5.2.2009 El Obeid, Súdán Milý přátelé : ) srdečně Vás všechny zdravím z Afriky. Nejprve moc děkuji všem, kteří na mě myslíte v modlitbě, všem, kteří jste mi poslali nějakou zprávu, či nějaký dar pro chudé – DÍKY. Tato zpráva je spíše fotoromán : ) Každý den přináší nová překvapení, zvraty a ráno netuším co všechno přijde. Práce je hodně různorodá. Mou hlavní činností zůstává starost o skupinku 35ti kluků z ulice – Music boys. Jídlo, šaty, boty, škola, volný čas... Pak pomáhám otci Vincentovi s kluky z Dárfúru. To je asi největší změna od mého poslední zprávy je, že od listopadu s námi v nové ubytovně za zahradou bydlí asi čtyřistapadesát kluků. Ti přišli zejména z Dárfúru a z pohoří Nuba. Mnoho je jich původem z jihu. Ti utekli v době války severu proti jihu do Dárfúru a odtud přišli k nám. Většina z nich má přímou zkušenost s válkou ať jako uprchlíci, postřelení nebo vojáci. Připojuji stručné dějiny sudánských konfliktů:
Stručné dějiny Súdánu Ve starověku bývala severní část Súdánu součástí Egypta. Ve 3. století se v zemi objevilo křesťanství, většího rozšíření však došel v 7. století islám. V 80. letech 19. století náboženský vůdce al-Mahdí sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta, nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli Britové. Prakticky hned po získání nezávislosti v roce 1956 začaly spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem, které vedly k 17 let trvající občanské válce. Ta skončila v roce 1972 dohodou z Addis Abeby, která jižním oblastem poskytovala větší míru autonomie. Pro nedodržování smlouvy a násilné vyvlastňování půdy na jihu země se ovšem boje rozhořely znovu v roce 1983. Klíčovou roli v této druhé fázi sehrála Súdánská lidově osvobozenecká armáda. V roce 1989 se moci chopil generál Omar al-Bašír a vládne dodnes. Občanská válka s jihem skončila po v lednu 2005 podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající občanská válka má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik hladomorů. V roce 2003 začalo povstání na západě v oblasti Dárfúr, které trvá dodnes - 400 000 mrtvých, 2 milióny uprchlíků v roce 2009 má proběhnout v Súdánu referendum o volbě prezidenta v roce 2011 referendum, ve kterém se rozhodne o nezávislosti jihu či jednotném Súdánu
Když mě vidí říkají chawadža-bílý cizinec a nemůžu jim rozmluvit, že nejsem murattyp - „pracháč“. O bělochovi mají představu hlavně z amerických filmů - je to voják, je to milionář, umí karate a taky umí hrát skvěle fotbal. No, sorry kluci, ale nezapadám ani do jedné kategorie : ) Každý den začínají školu v 8.15 nástupem a končí večer v 18.00
Na závěr tohoto ročního kurzu dostanou diplom, ale hlavně místo pušky, nářadí se kterým můžou začít pracovat. Podobně jako studenti VTC, mají „Dárfůráci“ tyto obory: Stolař, mechanik, automechanik, instalatér, svářeč, elektrikář, zedník. A už začínají vyrábět docela pěkné výrobky. Asi stovka z nich jsou křesťané zbytek muslimové.
Celá škola, tato misie je výsledek spolupráce mnoha a mnoha dobrých lidí. Když dám balíček s oblečení a jídlem chudé rodině, je to jen vrchol pyramidy, kterou tvoří desítky lidí. Je to jako veliká vlna lásky k bližnímu, která s sebou nese potřebné dary. Někdo v Evropě se rozhodl zorganizovat sbírku pro chudé, někdo jiný se doma rozhodl dát své šaty, někdo to vše zabalit, někdo jiný dál peníze na transport, někdo jiný před osmi lety rozhodl postavit misii v El Obeid, někdo daroval pozemek,....někdo ji postavil, mnoho dárců a spolupracovníků pomáhá udržovat misii a školu v činnosti, .......a nakonec někdo kdo tyto věci vezme ze skladu a dá tomu kdo potřebuje. Nedá se vynechat ani jeden článek, protože každý jen důležitý. Sám člověk dokáže hodně, ale opravdu velké věci můžeme udělat jen společně : ) Od října tu z nebe nespadla jediná kapka vody ani žádná rosa, mlha, opar či něco podobného vodě. Přesto rostliny přežívají. Ten kdo to vše utvořil to moc dobře vymyslel, že si vystačí s málem. Jen co odletěli čápi a volavky, přiletěli kobylky a začali spásat všechno zelené. Pro Music boys to byla pochoutka : )
← V levé části fotky je strom ze kterého se získává hořký chinin proti malárii, ten kobylkám nechutná. Strom vpravo jim očividně chutná.
Z listopadových dušiček je pohled na místní křesťanský hřbitov ve městě a starý na vesnici.
Největším muslimským svátkem roku, který se slavil letos 8.12.2008 byl Íd al-adhá - Velký svátek či Svátek oběti. Připomíná se při něm Ibrahímova oběť berana Bohu. Při svátku se lidé modlí k Bohu a obětují různá zvířata, nejčastěji ovce nebo kozy. V ten samý den vrcholí v Mekce hadždž – pouť, které by se měl alespoň jednou za život zúčastnit každý muslim, který je toho fyzicky schopen a má k tomu dostatek finančních prostředků. V Súdánu byl týden státní svátek, zabíjeli se ovce a my byli jsem na výletě na kopečky.
↑ v dálce je vidět El Obeid
↑ Abuna Vincent a sváteční budíček
11.11 nepřijel Martin na bílém koni, ale přiletěl nás navštívit pan prezident Súdánu v bílém letadle. Byli spraveny silnice kudy projížděl a v den D děti ze škol byli shromážděny na letišti a všichni vítali. Na přivítanou zahráli něco i Music boys. A tak jsem viděl pana prezidenta naživo. Dalším velkým svátkem byli Vánoce. Vyráběli jsme dárky, malovali mapu Afriky, byli na výletě. Jako vánoční dárek dostali Music boys stoly, takže už nemusí jíst, učit se, psát úkoly, malovat na zemi a střechu proti slunci. Všechno vyráběli naši studenti VTC.
↑ Tři králové když šli kolem
↑ mapa Afriky
↑ vánoční soutěž , kdo vyleze po namaštěném kůlu až na horu má tričko
↑ vánoční loterie
↑ z výletu
↑ vánoční „stromeček“ a „dáreček“ ↑
Prudce se nám tu ochladilo. Ráno máme „přízemní mrázíky“ občas klesne teplota i pod +20°C, ale zato p řes den se ohřejeme. Chtěl jsem původně napsat že je tu na sluníčku tak +40°C, ale pro jistotu jsem provedl kontroln í měření. Držte se nebo si sedněte. Budík s digitálním teploměrem, asi po deseti minutách pokusu při číslici +49,9°C vypnul, protože to dál neumí : ) takže odhaduji na sluníčku +55° možná i víc, ve stínu kolem +35-40°C. No, 2 2.ledna jsem to ještě nezažil.. Zatímco v ČR je -34 tady je jen 34, bez mínusu : ) : ) Pro ty, kterým nechutná voda z kohoutku a raději kupují balenou posílám fotku z čeho pijí lidi tady. První jdou samozřejmě stáda ovcí, osly, velbloudi a potom taky lidi : ) Fotky jsou ještě z období dešťů, dnes nevím, kde berou na poušti vodu. Možná z cisteren ↓
Zdá se vám někdy že ve vlaku nebo v tramvaji je přeplněno, řešení je jednoduché : ) ↓
a nebo máte malý kufr a chcete toho naložit co nejvíc? : ) ↓
↑ u benzinové pumpy-závan domoviny z Adamova : )
↑ Středozem nebo Narnie ? Ne ne Súdán : )
↑ z trhu
↑ pitná voda pro město z období deštů
↑ z výletu
↑ 7 metrů, dva borci, krumpáč a dvě lopaty
↑ místní dětičky co k nám chodí pro jídlo
↑ baobab
↑ „napařovačka“ : )
↑ kvíteček lednový
↑ česká plastelína v rukou Afričana
Na závěr malé vzrůšo s policií. Jedno páteční odpoledne jsem byl s Music boys v jejich domě a jeden z nich - James navrhl, že půjdeme navštívit jeho kamarády a „rodinu“. Ještě jsem držel v ruce foťák a rozvažoval jestli ho vzít nebo ne. „A tak jo, třeba se bude hodit.“ Pár kluků se k nám přidalo a šli jsme. Po cestě jsme navštívili pár známých. Udělal jsem dvě politicky nevhodné fotky - rozpadlý dům, odpadky na veřejném prostranství a blížili jsme se k domu ve kterém bydlí rodina jednoho z kluků Emanuela, mamka a čtyři prťata, taťka je prý v nebi. Ještě jsme se dali do řeči se sousedkami, které k nám občas zajdou do střediska žádat o pomoc. Neměl jsem u sebe vůbec nic, tak si říkám udělám jim alespoň fotku ať mají radost (lidi se tu hrozně rádi fotí). A zrovna šli kolem tři uvědomělí občané a jeden z nich začal dělat divadlo, že Američan dělá fotky a posílá je Bushovi a kdesi cosi, tak jsme raději zašli do domu Emanuelovy rodiny. Za dvě minuty stál před dveřmi policajt a že mám jít s ním. Tak jsem si myslel, asi mě chce vzít stranou od toho nazlobeného pána ( dále NP ) a tam mě pustí. Ehe, zavolal auto a už jsem se vezl. Pěkné bylo jak se kluci chtěli za mě prát, když mě nakládali do auta, až jsem je musel uklidňovat.
Tak jsem uvažoval: asi mě chce vzít o kus dál abychom setřásli NP, ale NP nasedl taky a jeli jsme. První policejní stanice, oficír s jednou hvězdičko na rameni nás poslal na druhou stanici, tam oficír se dvěma hvězdičkama na rameni udělal výslech. NP do zápisu uvedl, že viděl jak mám velkou kameru a že na to má čtyři svědky. Proč si vymýšlet takové hlouposti, nechápu. A následoval oficír se třemi hvězdičkami, výslech a zápis. Protože jsem byl nebezpečný případ, důstojník se třemi hvězdičkami vypravil eskortu a za přítomnosti vojáka se samopalem mě převezli na stanici tajné policie, výslech, zápis, čekání na vyššího šéfa. Kluci mezitím volali do střediska a tak mě abuna John našel a po dlouhém vysvětlování mě pustili s tím, že ráno si s doklady můžu přijít pro foťák. Ráno jsme šli ke skoro nejvyššímu šéfovi, ten co mě na začátku v EO přivítal. A milé přijetí se opakovalo, omlouval se, abych na to prý zapomněl a pokračoval v tom co dělám : ) Tak jsem díky Bohu ještě tu : ) zázračné proměny
Drazí přátelé, žijte blaze, do nového roku každému přeji pevnou víru v Dobro a vítězství Života, víru, která Ti dá sílu a odvahu kráčet pevně po Božích cestách, světlo naděje pro Tebe a pro ostatní, a hlavně Ti přeji růst v opravdové lásce, jaké nás učí Ježíš. v modlitbě za všechny : ) Jan Štěpán Musil, sdb
Můj Bože, jsem tak přesvědčen o tom, že bdíš nad těmi, kdo v Tebe doufají a že člověk nemůže ničeho postrádat, očekává-li všechno od Tebe, že jsem se rozhodl žít v budoucnu bezstarostně a na Tebe vložit všechny své starosti. Lidé mě mohou zbavit jak jmění, tak cti, nemoci mi mohou připravit o sílu a možnost Ti sloužit, sám mohu ztratit Tvou milost, kvůli svým hříchům, ale nikdy neztratím svou naději a důvěru v Tebe. Zachovám ji až do poslední chvíle svého života a všichni ďáblové se až do toho okamžiku budou marně snažit mě od ní odtrhnout. Jedni mohou vidět své štěstí ve svém bohatství, či ve svém nadání, jiní se dovolávají čistoty svých životů, či přísnosti svého pokání, či množství svých almužen, či ohnivosti svých modliteb, pro mě můj Pane spočívá celá moje důvěra jen v této důvěře samé. Taková důvěra nikdy nikoho nezklamala. Mám tedy jistotu, že budu věčně šťastný, protože pevně doufám v bytí a to díky Tobě můj Bože a v Tebe doufám. Vím, ach běda, až příliš vím, jak jsem křehký a nestálý znám co svedou pokušení proti nejutvrzenějším ctnostem, viděl jsem padat hvězdy i pilíře nebeské klenby, ale nic mě nemůže vyděsit, budu doufat a tak budu v bezpečí před každým neštěstím a mám jistotu, že budu doufat vždycky, protože mám naději i ve svou proměnlivou naději. Konečně jsem si jistý, že nemohu v Tebe Pane přespříliš doufat a že nemohu méně než to, že v Tebe budu doufat, tak mám naději, že mě udržíš i na nejpříkřejších svazích, že mě pomůžeš i proti nejzuřivějším napadením a že dáš zvítězit mé slabosti i nad mými nejobávanějšími nepřáteli. Mám naději, že mě budeš stále milovat a že i já Tě budu milovat bez oddechu a abych naráz dovedl svou naději, jak nejdále je možné, doufám v Tebe samého, díky Tobě samému můj Bože, v čase i na věčnosti. (modlitba důvěry a doufání zpovědníka svaté Markéty Marie Alaquoc blahoslaveného Claudia de Colombiera (1641-1682))
Kdybyste někdo mohli a chtěli přispět pro chudé v El Obeid, je to možné na účet Sadby. Sadba - Salesiánská asociace Dona Boska, o.s. Kobyliské nám. 1000/1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy IČO: 27006131 ČSOB Praha, č. ú. 199028907/0300, variabilní symbol: 1301 a do zprávy pro příjemce : dar na Súdán + tvoje jméno a adresu
Děkuji za všechny, kterým díky Vám pomůžeme - díky za všechny dary jakékoli výše i měny : )
