercaretaker.com
Objev Je popsána nová vlastnost DNA: Schopnost některých bakteriálních sekvencí DNA vyvolat ve vodních roztocích elektromagnetické vlny. Zdá se, že je to resonanční jev, který je spouštěn díky vlnám velmi nízké frekvence v okolním elektromagnetickém prostředí. Genomická DNA většiny patogenních bakterií obsahuje nanostruktury, které jsou takovéto signály schopné vytvářet. To otvírá cestu k vývoji vysoce sensitivního detekčního systému chronických bakteriálních infekcí lidských i zvířecích nemocí. Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
2
Patogenní mikroorganismy jsou podrobeny: - tlaku imunitní obrany jejich hostitelů, ale také
- antivirové a antibakteriální léčebné kůře. Cesty jak uniknout těmto nepřátelským podmínkám: mutace odolnosti hypervariabilita povrchu antigenů ochranné biofirmy latence v buňkách a tkáních
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
3
Vysílání elektromagnetických signálů bylo pozorováno u bakteriálních druhů: Mykoplasma pirum E. Coli HIV Streptococcus B (streptokok B) Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) Pseudomonas aeroginosa (gramnegativní aerobní bakterie) Proteus mirabilis (bakterie, běžně se vyskytující ve střevě) Bacillus subtilis, Salmonella Clostridium perfringens
U všech druhů bylo vysílání pozorováno v roztocích stejného ředění a pouze po filtraci 100nM filtry. Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
4
Postup zjišťování přítomnosti signálů 1. Filtrování roztoků infekčních forem filtrace 1. – odstranění buněčného odpadu filtrace 2. – odstranění mykoplasmy DNA
sterilní roztoky ale
Při dvou až tří týdenní inkubaci filtrátů s kulturou lidských T lymfocitů došlo k obnově mykoplasmy. Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
5
2. Opakované ředění filtrátů v plastových zkumavkách 3. Protřepávání po dobu 15 sekund 4. Zkoumání zazátkovaných roztoků ve zkumavkách na elektromagnetické cívce 5. Záznam vysílání 6. Zesílení zaznamenaných signálů 500x 7. Zpracování záznamů programy pro vizualizaci signálů Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
6
Zařízení pro zachycení a analyzování elektromagnetických signálů (EMS):
1. 2. 3. 4.
Cívka: cívka z měděného drátu o odporu 300 Ohmů. Zazátkovaná plastová zkumavka s roztokem určeným k analýze. Zesilovač. Počítač vybavený softwarem. Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
7
Vizualizace signálů
EMS E. Coli 0,1µ filtrátu. EMS jsou pozitivní od filtrátu D-8 do D-11: Fourierova transformační analýza Matlab.
Roztoky kultury E. Coli , produkující signály, jsou obvykle v rozsahu ředění od 10-8 do 10-12 . Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
8
Důkaz homogenního přenosu elektrických impulzů („cross-talk“) mezi roztoky: Donorová zkumavka nízkého „tichého“ rozředění E. Coli (10- 3) byla umístěna vedle přijímací zkumavky s pozitivním „hlučným“ rozředěním stejného preparátu (10-9). 24 h poté:
Donorová zkumavka – stále tichá. Přijímací zkumavka – tichou též. Když byly z přijímací zkumavky udělány další roztoky (10 -10 10 -11 10-12), tyto roztoky se staly pozitivními (hlučnými).
Přenos mezi roztoky (z E. Coli 0,1 µ filtrátu).
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
9
Přijímací zkumavka se stala tichou vytvořením převahy nových nanostruktur, které mohly vysílat signály k jiným roztokům.
Tento výsledek, který byl potlačen vložením plátu mumetalu mezi dvě zkumavky během 24 hodinové kontaktní doby, poukazuje na roli nízkofrekvenčních vln v tomto jevu.
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
10
Důležité:
Efekt přenosu mezi zkumavkami byl pozorován jen v případě, že obě zkumavky obsahovaly roztok bakterií stejného druhu. Aktivitu roztoků ale nenávratně utlumilo: 1. zahřívání na 70°C po dobu 30 minut 2. zmražení na – 20°C nebo – 60°C po dobu 1 hodiny.
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
11
Charakter bakteriálních molekul • Předběžná úprava suspenze E. Coli formaldehydem nezměnila její schopnost indukovat EMS i přes to, že formaldehyd usmrcoval bakterie. • Formaldehyd mění povrch proteinů bakteriálních buněk, aniž by napadala jejich genetický materiál (např. dvojitou šroubovicovou spirálu DNA).
Z toho by bylo možné odvodit, že zdrojem signálů je samotná DNA.
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
12
Ve vysokém ředění 10-13 v roztoku nejsou DNA molekuly o MW vyšší než 105, což poukazuje na nepravděpodobnost toho, že by DNA sama produkovala EMS.
EMS jsou spíše produkovány nezávislými nanostrukturami, indukovanými DNA. Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
13
Experimenty ukazují, že tyto podmínky platí také pro objem lidského těla Zaznamenané byly stejné EMS v plazmě a v DNA extrahované z plazmy pacientů trpících: Alzheimerovou chorobou Parkinsonovou chorobou roztroušenou sklerózou revmatoidní artritidou. To by mohlo naznačovat, že jsou u těchto nemocí přítomny bakteriální infekce. Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
14
Závěr Nově objevenou vlastností DNA je schopnost některých jejích sekvencí, po podráždění okolním elektromagnetickým prostředím, vysílat rezonující elektromagnetické vlny.
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
15
Jsou zmíněné charakteristiky DNA sekvencí dostatečné na to, aby byly schopné nést nějaké genetické informace? Jestliže ano, jaká by mohla být jejich role v patogenitě, obzvlášť ve vývoji chronických nemocí?
Zdroj: nterdiscip Sci Comput Life Sci (2009) 1: 81–90
16
